-
KNIHTISK vynalezl Johannes Guttenberg r. 1440 1. pokusy o knihtisk byly v otrokářských státech na blízkém a dálném východě (razidla, pečetidla, šablony) Korejci tiskli pomocí do bronzu odlitých písmenných znaků v Evropě v době renesance - knihtisk jako ucelený proces v souvislosti s objevením Ameriky je knihtisk považován za předěl mezi středověkem a novověkem
Johanes Guttenberg - pocházel z Mohuče - původně se zabýval výrobou zrcadel - z jeho tiskařské činnosti fragment knihy Sybiliny, několik kalendářů, 24 učebnic, modlitby, 24 řádková bible (podle počtu řádků na 1 tiskové straně) KNIHTISK V ČECHÁCH - byl závažnou událostí - začátek dlouhodobého procesu - na počátku se objevuje několik pozoruhodných tisků (neznáme autory ani letopočet) 1. český tisk Kronika trojánská (diskutuje se o tom, tiskař MIKULÁŠ BAKALÁŘ z Plzně – důvodem byla katolická církev = Plzeň byla protestantská) 2. Nový zákon z r. 1475 3. Pasionál (kniha o životech a utrpení svatých) -
většina byla vydána v Plzni tiskly se nejen české, ale i latinské, německé, hebrejské, italské, polské a španělské tisky v nejstarším období vznikly 3 latinské prvotisky: o Statuta provinciala amesti nechal pořídit pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic obsahuje údaje o autorovi, název, místo a dataci je z roku 1476 dvoubarevný prvotisk) o Misale eclensie pragensis („Mešní kniha“) bohoslužebná kniha 1. úplná tištěná kniha tohoto druhu v Evropě 1479, má přesné datování o Agenda pražská („Agenda pragensis) příručka pro katolické kněze není datovaná analýzou asi 1476-1479
-
v období knihtisku působí u nás kočovní tiskaři jedním z nejstarších je JOHANN ALAKRAW působil v Pasově, 1484 ve Vimperku z jeho dílny nejstarší český nástěnný kalendář, kromě toho 2 latinské a 1 český prvotisk
1
-
pražský tiskař JONATA Z VYSOKÉHO MÝTA 1487 vytiskl na Starém Městě Pražském 2 prvotisky stejným druhem písem: o Žaltář krále a proroka Davida o 2. vydání kroniky trojánské
-
1488 – 1. z největších českých tiskáren – tiskárna SEVERYNOVA-KAMPOVA 1. větší dílo – Pražská bible (1488) – na jejím vydání se podíleli 4 pražští měšťané po r. 1500 se objevuje PAVEL SEVERÝN z Kapí hory (syn Severýna 1.) kromě Pražské bible vytiskla tiskárna: o Ezopovy bajky o kroniku Štrasburského historika zvanou Martimiáni o nástěnný kalendář kombinovaný s astrologickou předpovědí o Usnesení velkého sněmu zemského o Zřízení zemské Petra ze Šternberka o praktické spisy: O tom, co mají lidé činiti, Knihy dvoje o lékařství proti štěstí a neštěstí o Pražská kompaktáta
-
až do roku 1513 používala pouze české typy písma později se rozšířily zásoby (kasy) o další typy zhruba roku 1497 zaváděli titulní listy
-
tiskař zvaný BENEDA jméno známe z pražských archívů tisk o spisu Mistra Pražské univerzity Václava Korandy Traktát o velebné a božské svátosti
KUTNÁ HORA - další významné místo - nejbohatší město v Čechách - 1488 tiskl MARTIN Z TIŠNOVA - 1499 dokončil tisk ilustrované Kutnohorské bible – nese jeden z prvních signetů = znak KH s W= iniciála krále Wladislava Jagelonského, který drží po stranách 2 havíři MIKULÁŠ BAKALÁŘ - původem Slovák - univerzita v Krakově - v Plzni tiskař do r. 1513 - vytiskl 29 knih – spisy náboženské, morálně-filozofickou literaturu, česko-latinský slovník, cestopisy, beletrie, zpěvníky, kalendáře - spis America Vespuci – Spis o nových zemích - Podkoní a žák - Hádání smrti s člověkem -
1. tiskaři se snažili napodobit rukopisy Bakalářovy tisky se řídí typografickými pravidly, rukopisy nenapodobují, mají dobrou technickou úroveň, jsou tištěny 1 druhem švabachu
MORAVA
2
-
významné středisko Brno a Olomouc (ve středověku hl. město Moravy) zatímco v Čechách je převážná část prvotisků českých, Morava má 12 latinských, 1 latinsko-německý, 2 německé moravské tisky jsou z poloviny náboženské, 1 historický, 2 kalendáře tyto rozdíly se vysvětlují odlišným historickým vývojem nejvýznamnější města byla katolická s německou správou (němčina byla řečí vzdělanců)
KONRAD STAHEL - 1. moravský tiskař - pocházel ze Švábska - pracoval v Pasově, pak v Benátkách, kde vytiskl r. 1484 Breviář olomoucký - pak se objevuje v Brně – Agenda olomucensis psaná latinsky - v Brně působil 14 let - vytiskl více než 10 tisků (náboženské knihy, učebnice latiny, právnické spisy, maďarská kronika Kronika hungarodum, Kniha o léčivých vodách, Žaltář olomoucký, který věnoval biskupovi Stanislavu Turzovi MATIÁS PREINHEIM - byl Stahelovým společníkem - pocházel z Úmu - pokračoval v jeho díle - působil v Brně, pak v Olomouci -
kolem roku 1500 působil tiskař KONRAD BAUMGARTEN (Preinheimovo tiskařství zaniká) imatrikulován na univerzitě v Olomouci pracoval pro potřeby kapituly tiskl latinské, náboženské, filozofické spisy byl zaměřený protibratrsky
-
řada českých tiskařů působila i v cizině např. PROKOP WALDVOGEL nebo
-
JOHANN SENZENSCHMIDT který byl jedním z prvních tiskařů v Norimberku později pracoval ve Wamburku a Březně vytiskl Misál pražský, Misál olomoucký
MATIÁŠ Z OLOMOUCE (Matyas Moravus) - reprezentoval český knihtisk - působil v Anglii, Janově, 1475 v Neapoli - vytiskl velký počet latinských knih (náboženské, lékařské, astronomické, právnické, gramatické a knihy starověkých klasiků) - vzdělaný humanista - jeho tisky vynikaly krásným písmem a uměleckou úpravou VALENTINO DE MORAVIA - původem z Lisabonu - nejvýznamnější v cizině
3
-
skvělý matematik a zeměpisec, námořník a obchodník tiskl námořní mapy významné postavení u královského dvora 1. křesťanský tiskař z Lisabonu (ostatní byli Židové) překládal spisy o zámořských objevech, původní díla zeměpisná, knihy latinské a portugalské vynikající umělecká výzdoba neudržoval kontakty s rodištěm
-
řada Čechů byla zaměstnána v Paříži a Benátkách jako korektoři tamních tiskáren vazby na zahraniční tiskárny (Češi objednávali zahraniční tisky) obchodní spojení – české země – vídenští, lipští i němečtí tiskaři tisk Benátské bible z r. 1506 – v Kolíně nad Rýnem vytiskl tiskař PETR RICHTENŠTEJN čeští bratři nechávali tisknout knihy venku nejstarší období zaznamenává několik charakteristických rysů: o jazyková stránka – většinou čeština o obsah – světské knihy o tvůrčí poměr Čechů o vysoká úroveň typografická o slabší stránka ilustrační a dekorativní
-
konec 15 a zač. 16. století není výrazným mezníkem v českých dějinách je to doba prvotisků v českém knihtisku se od předchozího liší kniha podobou výroba knihy záleží na vývoji jednotlivých slohů (barokní, renesanční,…) velký vliv má renesance a humanismus Petrarca, Boccaccio humanismus má velký ohlas u nás rozšiřuje se druh výzdoby, ornamentů, rozvoj ilustrací, realistické prostředí období 16. stol. až do Bílé hory velmi příznivé pro rozvoj českého knihtisku
VLADISLAV II. FERDINAND I. MAXMILIAN II: RUDOLF II.
– doba relativně klidná - cenzura – omezuje rozvoj knihtisku - omezil knihtisk na Prahu a Plzeň - tisklo se tajně - uklidnění poměrů - velký kulturní rozvoj
MIKULÁŠ KONÁČ Z HODIŠOVA - spisovatel, překladatel, tiskař, vydavatel - vydával světská díla (Petrarca, Boccaccio, čes. kroniku Sylvia Pycoh) - výklady 12 článků víry mistra Jana Husa - Praha v 16. století významné středisko knihtisku (tisklo se hebrejsky) - 1513 – potulný židovský tiskař vytiskl 1. hebrejskou kroniku - 1527 – získal právo na tisk pražský Žid HEŘMAN, pak jeho syn MOJŽÍŠ FRANTIŠEK SKORINA - běloruský lékař
4
-
literárně činný – překlady bible do ruštiny, tiskl ji cyrilicí vytiskl v Praze Bibli ruskou a Pražský žaltář r. 1520 opustil Prahu, jel do Wilniusu zakladatel běloruského knihtisku vysoká typografická úroveň
1538 – JAN SEVERÝN ML. - moc o něm nevíme - vytiskl Hádání Prahy a lži o kněžské zboží a panování jich od Ctibora Tovačovského z Cimburka (Kniha Tovačovská) JAN KOSOŘSKÝ Z KOSOŘE - dědic Severýnovy tiskárny - špatný hospodář - nadaný tiskař - jeho éra netrvala dlouho JIŘÍK ČERNÝ ROZĎALOVSKÝ zvaný MELANTRICH - VŠ vzdělání - zahraniční zkušenosti - základ jeho podniku dal Bartolomej Metolický, který se vzdal svého podniku ve prospěch Melantricha
5