Obecné informace pro opatrovníky
Charita Hlučín vydává tato doporučení pro opatrovníky klientů, kterým je poskytována sociální služba právě Charitou Hlučín (dále jen Poskytovatel).
Tyto obecné informace Poskytovatel umísťuje na svých webových stránkách a v Manuálu, kde jsou všechny základní informace pro klienty, rodiny a opatrovníky klientů (budoucích i součastných).
Tato obecná pravidla vycházejí z platné legislativy a metodik, které má Poskytovatel zpracovány.
Vysvětlení pojmů: Zákonné zastoupení (§ 26 - 30 zákona č. 40/1964 Sb.) Zákonný zástupce se zřizuje: a) osobám, které nemají způsobilost k právním úkonům – osoby nezletilé a osoby, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo, které jí byly soudem zbaveny. Zákonného zástupce dítěte upravuje § 27 Zákona o rodině. Osoba zbavená způsobilosti nebo s omezenou způsobilostí bude mít soudně obligatorně (závazně) přiděleného opatrovníka, b) osobám, jejichž pobyt není znám a osobám neznámým – bude jim zřízen opatrovník, je-li to nutné k ochraně jejich zájmů nebo to vyžaduje veřejný zájem (§ 29 – fakultativní ustanovení opatrovníka), c) z jiných vážných důvodů – tyto případy posoudí soud, d) kolizní opatrovník – je-li to odůvodněno kolizí zájmů zákonného zástupce a zastoupeného, resp. více osob zastoupených týmž zákonným 1
zástupcem. Rozlišujeme obligatorní ustanovení opatrovníka (bez návrhu) a ustanovení fakultativní (na návrh)
§ 29 OZ stanoví: Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu.
Jiným vážným důvodem může být přechodná duševní porucha. Pro přechodnou duševní poruchu totiž zbavení ani omezení způsobilosti být vysloveny nemohou, mimo jiné proto, že soud vždy zbavuje způsobilosti k právním úkonům (viz níže) nebo ji omezuje na dobu neurčitou (nikdy na určitou dobu, konkrétní období apod.). Kromě poruchy duševní může zde sehrát roli i porucha tělesná (neschopnost se vyjádřit, fyzické omezení apod.). Rozsah práv a povinností opatrovníka stanoví soud v rozhodnutí, jímž jej ustanovil, a sice v opatrovnickém řízení podle § 192 a 193 o.s.ř.
§ 192 a 193 o.s.ř. stanoví: § 192 (1) Předseda senátu je povinen postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovník osobám, které ho podle zákona musí mít. Soud ustanoví opatrovníkem rodiče či jinou osobu blízkou osoby, která opatrovníka podle zákona musí mít, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi touto osobou a rodičem či jinou osobou blízkou či mezi těmito osobami navzájem.
2
(2) V usnesení, kterým soud ustanovuje opatrovníka, uvede i rozsah opatrovnických práv a povinností. § 193 (1) Soud dohlíží na správu majetku vykonávanou opatrovníkem a činí nutná a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku. (2) Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné zprávy o své činnosti. (3) Ustanovení § 176 až 179 a § 180 odst. 1, pokud se vztahují na poručenství nad nezletilým, platí zde obdobně.
Omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům § 10 OZ stanoví: (1) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví. (2) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí. (3) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.
Je tedy nutno rozlišovat: a) zbavení způsobilosti k právním úkonům – soud může fyzickou osobu zbavit způsobilosti k právním úkonům tehdy, není-li vůbec 3
schopen činit právní úkony v důsledku absence rozumové a volní složky, a to pro duševní poruchu, která není jen přechodná (užije se znalecké posouzení), b) omezení způsobilosti k právním úkonům – pro duševní poruchu, která není jen přechodná, pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů musí platit, že takováto osoba je schopna činit alespoň některé právní úkony.
Pokud klient trpí vážnou chorobou (mentální postižení, psychiatrická diagnóza…), která brání řádnému výkonu práva a mohlo by taky dojít k omezení či poškození klienta na jeho právech se postupuje
podle § 186 - § 191 zákona č. 99/1963 Sb. - Řízení o způsobilosti k právním úkonům
Smyslem tohoto právního institutu je zajistit ochranu osobě, která má sníženou schopnost činit rozhodnutí, před důsledky svých špatných rozhodnutí. Omezení způsobilosti k právním úkonům je ovšem značným zásahem do práv člověka. Možnost právně jednat je předpokladem pro výkon mnoha dalších, i základních lidských, práv.1
1
Standardy kvality sociálních služeb - výkladový sborník pro poskytovatele : Výstupy z tématických diskusních setkání a práce odborných týmů pro jednotlivé oblasti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008. Způsobilost k právním úkonům a opatrovnictví, s. 49-55. Dostupné z WWW:
.
4
§ 186 - § 191 o.s.ř. stanoví: § 186 (1) Návrh na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům (zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům) může podat též zdravotnické zařízení, které je v takovém případě účastníkem řízení. (2) Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotnické zařízení, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná (dále jen "vyšetřovaný"); není-li v této lhůtě lékařské vysvědčení předloženo, soud zastaví řízení. (3) Návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům může podat i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.
§ 187 (1) Vyšetřovaný je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§ 5) musí být vyšetřovaný poučen. Nezvolí-li si vyšetřovaný zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřovaného, o jehož způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi vyšetřovaným a rodičem nebo jinou osobou blízkou anebo mezi těmito osobami navzájem. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká vyšetřovaného, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.
5
(2) Od výslechu vyšetřovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav vyšetřovaného. Pokud vyšetřovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne. (3) O zdravotním stavu vyšetřovaného vyslechne soud vždy znalce. Na návrh znalce může soud nařídit, aby vyšetřovaný byl po dobu nejvýše šesti týdnů vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu. § 189 Soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, jestliže podle závěrů znaleckého posudku (§ 187 odst. 3) adresát není s to význam rozhodnutí pochopit. § 190 Vydaný rozsudek soud zruší, jestliže se později ukáže, že pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky. § 191 (1) Náklady řízení platí stát. Lze-li to spravedlivě žádat, přizná soud státu jejich náhradu proti tomu, o jehož způsobilosti k právním úkonům v řízení šlo. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona. (2) Ten, kdo podá zjevně bezdůvodný návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti
k
právním
úkonům,
je
povinen
nahradit
újmy,
které
vyšetřovanému, jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a státu řízením vznikly.
6
Na koho směřovat dotazy ohledně opatrovnictví?
Všeobecně lze říci, že na ředitele Charity Hlučín, vedoucí jednotlivých středisek a též administrativního pracovníka DSVM (Kamila Kupku) – viz kontakty na konci textu.
Co to pro mne znamená, že budu (jsem) opatrovník?
Většina lidí má strach a smíšené pocity, když se řekne opatrovnictví, protože se to týká soudů, předvolání, zodpovědnosti apod., ale určitě se není čeho bát! Není to zase nic tak neobvyklého a pokud je opatrovnictví vykonáváno v souladu se všemi legislativními dokumenty a morálními zásady, tak je opatrovnictví vykonáváno ve prospěch opatrovance (tedy klienta), a to je základ.
Na předchozích stránkách jsme si poměrně detailně vysvětlili, co to opatrovnictví znamená. Nyní si to rozebereme, co to znamená v praxi.
Je potřeba zapomenout na pojem Z B A V E N Í S V É P R Á V N O S T I ! Každý člověk, i ten, který je omezen či zbaven způsobilosti k právním úkonům, má svá práva.
Způsobilost mít práva (právní subjektivita) má každý člověk, vzniká narozením a zaniká jen smrtí. Tuto způsobilost má i nenarozené dítě, narodí-li se živé. Od ní je třeba odlišit způsobilost k právním úkonům, která znamená způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Plné míry této způsobilosti dosahuje člověk dovršením 18let popř. uzavřením sňatku (ten je možno uzavřít se souhlasem soudu v 16letech). 7
Do oblasti právních úkonů spadá např. uzavírání smluv (nakupování, prodej a pronájem majetku, přeprava osob), nakládání s finančními prostředky, uzavírání manželství apod. Znovu je nutno zdůraznit, že i osoby zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům mají stejná základní práva a svobody jako lidé plně způsobilí. To, jestli člověk je nebo není zbaven či omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nehraje v otázce způsobilosti mít práva roli. Poskytovatel musí tedy rozlišovat co je právo a co je právní úkon. Opatrovník vstupuje na scénu pouze ve druhém případě.2
Opatrovník
nezastupuje
sebe,
ale
svého
opatrovance
(klienta
Poskytovatele) a toho si musí být vědom po celou dobu výkonu funkce opatrovníka.
Opatrovník zastupuje klienta v rozsahu stanoveného soudem. Opatrovník s Poskytovatelem jedná v zájmu klienta a prosazuje jeho práva. V rámci každého vztahu může docházet ke konfliktním situacím, ke střetu zájmu. A to jak ve vztahu opatrovník – poskytovatel, tak i opatrovník – klient. V případě, kdy opatrovník překračuje své pravomoci a snaží se rozhodovat ve věcech, o kterých nemá právo rozhodovat a tím klienta omezuje na jeho právech (příp. další hrubé porušování zákonů a dobrých mravů), je Poskytovatel povinen na tuto skutečnost opatrovníka upozornit, nejlépe písemně a vybídnout jej k nápravě. V případě, kdy opatrovník opakovaně porušuje práva klienta (tedy opatrovance) a nebo svou funkci neplní řádně, má Poskytovatel opětovně povinnost informovat opatrovníka, že nepostupuje v zájmu klienta a protiví se Usnesení (Rozsudku) soudu, a že Poskytovatel má právo podat návrh k soudu o zrušení opatrovnictví u daného opatrovníka. 2
Standardy kvality sociálních služeb - výkladový sborník pro poskytovatele : Výstupy z tématických diskusních setkání a práce odborných týmů pro jednotlivé oblasti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008. Způsobilost k právním úkonům a opatrovnictví, s. 49-55. Dostupné z WWW: .
8
Pokud soud tomuto návrhu vyhoví, ustanovuje opatrovníka nového. Věříme však, že tento institut nebude třeba nikdy použit.
V obecné rovině se dá říci, že opatrovník podepisuje: - smlouvu - dodatky - další dokumenty spojené se službou (žádosti na Příspěvek na péči…) - přebírání korespondence - přebírání a hospodaření s důchodem klienta
Opatrovník nerozhoduje ve věcech, které nejsou právními akty, jako např. povolení vycházek, výletů, určování či zakazování návštěv, souhlasy s dietním režimem klienta, podávání léčivých přípravků, oblékání, kouření, pití kávy či alkoholu apod. V těchto a jiných záležitostech rozhoduje klient a klient má právo požadovat i opak toho, co chce opatrovník. Klient má právo i na rozhodnutí, která jsou zjevně v jeho neprospěch (jako např. odmítnout léky, porušovat dietní režim apod.), Poskytovatel má povinnost informovat klienta o možných rizicích a následcích, ale rozhodnutí musí přenechat na klientovi a to musí plně respektovat. Není žádoucí, aby Poskytovatel informoval opatrovníka, že klient neplní vůli opatrovníka (není oblečen, jak chtěl opatrovník, odmítá léky, dietní režim, chce se účastnit výletu apod.), protože se jedná o práva klienta, která jsou klientovi zachovány.
Článek 1 - Listiny základních práv a svobod - hovoří o tom, že základní práva a svobody jsou: nezadatelné, nezcizitelné, nezrušitelné a nepromlčitelné.
V případě dotazů se nebojte zeptat, rádi Vám Vaše otázky zodpovíme. 9
Kontaktní informace na sociální střediska Charity Hlučín:
Mgr. Bc. Lukáš Volný – ředitel [email protected] , 728 550 637
Irena Prchalová – vedoucí Domova pro seniory [email protected] , 603 501 993
Bc. Kateřina Kaniová, DiS. – vedoucí Sociálně terapeutické dílny [email protected] , 603 502 618
Andrea Strachotová, DiS. – vedoucí Pečovatelské a Asistenční služby [email protected] , 603 502 753
Kamil Kupka – administrativní pracovník Domova pro seniory [email protected] , 732 444 543
Zpracoval: Kamil Kupka červenec 2011 10
