OBSAH. Archeologické rozhledy LXVI MATERIALIA DISKUSE

Archeologické rozhledy LXVI–2014

1

OBSAH

Richard Thér – Tomáš Mangel, Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby – Innovation and specialisation in the pottery craft during the La Te`ne period: a model for the development of forms of the organisation of production

3–39

Alžběta Danielisová – Jiří Militký, Pozdně laténské spony z oppida Třísov, získané povrchovou prospekcí v letech 2008–2013 – Late La Te`ne brooches from the Třísov oppidum, acquired through surface prospection in years 2008–2013

40–66

MATERIALIA Martin Moník – David Vích, Pozdně paleolitická stanice z Bohuňovic na Litomyšlsku – Late Palaeolithic site at Bohuňovice, East Bohemia

67–93

Zdeněk Smrž, Tabulová hora Úhošť u Kadaně (k. ú. Úhošťany, okr. Chomutov): mesa osídlená od pravěku po 20. století – The Mt. Úhošť tableland near Kadaň (northwest Bohemia): a plateau occupied from prehistoric times up to the twentieth century

94–114

Tomáš Mangel – Jan Musil, K prostorové struktuře osídlení oppida České Lhotice. Výsledky analytických povrchových sběrů z roku 2007 – The spatial structure of settlement at the České Lhotice oppidum, East Bohemia. Results of analytical surface collections from 2007

115–126

DISKUSE Naďa Profantová – Martin Profant, Modernizace moravské medievistiky? – The modernisation of Moravian medieval studies?

127–140

Ivo Štefan, Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných států – Powerful chieftains from the Morava River? Notes on the structure of early states

141–176

David Kalhous, Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího Macháčka o charakteru Velké Moravy – Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího Macháčka o charakteru Velké Moravy

177–180

2


NOVÉ PUBLIKACE Filip Laval, Klaus Birngruber – Christina Schmid (Hrsg.), unter Mittarbeit von Herwig Weigl: Adel, Burg und Herrschaft an der „Grenze“: Österreich und Böhmen (Linz 2012)

181–185

Jan Kypta, Christian Leiber (Hrsg.): Aus dem Pottland in die Welt. Eine historische Töpferregion zwischen Weser und Leine (Holzminden 2012)

185–188

Jan Kypta, Dějiny staveb 2012. Sborník vybraných referátů z konference v Nečtinech konané ve dnech 23. 3. – 25. 3. 2012 (Plzeň 2013)

189–190

Drahomíra Frolíková-Kaliszová, Luděk Galuška: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy (Brno 2013)

190–192

Jan Kypta, Helmold z Bosau, Kronika Slovanů. Memoria medii aevi 17 (Praha 2012)

192–193

mj, Libor Jan – Petr Kostrhun – Zdeňka Nerudová (edd.): Svět tajemných Baltů. The World of the Mysterious Balts (Brno 2013)

193–194

Jan Kypta, R. Lavička – J. Havlice – D. Kovář – L. Nikrmajer – J. Šimánek: Velké dějiny malého města. 750 let Kamenného Újezda (Kamenný Újezd 2013)

194–195

Jan Kypta, Jan Lhoták – Jaroslav Pachner – Vladislav Razím: Památky města Sušice (Sušice 2012)

195–196

Estelle Ottenwelter, David A. Scott: Ancient Metals: Microstructure and Metallurgy, volume IV: Iron and Steel (2013)

196–197

Jan Kypta, Svorník 10. Sborník příspěvků z 10. specializované konference stavebněhistorického průzkumu uspořádané 7.–10. června 2011 v Jindřichově Hradci. Sakrální architektura (Praha 2012)

197–198

Jan Kypta, Jaromír Žegklitz (ed.): Studies in Post-Medieval Archaeology 4. Written and iconographic sources in post-medieval archaeology (Prague 2012)

198–199


3

Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby Innovation and specialisation in the pottery craft during the La Te`ne period: a model for the development of forms of the organisation of production Richard Thér – Tomáš Mangel Zavedení hrnčířského kruhu a dvoukomorových vertikálních pecí v době laténské představuje zásadní změny v hrnčířském řemesle. Tyto inovace jsou jednou z příčin značné technologické variability keramické produkce, která ve střední Evropě nemá až do konce středověku obdoby. Technologická variabilita odráží komplikovanost vztahů v hrnčířském řemesle a zprostředkovaně též dynamický rozvoj sociálních struktur laténské společnosti. Studium sociálního kontextu výroby keramiky na základě archeologických pramenů však naráží na řadu rušivých faktorů, které maskují zjistitelné projevy procesů souvisejících s dynamikou technologických inovací a rozvojem forem organizace výroby. Teoretické modely založené na antropologickém studiu technologie a experimentálním výzkumu umožňují stanovit konkrétní hypotézy, specifikovat potenciální vliv rušivých faktorů a naopak vyzdvihnout význam určitých proměnných pro daný typ studia. Jsou klíčové obzvláště ve chvíli, kdy pracujeme primárně s nepřímými doklady studovaných fenoménů. V článku podáváme přehled o technologii výroby keramiky v době laténské se snahou o hypotetické vymezení základních mechanismů vývoje hrnčířského řemesla zohledňující principy šíření technologických inovací a rozvoje řemeslné specializace. doba látenská – technologické inovace – řemeslná specializace – organizace výroby – technologie keramiky

The introduction of the potter’s wheel and the two-chambered vertical kiln in the La Tène period marked a significant change in the pottery craft. These innovations are some of the reasons for the considerable technological variability in pottery production that stood without parallel in central Europe until the end of the Middle Ages. This technological variability reflects the complexity of relationships in the pottery craft and, indirectly, the dynamic development of social structures in La Tène society. Nevertheless, the study of the social context of the production of pottery based on archaeological sources is complicated by numerous disruptive factors masking the discernible manifestations of processes related to the dynamic technological innovation and development of forms for the organisation of production. Theoretical models based on the anthropological study of technology and experimental archaeology make it possible to posit concrete hypotheses, to specify the potential influence of disruptive factors and, on the other hand, to emphasize the importance of certain variables for the given type of study. These are of key importance when work primarily involves indirect evidence of studied phenomena. The article provides an overview of pottery production technology in the La Tène period, accompanied by an attempt at a hypothetical definition of the basic mechanisms of development in the pottery craft, taking into consideration the principles for the spread of technological innovations and the development of craft specialisation. La Te`ne period – technological innovation – craft specialisation – forms of production organisation – pottery technology

RICHARD THÉR, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, CZ-500 03 Hradec Králové; [email protected] TOMÁŠ MANGEL, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, CZ-500 03 Hradec Králové [email protected]

4


Pozdně laténské spony z oppida Třísov, získané povrchovou prospekcí v letech 2008–2013 Late La Te`ne brooches from the Třísov oppidum, acquired through surface prospection in years 2008–2013 Alžběta Danielisová – Jiří Militký Příspěvek se zabývá vyhodnocením souboru laténských spon, které byly nalezeny při povrchových prospekcích oppida Třísov (okr. Český Krumlov). Zařazuje se tak vedle studií vyhodnocujících materiál z výzkumů Národního muzea v letech 1955–1981, a zároveň se jedná o první z řady materiálových studií v projektu zaměřeném na povrchový průzkum lokality. Shromážděná kolekce je analyzována z typologického a chronologického hlediska a pak vyhodnocena společně se souborem pocházejícím z exkavací. Na závěr je diskutován vývoj osídlení oppid na základě frekvence výskytu pozdně laténských spon. oppidum – pozdní doba laténská – spony – průzkum s detektorem kovů – chronologie doby železné

The article pursues evaluation of the corpus of La Tène brooches found during surface prospection of the Třísov oppidum (distr. Český Krumlov). It aligns with the published evaluation of the material acquired through excavation carried out by the National Museum in the years 1955–1981, and at the same time, it is the first case study in a series to be published within a project focused on surface survey of the site. The assemblage is analysed from the typological and chronological perspective and is then evaluated together with the collection from excavation. The conclusion discusses oppida settlement development based on the frequency of late La Tène fibulae incidence. oppidum – Late La Te`ne – brooches – metal detector prospection – Iron Age chronology

ALŽBĚTA DANIELISOVÁ, Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Letenská 4, CZ-11801 Praha 1 [email protected] JIŘÍ MILITKÝ, Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Letenská 4, CZ-11801 Praha 1; [email protected]


5

Pozdně paleolitická stanice z Bohuňovic na Litomyšlsku Martin Moník – David Vích Soubor štípané industrie získaný v sousedství obce Bohuňovice ve východních Čechách lze na základě typologické, technologické a surovinové analýzy přiřadit k pozdnímu paleolitu. Analogické jsou industrie, označované na Moravě jako tišnovien, liší se však poněkud surovinovým zastoupením. Část artefaktů vyrobených z místního spongolitu typu Ústí nad Orlicí je zřejmě mezolitickou intruzí. pozdní paleolit – štípaná industrie – operační řetězec – suroviny – východní Čechy

Late Palaeolithic site at Bohuňovice, East Bohemia. An assemblage of chipped stone industry, acquired by surface prospection in the vicinity of Bohuňovice village near Litomyšl has been analyzed from technotypological point of view. Tool types, along with patination of a part of the collection, reduction technology of cores, and raw material types indicate Late Palaeolithic age of the artefacts. An analogy can be encountered in Tishnovian industries of Moravia, although some differences, above all in directions of raw material supply, are evident in Bohuňovice. Certain part of the assemblage is probably a Mesolithic intrusion. Late Palaeolithic – chipped stone industry – chaîne opératoire – raw materials – East Bohemia

MARTIN MONÍK, Katedra geologie, Přírodovědecká fakulta UP, 17. Listopadu 12, CZ-77146 Olomouc [email protected] DAVID VÍCH, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Šemberova 125/I, CZ-566 01 Vysoké Mýto [email protected]

6


Tabulová hora Úhošť u Kadaně (k. ú. Úhošťany, okr. Chomutov): mesa osídlená od pravěku po 20. století Zdeněk Smrž Tabulová hora Úhošť o rozloze 85 ha, ležící na severovýchodním okraji Doupovských hor, je známa jako archeologické naleziště od roku 1836. Přes značné převýšení vrcholové planiny (80–140 m) a nadm. výšku (495–563 m) jde díky čedičovému substrátu o úrodné místo se stálým zdrojem vody, osídlené (s přestávkami) od neolitu do roku 1954, kdy zanikla ves doložená poprvé k roku 1401. Výzkum na pahorku s kótou 562,3 m prokázal, že původní terén se sklonem 12° byl vrstvami hlíny a kamenů srovnán v plošinu o rozměrech 65 × 55 metrů, ovládající pohledově planinu Úhoště i okolní krajinu, včetně vizuálního kontaktu s dvěma současnými hradišti. Spodní čtyři vrstvy byly navršeny lidem knovízské kultury v Ha A, horní dvě v novověku. severozápadní Čechy – tabulová hora – polykulturní osídlení – knovízská kultura

The Mt. Úhošť tableland near Kadaň (northwest Bohemia): a plateau occupied from prehistoric times up to the twentieth century. Covering an area of 85 ha, the Mt. Úhošť tableland (cadastral territory of Úhošťany, Chomutov district) situated at the northeast edge of the Doupov Mountains has been known as an archaeological site since 1836. Despite the considerable height (80–140 m) of the top plateau above the surrounding terrain and an overall elevation of 495–563 m, the location is fertile thanks to the basalt base and a permanent source of water. The site was occupied intermittently from the Neolithic until the year 1954, when a village first documented in 1401 was abandoned. An excavation on the hilltop of Mt. Úhošť at an elevation of 562.3 revealed that the original terrain with a gradient of 12° was levelled with layers of soil and stone to form an area 65 × 55 m in size, offering a commanding view of the Úhošť plateau and the surrounding territory, including visual contact with two contemporary hillforts. The lower four layers were formed by bearers of the Knovíz culture in Ha A, the upper two in the Early Modern period. Northwest Bohemia – tableland – multicultural occupation – the Knovíz culture

ZDENĚK SMRŽ, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, v. v. i., Jana Žižky 835, CZ–434 01 Most; [email protected]


7

K prostorové struktuře osídlení oppida České Lhotice Výsledky analytických povrchových sběrů z roku 2007 Toma´ š Mangel – Jan Musil Článek se zabývá vyhodnocením analytických povrchových sběrů realizovaných v areálu oppida České Lhotice v roce 2007. Akce, navazující na obdobný průzkum realizovaný v roce 2004, se zaměřila na tzv. centrální plochu, která nemohla být v předchozích letech z technických důvodů analyticky zkoumána. Vedle kolekce keramických i nekeramických artefaktů tak průzkum přinesl zcela nová data, která přispívají k poznání celkového charakteru využití vnitřní plochy oppida v období LT C2–D1. České Lhotice – doba laténská – oppidum – povrchová prospekce – organizace zástavby

The spatial structure of settlement at the České Lhotice oppidum, East Bohemia. Results of analytical surface collections from 2007. The article deals with an evaluation of analytical surface collections conducted on the grounds of the České Lhotice oppidum in 2007. Connected to a similar investigation performed in 2004, the work focussed on the ‘central area’, which could not be studied in previous years due to technical reasons. In addition to a collection of ceramic and non-ceramic artefacts, the investigation also produced entirely new data contributing to the understanding of the general character of the use of the internal area of the oppidum in stages LT C2–D1. La Te`ne period – Bohemia – oppidum – surface survey – structure of built-up internal area

TOMÁŠ MANGEL, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, CZ-500 03 Hradec Králové [email protected] JAN MUSIL, Regionální muzeum v Chrudimi, Široká 86, CZ-537 01 Chrudim; [email protected]

8


Modernizace moravské medievistiky? Naďa Profantová – Martin Profant Článek polemizuje s novou koncepcí J. Macháčka, která se pro útvar nazývaná Velká Morava snaží využít modelu cyklického náčelnictví. Ukazujeme, že autor pomíjí mnohá svědectví písemných pramenů, stejně jako některé nové závěry archeologické. Není nutné nazývat raně středověkou Moravu státem, tím zjevně nebyla připojená území (Čechy, Vislansko). Ukazujeme však, že struktury moravské moci, hospodářství a společenských vztahů byly, přinejmenším v posledních čtyřech deceniích 9. století, příliš komplexní a institučně příliš pevně ustanovené, než aby se při jejich interpretaci mohl s prospěchem použít model cyklického náčelnictví. Morava – raný středověk – obchod s otroky – nemincovní platidla – náčelnictví – pohanství

The modernisation of Moravian medieval studies? The article is a discussion regarding the new concept put forward by Jiří Macháček, which attempts to use the cyclical chiefdom model for the unit called Great Moravia. The article shows that the author has disregarded the testament of written sources as well as some new archaeological findings. It is not necessary to call medieval Moravia a state. It is however shown that the structures of the Moravian powers, and economical and social relations were, at least in the last four decades of the 9th century, too complex and too strongly constituted institutionally for the cyclical chiefdom model to have been successfully used during interpretations. Moravia – Early Middle Ages – slave trade – coinless tender – chiefdom – paganism

NAĎA PROFANTOVÁ, Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Letenská 4, CZ-118 01 Praha 1 [email protected] MARTIN PROFANT, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., Jilská 1, CZ-110 00 Praha 1; [email protected]


9

Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných států Ivo Štefan Text kriticky reaguje na článek Jiřího Macháčka, který na Moravu 9. a počátku 10. století aplikoval neoevolucionistický koncept náčelnictví. Autor se pokouší na základě písemných, a především archeologických pramenů o rekonstrukci jednotlivých oblastí socioekonomické reality Velké Moravy (sociální struktura, ekonomika, ideologie a náboženství). Ukazuje, že tento politický útvar sice vykazoval některé znaky svědčící o jeho nestabilitě, současně však obsahoval organizačně náročné prvky (zejm. rozsáhlé aglomerace), které svědčí – v kontextu tehdejší Evropy – o jeho značné komplextitě. V raně středověké Evropě zjevně existovala řada strategií politické integrace, a proto se autor domnívá, že aplikace předem připravených „vývojových stadií“ naše poznání spíše svazuje, než rozvíjí. Velká Morava – raný stát – náčelnictví – sociální struktura – ekonomika – kolaps

Powerful chieftains from the Morava River? Notes on the structure of early states. This text represents a critical response to Jiří Macháček’s article, in which the neo-evolutionary concept of chiefdom in the ninth and early tenth centuries is applied to Moravia. The author of this paper attempts to reconstruct individual areas of the socioeconomic life of Great Moravia (social structure, economy, ideology and religion) using written and, primarily, archaeological sources. The text documents that while this polity did demonstrate certain signs of instability, it also featured organisationally demanding elements (vast settlement agglomerations in particular), which testify to its significant complexity in the context of Europe in this particular period. A number of strategies for political integration clearly existed in early medieval Europe, and the author therefore believes that the application of set ‘development stages’ hampers rather than fosters an understanding of the period. Great Moravia – early state – chiefdom – social structure – economy – collapse

IVO ŠTEFAN, Ústav pro archeologii, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Celetná 20, CZ-116 36 Praha 1 [email protected]

10


Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího Macháčka o charakteru Velké Moravy David Kalhous Diskusní příspěvek upozorňuje na některé slabiny studie Jiřího Macháčka k charakteru mocenského uspořádání Velké Moravy, a to jak po stránce metodologické a metodické, tak po stránce faktické. Velká Morava – 9. století – náčelnictví – stát – elita – moc

Chiefdom or state? Several notes on Jiří Macháček’s article on the nature of power in Great Moravia. The discussion paper highlights certain methodological and methodical weaknesses in Jiří Macháček’s article on the possible nature of the power arrangement in Great Moravia. Great Moravia – the ninth century – chiefdom – state – elite – power

DAVID KALHOUS, Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno; [email protected]

OBSAH. Archeologické rozhledy LXVI MATERIALIA DISKUSE

Recommend Documents