Obohacování slovní zásoby ●
●
●
Proměny společnosti – rozšiřování/zužování významu slov (srov. např. verkko, hiiri, mäyräkoira), vznikají slova nová (kännykkä, tekstiviesti, hakkeri) Rozšíření významu nebo vznik nových výrazů často nejprve ve specifickém stylu (hovorový jazyk, slang), časem se může ustálit i ve standardním jazyce (srov. imuroida, tekstari) Aktuální/módní výrazy mohou být také v užívání jen dočasně (sikspäkki, Putin-juusto)
Sananmuodostus Sananmuodostus (sananmuodostusoppi) - základní prostředky slovotvorby ve finštině= odvozování (johtaminen) a skládání (yhdistäminen) → vznikají komplexní slova (kompleksinen sana x perussana), takových je větší část slovní zásoby - dalšími prostředky slovotvorby jsou zkracování (lyhentäminen) a výpůjčky (lainaaminen)
Lainaaminen/1 ●
Lexém je možné považovat za výpůjčku, pokud k němu lze nalézt lexém jiného jazyka odpovídající fonologicky i sémanticky, zároveň je možné předpokládat takovou historickou/kulturní/společenskou situaci, v níž k vypůjčení mohlo dojít Lainakerrostumat:
●
●
Indoevropské výpůjčky (sata, mesi, orpo, porsas, ...) baltského původu (herne, silta, morsian, meri, hammas, tytär, sisar, ...)
●
germánské (ruis, kulta, aura, raha, rauta, valta, ...)
●
slovanského původu (sirppi, pappi, risti, lusikka, raja, ...)
●
ze švédštiny (ranta, sakset, tuoli, vaaka, ….)
●
●
přes švédštinu z latiny (symbolismi, sentimantaalinen, matematiikka, politiikka, filosofia, televisio, relevantti, ...)
Lainaaminen/2 ●
Podle stupně přizpůsobení lze výpůjčky dělit na:
●
yleislaina (heinä, kahvi, maalata, tytär)
●
erikoislaina eli vierassana (bensiini, daami, fysiikka, stressi)
●
sitaattilaina (burnout, cocktail, paparazzi)
●
Sitaattilaina → erikoislaina (business → bisnes) O stupni přizpůsobení vypovídá fonologická stavba slova. Co v těchto výpůjčkách vypovídá o jejich cizím původu? banaani, klovni, stressi, pankki, kapteeni, tee, soopeli, kuvernööri, auto : auton, karavaani
Lainaaminen/3 ●
Přizpůsobení výpůjček, srov. např. porvari (šv. borgare), luuseri (angl. loser), rengas (germ. *hrengaz), lusikka (slov. *lъžьka, rus. ložka)
●
●
Vypůjčených adjektiv nebo sloves je méně (srov. např. filmata, ladata, muokata, flambeerata, aktivoida, konsultoida, improvisoida, tanssia, hallita) Existují i vypůjčené přípony (např. -fobia, (i)smi, - kratia, -logia)
Lainaaminen/4 Käännöslaina: ●
esim. tasapaino (ruots. jämnvikt), jalokivi (ruots. ädelsten), huippusalainen (angl. top secret) Semanttinen laina (merkityslaina):
●
esim. tietokoneen hiiri
Yhdystäminen/1 ●
Komponenty jsou většinou ve vztahu määriteosa + perusosa (srov. puutarhan+hoito, ylioppilas+lautakunta), srov. ale také např. kirjailijakääntäjä, punapää, tuppisuu První část bývá nejčastěji v nominativu nebo genitivu, může být i v jiném tvaru (srov. maahanmuuttaja, olemassaolo).
●
Někdy se setkáme se zvláštní podobou první části: slova končící na -nen: koululaisbussi u některých číslovek (kolmikulmainen, nelivuotias, seitsenkerroksinen, kymmenluku) odpadnutí koncového -i: aikakauslehti, pienviljelijä, täysosuma)
Yhdystäminen/2 Ve finštině se nevyskytují obvyklé prefixy, některé části připomínající prefixy (epä-, etä-, haja-, liki-, oiko-, nyky-, lisä-, tosi-, yli-) se považují spíše za části složeného slova, které nejsou samostatnými lexémy. ●
●
Nejčastěji vznikají skládáním substantiva, méně adjektiva, sloves je jen málo, např.: mustavalkoinen, pahanhajuinen, kolmiosainen, irtisanoa, allekirjoittaa, konepestä, salakuljettaa Složená adverbia např. edestakaisin, ypöyksin
Psaní složených slov vaaleanpunainen ~ vaalean punainen, merenranta ~ meren ranta (yhdyssana vs. sanaliitto) srov. také: lipun myynti x lipunmyynti Spojovník se používá např. u: ●
●
●
summayhdyssanat (kirjailija-kääntäjä, Suomi-Norjaottelu) Pokud je některá část atypická (je to vlastní jméno, číslovka, zkratka, citace), např. Braun-vatkain, Elsatäti, F1-kisat, tehdä-verbi, 30-vuotias, B-linja, eikenenkään-maa, no-yhtye) První část končí na stejný vokál, na který druhá část začíná (pää-äänenkannattaja, linja-autoasema, keskiikä)
Odvozování = johtaminen johdos = odvozené slovo johdin = odvozovací sufix kantasana = odvozovací základ (voi olla johtamaton tai johdos) ●
Např. kahvila, näyttelijä, kysellä, tiedo-sta-maton < tiedosta-a < tieto < tietä-ä
Johtaminen/2 ●
●
●
●
Způsob odvození nemusí být vždy tak průhledný, např. odvozovací základ např. není žádným existujícím kmenem slova (přestal existovat jako samostatný lexém?), srov. např. väsy-ä, väs-ähtä-ä, väsy-mys existuje také odvození analogické (korrelaatiojohto), bez jednoznačného základu je např. kipinä, tam kde kutina jednoznačný základ má) Při retrográdní (zpětné) derivaci se z odvozeného slova vytvoří výchozí slovo: tarrata > tarra, aivonpesu > aivonpestä, kantaesitys > kantaesittää
Johtaminen/3 Rozložením na části také obvykle nejsou analyzovatelná deskriptivní nebo onomatopoická slova, ve finštině se u nich objevuje tzv. vartalosisäinen johto (introflekční odvození), srov. ● ●
pirskua – porskua – pärskyä – purskua räiskyä – räiskiä – räiskähtää – räiskähdellä – räiskäyttää – räiskäitellä – räiskäistä
Johtaminen/4 Johtimet (odvozovací sufixy) mohou být jednoduché (-lA) nebo složené (-tu- = -ta- + -u-, valmistaa < valmistua, srov. také např. sufixy -lAinen, -llinen, -mAinen, -(i)nen). ●
Rozdělují se také muuntajajohtimet (při odvození se nezmění slovní druh, např. koivi+sto, suure+hko) a muuttajajohtimet (změní se slovní druh a tím pádem syntaktické zařazení derivátu, srov. např. kivi+nen, est+e, suome+nta-a)
Johtaminen/5 Johdokset (odvozeniny) dělíme tradičně na denominální a deverbální podle toho, jakého slovního druhu je odvozovací základ (kantasana) (může vzniknout deverbaalinen verbi, deverbaalinen nomini, denominaalinen verbi, denominaalinen nomini).
