OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni Schwarzova 27, 301 00 Plzeň 1 Telefon: 377423066, Fax: 377372926, E-mail: [email protected]

Zpracoval :

Ing. Richard Lindner vedoucí oddělení informatiky [email protected]

Předkládá :

Ing. Miroslav Duchek vedoucí inspektor [email protected]

-1-

Plzeň - únor 2010 1. Úvod 2. Sídlo, struktura, personální obsazení 3. Kontrolní činnost 4. Základní údaje o udělených pokutách a vydaných rozhodnutích 5. HÚ 09.1.01 - Bezpečnost práce ve stavebnictví 6. HÚ 09.1.02 - Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací 7. HÚ 09.1.03 - Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích 8. HÚ 09.1.04 - Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu 9. HÚ 09.1.05 Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení 10. HÚ 09.1.06 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 11. HÚ 09.1.07 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) 12. HÚ 09.1.09 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu 13. HÚ 09.1.10 Dodržování pracovněprávních předpisů, včetně bezpečnosti práce, při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce 14. HÚ 09.1.11 Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytování a stravovací služby 15. HÚ 09.1.12 Provádění kontrol v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče 16. HÚ 09.1.19 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 17. HÚ 09.1.20 Program „Bezpečný podnik“ 18. Přehled plnění kontrol mimo HÚ 19. Oznámení, podněty 20. Pracovní úrazy 21. Závěry ke kontrolní činnosti 22. Projektová dokumentace staveb 23. Kolaudace staveb 24. Poradenská činnost 25. Ochrana veřejnosti 26. Spolupráce s orgány a organizacemi 27. Závěr

-2-

1. Ú v o d Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále jen OIP v Plzni) se při činnosti v roce 2009 řídil schváleným Programem činnosti na rok 2009. Stěžejní náplní činnosti OIP v Plzni bylo provádění kontrolní činnosti nad dodržováním předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek. Zpráva o činnosti OIP v Plzni za rok 2009 podává základní informace, k nimž patří struktura a personální obsazení OIP v Plzni, základní statistické údaje o kontrolní činnosti, výsledky kontrolní činnosti, včetně informací o dalších činnostech inspektorátu. Úkoly stanovené Programem činnosti na rok 2009 byly splněny.

2. Sídlo, struktura, personální obsazení – vedoucí zaměstnanci, počty inspektorů mužů a žen, celkový počet inspektorů – stav k 31.12.2009 Oblastní inspektorát práce

Schwarzova 27, 301 00 Plzeň

pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj

Tel: 377423066, fax: 377372926

se sídlem v Plzni

E-mail: [email protected]

vedoucí inspektor

Ing. Miroslav Duchek

útvar

počet zaměstnanců celkem

6.10 - kancelář vedoucího inspektora

2

vedoucí inspektor

Ing. Miroslav Duchek

6.20 – odbor správy a informatiky

9

vedoucí odboru

Alena Helebrantová

6.30 – právní odbor

3

vedoucí odboru

JUDr. Jana Werdanová

6.31 – odbor inspekce I

11

vedoucí odboru

JUDr. Miroslav Kotora

6.32 – odbor inspekce II

12

vedoucí odboru

Ing. Jarmila Hrubá

6.33 – odbor inspekce III

17

vedoucí odboru

Ing. Eva Holá

6.22 – oddělení informatiky vedoucí oddělení

Ing. Richard Lindner

6.34 – regionální kancelář Sokolov vedoucí kanceláře

Alice Skokanová

Počet zaměstnanců po přepočtení celkem

53

Počet inspektorů celkem

29 + 2*

* inspektor čekatel -3-

OIP v Plzni struktura a počet inspektorů Počet Odbor

inspektorů

Specializace

Ženy

Muži

celkem 6.31 odbor inspekce I vedoucí odboru asistentka 6.32 odbor inspekce II vedoucí odboru asistentka 6.33 odbor inspekce III vedoucí odboru asistentka

průmysl a služby, zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství, doprava tlaková zařízení, zdvihací zařízení, elektrická zařízení, plynová zařízení, stavebnictví a dokumentace staveb, „Bezpečný podnik“, „Velké havárie“ pracovní vztahy, pracovní podmínky, zaměstnávání žen, mladistvých a činnosti vykonávané dětmi, mzdy, platy, cestovní náhrady, pracovní doba, doba odpočinku, kolektivní vyjednávání

OIP v Plzni

* inspektor čekatel

-4-

8 + 1*

0

8+1*

9+1*

1

8+1*

12

8

4

29+2*

9

20+2*

3. KONTROLNÍ ČINNOST Základní statistické údaje o kontrolní činnosti v roce 2009 Souhrnné údaje za rok 2009: Hlavní náplň kontrolní činnosti v roce 2009 tvořily plánované kontroly prováděné v rámci plnění hlavních úkolů stanovených schváleným Programem činnosti inspektorátu na rok 2009 ( č.ú.09.1.01, 09.1.02, 09.1.03, 09. 1. 04, 09. 1. 05, 09.1.06, 09.1.07, 09.1.09, 09.1.10, 09.1.11, 09.1.12, 09.1.19, 09.1.20). Celkový počet kontrol provedených v roce 2009 v rámci všech úkolů byl ve srovnání s rokem 2008 vyšší o 213, tj. plus 17 %. Vývoj v počtech provedených kontrol je patrný z následující tabulky: rok 2009 celkem 1398 rok/počet kontrol rok 05 938

rok 06 1146

rok 07 1110

rok 08 1185

rok 09 1398

Z celkového počtu - 1398 kontrol bylo: 1079 provedeno v rámci hlavních úkolů SÚIP…....………...…. 77 % 319 provedeno v rámci neplánovaných úkolů…………...……. 23 % u 1333 kontrolovaných subjektů. Z celkového počtu provedených kontrol bylo realizováno: v Plzeňském kraji ………… 69 % v Karlovarském kraji ………31 % Nedílnou součástí činnosti OIP v Plzni v roce 2009 bylo vyšetřování příčin pracovních úrazů. V roce 2009 bylo šetřeno resp. zahájeno: -šetření 7 SÚ z celkového počtu 14 hlášených, -šetření 14 PÚ s hospitalizací delší než pět dnů z celkového počtu 56 hlášených. V roce 2009 se OIP v Plzni vyjádřil celkem k 120 dokumentací staveb. Počet posouzených dokumentací v roce 2009 - 74. Bez odborného stanoviska bylo vráceno 46 PD, tyto nesplňovaly zásady výběru projektových dokumentací staveb dle metodického pokynu GI č.6/2005. V porovnání s rokem 2008 byl počet posouzených dokumentací nižší. vývoj v počtu posouzených dokumentací rok 05 93

rok 06 103

rok 07 73 -5-

rok 08 113

rok 09 74

V roce 2009 se OP v Plzni zúčastnil celkem 127 kolaudací staveb. V porovnání s rokem 2008 byl počet účastí na kolaudacích nižší o 42. vývoj v počtu účastí při kolaudacích rok 05 238

rok 06 255

rok 07 198

rok 08 169

rok 09 127

Přehled výkonů provedených OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni

Výkony

rok 2009

Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob hlavní úkoly SÚBP plánované (č.ú.09.1.01, 09.1.02, 09.1.03, 09. 1. 04, 09.1.05, 09.1.06, 09.1.07, 09. 1. 09, 09.1.10, 09.1.11, 09.1.12, 09.1.19, 09.1.20) Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob mimo hlavní úkoly z toho: Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob úkoly OIP ostatní (č. ú.09.1.01N, 09.1.03N, 09.1.05N, 09.1.6N, 09.1.07N,09.1.90N, 09.1.99N ) Kontroly v souvislosti s šetřením příčin smrtelných pracovních úrazů ( č.ú.09.1.90 ) Kontroly v souvislosti s šetřením příčin závažných pracovních úrazů (č.ú.09.1.91 ) Kontroly v souvislosti s šetřením příčin hromadných pracovních úrazů (č.ú.09.1.92 ) Kontroly v souvislosti s šetřením příčin ostatních pracovních úrazů (č.ú.09.1.93 )

1 079 319

97 7 14 0 0

Šetření obdržených podání – stížností ( počet 377 kontrol v rámci úkolu 09.1.06 je zahrnuto v hlavních úkolech )

0

Šetření obdržených podání – podnětů / vyjma stížností/ (č.ú.09.1.97 )

0

Kontroly a šetření – celkem

1 398

Technická a jiná opatření Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb

74

Účast na kolaudačním řízení

127

Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ

Uskutečněná poradenství -celkem -6-

0 0

7 322

4. Základní údaje o udělených pokutách a vydaných rozhodnutích Celkový počet sankcí právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které nabyly právní moci v roce 2009 – 384 je v porovnání s rokem 2008 vyšší o 36. Vývoj v počtu sankcí udělených kontrolovaným subjektům a jejich výši, ukazuje následující tabulka. Počet udělených sankcí v právní moci Rok 2005 97

Rok 2006 136

Rok 2007 270

Rok 2008 348

Rok 2009 384

Celková výše pokut udělených kontrolovaným subjektům, které nabyly právní moci v roce 2009 – 14 050 000,- Kč je v porovnání s rokem 2008 vyšší o 2 242 000,- Kč Počet udělených pokut v právní moci Rok 2005 965 500

Rok 2006 2 129 000

Rok 2007 6 642 000

Rok 2008 11 808 000

Rok 2009 14 050 000

Z celkového počtu 384 pokut bylo 21 pokut v celkové výši 210 000,- Kč uloženo příkazem. Průměrná výše pokuty v r. 2009 (bez pokut udělených v souvislosti s vyšetřováním příčin PÚ) 32 541,- Kč byla ve srovnání s rokem 2008 (14 910 Kč) vyšší o 5 486 Kč. Z celkového počtu 384 bylo 12 pokut uděleno za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení zjištěných při vyšetřování příčin vzniku PÚ. Výše pokut udělených za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v souvislosti s šetřenými úrazy – 650 000,- Kč. Průměrná výše sankce udělená v souvislosti se šetřenými úrazy v r. 2009 – 70 000 Kč byla v porovnání s rokem 2008 (22 143 Kč) vyšší o 47 857 Kč. V roce 2009 OIP v Plzni neuložil žádnou pokutu zaměstnanci. V roce 2009 bylo uloženo 14 pořádkových pokut v PM v celkové výši 335 000,- Kč. Počet nedostatků, vyřazených strojů a vydaných zákazů Nedostatky – zákazy Zjištěné závady bez vydaného opatření (s násobností) Zjištěné závady bez vydaného opatření (bez násobností) Zjištěné závady s vydaným opatřením (s násobností) Zjištěné závady s vydaným opatřením (bez násobností) Zákazy pracovních nebo technologických postupů

-7-

2 510 1 180 3 654 2 086 1

5. HÚ 09.1.01 - Bezpečnost práce ve stavebnictví I. Cíl úkolu: Záměrem kontrol prováděných v roce 2009 bylo přimět organizace dodržovat platné právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP na staveništi a tím předcházet nebezpečným způsobům práce a minimalizovat tak možnost vzniku pracovních úrazů. Zadání úkolu a výběr dozorovaných subjektů : Výběr dozorovaných subjektů byl proveden v souladu se zadáním úkolu. Při výběru dozorovaných subjektů bylo vycházeno ze skutečnosti, že je třeba podchytit a zmapovat co nejširší okruh subjektů, pokud možno z celého regionu, v závislosti na výskytu a četnosti pracovní úrazovosti nebo takových subjektů, u kterých nebyla provedena ještě žádná kontrola. U posledně jmenovaných subjektů systém řízení BOZP ve většině případů není dostatečně funkční, pokud nejsou kontaktováni externími pracovníky zabývajícími se problematikou BOZP, což je v dnešní době dost časté a pro nás velice přínosné. V rámci úkolu byly také prováděny namátkové kontroly na staveništi bez předchozího ohlášení, což se projevilo jako velice přínosné, neboť z těchto staveb máme nejlepší poznatky o nefunkčnosti systému BOZP u jednotlivých subjektů. Jako jeden z největších a častých problémů vidíme neznalost zadavatelů staveb svých povinností vyplývajících z ustanovení § 14 a § 15 zákona číslo 309/2006 Sb. II. Výsledky inspekční činnosti a získané poznatky : Výsledky inspekcí dozorovaných subjektů provedených v souladu se zadáním a cílem úkolu 09. 1. 01 lze shrnout do následujících poznatků:  byl naplněn počet kontrol u organizací dle zadání  v rámci úkolu byly také prováděny kontroly plnění povinností zadavatelů staveb, kdy byla kontrola zaměřena na povinnosti vyplývající z ustanovení § 14 a § 15 zákona číslo 309/2006 Sb. a je nutné konstatovat, že existence zákona číslo 309/2006 Sb., stále není dostatečně v povědomí veřejnosti, a to zejména co se týče povinností pro zadavatele stavby. Pokud by se inspektoři chtěli zaměřit pouze na tyto stavby, našlo by se zadavatelů staveb, kteří mají naplnit povinnosti zákona číslo 309/2006 Sb., mnohem víc, než je pouhý vzorek z našich kontrol  zpracování plánu BOZP je v rámci přípravy projektu jen velice nepatrné procento a na stavbě jsou zpracovány plány BOZP většinou až za chodu, když je stavba započata a nebývají upravovány a doplňovány. Jen velice ojediněle a zřídka stačí koordinátoři upravovat plán BOZP při realizaci staveb a vzhledem k rychlosti výstavby některých staveb a přítomnosti koordinátorů na stavbě, je to i logické. Problém je v tom, že většina zhotovitelů vidí v koordinátorovi pouze obtížný element a byrokratickou překážku, která mu znemožňuje výkon práce  na staveništi, kde pracuje více zaměstnavatelů a není koordinátor BOZP, chybí informace o rizicích při práci za provozu, za souběhu a nejsou stanoveny podmínky -8-

pro bezpečné provádění prací. Pokud někdo má zpracován seznam rizik a předá jej v rámci stavby jinému dodavateli, pak se děje pouze v rámci prvního vstupu na stavbu a ve většině případů se takto děje s riziky, které má subjekt vyhodnocena pro celou svoji činnost a nikoli na konkrétní stavbu. Tato rizika pouze předá v rámci předávání stavby jinému dodavateli a dál se již nic neděje, přestože nejen stavba, ale i způsoby práce a počty lidí se zde mění. Takže nejde o spolupráci a organizování práce v souladu s ustanovením § 101 odst. 3, resp. 4 ZP, ale jde jen o alibismus subjektů, co možná nejjednodušším způsobem plnit jemu stanovené podmínky, aby se nedalo říci, že neplní své povinnosti ze ZP V případě fungování koordinátora je to trochu jiné, nicméně ani to neznamená, že informace o rizicích se vždy dostanou k těm, co by o nich měli být informováni, neboť zhotovitel, který se na stavbu dostane, obdrží plán BOZP a vyhodnocení rizik při vstupu na stavbu, aby s nimi seznámil své zaměstnance a nechal je pak podepsat doklad o seznámení. Doklad samozřejmě nechají své zaměstnance podepsat, protože bez toho by je na stavbu nemusel koordinátor pustit, ale co jim kdo sdělil o jejich povinnostech, právech a zejména rizicích to je z rozhovorů s nimi patrné – nic, jen aby podepsali papír a šli dělat  zaměstnanci bývají seznamováni se všeobecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ovšem ve většině případů chybí dostatečný rozsah obsahu školení, dostatečné pokyny pro kvalifikované provádění konkrétně přidělovaných prací, zvláště chybí poskytování informací o konkrétních opatřeních přijatých v rámci vyhledání rizik pro daný postup práce nebo dodržování těchto opatření. Nadále přetrvává problém s přizpůsobováním opatření v rámci vyhodnocení rizik se změnou legislativy, kdy opatření zůstala stejná a je z toho patrné, že s riziky se nepracuje soustavně a není zde zpětná vazba na školenou - změněnou legislativu, která se dostane pouze do osnov školení, nikoli však do seznamu rizik. Tato dokumentace zůstává po jejím zpracování ležet v šuplíku a není s ní dále pracováno a stavbyvedoucí nebo mistři neví, kde by ji měli hledat, byť by jim mohla usnadnit řešení problému, jak v konkrétní situaci řešit zajištění BOZP v danou dobu  zdravotní způsobilost je u většiny zaměstnavatelů ověřována, jen ojediněle se setkáváme, zejména u menších subjektů s absencí ověření zdravotní způsobilosti a občas také ojediněle u zaměstnanců nad 50 let věku. Často však bývá problémem ze strany zaměstnavatele zajistit smlouvu se závodním lékařem a zaměstnanci jsou pak nuceni chodit ke svému osobnímu lékaři, který zpravidla nemá dostatečné informace o výkonu práce svých pacientů a o prostředí, ve kterém se denně pohybují  vlastní seznamy pro poskytování OOPP jsou zpracovány, ne však na základě vyhodnocení rizik, ale dle vlastních zkušeností, bez jasného zpracování a určení nebo dle požadavku vyššího dodavatele či koordinátora BOZP. Přestože nebývá pravidlem toto vyhodnocování rizik, OOPP jsou však i za těchto okolností poskytovány a většinou v souladu s potřebami dané činnosti. Větším problémem je však jejich používání samotnými zaměstnanci, čímž je prokazována nefunkčnost kontrolního systému zaměstnavatele, neboť pokud nejsou zaměstnanci kontrolováni a upozorňovány na nepoužívání, nebudou je používat ať již hned nebo zajisté časem.

-9-













Zaměstnanci v době naší kontroly vědí o naší přítomnosti a jsou upozorněni na možnost sankce a ve většině případů jsou vybaveni v souladu se seznamem OOPP seznamy s vyhodnocenými riziky jsou pouze v obecné rovině a neodpovídají provozu, pro které jsou zpracovány. Subjekty, které tato rizika mají vyhodnocena, nejsou schopny s těmito riziky dále pracovat a seznamování zaměstnanců má pouze formální a nikoli produktivní charakter. Většina subjektů také neplní opatření stanovená ve svém seznamu a práce jsou prováděny za úplně jiných opatření, čímž se jasně prokazuje, že zaměstnavatelé nekontrolují plnění stanovených opatření vlastní staveniště nebo pracoviště bývají jen velice zřídka, (asi v 50 % případů) oploceny. Důvodem je samozřejmě cena, kterou chtějí za oplocení ušetřit, přestože v každém stavebním povolení je tato povinnost stanovena. Ve městech, kde je velký provoz lidí, se tato oplocení provedou, ale jakmile jde o nějakou okrajovou část nebo lokalitu mimo dění je absence tohoto oplocení patrná a to kolikrát i na stavbě, kde se pohybuje koordinátor BOZP, což je zarážející kolektivní zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky nebo do volné hloubky bývá prováděno téměř výhradně pouze dvěma způsoby. Jedním bývá lešení, což je nejčastější způsob u pádů z budov a dále pak zajištění pomocí zábradlí, což bývá často chybně prováděno, neboť toto slouží spíše jako zábrana, přestože je zbudována na hraně pádu, neboť by absolutně neplnila parametry zábradlí pro zachycení náhodného pádu. Při namátkových kontrolách zjistíte, že záleží opravdu od jednotlivého stavbyvedoucího, koordinátora BOZP nebo kolikrát i od stavebního dozoru, jak si konkrétní zaměstnavatelé plní své povinnosti v rámci zajištění případného pádu kolektivním zajištěním. Je až zarážející, jaké případy se na stavbách vyskytují a co si někteří zaměstnavatelé prostřednictvím svých vedoucích pracovníků dovolují provozovat za pracoviště jako technické konstrukce pro zajištění prací ve výšce kolektivním zajištěním jsou nejčastěji používána různá lešení ať již typem nebo provedením. V těchto případech bylo nejčastěji zjištěno porušování předpisů pro práci ve výškách. Technické konstrukce, zejména lešení bývají často provozována v rozporu s platnými předpisy, když nejsou smontována správně, což se však zpětně špatně dokazuje, neboť firma montující lešení tvrdí, že v době předání vypadalo úplně jinak, a že si jej museli upravit po předání. Téměř na každém druhém lešení stále chybí zarážky u podlahy. V letošním roce, stejně jako vloni, jsme se jen ojediněle setkali s tím, že by některý z inspektorů kontroloval subjekt, který by v době kontroly montoval nebo demontoval konstrukci ke zvýšení místa práce, toto je možno pouze v případech neohlášených kontrol používání OOPP proti pádu jsme v době kontroly viděli opravdu jen snad ve dvou či třech případech, jinak je buď používáno kolektivní zajištění, nebo je absence jakéhokoli zajištění a to zejména v době namátkových kontrol zajištění bezpečnosti pod prací ve výšce bývá opětovně spíše problémem při namátkových kontrolách, neboť pokud o nás vědí, většinou jsou práce ve výšce zastaveny, přerušeny nebo se vůbec nezačínají a po dobu kontroly dělají lidé něco jiného. Jakmile však přijdeme neohlášeni, zjistíme, že opatření stanovená v hodnocení rizik jsou naprosto opomíjena - 10 -











jen velice sporadicky vidíme při ohlášené kontrole pracovat někoho ve výkopu, ať již zajištěném, či nezajištěném. Tento nedostatek se ukáže vždy až při úrazech nebo neohlášené kontrole stavby používané stroje a nářadí byli kontrolovány jak z hlediska pravidelných kontrol, údržby a revizí, tak z hlediska jejich správného využívání v souladu s návody výrobce a bezpečnostními požadavky tak z hlediska kvalifikované obsluhy těchto zařízení. Až na pár výjimek se dá říci, že většina používaných strojů a zařízení je oproti předchozím rokům v lepší kvalitě i použitelnosti, k čemuž bezpochyby přispělo i zavádění ISO do firem. Právě v rámci dokladovosti se díky zavedením ISO zlepšil přístup firem k písemným dokumentacím a zejména u kontrol, údržeb a revizí je toto markantní zdvihací zařízení se na stavbách vyskytují jen ojediněle, kdy většinou jsou tato zařízení pronajata od kompetentních firem, kteří dodají zařízení jako celek a provádí potřebné úkony buď sami, nebo prostřednictvím servisu namontují, seznámí a dodají potřebnou dokumentaci. Ve většině případů nebývá problém se zařízením, občas vznikne problém s užíváním tohoto zařízení, což je způsobeno chybou lidského faktoru, který poruší podmínky výrobce nebo předpisů BOZP. Manipulace s materiálem je na stavbách většinou co nejvíce zjednodušována ať již používáním stříkaných omítek, tlačených betonových směsí nebo využíváním konkrétních mechanismů uzpůsobených ke konkrétní dané pracovní činnosti hlavní staveništní rozvaděče bývají většinou v pořádku, neboť tyto jsou připojovány až po předložení revize ZČE, ovšem přidružené staveništní rozvaděče, které jsou součástí soustavy po staveništi, ty bývají opomíjeny, stejně jako prozatímní pohyblivé přívody, které jsou užívány byť po dobu platných revizí a kontrol v žalostném stavu. velice dobře se osvědčily kontroly přímo na staveništi, kdy se inspektoři ohlásí přímo odpovědnému pracovníkovi na místě výkonu práce, kde se dobře pozná reálný stav pracoviště i dodržování BOZP ze stran jednotlivých subjektů. Tam kde se hlásíme předem před provedením kontroly se skutečná pravda ukáže až při vzniku pracovního úrazu, kde již nejde tolik věcí zamaskovat, přestože se i o toto někteří zaměstnavatelé snaží.

Výsledky kontrol v číslech : Číslo úkolu počet subjektů 09.1.01 91 09.1.01N 9

Počet kontrol 91 9

Počet závad 342 5

Násobnost závad 495 6

ø závad 3,758

III. Zhodnocení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví v kontrolované oblasti : Většina subjektů má zavedený systém BOZP za pomoci externích bezpečnostních techniků, kteří pro ně vypracují různé směrnice, vyhodnocení rizik, příkazy ředitele a jiné dokumenty, které mají plnit. To by po naší stránce bylo u většiny těchto subjektů v pořádku. Horší je však plnění těchto zpracovaných dokumentů v praxi, protože u téměř 90 % není realita provozu v souladu s dokumenty. Berou tyto dokumenty pouze jako nutné zlo, které po nich požaduje zákon a nepracují systematicky a už vůbec ne bezpečně. Hodnocení rizik berou - 11 -

jako jednostranný akt, který někdo vypracuje v rozsahu i několika set stran, pak jim zaměstnanci podepíší seznámení s těmito riziky, které proběhne v rámci celého školení BOZP, které má celkově trvání něco kolem dvou hodin a zaměstnavatel je spokojený, jak naplnil povinnosti stanovené zákonem. Naprosto nefunkční jsou kontroly odpovědných pracovníků na stavbě, kteří si naprosto neplní své povinnosti a vyplývá to i z toho, že nejsou řádně kontrolováni opět jejich nadřízenými. Téměř všechny subjekty řadí ekonomický zisk nad přirozenou starost o životy svých zaměstnanců. Jednoznačně se dá říci, že zaměstnavatelé nevychází z faktu, že BOZP by mělo být nedílnou a rovnocennou součástí výkonu práce. Toto však vychází i z faktu, že zaměstnavatelé po vzniku pracovního úrazu téměř nepocítí tlak na ně v rámci splnění finančního vyrovnání a kompenzací veškerých léčebných výloh i výloh státu v rámci těchto úrazů. Vše zaplatí pojišťovna, potažmo daňoví poplatníci a zaměstnavatele to nestojí nic jiného, než pár hodin času strávených při vyšetřování úrazu OIP, Policie, případně vlastním šetřením, pokud se tím vůbec zabývají. Ve většině pouze alibisticky vypíší záznam o úrazu, kde stanoví příčinu jako nepředvídatelné riziko a tím si myslí, že je vše vyřešené. Vyšetřování úrazů: V roce 2009 jsme se v našem regionu účastnili šetření 4 smrtelných pracovních úrazů v souvislosti s výstavbou, stavební výrobou, či montáží. Ve dvou případech se jednalo o pád z výšky, v jednom případě o pád přepravovaného materiálu a v jednom případě se jednalo o přejetí OSVČ se slovenským živnostenským listem dvoucestným bagrem, kdy na základě zjištění na místě stavby byly provedeny kromě zprávy ze smrtelného pracovního úrazu ještě kontroly u dvou subjektů a koordinátora BOZP působícího na stavbě. Dále jsme se účastnili šetření 5 pracovních úrazů s dobou hospitalizace delší než 5 dní, kdy 4. případy byly způsobeny pádem osob z výšky a 1 byl zasypáním ve výkopu. Poradenství, výchovná a vzdělávací činnost : 





nejčastější poradenství bylo prováděno v rámci kontrol a dále pak v rámci poradenství – konzultačních hodin na OIP, ale i přímo v terénu, pokud se jednalo o složitější problematiku. Konzultace z oblasti BOZP na různá témata jsou poskytovány různým organizacím, projektantům, ale i zaměstnancům. Nejčastější dotazy se týkají ustanovení zák. číslo 309/2006 Sb., Zákoníku práce, nařízení vlády 362/2005 Sb., nařízení vlády 591/2006 Sb., nařízení vlády 101/2005 Sb., hodnocení rizik. Ze strany projektantů pak osvětlování ke vztahu zákona číslo 309/2006 Sb., k vyhlášce 499/2006 Sb., různých ČSN a konkrétních problémů při řešení nově budovaných objektů v rámci osvěty předpisů BOZP jsme se zúčastnili i několika seminářů, kde jsme jako hosté měli možnost upozornit na možná úskalí předpisů BOZP, které se ještě nevryli do paměti zaměstnavatelů a provozovatelů zařízení OIP Plzeň byl osloven sdružením Bavorských podnikatelů ve stavebnictví - Bayern Handwerk International GmbH (Partner im Enterprise Europe Network der EUKommission) o poskytnutí základních informací v oblasti BOZP pro ČR, kdy - 12 -

proběhla úvodní setkání s nastíněním případné spolupráce v rámci předpokládané kampaně pro osvětu těchto podnikatelů v BOZP platících v ČR

Ostatní neuvedené činnost inspektorů: 



při plnění programu prověrek byl brán zřetel i na ochranu veřejnosti před možným nebezpečím vyplývajícím z prováděné výrobní činnosti, hlavně zajištění konstrukcí přímo na ulicích, v blízkosti veřejného prostranství, ale také na samotném staveništi, kde se pohybují zaměstnanci. Kontrolováno bylo zejména zajištění míst dosažitelných či ohrožených stavbou mimo oplocený areál proti pádům osob i materiálu z výšky, zajištění místa pod místem práce a dostatečnost stanovených a provedených opatření proti pádu osob do výkopů u liniových staveb nebo staveb v intravilánu města obcí.

Zástupci zaměstnanců a odbory : 

v roce 2009 jsme se v rámci kontroly setkali jen ojediněle se zástupci odborů, ovšem pouze jednou se jejich zástupce účastnil vlastní kontroly a to patrně z důvodu toho, že technik BOZP byl zároveň zástupce předsedy OS. Nesetkali jsme se ani v jediném případě s tím, že by fungovala rada zaměstnanců nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP.

IV. Závěr: Ve většině subjektů je stanovena pouze obecná povinnost odpovědnosti dle Zákoníku práce a jen velice málo organizací má odpovědnost za BOZP na daném stupni řízení konkrétněji rozpracovanou či definovanou vnitřními předpisy nebo směrnicemi. U malých organizací a PFO se projevuje neznalost problematiky BOZP a u většiny subjektů je zřetelná absence odborníka na oblast BOZP. Problémy se objevují i u organizací, kde dříve působili bezpečnostní technici, kteří byli uvolněni do jiných funkcí nebo úplně propuštěni. Tam se projevuje pouhé doznívání nastoleného trendu, které však nestačilo zareagovat na nové ustanovení Zákoníku práce a dalších bezpečnostních předpisů. Většina organizací řeší problematiku BOZP tím, že si najmou smluvně organizaci, která má vyřešit situaci v organizaci, ne všechny tyto smluvní organizace provádějí svou činnost na kvalitní úrovni. Ve většině případů toto řeší pouze obecnými nařízeními a vyhodnocování rizik pouze formou obecnou, nekonkrétní a neodpovídající danému provozu, neboť sami nemají prostor a čas tento provoz důkladně poznat. Vzhledem k poklesu prací ve stavební výrobě a s poklesem poptávky na práce s nimi souvisejícími došlo k tomu, že práce byla často prováděna na hranici rizikovosti s tím, že byla opomíjena základní bezpečnostní ustanovení za cenu zlevnění či urychlení výroby nebo zjednodušení pracovního postupu. Ve většině případů tedy proto, aby se organizace dokázaly cenově dostat do rozpočtu, který byl zpracován pro výběrová řízení a tak v rozpočtech byla snížena cena až na možné minimum jen proto, aby organizace získala zakázku a mohla vyprodukovat zisk. Neuvědomují si však následky svého - 13 -

chování, které se neprojeví možná ihned, ale vše směřuje nesprávným směrem, směrem k problémům, které se poté snaží řešit výmluvami, že všechno nejde dodržovat, že by se nic neudělalo. V souvislosti s poznatky z dozorů roku 2009 je třeba se zaměřit na systém řízení BOZP a na vyhledávání a vytipovávání rizik u středních i menších organizací, ale i PFO pracujících ve sdružení, které nedodržují naprostou většinu bezpečnostních ustanovení a tím vystavují ohrožení nejen sebe, nýbrž i své spolupracovníky, potažmo v některých případech i veřejnost. Tyto subjekty nemají dostatečně zažitý systém BOZP a proto se mu snaží vyhýbat s výmluvami, že k nehodové události u nich dosud nedošlo. Kontroly a šetření pracovních úrazů v organizacích ukázaly, že je nutné se i nadále důkladně věnovat preventivní kontrolní činnosti a to nejen ohlašované a nadále se věnovat prevenci informováním veřejnosti formou kampaní, letáků, brožur nebo i za pomoci médií, kde se tyto prezentace objeví pro širokou veřejnost. K tomu, aby se docílilo zlepšení stavu BOZP, bude zapotřebí působit na veřejnost, upozorňovat na chyby a zviditelňovat problémy v dané oblasti tak, jak to dělá např. Dopravní Policie a Hasiči, aby se výchovně působilo i na veřejnost, která se o dané téma nezajímá, neboť k tomu v minulých letech nebyla vychovávána, ani vedena. Dále by naší prioritou měla být i snaha poskytovat informace a zásady o bezpečnosti nejen práce, ale i běžného denního života a her u dětí již od útlého věku, protože ti jsou vnímaví a mají relativně velký paměťový potenciál pro zapamatování si určitých návyků, které je potom provázejí po celý život.

- 14 -

6. HÚ 09.1.02 - Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací ÚVOD: Důvodem pro zařazení tohoto kontrolního úkolu je počet pracovních úrazů v této oblasti. Z došlých zpráv o pracovních úrazech vyplývá, že zaměstnanci jsou ohroženi neodbornou manipulací při pracovním výkonu nebo neznalostí pracovních postupů. Po několika letech, kdy kontroly byly orientovány zejména na řidiče dopravců, je pro rok 2009 stanoven úkol se zaměřením ochranu zaměstnanců při údržbě pozemních komunikací. CÍL ÚKOLU: Cílem úkolu je prosazovat dodržování stanovených předpisů v této oblasti a tím předcházet ohrožení zdraví a preventivně působit v oblasti pracovních úrazů. Součástí kontrol bude i účinné poradenství, zejména v oblasti nových či novelizovaných předpisů této oblasti. ZDŮVODNĚNÍ A VÝBĚR KONTROLOVANÝCH OSOB: Předmětem byla kontrola dodržování stanovených předpisů v této oblasti a tím předcházet ohrožení zdraví a preventivně působit v oblasti pracovních úrazů. Kontroly byly zaměřeny zejména na: - hodnocení a minimalizování rizik z pohledu zaměstnavatele, vyhodnocení a opatření na ochranu před jejich působením, stanovení technologických postupů - seznámení zaměstnanců s riziky, školení - OOPP (seznam, vedení, přidělování OOPP) - zdravotní způsobilost zaměstnanců, odborná způsobilost zaměstnanců - evidence pracovní doby, dodržování týdenních limitů - technický stav vozidel, strojů, zařízení a nářadí (platnost osvědčení o technickém stavu vozidla, prohlídky, údržba, revize). Zadání nevylučovalo v případech podání, zařadit do plánu kontrol i jiné dopravce a dopravce kamionové dopravy. Do seznamu kontrolovaných osob, byly zahrnuty firmy a organizace, které zajišťují čištění krajnic a příkopů, vyžínání trávy a kontrolovat stav a používání jednotlivých mechanismů. V zadání úkolu byl stanoven minimální počet kontrol ve 20- ti organizacích. V roce 2009 bylo provedeno celkem 25 kontrol. Z celkového počtu dvacet pět provedených kontrol, byla v jednom případě kontrola provedena u podnikající fyzické osoby, ve dvaceti čtyřech případech se kontrola uskutečnila u právnických osob. Z celkového počtu, dvacet čtyři kontrolovaných právnických osob, byla kontrola provedena ve třech akciových společnostech, v osmi příspěvkových organizacích a ve čtrnácti společnostech s ručením omezeným. - 15 -

Nejvíce závad a nedostatečné zajištění v systému řízení BOZP bylo zjišťováno u těch kontrolovaných organizací, které nemají systém řízené BOZP žádným způsobem zajištěnu a snaží se toto zajistit vlastními silami, přestože k této činnosti nemají dostatek znalostí o právních a ostatních předpisech, podle kterých musí splnit základní povinnosti stanovené k zajištění BOZP v dopravě a současně při pořizování vlastní dokumentace. VÝSLEDKY INSPEKČNÍ ČINNOSTI A ZÍSKANÉ POZNATKY: a) Rizika 1. Zaměstnavatel nevyhledává a nevyhodnocuje rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a tím nevytváří podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, ve smyslu § 103 odst. 3 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 103 odst. 3 zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) 2. Zaměstnavatel neinformoval zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávána práce zařazena, ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (1x celkem 2 zaměstnanci) 3. Zaměstnavatel nezajistil dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro zaměstnance, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, která se týkají jimi vykonávané práce a jejich pracoviště, jak vyžaduje § 103 odst. 1 písm. f) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (5x celkem 15 zaměstnanců) 4. Zaměstnavatel neorganizuje a neprovádí pravidelně, nejméně 1x ročně, prověrky BOZP, ve smyslu § 108 odst. 5 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (1x). Neprovádění pravidelných údržby, kontrola a revizí, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona číslo 309/2006 Sb., Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona číslo 309/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) Nevybavení zařízení provozní dokumentací a neprovádění následných kontrol nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, není-li stanoveno zvláštním právním předpisem, popřípadě průvodní dokumentací nebo normovou hodnotou rozsah a četnost následných kontrol jinak, podle požadavku ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. (Porušení ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) Neplnění zákonné povinnosti zaměstnavatele zajistit stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště, podle požadavku ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. (1x) - 16 -

b) Školení BOZP 5. Zaměstnavatel zaměstnance při nástupu do práce neseznámil s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve smyslu § 37 odst. 5 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 37 odst. 5 zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) 6. Zaměstnavatel nezajistil zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, ve smyslu § 103 odst. 2 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (4x celkem 13 zaměstnanců) Zaměstnavatel nevede dokumentaci o provedeném školení, ve smyslu § 103 odst. 3 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (Nevedení dokumentace o provedeném školení, ve smyslu ustanovení § 103 odst. 3 zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) c) Bezpečné pracovní postupy 7. Zaměstnavatel nezajistil, aby zaměstnanci používali stroje a zařízení k účelům a za podmínek, pro které jsou určeny, v souladu s provozní dokumentací, ve smyslu § 101 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a (Porušení ustanovení § 101 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) Zaměstnavatel nezajistil, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány, jak vyžaduje § 4 odst. 1 zákona číslo 309/2006 Sb., Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 4 odst. 1 zákona číslo 309/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) Zaměstnavatel nezajistil minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a písm. b) nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. (2x) Pracoviště zaměstnavatele neodpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 nařízení vlády číslo 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. (4x) 8. Zaměstnavatel nestanovil v místním provozním bezpečnostním předpise bezpečné pracovní postupy pro zaměstnancem prováděné úkony, ve smyslu § 102 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 102 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) Zaměstnavatel neorganizuje práci a nestanovil pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti, jak vyžaduje § 5 odst. 1 zákona číslo 309/2006 Sb., Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 5 odst. 1 zákona číslo 309/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) - 17 -

Zaměstnavatel nestanovil pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy a neorganizuje práci zaměstnanců, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích, ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (6x celkem 7 zaměstnanců) a přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. (3x ) d) OOPP 9. Zaměstnavatel nemá zpracován vlastní seznam osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně, ve smyslu § 104 odst. 5 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (1x celkem 4 zaměstnanci) 10. Zaměstnavatel neposkytuje osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, jak vyžaduje § 104 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (2x celkem 5 zaměstnanců) a podle podmínek stanovených v nařízení vlády 495/2001 S., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. e) Odborná způsobilost zaměstnanců 11. Zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem, ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. A podle podmínek stanovených minimálními bezpečnostními standardy ČSN 69 0012 a ČSN ISO 12480-1. (Porušení ustanovení § 103 odst. 1 odst. a) zákona číslo 262/2006 Sb., v souvislosti s odbornou způsobilostí nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) f) Zdravotní způsobilost zaměstnanců 12. Zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (1x celkem 11 zaměstnanců) 14. Zaměstnavatel je nezajistil, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem závodní preventivní péče před zařazením na noční práci, ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (2x celkem 3 zaměstnanci)

- 18 -

g) Revize strojů, zařízení a nářadí 18. Zaměstnavatel je nehledává nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek a nezjišťuje jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto nehodnotí rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění. Nekontroluje úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a nedodržuje metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu, ve smyslu ustanovení § 102 odst. 3 písm. b) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (Porušení ustanovení § 102 odst. 3 písm. b) zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.). § 4 odst. 1 písm. c) zákona číslo 309/2006 Sb., Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. (Porušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona číslo 309/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno). A § 4 odst. 2 nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. A porušení ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (2x). h) Pracovní doba 19. Zaměstnavatel nevede u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce, doby v době pracovní pohotovosti, pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel, ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (3x celkem 6 zaměstnanců) 20. Pracovní doba zaměstnanců překročila stanovenou pracovní dobu v týdnu, ve smyslu ustanovení § 79 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (Porušení ustanovení § 79 zákona číslo 262/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) a § 10 nařízení vlády číslo 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. (Porušení ustanovení § 10 nařízení vlády číslo 589/2006 Sb., nebylo u kontrolovaných osob zjištěno.) Za zjištěné nedostatky byla osmi (8) kontrolovaným osobám navržena sankce v celkové výši 395.000,-- Kč. Příčinu nedostatků, zjištěných při kontrolách v rámci plnění úkolu spatřujeme v omezeném počtu odborně způsobilých osob pro zajištění BOZP působících u kontrolovaných osob. Ve všech případech, kdy zaměstnavatel porušil ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákona číslo 262/2006 Sb., lékaři a zdravotnická zařízené prokazatelně odmítají uzavřít smluvní vztah se zaměstnavateli. Následkem toho jsou pak zaměstnavatelé nuceni řešit problematiku závodní lékařské péče individuálně s obvodovými lékaři, kteří však nemají přehled o problematice ohrožení zdraví a rizik při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, popřípadě se odmítají s pracovišti a pracovními podmínkami seznámit. Celkový počet nedostatků, zjištěných při kontrolách v rámci plnění úkolu lze spatřovat nejen v absenci odborně způsobilých osob pro zajištění BOZP, v neprofesionalitě kmenových zaměstnanců, kteří vykonávají vícero pracovních úkonů z různých výrobních činností ale také - 19 -

ve velké fluktuaci zaměstnanců a značného podílu nízké úrovně dosaženého vzdělání zaměstnanců v jednotlivých profesích, jakož i neprofesionálním přístupu odpovědných osob. Své negativní hledisko sehrává i ten fakt, že na prvním místě je ekonomické přežití subjektů a teprve potom je snaha zajistit BOZP. ZÁVĚR: Kontrolou vybraných subjektů byl splněn cíl úkolu s jeho zadáním. Lze konstatovat, že v oblasti ochrany zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací je ze strany zaměstnavatelů, až na výše uvedené nedostatky, věnována dostatečná péče bezpečnosti zaměstnanců a jejich pracovním podmínkám, včetně plnění pracovně právních povinností vůči zaměstnancům. Příčinu spatřujeme v tom, že se zaměstnavatelé v menší míře zajímají o povinnosti kladené jim k zajištění BOZP, zejména zákoníkem práce a prováděcími předpisy. Na prvním místě zájmu podnikatelů je zejména prosperita společnosti firmy. Technický stav dopravních prostředků, včetně předložení jejich dokumentace je velmi dobrý. Problém při kontrole v některých případech nastal při požadavku předložení protokolu o technické kontrole, neboť originály protokolů mají leasingové společnosti u sebe. Opravy a údržba dopravních prostředků je převážně prováděna značkovými servisy dodavatelským způsobem. Pouze u třech subjektů bylo zjištěno, že opravy a preventivní údržba dopravních pro-středků jsou prováděny v opravně společnosti vlastními prostředky a zaměstnanci. Stav budov, komunikací včetně dopravního značení a stav nářadí a strojního zařízení bylo zjištěno pouze několik méně závažných závad. Kontroly podle našeho úsudku pomohly především těm zaměstnavatelům, kteří nesplnili své povinnosti a to zejména tam, kde mají povinnost přizpůsobit svá opatření k měnícím se skutečnostem respektive ke změnám předpisů v oblasti BOZP při provozování silniční dopravy. 50 % zaměstnavatelů, u kterých byla provedena kontrola, nepřijímá dostatečně technická a organizační opatření k prevenci rizik, neprovádí kontrolu účinnosti svých již vydaných opatření a nekontroluje jejich dodržování. Proto je nanejvýš žádoucí, aby ze strany OIP byla těmto subjektům věnována i nadále zvýšená pozornost

- 20 -

7. HÚ 09.1.03 - Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích 1. Úvod Výběr kontrolovaných subjektů byl proveden v souladu se zadáním úkolu. Při výběru kontrolovaných subjektů bylo vycházeno ze skutečnosti, že se u nich předpokládalo vyšší potencionální ohrožení osob a především skutečnost, že u zvolených subjektů nebyla provedena ještě žádná kontrola v souvislosti zavedeného systém řízení BOZP. Ve většině případů není dostatečně funkční, pokud není řešen interními nebo externími pracovníky zabývajícími se problematikou BOZP. 2. Cíl úkolu Záměrem kontrol prováděných v roce 2009 v rámci úkolu 09. 1. 03 bylo zjištění, zda organizace dodržují platné právní a ostatní předpisy v oblasti bezpečnosti práce, včetně technických a technologických opatření k zajištění BOZP na pracovišti. Cílem úkolu nebylo pouze zjištění skutečného stavu a stanovení potřebných opatření k nápravě, ale také zařazení subjektů do systému následných a periodických kontrol. 3. Zadání úkolu 3.1 Výběr subjektů pro kontrolu Provést kontrolu u subjektů zejména v kategoriích 6 až 249 zaměstnanců v oborech Zemědělství

10 000

lesnictví a dřevoprůmyslu (200 000 a 361 000), včetně výroby nábytku

20 000

výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

28 000

výroba strojů a zařízení

29 000

výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů

34 000

výroba pryžových a plastových výrobků

250 000

výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

260 000

výrobě a rozvodu elektřiny, vody a plynu

400 000

3.2 Systém výběru subjektů Ke kontrolám byly přednostně vybrány subjekty, u kterých: - nebyla ještě provedena plánovaná kontrola, - 21 -

- byl nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti, - byly opakované podněty na neplnění povinností na úseku BOZP, - uplynulo více jak 5 let od poslední plánované kontroly, - byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky 4. Předmět kontroly 4. 1 Administrativní kontrola     

prevence rizik péče o pracovní podmínky, školení a příprava k výkonu práce pracovní doba a její evidence poskytování OOPP pracovní úrazovost a úrazová prevence

4. 2 Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích 

 

kontrola realizace opatření, stanovených na základě hodnocení rizik na pracovištích a jejich dostatečnosti vzhledem k prováděným činnostem – bezpečnost pracovních postupů kontrola vhodnosti pracovišť s ohledem na prováděné činnosti technický stav provozovaných strojů a zařízení a stav péče o ně.

5. Hodnocení úrovně BOZP v malých a středních podnicích 5. 1 Počty prověrek, závad a uložených opatření k odstranění nedostatků. Období Počet kontrol Počet následných kontrol Počet závad Počet závad v násobnosti Výše pokut Počet pokut v ks Počet hodin strávených při plnění úkolu

1. – 12. měsíc 2009 362 42 1320 2063 2 645 000 92 4 850

- 22 -

5. 2 Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu Bod kontroly

Předmět kontroly

Porušení předpisu

Administrativní a) Vyhledávání a hodnocení rizik kontrola 1) Prevence rizik

Související předpisy

§ 102 odst.2), odst. 4 ) ZP

b) Přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace opatření

Počet porušení § 29 16

§ 3 odst.1-3 NV č. 378/2001 Sb. § 102odst.3 ) ZP § 102 odst.4) ZP

87 29 2

c) Seznámení zaměstnanců spolupracujícího subjektu se známými riziky, koordinace činností d) Seznámení vlastních zaměstnanců s riziky (písemně doložit) e) Školení BOZP zaměstnanců (písemně doložit) Způsobilost zaměstnance pro výkon práce.

2) Péče o pracovní podmínky

a) Pracovní doba - evidence pracovní doby - rozvržení pracovních směn - přestávky na jídlo a oddech, - odpočinek mezi směnami - odpočinek mezi směnami, v týdnu b) Kontrola zakázaných prací

7

§ 101 odst.3) ZP

-

§ 37 odst.1 § 103 odst.1,písm.a); odst.2 odst.3 ZP

1

§ 96 ZP

Vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti z hlediska: a) uspořádání b) vybavení

14 22 10 Zák. č. 262/2006 Sb.

-

§ 82,§ 83 ZP

-

§ 88 ZP

-

§ 90 ZP

-

§ 92 ZP

-

§ 238 odst.2, § 245 a § 246 odst.2,3 ZP § 104 odst.5 § 106 odst.4), písm.d) ZP

c) Poskytování OOPP, mycích čistících a dezinfekčních prostředků

3) Pracoviště

§ 101 odst.3) ZP

§ 2 odst.1 písm.a) zákona č. 309/2006 Sb.,

- 23 -

Vyhl.č..288/2003 Sb.

4 NV č. 495/2001 Sb., poskytování OOPP

2

NV č. 101/2005 Sb.

356

19

4) Pracovní postupy

5) Pracovní stroje a zařízení

6) Pracovní úrazovost

7) Roční kontroly BOZP

Číslo úkolu 09.1.03 09.1.03 N

Kontrola provádění práce podle zpracovaných pracovních postupů, návodů výrobce k provozu a údržbě zařízení

NV č.378/2001 Sb. § 3 odst.1 písm.a) § 5 zákona č.309/2006 Sb., § 103 odst.1), písm.a) ZP

a) kontrola průvodní a provozní dokumentace b) provádění kontrol a revizí zařízení,skutečný stav provozovaných strojů a zařízení, c) umístění na pracovišti d) odborná způsobilost obsluh

10 14

NV č. 378/2001 Sb., NV č. 101/2005 Sb. NV č. 178/2001 Sb., Vyhl. č. 18-21/ 1979 Sb.,

NV č. 494/2001 Sb.

a) evidence b) šetření příčin vzniku pracovních úrazů, c) stanovení opatření a jejich realizace Kontrola účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP

121

194 536 -

§ 105 odst.2 -5 ZP

5

§ 108 odst.5 ZP

23

Počet subjektů 362

Počet kontrol 362

Počet závad 1320

Násobnost závad 2063

42

42

5

5

Průměr závad 4

Výkon inspektora 4850 290

Rok právní moci

0

0

2009

2009

Celkem

Celkem

Číslo úkolu

Typ rozhodnutí

Rozhodnutí příkazem

Počet

Pokuta

Počet

Pokuta

Počet

Pokuta

09.1.03

Pokuta

Správní řízení

16

1235000

76

1410000

92

2645000

09.1.03N

Pokuta

Správní řízení

1

50000

1

50000

V průběhu provedených kontrol bylo zjištěno další porušení právních předpisů a to u 583 případů. V 102 případech byla použita citace zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále pak v 5 případech nařízení vlády číslo 11/2002 Sb., ve znění nařízení vlády číslo 405/2004 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, 58 případech nařízení vlády číslo 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů při práci související s chovem zvířat, 12 případech nařízení vlády číslo 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, 6 případech byla porušena vyhláška číslo 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění - 24 -

bezpečnosti práce a technických zařízení, 3 případech byla porušena vyhláška číslo 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, 2 případech byla porušena citace zákona číslo 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 1 případě nařízení vlády číslo 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, 393 případech byla porušena citace zákona číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 1 případě nařízení vlády číslo 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Celkový počet porušených paragrafů zjištěných za rok 2009 v rámci úkolu 09. 1. 03 byl 2084, čerpaných z 13 různých předpisů. Výsledky v číslech: Všechny číselné údaje lze zjistit na stránkách IS dozor. Obsah informací k sepsání této zprávy se vztahuje ke dni 31.12.2009. 5.3 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek Obsahem je komentář ke kontrolnímu seznamu HÚ 09. 1. 03, který navazuje na: - body kontroly - předmět kontroly - porušené předpisy pro protokoly a opatření - související předpisy (pro zjišťovací část protokolu) 5.3.1 Prevence rizik a) Vyhledávání a hodnocení rizik K uvedenému bodu kontroly bylo v předmětu zjištění porušení u § 102 odst. 2 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů v 29 případech a u § 102 odst. 4 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů v 16 případech. Zaměstnavatel nedostatečně vyhledával nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťoval jejich příčiny a zdroje tak, aby zajistil vyhledání příslušného rizika a na základě toho přijal opatření k omezení ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel nezajistil dostatečné vyhodnocení konkrétních rizik na pracovišti a neseznámil s nimi zaměstnance, případně ostatní osoby, které se s jeho vědomím zdržovaly na jeho pracovištích.

- 25 -

b) Přijímání opatření k eliminaci rizika realizace opatření V předmětu kontroly § 102 odst. 3) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů bylo 29 zjištění, v § 102 odst. 4) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 2 zjištění. Bylo zjištěno, že tam, kde nebylo možné rizika odstranit je zaměstnavatel nedostatečně vyhodnocoval a nepřijímal opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Konkrétní nedostatky byly dále definovány v § 3 odst. 1 - 3 nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a to v celkovém počtu 87 zjištění. c) Seznámení zaměstnanců spolupracujícího subjektu se známými riziky, koordinace činností K uvedenému bodu kontroly bylo v předmětu zjištění porušení § 101 odst. 3) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů v 7 případech. Zaměstnavatel nesplnil povinnost vzájemné informovanosti o rizicích na svém pracovišti, kde současně plní úkoly zaměstnanci jiného zaměstnavatele. Při plnění úkolů na jednom pracovišti zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů nebyli dostatečně koordinováni při provádění opatření k BOZP, včetně postupů k jejich zajištění. d) Seznámení vlastních zaměstnanců s riziky K uvedenému bodu kontroly nebylo v předmětu zjištění porušení § 101 odst. 3) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. e) Školení BOZP zaměstnanců. Způsobilost zaměstnance pro výkon práce. K uvedenému bodu kontroly bylo u § 37 odst. 1 zjištěno porušení v 1 případě. § 103 odst. 1, písm. a) byl porušen v 14 zjištěních, odst. 2 v 22 a odst. 3 v 10 porušeních zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel připouštěl, aby zaměstnanci vykonávali práce, jejichž náročnost by neodpovídala jejich zdravotní způsobilosti, nezajišťoval školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP při nástupu zaměstnance do práce, při změně zařazení či druhu práce, dále pak dokumentace neobsahovala právní předpisy, jako jsou zákon číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, nezajistil ověření zdravotní způsobilosti zaměstnanců před zařazením na noční práci a při výkonu této práce a nezajistil ověření zdravotní způsobilosti svých zaměstnanců k výkonu profese topiče, jeřábníka, vazače, řidiče a obsluhy tlakových nádob.

- 26 -

5.3.2 Péče o pracovní podmínky a) Pracovní doba - evidence pracovní doby - rozvržení pracovních směn - přestávky na jídlo a oddech - odpočinek mezi směnami - odpočinek mezi směnami, v týdnu K uvedenému bodu kontroly nebylo zjištěno žádné porušení § 96 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. U § 82, § 83, § 88, § 90 a § 92 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, porušení právních předpisů zjištěno nebylo. b) Kontrola zakázaných prací K uvedenému bodu kontroly nebylo zjištěno porušení § 238 odst. 2, § 245 a § 246 odst. 2, 3 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. c) Poskytování OOPP, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků V předmětu kontroly § 104 odst. 5 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byla 4 zjištění, v § 106 odst. 4 písm. d) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zjištěno porušení nebylo. Zaměstnavatel nezajistil vypracování, případně aktualizaci, právním předpisem (ZP + NV), předepsaného seznamu poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů a to v návaznosti na nařízení vlády číslo 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků ve 2 zjištěních. 5.3.3 Pracoviště Vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti z hlediska uspořádání a vybavení V předmětu kontroly § 2) odst. 1 písm. a) zákona číslo 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, bylo 19 zjištění. Zaměstnavatel nezajistil bezpečný stav pracoviště tím, že nezajistil, aby okraj schodiště byl vybaven madlem, aby bylo zřízeno na volných okrajích lávek, ochozů a galérií zábradlí s ochrannou lištou, aby byly zakryty nebo ohrazeny nebezpečné prohlubně nebo otvory, dvoukřídlá vrata nevybavil zajištěním proti samovolnému uzavření, dále nezajistil, aby vnitřní komunikace pro pěší a pohyb dopravních mechanismů byly odlišeny od ostatních ploch se stejnou úrovní, aby komunikace a únikové cesty byly trvale volné a nezúžené, dostatečně neurčil místo pro bezpečný přístup obsluhy k zařízení, umožňující bezpečné používání zařízení se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, nezajistil, aby vzhled a umístění bezpečnostních značek odpovídalo požadavkům nařízení vlády číslo - 27 -

11/2002 Sb., ve znění nařízení vlády číslo 405/2004 Sb., § 3 odst. 1, odst. 3, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. Ve skladech a jiných prostorech určených ke skladování chyběly např.: tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy, chybělo nebo bylo nedostatečné označení skladových regálů štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci, byla nedostatečná šířka uliček mezi regály a stohy, byl nesprávně skladovaný materiál s nebezpečím jeho sesutí. Bylo tak porušeno nařízení vlády číslo 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a to v 595 zjištěních. 5.3.4 Pracovní postupy Kontrola provádění práce podle zpracovaných pracovních postupů, návodů výrobce k provozu a údržbě zařízení. V předmětu kontroly § 5) zákona číslo 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, bylo 10 zjištění. Zaměstnavatel nezajistil dostatečné vypracování místních provozních řádů a místních provozních bezpečnostních předpisů pro pracoviště (např. dle místního řádu skladu podle ČSN 26 9030) tak, aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty, byli chránění proti pádu nebo zřícení, dále pak nezajistil dostatečné vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu pro provozování vnitrozávodové dopravy, který se týkal provozu manipulační techniky, dopravních prostředků a toku materiálu mezi pracovišti. Některé vydané provozní řády a předpisy nebyly zpracovány dostatečně na konkrétní místní specifické podmínky a nebyly aktualizovány. Porušení byla konkretizována v návaznosti na § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí a to v 121 zjištěních. 5.3.5 Pracovní stroje a zařízení V předmětu kontroly § 103 odst. 1 písm. a) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bylo zjištěno 14 porušení. Navazovalo pak 194 zjištění porušení na nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Zaměstnavatel nedoložil průvodní dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení, dále pak nedoložil provedení kontroly bezpečnosti před uvedením do provozu, nestanovil rozsah kontrol a revizí místním provozním bezpečnostním předpisem, nevedl provozní deníky, záznamy o kontrolách u tvářecích strojů, tlakových nádob stabilních. Porušení nařízení vlády číslo 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí bylo zjištěno v 297 případech. Nařízení vlády číslo 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, či vyhlášky číslo 18 – 21/1979 Sb., k vyhrazeným technickým zařízením, nebyla použita.

- 28 -

5.3.6 Pracovní úrazovost V předmětu kontroly § 105 odst. 2 – 5, zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bylo zjištěno 5 porušení. Byly shledány nedostatky v objasňování a uvádění zdrojů a příčin pracovního úrazu a to v návaznosti na nařízení vlády číslo 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 5.3.7 Roční kontroly BOZP K uvedenému bodu kontroly bylo v předmětu zjištění porušení § 108 odst. 5) zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v 23 případech. Zaměstnavatel nezajistil prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních, případně závěrům z těchto prověrek nevěnoval dostatečnou pozornost. 5.3.8 Nejčastější nedodržení právních předpisů K nejčastěji porušovaným právním předpisů u HÚ 09. 1. 03 docházelo dle kontrolního seznamu u bodu kontroly: U bodu 1) Prevence rizik, který se týkal nedostatečného vyhledávání a hodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizaci opatření a školení BOZP, kde největší nedostatky spočívaly v nedodržení časových period školení a nezařazení vhodných platných předpisů. U bodu 3) Pracoviště, který se věnoval vhodnosti pracoviště, s ohledem na prováděné činnosti z hlediska uspořádání a vybavení, kde největším problémem bylo technické a organizační zabezpečení. U bodu 5) Pracovní stroje, kde se zjištění týkala nedostatků v průvodní a zajištění provozní dokumentace, v zajištění kontrol a revizí zařízení, a ve skutečném stavu strojů a zařízení používaných ve výrobním procesu. Nejčastěji s těmito uvedenými body bylo shledáno porušení předpisů - zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona číslo 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí a Nařízení vlády číslo 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 6. Hodnocení příčin zjištěného stavu 6.1 Prevence rizik Příčiny zjištěných nedostatků OIP spatřuje v nedůsledném plnění povinnosti zaměstnavatelů vyhledávat rizika možného ohrožení bezpečnosti zaměstnanců, přijímat opatření k prevenci těchto rizik a zajistit, v rámci systému řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odstranění nebo alespoň minimalizaci zjištěných rizik. - 29 -

Vyhledávání rizik bylo prováděno často formálně, podle obecných seznamů, bez skutečné analýzy konkrétních možných rizik na pracovištích zaměstnavatele. Zaměstnanci byli s riziky seznamováni povrchně a formálně, aniž byl kladen důraz na skutečná specifická rizika vznikající při jejich práci na daném pracovišti. Seznámení zaměstnanců s výsledky vyhodnocení konkrétních rizik na pracovištích a o opatřeních, která byla zaměstnavatelem přijatá k ochraně zaměstnanců, nebylo v některých subjektech provedeno podle dostatečně odborné, podrobně vypracované analýzy rizik. Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které mělo doplňovat odborné předpoklady a požadavky zaměstnanců pro výkon práce a které se vztahovaly k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti, nebylo v některých subjektech provedeno podle platné legislativy. Úroveň řízení systému BOZP závisí do značné míry na trvalé péči a zájmu zaměstnavatele o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, současně závisí na profesionalitě osob pověřených řízením péče o BOZP. 6.2 Péče o pracovní podmínky Kontrolou bodů dle zadání úkolu, nebyly zjištěny nedostatky v oblasti pracovní doby a její evidence, rozvržení pracovních směn, přestávek na jídlo, odpočinku mezi směnami a kontroly zakázaných prací. Pokud se týká plnění povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje, byla příčinou zjištěných nedostatků především skutečnost, že zaměstnavatel nezajistil vypracování nebo aktualizaci vlastního seznamu pro poskytování OOPP, případně vydal vlastní seznam, aniž dostatečně vyhodnotil rizika podle konkrétních podmínek práce a nestanovil způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště, s přihlédnutím k potřebným vlastnostem těchto ochranných prostředků. 6.3 Pracoviště Příčiny zjištěných nedostatků OIP spatřuje v nedostatečném nebo nedostatečně funkčním systému zaměstnavatele pro řízení a kontrolu péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V mnoha případech byl nevyhovující stav způsoben, zejména u nově vzniklých subjektů, provizorním rozmístěním strojů a zařízení v prostorách pracoviště. Někteří zaměstnavatelé neprováděli systematické operativní preventivní kontroly pracovišť z hlediska udržení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, proto byly zjištěny nedostatky ve značení a udržování komunikací a manipulačních prostorů kolem zařízení na pracovišti. 6.3 Pracovní postupy Příčiny zjištěných nedostatků OIP spatřuje v tom, že zaměstnavatelé dosud nezajistili dostatečně vypracování místních provozních řádů a místních provozních bezpečnostních předpisů. - 30 -

Některé vydané provozní řády a předpisy nebyly zpracovány dostatečně na konkrétní místní specifické podmínky a nebyly aktualizovány. Nevyhovující stav byl způsoben i neznalostí, případně nedostatečnou orientací v oblasti právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. 6.4 Pracovní stroje a zařízení Příčiny zjištěných nedostatků OIP spatřuje v nedostatečně funkčním systému péče o bezpečnost při práci a péče o bezpečnost technických zařízení v rámci technické prevence rizik. Někteří zaměstnavatelé neměli dostatečnou průvodní technickou dokumentaci strojů a zařízení, obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení a nezajistili, aby provozované zařízení bylo vybaveno provozní dokumentací podle ustanovení nařízení vlády číslo 378/2001 Sb. Zaměstnavatelé v mnoha případech neprováděli operativní preventivní kontroly pracovních strojů a zařízení z hlediska udržení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, důsledkem toho bylo zjištění chybějících nebo nesprávně nastavených ochranných prvků a ochranných zařízení u pracovních strojů. Zaměstnavatelé neprováděli v dostatečném rozsahu revize, prohlídky a kontroly zařízení, zejména zařízení elektrických, tlakových a plynových, nebyla prováděna preventivní údržba zařízení, nebyly vypracovány protokoly o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000 – 3 k zajištění bezpečného provedení el. instalací v prostorách jiných než bezpečných a k určení správné periodicity revizí el. zařízení, důsledkem toho byl nevyhovující systém k technické prevenci rizik a někde i zanedbaný stav zařízení. V některých případech byl nevyhovující stav způsoben neznalostí, případně nedostatečnou orientací v oblasti právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. 6.5 Pracovní úrazovost Příčiny zjištěných nedostatků OIP spatřuje v nedostatečném plnění povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech podle § 105 zákoníku práce, zejména v nedostatečné analýze příčin a následné prevenci úrazového děje. Příčinou opakování některých pracovních úrazů je skutečnost, že zaměstnavatel nepřijímá dostatečná technická opatření k prevenci rizika, týkající se pracoviště nebo pracovního stroje či zařízení, nepřijímá organizační opatření proti opakování úrazu, zejména neseznamuje zaměstnance s příčinou vzniklého úrazu, neprovádí úpravu pracovního postupu, apod., případně nepřijímá opatření v oblasti pracovních podmínek pro zaměstnance. 6.6 Roční kontroly BOZP Příčiny zjištěných nedostatků OIP spatřuje v tom, že někteří zaměstnavatelé využívají jistého nezájmu zaměstnanců využívat právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví. V mnoha případech je kontrola bezpečnosti pak prováděna formálně, zjištěné nedostatky se zdlouhavě odstraňují a závěrům z těchto prověrek - 31 -

se nevěnuje dostatečná pozornost, jak ze strany zaměstnavatele, tak odborové organizace, či zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví. 7. Opatření v rámci kontrol Kontrolovaným subjektům, ve kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla inspektory uložena příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona číslo 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v návaznosti na uvedená zjištění bylo provedeno 42 následných kontrol, za účelem ověření, jak byly odstraněny zjištěné nedostatky a jak byl zaveden či změněn systémový přístup k řešení otázek BOZP a PPV. Jako poradenství byla rovněž navrhována potřebná technická a jiná opatření k odstranění či eliminaci možných rizik a to nejen v rámci kontroly. Ze strany kontrolovaných subjektů byl projeven velký zájem a tato činnost byla chápána jako vzdělávací a výchovná. Opatření byla zaměřena zejména na: - zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle současně platných předpisů, - obnovení hůře zřetelných bezpečnostních a výstražných značení vnitřních komunikací a manipulačních prostorů na pracovišti, - přehodnocení zařazení pracoviště do rizikové skupiny po provedených změnách technologie, - zajištění, aby lékaři, ověřujícímu zdravotní způsobilost zaměstnance k práci, byly předány přesné informace o druhu práce, kterou bude zaměstnanec vykonávat, případně informace o rizicích, kterým bude zaměstnanec při výkonu práce vystaven, - zajištění přehlednosti archivace revizních zpráv technických zařízení a zajistit, aby o odstranění závad z revizí technických zařízení byl veden jednoznačný zápis, - trvalé sledování a dodržování limitů působení nepříznivých faktorů pracovního prostředí na zaměstnance, expoziční doby působení hluku, vibrací, svářečských dýmů a prachu. 8. Specifická zjištění při realizaci úkolu Při plnění úkolu číslo 09. 1. 03 se inspektoři nejčastěji setkávali se specifickými problémy malých nebo středních organizací při zajišťování BOZP, spočívajících zejména v problematice začlenění systému řízení BOZP do činnosti firmy a to jak v otázkách vyhledání a prevence rizik, tak i v organizování bezpečné činnosti zaměstnanců na pracovištích. V malých podnicích byla rizika často vyhodnocována formálně, bez dostatečně odborné, podrobně vypracované analýzy rizik, bez zjištění skutečné podstaty možného ohrožení bezpečnosti zaměstnanců, zaměstnanci nebyli informováni a seznámeni s opatřeními k eliminaci rizik, osnovy školení zaměstnanců o BOZP nereflektovaly vydání aktuálně platných bezpečnostních a právních předpisů, v řadě případů bylo při kontrolách v tomto smyslu doporučeno provést aktualizaci osnov školení o BOZP. Ve většině subjektů je stanovena pouze obecná povinnost odpovědnosti dle Zákoníku práce a jen velice málo organizací má odpovědnost za BOZP na daném stupni řízení konkrétněji rozpracovanou či definovanou vnitřními předpisy nebo směrnicemi. U malých organizací a PFO se projevuje neznalost problematiky BOZP a u většiny subjektů je zřetelná absence odborníka na oblast - 32 -

BOZP. Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek a pracovně právních vztahů, byla v jednotlivých kontrolovaných subjektech značně rozdílná, je závislá na trvalé péči a zájmu zaměstnavatele o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, současně závisí na profesionalitě osob pověřených řízením péče o BOZP. V subjektech, které začlenily účinný systém řízení BOZP do činnosti firmy a to jak v otázkách vyhledání a prevence rizik, tak i v organizování bezpečné činnosti zaměstnanců na pracovištích, byl stav většinou uspokojivý a nalezené nedostatky nebyly systémové. Relativně nejhorší stav byl v subjektech, které dosud nevyřešily systémový přístup k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, např. v malých subjektech nebo tam, kde otázky BOZP jsou podceňovány a vyhledávání rizik je prováděno formálně, bez skutečné analýzy konkrétních možných rizik na pracovištích zaměstnavatele. Neuspokojivý stav bylo nutno konstatovat také v případech, kdy kontrolovaný subjekt neznal platné právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, případně se v nich nedostatečně orientoval. Tím pádem byli zaměstnanci jen formálně školeni o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a formálně informováni a seznámeni s opatřeními k eliminaci specifických rizik, které se týkaly jejich práce a pracoviště, Zároveň tak nebyli vybaveni vhodnými OOPP nebo srozumitelnou provozní technickou dokumentací používaných strojů a zařízení. Neuspokojivá byla v mnohých případech technická prevence rizik, když zaměstnavatel nezajistil preventivní údržbu zařízení a řádnou údržbu a opravy, zejména starších strojů a zařízení, neprováděl v dostatečném rozsahu revize, prohlídky, zkoušky a kontroly zařízení. V rámci úkolu (č. 09.1.03/Z), byla provedena i kontrola ZZ v rozsahu zadání SÚIP. Kontrola ZZ byla provedena v 35 kontrolovaných subjektech. Během kontrol, bylo zjištěno 7 porušení předpisů k zajištění BOZP v oblasti ZZ. Ostatní nespecifikované závady, byly v oblasti značení nosností ZZ a v oblasti provádění kontrol předepsaných výrobcem u nevyhrazených ZZ. Po provedení kontrol, lze konstatovat, že v oblasti ZZ u kontrolovaných subjektů je úroveň péče o ZZ velmi dobrá. Při plnění úkolu 09. 1. 03 byla prováděna i kontrola dalších VTZ, jako jsou elektrická, plynová a tlaková zařízení. Ve většině případů lze konstatovat, že nejvíce zjištěných nedostatků bylo ve vedení průvodní a provozní dokumentace – revize zařízení, aktualizace místních provozních řádů a harmonogramů revizí, kompletnost návodů k provozu a údržbě výrobců zařízení a následná zdravotní a odborná způsobilost obsluh. Zlepšení situace je spatřováno v dosažení lepší komunikace mezi subjektem a revizními techniky nebo servisními organizacemi. 9. Závěr Úkol číslo 09. 1. 03 byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost v roce 2009 byla provedena celkem v 362 subjektech. Kontrolní činnost při plnění úkolu č. 09. 1. 03 byla prováděna v souladu se zákonem číslo 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Program a cíle úkolu byly splněny podle zadání. Kontrolou vybraných subjektů v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji byl splněn zadaný cíl úkolu. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi užitečné a OIP navrhuje této oblasti věnovat trvalou pozornost a prováděným kontrolám delší čas, zejména u malých a středních organizací po zahájení podnikatelské činnosti, aby se předešlo ihned - 33 -

v počátcích vzniklým nedostatkům, které souvisí s problematikou řízení BOZP. Součástí a smyslem každé kontroly, by mělo být pochopení, že trvalým zvyšováním úrovně BOZP v organizaci lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím souvisejícího snížení počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání a ztrát na majetku, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovního prostředí. Zvyšování úrovně péče o bezpečnost práce, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, je také nezbytnou podmínkou k dosažení větší prestiže organizace a její úspěšnosti v rámci aktivit, neboť organizace, která splňuje požadavky na zajištění bezpečnosti nejen v rámci svého provozu, ale i vůči svému okolí, je pozitivně a příznivě vnímána jak obchodními partnery, tak i okolní veřejností. Takovéto záruky lze dosáhnout nejlépe pouze při vytvořeném a udržovaném systému legislativních, sociálních, organizačních, technických a výchovně vzdělávacích opatření.

- 34 -

8. HÚ 09.1.04 - Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu ÚVOD: Důvodem pro pokračování kontrol pracovního režimu řidičů obdobně, jak byly realizovány kontroly v minulých letech, je trvalý nepříznivý stav dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Je proto snahou orgánů inspekce práce přispět nejen prováděnými kontrolami, ale i poskytováním účinného poradenství v oblasti právní úpravy. V novém zákoníku práce je do právní úpravy pracovní doby obecně zapracována směrnice Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby. Vzhledem k tomu, že pro odvětví dopravy bylo třeba v právní úpravě pracovní doby transponovat další směrnice Rady, které se týkají pracovní doby a doby odpočinku mobilních pracovníků v dopravě, zejména SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, bylo přijato nařízení vlády číslo 589/2006 Sb., ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Cílem tohoto nařízení je zohlednit specifické pracovní podmínky v dopravě. Tyto specifické podmínky vyžadují zvláštní úpravu délky směny a v návaznosti na to zvláštní úpravu doby odpočinku těchto zaměstnanců tak, aby byly dodrženy principy bezpečné práce a vzhledem k odvětví dopravy ke snížení nehodovosti na našich silnicích, ve snaze připojit se tak k „Národní strategii bezpečnosti silničního provozu“, která si klade za cíl do roku 2010 snížit počet usmrcených v silničním provozu na polovinu CÍL ÚKOLU: Tím, že jsou kontrolní pravomoci v dopravě rozděleny mezi několik úřadů (dopravní úřady, celní úřady, Ministerstvo dopravy, orgány Policie České republiky a orgány inspekce práce) není situace v odvětví dopravy a na našich silnicích nikterak uspokojivá. Naopak situace se tím stává složitější. Orgánům inspekce práce je ustanovením § 37 odst. 2 zákona číslo 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů uděleno oprávnění kontrolovat splnění podmínek stanovených tímto zákonem, pokud souvisejí s bezpečností práce. Pro plnění stanovených kontrolních úkolů v dopravě pro rok 2009 byla vytipovaná oblast zaměstnavatelů, kteří jsou povinni dodržovat nařízení vlády číslo 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě potažmo nařízení vlády číslo 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Poradenstvím a provedenými kontrolami si inspekce práce kladla za cíl prosazovat dodržování stanovených předpisů v této oblasti a tím předcházet dopravním nehodám na pozemních komunikacích. Z důvodu, že pro rok 2008 byl výběr orientován na dlouhá léta nekontrolovanou skupinu řidičů, bylo cílem kontrol také účinné poradenství, zejména v oblasti nových či novelizovaných dopravních předpisů této oblasti. Případná další zjištění, - 35 -

zejména porušení dob řízení a odpočinku řidičů, uvedené v zákoně číslo 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a v přímo použitelných předpisech Evropských společenství, na něž tento zákon číslo 111/1994 Sb. odkazuje v souladu s požadavkem jmenovaného zákona zaslat na příslušný dopravní úřad. ZDŮVODNĚNÍ A VÝBĚR KONTROLOVANÝCH OSOB: Předmětem inspekce u právních subjektů, provozujících dopravu včetně dopravy pro vlastní potřebu, bude kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidičů, organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis). Zadání nevylučovalo v případech podání, zařadit do plánu kontrol i jiné dopravce a dopravce kamionové dopravy. Kontroly byly zaměřeny zejména na: - organizování a plánování práce řidičů zaměstnavatelem, - pracovní režim řidičů, dodržování dob přestávek mezi směnami a přestávky v týdnu, - školení zaměstnanců vzhledem ke konkrétním rizikům prováděné práce, - odbornou způsobilost řidičů, - a zdravotní způsobilost řidičů, - místní provozní bezpečnostní předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy. V zadání úkolu byl stanoven minimální počet kontrol v 10- ti organizacích. Do 31. prosince 2009 bylo provedeno celkem čtrnáct kontrol (14) u dopravních společností. Z toho kontroly plánované v kampani „BUS“ k úkolu 09. 1. 04 se uskutečnily v deseti (10) organizacích v regionu Plzeňského kraje a Karlovarského kraje. V dalších čtyřech (4) případech byly provedeny kontroly na základě přijatých podnětů ke kontrole od stávajících či minulých zaměstnanců, z toho v jednom případě na základě podnětu ze strany SÚIP. Nově se vyskytly případy, kdy podnět ke kontrole podal odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Plzeňského kraje. Z celkového počtu čtrnácti provedených kontrol, v rámci kontrolního úkolu 09. 1. 04 (dále také kontrol úkolu), byla ve v jednom případě provedena kontrola u podnikající fyzické osoby a ve třinácti případech se kontrola uskutečnila u právnických osob. Z tohoto počtu (13 kontrolovaných právnických osob) byla kontrola provedena u jedné akciové společnosti a ve dvanácti společnostech s ručením omezeným. Bylo provedeno devět kontrol u organizací se sídlem v Plzeňském kraji a pět kontrol u organizací v Karlovarském kraji. Nejvíce závad a nedostatečné zajištění v systému řízení BOZP bylo zjišťováno u těch kontrolovaných organizací, které nemají žádným způsobem zajištěn systém řízené BOZP a snaží se toto zajistit vlastními silami, přestože k této činnosti nemají dostatek znalostí o právních a ostatních předpisech, podle kterých musí splnit základní povinnosti stanovené k zajištění BOZP v dopravě a současně při pořizování vlastní dokumentace. V rámci jedné provedené kontroly bylo překontrolováno, v přepočtu na jednu organizaci, v průměru na šedesát záznamových listů (kotoučků tachografů), srovnatelné množství jízdních výkazů, denních záznamů o výkonu vozidla a záznamů o provozu vozidla nákladní dopravy (tzv. stazky). V průběhu kontrol byly, v porovnání s počtem kontrolovaných záznamových - 36 -

listů a záznamů o provozu vozidla, zkontrolovány ve větší míře také dopravcem stažené údaje automatického záznamu digitálního tachografu, které byly zaznamenány záznamovým zařízením nebo kartou řidiče. PORUŠENÍ V RÁMCI VŠECH KONTROL ÚKOLU (09.1.024) Za zjištěné nedostatky byla osmi kontrolovaným osobám navržena sankce v celkové výši 250.000,- Kč, ke dni 31. prosince 2009 nabylo právní moci šest rozhodnutí o udělení sankce v celkové výši 220.000,- Kč. Příčinu nedostatků, zjištěných při kontrolách v rámci plnění úkolu spatřujeme v omezeném počtu odborně způsobilých osob pro zajištění BOZP působících u kontrolovaných osob. Tento fakt dokládá skutečnost, že pouze u 10 kontrolovaných firem působí osoba zabývající se odborným řešením otázek týkajících se oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A pouze u tří firem působí příslušný odborový orgán nebo rada zaměstnanců či zástupci pro oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví. V ostatních, u převážně malých a středních firem s počtem 1– 9 zaměstnanců, osoby zabývající se odborným řešením otázek týkajících se oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nepůsobí. Celkový počet nedostatků, zjištěných při kontrolách v rámci plnění úkolu lze spatřovat nejen v absenci odborně způsobilých osob pro zajištění BOZP, v neprofesionalitě kmenových zaměstnanců, kteří vykonávají vícero pracovních úkonů z různých výrobních činností ale také ve velké fluktuaci zaměstnanců (řidičů), jakož i neprofesionálním přístupu odpovědných osob, ve smyslu ustanovení § 11 zákona číslo 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na ustanovení § 4 zákona číslo 111/1994 Sb., zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Své negativní hledisko sehrává i ten fakt, že na prvním místě je ekonomické přežití subjektů a teprve potom je snaha zajistit BOZP. ZÁVĚR: Kontrolou vybraných subjektů byl splněn cíl úkolu s jeho zadáním. Lze konstatovat, že v oblasti pracovního režimu řidičů je ze strany zaměstnavatelů, až na výše uvedené nedostatky, věnována celkově dostatečná péče bezpečnosti zaměstnanců a jejich pracovním podmínkám, včetně plnění pracovně právních povinností vůči zaměstnancům. Domníváme se, že větší zlepšení by jistě přinesl větší důraz při silničních kontrolách na dodržování předpisů ze strany Policie ČR a dopravních úřadů ale také při kontrolách dopravních úřadů přímo u dopravců a nejen těch větších. A stejně i fakt, že v dohledné době nabude plné účinnosti zákon číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 22 odst. 2).

- 37 -

9. HÚ 09.1.05 - Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení Zdůvodnění: Rok 2009 byl určen pro zadání úkolu 09. 1. 05 – „Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků, dopravních prostředků a zařízení“ na základě rozboru příčin okolností a šetření smrtelných pracovních úrazů a pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dní ve vnitrozávodové dopravě a provozu dopravníků, kdy je patrný podíl zaměstnanců na úrazovosti ve vztahu pracovního zařazení do 1 roku – 35,4%, 1 až 2 roky – 15,3% a 2 – 3 roky – 22,5%. Převažující příčinou pracovních úrazů ve vnitrozávodové manipulačního zařízení a dopravníků jsou zejména: 

     

 

dopravě,

provozu

Neseznámení obsluh zařízení s dokumentací, nebo s návody na použití přidělených manipulačních prostředků, neseznámení zaměstnanců s platnými předpisy pro manipulaci s materiálem a břemeny Neurčení odpovědné osoby za provoz a technický stav a bezpečné používání manipulační techniky a dopravníků Minimální teoretické znalosti a praktické dovednosti u manipulační techniky a přídavných zařízení Nízké znalosti místních podmínek při pracovních činnostech Absence vyhodnocení rizik včetně opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci při práci s manipulačním zařízením, dopravních prostředků a dopravníků Neinformovanost o rizicích možného ohrožení zdraví zaměstnavatelů, kteří provádí pracovní činnost na jednom pracovišti Nevybavenost zaměstnanců vhodnými OOPP, které musí být poskytnuty na základě vyhodnocení rizik pro výběr a použití OOPP a vlastního seznamu poskytovaných OOPP zaměstnavatelem Nepoužívání přidělených OOPP zaměstnanci Nevyhovující technický stav manipulačního zařízení

Cíl úkolu: Vyvodit potřebný tlak na dodržování bezpečnostních předpisů v dané oblasti a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti na úseku vnitrozávodové dopravy provozu manipulačních vozíků, dopravních prostředků a zařízení. Podle statistik získaných ve zmíněných případech je nutno, podle „Nové strategie EU“, do roku 2012 dosáhnout celkového snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání o 25%.

- 38 -

Zadání úkolu: OIP Plzeň vybral ke kontrole 55 subjektů a řídil se podle zadání úkolu, tzn., že ke kontrole byly vybrány subjekty, které vykazovaly zvýšenou úrazovost, dále objekty, kde se předpokládal vysoký podíl vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků, dopravních prostředků a zařízení. Ve spolupráci s kontrolovanými subjekty byly vyplněny kontrolní listy k zadanému úkolu, které byly použity ke zpracování závěrečné zprávy k úkolu 09. 1. 05. Dále byly v součinnosti s kontrolovanými subjekty zpracovány podklady o pracovní úrazovosti podle sledovaných zařízení a počtu zaměstnanců. U 9 subjektů vykazujících zvýšenou míru nedostatků byly provedeny následné kontroly se zaměřením na odstranění nedostatků, které se vyskytly při kontrole – tabulka č. 2 Přílohy Předmět kontroly: 1. Nedostatky v oblasti BOZP 2. Pracovní úrazovost podle sledovaných zařízení a počtu zaměstnanců Kontrola byla zaměřena na: 1.1 Odbornou a zdravotní způsobilost - dokumentace výrobce, návody na použití zařízení, MPBP - určení osoby odpovědné za technický stav a provoz zařízení - seznámení obsluh s dokumentací zařízení - vstupní a periodické LP 1.2 Vyhodnocení rizik včetně opatření k jejich minimalizaci - seznámení zaměstnanců s riziky a opatřeními - vzájemná informace o rizicích - kategorizace prací 1.3 Používání OOPP - zpracování dokumentace - poskytování zaměstnavatelem 1.4 Provoz na účelových komunikacích - dopravní řád - označení komunikací pro pohyb osob, vozidel a manipulačních prostředků - technický stav komunikací - provoz dopravníků a ostatních manipulačních zařízení - provádění úklidu a čištění - nakládací a vykládací rampy 1.5 Používání bezpečných a vhodných postupů při manipulaci s materiálem a břemeny 1.6 Technický stav provozovaných zařízení - 39 -

- zádržné systémy - roční kontroly zařízení – TK - zabezpečení zařízení proti použití neoprávněnou osobou - bezpečnostní značení 1.7 Pracovní úrazy - povinnosti zaměstnavatele 1.8 Roční prověrky BOZP - odstraňování nedostatků - povinnost zaměstnavatelů prověrky provádět 1. Rozbor provedených kontrol v oblasti BOZP: 1.1. Odborná a zdravotní způsobilost U tohoto zaměření bylo zjištěno nejvíce nedostatků, a to celkem 77. Kvalita u zdravotní způsobilosti se z pohledu minulých let dostává na požadovanou kvalitu, avšak v některých případech není brán potřebný zřetel na zdravotní způsobilost zaměstnanců. U většiny zaměstnavatelů jsou zavedeny seznamy zaměstnanců, kde jsou určeny osoby zodpovídající za dodržení termínů LP. Odborná způsobilost zaměstnanců je poměrně v dobré kvalitě, menší nedostatky byly zjištěny v seznámení zaměstnanců s dokumentací výrobce – návody na použití provozovaných zařízení, když zaměstnavatel spoléhá na to, že obsluhy budou seznámeny s návody při periodických školení obsluh. V několika případech byly zjištěny nedostatky v absenci jmenování osob zodpovědných za provoz a technický stav provozovaných manipulačních prostředků, kdy jako osoba zodpovědná byl určen provozovatel. Zjištěné nedostatky v této oblasti byly vysvětleny a ze strany provozovatelů manipulační techniky byla zjednána náprava. 1.2. Vyhodnocení rizik včetně opatření k jejich minimalizaci Vyhodnocování rizik byly u většiny kontrolovaných subjektů předloženy. Často je však použitý „manuál“, který byl vytvořen školicími středisky a zaměstnavatelé v součinnosti s externími bezpečnostními techniky neprovádí prohlídky na svých pracovištích a dohodnocení rizik na svých pracovištích. Ve 3 případech bylo zjištěno, že manipulaci s materiálem včetně dopravy na pracoviště provádí na základě smlouvy mezi subjekty cizí firma a vzájemná informovanost o rizicích zde nebyla provedena. Kategorizace prací byla předložena u většiny kontrolovaných subjektů, v malé míře nebyla poskytnuta zaměstnancům informace o zařazení práce do kategorií, což souviselo s absencí kategorizace. 1.3. Používání OOPP Zpracování dokumentace k poskytování OOPP bylo na požadované úrovni s malými nedostatky a to, že nebyly zpracovány tabulky vyhodnocení rizik pro výběr a poskytování - 40 -

OOPP. V poskytování OOPP zaměstnavatelem a jejich používání zaměstnanci nebyly zjištěny závažné nedostatky. 1.4. Provoz na účelových komunikacích Kontrolované osoby se potýkají s problémem udržování komunikací pro pohyb osob a zároveň pohyb manipulačních prostředků a dopravních prostředků. Prostory pro skladování ve vnitřních a venkovních prostorách postrádají vyznačení komunikací a prostor, kde může být uskladňován materiál. Tím vznikají problémy se zužováním manipulačního prostoru. Kontrolované osoby se potýkají také s problémem udržovat komunikace a ostatní prostory bez výmolů, které při manipulaci pomocí manipulační techniky mohou způsobit poškození zdraví zaměstnanců. Kontrolované osoby se odvolávají na nedostatek finančních prostředků, které by jinak museli do obnovy manipulačních ploch vložit. V několika případech bylo zjištěno, že se zaměstnavatel nevěnuje úklidu těchto prostor. K častým nedostatkům lze přiřadit neoznačení okrajů nakládacích a vykládacích ramp bezpečnostním značením a v několika případech i chybějící zábrany proti pádu osob z výšky nad 0,5m a nevyhovující přístupové komunikace na rampy, kde chybělo zábradlí. U kontrolovaných subjektů nebyly shledány nedostatky u provozu dopravníků, které se používají většinou u firem, které se zabývají výrobou stavebních dílců. U manipulačních zařízení, která se pohybují po kolejích, byly zjištěny nedostatky v ochraně pojezdových kol, které mohou zaměstnance zachytit. 1.5. Používání bezpečných a vhodných postupů při manipulaci s materiálem a břemeny Absence bezpečných postupů při manipulaci s materiálem a břemeny byla nalezena u manipulace s rozměrnými výrobky nebo polotovary a prováděla se pomocí manipulačních vysokozdvižných vozíků. V jednom případě, kdy se manipulace s hotovými výrobky prováděla kolejovými vozíky za pomocí zemědělského traktoru – tlačením, nebyl zpracován bezpečný postup pro manipulaci. V několika případech, kdy převládala ruční manipulace s materiálem a břemeny, byla zjištěna absence zásad pro ruční manipulaci včetně uvedených váhových limitů a správné, zdraví neohrožující ruční manipulace. 1.6. Technický stav provozovaných zařízení Nejvíce nedostatků – 80, lze přisoudit skutečnosti, že kontrolované osoby nevěnují dostatečnou pozornost provozovanému zařízení, kdy se při kontrolách zjistily nedostatky v oblasti udržování zařízení, jejich pravidelných kontrol, vedení dokumentace o provedených kontrolách a vlastních kontrol, kterou musí provádět obsluha před startem zařízení. Nedostatky byly zjištěny u firem, které si provádějí kontroly a následné odstranění zjištěných nedostatků samy. U firem, které manipulační zařízení provozují dodavatelským způsobem, závažné nedostatky zjištěny nebyly. 1.7. Pracovní úrazy V oblasti pracovních úrazů bylo zjištěno, že jedna kontrolovaná osoba nenahlásila pracovní úrazy ve stanoveném termínu. Kontrolou dokumentace k PÚ bylo zjištěno, že - 41 -

zaměstnavatelé, u kterých pracovní úrazy byly zjištěny, kladou důraz na jejich vyšetření a provedení opatření tak, aby se v budoucnosti podobná situace neopakovala. Zaměstnanci jsou o PÚ informováni formou doplňkového školení BOZP. 1.8. Roční prověrky BOZP Kontrolovaným osobám bylo doporučeno klást důraz na provádění ročních prověrek BOZP na všech pracovištích a zařízeních včetně dokumentace k BOZP a zjištěné nedostatky v termínech odstraňovat. Lze tím předcházet případným nedostatkům, které jsou zjišťovány při kontrolách BOZP při plnění jednotlivých úkolů zadaných SUIP. Základní oblasti zaměření úkolu a četnost zjištěných nedostatků jsou uvedeny v tabulce č. 3 části Přílohy závěrečné zprávy. Nejčastěji porušované předpisy při kontrolách: Zákon číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů  vzájemná neinformovanost o rizicích dvou a více firem na pracovišti  zdravotní způsobilost zaměstnanců Zákon číslo 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na nařízení vlády číslo 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí   

neodlišené komunikace se stejnou úrovní, stav komunikací stav nakládacích a vykládacích ramp včetně přístupové komunikace neoznačení vrat bezpečnostním značením

Zákon číslo 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí  nejsou vedeny záznamy o provozu zařízení  nevybavení zařízení zádržnými systémy  u zařízení se neprovádí periodické kontroly  MV nejsou vybaveny identifikačními štítky, diagramy nosnosti, bezpečnostním značením  není určena osoba zodpovědná za provoz a technický stav zařízení  prokazatelné seznámení s dokumentací, nebo s návody na použití zařízení  únik hydraulického oleje ze zařízení, nevyhovující pneumatiky, nefunkční akustické zařízení  kolejové dopravní vozíky bez ochrany pojezdových kol Nejčastěji porušované předpisy při kontrolách jsou uvedeny v tabulce č. 4 části Přílohy závěrečné zprávy. - 42 -

Zhodnocení kontrolní činnosti v oblasti BOZP: Při kontrolách bylo zjištěno, že nejvíce nedostatků se vyskytuje u firem, kde se zaměstnavatelé potýkají s existenčními problémy a kde zaměstnavatelé nepovažují za nutné využít služeb osob odborně způsobilých v prevenci rizik, dále u zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců, kde se BOZP projevila jako formální záležitost. Při kontrolách však inspektory byla náležitě zdůrazněna nutnost dodržování BOZP i za cenu použití služeb externích pracovníků v oblasti BOZP, když zaměstnavatel znalosti v oblasti BOZP nemá. Dále byla kontrolovaným osobám zdůrazněna skutečnost, že s nedostatečně udržovaným pracovním prostředím, nevyhovujícími pracovními prostředky a zařízeními, vzniká rizikovost pracovních úrazů a tím také snižování výkonu kontrolovaných osob. Přínosem kontrol bezpečnosti vnitrozávodové dopravy, provozu manipulačních vozíků, dopravních prostředků a zařízení je skutečnost, že si vedoucí pracovníci na všech stupních řízení i řadový zaměstnanci, uvědomují rizika spojené s touto činností a s možným negativním dopadem na zaměstnance. Sankce V součtu bylo uděleno 25 pokut v celkové výši 385.500 Kč, z toho 1 pokuta z následné kontroly ve výši 20.000,- Kč. V jednom případě bylo zastaveno správní řízení. Sankce jsou zpracovány v tabulce č. 1 Přílohy závěrečné zprávy a jsou k datu 31. 12. 2009 2. Pracovní úrazovost podle sledovaných zařízení a počtu zaměstnanců za rok 2009 Podle informací, které kontrolované osoby poskytly inspektorům, a podle informací získaných z karet organizací bylo zjištěno, že vzhledem ke krizovému období, kontrolované osoby nezaměstnávají agenturní zaměstnance. Snaha zaměstnavatelů je disponovat s malým množstvím manipulační techniky. U kontrolovaných 55 subjektů nebyl za rok 2009 registrován ani jeden smrtelný nebo závažný pracovní úraz. Žádný ze zaměstnanců nebyl hospitalizován nad 5 dnů. Kontrolovaným subjektům byla znovu připomenuta „Nová strategie EU“ - do roku 2012 dosáhnout celkového snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání o 25%. Závěr V rámci zadání úkolu 09.1. bylo zkontrolováno celkem 64 subjektů, z toho bylo provedeno 9 následných kontrol. Většina kontrolovaných subjektů přistupovala k inspekční činnosti kladně a vytčené nedostatky, ať již drobného charakteru, nebo závažnější nedostatky uvedené v protokolech a opatřeních, v určených termínech odstranila. Přílohy:

tabulka č. 1 ………… sankce tabulka č. 2…………. následné kontroly tabulka č. 3………… . oblasti zaměření úkolu a četnost zjištěných nedostatků tabulka č. 4………… počet porušených paragrafů - 43 -

Tabulky Tabulka č. 1 - sankce Počet zadaných subjektů ke kontrole

50

Kontrolované subjekty

55 Tis. Kč.

Pokuty celkem

25

385000

Pokuty s právní mocí

16

225000

Pokuty bez právní moci

8

140000

Pokuty s právní mocí NK

1

20000

Pokuty bez právní moci NK

0

0

Pořádkové pokuty

0

0

Zastaveno SŘ

1

Tabulka č. 2 - následné kontroly Počet následných kontrol

9

Počet nedostatků u NK

4

- 44 -

Tabulka č. 3 - oblasti zaměření úkolu a četnost zjištěných nedostatků Odborná a zdravotní způsobilost

77

Vyhodnocení rizik včetně opatření

11

Používání OOPP

3

Provoz na účelových komunikacích

34

Používání bezpečných a vhodných postupů při manipulaci včetně manipulace ruční

6

Technický stav provozovaného zařízení

80

Pracovní úrazy

3

Roční prověrky BOZP

5

Počet nedostatků

219

Tabulka č. 4 – porušené předpisy Číslo předpisu

Počet porušení paragrafů

101/2005 Sb.

40

262/2006 Sb.

38

309/2006 Sb.

164

378/2001 Sb.

114

494/2001 Sb.

3

495/2001 Sb.

3

361/2007 Sb.

4

CELKEM

366

- 45 -

10.HÚ 09.1.06 - Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Poznatky OIP při realizaci HÚ V úvodu je třeba zmínit skutečnost, že v roce 2009 došlo ke značnému nárůstu přijatých podnětů na našem OIP. Jednalo se zejména o první a druhé čtvrtletí tohoto roku, kdy se v podnětech odrážela momentální ekonomická situace jednotlivých zaměstnavatelů. Převažoval předmět podání týkající se skončení pracovního poměru, nevyplacení mezd, ale i nepřidělování práce a úpravy pracovní doby. 1. Agentury práce V roce 2009 byly podány podněty na 33 agentury práce. Nebylo výjimkou, že na jednu agenturu práce OIP obdržel více než jeden podnět. Celkově bylo přijato 83 podnětů, z toho 24 bylo zahrnuto jako součást hlavního úkolu – agenturní zaměstnávání. Ostatní byly vykazovány v úkolu podněty. Zhruba u třetiny agentur práce jsou kontroly ukončené, u třetiny agentur jsou kontrolní šetření zahájena a dosud neukončena, u 3 agentur práce byly kontroly odložené z důvodu nedostupnosti zaměstnavatele a u 8 agentur práce nebyly kontroly z kapacitních důvodů dosud zahájeny. Podávané podněty na porušování pracovněprávních vztahů na agenturní zaměstnavatele jsou obdobného charakteru jako u ostatních podnětů. Nejčastěji jsou podávány podněty týkající se nedodržování zákonných norem na úseku odměňování zaměstnanců (nevyplácení mzdy, srážky ze mzdy bez písemné dohody o srážkách, opožděná výplata, nevystavování výplatních lístků, příplatky za práci přesčas za práci v sobotu, v neděli a příplatky za noční práci). Dalším důvodem podání podnětů je nevydání potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu), nevyplacení náhrad za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovních poměrů. Podněty jsou rovněž podávány na porušení předpisů, týkající se neplatného rozvázání pracovního poměru. Ve vazbě na porušování předpisů jsou nejčastějšími správními delikty úsek odměňování agenturních zaměstnanců a to zejména v neposkytování zákonných příplatků za práce v sobotu a v neděli, práce přesčas a nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy. Rovněž docházelo k porušování předpisů v souvislosti s dohodami o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce s uživatelem a dohody o dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce, kdy tyto dokumenty neobsahovaly zákonné náležitosti. Méně častými správními delikty jsou delikty, týkající se evidence odpracované doby, rovné zacházení a nevydávání potvrzení při skončení pracovního poměru. Důvodem malé četnosti je skutečnost, že tyto delikty patří mezi těžko prokazatelné. Při kontrolách docházelo často k situaci, že po zahájení kontroly, která proběhla bez potíží, docházelo k tomu, že agenturní zaměstnavatelé přestávali řádně spolupracovat, doklady předkládali po jednotlivých logicky na sebe nenavazujících dílech. Často se vymlouvali na ztrátu dokladů, nedokládali všechny požadované doklady. - 46 -

2. Normativní instrukce MPSV číslo 9/2009 V roce 2009 byly na OIP podány podněty na 16 subjektů zaměstnávající zdravotně postižené občany. Převážnou část těchto podnětů tvořily žádosti o provedení obecné kontroly, a to z ÚP Plzeň, Domažlice, Karlovy Vary a Sokolov. Kromě žádostí o provedení kontrol v širším slova smyslu, byly podávány podněty i ze strany zaměstnanců. Společným rysem těchto podnětů byly stížnosti týkající se nepřidělování práce ze strany zaměstnavatele a nevyplácení mzdy. Tyto podněty se týkaly případů, kdy s těmito zaměstnanci byly uzavřeny pracovní smlouvy, včetně mzdových výměrů (předmětem činnosti byla domácí práce), ve kterých jim byla stanovena za vykonanou práci mzda. Práce jim však údajně přidělována nebyla, s tím, že jim bylo zaměstnavatelem oznámeno, že vzhledem k tomu, že momentálně práce není, budou dostávat určitou finanční částku (cca 2.000,- Kč). Avšak mzdu ani slíbenou finanční částku vyplacenou nedostávali. Jelikož zaměstnavatel nevedl evidenci odpracované doby (v případě domácí práce zákon tuto povinnost neukládá) a ani evidenci úkolů, nebylo možno zjistit a prokázat skutečně odpracovanou dobu a tudíž ani výši mzdy, která zaměstnanci náležela. Výplatní lístky a mzdové listy byly zřejmě pro případ kontrol vedeny pouze fiktivně. Jedná se zřejmě o podvodné jednání při získávání státní dotace od úřadu práce. Dalším závažným zjištěním byla v jednom případě skutečnost, že zaměstnancům chráněné dílny byly kromě pracovní smlouvy se zaměstnavatelem, předkládána k podpisu smlouva o tvz. zajištění služeb. Tyto služby v sobě zahrnovaly masérské služby, odvoz k lékaři apod. Přestože smlouvy o zajištění služeb byly uzavírány s jiným subjektem, byla zaměstnancům na základě dohody o srážkách ze mzdy každý měsíc provedena srážka ze mzdy ve výši 4.000,Kč, aniž by tuto službu i použili. Jednalo se tedy spíše o možnost služeb, nikoliv jejich skutečné poskytnutí. Nevznikl tedy žádný splatný závazek a navíc jeho výše byla neurčitá. Výše srážek v některých případech nepřihlížela k nezabavitelnému minimu. Při komunikaci a kontrolách se u některých zaměstnavatelů inspektoři naráželi na problémy nepřebírání poštovních zásilek, řádném a včasném předkládání požadovaných písemností. 3. Ostatní podněty

Z vyhodnocení obsahu došlých podnětů vyplývá, že většina podání se týkala vyřešení vzájemných sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v oblasti odměňování. Konkrétně se jednalo zejména o: -

nevyplacení mzdy, buď její části, nebo celé její výše, ale i o výplatu odstupného při skončení pracovního poměru. Ve větší míře se jednalo o případy, kdy se zaměstnavatel nacházel z důvodu celostátní ekonomické situace v platební neschopnosti, ale i případy, kdy došlo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ke sporu (úmyslné zadržování mzdy při nedokončené zakázce ze strany zaměstnance, z důvodu učiněné škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli apod.).

- 47 -

-

nevyplácení příplatků za sobotu a neděli, což bylo převážně v podnětech zaměstnanců pracujících v restauračních zařízeních, stavebních firmách a v menších organizacích.

-

mzda a příplatky za práci přesčas. Při samotných kontrolách bylo ze strany inspektorů složité toto porušení zákona prokázat, neboť zaměstnavatelé ve většině případů nevedli průkaznou evidenci odpracované doby a práce přesčas. Jejich zaměření pracovní činnosti však jasně vykazovalo vykonávání práce přesčas (stavební firmy, výkopové práce, pozemní komunikace, ubytovací a stravovací zařízení)

Druhým nejčastěji se vyskytujícím předmětem podnětu byly stížnosti týkající se pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jednalo se o: -

stížnosti týkající se vykonávání práce bez pracovní smlouvy. V těchto případech si zaměstnanci ztěžovali, že vykonávali určité období – týden, měsíc, několik měsíců práci, aniž by s nimi byla sepsána a uzavřena pracovní smlouva. Zaměstnavatel se neustále vymlouval, že jim pracovní smlouva bude během několika dní dána k podpisu. Po uplynutí měsíce jim bylo oznámeno, že s nimi byl pracovní poměr skončen, aniž by jim byla vyplacena za tento měsíc mzda. Inspektoři se v těchto případech potýkali s problémem prokázat vykonanou práci, neboť zaměstnavatelé u těchto zaměstnanců odpracovanou dobu neevidovali a zaměstnanci nepředložili žádné doklady prokazující výkon práce. V několika případech byla sepsána tzv. dohoda o práci na zkoušku, kdy zaměstnanec vykonával práci bez mzdy nebo odměny. Tyto skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, byly předmětem protokolů.

-

tak jako v roce 2008 neustává počet podnětů na nevydání potvrzení o zaměstnání. Povinnost vydat zápočtový list je spojena se skončením pracovního vztahu a jeho nevydání je většinou úmyslné vynucení si určitého cíle

-

obsah a informování pracovních smluv, pracovní smlouvy neobsahují údaje o právech a povinnostech vyplývající z pracovního poměru. Je to například bližší označení druhu a místa výkonu práce. Avšak nejčastějším problémem je absence údaje o týdenní pracovní době a jejím rozvržením. Zaměstnanci si podávají podněty na skutečnost, že jim (v době ekonomické krize) zaměstnavatelé nařizují výkon práce v jinak obvyklé pracovní době (zkrácený pracovní týden, práce o sobotách a nedělích apod.)

Dalšími nejčetnějšími podněty byly stížnosti týkající se: - náhrady mzdy, a to v souvislosti nevyplacením náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru. Při zjišťování výše náhrady mzdy se opět naráželo na problém evidování pracovní doby, kdy bylo složitě - 48 -

prokazatelné, zda se jedná o volno (náhradní) nebo řádnou dovolenou. V častých případech byla domluva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jen na ústní domluvě. Pouze ve zlomku případů docházelo při výpočtu nároku náhrady za nevyčerpanou dovolenou k chybě nebo opomenutí výplaty. - evidence odpracované pracovní doby, práce přesčas, noční práce – zaměstnavatelé nevedou evidence dostatečně prokazatelně, není zřejmý konec a začátek pracovní doby, je vedena pouze přítomnost na pracovišti, evidence jsou zfalšovány, dodatečně upravovány (v několika případech ani neodpovídají mzdovým listům), z originálů jsou přepisovány do počítačové podoby a tyto evidence navzájem nekorespondují - rovné zacházení - zvýšený počet podnětů v souvislosti s propouštěním zaměstnancům (zejména z důvodů nadbytečnosti – ekonomická krize) Závěry ze zjištěných porušení Stoupající počet podávaných podnětů nás utvrzuje v nutnosti i nadále plánovat a provádět preventivní kontroly v rámci tohoto HÚ. Stejná situace je v poradenství. V této souvislosti by bylo vhodné opakovaně mediálně informovat veřejnost a orgány státní správy o tom, že OIP poskytuje základní pracovněprávní poradenství, nikoliv poradenství na úrovni právního zastoupení a s tím související vymáhání individuálních nároků. Analýzou přijatých podnětů a zjištěných porušení lze konstatovat, že nejvíce podnětů připadá na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají menší počet zaměstnanců. Ve velké míře je to způsobeno i tím, že mnozí zaměstnavatelé v těchto firmách si často vedou personální agendu sami. Z tohoto důvodu bychom opět v budoucnu navrhovali zařadit do hlavních úkolů malé a střední podniky bez bližší specifikace tak, jak tomu bylo v roce 2008. Z hlediska kategorie zaměstnavatele jsou v podnětech zastoupeni četněji zaměstnavatelé poskytující stravovací a ubytovací služby a provozující obchodní činnost. Právní podvědomí zaměstnavatelů se oproti minulému období již zvýšilo. Disponují základními znalostmi o pracovně právních předpisech a o případném sankcionování při jejich nedodržení. Z tohoto důvodu se na druhou stranu ale množí případy, kdy z důvodu nemožnosti prokázání nedodržení předpisů jsou pracovněprávní doklady záměrně upravovány, úmyslně ztráceny a některé doklady vedeny dvojím způsobem (evidence pracovní doby). Vedení evidence patří k základnímu pořádku a její forma vedení je základem pro výpočet mzdy, příplatků (určování odpočinku v práci apod.). Zákoník práce je dosud ke způsobu a formě jejího vedení vágní. Jsme přesvědčeni, že legislativní změnou tak, aby bylo přesně stanoveno její vedení, by se mělo docílit toho, že bude přehledná, srozumitelná a hlavně prokazatelná. Rovněž by byla vítaná legislativní změna týkající se archivací evidencí odpracované doby (min. 3 roky). Další legislativní změna, kterou navrhujeme, a která je předmětem vyššího výskytu podnětů, se týká výplaty mezd. Jedná se zejména o případy, kdy se mzda vyplácí hotově. Zákoník práce neupravuje její prokazatelné vyplacení (oproti podpisu). Na druhou stranu se však množí i případy, kdy dochází k podezření z padělání podpisů na výplatních listinách ze strany zaměstnavatelů (změna legislativy trestního zákona). - 49 -

Podobně bychom navrhovali změnu v souvislosti s vydáním potvrzení o zaměstnání, což je další (výše uvedeno) z nejčastěji uváděného předmětu podnětu. Změna by se měla týkat rovněž jeho prokazatelného vydání. Spolupráce OIP s jinými orgány V roce 2009 probíhala spolupráce s úřady práce a to s rozmanitým zaměřením. Jednak v souvislosti s poskytováním informací z oblasti agenturního zaměstnávání, s prováděním kontrol příjemců příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Normativní instrukce MPSV číslo 9/2009 - chráněné dílny), uplatňováním § 209 zákoníku práce, provádění součinnostních kontrol. Dále je zavedena spolupráce se zástupci různých institucí, zástupců zaměstnavatelů a obcí v rámci poradních sborů pořádaných všemi úřady práce našeho regionu. Vedoucí inspektor OIP a vedoucí odboru PVP jsou členy jednotlivých poradních sborů a zúčastňují se pravidelně vyhlášených zasedání. Region Plzeňského kraje, zvláště pak město Plzeň, je dnes již mediálně známé velkou koncentrací cizinců pracujících zejména v dřívějším období v rámci agenturního zaměstnávání u uživatelů provozujících svoji činnost v Plzni. Tato skutečnost se odráží nejen v počtu podnětů evidovaných na OIP přímo ze strany zaměstnanců, ale i podnětů postupovaných z jiných inspektorátů a státního úřadu. Orgány města a další státní orgány působící v našem regionu si uvědomují závažnost situace a již tradičně se schází v pravidelných komisích zástupců jednotlivých orgánů – např. ve složení krajský úřad, radnice, magistráty, cizinecká policie, úřady práce, zdravotní pojišťovna, živnostenský úřad a samozřejmě náš inspektorát v zastoupení vedoucího inspektora, popř. vedoucí odboru PVP. V rámci našich krajů jsou zřízeny i koordinační skupiny v obdobném složení pro integraci cizinců, jichž se zúčastňuje vedoucí odboru PVP. Prohlubující je spolupráce s cizineckou policií, která nespočívá jen v provádění součinnostních kontrol, ale pokračuje i v dalších oblastech. V letošním roce se uskutečnila mimo jiné například pod hlavičkou odboru prevence cizinecké policie rozsáhlá osvětová lektorská činnost pro neziskové organizace (např. Člověk v tísni, Charita atd.) a správní úřady, která měla za cíl seznámit jednotlivé účastníky s rozsahem kompetencí jednotlivých kontrolních orgánů, náplní jejich činností, možnostmi řešení jednotlivých problémů. Tato akce byla ze strany účastníků hodnocena velmi pozitivně a již v dnešní době jsou domluveny další semináře, které lektorsky zajišťuje vedoucí odboru PVP. Dále se vedoucí odboru aktivně zúčastnila 1. Celostátní konference statutárních měst ČR – Integrace cizinců na úrovni samosprávy v Plzni, kde vystoupili dále mimo jiné i zástupci ministerstva vnitra, ministerstva práce a sociálních věcí a senátu. Svoji tradici má rovněž pravidelná účast zástupců OIP na pracovních setkáních odborových svazů. Zde je reagováno na aktuální problematiku, dotazy, jsou sdělovány výsledky činnosti inspektorátu popř. je domluvena a realizována osvětová činnost, zajišťovaná z řad zaměstnanců OIP. V případě, že kontrolovaná osoba je nekontaktní, inspektoři spolupracují s živnostenským úřadem a obchodním rejstříkem.

- 50 -

Další zkušenosti a návrhy Některé podněty obsahově zasahují i do kompetencí jiných kontrolních orgánů, nejčastěji správy sociálního a zdravotního zabezpečení, zdravotních pojišťoven, živnostenských úřadů, hygieny práce a úřadu práce. Tyto podněty nebo jejich části jsou postupovány popř. dávány k případnému využití daným orgánům a institucím. Zhruba třetina podnětů obsahuje málo potřebných informací k provedení kontroly, a tak je nutné stěžovatele žádat o další doplnění. Jiné podněty jsou podávány s úmyslem vyřídit si prostřednictvím kontrolního orgánu vzájemné osobní neshody. Často však tyto informace inspektoři získají až při výkonu kontroly. Stále četnějším jevem je rozdílnost dokladů předkládaných zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy se inspektor dostává do situací tvrzení proti tvrzení. Výsledkem je nespokojenost jedné či druhé strany. V případě zaměstnavatele se jedná o využívání přezkumů, námitek, odporů a odvolání. Ze strany zaměstnanců, podatelů podnětu, pak o vyjadřování nespokojenosti s výsledkem kontrolního zjištění různou formou. Častěji než v předchozím období využívají zaměstnavatelé právní zastoupení a to buď už pro samotný průběh kontroly, nebo následně pro podání přezkumu protokolu a následných řízení. V porovnání s předchozími lety se stává výkon kontroly stále problematičtější. Nastává více situací, kdy inspektoři jsou nuceni jednat s problémovou protistranou. Stupňuje se agresivita jak podatelů podnětů, osob žádajících poradenství, tak zaměstnavatelů. Vyjadřování nespokojenosti s prvky agresivity je směřováno nejen vůči inspektorům, ale i jejich nadřízeným na všech stupních řízení. V tomto směru bychom přivítali, přestože jsme si vědomi finančního zatížení systému, realizování cílených kurzů asertivního chování, jednání s protistranou, zvládání stresových situací apod. Zavedená centrální evidence podnětů neumožňovala vždy poskytnout zprávu, analýzu požadovanou nadřízenými orgány, odpovídající realitě. Z tohoto důvodu navrhujeme ujasnění si požadavků na budoucí sběr dat a vyjasnění pravidel a možností jejich průběžné evidence.

- 51 -

11.HÚ 09.1.07 - Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) Cíl kontroly Cílem kontroly při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG,CNG) u obchodních společností a podnikajících fyzických osob bylo ověření systému vyhledávání rizik u těchto tlakových a plynových zařízení, seznamování zaměstnanců s těmito riziky a tím zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dané oblasti, plnění opatření k minimalizaci rizik spojených s provozem tlakových a plynových zařízení a zajištění bezpečnosti provozovaných zařízení, včetně provádění kontrol a revizí zařízení, a odstranění zjištěných nedostatků. Kontrola byla také zaměřena na kvalifikaci obsluhy a postupu při plnění lahví, způsobu ochrany zařízení před mechanickým poškozením a korozí, ochranu zařízení proti účinkům atmosférické elektřiny, vybavení pro skladování plynů předepsanou bezpečnostní armaturou, umístěním vstupů do podzemních prostor a větrání skladovacího prostoru. Zdůvodnění: Kontrola byla provedena s cílem na dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG). Zkapalněné topné plyny jsou používány nejen podnikajícími subjekty, ale i širokou veřejností, jak pro ohřev potravin, vytápění a také k pohonu motorových vozidel apod. Jsou to látky, které při nevhodném použití nebo při nedodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, mohou být značně nebezpečné (výbuch nebo havárie technických zařízení). Tím dochází ke zvyšování nároků na preventivní údržbu, nutnost výměny některých komponentů, zabezpečovacích zařízení a nutnost provozní údržby a péče ze strany obsluhy. Zadání úkolu: Kontrola byla provedena u 24 namátkově vybraných podnikajících subjektů, z toho u 18 stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny, u 5 stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny se sklady lahví k dopravě plynů a u 1 skladu lahví k dopravě plynů. Předmětem kontroly: Kontrola (podle kontrolního seznamu) bude zaměřena na obecnou a technickou prevenci a na kontrolu pracovišť, vyhodnocení rizik a přijetí opatření k jejich minimalizaci, školení pracovníků, kvalifikace a zdravotní způsobilost osob obsluhy a údržby, ustanovení osoby odpovědné za provoz kontrola průvodní, provozní, požární a havarijní dokumentace, provádění kontrol, preventivní údržby a revizí a odstranění zjištěných nedostatků, - 52 -

vybavení tlakových a plynových zařízení zabezpečovacími zařízeními, umístění uzávěrů plynu, přívod vzduchu pro odvětrání, řešení odstavení tlakových a plynových zařízení z provozu v případě havárie (při krizových provozních situacích) a značení únikových cest. Výběr kontrolovaných subjektů byl proveden v souladu se zadáním úkolu, cílem úkolu a zdůvodněním. Program úkolu byl v průběhu roku 2009 splněn v plánovaném rozsahu. Kontroly byly provedeny v souladu s kontrolním seznamem k úkolu 09.1.07 Všeobecná bezpečnost a) Školení BOZP provádějí ve většině případů smluvně externí bezpečnostní technici, kteří školí dle svých podkladů. V průběhu kontrol v této oblasti nebyly zjištěny nedostatky. b) Ve 3 případech zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanci vykonávali práce, jejichž výkon by neodpovídal jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti. c) V 1 případě zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanci vykonávali práce bez ověření jejich zdravotní způsobilosti pro práci v noci, nedoložil doklad o ověření jejich zdravotní způsobilosti k obsluze čerpací stanice LPG. d) Úrazy - v průběhu kontrol nebyly zjištěny nedostatky, zaměstnavatelé vedli evidenci v knihách úrazů o všech úrazech a to i když u zaměstnanců pracovní neschopnost nepřesahovala 3 kalendářní dny. e) Ve 4 případech zaměstnavatelé a provozovatelé technického zařízení nevyhledali a nevyhodnotili dostatečně rizika. V jednom případě zaměstnavatel neaktualizoval písemný plán (harmonogram) revizí a kontrol v rozsahu dle požadavků ČSN EN 12 817 čl. 4.4. Ve 3 případech zaměstnavatelé nezajistili, aby prodlužovací přívody používané v kontrolovaném subjektu na adrese sídla obchodní firmy byly zařazeny do ročních pravidelných revizí dle ČSN 33 1610 čl. 5.3, neboť prodlužovací přívody jsou považovány za spotřebiče držené v ruce dle tabulky 1 ČSN 33 1610. f) V jednom případě zaměstnavatel nezpracoval vlastní seznam osobních ochranných pracovních prostředků, čisticích a desinfekčních prostředků na základě vyhodnocení rizik na konkrétní podmínky své vlastní činnosti g) V průběhu kontrol nebyly zjištěno, že by zaměstnavatel neposkytoval žádné osobní ochranné pracovní prostředky, čisticí a desinfekční prostředky. i ve výše uvedeném případě poskytoval OOPP, ale pouze dle vlastního uvážení a ne na základě vyhodnocení rizik Plynová a tlaková zařízení a) Během kontrol bylo zjištěno, že 2 provozovatelé nevlastní platné oprávnění od ITI Praha podle druhu a rozsahu pro provozovanou činnost. - 53 -

b) V jednom případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel nezajistil u svého zaměstnance dostatečné proškolení k činnostem, kterými byl pověřen. Neměl odpovídající odbornou způsobilost k odsluze zařízení v příslušném rozsahu, zaměstnavatel neměl určenou osobu odpovědnou za elektrické zařízení v rozsahu standardu ČSN EN 50 110 ed. 2 čl. 4.3, odpovídajícím způsobem vyškolenou, s dostatkem zkušeností pro kompetentní plnění úkolů, odpovědnou za bezpečnost provozu elektrického zařízení, ve smyslu § 3 odst. 4 písm. b) NV číslo 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. c) Nebezpečné látky - v průběhu kontrol nebylo zjištěno, že by zaměstnavatelé prokazatelně neseznamovali své zaměstnance s nebezpečnými látkami, se kterými přicházejí do styku. Školení o nebezpečných látkách je prováděno externími odbornými pracovníky, kteří zpracovali pro zaměstnavatele interní směrnice, které předali zaměstnavateli. d) Dokumentace - u kontrolovaných subjektů byly při kontrole průvodní a provozní dokumentace zjištěny ve 12 případech nedostatky. Provozní řády, harmonogramy revizí a kontrol plynových zařízení, písemné plány revizí a kontrol pro TNS, nebyly aktualizovány v souladu se skutečným stavem. Provozovatelé technických zařízení ne vždy prokazatelně odstranili nedostatky uvedené v revizích a kontrolních zprávách. e) Revize, kontrola údržba – ve 4 případech zaměstnavatelé u provozovaného technického zařízení náležitě nezajistili, aby byly v předepsaných termínech provedeny revize. Ve 2 případech nedoložil provozovatel doklad o odstranění nedostatků z těchto revizí. f) V 5 případech zaměstnavatel nezajistil úpravu místních provozních řádů v souladu se skutečným stavem např. po rekonstrukcích, změně technologie. g) V 8 případech zaměstnavatel nezajistil u rozvodného potrubí obnovu ochranného nátěru proti korozi a označení bezpečnostními značkami v závislosti na druhu protékajícího média. h) Zařízení pro skladování plynů – v průběhu kontrol nebyly zjištěny nedostatky související s větráním prostorů, kontrolované prostory byly v souladu s předloženou technickou dokumentací. ch) Bezpečnostní značení – v 6. ti případech v době kontrol chyběly bezpečnostní tabulky jednalo se např. o označení STOP tlačítka pro bezpečnostní a nouzové vypínání elektrického zařízení, barevné označení ovládacího prvku přístroje nouzového vypínání, označení krytů rozvaděčů bezpečnostní tabulkou. i) Pracovní a manipulační prostor - v 1 případě provozovatel nezajistil, aby komunikace, po kterých se pohybuje obsluha zařízení, svou povahou odpovídaly požadavkům bezpečné práce, - v prostoru pracoviště se vyskytovala nebezpečná prohlubeň. j) Revizní a kontrolní lávky - V průběhu kontrol nebyly zjištěny nedostatky, revizní a kontrolní lávky měli stanovené rozměry, byly vybaveny pro činnost, kterou zde zaměstnanci vykonávají a nebyly zmenšeny oproti projektové dokumentaci. - 54 -

Elektrická zařízení a) Rozvodné potrubí - v průběhu kontrol nebyly zjištěny nedostatky, rozvodné potrubí vedené nad zemí bylo uzemněno a vodivě pospojováno. b) Zařízení pro skladování plynů - v průběhu kontrol nebyly zjištěny nedostatky, prostory byly vybaveny příslušnými a požadovanými ochrannými zařízeními. c) Intervaly a úroveň prohlídekve třech případech nebylo dokladováno, zda byla dostatečně ověřena funkčnost a spolehlivost nevýbušných elektrických zařízení. Kontroly a pravidelné revize byly ve většině případů prováděny dle harmonogramu. d) Instalace elektrického zařízení v ostatních prostorách nebyla pravidelně revidována ve 4 případech. Nebyly dokladovány zprávy hromosvodů a uzemnění, splňující podmínky standardu ČSN 34 1390, ČSN 33 2000-5-54 ve stanovených termínech. e) Výchozí revize -provozovatelé doložili v průběhu kontroly výchozí revize elektrického zařízení, v těchto zprávách nebyly zjištěny nedostatky,. f) V průběhu kontrol nebyly zjištěno, že by prostředek pro vypnutí elektrického napájení v nebezpečném prostoru byl umístěn na nevhodném místě. Plnění NV číslo 406/2004 Sb. Pod body a) dokumentace o ochraně před výbuchem, b) klasifikace prostor s nebezpečím výbuchu a c) označením vstupů (přístupů) do prostorů s nebezpečím výbuchu nebyly zjištěny nedostatky. Závěr: Příčiny zjištěného stavu vidí OIP v tom, že u vedoucích pracovníků jsou ne vždy dostatečné znalosti ze všech platných právních a ostatních předpisů v oblasti BOZP, a dále ne zcela dostatečná vzájemná spolupráce zaměstnanců a zaměstnavatelů (v rámci předávání informací o případných nedostatcích na pracovištích zaměstnavatele). Z nedostatků je nutné upozornit především na chybějící návody k obsluze zařízení a aktualizaci místních provozních řádů. Situaci při kontrolní činnosti komplikuje kromě opakovaného posouvání normových hodnot lhůt tlakových zkoušek LPG zásobníků zejména provozování čerpacích stanic LPG na základě nájemních smluv. Ve většině případů je pak obtížné přímé uplatnění těch ustanovení Zákoníku práce, stanovujících povinnosti zaměstnavatele a provozovatele technických zařízení, protože technické zařízení ČS LPG zpravidla není majetkem nájemce, který ho provozuje a obsluha není s nájemcem v pracovně-právním vztahu. Smluvní vztahy mezi zúčastněnými subjekty jsou často nepřehledné, což pak vyvolává nejasnosti jako v případě kontroly u společnosti Invest Trust s.r.o., která podala žádost o přezkum protokolu z následné kontroly kvůli chybějícímu oprávnění ITI pro svou činnost s tím odůvodněním, že - 55 -

provozovatelem zásobníků LPG je jejich majitel. Kontrola plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) již byla prováděna a přesto se některá porušení bezpečnostních předpisů opakují, OIP doporučuje v budoucnosti tento úkol opakovat s ohledem na to, že v případě závažných nedostatků může dojít k ohrožení zaměstnanců a v některých případech i veřejnosti a majetku. Kontrolou vybraných subjektů v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji byl splněn zadaný cíl úkolu. Součástí každé kontroly, byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především pomoci při orientaci v oblasti bezpečnostních a pracovně právních předpisů.

- 56 -

12.HÚ 09.1.09 - Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů podnikajících v maloobchodu Úvod Do plánu kontrolovaných subjektů byli zařazeni zaměstnavatelé z různých částí regionu Plzeňského a Karlovarského kraje, a to z důvodu zmapování právního podvědomí zaměstnavatelů v otázkách pracovněprávních vztahů. Při jejich výběru byly zohledněny poznatky získané v rámci konzultací poskytovaných veřejnosti. Dále byly zařazeny subjekty, u kterých dosud nebyla ze strany OIP kontrola provedena. U jednoho zaměstnavatele zařazeného do plánu kontrol nemohla být kontrola provedena z důvodu jeho odstěhování bez udání nové adresy. Tento zaměstnavatel již nemá v působnosti OIP žádnou podnikatelskou aktivitu. Předmět všech prováděných kontrol koresponduje s kontrolním seznamem vydaným k HÚ. U jednoho kontrolovaného subjektu bylo zaměření kontroly rozšířeno o obsah podnětu. 1.

Vyhodnocení jednotlivých oblastí dle stanoveného zadání

Vznik, změny a skončení pracovního poměru V oblasti vzniku pracovního poměru bylo zaměstnavatelům prokázáno neplnění povinností stanovených pracovněprávními předpisy ve dvou případech. V prvním případě zaměstnavatel uzavřel se zaměstnanci pracovní smlouvy, které neobsahovaly všechny náležitosti. Nesjednal místo výkonu práce, ale pouze použil definici„dle potřeb firmy“. Ve druhém případě bylo zaměstnavateli prokázáno neplnění informační povinnosti písemně neinformoval zaměstnance o obsahu pracovního poměru - o délce dovolené, o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, o způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy. V oblasti změn a skončení pracovního poměru nebylo prokázáno neplnění stanovených povinností. Nejužívanější formou skončení pracovního poměru bylo uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr U kontrolovaných subjektů docházelo k uzavírání těchto dohod velmi zřídka, dle vyjádření zaměstnavatelů využívají tyto formy pouze výjimečně, a to pro doplňování zboží např. před vánočními svátky nebo při inventurních uzávěrkách. V této oblasti nebylo prokázáno neplnění stanovených povinností.

- 57 -

Pracovní doba (přestávky v práci, odpočinek mezi směnami, odpočinek v týdnu, práce přesčas) Z prováděných kontrol vyplývá, že ustanovení pracovněprávního předpisu týkající se pracovní doby je, vedle oblasti odměňování, pro zaměstnavatele jednou z nejproblémovějších oblastí. Kontrolami bylo prokázáno nevedení evidence skutečně odpracované pracovní doby. V evidenci, kterou zaměstnavatel předložil ke kontrole, nebyl uveden výkon práce zaměstnanců v sobotu. V jednom případě zaměstnavatel nevypracoval písemný rozvrh směn a neseznámil s ním zaměstnance. V jednom případě zaměstnavatel vůbec evidenci odpracované pracovní doby nevedl. Dalším problémem zaměstnavatelů bylo poskytování stanovených odpočinků. Bylo prokázáno, že ve dvou případech neposkytovali stanovené odpočinky v týdnu a v jednom případě zaměstnavatel neposkytoval stanovený odpočinek mezi směnami. Odměňování za práci a srážky ze mzdy zaměstnanců Odměňování zaměstnanců je nejčetnější kategorií z hlediska nedodržování povinností daných zaměstnavateli. Ve čtyřech případech zaměstnavatel vyplácel zaměstnancům mzdy, které byly nižší, než je stanoveno nejnižší úrovní zaručené mzdy vzhledem k vykonávané práci. Velmi častým porušením bylo nevyplácení stanovených příplatků. Celkem v sedmi případech zaměstnavatelé nevypláceli příplatek ke mzdě za práci, která byla vykonávána v sobotu a v neděli. V jednom případě neposkytl zaměstnavatel zaměstnancům volno s náhradou mzdy ani příplatek ke mzdě za dobu práce ve svátek. V jednom případě zaměstnavatel neposkytl zaměstnancům příplatek ani náhradní volno za práci přesčas. V jednom případě zaměstnavatel neposkytl náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Rovné zacházení – diskriminace V této oblasti nebylo zaměstnavatelům prokázáno neplnění povinností stanovených pracovněprávními předpisy Vydávání potvrzení o zaměstnání V jednom případě bylo zaměstnavateli prokázáno, že při skončení pracovního poměru nevydal zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Jiné V jednom případě zaměstnavatel nepřiděloval zaměstnancům práci v rozsahu sjednaném pracovní smlouvou. V jednom případě zaměstnavatel nezajistil, aby zaměstnanci pracující v noci byli před zařazením na noční práci vyšetřeni lékařem. - 58 -

2.

Závěry z provedených kontrol

Porušení s největší četností: K největšímu počtu prokázaných nedostatků došlo v oblasti odměňování zaměstnanců. Zaměstnavatelé často sjednají mzdu ve výši nad úrovní zaručené mzdy, avšak k této mzdě již nevyplácejí příplatky za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas nebo za práci ve svátek. Zaměstnavatelům jsou v rámci prováděných kontrol poskytovány konzultace, jak mohou mzdu v souladu se zákonem sjednat a jaké příplatky jsou povinni poskytovat. Za prokázaná porušení pracovněprávního předpisu jsou zaměstnavatelům ukládána opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Ve většině případů zaměstnavatelé zjištěné nedostatky odstranili ještě v průběhu kontroly nebo v rámci uloženého opatření. Za přispění OIP tak bylo dosaženo toho, aby zaměstnancům byly vyplaceny jejich veškeré finanční nároky. Velmi častou příčinou nedostatků byla neznalost pracovněprávních předpisů. U nedodržení úrovní zaručených mezd byly zjištěny poznatky, že zaměstnavatelé stále nerozlišují pojmy minimální mzda a zaručená mzda. Proto i v těchto případech byly zjištěny nedostatky a uložena opatření. Další oblastí, ve které dochází k porušování ustanovení zákoníku práce je oblast pracovní doby. Zde byly prokázány nedostatky, kdy zaměstnavatelé neposkytli zaměstnancům stanovené odpočinky, a to jak odpočinek v týdnu, tak odpočinek mezi směnami. Jak již bylo uvedeno výše, jeden zaměstnavatel vedl evidenci odpracované pracovní doby, ta však neodpovídala době, kterou zaměstnanci skutečně pracovali. Další zaměstnavatel evidenci pracovní doby nevedl vůbec. Porušení s nejmenší četností Provedenými kontrolami v rámci HÚ nebylo zaměstnavatelům prokázáno neplnění povinností stanovených pracovněprávním předpisem v oblasti pracovních podmínek zaměstnankyň, mladistvých, dále v oblastech čerpání dovolené a rovného zacházení. Porušení, která nebylo možno kontrolou prokázat Při kontrolách vycházejí inspektoři z podkladů, které jsou jim v průběhu kontroly zaměstnavatelem předloženy. Uskutečněnými kontrolami nebylo zaměstnavatelům prokázáno neplnění povinností v oblastech skončení pracovního poměru či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Avšak právě toto je problematika, která je nejčetnějším předmětem poskytovaného poradenství. Nejvíce konzultací řeší dotazy - jak lze pracovní poměr ukončit, kdy vzniká nárok na odstupné, jaké jsou širší souvislosti vzhledem k uzavření dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V otázce odměňování zaměstnanců jsou z poskytovaného poradenství zjištěny poznatky, že zaměstnavatelé nevyplácejí celou mzdu podléhající zdanění oficiální cestou, ale že část mzdy vyplácejí v hotovosti tzv. na ruku, kdy tyto finanční prostředky neprojdou účetnictvím zaměstnavatele. Prokázat takovou skutečnost je však velmi obtížné. Další problematická oblast se týká pracovní doby a její evidence. Inspektor má v rámci svých pravomocí pouze omezenou možnost prokázat, že evidence, kterou mu zaměstnavatel - 59 -

předkládá v rámci prováděné kontroly, není v souladu se skutečně odpracovanou pracovní dobou zaměstnance. Opět z prováděných poradenství jsou poznatky, že si zaměstnavatelé evidence pracovní doby různě upravují, nebo vedou více verzí evidence pracovní doby. I zde je velmi obtížná prokazatelnost takového jednání. 3. Přehled kontrolovaných profesí : - prodavač, prodavačka, prodejce - řidič – skladník - administrativní pracovnice - účetní - výkonný ředitel - elektromechanik - skladník - skladová účetní - vedoucí prodeje nových vozů - prodejce nových vozů - prodejce ojetých vozů - řezník – bourač - pracovník výroby a distribuce lahůdek - vedoucí prodejny - prodavač – pokladní - elektromontér 4.

Spolupráce s jinými orgány státní správy

K OIP nebyl od žádného jiného orgánu státní správy podán podnět ke kontrole, který by alespoň rámcově odpovídal zadání hlavního úkolu. Při provádění kontrol v rámci HÚ nebyla ze strany OIP potřeba vyžadovat spolupráci dalších orgánů státní správy.

- 60 -

13.HÚ 09.1.10 - Dodržování pracovněprávních předpisů, včetně bezpečnosti práce, při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce 1) Vyhodnocení provedených kontrol z hlediska: a) počtu ve vztahu k zadání úkolu Kontroly byly provedeny na základě předem sestaveného a SÚIP odsouhlaseného plánu kontrol. Výběr byl proveden v souladu se zadáním. Povinný minimální počet byl navýšen o 1 subjekt, tj. bylo vybráno 6 zaměstnavatelů z databáze firem, kterým bylo vydáno povolení MPSV k zaměstnávání fyzických osob. Ze seznamu nebylo dokončeno kontrolní šetření pouze u jednoho zaměstnavatele. U ostatních pěti zaměstnavatelů zařazených do kontrolního plánu bylo provedeno kontrolní šetření, čímž bylo splněno zadání hlavního úkolu co do počtu provedených šetření. Jedno kontrolní šetření se nachází ve fázi přezkoumání protokolu. b) porušení podle oblastí uvedených v předmětu kontroly Zjištěné nedostatky při kontrolách u agenturních zaměstnavatelů jsou obdobného charakteru jako u ostatních kontrol, samozřejmě mimo specifických nedostatků agenturního zaměstnávání. Nejvíce nedostatků bylo zjištěno v oblasti odměňování zaměstnanců, a to především v neposkytování zákonných příplatků za dobu noční práce, práce v sobotu a v neděli, práce přesčas, za práci ve svátek, splatnost mzdy a doplatku ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, dále také porušení § 308 a § 309 zákoníku práce v oblasti agenturního zaměstnávání. Další nedostatky jako jsou např. splatnost náhrady mzdy, či skončení pracovního poměru se vyskytovaly s menší četností. V méně případech bylo prokázáno porušení na úseku pracovní doby. To však neznamená, že by i v této oblasti došlo ke snížení počtu a závažnosti porušení, což je zřejmé ze zjištění učiněných v předchozím roce, z provedených kontrol mimo hlavní úkol nebo poskytované konzultační činnosti dotýkající se agenturních zaměstnavatelů. V případě uzavření smlouvy o dílo mezi obchodní společností a agenturou není možné použít ust. § 309 odst. 1 zákoníku práce o vedení evidence odpracované doby uživatelem, a tím se snaha o porovnání těchto získaných podkladů při kontrole míjí účinkem. V tom spatřujeme jednu z největších potíží v prokazování porušení na úseku pracovní doby. c) jiných nedostatků, které se obtížně prokazují Inspektoři při provádění kontrol čím dál častěji naráží na skutečnost, že mezi zaměstnavatelem (agenturou práce) a subjektem, kde je uskutečňován samotný výkon práce, je uzavírána smlouva o dílo a to někdy prostřednictvím třetí firmy. V tomto případě se nejedná o čistě agenturní zaměstnávání, tato skutečnost kdy se jedná o obchodní vztah vnáší značné komplikace do prokazatelnosti případně zjištěných porušení. d) zkušenosti při provádění kontrol společně s odborem BOZP Dle zadání hlavního úkolu byly kontroly prováděny v týmu s inspektorem BOZP. Ten byl účasten při kontrole u agenturního zaměstnavatele i u alespoň jednoho vybraného uživatele. Spolupráce mezi odbory PVP a BOZP probíhala bez větších komplikací. Bylo nutno ale počítat s větším časovým prostorem pro komunikaci mezi oběma inspektory při přípravě a i v průběhu samotného šetření. Jinak tato spolupráce neměla zásadní vliv na počet provedených - 61 -

kontrol, jelikož zaměření kontroly na oblast PVP je podstatně rozsáhlejší, a tak oblast BOZP prováděná samostatně druhým inspektorem sama o sobě nezpůsobovala zdržení či omezování v počtu plánovaných kontrol v hlavním úkolu 09. 1. 10 ani u uživatelů v hlavním úkolu 09. 1. 50. 2) Další zhodnocení výsledků kontrol: a. problémy se zahájením kontroly, dostupnost statutárních zástupců zaměstnavatelů U jednoho zaměstnavatele se vyskytly výraznější problémy s opakovanou snahou vyhnout se kontrole. Zaměstnavatel se omlouval ze stanovených termínů zahájení kontroly s odvoláním na svoji pracovní neschopnost a odmítal kohokoliv zmocnit pro jednání. Po zahájení kontroly v místě sídla společnosti se zaměstnancem, odmítl dále spolupracovat a předložit požadované doklady a následně poukázal na podjatost inspektorů provádějících kontrolu. Dále jedna z agentur práce má uvedeno sídlo společnosti na adrese účetní firmy, kde jsou evidovány desítky jiných společností. I zde bylo obtížné získat kontakty na zástupce zaměstnavatele. V budoucnu očekáváme pozitivní změnu v komunikaci u zaměstnavatelů – právnických osob s ohledem na zavedení datových schránek. b. porovnání počtu zjištěných nedostatků oproti kontrolám v rámci jiných HÚ (větší, menší) Při kontrolách je v letošním roce zaznamenávána větší četnost zjištěných nedostatků, než u ostatních kontrol. Je to dáno především širším zaměřením a výběrem většího kontrolního vzorku zaměstnanců při kontrolním šetření. Velký vliv na četnost a závažnost výsledků měl i obsah řady podnětů, které byly rovněž předmětem kontroly tohoto úkolu. U jedné agentury práce bylo zahrnuto 21 evidovaných podnětů. V ostatních případech se pohyboval počet mezi jedním až pěti podněty. c. následná kontrola V rámci hlavního úkolu 09. 1. 10 nebyla z časových důvodů provedena následná kontrola v průběhu roku. Většina kontrol byla ukončena ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Zaměstnavatel v případě stanovených opatření písemně doložil odstranění zjištěných nedostatků. To však nevylučuje možnost zařazení následné kontroly v následujícím roce. d.

dostupnost potřebných dokladů

Kromě jediného výše popsaného problému se zahájením kontroly, kdy došlo také k odmítnutí předložení potřebných dokladů, se inspektoři provádějící šetření nesetkali se zásadní neochotou při komunikaci. Zástupci agenturních zaměstnavatelů se ovšem postupně s průběhem kontroly snaží o oddalování následujících schůzek. Praxe je taková, že na sjednané schůzky se dostaví zaměstnavatelé nebo jejich zástupci, vyjadřují ochotu spolupracovat, ale záměrně nepředloží všechny požadované doklady. Vždy ale dodají alespoň nějakou část dokladů, aby se vyhnuli pořádkové pokutě za neposkytnutí součinnosti. Dále se snaží předkládat neúplné doklady např. pracovní smlouvu bez dodatků k příslušnému kontrolovanému období nebo jen souhrnné počty hodin jako podklady pro fakturaci a až poté denní evidenci odpracované pracovní doby a podobně. V některých případech se odvolávají na zničení dokladů při povodni či na zcizení dokladů, k čemuž předkládají i doklady potvrzující tuto skutečnost. - 62 -

Při provádění kontrolního šetření v rámci hlavního úkolu 09. 1. 10 došlo u každého agenturního zaměstnavatele alespoň jednou k posunutí sjednaného termínu schůzky, většinou i opakovaně. Dle našeho názoru je to způsobeno tím, že si zaměstnavatelé postupně během kontrolního šetření uvědomují jeho rozsah a zaměření a snaží se dodatečně dát vše do pořádku. U uživatelů tyto skutečnosti nebyly zaznamenány. e. využití možnosti vyjádření zaměstnanců Při provedených kontrolách dle hlavního úkolu 09.1.10 zpravidla inspektoři nevyužívali možnosti vyjádření zaměstnanců. Důvodem je hlavně skutečnost, že v době kontroly agentura nezaměstnávala žádné zaměstnance nebo jen minimální počet a kontrolované období zahrnovalo i zaměstnance, kteří již nepracují z důvodu poklesu zakázek vzhledem k vývoji na trhu práce koncem roku 2008 a začátkem roku 2009 a jsou trvale bytem mimo naši republiku. Kontakt se zaměstnancem – podatelem podnětu, byl uskutečněn jen v jednom případě pro zjištění místa výkonu práce a ověření skutečností uváděných v podnětu. f. další poznatky Inspektoři se při kontrolách setkávají s tím, že agenturní zaměstnavatelé stále ve větší míře nahrazují uzavření rámcové smlouvy s uživatelem obchodní smlouvou o dílo, byť se znaky rámcové smlouvy, tzn. ve smlouvě jsou uvedeny částky za hodinu na jednotlivé pracovní zařazení zaměstnanců místo částky za dílo. Další skutečností, která ovlivňuje časovou náročnost kontrol agenturních zaměstnavatelů je i samotný průběh šetření v rámci hlavního úkolu. Nejprve je třeba zahájit kontrolu u agentury práce, kde se dle instruktáže zjistí rozsah samotné kontroly v závislosti na počtu zaměstnanců a uživatelů atd. Poté se zahajuje šetření u vybraných uživatelů. Až po získání všech potřebných dokladů z těchto několika zdrojů je možné přistoupit k samotnému porovnávání a zjišťování rozdílností oproti požadovanému stavu, které je třeba řádně popsat v protokolu. Kromě zdržovací taktiky agenturních zaměstnavatelů při předkládání požadovaných dokladů je to i jeden z dalších důvodů dlouhého časového prostoru, který je třeba k řádnému prošetření jednotlivých kauz. 3) Porovnání výsledků kontrol s výsledky roku 2008 Nedostatky zaznamenané při kontrolách v hlavním úkolu 09.1.10 vykazovaly větší četnost i závažnost oproti provedeným kontrolám v hlavním úkolu v roce 2008. Byl zaznamenán nárůst nedostatků v poskytování zákonných příplatků, např. za práci ve svátek, v noci, v sobotu a neděli zaměstnancům a neposkytování doplatku mezi dosaženou mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy. Tato zjištění jsou samozřejmě závislá na výběru vzorku kontrolovaných agenturních zaměstnavatelů. V roce 2009 měl na uvedené skutečnosti rovněž vliv enormní počet zařazených podnětů do tohoto hlavního úkolu. 4) Cíl úkolu Cílem hlavního úkolu bylo provést kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnanců, kteří mají uzavřený pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti s agenturami práce. Jedná se o fyzické a právnické osoby, které v ČR zaměstnávají fyzické osoby za účelem výkonu jejich práce pro uživatele. Těmi se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, jež práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Do kontrolního seznamu pro hlavní úkol 09. 1. 10 bylo zařazeno šest agenturních zaměstnavatelů. Jednalo se jak o agenturní zaměstnavatele, na které obdržel OIP v Plzni podání od zaměstnanců či odborové organizace, tak i - 63 -

zaměstnavatele, kde nebyla dosud provedena kontrola ze strany OIP. V zadání bylo stanoveno, že bude provedena prověrka u pěti subjektů, což bylo splněno. 5) Postup při výběru kontrolovaných subjektů Výběr kontrolovaných agentur byl proveden v souladu s cílem a zadáním hlavního úkolu 09. 1. 10 a probíhal především na základě informací od úřadů práce, obsahů došlých podnětů od zaměstnanců či odborových orgánů a dlouhodobého monitorování tohoto prostředí v našem regionu, které provádí OIP v Plzni. Dále v něm byly využity poznatky a zkušenosti inspektorů z již dříve provedených šetření. V původním plánu kontrol, který byl zpracován, dosud nedošlo k žádným změnám. Vzhledem k četnosti a povaze nedostatků zjištěných při kontrolních šetřeních, lze považovat výběr vzorku do kontrolního seznamu za velice přesný, což není vzhledem k širokému spektru agenturních zaměstnavatelů vždy jednoduché. 6) Spolupráce s ostatními OIP, s jinými orgány – ÚP, ČSSZ, Celní správa apod. Velmi dobrá a intenzivní spolupráce v rámci tohoto hlavního úkolu probíhá již tradičně např. s Úřadem práce Plzeň – město a Úřadem práce v Klatovech. Poskytnuté informace byly využity při stanovování kontrolního seznamu agenturních zaměstnavatelů a dále také v jiných šetřeních z oblasti agenturního zaměstnávání, které nejsou do hlavního úkolu zařazeny. Je navázána spolupráce i s ostatními úřady, jejichž poznatky jsou využívány při vytváření námětů na kontrolní činnost v oblasti agenturního zaměstnávání. Jednání lze ve všech případech hodnotit jako vstřícné, intenzita spolupráce je odvislá od množství řešené problematiky. Jelikož je hlavní úkol týkající se agenturního zaměstnávání zaměřen na agentury se sídlem v působnosti daného oblastního inspektorátu práce, ale někteří uživatelé působí i mimo místní příslušnost OIP, bylo využito vyžádání si kontrolního šetření u uživatele jiným OIP v rámci jeho místní příslušnosti. Region Plzeňského kraje, zvláště pak město Plzeň, je dnes již mediálně známé velkou koncentrací cizinců pracujících zejména v dřívějším období v rámci agenturního zaměstnávání u uživatelů provozujících svoji činnost v Plzni. Tato skutečnost se odráží nejen v počtu podnětů evidovaných na OIP přímo ze strany zaměstnanců, ale i podnětů postupovaných z jiných inspektorátů a státního úřadu. Orgány města a další státní orgány působící v našem regionu si uvědomují závažnost situace a již tradičně se schází v pravidelných komisích zástupců jednotlivých orgánů – např. ve složení krajský úřad, radnice, magistráty, cizinecká policie, úřady práce, zdravotní pojišťovna, živnostenský úřad a samozřejmě náš inspektorát v zastoupení vedoucího inspektora, popř. vedoucí odboru PVP. V rámci našich krajů jsou zřízeny i koordinační skupiny v obdobném složení pro integraci cizinců, jichž se zúčastňuje vedoucí odboru PVP. Prohlubující je spolupráce s cizineckou policií, která nespočívá jen v provádění součinnostních kontrol, ale pokračuje i v dalších oblastech. V letošním roce se uskutečnila mimo jiné například pod hlavičkou odboru prevence cizinecké policie rozsáhlá osvětová lektorská činnost pro neziskové organizace (např. Člověk v tísni, Charita atd.) a správní úřady, která měla za cíl seznámit jednotlivé účastníky s rozsahem kompetencí jednotlivých kontrolních orgánů, náplní jejich činností, možnostmi řešení jednotlivých problémů. Tato akce byla ze strany účastníků hodnocena velmi pozitivně a již v dnešní době jsou domluveny další semináře, které lektorsky zajišťuje vedoucí odboru PVP. Dále se vedoucí odboru aktivně zúčastnila 1. Celostátní konference statutárních měst ČR – Integrace cizinců na úrovni samosprávy v Plzni, kde vystoupili dále mimo jiné i zástupci ministerstva vnitra, ministerstva práce a sociálních věcí a senátu. - 64 -

7) Rozhodování o uložení pokuty a její výši Celý proces rozhodování o uložení pokuty byl popisován již v předchozích závěrečných zprávách a na OIP v Plzni probíhá stále dle stejných pravidel. Nedostatky zdokumentované v protokolu jsou důsledně posuzovány v intencích ustanovení § 36 zákona o inspekci práce. Na inspektorovi je požadováno písemné vyjádření k celé problematice a zdůvodnění jím navrhované výše pokuty. Dále proces probíhá přes vedoucí odboru, která má právo jednotlivé úvahy posoudit a opětovně zvážit. Poslední fází je komisionální schvalování výše pokuty za účasti vedoucího inspektora, který konečný návrh stvrzuje svým podpisem. V návrhu na uložení pokuty je mimo jiné zohledněna závažnost prokázaných nedostatků zaměstnavateli, četnost těchto nedostatků, zda se jedná o ojedinělé případy, které pramení z nevědomosti a nezkušenosti zaměstnavatele, či o systémové chyby s velkou společenskou závažností, zahrnující většinu zaměstnanců. Dále také je brán zřetel na velikost zaměstnavatele a jeho historii podnikání v oboru agenturního zaměstnávání. V jednom případě, kdy při malé závažnosti zjištěného nedostatku došlo k jeho nápravě ještě v průběhu kontroly, bylo upuštěno od udělení sankce. V rámci hlavního úkolu bylo zatím rozhodnuto o pokutě dle již výše popsaných kritérií ve výši 720 000,- Kč a 700 000,- Kč, které jsou již v právní moci. Další agentuře byla uložena pokuta ve výši 40 000,- Kč a jedno šetření. Agentury práce často využívají těchto svých práv a uplatňují instituty přezkoumání protokolu, námitky, odpor a odvolání. Tím je celý proces velmi prodlužován. 8) Podání podnětu k odejmutí povolení agentuře práce na MPSV a informování SÚIP OIP v Plzni na základě závěrů porad vedoucích odborů PVP pravidelně oznamuje zjištěné nedostatky v agenturním zaměstnávání dle § 308 a § 309 a poskytuje tyto informace SÚIP, který má dále dle stanoveného postupu odesílat dané informace na MPSV. V jednom případě byl OIP požádán o zaslání ověřených kopií protokolu a rozhodnutí v právní moci přímo MPSV, což učinil. 9) Odmítnutí předložení požadovaných dokladů ze strany zaměstnavatele, např. rámcové dohody s uživatelem Při kontrolních šetřeních jsme dosud zaznamenali ve dvou případech snahu o prodlužování šetření např. tím, že agentura oddalovala předložení požadovaných dokladů, popř. když došlo během kontroly ke změně statutárního zástupce zaměstnavatele, byl problém předložit aktuální platné doklady či oprávnění jednat za společnost. Dále jsme se také setkali s problémem při snaze o zahájení kontroly, kdy se statutární zástupce agentury snaží všemožně zapírat svoji přítomnost a jednatel společnosti není ochoten pověřit jinou osobu k jednání za agenturu. K odmítnutí předložení požadovaných dokladů ze strany agenturních zaměstnavatelů došlo v jediném případě, který je dosud v řešení. Je nutné důrazně poukázat na obtížnost a tím i zvýšenou časovou náročnost při vyžadování podkladů ke kontrole od agentur práce i z důvodu rozsáhlé celorepublikové působnosti těchto agentur a jejich uživatelů. 10) Rovné zacházení – problematika zjišťování Nezřídka se objevuje problém ve vybrání konkrétního vzorku pracovníků se stejnou pracovní pozicí a náplní práce. Důvodem je, že agenturní zaměstnanci jsou většinou u uživatelů zařazováni v provozech do dočasných pracovních pozic nebo na místa pomocného personálu, na kterých kmenoví zaměstnanci téměř nepůsobí. - 65 -

I přes tyto skutečnosti se OIP podařilo prokázat u agenturních zaměstnavatelů zařazených do hlavního úkolu 09. 1. 10 nedostatky rovného zacházení. Ve dvou případech byly zjištěny nedostatky, když zaměstnavatel nezabezpečil, aby mzdové podmínky dočasně přidělených zaměstnanců nebyly horší, než jsou podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, když jim neposkytl příplatek za práci v odpoledních hodinách. OIP při těchto kontrolách agentur provádí osvětu a informuje o nutnosti dodržování této povinnosti zaměstnavatelem. Nezřídka se inspektoři setkávají s nesouhlasným postojem zaměstnavatele při posuzování nerovnosti. Nesouhlasný postoj je i obsahem přezkumu, kdy je popíráno znevýhodnění agenturních zaměstnanců v rámci mzdové politiky a naopak poukazováno na jejich zvýhodňování při hrazení nákladů na ubytování, vyplácení cestovních náhrad apod. 11) Návrhy do dalšího období – změny v předmětu kontroly, počtu kontrol, návrhy na legislativní změny. Návrhy změn obsahu předmětu kontroly týkající se účasti inspektorů BOZP byly konzultovány na poradách vedoucích odborů i instruktážích garantů OIP a byly již zohledněny v zadání hlavního úkolu na rok 2010. Stanovený počet kontrol může být v případě problémových zaměstnavatelů až nesplnitelný, což téměř nastalo v letošním roce na našem inspektorátu. Nicméně jsme si vědomi, že je tento počet z hlediska sledovanosti a závažnosti uvedené problematiky nesnižitelný. Problematice agenturního zaměstnávání, a nejen jí, by prospěla jasná legislativní úprava, která by zamezila obcházení závislé práce uzavíráním smlouvy o dílo mezi zaměstnavatelem (agenturou) a firmou, kde je uskutečňován samotný výkon práce, což je někdy učiněno ještě prostřednictvím třetí firmy. Zkušenosti z kontrol provedených na základě podnětů potvrzují, že se začíná rozvíjet trend obcházení pracovně právních vztahů a je čím dál více využíván institut družstev, smluv o dílo, práce na základě živnostenských listů „zaměstnanců“ apod. Předmětem opakovaných názorových neshod se zaměstnavateli a uživateli je povinnost vedení evidence odpracované doby. Zejména uživatelé se brání této povinnosti a spatřují v ní rozpor s ustanovením zákoníku práce, který ukládá tuto povinnost zaměstnavateli. V ustanovení § 309 zákoníku práce nevidí souvislost s jim uloženou povinností. Úpravou popř. doplněním tohoto ustanovení o jednoznačné doplnění povinnosti vedení evidence by jednoznačně vyřešilo mnoho názorových komunikací. 12) Další zkušenosti a návrhy Zkušenosti z poradenské činnosti ukazují například, že agentura práce vysílá zaměstnance k uživateli a za obě společnosti jedná stejná osoba – jednatel společnosti. Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s agenturou práce a je dočasně vyslán k výkonu práce k uživateli. Tentýž zaměstnanec je současně kmenovým zaměstnancem daného uživatele – sjednán stejný druh práce v obou pracovních smlouvách. Jedná se o nešvar s přeléváním hodin nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Ke konci roku je zjišťován postupný opětovný nárůst podnětů podávaných zaměstnanci agentur práce oproti začátku letošního roku. Ze získaných informací je to především zásluhou větších výkyvů v zakázkách u uživatelů i na období v řádech několika měsíců, které uživatelé pokrývají agenturními zaměstnanci. V případě, že kontrolovaní zaměstnanci agentury práce již v době kontroly nepracují, z důvodu skončení pracovního poměru, není agenturnímu zaměstnavateli ani uživateli, žádným právním předpisem uložena povinnost uchovávat doklady o vstupních lékařských prohlídkách, pokud si je tito zaměstnanci hradili sami a nebyly jim následně proplaceny, takže nejsou součástí účetních dokladů, ani doklady o provedeném školení. Rovněž tak doklady o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků jednotlivým zaměstnancům nemají - 66 -

povinnost uchovávat. V tomto případě lze očekávat, že agenturní zaměstnavatel, jemuž byl nedostatek týkající se dokladů o vstupních lékařských prohlídkách vytýkán a kde kontrolní šetření je ve fázi přezkoumání protokolu, se pravděpodobně bude výše uvedeným způsobem hájit. Stejná situace nastává u vedení evidence odpracované pracovní doby. Doplněním zákona o povinnost uchovávat doklady po určitou dobu by se vyřešila řada problémů.

- 67 -

14. HÚ 09.1.11 - Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů poskytujících ubytování a stravovací služby Cíl úkolu Zjištění a analýza stavu dodržování pracovněprávních předpisů při zajišťování provozu v subjektech poskytujících ubytovací a stravovací služby. Výběr kontrolovaných subjektů Výběr byl proveden v souladu s cílem a zadáním hlavního úkolu. V zadání bylo stanoveno, že bude provedeno minimálně 15 kontrol a výběr bude orientován dle regionálních podmínek. V letech 2007, 2008 a i v prvním pololetí 2009 byl zaznamenán zvýšený počet podaných podnětů na zaměstnavatele poskytující ubytovací a stravovací služby v našem regionu, proto se při sestavování plánu vycházelo zejména z podnětů evidovaných na OIP, ale i z poznatků získaných při poskytování poradenství. Dále se výběr orientoval na subjekty, kde nebyla dosud provedena kontrola ze strany OIP. Provedené kontroly byly zaměřeny na dodržování ustanovení zákoníku práce v oblasti pracovních vztahů a podmínek v souladu se zadáním úkolu: - vznik, změny a skončení pracovního poměru, - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, - pracovní doba (přestávky v práci, odpočinek mezi směnami, odpočinek v týdnu, noční práce, délka směny, práce přesčas), - odměňování zaměstnanců za vykonanou práci, nejnižší úroveň zaručené mzdy, - srážky ze mzdy zaměstnanců, - rovné zacházení – diskriminace, - vydávání potvrzení o zaměstnání. Konečný plán byl sestaven tak, aby zahrnoval zaměstnavatele z různých částí regionu a s různým počtem zaměstnanců od 5 do 50. Převažující počet zaměstnanců byl 6 – 10. Výsledky inspekční činnosti a získané poznatky Vzhledem k prováděné kontrolní činnosti ze strany i jiných státních orgánů (např. živnostenský úřad, hygiena práce, obchodní inspekce, okresní správa sociálního zabezpečení) je situace v oblasti pracovních vztahů a podmínek složitá, protože jsou doklady, dle vyjádření zaměstnavatelů, často uloženy u těchto kontrolních orgánů. Předpokládané nedostatky se potvrdily v očekávané míře hlavně v oblasti odměňování. Navíc provozovatelé poskytující stravovací služby se sami podílejí na přípravě pokrmů, popřípadě i obsluze zákazníků. Z tohoto důvodu jim zbývá málo času na kontrolu plnění zákonných povinností vyplývajících z právních předpisů. Struktura závažnosti a počtu zjišťovaných nedostatků v rámci kontrol byla rozdílná s ohledem na velikost subjektu a přístup k řešení pracovních vztahů a podmínek. - 68 -

Souhrnná zjištění z kontrol dle jednotlivých zadání úkolu – kontrolního seznamu (KS) 1. Vyhodnocení jednotlivých oblastí dle stanoveného zadání a) vznik, změny a skončení pracovního poměru Kontrolou pracovních smluv bylo zjištěno, že základní povinné náležitosti jako je druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce byly převážně zaměstnavateli dodržovány. Značná absence plnění povinností byla prokázána u informovanosti zaměstnanců o obsahu pracovního poměru, zejména informace o údajích o délce dovolené, o výpovědních dobách, o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti, termínu, místu a způsobu vyplácení. K těmto nedostatkům dochází z části díky malé informovanosti zaměstnavatelů, ale i využíváním nejrůznějších zastaralých předtisků pracovních smluv, které v mnoha případech neodpovídají současným požadavkům právních předpisů. Ojediněle dochází ke kumulacím druhu práce v rozporu s údaji uvedenými v pracovní smlouvě např. číšník vykonává ve večerních hodinách i práci barmana, recepční v části směny vrátného. Skončení pracovního poměru je prováděno stanovenými způsoby, nejčastěji dohodou a ve zkušební době. V ojedinělých případech došlo k ukončení pro hrubé porušení pracovní kázně, popř. výpovědí ze strany zaměstnavatele pro zrušení pracovního místa (odstupné bylo vyplaceno). V průběhu kontrol se neprokázalo skončení mimo zákonná ustanovení. V průběhu roku 2009 bylo podáno několik podnětů upozorňujících na práci bez uzavírání pracovních smluv, popřípadě dohod konaných mimo pracovní poměr. Tato problematika nebyla zahrnuta v kontrolním seznamu, přesto ji OIP zahrnul do kontroly. V případě jedné kontroly byly sepsány dohody o pracovní zkoušce (neexistující právní pojem), které nebyly podepsány jednou ze smluvních stran - zaměstnavatelem a deklarují provedení tzv. pracovní zkoušky výkonem práce bez dohodnuté odměny, s možným příslibem budoucího uzavření pracovního poměru. Dále bylo zjištěno, že odměňování zaměstnanců je prováděno v hotovosti na pracovišti bez vydání písemného dokladu o převzetí odměn. Tato práce vykonávaná zaměstnanci nesla všechny znaky závislé práce v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byla prokazatelně vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, s výlučným osobním výkonem práce zaměstnance pro zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. b) dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr K uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dochází výjimečně a to pouze z důvodu konání nárazových akcí (rauty, firemní akce apod), v ostatních případech všichni kontrolovaní zaměstnanci měli uzavřeny pracovní smlouvy. c) pracovní doba 

stanovená týdenní pracovní doba - 69 -

Stanovená týdenní pracovní doba byla u téměř všech kontrolovaných subjektů stanovena v souladu s příslušným ustanovením zákoníku práce. Pouze v jednom případě neodpovídala režimu práce. K jejímu překročení ve vyrovnávacím období nedocházelo. 

vypracování písemného rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a povinnost seznámit s ním zaměstnance dva týdny před začátkem období popř. dle dohody se zaměstnancem

V podstatě ve všech případech, kde byla pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, bylo využíváno dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. To v praxi znamená, že je zpracováván harmonogram směn na základě provozní doby a dohody o rozvržení směn (např. dlouhý a krátký týden, tzn. 2 dny práce a 2 dny volno). 

dodržování maximální délky směny 12 hodin při nerovnoměrně rozvržené pracovní době

Toto porušení se prokázalo jen ojediněle a to z důvodů, že se subjekty poučily z kontrol předchozích let. Zaměstnavatelé uvádějí délku směny dle provozní doby, která je ve většině případů právě 12 hodin. Pomíjí však dobu potřebnou na přípravu a úklid. Bohužel tato skutečnost se ve většině případů nedá prokázat. Zaměstnavatelé argumentují tím, že přípravu před a po skončení otvírací doby provádějí sami. Uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že je neustálá tendence písemně rozvrhovat pracovní dobu tak, aby délka směny nepřesahovala 12 hodin, i když lze předpokládat, že skutečnost je jiná. Pracovní doba je rozvrhována ve většině případů jako tzv. dlouhý a krátký týden. 

povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci pracovní přestávku na jídlo a oddech

Ne všechny kontrolované subjekty evidovaly skutečnou dobu čerpaných přestávek. Je nutno ale konstatovat, že u většiny dozorovaných subjektů byla doba přestávky stanovena, ale k čerpání docházelo dle možností provozu. Většina kontrolovaných subjektů využívala možnosti poskytnout přiměřenou dobu na oddech a jídlo zaměstnancům, u nichž se jedná o práce, které nemohou být přerušeny z hlediska stravovacího provozu a tuto dobu započítávala do pracovní doby. 

poskytování nepřetržitého odpočinku mezi směnami

Zkrácení nepřetržitého odpočinku mezi směnami bylo zjištěno pouze v několika případech a to při konání nadstandardních akcí (rauty, firemní akce). To lze dovodit ze skutečností, že po odpracování směn o délce např. 14 hodin, následoval odpočinek – volný den. U subjektů s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou byla stanovena délka směny max. 12 hodin.

- 70 -



poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu

Neposkytování nepřetržitého odpočinku v týdnu bylo zjištěno také v menší míře u kontrolovaných subjektů. Z evidence docházky vyplývalo, že zaměstnanci pracovali nepřetržitě od 7 až po 10 dnů po sobě jdoucích bez poskytnutí zákonem stanoveného odpočinku. Většinou tuto skutečnost zaměstnavatel odůvodňoval tím, že po domluvě se zaměstnanci přistoupil na cyklus 7 pracovních směn, 7 dní volna a nenadálými provozními událostmi, jako např. neočekávanou absencí zaměstnance, zařazeného původně do harmonogramu služeb. 

evidence pracovní doby

Evidence pracovní doby nebyla vedena pouze u dvou subjektů. Způsob vedení byl rozdílný. Ve většině případů zaměstnavatel stanovil začátek a konec pracovní doby zaměstnanců dle provozní doby a v evidenci již uváděl jen přítomnost zaměstnance, popř. počet odpracovaných hodin. Výjimečně byla předložena evidence, ze které by byl přímo zřejmý začátek a konec pracovní doby daného dne a tím i zřejmé dodržení odpočinku mezi dvěma směnami. U jednoho zaměstnavatele nebyla prokazatelně vedena evidence práce přesčas, přestože k práci nad stanovenou pracovní dobu docházelo. 

dodržování limitů práce přesčas

Pracovní doba je rozvrhována tak, že k práci přesčas nedochází nebo jen velmi výjimečně. Z předložených písemných dokladů a vyjádření zaměstnavatelů nelze tyto skutečnosti prokázat. Výjimečnost situace, kdy může zaměstnavatel práci nařídit je těžko prokazatelná. d) odměňování za práci a srážky ze mzdy zaměstnanců 

nevyplacení mzdy, buď vůbec, nebo jen v částečné výši – zaměstnavatelé nevyplácí mzdu zejména z důvodu učiněné škody ze strany zaměstnance, z důvodu pomsty při řešení konfliktů se zaměstnancem, ale i z důvodu druhotné platební neschopnosti



nevyplácení příplatků za sobotu a neděli - někteří zaměstnavatelé dosud nezaregistrovali změnu zákoníku práce a příplatky nevyplácí vůbec nebo často příplatky poskytují souhrnnou částkou ve formě odměn.



mzda a příplatky za práci přesčas, příplatky za práci v noci – zaměstnavatelé se ve většině případů těmto příplatkům úmyslně vyhýbají nebo je obcházejí tím, že nevedou řádně průkaznou evidenci odpracované doby

- 71 -



nedodržení zaručené mzdy – zaměstnavatelé stanoví zaměstnancům mzdu nižší než je nejnižší úroveň zaručené mzdy podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce a druhem sjednané práce tím, že ve většině případů dosud nezaregistrovali platnost nařízení vlády č. 576/2006 Sb., řídí se pouze vědomím, že nesmí vyplácet mzdu nižší než je minimální mzda. Týká se především zaměstnanců s profesí servírka a číšník u pracovního zařazení kuchař ve většině případů existuje tzv. „obálková metoda“, kterou bohužel nelze prokázat. Jedná se o vyplacení finanční hotovosti mimo účetní doklady, v čemž obě strany spatřují svoji výhodu do doby, než dojde ke vzájemnému sporu.



neoprávněné srážky ze mzdy - souvisí s problematikou nevyplacení mezd, kdy zaměstnavatel nevyplatí mzdu celou nebo její část tím, že provede srážku ze mzdy bez písemné dohody se zaměstnancem. Týká se především zaměstnanců s profesí servírka a číšník, kterým byla svěřena odpovědnost za hotovost, zboží, či zásoby materiálu

e) rovné zacházení – diskriminace V této oblasti nebylo zaměstnavatelům prokázáno neplnění povinností stanovených pracovněprávními předpisy f) vydávání potvrzení o zaměstnání: K vydání potvrzení o zaměstnání u třetiny kontrolovaných zaměstnavatelů docházelo později, než stanoví zákon, nebo až v průběhu kontroly. Zaměstnavatelé to zdůvodňovali tím, že po skončení pracovního poměru se tito zaměstnanci pro potvrzení o zaměstnání nedostavili. 2. Závěry z provedených kontrol a) porušení s největší četností Tak jako již bylo popsáno, nejčetnější porušení vyskytovalo u: 

odměňování zaměstnanců a to zejména: - nevyplácení příplatků za sobotu a neděli - nevyplácení příplatků za práci v noci - nedodržení zaručené mzdy podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce a druhem sjednané práce  obsah a informování pracovních smluv a informování zaměstnanců – pracovní smlouvy neobsahují údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, zejména co se týká informovanosti zaměstnanců o obsahu pracovního poměru, zejména informace o údajích o délce dovolené, o výpovědních dobách, o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti, termínu, místu a způsobu vyplácení.

- 72 -

b) porušení s nejmenší četností   

evidence odpracované pracovní doby, změny pracovního poměru dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

3. Přehled kontrolovaných profesí - provozní - servírka, barmanka - číšník, barman - šéfkuchař - kuchař, kuchařka - pomocná síla v kuchyni - uklízečka - recepční, vrátný - pokojská 4. Spolupráce s jinými orgány státní správy Při provádění kontrol v rámci HÚ OIP nevyžadoval spolupráci s žádnými jinými orgány státní správy. V několika případech byl na OIP přeposlán podnět k provedení kontroly ze strany úřadu práce. V jediném případě byl upozorněn ze strany OIP živnostenský úřad a to z důvodu, že provozovatel pozastavil vykonávání hostinské činnosti a přesto tato činnost byla provozována nadále. 5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenství je poskytováno v rámci konzultačních hodin na OIP, ale i v rámci prováděných kontrol. Při plnění tohoto úkolu bylo poskytování konzultací a vysvětlování určité problematiky velmi časté. Týkalo se zejména oblasti evidence a rozvrhování pracovní doby a úseku odměňování. Závěr Inspekcí kontrolovaných subjektů byl splněn cíl úkolu v souladu s jeho zadáním. Nejčetnější a nejzávažnější nedostatky byly zjištěny na úseku odměňování zaměstnanců v nedodržení zaručené mzdy, nevyplácení příplatků, zejména za práci v sobotu a neděli a v noci. Zaměstnavatelé ve většině případů dosud nezaregistrovali platnost nařízení vlády č. 576/2006 Sb., řídí se pouze vědomím, že nesmí vyplácet mzdu nižší než je minimální mzda. Příplatky nevyplácí vůbec nebo často příplatky poskytují souhrnnou částkou ve formě odměn. V mnoha případech se příplatkům úmyslně vyhýbají nebo je obcházejí tím, že nevedou řádně průkaznou evidenci odpracované doby.

- 73 -

Nedostatky týkající se evidence odpracované pracovní doby byly prokázány jen ojediněle a to z důvodů, že se subjekty již poučily z kontrol předchozích let. Ve většině případů zaměstnavatel stanovil začátek a konec pracovní doby zaměstnanců dle provozní doby a v evidenci již uváděl jen přítomnost zaměstnance. Ve skutečnosti je porušování ustanovení zákona mnohem vyšší, ale je velmi obtížné ho prokázat, neboť je předkládána evidence odpracovaní pracovní doby, která je upravována tak, aby vyhovovala zákonným ustanovením. Výsledky kontrol potvrdily, že je třeba se této oblasti věnovat každoročně. Tuto skutečnost je možné podpořit i vysokou četností podnětů evidovaných na zaměstnavatele poskytujících ubytovací a stravovací služby.

- 74 -

15.HÚ 09.1.12 - Provádění kontrol v nepřetržitých provozech zdravotnické záchranné služby a nemocniční akutní péče 1. Výběr kontrolovaných subjektů Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále jen OIP) provedl 6 kontrol v rámci tohoto úkolu. K výběru zaměstnavatelů OIP využil doručená oznámení o další dohodnuté práci přesčas, ale čerpal i z podnětů a zejména z poradenské činnosti z předchozích let. Byly vytipovány především takové subjekty, u kterých byl předpoklad nedodržení zákonem stanovených limitů. Kontroly byly zaměřeny na problematiku rozvržení pracovní doby, přestávek v práci, doby odpočinku, nepřetržitého odpočinku v týdnu, mezi dvěma směnami, přesčasové práce, noční práce, pracovní pohotovosti v souladu se stanoveným kontrolním listem. 2. Zajištění kontrol inspektory Na plnění úkolu se podílely dvě inspektorky výše uvedeného oblastního inspektorátu práce odboru 6. 33. Vzhledem ke specifikaci dané oblasti nebylo účelné zapojovat do plnění tohoto úkolu větší počet inspektorů. Takto nastavený systém umožnil pověřeným inspektorkám důkladné nastudovaní nové právní úpravy. Takto zvolený systém neodčerpával kapacitu inspektorátu práce při plnění dalších hlavních úkolů. 3. Zhodnocení výsledků kontrol V první řadě je třeba zmínit, že u zaměstnavatelů, kteří podali hlášení o uplatnění další práce přesčas a vyrozuměli OIP, nebylo při kontrolní činnosti shledáno porušení na úseku pracovní doby dle daného kontrolního seznamu. Pouze u dvou subjektů bylo zjištěno níže uvedené porušení. Zaměstnavatelé opomněli zajistit u vybraného vzorku zaměstnanců pracujících v noci vyšetření lékařem závodně preventivní péče před zařazením na noční práci a zaměstnanci neabsolvovali tuto prohlídku ani pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Toto se ukázalo, jako nejčastější porušení. Nad rámec kontrolního seznamu bylo zjištěno, že obchází limity přesčasové práce, tím, že se zaměstnanci v pracovním poměru uzavírá zároveň dohody o pracovní činnosti na stejný druh vykonávané práce. Výše zmíněný zaměstnavatel a odborové organizace, které působí u kontrolované osoby, argumentovali tím, že dodržování zákoníku práce je v praxi obtížné, pro značnou část zařízení nemožné. Dále uvedli, že hrozí i omezení dostupnosti zdravotní péče. Další roli hraje fakt, že Karlovarský kraj se potýká s nedostatkem kvalifikovaných lékařů. Porušení ustanovení § 13 odst. 4 (celkem u 1 zaměstnankyně) a § 94 odst. 2 písm. b), (celkem u 7 zaměstnanců) zákoníku práce zaměstnavatelé odstranili v rámci opatření a podali zprávu o jejich nápravě. Z důvodů uvedených nebyla uložena ve správním řízení žádná pokuta. Do kontrolního vzorku byly zahrnuty profese, na které se vztahuje ustanovení § 93a odst. 1 zákoníku práce a které byly zaměstnavateli uváděny v hlášeních o výkonu další dohodnuté - 75 -

práce přesčas. Jedná se tedy zejména o lékaře pracující v nepřetržitém pracovním režimu. Vybraní zaměstnavatelé či jejich zmocnění zástupci velmi dobře spolupracovali po celou dobu kontroly. Požadované doklady dokládaly dodatečně v požadovaných termínech, jak je zřejmé ze zápisu o zahájení kontrol a protokolů. Velmi dobrá součinnost je přisuzována tomu, že se jednalo o kontrolované subjekty státní s velkým počtem zaměstnanců, kde je mzdovou a personální agendou pověřeno celé oddělení nikoliv jednotlivec. Porovnáním s kontrolami prováděnými v rámci ostatních úkolů zjišťujeme, že v oblastech sjednávání dohod o další dohodnuté práci přesčas i při jejím faktickém výkonu se zaměstnavatelé nedopouštějí porušení ustanovení zákoníku. Kontrolním šetřením bylo zjištěno, že tedy nedošlo k neplnění povinností vyplývající z ustanovení § 93a zákoníku práce. Dále bylo zjištěno, že písemné dohody o další dohodnuté práci přesčas jsou uzavírány s vymezeným okruhem zaměstnanců v souladu s ustanovením § 93a odst. 4 zákoníku práce. Písemnou dohodu o další dohodnuté práci přesčas uzavřely 3 subjekty které tuto skutečnost nahlásily na OIP. Všechny zmíněné dohody jsou uzavřeny pouze s lékaři. Je třeba zmínit, že práci přesčas nad roční limit nevykonávající všichni zaměstnanci v pracovním poměru. 4. Cíl úkolu Cíl úkolu, tak jak byl stanoven v plánovacím listu, byl dosažen. Praxe ukázala, že tento úkol byl, tak jak bylo při jeho schvalování namítáno, předčasně zařazen v letošním roce. Pouze se preventivně působilo na zaměstnavatele, aby si před vyrovnávacím obdobím ohlídali limity přesčasové práce. 5. Návrhy do dalšího období – změny v předmětu kontroly, počtu Kromě již dříve zapracovaných připomínek pro období roku 2010 doporučujeme, aby kontrolní seznam byl rozšířen o oblast vzniku, změn a skončení pracovního poměru a oblast dohod konaných mimo pracovní poměr, neboť tato oblast s danou problematikou úzce souvisí. Při plnění tohoto úkolu se setkávaly s názorem, že sestry a další nelékaři, kteří pracují v jednosměnném režimu nikoliv v nepřetržitém provozu a vykonávají práci přesčas, nemají možnost navýšení této přesčasové práce, i když odvádějí stále stejné množství práce bez možnosti vyššího finančního ocenění. Tito zaměstnanci vnímají uvedenou změnu jako diskriminaci v oblasti odměňování vzhledem k nové právní úpravě.

- 76 -

16.HÚ 09.1.19 - Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Zdůvodnění úkolu: Společná pravidelná inspekce je zařazena do úkolů systému SUIP na základě požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými látkami. Kontroly vybraných provozovatelů zařízení jsou prováděny v určených termínech podle schváleného plánu kontrol. Cíl úkolu: Integrovaná inspekce má za cíl provést společnou kontrolu, podle plánu integrované inspekce zpracovaného ČIŽP. Kontrolu provést podle zpracovaného kontrolního seznamu a v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora, v souladu s požadavky zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Zadání úkolu: Inspektoři OIP si od kontrolované osoby namátkově vyžádají instruktáž o rizicích a přijatých opatření k jejich eliminaci u kontrolovaných pracovníků. Kontroly budou dále zaměřeny především na: -

odstranění nedostatků z minulé kontroly, plnění přijatých opatření z bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv, péči o zaměstnance, především odbornou a zdravotní způsobilost, školení zaměstnanců předpisech k zajištění bezpečnosti práce, rizicích práce s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci, ověření znalostí a dodržování předpisů a pokynů, poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich stav a používání zaměstnanci, průvodní a provozní dokumentaci, posouzení stavu technického zařízení uvedeného v dokumentaci vzhledem k reálnému stavu, včetně revizí zařízení, stavu elektroinstalace, tlakových a plynových zařízení, skladování a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami, včetně značení zásobníků a skladů s nebezpečnými chemickými látkami, stav únikových cest, bezpečnost vykládky a nakládky nebezpečných látek opatření na ochranu proti výbuchu (prevence rizik, klasifikace prostor, písemná dokumentace), pracovní podmínky, a to zejména pracovní režim zaměstnanců a zaměstnávání žen a mladistvých. - 77 -

Počet provedených prověrek: Obsah a postup prováděných kontrol byl proveden v souladu se zadáním úkolu a v souladu s kontrolním seznamem vypracovaným garantem úkolu na rok 2009. Kontroly byly provedeny pracovníky OIP Plzeň na základě předběžného plánu zpracovaném ČIŽP na rok 2009. V průběhu roku bylo provedeno upřesnění termínů k provedení jednotlivých kontrol především s jednotlivými zástupci ČIŽP a zástupci Krajských úřadů tak, aby termín vyhovoval pracovním kapacitám všech zúčastněných zástupců dotčených státních orgánů. V Plzeňském kraji i Karlovarském kraji byly uskutečněny informační schůzky se zástupci ČIŽP, zástupci Krajských úřadů a dalšími orgány státní správy. Na schůzkách byl domluven společný postup při provádění kontrol dle zákona číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Ve spolupráci s ostatními orgány státní správy, provádějícími společnou inspekci dle zákona číslo 59/2006 Sb., nevznikly v době konání kontrol žádné problémy týkající se provádění společných inspekcí, naopak vzájemnou spolupráci mezi zástupci dotčených orgánů státní správy lze hodnotit velmi kladně. V průběhu roku 2009 bylo provedeno 6 naplánovaných společných inspekcí subjektů spadajících pod režim zákona číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Výsledky kontrolní činnosti: Zhodnocení přístupu managementu kontrolovaných organizací: Celkový přístup vrcholového managementu i pracovníků pověřených k jednání při provádění jednotlivých kontrol lze hodnotit kladně. 1. Odstranění nedostatků z minulé kontroly: Zjištěné nedostatky z minulých kontrol byly kontrolovanými subjekty respektovány a zjištěné nedostatky byly odstraněny. Při následných kontrolách byly provedeny i kontroly navržených opatření, kde bylo zjištěno, že kontrolované subjekty doporučení navržená inspektory OIP respektovali. 2. Plnění přijatých opatření z bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv, Opatření uvedená v hodnocení bezpečnostních zpráv a programů jsou ze strany subjektů respektována o čemž je ve většině případů OIP zpětně informován příslušným Krajským úřadem a při společné inspekci je toto pracovníky OIP společně s dalšími orgány státní správy zkontrolováno. 3. Péče o zaměstnance, především odbornou a zdravotní způsobilost, školení zaměstnanců o předpisech k zajištění bezpečnosti práce, rizicích práce s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci

- 78 -

V průběhu prováděných prověrek byla provedena kontrola péče o zaměstnance – školení z BOZP, zdravotní způsobilost atd. 4. Ověření znalostí a dodržování předpisů a pokynů V průběhu jednotlivých kontrol byla pracovníky OIP provedena namátková kontrola znalostí pracovníků z oblasti BOZP i jejich informovanosti o bezpečnostní dokumentaci s ohledem na to, že se jedná o nebezpečné provozy, kde jsou kladeny logicky kladeny vyšší požadavky na obsluhu jednotlivých zařízení - při namátkových dotazech vůči zaměstnancům bylo zjištěno, že zaměstnanci jsou o problematice informováni a při kontrole znalostí z oblasti BOZP nebyly zjištěny nedostatky 5. Poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich používání zaměstnanci V kontrolovaných subjektech jsou vypracovány seznamy pro poskytování OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik v souladu s NV č. 495/2001 Sb. Potřebné OOPP byly dle potřeby v rámci kontrol zapůjčeny i členům kontrolního týmu. 6. Pracovní podmínky a to zejména pracovní režim zaměstnanců a zaměstnávání žen a mladistvých Při namátkové kontrole nebyly v této oblasti zjištěny nedostatky. Nebylo zjištěno zaměstnání žen a mladistvých v kontrolované oblasti. 7. Zhodnocení úrovně BOZP v kontrolované oblasti: Lze konstatovat, že úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v kontrolovaných subjektech, které spadají pod režim zákona 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů na velmi dobré úrovni. Jedinou trochu problémovou organizací se nám jeví společnost Flaga Český Plyn, s.r.o. - nedostatky jsou zjišťovány při běžných kontrolách i v předkládané bezpečnostní dokumentaci, kde se nedostatky občas i opakují - zřejmě bude nutné věnovat tomuto kontrolovanému subjektu větší pozornost i v dalších letech. Většina zjištěných nedostatků jsou provozního charakteru. Vyplývá to i ze skutečnosti, že v průběhu roku 2009 nebyla udělena žádná sankce a ani nebyl zjištěn větší počet závad. Ve většině zařazených objektů je kontrola prováděna již několik let a tak je pochopitelné a dalo by se říct i logické, že by se v dalším období měl počet zjištěných nedostatků snižovat, pokud nedojde v kontrolovaném subjektu ke změně technologie nebo případně ke změně v legislativě. Závěr: Před zahájením kontroly byli ve všech kontrolovaných subjektech členové kontrolní komise proškoleni s ohledem na možná rizika při provádění kontroly. Po každé provedené kontrole byla podána pracovníky OIP ČIŽP písemná informace. - 79 -

Doporučujeme zajistit prostřednictvím SÚIP aktualizovaný seznam všech schválených bezpečnostních dokumentů v rámci ČR a zaslání tohoto seznamu na jednotlivé OIP. Kontrole porovnání údajů uvedených v bezpečnostní dokumentaci bude nutno ve spolupráci s ostatními orgány státní správy v dalších letech věnovat zvýšenou pozornost v souladu se zadáním úkolu v běžném roce. Je možné a zcela jisté, že toto bude vyžadovat větší časovou náročnost k provedení jednotlivých kontrol. Navrhujeme, snížení rozsahu prováděné kontroly (zadání úkolu) na rok 2011 tak, aby byl splněn název kontroly tzn. „Integrovaná inspekce“. V současném rozsahu zadání nelze zcela tento název u všech kontrolovaných subjektů naplnit z časového hlediska. Na rok 2011 doporučujeme ze zadání úkolu vypustit pracovní podmínky z důvodu časové zaneprázdněnosti pracovníků odboru 6.33, kteří se těchto kontrol z tohoto důvodu nezúčastňují. Úkol byl v roce 2009 splněn beze zbytku. Tabulka č.1 Organizace

Zařazení do skupiny

Číslo protokolu

Časová náročnost prověrky

[IČO]

1

Hexion Specialty Chemicals a.s. Sokolov

[hod]

B 2956/2/6.32/09/15.2

3 pracovnícicelkem40 hodin

2956/3/6.32/09/15.2

3 pracovníci celkem 25 hodin

000 11 771

2

3

4

5

6

Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. ČEPRO ,a.s. Středisko 02 Třemošná

Flaga Český plyn s.r.o. ČEPRO ,a.s. Středisko 02 Třemošná, sklad Hájek LINDE SOKOLOVSKÁ s.r.o.

Počet zjištěných nedostatků

B 263 48 349

B 601 93 531

2956/4/6.32/09/15.2

2 pracovníci celkem 28 hodin

B 479 17 091

2956/5/6.32/09/15.2

3 pracovníci Celkem 21 hodin

B 601 93 531

B 270 76 181

2956/6/6.32/09/15.2

3 pracovníci Celkem 40 hodin

2956/7/6.32/09/15.2

3 pracovníci Celkem 25 hodin

C e l ke m Počet subjektů zařazených do skupiny „A“ Počet subjektů zařazených do skupiny „B“

- 80 -

Vydané opatření při prověrce [ano/ne]

1závada+ 1 navržené opatření

ano

2 závady

ano

Závady nezjištěny +2 navržena opatření 3 závady + navrženo 5 opatření

ne

ano

Závady nezjištěny + navrženo 1 opatření

ne

1 závada+ navržena 2 opatření

ano

0 6

Tabulka č. 2 Pořadové číslo organizace Předmět kontroly

1

Školení BOZP Prevence rizik Způsobilost zaměstnance pro výkon práce

Poř. číslo 1a,1b 2a,2b 3

Průvodní a provozní dokumentace Údržba a revize elektrického zařízení Údržba a revize tlakových zařízení Údržba a revize plynových zařízení Pracovní a technologické postupy Skladování a nakládání s chemickými látkami

4a,4b 5 6 7 8 9a,9b

Pracoviště Bezpečnostní značky Ochrana proti výbuchu

10 11 12a,b,c

OOPP

13a,b

- 81 -

2

3

4

5

6

Počet závad

1

1 1 1 1 1

1

17.HÚ 09.1.20 - Program „Bezpečný podnik“ 1. Zadání úkolu: 1. Prověřování plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ je jako průběžný úkol prováděno OIP na základě žádosti o ověření shody systému řízení BOZP, zavedeného v podnikajícím subjektu v souladu s programem „Bezpečný podnik“. OIP při kontrole u podnikajícího subjektu ověřuje splnění všech požadavků programu, které se na daný podnikající subjekt vztahují. Při kontrole OIP postupuje v souladu s příkazem generálního inspektora SÚIP, příručkou obsahující program „Bezpečný podnik“ a metodikou inspekce práce. 2. Před zahájením kontroly se pověřený inspektor seznámí s údaji týkajícími se daného podnikajícího subjektu a informuje o nich členy kontrolního týmu (s procesy a činnostmi, s údaji o pracovní úrazovosti, o haváriích, o porušování předpisů zjištěném při předchozích kontrolách a o vydaných rozhodnutích týkajících se vyřazení strojů a zařízení z provozu, zákazu činnosti). 3. V případě, že se u kontrolovaného podnikajícího subjektu (nebo na jeho pracovišti) vyskytují další podnikající subjekty (dodavatelé, spolupracující firmy), ověří kontrolní tým inspektorů zejména, jak je zajištěna součinnost na úseku prevence rizik, vzájemná informovanost o rizicích mezi jednotlivými podnikajícími subjekty a zda kontrolovaný podnikající subjekt plní i další své povinnosti vůči těmto podnikajícím subjektům. V případě, že je v souladu se zákonem stavena povinnost ustavit funkci koordinátora, ověří, zda je tato osoba ustavena, zda je zpracován plán BOZP a zda je dodržován. 4. OIP při prováděné následné kontrole podnikajícího subjektu, který získal osvědčení „Bezpečný podnik“ ověří, zda údaje uvedené v přehledu indikátorů zlepšování zaslaných podnikajícím subjektem odpovídají skutečnosti, tj. zda plní požadavek neustálého zlepšování Informace o realizaci programu „Bezpečný podnik“ v roce 2009 v organizacích regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni 1) Během roku 2009, bylo v regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj zaregistrováno devět zájemců o vstup do programu „Bezpečný podnik“. Všichni žadatelé po podání základních informací dostali dostatečný čas na rozmyšlenou, zda do programu vstoupí, či nikoli. V průběhu měsíce srpna, září, října a listopadu byl u vážných zájemců proveden kontrolní Audit (předaudit) v rámci konzultace a poradenské činnosti při zavádění systému. V uvedených měsících, začalo plnit požadavky programu „Bezpečný podnik“ před podáním žádosti o prověření systému řízení BOZP pět žadatelů. Ostatní zájemci o program „Bezpečný podnik“ budou kontaktovat OIP v Plzni po prostudování podmínek programu a jejich rozhodnutí vstoupit do programu „Bezpečný podnik“. Jedná se o čtyři zájemce. - 82 -

2) Subjekty, které kontaktovaly v rámci poradenské činnosti OIP, za účelem získání základních informací o programu „Bezpečný podnik“ : V průběhu roku 2009, byly podány základní informace dalším třem zájemcům z regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, k programu Bezpečný podnik. Tito zájemci, projevili zájem o program s možností odkladu svého rozhodnutí do doby vyřešení jiných úkolů – získání certifikace jakosti, projednání s většinovým vlastníkem. Jak je uvedeno v čl. 1.1, začalo plnit podmínky programu před podáním žádosti zatím pět společností. Ostatní společnosti sdělí své rozhodnutí v průběhu měsíce ledna 2010, po konzultaci programu „Bezpečný podnik“ se svými zahraničními partnery, nebo majiteli. Jedná se o zájemce, kteří po prostudování podmínek programu, zváží svoji účast v programu a v případě kladného závěru a souhlasu partnerů nebo majitelů se začnou připravovat na splnění podmínek daných příručkou pro zavedení systému řízení BOZP. Pro výše uvedené společnosti, byly v průběhu roku 2009, uspořádány prezentace k systému řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“. K provedení prezentací, bylo využito prostorů a zkušeností společnosti Plzeňská teplárenská a.s., která je nositelem titulu „Bezpečný podnik“. V rámci této prezentace, bylo využito nejen zkušeností členů kontrolního týmu OIP v Plzni, ale i zkušeností pracovníků zmíněné společnosti. Během prezentace byli zájemci seznámeni s požadavky příručky vydané SÚIP v Opavě. Ze strany pracovníků Plzeňská teplárenská a.s., byly poskytnuty základní informace o praktickém zavádění systému v oblasti tvorby dokumentace a implementace systému do praxe. Součástí prezentace, byla i exkurze na jednotlivých provozech společnosti Plzeňská teplárenská a.s. Další poradenská činnost byla v případě potřeby poskytována během kalendářního roku společnostem, které již splnily podmínky programu „Bezpečný podnik“. 3) Subjekty, u kterých OIP ukončil prověrku v daném roce, s uvedením zda doporučil nebo nedoporučil vydat jim osvědčení: V regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, byly v roce 2009, provedeny dvě prověrky zaměřené na vydání osvědčení v rámci programu „Bezpečný podnik“. Obě výše uvedené prověrky, byly uzavřeny s kladným výsledkem a doporučením řídícímu inspektorátu vydat osvědčení o splnění podmínek „Bezpečný podnik“. 4) Subjekty, u kterých provedl každoroční namátkovou prověrku žadatelem provedeného auditu: -

V roce 2009, nebyly u nositelů titulu „Bezpečný podnik“ v regionu OIP v Plzni prováděny namátkové roční prověrky, protože se jedná o společnosti, které jsou vícenásobnými držiteli titulu. Tyto společnosti využívají možnosti stálého styku s OIP v Plzni a nedochází u nich k žádným problémům v oblasti systému řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“.

5) Subjekty, u kterých provedl podnik“ ve tříletém intervalu:

prověrku

- 83 -

v rozsahu

programu

„Bezpečný

V regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, byla v roce 2009, provedena prověrka zaměřená na opětovné vydání osvědčení v rámci programu „Bezpečný podnik“ ve společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. Tato prověrka byla provedena v měsíci červnu 2009, což je v době termínu pravidelné prověrky. Prověrka byla zakončena s kladným výsledkem a bylo doporučeno opětovné udělení titulu „Bezpečný podnik“. 6) Subjekty, u kterých OIP doporučil SÚIP zrušit platnost vydaného osvědčení: Během prověrek systému řízení BOZP v působnosti OIP v Plzni, nebylo v letošním roce dáno žádné doporučení ke zrušení platnosti osvědčení. 2. Spotřeba času na prověrky systému řízení BOZP 2.1 - vlastní prověrka u tří subjektů 232 hodin 2.2 - poradenství u pěti subjektů 122 hodin 3.

Poznatky inspektorů z realizace programu

Během podávání vstupních informací zájemcům o zařazení do programu, se vždy objevují dotazy na přínos pro organizaci v případě udělení titulu „Bezpečný podnik“. Zároveň je kritizována nedostatečná prezentace tohoto projektu ve vztahu k veřejnosti s využitím i jiného než odborného tisku. 4.

Nedostatky, zjištěné v plnění požadavků programu

4.1 Vztahující se k managementu V případě provádění prověrky v ČEZ Distribuce, a.s., bylo zjištěno, že některé řídící mechanizmy zavedené v ČEZ a.s., jsou z rozhodnutí managementu shromažďovány centrálně na jednom místě, což neodpovídá plně požadavkům ustanovení legislativních, technických předpisů, ale v řadě případů ani metodice systému řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“, protože doklady nejsou v době prověrky dostupné. V oblasti školení odpovědných pracovníků za provoz, monitorování a měření a zajišťování kvalifikace zaměstnanců oddělení elektro, OIP v Plzni konstatuje, že v této oblasti, nejsou zcela naplněny požadavky zásad stanovené v podmínkách programu „Bezpečný podnik“, protože řada dokladů a dokumentů není přístupná na konkrétním pracovišti nebo místě, kterého se přímo dotýká. Tyto doklady a dokumenty jsou shromažďovány a ukládány centrálně v jednom místě. Během prověrky v ČEZ Distribuce a.s., byly zjištěny neshody s požadavky na vedení dokumentace pro prokázání seznámení pracovníků ČEZ Distribuce a.s. a ostatních spolupracujících subjektů s podmínkami požadovanými společností ČEZ Distribuce a.s. a požadavků legislativy a technických předpisů pro zajištění BOZP. Toto bylo klasifikováno jako ne plně kompatibilní s požadavky programu „Bezpečný podnik“, protože nebylo, v době provádění prověrky, možno ničím doložit, že vzdělávání a školení konkrétních zaměstnanců je odpovídající příslušném oboru a problematice. Po výše uvedeném zjištění, byla po dohodě s řídícím OIP 7 pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedena po týdnu následná kontrola, kdy společnost ČEZ Distribuce, a.s., doložila - 84 -

požadované doklady a zavázala se k uložení jejich kopií na konkrétních pracovištích, kterých se týkají, čímž by došlo ke zlepšení systému řízení BOZP. 4.2 Zjištěné při porovnávání údajů v dokumentaci se stavem v provozu ČEZ a.s. v oblasti školení zaměstnanců a osob odpovědných, popsal průběh provádění v souladu s metodikou programu „Bezpečný podnik“, ale ve skutečnosti a fyzicky tento postup nenaplnil v důsledku zavedení centralizace řízení a proto nebyly některé doklady a osvědčení k dispozici hned při vznesení požadavku na předložení. 4.3 Zjištěné při pohovoru se zaměstnanci Zjištění, vyhodnocení a hlášení skoronehod je v prověřovaných společnostech plně funkční a je podpořeno i ekonomicky, takže se toto stalo i zájmem řadových zaměstnanců. 5. Počet vydaných opatření podle zákona podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů : V průběhu roku 2009, nebylo ze strany OIP v Plzni vydáno žádné opatření k odstranění závad podle zákona číslo 251/2005 Sb.. Pouze v průběhu kontroly ve společnosti ČEZ Distribuce, a.s., bylo využito ve smyslu § 7 odst. 1 písm. k) zákona číslo 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, doplňující opatření ke zlepšení stavu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Všechna doplňující opatření, byla společností ČEZ Distribuce, a.s. respektována a realizována do doby následné kontroly, která proběhla 10. srpna 2009 6. Celkové zhodnocení žadateli dosažené úrovně systému řízení BOZP a životního prostředí 

Společnost Plzeňská teplárenská a.s., uplatňuje integrovaný systém řízení jakosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce a dosahuje velice dobrou úroveň. Zásady systému řízení BOZP, vycházejí ze základního dokumentu „Politika bezpečnosti a ochrany zdraví, ekologická politika a politika jakosti“, vydaná rozhodnutím generálního ředitele, ze kterého vychází veškerá činnost v organizaci, nejen při tvorbě dokumentů k řízení jednotlivých oblastí, ale i při zavádění požadavků do praxe. Text je zveřejněn v podnikových novinách a je neustále přístupný v počítačové síti pro pracovníky na všech úrovních. Integrovaný systém je propracován velice podrobně od vrcholového managementu až po jednotlivá pracoviště. I přes to, že systém řízení BOZP je plně funkční.



ČEZ Distribuce, a. s., byla prověřována jako součást celkové prověrky společnosti na požádání OIP 7 pro Ústecký kraj a Liberecký kraj. Jako velice nedostatečný lze hodnotit systém centrální evidence, kdy doklady různé povahy jsou ukládány v k tomu určené lokalitě a na místě při probíhající kontrole nejsou - 85 -

k dispozici a tyto podmínky neodpovídají plně požadavkům nejen legislativních a normových ustanovení, ale ani metodice systému řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“. 

Ve společnosti ČEPRO, a.s. jsou zcela naplněny požadavky nejen vlastních dokumentů vydaných společností, ale i požadavky metodiky programu a legislativních a normativních předpisů. Tyto požadavky jsou ze strany odpovědných zaměstnanců v praxi naplňovány. Proto lze považovat systém řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“ za plně funkční.

7. Účast vedoucích pracovníků OIP na prověrce Zahájení a ukončení prověrky Plzeňská teplárenská a.s. se účastnil vedoucí inspektor OIP. Zahájení prověrky v organizaci ČEZ Distribuce, a. s. a ČEPRO, a.s. se zúčastnila vedoucí příslušného odboru inspekce II OIP Plzeň. Účelem účasti vedoucího inspektora OIP a vedoucí příslušného odboru inspekce II OIP v Plzni, bylo zahájení a ukončení prověrky, kontrola zastupování OIP při jednání s vrcholovým managementem a kontrola práce týmu inspektorů. Vedoucí odboru inspekce II, byla i v případě prověrky ve společnostech Plzeňská teplárenská a.s. a ČEPRO, a.s. i členkou kontrolního týmu inspektorů. 8. Poznatky a zjištění, vyplývající ze spolupráce OIP s organizací, která již získala osvědčení Ve společnosti ČEZ Distribuce, a. s., je spolupráce pracovníků na střední a nižší úrovni řízení bezchybná. Vzhledem k zavedení a prosazování centrálního řízení a rozhodování je spolupráce s vrcholovým vedením na nižší úrovni, než v ostatních společnostech. Spolupráce ve společnostech Plzeňská teplárenská a.s. a ČEPRO, a.s. je OIP v Plzni hodnocena na vysoké odborné úrovni. Zaměstnanci na všech řídících úrovních, zastupující organizaci, mají k dispozici požadované a potřebné dokumenty a při jednáních jsou velmi dobře připraveni. Vedoucí zaměstnanci společností si osvojili požadavky a zásady tak, že i malé odchylky od stanovených postupů považují za nežádoucí a okamžitě sjednávají nápravu. Všichni zaměstnanci na řídících místech jsou vybaveni dostatečnými pravomocemi pro získávání a předávání informací a k zajištění kontaktu inspektorů OIP s vedoucími zaměstnanci a jednotlivými zaměstnanci. V těchto subjektech, je řízení bezpečnosti práce, životního prostředí a jakosti pojato jako integrovaný systém, který je samozřejmou součástí řízení práce celého podniku. OIP v Plzni, v rámci výměny zkušeností a po dohodě s nositeli titulu „Bezpečný podnik“, uspořádal ve spolupráci se společností Plzeňská teplárenská a.s., již druhý ročník setkání držitelů titulu a zájemců o program „Bezpečný podnik“. Během tohoto setkání, došlo k výměně zkušeností mezi jednotlivými společnostmi. Na toto setkání byli pozváni statutární zástupci společností společně s techniky pro oblast BOZP. Setkání se zúčastnili i možní kandidáti na získání titulu, kteří projevili zájem o vstup do programu „Bezpečný podnik“.

- 86 -

V roce 2010, se uskuteční opětovné setkání držitelů titulu a nových zájemců. Toto setkání proběhne tentokrát ve společnosti ČEZ, a.s. – elektrárna Tisová. Předpokládaný termín setkání je stanoven na měsíc únor 2010. 9. Doporučení na úpravu programu „Bezpečný podnik“ .Zvážit v průběhu dalšího období nutnost zajišťování souhlasů dalších orgánů státní správy – KHS, HS, OBÚ a ČIŽP. Všechny tyto orgány provádějí své vlastní kontrolní činnosti a jejich problematika v mnoha případech nesouvisí s BOZP a vzhledem k jejich velké vytíženosti není vždy jednoznačné, že žadatel stihne obdržet jejich vyjádření včas. 10. Závěr Úkol č. 09.1.20 byl splněn beze zbytku.

- 87 -

18.Přehled plnění kontrol mimo HÚ číslo úkolu počet subjektů počet kontrol počet protokolů počet závad počet závad s násobností počet hodin

09.1.01 N

09.1.03 N 09.1.05N 09.1.06N 09.1.7N 09.1.89N 09.1.90N 09.1.99N

9 9

53 53

8 8

3 3

1 1

21 21

7 7

1 1

9

53

8

3

1

21

7

1

5

5

2

2

3

0

22

0

6

5

2

8

3

0

34

0

58

340

42

36

10

126

346

8

19.Oznámení, podněty OIP v Plzni se důsledně zabýval každým oznámením a podaným podnětem, které obdržel. Předmět těchto podání se týkal zejména: V oblasti BOZP a bezpečnosti TZ:     

nevyhovujícího stavu výrobních a provozních objektů, strojů a zařízení, neplnění povinností zaměstnavatelů při zajišťování odborné zdravotní způsobilosti, nedodržování zásad bezpečnosti práce, neposkytování OOPP zaměstnancům, neplnění povinností zaměstnavatelů při vzniku pracovního úrazu.

Tyto podněty byly řešeny v rámci úkolu č. 09.1.06. položka počet kontrolovaných subjektů počet kontrol počet protokolů počet závad bez násobnosti počet závad s násobností počet hodin

č.ú.09.1.06

organizace 257 268 268 505 1190 4694

PFO 107 109 109 246 528 1747

celkem 364 377 377 751 1718 6441

V oblasti pracovně právních vztahů a pracovních podmínek:  nedodržování povinností zaměstnavatelů při rozvrhování pracovní doby /odpočinek mezi směnami a týdnu, práce přesčas, evidence pracovní doby, atd./,  neúplnosti stanovených náležitostí pracovních smluv,  neposkytování příplatků, nedodržení minimálních mzdových tarifů, nevyplácení mzdy - 88 -

resp. nedodržení termínu vyplacení, popř. splatnosti, nevyplacení odstupného, neposkytnutí náhrady mzdy, popř. poskytnutí v nesprávné výši, neoprávněné srážky ze mzdy,  chybné vyúčtování cestovních náhrad,  neumožnění čerpání dovolené, nevyplacení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

20.Pracovní úrazy tabulka pracovní úrazovosti

OIP OIP 6.00

Smrtelné PÚ celkem šetřeno 14 7

počty pracovních úrazů Závažné PÚ Ostatní PÚ celkem šetřeno Celkem šetřeno 56 14 5 151 0

Celkem celkem šetřeno 5 221 21

Tabulka zachycuje počty pracovních úrazů v období 1.1. -31. 12. 2009, které na OIP v Plzni oznámilo zasláním záznamu o pracovním úrazu celkem 1 715 zaměstnavatelů. Hodnoty „ šetřeno“ uvádí počet případů, u nichž bylo provedeno šetření popř., u kterých bylo zahájeno šetření v roce 2009.

Smrtelné pracovní úrazy ( SÚ ): V roce 2009 bylo na OIP v Plzni hlášeno celkem 14 smrtelných pracovních úrazů. V porovnání s rokem 2008, kdy bylo na OIP v Plzni hlášeno 17 SÚ, jde o pokles - 18 %. Z hlediska časové řady odpovídá počet hlášených SÚ osmiletému minimu. V roce 2009 OIP v Plzni evidoval jeden smrtelný pracovní úraz ženy. V roce 2009 nebyl na OIP v Plzni evidován žádný smrtelný pracovní úraz mladistvého. Dlouhodobý přehled počtu hlášených smrtelných úrazů rok počet

rok 00 rok 01 rok 02 rok 03 rok 04 rok 05 rok 06 rok 07 rok 08 rok 09 26 25 21 16 19 20 17 14 17 14

Šetření příčin smrtelných pracovních úrazů: položka počet kontrolovaných subjektů počet kontrol počet protokolů počet závad bez násobnosti počet závad s násobností počet hodin

č.ú.09.1.90

- 89 -

organizace 6 6 6 22 34 330

PFO 1 1 1 0 0 16

celkem 7 7 7 22 34 346

Z celkového počtu 14 hlášených SÚ bylo šetřeno nebo bylo zahájeno šetření 7 úrazů. U nešetřených případů se jednalo o případy SÚ vzniklých v souvislosti s provozem dopravních prostředků na veřejných komunikacích. Ve všech šetřených případech SÚ OIP v Plzni hodnotil opatření, technická či organizační přijímaná zaměstnavatelem k zamezení opakování vzniku úrazu ze stejných příčin. V případě zjištěné nedostatečnosti - ne jenom, že opatření byla nedostatečná, ale taky v některých případech nemusela být žádná, vyžadoval na zaměstnavateli provedení nápravy. Rozdělení SÚ hlášených v roce 2009 podle zdroje je uvedeno v následující tab. 1. Z přehledu je zřejmé, že rozhodujícím zdrojem byl kód 102, který obsahuje 57 % všech SÚ hlášených v roce 2009. tab. 1 - smrtelné pracovní úrazy 2009 – klasifikační schéma zdrojů

kód 102 208 300 445 446 550

Název Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) Pracovní, případně cestovní dopravní prostory Pracovní, případně cestovní dopravní prostory Materiál, břemena, předměty CELKEM

počet 8 1 1 1 2 1 14

% podíl 57 7 7 7 14 7 100%

Rozdělení SÚ hlášených v roce 2009 podle příčiny je uvedeno v tab.2. Z přehledu je zřejmé, že rozhodujícími příčinami byly kódy: 8 – (Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru) a 11 – (Ohrožení jinými osobami „odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob“). Opět lze konstatovat, že uvedené příčiny jsou obdobné jako v letech minulých. Společným znakem je selhání lidského činitele. tab. 2 -smrtelné pracovní úrazy 2009 – klasifikační schéma příčin

kód

Název

% 7

4

Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace

1

6

2 14

11

Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoret. znalostí, dovedností, zácviku, přizpůsobení apod.) Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávní a nebezpečná jednání druhých osob

14

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

2 14 1 10 4 0

7 8

celkem - 90 -

2 4 3

14 29 22

Rozložení hlášených SÚ podle OKEČ je uvedeno v tab.3. tab.3 -smrtelné pracovní úrazy 2009 - podle OKEČ

Kód 0 100000 280000 330000 350000 360000 420000 430000 450000 460000 490000 870000

počet Název Nezařazeno 1 Výroba potravinářských výrobků 1 Výroba strojů a zařízení j. n. 1 Opravy a instalace strojů a zařízení 1 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 1 Shromažďování, úprava a rozvod vody 1 Inženýrské stavitelství 1 Specializované stavební činnosti 1 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 2 Pozemní a potrubní doprava 2 Ústavní sociální péče 1 Celkem 14

% podíl 7 7 7 7 7 7 7 7 7 15 15 7 100

Úrazy s hospitalizací delší než 5 kalendářních dnů ( závažné ) V roce 2009 bylo na OIP v Plzni hlášeno celkem 56 ostatních pracovních úrazů, které vyžadovaly hospitalizaci delší než 5 dnů. Z celkového počtu těchto úrazů se ve 4 případech jednalo o pracovní úraz ženy. V roce 2009 nebyl evidován žádný závažný úraz mladistvých. Dlouhodobý přehled počtu hlášených PÚ s hospitalizací delší než 5 dnů

rok počet

rok 00 68

rok 01 rok 02 rok 03 rok 04 rok 05 rok 06 rok 07 rok 08 rok 09 81 43 73 96 73 73 76 84 56

Šetření ostatních pracovních úrazů položka počet kontrolovaných subjektů počet kontrol počet protokolů počet závad bez násobnosti počet závad s násobností počet hodin

č.ú.09.1.91

- 91 -

organizace 12 12 12 22 22 433

PFO 2 2 2 4 4 56

celkem 14 14 14 26 26 489

Z rozhodnutí vedoucího inspektora OIP v Plzni bylo šetřeno nebo zahájeno šetření 14 případů pracovních úrazů s hospitalizací delší než 5 dnů, k nimž došlo v r. 2009. Ve všech šetřených případech OIP v Plzni hodnotil opatření, technická či organizační, přijímaná zaměstnavatelem k zamezení vzniku úrazu ze stejných příčin. V případě nedostatečnosti vyžadoval na zaměstnavateli sjednání nápravy - ne jenom, že opatření byla nedostatečná, ale také v některých případech nemusela být žádná. PÚ s hospitalizací delší než 5 dnů 2009 – klasifikační schéma zdrojů Závažný Kód 100 200 300 400 500 600 700 900 1100

Zdroj úrazu 2 Dopravní prostředky Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) Pracovní, případně cestovní dopravní prostory Materiál, břemena, předměty Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroj Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty Elektřina Jiné zdroje celkem

Počet úrazů 15 2 3 16 12 4 1 2 1 56

Rozdělení PÚ s hospitalizací delší než 5 dnů hlášených v roce 2009 podle příčiny je uvedeno v tab. 5. Z přehledu je zřejmé, že rozhodujícími příčinami byly kódy 8, 11, 14. Lze konstatovat, že uvedené příčiny jsou obdobné jako v letech minulých. Společným znakem těchto úrazů je, stejně jako u SÚ, selhání lidského činitele – ze strany samotného postiženého, ze strany nadřízených v nedostatečné organizaci práce nebo chybným jednáním jiných osob. PÚ s hospitalizací delší než 5 dnů 2009 – klasifikační schéma příčin Závažný

2 6

Příčina úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Nesprávná organizace práce Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávní a nebezpečná jednání druhých osob

8 1 1 1 4 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko celkem

- 92 -

Počet úrazů 2 1 10 7 36 56

PÚ s hospitalizací delší než 5 dnů 2009 – podle OKEČ Závažný Kód 0 1000 0 1000 00 1300 00 1600 00 2200 00 2300 00 2500 00 2700 00 2800 00 2900 00 3100 00 3300 00 3500 00 3600 00 4100 00 4200 00 4300 00 4600 00 4700 00 4900

Počet úrazů 1

Odvětví - OKEČ Nezařazeno Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

2

Výroba potravinářských výrobků

2

Výroba textilií Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

1

Výroba pryžových a plastových výrobků

3

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

2

Výroba elektrických zařízení

5

Výroba strojů a zařízení j. n.

3

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

2

Výroba nábytku

1

Opravy a instalace strojů a zařízení

1

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

3

Shromažďování, úprava a rozvod vody

2

Výstavba budov

3

Inženýrské stavitelství

2

Specializované stavební činnosti

3

Velkoobchod, kromě motorových vozidel

1

Maloobchod, kromě motorových vozidel Pozemní a potrubní doprava

1 7

- 93 -

1

2

00 5200 00 5800 00 7400 00 7800 00 8000 00 8400 00

Skladování a vedlejší činnosti v dopravě

1

Vydavatelské činnosti

1

Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti

1

Činnosti související se zaměstnáním

1

Bezpečnostní a pátrací činnosti

1

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení celkem

3 56

Pracovní úrazy r. 2009 celkem Druh úrazu Ostatní Smrtelný Závažný celkem

Počet úrazů 5151 14 56 5 221

Rok 2009 pracovní úrazy podle počtu zaměstnanců (kategorie ESAW) Druh úrazu Kategorie ESAW 0 zaměstnanců 1 - 9 zaměstnanců 10 - 49 zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců 50 - 249 zaměstnanců 500 a více zaměstnanců Neuvedeno celkem

Ostatní Smrtelný Závažný Počet úrazů % podíl Počet úrazů % podíl Počet úrazů % podíl 6 0,1 0 0 1 1,8 195 3,9 3 21,5 5 9 922 18 2 14 13 23 665 13 4 28,5 4 7 1 790 35 2 14,5 20 36 1 487 29 2 14,5 11 20 51 1 1 7 2 3,2 5 151 100 14 100 56 100

- 94 -

21.Závěry ke kontrolní činnosti Výsledky kontrolní činnosti z pohledu regionu Výsledky kontrolní činnosti v roce 2009 prokázaly, že z pohledu regionu je nutné nadále řadit mezi problematická odvětví a činnosti spojené: se stavební výrobou, zemědělskou výrobou, těžbou a zpracováním dřevní hmoty, vlastním zpracováním dřeva, tvářením kovů a dopravou, a to zejména z hlediska četnosti a závažnosti registrovaných pracovních úrazů. Z pohledu dodržování pracovních podmínek a povinností vyplývající z pracovně právních vztahů jsou nedostatky zjišťovány napříč všemi odvětvími ekonomických činností zejména u malých a středních podnikatelských subjektů. Z hlediska problematických "objektů" lze rok 2009 charakterizovat následující tabulkou, která uvádí v součtech všechny zjištěné nedostatky v roce 2009. V porovnání s rokem 2008 je patrný nárůst nedostatků z oblasti PP a PPV

Rok 2009 – nedostatky podle „objektů“ Kód 10 20 27 32 55 56 57 59 60 64 65 66 67 68 70 71 82 83 85 94 107 110 118 129 142

Objekt Výrobní a provozní budovy Komunikace mezi výrobními provozními budovami Průmyslové rozvody a vedení Odstraňování odpadních látek Soustruhy Frézky Vrtačky Pily na kov Brusky Rámové pily Pásové pily Kotoučové pily Ruční motorové řetězové pily Srovnávačky a tloušťovačky Svislé frézky Lisy Příklepové, tiskařské, ohýbací a drážkovací lisy Strojní nůžky Okružní a křivkové nůžky Potiskování materiálů Uvolňování a čištění odlitků Svařování a termické řezání Tepelné zpracování a moření kovů Drcení, mletí rozbíjení a mísení Prací stroje a sušicí bubny - 95 -

Počet závad 290 172 16 1 1 7 4 3 12 4 7 34 3 9 2 3 2 11 1 1 1 25 1 2 1

143 144 145 146 148 155 168 169 173 174 182 184 185 186 200 205 207 215 222 223 224 225 227 228 229 232 234 236 237 301 302 308 309 311 402 404 406 408 410 421 425 426 427

Těžba dříví ručním nářadím a motorovou pilou Soustřeďování dříví Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením Staveniště Zemní práce Práce ve výškách Kotelny Parní a kapalinové kotle Tlakové nádoby stabilní Tlakové nádoby k dopravě plynů Zařízení pro plnění nádob plyny a tlakové stanice Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů Zařízení pro rozvod plynů Zařízení pro spalování plynů Nářadí Žebříky Výtahy Jeřáby a jiná zdvihadla Vrátky a navijáky Přenosné ruční zvedáky Pohyblivé pracovní plošiny Prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen Transportní zařízení Motorové vozíky Ruční manipulace Sklady a skladování Zásobníky sypkých hmot Močůvkové jímky Nebezpečné látky Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích Evidence a regist. prac. úrazů a hláš. nehod a por Osobní ochranné pracovní pomůcky Pracovní prostředí Provoz a údržba silničních vozidel Garáže Mobilní zemědělské stroje a traktory Chov skotu Stavební stroje Sklady kulatiny a řeziva Manipulační sklady Silová el.vedení Kabelové prostory, kanály a lávky Rozvodná zařízení - 96 -

2 5 3 32 7 10 13 1 45 7 13 3 40 15 7 10 2 14 5 1 1 8 44 83 6 119 24 19 4 591 6 52 47 61 4 59 2 7 9 6 39 1 154

429 431 434 437 438 439 461 602 603 604 605 606 607 608 610 999

Akumulátorovny a nabíjecí stanice Odb. způsobilost oprávněných organizací - tlaková z Zařízení pro úpravu vody Palety Regály Skladování a manipulace s rop.látkami (olej. hosp. Prevence rizik závažných nehod a havárií Rovné zacházení Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pra Odměňování zaměstnanců Náhrady Pracovní doba Dovolená Zvláštní pracovní podmínky Agenturní zaměstnávání Ostatní

1 2 1 5 109 4 29 1 216 435 85 153 14 4 3 14

Nejzávažnější zjištění: Příčina většiny zjištěných nedostatků v oblasti dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozovaných technických zařízení je mimo jiné, způsobena neplněním povinností vedoucích pracovníků na jednotlivých stupních řízení. K tomuto stavu přispívá zejména trvalé upřednostňování výrobních a provozních úkolů na úkor požadavků zajištění BOZP a tendence přenést svoji odpovědnost za plnění úkolů v oblasti BP a bezpečnosti TZ na vnější subjekty poskytující služby v oblasti BOZP. Na základě poznatků získaných zejména při kontrolní činnosti v roce 2009 a poznatků získaných rozborem obdržených podání je zřejmé, že v dalším období bude nezbytně nutné věnovat trvalou pozornost malým a středním podnikatelským subjektům, a to nejenom z hlediska kontrol, ale i propagace a osvěty BOZP. Toto znamená v kombinaci s poskytováním poradenské a konzultační služby na úseku pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek mimořádný nárok na pracovní kapacitu inspektorátu včetně nároků na řídící činnost.

22.Projektová dokumentace staveb Vyjádření k vybraným projektovým dokumentacím (§ 5 odst. 1 písm. i)) položka počet subjektů předkládajících dokumentace počet posouzených dokumentací počet hodin

č.ú.09.0.07

organizace 54 72 342,5

PFO 2 2 7

V roce 2009 vydal OIP v Plzni celkem 74 stanovisek k dokumentacím staveb. - 97 -

celkem 56 74 349,5

V porovnání s rokem 2008 jde o pokles o 39 OIP ve vydaných stanoviskách uplatnil celkem 221 připomínek. Vývoj v počtech vydaných stanovisek rok 05 93

rok 06 103

rok 07 73

rok 08 113

rok 09 74

Závady a nedostatky zjišťované v posouzených dokumentacích staveb byly obdobného charakteru jako v letech předchozích, a to:    

dokumentace neřeší problematiku BOZP při výstavbě a v budoucím provozu dokumentace staveb se odvolává na neplatné předpisy, zejména elektrotechnické, rozmístění strojů, zařízení a prostorové uspřádání pracovišť neodpovídá požadavkům platných předpisů k zajištění BOZP, nevhodné řešení vnitřních komunikací (úzké profily, snížené podchody apod.).

V roce 2009 OIP v Plzni prováděl důsledný výběr předkládaných PD. Přes trvalou informační činnost ze strany inspektorátu stále dochází ze strany projektantů a investorů k předkládání PD, které nesplňují kritéria pro posouzení stanovená vnitřním předpisem SÚIP

23.Kolaudace staveb Povolování staveb ( § 5 odst.1 písm. j) ) položka počet kontrolovaných subjektů počet účastí na kolaudačním řízení počet protokolů počet hodin

č.ú.09.0.08

organizace PFO 96 3 123 4 123 4 1109 38

celkem 99 127 123 1147

V roce 2009 se OIP v Plzni zúčastnil celkem 127 kolaudačních řízení spojených s místním šetřením, při kterých uplatnil celkem 1 070 požadavků. Počet účastí na kolaudačním řízení zaznamenal pokles v porovnání s rokem 2008 o minus 42 tj. -22,4%. Ze strany stavebních úřadů nadále trvá vysoký zájem o účast zástupců OIP na kolaudačních řízeních. OIP tento zájem akceptuje a dle svých kapacitních možností požadavkům vyhovuje. Vývoj počtu účastí při kolaudačních řízeních: rok 05 238

rok 06 255

rok 07 198 - 98 -

rok 08 169

rok 09 127

Nejčastěji zjišťované závady a nedostatky:        

předávaná dokumentace neodpovídá skutečnému stavu provedení, chybí předepsané atesty od technických zařízení, chybí výchozí revizní zprávy, osvědčení, atd., resp. nejsou odstraněny závady zjištěné při výchozích revizích, návody pro obsluhu, provoz a údržbu dovezených strojů a zařízení nejsou k dispozici popřípadě nejsou přeloženy do českého jazyka, potřebná provozní dokumentace není k dispozici, okolo strojů a zařízení nejsou zajištěny dostatečné manipulační prostory, komunikace jsou neoznačené, je nedokončená povrchová úprava podlah, zjišťují se chybějící zábradlí, nezajištěné otvory, atd..

24.Poradenská činnost Na základě písemných žádostí. OIP v Plzni vydal v r. 2009 82 odborných vyjádření, dále provedl 7 322 samostatných poradenství se záznamem z oblasti předpisů k zajištění BOZP, bezpečnosti technických zařízení, pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek. Poradenství + konzultace Oblast BOZP , TZ

Oblast PPV, PP

Celkem

107

7 215

7 322

Poskytování konzultací a poradenství bylo rovněž součástí kontrol prováděných u jednotlivých subjektů, zejména pak u nově vzniklých subjektů, u nichž byly kontroly prováděny poprvé. Poradenství je poskytováno kromě základního pracoviště OIP v Plzni v RK v Sokolově rovněž na konzultačních místech v regionu

25.Ochrana veřejnosti Výkon kontrolní činnosti v roce 2009 se v mnoha ohledech přímo či nepřímo dotýkal veřejného zájmu. Při provádění kontrol byl brán zřetel na ochranu veřejnosti před možným nebezpečím ohrožení zdraví a majetku. Zejména při provádění kontrol u stavebních firem (řádné zajištění stavby, oplocení, lešení, zajištění výkopů, zajištění pracovních strojů a zařízení v době, kdy se na nich nepracuje, atd.).

26.Spolupráce s orgány a organizacemi Spolupráci s orgány a organizacemi v r. 2009 lze hodnotit kladně. Prohlubuje se spolupráce s orgány Policie ČR při vyšetřování příčin vzniku pracovních úrazů, i s většinou stavebních a živnostenských úřadů. Totéž platí o dobré spolupráci s hygienickými stanicemi, úřady práce. Zástupci OIP se pravidelně zúčastňovali pracovních zasedání v poradních - 99 -

sborech jednotlivých okresních úřadů práce. OIP v Plzni podle zájmu a potřeb dobře spolupracuje s jednotlivými odborovými svazy. V r. 2009 OIP v Plzni neobdržel žádný závazný pokyn. Dobrá spolupráce je rovněž s ČIŽP a krajskými úřady v rámci společně prováděných kontrol v režimu zákona o prevenci a likvidaci velkých havárií. Stejně pozitivně lze hodnotit spolupráci s celní správou při provádění kontrol zaměřených na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů zaměstnávajících cizince.

27.Závěr Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni splnil úkoly, které měl stanovené Programem činnosti na rok 2009 bezezbytku. Nadále lze konstatovat, že příčina většiny zjištěných nedostatků v oblasti dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozovaných technických zařízení a stanovených pracovních podmínek je způsobena vědomou či nevědomou neznalostí vedoucích pracovníků na jednotlivých stupních řízení. K tomuto stavu přispívá zejména trvalé preferování výrobních a provozních úkolů na úkor požadavků zajištění BOZP a tendence přenést svoji odpovědnost za plnění úkolů v oblasti BP a bezpečnosti TZ na vnější subjekty (fundované firmy) poskytující služby v oblasti BOZP.

- 100 -