ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

CHLUMČANY ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU dle § 50 Stavebního zákona č.183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

POŘIZOVATEL: Městský úřad Louny, Stavební úřad, Oddělení územního plánování PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

Červen 2014

ÚZEMNÍ PLÁN CHLUMČANY

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán Chlumčany Řešené území: Administrativní území obce Chlumčany zahrnující katastrální území Chlumčany a katastrální území Vlčí Pořizovatel: Městský úřad Louny, Stavební úřad, Oddělení územního plánování Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Spolupracovali: Ing. Stanislav Zeman Ing. Martina Staňková Ing. Antonín Janovský Ing. Jan Dřevíkovský

- odpovědný projektant, urbanistická koncepce - hlavní projektant, digitální zpracování - dopravní infrastruktura - Územní systém ekologické stability

„Odůvodnění územního plánu“

2


OBSAH: A. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 4 Stavebního zákona a) Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území c) Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů

B. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 5a) až 5f) Stavebního zákona a) Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53, odst.4 b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí c) Stanovisko krajského úřadu podle §50, odst.5 Stavebního zákona d) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle §50, odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 1. Limity využití území 2. Občanské vybavení 3. Doprava 4. Technické vybavení 5. Odpadové hospodářství 6. Koncepce uspořádání krajiny 6.1 Krajinné celky a krajinné typy 6.2 Územní systém ekologické stability 6.3 Významné krajinné prvky (VKP) 6.4 Maloplošná zvláště chráněná území 6.5 Natura 2000 6.6 Krajinný ráz f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

C. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II odst. 1a) až 1d) a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení d) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1. Ochrana půdního fondu 2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

D. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


4 4 4 25 33 38 39

39 39 39 40 40 40 40 42 42 46 51 51 51 52 58 59 61 61 62

67 67 68 68 68 68 80

80

3


A. Náležitosti vyplývající z §53 odst.4 Stavebního zákona a)

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

1.

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je předmětem řešení „Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje“ (ZÚR

ÚK), které byly vydány dne 5.10.2011 na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011. Dne 20.10.2011 nabyly ZÚR ÚK účinnosti. Vydané ZÚR ÚK jsou novým typem územně plánovací dokumentace, které nahradily krajské územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), v případě území obce Chlumčany ÚP VÚC „2. Změny a doplňky ÚP VÚC Severočeské hnědouhelné pánve“, z nichž většinu záměrů přebírá. Hlavním obsahem ZÚR je zejména stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu jako veřejně prospěšných staveb, vymezení územního systému ekologické stability jako veřejně prospěšných opatření, atd. Ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje vyplývají pro řešené území tyto skutečnosti a povinnosti: -

respektovat nadregionální ÚSES: nadregionální biokoridor K 21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)“, nadregionální biokoridor K 203 „Šebín (2) – K 21“,

-

respektovat soustavu Natura 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201),

-

respektovat Přírodní památku „Blšanský chlum“,

-

respektovat koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění),

-

respektovat železniční trať č.110,

-

řešené území se nachází v rozvojové oblasti nadmístního významu „NOB4 – Žatecko, Lounsko“,

-

řešené území se nachází v rozvojové ose nadmístního významu „NOS1 – Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (- Chemnitz)“,

-

řešené území se nachází v krajinném celku „KC Severočeské nížiny a pánve (13)“,

-

řešené území se nachází v oblasti se shodným krajinným typem: „1Z1“, „1U0“, „1Z5“.


4


Zásady územního rozvoje stanovují následující „priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území“. Jednotlivé priority ze ZÚR jsou v následujícím textu označeny typem písma – kurzívou. Jejich naplňování a uplatnění v územním plánu Chlumčany je uvedeno v textu následujícím za příslušnou prioritou:

1.

Stanovení priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území ZÚR ÚK stanoví celkem 47 priorit, které jsou v navazující územně plánovací

dokumentaci respektovány: Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. V územním plánu Chlumčany jsou vytvořeny územní předpoklady pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva, formou vymezení 13 ploch bydlení individuálního v rodinných domech – venkovského charakteru o celkové kapacitě cca 64 rodinných domů. Současně je vymezena (v severní části řešeného území) 1 plocha občanského vybavení – plocha komerčních zařízení o rozloze 0,23 ha. Tím je podpořen ekonomický pilíř udržitelného rozvoje. Třetí pilíř sledující úroveň životního prostředí je řešen zejména formou návrhu nových ploch zeleně jak v zastavěném území (plochy sídelní zeleně) o výměře 2,87 ha, tak v území nezastavěném (zeleň ostatní a specifická, zahrada, trvalý travní porost, lesy) o celkové výměře 13,97 ha. Navrhovaná je i realizace vodní plochy o výměře 2,88 ha. Vymezen je také komplexní územní systém ekologické stability, který tvoří kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu. (2)

Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity rozvoje jsou popsány v první části dále uvedené kapitoly e) „Komplexní

zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty“. Návrhy územního plánu tyto limity v řešení zohledňují a nebrání přirozenému rozvoji obce ani jeho okolí.

Životní prostředí (3)

Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména


5


transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Návrh

územního

plánu

sleduje

ozdravění

životního

prostředí

uvnitř

sídla

prostřednictvím návrhu ploch sídelní zeleně (2,87 ha) i ve volné krajině prostřednictvím návrhu zahrad (0,83 ha), trvalých travních porostů (0,16 ha), zeleně ostatní a specifické (1,82 ha) a lesů (11,16 ha). (4)

Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. Tato priorita se řešeného území příliš netýká, neboť území obce není součástí

Severočeské hnědouhelné pánve a Krušných hor. Na území obce nejsou žádné významné staré ekologické zátěže. Na okraji řešeného území, cca 500 m severovýchodně od sídla Vlčí, v bývalém opukovém lomu se nachází stará ekologická zátěž: skládka TDO Chlumčany. Jedná se o poměrně velikou skládku s podílem TKO a průmyslového odpadu neznámého složení. Skládka je již nevyužívána, je překryta jílovitou zeminou a začleněna do krajiny. (5)

Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). V řešeném území se nachází zvláště chráněné území – Přírodní památka Blšanský

chlum, chráněné území soustavy NATURA 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201), obecně chráněná území (VKP ze zákona, prvky ÚSES, interakční prvky), které jsou v územním plánu zahrnuty a respektovány. (6)

Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. Řešené území je odvodňováno Smolnickým potokem, Cítolibským potokem a Vlčím

potokem. V Chlumčanech jsou dva větší rybníky. Průtočný rybník Žabinec na Cítolibském potoce a Nový rybník při Smolnickém potoce. Dále se v obci nachází několik menších vodních ploch, resp. požárních nádrží. Smolnický potok je přes celé území upravený v kamenné dlažbě až k soutoku s Cítolibským potokem. Úpravy jsou v dobrém stavu a vyžadují pouze běžnou údržbu. Cítolibský potok je upraven od Bažantnice v Cítolibech až po bývalé zahradnictví v Chlumčanech v celkové délce 850 m. Úpravy jsou v dobrém stavu a vyžadují pouze běžnou


6


údržbu. Vlčí potok je upraven v délce 242 m od zaústění do Smolnického potoka proti proudu. Část trasy je zatrubněna. (7)

Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Tato priorita se řešeného území příliš netýká. V řešeném území nejsou překročeny

limity znečišťujících látek vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby. Negativní vliv lokálních zdrojů tepla na kvalitu ovzduší je nepodstatný. Navíc územní plán navrhuje využití zemního plynu jako zdroje tepla pro veškerou novou výstavbu. Hluk z dopravy jak ze stávající silnice I/7, tak z budoucí rychlostní silnice R7 výrazně neovlivní stávající ani navrhované plochy bydlení. Pro podporu využívání železniční dopravy je navržena revitalizaci železniční zastávky Chlumčany na železniční trati č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny – Most) s ohledem na celkový nárůst obyvatel a potenciálních cestujících.

Hospodářský rozvoj (8)

Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Tato priorita se řešeného území netýká.

(9)

Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Tato priorita se řešeného území netýká.

(10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Tato priorita se řešeného území netýká. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného


7


původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. V řešeném území se nachází několik výrobních areálů. Největší je v severní části obce Chlumčany v areálu bývalého cukrovaru. Ostatní menší plochy se nacházejí na západním okraji obce Chlumčany a sídla Vlčí. Zaměření těchto areálů je orientováno na drobnou řemeslnou činnost a skladování. Na severozápadní okraj řešeného území zasahují výrobní objekty, které jsou součástí průmyslové zóny „Louny Jihovýchod“, která je umístěna mezi silnicemi I/7 a III/2469. Všechny tyto

areály

jsou

v současné

době

využívány,

jejich přestavba

se

nepředpokládá. Existence těchto areálů však nepřispívá k celkové hodnotě architektonicko urbanistického výrazu obce. Přesto lze i tyto areály považovat za přijatelné, neboť se poměrně vhodně integrovaly do urbanistického půdorysu obce. V budoucnu bude nutné pokračovat, zejména prostřednictvím zeleně, k jejich vhodnému začlenění do území obce, a omezit jejich negativní vliv především na plochy nové bytové zástavby. (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území. V řešeném území se nachází několik výrobních areálů. Největší je v severní části obce Chlumčany v areálu bývalého cukrovaru. Ostatní menší plochy se nacházejí na západním okraji obce Chlumčany a sídla Vlčí. Zaměření těchto areálů je orientováno na drobnou řemeslnou činnost a skladování. Na severozápadní okraj řešeného území zasahují výrobní objekty, které jsou součástí průmyslové zóny „Louny Jihovýchod“, která je umístěna mezi silnicemi I/7 a III/2469. Všechny tyto areály jsou v současné době využívány. Územní plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry ve stávajících výrobních areálech ani žádné nové výrobní plochy mimo zastavěné území. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Tato priorita se řešeného území netýká. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Naplňování této priority je v rámci ÚP popsáno v kapitole C. d) „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ a v kapitole B. a) 6. „Koncepce uspořádání krajiny“ Odůvodnění


8


územního plánu. Hlavním smyslem koncepce uspořádání krajiny je naplňovat požadavky uvedené v této prioritě. Ve volné krajině je navrženo doplnit plochy krajinné zeleně, přírodní plochy, vegetační doprovody s protierozní funkcí kolem silnic a komunikací. Navrženy jsou plochy zahrad (0,83 ha), trvalých travních porostů (0,16 ha), zeleně ostatní a specifické (1,82 ha) a lesů (11,16 ha). Žádný z návrhů územního plánu nezpůsobuje fragmentaci zemědělských území. Využití vypěstovaných plodin je možné i pro biomasu. Zastoupení kultur na zemědělských plochách územní plán nemůže řešit.

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Obec Chlumčany je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4: Žatecko – Lounsko. Nezbytnou podmínkou uceleného rozvoje obce a jejího zapojení do činnosti lounského regionu a rozvojové oblasti Žatecko, Lounsko je kvalita dopravní a technické infrastruktury. Dnešní dopravní síť a vybavení obce technickou infrastrukturou v rámci všech médií (kromě splaškové kanalizace - projektová dokumentace na výstavbu splaškové kanalizace se v současné době zpracovává) poskytuje pro její další rozvoj vhodné předpoklady. Realizace větších vymezených rozvojových ploch územním plánem je podmíněna vypracováním územních studií. Důvodem této podmínky je, aby uvedené plochy byly využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území. Z uvedeného vyplývá, že při přípravě výstavby bude nutné dodržovat následující zásady: rozvojové plochy budou rozparcelovány, na všech rozvojových plochách bude navržena technická infrastruktura v rámci všech medií (vodovod, splašková kanalizace, elektrická energie, plyn), všechny rozvojové plochy budou obsahovat komplexní vnitřní dopravní uspořádání, včetně chodníků, zelených pásů a odstavných ploch, všechny rozvojové plochy budou obsahovat pro každé 2 ha zastavitelné plochy veřejné prostranství o výměře nejméně 1000 m2, všechny rozvojové plochy budou napojeny na stávající dopravní síť obce.


9


Vzhledem k velikosti obce Chlumčany a jejím rozvojovým záměrům vymezuje územní plán v návaznosti na sousední obec Blšany u Loun a město Louny „Plochy komerčních zařízení“ (OK/1) na severním okraji řešeného území. Veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby) je přípustné v rámci „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV), „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – vesnických“ (BI.2), „Ploch smíšených obytných vesnických“ (SO.3) a „Plochy bydlení hromadného v bytových domech“ (BH.1) v souladu s regulativy, uvedenými ve „Výrokové části“ Návrhu územního plánu, v kapitole f). Územní plán respektuje kulturní hodnoty obce a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Vymezení zastavitelných ploch orientuje územní plán převážně do proluk ve stávající zástavbě, nebo do bezprostřední návaznosti na stávající zastavěné plochy po obvodu sídla. Územní plán navrhuje rozvojové plochy tak, aby nedošlo k narušení přírodních a krajinných hodnot území. V rámci tvorby krajinného prostředí je územní plán zaměřen především na vymezení Územního systému ekologické stability. Územní plán respektuje stávající zeleň mimo zastavěné území (krajinnou zeleň, ochrannou a izolační zeleň podél silnic a komunikací, doprovodnou zeleň podél vodních toků) a zároveň vymezuje nové plochy zeleně mimo zastavěné území o celkové výměře 13,97 ha. (16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. Obec Chlumčany je součástí rozvojové osy nadmístního významu NOS1: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz). V rámci této rozvojové osy územní plán zohledňuje zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7, která tvoří jednu z urbanizačních os Ústeckého kraje. Vzhledem k této významné dopravní ose má obec všechny předpoklady pro další rozvoj a jeho zapojení do činností lounského regionu a rozvojové oblasti Žatecko, Lounsko. Územní plán v rámci této osy chrání a kultivuje přírodní a kulturní hodnoty řešeného území. (Viz bod 15) (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. Obec Chlumčany není součástí žádné specifické oblasti, kde by bylo možné věnovat zvláštní pozornost ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot.


10


(18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Obec Chlumčany je součástí rozvojové osy nadmístního významu NOS1: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) a rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4: Žatecko – Lounsko. Členěním rozvojových ploch na plochy bydlení venkovského charakteru v jižní a severovýchodní části obce, plochy smíšené obytné venkovského charakteru na severním okraji sídla, plochy komerční občanské vybavenosti na severním okraji řešeného území v návaznosti na sousední obec Blšany u Loun a město Louny, funkční a prostorovou regulací jednotlivých funkčních ploch přispívá územní plán k eliminaci střetových ploch mezi obyvateli, zaměstnanci, mezi generacemi a mezi různě orientovanými skupinami obyvatel. Vzhledem k navrhované občanské vybavenosti, kterou vymezuje územní plán v rámci „Plochy komerčních zařízení“ (OK/1) a „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – vesnických“ (BI.2/1 – BI.2/13) v jižní, jihovýchodní, severovýchodní a západní části obce, povyšuje územní plán tyto plochy na obytně-společenský prostor, který by měl přispět k soudržnosti obyvatel tak, aby nedocházelo k sociální segregaci obyvatel obce.

Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). Tato priorita je naplněna návrhem nové trasy rychlostní silnice R7, která povede v západní části řešeného území ve směru jihovýchod – severozápad. V důsledku vedení nové trasy rychlostní komunikace R7 dojde k podstatnému zvýšení dopravní prostupnosti celého širšího okolí obce, přičemž tato rychlostní silnice přispěje ke všestrannému rozvoji Chlumčan ve vazbě na město Louny, Chomutov a Slaný, popř. hl.město Prahu. Územní plán přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. (20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy.


11


Krajské město Ústí nad Labem je z Chlumčan, popř. z Loun v rámci veřejné autobusové dopravy velmi špatně dostupné. V rámci železniční dopravy z Loun jede několik vlakových spojů denně do Mostu a Lovosic, kde je nutné přestoupit na vlak do Ústí nad Labem. Vzhledem k celkovému nárůstu obyvatel v obci a potenciálních cestujících, je navržena revitalizace železniční zastávky Chlumčany na železniční trati č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny – Most). Tím se zpřístupní obyvatelům a návštěvníkům obce železniční uzel Louny s tratěmi do Mostu a Lovosic (resp. Ústí nad Labem), Prahy, Rakovníka a Žatce. (21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Tato priorita se řešeného území netýká. (22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Tato priorita se řešeného území netýká. (23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau). Tato priorita se řešeného území netýká. (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. Tato priorita se řešeného území netýká. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Tato priorita se řešeného území netýká. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. Tato priorita se řešeného území netýká. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR. Území obce je mimořádně významné v rámci přenosové energetické soustavy a produktovodů. Tato zařízení jsou v územním plánu zakreslena (vedení elektrické energie VVN 110 kV a VTL plynovodu) a jsou respektována jejich ochranná, resp. bezpečnostní pásma.


12


(28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Tato priorita se řešeného území netýká. (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). V územním plánu není navrženo umístění žádné větrné elektrárny nebo jiného obnovitelného zdroje elektrické energie. V severní části řešeného území je vybudována fotovoltaická elektrárna. Její existence nepřispívá k ochraně hodnotného přírodního prostředí v blízkosti Blšanského chlumu. V dalším období, po fyzickém dožití tohoto areálu fotovoltaické elektrárny, by bylo vhodné navrátit jej do původního využití – plochy krajinné zeleně. Realizace dalších fotovoltaických elektráren je dle územního plánu nepřípustná s výjimkou solárních článků umístěných na stavebních objektech (platí pouze pro stavební objekty v rámci ploch drobné výroby a výrobních služeb). (30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. Tato priorita se řešeného území netýká. Chlumčany jsou zásobovány pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu Louny, vodárenské soustavy Přísečnice. (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. Obec nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci. Územní plán navrhuje vybudování nové oddílné splaškové kanalizace s napojením na ČOV Chlumčany, která bude situována v rámci plochy T/1 na severovýchodním okraji obce. Návrh oddílné splaškové kanalizace v Územním plánu Chlumčany vychází z projektové dokumentace „Výstavba ČOV a kanalizace v obci Chlumčany a Vlčí“, kterou vyprojektoval Ing. Robert Klement, Klostermannova 31390, 438 01 Žatec a vypracoval Jiří Šrámek, Patok a.s., U porcelánky 2903, 440 01 Louny v říjnu 2013. (32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. Priorita je zaměřena na problematiku širších územních vztahů, jejichž řešení je mimo možnosti územního plánu. Požadavky, vyplývající z širších územních vztahů, jsou řešeny v rámci nadřazené územně plánovací dokumentace. Územní plán je akceptuje. V rámci území obce jsou spoje a telekomunikace přiměřené velikosti a významu sídla.


13


(33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Navržené rozvojové plochy vč. navržených místních komunikací se nachází v převážné většině na půdách s nižší třídou ochrany (III. – V. třída). Vzhledem k tomu, že samotné sídlo se nachází a zároveň je obklopeno půdami nejvyšší třídy ochrany, což je dáno skutečností, že obec se nachází v intenzivní zemědělské oblasti Poohří, byla snaha z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nalézt příznivější řešení a to návrhem rozvojových lokalit na půdách s nižší třídou ochrany. Územní plán byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách,

které

by narušovaly celistvost

zemědělských

půd uprostřed souvislých

zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu.

Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Tato priorita je daná respektováním funkce Chlumčan jako příměstského sídla města Loun, které je tradičním centrem regionu. Územní plán respektuje historický vývoj a stávající způsob architektonicko-urbanistického uspořádání zastavěného území. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Chlumčany do kompaktního uceleného sídla, čímž vytváří předpoklad pro posílení vztahu mezi urbánními a zemědělsky využívanými prostory. „Odůvodnění územního plánu“

14


(35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. Tato priorita se řešeného území netýká. (36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Tato priorita se řešeného území netýká. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Tato priorita se řešeného území netýká. (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Územní plán nenavrhuje žádné nové cyklostezky a turistické trasy, pouze přebírá stávající pěší turistickou trasu č.6940 „Louny, náměstí – Blšanský chlum – Brloh“.

Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. Územní plán respektuje veškeré stávající plochy veřejné občanské vybavenosti. Veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby) je přípustné v rámci „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV), „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – vesnických“ (BI.2), „Ploch smíšených obytných vesnických“ (SO.3) a „Plochy bydlení hromadného v bytových domech“ (BH.1) v souladu s regulativy, uvedenými ve „Výrokové části“ Návrhu územního plánu, v kapitole f) s cílem podporovat rozvoj vzdělanosti a rozvíjet podmínky pro aktivní trávení volného času. (40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením. S ohledem, že řešené území se nachází v tradiční dlouhodobě kultivované krajině v zázemí historického města Louny, nehrozí zde nebezpečí sociálních problémů klasických pro severní oblasti Ústeckého kraje. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje.


15


Územní plán respektuje postavení sídla Chlumčany v hierarchii sídel kraje. Civilizační hodnoty odpovídají jeho významu a jeho významné dopravní poloze v rozvojové ose NOS1 (Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN), v rozvojové oblasti Žatecko, Lounsko a v koridoru rychlostní silnice R7 (Slaný-Louny-Chomutov), jejíž trasa je navržena na řešeném území. Také síť nadřazené energetické soustavy na území sídla (vedení elektrické energie VVN 110 kV, plynovod VTL) je územním plánem respektována. V rámci výjimečných přírodních hodnot kraje se v řešeném území se nachází zvláště chráněné území – Přírodní památka Blšanský chlum, chráněné území soustavy NATURA 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201), nadregionální biokoridory K 21, K 203, které jsou v územním plánu zahrnuty a respektovány. Obec Chlumčany nemá na kulturní hodnoty kraje vliv. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. Vzhledem k rozvojovým záměrům obce, kde se předpokládá výstavba cca 64 rodinných domů, lze předpokládat, že věková struktura obyvatelstva Chlumčan se bude vyznačovat relativně nízkým stářím místní populace. To s sebou přináší větší nároky na plné pokrytí obce inženýrskými sítěmi (vodovod, kanalizace, plyn) a kvalitní dopravní obslužnost jednotlivých ploch bydlení. Tyto skutečnosti územní plán plně respektuje doplněním komunikačního systému obce pro obsluhu převážně nových, ale i stávajících obytných ploch a napojení nových ploch na veškerou technickou infrastrukturu v rámci všech medií (vodovod, splašková kanalizace, elektrická energie, plyn). Vzhledem k poloze obce v bezprostředním zázemí města Louny, nevymezuje územní plán žádné plochy pro občanskou vybavenost nadmístního významu. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Zpracování územního plánu bude v jednotlivých fázích průběžně projednáváno s obyvateli, s vlastníky pozemků a s institucemi, a to i mimo oficiální projednávání, vyžadované zákonem 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. ZÚR ÚK na území obce nevyžadují umístění žádné stavby ani zařízení pro obranu a bezpečnost státu. V kapitole h) 4. „Výrokové části“ územního plánu „Stavby a opatření


16


k zajištění obrany a bezpečnosti státu“ jsou na území obce navrženy vhodné prostory pro obecnou ochranu obyvatelstva v případě mimořádných událostí. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. Tuto prioritu lze řešit obdobně jako v případě ostatních událostí navržených v opatřeních civilní ochrany ve zvláštní kapitole územního plánu. (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Řešeným územím protéká Smolnický potok, Cítolibský potok a Vlčí potok, které nemají stanovena záplavová území. Územní plán ponechává podél vodotečí volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 8 m pro umožnění přístupu správci toků, kde nejsou umísťovány nové rozvojové plochy.

Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Tato priorita je plněna tím, že je zpracováván tento územní plán, který zahrnuje požadavky, vyplývající ze ZÚR Ústeckého kraje.

2.

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Dle PÚR 2008 se Chlumčany nenacházejí v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani

specifické oblasti. Dle ZÚR ÚK, které vymezují a upřesňují další nadmístní rozvojové osy a oblasti, se Chlumčany nacházejí v rozvojové ose nadmístního významu NOS1: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4: Žatecko, Lounsko. NOB4 - Rozvojová oblast nadmístního významu: Žatecko, Lounsko Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování:


17


(1)

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Tento úkol je plněn tím, že je zpracováván územní plán Chlumčany, který ověřuje a

zpřesňuje řešení problémů, které byly určeny v rámci Průzkumů a rozborů (jedná se zejména o architektonicko-urbanistické a dopravní závady). Využití větších rozvojových ploch je podmíněno vypracováním „Územní studie“. Důvodem této podmínky je, aby uvedené plochy byly využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s regulativy uvedenými ve „Výrokové části“ územního plánu, v kapitole f). (2)

Podporovat zkvalitnění silničních vazeb rozvojové oblasti k vyšším centrům osídlení zkapacitněním silnice I/7 a přestavbou silnice I/27. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný –

Louny – Chomutov), která se nachází v západní části řešeného území a prochází tímto územím ve směru jihovýchod – severozápad. Územní plán přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Přestavba silnice I/27 se řešeného území netýká. (3)

Využít územní rezervy ve stávající průmyslové zóně strategického významu Triangle, podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield. Území obce Chlumčany se nenachází v průmyslové zóně strategického významu

Triangle. V řešeném území se nachází několik výrobních areálů. Největší je v severní části obce Chlumčany v areálu bývalého cukrovaru. Ostatní menší plochy se nacházejí na západním okraji obce Chlumčany a sídla Vlčí. Zaměření těchto areálů je orientováno na drobnou řemeslnou činnost a skladování. Na severozápadní okraj řešeného území zasahují výrobní objekty, které jsou součástí průmyslové zóny „Louny Jihovýchod“, která je umístěna mezi silnicemi I/7 a III/2469. Všechny tyto

areály

jsou

v současné

době

využívány,

jejich přestavba

se

nepředpokládá. Existence těchto areálů však nepřispívá k celkové hodnotě architektonicko urbanistického výrazu obce. Přesto lze i tyto areály považovat za přijatelné, neboť se poměrně vhodně integrovaly do urbanistického půdorysu obce. V budoucnu bude nutné


18


pokračovat, zejména prostřednictvím zeleně, k jejich vhodnému začlenění do území obce, a omezit jejich negativní vliv především na plochy nové bytové zástavby. (4)

Chránit a kultivovat krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty rozvojové oblasti, rozvíjet pozitivní znaky území. Územní

plán respektuje historický vývoj

a stávající

způsob architektonicko-

urbanistického uspořádání zastavěného území. Do blízkosti kulturních památek nenavrhuje žádnou výstavbu, nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezen tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Chlumčany do kompaktního uceleného sídla. Územní plán navrhuje rozvojové plochy tak, aby nedošlo k narušení přírodních a krajinných hodnot území. V rámci tvorby krajinného prostředí je územní plán zaměřen především na vymezení Územního systému ekologické stability. Územní plán respektuje stávající zeleň mimo zastavěné území (krajinnou zeleň, ochrannou a izolační zeleň podél silnic a komunikací, doprovodnou zeleň podél vodních toků) a zároveň vymezuje nové plochy zeleně mimo zastavěné území o celkové výměře 13,97ha.

NOS1 - Rozvojová osa nadmístního významu: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: (1)

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Tento úkol je plněn tím, že je zpracováván územní plán Chlumčany, který ověřuje a

zpřesňuje řešení problémů, které byly určeny v rámci Průzkumů a rozborů (jedná se zejména o architektonicko-urbanistické a dopravní závady). Využití větších rozvojových ploch je podmíněno vypracováním „Územní studie“. Důvodem této podmínky je, aby uvedené plochy byly využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s regulativy uvedenými ve „Výrokové části“ územního plánu, v kapitole f). (2)

Podporovat zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7 v úseku hranice kraje – Chomutov, respektovat územní rezervu pro zkapacitnění silnice I/7 v úseku Chomutov – státní hranice ČR/SRN, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, vymezit jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný –

Louny – Chomutov), která se nachází v západní části řešeného území a prochází tímto


19


územím ve směru jihovýchod – severozápad. Územní plán přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. (3)

(4)

(5)

Podporovat přestavbu silnice I/27 křižující rozvojovou osu v úseku Žiželice – Vysočany – Velemyšleves. Tato priorita se řešeného území netýká. Zlepšovat územní podmínky pro příznivé životní prostředí zejména v úsecích v kontaktu s provozy těžby uhlí, energetiky a těžkého průmyslu, dosáhnout markantní zlepšení životního prostředí a krajiny (rekultivace krajiny postižené těžbou lomu Libouš, revitalizace opuštěných prostor a areálu typu brownfield). Tato priorita se řešeného území netýká. Chránit a kultivovat typické či výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. Tento úkol byl již řešen v předchozích kapitolách (Rozvojová oblast, odst.4).

(6)

Vytvářet územní podmínky pro vhodné využití a kooperaci prostoru Průmyslových zón Triangle, Joseph a areálu elektrárny Počerady (EPOC). Tato priorita se řešeného území netýká.

3.

Zpřesnění vymezení specifických oblastí a vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území není součástí žádné specifické oblasti.

4.

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv 4.1 Silniční doprava ZÚR ÚK zpřesňují koridor kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov,

podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují koridor rychlostní silnice R7, úsek od hranice okresů Kladno/Louny – po křížení se silnicí I/13. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný – Louny – Chomutov), která se nachází v západní části řešeného území a prochází tímto územím ve směru jihovýchod – severozápad. Územní plán přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný –


20


Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. 4.2 Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR ÚK vymezují plochy (biocentra) a koridory (biokoridory) nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny. Územím obce Chlumčany prochází nadregionální biokoridor K 21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)“ a K 203 „Šebín (2) – K 21“. Územní plán respektuje nadregionální biokoridory tím, že je chrání před změnami ve využití území, které by znamenaly snížení stupně ekologické stability uvnitř koridorů, chrání je před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnu znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES a navrhuje takové stavby dopravní a technické infrastruktury, díky kterým nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Navrhovanými záměry v územním plánu Chlumčany nedojde k podstatnému snížení schopnosti biokoridorů plnit stabilizující funkce v krajině.

5.

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Z přírodních hodnot nadmístního významu se na území obce Chlumčany nachází

obecně chráněné území - nadregionální biokoridor K 21, nadregionální biokoridor K 203, zvláště chráněné území – Přírodní památka Blšanský chlum a chráněné území soustavy NATURA 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201). Za civilizační hodnoty obce se pokládá její poloha v zázemí města Louny, které je mikroregionálním centrem Ústeckého kraje. Město Louny s vysokou koncentrací civilizačních hodnot, zejména dopravních a v rámci technické infrastruktury a občanské vybavenosti, vytváří s navazujícím územím Chlumčan úzce propojenou aglomeraci. Další hodnotou obce je jeho vysoká míra technického vybavení v rámci téměř všech medií (vodovod – existence významných rezervních kapacit ve zdrojích i v přenosové soustavě, elektrická energie, plyn), hierarchizovaná silniční síť (stávající silnice I/7, III/22491, III/22491a, III/00725a, III/24610, III/2469 a místní komunikace), železniční trať celostátního významu č.110.


21


Za kulturní hodnoty obce se považuje území s archeologickými nálezy, nemovité kulturní památky (areál kostela sv. Klimenta, socha sv. Jana Nepomuckého, areál cukrovaru), urbanistické hodnoty (rotunda sv. Václava, areál Formanské hospody a statku), historicky významné stavby (pomník na návsi, pomník u rotundy sv.Václava) a několik významných vyhlídkových bodů. Územní plán respektuje kulturní hodnoty obce a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila.

6.

Vymezení cílových charakteristik krajiny Na základě členění vytvořeného v gesci MŽP CR „Typologie české krajiny“ (2005),

příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je území Ústeckého kraje rozčleněno do celkem 17 unikátních krajinných celků (KC). Území obce Chlumčany spadá do krajinného celku KC Severočeské nížiny a pánve (13). KC Severočeské nížiny a pánve (13) Charakteristika stavu krajiny: krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně Zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity); krajina venkovská i městská; krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství; krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství); napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES); napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísku, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami; stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny; uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí; individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.


22


Územní plán naplňuje cílové charakteristiky krajiny: - respektováním zemědělství jako určujícího krajinného znaku krajinného celku Severočeské nížiny a pánve tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby, - realizací nápravných opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy – ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům, - nevymezováním nových výrobních ploch – tím nedojde k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, - územní plán svými záměry nenarušuje krajinný ráz, protože Chlumčany se vzhledem ke své okrajové poloze v KC Severočeské nížiny a pánve, nenacházejí v oblasti ani v místě krajinného rázu (jedná se o intenzivně využívanou zemědělskou krajinu bez výrazného zastoupení ekologicky stabilních ploch).

7.

Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro která lze práva k pozemkům vyvlastnit ZÚR ÚK vymezuje na území obce Chlumčany tyto veřejně prospěšné stavby: Popis-

Šířka koridoru

označení

[m]

úsek hranice okresů Kladno/Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka

R7

Louny, obchvat - zkapacitnění

R7

Kód

Název

C3 C4

ORP

Dotčené území

300

Louny

Chlumčany

300

Louny

Chlumčany

Územní plán Chlumčany přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění).


23


Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. ZÚR ÚK vymezuje na území obce Chlumčany tato veřejně prospěšná opatření: Kategorie

Kód

Název - popis

ORP

Dotčené území

NRBK

K 21 (T)

Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)

Louny

Chlumčany

Šebín (2) – K 21

Louny

Chlumčany

NRBK

K 203 (T)

ZÚR ÚK nevymezují na území obce Chlumčany žádná asanační území nadmístního významu, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

8.

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídlení struktury ZÚR ÚK stanovují na území obce Chlumčany požadavky na koordinaci územně

plánovací činnosti: a)

požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření (kromě ÚSES), návrhů, asanací a územních rezerv.

b)

ORP

Obec

Požadavek koordinace

Louny

Chlumčany

C3, C4

požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES (funkční části, části k založení - veřejně prospěšná opatření).

ORP

Obec

Požadavek koordinace

Louny

Chlumčany

NRBK / K21 / funkční

Louny

Chlumčany

NRBK / K21 / k založení

Louny

Chlumčany

NRBK / K203 / funkční


24


Louny

Chlumčany

NRBK / K203 / k založení

Územní plán Chlumčany upřesňuje trasu nadregionálního biokoridoru K 203 v souladu s Územním plánem Veltěže tak, že na řešeném území se nachází pouze část nadregionálního biokoridoru K 203 k založení. Závěrem lze konstatovat, že v územním plánu Chlumčany jsou zohledněny priority Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, které se týkají řešeného území. Územní plán Chlumčany je respektuje a je s nimi v plném souladu.

2.

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Dle schválené Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR 2008), schválené

usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, se Chlumčany nenacházejí v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani specifické oblasti.


25

ÚZEMNÍ PLÁN CHLUMČANY Obr.1: PÚR – Vztah rozvojových oblastí (OB), rozvojových os (OS) a specifických oblastí (SO)

Politika územního rozvoje České republiky vymezuje v rámci silniční dopravy koridor kapacitní silnice R7 (úsek Slaný – Louny – Chomutov) s cílem zabezpečit jeden z hlavních dopravních směrů v rámci území státu.

Obr.2: PÚR – Doprava silniční

V obci Chlumčany se nenacházejí žádné koridory a plochy technické infrastruktury a související rozvojové záměry vymezené v Politice územního rozvoje České republiky (PÚR 2008). Návrh územního plánu Chlumčany vychází z požadavků Politiky územního rozvoje ČR a je s ní v souladu.


26


Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR vyplývají pro zpracování ÚP Chlumčany z jednotlivých bodů části 2 republikových priorit zejména úkoly obsažené v bodech č.14, 15, 17, 19, 20, 23, 25, 28 a 30: Bod č.14 –

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. V územním plánu je tento bod naplněn respektováním historického vývoje,

stávajícího

způsobu

uspořádání

architektonicko-urbanistického

zastavěného území a respektováním kulturních hodnot území, za které se považuje území s archeologickými nálezy, nemovité kulturní památky (areál kostela sv. Klimenta, socha sv. Jana Nepomuckého, areál cukrovaru), urbanistické hodnoty (rotunda sv. Václava, areál Formanské hospody a statku), historicky významné stavby (pomník na návsi, pomník u rotundy sv.Václava) a několik významných vyhlídkových bodů. Územní plán respektuje kulturní hodnoty obce a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Chlumčany do kompaktního uceleného sídla. Z přírodních hodnot nadmístního významu se na území obce Chlumčany nachází obecně chráněné území - nadregionální biokoridor K 21, nadregionální biokoridor K 203, zvláště chráněné území – Přírodní památka Blšanský chlum a chráněné území soustavy NATURA 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201), kde se nepředpokládá žádná výstavba, tím bude zajištěna jejich ochrana. Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné

území

obce,

díky

tomuto

řešení

nedochází

k

vytváření

samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Za civilizační hodnoty obce se pokládá její poloha v zázemí města Louny, které je mikroregionálním centrem Ústeckého kraje. Město Louny s


27


vysokou koncentrací civilizačních hodnot, zejména dopravních a v rámci technické infrastruktury a občanské vybavenosti, vytváří s navazujícím územím Chlumčan úzce propojenou aglomeraci. Další hodnotou obce je jeho vysoká míra technického vybavení v rámci téměř všech medií (vodovod – existence významných rezervních kapacit ve zdrojích i v přenosové soustavě, elektrická energie, plyn), hierarchizovaná silniční síť (stávající silnice I/7, III/22491, III/22491a, III/00725a, III/24610, III/2469 a místní komunikace), železniční trať celostátního významu č.110. Bod č.15 –

V tomto bodě tvoří prioritu úkol předcházet při změnách nebo při vytváření urbánního prostředí negativním vlivům na sociální soudržnost obyvatel, zvláště na segregaci občanů, s cílem omezit její nežádoucí úroveň na soužití obyvatelstva v daném sídle nebo regionu. V územním plánu Chlumčany je tato problematika řešena v rámci celkové

urbanistické

koncepce,

která

sleduje

přirozenou

integraci

zastavitelných ploch do stávajícího urbanistického půdorysu sídla. Cílem územního plánu je nevytvářet oddělené nebo jinak odloučené lokality obytných ploch, kde by se obyvatelé cítili odloučeni od obyvatel v historicky osídleném území obce (se všemi z toho plynoucími důsledky). Bod č.17 – V tomto bodě je zdůrazněna důležitost odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn v důsledku lokalizace velkých zastavitelných ploch pro vytváření nových pracovních příležitostí, s cílem posílit zejména hospodářsky slabá území ČR. Územní plán nepředpokládá náhlé hospodářské změny v obci. Za účelem vytvoření nových pracovních příležitostí vymezuje územní plán v rámci ploch smíšených obytných a v rámci ploch občanského vybavení (veřejné infrastruktury, komerčních zařízení, tělovýchovných a sportovních zařízení) zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, ordinace lékařů, maloobchodní, stravovací, ubytovací zařízení, sportovní zařízení. Bod č.19 -

V tomto bodě se v územním plánu ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Navíc zdůrazňuje hospodárné využívání zastavěného území (zejména formou přestaveb, revitalizací a asanací území), přičemž zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany zemědělského půdního fondu, lesní půdy a veřejné zeleně. V řešeném území se nachází několik výrobních areálů. Největší je v severní části obce Chlumčany v areálu bývalého cukrovaru. Ostatní menší plochy se nacházejí na západním okraji obce Chlumčany a sídla Vlčí. Zaměření těchto areálů je orientováno na drobnou řemeslnou činnost a skladování. Na severozápadní okraj řešeného území zasahují výrobní objekty,


28


které jsou součástí průmyslové zóny „Louny Jihovýchod“, která je umístěna mezi silnicemi I/7 a III/2469. Všechny tyto areály jsou v současné době využívány, jejich přestavba se nepředpokládá. Existence těchto areálů však nepřispívá k celkové hodnotě architektonicko urbanistického výrazu obce. Přesto lze i tyto areály považovat za přijatelné, neboť se poměrně vhodně integrovaly do urbanistického půdorysu obce. V budoucnu bude nutné pokračovat, zejména prostřednictvím zeleně, k jejich vhodnému začlenění do území obce, a omezit jejich negativní vliv především na plochy nové bytové zástavby. V severní části řešeného území je vybudována fotovoltaická elektrárna. Její existence nepřispívá k ochraně hodnotného přírodního prostředí v blízkosti Blšanského chlumu. V dalším období, po fyzickém dožití tohoto areálu fotovoltaické elektrárny, by bylo vhodné navrátit jej do původního využití – plochy krajinné zeleně. Bod č.20 –

Tento bod sleduje usměrnění rozvojových záměrů v ÚPD tak, aby nebyl významně ovlivněn charakter krajiny, s cílem zajistit biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí, formou ochrany soustavy Natura 2000, mokřadů, vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zemědělského a lesního půdního fondu a ploch územního systému ekologické stability, s cílem ochrany krajinného rázu ve všech souvislostech. Územní plán tento bod naplňuje respektováním zemědělství jako určujícího krajinného znaku tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Územní plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny. Dále tento bod naplňuje realizací nápravných opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy – ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Územní plán respektuje chráněné území soustavy NATURA 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201), Přírodní památku Blšanský Chlum, obecně „Odůvodnění územního plánu“

29


chráněná území (VKP ze zákona, prvky ÚSES, interakční prvky), kde se nepředpokládá

žádná

výstavba.

Tím

bude

zajištěna

jejich

ochrana

s respektováním výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se v řešeném území vyskytují. Bod č.23 -

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný – Louny – Chomutov), která prochází západním okrajem řešeného území. Územní plán přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. V oblasti technické infrastruktury je navrženo vybudování nové oddílné splaškové kanalizace s napojením na ČOV Chlumčany, která bude situována v rámci plochy T/1 na severovýchodním okraji obce. Nové rozvojové plochy budou napojeny na vodovodní a kanalizační síť obce, je navržena jejich plynofikace. Při návrhu dopravní a technické infrastruktury bude zachována prostupnost krajiny a bude minimalizován rozsah fragmentace krajiny, protože všechna tato zařízení budou budována v návaznosti na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nově navrhovaná technická infrastruktura bude umísťována souběžně s komunikacemi.

Bod č.25 –

Vytvořit podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky v území – eroze s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vytvořit podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných a zastavitelných plochách vytvořit podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Pro zvýšení retence srážkových vod navrhuje územní plán jejich zasakování

v místě

jejich

vzniku

plošným

vsakováním,

vsakováním

prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů,


30


svedených do místních vodotečí. V rámci ochrany území proti vodní erozi jsou navržena agrotechnická opatření - protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod. Řešené území je odvodňováno prostřednictvím Smolnického potoka, Cítolibského potoka a Vlčího potoka. Vodní toky nemají stanoveno záplavové území Q005, Q020, Q100 ani aktivní zónu záplavového území. Smolnický, Cítolibský a Vlčí potok nemají stanoveno záplavové území Q005, Q020, Q100 ani aktivní zónu záplavového území. Smolnický potok je přes celé území upravený v kamenné dlažbě až k soutoku s Cítolibským potokem. Kapacita koryta je dimenzována na pětiletou povodeň Q005. Zástavba není ohrožována povodňovými průtoky. Úpravy jsou v dobrém stavu a vyžadují pouze běžnou údržbu. Cítolibský potok je upraven od Bažantnice v Cítolibech až po bývalé zahradnictví v Chlumčanech v celkové délce 850 m. Koryto je dimenzováno na provedení dvacetileté vody Q020. Zástavba není ohrožována povodňovými průtoky. Úpravy jsou v dobrém stavu a vyžadují pouze běžnou údržbu. Vlčí potok je upraven v délce 242 m od zaústění do Smolnického potoka proti proudu. Část trasy je zatrubněna. Podél koryta vodních toků je ponechán volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 8 m pro umožnění přístupu správci toků. Do průtočných profilů koryta vodních toků nebude umísťováno oplocení. Územní plán navrhuje v rámci protipovodňové ochrany v sousedství stávajícího fotbalového hřiště při soutoku Smolnického a Vlčího potoka vodní plochu WT/1 o výměře 2,88 ha. Bod č.28 –

V tomto bodě je kladen důraz na zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Požadavky bodu 28 zohledňuje územní plán zajištěním kvalit života v navrhovaných plochách bydlení vhodnou dopravní obsluhou, zajištěním veškeré technické infrastruktury a zároveň respektováním dlouhodobých souvislostí tak, aby jednotlivé navrhované plochy byly naplňovány komplexně v rámci daných etap výstavby. V této souvislosti ÚP zdůrazňuje, že v území nelze řešit výstavbu pouze prostřednictvím náhodně vybraných dílčích částí ploch bydlení, ale pouze v rámci komplexního, zastavění celé lokality s tím, že příslušné plochy musejí být nejprve vybaveny dopravní a technickou infrastrukturou výhradně na základě Územní studie. Výstavba na plochách


31


musí začít v místě, kde lokalita bezprostředně navazuje na zastavěné území obce. Veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby) je přípustné v rámci „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV), „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – vesnických“ (BI.2), „Ploch smíšených obytných vesnických“ (SO.3) a „Plochy bydlení hromadného v bytových domech“ (BH.1) v souladu s regulativy, uvedenými ve „Výrokové části“ Návrhu územního plánu, v kapitole f). Bod č.30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán navrhuje v oblasti technické infrastruktury napojení nových rozvojových ploch na stávající vodovodní síť obce a jejich plynofikaci. Obec nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci. Územní plán navrhuje vybudování nové oddílné splaškové kanalizace s napojením na ČOV Chlumčany, která bude situována v rámci plochy T/1 na severovýchodním okraji obce. Návrh oddílné splaškové kanalizace v Územním plánu Chlumčany vychází z projektové dokumentace „Výstavba ČOV a kanalizace v obci Chlumčany a Vlčí“, kterou vyprojektoval Ing. Robert Klement, Klostermannova 31390, 438 01 Žatec a vypracoval Jiří Šrámek, Patok a.s., U porcelánky 2903, 440 01 Louny v říjnu 2013. Díky této skutečnosti se v obci zvýší zájem o výstavbu nových rodinných domů pro trvalé bydlení. Za tímto účelem je cílem územního plánu vytvořit pro budoucí vývoj obce jasný a komplexní program jejího dlouhodobého rozvoje s cílem dosáhnout plně funkční a dostatečně kapacitní úrovně zásobování obce vodou, likvidace odpadních vod a ostatní technické infrastruktury.


32


b)

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cíle územního plánování (§18 Stavebního zákona):

1)

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a to návrhem zastavitelných ploch a formulováním regulativů pro plochy zastavitelné i pro území nezastavitelné. Příznivé podmínky ve všech třech pilířích plní v mezích jedné obce. Obec Chlumčany jsou v mnoha parametrech závislé na svém širším okolí – zejména na městu Louny. V územně analytických podkladech ORP Louny (aktualizace v roce 2012) jsou Chlumčany hodnoceny jako vyvážené ve všech třech pilířích. Podmínky pro příznivé životní prostředí (Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, ZPF a PUPFL) jsou celkově hodnoceny kladně. Soudržnost

společenství

obyvatel

(Veřejná

infrastruktura,

Sociodemografické

podmínky, Bydlení, Rekreace) jsou celkově hodnoceny kladně. Hospodářský rozvoj území (Hospodářské podmínky, Veřejná infrastruktura, Bydlení, Rekreace) jsou celkově hodnoceny kladně. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál obce. Území obce Chlumčany je trvale předmětem zájmu územního plánování a jeho nástrojů (územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace). Pro Chlumčany byl pořízen územní plán vč. změn z roku 1995. Územím se zabývaly i Územně analytické podklady (v roce 2008) a jejich aktualizace (v roce 2010, 2012). V současné době se pořizuje nový územní plán. Trvale se tedy vytvářejí podmínky pro účelné nakládání s územím obce. Vznikají i další dokumentace, zejména ve vodohospodářském oboru, kdy byla zpracována projektová dokumentace na výstavbu splaškové kanalizace a ČOV Chlumčany. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

3)

Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.


33


Orgán územního plánování zde prostřednictvím role pořizovatele koordinuje veřejné a soukromé záměry změn v území a dbá o ochranu veřejných zájmů. Projevem této koordinační role je právě tento pořizovaný územní plán. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 4)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán Chlumčany je v souladu s předmětným cílem územního plánování, jak je doloženo v jednotlivých kapitolách Výrokové části a Odůvodnění územního plánu.

5)

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umísťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územní plán Chlumčany výslovně zakazuje v rámci pozemků pro plnění funkce lesa oplocování na pozemcích lesa a ve vzdálenosti 50 m od lesa, terénní úpravy, výstavbu nových obytných a rekreačních objektů.

Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 6)

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní využívání. Institut nezastavitelného pozemku se týká jen území obce, která nemá vydaný územní plán. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

Úkoly územního plánování (§19, odst.1 Stavebního zákona): 1)

Zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Zajišťování a posuzování stavu území a jeho hodnot je předmětem územně analytických podkladů pro ORP Louny, které byly zpracovány v roce 2008, aktualizovány v roce 2010, 2012 a Průzkumů a rozborů obce Chlumčany, které byly zpracovány v roce 2012. Územně analytické podklady a Průzkumy a rozbory byly použity jako podklad pro tento pořizovaný územní plán. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.


34


2)

Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Základní koncepce rozvoje území včetně urbanistické koncepce je předmětem kapitoly b) a c) Výrokové části územního plánu Chlumčany. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

3)

Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na např. veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Všechny změny v území, které jsou předmětem územního plánu, byly pečlivě prověřeny a posouzeny. Veřejný zájem je pod dohledem dotčených orgánů, jejichž stanoviska musí návrh územního plánu respektovat. Žádná ze změn v území nemá takový charakter, aby významně ovlivnila veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu nebo veřejnou infrastrukturu (pokud nejde přímo o návrh technické a dopravní infrastruktury). Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

4)

Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. V možnostech územního plánu není stanovovat tyto požadavky v celé škále. V rámci možností legislativy pro tento typ územně plánovací dokumentace jsou u všech ploch změn využití území navrženy regulativy - podmínky využití území a podmínky prostorového uspořádání, podrobněji určené u zastavitelných ploch. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

5)

Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Stávající charakter a hodnoty území jsou zohledněny ve formulovaných podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v podmínkách prostorového uspořádání, ale také v samotném vymezení zastavitelných ploch. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

6)

Stanovovat pořadí prováděných změn v území (etapizaci). Etapizace není v územním plánu navržena. Územní plán navrhuje plochy malého rozsahu a u ploch bydlení, jejichž výměra přesahuje 4 ha je navržena podmínka vypracování územní studie, která může stanovit etapizaci výstavby na těchto plochách. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.


35


7)

Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. V území se nevyskytují žádné areály či provozovny, které by mohly být zdrojem ekologické katastrofy takového rozsahu, aby bylo potřeba vytvářet územní podmínky pro jejich předcházení. Stejně tak se nepředpokládají ani přírodní katastrofy. Vodní toky na řešeném území nemají vymezeno záplavové území ani aktivní zónu záplavového území. Určitým problémem je vodní a větrná eroze. Stavby a opatření na její eliminaci umožňuje §18 Stavebního zákona, územní plán je nevylučuje. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

8)

Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Hospodářský potenciál Chlumčan není natolik významný, aby bylo potřeba vytvářet v území speciální podmínky pro případ náhlých hospodářských změn. V tomto směru jsou regulativy ploch s rozdílným způsobem využití pro zastavitelné plochy natolik flexibilní, že v nich je umožněno různorodé využití hospodářských aktivit. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

9)

Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Územní plán respektuje funkci Chlumčan jako příměstského sídla města Loun, které je tradičním centrem regionu. Územní plán respektuje historický vývoj a stávající způsob architektonicko-urbanistického uspořádání zastavěného území. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Chlumčany do kompaktního uceleného sídla, čímž vytváří předpoklad pro posílení vztahu mezi urbánními a zemědělsky využívanými prostory. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

10)

Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Územní plán navrhuje výstavbu splaškové kanalizace a ČOV Chlumčany, doplnění vodovodní sítě a STL plynovodu, nové místní komunikace a výsadbu sídelní zeleně. Tyto záměry si vyžádají vynaložení prostředků z veřejného rozpočtu. Při vymezování zastavitelných ploch byly využity takové plochy, které se nacházejí v prolukách zastavěného území obce nebo na zastavěné území přímo navazují. Tím je docíleno efektivního způsobu napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu.


36


Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 11)

Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany. Podmínky pro zajištění civilní ochrany jsou popsány v kapitole h), 4) „Výrokové části“ územního plánu Chlumčany. Územní plán stabilizuje plochy občanské vybavenosti (budova obecního úřadu, budova školy, hřiště), které mohou být využity v případě mimořádných událostí pro nouzové ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, pro realizaci záchranných, likvidačních a obnovovacích prací. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

12)

Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. Na území obce Chlumčany se nevyskytuje žádná plocha, která by vyžadovala asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

13)

Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zadáním územního plánu Chlumčany (projednaném s dotčenými orgány) nebyla stanovena povinnost vypracování Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí a Vyhodnocení návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, protože územní plán nenavrhuje plochy, které by tomuto vyhodnocení podléhaly. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

14)

Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů. Na území obce Chlumčany se nenacházejí žádné přírodní zdroje. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

15)

Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče. Tento

úkol

má

zajišťovat

zachování

udržitelného

rozvoje

území

v souladu

s nejnovějšími poznatky a trendy úzce souvisejících výše jmenovaných oborů, ale i s ohledem na další vědní obory. Jedním z nástrojů tohoto souladu je nastavení všech procesů pořízení územně plánovací dokumentace (včetně projednání s veřejností a ochrany veřejných zájmů) tak, aby výsledek směřoval k žádoucímu výsledku. Dalším mechanismem

je

spolupráce

s osobami

splňujícími

požadovanou

kvalifikaci

v relevantních oborech.


37


Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

Úkoly územního plánování (§19, odst.2 Stavebního zákona): 1)

Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§18, odst.1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem – Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje je zpracováno v kapitole A. a). Odůvodnění územního plánu Chlumčany. Zadáním územního plánu Chlumčany (projednaném s dotčenými orgány) nebyla stanovena povinnost vypracování Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí a Vyhodnocení návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, protože územní plán nenavrhuje plochy, které by tomuto vyhodnocení podléhaly. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

c)

Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů jsou při procesu

pořizování územního plánu Chlumčany plně respektovány a splněny. Územně plánovací dokumentace je pořizována a projednávána dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Textová i grafická část návrhu územního plánu a jeho odůvodnění i skladbou výkresů odpovídá příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Návrh územního plánu Chlumčany je v souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů.


38


d)

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů Požadavky zvláštních právních předpisů byly zakotveny v požadavcích v Zadání

územního plánu Chlumčany. Požadavky Zadání územního plánu Chlumčany jsou v předkládaném Návrhu územního plánu Chlumčany splněny beze zbytku. Soulad se stanovisky dotčených orgánů bude doplněn po uskutečnění společného jednání dle §50 Stavebního zákona.

B. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 5a) až 5f) Stavebního zákona a)

Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53, odst.4 stavebního zákona Územní plán Chlumčany je v souladu s Politikou územního rozvoje, územně plánovací

dokumentací vydanou krajem (Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje), s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů.

b)

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany

přírody a krajiny ve svém stanovisku ze dne 19.12.2013 pod č.j.4423/ZPZ/2013/SEA, JID: 172084/2013/KUUK sdělil, že není nutné Návrh územního plánu Chlumčany posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí. Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku ze dne 17.12.2013 pod č.j.4567/ZPZ/2013/N-1974, JID: 171203/2013/KUUK vyloučil možnost, že Návrh územního plánu Chlumčany by mohl mít samostatně či ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje.


39


c)

Stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 Stavebního zákona Krajský úřad nevydal stanovisko, protože nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů

územního plánu na udržitelný rozvoj území.

d)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle §50 odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Krajský úřad nevydal stanovisko, protože nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů

územního plánu na udržitelný rozvoj území.

e)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení

technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách. Přijaté řešení územního plánu Chlumčany vyplývá z odborných analýz následujících skutečností:

1.

Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území respektuje územní plán následující

limity využití území: Limity dopravní infrastruktury: - ochranné pásmo silnice I/7 (v rozsahu 50 m), - ochranné pásmo silnic III/22491, III/22491a, III/00725a, III/24610, III/2469 (v rozsahu 15 m), - ochranné pásmo železnice č.110 (v rozsahu 60 m), - ochranné pásmo letiště „Panenský Týnec“, Limity technické infrastruktury: - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické sítě VVN 110 kV (v rozsahu 15 m), - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické sítě VN 22 kV (v rozsahu 7 a 10 m), - ochranné pásmo trafostanic (v rozsahu 10 m), - bezpečnostní pásmo VTL plynovodu (v rozsahu 15 m, 20 m, 40 m), - ochranné pásmo STL plynovodu (v rozsahu 1 m), - bezpečnostní pásmo zařízení na plynovodním potrubí (v rozsahu 1 m, 7 m), - radioreléové trasy, - ochranné pásmo komunikačního vedení (v rozsahu 1,5 m), - ochranné pásmo vodovodních řadů (v rozsahu 1 m),


40


- ochranné pásmo splaškové kanalizace (v rozsahu 1 m), - ochranné pásmo dešťové kanalizace (v rozsahu 1 m), Limity vodohospodářské: - nezastavitelný manipulační pruh podél vodních toků (v rozsahu 8 m), Limity přírodní: - Natura 2000 – EVL Blšanský chlum (CZ 0423201), - Přírodní památka Blšanský chlum vč. ochranného pásma, - nadregionální biokoridor K 21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)“, - nadregionální biokoridor K 203 „Šebín (2) – K 21“, - lokální biocentra (LBC 15, LBC 16, LBC 17, LBC 18, LBC 25), - lokální biokoridory (LBK 34, LBK 40, LBK 41), - interakční prvky (IP 61, IP 70, IP 72, IP 73, IP 74), - krajinný celek KC „Severočeské nížiny a pánve“ (13), - oblasti se shodným krajinným typem 1Z1, 1Z5, 1U0, - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - biochory: -2PB, -2PI, -2RE, -2RB, -2BE, -2BD, Limity geologické: - sesuvné území – potencionální sesuv č.5937, Limity zemědělského půdního fondu: - meliorace, odvodnění, Limity kulturní: - území s archeologickými nálezy, - významné vyhlídkové body, - architektonicky cenné stavby (rotunda sv. Václava, areál Formanské hospody a statku), - historicky významné stavby (pomník na návsi, pomník u rotundy sv. Václava), - nemovité kulturní památky: Číslo rejstříku

Nemovitá kulturní památka

43087/5-1146

Kostel sv. Klimenta

st.p.1 p.č.12 43060/5-1148

kostel bývalý hřbitov, ohradní zeď s branou a brankou Socha sv. Jana Nepomuckého

p.č.407/5 42327/5-1147

pozemek bez ochrany Cukrovar

st.p.51/1 st.p.51/3 st.p.51/4 st.p.51/5 st.p.52/1 st.p.51/2 st.p.93 p.č.103/1

hlavní budova, sklad, ohradní zeď bez staveb bez staveb bez staveb obytná budova č.p.94 úřednická budova č.p.59


41


p.č.103/2 p.č.162/7 p.č.162/10

ohradní zeď ohradní zeď zbytky vlečky (nenalezeny)

Limity hygienické: - ochranné pásmo hřbitova, - zranitelná oblast, - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, - stará ekologická zátěž: Skládka TDO Chlumčany, Limity ostatní: - ochranné pásmo radaru Lažany.

2.

Občanské vybavení Z hlediska občanské vybavenosti se v obci nachází budova obecního úřadu, Česká

pošta, objekt mateřské školy a bývalé základní školy, prodejna smíšeného zboží a hospoda. U silnice I/7 v bezprostřední blízkosti čerpací stanice pohonných hmot se nachází budova bývalého motorestu. Veškerou občanskou vybavenost (školství, zdravotnictví, sociální, kulturní, sportovní, obchodní, stravovací a ubytovací služby) zajišťuje město Louny. Územní plán vymezuje „Plochy komerčních zařízení“ (OK/1) na severovýchodním okraji řešeného území v návaznosti na územní plán Blšany u Loun, ve kterém je tato plocha navržena jako „Plocha komerčních zařízení“ (OK/1). Tyto plochy budou řešeny v rámci územní studie a dalších navazujících projektových dokumentací jako jeden celek. Veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby) je přípustné v rámci „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV), „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – vesnických“ (BI.2), „Ploch smíšených obytných vesnických“ (SO.3) a „Plochy bydlení hromadného v bytových domech“ (BH.1) v souladu s regulativy, uvedenými ve „Výrokové části“ Návrhu územního plánu, v kapitole f). Ve všech případech se jedná o taková zařízení, která nenaruší sousední plochy nad přípustné normy (hluku apod.) pro obytné zóny.

3.

Doprava

Silnice Nejvýznamnější komunikační osou procházející řešeným územím ve směru jihovýchod severozápad je silnice I/7 (Slaný – Louny – Chomutov), která se nachází v západní části řešeného území.


42


Obec Chlumčany je na tento nadřazený tah napojena prostřednictvím silnice III/00725a, která je ukončena v sídle Vlčí. Důležitou komunikací je silnice III/22941 (Černčice – Blšany u Loun – Chlumčany Cítoliby). Silnice vychází ze silnice II/239 v obci Černčice, dále je silnice vedena jižním směrem přes obec Blšany u Loun, katastrálním územím Chlumčany, kde podchází silnici I/7 a v centru Cítolib se napojuje na silnici II/229. Severovýchodním okrajem řešeného území prochází silnice III/22941a, která na okrajové hranici katastrálního území ústí ze silnice III/22941. Tato silnice je v celé své délce vedena podél železniční tratě č.110 a zajišťuje obslužnost železniční stanice Chlumčany. Silnice III/24610 vychází ze silnice III/22941na severozápadním okraji obce Chlumčany, je vedena podél silnice I/7 severozápadním směrem, kde se u průmyslové zóny „Louny – Jihovýchod“ napojuje na silnici III/2469. Silnice III/2469 vychází ze silnice I/7, je vedena průmyslovou zónou „Louny – jihovýchod“ a ve východní části města Louny se napojuje na silnici II/246. Silnice mají živičný kryt. Sběrné místní komunikace, tj. průtahy silnic zastavěným územím, mají převážně vyhovující směrové i šířkové parametry, komunikace dosahují šířek 6 – 8 m, částečně jsou vybaveny chodníky a zelení. Silnice nevykazují podstatné dopravní závady. V sídle Vlčí je profil silnice III/00725a zúžen na 4 – 4,5 m, silnice je u železničního přejezdu slepě ukončena a plynule přechází do polní cesty. Systém silniční obsluhy řešeného území je možné považovat za vyhovující a přiměřený potřebám i významu sídla. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný – Louny – Chomutov), která prochází západním okrajem řešeného území. Územní plán přebírá dle návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje – ZÚR ÚK koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

Místní komunikace Stávající místní komunikace v majetku obce jsou v dobrém stavu, mají vhodné šířkové i směrové parametry a jsou většinou vybaveny chodníky, zelenými pásy i parkovacími pruhy nebo plochami. Většina místních komunikací má živičný povrch. Pouze v okrajových částech obce Chlumčany a v sídle Vlčí je řada místních komunikací s prašným povrchem a ve


43


špatném technickém stavu. Veškeré komunikace s prašným povrchem jsou navrženy ke zpevnění. Územní plán ponechává současné místní komunikace ve stávajících trasách, přičemž jejich zlepšení bude součástí běžných údržbových prací sledujících zlepšení šířkových a směrových poměrů a kvality povrchu. Územní plán navrhuje 3 nové místní komunikace: místní komunikaci, která je pokračováním místní komunikace vymezené územním

-

plánem Blšany u Loun, umožňující přístup k navrhované ploše OK/1 v návaznosti na město Louny na severovýchodním okraji řešeného území, místní komunikaci umožňující přístup k navrhovaným plochám BI.2/2 a WT/1 na

-

severovýchodním okraji obce Chlumčany, místní komunikaci umožňující přístup k navrhované ploše BI.2/11 a Z*/2 na

-

jihovýchodním okraji obce Chlumčany. Ostatní plochy navržené územním plánem jsou přístupné ze stávajících silnic a místních komunikací. Nově navržené plochy pro bydlení budou vybaveny vnitřními komunikacemi podle územní studie nebo dle následné projektové dokumentace, vypracované v rámci územních řízení. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musejí odpovídat § 22 vyhlášky 501/2006 Sb., vydané ke stavebnímu zákonu č.183/2006 Sb. (šířka vozovky 6 m a šířka chodníků 2 m) a zároveň musejí sloužit jako veřejná prostranství.

Železnice Řešeným územím prochází jednokolejná železniční trať č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny - Most). Trať je ve své trase stabilizována. Železniční zastávka Chlumčany se nachází mimo řešené území - na území k.ú. Blšany u Loun. Územní plán Blšany u Loun navrhuje revitalizaci neudržované a málo využívané železniční zastávky Chlumčany vč. budovy s ohledem na celkový nárůst obyvatel a potenciálních cestujících.

Veřejná doprava Veřejnou dopravu v Chlumčanech v současné době zajišťuje společnost Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s., ČSAD Slaný, a.s., Autobusy KAVKA, a.s., DP CITY, s.r.o., DPÚK, a.s. Správním územím obce v současné době v průběhu týdne projíždí a zastávku mají autobusy na těchto linkách: • Linka 562708 Louny, aut. nádr. – Blšany u Loun - Chlumčany


44


• Linka 562709 Louny – Cítoliby – Chlumčany – Vlčí • Linka 560674 Praha, Zličín – Chlumčany, motorest – Louny – Žatec • Linka 562711 Roudnice nad Labem – Peruc – Chlumčany, motorest – Louny • Linka 562712 Žerotín – Chlumčany, motorest – Louny • Linka 570673 Praha, ÚAN Florenc – Chlumčany, motorest – Louny – Most • Linka 157100 Praha, ÚAN Florenc – Slaný – Chlumčany, motorest – Louny – Most • Linka 560010 Praha, Dejvická – Slaný – Chlumčany, motorest – Louny • Linka 570940 Praha, Dejvická – Slaný – Chlumčany, motorest – Louny - Most Pro účely autobusové dopravy se na území obce Chlumčany nachází několik autobusových zastávek: při silnici I/7 u motorestu, při silnici III/00725a mezi sídli Chlumčany a Vlčí, při místní komunikaci v centru Chlumčan a při silnici III/22941 v severní části Chlumčan. Územní plán nenavrhuje na úseku veřejné autobusové dopravy žádné zásadní změny.

Komunikace pro pěší a cyklisty Stávající chodníky jsou převážně 1,5 m široké a dlážděné tzv. zámkovou dlažbou. Územní

plán

navrhuje

dokončení

stávajících

chodníků

v některých

ulicích

v zastavěném území tak, aby alespoň na jedné straně komunikace probíhaly v její celé délce bez přerušení (s případným doplněním přechodů pro chodce s bezbariérovou úpravou a se zlepšením odvodnění). V zastavěném území obce jsou navrženy rekonstrukce stávajících chodníků nebo výstavba nových. Další komunikace pro pěší jsou navrženy v rámci nových místních komunikací kategorie MO 8 a MO 7, kde jsou navrhovány chodníky alespoň po jedné straně ulice o minimální šířce 1 m. Tyto úpravy jsou v měřítku 1 : 5 000 graficky nevyjádřitelné, a proto nejsou ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“ zakresleny. Správním územím obce Chlumčany prochází turistická trasa č.6940 „Louny, náměstí – Blšanský chlum – Brloh“ (žlutá trasa), která je vedena z města Louny k Blšanskému chlumu, odtud pokračuje směrem na Chlumčany do obce Brloh. Trasa je v katastrálním území Chlumčany vedena od Blšanského chlumu po stávajících polních cestách, po silnici III/22941, odkud odbočuje u rybníka na místní komunikaci, vede jižním směrem, na západním okraji obce Chlumčany kříží silnici III/00725a a dále pokračuje po místní komunikaci do sousední obce Brloh.


45


Plochy pro dopravu v klidu Chlumčany nedisponují žádným parkovištěm. Pro odstavení vozidel lze využít volná prostranství v centru obce, u budovy obecního úřadu, další parkovací plochy jsou podél místních komunikací. Územní plán nenavrhuje nové parkovací plochy. V rámci regulativů využití ploch však určuje na každé stavební parcele nového rodinného domu dvě místa pro parkování vozidel, z nichž jedno by mělo být v garáži. Parkoviště a odstavná stání budou pro budoucí plochy bydlení řešena v rámci územních studií.

4.

Technické vybavení

Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Řešené území je odvodňováno prostřednictvím Smolnického potoka. Smolnický potok náleží do povodí Ohře, číslo hydrologického pořadí je 1-13-04-010. Smolnický potok pramení jižně od Pochvalova ve výšce 418 m n.m. Teče severním směrem přes obce Vinařice, Brloh, Chlumčany, Blšany u Loun a ústí zprava do Ohře u Obory ve výšce 174 m n.m. Před obcí Brloh do Smolnického potoka ústí Klášterský potok, v obci Chlumčany Vlčí potok a Cítolibský potok. Cítolibský potok je levostranným přítokem Smolnického potoka, číslo hydrologického pořadí je 1-13-04-017. Cítolibský potok pramení v centru obce Cítoliby a teče východním až severovýchodním směrem, kde se pod obcí Chlumčany vlévá do Smolnického potoka. Vlčí potok je pravostranným přítokem Smolnického potoka, číslo hydrologického pořadí je 1-13-04-015. V Chlumčanech jsou dva větší rybníky. Průtočný rybník Žabinec na Cítolibském potoce a Nový rybník při Smolnickém potoce. Dále se v obci nachází několik menších vodních ploch, resp. požárních nádrží. Smolnický potok náleží do kategorie rybných vod – kaprové vody. Smolnický, Cítolibský a Vlčí potok nemají stanoveno záplavové území Q005, Q020, Q100 ani aktivní zónu záplavového území. Smolnický potok je přes celé území upravený v kamenné dlažbě až k soutoku s Cítolibským potokem. Kapacita koryta je dimenzována na pětiletou povodeň Q005. Zástavba není ohrožována povodňovými průtoky. Úpravy jsou v dobrém stavu a vyžadují pouze běžnou údržbu. Cítolibský potok je upraven od Bažantnice v Cítolibech až po bývalé zahradnictví v Chlumčanech v celkové délce 850 m. Koryto je dimenzováno na provedení dvacetileté vody


46


Q020. Zástavba není ohrožována povodňovými průtoky. Úpravy jsou v dobrém stavu a vyžadují pouze běžnou údržbu. Vlčí potok je upraven v délce 242 m od zaústění do Smolnického potoka proti proudu. Část trasy je zatrubněna. Podél koryta vodních toků je ponechán volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 8 m pro umožnění přístupu správci toků. Do průtočných profilů koryta vodních toků nebude umísťováno oplocení. Územní plán navrhuje v rámci protipovodňové ochrany v sousedství stávajícího fotbalového hřiště při soutoku Smolnického a Vlčího potoka vodní plochu WT/1 o výměře 2,88 ha. Zásobování pitnou vodou Stávající stav: Obec Chlumčany je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Louny. Obec je napojena z městyse Cítoliby na horní tlakové pásmo vodovodu Louny. Zdrojem vody je vodojem Louny HTP – 2 x1500 m3 (269,00 / 274,00 m n. m.), do kterého voda přitéká z Vodárenské soustavy Přísečnice. Na vodovod je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Vodovod je v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Hlavní zdroj vody pro vodárenskou soustavu, který dodává vodu do okresu Chomutov, Most, Louny, Teplice je přehrada Přísečnice posílená vodou z Černého potoka. Voda z přehrady je dopravována štolou do úpravny vody Hradiště, která má kapacitu 1050 l/s. V areálu ÚV je i prací vodojem 2×750 m3, kóta max. hl. 507,50 m n.m., kóta min. hl. 503,00 m n.m. a akumulace upravené vody 2×3000 m3, kóta max. hl. 489,00 m n.m., kóta min. hl. 484,00 m n.m. Z VDJ 2×3000 m3 vychází páteřní řad vodárenské soustavy DN 1000 a 800, kterým se voda přepouští do oblastního vodojemu Chomutov 16 000 m3, min. hl. 423,88 m n.m., max. hl. 430,42 m n. m., z tohoto vodojemu pokračuje páteřní řad DN 800 směrem do sousedního okresu Most a Louny. Vodojem Liščí vrch je určen pro zásobování přivaděčů pro skupinové vodovody Louny a Teplice. Předávací místo pro Louny je armaturní šachta Bečov (ocel DN 500, 8 417 m). Návrh: Zajištění zásobování vodou rozvojových lokalit je možné realizovat napojením na stávající vodovodní síť, která je součástí skupinového vodovodu Louny, vodárenské soustavy Přísečnice. Kapacita vodovodní sítě je dostatečná a umožňuje navržený rozvoj obce bez „Odůvodnění územního plánu“

47


problémů. Napojení rozvojových ploch bude provedeno na stávající vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. Územní plán navrhuje nový vodovodní řad k rozvojové ploše OK/1. Vodovodní řad bude pokračováním navrženého vodovodního řadu územním plánem Blšany u Loun. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci územních studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav: Obec Chlumčany nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci. Odpadní vody jsou zčásti zachycovány v septicích a vypouštěny do vodotečí nebo do dešťové kanalizace, zčásti (od ostatních obyvatel) jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Louny. Návrh: Splaškové odpadní vody Územní plán navrhuje vybudování nové oddílné splaškové kanalizace s napojením na ČOV Chlumčany, která bude situována v rámci plochy T/1 na severovýchodním okraji obce. Návrh oddílné splaškové kanalizace v Územním plánu Chlumčany vychází z projektové dokumentace „Výstavba ČOV a kanalizace v obci Chlumčany a Vlčí“, kterou vyprojektoval Ing. Robert Klement, Klostermannova 31390, 438 01 Žatec a vypracoval Jiří Šrámek, Patok a.s., U porcelánky 2903, 440 01 Louny v říjnu 2013. Předmětná stavba sestává z gravitační splaškové kanalizace DN 250, třech kanalizačních výtlaků DN 80 s čerpacími stanicemi osazenými ponornými čerpadly. Splaškové vody budou natékat do čerpacích stanic gravitačně a z nich budou gravitačně převáděny na ČOV samostatným výtlakem DN 80. Splaškové vody budou čištěny na mechanicko-biologické ČOV pro 650 EO která bude situována na pozemku p.č. 44/22 v k.ú. Chlumčany ve vzdálenosti větší než 50 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení. Příjezd k čistírně je po stávající obslužné komunikaci vedoucí k fotbalovému hřišti. Územní plán navrhuje využití stávající kanalizace pouze pro odvod dešťových vod. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci územních studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Dešťové vody z komunikací a veřejných ploch budou odváděny do stávající dešťové kanalizace. Přesto je nutné maximálně využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod „Odůvodnění územního plánu“

48


na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Plochy výrobních a komerčních zón budou odvodňovány příkopy, nebo mělkou trubní kanalizací do retenčních objektů (povrchových nebo podzemních). Regulovaný odtok z těchto retenčních objektů povolený správci toku bude zaústěn do vodoteče. Ve výrobních a komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod. Navrhovaná zástavba nesmí zhoršit odtokové poměry v území, tj. kanalizací, příp. povrchovým odtokem nesmí do vodních toků odtékat větší množství povrchových vod než před zástavbou (ochrana před povodněmi), ale ani naopak, v důsledku vlastní zástavby a případně souvisejících činností nesmí být ve vodních tocích snižovány min. průtoky, tj. Q355 a Q210 denní (zajištění průtoků pro biologickou funkci toků, samočištění a následně ČOV). Likvidace dešťových vod z nových rozvojových ploch musí být již ve stadiu záměru (příp. parcelace pro zástavbu, příp. územního rozhodování) z výše uvedených hledisek posouzena, u větších ploch musí být zpracovány vodohospodářské studie a navržena opatření v souladu se zásadami v místě obvyklými. Meliorace V severozápadní, severovýchodní a jihovýchodní části řešeného území byly provedeny meliorace o celkové výměře 38,2 ha. Rozvojovými záměry nedojde k jejich narušení, jejich funkce je proto v plné míře zachována. Elektrická energie Stav: Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Louny. Severozápadním okrajem řešeného území prochází ve směru severovýchod - jihozápad vedení elektrické energie VVN 110 kV. Distribuční rozvody jsou realizovány venkovním vedením elektrické energie VN 22 kV. Stávající obytná zástavba je zásobována prostřednictvím následujících trafostanic: Číslo

Název

Typ

1.

Chlumčany - obec

Distribuční – věžová s venkovním přívodem

2.

Chlumčany – Na žabárně

Distribuční – věžová s venkovním přívodem

3.

Chlumčany – U hřiště

Distribuční - stožárová

4.

Chlumčany - Motorest


5.

Vlčí - obec



49


Další trafostanice byly vybudovány pro potřeby ploch výroby a skladování, ploch a zařízení technické infrastruktury, fotovoltaické elektrárny a nových rozvojových lokalit. V obci je vybudována síť veřejného osvětlení podél hlavních komunikací a v centrálních prostorech obce. Návrh: Územní plán nenavrhuje nové trafostanice ani přeložky elektrického vedení. Rozvojové lokality budou zásobeny elektrickou energií buď ze stávajících trafostanic, nebo budou dle regulativů

budovány

nové

trafostanice

v rámci

přípustné

technické

infrastruktury

v jednotlivých rozvojových plochách.

Plyn Stav: Západním okrajem řešeného území prochází ve směru severozápad – jihovýchod vysokotlaký plynovod DN 300 PN 25 Most – Slaný. Z tohoto plynovodu západně od obce Chlumčany odbočuje plynovod DN 200 PN 25 do Rakovníka. Obec Chlumčany i sídlo Vlčí jsou plynofikovány. Místní síť je středotlaká a je napájena z regulační stanice na západním okraji řešeného území. V obci je středotlaký plynovod umístěn s ohledem na výskyt inženýrských sítí jak do vozovky, tak do chodníků, případně do zeleně. Plynovod je ve všech ulicích vybudován tak, aby byla zajištěna dodávka plynu všem odběratelům. V obci jsou napojeny všechny objekty na zemní plyn pomocí domovních přípojek ukončených v nice objektů, nebo v přístavbě hlavním uzávěrem plynu. Návrh: Územní plán navrhuje napojení všech rozvojových ploch na stávající STL plynovodní síť procházející kolem těchto rozvojových ploch. Územní plán navrhuje nový STL plynovod k rozvojové ploše OK/1. Plynovod bude pokračováním navrženého plynovodu územním plánem Blšany u Loun. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci územních studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Spoje V řešeném území jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O 2 (klasický drátový systém s přenosem po kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O2 , T – mobile, Vodafone.


50


V rámci územního plánu je navrženo rozšíření místní telefonní sítě do lokalit soustředěné navrhované výstavby a napojení účastnických stanic v trase provedením doplňkové kabelové telekomunikační sítě. S místními sítěmi se předpokládá další rozvoj dálkových kabelů a uzlů s možností poskytování datových služeb apod.

5.

Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v současném způsobu likvidace tuhých

komunálních odpadů z toho důvodu, že současný systém je vyhovující. Obec je na několika místech vybavena kontejnery na tříděný odpad (plasty, sklo, papír, nápojové kartony). Na okraji řešeného území, cca 500 m severovýchodně od sídla Vlčí, v bývalém opukovém lomu se nachází stará ekologická zátěž: skládka TDO Chlumčany. Jedná se o poměrně velikou skládku s podílem TKO a průmyslového odpadu neznámého složení. Skládka je již nevyužívána, je překryta jílovitou zeminou a začleněna do krajiny. Podloží skládky je málo propustné.

6. Koncepce uspořádání krajiny 6.1 Krajinné celky a krajinné typy Na základě členění vytvořeného v gesci MŽP CR „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je území Ústeckého kraje rozčleněno do celkem 17 unikátních krajinných celků (KC). Území obce Chlumčany spadá do krajinného celku: KC Severočeské nížiny a pánve (13). KC Severočeské nížiny a pánve (13) Charakteristika stavu krajiny: krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně Zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity); krajina venkovská i městská; krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství; krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot.


51


Území obce Chlumčany spadá do krajinného typu: 1Z1, 1Z5, 1U0. Krajinný typ: 1Z1 1 Dle osídlení: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica Z Dle využití: zemědělské krajiny 1 Dle reliéfu: krajina plošin a pahorkatin Krajinný typ: 1Z5 1 Dle osídlení: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica Z Dle využití: zemědělské krajiny 5 Dle reliéfu: krajina rozřezaných tabulí. Krajinný typ: 1U0 1 Dle osídlení: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica U Dle využití: urbanizované krajiny 0 Dle reliéfu: krajina bez vylišeného reliéfu

6.2 Územní systém ekologické stability Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Chlumčany poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability KES v zájmovém území činí 0,09. Podle klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999) Kes ≤ 0,10 se jedná o území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definuje územní systém ekologické stability jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.


52


Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádějí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a generel místních systémů ekologické stability, který vypracovala firma Lareco, Praha 3 v roce 1993. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. „Odůvodnění územního plánu“

53


1 - 4 roky 8 - 15 let 10 - 15 let desetiletí staletí tisíciletí

- společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna - vegetace eutrofních stojatých vod - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva, a to často jen s neúplnou druhovou garniturou - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině

Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd.

Kostru ekologické stability na území obce Chlumčany tvoří nadregionální biokoridor K 21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)“, který je veden západní částí řešeného území ve směru jih – sever. Jihovýchodní okraj řešeného území tečuje nadregionální biokoridor K 203 „Šebín (2) – K21“. V rámci územního plánu Chlumčany byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. Na katastrálním území Chlumčany byla v rámci lokálního územního systému ekologické stability vymezena soustava 5 lokálních biocenter LBC 15, LBC 16, LBC 17, LBC 18, LBC 25, 3 lokálních biokoridorů LBK 34, LBK 40, LBK 41 a 5 interakčních prvků IP 61, IP 70, IP 72, IP 73, IP 74. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí.


54


NADREGIONÁLNÍ ÚSES NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

Označení

K21

K 203

Název

Oblík, Raná (18) - Pochvalovská stráň (21)

Šebín (2) – K 21

Biog.význam - část funkční (740 m na řešeném území) - část k založení (1160 m na řešeném území) - část k založení (900 m na řešeném území)

Délka na řešeném území

Charakteristika

1,9 km

- spojnice tří nadregionálních biocenter „Oblík“ (18), „Šebín“ (2) a „Pochvalovská stráň“ (21) - typ společenstva: teplomilná doubravní

0,9 km

- spojnice nadregionálního biocentra „Šebín“ (2) a nadregionálního biokoridoru K 21 - typ společenstva: teplomilná doubravní

LOKÁLNÍ ÚSES LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo

15

Název

Rybník Pod dvorem

Biog.význam

lokální biocentrum – funkční

Katastrální území

Chlumčany

Rozloha

3,00 ha

Geobiocen. typizace

1C4

Charakteristika

lokální biocentrum zahrnuje břehové a pobřežní porosty rybníka

SES

4

Dendrologie

Vrba, jasan, bez černý, růže šípková

Geologie

lužní půdy na nivních uloženinách, jílech, spraších, středně těžké až těžké

Návrh opatření

podpora mokřadní vegetace, regulace chovu ryb

Pořadové číslo

16

Název

Blšanský chlum

Biog.význam



Chlumčany

Rozloha

5,30 ha (0,11 ha na řešeném území)

Geobiocen. typizace

1AB3

Charakteristika SES

lokální biocentrum zahrnující skalní výchoz Blšanského chlumu a jeho bezprostřední okolí v nadmořské výšce 260m-293 m n. m. 5


55


Dendrologie

Smrk, topol černý, habr, bez černý, bříza, růže šípková, svída

Geologie

svažité půdy, štěrkovité až kamenité, vláhové poměry závislé na srážkách Snížit podíl dřevin, zvýšit množství míst s volným substrátem a rozlohu

Návrh opatření

rozvolněných až řídkých trávníků. Dlouhodobé udržení mozaiky raně sukcesních stádií a životaschopných populací druhů na ně vázaných.

Pořadové číslo

17

Název

Malý Chlum

Biog.význam



Chlumčany

Rozloha

4,00 ha

Geobiocen. typizace

1AB3 lokální biocentrum na trase nadregionálního biokoridoru K 21 v nadmořské

Charakteristika

výšce 260 – 282 m n. m., zahrnuje vrchol Malého chlumu s lesními společenstvy

SES

4

Dendrologie

Jasan, akát, javor mléč, bez černý, růže šípková

Geologie

svažité půdy štěrkovité až kamenité, vláhové poměry závislé na srážkách

Návrh opatření

výchovné zásahy v lesním porostu s podporou původních druhů dřevin

Pořadové číslo

18

Název

Bažantnice

Biog.význam



Chlumčany

Rozloha

3 ha (0,36 ha na řešeném území)

Geobiocen. Typizace

2C4 lokální biocentrum – funkční tvořené bažantnicí s lesními společenstvy

Charakteristika

v nadmořské výšce 220 m n.m., významná ekotonální společenstva s vysokou druhovou diverzitou

SES Dendrologie

4 dub letní, lípa srdčitá, javor mléč, jírovec maďal, vrba bílá, jasan ztepilý, růže šípková, bez černý

Geologie

lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, sklon k převlhčení

Návrh opatření


Pořadové číslo

25

Název

Háj u Vlčí

Biog.význam



Chlumčany


56


Rozloha

3,40 ha

Geobiocen. Typizace

2BD3

Charakteristika

lokální biocentrum tvořené dřevinnými společenstvy v nadmořské výšce 260 – 280 m n. m.

SES

4

Dendrologie

jasan ztepilý, akát, lípa srdčitá, javor mléč, růže šípková, bez černý

Geologie

černozemě na spraši, středně těžké s převážně příznivým vodním režimem

Návrh opatření


LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo

34

Biog.význam

lokální biokoridor – funkční / k založení

Délka

13 km (2,1 km na řešeném území)

Šířka

20 – 100 m

Charakteristika

Lužní, lesní svažité a mokřadní porosty s vloženými biocentry.

Dendrologie

Jasan, topol černý, jilm, vrba, habr, hloh, olše, borovice, modřín, javor mléč, dub letní, bříza, akát, bez černý, svída, růže šípková

Pořadové číslo

40

Biog.význam

lokální biokoridor – funkční

Délka

2,0 km (0,8 km na řešeném území)

Šířka

25 m

Charakteristika

Mokřadní porost okolí potoka, bývalá bažantnice a mezní porosty.

Dendrologie

Vrba, dub letní, lípa srdčitá, javor mléč, jírovec maďal, růže šípková

Pořadové číslo

41

Biog.význam

lokální biokoridor – funkční / k založení

Délka

3,8 km (2,4 km na řešeném území)

Šířka

20 – 80 m

Charakteristika

Mezní porosty, zárůst svahu a rokle, větrolamy.

Dendrologie

Jasan, akát, javor mléč, lípa srdčitá, bez černý, růže šípková, jeřáb břek, javor klen, borovice, habr obecný, břízaa

INTERAKČNÍ PRVKY Pořadové číslo

61

Délka

700 m

Šířka

400 m

Charakteristika

Náletové a květnaté louky Blšanského chlumu, z části bývalé sady

Dendrologie

Smrk, bříza, topol černý, habr, bez černý, růže šípková, svída, ořech


57


SES

5

Navrhovaná opatření

ochrana porostu

Pořadové číslo

70

Délka

1100 m

Šířka

5 - 15 m

Charakteristika

Řídký porost náspu železniční trati

Dendrologie

Jasan, topol černý

SES

4


Ponechat sukcesi

Pořadové číslo

72

Délka

500 m

Šířka

10 m

Charakteristika

Doprovodný porost liniového charakteru

Dendrologie

Topol černý

SES

3


Výchova porostu, dosadba

Pořadové číslo

73

Délka

300 m

Šířka

10 - 35 m

Charakteristika

Remíz s dřevinnými společenstvy

Dendrologie

Borovice, akát, bez černý, růže šípková

SES

3


Výchova porostu, omezení akátu

Pořadové číslo

74

Délka

700 m

Šířka

5 - 10 m

Charakteristika

Mezní porosty

Dendrologie

Bez černý, růže šípková

SES

4


Ochrana porostu, sukcese

6.3 Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§ 3, odst. 1, písm. b)) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její


58


stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území obce Chlumčany se nacházejí významné krajinné prvky definované zákonem č. 114/1992 Sb.. Jedná se o Smolnický potok s nivou, Cítolibský potok s nivou, Vlčí potok s nivou, vodní nádrže, lesy, remízy, meze podél polních cest, trvalé travní porosty. V řešeném území se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek.

6.4 Maloplošná zvláště chráněná území Přírodní památka Blšanský chlum Přírodní památka Blšanský chlum se nachází v překryvu s Evropsky významnou lokalitou Blšanský chlum, kde je podle nařízení vlády č.132/2005 Sb. předmětem ochrany přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Území se nachází mezi obcemi Louny, Blšany u Loun a Chlumčany. Dominantou lokality je neovulkanický suk Blšanského Chlumu a jižněji položeného Malého Chlumu, okrajová část PP včetně ochranného pásma je rovinatá a leží na křídových slínovcích. Nadmořská výška rovinaté části se pohybuje okolo 250 m. Území bylo do konce 80. let vojenským cvičištěm, sloužícímu i k výcviku s těžkou technikou. Většina plochy cvičiště je pokryta teplomilnými trávníky zarůstajícími křovinami. Masiv Blšanského i Malého Chlumu pokrývají řídké teplomilné stepní trávníky, úpatí jsou obkroužena hustým náletovým porostem. Na severním svahu Blšanského Chlumu se nachází opuštěný ovocný sad. Stopy dřívější vojenské přítomnosti se dochovaly v podobě několika valů v západní části cvičiště a ruin drobných účelových vojenských staveb. Území je volně přístupné, vrchol Blšanského Chlumu je vyhledávaným turistickým cílem. Pro PP Blšanský chlum a EVL Blšanský chlum byl vypracován Plán péče na období 2011 – 2020. Pro PP Blšanský chlum Plán péče navrhuje uvést následující předmět ochrany: Ochrana mozaiky raně sukcesních stanovišť, především biotopů s obnaženým substrátem, řídkými až zapojenými trávníky se solitérními až rozvolněnými porosty křovin a druhů na ně vázaných, zejména: přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria), přástevníka starčkového (Thyria jacobeae), přástevníka mařinkového (Watsonarctia casta), modráska kozincového (Glaucopsyche alexis), soumračníka žlutoskvrnného (Thymelicus acteon), vřetenušky pozdní (Zygaena laeta), kvapníka Harpalus picipennis, květopasa Tychius tridentinus, lovčice bronzové (Prostemma aeneicolle), ploskočelky Lasioglossum „Odůvodnění územního plánu“

59


buccale, mravence Lasius myops, kříska Allygidius abbreviatus, zápředky teplomilné (Agroeca lusatica), mykárie mravencovité (Micaria formicaria), kozincem rakouským (Astragalus austriacus) a silenkou ušnicí (Silene otites). Cílem ochrany lokality je v první fázi přiblížení stavu území podobě, kterou mělo před ukončením vojenské činnosti. Tedy snížit podíl dřevin, zvýšit množství míst svolným substrátem a rozlohu rozvolněných až řídkých trávníků. V další fázi nastolit takový management, který umožní dlouhodobé zachování těchto raně sukcesních stádií a to nikoliv jejich zakonzervováním, ale vytvořením jejich dynamické mozaiky jak v čase tak v prostoru. Péče by tedy v dalších letech měla spočívat v neustálé iniciaci sukcese na nových místech a různé kombinaci zásahů sukcesi zpomalující. K této činnosti je vhodné a žádoucí v co nejvyšší míře využívat volnočasové aktivity obyvatel.


60


6.5 NATURA 2000 Evropsky významná lokalita Blšanský chlum (CZ 0423201) Předmětem ochrany podle nařízení vlády č.132/2005 Sb. je přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Jeho populace na území EVL je však poměrně malá a proto je velmi důležité, aby byly zajištěny optimální podmínky pro její zajištění a potencionální růst. Dominantou EVL je neovulkanický suk Blšanského chlumu a jižněji položeného malého chlumu, přičemž zbytek lokality je převážně rovinatá a tvořena křídovými slínovci. Masiv Blšanského a malého chlumu dosud místy pokrývají fragmenty úzkolistých teplomilných trávníků, zatímco okolní širokolisté teplomilné trávníky silně zarůstají náletovými dřevinami. Část plochy EVL je dále tvořena bývalými sady, které dnes již mají ale většinou charakter hustých lesních či keřových porostů. Co se týče výskytu zvláště chráněných druhů rostlin, byl zde nalezen silně ohrožený kozinec rakouský (Astragalus austriacus) a len rakouský (Linum austriacum) a 16 druhů uvedených v červeném sezamu ohrožených druhů. Lokalita je však významná především z hlediska výskytu některých druhů hmyzu, zejména motýlů, jedná se mimo jiné o přástevníka mařinkového (Watsonarctia casta), modráska kozincového (Glaucopsyche

alexis), vřetenušku pozdní (Zygaena leata),

ostruháčka trnkového (Satyrium spini) či ostruháčka kapinicového (Satyrium acaciae).

6.6 Krajinný ráz Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Ráz krajiny je dán specifickými rysy a znaky krajiny, které

vytvářejí

její

rázovitost

–

odlišnost

a

jedinečnost.

Ráz

krajiny

vyjadřuje

nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“, vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je vyjádřením vztahů přírodních, socioekonomických a kulturně-historických vlastností dané krajiny. Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Řešené území obce Chlumčany se dle Územně analytických podkladů pro ORP Louny, vypracovaných v roce 2012, nenachází v místě ani oblasti krajinného rázu.


61


f)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

a

Územní plán Chlumčany byl řešen s cílem účelně využít zastavěné území obce. Územní plán soustřeďuje budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na takové plochy v zastavěném území, jejichž architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys obce. Navíc navržené řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Vymezení ostatních zastavitelných ploch orientuje územní plán v relativně omezeném rozsahu téměř výhradně do bezprostřední návaznosti na stávající plochy sídelního útvaru, a to pouze na pěti ucelených lokalitách, neboť území, kde by bylo možné další zastavitelné plochy vymezit, je v řešeném území výrazně omezené. Současně zastavěné území obce je obklopeno buď kvalitním zemědělským půdním fondem nebo se naopak jedná o plochy se špatnou dopravní dostupností. Potřebu vymezení zastavitelných ploch v obci Chlumčany určuje její geografická poloha v rámci rozvojové osy nadmístního významu: NOS1 „Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) a v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4 „Žatecko, Lounsko“. Město Louny, které Chlumčany obklopuje, je základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území obce. Rozhodující pro další rozvoj obce je jeho poloha při silnici I/7, resp. koridoru kapacitní silnice R7, spojující hlavní město Prahu s Louny a Chomutovem. Geografická poloha obce má na její sídelní funkci, jakož i na její další rozvoj výrazně pozitivní vliv, neboť umožňuje rychlé spojení Chlumčan s mnoha městy severočeského i středočeského regionu. Obec Chlumčany je vybavena technickou infrastrukturou v rámci těchto médií: veřejný vodovod, dešťová kanalizace, STL plynovod, obec je zásobena el.energií prostřednictvím vedení VVN 110 kV, VN 22 kV a je napojena na telefonní síť. V současné době se zpracovává projektová dokumentace na výstavbu splaškové kanalizace s napojením na ČOV Chlumčany. Díky této skutečnosti se v obci zvýší zájem o výstavbu nových rodinných domů pro trvalé bydlení. Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a přiměřený rozvoj obce Chlumčany. Územní plán vymezuje na území obce celkem 7,7 ha ploch pro


62


bydlení. Pokud by se plochy vymezené územním plánem naplnily, mohla by obec v dlouhodobém výhledu pojmout až 760 obyvatel (stav k 1.1.2013 činí 536 obyvatel). Tento teoretický výpočet budoucího počtu obyvatel vychází z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro nové obytné objekty bude činit cca 1 200 m2.

Rok Počet obyvatel Počet domů

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 543 81

615 94

Z demografického

769 111

895 116

vývoje

1019 148

988 165

obyvatelstva

976 213

717 233

Chlumčan

755 206

659 202

525 186

vyplývá,

že

419 209

počet

480 224

536 255

obyvatel

v Chlumčanech se od roku 1991 stále zvyšuje. A s ním se zvyšuje i počet rodinných domů. V Chlumčanech v průměru roste počet o cca 6 obyvatel za rok a o cca 2 rodinné domy za rok. Následující tabulka uvádí předpokládaný nárůst obyvatel a rodinných domů na základě dosavadního vývoje:

Rok

2021

2031

2041

2051

2061

2071

2081

2091

Počet obyvatel Počet domů

596 275

656 295

716 315

776 335

836 355

896 375

956 395

1016 415

Územní plán navrhuje cca 64 rodinných domů, tzn., že pokud by se všechny plochy územním plánem naplnily, mohlo by být na území obce Chlumčany celkem cca 319 rodinných domů. Dle výše uvedené tabulky by tohoto počtu mělo být dosaženo mezi léty 2041 - 2051, tzn. za 27 – 37 let. Potřeba zastavitelných ploch pro bydlení dle metodického výpočtu MMR: Požadavky vyplývající z demografického vývoje………………………………………………2 b.j. Požadavky vyplývající z nechtěného soužití…………………………………………………...2 b.j. Požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4 „Žatecko, Lounsko“………………………………………………………….…..…….....5 b.j.

Bytové jednotky celkem……………………………………………………………………….9 b.j.

9 b.j. x 1200 m2 (velikost stavebních pozemků vč. komunikací a ploch veřejných prostranství) = 10 800 m2 = 1,1 ha……………………………………………..potřeba na 1 rok 1,1 ha x 4 = 4,4 ha……………………………………………………….………potřeba na 4 roky


63


Zastavitelné plochy pro bydlení vymezené Návrhem územního plánu Chlumčany…………………………………………………………………………………….7,7 ha Nabídka ploch převyšuje poptávku o 3,3 ha. Z uvedeného výpočtu vyplývá, že potřeba zastavitelných ploch pro výhledové období 4 let odpovídá zamýšlenému rozvoji obce. Zastavitelné plochy vymezené Návrhem územního plánu odpovídají potřebě zastavitelných ploch dle metodického pokynu MMR na cca 7 let.

Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Zastavitelné plochy: Územní plán navrhuje na území obce Chlumčany 15 zastavitelných ploch (bez ploch sídelní zeleně). Z tohoto počtu se jedná o 13 „Ploch bydlení individuálního v rodinných domech – vesnické“ (BI.2), 1 „Plochu občanského vybavení – Plochu komerčních zařízení“ (OK), 1 „Plochu technické infrastruktury“ (T). Zdůvodnění zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce. Předpokládaný počet rodinných domů je teoretický výpočet vycházející z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro 1 rodinný dům bude činit cca 1 200 m2 včetně komunikací a ploch veřejných prostranství: Plocha

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

BI.2/1

Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické

0,69

BI.2/2


1,12

BI.2/3


0,09

BI.2/4


0,10

Zdůvodnění změny využití plochy - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území severovýchodním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 6 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území severovýchodním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce prostřednictvím navrhované místní komunikace podél východního okraje plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 9 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v severovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v severovýchodní části urbanistického půdorysu


64


BI.2/5


0,08

BI.2/6


0,13

BI.2/7


4,13

BI.2/8


0,09

BI.2/9


0,18

BI.2/10


0,08

BI.2/11

Plochy bydlení individuální v rodinných

0,33

- zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v severovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v severovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území jižním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 33 RD - výměra veřejného prostranství je 0,21 ha - využití plochy je podmíněno vypracování územní studie - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v jihovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v jihovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - plocha byla oproti původnímu ÚP zmenšena o ochranné pásmo železniční tratě - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 2 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v jihovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím


65

ÚZEMNÍ PLÁN CHLUMČANY domech - vesnické

BI.2/12


0,06

BI.2/13


0,62

OK/1

Plochy občanského vybavení - Plochy komerčních zařízení

0,23

T/1

Plochy technické infrastruktury

0,03

v jihovýchodní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce prostřednictvím navrhované místní komunikace podél západního okraje plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 3 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - vyplnění proluky mezi zastavěným územím v jižní části urbanistického půdorysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území západním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 5 RD - plocha navazuje na plochu OK/1 vymezenou ÚP Blšany u Loun - přímá návaznost na zastavěné území města Louny - zhodnocení nevyužívaného území bývalého vojenského areálu na severovýchodním okraji řešeného území - možnost zvýšení rekreačního a turistického využívání řešeného území formou výstavby zázemí pro turisty (hotel, penzion, vzdělávací, sportovní zařízení, atd.) - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci podél jižního okraje plochy - podmínkou využití plochy je vypracování územní studie, která bude řešena jako jeden celek společně s plochou vymezenou ÚP Blšany u Loun - na této ploše se předpokládá výstavba ČOV - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce - snadné napojení na stávající inženýrské sítě

Plochy systému sídelní zeleně: Územní plán navrhuje 5 ploch sídelní zeleně: Plocha

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

Z*/1

Plochy sídlení zeleně

0,77

Z*/2


0,30

Z*/3


1,28

Zdůvodnění změny využití plochy - plocha vyplňuje proluku mezi zastavěným územím obce, silnicí III/00725a a silnicí I/7 - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku - plocha vyplňuje proluku mezi zastavěným územím obce a plochou BI.2/11 - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku - plocha vyplňuje proluku mezi zastavěným územím obce, stávající plochou sídelní zeleně a fotbalovým


66


Z*/4


0,38

Z*/5


0,14

hřištěm v nivě Smolnického potoka - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku - plocha vyplňuje proluku mezi zastavěným územím obce a stávající plochou sídelní zeleně v nivě Cítolibského potoka - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku - plocha vyplňuje proluku mezi zastavěným územím obce v nivě Cítolibského potoka - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku

C. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II. odst. 1a) až 1d) a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Koordinace využívání území obce Chlumčany z hlediska širších vztahů v území vychází

z geografické polohy sídla v jižní části Ústeckého kraje, v okrese Louny, v zázemí obce s rozšířenou působností (ORP) Louny, které jsou vzdáleny od centra Chlumčan cca 6 km. Město Louny, které Chlumčany obklopuje, je základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území obce. Rozhodující pro další rozvoj obce je její poloha při silnici I/7, resp. koridoru kapacitní silnice R7, spojující hlavní město Prahu s Louny a Chomutovem a dále i se SRN. Uvedená geografická poloha obce Chlumčany určuje i její současnou architektonicko urbanistickou strukturu. Obec patří svým tradičním architektonicko-urbanistickým půdorysem mezi klasická venkovská sídla, o velikosti cca 500 obyvatel. Určující pro současný příznivý architektonicko urbanistický výraz obce jsou klasické venkovské usedlosti, které se nacházejí v centrální a severní části obce Chlumčany a tvoří celé sídlo Vlčí, které spolu s kostelem sv. Klimenta, areálem bývalého zájezdního hostince a areálem cukrovaru řadí obec mezi nejhodnotnější malá sídla regionu. Obec Chlumčany neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. V rámci nadřazené technické infrastruktury prochází

severozápadním okrajem

řešeného území ve směru severovýchod – jihozápad vedení elektrické energie VVN 110 kV a západním okrajem řešeného území ve směru severozápad – jihovýchod vysokotlaký plynovod DN 300.


67


Řešeným územím prochází v rámci prvků nadregionálního Územního systému ekologické stability nadregionální biokoridor K 21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)“ a K 203 „Šebín (2) – K 21“. Katastrální území obce Chlumčany sousedí na severu s k.ú. Blšany u Loun, na severozápadě s k.ú. Louny, na západě s k.ú. Cítoliby, na jihu s k.ú. Brloh, na jihovýchodě s k.ú. Smolnice, k.ú. Toužetín a na východě s k.ú. Veltěže.

b)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání Požadavky Zadání územního plánu Chlumčany jsou v předkládaném Návrhu územního

plánu Chlumčany splněny beze zbytku.

c)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení V územním plánu Chlumčany nebyly vymezeny žádné záležitosti nadmístního

významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje.

d)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

1.

Ochrana půdního fondu

Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území Chlumčany navrženy rozvojové plochy podléhající odnětí ZPF a PUPFL o celkové rozloze 43,15 ha (včetně 16,46 ha návrhu rychlostní silnice a místních komunikací). Z tohoto rozsahu je 14,91 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce se předpokládá odnětí 28,24 ha zemědělské půdy. Z tohoto rozsahu připadá 25,58 ha na ornou půdu, 1,03 ha na trvalé travní porosty, 0,39 ha na zahrady a 1,24 ha na ovocné sady. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí v Chlumčanech „Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické“ 25,99%, „Plochy technické infrastruktury“ 0,11%, „Plochy sídlení zeleně“ 10,02%, „Vodní plochy a toky“ 10,20%, “Zeleň ostatní a specifická“ 6,41%, „Plochy lesní“ 12,85% , rychlostní silnice a místní komunikace 34,42%.


68


Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. V severozápadní, severovýchodní a jihovýchodní části řešeného území byly provedeny meliorace o celkové výměře 38,2 ha. Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na správním území obce Chlumčany žádné meliorační stavby, kromě 0,32 ha v rámci návrhu rychlostní silnice R7. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. Ve správním území obce Chlumčany nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V severní části obce Chlumčany se nachází areál bývalého cukrovaru. Zaměření tohoto areálu je orientováno na drobnou řemeslnou činnost a skladování. Údaje o významných pozemkových úprav.

skutečnostech

vyplývajících

ze schválených

návrhů

Pro řešené území nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území obce Chlumčany, zahrnující katastrální území Chlumčany a katastrální území Vlčí. Grafická část územního plánu je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje celé správní území obce Chlumčany. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Navržené rozvojové plochy vč. navržených silnic a místních komunikací se nachází v převážné většině na půdách s nižší třídou ochrany (III. – V. třída). Vzhledem k tomu, že samotné sídlo se nachází a zároveň je obklopeno půdami nejvyšší třídy ochrany, což je dáno skutečností, že obec se nachází v intenzivní zemědělské oblasti Poohří, byla snaha z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nalézt příznivější řešení a to návrhem rozvojových lokalit na půdách s nižší třídou ochrany. Územní plán byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách,

které

by narušovaly celistvost

zemědělských

půd uprostřed souvislých

zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných


69


a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. a zaktualizovaná k lednu 2014. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace – polní cesty. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód související se zemědělskými pozemky. Vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Na správním území obce Chlumčany se nachází celkem 21 BPEJ. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Chlumčany leží v klimatickém regionu č.1. Kód

Symbol

Charakteristika

∑ teplota

Ø roční

Ø roční úhrn

Pravděpodobnost suchých

KR

KR

KR

nad 10°C

teplota °C

srážek [mm]

veget.období

1.

T1

teplý, suchý

2 600-2 800

8-9

< 500

40 - 60

Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 9 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny navrhovanými plochami:


70


GENETICKÝ PŮDNÍ PŘEDSTAVITEL

HPJ

PŮDNÍ DRUH

Skupina půd černozemního charakteru (černozemě) 01 06

07

černozemě modální (CEm) ze spraší (B5 SP)

středně těžké

černozemě pelické (Cep) i černické (Cexp) ze sínů, slínovců s příměsí

těžké s vylehčeným

event. překryvem vylehčujícího materiálu (B7 SNp, SCp)

epipedonem

Smonice modální (SMm), černozemě pelické (Cep) a černické (CExp) ze

těžké až velmi

slínů, slínovců (B7 SN, SC)

těžké

černozemě modální (CEm), pelické (Cep) či jiné půdy s regozeměmi 08

(RG) na erozí obnažených površích v oblasti eolických sedimentů (B5)

středně těžké

až slínů (B7)

Skupina rendzin (rendziny, pararendziny, pelozemě) 19

pararendziny modální (RZm) a rendziny hnědé z rozpadu opuk a

středně těžké až

slínovců a jejich produktů zvětrávání (D13 b,c,d)

těžké

Skupina hnědých půd (kambizemě) kambizemě modální eu- až mesobazické (KAme’ – KAma’) eutrofní (b‘) 28

z PS bazických a zejména ultrabazických hornin (D11A b-v VV)

středně těžké

s vysokým obsahem zvětratelných minerálů (a nasycenosti Mg2+)

Půdy velmi sklonitých území kambizemě (KA), rendziny (RZ), pararendziny (PR) a rankery (RN),v 40

některých případech i erozní regozemě (RG) z různých substrátů – lehčích a středně těžkých v silně svažitých územích kambizemě (KA), rendziny (RZ), pararendziny (PR) a rankery (RN),

41

event. erozní regozemě (RG) ze středně těžkých až těžších substrátů v silně svažitých územích

lehké až lehčí, středně těžké středně těžké až velmi těžké

Skupina lužních půd (černice) černice modální (CCm) včetně karbonátových (c’), event.i arenické (CCr) 60

z lehčích středních (hP, pH, H-rH) nivních (A a H) sedimentů až hlubších

středně těžké

deluvií (B6) či eolických sedimentů (B5)

Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Na území obce Chlumčany se jedná o 6 typů svažitosti z celkového počtu 10 typů: Kód

Svažitost

Expozice

0

úplná rovina (0° - 1°) – rovina (1° - 3°)

všesměrná

1

mírný svah (3° - 7°)

všesměrná

4

střední svah (7° - 12°)

jih (JZ-JV)

5

střední svah (7° - 12°)

sever (SZ-SV)

6

výrazný svah (12° - 17°)

jih (JZ-JV)

7

výrazný svah (12° - 17°)

er (SZ-SV)


71


Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Na území obce Chlumčany se jedná o 6 typů skeletovitosti z celkového počtu 10 typů: Kód

Skeletovitost

Hloubka

0

půdy bezskeletovité

(> 60) hluboká

1

půdy bezskeletovité – půdy slabě skeletovité

(> 60) hluboká – (30-60) středně hluboká

2

půdy slabě skeletovité

(> 60) hluboká

4

půdy středně skeletovité


7

půdy bezskeletovité – půdy slabě skeletovité


8

půdy středně skeletovité – půdy silně skeletovité

(> 60) hluboká - (< 30) mělká


72


Tabulka „VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF“ Přehled ploch navržených k odnětí ZPF je zpracován dle Přílohy č.5 k Vyhlášce č.13/1994 Sb. a dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP. Tabulka v tomto ÚP obsahuje oproti metodickému doporučení MMR a MŽP navíc tyto položky (dle Vyhlášky č.13/1994 Sb.): čísla parcel KN, celkový rozsah ploch, zařazení odnímaného ZPF do BPEJ, umístění v zastavěném území, umístění mimo zastavěné území. Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Orná půda – 0,66 ha

1.08.50–0,66ha

III.

-

0,66

Ne

1,12


1.08.50–1,12ha

III.

-

1,12

Ne

0,09

0,09


1.08.50–0,09ha

III.

-

0,09

Ne

Orná půda: 158/19, 158/31, 158/32, 158/34 (část)

0,10

0,10

Orná půda 0,10 ha

1.08.50–0,10ha

III.

-

0,10

Ne


Orná půda: 158/36

0,08

0,08

Orná půda 0,08 ha

1.08.50–0,08ha

III.

-

0,08

Ne


Zahrada: 158/48

0,13

0,13

Zahrada – 0,13 ha

1.08.50–0,13ha

III.

-

0,13

Ne


Orná půda: 403/61, 403/139, 403/102, 403/160, 403/62, 403/63, 403/64, 403/65, 164/50, 164/37 (část), 403/123 (část), 403/66

Orná půda 3,82 ha Ovocný sad0,30 ha

1.01.10-4,12ha

II.

-

4,12

Ne

Čísla parcel KN

Celkový rozsah ploch v ha


Orná půda: 27/1, 27/2, 27/3, 27/4

0,69

0,66

BI.2/2


Orná půda: 158/46, 158/27

1,12

BI.2/3


Orná půda: 158/40

BI.2/4


BI.2/5

BI.2/6

Označení plochy

Využití plochy

BI.2/1

BI.2/7

4,13

Z toho Druh pozemku zábor ZPF (kultura v ha dotčené půdy)

4,12


Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)

73


(část), 403/140 (část), 403/69 (část) Ovocný sad: 403/76 (část) BI.2/8


Orná půda: 164/36

0,09

0,09

Orná půda0,09 ha

1.01.10-0,09ha

II.

-

0,09

Ne

BI.2/9


Orná půda: 164/52 (část), 164/53 (část), 164/54

0,18

0,18

Orná půda 0,18 ha

1.01.10-0,18ha

II.

-

0,18

Ne

BI.2/10


Orná půda: 164/56

0,09

0,09

Orná půda 0,09 ha

1.01.10-0,085 ha 1.40.78-0,005 ha

II. V.

-

0,09

Ne

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Orná půda: 403/119

0,06

0,06

Orná půda 0,06 ha

1.01.10-0,06ha

II.

-

0,06

Ne

1.19.11-0,62ha

IV.

-

0,62

Ne

BI.2/11

BI.2/12

Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické

BI.2/13


Orná půda: 336/28, 378/1 Zahrada: 379/1

0,62

0,62

Orná půda0,56 ha Zahrada0,06 ha

OK/1

Plochy občanského vybavení - Plochy komerčních zařízení

-

-

-

-

-

-

-

-

-

T/1

Plochy technické infrastruktury

0,03

0,03


1.06.10-0,03ha

III.

0,03

-

Ne

Z*/1

Plochy sídelní zeleně

0,77

0,77


1.60.00-0,77ha

I.

-

0,77

Ne

1.40.780,297ha 1.08.500,003ha

V. III.

-

0,30

Ne

1.60.00-1,27ha

I.

-

1,27

Ne

Orná půda: 42,5 (část), 44/22 (část) Orná půda: 293/10, 293/1

Z*/2


Ovocný sad: 7/1 (část)

Z*/3


Orná půda. 44/2 (část), 44/18, 44/17, 44/19,

0,30

0,30

Ovocný sad0,30 ha

1,28

1,27

Orná půda1,23ha TTP-0,04 ha


74


44/7, 44/8, 44/6 TTP: 451/14 Z*/4


Orná půda: 104/1

0,38

0,35

Z*/5


Orná půda: 104/5

0,14

0,14

WT/1

Vodní plochy a toky

Orná půda: 140/4

2,88

2,88

Zeleň ostatní a specifická

Orná půda: 403/141, 403/69 (část), 403/140 (část), 403/66 (část), 403/123 (část), 164/37 (část), 164/38

ZX/1

1,82

1,81

(část), 164/39, 164/52 (část), 164/53 (část) Ovocný sad: 403/76 (část)

L/1

Plochy lesní

L/2

Plochy lesní

L/3

Plochy lesní

TTP: 176/1, 176/3, 182/6, 182/3, 178/9, 173/14, 173/10, 173/6, 173/5, 173/4 Orná půda:182/1, 182/5 Zahrada: 173/12, 173/8, 173/3 Orná půda: 108/4, 108/3 -

L/4

Plochy lesní

L/5 L/6

Plochy lesní Plochy lesní

L/7

Plochy lesní

5,26

1,04

1,81

1,81

-

-

Orná půda: 316/1

0,06

0,06

TTP: 139/1, 139/2, 139/3 Ovocný sad:

-

-

1,08

0,72

Orná půda0,35 ha Orná půda – 0,14 ha Orná půda – 2,88 ha

1.60.00-0,35ha

I.

-

0,35

Ne

1.60.00-0,14ha

I.

-

0,14

Ne

1.60.00-2,88ha

I.

-

2,88

Ne

1.01.10-1,81ha

II.

-

1,81

Ne

Orná půda0,20ha 1.40.78-1,04ha TTP-0,64ha Zahrada-0,20ha

V.

-

1,04

Ne

-

1,81

Ne

-

-

-

Orná půda1,61ha Ovocný sad0,20 ha

Orná půda1,81ha Orná půda0,06ha TTP-0,32ha Ovocný sad0,40ha


1.06.02-1,35ha 1.08.10-0,46ha -

III. II. -

1.60.00-0,06ha

I.

-

0,06

Ne

-

-

-

-

-

1.60.00-0,72ha

I.

-

0,72

Ne

75


D1

Rychlostní silnice R7 (Upřesnění v rámci koridorů ze ZÚR ÚK: C3 "Úsek hranice okresů Kladno/Louny-Louny, obchvat, zkapacitnění a přeložka a C4 "Louny, obchvat-zkapacitnění")

D2 D3

Místní komunikace Místní komunikace

D4

Místní komunikace

135/1, 135/2 Orná půda: 255 (část), 133/2 (část), 266/47 (část), 276/2 (část), 207/7 (část), 281/1 (část), 275, 276/4, 266/1 (část), 281/5, 283 (část), 440 (část), 285/1 (část), 286 (část), 285/3 (část), 333 (část), 334 (část), 336/1 (část), 336/7 (část), 340 (část), 336/30 (část), 336/32 (část), 357/1 (část), 377/6 (část), 357/2 (část), 359/2 (část), 377/10 (část), 369/3 (část), 377/53 (část), 377/59 (část), 377/2 (část), 377/34 (část), 377/61 (část), 376 (část), 377/57 (část), 377/62 (část), 377/64 (část), 377/54 (část), 377/17 (část) TTP: 272/1, 272/2, 291/5 (část), Ovocný sad: 7/2, 7/1

15,88

9,68

-

-

0,18

0,04

Orná půda – 9,65 ha TTP - 0,03 ha

1.01.00-3,21ha 1.60.00-0,42ha 1.06.10-0,27ha 1.41.78-0,26ha 1.19.11-0,69ha 1.01.10-3,40ha 1.19.01-1,43ha

I. I. III. V. IV. II. III.

Ovocný sad: 0,04 ha

1.08.500,002ha

III. V.


-

9,68

0,32

-

-

-

-

0,04

Ne

76


1.40.78-0,038 ha

Tabulka „VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL“ Označení plochy

Využití plochy

D1

Rychlostní silnice R7 (Upřesnění v rámci koridorů ze ZÚR ÚK: C3 "Úsek hranice okresů Kladno/Louny-Louny, obchvat, zkapacitnění a přeložka a C4 "Louny, obchvat-zkapacitnění")

Čísla parcel KN

Lesní pozemek: 299/3 (část), 332/2 (část)

Celkový rozsah ploch v ha

Z toho zábor PUPFL v ha

15,88

0,03

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Umístění v zastavěném území (PUPFL v ha)

Umístění mimo zastavěné území (PUPFL v ha)

Lesní pozemek: 0,03 ha

-

0,03


Investice do půdy (v ha)

Ne

77


v zastavěném území

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

celkem

Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické Plochy technické infrastruktury Plochy sídelní zeleně Vodní plochy a toky Zeleň ostatní a specifická Plochy lesní Rychlostní silnice R7, Místní komunikace

0,03 -

7,34 2,83 2,88 1,81 3,63 9,72

7,34 0,03 2,83 2,88 1,81 3,63 9,72

Celkem

0,03

28,21

28,24

Využití plochy

Kultura Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady



celkem

0,03 -

25,55 1,03 0,39

25,58 1,03 0,39

-

1,24

1,24

28,21

28,24

Ovocné sady Celkem

0,03


celkem

9,820 10,205

9,820 10,205

III.

0,03

5,235

5,265

IV.

-

1,310

1,310

V.

-

1,640

1,640

Celkem

0,03

28,21

28,24

Třída ochrany


I. II.


78



Zábor PUPFL v ha mimo zastavěné území

celkem

Rychlostní silnice R7

-

0,03

0,03

Celkem

-

0,03

0,03

Využití plochy


79


2.

Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází cca 3,0 ha lesních pozemků. Lesnatost území je velmi nízká, lesy pokrývají jen 0,57 % celkové rozlohy správního území obce Chlumčany. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. Navrhovaná opatření Územní plán nenavrhuje výsadbu lesa na ploše L/1 v jižní části řešeného území, na ploše L/2 na východním okraji řešeného území, na plochách L/3, L/4, L/5 v západní části řešeného území, na plochách L/6 a L/7 v severní části řešeného území. Celková rozloha navrhovaných lesních ploch je 11,16 ha. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa V důsledku návrhu Rychlostní silnice R7 (Upřesnění v rámci koridorů ze ZÚR ÚK: C3 "Úsek hranice okresů Kladno/Louny-Louny, obchvat, zkapacitnění a přeložka a C4 "Louny, obchvat-zkapacitnění") budou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa v rozsahu 0,03 ha.

D. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 80 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy: 6.

Koordinační výkres – 1 : 5 000

7.

Výkres širších vztahů – 1 : 50 000

8.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1 : 5 000


80

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents