PERUC ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
POŘIZOVATEL: Městský úřad Louny, Stavební úřad, úřad územního plánování
PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Prosinec 2012
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
1
Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán Peruc Řešené území: Administrativní území obce Peruc zahrnující k.ú. Peruc, k.ú. Černochov, k.ú. Hřivčice, k.ú. Pátek u Loun, k.ú. Radonice nad Ohří, k.ú. Stradonice u Pátku a k.ú. Telce Pořizovatel: Městský úřad Louny, Stavební úřad, úřad územního plánování Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: CZ380519032
Spolupracovali:
Ing. Martina Staňková
- urbanistická koncepce
RNDr. Zdeněk Tomáš
- celková redakce textové zprávy, demografie, odnětí ZPF
Ing. Jan Dřevíkovský
- Územní systém ekologické stability
Ing. Antonín Janovský
- dopravní struktura
Ing. Ivo Zajíc
- technická vybavenost
Firma Dináto
- digitální zpracování
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
2
OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.1. Širší vztahy a.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Údaje o splnění zadání územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území c.1. Limity využití území c.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby c.3. Doprava c.4. Občanské vybavení c.5. Technické vybavení c.6. Odpadové hospodářství c.7. Územní systém ekologické stability a ochrana přírody d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1. Ochrana půdního fondu e.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
4 4 5 26 30
30 30 32 40 43 44 57 58
86 86 86 100 101
3
a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.1. Širší vztahy Koordinace využívání území obce Peruc (včetně přidružených sídel) vychází z hlediska širších vztahů v území z relativně autonomní geografické polohy obce na hranicích Ústeckého a Středočeského kraje, na východním okraji správního obvodu obce s rozšířenou působností Louny, na křižovatce dvou silnic II. třídy č.237 a č.239. Obec Peruc plní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území poměrně významné funkce, které mají charakter funkcí nadmístních (školství, zdravotnictví, kultura, obchodní síť). Kromě zařízení občanské vybavenosti (základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, kino, muzeum, obchody, hostince, hotel), jsou zde i významné kostely sv. Petra a Pavla v Peruci, sv. Václava v Černochově a sv. Mikuláše v Telcích, dále zámky v Peruci a v Pátku a další historické stavby. Z hlediska funkčního využití ploch plní obec především funkci obytnou a rekreační, zejména prostřednictvím objektů pro tzv. druhé bydlení – chalupaření, ale také ve formě hromadné rekreace (rekreační zařízení u koupaliště). Řešené území je napojeno na regionální Územní systém ekologické stability (ÚSES) prostřednictvím nadregionálního biocentra NRBC 2 „Šebín“, regionálního biocentra RBC 1532 „Lužní les“ a nadregionálních biokoridorů NRBK K20 „Stroupeč-Šebín (Ohře)“ a NRBK K57 „Šebín-K58“. Z nadřazené sítě technické infrastruktury prochází řešeným územím důležité vedení elektrické energie VVN 400 kV, VVTL plynovod, produktovou, ropovod a dálkové telekomunikační vedení. Z hlediska koordinace územního plánu (ÚP) s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí je návrh ÚP koordinován zejména s ohledem na návaznost jednotlivých prvků ÚSES. Sousedními katastry jsou na severu k.ú. Koštice a k.ú. Želevice, na severovýchodě k.ú. Levousy (okres Litoměřice), k.ú. Horka (okres Litoměřice), k.ú. Evaň (okres Litoměřice) a k.ú. Brníkov (okre Litoměřice), na východě k.ú. Podbradek (okres Litoměřice), k.ú. Ječovice (okres Litoměřice), k.ú. Ředhošť (okres Litoměřice), k.ú. Lukov (okres Kladno) a k.ú. Vraný (okres Kladno), na jihovýchodě k.ú. Vrbičany (okres Kladno) a k.ú. Klobuky (okres Kladno), na jihu k.ú. Kokovice (okres Kladno) a k.ú. Úherce, na západě k.ú. Vrbno nad Lesy a k.ú. Slavětín a na severozápadě k.ú. Kystra, k.ú. Oranice a k.ú. Volenice.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
4
a.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Správní území městyse Peruc je předmětem řešení „Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje“ (ZÚR ÚK), které byly vydány dne 5.11. 2011 na základě usnesení zastupitelstva Ústeckého kraje č.23/25Z/2011 ze dne 7.9. 2011. Dne 20.10. 2011 nabyly ZÚR ÚK účinnosti. Vydané ZÚR ÚK jsou novým typem územně plánovací dokumentace, které nahradily územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), v případě území Peruce „2. Změny a doplňky ÚP VÚC Severočeské hnědouhelné pánve“, z nich většinu záměrů přebírá. Ze ZÚR ÚK vyplývají pro řešené území tyto povinnosti:
1. Stanovení priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území ZÚR ÚK stanovuje celkem 47 priorit (v následujícím textu označených typem písma – kurzívou), které je nutné na území městyse Peruc uplatnit:
Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. V územním plánu Peruc jsou vytvořeny územní předpoklady pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva jednotlivých sídel řešeného území formou vymezení 47 ploch bydlení individuálního v rodinných domech – vesnického (včetně jedné rezervní plochy) – 6 v Peruci, 3 v Černochově, 13 v Hřivčicích, 4 v Pátku, 10 v Radonicích nad Ohří, 7 ve Stradonicích a 4 v Telcích, o celkové kapacitě cca 410 rodinných domů (140 v Peruci, 50 v Černochově, 50 v Hřivčicích, 20 v Pátku, 50 v Radonicích nad Ohří, 40 ve Stradonicích a 60 v Telcích. Současně jsou vymezeny (v jihozápadním a jižním sektoru a na východním okraji Peruce, ve východní části Hřivčic, na západním okraji Stradonic a na jihovýchodním okraji Telců) nové plochy pro výrobu a sklady a na severu a jihovýchodě Černochova a v jižním sektoru Telců je navrženo rozšíření zemědělských areálů. Tím je výrazně podpořen ekonomický pilíř udržitelného rozvoje. Třetí pilíř sledující úroveň životního prostředí je řešen zejména formou návrhu nových ploch sídelní zeleně (podél sportovního areálu a výrobního areálu na východě Peruce, mezi plochou bydlení Z2/BI.2 a přeložkou silnice II/237 a na jižním okraji Peruce a mezi výrobním areálem a silnicí III/2391 na západě Stradonic) a také návrhu doprovodné zeleně podél komunikací a krajinné zeleně mezi zástavbou a řekou Ohří v Radonicích nad Ohří. Vymezen je také komplexní územní systém ekologické stability, který tvoří kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity rozvoje jsou popsány v první části kapitoly c) „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území“. Návrhy
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
5
územního plánu tyto limity v řešení zohledňují a nikterak nebrání přirozenému rozvoji městyse ani jeho okolí.
Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Návrh územního plánu sleduje ozdravění životního prostředí prostřednictvím návrhu ploch sídelní zeleně (2,69 ha) a krajinné zeleně (0,17 ha). Zároveň přispívá ke zlepšení čistoty ovzduší v Peruci návrhem přeložky silnice III/23738 podél jihozápadního okraje městyse, čímž se odlehčí průjezdné dopravě sídlem. (4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. Tato priorita se týká řešeného území jen částečně. V jižní části k.ú. Radonice nad Ohří a k.ú. Pátek u Loun jsou sice evidovány dvě staré ekologické zátěže, ty však mají na životní prostředí v jednotlivých sídlech jen zanedbatelný negativní dopad. (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Podél severních hranic řešeného území a v jižní části k.ú. Stradonice u Pátku byly v rámci systému NATURA 2000 vymezeny evropsky významné lokality EVL "Ohře" a EVL "V Hlubokém. Z maloplošných zvláště chráněných území se v jižní části k.ú. Stradonice u Pátku nacházejí přírodní památky "V Hlubokém" a „Štola Stradonice". Územní plán respektuje velmi vysokou přírodní hodnotu těchto chráněných území a nenavrhuje zde žádnou novou výstavbu. Obecně chráněná území (VKP, prvky ÚSES) jsou v územním plánu zahrnuta a respektována a po zveřejnění ZÚR Ústeckého kraje byla upřesněna. (6) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. Tato priorita se řešeného území netýká. Řeka Ohře ani další toky protékající řešeným územím (Débeřský, Podšibeniční, Míšenský, Brníkovský, Skalský a Vranský potok) nemají zhoršenou kvalitu vody v důsledku těžební činnosti ani průmyslové výroby. (7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Tato priorita se řešeného území příliš netýká. V řešeném území nejsou překročeny limity znečišťujících látek vlivem těžby nerostných surovin či průmyslové výroby. Střední část k.ú. Radonice nad Ohří sice pokrývá ložisko vápence Koštice – Slavětín, ovšem vliv těžby na kvalitu ovzduší v jednotlivých sídlech je nepatrný. Negativní vliv lokálních zdrojů tepla na kvalitu ovzduší je rovněž nepodstatný. Navíc územní plán navrhuje využití
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
6
zemního plynu jako zdroje tepla pro veškerou novou výstavbu v Peruci a v Hřivčicích. Správní území městyse Peruc nepatří ani mezi území negativně ovlivněná hlukem z dopravy. Pro podporu využívání železniční dopravy navrhuje územní plán optimalizaci trati č.114 (Lovosice-Libochovice-Louny). Hospodářský rozvoj (8)
Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Transformace ekonomické struktury je řešena návrhem nových ploch výroby a skladování o rozsahu cca 27,4 ha s tím, že na těchto plochách bude preferována výroba s větší odvětvovou rozmanitostí a ze zvýšeným podílem moderních a progresivních technologií.
(9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Tato priorita se řešeného území netýká. Ložisko vápence Koštice – Slavětín zasahuje do správního území městyse Peruc jen malou částí a těžební průmysl se zde téměř neuplatňuje. (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným.výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Tato priorita se řešeného území netýká. Střední část k.ú. Radonice nad Ohří pokrývá ložisko vápence Koštice – Slavětín. Zde se však v současné době ani v budoucnu s těžbou nepočítá. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. Územní plán naplňuje tuto prioritu návrhem přestavby původního výrobního areálu na jihu Telců na obytnou zónu. Nároky na rozšíření ekonomických aktivit budou pokryty v rámci nových ploch výroby a skladování jihozápadně, jižně a východně od Peruce, ve východním sektoru Hřivčic, v západním sektoru Stradonic a na jihovýchodním okraji Telců a návrhem rozšíření stávajících zemědělských areálů na severu a jihovýchodě Černochova a na jihu Telců. (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
7
Stávající areály na území městyse nemají žádné velké prostorové rezervy pro umístění nových výrobních zařízení. Vzhledem k tomu navrhuje územní plán vedle nové ekonomické zóny v jihozápadním sektoru Peruce (tato rozsáhlá rozvojová plocha byla převzata z dosud platného ÚPNSÚ a pro svou značnou rozlohu byla rozdělena do tří etap výstavby) pouze rozšíření stávajících výrobních a zemědělských areálů tak, aby nové rozvojové plochy jen zarovnaly a zkompaktnily urbanistické půdorysy jednotlivých sídel. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). V chráněných ložiskových územích Kystra a Orasice, zasahujících do západní části a do severozápadního okraje řešeného území, nenavrhuje územní plán žádnou novou výstavbu. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Naplňování této priority je v rámci ÚP popsáno v kapitole e) „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ v odůvodnění územního plánu a v kapitole e) „Koncepce uspořádání krajiny“ územního plánu Peruc. Hlavním smyslem koncepce uspořádání krajiny je naplňovat požadavky formulované v této prioritě. Ve volné krajině je navrženo doplnit vegetační doprovody s protierozní funkcí kolem komunikací včetně polních cest. Navrženy jsou zejména plochy sídelní zeleně v Peruci a na západě Stradonic i krajinná zeleň mezi stávající zástavbou a řekou Ohří v Radonicích nad Ohří. Žádný z návrhů územního plánu nezpůsobuje fragmentaci zemědělských území. Využití vypěstovaných plodin je možné i pro biomasu. Kultury na zemědělských plochách územní plán nemůže řešit. Vzhledem k tomu, že významná část záboru zemědělského půdního fondu (cca 40 %) leží na nejkvalitnějších půdách I. a II. třídy ochrany, navrhuje územní plán v sídlech Peruc, Černochov, Hřivčice, Radonice nad Ohří, Stradonice a Telce etapizaci výstavby s možností její realizace na plochách II. (III.) etapy až po naplnění min. 70 % kapacity ploch zařazených do I. (II.) etapy. Do té doby bude na plochách zařazených do II. (III.) etapy ponecháno stávající zemědělské využití.
Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Městys Peruc není součástí žádné rozvojové oblasti. (16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
8
Městys Peruc není je součástí žádné rozvojové osy. (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociálního rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. Městys Peruc je součástí specifické oblasti nadmístního významu NSOB3 Perucko, kde jsou stanoveny pro plánování a usměrňování územního rozvoje samostatné úkoly územního plánování, které jsou vyhodnoceny v dalším textu. (18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Městys Peruc je součástí specifické oblasti NSOB3 – Perucko, kde jsou stanoveny pro plánování a usměrňování územního rozvoje samostatné úkoly územního plánování, které jsou podrobněji vyhodnoceny v dalším textu. Členěním rozvojových ploch na plochy bydlení individuální v rodinných domech – vesnické, plochy výroby a skladování a plochy pro tělovýchovu a sport v jednotlivých sídlech a funkční a prostorovou regulací jednotlivých funkčních ploch přispívá územní plán k eliminaci střetových ploch mezi obyvateli, zaměstnanci, mezi generacemi a mezi různě orientovanými skupinami obyvatel.
Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). Tato priorita se netýká řešeného území. (20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. Krajské město Ústí nad Labem je z Peruce v rámci veřejné autobusové dopravy velmi špatně dostupné. V rámci železniční dopravy jede z Loun několik vlakových spojů denně do Mostu a Lovosic, kde je nutné přestoupit na vlak do Ústí nad Labem. Vzhledem k celkovému nárůstu obyvatel v jednotlivých sídlech řešeného území navrhuje územní plán optimalizaci železniční tratě č.114 Lovosice-Libochovice-Louny, která umožní především obyvatelům sídel v severní části řešeného území častější spojení s městem Louny. (21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Tato priorita se řešeného území netýká. (22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Tato priorita se řešeného území netýká.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
9
(23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau). Tato priorita se řešeného území netýká. (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. Tato priorita se řešeného území netýká. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Tato priorita se řešeného území netýká. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. Tato priorita se řešeného území netýká. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR. Území obce je mimořádně významné v rámci přenosové energetické soustavy a produktovodů. Tato zařízení jsou v územním plánu jsou zakreslena (vedení elektrické energie VVN 400 kV, VVTL plynovodu, produktovou a ropovodu) a jsou respektována jsou jejich ochranná, resp. bezpečnostní pásma. Územní podmínky pro modernizaci jsou zajištěny. Zároveň je v grafické části dokumentace zakreslena a územním plánem respektována trasa zdvojení potrubí k ropovodu Družba v úseku centrální tankoviště ropy Nelahozeves-Litvínov, vedeného v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje jako územní rezerva DVR1. Šířka koridoru je 600 m. (28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Tato priorita se řešeného území netýká. (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). V územním plánu není navrženo umístění žádné větrné elektrárny nebo jiného obnovitelného zdroje elektrické energie. Nová zařízení na výrobu elektrické energie jsou nepřípustná, s výjimkou solárních článků umístěných na stavebních objektech (platí pouze pro stavební objekty v rámci ploch výroby a skladování). Lokální využití obnovitelných zdrojů závisí na možnostech majitelů jednotlivých objektů. (30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. Tato priorita se řešeného území netýká. Sídla Peruc, Chrastín, Hřivčice, Pátek, Radonice nad Ohří, Stradonice a Telce jsou zásobena pitnou vodou z dálkového
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
10
přivaděče z vodárenské soustavy Písečnice, sídlo Černochov z dálkového přivaděče vodárenské soustavy Kladno-Mělník. (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. V územním plánu je navrženo doplnění současného kanalizačního systému Peruce o další kanalizační řady napojující ostatní stávající i veškerou novou zástavbu, včetně zvýšení kapacity a rozšíření stávající čistírny odpadních vod. Dále územní plán přebírá zpracovanou projektovou dokumentaci na výstavbu společné kanalizace pro sídla Pátek, Radonice nad Ohří a Stradonice se společnou ČOV na pravém břehu Ohře severovýchodně od Pátku a kanalizace pro sídlo Telce s budoucí ČOV ve vymezené výrobní ploše Z79 jihovýchodně od sídla. (32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. Priorita je zaměřena na problematiku širších územních vztahů, jejichž řešení je mimo možnosti územního plánu. Požadavky, vyplývající z širších územních vztahů, jsou řešeny v rámci nadřazené územně plánovací dokumentace. Územní plán je akceptuje. V rámci území obce jsou spoje a telekomunikace přiměřené velikosti a významu městyse. (33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Navržený komunikační systém městyse se zemědělských půd nejvyšších tříd ochrany dotýká jen z malé části Jedná se vlastně pouze o východní část přeložky silnice III/23738 a o křižovatky silnic II/239 a III/23738 a silnic II/237 a III/23741, kde nebylo možné jiné řešení, neboť z jihu, jihovýchodu a částečně i z východu je Peruc obklopena pouze půdami I. či II. třídy ochrany. Koridory zdvojení potrubí k ropovodu Družba a optimalizace železniční trati č.114 Lovosice-Libochovice-Louny byly vybrány s cílem co nejmenšího zásahu do ekosystému krajiny na území městyse a na širší regionální a nadregionální územní vztahy.
Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Urbanistická koncepce územního plánu je založena na zásadě diferencovaně rozvíjet jednotlivá sídla řešeného území. V tom smyslu jsou vymezeny rozvojové plochy bydlení, plochy pro ekonomické aktivity a pro tělovýchovu a sport v dimenzích lokálního významu. Územní plán respektuje historický způsob zastavění, v němž je řada objektů architektonicky cenných a řada chráněných nemovitých památek. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání jednotlivých sídel. Nová výstavba nijak nevyčnívá do okolní zemědělské
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
11
krajiny, ale pouze zkompaktňuje a zarovnává urbanistické půdorysy sídel do kompaktních ucelených tvarů, čímž vytváří předpoklad pro posílení vztahu mezi urbánními a venkovskými oblastmi. (35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. Tato priorita se řešeného území netýká. (36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Tato priorita se řešeného území netýká. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Tato priorita se řešeného území netýká. (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Územní plán navrhuje novou tzv. „Pooherskou cyklostezku“, sledovanou v ZÚR ÚK v úseku hranice Ústeckého kraje-Rokle-Žatec-Louny-Libochovice-Litoměřice jako návrh C204, s šířkou koridoru 20 m.
Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. V návrhu územního plánu jsou navrženy rozvojové plochy místního významu pro bydlení, výrobu, sport, dopravu a zeleň, s cílem nevytvářet méně nebo výrazně odlišné standardy bydlení rozdělující obyvatele v důsledku nestejnoměrně kvalitních podmínek – standardů bydlení. V rámci nových ploch výroby a skladování rozvíjí územní plán perspektivní obory ekonomiky zaměřené na nové technologie. (40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením. V návrhu územního plánu jsou navrženy rozvojové plochy místního významu pro bydlení, výrobu, sport, dopravu a zeleň na stejné úrovni zamezující dělení obyvatel podle kvality bydlení. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Koncepce rozvoje krajiny a sídelní zeleně využívá všech daných možností pro zachování i vymezení ochrany současných přírodních hodnot, které území obce poskytuje a které bylo uvedeno v předchozích kapitolách. Kulturní hodnoty území jsou respektovány, v blízkosti nemovitých kulturních památek není navrhována žádná výstavba. V rámci regulativů jednotlivých ploch jsou
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
12
stanoveny výškové hladiny zástavby a procenta zastavěnosti jednotlivých funkčních ploch. Územní plán respektuje postavení sídla v hierarchii sídel kraje. Civilizační hodnoty odpovídají jeho významu. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury je omezen na plnění potřeb nově navrhovaných ploch, které svým rozsahem a charakterem zajišťují stabilitu a přiměřený rozvoj sídla. V rámci zkvalitnění železniční dopravy je navržena optimalizace železniční trati č.114 Lovosice-Libochovice-Louny. Také síť nadřazené energetické soustavy v území obce (včetně rezervy pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba) je územním plánem respektována. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. Přes vysoké stáří peruckého obyvatelstva lze předpokládat, že vzhledem k rozvojovým záměrům městyse s vymezenými plochami bydlení o kapacitě cca 380 rodinných domů a rozsáhlými novými plochami pro výrobu a skladování se bude věková struktura místní populace měnit ve prospěch mladšího obyvatelstva. To s sebou přinese větší nároky na pokrytí jednotlivých sídel inženýrskými sítěmi a kvalitní obslužnost jednotlivých ploch bydlení. Tyto skutečnosti územní plán respektuje návrhem na zkvalitnění komunikačního systému v okolí Peruce a nových místních komunikací k některým rozvojovým plochám bydlení, stejně jako návrhem napojení rozvojových ploch na inženýrské sítě v jednotlivých sídlech. Nové plochy pro občanskou vybavenost nejsou vymezovány, jako podmíněně přípustné je ovšem stanoveno budování zařízení občanské vybavenosti na nových plochách bydlení, pokud budou sloužit zejména příslušné ploše. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Zpracování územního plánu bylo v jednotlivých fázích průběžně projednáváno s obyvateli, s vlastníky pozemků a s institucemi, a to i mimo oficiální projednávání vyžadované zákonem 183/2006 Sb.
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. ZÚR ÚK na území obce nevyžadují umístění žádné stavby ani zařízení pro obranu a bezpečnost státu. V kapitole g) 4. územního plánu „Stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu“ jsou na území obce navrženy vhodné prostory pro obecnou ochranu obyvatelstva v případě mimořádných událostí. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. Tuto prioritu lze řešit obdobně jako v případě ostatních událostí navržených v opatřeních civilní ochrany ve zvláštní kapitole územního plánu. (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
13
V územním plánu nejsou umisťovány nové plochy v aktivní zóně záplavového území řeky Ohře ani v území vymezeném hranicí stoleté povodně. Také proto územní plán žádná protipovodňová opatření nenavrhuje. Podél vodotečí ponechává územní plán volný, nezastavitelný pruh o šířce 10 m (v případě Ohře), resp. 6 m (v případě drobných vodních toků), pro umožnění přístupu správci toku.
Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Tato priorita je plněna tím, že je zpracováván tento územní plán, který zahrnuje požadavky, vyplývající ze ZÚR Ústeckého kraje. 2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území které svými významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Správní území městyse Peruc se v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose nenachází. 3. Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území je zahrnuto do specifické oblasti nadmístního významu NSOB3 – Perucko. Tato oblast zahrnuje obce Brodec, Domoušice, Hříškov, Nová Ves, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Ročov, Smolnice, Toužetín, Úherce, Vinařice, Vrbno nad Lesy a Žerotín. Pro plánování a usměrnění územního rozvoje v této specifické oblasti stanovují ZÚR ÚK tyto úkoly územního plánování: (1) Posílit pilíře hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti udržitelného rozvoje, při zachování silných stránek pilíře životního prostředí. Úkol je zpracován jako součást celkové koncepce rozvoje územního plánu a vyhodnocen v první části této kapitoly, pod prioritami (1) a (2). (2) Zajistit pokrytí území specifické oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení územními studiemi a regulačními plány. Úkol je územním plánem plněn. U ploch Z1/BI.2, Z2/BI.2, Z3/BI.2, Z46/VD, Z52/VD, Z52a/VD, Z52b/VD a Z68/BI.2 v Peruci, ploch Z6/BI.2, Z6a/BI.2 a Z73/VZ v Černochově, ploch Z9/BI.2 a Z10b/BI.2 v Hřivčicích, ploch Z16/BI.2 a Z75/BI.2 v Radonicích nad Ohří, ploch Z18/BI.2, Z42/BI.2 a Z49/VD ve Stradonicích a ploch Z22/BI.2, Z24/BI.2, Z78/VZ, Z79/VD a P1/BI.2 v Telcích je v kapitole j) územního plánu stanovena nutnost prověření změn využití území územními studiemi. (3) Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejména Žatec, Louny, Chomutov, Ústí nad Labem a sídelní střediska ve Středočeském kraji). Pro zlepšení dopravního spojení severní části řešeného území s městem Louny a následně i se Žatcem, Chomutovem či Ústím nad Labem navrhuje územní plán optimalizaci železniční trati č.114 Lovosice-Libochovice-Louny. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
14
(4) Územně plánovacími nástroji podporovat rozvoj místních ekonomických aktivit zemědělské výroby, tradičních řemesel. Územní plán navrhuje rozsáhlé nové rozvojové plochy pro výrobu a skladování v Peruci (Z46/VD, Z52/VD, Z52a/VD, Z52b/VD, R2/VD), Hřivčicích (Z71/VD), Stradonicích (Z49/VD) a v Telcích (Z79/VD) a rozšíření stávajících zemědělských areálů v Černochově (Z73/VZ, Z74/VZ) a v Telcích (Z78/VZ). (5) Revitalizovat opuštěné nebo nedostatečně využité plochy a areály zemědělského či jiného původu (typ brownfield). Většina zemědělských či jiných výrobních areálů v jednotlivých sídlech jsou plně funkční a nevyžadují výraznější restrukturalizaci, naopak v případě zemědělských areálů v Černochově a v Telcích je navrženo jejich rozšíření. Pouze původní nevyužívaný výrobní areál na jihu sídla Telce je navržen na přestavbu na obytnou zónu (P1/BI.2). (6) Chránit a kultivovat přírodní, krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty oblasti, využít pozitivní znaky území pro zvýšení prestiže specifické oblasti. V územním plánu jsou respektovány všechny nemovité kulturní památky a jsou vyznačeny architektonicky cenné objekty. V blízkosti nemovitých kulturních památek ani ve zvláště chráněných územích přírody (EVL, přírodní památky) není navrhována žádná výstavba. (7) Využívat potenciálu specifické oblasti pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu při zachování klidového charakteru oblasti. Samostatné plochy pro rodinou rekreaci nejsou v obci vymezeny. Pro tyto účely se připouští využití současného bytového fondu i stávajících rekreačních ploch. Pro rozvoj reace a cestovního ruchu navrhuje územní plán realizaci tzv. „Pooherské cyklostezky“. (8) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území - podmínky udržitelného rozvoje, způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity rozvoje jsou vyjmenovány v kapitole c.1. odůvodnění územního plánu a jsou dodržovány. V koncepci územního plánu Peruc jsou respektovány úkoly stanovené pro specifickou oblast nadmístního významu NSOB3 – Perucko. Koncepce územního plánu je s těmito úkoly v souladu. 4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv ZÚR ÚK vymezují koridor konvenční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č.114 Lovosice-Libochovice-Louny, která je navrhována k optimalizaci na rychlost 90 km/hod.. Koridor je sledován jako veřejně prospěšná stavba VPS – Z5. Šířka koridoru je v ZÚR stanovena 120 m. Pro tento koridor je stanoven úkol: V součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor konvenční železnice Lovosice-Libochovice-Louny. Územní plán zpřesňuje trasu koridoru konvenční železnice č.114 procházející správním územím městyse Perucí v trase stávající železniční trati, přičemž ponechává šířku koridoru 120 m.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
15
Dále je v kapitole 4 ZÚR Ústeckého kraje vymezen koridor cyklostezky „Pooherská“ (trasa č.204) hranice Ústeckého kraje-Rokle-Žatec-Louny-Libochovice-Litoměřice, sledovaný jako návrh C204. Šířka koridoru je stanovena 20 m. Pro tento koridor je stanoven úkol: (1) Zajistit mezikrajskou koordinaci a návaznost koridoru Pooherské cyklostezky na sousední kraj. Tento úkol se netýká řešeného území, Pooherská cyklostezka z území městyse Peruc nepřechází na území jiného kraje. (2) Územně zpřesnit a vymezit koridor Pooherské cyklostezky v ÚPD dotčených obcí se zajištěním územní koordinace a s uplatňováním zásady společného využívání pouze vybraných komunikací s nízkým provozem motorové dopravy a upřednostňování samostatných cyklostezek. Při zpřesnění koridoru v ÚD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán zpřesňuje trasu koridoru Pooherské cyklostezky, která bude přicházet do řešeného území ze směru od Levous po silnici III/2396, ve Stradonicích odbočí na silnici III/2391 do Pátku a dále bude pokračovat západním směrem po silnici III/2393 podél jižního okraje Radonic nad Ohří mimo řešené území. Všechny uvedené silnice III. třídy se vyznačují nízkým provozem motorové dopravy. (3) Koridor Pooherské cyklostezky v lesích bude veden s využitím stávající lesní dopravní sítě a nikoliv po pozemcích s lesními porosty. Pooherská cyklostezka v úseku přes řešené území není vedena lesními pozemky. ZÚR ÚK také zpřesněn koridor DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba ve střední ose řeky Moravy mezi Rohatcem a Holíčí – Klobouky, Klobouky-Rajhrad, Radostín-Kralupycentrální tankoviště ropy (CTR) Nelahozeves, CTR Nelahozeves-Litvínov, podchycený v Politice územního rozvoje ČR 2008. ZÚR ÚK zpřesňují v úseku na území Ústeckého kraje koridor DV1 CTR Nelahozeves-Litvínov; zpřesněný koridor je sledován jako územní rezerva DVR1. Šířka koridoru je stanovena 600 m. Pro tento koridor jsou stanoveny následující úkoly: (1) Respektovat územní rezervu koridoru DVR1 v ÚPD dotčených obcí, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. Územní plán vymezuje a respektuje trasu koridoru pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba DVR1 navrženou zhruba ve směru jihovýchod-severozápad napříč řešeným územím. (2) V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridoru DVR1. Územní plán přebírá trasu koridoru DVR1 ze ZÚR ÚK tak, že v grafické dokumentaci je vyznačena v ZÚR ÚK stanovená šířka koridoru 600 m. ZÚR ÚK rovněž v kapitole 4 vymezují plochy (biocentra) a koridory (biokoridory) nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. Správního území městyse Peruc se dotýkají tyto plochy a koridory nadregionálního a regionálního ÚSES: • nadregionální biocentrum NRBC 2 „Šebín“ zahrnující lesní komplex v prostoru mezi Perucí, Hřivčicemi a Stradonicemi;
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
16
• nadregionální biokoridor K 203 spojující NRBC „Šebín“ a NRBK K 21; • nadregionální biokoridor K 57 spojující NRBC „Šebín“ a NRBK K 58; • nadregionální biokoridor K 20 vymezený údolím řeky Ohře; • regionální biocentrum RBC 1532 vymezené při obou březích Ohře severně od Radonic nad Ohří. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES, týkající se území městyse Peruc, jsou územním plánem převzaty a upřesněny v podrobnosti územního plánu. Koncepce územního plánu je v souladu se ZÚR Ústeckého kraje. Pro územní plánování a využívání ploch a koridorů pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny stanovují ZÚR Ústeckého kraje následující úkoly: (1)
V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj. Územní plán přebírá ze ZÚR Ústeckého kraje a zpřesňuje vymezení nadregionálního biocentra NRBC 2 „Šebín“, nadregionálních biokoridorů K 20, K 57 a K 203 a regionálního biocentra RBC 1532. Hranice NRBC 2, NRBK K 20, K 57 a K 203 a a RBC 1532 jsou vyznačeny v hlavním výkrese, v koordinačním výkrese, ve výkrese „Koncepce uspořádání krajiny“ a ve výkrese „Širší vztahy“.
(2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR Ústeckého kraje), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Žádný z rozvojových záměrů územního plánu se nedotýká prvků nadregionálního a regionálního ÚSES a tedy nijak neohrožuje ekologickou stabilitu v těchto územích. (3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoli v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. V trase žádného ze tří nadregionálních biokoridorů procházejících řešeným územím není navrhována žádná výstavba ani jiná změna ve využití území. (4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. Územní plán nenavrhuje na území prvků nadregionálního a regionálního ÚSES žádné stavby dopravní či technické infrastruktury. (5) Vymezení v grafické části ZÚR Ústeckého kraje je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
17
znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č.395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m – viz metodika), stanovené trasy a principy projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné. Trasy nadregionálních biokoridorů vedoucích řešeným území jsou zpřesněny v souladu s vyhláškou č.395/1992 Sb., a dle metodiky pro vymezování ÚSES. (6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR Ústeckého kraje způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálním parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik. Při zpřesnění hranic NRBC 2 a RBC 1532 je splněna zásada dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru a minimální rozlohy biocenter. (7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES. Ložiskem vápence Koštice-Slavětín částečně procházejí pouze lokální biokoridory LBK 01 (navržený podél meze vedoucí k železniční trati) a LBK 02 (vymezený podél místní vodoteče), k žádnému střetu se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin zde nedochází. (8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Prvky ÚSES jsou situovány mimo dobývací prostory. (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývání. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Trasy LBK 01 a LBK 02 procházející ložiskem vápenců Koštice-Slavětín nejsou ve střetu s ložisky nerostných surovin. (10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximální možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
18
Trasy LBK 01 a LBK 02 procházející ložiskem vápenců Koštice-Slavětín nejsou ve střetu s ložisky nerostných surovin. 5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje 5.1. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Z přírodních hodnot nadmístního významu se na území městyse Peruc nacházejí lokality soustavy NATURA 2000 – EVL „V Hlubokém“ a „Ohře“, přírodní památky „V Hlubokém“ a „Štola Stradonice“, obecně chráněná území NRBC 2 „Šebín“, NRBK K 20, K 57 a K 203 a RBC 1532 a výhradní ložisko vápence Koštice-Slavětín. Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot se stanovují pro územní plánování následující úkoly: (1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Úkol je zaměřen zejména na území, na kterých probíhá těžba nerostných surovin, těžká průmyslová výroba, technická a dopravní infrastruktura a kde významnou roli hraje energetika nebo rekreace a cestovní ruch. V řešeném území jsou tyto činnosti zastoupeny v nepatrném rozsahu. ZÚR ÚK nepočítá s rozvojem těchto činností ani do budoucna. Stávající trasy silnic II. a III. třídy, železničních tratí č.110 a č.114, vedení VVN 400 kV, VVTL plynovodu, produktovou a ropovodu, stejně jako navržené koridory optimalizace železniční trati č.114, zdvojení potrubí k ropovodu Družba a Pooherské cyklostezky jsou respektovány. (2) Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor. Úkol se týká vyjmenovaných území, která nezasahují na území Peruce. (3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Na území výhradního ložiska vápence Koštice-Slavětín se neuvažuje o otvírce žádných nových ložisek. (4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
19
ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. Stávající výhradní ložisko Koštice-Slavětín považuje územní plán za stabilizované. (5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje. Stávající výhradní ložisko Koštice-Slavětín považuje územní plán za stabilizované, bez předpokladů rozšíření těžby. (6) Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví v ČR. V řešeném území nejsou evidována žádná ložiska hnědého uhlí. (7) Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany - zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti). Úkol se týká pouze vyjmenovaných těžebních oblastí, z nichž žádná nezasahuje na území obce, a není tedy relevantní pro územní plán Peruc. (8) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou. Úkol se týká těžebních nebo silně urbanizovaných oblastí. Řeka Ohře ani jiné vodní toky na správním území městyse Peruc nebyly ani těžbou, ani rozvoje výroby či urbanizace zasaženy. (9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách. V rámci koncepce krajiny územní plán řeší předmětnou problematiku návrhem zeleně podél vodních toků i ve volné krajině, včetně vegetačních doprovodů cest. (10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Územní plán nemá možnost zpracovávat ani realizovat prvky ÚSES. V rámci možností daných nadřazenou územně plánovací dokumentací upřesňuje průběh a lokalizaci jednotlivých prvků regionálního a nadregionálního ÚSES, na jejichž území není navrhována žádná výstavba. Jednotlivé prvky tohoto systému jsou prostřednictvím regulativů chráněny tak, aby nedocházelo k nevhodnému využívání ploch určených pro územní systém ekologické stability. (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
20
pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO). Územní plán zachovává jedinečnost kulturní krajiny a podporuje její další rozvoj. Funkční využití většiny ploch v otevřené krajině zůstává zachováno. Změna je navrhována pouze tam, kde může přinést pozitivní dopady na stav kulturní krajiny, zejména na prostupnost krajiny, její ochranu před negativními účinky klimatických jevů a na nové využití dlouhodobě zanedbaných částí krajiny. Z důvodu potřeby záboru zemědělských půd nejvyšších tříd ochrany navrhuje územní plán v sídlech Peruc, Černochov, Hřivčice, Radonice nad Ohří, Stradonice a Telce etapizaci výstavby s tím, že zástavba bude probíhat ve směru od zastavěného území do volné krajiny a na plochách II. (III.) etapy bude možná až po naplnění min. 70ˇ% ploch I. (II.) etapy. Pěstování biomasy je v kulturní krajině Peruce primární funkcí. Samostatné vymezení ploch pro pěstování biomasy pro energetické účely nejsou územním plánem vymezovány, neboť se jedná pouze o změnu kultur, která je možná v rámci ploch určených pro zemědělství a lesnictví. 5.2. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Za civilizační hodnoty Peruce se pokládá především celostátní energetická soustava – vedení elektrické energie VVN 400 kV a trasy VVTL plynovodu, produktovou a ropovodu Družba. Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot se stanovují pro územní plánování následující úkoly: (12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. Řešené území leží ve specifické oblasti nadmístního významu NSOB3 – Perucko. Rozsah oblasti je plně respektován. Úkoly, vyplývající pro územní plánování, jsou specifikovány výše v této kapitole (kapitola 3. ZÚR). (13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center. V Peruci se nevyskytují žádné návrhy zásadního významu. (14 Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice. Tento úkol není v možnostech řešení územního plánu Peruc. (15) Stabilizovat (přiměřeným způsobem i doplnit nebo obnovit) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí v předpolí činných dolů. Řešené území se nenachází v pánevní oblasti. (16) Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN. Obec se nenachází v příhraničním prostoru. (17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině. S výjimkou nevyužívaného výrobního areálu na jihu sídla Telce, který je navržen k přestavbě na obytnou zónu (P1), jsou areály v řešeném území (zemědělské i ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
21
průmyslové) plně funkční a nevyžadují výrazné revitalizační zásahy. Výrazný rozvoj ploch výroby souvisí předpokládaným větším nárůstem počtu obyvatel a s potřebou zajištění nových pracovních míst pro tyto obyvatele. (18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině. Plochy rekreace nejsou navrhovány. (19) Respektovat program modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Na území obce se nenacházejí žádné tepelné elektrárny. (20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL). Na území obce jsou územně stabilizovány trasy vedení elektrické energie VVN 400 kV, VVTL plynovodu a produktovou. Územní plán zohledňuje a respektuje koridor zdvojení potrubí k ropovodu Družba, sledovaný v ZÚR Ústeckého kraje jako územní rezerva DVR1. (21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. Řešené území nepatří mezi oblasti se zvýšeným rizikem záplav, a proto územní plán žádná protipovodňová opatření nenavrhuje. (22) Podporovat dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů (zejména dostavba silnice I/13, dostavba dálnice D8, dostavba R6, zkapacitnění silnice R7, modernizace železniční infrastruktury, záměr na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě a jiné). Žádný z uvedených systémů se nedotýká území řešeného územním plánem Peruc. (23) Zohlednit záměry na zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Střekov – hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín (odkaz na převzatý záměr z platných 2. ZaD ÚP VÚC SHP) a respektovat koridor Labské vodní cesty mezinárodního významu v úseku hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín - státní hranice ČR / SRN – při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny. Žádný z uvedených záměrů se nedotýká území řešeného územním plánem Peruc. (24) Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT územím kraje. Dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT nepočítá s vedením přes správní území městyse Peruc. 5.3. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje Za kulturní hodnoty Peruce jsou pokládány zejména území archeologického zájmu a nemovité kulturní památky: kostel sv. Petra a Pavla, zvonička, boží muka, socha sv. Jana Nepomuského, pomník padlých 1. světové války, zámek čp. 1 (bez pozemků parc.č.102/5 a 102/6), hospoda čp. 19 a radnice čp. 49 v Peruci, kostel sv. Václava v Černochově, kaple a milník před čp. 121 v Hřivčicích, sloup se sochou sv. Jana Nepomuského, zámek čp. 1, tvrz čp. 35 a vodní mlýn čp. 53 v Pátku, socha sv. Linharta a fara čp. 1 v Radnicích nad Ohří a kostel sv. Mikuláše v Telcích. Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot se stanovují pro územní plánování následující úkoly:
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
22
(25) Zohledňovat navrhovaná chráněná území: např. krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a archeologické památkové rezervace. Na území obce nejsou navrhována žádná chráněná území. (26) Mezi památkové hodnoty zahrnovat též doklady industriálního vývoje kraje, vyhledávat a chránit vhodné objekty a areály tohoto typu hodnot, sledovat možnosti jejich využití v nových podmínkách. Doklady industriálního vývoje se v Peruci nevyskytují. Ostatní památkové hodnoty jsou chráněny. (27) Chránit a rozvíjet hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, pozornost zaměřovat na ochranu obzorových linií horských masivů, krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, typických a známých vedut sídel apod. V této souvislosti ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor. Kulturní krajina je územním plánem respektována. Využití většiny ploch v krajině zůstává zachováno. Výstavba větrných elektráren ani jiných horizontálních dominant není připuštěna. (28) Prioritně zajišťovat ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch, v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel jádra městských zón a příměstské oblasti, v koridorech při významných dopravních tazích, v oblastech které jsou poznamenány vlivy těžby surovin a průmyslové výroby. Městys Peruc není významný pro cestovní ruch, není ani při významných dopravních koridorech ani není příliš poznamenána těžbou surovin a průmyslovou výrobou. (29) Podpořit společenský zájem o průběh rozsáhlých rekultivačních záměrů na území s probíhající těžbou surovin – zejména hnědého uhlí, formou zajištění dopravní dostupnosti a úpravy panoramatických výhledových míst s informační základnou týkající se postupných kroků rekultivace a revitalizace poškozené krajiny. Přes městys Peruc není možno zajišťovat dopravní dostupnost míst týkajících se postupných kroků rekultivace. Panoramatická a výhledová místa v obci nejsou. (30) Při navrhování a posuzování vhodnosti formy rozvojových záměrů nadmístního významu sledovat hledisko respektování krajinného rázu a krajinných hodnot, nepřipouštět zbytné výrazové nebo funkčně konkurenční záměry. Všechny rozvojové záměry mají svým rozsahem lokální povahu a jsou formulovány s ohledem na zachování krajinných hodnot. (31) Sledovat možnost obnovy historických fenoménů – obnovení průhledů, dominant, odstranění negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz, majících nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám. V územním plánu jsou zakotveny podmínky pro ochranu nemovitých kulturních památek a architektonicky cenných objektů. Ochrana je zajištěna formou vymezení specifických ploch s rozdílným způsobem využití a formulací regulativů pro tyto plochy. Předmětné regulativy zohledňují architektonické i historické hodnoty území. Koncepce ÚP Peruc zohledňuje ve svém řešení stanové hodnoty, které se týkají řešeného území.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
23
6. Vymezení cílových charakteristik krajiny V ZÚR ÚK je řešené území zařazeno do krajinného celku KC Severočeské nížiny a pánve (13), kde je cílová charakteristika formulována jako „krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků a severočeských pánví, převážně intenzivně zemědělsky využívaná se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot“. Dílčími kroky k dosažení cílové charakteristiky krajiny (krajiny lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami, krajiny venkovské a městské, krajiny s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství a krajiny obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot) jsou: a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), Využití zemědělského půdního fondu je v převážné části území respektováno. Rozvojové plochy jsou umisťovány v zastavěném území, popř. na plochách na zastavěné území bezprostředně navazujících, a návrhem územního plánu tak nevznikají menší enklávy zemědělské půdy, které by byly obtížně obhospodařovatelné. V případě větších rozvojových ploch navržených na půdách vysoké třídy ochrany je výstavba rozdělena do dvou, popř. do tří etap s tím, že zástavba bude probíhat ve směru od zastavěného území do volné krajiny a na plochách II. (III.) etapy bude možná až po naplnění min. 70ˇ% ploch I. (II.) etapy. b) napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), V území jsou vymezeny prvky lokálního ÚSES. Návrh ÚSES je doplněn další krajinnou zelení, popř. doprovodnou zelení podél komunikací a vodních toků. c) napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, Na území výhradního ložiska vápence Koštice-Slavětín zasahujícího do k.ú. Radonice nad Ohří neprobíhá v současné době velkoplošná těžba. Území obce rovněž není postižené ani umístěním rozvojových zón ve volné krajině. d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, Stabilizace venkovského osídlení je základní myšlenkou koncepce rozvoje řešeného území. Pro zachování a rozvoj počtu obyvatel jsou vymezeny plochy v přiměřeném rozsahu. Hlavní rozvoj je soustředěn do Peruce, plochy jsou však v dostatečném rozsahu vymezeny i v ostatních sídlech. e) uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, Výrobní funkce jsou určeny dosavadním vývojem. Nejvýznamnějším rozvojovým záměrem je rozsáhlá plocha výroby a skladů v jihozápadním sektoru Peruce (Z52/VD, Z52a/VD, Z52b/VD), která bude absorbovat značné množství pracovních příležitostí nejen pro obyvatele městyse a jeho místních částí, ale i pro obyvatele blízkých sousedních obcí a mikroregionu Perucko. Další výrobní plochy ovšem vymezuje územní plán výhradně v návaznosti na stávající areály, takže přírodní a krajinné prostředí v okolí jednotlivých sídel bude negativně dotčeno jen minimálně.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
24
f) individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. Krajinný ráz městyse je návrhy územního plánu kladně ovlivňován návrhem sídelní zeleně v Peruc, vymezením plochy krajinné zeleně při pravém břehu Ohře v Radonicích nad Ohří a doprovodné zeleně podél vodotečí a komunikací. Rozsáhlé plochy zemědělských půd jsou rozčleněny pouze prvky ÚSES, jinými návrhy nejsou dotčeny. 7. Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ZÚR ÚK vymezuje na území městyse Peruc tyto veřejně prospěšné stavby: Kód
Název
Z5
Trať č.114 LovosiceLibochovice-Louny, optimalizace
Popis označení
Šířka koridoru (m)
ORP
Dotčené území
č.114
120
Louny
Černice, Koštice, Obora, Peruc, Počedělice, Slavětín, Veltěže Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Křesín, Libochovice, Lovosice, Radovesice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy
Lovosice
ZÚR ÚK vymezuje na území městyse Peruc tato veřejně prospěšná opatření: Kategorie
Kód
Název - popis
ORP
NRBK
K 203 (T)
Šebín (2) – K 21
Louny
Dotčené území
NRBK
K 57 (T)
Šebín (2) – K 58
Louny
Chlumčany, Louny, Peruc, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Veltěže, Vrbno nad Lesy Peruc
ZÚR ÚK nevymezuje na území městyse Peruc žádná asanační území nadmístního významu ani stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu. 8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obce a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury V této kapitole stanovují ZÚR ÚK na území městyse Peruc požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti. a) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření (kromě ÚSES), návrhů, asanací a územních rezerv ORP
Obec
Louny
Peruc
Požadavek koordinace C204, DVR1, Z5
b) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES (funkční části; části k založení – veřejně prospěšná opatření ORP
Obec
Louny Louny
Peruc Peruc
Požadavek koordinace NRBC / 2 / funkční NRBK / K 20 / funkční
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
25
ORP
Obec
Louny Louny Louny
Peruc Peruc Peruc
Požadavek koordinace NRBK / K 203 / k založení NRBK / K 57 / k založení RBC / 1532 / funkční
Koridory a prvky ÚSES nadmístního významu byly v rámci územního plánu Peruc z nadřazené dokumentace převzaty, upřesněny v podrobnosti měřítka územního plánu a koordinovány v rámci širších vztahů. Ostatní kapitoly ZÚR ÚK nekladou na územní plán Peruc žádné požadavky. Zpracovaný územní plán Peruc je se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje v souladu.
a.3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Návrh územně plánovací dokumentace je v souladu s republikovými prioritami územního plánování, které plně respektuje. Územní plán vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území. Územní plán respektuje z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR“ (která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009) zejména následující body: Republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje: Bod č.14 - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Uzemní plán respektuje v maximální možné míře přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území (včetně ochrany nemovitých kulturních památek). Plochy změn využití území byly vymezeny s ohledem na návaznost na zastavěné území jednotlivých sídel a s respektováním jejich stávající urbanistické struktury. Bod č.15 – V tomto bodě tvoří prioritu úkol předcházet při změnách nebo při vytváření urbánního prostředí negativním vlivům na sociální soudržnost obyvatel, zvláště na segregaci občanů, s cílem omezit její nežádoucí úroveň na soužití obyvatelstva v daném sídle nebo regionu. V územním plánu je tato problematika řešena v rámci celkové urbanistické koncepce, která sleduje přirozenou integraci nově navrhovaných zastavitelných ploch, v rámci dostavby proluk a zástavby výhradně bezprostředně navazujících území na stávající zastavěná území jednotlivých sídel. Cílem územního plánu je nevytvářet oddělené nebo jinak odloučené lokality obytných ploch, kde by se obyvatelé cítili odloučeni od obyvatel v historicky osídlených územích sídel (se všemi z toho plynoucími důsledky).
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
26
Bod č.16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán řeší komplexně celé řešené území se zohledněním principů udržitelného rozvoje území. Respektuje přitom relativní autonomní polohu obce při hranicích Ústeckého a Středočeského kraje, s dobrými předpoklady rozvoje na křižovatce silnic II237 a II/239. Bod č.17 – V tomto bodě je zdůrazněna důležitost odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn v důsledku lokalizace velkých zastavitelných ploch pro vytváření nových pracovních příležitostí, s cílem posílit zejména hospodářsky slabá území ČR. Za účelem vytvoření nových pracovních příležitostí vymezuje územní plán rozsáhlé výrobní plochy na jihozápadním a jižním okraji Peruce (v návaznosti na železniční trať č.110), na západním okraji Stradonic a v jihovýchodním sektoru sídla Telce. Bod č.19 - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Dnes opuštěný výrobní původní areál na jihu sídla Telce navrhuje územní plán k přestavbě na obytnou zónu. Dále územní plán prověřil veškeré nevyužité areály v území a stanovil podmínky jejich využití s cílem hospodárně využít zastavěné území obce a zajistit především ochranu zemědělské a lesní půdy. Zejména v sídlech Hřivčice, Radonice nad Ohří a Stradonice jsou pro novou bytovou výstavbu využity četné proluky ve stávající zástavbě. Bod č.20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje stávající přírodní prvky v krajině, zejména plochy ÚSES, přírodní památku „V Hlubokém“ a přírodní památku „Štola Stradonice“. Ve volné
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
27
krajině nejsou vymezovány žádné zastavitelné plochy, které jsou navrhovány pouze v návaznosti na zastavěné území, popř. v intravilánu jednotlivých sídel. Pro zvýšení kvality obytného prostředí v Peruci je navržena výsadba sídelní zeleně. Bod č.22 - Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Administrativní území obce Peruc je vysoce přírodně hodnotné a z hlediska cestovního ruchu má dobrý potenciál. Územní plán navrhuje tzv. „Pooherskou“ cyklostezku vedoucí podél silnic III/2396, III/2391 a III/2393 od Levous přes Stradonice, Pátek a Radonice nad Ohří mimo řešené území. Sportovní areál na východě Peruce bude rozšířen severním směrem. Bod č.23 - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Pro zkvalitnění dopravní dostupnosti řešeného území a ve vazbě na širší vztahy v území navrhuje územní plán jižní komunikační obchvat Peruce. V oblasti technické infrastruktury je navrženo dobudování kanalizačního systému Peruce a nové kanalizace v Pátku, Radonicích nad Ohří, Stradonicích a v Telcích, napojení nových rozvojových ploch na vodovodní síť jednotlivých sídel a plynofikace nových ploch v Peruci a v Hřivčicích. Bod č.24 – Vytvořit podmínky pro zlepšení dostupnosti území rozšířením a zkvalitněním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví. Možnosti nové výstavby posoudit vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvořit podmínky pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšení jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvořit v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy. Pro zlepšení dostupnosti stávající i budoucí zástavby Peruce navrhuje územní plán v řešeném území 11 nových místních komunikací – 6 v Peruci a po jedné v Hřivčicích, Pátku, Radonicích nad Ohří, Stradonicích a v Telcích. Pro zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na silniční síti východně od Peruce je navržen nový kruhový objezd na křížení silnic II/237 a III/23741, úprava křižovatky silnic III/23738 na silnici II/239 jihovýchodně od Peruce, směrová úprava trasy silnice II/239 procházející východní částí sídla a úprava zatáček silnic II/239 a III/2396 severně od Peruce. Bod
č.25
– Vytvořit podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky v území – eroze s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vytvořit podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných a zastavitelných plochách vytvořit
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
28
podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Pro zvýšení retence srážkových vod navrhuje územní plán jejich zasakování v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do místních vodotečí. V rámci ochrany území proti vodní erozi jsou navržena agrotechnická opatření - protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod. Bod č.27 - Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Územní plán navrhuje rozšíření veřejné infrastruktury přiměřeně k velikosti a potenciálu jednotlivých místních částí řešeného území. Přitom tradiční spádové území, které obec Peruc má a které je na obci závislé z hlediska občanské vybavenosti, zůstává zachováno a bude sloužit i novému obyvatelstvu v celém zájmovém území Peruce. Bod č.28 – Pro zajištění kvality života obyvatel zohlednit nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Tento bod byl podrobně respektován v rámci tvorby zadání tohoto územního plánu. Bod č.30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán navrhuje rozšíření stávající vodovodní sítě ve všech sídlech řešeného území, plynofikaci nových rozvojových ploch v Peruci a v Hřivčicích, dostavbu kanalizačního systému Peruce a nové kanalizace v Pátku, Radonicích nad Ohří, Stradonicích a v Telcích. Bod č.31 – Vytvořit regulační podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik, při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Tento úkol řeší územní plán formou regulativů využití území (viz kapitola f) textové části územního plánu). Rozvojové oblasti a osy: - Řešené území leží mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy stanovené PÚR.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
29
Specifické oblasti: - Řešené území leží mimo specifické oblasti republikového významu. Koridory a plochy technické infrastruktury: - V rámci koridorů technické infrastruktury prochází řešeným územím koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu „Družba“ (DV1), který je návrhem územního plánu respektován.
b) Údaje o splnění zadání územního plánu Požadavky Zadání územního plánu jsou v předkládaném návrhu územního plánu Peruc splněny. Územní plán nenavrhuje samostatné pěší trasy – ty jsou řešeny formou regulativů využití území v rámci ploch s rozdílným způsobem využití.
c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a přiměřený rozvoj jednotlivých sídel. Pokud by se naplnily plochy vymezené územním plánem pro novou bytovou výstavbu, mohl by městys Peruc zvýšit počet obyvatel ze současných necelých 2 200 na 2 900 obyvatel, tedy téměř o 30 % současného stavu. (Tento teoretický výpočet budoucího počtu obyvatel vychází z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro nové obytné objekty bude činit cca 1 200 m2, a z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně). S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách.
c.1. Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území, respektuje územní plán následující limity využití území: - ochranné pásmo železnic č.110 a č.114 v rozsahu 60 m, - ochranné pásmo silnic II/237, II/239, III/23736, III/23738, III/23739, III/23740, III/23741, III/23742, III/23744, III/2391, III/2393, III/2393a, III/2394, III/2395 a III/2396 v rozsahu 15 m, - ochranná pásma venkovního elektrického vedení 400 kV v rozsahu 25 m, - ochranná pásma venkovního elektrického vedení 35 kV v rozsahu 10 m, - ochranná pásma trafostanic v rozsahu 7 m, - ochranná pásma kabelového vedení elektrické energie 35 kV v rozsahu 1 m, - bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu v rozsahu 60 m,
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
30
- ochranná pásma STL plynovodů v rozsahu 1 m, - ochranné pásmo ropovodu a produktovodu v rozsahu 300 m, - ochranná pásma telekomunikačních kabelů v rozsahu 1,5 m, - ochranné pásmo komunikačního vedení VÚSS Litoměřice, - ochranná pásma vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m, - ochranná pásma kanalizačních řadů v rozsahu 1,5 m, - ochranné pásmo čistírny odpadních vod, - manipulační plocha podél Ohře v rozsahu 10 m, resp. podél drobných vodních toků v rozsahu 6 m, - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - chráněné ložiskové území č.10900002 Kystra (vápenec) a č.10900001 Orasice (vápenec) a ložiska jílovitého vápence č. 310900002 B, č.310900003 B a č.310900004 B Koštice-Slavětín, - poddolovaná území č.1715 Hřivčice-Débeř (jíly), č.1694 Hřivčice (černé uhlí), č.1746 Peruc – mlýn (jíly, černé uhlí), č.1766 Peruc – Na Vinici, č.1768 Peruc – V Lázních, č.5605 Peruc – Oldřichův dub, č.1773 Stradonice 1 (jíly), č.1780 Stradonice 3 (jíly) a č.5324 Stradonice 2 (jíly), - potenciální sesuvy č.544 Peruc, č.539 Pátek, č.541 Pátek, č.542 Pátek, č.4042 Pátek a č.540 Levousy, - hlavní důlní díla č.17897 Peruc – štola č.1 (kaolin), č.17898 Peruc – štola č.2 (kaolin), č.11737 Peruc – štola (jíly) a č.15483 Peruc v lázních – štola sv. Václav 379 (jíly), - deponie č.7259 Peruc (stavební kámen), - nadregionální biocentrum č.2 „Šebín“, regionální biocentrum č.1532 „Lužní les“ a nadregionální biokoridory K20 „Stroupeč-Šebín (Ohře)“ a K57 „Šebín-K58“, - NATURA 2000 – EVL „V Hlubokém“ CZ 0420013, EVL „Ohře“ CZ 0423510 - maloplošné zvláště chráněné území č.60 „V Hlubokém“, - přírodní památky „V Hlubokém“ a Štola Stradonice, včetně ochranných pásem, - záplavové území Ohře Q005, Q020, Q100 (včetně aktivní zóny záplavového území), - památné stromy: Oldřichův dub, dub pod Perucí, borovice u studánky, - ochranné pásmo hřbitova (100 m), - archeologická naleziště, - nemovité kulturní památky: Peruc rejstř.č. 42641/5-1308 – kostel sv. Petra a Pavla rejstř.č. 42835/5-4532 – zvonička rejstř.č. 43622/5-1309 – boží muka
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
31
rejstř.č. 42838/5-1311 – socha sv. Jana Nepomuckého rejstř.č. 43072/5-4531 – pomník padlých 1. světové války rejstř.č. 42466/5-1307 – zámek čp. 1, s omezením, bez pozemků parc.č.102/5 a 102/6 rejstř.č. 43126/5-1310 – hospoda čp. 19 rejstř.č. 101366 – radnice čp. 49 Černochov rejstř.č. 43344/5-1113 – kostel sv. Václava Hřivčice rejstř.č. 42397/ 5-1140 – kaple rejstř.č. 42905/5-1141 – milník před čp. 121 Pátek rejstř.č. 42693/5-1303 – sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého rejstř.č. 43481/5-1300 – zámek čp. 1 rejstř.č. 43670/5-1304 – tvrz čp. 35 rejstř.č. 43222/5-1302 – vodní mlýn čp. 53 Radonice nad Ohří rejstř.č. 42415/5-1306 – socha sv. Linharta rejstř.č. 43628/5-1305 – fara čp. 1 Telce rejstř.č. 42483/5-1450 – kostel sv. Mikuláše
c.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Celkem vymezil územní plán na území obce Peruc 60 zastavitelných ploch (kromě ploch sídelní zeleně a kromě dopravních staveb) označených symboly „Z“, z toho 12 ploch v k.ú. Peruc, 5 ploch v k.ú. Černochov, 14 ploch v k.ú. Hřivčice, 4 plochy v k.ú. Pátek u Loun, 10 ploch v k.ú. Radonice nad Ohří, 9 ploch v k.ú. Stradonice u Pátku a 6 ploch v k.ú. Telce. Z tohoto počtu je 45 ploch bydlení individuálního v rodinných domech - vesnického, 7 ploch bude využito pro drobnou výrobu a výrobní služby, 3 plochy pro zemědělskou výrobu, dvě plochy pro technickou infrastrukturu, dvě plochy pro zahrady, jedna plocha pro tělovýchovu a sport a jedna plocha pro hřbitov. Na základě výsledků projednávání územního plánu (především na základě stanoviska odboru životního prostředí Městského úřadu Louny) byly zrušeny plochy Z5/BI.2, Z7/BI.2, Z13/BI.2, Z19/BI.2, Z41/BI.2, Z50/Z*, Z51, Z53/VD a Z54/Z*. Následující přehled uvádí zdůvodnění těchto zastavitelných ploch. Označení plochy k.ú. PERUC I. ETAPA Bydlení Z2/BI.2
Rozloha v ha
3,06
Odůvodnění a podmínky využití plochy
- využití prostoru mezi silnicí II/237 a železnicí na jihu sídla pro bytovou výstavbu - snadné napojení na vodovod - napříč lokalitou povede v západo-východním směru navržený komunikační obchvat sídla - dopravní napojení ze silnice II/237 a ze stávající silnice III/23738 probíhajících podél západního, resp. východního okraje plochy Z2 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 25-30 individuálních rodinných domů
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
32
Označení plochy k.ú. PERUC I. ETAPA Bydlení Z3/BI.2
Rozloha v ha
1,69
Bydlení Z4/BI.2
0,10
Sport a tělovýchova Z26/OS Výroba Z46/VD
0,87
Hřbitov Z48/OH
0,11
Výroba Z52/VD
8,41
Technická infrastruktura Z69/TV
0,15
II. ETAPA Bydlení Z1/BI.2
2,27
5,08
Odůvodnění a podmínky využití plochy
- vyplnění proluky mezi stávající zástavbou a železnicí na jihozápadě sídla - snadné napojení na vodovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace směřující ze silnice II/239 jižním směrem kolem hřbitova a podél severozápadního okraje plochy Z3/BI.2 k železnici, u níž se napojí na budoucí komunikační obchvat Peruce - výstavba v části zasahující do ochranného pásma dráhy je přípustná jen za podmínky souhlasu Správy Českých drah - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 13-15 individuálních rodinných domů - vyplnění proluky ve stávající zástavbě na západě sídla - výstavba v lokalitě je přípustná jen za podmínky souhlasu Správy Českých drah, jelikož se nachází v ochranném pásmu dráhy - dopravní napojení z budoucího komunikačního obchvatu Peruce - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1 individuální rodinný dům - rozšíření stávajícího sportovního areálu severním směrem - potřeba rozšíření sportovních ploch v souvislosti s rozvojovými záměry obce - propojení dvou menších výrobních areálů na jihu sídla a vytvoření jednoho komplexního moderního výrobního areálu jihovýchodně od nádraží - posílení ekonomické základny Peruce - snadné napojení na vodovod - přímá návaznost na železnici - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - rozšíření stávajícího hřbitova jižním směrem - podél západního okraje plochy Z48/OH povede nová místní komunikace propojující silnici III/23739 s budoucím komunikačním obchvatem sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - vytvoření rozsáhlé ekonomické zóny v jihozápadním sektoru sídla - výrazné posílení ekonomické základny Peruce - snadné napojení na vodovod - přímá návaznost na železnici - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - rozšíření stávající čistírny odpadních vod východním směrem - potřeba zkapacitnění a rozšíření ČOV v souvislosti s rozvojovými záměry městyse - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - plocha Z1/BI.2 přispěje ke zkompaktnění a sevření urbanistického půdorysu sídla - snadné napojení na inženýrské sítě - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím čtyř nových místních komunikací, které povedou v rámci veřejných prostranství ze silnice II/237 východním směrem do plochy Z1/BI.2 - mezi plochou Z1/BI.2 a sportovním areálem severně od ní bude vysázena sídelní zeleň - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 40-45 individuálních rodinných domů
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
33
Označení plochy k.ú. PERUC II. ETAPA Výroba Z52a/VD
III. ETAPA Bydlení Z68/BI.2
Výroba Z52b/VD
Rozloha v ha
6,91
- rozšíření výrobní plochy Z52/VD jihovýchodním směrem, podél trati - výrazné posílení ekonomické základny Peruce - přímá návaznost na železnici - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - výstavba na ploše Z52a/VD bude možná až po naplnění min. 70 % kapacity plochy Z52/VD
2,56
- rozšíření zastavěného území sídla severovýchodním směrem - kvalitní přírodní zázemí (blízký les) - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice III/23741 probíhající podél jižního okraje plochy Z68 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 20-25 individuálních rodinných domů - rozšíření výrobní plochy Z52a/VD jihovýchodním směrem, podél trati - výrazné posílení ekonomické základny Peruce - přímá návaznost na železnici - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - výstavba na ploše Z52b/VD bude možná až po naplnění min. 70 % kapacity plochy Z52a/VD
6,86
k.ú. ČERNOCHOV I. ETAPA Bydlení 1,94 Z6/BI.2
Bydlení Z8/BI.2
0,24
Zemědělská výroba Z73/VZ
1,04
Zemědělská výroba Z74/VZ
0,08
II. ETAPA Bydlení Z6a/BI.2
Odůvodnění a podmínky využití plochy
3,43
- přímá návaznost na zastavěné území sídla - snadné napojení na vodovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - stávající místní komunikace, která je zahrnuta do plochy Z6/BI.2, bude sloužit jako nástupní prostor k jednotlivým stavebním parcelám - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 15-17 individuálních rodinných domů - propojení dvou dnes odloučených částí zástavby na severním okraji sídla východně od silnice III/23744 v jeden souvislý urbanistický celek - dopravní napojení ze stávající místní komunikace probíhající podél jižního okraje plochy Z8/BI.2 - kapacita 2 individuální rodinné domy - rozšíření stávajícího zemědělského areálu na severu sídla východním směrem - posílení ekonomické základny Černochova a zvýraznění zemědělské funkce sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - zarovnání zemědělského areálu na jihovýchodním okraji sídla do obdélníkového tvaru - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - rozšíření plochy bydlení Z6/BI.2 západním směrem, až k trase lokálního biokoridoru LBK 16 - zarovnání urbanistického půdorysu západní části sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 25-30 individuálních rodinných domů
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
34
Označení plochy k.ú. HŘIVČICE I. ETAPA Bydlení Z9/BI.2
Rozloha v ha
1,38
Bydlení Z10/BI.2
0,88
Bydlení Z27/BI.2
0,13
Bydlení Z28/BI.2
0,11
Bydlení Z29/BI.2
0,12
Bydlení Z30/BI.2
0,16
Bydlení Z31/BI.2
0,23
Bydlení Z32/BI.2
0,10
Bydlení Z33/BI.2
0,34
Výroba Z71/VD
0,80
Odůvodnění a podmínky využití plochy
- zarovnání urbanistického půdorysu jižní části sídla - snadné napojení na vodovod a plynovod - zpřístupnění prostřednictvím stávající místní komunikace vedoucí při severním okraji plochy Z9/BI.2 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 11-13 individuálních rodinných domů - rozšíření zastavěného území sídla severně od místní komunikace téměř až k západním hranicím obce - přímá návaznost na zastavěné území - převážná část lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - zpřístupnění prostřednictvím stávající místní komunikace procházející podél jižního okraje plochy Z10/BI.2 - kapacita 7-8 individuálních rodinných domů - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na vodovod a plynovod - přístup na stavební parcelu bude od jihu ze stávající místní komunikace - kapacita 1 individuální rodinný dům - lokalita přispěje ke zkompaktnění a sevření urbanistického půdorysu západní části sídla - přímá návaznost na zastavěné území - dopravní napojení od jihu ze silnice III/23739 - kapacita 1 individuální rodinný dům - lokalita přispěje k zarovnání urbanistického půdorysu jižní části sídla - lokalita přispěje snadné napojení na vodovod - zpřístupnění prostřednictvím stávající místní komunikace vedoucí při severním okraji plochy Z29/BI.2 - kapacita 1 individuální rodinný dům - využití volného prostoru mezi stávající obytnou zástavbou a zemědělským areálem na jihovýchodě Hřivčic pro individuální bytovou výstavbu - snadné napojení na vodovod a plynovod - dopravní napojení od severu ze silnice III/23739 - kapacita 1-2 individuální rodinné domy - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na plynovod - dopravní napojení od jihu ze silnice III/23739, resp. od severu ze stávající místní komunikace - kapacita 2 individuální rodinné domy - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na plynovod - dopravní napojení od jihu ze silnice III/23739 - kapacita 1 individuální rodinný dům - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na plynovod - dopravní napojení od jihu ze silnice III/23739, resp. od severu ze stávající místní komunikace - kapacita 2-3 individuální rodinné domy - rozšíření stávajícího zemědělského areálu na severovýchodě sídla východním směrem, přičemž nová zastavitelná plocha bude mít funkční využití výroby a skladování - zarovnání urbanistického půdorysu východní části sídla - posílení ekonomické základny Hřivčic
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
35
Označení plochy k.ú. HŘIVČICE I. ETAPA Bydlení Z80/BI.2
Rozloha v ha
Odůvodnění a podmínky využití plochy
0,11
- přímá návaznost na zastavěné území - dopravní napojení od severu ze stávající místní komunikace - kapacita 1 individuální rodinný dům
II. ETAPA Bydlení Z10a/BI.2
0,58
- přímá návaznost na zastavěné území - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - snadné napojení na plynovod - jednotlivé objekty budou zpřístupněny prostřednictvím nové místní komunikace vedoucí podél západního okraje lokality - kapacita 4-5 individuálních rodinných domů
III. ETAPA Bydlení Z10b/BI.2
1,01
- lokalita přispěje ke zkompaktnění a arondaci urbanistického půdorysu západní části sídla - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - snadné napojení na plynovod - jednotlivé objekty budou zpřístupněny prostřednictvím nové místní komunikace vedoucí podél východního okraje plochy Z10b/BI.2 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 8-9 individuálních rodinných domů - zarovnání urbanistického půdorysu jihozápadní části sídla - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - snadné napojení na plynovod - sportovně rekreační zázemí lokality bude tvořit sousední hřiště - dopravní napojení ze silnice III/23739 - kapacita 6-7 individuálních rodinných domů
Bydlení Z81/BI.2
0,82
k.ú. PÁTEK U LOUN I. ETAPA Bydlení 0,76 Z11/BI.2
Bydlení Z12/BI.2
0,89
Bydlení Z14/BI.2
0,38
Bydlení Z34/BI.2
0,44
- přímá návaznost na zastavěné území sídla - snadné napojení na vodovod - lokalita bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace procházející při východním okraji plochy Z11/BI.2 - kapacita 6-7 individuálních rodinných domů - využití části zahrad nacházejících se ve východní části sídla, v prostoru mezi stávající zástavbou a železnicí, pro bytovou výstavbu - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dopravní napojení prostřednictvím stávající místní komunikace představující západní hranici plochy Z12/BI.2 - kapacita 7-8 individuálních rodinných domů - přímá návaznost na severovýchodní okraj zastavěného území sídla (zastavění veškeré plochy zahrad v prostoru mezi železnicí a Ohří brání skutečnost, že část zahrad leží v ochranném pásmu dráhy) - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kvalitní přírodní zázemí v údolí Ohře - plocha Z14/BI.2 bude zpřístupněna z nové místní komunikace představující prodloužení silnice III/2395 severovýchodním směrem tak, že tato komunikace povede při severním okraji lokality - kapacita 3-4 individuální rodinné domy - přímá návaznost na stávající zástavbu - žádné nároky na zemědělský půdní fond - dopravní napojení ze tří stávajících místních komunikací přicházejících k ploše Z34/BI.2 ze západu, ze severu a ze severovýchodu - kapacita 3-4 individuální rodinné domy
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
36
Označení plochy
Rozloha v ha
Odůvodnění a podmínky využití plochy
k.ú. RADONICE NAD OHŘÍ I. ETAPA Bydlení 0,61 - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu jihozápadní Z15/BI.2 části sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - plocha Z15/BI.2 bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace vedoucí za stávající zástavbou při východním okraji lokality - kapacita 5-6 individuálních rodinných domů Bydlení 0,40 - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu jihozápadní Z15a/BI.2 části sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - přístup do plochy Z15a/BI.2 bude od východu z veřejného prostranství při silnici III/2394 - elektrickou energii budou rodinné domy odebírat z trafostanice situované na jihovýchodním okraji plochy Z15a/BI.2 - kapacita 3-4 individuální rodinné domy Bydlení 1,89 - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu severozápadní Z16/BI.2 části sídla - převážná část lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - kvalitní přírodní zázemí (blízký les, tok Ohře) - dopravní napojení prostřednictvím místní komunikace procházející podél západního okraje stávající zástavby - elektrickou energii budou rodinné domy odebírat z trafostanice situované na severním okraji plochy Z16/BI.2 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 15-17 individuálních rodinných domů II. ETAPA Bydlení 0,37 - rozšíření zástavby v jižním sektoru sídla východním směrem, až na úroveň východního okraje hřiště Z17/BI.2 - pro zpřístupnění lokality bude vybudována nová místní komunikace, která povede od stávající komunikace, která dnes končí u jihovýchodního okraje plochy Z17/BI.2, severním směrem k Ohři - kapacita 3-4 individuální rodinné domy Bydlení 0,11 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě Z35/BI.2 - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod - dopravní napojení ze stávající místní komunikace vedoucí při západním okraji plochy Z35/BI.2 - kapacita 1 individuální rodinný dům Bydlení 0,21 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě Z36/BI.2 - snadné napojení na vodovod - zpřístupnění ze severu ze stávající místní komunikace, event. z jihu ze silnice III/2391 - kapacita 1-2 individuální rodinné domy Bydlení 0,10 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě Z37/BI.2 - snadné napojení na vodovod - zpřístupnění ze severu ze stávající místní komunikace, event. z jihu ze silnice III/2391 - kapacita 1 individuální rodinný dům Bydlení 0,16 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě Z38/BI.2 - snadné napojení na vodovod - zpřístupnění ze severu ze stávající místní komunikace, event. z jihu ze silnice III/2391 - kapacita 1 individuální rodinný dům
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
37
Označení plochy
Rozloha v ha
Odůvodnění a podmínky využití plochy
k.ú. RADONICE NAD OHŘÍ II. ETAPA Bydlení 0,14 - přímá návaznost na zastavěné území sídla Z39/BI.2 - využití volného prostoru mezi obytnou zástavbou a stávající místní komunikací pro individuální bytovou výstavbu - zpřístupnění ze severu ze stávající místní komunikace, event. z jihu ze silnice III/2391 - kapacita 1 individuální rodinný dům Bydlení 1,85 - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu jihovýchodní Z75/BI.2 části sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dopravní napojení ze stávající místní komunikace procházející podél jižního okraje plochy Z75/BI.2 - sportovně rekreační zázemí lokality bude tvořit sousední hřiště - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 15-17 individuálních rodinných domů k.ú. STRADONICE U PÁTKU I. ETAPA Bydlení 1,22 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě Z18/BI.2 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 10-12 individuálních rodinných domů Bydlení 0,14 - přímá návaznost na zastavěné území sídla Z20/BI.2 - žádné nároky na zemědělský půdní fond - kvalitní přírodní zázemí (nedaleký les) - plocha Z20/BI.2 bude zpřístupněna z prodloužené místní komunikace, která dnes končí u sousední usedlosti - kapacita 1 individuální rodinný dům Bydlení 0,11 - přímá návaznost na zastavěné území Z21/BI.2 - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - využití části zahrad na severním okraji sídla pro bytovou výstavbu - zpřístupnění prostřednictvím stávající místní komunikace vedoucí při východním okraji lokality - kapacita 1 individuální rodinný dům Zahrady 0,27 - využití proluky ve stávající zástavbě pro zahrady Z40/Z - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice III/2396 Bydlení 0,05 - přímá návaznost na zastavěné území Z43/BI.2 - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice III/2396 - kapacita 1 individuální rodinný dům Bydlení 0,73 - zastavění dnes volného prostoru v severní části zastavěného území Z44/BI.2 sídla - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - lokalita bude zpřístupněna jednak z jihozápadu ze stávající místní komunikace, jednak z jihovýchodu ze silnice III/2396 - kapacita 6-7 individuálních rodinných domů Výroba 1,04 - rozšíření výrobního areálu na západním okraji sídla jihovýchodním Z49/VD směrem - rozšíření ekonomické základny sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod - plocha je podmíněna zpracováním územní studie Bydlení 0,57 - využití prostoru mezi dvěma vodotečemi uvnitř stávající zástavby Z45/BI.2 pro bytovou výstavbu - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - zpřístupnění prostřednictvím stávající místní komunikace vedoucí při severním okraji plochy Z45/BI.2 - kapacita 4-5 individuálních rodinných domů
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
38
Označení plochy
Rozloha v ha
Odůvodnění a podmínky využití plochy
k.ú. STRADONICE U PÁTKU II. ETAPA Bydlení 2,10 - přímá návaznost na stávající zástavbu Z42/BI.2 - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - snadné napojení na vodovod - lokalita bude zpřístupněna ze dvou stávajících místních komunikací procházejících podél jižního a západního okraje plochy Z42/BI.2 - kapacita 17-20 individuálních rodinných domů k.ú. TELCE I. ETAPA Bydlení 3,36 lokalita přispěje k zarovnání urbanistického půdorysu Z22/BI.2 severozápadní části sídla - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - elektrickou energií budou obytné objekty zásobeny z trafostanice umístěné u východního okraje lokality - dopravní zpřístupnění z východu a z jihu ze stávající místní komunikace, popř. ze severu ze silnice III/23736 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 25-30 individuálních rodinných domů Bydlení 0,32 - využití dnes nezastavěného prostoru na louce mezi stávající Z23/BI.2 zástavbou na jihu sídla pro bytovou výstavbu - kvalitní přírodně rekreační zázemí (údolí Skalského potoka, vodní nádrž, sportoviště) - k severozápadnímu okraji plochy Z23/BI.2 povede od stávající komunikace nová kratší místní komunikace - kapacita 2-3 individuální rodinné domy Zahrady 0,66 - při levém břehu Skalského potoka, v prostoru mezi koupalištěm Z77/Z a hřištěm, je vymezena plocha pro zahrádky - rekreační zázemí pro obyvatele jižní části sídla - lokalita bude zpřístupněna od jihu z nové místní komunikace, která povede od hřiště po pravém břehu Skalského potoka směrem ke koupališti Zemědělská 1,32 - rozšíření stávajícího zemědělského areálu na jihu sídla jižním výroba směrem, až k polní cestě Z78/VZ - posílení ekonomické základny Telců a zvýraznění zemědělské funkce sídla - plocha je podmíněna zpracováním územní studie Výroba 1,89 - rozšíření výrobního areálu na jihovýchodním okraji sídla Z79/VD jihovýchodním směrem, až k lokálnímu biokoridoru LBK 10 - rozšíření ekonomické základny sídla - převážná část lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - v západní části plochy Z79/VD je situována ČOV pro čištění odpadních vod ze sídla - plocha je podmíněna zpracováním územní studie Bydlení 2,73 - zarovnání urbanistického půdorysu severovýchodní části sídla Z24/BI.2 - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - zpřístupnění prostřednictvím stávající polní cesty vedoucí při východním okraji plochy Z24/BI.2 - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 20-25 rodinných domů
Dále územní plán navrhuje jednu plochu přestavby v jižním sektoru sídla Telce označenou symbolem „P“. Jedná se o plochu bydlení individuálního v rodinných domech vesnického. Zdůvodnění této plochy přestavby uvádí tabulka: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
39
Označení plochy
Rozloha v ha
k.ú. TELCE I. ETAPA Bydlení P1/BI.2
1,41
Odůvodnění a podmínky využití plochy
- přestavba nevyužitého výrobního areálu na jihu sídla na bydlení - žádný zábor zemědělského půdního fondu - sportovně rekreační zázemí lokality bude tvořit blízké hřiště a nedaleké koupaliště - plocha je podmíněna zpracováním územní studie - kapacita 11-13 individuálních rodinných domů
Územní plán dále vymezuje 4 plochy sídelní zeleně charakteru veřejné zeleně – jižně od sportovního areálu a zemědělského areálu ve východním sektoru Peruce (Z25/Z*), mezi plochou bydlení Z2/BI.2 a rozvojovou plochou výroby Z46/VD na jihu tohoto sídla (Z47/Z*), na nejjižnějším okraji stávající zástavby mezi železnicí a silnicí II/237 (Z70/Z*) a mezi rozvojovou plochou výroby Z49/VD a silnicemi III/2391 a III/2396 na západě Stradonic (Z76/Z*). Celková rozloha navržených ploch sídelní zeleně činí 2,30 ha.
c.3. Doprava Silnice Územní plán navrhuje jižní komunikační obchvat Peruce prostřednictvím silnice vycházející u západního okraje zástavby sídla ze silnice III/23739 podél železniční trati jihovýchodním směrem, po cca 450 m se stočí podél jižního okraje zástavby na východ a napojí se na silnici II/237. Křížení silnice III/23738 bude provedeno okružní křižovatkou. Na východním okraji sídla je navržen nový kruhový objezd na křížení silnic II/237 a III/23741, rovněž napojení silnice III/23738 na silnici II/239 jihovýchodně od Peruce bude provedeno novou křižovatkou. Zároveň bude směrově upravena trasa silnice II/239 procházející východní částí sídla. Severně od Peruce je navržena úprava zatáček silnic II/239 a III/2396. (Přehledně jsou plochy navržené na úseku silniční dopravy uvedeny v tabulce.) Označení plochy k.ú.: PERUC I. ETAPA Z56/DS Z57/DS Z58/DS Z59/DS Z60/DS Z62/DS Z63/DS
Výměra plochy v ha
1,65 0,23 0,23 0,11 0,23 0,09 0,04
Využití plochy
Komunikační obchvat sídla Úprava zatáčky silnice II/239 Nová křižovatka silnic II/237, III/23740 a III/23741 Kruhový objezd Nová křižovatka silnic II/239 a III/23738 Úprava zatáčky silnice II/239 Úprava zatáčky silnice III/2396
Návrh komunikačního obchvatu Peruce je zdůvodněn snahou o větší dopravní průchodnost řešeným územím, zatímco nové křižovatky, popř. kruhový objezd a směrovou
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
40
úpravu trasy silnice II/239 navrhuje územní plán z důvodu větší přehlednosti a bezpečnosti silničního provozu v prostoru východně a jihovýchodně od sídla. Směrové a šířkové poměry ostatních silnic II. a III. třídy jsou vyhovující a územní plán je ponechává beze změny. Tento návrh vychází ze současného stavu silniční sítě na území obce. V současnosti je nejvýznamnějším dopravním prvkem celého řešeného území silnice II/237 (RakovníkTřebenice) a silnice II/239 (Černuc-Černčice). Obě silnice mají dvoupruhové uspořádání a v řešeném území jsou bezkonfliktní. Silnice II/237 (Rakovník-Třebenice) prochází řešeným územím ve směru jih-sever a vede přes zastavěné území sídla Telce. Silnice II/239 (Černuc-Černčice) prochází řešeným územím ve směru východ-západ a vede přes zastavěné území sídla Peruc. Její průběh řešeným územím je zcela bezkonfliktní. Silnice III. třídy doplňují systém nadřazených vnějších tahů a detailně obsluhují ostatní sídla řešeného území. Jejich průběh je v řešeném území stabilizován. Řešeným územím jsou vedeny následující silnice: III/23736, III/23738, III/23739, III/23740, III/23741, III/23742, III/23744, III/2391, III/2393, III/2393a, III/2394, III/2395, III/2396. Základní kategorie silnic třetí třídy je S 7,5/50-60, šířka vozovky je v rozmezí 5-6 m. Dopravní zatížení na silnicích třetí třídy není příliš intenzivní a je charakterizováno převažujícím podílem místní dopravy.
Místní komunikace Návrh územního plánu na novou místní komunikaci v západní části Peruce (ze silnice II/239 jižním směrem kolem hřbitova a severního okraje plochy Z3/BI.2 k budoucímu komunikačnímu obchvatu sídla), čtyři místní komunikace směřující ze silnice II/237 v jižní části Peruce na východ do plochy bydlení Z1/BI.2 (v bilancích jsou tyto komunikace započteny do plochy Z1/BI.2, proto nemají samostatný symbol), komunikaci napojující rozvojovou plochu výroby Z52b/VD ze silnice II/237 jižně od Peruce a na nové místní komunikace napojující plochy Z10a/BI.2 a Z10b/BI.2 v Hřivčicích, plochu Z14/BI.2 v Pátku, plochy Z17/BI.2 a Z75/BI.2 v Radonicích nad Ohří, plochu Z18/BI.2 ve Stradonicích a plochu Z77/Z v Telcích (viz tabulka) jsou odůvodněny současným stavem komunikační sítě v jednotlivých sídlech a potřebou dopravně zpřístupnit výše uvedené rozvojové plochy bydlení. Ostatní rozvojové plochy bude možné obsloužit ze stávajících silnic a z místních komunikací. V rámci regulativů ploch s rozdílným způsobem využití připouští územní plán budování nových komunikací i v dalších plochách. Označení plochy k.ú.: PERUC I. ETAPA Z61/DS
Výměra plochy v ha
0,16
Využití plochy
Místní komunikace
Napojení ploch
Z3/BI.2, Z4/BI.2, Z56/DS
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
41
Označení plochy
Výměra plochy v ha
Využití plochy
k.ú.: PERUC III. ETAPA Z555DS
0,14 Místní komunikace k.ú.: HŘIVČICE II. ETAPA Z82/DS 0,18 Místní komunikace k.ú.: PÁTEK I. ETAPA Z64/DS 0,01 Místní komunikace k.ú.: RADONICE NAD OHŘÍ II. ETAPA Z65/DS 0,05 Místní komunikace k.ú.: STRADONICE I. ETAPA Z66/DS 0,01 Místní komunikace k.ú.: TELCE I. ETAPA Z67/DS 0,24 Místní komunikace
Napojení ploch
Z52b/VD
Z10a/BI.2, Z10b/BI.2
Z14/BI.2
Z17/BI.2, Z75/BI.2
Z18/BI.2
Z77/Z
Současný stav místních komunikací, které zajišťují napojení stávající zástavby jednotlivých sídel na silniční síť obce, je poměrně dobrý. Komunikace jsou vysloveně obslužného charakteru. Na systém místních komunikací navazují ostatní nezpevněné účelové komunikace převážně zemědělského charakteru. Místní komunikace odpovídají potřebám jednotlivých sídel a nevykazují dopravní závady.
Železnice Řešeným územím prochází celostátní železniční trať č.110 (Kralupy nad Vltavou-Most) se zastávkami v Peruci a v Telcích a regionální železniční trať č.114 (Lovosice-LibochoviceLouny) se zastávkami v Pátku a v Radonicích nad Ohří. Trať č.110 slouží převážně pro osobní dopravu a její průběh řešeným územím je stabilizován. Křížení trati se silnicemi je provedeno úrovňovými přejezdy převážně se světelnou signalizací. Územní plán nenavrhuje žádné směrové úpravy této trati. V případě trati č.114 ponechává územní plán 120 m široký koridor pro optimalizaci železniční trati spočívající v úpravě železničního tělesa. Směrová úprava průběhu trati řešeným územím se nepředpokládá z důvodu stávajícího bezkonfliktního průběhu trasy.
Komunikace pro pěší a cyklisty Návrh územního plánu na novou „Pooherskou“ cyklostezku (C204) vedoucí podél silnic III/2396, III/2391 a III/2393 od Levous přes Stradonice, Pátek a Radonice nad Ohří mimo řešené území je zdůvodněn velmi příznivými podmínkami krajiny v údolí Ohře pro rozvoj cykloturistiky. Již v současné době procházejí správním územím obce dvě značené
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
42
cyklotrasy: č.3035 (přes Hřivčice, Peruc, Stradonice, Pátek a Radonice nad Ohří) a č.202 (přes Černochov, Peruc a Chrastín do Stradonic). Územní plán nenavrhuje samostatně nové chodníky, které budou ovšem součástí nových místních komunikací. Pěší provoz je nejvýrazněji soustředěn do prostoru centrálních částí jednotlivých sídel, kde převládají cesty za nákupy a na veřejnou dopravu, většinou po chodnících, které však nevykazují normami požadované šířky a ani jejich povrch není optimální. Řešeným územím vedou dvě značené turistické trasy, červená (Peruc - přes Débeř a Bytinský les do Slavětína a dále do Loun) a modrá (Peruc -přes les nad údolím Débeřského potoka, Chrastín do Libochovic).
Plochy pro dopravu v klidu Územní plán nenavrhuje žádné konkrétní plochy pro dopravu v klidu. V souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ovšem připouští realizovat parkoviště v nových plochách bydlení. V současné době se na území obce nenacházejí žádná větší parkoviště. Parkování a odstavování vozidel probíhá buď na vlastních pozemcích u jednotlivých objektů, případně na okrajích místních komunikací. Parkování u výrobních a zemědělských ploch je řešeno v rámci těchto areálů. K objektům dopravní vybavenosti patří zařízení a objekty sloužící motoristům. V sídle Peruc se nachází čerpací stanice na východním okraji sídla.
Veřejná doprava Územní plán nenavrhuje žádné změny na úseku veřejné dopravy, která zajišťuje dopravní obslužnost obce ve vyhovujícím rozsahu. V obci je 7 autobusových zastávek – po jedné v každém sídle. Jejich stav je poměrně uspokojivý, někde však nejsou upraveny „zálivy“ pro zajíždění autobusů do zastávek mimo vozovku.
c.4. Občanské vybavení Územní plán žádné nové plochy občanské vybavenosti nevymezuje, drobné provozovny mohou být budovány jako související občanská vybavenost v rámci ploch bydlení navržených v jednotlivých sídlech. Vybavenost Peruce jednotlivými zařízeními občanské vybavenosti je vyhovující, je zde prakticky veškerá základní vybavenost (základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, lékárna, hotel, hostince, prodejny, pošta). Ze sportovních ploch jsou nejvýznamnější
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
43
fotbalová hřiště v Peruci, Černochově, Hřivčicích, Pátku a v Radonicích nad Ohří, tenisové kurty a sokolovna v Peruci.
c.5. Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Územní plán nenavrhuje žádné nové vodní nádrže ani úpravy vodních toků. Z důvodu umožnění přístupu správci toků k jednotlivým vodním tokům je ponechán podél všech vodotečí volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 10 m (v případě Ohře), resp. 6 m (v případě drobných toků). Pro významný vodní tok Ohře bylo je stanoveno záplavové území Q005, Q020, Q100 a aktivní zóna záplavového území. Záplavové území je znázorněno v grafické části územního plánu. Omezení činností v záplavových územích se řídí § 67 vodního zákona. Hydrologické poměry řešeného území nejsou jednoduché. V polích jižně od Peruci prochází důležitá rozvodnice mezi povodím Obře a povodím Vltavy. Severní a střední část řešeného území (včetně sídel Pátek a Radonice nad Ohří) je odvodňována do Ohře (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-021, 1-13-04-023, 1-13-04-025 a 1-13-04-029). Část území je odvodňována přímo, z části odvádí vody Podšibeniční potok (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-024) a jeho vlásečnicové přítoky upravené jako meliorační strouhy. Odvodňovací kanály byly v této hydrologicky deficitní oblasti vybudovány vzhledem k velmi špatné vnitřní drenáži půd. Do jílovitých slínů, které mnohde tvoří geologický podklad, se voda jen obtížně zasakuje a ve sníženinách se vytváří povrchové převlhčení vyžadující drenáž. Z Peruce, Hřivčic a ze Stradonic odvádí vody do Ohře Débeřský potok (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-028), sídlo Černochov odvodňuje Mšenský potok (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-050). V nejjižnější části pramení potoky Skalský (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-064) a Vranský (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-082), které se vlévají do Vltavy. Skalský potok odvádí vody ze sídla Telce. Ohře má v řešeném území přirozeně meandrující koryto. Dno je štěrkopísčité, břehy jsou hlinitopísčité s bohatým vzrostlým břehovým doprovodem dřevin a bylin. Ohře je v řešeném území evidována ve II. třídě jakosti (voda znečištěná). Hladina podzemních vod u Ohře je proměnlivá v závislosti na hladině Ohře. Débeřský potok má hlínitopísčité koryto. Potok ke koupališti Peruc protéká v prostoru bývalých luk a polí. Nyní bývalé louky zarůstají olšemi a vyvíjí se lužní společenstvo. Zhruba od úrovně Débeře je potok nově regulován kamennou rovnaninou. Od koupaliště až k chatové zástavbě před obcí Stradonice je koryto přirozené, niva prorůstá olšemi s lužním společenstvem. Pod obcí je potok veden v náhradní trase. Koryto je napřímené. Břehový doprovod u obce je spíše bylinný, směrem k Ohři se pak opět nalézají olšiny a rákosiny.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
44
Podšibenični potok a meliorační kanály mají hlinitopísčité koryto. Břehový doprovod je převážně trávobylinný. Místně jsou však vyvinuty porosty s vrbami nebo s jasany. Ostatní potoky mají v řešeném území převážně přirozená koryta. Pouze počátek Vranského potoka je upraven jako meliorační strouha. Dno potoků je štěrkopísčité, břehy jsou hlinitopísčité. Mšenský potok pod Černochovem je doprovázen topolovým hájkem a převážně trávobylinným doprovodem v loukách. Vranský potok má charakter melioračního kanálu v orné půdě s trávobylinným doprovodem. Skalský potok před sídlem Telce vytváří širší údolí, vlastní niva je ve směru na Panenský Týnec porostlá lužním společenstvem. U Telců byla niva zemědělsky využívána a následně sloužila k ukládání inertního odpadu. (Je velmi poškozena.) Břehový doprovod je tvořen vzrostlými topoly. Údaje o čistotě vod nejsou k dispozici. Vzhledem k typu doprovodných společenstev však lze předpokládat, že vody jsou poměrně čisté, místně znečišťované splachy z okolních polí. Hladina podzemních vod je zde velmi hluboko pod úrovní terénu a povrchové vrstvy neovlivňuje. Při absenci pramenů odvádějí drobné vodoteče téměř výhradně povrchové vody a v době bez srážek jsou jejich průtoky minimální. Ohře i drobné vodní toky mají v území významnou krajinotvornou úlohu. Po Ohři jsou trasovány biokoridory nadregionálního významu.
Zásobování vodou Z důvodu zajištění pitné vody i pro nově vymezené plochy navrhuje územní plán nové vodovodní řady pro potřeby ploch Z1/BI.2, Z3/BI.2 a Z4/BI.2 v Peruci, ploch Z10/BI.2, Z10a/BI.2, Z10b/BI.2, Z27/BI.2, Z28/BI.2, Z29/BI.2 a Z81/BI.2 v Hřivčicích, ploch Z6/BI.2, Z6a/BI.2 a Z8/BI.2 v Černochově, ploch Z12/BI.2 a Z14/BI.2 v Pátku, ploch Z15/BI.2, Z16/BI.2, Z17/BI.2, Z39/BI.2 a Z75/BI.2 v Radonicích nad Ohří, ploch Z18/BI.2, Z20/BI.2, Z21/BI.2, Z42/BI.2, Z43/BI.2, Z44/BI.2 a Z45/BI.2 ve Stradonicích a ploch Z22/BI.2, Z23/BI.2 a Z24/BI.2 v Telcích. Ostatní návrhové plochy budou napojeny ze stávajících řadů. Tento návrh vychází ze současného stavu, kdy jsou sídla Peruc, Hřivčice, Chrastín, Pátek, Radonice nad Ohří, Stradonice a Telce zásobována pitnou vodou z dálkového přivaděče z vodárenské soustavy Přísečnice. Peruc je napojena na přivaděč Hříškov-Panenský Týnec-Donín, z vodojemu Hřivčice, kde je před vodojemem Hřivčice čerpací stanice Peruc (AT stanice) - Q=5 l/s, H=15 m. Odtud je veden řad do věžového vodojemu Peruc - 1x100 m3. Sídlo má vlastní vodní zdroj, jímací štola Peruc. Zdroj je však nevyhovující zvýšeným obsahem NO 3. Hřivčice (včetně samoty Débeř v údolí) jsou napojeny rovněž na přivaděč HříškovPanenský Týnec-Donín, voda je akumulována v zemním vodojemu Hřivčice - 2x50 m3. V k.ú. je vodní zdroj Hřivčice-zářezy, je však trvale odstaven a složí pouze jako záložní zdroj.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
45
Stradonice a Chrastín jsou zásobeny pitnou vodou z vodojemu Stradonice - 1x50 m 3, kam je voda čerpána čerpací stanicí Pátek. Do čerpací stanice přitéká voda přes rozvodnou síť obce Černice z oblastního přivaděče Přísečnice. Poblíž Chrastína je vodní zdroj Chrastín a čerpací stanice Chrastín, které jsou v současné době mimo provoz. Pátek a Radonice nad Ohří jsou zásobeny pitnou vodou z vodojemu Louny-Čtyřlístek 4x1 750 m3., do něhož voda přitéká z vodárenské soustavy Písečnice. Na přívodním řadu je čerpací stanice Pátek, kterou se přečerpává pitná voda do vodojemu Stradonice. Telce jsou zásobeny pitnou vodou ze zemního vodojemu U Klobuk - 2x150 m 3, do kterého přitéká voda přívodním řadem z vodovodu v Panenském Týnci. Sídlo Černochov je zásobeno pitnou vodou z dálkového přivaděče vodárenské soustavy Kladno-Mělník. Přivaděč je veden z obce Ječovice na Litoměřicku přes čerpací stanici Bohdal nacházející se za východní hranicí katastru. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou byly vytipovány podzemní zdroje Valov a vrty Holedeč 8, 9, 10, 11. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství max. 15 l/obyv. a den cisternami. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Výpočet potřeby vody: Počet obyvatel v současnosti činí cca 2 150 obyvatel. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 130 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí do 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 20 l/os./den. S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele v bytech s obvyklým technickým standardem 130 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 150 l/os/den. Současný stav 1. Obyvatelstvo - bytový fond Průměrná denní potřeba vody Qp = 2 150 x 130 = 279,50 m3/d = 11,65 m3/h = 3,23 l/s 2. Občanská vybavenost 2 150 obyvatel po 30 l/os Mateřská škola 30 dětí po 60 l Základní škola 140 žáků po 25 l
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
64,50 m3/d 1,80 m3/d 3,50 m3/d
46
Stravovací zařízení 490 míst u stolu po 50 l 24,50 m3/d 8 výčepních stolic, 8 směn 16,00 m3/d Hotel 30 lůžek po 500 l 15,00 m3/d Kemp 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d Hřiště 230 sportovců po 60 l 13,80 m3/d kropení ploch 5,20 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 156,30 m3/d 3. Průmyslová výroba 70 zaměstnanců po 120 l
8,40 m3/d
4. Zemědělská výroba 150 pracovníků po 125 l
18,75 m3/d
Průměrná denní potřeba vody v Peruci celkem = 462,95 m 3/d = 19,29 m3/d = 5,36 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x 462,95 = 648,13 m3/d = 27,01 m3/d = 7,50 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 27,01 = 48,61 m3/h = 13,50 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 389 m3. Návrh I. etapa: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 1 650 obyvatel po 130 l 214,50 m3/d 850 obyvatel po 150 l 127,50 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 342,00 m3/d 2. Občanská vybavenost 2 500 obyvatel po 30 l/os 75,00 m3/d Mateřská škola 35 dětí po 60 l 2,10 m3/d Základní škola 160 žáků po 25 l 4,00 m3/d Stravovací zařízení 490 míst u stolu po 50 l 24,50 m3/d 8 výčepních stolic, 8 směn 16,00 m3/d Hotel 30 lůžek po 500 l 15,00 m3/d Kemp 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d Hřiště 250 sportovců po 60 l 15,00 m3/d kropení ploch 6,40 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 170,00 m3/d 3. Průmyslová výroba 135 zaměstnanců po 120 l
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
16,20 m3/d
47
4. Zemědělská výroba 165 pracovníků po 125 l
20,63 m3/d
Průměrná denní potřeba vody pro obec Peruc celkem 548,83 m 3/d Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 548,83 m3/d = 22,87 m3/h = 6,35 l/s (z toho 2,73 l/s pro Peruc, 0,51 l/s pro Černochov, 0,68 l/s pro Hřivčice, 0,57 l/s pro Pátek, 0,52 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,54 l/s pro Stradonice a 0,80 l/s pro Telce) Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x Qp = 768,36 m3/d = 32,02 m3/h = 8,89 l/s (z toho 3,82 l/s pro Peruc, 0,71 l/s pro Černochov, 0,95 l/s pro Hřivčice, 0,80 l/s pro Pátek, 0,73 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,76 l/s pro Stradonice a 1,12 l/s pro Telce) Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 57,63 m3/h = 16,01 l/s (z toho 6,88 l/s pro Peruc, 1,28 l/s pro Černochov, 1,71 l/s pro Hřivčice, 1,44 l/s pro Pátek, 1,31 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,37 l/s pro Stradonice a 2,02 l/s pro Telce) Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 768,36 x 0,60 = 461 + 77 = 538 m3 (z toho 231 m3 pro Peruc, 43 m3 pro Černochov, 58 m3 pro Hřivčice, 48 m3 pro Pátek, 44 m3 pro Radonice nad Ohří, 46 m3 pro Stradonice a 68 m3 pro Telce). Návrh II. etapa: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 1 900 obyvatel po 130 l 247,00 m3/d 900 obyvatel po 150 l 135,00 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 382,00 m3/d
2. Občanská vybavenost 2 800 obyvatel po 30 l/os 84,00 m3/d Mateřská škola 40 dětí po 60 l 2,40 m3/d Základní škola 180 žáků po 25 l 4,50 m3/d Stravovací zařízení 490 míst u stolu po 50 l 24,50 m3/d 8 výčepních stolic, 8 směn 16,00 m3/d Hotel 30 lůžek po 500 l 15,00 m3/d Kemp 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d Hřiště 250 sportovců po 60 l 15,00 m3/d kropení ploch 6,40 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 179,80 m3/d 3. Průmyslová výroba 170 zaměstnanců po 120 l ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
20,40 m3/d 48
4. Zemědělská výroba 165 pracovníků po 125 l
20,63 m3/d
Průměrná denní potřeba vody pro obec Peruc celkem 602,83 m 3/d Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 602,83 m3/d = 25,12 m3/h = 6,98 l/s (z toho 2,90 l/s pro Peruc, 0,63 l/s pro Černochov, 0,69 l/s pro Hřivčice, 0,57 l/s pro Pátek, 0,62 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,62 l/s pro Stradonice a 0,95 l/s pro Telce) Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x Qp = 843,96 m3/d = 35,17 m3/h = 9,77 l/s (z toho 4,06 l/s pro Peruc, 0,88 l/s pro Černochov, 0,96 l/s pro Hřivčice, 0,80 l/s pro Pátek, 0,87 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,87 l/s pro Stradonice a 1,33 l/s pro Telce) Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 63,30 m3/h = 17,58 l/s (z toho 7,30 l/s pro Peruc, 1,58 l/s pro Černochov, 1,73 l/s pro Hřivčice, 1,44 l/s pro Pátek, 1,57 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,57 l/s pro Stradonice a 2,39 l/s pro Telce) Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 843,96 x 0,60 = 506 + 84 = 590 m3 (z toho 246 m3 pro Peruc, 53 m3 pro Černochov, 58 m3 pro Hřivčice, 48 m3 pro Pátek, 52 m3 pro Radonice nad Ohří, 52 m3 pro Stradonice a 81 m3 pro Telce). Návrh III. etapa: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 1 900 obyvatel po 130 l 247,00 m3/d 950 obyvatel po 150 l 142,50 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 389,50 m3/d 2. Občanská vybavenost 2 850 obyvatel po 30 l/os 85,50 m3/d Mateřská škola 40 dětí po 60 l 2,40 m3/d Základní škola 180 žáků po 25 l 4,50 m3/d Stravovací zařízení 490 míst u stolu po 50 l 24,50 m3/d 8 výčepních stolic, 8 směn 16,00 m3/d Hotel 30 lůžek po 500 l 15,00 m3/d Kemp 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d Hřiště 250 sportovců po 60 l 15,00 m3/d kropení ploch 6,40 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 181,30 m3/d 3. Průmyslová výroba 200 zaměstnanců po 120 l
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
24,00 m3/d
49
4. Zemědělská výroba 165 pracovníků po 125 l
20,63 m3/d
Průměrná denní potřeba vody pro obec Peruc celkem 615,43 m 3/d Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 615,43 m3/d = 25,94 m3/h = 7,12 l/s (z toho 3,02 l/s pro Peruc, 0,63 l/s pro Černochov, 0,71 l/s pro Hřivčice, 0,57 l/s pro Pátek, 0,62 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,62 l/s pro Stradonice a 0,95 l/s pro Telce) Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x Qp = 861,60 m3/d = 35,90 m3/h = 9,97 l/s (z toho 4,23 l/s pro Peruc, 0,88 l/s pro Černochov, 0,99 l/s pro Hřivčice, 0,80 l/s pro Pátek, 0,87 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,87 l/s pro Stradonice a 1,33 l/s pro Telce) Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 64,62 m3/h = 17,95 l/s (z toho 7,61 l/s pro Peruc, 1,58 l/s pro Černochov, 1,79 l/s pro Hřivčice, 1,44 l/s pro Pátek, 1,57 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,57 l/s pro Stradonice a 2,39 l/s pro Telce) Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 861,60 x 0,60 = 517 + 86 = 603 m3 (z toho 256 m3 pro Peruc, 53 m3 pro Černochov, 61 m3 pro Hřivčice, 48 m3 pro Pátek, 52 m3 pro Radonice nad Ohří, 52 m3 pro Stradonice a 81 m3 pro Telce). Územní rezervy: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 1 900 obyvatel po 130 l 247,00 m3/d 1 000 obyvatel po 150 l 150,00 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 397,00 m3/d 2. Občanská vybavenost 2 900 obyvatel po 30 l/os 87,00 m3/d Mateřská škola 40 dětí po 60 l 2,70 m3/d Základní škola 185 žáků po 25 l 4,63 m3/d Stravovací zařízení 490 míst u stolu po 50 l 24,50 m3/d 8 výčepních stolic, 8 směn 16,00 m3/d Hotel 30 lůžek po 500 l 15,00 m3/d Kemp 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d Hřiště 250 sportovců po 60 l 15,00 m3/d kropení ploch 6,40 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 183,23 m3/d 3. Průmyslová výroba 210 zaměstnanců po 120 l
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
25,20 m3/d
50
4. Zemědělská výroba 165 pracovníků po 125 l
20,63 m3/d
Průměrná denní potřeba vody pro obec Peruc celkem 626,06 m 3/d Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 626,06 m3/d = 25,71 m3/h = 7,25 l/s (z toho 3,15 l/s pro Peruc, 0,63 l/s pro Černochov, 0,71 l/s pro Hřivčice, 0,57 l/s pro Pátek, 0,62 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,62 l/s pro Stradonice a 0,95 l/s pro Telce) Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x Qp = 876,48 m3/d = 36,52 m3/h = 10,14 l/s (z toho 4,40 l/s pro Peruc, 0,88 l/s pro Černochov, 0,99 l/s pro Hřivčice, 0,80 l/s pro Pátek, 0,87 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,87 l/s pro Stradonice a 1,33 l/s pro Telce) Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 65,74 m3/h = 18,26 l/s (z toho 7,92 l/s pro Peruc, 1,58 l/s pro Černochov, 1,79 l/s pro Hřivčice, 1,44 l/s pro Pátek, 1,57 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,57 l/s pro Stradonice a 2,39 l/s pro Telce) Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 876,48 x 0,60 = 526 + 87 = 613 m3 (z toho 266 m3 pro Peruc, 53 m3 pro Černochov, 61 m3 pro Hřivčice, 48 m3 pro Pátek, 52 m3 pro Radonice nad Ohří, 52 m3 pro Stradonice a 81 m3 pro Telce). Odkanalizování a čištění odpadních vod Územní plán navrhuje doplnění stávající kanalizační sítě v Peruci o nové řady napojující západní, jihozápadní a jižní část sídla (včetně rozvojových ploch Z1/BI.2, Z2/BI.2, Z3/BI.2, Z4/BI.2, Z46/VD, Z52/VD, Z52a/VD a Z52b/VD na stávající kanalizační síť. Likvidace odpadních ploch z plochy bydlení Z68/BI.2 je řešena formou skupinové čistírny odpadních vod, event. prostřednictvím jímek s odvozem do ČOV. Zároveň bude nutné zvýšení kapacity a rozšíření stávající čistírny odpadních vod (plocha Z69). Sídla Pátek, Radonice nad Ohří a Stradonice budou odkanalizována prostřednictvím nové gravitační splaškové kanalizace, která svede odpadní vody z těchto sídel čerpáním tlakovou kanalizační soustavou do společné ČOV lokalizované na pravém břehu Ohře severovýchodně od Pátku. Ochranné pásmo ČOV je navrženo 25 m od okrajů lokality ČOV. Čistírna odpadních vod je navržena s kontinuálním procesem čištění pro 1 000 ekvivalentních obyvatel. Pro Telce je navržena rovněž nová oddílná splašková kanalizace, se svedením odpadních vod do nové ČOV umístěné (o velikosti 300 EO) na rozvojové ploše Z79/VD jihovýchodně od sídla. Z důvodů částečně nepříznivých terénních poměrů budou na systému vybudovány 2 čerpací stanice (na západním okraji a v jihovýchodní části sídla) a výtlačné řady.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
51
V Hřivčicích bude zachován stávající způsob likvidace odpadních vod prostřednictvím žump nebo domácích čistíren. Severovýchodně od sídla je sice vymezena plocha pro budoucí čistírnu odpadních vod (R3/TV na parcele p.č 874/2), jelikož však Débeřský potok protékající kolem severního okraje sídla trpí v současné době akutním nedostatkem vody, je tato plocha sledována pouze jako územní rezerva pro případ, že se v budoucnu vodohospodářské poměry na tomto vodním toku podstatně zlepší. V Černochově kanalizace není navržena. Stávající septiky budou intenzifikovány na MČOV a stávající bezodtoké jímky s vyvážením na ČOV Louny budou rekonstruovány. Srážkové vody budou zasakovány v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do místních vodotečí. Návrh územního plánu vychází ze současné situace v odvádění a likvidaci odpadních vod. V sídle Peruc je splašková kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod (ČOV). Na kanalizaci a ČOV jsou napojeny zhruba 2/3 obyvatel. Zbývající odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokých jímkách nebo zachycovány v septicích a vypouštěny do vodoteče. ČOV je projektována pro 330 ekvivalentních obyvatel (EO). V současné době jej již její kapacita vyčerpána, počítá se proto s rozšířením ČOV a s navýšením její kapacity. Hřivčice, Černochov, Pátek, Radnice nad Ohří, Strakonice, Telce ani Chrastín splaškovou kanalizaci ani ČOV nemají. Odpadní vody jsou zčásti (od 45 %, resp. 40 % obyvatel) zachycovány v septicích a vypouštěny do vodotečí nebo do dešťové kanalizace, zčásti (od ostatních obyvatel) jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Louny. V Černochově byla vybudována pouze dešťová kanalizace, zčásti zatrubněná. Dešťové vody jsou svedeny do vodoteče protékající středem sídla v západovýchodním směru.
Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH I. ETAPA: 6,35 x 0,9 = 5,72 l/s (z toho 2,46 l/s pro Peruc, 0,46 l/s pro Černochov, 0,61 l/s pro Hřivčice, 0,51 l/s pro Pátek, 0,47 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,49 l/s pro Stradonice a 0,72 l/s pro Telce) NÁVRH II. ETAPA: 6,98 x 0,9 = 6,28 l/s (z toho 2,61 l/s pro Peruc, 0,57 l/s pro Černochov, 0,62 l/s pro Hřivčice, 0,51 l/s pro Pátek, 0,56 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,56 l/s pro Stradonice a 0,85 l/s pro Telce)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
52
NÁVRH III. ETAPA: 7,12 x 0,9 = 6,41 l/s (z toho 2,72 l/s pro Peruc, 0,57 l/s pro Černochov, 0,64 l/s pro Hřivčice, 0,51 l/s pro Pátek, 0,56 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,56 l/s pro Stradonice a 0,85 l/s pro Telce) ÚZEMNÍ REZERVY: 7,25 x 0,9 = 6,53 l/s (z toho 2,84 l/s pro Peruc, 0,57 l/s pro Černochov, 0,64 l/s pro Hřivčice, 0,51 l/s pro Pátek, 0,56 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,56 l/s pro Stradonice a 0,85 l/s pro Telce) Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Výhledovému počtu obyvatel Peruce (2 900 obyvatel) odpovídá hodnota k h 4,2. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod z Peruce takto: NÁVRH I. ETAPA: 2,1 x QS = 2,1 x 5,72 = 12,01 l/s (z toho 5,16 l/s pro Peruc, 0,97 l/s pro Černochov, 1,28 l/s pro Hřivčice, 1,07 l/s pro Pátek, 0,99 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,03 l/s pro Stradonice a 1,51 l/s pro Telce) NÁVRH II. ETAPA: 2,1 x QS = 2,1 x 6,28 = 13,19 l/s (z toho 5,48 l/s pro Peruc, 1,20 l/s pro Černochov, 1,30 l/s pro Hřivčice, 1,07 l/s pro Pátek, 1,18 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,18 l/s pro Stradonice a 1,78 l/s pro Telce) NÁVRH III. ETAPA: 2,1 x QS = 2,1 x 6,41 = 13,46 l/s (z toho 5,71 l/s pro Peruc, 1,20 l/s pro Černochov, 1,34 l/s pro Hřivčice, 1,07 l/s pro Pátek, 1,18 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,18 l/s pro Stradonice a 1,78 l/s pro Telce) ÚZEMNÍ REZERVY: 2,1 x QS = 2,1 x 6,53 = 13,71 l/s (z toho 5,96 l/s pro Peruc, 1,20 l/s pro Černochov, 1,34 l/s pro Hřivčice, 1,07 l/s pro Pátek, 1,18 l/s pro Radonice nad Ohří, 1,18 l/s pro Stradonice a 1,78 l/s pro Telce) Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH I. ETAPA = 0,67 x 5,72 = 3,83 l/s (z toho 1,65 l/s pro Peruc, 0,31 l/s pro Černochov, 0,41 l/s pro Hřivčice, 0,34 l/s pro Pátek, 0,31 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,33 l/s pro Stradonice a 0,48 l/s pro Telce) NÁVRH II. ETAPA = 0,67 x 6,28 = 4,21 l/s (z toho 1,75 l/s pro Peruc, 0,38 l/s pro Černochov, 0,41 l/s pro Hřivčice, 0,34 l/s pro Pátek, 0,38 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,38 l/s pro Stradonice a 0,57 l/s pro Telce)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
53
NÁVRH III. ETAPA = 0,67 x 6,41 = 4,29 l/s (z toho 1,81 l/s pro Peruc, 0,38 l/s pro Černochov, 0,43 l/s pro Hřivčice, 0,34 l/s pro Pátek, 0,38 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,38 l/s pro Stradonice a 0,57 l/s pro Telce) ÚZEMNÍ REZERVY = 0,67 x 6,43 = 4,38 l/s (z toho 1,90 l/s pro Peruc, 0,38 l/s pro Černochov, 0,43 l/s pro Hřivčice, 0,34 l/s pro Pátek, 0,38 l/s pro Radonice nad Ohří, 0,38 l/s pro Stradonice a 0,57 l/s pro Telce) Elektrická energie Územní plán nenavrhuje žádné nové trafostanice ani žádné přeložky elektrického vedení, rozvojové lokality budou zásobeny elektrickou energií ze stávajících trafostanic, popř. je formou regulativů stanoveno budování nových trafostanic jako přípustné využití v rozvojových plochách bydlení. I nadále bude do obce přiváděna elektrická energie z rozvodny 110/22 kV Louny prostřednictvím venkovního vedení 35 kV do 22 trafostanic, z nichž 6 transformačních stanic se nachází v k.ú. Peruc (4 v sídle, jedna na koupališti a jedna v Chrastíně), dvě v k.ú. Černochov (na východním a na jižním okraji sídla), 3 v k.ú. Hřivčice (jedna v lokalitě Débeř, jedna v zemědělském areálu a jedna ve východní části sídla), 4 v k.ú. Pátek u Loun (tři v sídle a jedna na samotě), 3 v k.ú. Radonice nad Ohří (dvě v sídle – na jeho jihozápadním a severozápadním okraji – a jedna u železniční zastávky), dvě v k.ú. Stradonice u Pátku (u křižovatky silnic III/2391 a III/2396 a v severovýchodním sektoru sídla) a dvě v k.ú. Telce (u hřiště a v severozápadní části sídla). Dále probíhá řešeným územím ve směru jihovýchod-severozápad trasa elektrického vedení VVN 400 kV.
Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: Návrh I. etapa celkem ...........1 185 kW (z toho 555 kW pro Peruc, 115 kW pro Černochov, 158 kW pro Hřivčice, 48 kW pro Pátek, 60 kW pro Radonice nad Ohří, 50 kW pro Stradonice a 199 kW pro Telce Návrh II. etapa celkem ...........548 kW (z toho 296 kW pro Peruc, 68 kW pro Černochov, 12 kW pro Hřivčice, 58 kW pro Radonice nad Ohří, 57 kW pro Stradonice a 57 kW pro Telce Návrh III. etapa celkem ...........288 kW (z toho 252 kW pro Peruc a 36 kW pro Hřivčice) Územní rezervy celkem ...........193 kW (vše v Peruci)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
54
Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)
stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Peruce pro celkový počet 148 rodinných domů v rámci I. etapy, 128 rodinných domů v rámci II. etapy, 30 rodinných domů v rámci III. etapy a 30 rodinných domů v rámci územních rezerv a1) stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Peruce pro 37 rodinných domů v rámci I. etapy, 32 rodinných domů v rámci II. etapy, 7 rodinných domů v rámci III. etapy a 8 rodinných domů v rámci územních rezerv a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 148 (128, 30, 30) x 0,3 = 264 kW v rámci I. etapy, 191 kW v rámci II. etapy, 50 kW v rámci III. etapy a 50 kW v rámci územních rezerv a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 37 (32, 7, 8) x 0,3 = 216 kW v rámci I. etapy, 157 kW v rámci II. etapy, 38 kW v rámci III. etapy a 43 kW v rámci územních rezerv Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: hřiště – 30 kW výroba, sklady – 400 kW v rámci I. etapy, 200 kW v rámci II. etapy, 200 kW v rámci III. etapy a 100 kW v rámci územních rezerv zemědělská výroba – 200 kW čistírny odpadních vod – 75 kW
Plyn Z důvodu dostatečné potřeby napojení některých rozvojových ploch na současnou STL plynovodní síť Peruce a Hřivčic jsou navrženy nové plynovodní řady k plochám bydlení Z1/BI.2, Z2/BI.2, Z3/BI.2, Z4/BI.2, Z46/VD, Z52/VD a Z68/BI.2 v Peruci a k rekreačnímu areálu severně od městyse a dále k plochám bydlení Z10/BI.2, Z10a/BI.2, Z10b/BI.2 a Z80/BI.2 v Hřivčicích. Plynofikace ostatních sídel není z důvodu ekonomické neefektivnosti této akce navržena. V současné době je v řešeném území jsou zásobována plynem pouze sídla Peruc a Hřivčice, a to ze STL plynovodu. Ostatní sídla plynofikována nejsou. Řešeným územím prochází ve směru jihovýchod-severozápad trasa VVTL plynovodu, dále produktovod a ropovod „Družba“. Pro budoucí zdvojení ropovodu je vymezen v grafické dokumentaci koridor o šířce 600 m.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
55
Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva je proveden pouze pro sídla Peruc a Hřivčice, jelikož plynofikaci ostatních sídel územní plán nenavrhuje. Dále vychází územní plán z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 342 b.j. - rodinné domy navrhované – I. etapa: 80 b.j. - rodinné domy navrhované – II. etapa: 51 b.j. - rodinné domy navrhované – III. etapa: 41 b.j. - rodinné domy v rámci územních rezerv: 42 b.j - bytové jednotky v bytových domech stávající 79 b.j. Za předpokladu plynofikace 90 % stávajících (v případě Peruce 308 bytů v rodinných domech a 71 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (72 bytů v rodinných domech v rámci I. etapy, 46 bytů v rodinných domech v rámci II. etapy, 37 bytů v rodinných domech v rámci III. etapy a 38 bytů v rodinných domech v rámci územních rezerv), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstvo: Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – I. etapa: 3 3 - vaření jídel 451 b.j x 120 m = 54 120 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 451 b.j x 600 m = 270 600 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 71 b.j x 1 800 m = 127 800 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 380 b.j x 3 000 m = 1 140 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 1 592 520 m /rok (z toho 1 190 760 m3 pro Peruc a 401 760 m3 pro Hřivčice) Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – II. etapa: 3 3 - vaření jídel 497 b.j x 120 m = 59 640 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 497 b.j x 600 m = 298 200 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 71 b.j x 1 800 m = 127 800 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 426 b.j x 3 000 m = 1 278 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 1 763 640 m /rok (z toho 1 343 280 m3 pro Peruc a 420 360 m3 pro Hřivčice) Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: 3
3
- vaření jídel 534 b.j x 120 m = 64 080 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 534 b.j x 600 m = 320 400 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 71 b.j x 1 800 m = 127 800 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 463 b.j x 3 000 m = 1 389 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 1 901 280 m /rok (z toho 1 425 120 m3 pro Peruc a 476 160 m3 pro Hřivčice)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
56
Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstvo – územní rezervy: 3
3
- vaření jídel 572 b.j x 120 m = 68 640 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 572 b.j x 600 m = 343 200 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 71 b.j x 1 800 m = 127 800 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 501 b.j x 3 000 m = 1 503 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 2 042 640 m /rok (z toho 1 566 480 m3 pro Peruc a 476 160 m3 pro Hřivčice) Spoje Telefonizace obce je na uspokojivé úrovni, a proto územní plán rozšíření MTS nenavrhuje. Řešené území spadá do uzlového telefonního obvodu UTO Louny. Obec je plně telefonizována, s možností zapojení každého zájemce. Podél silnic II. tříd prochází řešeným územím trasy dálkových telekomunikačních kabelů. V severo-jižním směru prochází napříč správním územím obce komunikační vedení VÚSS Litoměřice. Telekomunikační služby nabízejí rovněž sítě mobilních operátorů. Jihozápadně od Peruce byl instalován vysílač T-mobile.
c.6. Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v současném způsobu likvidace odpadů, který je vyhovující. V současné době jsou v obci vymezena místa s nádobami určenými pro odkládání směsného komunálního odpadu z domácností. Jedná se o sběrné nádoby (typizované popelnice, pytle, odpadkové koše). V horní části osady Chrastín bývá přistavován kontejner. Sběrné nádoby pro vytříděné složky komunálního odpadu: plasty – žluté kontejnery (Peruc – na parkovišti před školou, Černochov – u prodejny, Hřivčice – u prodejny, Radonice nad Ohří – u sokolovny, Stradonice – u mandlu, Pátek – u prodejny, Telce – u školy) papír – modré kontejnery (Peruc – na parkovišti před školou) sklo – zelené kontejnery (Peruc – na parkovišti před školou, Černochov – u prodejny, Hřivčice - u prodejny, Radonice nad Ohří – u sokolovny, Stradonice – u mandlu, Pátek – u prodejny, Telce – u školy) Objemný, nebezpečný a jiný odpad je shromažďován ve sběrném dvoře zřízeném na parcele p.č. 587/8 na východním okraji Peruce. Sběrné nádoby – kontejnery - pro odpad ze zeleně jsou umístěny u hřbitovů v sídlech Černochov, Hřivčice, Peruc, Radonice nad Ohří, Stradonice a Telce. Nepoužité léky nebo jinak znehodnocené se odevzdávají ve výdejně léčiv v Peruci.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
57
Likvidaci stavebního odpadu vzniklého při stavební činnosti fyzických osob, popřípadě právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, si zajišťuje každý sám a na své náklady. Nejbližší řízená skládka, kam se odpady z Peruce a z přidružených sídel odvážejí, je v Úpohlavech.
c.7. Územní systém ekologické stability a ochrana přírody Podle regionálně fytogeografického členění patří řešené území do oblasti termofytikum, obvodu České termofytikum, okresu Lounsko-labské středohoří, okrsku Lounské středohoří. Podle členění České regiony na sosiekoregiony (Geografický ústav ČSAV Brno, 1981) leží území obce na jihozápadním okraji sosiekoregionu III.2 (Vrchoviny a podhůří, České středohoří).
Podle
nejnovějšího
biogeografického
členění
území
České
republiky
na bioregiony (Společnost pro životní prostředí Brno, 1994) leží řešené území v bioregionu I.14 (Podprovincie Hercynská, bioregion Milešovský). Severní část území, k.ú. Pátek a k.ú. Radonice nad Ohří, spadá do NATURY 2000 evropsky významné lokality EVL "Ohře" CZ 0423510, lokalita bolena dravého, lososa atlantského, velevruba tupého, dále se zde nachází NATURA 2000 – EVL "V Hlubokém" CZ 0420013, předmětem ochrany jsou kontinentální opadavé křoviny, vápnité sutě pahorkatin a horského stupně, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, panonské skalní trávníky, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum. Z maloplošných zvláště chráněných území se v řešeném území nachází přírodní památka PP "V Hlubokém", cenná část dubiny o výměře 3,79 ha, naleziště střevíčníku pantoflíčku, a přírodní památka PP "Štola Stradonice", zimoviště ohrožených druhů netopýrů, obojí v k.ú. Stradonice u Pátku. Ve správním území obce Peruc se nacházejí následující biologicky cenné lokality: 1.
2.
3.
4. 5.
Stráň u Hřivčic – Jedná se o svah s jižní až jihovýchodní expozicí nacházející se východně od sídla. V lokalitě je dosud zachována reprezentativní vegetace širokolistých teplomilných trávníků s výskytem celé řady zvláště chráněných a ohrožených druhů, např. kozinec rakouský, zimostrázek alpský, čistec německý, oman německý, hnědásek černýšový či lišaj pryšcový. Débeřské údolí a navazující lesní porosty – v lesních porostech v Débeřském údolí a jeho okolí byl zaznamenán výskyt celé řady zvláště chráněných druhů (např. čičorka pochvatá, lilie zlatohlávek, stařinec oranžový, sasanka lesní, kozinec rakouský, zimostrázek alpský, oměj pestrý. Fragmenty lužních lesů – ve zbytcích lužních lesů, v břehových porostech kolem Ohře i jinde v nivě řeky byl zjištěn výskyt např. zvláště chráněné ladoňky vídeňské a bledule jarní. Fragmenty stepi u sídla Černochov – ve fragmentech teplomilné nelesní vegetace východně od sídla Černochov byl zaznamenán výskyt silně ohrožené čičorky pochvaté. Fragmenty stepních biotopů u Stradonic – ve fragmentech stepních porostů, v lesních lemech a světlinách u Stradonic a dále směrem k sídlům Horka u Libochovic a Levousy se vyskytují zvláště chráněné druhy jako např. čičorka pochvatá, sasanka lesní a hvězdnice zlatovlásek.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
58
6.
7.
Polní kazy a lom v polích u Pátku a Stradonic – na zemědělsky intenzivně nevyužívaných plochách v k.ú. Stradonice u Pátku a Pátek u Loun se vyskytují fragmenty teplomilných trávníků s výskytem čičorky pochvaté a kozince rakouského. Lokalita s výskytem oměje pestrého u Hřivčic – v lesním porostu severovýchodně od Hřivčic byl zjištěn výskyt zvláště chráněného druhu oměje pestrého. Na výše uvedených plochách není přípustné vymezovat zastavitelné plochy nebo
intenzivně zemědělsky či lesnicky hospodařit. Na plochách č. 1, 4, 5 a 6 je navíc bez předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody vyloučeno jakékoli zalesňování, převod pozemků do LPF (pokud jím již nejsou) či výsadba dřevin. V zájmovém území se nacházejí tři památné stromy: Oldřichův dub nad potokem u silnice, pod zámkem v Peruci, dub pod Perucí na okraji porostu ve svahu pod obcí Peruc poblíž Oldřichova dubu a borovice u studánky na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky v lázních za dolejším mlýnem (p.č. 154). Specifickým problémem ochrany životního prostředí je tvorba Územního systému ekologické stability (ÚSES). Ten představuje podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V administrativním území obce Peruc byla vymezena, popř. navržena soustava jednoho nadregionálního biocentra, dvou nadregionálních biokoridorů, jednoho regionálního biocentra, 32 lokálních biocenter a 23 lokálních biokoridorů. Nadregionální prvky ÚSES jsou pro obec Peruc převzaty z vyšší územně plánovací dokumentace a z územně analytických podkladů. Lokální prvky ÚSES jsou převzaty z Plánu místního ÚSES zpracovaného pro celou obec v roce 2003 (atelier EPRO, RNDr. Tesařová Jana, CSc.). Nadregionální biocentrum NRBC č. 2 Šebín: zahrnující lesní komplex v prostoru mezi Perucí, Hřivčicemi a Stradonicemi je plně funkční, mimořádně cenné a reprezentuje společenstva
vodní
a
mokřadní,
společenstva
dubohabřin
a teplomilných
boubrav
i společenstva xerotermní. Součástí biocentra je i orná půda a osada Chrastín. Nadregionální biokoridor NRBK K20 „Stroupeč – Šebín“ (Ohře) zahrnuje vodní a nivní společenstva podél Ohře. Nadregionální biokoridor je v území funkční, a je v metodikou vyžadovaných vzdálenostech doplněn funkčními biocentry místního významu: LBC 01 „Ohře – luh v k.ú. Radonice“, LBC 02 „U Orasic pod chatami“, LBC 03 „Ohře – na staré řece u Radonic“, LBC 04 „Ohře – lužní les u památného stromu u Volenic“, LBC 05 „Ohře – Litecký ostrov“, LBC 06 „Ohře – Loužek u velké zahrady“, LBC 07 „Ohře – Za strží“ a LBC 08 „Ohře – u železničního mostu“. Biokoridor zahrnuje i tok Ohře. K tomuto nadregionálnímu biokoridoru je vázáno regionální biocentrum RBC 1532 "Lužní les", vymezené na obou březích Ohře při severozápadním okraji řešeného území.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
59
Nadregionální biokoridor NRBK K57 „Šebín – K58“ zahrnuje společenstva teplomilných doubrav a je veden mezi bloky orné půdy. Propojuje lesní pozemky nadregionálního biocentra Šebín s údolím Vranského potoka. Biokoridor využívá stávající větrolam a stávající remízek. Zatím je nefunkční a je nutno jej v území realizovat náročnými výsadbami. Po realizaci bude plnit funkci protierozní a krajinotvornou. V uvedeném nadregionálním biokoridoru jsou vymezena čtyři biocentra místního významu (LBC 10 „Na větrolamu u počátku Vranského potoka“, LBC 11 „Na větrolamu lokalita Na líchách“, LBC 12 „Remízek Na průhoně“, LBC 13 „V polích u perucké silnice“). Biocentra mají spolu s biokoridorem vrátit do území alespoň minimální výměru habrových doubrav a teplomilných acidofilních doubrav. Biocentra budou nově založena na stávající orné půdě. Lokální biokoridor LBK 1 „U Hřivčic“ s lokálním biocentrem LBC 1 „Rybníčky mezi Hřivčicemi a Vrbnem“ představují smíšenou trasu společenstev vodních a mokřadních a společenstev teplomílných doubrav. Od nadregionálního biocentra Šebín je LBK 1 veden suchými stráňkami nad cestou ke koupališti v Hřivčicích a dále pak severně lemuje zástavbu Hřivčic ve směru na Vrbno nad Lesy. Zahrnuje drobné vodní plochy s výskytem obojživelníků a pokračuje vně řešeného území po Débeřském potoce směrem k Toužetínu. (Jeho součástí je pěšina.) Lokální biokoridor LBK 2 „Milonka“ reprezentuje společenstva dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Protíná podél stávající pěšiny pole mezi Hřivčicemi a Bytinským lesem (kolem Milonky). Biokoridor je nefunkční a je navržen k realizaci s funkcí větrolamu. Lokální biokoridor LBK 3 „Débeř“ reprezentuje společenstva dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Protíná podél stávající pěšiny pole mezi Débeří a Bytinským lesem. Biokoridor je velmi slabě funkční a je navržen k rozšíření. Plní rovněž funkci větrolamu. Jeho součástí je pěšina. Lokální biokoridor LBK 4 „K travní cestě“ reprezentuje společenstva dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Protíná podél stávající pěšiny pole mezi Hřivčicemi a železniční tratí. Zde je vázán na nadregionální biocentrum. Biokoridor je v prostoru polí nefunkční a je navržen k doplnění s funkcí větrolamu. U trati je biokoridor plně funkční. Jeho součástí je pěšina. Lokální biokoridor LBK 5 „Stará polní cesta od Toužetína k Peruci“ s vloženými biocentry LBC 2 „Židovský hřbitov“ a LBC 3 „U drážního domku“ reprezentuje trasu společenstev dubohabrových hájů, acidofilních doubrav a společenstev teplomilných bylin. Trasa je vedena jižně od železniční trati podél pěšiny, která dříve propojovala západně ležící vsi s Perucí (Stará Perucká cesta). Trasa je funkční, doporučeno je zvýraznění, vhodné by bylo uvedení do klidu v celém prostoru mezi LBK 5 a železniční tratí, a to buď zatravněním, nebo zalesněním. Avšak funkční a cenné LBC 3 reprezentující společenstva teplomilných bylin nesmí být zalesněno. Musí být ponecháno jako pastvina s občasnou sečí.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
60
Lokální biokoridor LBK 6 „Nový větrolam směr Panenský Týnec“ s vloženým biocentrem LBC 4 „ K Úhercům“ reprezentuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Je veden v polích směrem k Panenskému Týnci. Trasa je nefunkční a je nutno ji realizovat výsadbami. Zatím je využit stávající větrolam (s nevyhovující druhovou skladbou dřevin) a trasa je navržena jako pokračování uvedeného větrolamu. Funkce protierozní je velmi výrazná. Součástí trasy může být pěšina. Lokální biokoridor LBK 7 „Větrolam za vodárnou“ s vloženým biocentrem LBC 5 „U soliterní lípy“ reprezentuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Je veden v polích mezi údolím Débeřského potoka a Skalského potoka. Trasa je převážně nefunkční a je nutno ji doplnit výsadbami. Zatím je využit stávající větrolam u vodárny a trasa je navržena jako pokračování uvedeného větrolamu. LBC 5 je zcela nefunkční, v terénu je však vyznačen solitérní lípou, která má být do biocentra zahrnuta. Trasa má velmi výraznou funkci protierozní. Součástí trasy může být pěšina. Lokální biokoridor LBK 8 „Podél železnice a silnice“ je vložen do území zejména z důvodů dodržení prostorových parametrů ÚSES. Reprezentuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Je odveden od LBC 5 k LBC 11, které leží na nadregionálním biokoridoru. Je trasován podél železnice a podél stávajících komunikací. V trase biokoridoru je doporučeno rozšíření stávajících velmi slabých migračních cest. Lokální biokoridor LBK 9 „Podél komunikací a odvodňovacího příkopu“ s vloženým biocentrem LBC 9 „Na melioračním rigolu Vranský potok“ reprezentuje smíšenou trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav a společenstev vodních a mokřadních. Propojuje nadregionální biokoridor (LBC 10) s větrolamovými trasami (LBK 6, LBK 7). Využívá meliorační strouhu Vranského potoka a dále je veden podél velmi málo frekventovaných komunikací. Je velmi slabě funkční a je navrženo jeho rozšíření. Biocentrum LBC 9 je nutno založit na stávající orné půdě. Lokální biokoridor LBK 10 „Jižně od Telců“ s vloženými biocentry LBC 6 „Údolí Skalského potoka“, LBC 7 „Hájek jižně od Telců“ a LBC 8 „Na Skalském potoce směr Vrbičany“ představuje smíšenou trasu společenstev dubohabrových hájů a společenstev vodních a mokřadních. Trasa je funkční. Využívá nivu Skalského potoka, jeho údolí nad sídlem Telce a dále zahrnuje i porostlé meze a hájky jižně od Telců. Pouze krátký úsek vedený okolo silážních žlabů v Telcích je nefunkční a je nutno jej vytvořit výsadbami. Lokální biokoridor LBK 11 „Severně od Telců“ je vložen do území zejména z důvodů dodržení prostorových parametrů ÚSES. Reprezentuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Provazuje LBC 8 k LBC 9 severně od sídla Telce. Je trasován podél železnice a podél stávající komunikace, přičemž územní plán upravuje jeho trasu u severního okraje sídla tak, že jej navrhuje podél severního a východního okraje hřiště. V trase biokoridoru je doporučeno rozšíření stávajících velmi slabých migračních cest.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
61
Lokální biokoridor LBK 12 „K Perucké silnici“ s vloženými biocentry LBC 14 „Větrolam – lokalita K Perucké silnici“ a LBC 15 „Remízek – lokalita K Perucké silnici“ představuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Trasa je převážně nefunkční. Využívá stávající remízek, větrolam u Perucké silnice a stávající doprovod polní cesty. Propojuje nadregionální biocentrum a LBC 11 na nadregionálním biokoridoru. Převážnou nefunkční část je nutno vytvořit výsadbami. Trasa má výraznou funkci protierozní. Součástí trasy může být pěšina. Lokální biokoridor LBK 13 „V kalci a na krejčovském“ s vloženým biocentrem LBC 16 „Remízek – lokalita Na kalci“ představuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Trasa je nefunkční. Využívá remízek severozápadně od Černochova. Trasu je nutno vytvořit výsadbami. Součástí trasy může být pěšina. Lokální biokoridor LBK 14 „Stará pěšina na Podbradec“ s vloženým biocentrem LBC 17
„Podmáčenina
u
silnice
směr
Evaň“
představuje
trasu
společenstev
dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Trasa je odvedena od nadregionálního biocentra východním směrem severně od Černochova a umožňuje v sousedním k.ú. Brníkov vazbu na cenná společenstva Brníkovského a Podbradeckého potoka. V řešeném území je trasa nefunkční. Je vedena v doprovodu polních cest. Trasu je nutno vytvořit výsadbami. Součástí trasy je pěšina. Lokální biokoridor LBK 15 „Podél východní hranice (lokalita Na pískách)“ představuje trasu společenstev dubohabrových hájů a acidofilních doubrav. Trasa je odvedena od LBC 19 u Černochova a umožňuje vazbu k sousedícímu k.ú. Brníkov na cenná společenstva Podbradeckého potoka. V řešeném území je trasa nefunkční. Je vedena v doprovodu stávajících i bývalých polních cest. Trasu je nutno vytvořit výsadbami. Součástí trasy je pěšina. Lokální biokoridor LBK 16 „Jižně od Černochova“ s vloženými biocentry LBC 18 „Lesík západně od Černochova“ a LBC 19 „Na Míšenském potoce pod Černochovem“ představuje smíšenou trasu společenstev dubohabrových hájů, acidofilních doubrav a společenstev vodních a mokřadních. Je veden jihozápadně a jižně od Černochova a v sousedícím k. ú. Vraný umožňuje vazbu na nadregionální biokoridor K 57 i na regionální biocentrum RBC 1489. Rovněž nabízí vazbu na Mšené lázně po Mšenském potoce. Využívá nivu Mšenského potoka a rokli nad tímto potokem. V této části je trasa funkční. Převažující část je nefunkční a je nutno ji vytvořit výsadbami. Zahrnutá výsadba jehličin u obce Černochov má nevyhovující druhovou skladbu. Územní plán navrhuje přeložku úseku biokoridoru vycházejícího z LBC 18 na jih západním směrem tak, že bude procházet podél západního okraje rozvojové plochy bydlení Z6a/BI.2. Lokální biokoridor LBK 01 „Polní cesta při hranici s k.ú. Slavětín“ s vloženým biocentrem LBC 012 „V lomech“ sledující západní hranici správního území obce představuje nefunkční, avšak v terénu existující trasu (cesta) pro společenstva teplomilných
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
62
doubrav. Biocentrum LBC 012 je omezeně funkční, v terénu identifikovatelné, ale poškozené nepovoleným skládkováním. Lokální biokoridor LBK 02 „Podšibeniční potok meliorační kanály“ reprezentuje společenstva vodní a mokřadní. Tato funkční trasa leží na Podšibeničním potoce. V trase jsou vymezena dvě biocentra LBC 09 „U propustku pod tratí“ a LBC 013 „Pod šibenicí“. V obou případech jde o biocentra funkční a kontaktní, která poskytují prostor společenstvům vodním a mokřadním i společenstvům teplomilných doubrav, teplomilným keřovým společenstvům a teplomilným bylinným společenstvům. Lokální biokoridor LBK 03 „Pod hájem“ je trasou společenstev teplomilných doubrav s vloženým biocentrem LBC 013. Trasa existuje a je částečně funkční. Biocentrum je funkční a kontaktní (poskytuje stanoviště i olšinám na LBK 2). Lokální biokoridor LBK 04 „V polích pod Stradonicemi“ reprezentuje teplomilné doubravy. Trasa je vedena po stávajících nebo bývalých polních cestách. Je nefunkční a využívá biocentrum na LBC 011 na LBK 05. Lokální biokoridor LBK 05 „V údolnici“ je krátkou kontaktní trasou s vloženým biocentrem LBC 011 „V polích u Pátku“. Část LBK 05 je vedena po melioračním rigolu. Část je umístěna do údolnice stávající orné půdy. Na často podmáčenou plochu je umístěno biocentrum LBC 011. Část této trasy ležící v orné půdě je nefunkční a neexistující. V terénu je vyznačena jen silnějším zamokřením. Je nutno ji výhledově přesně vytyčit a realizovat. Lokální biokoridor LBK 06 „Débeřský potok vně nadregionálního biocentra“ reprezentuje společenstva vodní a mokřadní. Trasa je funkční - až na krátký úsek průchodu Stradonicemi.
Vloženo
je
biocentrum
LBC
010
„Údolí
Débeřského
potoka
pod Stradonicemi“, které je funkční a kontaktní. Zahrnuje lužní společenstva v nivě i společenstva teplomilných doubrav včetně společenstev bylinných - na svahu nad potokem. Lokální biokoridor LBK 07 „V luhu u Radonic“ je trasou společenstev mokřadních, přetíná meandr u Radonic. Je to krátká, funkční trasa propojující LBC 01 a LBC 03. Uvedený navržený místní územní systém ekologické stability je doplněn o devět tabelovaných interakčních prvků (IP) – čtyři v k.ú. Pátek u Loun (IP 01, IP 02, IP 06, IP 07), dva v k.ú. Stradonice u Pátku (IP 03, IP 04) a po jednom v k.ú. Radonice nad Ohří (IP 5), k.ú. Peruc (IP 1) a v k.ú. Telce (IP 2). Tabelované IP jsou funkční, avšak z prostorových důvodů nemohly být vřazeny mezi základní prvky ÚSES. Slabé interakční prvky (zejména doprovod komunikací, železnice, melioračních rigolů, pěšin a cest) nebyly tabelovány. Všechny interakční prvky, tabelované i netabelované, jsou zohledněny jako krajinná zeleň (buď jako stav, nebo jako návrh). Stručná charakteristika biokoridorů a biocenter je podána v následujících tabulkách.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
63
PŘEHLED PRVKŮ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
2
Šebín
Geobiocenologická typizace 2AB2, 2B3, 2BD2, 2BD2-3, 2BD3, 2BC3-4, 2C4
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
850 ha
Habrové doubravy tvořené dubem letním i zimním, habrem obecným, s příměsí lípy srdčité, javoru mléče i babyky a dosti často i s bukem. Porosty mají řídké zkamenění a výtečně je vyvinuto keřové a bylinné patro se svídou krvavou, hlohem obecným i jednosemenným či zimolezem pýřitým, místně, zejména při okrajích v jižních expozicích i s dřišťálem obecným, dřínem, brslenem evropským, kalinou tušalaj a šípkovou růží, maliníkem i ostružiníkem. V bylinném patře tvoří zapojené porosty sasanka hajní, zvonky, konvalinka vonná, jaterník trojlaločný, strdivka nící, ptačinec velkokvětý, prvosenka jarní a hojnost dalších druhů. Rozptýleně se vyskytuje lilie zlatohlavá a v několika místech i střevíčník pantoflíček. V k.ú. Stradonice je hojná též bělozářka větvitá, tvořící zde zapojené porosty. Lokalita „V Hlubokém“ je evidována jako přírodní památka. Místně jsou porosty chudší s převahou břízy, modřínu a borovice, zde je chudší i keřové a bylinné patro, pomístně se vyskytuje borůvka i vřes obecný. Ve svazích severní orientace jsou časté smrkové porosty mýtního věku se šťavelem kyselým. V lesích probíhá výběrná i pasečná těžba v dosti značném rozsahu. Je zde i významné množství starších pasek se smíšenou výsadbou. Vedle dubů jsou vysazovány i borovice, smrky. Časté jsou javory (možná jako krycí výsadba dubů, se kterými jsou často ve směsi). Při drobném přítoku Débeřského potoka pod zámkem se u silnice nalézá legendární Oldřichův dub, vyhlášený jako památný strom. Skupinu tří dubů letních na horním okraji lesa v lokalitě V lázních je možné navrhnout na vyhlášení památnými stromy. Výstupy pískovcových skal v údolí proti Oldřichovu dubu a starý lom u Stradonic jsou v přípravě k vyhlášení přírodní památky. Podél Débeřského potoka se nalézají společenstva lužní s dominující olší lepkavou. Mezi Débeří a koupalištěm je na bývalých lukách řídká olšina různého stáří. Ve starších olšinách a zejména nezregulované větvi Débeřského potoka se nachází bohaté bylinné patro s blatouchem bahenním. V nezalesněných sušších partiích jižního svahu nad Débeřským potokem u Hřivčic se vyskytují xerotermní bylinná společenstva širokolistých suchých trávníků s válečkou prapořitou, kostřavami (ovčí, červené, žlabkaté), chrpou čekánek, svízelem syřišťovým, vítodem chocholatým, šalvějí luční a krvavcem menším. Vyskytuje se i zimostrázek alpinský, místy se rozmáhá akát. V keřovém patru dominuje svída krvavá, hloh a šípek. Biocentrum je vymezeno včetně vložených nebo doprovázejících pozemků orné půdy.
Lesy je nutno převést do lesů zvláštního určení subkategorie f) „lesy pro zachování biologické různorodosti“ a hospodaření upravit s ohledem na lokalizaci biocentra nadregionálního významu, zejména již neobnovovat výsadbu smrku, zvýšit podíl listnatých dřevin, zvláště dubu, habru, lípy, v severních expozicích též buku. Stávající nízká míra zkamenění některých partií je z ekologického hlediska vhodná (rozvoj keřového a bylinného patra). Těžba výběrná nebo pasečná, ale postupná, aby nevznikl neúměrný podíl pasek (stávající objem těžeb se jeví jako nadměrný). Mladé olšiny v místech bývalých luk směrovat k lužním společenstvům (to se již děje). Návrat do luk by byl možný jen při zajištění údržby pravidelnou sečí. Opevňování Débeřského potoka mohutnou kamennou rozvalinou (nad koupalištěm) je možná turisticky atraktivní, ale z ekologického hlediska není přínosné, nelze jej chápat jako revitalizaci. Louky a pastviny by měly být dočasně pokoseny (lze z dotačního titulu) nebo přepaseny. Jde o zachování společenstva teplomilných a suchomilných bylin, kterým místy hrozí invaze křovin a vitálních travin (válečka prapořitá aj.). Část starých sadů (při horní cestě na Hřivčice) s rovinatým povrchem nebo mírně svažitých je možno výhledově zalesnit, avšak příkré, suché stráně s jižním sklonem a s výskytem teplomilných bylin by v žádném případě neměly být zalesněny. Pole jsou zařazena jako ochranný prostor NRBC, předpokládá se běžný způsob obhospodařování, není vhodné např. vyvážení kejdy z velkokapacitních zařízení. Zatravnění je vítáno, zástavba je vyloučena.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
64
NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY Geobiocenologická typizace
Označení
Název
K 20
StroupečŠebín (Ohře)
2BC4-5
K 57
Šebín – K58
2B3, 2BD3
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
délka 3,5 km Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, šířka min.80 m méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, orsejem jarním, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Fragmenty lužního lesa – jasan ztepilý, olše lepkavá, jíva, dub letní, topol černý, vrba, střemcha obecná, bez černý, svída krvavá, hloh obecný. U LBC 13 se nachází památný strom. délka 2 030 m Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní šířka min.40 m step; vzrostlý větrolam s hybridním topolem. Jde o biokoridor 8,12 ha společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do pozemků určených k plnění funkce lesa – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Navrhovaná opatření Oba nadregionální biokoridory (společenstev vodních i společenstev nivních) jsou v řešeném území funkční. Obzvláště cenné úseky byly vymezeny jako vložená biocentra LBC 1 až LBC 8. V doprovodu Ohře je nutno respektovat vzrostlý břehový doprovod, bránit černému skládkování a neumožnit výsadbu dalších chat v prostoru biokoridorů.
Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou na orné půdě. Umístění může být upřesněno dle výsledků projednání vlastnických vztahů. Biokoridor má mít též výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %) a jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička a planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina či ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru může být nově zbudovaná cesta.
65
REGIONÁLNÍ BIOCENTRA Označení
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
1532
Lužní les
2BC4-5
58,45 ha
Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Komplex lužního lesa po obou stranách řeky; jasan ztepilý, dub letní, jíva, olše lepkavá, lípa, javor mléč, topol černý, vrba, střemcha obecná, bez černý, krušina olšová, svída krvavá, hloh obecný, byliny viz výše, též prvosenka, fialka, orsej jarní, křivatec žlutý, pižmovka obecná, ladoňka dvoulaločná.
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. Poučit obyvatele o nevhodnosti ukládání odpadů do volné přírody. V LHP respektovat jako regionálně významný lužní les. Při výsadbách užívat jen domácí listnáče lužních lesů. Nevysazovat jehličnany ani introdukované listnáče, např. dub červený.
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Fragment lužního lesa (v k.ú. Radonice) s jasanem ztepilým, dubem letním, jívou, vrbou, habrem obecným, javorem mléčem, topolem černým, střemchou obecnou. Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná.
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. Lužní les respektovat. Nevyužívat k výsadbám jehličnany ani kultivary. Umísťování chat je vyloučeno.
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Geobiocenologická typizace
Označení
Název
LBC 01
Ohře – luh v k.ú. Radonice
2BC4-5, 2BC4
6,48 ha (částečně mimo řešené území)
LBC 02
Ohře – u Orasic pod chatami
2BC4-5
3 ha (částečně mimo řešené území)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. Umísťování chat je vyloučeno.
66
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Fragment lužního lesa v prostoru někdejšího koryta řeky; jasan ztepilý, jíva, dub letní, topol černý, vrba, střemcha obecná, bez černý, svída krvavá, brslen evropský, hloh obecný, byliny viz výše. Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Větší celek lužního lesa v meandru; jasan ztepilý, jíva, dub letní, topol černý, vrba, střemcha obecná, bez černý, svída krvavá, brslen evropský, hloh obecný, byliny viz výše. Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Fragment přirozeného lužního lesa; jasan ztepilý, jíva, dub letní, lípa, vrba, topol černý, střemcha obecná, bez černý, svída krvavá, brslen evropský, hloh obecný, byliny viz výše včetně cenných druhů. Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Fragmenty lužního lesa po obou stranách řeky; jasan ztepilý, jíva, dub letní, lípa, javor mléč, vrba, topol černý, střemcha obecná, bez černý, svída krvavá, hloh obecný, byliny viz výše včetně prvosenky, fialky, orseje.
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. Poučit obyvatele o nevhodnosti ukládání odpadů do volné přírody. Umísťování chat je vyloučeno.
LBC 03
Ohře – na staré řece u Radonic
2BC4-5
3,56 ha (částečně mimo řešené území)
LBC 04
Ohře – lužní les u památného stromu v k.ú. Volenice
2BC4-5, 2C4-5
21,87 ha (částečně mimo řešené území)
LBC 05
Ohře – Pátecký ostrov
2BC4-5, 2BC3-4
5,59 ha (částečně mimo řešené území)
LBC 06
Ohře – Loužek u velké zahrady
2BC4-5, 2BC4
9,03 ha (částečně mimo řešené území)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. V LHP respektovat umístění biocentra a při výsadbách preferovat místně příslušné listnáče. Nevysazovat jehličnany ani kultivary (ani introdukovaný dub červený). Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. Poučit obyvatele o nevhodnosti ukládání odpadů do volné přírody. Další umísťování chat je vyloučeno.
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. Poučit obyvatele o nevhodnosti ukládání odpadů do volné přírody. Umísťování chat je vyloučeno.
67
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Název
Geobiocenologická typizace
LBC 07
Ohře – Za strží
LBC 08
Pořadové číslo
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
2BC4-5, 2BC4
11,48 ha (částečně mimo řešené území)
Biocentrum je funkční, velmi cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Nezasahovat do břehového doprovodu. V LHP respektovat LBC výsadbou domácích listnáčů. Nevysazovat jehličnany, introdukované dřeviny (např. dub červený). Poučit obyvatele o nevhodnosti ukládání odpadů do volné přírody. Umísťování chat je vyloučeno.
Ohře – u železničního mostu
2BC4-5, 2BC4
5,07 ha (částečně mimo řešené území)
LBC 09
U propustku pod tratí
2AB2, 2BD2-3, 2BD3-4
3,00 ha
LBC 010
Údolí Débeřského potoka pod Stradonicemi
2BD3-4, 2BD2-3
10,25 ha
Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, orsejem jarním, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Rozsáhlejší fragment lužního lesa v k.ú. Pátek; jasan ztepilý, olše lepkavá, jíva, dub letní, topol černý, vrba, střemcha obecná, javor mléč, lípa, bez černý, svída krvavá, hloh obecný, brslen evropský. Tok Ohře s břehovým porostem; jasan ztepilý, dub letní, méně topol bílý, jíva, habr obecný, vrba, olše lepkavá, lípa, dub zimní, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, orsejem jarním, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Fragment lužního lesa; jasan ztepilý, olše lepkavá, dub letní, topol černý, vrba, střemcha obecná, bez černý, svída krvavá, brslen evropský, hloh obecný. Meze a stráň u trati s porostem hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, brslenu evropského, hojně xerotermní byliny: válečka prapořitá, mateřídouška, šalvěj luční, toten krvavý, hvozdík kartouzek, chrpy – více druhů, jahodník, máčka ladní, oman vrbolistý, velmi hojně pupava obecná, ojediněle pcháč bezlodyžný; společenstvo přírodě blízké, místně s cennými druhy. Orná půda - společenstva přírodě vzdálená. Podmáčená plocha v poli pod tratí – rákosina, kostival lékařský, sítina rozkladitá, společenstva přírodě blízká bez doložených vzácných druhů. Potoční luh – jasan ztepilý, olše lepkavá, vrba, střemcha obecná, místně rákosiny, z bylin též kostival, hluchavka nachová, kakost luční, kerblík lesní, chmel otáčivý, srha laločnatá, vlaštovičník větší, dymnivka dutá, orsej jarní, dosti se vyskytují též kopřiva a bršlice, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná. Staré sady na jihozápadní stráni – místně výsadba jívy, dubu letního, jinde s porostem hlohu, trnky, svídy krvavé, brslenu evropského, teplomilné byliny: válečka prapořitá, mateřídouška, šalvěj luční, toten krvavý, hvozdík kartouzek, chrpy – více druhů, jahodník, máčka ladní, hojně oman vrbolistý, společenstvo přírodě blízké, místně s cennými druhy.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Směrem k břehové čáře doplnit dřeviny lužního lesa. V LHP respektovat LBC výsadbou domácích listnáčů. Nevysazovat jehličnany, introdukované dřeviny (např. dub červený). Poučit obyvatele o nevhodnosti ukládání odpadů do volné přírody. Umísťování chat je vyloučeno. Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Podmáčené plochy neodvodňovat, nerozorat. Stávající ornou půdu buď řádně využívat, nebo zatravnit. Stráňky s xerotermní vegetací je možno občas pokosit (jednou za dva roky). Biocentrum je funkční, cenné. Postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Podmáčené plochy neodvodňovat, nerozorat. Potoční luh respektovat. Stávající ornou půdu buď řádně využívat, nebo zatravnit. Stráně s xerotermní vegetací je možno občas pokosit (jednou za dva roky). Nepokračovat v zalesňování.
68
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
LBC 011
V polích u Pátku
2BD3
min. 3,00 ha Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biocentrum společenstev teplomilných doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les a pastvinu. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
LBC 012
V lomech
2B2
min. 3,00 ha Lada s dřevinami okolo staré těžby opuky s převahou hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, ptačího zobu; též rekultivační výsadba jasanu ztepilého, jeřábu ptačího, modřínu opadavého, bylinné patro s ruderálními druhy: pýr plazivý, pelyněk černobýl, lebeda rozkladitá, měrnice černá, lopuch plstnatý. Nepovolená skládka odpadů
LBC 013
Pod šibenicí
2AB2, 2BD2-3, 2BD3-4
3,00 ha
LBC 1
Rybníčky mezi Hřivčicemi a Vrbnem
2B3, 2B3-4
3,00 ha (0,50 ha v řešeném území)
Výsadba jasanu ztepilého, jeřábu ptačího, modřínu opadavého, borovice lesní, smrku, v keřovém patru se zastoupením hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, ptačího zobu, brslenu evropského, řešetláku počistivého, bylinné patro s ruderálními druhy: pýr plazivý, pelyněk černobýl, lebeda rozkladitá, měrnice černá, lopuch plstnatý. Širší potoční luh u Podšibeničního potoka s jasanem ztepilým, topolem černým, olší lepkavou, střemchou obecnou, z bylin též kostival, kakost luční, kerblík lesní, srha laločnatá, vlaštovičník větší, dymnivka dutá, orsej jarní, dosti též kopřiva a bršlice, bez černý, společenstva přírodě blízká. Sečená travnatá plocha u obce s křížkem, byliny: ovsík vyvýšený, lipnice luční, srha hajní, kostřava červená, jitrocel širokolistý, čičorka pestrá, šalvěj luční, smetánka lékařská, řebříček obecný, společenstvo přírodě blízké bez vzácných druhů. Dvě velmi drobné vodní plochy s bylinným doprovodem: rákos obecný, orobinec širokolistý, kostival lékařský, kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, na hraně soliterně jeřáb ptačí a výsadba několika smrků. Každoroční výskyt obojživelníků (žab). Společenstva přírodě blízká, s výskytem chráněných druhů živočichů.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Navrhovaná opatření Biocentrum je nefunkční. Je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC je doporučeno založit výsadbou směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %) a dále jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, jasan ztepilý. V lemu výsadby stromů doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez pýřitý, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat). Biocentrum je omezené, funkční, zatížené černou skládkou, plevelnými bylinami a druhově nevhodnými výsadbami. Je nutno ukončit skládkování a prostor rekultivovat výsadbou směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %). Biocentrum je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Jasaninu akceptovat. Do sušších partií lze postupně místo nevhodných jehličnanů vysazovat dub, habr, lípu, jívu.
Biocentrum je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Do plochy již nevysazovat jehličnany ani kultivary listnáčů. Je možno na břeh vsadit vrbu, do travnaté plochy lípu a skupinku ptačího zobu. Travnatou část sekat. Nerozorat, nezastavět, nevyužít k rozvoji zahrádek.
69
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Název
Geobiocenologická typizace
LBC 2
Židovský hřbitov
2BD2-3, 2B3
LBC 3
U drážního domku
2BD2-3, 2BD3
LBC 4
K Úhercům
2B3
Pořadové číslo
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
5,7 ha
Občasně sečená pastvina, byliny: jílek obecný, ovsík vyvýšený, lipnice luční, srha hajní, popenec břečťanolistý, smetánka lékařská, řebříček obecný, jitrocel širokolistý. Staré sady zarůstající hlohem obecným a javorem mléčem, v podrostu byliny viz výše, dále kopřiva dvoudomá, lopuch prostřední, svízel přítula, bršlice kozí noha, společenstvo přírodě blízké bez vzácných druhů. Rozvaliny židovského hřbitova se vzrostlými jívami, břízami bělokorými, jasany ztepilými, ale i akáty, a hojně vzácných konifer, v keřovém patře bez černý, hloh, podrost viz výše, ale i kultivary zběhovce, brčálu a zplaněné sadovnické druhy, společenstvo přírodě nepříliš vzdálené. min. 3,00 ha Na jihozápadě suchý trávník na terénní vlně, meze a doprovod polní cesty s trávníkem. Na jihovýchodě starý sad a drobná černá skládka, skupiny vzrostlých dřevin s jeřábem ptačím, borovicí lesní, jasanem ztepilým, javorem, řídce keře: svída krvavá, hloh, růže šípková, trnka obecná, xerotermní byliny: kostřava ovčí, válečka prapořitá, mateřídouška jarní, šalvěj luční, toten krvavý, hvozdík kartouzek, chrpy – více druhů, máčka ladní, mochna jarní, jehlice trnitá, vitod obecný, zimostrázek alpinský, společenstvo přírodě blízké, s cennými druhy. min. 3,00 ha Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý větrolam šířky cca 10 m s převahou druhově nevhodného javoru jasanolistého, v plášti pámelník, bez černý, růže šípková, běžné byliny a ruderální druhy, společenstva přírodě nepříliš vzdálená. Jde o biocentrum společenstev teplomilných doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). Jde o vazebné biocentrum, částečně ležící v k.ú. Vrbno nad Lesy.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Navrhovaná opatření Biocentrum je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Do plochy již nevysazovat jehličnany ani kultivary. Staré sady zarůstající javorem je možno doplnit o duby letní a habry převést do PUPFL. Travnatou část sekat. Nerozorat, nezastavět, nevyužít k rozvoji zahrádek. Prostor hřbitova ponechat pietním účelům.
Biocentrum je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Černou skládku odstranit. Starý sad zalesnit výsadbou dubu letního, habru a lípy. Suché trávníky nezalesňovat. Je možno je jednou ročně sekat (v různou roční dobu pro uchování všech semen). Nerozorat, nestavět.
Biocentrum je velmi slabě funkční, nemá potřebnou druhovou skladbu a požadovanou výměru. Do stávajícího větrolamu je doporučeno postupně doplňovat dub letní, habr obecný a lípu velkolistou i srdčitou. Chybějící část je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy doplňované části LBC dle výsledků jednání s vlastníky je možné. Biocentrum má mít také funkci výrazně protierozní, proto je doporučeno zalesnění doplňované plochy LBC a převod do PUPFL. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %) a dále příměs javor mléč i babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh a šípek, malina ostružina se objeví samovolně). Součástí může být cesta.
70
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická Rozloha typizace
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření Biocentrum je nefunkční, je nutno jej založit na stávající orné půdě tak, aby zahrnovalo stávající solitérní lípu. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je navrhováno 70 % zalesnění výsadbou směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %) a dále jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, jasan ztepilý, hrušeň polnička, planá jabloň. V lemu výsadby stromů v nestejné šíři doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Okolo stávající solitérní lípy ponechat menší travnatou plochu, prostor pouze zatravnit a ponechat pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravnění může být otevřeno jižním nebo východním směrem, nebo může jít o středový palouk (dle výsledné polohy lípy). K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Biocentrum je přes značné nedostatky funkční, postačí respektovat ve vymezeném rozsahu a nezhoršovat dále jeho stav. Topoly po dožití nahradit olšemi, jasany a vrbami. Koryto potoka je možno čistit, nikoli však zpevněnými betonovými žlabovkami. Podmáčené plochy neodvodňovat, nerozorat. Stávající ornou půdu buď řádně využívat, nebo zatravnit. Zatravnění je doporučeno směsí Základní mezofilní louka. Seče dvakrát ročně. Dílčí zalesnění je v případě zájmu vlastníků pozemků možné. Nepřípustná je zástavba.
LBC 5
U soliterní lípy
2B3
min. 3,00 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step, v polích soliterní lípa. Jde o biocentrum společenstev teplomilných doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les a pastvinu. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
LBC 6
Údolí Skalského potoka
2AB3-4, 2BD2-3, 2BD3-4
23,44 ha
LBC 7
Hájek jižně od Telců
2BD2-3
4,01 ha
Meze se starými ovocnými stromy a s hustým podrostem hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, ale i bezu černého, v jižních expozicích nepříliš hojně xerotermní byliny: válečka prapořitá, šalvěj luční, toten krvavý, hvozdík kartouzek, chrpy – více druhů, jahodník, máčka ladní, hojně kopřiva dvoudomá, společenstvo přírodě blízké, místně s cennými druhy. Orná půda nebo louky s porostem pýru, u obce též černé skládky jak v nivě, tak v ukončeném lomu, společenstva přírodě vzdálená. Skalský potok s doprovodem hybridních topolů, v rozšířeninách lužní společenstvo s jívou, lípou, střemchou obecnou, vrbou, olší lepkavou, ale i starými ovocnými stromy, v bylinném doprovodu u obce převaha ruderálních druhů: kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, bolševník obecný, výše po toku též rákosina, kostival lékařský, společenstva přírodě blízká bez doložených vzácných druhů. Agrocenóza, menší políčka, společenstva přírodě nepříliš blízká. Hájek na severozápadním svahu, meze, doprovod polní cesty s trávníkem, v hájku hojně akát, ale i javor, jasan ztepilý, bříza bělokorá. Keře: svída krvavá, hloh, růže šípková, byliny: ovsík vyvýšený, kerblík lesní, kostřava červená, šalvěj luční, řebříček obecný, ale i sveřep jalový, kopřiva dvoudomá, lopuch menší, kuklík, společenstvo přírodě blízké s běžnými i ruderálními druhy.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Biocentrum je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Omezovat akáty, doplnit dub letní, lípu, habr. Drobná políčka v jižní části v případě zájmu vlastníka zatravnit (není však podmínkou). K případnému zatravnění užít směs Základní mezofilní louka.
71
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Skalský potok s širším doprovodem vzrostlých jasanů ztepilých, vrb, olší lepkavých, ale i výsadba jehličnanů. V keřovém patru líska, z bylin rákosina, též kostival, hojně kopřiva, bršlice, společenstva přírodě blízká bez doložených vzácných druhů. Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step, převažující nefunkční část. Počátek Vranského potoka upravený jako meliorační strouha šířky cca 8 m, zahloubená cca 1,5 m, s trávobylinným doprovodem s převahou kopřivy dvoudomé a pýru, též hluchavka, kostival lékařský, rákos obecný, vlaštovičník větší, pelyněk černobýl, soliterně bez černý, hloh, společenstva přírodě blízká bez doložených vzácných druhů, omezeně funkční část. Jde o biocentrum společenstev lipohabrových doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les a pastvinu. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý větrolam tvořený jednou řadou vzrostlých hybridních topolů, bez keřového pláště; běžné byliny a ruderální druhy, společenstva přírodě nepříliš vzdálená. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Biocentrum je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Neodstraňovat listnaté dřeviny z břehového doprovodu, podmáčené plochy neodvodňovat, nerozorat, nezastavět. Jehličnany postupně nahradit jasanem, olší, vrbou. Travnaté partie dvakrát ročně kosit. Biocentrum je nefunkční, je nutno jej založit na stávající orné půdě tak, aby zahrnovalo stávající meliorační rigol. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je navrhováno 75 % zalesnění výsadbou směsi dřevin: dub letní 30 %, habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (30 %), jako příměs může být jeřáb ptačí, jasan ztepilý, střemcha hroznovitá, hrušeň polnička, planá jabloň. V lemu výsadby stromů v nestejné šíři doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). V doprovodu melioračního rigolu více jasanů. V jihovýchodní části prostor pouze zatravnit a ponechat pro rozvoj bylinných společenstev, sekat. Zatravnění může být od jihovýchodu otevřeno, popř. obsahovat část melioračního rigolu. Biocentrum je nefunkční, je pouze naznačeno větrolamem. Stávající větrolam postupně nahradit dubem letním, habrem obecným, lípou velkolistou i srdčitou. Chybějící část založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je doporučeno zalesnění plochy LBC v plném rozsahu a převod na PUPFL. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč i babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Součástí může být cesta.
LBC 8
Na Skalském potoce směr Vrbičany
2BD3, 2BC3-4
min. 3,00 ha
LBC 9
Na melioračním rigolu Vranský potok
2B3, 2BD3
min. 3,00 ha
LBC 10
Na větrolamu u počátku Vranského potoka
2B3, 2BD3
min. 3,00 ha
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
72
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
LBC 11
Na větrolamu lokalita Na líchách
2B3, 2BD3
min. 3,00 ha Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý větrolam tvořený jednou nezapojenou řadou vzrostlých hybridních topolů, bez keřového pláště; běžné byliny a ruderální druhy, společenstva přírodě nepříliš vzdálená. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
LBC 12
Remízek Na průhoně
2B3, 2BD3
LBC 13
V polích u Perucké silnice
2B3, 2BD3
min. 3,00 ha Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Remízek s břízou bělokorou, dubem, jívou, ale i akátem v lemu, keřový plášť s hlohem, trnkou, šípkem, běžné byliny a ruderální druhy, společenstva přírodě blízká, útočiště drobné polní zvěře a ptactva v rozlehlých polích. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). min. 3,00 ha Agrocenóza, kulturní step a skupina starých ovocných stromů poblíž komunikace, společenstva přírodě nepříliš blízká. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les a pastvinu. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Navrhovaná opatření Biocentrum je nefunkční, je pouze naznačeno větrolamem. Stávající větrolam postupně nahradit dubem letním, habrem obecným, lípou velkolistou i srdčitou. Chybějící část založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je doporučeno zalesnění plochy LBC v plném rozsahu a převod na PUPFL. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč i babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Součástí může být cesta. Biocentrum je částečně funkční, chybějící část je nutno založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je navrhováno 75 % zalesnění zejména z návětrné (západní) strany. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč a babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Palouk na 25 % výměry může být k jihu otevřen. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Součástí může být i cesta. Biocentrum je nefunkční, je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je doporučeno zalesnění 75 % výměry zejména z návětrné (západní) strany. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (15 %), habr (15 %), jako příměs javor mléč i babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice. V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Palouk na 25 % výměry může být k jihu otevřen. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Součástí může být i cesta.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
73
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý větrolam s břízou bělokorou, dubem, jívou, ale i akátem v lemu, keřový plášť s hlohem, trnkou, šípkem, běžné byliny a ruderální druhy; drobná černá skládka, společenstva přírodě blízká, útočiště polní zvěře a ptactva v rozlehlých polích. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý větrolam s břízou bělokorou, dubem, jívou v lemu, keřový plášť s hlohem, trnkou, šípkem, běžné byliny a ruderální druhy; společenstva přírodě blízká, útočiště polní zvěře a ptactva v rozlehlých polích. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý remízek s břízou bělokorou, dubem, jívou, jasanem ztepilým, v lemu keřový plášť s hlohem, trnkou, šípkem, běžné byliny a ruderální druhy; společenstva přírodě blízká, útočiště polní zvěře a ptactva v rozlehlých polích. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Biocentrum je částečně funkční, chybějící část je nutno založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je doporučeno 75 % zalesnění zejména z návětrné (západní) strany. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč i babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Palouk na 25 % výměry může být k jihovýchodu otevřen. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Součástí může být cesta. Biocentrum je částečně funkční, chybějící část je nutno založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i významnou funkci protierozní. Je navrhováno 75 % zalesnění zejména z návětrné (západní) strany. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč a babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Palouk na 25 % výměry může být k jihovýchodu otevřen. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Součástí může být i cesta. Biocentrum je částečně funkční, chybějící část je nutno založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít i funkci protierozní. Je navrhováno 75 % zalesnění zejména z návětrné (západní) strany. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč a babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, několik hrušní polních a planých jabloní (plody pro zvěř). V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Palouk na 25 % výměry může být k jihovýchodu otevřen. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Součástí může být i cesta.
LBC 14
Větrolam – lokalita K Perucké silnici
2BD3
min. 3,00 ha
LBC 15
Remízek – lokalita K Perucké silnici
2BD3
min. 3,00 ha
LBC 16
Remízek – lokalita Na kalci
2B3, 2BD3
min. 3,00 ha
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
74
LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
LBC 17
Podmáčenina u silnice ve směru Evaň
2B3, (2B3-4)
min. 3,00 ha Agrocenóza, občasně podmáčená plocha polí při silnici, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biocentrum společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les a pastvinu. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
LBC 18
Lesík západně od Černochova
2BD3
LBC 19
Na Mšenském potoce pod Černochovem
2BD3, 2BD2-3
min. 3,00 ha Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Mladý lesík s borovicí černou, modřínem opadavým, méně s břízou bělokorou, topolem bílým, založen u obce na ploše bývalého hřiště, částečně oploceno. Louka s jílkem obecným, ovsíkem vyvýšeným, srhou laločnatou, jetelem lučním, popencem břečťanolistým, smetánkou lékařskou, kuklíkem a dalšími běžnými druhy, společenstva přírodě nepříliš vzdálená, druhová skladba dřevin nevyhovující. Jde o biocentrum společenstev habrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na les. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). 7,43 ha Míšenský potok s širším doprovodem vzrostlých hybridních topolů, ojediněle vrba, bříza, jasan, javor, ale i akát, jabloň lesní, v keřovém patře brslen evropský, bez černý šípek, hloh, z bylin dominuje kopřiva dvoudomá a bršlice kozí noha, méně kostival lékařský, orsej jarní, lopuch menší, kakost luční, chmel otáčivý, kuklík, společenstva přírodě blízká bez doložených vzácných druhů. Extenzivně využívané louky s ovsíkem vyvýšeným, srhou laločnatou, jetelem lučním, popencem břečťanolistým, smetánkou lékařskou, kuklíkem, řebříčkem obecným, štírovníkem obecným, chrastavcem rolním a s dalšími lučními druhy, společenstva přírodě blízká.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Navrhovaná opatření Biocentrum je nefunkční, je nutno jej založit na stávající občasně podmáčené orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. Je navrhováno 70% zalesnění výsadbou směsi dřevin: dub letní 30 %, habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (30 %), jasan ztepilý (10 %), střemcha hroznovitá, vrba šedá. V lemu výsadby stromů v nestejné šíři doplnit směs keřů: vrba jíva, líska obecná, kalina obecná (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). V biocentru v často podmáčené ploše zřídit centrální palouk na 30 % výměry. K osevu použít směs Vlhkomilná louka – Polabské černavy. Biocentrum je částečně funkční, chybějící část je nutno založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy a tvaru LBC dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné. LBC má mít také funkci protierozní. Je doporučeno zalesnění 75 % výměry zejména z návětrné (západní) strany. Je požadována výsadba směsi dřevin: dub letní 40 %, dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč a babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice. V lemu výsadby stromů nepravidelně doplnit směs keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, líska obecná (hloh, a šípek, malina a ostružina se objeví samovolně). Zatravnění má být situováno k obci a zahrne zejména stávající louku. Seč alespoň dvakrát ročně. Biocentrum je funkční. Postačí je respektovat ve vymezeném rozsahu. Hybridní topoly po dožití postupně nahradit olší, dubem letním, jasanem ztepilým, podmáčené plochy neodvodňovat, nerozorat, nezastavět, nerozšiřovat zahrádky. Nevyvážet k potoku odpad. Travnaté partie dvakrát ročně kosit.
75
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření Biokoridor je nefunkční, je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné (lze pravostranně nebo levostranně podél cesty, nebo s cestou uprostřed). Plochu je nutno nejprve zatravnit. Do zatravnění skupinové výsadba směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, jasan ztepilý. Skupiny stromů doplnit skupinami keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez pýřitý, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy LBK by mělo být ponecháno pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Funkční část respektovat. Seč doporučena. Biokoridor je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Neodstraňovat dřeviny z břehového doprovodu. Byliny lze občasně pokosit. V případě těžby je nutno v rámci rekultivace uvést vodní režim těžené plochy do přírodě blízkého stavu a propojit ÚSES. Biokoridor je v délce 700 m nefunkční, zde je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné (lze pravostranně nebo levostranně podél cesty, nebo s cestou uprostřed). Plochu je nutno nejprve zatravnit. Do zatravnění skupinové výsadba směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, jasan ztepilý. Skupiny stromů doplnit skupinami keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez pýřitý, brslen evropský (hloh a šípek je možné v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy LBK by mělo být ponecháno pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Funkční část respektovat. Seč doporučena.
LBK 01
Polní cesta při hranici s k.ú. Slavětín
2BD3
délka 2 500 m vně vloženého LBC 012, min. šíře 15 m
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step, 1 000 m – nefunkční část. Křoviny u křížku v rozšíření polní cesty šířky cca 10-15 m; ovsík vyvýšený, řebříček obecný, kostřava červená, šalvěj hajní, též ruderální druhy, společenstva přírodě blízká – pouze cca 100 m. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na pastvinu. V případě dotčení těžební činností nutno v rámci rekultivace biokoridor obnovit.
LBK 02
Podšibeniční potok meliorační kanály
2BD3
délka 2 900 m vně vloženého LBC 09
Podšibeniční potok a meliorační kanály s bylinným doprovodem: rákosina, též kostival, kopřiva, bršlice, vratič, řídce až soliterně vrba, společenstva přírodě blízká, bez doložených vzácných druhů.
LBK 03
Pod hájem
2BD3
délka 1 500 m, min. šíře 15 m
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step, 700 m – nefunkční část. Doprovod polní cesty a mez s hlohem, šípkem, brslenek evropským, ostružinou, ovsíkem vyvýšeným, řebříčkem obecným, kostřavou červenou, šalvějí hajní, též ruderální druhy, společenstva přírodě blízká, 800 m – funkční část. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na pastvinu.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
76
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Název
Geobiocenologická typizace
LBK 04
V polích pod Stradonicemi
2BD3, 2BD3-4
LBK 05
V údolnici
2BD3, 2BD3-4
délka 700 m vně vloženého LBC 011, min. šíře 15 m
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step, 350 m – nefunkční část. Hustý doprovod meliorační strouhy s hlohem, šípkem, brslenek evropským, ostružinou, ovsíkem vyvýšeným, řebříčkem obecným, smetánkou lékařskou, též ruderální druhy, společenstva přírodě blízká, 350 m – funkční část. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na pastvinu.
LBK 06
Débeřský potok vně NRBC
2BD3
délka 2 200 m vně vloženého LBC 010
Débeřský potok vně NRBC 2, v doprovodu jasan ztepilý, vrba, s bylinným doprovodem: rákosina, též kostival, kopřiva, bršlice, vratič, přeslička bahenní, máta dlouholistá, kakost bahenní, pcháč zelinný, ale i kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, společenstva přírodě blízká bez doložených vzácných druhů, v obci funkce zeleně sídla, pod Stradonicemi dno zpevněné kameny, okolí bez stromů, s celíkem kanadským, bezem černým, v krátkém úseku funkčnost omezena na vlastní tok.
Pořadové číslo
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
délka Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní 2 000 m, min. step, nefunkční, u skládky keře (svída, hloh, šípek) a šíře 15 m ruderální byliny. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na pastvinu. Biokoridor má i funkci protierozní, součástí jsou polní cesty, na části má být původní polní cesta obnovena.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Navrhovaná opatření Biokoridor je nefunkční, je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy dle výsledků vyřešení vlastnických vztahů je možné (lze pravostranně nebo levostranně podél cesty, nebo s cestou uprostřed). Plochu je nutno nejprve zatravnit. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění skupinové výsadba směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, jasan ztepilý. Skupiny stromů doplnit skupinami keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez pýřitý, brslen evropský, líska obecná (pokud se samovolně objeví hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy LBK by mělo být ponecháno pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Biokoridor je v délce 350 m nefunkční, zde je nutno jej založit na stávající orné půdě. Upřesnění polohy dle přesného průběhu údolnice je možné. Plochu je nutno nejprve zatravnit. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění skupinové výsadba směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs jeřáb ptačí, jasan ztepilý. Skupiny stromů doplnit skupinami keřů: svída krvavá, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (hloh a šípek je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy LBK by mělo být ponecháno pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Funkční část respektovat. Seč doporučena. Biokoridor je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Neodstraňovat dřeviny z břehového doprovodu. Byliny lze občasně pokosit.
77
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha délka 700 m
LBK 07
V luhu u Radonic
2BC4-5
LBK 1
U Hřivčic
2B3, 2BD3, 2BD2-3
Charakteristika ekotopu a bioty
Fragment lužního lesa v prostoru někdejšího koryta řeky; jasan ztepilý, jíva, dub, topol bílý, vrba, střemcha, svída krvavá, brslen evropský, hloh obecný, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, dymnivkou dutou, dosti též kopretina vratič, celík kanadský, bršlice kozí noha, lopuch větší, bez černý, společenstva přírodě blízká, cenná, na části silně ruderalizovaná louka s kopřivou dvoudomou. V cca 60 m dlouhém úseku bez dřevin, pouze polní cesta s bylinným doprovodem. Jde o biokoridor protínající meandr. délka Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, 1 500 m, min. kulturní step. Doprovod cesty – suché stráňky u šíře 15 m, koupaliště s ovsíkem vyvýšeným, řebříčkem obecným, 2,29 ha kostřavou červenou, šalvějí luční, hvozdíkem kartouzkem, chrpami – více druhů, mateřídouškou časnou, též ruderální druhy, skupiny šípku, svídy krvavé, společenstva přírodě blízká. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy na pastvinu.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Navrhovaná opatření Biokoridor je funkční, postačí jej respektovat ve vymezeném rozsahu. Louky by bylo vhodné pravidelně sekat. Umísťování chat je vyloučeno.
Biokoridor na Suchých stráňkách u koupaliště funkční a cenný, postačí jej respektovat. Občasná seč doporučena. Podél pěšiny nad obcí je biokoridor omezeně funkční z důvodu nedostatečné šíře, je nutno jej rozšířit na stávající ornou půdu. Plochu je nutno nejprve zatravnit. K zatravnění užít směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění skupinové výsadba směsi dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský, ptačí zob (pokud se samovolně objeví svída krvavá, hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy LBK by mělo být ponecháno pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. Součástí biokoridoru je cesta.
78
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Geobiocenologická Rozloha typizace
Pořadové číslo
Název
LBK 2
Milonka
2B3, 2BD3
LBK 3
Débeř
LBK 4
K travní cestě
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
délka 1 400 m, min. šíře 15 m, 2,57 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
2B3, 2BD3
délka 800 m, min. šíře 15 m, 1,2 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Polní cesta s doprovodem starých ovocných dřevin, v podrostu s ovsíkem vyvýšeným, kerblíkem lesním, šalvějí luční a dalšími běžnými bylinami. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
2B3, 2BD3
délka 800 m, min. šíře 15 m, 1,2 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Lada s ovsíkem vyvýšeným, srhou laločnatou, jílkem vytrvalým, kerblíkem lesním, kopretinou bílou, šalvějí luční a dalšími bylinami; společenstva přírodě blízká bez vzácných druhů, stinné pískovcové výstupy pod tratí. Les (spíše řídké hájky) se smrkem, modřínem opadavým, méně břízou bělokorou, javorem, keřové patro zejména s hlohem obecným, šípkem, ostružinou, v podrostu kostřava červená, lipnice luční, kerblík lesní, hluchavka bílá, vlaštovičník větší, kuklík. Jde o biokoridor společenstev teplomilných doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci nefunkční části je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Biokoridor je nefunkční, je nutno jej realizovat výsadbou východním směrem podél stávající pěšiny. Ozelenění je částečně již parcelně vymezeno. Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), , dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh a šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru je cesta. Biokoridor je velmi slabě funkční, je nutno jej realizovat výsadbou podél stávající pěšiny. Zda bude rozšíření jednostranné či po obou stranách, vyplyne z projednání vlastnických vztahů. Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), , dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh a šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru je cesta. Biokoridor z část funkční, pod tratí i dosti cenný (je zde širší než 15 m), z části nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou. V polích (nefunkční část) má biokoridor mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být nepravidelná, tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor mléč i babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh a šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí je cesta.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
79
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Polní cesta a mez s převahou keřů: šípek, hloh, svída krvavá, brslen evropský, soliterní výskyt ovocných dřevin, místní výsadba borovice lesní, bylinné patro s kopřivou dvoudomou, hluchavkou bílou, orsejem jarním, ovsíkem vyvýšeným, kerblíkem lesním, kopretinou bílou, zvonkem rozkladitým, šalvějí luční a dalšími lučními bylinami; společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav a bylinných společenstev, které byly v této části území zlikvidovány. Prospěšné by bylo zatravnění a dílčí zalesnění v prostoru mezi pěšinou a tratí (ale pozor na ponechání atraktivních výhledů). Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Biokoridor je funkční, nemá však požadovanou šíři a je doporučeno jej rozšířit podél stávající pěšiny pokud možno směrem dolů (ke trati). Z důvodu výhledů na České středohoří není navrhována souvislá dosadba dřevin. Plochu rozšiřující biokoridor je doporučeno zatravnit. Užít travní směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění nepravidelná skupinová výsadba dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: ptačí zob, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví trnka obecná, svída krvavá, hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy biokoridoru by mělo být trvale pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. Obnovit poškozené úseky staré cesty k Peruci.
LBK 5
Stará polní cesta od Toužetína k Peruci
2B3, 2BD3
délka 1 600 m, min. šíře 15 m, 2,4 ha
LBK 6
Nový větrolam směr Panenský Týnec
2B3, 2BD3
délka 1 200 m, min. šíře 15 m, 1,9 ha
LBK 7
Větrolam za vodárnou
2B3, 2BD3
délka 800 m, min. šíře 15 m, 1,2 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Vzrostlý větrolam za vodárnou s lípou, javorem, ale i akátem, v lemu hustě pámelník; částečně oploceno. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Biokoridor nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou. Umístění může být upřesněno dle výsledků projednání vlastnických vztahů. Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), , dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru může být nově zbudovaná cesta. Biokoridor je (s výjimkou úseku větrolamu za vodárnou) nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou na orné půdě. Umístění může být mírně upřesněno dle výsledků projednání vlastnických vztahů. Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru může být nově zbudovaná cesta.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
80
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická Rozloha typizace
LBK 8
Podél železnice a silnice
2B3, 2BD3
délka 2 000 m, min. šíře 15 m, 3,0 ha
LBK 9
Podél komunikací a odvodňovacího příkopu
2B3, 2BD3
délka 3 500 m včetně vložené ho LBC, min. šíře 15 m, 5,3 ha
LBK 10
Jižně od Telců
2B3, 2BD3, 2BV3-4
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Doprovod komunikace a železnice se soliterními javory, břízami, jasany, akáty (u železnice), resp. ovocnými stromu (u komunikace), ojediněle bez černý, svída krvavá, hloh obecný, v bylinném patře kerblík lesní, ovsík vyvýšený, lopuch menší, hluchavka bílá, kuklík, kakost luční a další společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány.
Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou jako rozšíření stávající zeleně. Není navrhována souvislá výsadba dřevin. Plochu rozšiřující biokoridor je doporučeno zatravnit. Užít travní směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění nepravidelná skupinová výsadba dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: ptačí zob, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví trnka obecná, svída krvavá, hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy biokoridoru by mělo být trvale pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. V ochranném pásmu silnice a železnice jsou práva a povinnosti vlastníků (resp. provozovatele) beze změn. Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou jako rozšíření stávající zeleně. Není navrhována souvislá výsadba dřevin. Plochu rozšiřující biokoridor je doporučeno zatravnit. Užít travní směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění nepravidelná skupinová výsadba dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: ptačí zob, zimolez obecný, brslen evropský, kalina obecná. Cca 50 % plochy biokoridoru by mělo být trvale pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. V ochranném pásmu silnice a na HMZ jsou práva a povinnosti vlastníků (resp. provozovatele) beze změn.
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Doprovod komunikace s porostem hrušně obecné, jeřábu, lípy, javoru, břízy, jasanu, akátu, v keřovém patře svída krvavá, hloh obecný, šípek, v bylinném patře kerblík lesní, ovsík vyvýšený, lopuch menší, hluchavka bílá, kuklík, kakost luční a další společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů. Počátek Vranského potoka upravený jako meliorační strouha šířky 8 m, zahloubená cca 1,5 m s trávobylinným doprovodem s převahou kopřivy dvoudomé a pýru, též hluchavka, kostival lékařský, rákos obecný, vlaštovičník větší, pelyněk černobýl, soliterně bez černý, hloh, společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. délka Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step 2 700 m na krátkém úseku za silážními žlaby u obce. Širší meze se včetně soliterní hrušní, javorem, v keřovém patře svída krvavá, hloh vložené obecný, šípek, v bylinném patře kerblík lesní, ovsík vyvýšený, ho LBC, lopuch menší, hluchavka bílá, kuklík, kakost luční a další min. šíře společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů. Doprovod Skalského potoka včetně malé vodní plochy se vzrostlými 15 m, 4,88 ha vrbami, podrost silně ruderalizován s bezem černým v keřovém patře, v bylinném patře s převahou kopřivy dvoudomé a bršlice kozí nohy, výskyt obojživelníků (žab), společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
Biokoridor je funkční, postačí jej respektovat. Nefunkční část je nutno realizovat výsadbou, která má mít i funkci krycího ozelenění. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, bříza bílá. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský.
81
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Název
Geobiocenologická typizace
LBK 11
Severně od Telců
2B3, 2BD3
LBK 12
K Perucké silnici
2BD3
LBK 13
V kalci a Na krejčovském
2B3, 2BD3
Pořadové číslo
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
délka 2 000 m, min. šíře 15 m, 3,0 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Doprovod komunikace a železnice se soliterními javory, břízami, jasany, akáty (u železnice), resp. ovocnými stromu (u komunikace), ojediněle bez černý, svída krvavá, hloh obecný, v bylinném patře kerblík lesní, ovsík vyvýšený, lopuch menší, hluchavka bílá, kuklík, kakost luční a další společenstva přírodě blízká, bez vzácných druhů. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, délka 3 000 m kulturní step. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části včetně vloženého území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po LBC, min. šíře realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do 15 m, 4,53 ha vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
délka 2 500 m včetně vloženého LBC, min. šíře 15 m, 3,8 ha
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Navrhovaná opatření Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou jako rozšíření stávající zeleně. Není navrhována souvislá výsadba dřevin. Plochu rozšiřující biokoridor je doporučeno zatravnit. Užít travní směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění nepravidelná skupinová výsadba dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: ptačí zob, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví trnka obecná, svída krvavá, hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat). Cca 50 % plochy biokoridoru by mělo být trvale pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. V ochranném pásmu silnice a železnice jsou práva a povinnosti vlastníků (resp. provozovatele) beze změn. Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou. Umístění může být upřesněno dle výsledků projednání vlastnických vztahů (je dokonce přípustná záměna LBK 12 a K57, pokud by trasa LBK 12 byla snáze realizovatelná v šířce 45 m). Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru může být i nově zbudovaná cesta navazující na cestu stávající. Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou. Umístění může být upřesněno dle výsledků projednání vlastnických vztahů. Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru může být obnova cesty.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
82
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav a společenstev trávobylinných, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do kategorie pastvina. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou).
Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou. Umístění sleduje starou cestu na Podbradec a má mít i funkci zvýšení průchodnosti krajiny a krajinně estetickou. Není navrhována souvislá výsadba dřevin. Plochu rozšiřující biokoridor je doporučeno zatravnit. Užít travní směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění nepravidelná skupinová výsadba dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: ptačí zob, zimolez obecný, brslen evropský, kalina obecná. Cca 50 % plochy biokoridoru by mělo být trvale pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. Součástí biokoridoru má být nově zbudovaná cesta. Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou. Biokoridor má mít také výraznou funkci protierozní. Je proto navrženo osázení dřevinami v celém rozsahu výměry. Výsadba má být tříetážová s mohutně vzrůstnými druhy v ose, méně vzrůstnými druhy podél osy a s hustým keřovým pláštěm po okrajích. Výsadba má být nepravidelná, imitující přirozeně rostoucí porost. Směs dřevin: dub letní (40 %), dub zimní (10 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí, třešeň ptáčnice, hrušeň polnička, planá jabloň. Směs keřů: svída krvavá, ptačí zob obecný, trnka obecná, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví hloh, šípek, malina a ostružina, je možné je v přiměřené míře ponechat). Součástí biokoridoru může být obnova cesty. Biokoridor je nefunkční a je nutno jej realizovat výsadbou jako rozšíření stávající zeleně. Není navrhována souvislá výsadba dřevin. Plochu rozšiřující biokoridor je doporučeno zatravnit. Užít travní směs Základní mezofilní louka. Do zatravnění nepravidelná skupinová výsadba dřevin: dub letní, dub zimní (50 %), habr (15 %), lípa srdčitá nebo velkolistá (15 %), jako příměs javor babyka, jeřáb ptačí. Skupiny stromů doplnit nepravidelně skupinami keřů: ptačí zob, zimolez obecný, brslen evropský (pokud se samovolně objeví trnka obecná, svída krvavá, hloh a šípek, je možné je v přiměřené míře ponechat).. Cca 50 % plochy biokoridoru by mělo být trvale pouze zatravněné pro rozvoj bylinných společenstev. Zatravněná plocha by měla být jednou až dvakrát za vegetaci posečena. Možné je i přepásání. V ochranném pásmu silnice jsou práva a povinnosti vlastníků (resp. provozovatele) beze změn.
LBK 14
Stará pěšina na Podbradec
2B3, 2BD3
délka 1 400 m včetně vloženého LBC, min. šíře 15 m, 2,1 ha
LBK 15
Podél východní hranice (lokalita Na pískách)
2BD3
délka 1 600 m, min. šíře 15 m, 2,4 ha
LBK 16
Jižně od Černochova
2BD3, 2BD2-3
Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, kulturní step. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav, které byly v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do PUPFL – les zvláštního určení. Osvědčuje se převod do vlastnictví obce a údržba dohodou s mysliveckým sdružením (není podmínkou). Umístění kopíruje trasu původní pěšiny a místně vstupuje do k.ú. Ječovice a Podbradek v okrese Litoměřice. r délka Agrocenóza, společenstva přírodě nepříliš blízká, 2 600 m kulturní step. Doprovod komunikace s ovocnými stromy, v bylinném patře kerblík lesní, ovsík včetně vloženého vyvýšený, lopuch menší, hluchavka bílá, kuklík, LBC, kakost luční a další společenstva přírodě nepříliš min. šíře vzdálená bez vzácných druhů. Jde o biokoridor společenstev lipohabrových doubrav, které byly 15 m, 3,9 ha v této části území zlikvidovány. Pro realizaci (zejména pro žádost o dotaci) je nutno zpracovat projekt. Po realizaci je žádoucí převod orné půdy do kategorie pastvina.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
83
INTERAKČNÍ PRVKY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
IP 01
V meandru u Pátku
2BC4-5
1 200 m
IP 02
Stráň nad Débeřským potokem u soutoku s Ohří
2BD2-3
1,6 ha
IP 03
Podmáčeniny u Débeřského potoka
2BD3-4
IP 04
Stará trasa Débeřského potoka pod Stradonicemi
2BD3-4, 2BD2-3
IP 05
V lomech
2B2
IP 06
Na šibenici
2B2
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Fragment lužního lesa a val s jasanem ztepilým, javorem, dubem, topolem Respektovat ve vymezeném rozsahu bílým, vrbou, střemchou, v podrostu bez černý, svída krvavá, brslen jako interakční prvek posilující ÚSES. evropský, hloh obecný, bylinný podrost s rákosem, třtinou rákosovou, Neumísťovat chaty. kostivalem, hluchavkou nachovou, kakostem, kerblíkem lesním, chmelem otáčivým, srhou laločnatou, vlaštovičníkem větším, též kopretina vratič, celík kanadský, bršlice kozí noha, lopuch větší; společenstva přírodě blízká. Jde o IP protínající meandr.
Staré sady na jihozápadní stráni, výsadba javoru, dubu, jinde s porostem hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, brslenu evropského, teplomilné byliny: válečka prapořitá, mateřídouška, šalvěj luční, toten krvavý, hvozdík kartouzek, chrpy – více druhů, jahodník, máčka ladní, hojně oman vrbolistý; společenstva přírodě blízká, místně s cennými druhy. délka 800 Silně podmáčená louka u Débeřského potoka s bylinným doprovodem: m rákosina, též kostival, kopřiva, bršlice, kopretina vratič, přeslička bahenní, máta dlouholistá, kakost bahenní, pcháč zelinný, ale i kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, celík kanadský; společenstva přírodě blízká, bez doložených vzácných druhů. 6,62 ha Potoční luh v původní trase Débeřského potoka s jasanem ztepilým, topolem černým, olší lepkavou, vrbou, střemchou, místně rákosiny, z bylin též kostival, hluchavka nachová, kakost luční, kerblík lesní, chmel otáčivý, srha laločnatá, vlaštovičník větší, dymnivka dutá, orsej jarní, též kopřiva a bršlice, lopuch větší; bez černý; společenstva přírodě blízká. 1,7 ha Lada s dřevinami ve starých lomech opuky s převahou hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, ptačího zobu, též rekultivační výsadba jasanu, jeřábu, modřínu, bylinné patro s ovsíkem vyvýšeným, řebříčkem lékařským, smetánkou lékařskou, jitrocelem kopinatým, šalvějí luční, chrpou luční, omanem vrbolistým, ale i s ruderálními druhy: pýr plazivý, pelyněk černobýl, lebeda rozkladitá, měrnice černá, lopuch plstnatý. 1,55 ha Lada s dřevinami ve starých lomech opuky okolo černé skládky s převahou hlohu, šípku, trnky, svídy krvavé, ptačího zobu, též rekultivační výsadba jasanu, jeřábu, modřínu, bylinné patro s ovsíkem vyvýšeným, řebříčkem lékařským, smetánkou lékařskou, jitrocelem kopinatým, šalvějí luční, chrpou luční, omanem vrbolistým, ale i s ruderálními druhy: pýr plazivý, pelyněk černobýl, lebeda rozkladitá, měrnice černá, lopuch plstnatý.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
IP postačí respektovat ve vymezeném rozsahu. Stráně s xerotermní vegetací je možno občas pokosit (jednou za dva roky). Nepokračovat v zalesňování. Neumísťovat chaty. Alespoň jednou ročně pokosit, jinak ponechat přirozenému vývoji.
Respektovat ve vymezeném rozsahu..
Ponechat prvek.
v krajině
jako
rozčleňující
Velmi vhodné by bylo přeměnit i stávající přilehlou skládku na součást IP, a to alespoň zatravněním, popř. zatravněním a výsadbou dubu, habru, jeřábu, břízy. Vzniklý remízek ponechat v krajině jako rozčleňující prvek.
84
INTERAKČNÍ PRVKY Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
IP 07
Meliorační kanál pod Stradonicemi
2BD3
IP 1
Lesík nad zahrádkami u Peruce Mez jižně nad údolím Skalského potoka
2B3
0,8 ha
2BD3
1,2 ha
IP 2
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
délka 750 Meliorační kanál s převážně bylinným doprovodem: rákosina, též kostival, Postačí jej respektovat ve vymezeném m kopřiva, bršlice, vratič, soliterně mladé vrby; společenstva přírodě blízká. rozsahu. Neodstraňovat dřeviny z břehového doprovodu. Byliny lze občasně pokosit.
Lesík s převahou javoru, ale krušina, akát, dub, jasan druhově v plášti Zachovat jako lesík. pámelník, bez černý, šípek, běžné byliny a ruderální druhy; společenstva přírodě nepříliš vzdálená. Meze se starými ovocnými stromy a s hustým porostem hlohu, šípku, trnky, Ponechat jako mez. svídy krvavé, ale i bezu černého, hojně kopřiva dvoudomá; společenstva přírodě blízká.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
85
d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.
e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1. Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území obce Peruc navrženy (bez ploch územních rezerv) rozvojové plochy o celkové rozloze 83,64 ha. Z tohoto rozsahu je 6,256 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě a v případě 0,07 ha se jedná o odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce se předpokládá odnětí 77,314 ha zemědělské půdy (41,364 ha v k.ú. Peruc, 6,73 ha v k.ú. Černochov, 6,95 ha v k.ú. Hřivčice, 2,03 ha v k.ú. Pátek u Loun, 4,42 ha v k.ú. Radonice nad Ohří, 5,95 ha v k.ú. Stradonice u Pátku a 9,87 ha v k.ú. Telce), z toho 42,354 ha v I. etapě (19,654 ha v k.ú. Peruc, 3,30 ha v k.ú. Černochov, 4,36 ha v k.ú. Hřivčice, 2,03 ha v k.ú. Pátek u Loun, 2,49 ha v k.ú. Radonice nad Ohří, 3,29 ha v k.ú. Stradonice u Pátku a 7,23 ha v k.ú. Telce), 23,25 ha ve II. etapě (11,83 ha v k.ú. Peruc, 0,76 ha v k.ú. Hřivčice, 3,43 ha v k.ú. Černochov, 1,93 ha v k.ú. Radonice nad Ohří, 2,66 ha v k.ú. Stradonice u Pátku a 2,64 ha v k.ú. Telce) a 11,71 ha ve III. etapě (9,88 ha v k.ú. Peruc a 1,83 ha v k.ú. Hřivčice) – 8,80 ha v zastavěném území a 68,514 ha mimo zastavěné území obce. Z celkového rozsahu záboru ZPF v I. etapě připadá 36,624 ha, tj. 86,5 %, na ornou půdu, 2,92 ha (6,9 %) na zahrady a 2,81 ha (6,6 %) na trvalé travní porosty. V rámci II. etapy bude odňato 23,20 ha (99,8 %) orné půdy a 0,05 ha (0,2 %) trvalých travních porostů a v rámci III. etapy 11,55 ha (98,6 %) orné půdy a 0,16 ha (1,4 %) zahrad . Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí v obci v rámci I. etapy nejvíce bydlení individuální v rodinných domech – vesnické (48,6 %)
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
86
a drobná výroba a výrobní služby (33,5 %), zbytek připadá na zemědělskou a lesnickou výrobu (5,1 %), plochy sídelní zeleně (4,4 %), plochy dopravní infrastruktury (3,5 %), zahrady a sady (2,2 %), plochy pro tělovýchovu a sport (2,0 %), plochy technické infrastruktury (0,4ˇ%) a na veřejná pohřebiště a související služby (0,3 %). Zábor ZPF ve II. etapě bude využit ve prospěch bydlení individuálního v rodinných domech - vesnického (69,3 %), drobné výroby a výrobních služeb (29,0 %), ploch dopravní infrastruktury (1,0 %) a krajinné zeleně (0,7 %), ve III. etapě bude odňato 58,0 % záboru ZPF pro potřeby drobné výroby a výrobních služeb, 37,5 % pro potřeby bydlení individuální v rodinných domech – vesnické, 3,6 % pro potřeby sídelní zeleně a 0,9 % pro potřeby dopravní infrastruktury.
Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. V severozápadní části řešeného území (jižně od Radonic nad Ohří a částečně i jižně od Pátku) byly provedeny rozsáhlé plošné meliorace o výměře 135,3 ha a navíc jižně od sídla Hřivčice je veden cca 60 m dlouhý meliorační kanál. Do prostorů s provedenými melioracemi ovšem nezasahují žádné rozvojové plochy.
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. Ve správním území obce Peruc nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. Na jihovýchodním okraji Peruce, ve východním sektoru Hřivčic, na jihu, jihovýchodě a severovýchodě Černochova, v jihozápadní části Pátku a v jižním a jihovýchodním sektoru sídla Telce se nachází několik zemědělských areálů, jejichž rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak z hlediska výrobního zaměření. Naopak zemědělské areály na severu a jihovýchodě Černochova, na východě Hřivčic a na jihu Telců jsou navrženy k rozšíření.
Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav. Pro žádný z katastrů řešeného území nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit.
Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území obce Peruc. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje jednotlivá katastrální území.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
87
Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán Peruc byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídel do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Z důvodu výskytu velmi kvalitních půd zejména jižně od Peruce byla rozvojová plocha výroby a skladů Z52/VD v jihozápadním sektoru sídla rozdělena do tří etap výstavby s tím, že do doby naplnění min. 70 % kapacity plochy Z52/VD bude na ploše Z52a/VD ponecháno stávající zemědělské využití (orná půda), totéž platí i pro případnou výstavbu na ploše Z52b/VD ve vztahu ke kapacitě plochy Z52a/VD. Půda bude ze zemědělského půdního fondu odnímána postupně tak, aby nedošlo k omezení efektivního obdělávání zemědělské půdy. Pokud nedojde k naplnění odsouhlasené plochy, bude nevyužitá
část ponechána
v zemědělském půdním fondu. Na základě stanovisek dotčených orgánů byla z návrhu územního plánu z důvody ochrany zemědělského půdního fondu vyřazena rezervní plocha R1/BI.2 a plocha Z1/BI.2 byla zmenšena cca na polovinu, přičemž západní část přiléhající ke stávající zástavbě byla zařazena do II. etapy výstavby a západní část původní plochy Z1/BI.2 (nyní R1/BI.2) byla přeřazena mezi územní rezervy. Zdůvodnění návrhu jednotlivých ploch viz kapitola c. odůvodnění.
Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. a ke květnu 2010, kdy byly prováděny Průzkumy a rozbory v terénu dle aktuálního stavu. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
88
Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Peruc se nachází celkem 22 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Peruc leží v klimatickém regionu č.1 (teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 8-9 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 500 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 16 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. HPJ 06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu. HPJ 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. HPJ 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. HPJ 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. HPJ 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. HPJ 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. HPJ 22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. HPJ 23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu. HPJ 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou. HPJ 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
89
HPJ 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. HPJ 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. HPJ 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
90
SOUHRNNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA ODNĚTÍ ZPF PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Označení plochy PERUC I. ETAPA Z2/BI.2
Využití plochy
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Plocha pro tělovýchovu a sport
3,06
3,06
orná půda
1.01.12
II.
1,92
1,14
-
1,69
1,68
orná půda
1.19.14
IV.
-
1,68
-
0,10
0,10
orná půda
1.19.14
IV.
-
0,10
-
0,87
0,87
orná půda
-
-
0,11
0,11
orná půda
I. IV. IV.
0,87 -
0,11
-
Z46/VD
Veřejná pohřebiště a související služby Drobná výroba a výrobní služby
0,68 ha 1.01.00 0,19 ha 1.19.14 1.19.14
2,27
2,24
orná půda
2,24
-
Drobná výroba a výrobní služby
8,41
8,26
orná půda
-
8,26
-
Z69/TV
0,15
0,15
-
-
1,51
1,51
0,12 ha zahrada 0,03 ha orná půda orná půda
0,15
Z25/Z*
Rozšíření čistírny odpadních vod Plocha sídelní zeleně
II. IV. III. IV. IV. V.
-
Z52/VD
2,16 ha 1.01.12 0,08 ha 1.25.04 6,41 ha 1.25.01 1,11 ha 1.25.04 0,74 ha 1.19.14 1.31.11
-
-
Plocha sídelní zeleně Přeložka silnice III/23738
0,19 1,65
0,19 0,82
orná půda orná půda
0,09
0,19 0,73
-
Z57/DS
Úprava zatáčky silnice II/239
0,23
0,14
0,14
-
-
Z58/DS*
Nová křižovatka silnic II/237, III/23740 a III/23741
0,23
0,17
0,07 ha trvalý travní porost 0,07 ha zahrada 0,12 ha orná půda 0,05 ha zahrada
I. II. II. IV. II. III. IV.
1,51
Z47/Z* Z56/DS
1,48 ha 1.01.00 0,03 ha 1.01.12 1.01.12 0,47 ha 1.19.14 0,34 ha 1.01.12 0,01 ha 1.25.01 1.19.14 0,10 ha 1.19.14 0,07 ha 1.10.00
IV. I.
0,05
0,12
-
Z3/BI.2 Z4/BI.2 Z26/OS Z48/OH
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
91
Označení plochy PERUC I. ETAPA Z59/DS
Využití plochy
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
0,05 ha zahrada 0,02 ha orná půda orná půda
0,06 ha 1.10.00 0,01 ha 1.19.14 1.10.00
I. IV. I.
0,05
0,02
-
-
0,16
-
0,06 ha orná půda 0,04 ha zahrada orná půda orná půda
1.19.14
IV.
0,07
0,03
-
1.41.78 1.41.78
V. V.
4,85
0,02 0,004 14,804
-
4,85
14,804
-
-
5,08
-
-
6,75
-
Kruhový objezd
0,11
0,07
Nová křižovatka silnic II/239 a III/23738 Místní komunikace
0,23
0,16
0,16
0,10
Úprava zatáčky silnice II/239 Úprava zatáčky silnice II/2396
0,09 0,04 21,10
0,02 0,004 19,654
21,10
19,654
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Drobná výroba a výrobní služby
5,08
5,08
orná půda
6,91
6,75
orná půda
Zastavitelné plochy celkem II. etapa celkem III. ETAPA Z68/BI.2 Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Z52b/VD Drobná výroba a výrobní služby
11,99
11,83
-
11,83
-
11,99
11,83
-
11,83
-
2,56
2,56
orná půda
1.19.14
IV.
-
2,56
-
6,86
6,79
orná půda
I. I. III. IV. I.
-
6,79
-
0,29 ha orná půda 0,13 ha zahrada 0,08 ha orná půda 0,03 ha zahrada
4,83 ha 1.10.00 1,22 ha 1.01.00 0,39 ha 1.25.01 0,35 ha 1.25.04 1.01.00
-
0,42
-
1.01.00
I.
-
0,11
-
Z60/DS Z61/DS Z62/DS Z63/DS Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem II. ETAPA Z1/BI.2 Z52a/VD
Z70/Z*
Plocha sídelní zeleně
0,42
0,42
Z55/DS
Místní komunikace
0,14
0,11
4,83 ha 1.01.12 0,25 ha 1.01.00 6,29 ha 1.25.04 0,46 ha 1.25.01
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
II. I.. IV. III.
92
Označení plochy
Využití plochy
PERUC III. ETAPA Zastavitelné plochy celkem III. etapa celkem Peruc celkem ČERNOCHOV I. ETAPA Z6/BI.2
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
9,98
9,88
-
9,88
-
9,98 43,07
9,88 41,364
-
9,88 36,514
-
4,85
1,94
1,94
-
1,94
-
0,24
-
0,24
-
-
1,04
-
-
0,08 3,30
-
-
3,30
-
-
3,43
-
-
0,24
1,09 ha zahrada 0,85 ha orná půda orná půda
1,58 ha 1.19.11 0,36 ha 1.19.14 1.01.12
IV. IV. II.
1,04
1,04
orná půda
0,08 3,30
0,08 3,30
orná půda
1,00 ha 1.19.04 0,03 ha 1.37.16 0,01 ha 1.01.12 1.19.14
IV. V. II. IV.
3,30
3,30
3,43
3,43
Zastavitelné plochy celkem II. etapa celkem
3,43
3,43
-
3,43
-
3,43
3,43
-
3,43
-
Černochov celkem HŘIVČICE I. ETAPA Z9/BI.2
6,73
6,73
-
6,73
-
1,38
1,38
-
1,38
-
Z8/BI.2 Z73/VZ
Z74/VZ Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem II. ETAPA Z6a/BI.2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Zemědělská a lesnická výroba
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Zemědělská a lesnická výroba
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
orná půda
2,97 ha 1.19.11 0,46 ha 1.19.14
orná půda
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
1.10.00
IV. IV.
I.
93
Označení plochy HŘIVČICE I. ETAPA Z10/BI.2
Z27/BI.2 Z28/BI.2 Z29/BI.2 Z30/BI.2 Z31/BI.2 Z32/BI.2 Z33/BI.2 Z71/VD Z80/BI.2 Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem II. ETAPA Z10a/BI.2 Z82/DS Zastavitelné plochy celkem II. etapa celkem
Využití plochy
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
V. I. IV. I. V. I.
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
0,88
0,88
orná půda
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Drobná výroba a výrobní služby Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
0,13
0,13
orná půda
0,11
0,11
orná půda
0,71 ha 1.31.11 0,09 ha 1.10.00 0,08 ha 1.55.00 0,07 ha 1.10.00 0,06 ha 1.31.11 1.10.00
0,12
0,12
orná půda
1.10.00
0,16
0,16
orná půda
0,23
0,23
0,10
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Místní komunikace
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
-
0,88
-
0,13
-
-
0,11
-
-
I.
0,12
-
-
I. II. II.
0,16
-
-
orná půda
0,15 ha 1.01.00 0,01 ha 1.01.12 1.01.12
0,23
-
-
0,10
orná půda
1.01.12
II.
0,10
-
-
0,34
0,34
orná půda
1.01.12
II.
0,34
-
-
0,80 0,11
0,80 0,11
orná půda orná půda
1.01.12 1.01.00
II. I.
-
0,80 0,11
-
4,36
4,36
1,19
3,17
-
4,36
4,36
1,19
3,17
-
0,58
0,58
orná půda
1.10.00
I.
-
0,58
-
0,18 0,76
0,18 0,76
orná půda
1.10.00
I.
-
0,18 0,76
-
0,76
0,76
-
0,76
-
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
94
Označení plochy HŘIVČICE III. ETAPA Z10b/BI.2 Z81/BI.2
Využití plochy
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
Zastavitelné plochy celkem III. etapa celkem Hřivčice celkem PÁTEK I. ETAPA Z11/BI.2 Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Z12/BI.2 Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Z14/BI.2 Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Z34/BI.2 Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Z64/DS Místní komunikace Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem Pátek celkem RADONICE NAD OHŘÍ I. ETAPA Z15/BI.2 Z15a/BI.2 Z16/BI.2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
1,00 ha 1.10.00 0,01 ha 1.31.11 0,07 ha 1.10.00 0,06 ha 1.31.11
I. V. I. V.
1,01
1,01
orná půda
0,82
0,82
orná půda
1,83
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
-
1,01
-
-
0,82
-
1,83
-
1,83
-
1,83 6,95
1,83 6,95
1,19
1,83 5,76
-
0,76
0,76
orná půda
0,89
0,89
0,38
0,38
0,82 ha zahrada 0,07 ha orná půda zahrada
0,44
-
neplodná půda
0,01 2,48
2,03
neplodná půda
2,48 2,48
2,03 2,03
0,61
0,61
orná půda
1.22.12
0,40
0,40
orná půda
1,89
1,48
orná půda
0,53 ha 1.08.10 0,23 ha 1.06.02 1.20.01
II. III. IV.
-
0,76
-
0,08
0,81
-
1.21.10
IV.
-
0,38
-
0,08
1,95
-
0,08 0,08
1,95 1,95
-
IV.
-
0,61
-
1.22.12
IV.
-
0,40
-
1,40 ha 1.22.12 0,08 ha 1.56.00
IV. I.
-
1,48
-
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
95
Označení plochy
Využití plochy
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
RADONICE NAD OHŘÍ I. ETAPA Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem II. ETAPA Z17/BI.2 Z35/BI.2 Z36/BI.2 Z37/BI.2 Z38/BI.2 Z39/BI.2 Z75/BI.2 Z65/DS Zastavitelné plochy celkem Z34/K Nezastavitelné plochy celkem II. etapa celkem
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Místní komunikace
Krajinná zeleň
Radonice nad Ohří celkem STRADONICE I. ETAPA Z18/BI.2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
2,90
2,49
-
2,49
-
2,90
2,49
-
2,49
-
0,37
0,37
orná půda
II. IV. IV.
-
0,37
-
orná půda
0,36 ha 1.58.00 0,01 ha 1.23.12 1.23.12
0,11
0,11
0,11
-
-
0,21
0,21
orná půda
1.58.00
II.
0,21
-
-
0,10
0,10
orná půda
0,10
-
-
0,16
0,16
orná půda
0,16
-
-
0,14
0,14
orná půda
II. IV. II. IV. II. IV. IV.
0,14
-
-
-
0,62
-
IV.
0,72
0,05 1,04
-
-
0,17 0,17
-
0,72 0,72
1,21 3,70
-
-
0,92
-
1,85
0,62
orná půda
0,09 ha 1.58.00 0,01 ha 1.21.10 0,14 ha 1.58.00 0,02 ha 1.21.10 0,13 ha 1.58.00 0,01 ha 1.21.10 1.22.12
0,05 2,99
0,05 1,76
trvalý travní porost
1.22.12
0,17 0,17
0,17 0,17
orná půda
3,16 6,06
1,93 4,42
1,22
0,92
0,63 ha orná půda 0,19 ha zahrada 0,10 ha trvalý travní porost
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
1.58.00
1.06.10
II.
III.
96
Označení plochy
Využití plochy
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
STRADONICE I. ETAPA Z20/BI.2 Z21/BI.2 Z43/BI.2 Z44/BI.2 Z49/VD Z40/Z Z76/Z* Z66/DS Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem II. ETAPA Z42/BI.2 Z45/BI.2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Drobná výroba a výrobní služby Zahrady, sady Sídelní zeleň Místní komunikace
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
Zastavitelné plochy celkem II. etapa celkem Stradonice celkem TELCE I. ETAPA Z22/BI.2 Z23/BI.2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
0,14
-
neplodná půda
0,11
0,11
zahrada
1.06.10
III.
-
0,11
-
0,05
0,05
orná půda
1.06.10
III.
0,05
-
-
0,73
0,72
orná půda
1.06.10
III.
0,72
-
-
1,04 0,27 0,18 0,01 3,75
1,04 0,27 0,18 3,29
orná půda orná půda orná půda neplodná půda
1.19.14 1.19.14 1.19.14
IV. IV. IV.
0,27 -
1,04 0,18
-
1,04
2,25
-
3,75
3,29
1,04
2,25
-
2,10
2,09
orná půda
0,35
1,74
-
0,57
0,57
orná půda
0,57
-
-
2,67
2,66
0,92
1,74
-
2,67 6,42
2,66 5,95
0,92 1,96
1,74 3,99
-
3,36
3,36
orná půda
-
3,36
-
0,32
0,32
trvalý travní porost
-
0,32
-
1,64 ha 1.08.10 0,45 ha 1.23.10 1.23.10
1,90 ha 1.19.04 1,46 ha 1.10.00 1.61.00
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
II. IV. IV.
IV. I. I.
97
Označení plochy
Využití plochy
Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha
Druh pozemku (kultura dotčené půdy)
Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ
Třída ochrany
0,91 ha 1.50.11 0,14 ha 1.19.54 1,59 ha 1.19.11 0,26 ha 1.61.00 1.61.00
III. V. IV. I. I.
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)
TELCE I. ETAPA Z78/VZ
Zemědělská a lesnická výroba
1,32
1,05
orná půda
-
1,05
-
Z79/VD
Drobná výroba a výrobní služby
1,89
1,85
Z77/Z Z67/DS P1/BI.2
Zahrady a sady Místní komunikace Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
0,66 0,24 1,41
0,65 -
1,67 ha trvalý travní porost 0,18 ha orná půda trvalý travní porost neplodná půda neplodná půda
-
1,85
-
-
0,65
-
9,20
7,23
-
7,23
-
9,20
7,23
-
7,23
-
2,73
2,64
-
2,64
-
Zastavitelné plochy celkem II. etapa celkem
2,73
2,64
-
2,64
-
2,73
2,64
-
2,64
-
Telce celkem
11,93
9,87
-
9,87
-
Městys Peruc celkem z toho I. etapa II. etapa III. etapa
83,64
77,314
8,80
68,514
-
47,09 24,74 11,81
42,354 23,25 11,71
7,16 1,64 -
35,194 21,61 11,71
-
Zastavitelné plochy celkem I. etapa celkem II. ETAPA Z24/BI.2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
orná půda
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
1.19.14
IV.
98
Využití plochy
Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území
v zastavěném území I. etapa
II. etapa
III. etapa
celkem
I. etapa
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Plochy pro tělovýchovu a sport Veřejná pohřebiště a související služby Drobná výroba a výrobní služby Zemědělská a lesnická výroba Plochy technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy sídelní zeleně Zahrady a sady Krajinná zeleň
3,96 0,87 0,15 0,40 1,51 0,27 -
1,64 -
-
5,60 0,87 0,15 0,40 1,51 0,27 -
16,62 0,11 14,19 2,17 -
Celkem
7,16
1,64
-
8,80
Kultura I. etapa
v zastavěném území II. etapa III. etapa
celkem
I. etapa
II. etapa
14,46 6,75 1,084 0,23 0,37 0,65 0,17 35,194 21,61
Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území II. etapa III. etapa
Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady
6,68 0,07 0,41
1,64 -
-
8,32 0,07 0,41
29,944 21,56 2,74 0,05 2,51 -
11,55
Celkem
7,16
1,64
-
8,80
35,194 21,61
11,71
Třída ochrany I. etapa
v zastavěném území II. etapa III. etapa
celkem
I. etapa 4,60 5,41 8,59 15,69
I. II. III. IV. V.
2,65 2,63 0,77 0,90 0,21
0,71 0,93 -
-
2,65 3,34 0,77 1,83 0,21
Celkem
7,16
1,64
-
8,80
III. etapa
0,16
Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území II. etapa III. etapa
1,01 6,86 0,46 13,28 0,904 -
8,40 0,39 2,91 0,01
35,194 21,61
11,71
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
I. etapa
celkem II. etapa III. etapa
celkem
4,39 35,47 20,58 16,10 0,87 0,11 0,11 6,79 27,73 14,19 6,75 2,17 2,17 0,15 0,11 1,424 1,484 0,23 0,42 0,79 1,88 0,65 0,92 0,17 0,17
4,39 41,07 0,87 0,11 6,79 27,73 2,17 0,15 0,11 1,824 0,42 2,30 0,92 0,17
11,71
11,71
celkem -
celkem
68,514
I. etapa
celkem II. etapa III. etapa
63,054 36,624 23,20 2,79 2,81 0,05 2,67 2,92 68,514
42,354 23,25
celkem
I. etapa
14,01 12,27 9,44 31,88
7,25 8,04 9,36 16,59
42,354 23,25
celkem
11,55 0,16
71,374 2,86 3,08
11,71
77,314
-
celkem II. etapa III. etapa 8,40
0,914
1,01 7,57 0,46 14,21 1,114 -
68,514
42,354 23,25
11,71
celkem -
0,39 2,91 0,01
77,314
16,66 15,61 10,21 33,71 1,124 77,314
99
Zábory zemědělského půdního fondu v k.ú. Pátek u Loun a Radonice nad Ohří dojde k ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Ohře (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-025 a 1-13-04-029), zábory ZPF v k.ú. Peruc, Hřivčice a Stradonice u Pátku dojde k ovlivnění hydrologických
poměrů
v povodí
Débeřského
potoka
(číslo
hydrologického
pořadí
1-13-04-028), zábory ZPF v k.ú. Černochov dojde k ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Mšenského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-050) a zábory ZPF v k.ú. Telce dojde k ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Skalského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-064).
e.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území Na správním území obce Peruc se lesy rozkládají na 539 ha, což je pouze 10,1 % rozlohy řešeného území. Lesnatost území je podstatně menší než v republikovém průměru, který činí 32 %. Jedná se převážně o lesy ochranné, hospodářské. Lesní pozemky se nachází především v údolí Débeřského potoka a v prostoru tzv. Bytinského lesa, v menších enklávách také na jižním a jihovýchodním okraji řešeného území a v údolí Ohře. Jsou zde převážně lesní celky s lesním společenstvem, které má rozdílnou ekologickou hodnotu. V okolí Chrastína a v Bytinském lese se nacházejí velmi cenné habrové doubravy tvořené dubem letním i zimním, habrem obecným, s příměsí lípy srdčité, javoru mléč i babyky a dosti často i s bukem.
Navrhovaná opatření Na území obce nenavrhuje územní plán žádnou výsadbu lesa. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba na lesních pozemcích se vyskytuje zejména severně od Peruce. Nová chatová zástavba na PUPFL není možná díky navržené stavební uzávěře pro novou výstavbu rekreačních objektů.
Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa V důsledku úpravy zatáček silnic II/239 a III/2396 budou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa v rozsahu 0,07 ha.
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
100
f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 101 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 4 výkresy: 8. Koordinační výkres – výřez jednotlivých sídel 1 : 5 000 9. Koordinační výkres – 1 : 10 000 10. Předpokládané zábory půdního fondu – 1 : 5 000 11. Širší vztahy – schema
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERUC
101