Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Natalya Goncharova Tvorba webu pomocí HTML 5.0. Bakalářská práce
2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma “ Tvorba webu pomocí HTML 5.0.” zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne 21.05.2012
Podpis
ANOTACE Předložená bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou značkovacích jazyků HTML 4.01 a HTML 5.0. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje obecný přehled historického rozvoje značkovacího jazyka, popis nových elementu a sféry jejích použití. Obsah teoretické části tvoří také popis fungování webu na úrovních protokolů a vysvětluje jednotlivé pojmy spojené s webem. Praktická část této bakalářské práce zahrnuje rozsáhlý popis samotné tvorby webu. Zjištěni účelu a obsahu webu, grafického řešení, tvorbu stránek v HTML 5.0 a porovnávání kódu s jeho dřívější verzi HTML 4.01. Dále se zabývá spojováním HTML a CSS, hledáním vhodného redakčního systému a samotnou implementací webu na vybraný redakční systém.
The present thesis focuses on the comparison of two markup languages HTML 4.01 and HTML 5.0. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains a general overview of the historical development of the markup language description of the new elements and spheres of its use. The content of the theoretical part consists of a description of the operation site at the protocol level and explains the various concepts associated with the web. The practical part of this thesis includes an extensive description of the work site. Determining the purpose and content of the web, graphics, creating pages in HTML 5.0 and comparing the code with the earlier version of HTML 4.01 It also deals with linking HTML and CSS, finding a suitable content management system and the actual implementation of the selected web content management system.
1 Obsah 1
Obsah ............................................................................................................... 4
2
Úvod ................................................................................................................. 7
3
Historie HTML ................................................................................................... 9 3.1
MIME typy.................................................................................................. 9
3.2
Historie HTML5 .......................................................................................... 9
3.3
Chronologie rozvoje HTML od roku 1997 do 2004 ................................... 11
4
XHTML ........................................................................................................... 13
5
What Working Group? .................................................................................... 15 5.1
6
7
5.1.1
Režim kompatibility. .......................................................................... 16
5.1.2
Standardní režim .............................................................................. 16
5.1.3
Částečně standardní režim ............................................................... 16
World Wide Web ............................................................................................. 17 6.1
WWW a internet ...................................................................................... 17
6.2
Běžné služby nabízené Internetem .......................................................... 18
Protokoly ........................................................................................................ 20 7.1
8
MAC adresa síťové karty ......................................................................... 21
Základní pojmy a zkratky ................................................................................ 22 8.1
9
DOCTYPE ............................................................................................... 15
Webhosting.............................................................................................. 23
Nové elementy v HTML5. ............................................................................... 23 9.1.1
<section> .......................................................................................... 23
9.1.2
< nav > ............................................................................................. 24
9.1.3
<article>............................................................................................ 25
9.1.4
< aside>............................................................................................ 25
9.1.5
.......................................................................................... 26
9.1.6
.......................................................................................... 26
9.1.7
< footer > .......................................................................................... 27
4
9.1.8
< mark > ........................................................................................... 28
Proč používat HTML 5.0?............................................................................ 29
10 10.1
Struktura HTML5 ..................................................................................... 29
10.2
Video a audio........................................................................................... 31
10.3
Reprezentace dokumentu ........................................................................ 32 Tvorba webové stránky ............................................................................... 34
11 11.1
Porovnávání webových stránek ............................................................... 35
11.1.1
Web číslo 1 ....................................................................................... 35
11.1.2
Web číslo 2. ...................................................................................... 36
11.1.3
Web číslo 3. ...................................................................................... 36
11.1.4
Web číslo 4. ...................................................................................... 36
11.1.5
Web číslo 5. ...................................................................................... 37
11.1.6
Web číslo 6. ...................................................................................... 37
11.1.7
Shrnuti hodnocení ............................................................................ 37
12
Webdesing .................................................................................................. 39
12.1
Struktura. ................................................................................................. 39 Tvorba grafické části. .................................................................................. 41
13
13.1.1
Varianta číslo 1 ................................................................................. 41
13.1.2
Varianta číslo 2. ................................................................................ 42
13.1.3
Varianta číslo 3. ................................................................................ 42
14
Kódování stránek ........................................................................................ 43
15
Přidávání kódu CSS .................................................................................... 47
15.1
Syntax ..................................................................................................... 47
16
Implementace HTML kódu. ......................................................................... 50
17
Implementace ............................................................................................. 54 17.1.1
WAMPSERVER................................................................................ 54
17.2
Vytvoření databáze. ................................................................................. 55
17.3
Přidávání kódu do WordPress. ................................................................ 56
17.4
Přidávaní položek do menu. .................................................................... 57
5
18 18.1
Vytvoření dynamického obsahu na stránce pomocí JavaScriptu. ................ 58 Výměnné obrázky .................................................................................... 58
19
Závěr........................................................................................................... 60
20
Slovník ........................................................................................................ 65
6
2 Úvod Téma bakalářské práce „Tvorba webu pomocí HTML 5.0.“ jsem si vybrala z několika důvodů. Podle mého názoru je téma aktuální a tvorba stránek v HTML 5.0 se stálé rozvijí a bude se rozvíjet ještě dalších deset let. Druhým důvodem je můj zájem o to, jak se vytvářejí webové stránky. Chtěla jsem projít všechny jednotlivé kroky spojené s tvorbou webu: zjištění požadavků budoucího majitelé webu, práce nad grafické části, psaní HTML kódu, implementace a tím se naučit vytvářet weby. Cílem této práce je srovnání jazyků HTML 4.1 a HTML 5.0. Provedení benchmarkingu šesti webových stránek VŠ pedagogů s čilém vybrat nejzajímavější prvky stránek a vyzkoušet prakticky jejich naprogramování pomocí HTML 5.0. Za účelem dosažení stanoveného cíle je potřeba získání teoretických a praktických znalostí v oblastech:
webové grafiky
značkovacích jazyků HTML 4.01 a HTML 5.0.
kaskádových stylů (CSS)
open source redakčních systémů
implementace webu Pro větší přinos pro mého zadavatele, který je pedagogem VŠ proběhlo
několik setkání se zadavatelem pomocí kterých jsem zjistila, z čeho se bude skládat web. Jeho obsah, jednotlivé položky (např. menu, hlavička atd.). Jak průměrně má vypadat graficky a také další momenty, které se tykají bud´grafiky či obsahu. Další etapou bude práce s grafikou s ohledem na požadavky kladené zadavatelem. Inspiraci pro grafiku, budu čerpat z různých webů. Učení práci v samotném programu Photoshop bude probíhat pomocí video lekcí. Pro lepší porovnávání HTML 4.01 a HTML 5.0. je potřeba se naučit jak teorii, tak i v praxi použití těchto dvou jazyků. HTML se používá spolu s kaskádovými styly CSS. A proto jako další etapa učení HTML je učení použití CSS a jejích spojení mezi sebou. Pro zjednodušení a zvětšení výkonnosti webu, webová stránka bude běžet pomocí open source redakčního systému. Pro výběr nejvhodnějšího provedu testování několika open source programů pomocí prostudování implementaci a testové implementací. Závěrovým krokem bude implementace webu, která se bude skládat z několika kroků: 7
Stažení a instalace samotného programu a serveru
Implementace HTML kódu
Přidávání stránek a přidávání informací na web
8
3 Historie HTML 3.1 MIME typy Před tím než začnu psát o historii HTML5, chtěla bych vysvětlit několik technických momentů. Zejména „MIME typ“. [1] Vždy když si prohlížeč vyžádá stránku, tak webový server odešle "hlavičku" dřív než odešle celou aktuální kódovou stránku. Tyto tituly jsou obvykle neviditelné, ačkoli máte možnost pomocí vývojářských nástrojů je vidět, pokud chcete. Titulky jsou důležité, protože říkají svému prohlížeči, jak interpretovat rozvržení stránky. Nejdůležitější titul je Content-Type a vypadá takto: [1] Content-Type: text/html "Text / html" se nazývá "typ obsahu" nebo "MIME typ" stránky. Tato hlavička pouze určuje, že se jedná o zdroj stránky, a jak se tento zdroj zobrazuje. Obrázky mají své vlastní MIME-typy (image / jpeg pro JPEG, image/png pro PNG, atd.). JavaScript soubory mají, svůj vlastní MIME typ. CSS mají své vlastní MIME typy. MIME typy se objevují u všech. Internet funguje na MIME typech. [2] První generace webových serverů, která vznikla v roce 1993, neodesílala titul Content-Type, protože ten ještě ani neexistoval. Content-Type nebyl vynalezen do roku 1994. Kvůli tomu, že ještě pořád máme staré webové stránky, tak některé populární webové prohlížeče za určitých okolností ignorují tituly Content-Type, tento jev se jmenuje „sniffing obsahu“. Ale v zásadě všechno, co jste kdykoli hledali na webu – HTML stránky, obrázky, PDF, video, hudba atd. se vám vracelo s určitým MIME typem v záhlaví Content-Type. [1]
3.2 Historie HTML5 25. února 1993 Marc Andreessen navrhnul nový HTML teg „IMG“ s povinným argumentem SRC="url". Tag je určen pro zobrazení obrázků na webové stránce v grafickém formátu GIF, JPEG nebo PNG. „To není uzavírací tag, je to jen jeden tag.“ Tento tag má jediný povinný atribut src, který určuje cestu na obrázek. „Prohlížeče musí být flexibilní, pokud jde o grafické formáty, které podporují. Pokud je nebude podporovat, ať si dělá, co chce.“ [1] A jako alternativu navrhnul zobrazení bitmapového obrázku jako zástupný znak. [2] Příklad:
9
Autoři jazyka HTML předpokládali, že tag by mohl být vložen do odkazu jako i všechno ostatní a mohl by mít vlastnosti běžného odkazu. Byla přidána možnost použití obrázku jako odkaz na jiný soubor, přidáním do kontejneru . [1] Tony Johnson to doplnil argumentem NAME= „name“. Funkčnost zůstala skoro stejná. Myšlenka parametru „name“ umožnila prohlížeči nainstalovat vložené obrázky. [2] Např. Byla přidána možnost použití obrázku jako odkaz na jiný soubor přidáním do kontejneru . Např. Vývojáři HTML diskutovali o tom, jak definovat typ souboru, který by tam vkládaly, protože by to také mohl být nějaký audio nebo video soubor. Jeden ze způsobů je: V případě, že se jedná o audio soubor. Tento návrh nebyl realizován, později byla přidaná podpora pro vkládání multimediálních objektů s prvkem <embed>. A dále tyto objekty se rozdělily zvlášť na , a tagy. [3] V roce 1993, Dejv Regett navrhnul HTML+ jako evoluci standartu HTML. Ale návrh nebyl realizován a byl změněn na HTML 2.0. V HTML 2.0 byli formalizované funkce, které jsou dnes v běžném používání. "Tato specifikace spojuje, vysvětluje a formuje sadu funkcí, které odpovídají přibližně schopnostem HTML v běžném používání až do června 1994." [1] Později Dejv napsal HTML 3.0, založené na jeho dřívějším projektu HTML+. Ale tento projekt nebyl také nikdy zrealizován a byl nahrazen HTML 3.2. HTML 3.2 přidává běžně používané funkce, jako jsou tabulky, appletyi a tok textu kolem obrázků, a zároveň podporuje plnou zpětnou kompatibilitu s existujícími standardní HTML 2.0. [1] Dejv stal spoluautorem HTML 4.0, vyvinutý z HTML Tidy, pomohl s XHTML, XForms, MathML a jiné moderní specifikace W3C. [1] V původním roce 1993, Marc Andreessen spekuloval o možnosti použití procedurálního grafického jazyka, pomocí kterého by mohly být vložené libovolné hypertextové odkazy připojené k ikonkám, obrázkům, textu atd. [1]
10
Tato myšlenka byla podpořena. V dnešní době moderní prohlížeče podporují jak SVG (škálovatelná vektorová grafika), tak i (procedurový režim vykreslování bitmap a grafických primitiv). [1]
3.3 Chronologie rozvoje HTML od roku 1997 do 2004 V prosinci 1997, World Wide Web Consortium (W3C) vydal HTML 4.0 a okamžitě ukončil pracovní skupinu HTML. Méně než za dva měsíce samostatná pracovní skupina zveřejnila W3C XML 1.0. Po třech měsících lidé, kteří provozují W3C, uspořádali seminář s názvem „Utváření budoucnosti HTML“, aby odpověděli na otázku: „W3C odmítl HTML?“ A jejich odpověď byla taková: „V průběhu diskuse bylo dohodnuto, že další rozšíření HTML 4.0 bude těžké. A proto to převedeme z HTML 4.0 do XML aplikací. Navrhovaný způsob bude bez omezeného začátku nového života s novou generaci HTML na základě souboru XML tagů.“ [1] W3C restartoval Pracovní Skupinu HTML k vytvoření tohoto „soubor XML tagů“. Jejich prvním krokem v prosinci 1998 byl návrh dočasné specifikaci, která prostě přepracovala HTML do XML bez přidání jakýchkoli nových atributů a elementů. Tato specifikace se později stala známa jako „XHTML 1.0“. Ta určila, nový MIME typ pro XML dokumenty - application/xhtml+xml. [1] Nicméně, pro usnadnění migrace stávajících stránek HTML4, byla vložena příloha C, která "shrnuje konstrukční pokyny pro autory, kteří chtějí, aby jejich XHTML dokumenty byli zobrazeny na stávajících uživatelských agentech HTML". Dodatek C vás upozorní na to, že umožňuje autorem tzv. „XHTML“ stránek stalé je přenášet do MIME typu text/html. [1] Dalším cílem byla web-forma. V září 1999 stálá Pracovní Skupina HTML zveřejnila první projekt XNTML Extended Froms. Uvedla v prvním odstavci přibližně toto: [1] „Po pečlivém zvážení se Pracovní Skupina HTML rozhodla, že cíle další generace formulářů se neshodují se zachováním zpětné kompatibility s prohlížeči určené pro starší verze HTML. Našim cílem je zajištění čistoty nových vzorů (XHTML Rozšířené Formy) na základě souhrnu přesně definovaných požadavků. Tyto požadavky jsou popsány v tomto článku a na základě zkušeností s širokou škálou aplikačních forem.“ [1] O několik měsíců později „SHTML Extended Froms“ byl přejmenován v „XForms“ a stěhoval se do svojí vlastní pracovní skupiny. Tato skupina pracovala
11
souběžně s pracovní skupinou HTML a nakonec publikovala své první vydání XForms 1.0 v říjnu 2003. [1] Po úplném přechodu na XML se pracovní skupina HTML zaměřila na vytvoření „nové generace HTML“. V květnu 2001 bylo zveřejněno první vydání XHTML 1.1, ke kterému přidali jenom několik drobných funkcí v horní částí XHTML 1.0., ale také byla odstraněna mezera „Přílohy C“. Se začátkem verze 1.1 musí být všechny dokumenty předány s typem MIME application/xhtml+xml. [1]
12
4 XHTML Proč MIME typy jsou tak důležité? Odpověď se skládá ze tří slov: „drakonické zpracování chyb“. [1] Prohlížeče se vždy k HTML chovaly shovívavě. Třeba pokud byste vytvořili stránku v HTML, ale zapomněli byste označit head>, prohlížeč bude stránku stále zobrazovat. Ale stejně musíte dávat pozor na zavírací tagy a dodržovat jejich správnou hierarchii, pokud byste si vytvořili kód jako je , prohlížeč to nějak zpracuje a půjde dál, bez zobrazení chybové zprávy. [4] Jak se dalo očekávat, autoři mohly psát webové stránky i s chybami a zlomený HTML byl funkční. A tím pádem bylo vytvořeno velké množství tzv. „zlomených“ webových stránek. Podle některých odhadů více než 99% HTML stránek na webu dnes obsahuje alespoň jednu chybu. Ale kvůli tomu, že prohlížeče nehlásí chyby, nikdo je nikdy neopravuje. [1] Při zjištění tohoto problému, je W3C začal opravovat. XML publikovaný v roce 1997 se vytrhl z tradice odpouštění chyb a rozhodl, že všechny aplikace, které konzumují XML, musí brát v úvahu tzv. "syntax" chyby jako fatální. Tato koncepce selhání při zjištění první chyby je známá pod názvem „drakonické zpracování chyb“, podobné řeckému vůdci Drakontu, který stanovil trest smrti za sebemenší porušení svých zákonů. Když W3C přeformuloval HTML jako slovník XML, požadoval, aby všechny dokumenty zaslané do nového MIME typu application / xhtml + xml byly závislé na drakonickém zpracování chyb. Jestli máme alespoň jednu syntaktickou chybu na stránce XHTML, např. zapomenutý tag nebo špatně vložené počáteční a koncové tagy, prohlížeč nebude mít jinou možnost, než ukončit zpracování a zobrazit chybovou zprávu pro uživatele. [1], [3] Tato myšlenka není všeobecně populární. Při posuzování míry chyb u 99% stávajících stránek je pravděpodobnost rozsáhlých koncových zobrazovacích chyb a nedostatku nových funkcí v XHTML 1.0 a 1.1 za účelem vyplacení nákladů, tvůrci wedů ignorují application/xhtml + xml. To neznamená, že ignorovali XHTML úplně. Ale tento způsob umožnil autorům mezeru, která jim dovolila udělat něco, co vypadá jako syntax XHTML, ale přidává tomu typ MIME text/html. A to je přesně to, co tisíce webových vývojářů udělali, oni přešli k syntaxi XHTML, a pokračovali s typem MIME text/html. [1], [3] Dokonce i dnes miliony programátorů chtějí, aby jejích webové stránky vypadaly jako XHTML. Píše se to do DOCTYPE na prvním řádku a používají jména tagů v nižším registru, uvozovky kolem atributů a dokonce se přidává lomítko po prázdných prvcích, jako jsou a . Ale jen malá část z těchto stránek se 13
převádí z MIME typu application/xhtml+xml, který zahrnuje drakonické zpracování chyb XML. [1] Každá stránka, která je přenášena do MIME typu text/html, nezávislá na syntaxi DOCTYPu nebo stylu kódování, bude zpracována pomocí zjednodušeného analyzátoru HTML. To znamená, že tento analyzátor bude ignorovat jakékoli chyby, a nikdy nebude upozorňovat uživatele nebo někoho jiného, i když bude stránka technicky poškozená. [1] XHTML 1.0 umožnil tento nedostatek, ale XHTML 1.1 ho odstranil a nedokončený XHTML 2.0 pokračoval tradici vyžadující drakonické zpracování chyb. A proto máme miliardy stránek, které tvrdí, že jsou XHTML 1.0 a jenom malá část, která tvrdí, že jsou XHTML 1.1, nebo XHTML 2.0. Pokud chceme zkontrolovat, jaký je typ nějaké určité webové stránky, podíváme se na MIME typ, a ve většině případů to bude text/html. Pokud MIME typ neobsahuje application/xhtml+xml, tzv. „XHTML“, má jenom název XML, ale už nemá jeho vlastnosti. [1]
14
5 What Working Group? What Working Group je pracovní skupina pro vývoj hypertextových aplikací pro web. Je to svobodná, neoficiální, a otevřená spolupráce prohlížečů a nevyhovujících stránek. Skupina se zaměřuje na vývoj specifikace založené na HTML a souvisejících technologií, které umožní zavedení interoperabilníchii webových aplikací s cílem poskytnutí výsledků normalizačních organizací. To bude pak sloužit jako základ pro formální rozšíření HTML sazby. [3] Vytvoření tohoto fóra se skládá z několikaměsíční soukromé korespondence o specifikacích pro jednotlivé technologie. Důraz byl kladen na rozšíření forem HTML4. A to tak, aby nebyla poškozena zpětná kompatibilita s existujícím obsahem. Tato skupina byla vytvořena s cílem zajistit budoucí rozvoj těchto specifikací a bude plně zveřejněna prostřednictvím veřejných archivů a dostupných seznamů rozesílaných přes mail. [1], [3]
5.1 DOCTYPE Otevřete si jakoukoli webovou stránku v režimu zobrazení zdrojového kódu stránky a hned na první stránce uvidíte něco podobného jako toto: [5] Jmenuje se to DOCTYPE. V průběhu práce na prohlížeči Internet Explorer 5 pro Macintosh se jeho vývojáři potkali s neočekávaným problémem. Kvůli tomu, že nová verze prohlížeče měla mnoho zlepšení ze strany standardů, se staré stránky zobrazovali nekorektně. Autoři webových stránek se při jejich tvorbě orientovali na dominantní prohlížeče tohoto období: Netscape 4 a Internet Explorer 4. Prohlížeč IE5/Mac byl tak zdokonalen, že prakticky zničil síť. [5] Tento problém byl řešen originálním způsobem. Před zobrazením stránky IE5/Mac se dívá na doctype, který se obvykle nachází na prvním řádku kódu, ještě před . Staré stránky, které nemají doctype, IE5/Mac zobrazoval jako webové stránky s doctypem. Za účelem podpory nových standardů museli autoři stránek vložit a . [5] Tato myšlenka se líbila autorům, a proto měly všechny hlavní prohlížeče dva režimy: „režim kompatibility“ a „standardní režim“. Ale nikdo to moc nekontroloval. Při spuštění nové verze Mozilla 1.1 byla zjištěna jedna pravidelnost, spočítalo to v tom, že stránky, které se zobrazují v „standardním režimu“ jsou v podstatě založené
15
na jedné konkrétní věci pod názvem Doctype. A proto byl vytvořen jeden „skoro standardní režim“. [5], [2] Ve své hlavní práci „Přepínání mezi prohlížeči prostřednictvím Doctype“ Henri Sivonen označil tyto režimy. [5]
5.1.1 Režim kompatibility. V režimu kompatibility prohlížeče ruší stávající webové specifikace. Aby se zabránilo "rozlití" stránek, zobrazí se v souladu s praxí běžnou ve druhé polovině 90. let. [5]
5.1.2 Standardní režim V standardním režimu prohlížeče se snaží zobrazovat dokumenty do té míry,do které jsou realizované v prohlížeči. V HTML5 není "režim kompatibility". [5]
5.1.3 Částečně standardní režim Prohlížeče Firefox, Safari, Chrome, Opera (od 7,5) a IE8 podporuje také „skoro standardní režim“, ve kterém se svislá velikost buněk tabulky provádí tradičně, a ne v plném souladu se specifikací CSS2. V HTML5 je nazýván „omezený režim kompatibility.“ [5] Ve svojí práci Henri uvedl dokonce několik možností IE5/Mac DOCTYPE. Postupem času se seznam prohlížečů zvýšil a zároveň se zvýšil počet doctypů, které se přepínají do režimu kompatibility. Při nedávném spočítání bylo 5 druhů Doctype ve „skoro standardním režimu“ a 73 v režimu kompatibility. [3]
16
6 World Wide Web Pro World Wide Web se dá častěji používat jeho zkratka web nebo WWW. To se může volně přeložit jako celosvětová pavučina. HTTP je označení pro aplikace internetového protokolu. Internetový protokol má zkratku IP. IP přenáší data ze zdrojového počítače do cílového. HTTP je součástí internetového protokolu. HTTP odpovídá za přenášení metadatiii. [6] V českém prostředí se slovo web používá jak pro obecné označení celosvětové sítě dokumentů, tak pro označení jednotlivých soustav dokumentů. Tyto soustavy jsou dostupné na webovém serveru nebo na stejné internetové doméně nejnižšího stupně. [7] Umístění dokumentů na počítačových serverech je pomocí URL. URL je odkaz - cesta pro brauzer k umístěnému dokumentu nebo službě. Jeho součástí je i doména a jméno počítače. Název serverů začíná zkratkou www, ovšem už můžeme zkratku www vynechat. [6] HTTP se používá ne jenom pro přenos dokumentů ve tvaru HTML, ale dá se použit i pro dokumenty s jinými formáty. WWW se v dnešní době používá jako synonymum pro internetové aplikace. Za internetové aplikace považujeme takové, která poskytují data online na internetu. To jsou e-shopy, objednávkové a rezervační systémy anebo třeba diskusní fóra. [8] Autorem Webu je britský počítačový vědec Tim Berners-Lee, který jej vytvořil za svého působení v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Je návrhářem jazyka HTML a protokolu HTTP. Napsal první webový prohlížeč World Wide Web. Na konci roku 1990 spustil první webový server na světě „info.cern.ch“. V roce 1994 založil mezinárodní standartizační organizaci „World Wide Web Consortium“ neboli jinak „W3C“, které se stará o další vývoj Webu. [9]
6.1 WWW a internet Pojmy World Wide Web a internet nejsou vzájemně zaměnitelné. Často se stavá, že pojmy „World Wide Web“ a „Internet“ se používají pod stejným významem, ale nejsou to stejné pojmy. Mezi nimi je významný rozdíl. [6] Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které slučují jednotlivé síťové uzly. Pod pojmem uzel, může být jak počítač, tak i specifikované zařízení, například router.iv Každý počítač s přístupem na Internet má svoji IP adresu nebo se používají doménová jména, která jsou mnohem snadněji zapamatovatelná, příkladem je www.vse.cz. Počítačová síť je označení pro
17
hardware, který realizuje spojení a výměnu informací mezi počítači. Pomocí protokolu TCP/IP spolu počítače komunikují. [6] Internet poskytuje obrovské množství služeb. Tyto služby fungují pomocí počítačových programů, které jsou navzájem spojené pomocí protokolů. Protokoly jsou uchované v dokumentech RFC. RFC neboli reguest for comments (žádost o komentáře) se skládá z číslovaných informačních dokumentů internetu, zahrnuje v sobě technické specifikace a standardy, široce se používá ve WWW. Dodržování těchto dokumentů a stálá aktualizace odpovídá kvalitnímu fungování samotného internetu. [6] , [3]
6.2 Běžné služby nabízené Internetem
World Wide Web (WWW) je služba pro příjem informací, které fungují na rozhrání webového prohlížeče. Pro přenos informací se používá protokoly HTTP a HTTPS [6]
E-mail (elektronická pošta) - využívá se protokol SMTP při přenosu zpráv a pro spojení s poštovními programy se používá protokoly POP3 a IMAP. [6]
Instant messaging – online komunikace mezi uživateli v běžném čase. Využívá různé protokoly. Aplikace má občas stejný název jako protokol například ICQ, Jabber. [6]
VoIP (Voice over Internet Protocol) je technologie, která se používá při hlasové komunikaci pomocí rodiny protokolu UDP/TCP/IP na Internetu, intranetu nebo jiném datovém médiu. [8]
Skype – je velice známým protokolem, který umožňuje provádět internetové telefonování a videohovory. Skype má v sobě hodně dalších možností. Ty jsou - odesílání dokumentů různých formátů, ukazování plochy, výměna zpráv a další služby.
FTP – protokol se hlavně používá pro přenos souborů mezi počítači. Služba má stejný název jako protokol. Protokol TCP z rodiny TCP/IP pomáhá spojovat počítače. Je nezávislý na operačním systému. Interaktivnost protokolu umožňuje řízení přístupu. Při přihlašování uživatel zadává login a heslo, formát přenášení informaci je znakový-binární. Pro dnešní požadavky už jsou tak vysoké, že je nutná i vysoká bezpečnost, a proto pro něj byla definována některá rozšíření (RFC 2228). [6] FTP protokol funguje na modelu klient-server. FPT server je poskytovatelem dat pro
počítače. Po připojení uživatele k serveru má možnost
provádět různé druhy operací
např.
výpis
adresáře,
přenos
dat,
18
stažení dat atd. Vzhledem k jednoduchosti použití FTP
serveru
kdokoliv vytvořit klienta pro jakékoliv prostředí nebo operační
může
systém. [6]
Programy pro FTP jsou volně dostupné, a proto není problém v jejich použití.
DNS – domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování). Domain Name Systém neboli DNS jsou IP adresy, převedené do textové podoby. IP adresa se skládá z číselného kódu (např. VŠE:146.102.16.4). Ovšem číselný kód je pro běžného uživatele je špatně zapamatovatelný. Proto Domain Name Systém (DNS) nahrazuje číselný kód za slovní zkratku, kterou uživatel zadává do políčka ve vyhledavači . Díky tomuto systému si nemusíme pamatovat obrovské množství IP adres jednotlivých webových stránek, a do políčka ve vyhledavači si zadáme www.vse.cz místo 146.102.16.4. Počítačové jméno se skládá z jednotlivých domén oddělených tečkou, např. http://www.vse.cz, http://mail.google.com. Jednotlivé domény dělíme na různé úrovně, „cz“ ( „com“) je doménou nejvyšší úrovně, pak máme doménu druhé úrovně, což je „vse“ („google“), která určuje název organizace. Dále existuje další, nižší, 3. úroveň („mail“), která určuje název počítače v rámci organizace apod. První úroveň domény určuje skupinu podle země či kategorie, např. „cz“ – Česká republika, „se“ - Švédsko, „kz“ Kazachstán, „ru“ - Rusko, „com“ je doména pro komerční organizace, „edu“ – vzdělávací stránky, „gov“- vládní instituce a „mil“ jsou pro vojenské apod.
World Wide Web nebo jeho zkratka WWW je nejznámější službou využívanou v rámci Internetu, která zahrnuje v sobě kombinace textu, grafiky a multimédií. Dnes v ramci WWW je obrovské množství stránek. Pomoci hypertextových odkazů dokumenty a jiné soubory jsou vzájemné propojený a spolu komunikují. Do polička ve webovém prohlížečů zadáme URL adresu, po zadání adresy prohlížeč provede sérii zpracování dat. Uživatelovi nakonec vykresli naformátovaná a zpracovaná stránka s dalšími odkazy na jiné webové stránky.
19
7 Protokoly TCP/IP je „Transmission Control Protocol/Internet Protocol“, česky „primární transportní protokol“( TCP) / „protokol síťové vrstvy“ (IP). Je sadou protokolu, pomocí které probíhá komunikace počítačové síti, která se využívá ne jenom na internetu, ale také v běžných počítačových sítích. Jde vlastně o komunikační protokol, což je množina pravidel, které určují podobu a význam jednotlivých zpráv při komunikaci. Vzhledem ke složitosti problémů se transportní protokol TCP/IP skládá z několika vrstev. Funkčnost jednotlivých vrstev a výměna informaci mezi nimi je přesně definována a tím se vytváří striktní hierarchie činností. Spolupráce mezi vrstvy probíhá postupně, podřízená vrstva poskytuje službu vrstvě vyšší. Komunikace mezi stejnými vrstvami dvou různých systémů je řízena komunikačním protokolem za použití spojení vytvořeného sousední nižší vrstvou. Architektura umožňuje možnost výměny protokolů jedné vrstvy bez dopadu na ostatní. ArchitekturaTCP/IP je členěna do čtyř vrstev (na rozdíl od referenčního modelu ISO/OSI se sedmi vrstami): [10]
Aplikační vrstva (Application layer)
Transportní vrstva (Transport layer)
Síťová vrstva (Network layer)
Vrstva síťového rozhraní (Network interface) TCP (Transmission Control Protocol) je typickým představitelem transportní
vrstvy protokolů. TCP protokol je kanál, díky kterému aplikace v počítači navazují komunikaci s jinými počítači. Protokol je bezpečný pro přenášená data. Protokol přenáší data ve správném pořadí. TCP také rozlišuje data pro současně běžící či vícenásobné aplikace (například webový server a emailový server), které se přenáší na stejném počítači.TCP podporuje velké množství aplikaci fungujících na internetu např. WWW, mail, VOIP, FTP a další. [10] Protokol IP (Internet Protokol) je datový protokol, pomocí kterého probíhají přenosy dat přes paketové sítě. Data se posílají pomocí datových paketů, které jsou rozděleny na jednotlivé bloky, což je specifické pro IP protokol. „Jednotlivé datagramyv putují sítí zcela nezávisle, na začátku komunikace není potřeba navazovat spojení či jinak předpřipravovat cestu pro data, přestože spolu předtím nikdy nekomunikovaly. IP protokol v doučování diagramů poskytuje nespolehlivou službu, označuje se také jako služba nejlepšího úsilí; tj. všechny stroje na trase se datagram snaží podle svých možností poslat blíže k cíli, ale nezaručují praktické doručení do cíle. Datagram vůbec nemusí dorazit, může být naopak doručen několikrát a IP protokol neručí ani za pořadí doručených datagramů.“ [10] 20
Každé síťové rozhraní provádí komunikaci na osnově protokolu IP, který přiřazuje jednoznačný identifikátor, tzv. IP adresu. IP je jedním ze základních věcí v rámci internetu. Je možné zjistit podle IP adresy, jaké počítače navštívily určitou internetovou stránku. Pomocí diagramu je uvedena IP adresa odesilatelů a příjemců. Každý počítač si hledá cestu, kam má jít podle IP adresy, toto hledání se jmenuje routing. Za toto směrování jsou odpovědné specializované stroje - routery. Pro ulehčení komunikace byl vytvořen systém pojmenování domén, tzv. DNS. Pomocí tohoto systému IP adresy se převádí číselný kód do textového názvu webových stránek a naopak. [10] Při připojení k internetu musí mít počítač svoji IP adresu. IP adresa je 32 bitové číslo, které se skládá z čtyř desítkových čísel v rozmezí 0-255, jsou mezi sebou oddělené tečkami. Jako příklad může být 192.168.10.92. Tato informace je stále platná, ale s časovým postupem dochází k vyčerpávání IP adres, může jich být (232=4 294 967 296) se objevila nutnost zavést nové verze IP protokolu. „IPv4“ je první a stále využívaná verze, „IPv6“ je novější verze, ke které bylo přidáno 128 bitové číslo, jenž poskytuje adresu z většího číselného rozsahu. Doposud je použití takových moderních IP adres méně praktické, protože adresy obsahují také šestnáctkové hodnoty (typická IPv6 adresa je 2001:0db9:0:0:0:0:1628:37ab). [10]
7.1 MAC adresa síťové karty Hromada počítačů je připojena k internetu pomocí síťové karty. Síťová karta je přístroj (obvykle uvnitř počítačů), do kterého se připojuje síťový kabel, který je spojen s modemem nebo se směrovačem. Každá síťová karta má MAC adresu (Media Access Control nebo Hardware Address) řízení přístupu k médiím. Drtivá většina síťových protokolů datové vrstvy používá jednu ze tří variant MAC adres, řízených IEEE:MAC-48, EUI-48 a EUI-64. Jako každý člověk v ČR má rodné číslo, tak i každá síťová karta má svoji jedinečnou MAC adresu, kterou jí přiřazuje výrobce. Ta je vždy celosvětově jedinečná. Z hlediska přidělování je rozdělena na dvě poloviny. První část adresy je daná výrobcem. Centrální správce adresného prostoru uděluje MAC adresu ke každé kartě. První část je u jednoho výrobce stejná, nebo v případě, že se jedná o velkého výrobce, se rozliší podle několika druhů. Druhá část síťové karty je odlišná, každá karta dostává svojí jedinečnou hodnotu. Například: 00-15-09-32-EF. [10] Adresy v každém z prostorů musí byt unikátními. Ale ne všechny protokoly používají MAC-adresy a ne všechny protokoly, které používající MAC-adresy, požadují tak vysokou originalitu těchto adres. [10]
21
8 Základní pojmy a zkratky AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) to jsou vývojové technologie, které umožňují aktualizaci webových stránek bez nutnosti jejich znovu načítání. Ale vyžadují moderní verzi prohlížečů. Velkou výhodou této aplikaci je, že odpadá nutnost stálé aktualizace webových stánek při každé nové operaci, což je nezbytné u klasických modelů webových stránek. Občas aktualizace webové stránky bývá náročná a u některých z případů i dokonce rozptylující, např. když si vyplňujete nějakou online anketu a na konci je třeba zadat heslo, pokud se vyskytne nějaká chyba s heslem, tak se po aktualizaci stránky všechny údaje smažou a bude třeba vyplnit dotazník znovu. Což nenastane v případě moderních webových stránek s technologiemi AJAX. [11] Apache HTTP Server (volně přeloženo „svobodný webový server“) je softwarový webový server pro Linux, BSD, Mac OS, Microsoft Windows, Novell NetWare, BeOS. Apach může být normálně nainstalován na běžném počítači. Díky tomuto softwaru běžícímu na Vašem počítači je možno v provádět testy a ladění svých webových stránek s HTML a PHP kódem. Apache je potřebný při testování dynamických webových stránek. [11] ASP Active Server Pages (v překladu do češtiny „aktivní serverové stránky“) je první technologie společnosti Microsoft, umožňující tvorbu dynamických webových stránek na straně serveru. ASP funguje na operačních systémech Windows NT i na web serveru Microlsoft IIS. ASP není jazykem programování, je to jenom technologie předběžného zpracování, umožňující připojovat moduly v průběhu procesu formátování webové stránky. ASP je jeden z nejpopulárnějších skriptovacích jazyků pro web. Takovou popularitu si získal kvůli své jednoduchosti použití, bohaté zásobě funkcí, a tomu, že kombinuje vlastnosti více programovacích jazyků a dává částečnou svobodu v psaní syntaxu. Relativní popularita ASP je založená na snadnosti skriptovacích jazyků (VBScript nebo JSsript) a možnosti použití vnějších COM komponentů. COM Component Object Model (v překladu do češtiny „objektový model komponentů“) je to technologický standart od společnosti Microsoft, který je navržený pro tvorbu softwaru na osnově interakcí komponentů. Jednotlivé komponenty mohou být použity ve mnohých programech najednou. [12] Technologie ASP byla vyvinuta jako technologie ASP.NET. Je to nová technologie pro vytvoření webových aplikací na platformě společnosti Microsoft NET. Ale tato technologie už patří do zastaralých a teď se používá její nový analog ASP.NET. [12]
22
8.1 Webhosting Webhosting je služba internetového servisu, která umožňuje jednotlivcům a firmám dělat jejích webové stránky přístupnými na webu. Webové hosty neboť pronajímatele serverů jsou označovaný jako poskytovatele místa na serveru buď jsou vlastnicemi serveru, nebo jsou jeho pronajimatele. Poskytují internetové spojení typicky v data centrech. Web hostitelé mohou poskytnout prostor datového centra a také internetové spojení jiným serverům nacházejícím v jejích data centru, pod názvem „colocation“, taky je známý pod názvem „Housing“. A proto každý jednotlivec si může umístit své webové stránky na internet, aniž by musel kupovat celý server. Pohyb cen u serveru je docela široký od par korun do několika tisíc korun za měsíc. [12] Takový velký rozdíl je spojen se zárukou ohledně funkčnosti, omezením technické podpory, rychlosti, bezpečnosti atd. Je i bezplatná varianta tzv. „freehosting“. Ale poskytovatel už se neručí, že Váša internetová stránka bude správně fungovat nebo zda bude vůbec funkční. Často se stává, že bezplatný hosting je spojen s umisťování reklamy na webových stránkách. Webhostin je pouze umístění samotné webové stránky na serveru. Aby se uživatele k webové stránce dostali, je nutné webovou stránku se zaregistrovat, teda zaregistrovat její doménu. Například pod názvem firmy. Jako alternativa je možnost si zaregistrovat doménové jméno 3 řadu zdarma. Např. vašejméno.poskytovatel.cz V případě nutnosti vysoké rychlosti, bezpečnosti a dalších požadavku, je možnost si pronajmout celý server. [10]
9 Nové elementy v HTML5. Nová verze skriptu HTML 5.0 oproti předchozí usnadňuje práci s elementy a definuje nové. [8]
9.1.1
<section> Element <section> definuje základní dokument nebo aplikační část. Do
elementu <section> se má vkládat ten obsah, který nejde ze stránky vynechat, aniž byste tím logiku stránky narušili. Například to mohou být samostatné části stránky na svém okolí, i když byste odstranili jeden z nich, to nepovede k narušení obsahu stránky. V této souvislosti je to tematické seskupení obsahu obvykle s titulem. [13] [5] Například oddílem může být hlavička, záložky v dialogovém okně nebo číslované úseky v disertační práci. Hlavní webová stránka muže být rozdělená do sekcí pro úvod, uvedení novinek a kontaktní informace. [13] [5] Příklad použití: 23
<section> Nějaký nadpis (jakékoli úrovně) obsah
Prohlížeče Internet Explorer až do verze 8.0 ignoruje značky <section>, ale zobrazí její obsah. Také v tomto prohlížeči, nefunguje použití stylů pro <section>. Firefox plně podporuje tento tag od 3.0 verze. [5]
9.1.2 < nav > Element představuje oddíl navigačních odkazů obsahující odkazy na jiné stránky. Ne všechny skupiny odkazů musejí být v tagu - jen oddíly skládající se z hlavních bloků směrování. Se spodní části webových stránek je obvykle jsou stručný seznam odkazů, například: podmínky služby, odkaz na hlavní stránku s autorskými právy. V těchto příkladech stačí použití tagu , bez použití . [13] [5] Element je párový. Příklad použití: nav About HTML 5 | | WWW <article> Let’s start! Prohlížeče Internet Explorer až do verze 8.0 ignoruje značky , ale zobrazuje její obsah. Také v tomto prohlížeči, nefunguje použití stylů pro <article>. [5] Firefox plně podporuje tento tag od 3.0 verze. [5]
24
9.1.3 <article> Element <article> specifikuje prvky stránky, určené pro vlastní distribuci nebo opětovného použití, například v sindikaci. Může to být firemní zprava, článek v časopisu nebo novinový článek, zápis v blogu, uživatelský komentář, interaktivní widgetvi, gadgetvii nebo jiný nezávislý obsah. Element může obsahovat další prvky jako hlavička, dávkovač nebo jiný <article>. [13] [5] Příklad použití: <article> Obsah, nebo popis článku.
Prohlížeče Internet Explorer až do verze 8.0 ignoruje značky <article>, ale zobrazuje její obsah. Také v tomto prohlížeči, nefunguje použití stylů pro <article>. Firefox plně podporuje tento tag od 3.0 verze. [5]
9.1.4 < aside> Tento prvek představuje část stránky, která má nepřímý vztah k obsahu a která může být oddělena od obsahu. Tag lze použít například pro boční panel na stránce, reklamy, navigace přes a další obsah, který je považován za oddělený od hlavního obsahu stránky. Tato jednotka se obvykle jmenuje "Postranní panel" nebo "sidebar". Element je párový. [13] [5] aside <script> document.createElement('aside'); document.createElement('article'); <article> 25
Text. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Quisque nec nibh massa, ut ultrices odio. In blandit massa sit amet. Prohlížeče Internet Explorer až do verze 8.0 ignoruje značky , ale zobrazí její obsah.Také v tomto prohlížeči, jsou všechny styly nejsou aplikovány na prvek, dokud není vytvořen pomocí skriptu, jak je uvedeno v příkladu. Firefox plně podporuje tento tag od 3.0 verze. [5]
9.1.5 Element určuje název sekce a používá se pro seskupení několika tagů. Titul lze členit do šesti úrovní. Nějvyšší je , nejnišší je . Element se používá, pokud titul obsahuje několik úrovní, jako jsou alternativní názvy položek, nebo slogany. Element je párový. [13] [5] Příklad použití: <article> Nadpis první úrovně Nadpis druhé úrovně Obyčejně, obyčejný text
Prohlížeče Internet Explorer až do verze 8.0 ignoruje značky , ale zobrazí jejich obsah. Firefox plně podporuje tento tag od 3.0 verze. [5]
9.1.6 Prvek definuje záhlaví oddílu, která může mít více, než jenom název oddílu. Například má smysl pro záhlaví přidat podtitul, informaci o verzi historie a autorství. [13] [5] Je skupina úvodních nebo navigačních zařízení. Lze je využit v článku pro vložení nadpisu, spolu s obsahem jako navigační pomůcky pro článek. Element také může být použit na obal část obsahu, uživatelské rozhraní, vyhledávací formulář, nebo jejich loga. Prvek nesmí být potomkem elementů header, address a footer. [13] [5] 26
Příklad použití: <article> Obsah nebo popis článku
9.1.7 < footer > představuje patičku své sekce nebo patičku celé stránky. Element obvykle obsahuje informaci o sekci, například: jméno autora, odkazy na dokumenty, autorská data atd. Zápatí nemusejí být zobrazeno na konci stránky, jak se to obvykle provádí. Element je párový. [13] [5] Příklad použití: footer <article> History of HTML5
Copyright Natalya Goncharova
< time > Element time představuje časové údaje buď ve dvacetičtyřhodinovém formátu, nebo přesný datum, které je možné nastavovat ve vlastním formátu data a času. Element je párový. [13] Možné atributy: datetime - datum, čas nebo datum i čas, které element představuje; hodnotou je časový formát. [13] pubdate - označuje datum publikování například článku. V případě použití tohoto atributu by měl být celý element time součástí elementu article; bez hodnoty. 27
<article> 25.března 2012 25.března 2012 ve 16:05 25.března 2012 ve 16:05 v Tokiu Prohlížeče, které nepodporují příkaz tag zobrazí jeho obsah. Prohlížeče s podporou stykových tagu mohou uvádět pro element stylové zobrazení. [13]
9.1.8 < mark > Tag mark se používá při zvýraznění nebo označení určitého textu. Dá se využít při zvýraznění výsledku hledání. Ve výchozím nastavení se text zobrazuje červenou barvou a jeho pozadí je žluté. Element je párový. [13] Příklad použití. mark <article> Tag mark se používá při <mark> zvýraznění nebo označení zvýraznění nebo označení určitého textu.