Mořská biologie Jiří Patoka
[email protected] 2016
15 tříd, odhad až 400 tisíc druhů velice variabilní skupina
většina mořských
převážně omnivorní, ale i potravní specializace
velikost 0.1 mm – 4 m krátkověcí i dlouhověcí pohybliví i přisedlí
ontogeneze: vývoj nepřímý: přes naupliovou larvu vývoj přímý: larvální vývoj probíhá uvnitř vajíčka
tvar a pigmentace těla a končetin, funkční adaptace, zdokonalování či redukce smyslů
podle mobility podle získávání potravy podle preferovaných úkrytů podle hloubky podle predačního tlaku
proces karcinizace – přeměna na zploštělý a lezoucí typ
– proběhl nezávisle u různých skupin (např. krabi, polokrabi…)
oboustranně výhodný vztah benefit x cost (něco dostanu a něco dám)
př.: ▪ poustevníček a sasanka ▪ poustevníček a nereidka ▪ kreveta a hlaváč ▪ kreveta a muréna ▪ krab a korál
poustevníček se sasankou
poustevníček a nereidka
hlaváč a kreveta
kreveta a muréna
většina solitérní teritorialita, kanibalismus
vzácně tvorba trvalých či dočasných societ Synalpheus regalis – eusociálně žijící kreveta
minimálně u desetinožců a ústonožců se jedinci navzájem poznávají – dominanční hierarchie, teritorialita
ohromná biomasa součást mnoha potravních řetězců využití v potravinářství, kosmetice, farmakologii, pet trade, jako krmivo pro jiná zvířata… destruenti – „zdravotní policie“ …
schéma vertikální migrace planktonních korýšů. Ve dne se drží u dna mimo dosah slunečních paprsků, k hladině zamíří v noci, kdy jim hrozí menší nebezpečí ze strany zrakem se orientujících predátorů Marianne Moore http://www.wellesley.edu/Biology/Faculty/Mmoore/research_zooplankton.html
langusty hromadná migrace v zástupech (menší výdaje energie na odolávání proudění, při napadení predátorem na otevřené ploše zformování obranného kruhu stimul – reprodukce; změna proudění na silnější a hrozba destrukce habitatu
reprodukční (land crabs) – k moři, kde se líhnou larvy synchronizace – ochrana proti predaci; některé druhy se páří až na pobřeží Po prodělání larválního vývoje v moři migrují juvenilní krabi zpět
larvy Decapoda – nejdříve planktonní (zoea), pak přesun na dno a změna na bentickou (megalopa)
7500 druhů planktonní, bentické, parazitické, podzemní malá velikost (většinou cca 1-7 mm) nepárové složené oko kapkovitá hlavohruď pohyb pomocí tykadel dlouhá furka významný zdroj potravy pro ryby
- přes 1000 parazitických druhů - speciální tvar těla - Penella až 32 cm
vajíčko
dospělci copepodidová stádia
naupliová stádia
nauplius
hladina
do hloubky na zimu
ektoparaziti sladkovodních a mořských ryb několik dní jsou schopní přežít bez hostitele na spodní straně dvě přísavky sají krev redukované antény
600 volně žijících a 300 parazitických druhů larva pohyblivá, dospělec přisedlý odolní vůči absenci vody, částečně anaerobní
vilejš
naupliová larva – součást zooplanktonu, podobná larvám ostatních korýšů; naupliové oko; přijímá potravu; pohyblivá – několik stádií cyprisová larva – pohyblivá; nepřijímá potravu; pomocí chemoreceptorů vyhledává kolonii jedinců vlastního druhu a pevný podklad, kam následně přisedá a přitmeluje se pomocí cementových žláz na tykadlech přisedlá larva svléká krunýř a otáčí tělo aby končetiny (6 párů) směřovaly nahoru; rozeklané končetiny se prodlužují (cirri) dospělec žije ve schránce vytvořené ze sekretu (čtyři pohyblivé segmenty kryjí cirri) a loví plankton
kořenohlavec - kastrace krabů
na kůži kytovců
na krunýři želv
ostrorepi (klepítkatci, hrotnatci) – nejsou to korýši (dříve řazeni ke korýšům, nyní ke klepítkatcům) ostrorep americký, molucký, kruhoocasý trilobití larva, 450 mil. let reprodukční chování vytvořené v době, kdy na souši nebyli predátoři – kladení vajíček na pobřeží dříve druhově bohatá, dnes vymírající skupina živočichů
největší třída: 20 000 druhů malí i velcí velké oči a dobrý zrak (hlubokomořské druhy redukované oči)
naupliová a bentická larva (zoea) často pohlavní dimorfismus inkubace vajíček u samice
plovoucí často sklovití velikost 1 – 3 cm podobní krevetám samice nosí vajíčka v plodové torbičce pod hrudí
velikost většinou do 5 cm dorzoventrálně zploštělé tělo
Bathynomus giganteus (až 75 cm)
na korýších a rybách „veš jazykožravá“ (Cymothoa exigua)
mladý jedinec se přichytí na jazyku a saje krev; jazyk postupně atrofuje až je z něj jen malý pahýl; na něj se Cymothoa přichytí a částečně nahradí orgán hostitele (ryba korýše používá mechanicky jako jazyk); Cymothoa i nadále saje z jazyku krev a požírá i rybí sliz; dorůstá 3 – 4 cm délky
3600 – 7000 druhů bočně zploštělé tělo tvarem těla různorodá skupina v přílivových zónách pod kameny, na písku, parazitace na medúzách, kytovcích (velrybí vši) plovací a skákací končetiny
hydromedúzka Sarsia sp. s parazitem Hyperia medusarum
Cyamus sp.
velrybí vši se živí odumřelou kůží hostitelského kytovce (nejedná se tedy o parazita, ale o ektokomenzála „velrybí vši“
krill (cca 90 druhů) 3 obrovská hejna (až 60 000 ks/m ) řasožravé, potrava např. kytovců Euphausia superba – živočich s největší biomasou – dvakrát více než lidí většina druhů dorůstá 1 – 2 cm, některé až 15 cm při nedostatku potravy ve studených mořích ztrácí hmotnost, vrací se do juvenilního stadia kvůli úspoře energie a svlékají krunýř, který je příliš velký fosforeskují
2. pár kráčivých končetin uchopovací – loupeživý (jako kudlanky –
angl. název Mantis shrimp) nejlepší zrak ze všech živočichů (vnímá UV a infračervené záření, polaritu světla a 100 000 barevných odstínů) silný kop (rozbíjí ulity plžů) predátoři strašek paví, strašek kudlankový cca 20 cm
1. vajíčko
3. megalopa
2. zoea
4. juvenilní jedinec
krabi
garnáti
Životní cyklus pelagických garnátů rodu Penaeus (podřád Dendrobranchiata): 1) dospělci žijí v moři, samice vypouští vajíčka přímo do vody; 2) vajíčko (12-24 hod); 3) nauplius (3 stadia, 1 den); 4) metanauplius (2-3 stadia, 1 den); 5) protozoea (3 stadia, 3-5 dní); 6) mysis (3 stadia, 3-5 dní); 7) post-larva (mastigopus) migruje do brakické vody (3-35 dní); 8) juvenilní jedinec se ukrývá v porostech mořské trávy (2,5-10 měsíců), pak migruje do moře a stává se z něj dospělec. Velikostní poměr vývojových stadií na obrázku neodpovídá skutečnosti. V závorce je u každého vývojového stadia uvedena doba, po kterou korýš v tomto stadiu setrvává
langusty Životní cyklus langust (infrařád Achelata): 1) dospělí jedinci žijící na útesech poblíž pobřeží; 2) po spáření a nakladení vajíček na
pleopody následuje hromadná migrace samic do hluboké vody, samice nosí vajíčka na pleopodech (7-180 dní); 3) před líhnutím larev se samice vrací zpět do mělké vody; 4) planktonní larva phyllosoma (9-25 stadií, 65 dní až 2 roky); 5) částečně bentická postlarva puerulus (1 stadium, 7-56 dní); 6) juvenilní langusta (24-50 měsíců). Velikostní poměr vývojových stadií na obrázku neodpovídá skutečnosti. V závorce je u každého vývojového stadia uvedena doba, po kterou korýš v tomto stadiu setrvává
krevety (žijící v dospělosti ve sladké vodě) • zcela sladkovodní krevety prodělávají larvální vývoj uvnitř vajíčka • zcela mořské druhy mají podobný vývoj jako krabi
Životní cyklus krevetek Rosenbergových (Macrobrachium rosenbergii): 1) dospělí jedinci jako zobrazený samec žijí v tekoucí sladké vodě, samice po nakladení nosí vajíčka přitmelená k pleopodům (20-21 dní); 2) vylíhlá planktonní larva zoea driftuje s proudem do moře (do 48 hodin); 3) larvální vývoj v moři (11 stadií, 15-40 dní); 4) bentická post-larva zvaná parva migruje zpět do sladké vody a mění se na juvenilní krevetku, která dospívá za 120-210 dní. Velikostní poměr vývojových stadií na obrázku neodpovídá skutečnosti. V závorce je u každého vývojového stadia uvedena doba, po kterou korýš v tomto stadiu setrvává
poustevníčci (žijící v dospělosti na souši) • zcela mořské druhy prodělávají podobný vývoj, ale nevystupují z vody
Vývojový cyklus suchozemských poustevníčků rodu Coenobita: 1) gravidní samice nosí vajíčka na pleopodech (25-29 dní); 2) samice vajíčka těsně před líhnutím vypouští do moře, kde při kontaktu se slanou vodou praskají a uvolňují se z nich planktonní larvy zoea (2-7 stadií, 17-80 dní); 3) bentická larva glaucothoe (21-28 dní); 4) glaucothoe vyhledá prázdnou ulitu plže, ve které ukryje zadeček, migruje na souš, zahrabe se a mění se na juvenilního poustevníčka (3-4 týdny); 5) juvenilní poustevníčci opouštějí nory a dospívají za další dva roky. Velikostní poměr vývojových stadií na obrázku neodpovídá skutečnosti. V závorce je u každého vývojového stadia uvedena doba, po kterou korýš v tomto stadiu setrvává
cca 6000 druhů klepeta redukovaný zadeček stočený pod hlavohruď ploché tělo pohyb bokem bentický způsob života (jen druhy čeledi Portunidae dokážou dobře plavat) někteří jedovatí samec
samice
Maja Maja crispata
Dromia personata
řasy uchycené na brvy (sety) s háčky na krunýři
čtvrtý a pátý pár kráčivých končetin pevně drží houbu (sub-chela)
Macrocheira kaempferi
spirálovitě stočený měkký zadeček ukrytý v ulitě plže jedno klepeto vždy větší (zakrývá ústí ulity) bentický způsob života
klepeta podobní krabům, příbuzní ale s poustevníčky
s klepety i bez nich druhý zadečkový článek překrývá oba sousední články
výčnělek na daktylu zapadne do jamky v propodu a vytlačí kavitační bublinu (97 km/hod). Ta 4 cm před krevetou imploduje a uvolní světlo a teplo (cca 4700 °C). Ozve se zvuk („výstřel“, až 218 decibelů) zabití kořisti (malé ryby, jiní korýši…), obrana, komunikace
pro srovnání:
teplota na povrchu Slunce 5800 °C hlasitý výkřik = 96 dB práh nepříjemnosti = 102 dB vzlet tryskového letadla = 116 dB výstřel z děla = 120 dB
s klepety i bez nich pelagicko-bentický způsob života, dobře plavou pomocí zadečkových končetin každý zadečkový článek překrývá článek následující
bez klepet zesílená a trnitá tykadla bentický způsob života migrace
příbuzní langustám bez klepet, robustní krunýř bentický způsob života antény přeměněné na obranné štíty délka těla (podle druhu) 5,5 – 50 cm
příbuzní langustám hluboká moře, nemají oči klepeta, predátoři číhají zahrabané na dně s klepety vysunutými nad povrch délka těla (podle druhu) 5 – 10 cm
Dinochelus „mořští raci“ velká a silná klepeta velmi rozvinutá teritorialita a vnitrodruhová agresivita bentický způsob života
Nephrops
Homarus
