Monitorování oxidu uhličitého ve vybraných prostorách UTB ve Zlíně. Monika Poláchová

Monitorování oxidu uhličitého ve vybraných prostorách UTB ve Zlíně

Monika Poláchová

Bakalářská práce 2011

Příjmení a jméno: POLÁCHOVÁ MONIKA

Obor: CHTM - IOŢP

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe •

•

•

• •

•

•

beru na vědomí, ţe odevzdáním diplomové/bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1); beru na vědomí, ţe diplomová/bakalářská práce bude uloţena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k nahlédnutí, ţe jeden výtisk diplomové/bakalářské práce bude uloţen na příslušném ústavu Fakulty technologické UTB ve Zlíně a jeden výtisk bude uloţen u vedoucího práce; byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na moji diplomovou/bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 3 2); beru na vědomí, ţe podle § 60 3) odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o uţití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, ţe podle § 60 3) odst. 2 a 3 mohu uţít své dílo – diplomovou/bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu vyuţití jen s předchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která je oprávněna v takovém případě ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloţeny (aţ do jejich skutečné výše); beru na vědomí, ţe pokud bylo k vypracování diplomové/bakalářské práce vyuţito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu vyuţití), nelze výsledky diplomové/bakalářské práce vyuţít ke komerčním účelům; beru na vědomí, ţe pokud je výstupem diplomové/bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, povaţují se za součást práce rovněţ i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti můţe být důvodem k neobhájení práce.

Ve Zlíně 25. 5. 2011 ......................................................

1)

zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47 Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školníc h nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na měření mnoţství oxidu uhličitého v učebnách Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jeho vliv na lidské zdraví a pohodu v těchto prostorách. V teoretické části jsou definovány základní vlastnosti oxidu uhličitého a jeho negativní vliv na člověka. Dále se zajímá o kvalitu ovzduší, koncentrace oxidu uhličitého a vzájemné působení vnějšího a vnitřního ovzduší. V praktické části jsou měřeny a vyhodnoceny hodnoty oxidu uhličitého ve vybraných učebnách FT.

Klíčová slova: oxid uhličitý, monitoring, koncentrace CO2, vnitřní a vnější ovzduší

ABSTRACT This bachelor thesis is focused on measuring amount of carbon dioxide in classes of Faculty of technology of Tomas Bata University in Zlin and its influence on human health and comfort in these rooms. There are defined main properties of carbon dioxide and its negative influence on human in theoretical part. Furthermore it is interested about quality of air, concentration of carbon dioxide and mutual interaction of outdoor and indoor air. There are measured and evaluated amounts of carbon dioxide in chosen classes of Faculty of technology in practical part.

Keywords: carbon dioxide, monitoring, concentration of CO 2, indoor and outdoor air

Velmi ráda bych poděkovala všem, kteří přispěli svými radami ke vzniku této bakalářské práce. Zvláště bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Marii Dvořáčkové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté rady, čas a pozornost, kterou mi ochotně věnovala při vypracování této bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji svému příteli a rodině za podporu ve studiu. Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

Motto: „Člověk bez čistého vzduchu vydrží jen pár minut.“

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................ 10 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 11 1 OXID UHLIČITÝ ................................................................................................ 12 2 INTERAKCE VENKOVNÍHO A VNITŘNÍHO OVZDUŠÍ ............................. 14 2.1 VENKOVNÍ OVZDUŠÍ ......................................................................................... 14 2.2 VNITŘNÍ OVZDUŠÍ............................................................................................. 14 2.2.1 Kvalita vnitřního vzduchu ......................................................................... 14 2.2.2 Faktory ovlivňující kvalitu ovzduší ........................................................... 15 3 ŠKODLIVINY V OVZDUŠÍ OBYTNÝCH BUDOV.......................................... 16 3.1 OXID UHLIČITÝ - CO2 ....................................................................................... 16 3.1.1 Vliv oxidu uhličitého na lidský organismus .............................................. 16 3.2 OXID SIŘIČITÝ - SO2 ......................................................................................... 17 3.3 OXIDY DUSÍKU – NOX....................................................................................... 17 3.4 OXID UHELNATÝ – CO ..................................................................................... 17 3.5 FORMALDEHYD ................................................................................................ 17 3.6 ORGANICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY.......................................................................... 18 3.7 SYNDROM NEMOCNÝCH BUDOV ........................................................................ 18 4 MOŢNOSTI MĚŘENÍ OXIDU UHLIČITÉHO ................................................. 19 4.1 SYSTÉMY ZALOŢENÉ NA DETEKCI OXIDU UHLIČITÉHO ........................................ 19 4.2 METODY MĚŘENÍ OXIDU UHLIČITÉHO ................................................................ 19 5 KONTAMINACE INTERIÉRŮ BUDOV DOMÁCNOSTÍ, KANCELÁŘÍ A ŠKOL ................................................................................................................ 21 6 LEGISLATIVA .................................................................................................... 23 6.1 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 178/2001 SB. .................................................................... 23 6.2 VYHLÁŠKA Č. 410/2005 SB............................................................................... 23 6.3 VYHLÁŠKA Č. 6/2003 SB. ................................................................................. 23 II PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 24 7 POUŢITÉ MĚŘÍCÍ PŘÍSTROJE ....................................................................... 25 7.1 TESTO 535 – PŘÍSTROJ NA MĚŘENÍ OXIDU UHLIČITÉHO ....................................... 25 7.2 METEOSTANICE HUYNDAI ................................................................................ 26 8 MĚŘENÍ KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO NA UTB ........................ 27 8.1 UČEBNY A JEJICH CHARAKTERISTIKY ................................................................ 27 8.1.1 Budova U1 ............................................................................................... 27 8.1.2 Budova U13 ............................................................................................. 27 8.1.3 Budova U5 ............................................................................................... 27 8.2 POSTUP MĚŘENÍ KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO .......................................... 27 8.3 NAMĚŘENÉ VÝSLEDKY KONCENTRACE CO2 V UČEBNÁCH UTB V ZIMNÍM SEMESTRU ŠKOLNÍHO ROKU 2010/2011 ............................................................. 28 8.4 NAMĚŘENÉ VÝSLEDKY KONCENTRACE CO2 V UČEBNÁCH UTB V LETNÍM SEMESTRU ŠKOLNÍHO ROKU 2010/2011 ............................................................. 32 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 46

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................................... 47 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 50 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 52 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 53

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická

10

ÚVOD Vnitřní prostředí budov se v současnosti stává prostředím, kde trávíme nejvíce času (80 aţ 90 %), ať jsou to byty, školy nebo kanceláře, dýcháme ovzduší ve vnitřních prostorách a to samozřejmě ovlivňuje naše fyzické zdraví a duševní pohodu. Přitom se zde vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika. Zdravotní problémy můţe působit špatná kvalita vnitřního ovzduší, ovlivněná zdroji škodlivin uvnitř i venku. Nevhodná teplota a vlhkost spolu s nízkou úrovní větrání mohou vyvolat růst plísní a dalších alergenů. Jedním z významných parametrů mající vliv na pohodu v interiérech je koncentrace oxidu uhličitého, který je základní škodlivinou v obytných budovách. Vyššími koncentracemi oxidu uhličitého je nepříznivě ovlivněno dýchání, to jiţ při koncentracích 15 000 ppm. A pokud se koncentrace zvyšují, tak lidé trpí bolestmi hlavy, závratěmi a nevolností. Obsah oxidu uhličitého v místnostech také bezprostředně souvisí s mnoţstvím osob a kvalitou větrání a záleţí i na kvalitě venkovního ovzduší, objemu větracího vzduchu a větracím sytému. Cílem této práce je zjistit koncentrace oxidu uhličitého ve vybraných učebnách UTB, jaký je systém větrání, vlhkost, teplota a na základě těchto parametrů vyhodnotit pohodu a fyzický stav při studijní době.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

OXID UHLIČITÝ Oxid uhličitý je atmosférický plyn sloţený z jednoho atomu uhlíku a dvou atomů

kyslíku. Velmi známá chemická sloučenina, často označovaná svou rovnicí CO2.

Obr. 1: Vlastnosti CO2 [2]. Oxid uhličitý (chemický vzorec CO2) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Při vyšších koncentracích můţe v ústech mít slabě nakyslou chuť. Je těţší neţ vzduch. Vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem (spalováním): C + O2 → CO2, hořením oxidu uhelnatého (např. svítiplynu): 2 CO + O2 → 2 CO2, nebo organických látek, např. metanu: CH4 + 2 O2 → CO2 + H2O, a to vţdy za vývinu značného mnoţství tepla. Podobnými reakcemi můţeme popsat i spalování fosilních paliv a biomasy. Je také produktem dýchání většiny ţivých organismů, kde je spolu s vodou produktem metabolické přeměny ţivin obsaţených v potravě.


13

V laboratoři se většinou připravuje reakcí uhličitanů, především uhličitanu vápenatého se silnými kyselinami např. chlorovodíkovou: CaCO3 + 2 HCl → CO2 + CaCl2 + H2O. Průmyslově se vyrábí tepelným rozkladem (ţíháním) vápence (uhličitanu vápenatého): CaCO3 → CaO + CO2. Po chemické stránce je oxid uhličitý velice stálý a ani při velmi vysokých teplotách nad 2000 °C se znatelně nerozkládá. Ve vodě se snadno rozpouští, přičemţ se přitom zčásti (asi z 0,003 %) slučuje s vodou na kyselinu uhličitou: CO2 + H2O ↔ H2CO3. Oxid uhličitý reaguje se silnými hydroxidy za vzniku solí, které se vyskytují ve dvou formách, jako uhličitany a hydrogenuhličitany; např. s hydroxidem sodným vzniká buď hydrogenuhličitan sodný: CO2 + NaOH → Na HCO3, nebo při větším mnoţství hydroxidu uhličitan sodný: CO2 + 2 NaOH → Na2CO3 + H2O. V zelených rostlinách je oxid uhličitý asimilován v procesu zvaném fotosyntéza za katalytického působení chlorofylu a dodávky energie ve formě světelných kvant na monosacharidy podle celkové rovnice: 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2. Při ochlazení pod -80 °C mění plynný oxid uhličitý svoje skupenství na pevné (desublimuje) za vzniku bezbarvé tuhé látky, nazývaný suchý led. Oxid uhličitý je nedýchatelný a ve vyšších koncentracích můţe způsobit ztrátu vědomí a smrt. V krvi se totiţ váţe na hemoglobin a vytěsňuje tak kyslík, který se pak z plic obtíţněji dostává do mozku a tkání těla [1]. Oxid uhličitý v atmosféře absorbuje infračervené záření zemského povrchu, které by jinak uniklo do vesmírného prostoru, a přispívá tak ke vzniku skleníkového efektu a následně ke globálnímu oteplování planety.


2

14

INTERAKCE VENKOVNÍHO A VNITŘNÍHO OVZDUŠÍ Kvalita vnitřního vzduchu závisí na kvalitě venkovního ovzduší, protoţe do budov

přivádíme větráním venkovní vzduch. Tím se sice odvádí škodliviny vzniklé v budově, ale přináší s sebou škodliviny z venkovního ovzduší. Zhoršená kvalita vnějšího ovzduší je výsledek spotřeby energie v dopravě, průmyslu a uţívání budov [4].

2.1 Venkovní ovzduší Vzduch, který dýcháme, je znečištěn zdraví škodlivými látkami pocházejícími ze širokého spektra zdrojů. Mezi nejvýznamnější zdroje znečištění ovzduší patří spalovací procesy – průmysl, výroba energie a doprava. Je prokázáno, ţe znečištění ovzduší můţe mít zdravotní dopady, jako jsou předčasná úmrtí nebo zhoršení příznaků různých nemocí a zdravotních obtíţí, spojených zejména se srdečně-cévním a dýchacím systémem. Nezanedbatelné je také zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění [5]. V České republice patří mezi hlavní znečišťující látky ovzduší tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH 3). K současným nejvýznamnějším zdrojům emisí patří výroba elektrické a tepelné energie (produkce SO2 a NOx), silniční doprava (produkce NOx, TZL a VOC) a vytápění domácností (produkce TZL a PAU). Zemědělství je hlavním zdrojem NH3, pouţívání rozpouštědel je pak hlavním zdrojem VOC [4].

2.2 Vnitřní ovzduší Vnitřní prostředí je prostředím, kde trávíme nejvíce času (aţ 90 %) a tak samozřejmě významně ovlivňuje naše fyzické zdraví a duševní pohodu. Přitom se zde vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika [6]. 2.2.1 Kvalita vnitřního vzduchu Kvalita vnitřního vzduchu je tvořena mikroklimatem: 

teplotně – vlhkostním;



odérovým;



toxickým;



mikrobiálním.

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 2.2.2 Faktory ovlivňující kvalitu ovzduší Kvalitu vnitřního prostředí, ovlivňují tyto faktory: 

fyzikální: teplota, vlhkost, proudění vzduchu;



chemické: anorganické a organické škodliviny;



biologické: bakterie, viry, plísně, roztoči, prvoci, prach.

Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá na mnoha faktorech, zejména na: 

kvalitě venkovního ovzduší;



objemu vzduchu připadajícího na osobu v místnosti;



výměně vzduchu;



mnoţství vzdušných škodlivin, jejichţ zdrojem jsou: -

obyvatelé a jejich metabolismus;

-

aktivity obyvatel;

-

stavební materiály;

-

úklid, čištění a údrţba místnosti [7].

15


3

16

ŠKODLIVINY V OVZDUŠÍ OBYTNÝCH BUDOV Škodliviny v obytných prostorách jsou produkovány přítomností člověka nebo

mohou být přiváděny z venkovního prostředí [4].

3.1 Oxid uhličitý - CO2 Oxid uhličitý je nejběţnějším kontaminantem ovzduší, jehoţ koncentrace jsou vţdy vyšší v interiérech neţ venku. Zdrojem tohoto plynu je především člověk, jeho metabolismus, dýchací a termoregulační pochody. Počet přítomných v místnosti, velikost prostoru a nedostatečné větrání jsou hlavní příčinou zvyšování koncentrace oxidu uhličitého nad normální hodnoty. Spalování pevných paliv je také zdrojem CO2 a vodní páry. Se zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého se zvyšuje mnoţství vodní páry v ovzduší a tím vlhkost vzduchu. 3.1.1 Vliv oxidu uhličitého na lidský organismus Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je velice nízká a nepředstavuje proto pro zdraví přímé riziko. Ve vyšších koncentracích (například v nedostatečně větraných prostorách) však toxické působení vykazovat můţe. Je ovlivněno především dýchání. Tab. 1: Vliv oxidu uhličitého na lidský organismus [8]. cca 350 ppm

úroveň venkovního prostředí

do 1000 ppm

doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách

1200 - 1500 ppm

doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách

1000 - 2000 ppm

nastávající příznaky únavy a sniţování koncentrace

2000 - 5000 ppm

nastávají moţné bolesti hlavy

5000 ppm

maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik

> 5000 ppm

nevolnost a zvýšený tep

> 15000 ppm

dýchací potíţe

> 40000 ppm

moţná ztráta vědomí

Koncentraci CO2 nejsme schopni našimi smysly posoudit a tak je osobní hodnocení kvality vzduchu nespolehlivé. Lidský organismus přestává koncentraci pachů po určité chvíli vnímat a naše čichové orgány se přizpůsobují prostředí, v němţ se nacházíme. Při


17

vyšších koncentracích se vliv oxidu uhličitého projeví naší nesoustředěností, malátností či bolestí hlavy [8].

3.2 Oxid siřičitý - SO2 Kamna na uhlí, kerosen a nafta jsou zdrojem oxidu siřičitého ve vnitřním prostředí, i kdyţ převaţující komponentou jeho zvýšených koncentrací v bytech je venkovní ovzduší v oblastech s výskytem tepelných elektráren. K hlavním zdravotním účinkům SO2 patří dráţdění dýchacích cest projevující se kašlem a respirační nemoci horních cest dýchacích [7].

3.3 Oxidy dusíku – NOx Z oxidů dusíku, které mohou být přítomny ve vnitřním prostředí, se jenom dva nacházejí v koncentracích způsobující vliv na zdraví – oxid dusičitý (NO2) a oxid dusnatý (NO). Základním zdrojem oxidů dusíku jsou emise z automobilové dopravy a ze stacionárních zdrojů spalujících fosilní paliva. Zdrojem ve vnitřním prostředí je pouţívání plynu pro vaření, vytápění a ohřev teplé vody. Vysoké koncentrace oxidu dusičitého mohou vést ke smrti v důsledku edému plic [7].

3.4 Oxid uhelnatý – CO Je to bezbarvý plyn bez chuti a zápachu a zvyšování jeho koncentrací je smyslům člověka nepostřehnutelné. Je schopen vázat se s hemoglobinem a sniţovat tak okysličování krve. Hlavním zdrojem ve vnitřním prostředí je nedostatečné spalování za spotřebování kyslíku. Způsobuje ve vysokých koncentracích příznaky akutní otravy a příčinou předčasných smrtí při pouţívání technicky nevhodných topidel na pevná paliva. Významným zdrojem CO je také kouření [7].

3.5 Formaldehyd Jeho přítomnost je postřehnutelná čichem pro jeho štiplavý zápach, je často povaţován za nejnebezpečnější škodlivinu v interiérech. Hlavním zdrojem ve vnitřním prostředí jsou stavební materiály v konstrukci budov, nábytek, podlahoviny, koberce nebo čistící prostředky. A dalším zdrojem je spalování uhlí a hoření plynu. Koncentrace formaldehydu v interiéru závisí na podmínkách vnitřního prostředí, na teplotě a vlhkosti.


18

Způsobuje dráţdění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, dráţdění ke kašli a pálení očí. Je i moţnou příčinou atopického ekzému a různých alergií [7].

3.6 Organické chemické látky Jsou to sloučeniny schopné tvořit fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního záření. Ve většině jde o tzv. těkavé organické látky (VOC Volatile Organic Compound). Soubor těchto látek (bez formaldehydu) produkovaných v interiéru člověkem, stavebními materiály a dalšími zařízeními je označován TVOC (the Total of all Volatile Organic Compounds). Hlavním zdrojem VOC v interiérech je kouření, pouţívané čistící prostředky, kosmetické přípravky, osvěţovače vzduchu, barvy, laky, koberce a podlahoviny. V domácnostech je moţné identifikovat 2000 různých chemických sloučenin, ale jen 50 se jich vyskytuje běţně a jen 10 má prokázané závaţné zdravotní účinky [7].

3.7 Syndrom nemocných budov Kvalita vzduchu v budovách je dnes často spojována s termínem „Syndrom nemocných budov“ (SBS – Sick Building Syndrome). SBS popisuje zdravotní obtíţe lidí pracujících nebo ţijící v budově, kteří se necítí dobře a pociťují příznaky nemoci, která nemá zjevné příčiny. Příznaky se zhoršují tehdy, pobývají-li lidé v budově, a zlepšují se či úplně vymizí, pobývají-li mimo ni. Má za následek podstatný pokles pracovní výkonnosti, zhoršení osobních vztahů a v závěru pak i ztrátu pracovní produktivity. Vyskytuje se v úřadech, obytných domech, školkách, školách. Příčina není známá [2]. Syndrom nemocných budov je soubor nespecifických obtíţí, které zpravidla nejsou tak závaţné, aby způsobily pracovní neschopnost pro nemoc, ale zhoršují pohodu lidí a negativně ovlivňují pracovní výkonnost. Postihují současně větší počet osob v budově [2].


4

19

MOŢNOSTI MĚŘENÍ OXIDU UHLIČITÉHO Sledování koncentrací CO2 v interiéru za účelem stanovení potřebného mnoţství

venkovního vzduchu vyhovuje v praxi všude tam, kde dominujícím zdrojem odběrů jsou lidé: v přednáškových sálech, shromaţďovacích halách, kinech, divadlech apod. Protoţe lidé v současnosti tráví velkou část svého času v budovách, je kladen velký důraz na kvalitu okolního vzduchu. Nejčastěji jsou vyuţívány ventilační systémy, které přivádějí do prostoru venkovní vzduch a zajišťují odtah vnitřního vydýchaného vzduchu s vysokou vlhkostí, zápachy a výpary. Mnoho ventilačních systémů pracuje na základě časového řízení, to znamená, ţe ventilace je nastavena na určitý výkon. Jedná se o větrání s výměnou daného mnoţství kubických metrů vzduchu na jednoho člověka za hodinu, nezávisle na aktuálním počtu lidí ve ventilovaném prostoru. V některých případech se tak větrá nedostatečně a jindy se ventiluje, i kdyţ to není potřeba. Z energetického a ekonomického hlediska jde o velmi neúsporné řešení. Ventilační systémy vyuţívají z důvodů energetických úspor tzv. recirkulaci, kdy značná část vnitřního vzduchu se mísí s venkovním a ten se pak dohřívá nebo ochlazuje. Výsledkem je nedostatečná kvalita vnitřního vzduchu [2].

4.1 Systémy zaloţené na detekci oxidu uhličitého Nezbytnou součástí všech veřejných budov, zejména ve vyspělých západních zemích, jsou čidla kvality vzduchu, která se hojně vyuţívají také v domácnostech. Čidla precizně regulují větrání, coţ je velkou výhodou ve veřejných budovách s proměnlivým počtem lidí uvnitř. Slouţí dále k detekci kouře z cigaret, kuchyňských výparů v restauracích a vyuţívají se ve výrobních procesech. Jejich konkrétní podoba závisí na látce, pro jejíţ detekci je čidlo určeno – k měření koncentrace CO2 ve vzduchu, k detekci koncentrace znečišťujících látek či k měření relativní vlhkosti [2].

4.2 Metody měření oxidu uhličitého Pro měření koncentrace CO2 ve vzduchu se vyuţívá několik principů. Nejrozšířenější jsou čidla pracující na základě infračervené absorpční metody (tzv. metoda NDIR – Non Dispersive Infra Red), dále existují čidla pracující na elektroakustickém nebo na elektrochemickém principu. Kaţdý princip má své výhody a nevýhody. Čidla NDIR jsou přesnější, dlouhodoběji stabilnější, měří koncentraci jiţ od nulové hodnoty, ale jejich nevýhodou je vyšší cena. Podobně je to u elektroakustických čidel. Elektrochemická čidla


20

jsou naopak levnější a s poněkud niţší přesností, ale stále více neţ dostatečnou pro pouţití ve ventilační technice [2]. Čidla pracující na elektrochemickém principu měří od cca 400 ppm, coţ vzhledem ke koncentraci ve venkovním vzduchu vůbec nevadí. Tato čidla mají obvykle autokalibrační funkci, která zajišťuje automatickou periodickou rekalibraci čidla na čerstvý vzduch, čímţ je eliminováno stárnutí čidla a je tím zajištěna i dlouhodobá stabilita parametrů. Čidla všech typů mají obvykle spojitý napěťový výstup (0 – 10 V) nebo proudový výstup (0 – 20 / 4 – 20 mA), pomocí kterého předávají informaci o hodnotě koncentrace CO2 ve vzduchu nadřízenému ventilačnímu systému. Tato čidla dovolují snadno a relativně levně trvale měřit koncentraci CO2 ve vzduchu a na základě získaných hodnot pak řídit ventilační systémy tak, aby byla zajištěna dobrá kvalita vzduchu a současně minimalizována energetická náročnost [2].


5

21

KONTAMINACE INTERIÉRŮ BUDOV DOMÁCNOSTÍ, KANCELÁŘÍ A ŠKOL Aţ do nedávné doby zdravotním vlivům vnitřního znečištění ovzduší nebylo

věnováno dosti pozornosti od vědecké obce. Před rokem 1970 byly problémy s vnitřní kvalitou ovzduší v rezidencích a v neprůmyslových pracovištích občas vyšetřovány, ale úroveň zájmů o tyto výsledky byla nízká. Dokonce i dnes velká část veřejného zájmu je i nadále zaměřena pouze na zdravotní dopady z venkovního znečištění. Četné studie naznačují, ţe většina veřejnosti vnímá rizika z nekvalitního venkovního vzduchu za podstatně vyšší neţ ty z vnitřní kontaminace. Tyto vjemy vznikají bez ohledu na skutečnost, ţe ve vyspělých společnostech mnoho lidí proţívá většinu svého času v interiéru [16, 17, 18]. Na základě epidemiologických studií prováděných v 80. a 90. letech minulého století v zemích Evropské unie (např. v Holandsku) i v USA se odhaduje, ţe denní pobyt ve venkovním prostředí se dnes pohybuje pravděpodobně od 2-3 hodin, zbylou část dne lidé tráví v bytě, v práci nebo v dopravních prostředcích. Podle výsledků dotazníkové studie, který se prováděl v rámci České republiky, tráví dnes většina našich dětí 14-15 hodin v bytě a přibliţně 6-7 hodin ve škole [3]. I kdyţ toto samo o sobě neznamená, ţe ve vnitřních prostorech se vyprodukuje více škodlivin neţ venku, na druhou stranu jsou důkazy, ţe vnitřní koncentrace mnoha znečišťujících látek jsou často vyšší, neţ se s nimi můţeme obvykle setkat venku [17, 18]. Vydechovaný vzduch se od venkovního ovzduší svými fyzikálně chemickými vlastnostmi významně odlišuje: teplota se pohybuje mezi 34 a 36 °C, je tvořen asi ze 75 % dusíku, 16 % kyslíku, 4 % oxidu uhličitého a 5 obj. % vodní páry. Člověk při malé fyzické zátěţi vydýchá asi 0,5 m3 vzduchu za hodinu. Výsledná koncentrace CO2 v interiéru je dobrým ukazatelem kvality vnitřního ovzduší. V nepříliš obsazených místnostech koncentrace zpravidla nepřesahuje limitní hodnoty pro trvalý pobyt člověka (0,150 obj. %). V kinosálech, zaplněných posluchárnách a divadlech bývá často tato hranice překračovaná, přičemţ je známo, ţe subjektivně spíše vadí vysoká koncentrace vodní páry, zvláště při vyšších teplotách a při malém proudění vzduchu [21]. V roce 2006 pobíhal výzkum přímo v hlavním městě Dánska v Kodani. Byla opět měřena teplota a koncentrace CO2 a dále byli zaměstnanci dotazováni na spokojenost v pracovním prostředí. U tohoto měření byly účelně vybrány mechanicky a přírodně


22

větrané budovy. I při relativně velkém pohybu lidí naměřené hodnoty ukazují u klimatizovaných budov stálejší teplotu, kde rozdíl teplot je pouze 2°C a co je hlavní, tak koncentrace CO2 nepřekročí 550 ppm. Naopak u budov s přírodním větráním (otevřením oken), je při přibliţně stejném pohybu lidí rozdíl teplot 5°C a koncentrace CO2 na konci pracovní doby dosahuje téměř 1000 ppm, coţ je dvojnásobek neţ u mechanicky klimatizovaných budov. Ze zmíněných výsledků je zřejmé, ţe spokojenost dotázaných byla větší u pracovníků v uměle klimatizovaných budovách [14]. Mezi roky 2006 a 2007 probíhala v nejmenované korejské škole celková rekonstrukce. Z naměřených hodnot před a po rekonstrukci byl zjištěn úbytek škodlivých látek z podlah, nábytku a zdí. Jednalo se o nebezpečné látky, jako je formaldehyd atd., které samovolně unikaly v průběhu let. Rekonstrukce pozitivně ovlivnila hygienu pracovního prostředí [15]. V roce 2008 provedl Státní zdravotní ústav Praha měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve vybraných základních školách. V této studii bylo měřeno dodrţování vnitřní teploty, vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého a sledovány byly aerosolové frakce PM10 a PM2,5. V rámci projektu bylo v kaţdém kraji proměřeno v jedné základní škole za normálního vyučovacího reţimu deset učeben a popsána variabilita vybraných parametrů vnitřního prostředí. Školy byly vybrány ve spolupráci s Krajskými hygienickými stanicemi. Bylo změřeno celkem 14 základních škol, ve kterých bylo změřeno 141 učeben. U oxidu uhličitého je maximální doporučená hodnota 0,150 obj.% a ta byla překročena ve 34% učeben. Průměrné hodnoty ve školách se pohybovaly v rozmezí 0,091 – 0,194 obj.% [20]. Příčinou nárůstů různých onemocnění můţe být vnitřní znečištění. Vnitřní nečistoty, které se mohou podílet na kvalitě vzduchu v místnosti, pocházejí z různých zdrojů. Ty mohou zahrnovat nedostatečné větrání, rozličné teploty, vlhkosti dysfunkce a těkavých organických sloučenin (VOC). Účinky na zdraví z těchto znečišťujících látek jsou rozmanité a mohou být v rozsahu od nepohodlí, podráţdění a respiračních onemocnění k rakovině [12].


6

23

LEGISLATIVA

6.1 Nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Tímto nařízením, se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V § 1, se stanoví rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bliţší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické poţadavky na pracovní prostředí a pracoviště. Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví ţáků středních škol včetně učilišť, odborných učilišť, speciálních škol a školských zařízení při práci, která je součástí přípravy na povolání. Pracoviště dalších právnických nebo fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru, pokud se na nich provádí příprava ţáků na povolání, musí vyhovovat poţadavkům tohoto nařízení. Pro koncentrace oxidu uhličitého platí následující limity v ovzduší pracovišť: PEL – 9 000 mg/m3, NPK – P - 45 000 mg/m3 [10].

6.2 Vyhláška č. 410/2005 Sb. Tato vyhláška stanoví hygienické poţadavky na prostoty a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělání dětí a mladistvých, z níţ vychází maximální doporučená hygienická hodnota 0,150 obj.% (1500 ppm) [24].

6.3 Vyhláška č. 6/2003 Sb. Touto

vyhláškou

se

stanoví hygienické

limity chemických,

fyzikálních

a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení léčebně preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb pro shromaţďování většího počtu osob [11].


II. PRAKTICKÁ ČÁST

24


7

25

POUŢITÉ MĚŘÍCÍ PŘÍSTROJE

7.1 Testo 535 – přístroj na měření oxidu uhličitého Měření oxidu uhličitého bylo prováděno přístrojem Testo 535. Je to přesný přístroj pro měření koncentrace CO2 a tedy i pro kontrolu kvality vzduchu v místnosti. Přístroj pracuje na principu IR. Plyn v infračerveném detektoru je identifikován měřením absorpce na určité frekvenci IR záření, která odpovídá vibraci nebo rotaci molekulární vazby mezi rozdílnými atomy. Tab. 2: Technická data TESTO 535 [13]. Displej

dvouřádkový LCD

Typ senzoru

dvoukanálový infračervený senzor

Skladovací teplota

-20 … + 70 °C

Provozní teplota

0 … + 50 °C

Typ baterie

9V článková baterie

Ţivotnost baterie

6 hod

Hmotnost

300 g

Rozměry

190 x 57 x 42 mm

Materiál pláště

ABS

Měřící rozsah

0 … + 9999 ppm CO2

Přesnost

± (50 ppm CO2 ± 2 % z nam.hodn.) (0 … + 5000 ppm CO2) ± (100 ppm CO2 ± 3 % z n.h.) (+5001 … + 9999 ppm CO2)

Rozlišení

1 ppm CO2

Měřené medium

vzduch


26

Obr. 2: TESTO 535 přístroj pro měření CO2 [13].

Přepočet ppm na mg/m3 při +25°C: koncentrace (mg/m3) = koncentrace (ppm) * M/24,45; M(CO2) = 44 g/mol; 24,45 objem l grammolekuly ideálního plynu při +25°C.

7.2 Meteostanice Huyndai Měření vlhkosti a teploty bylo prováděno meteostanicí Huyndai WS 1855. Stanice monitoruje stav počasí. Přenos dat ze senzoru probíhá na frekvenci 433 MHz bezdrátově. Na LCD displeji se ukazuje vnitřní a venkovní teplota a vlhkost vzduchu [23].


8

27

MĚŘENÍ KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO NA UTB Fakulta technologická má mnoho učeben s různou velikostí a typem větrání. Měření

probíhalo během výuky ve vybraných učebnách. Tyto učebny se nachází na Fakultě technologické se sídlem na náměstí T. G. Masaryka 275, coţ je budova s označením U1, dále na budově U5 s adresou Nad Stráněmi 4511 a v univerzitní knihovně v budově U13 s adresou náměstí T. G. Masaryka 5555.

8.1 Učebny a jejich charakteristiky 8.1.1 Budova U1 

U1/204 - stupňovitá místnost s okny do ulice a velikostí 880 x 600 x 290 cm, bez klimatizace, s kapacitou 33 míst, s ústředním topením;



U1/222 - má moţnost větrání do uličky mezi domy. Velikost učebny je 880 x 600 x 290 cm, s kapacitou 36 míst, s ústředním topením;



IV. posluchárna - velká mírně stupňovitá místnost, kde je moţné větrat pouze okny a vejde se do ní 126 posluchačů, s ústředním topením.

8.1.2 Budova U13 

U13/550 - místnost s velikostí 970 x 680 x 310 cm, s kapacitou 33 míst, s ústředním topením a větrat se zde dá okny i klimatizací.

8.1.3 Budova U5 

U54/209 - místnost o velikosti 750 x 650 x 300 cm s kapacitou 15 míst a moţností větrání okny;



U51/120 - má rozlohu 360 x 680 x 570 cm, kapacitu 25 míst, není moţné větrání okny, protoţe nejdou otevřít. Je zde moţnost větrání klimatizací, která není ve většině případů zapnutá.

8.2 Postup měření koncentrace oxidu uhličitého Měření probíhalo v učebnách Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, které jsou podrobněji popsány v kapitole 8.1. Koncentrace CO2 byla měřena vţdy na začátku a na konci vyučovacího bloku. Některá měření jsou doplněna o další zjištěné hodnoty, které byly měřeny záměrně v momentu, kdyţ nastala situace (větrání, otevření dveří), která by mohla


28

tuto koncentraci ovlivnit. Pro přesnější zjištění průběhu změny koncentrace byla poslední měření prováděna po půl hodinách.

8.3 Naměřené výsledky koncentrace CO2 v učebnách UTB v zimním semestru školního roku 2010/2011 Tab. 3: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550 datum

t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

počet osob

větrání

8:00

549

987

12

otevřené okno

9:40

716

1288

12

otevřené okno

8:00

814

1464

12

zavřená okna

9:40

1659

2985

12

zavřená okna

8:00

606

1091

12

otevřené okno

9:40

898

1616

12

zavřené okno

8:00

466

838

10

otevřená ventilace

9:40

975

1754

10


8:00

601

1081

15


9:40

1100

1979

15

zavřená okna

8:00

869

1563

14

zavřená okna

9:40

1201

2161

14

zavřená okna

24.9.2010

1.10.2010

8.10.2010

15.10.2010

10.12.2010

17.12.2010

Hodnoty koncentrace CO2, které jsou uvedeny v Tab. 3 byly měřeny v posledním čtvrtletí roku 2010. Mnoţství koncentrace CO2 se během dvou vyučovacích hodin zvyšovalo a ve většině případů tyto hodnoty byly vyšší, neţ je 1000 ppm. 1.10.2010 byla při 36%ní obsazenosti v učebně opakovaně naměřena nejvyšší hodnota a to 1659 ppm, byla tak překročena doporučená úroveň 1500 ppm. Zvyšování souvisí s tím, ţe nebylo větráno.


29

Tab. 4: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222 datum 29.9.2010

5.10.2010

6.10.2010

12.10.2010

19.10.2010

9.11.2010

16.11.2010

t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

počet osob

větrání

7:00

572

1029

9


8:40

1012

1821

9


8:00

1101

1981

33

zavřená okna

10:40

950

1709

17


7:00

1407

2532

10


8:40

1026

1846

10


8:00

1099

1977

26

zavřené okno

9:15

3504

6305

26

zavřené okno

9:45

660

1187

13

otevřené okno

10:40

1158

2083

13

zavřené okno

8:00

1109

1995

49


10:00

2626

4725

49


10:10

1291

2323

49

otevřená okna

10:40

2502

4502

25

zavřená okna

8:00

987

1776

48


8:50

1939

3489

48


9:00

1090

1961

51

otevřená okna + dveře

10:40

1856

3340

51


8:00

779

1402

23


9:40

1615

2906

23


10:40

794

1429

13

otevřené okno

Tab. 4 ukazuje podobné tendence. Zde lze vidět, jak veliký vliv na mnoţství koncentrace CO2 má průběh větrání v místnosti. Během slabé výměny vzduchu koncentrace CO2 dosahuje i hodnoty 3504 ppm, jako tomu bylo 12.10.2010 v 9:15 hod. při zavřených oknech nebo 19.10.2010 v 10:00 hod. při otevřené ventilaci, ale při dvojnásobném počtu studentů. Naopak lze z tabulky také vyčíst kladné naměřené hodnoty, kdyţ bylo provedeno intenzivní větrání otevřenými okny tak, jak tomu bylo 12.10. 2010 v 9:45 hod, koncentrace klesla z 3504 ppm na 660 ppm, v důsledku 50%ního poklesu studentů a otevřeného okna.


30

Tab. 5: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/IV datum 23.9.2010

30.9.2010

5.10.2010

12.10.2010

20.10.2010

26.10.2010

9.11.2010

16.11.2010

18.11.2010

9.12.2010

t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

počet osob

větrání

14:00

653

1175

11

otevřené okno

16:30

655

1178

11

otevřené okno

14:00

1274

2292

7

otevřené okno

16:30

810

1457

7

zavřené okno

12:00

935

1682

26

zavřené okno

14:45

548

986

26

otevřené okno

12:00

824

1482

19


15:45

1037

1866

19


14:00

1308

2353

5

otevřené okno

16:30

1312

2361

5

zavřené okno

12:00

1210

2177

24

zavřená okna

13:40

1651

2971

24

otevřené okno

14:45

1456

2620

24

zavřená okna

12:00

641

1153

16


14:45

516

928

16


12:00

1003

1805

19


14:45

763

1373

19

otevřené okno

14:00

1038

1867

10


16:30

913

1643

10


14:00

556

1001

4

zavřená okna

15:00

591

1063

4

zavřená okna

V Tab. 5 jsou zobrazeny hodnoty z měření ve velké posluchárně, která má kapacitu 126 míst. Jak ve dne 9.12.2010, tak i 20.10.2010 lze vidět, ţe při malém počtu studentů na relativně velkém prostoru se koncentrace CO2 změní (vzroste) minimálně. Během měření nebyla nikdy překročena maximální doporučená hodnota 1500 ppm z důvodu minimální obsazenosti.


31

Tab. 6: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204 datum 24.9.2010

1.10.2010

5.10.2010

12.10.2010

15.10.2010

19.10.2010

26.10.2010

9.11.2010

16.11.2010

19.11.2010

10.12.2010

t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

počet osob

větrání

10:00

662

1191

21

zavřená okna

11:40

1937

3485

21

zavřená okna

10:00

552

993

21

zavřená okna

11:40

2215

3986

21

zavřená okna

11:00

971

1747

11

zavřené okno

11:50

965

1736

11

otevřené okno

11:00

829

1491

11

zavřené okno

11:50

984

1771

11

zavřené okno

10:00

746

1342

20

zavřené okno

11:40

1894

3408

20


11:00

1571

2827

9


11:50

1080

1943

9


11:00

868

1562

11

zavřená okna

11:50

1824

3282

11

zavřená okna

11:00

1126

2026

11


11:50

1251

2251

11


11:00

1018

1831

11


11:50

1448

2605

11


10:00

576

1036

18


11:40

1339

2409

18

zavřená okna

10:00

504

907

24

zavřená okna

11:40

3128

5629

24

zavřená okna

Učebna U1/204 má kapacitu 33 míst, ale je stupňovitá. Tím se sniţuje objem prostoru k dýchání. Ve dnech 24.9.2010, 1.10.2010 a 10.12.2010 byla tato učebna nejvíce vyuţívána a velká hustota studentů měla veliký vliv na mnoţství CO 2. 10.12.2010 byla učebna obsazena z 80% a během 1 hod a 40 minut se zvýšila koncentrace CO 2 z 504 ppm na 3128 ppm. Častěji také docházelo k překročení doporučené hodnoty 1500 ppm. Z toho důvodu výuka se stává být neefektivní. V učebně U1/204 je tedy zapotřebí více zohledňovat větrání.


32

8.4 Naměřené výsledky koncentrace CO2 v učebnách UTB v letním semestru školního roku 2010/2011 Tab. 7: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 2. 3. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

13:00

505

908

21

8,5

20

10

otevřené okno

13:30

1029

1851

24,3

8,5

21

10

zavřené okno

14:00

1023

1840

24,7

9

21

10


14:30

954

1716

24,3

9,5

20

10


Tab. 8: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 9. 3. 2011 t [hod] CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

13:00

637

1146

23,2

11

20

9

otevřené okno

13:30

1199

2157

24,3

11,5

20

9

zavřené okno

14:00

1557

2801

24,8

12

22

9

zavřené okno

14:30

1221

2197

24,5

13

21

9


V Tab. 7 i 8 jsou měřeny hodnoty koncentrace CO2 po půl hodině, počet studentů v místnosti zůstává stejný, lze tedy z naměřených hodnot vyčíst vliv intenzity větrání na průběh koncentrace. Nejprve byla učebna dostatečně vyvětrána, prvotní naměřené hodnoty jsou 2.3.2011 505 ppm a 9.3.2011 637 ppm. Po zavření oken hodnoty vzrostly na 1029 ppm a 1199 ppm. Pro první případ zůstala otevřená ventilace a koncentrace CO2 se téměř ustálila kolem 1000 ppm. V druhém případě okna byla uzavřena na delší čas, koncentrace CO2 tedy ještě rostla aţ na 1557 ppm a po otevření ventilace klesla na 1221 ppm. Z toho vyplývá, ţe při 30%ní obsazenosti učebny a občasném větrání se nepřekročí doporučená hodnota, a kdyţ ano, tak minimálně.


33

Tab. 9: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 16. 3. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

13:00

1759

3165

24,3

17

43

9

zavřené okno

13:30

1169

2103

25,7

16,8

39

9


14:00

1001

1801

25,9

15,5

39

9


14:30

893

1607

25,9

15

41

9



CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

13:10

1094

1968

24,6

15

35

9


13:30

819

1473

24,5

17

34

10


14:00

705

1268

24,3

17,5

34

10


14:30

690

1241

24,2

17

33

10



CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

13:10

1130

2033

25

18,2

37

7


13:30

1134

2040

25,3

19

37

7


14:00

821

1477

24,5

19

37

7

otevřená ventilace + dveře

14:30

869

1563

24,8

18,8

37

7


Z Tab. 9,10,11 lze vyčíst, ţe studenti vcházeli do nevětrané místnosti a můţeme tak vidět závislost větrání na klesajícím průběhu koncentrace CO 2. Z toho vyplývá, ţe při otevřeném okně (ventilaci) a s 30%ní obsazeností, v učebně U1/204, hodnoty nepřekročí doporučenou hodnotu 1500 ppm a při malé obsazenosti učebny stačí tedy větrat ventilací.


34

1800

koncentrace CO2 [ppm]

1600 1400 2.3.2011

1200

9.3.2011 1000

16.3.2011 23.3.2011

800

6.4.2011 600 400 13:00

13:30

14:00

14:30

čas [hod]

Obr. 3: Průběh koncentrace CO2 v učebně U1/204 Na Obr. 3 je uveden průběh koncentrace CO 2 během tří hodinové přednášky v učebně U1/204. Z grafu je patrno, ţe při nevětrání, koncentrace CO2 roste a při otevřeném okně klesá. Lze i vyčíst, ţe na začátku měření byla koncentrace vţdy jiná, záleţelo, zda byla v učebně výuka jiţ ráno a zda větrali či nikoli.


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:30

618

1099

21,7

2,5

44

7

otevřené okno

8:00

792

1409

23,6

3

31

7

zavřené okno

8:30

1027

1827

24,1

3

30

8

zavřené okno

9:00

1357

2414

24,4

3

31

8

zavřené okno

9:30

1721

3062

24,8

4

32

9

zavřené okno

Učebna U1/222 má kapacitu 36 lidí. V Tab. 12 lze vidět, jak rychle roste koncentrace CO2 při zavřeném okně a 22%ní obsazenosti během dvou hodin. Koncentrace CO 2 zde vzrostla na 1721 ppm a tím překročila doporučenou maximální hodnotu 1500 ppm.


35


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:30

470

836

21,2

9

50

5


8:00

589

1048

22,2

9,5

46

5


8:30

640

1138

22,6

10

44

5


9:00

649

1154

22,5

10

44

5


9:30

659

1172

22,6

9,5

44

5


Z Tab. 13 lze vyčíst, ţe obsazenost 18.3.2011 byla jen 14%ní a navíc byla po celou dobu výuky otevřená ventilace, proto koncentrace CO2 roste velice málo a dosahuje maximálně 659 ppm.


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:30

462

822

21,1

6

41

7

zavřená okna

8:00

809

1439

23,8

7

36

7

zavřená okna

8:30

1019

1813

24,4

10

35

7

zavřená okna

9:00

1181

2101

24,5

11

35

7

zavřená okna

9:30

1266

2252

24,5

12

35

7

zavřená okna

Tab. 14 můţe být porovnána opět s tabulkou 12. V Tab. 12 i v Tab. 14 byla po celou dobu zavřena okna i dveře, u obou měření nebyla místnost větrána a kapacita studentů byla 22%ní. Můţe zde být pozorováno, jak se zvýší koncentrace CO2 při stejném počtu lidí. V Tab. 12 4.3.2011 u prvního měření přístroj ukazoval hodnotu 618 ppm a během dvou hodin vzrostla na 1721 ppm. A 25.3.2011 přístroj ukazoval hodnotu u prvního měření 462 ppm a po dvou hodinách tato hodnota byla 1266 ppm. Opět koncentrace CO2 nepřesáhla doporučenou maximální hodnotu.


36

Tab. 15: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222, 1.4. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:30

482

857

22,4

11

45

4

otevřené dveře

8:00

521

927

22,6

11,8

46

7

otevřené okno

8:30

674

1199

23,1

11,8

46

7


9:00

710

1263

23,2

13,5

46

7


9:30

808

1437

23,5

14,2

46

7

zavřená okna


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

8:30

566

1007

21,8

8,5

39

8

zavřená okna

9:00

912

1622

23,5

9

37

8

zavřená okna

9:30

1203

2140

23,8

9,5

38

8

zavřená okna

10:00

950

1690

23,5

10,2

36

6

otevřená ventilace, dveře

10:30

1164

2071

24

10

36

6

zavřená okna

Z Tab. 15 vyplývá, ţe při otevřené ventilaci či okně a 20%ní obsazenosti, hodnota koncentrace CO2 po dvouhodinové přednášce dosahuje 808 ppm. A při zavřeném okně, jak lze vidět v Tab. 16, hodnota dosahuje 1164 ppm při 22% obsazenosti učebny. Nebyla zde překročena doporučená maximální hodnota.


1800 1600 1400 4.3.2011

1200

18.3.2011

1000

25.3.2011

800

1.4.2011

600

8.4.2011

400 7:30

8:00

8:30

9:00

9:30

čas [hod]

Obr. 4: Průběh koncentrace CO2 v učebně U1/222


37

Na Obr. 4 lze vidět rozdíly, kdy se v učebně větralo a kdy ne. S rostoucím časem a nevětráním, koncentrace CO2 roste. Při zavřeném okně dosáhla koncentrace CO2 nejvíce hodnoty 1721 ppm a při intenzivním větrání měla hodnotu jen 657 ppm.

Tab. 17: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/ IV. posluchárna, 8. 3. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

12:00

971

1747

21,8

7

28

25


12:30

1177

2118

24,2

8

26

25

zavřená okna

13:00

1406

2530

24,8

8,5

26

25

zavřená okna

13:30

1518

2731

24,8

9

26

25


Tab. 18: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/IV. posluchárna, 15. 3. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

12:00

715

1286

23,6

19,5

41

28


12:30

638

1148

24

20,5

39

29


13:00

631

1135

24,1

21

38

29


13:30

629

1131

24,4

21

37

29


Tab. 19: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/IV. posluchárna, 5. 4. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

12:00

597

1074

21,5

13

39

28


12:30

638

1148

22,1

13,8

39

30


13:00

687

1236

23,6

16

38

30


13:30

726

1306

23,8

15,2

38

30


Měření koncentrace CO2 v posluchárně U1/IV probíhalo opět po půl hodinách. V Tab. 17, kdy měření probíhalo na začátku března a venkovní teploty byly ještě nízké, byla okna v průběhu výuky zavřená, jen na začátku a na konci bylo větráno ventilací na okně. Zde při 20%ní obsazenosti hodnoty překračovaly 1000 ppm a v čase 13:30 hod. překročily 1518 ppm. V Tab. 18 a 19, kdy po celou dobu výuky byla otevřená okna na


38

ventilaci a obsazenost byla 23%ní, tak koncentrace CO2 dosahovala hodnot od 597 ppm do 726 ppm. Coţ je přijatelné. To je patrné i z Obr. 5.


1600 1400 1200 8.3.2011

1000

15.3.2011

800

5.4.2011

600

400 12:00

12:30

13:00

13:30

čas [hod]

Obr. 5: Průběh koncentrace CO2 v učebně U1/IV.

Jak je patrné z Tab. 20, 21, 22, 23, 24 a 25, v učebně U13/550 nebyla překročena doporučená maximální koncentrace CO2 1500 ppm. Vţdy se větralo a obsazenost byla 30%ní. Tab. 20: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 2. 3. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

11:00

1099

1977

21,9

4

32

10

otevřené okno

11:30

798

1436

25,6

5

26

10

otevřené okno

12:00

763

1373

25,7

6,5

22

10

otevřené okno

12:30

757

1362

25,4

7

21

10

otevřené okno


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

11:00

895

1611

22,1

7

31

9

zavřené okno

11:30

677

1218

24,6

8

20

9

otevřené okno

12:00

764

1374

25,4

9

20

9


12:30

833

1499

25,7

10

20

9



39


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

11:10

667

1200

22,4

17,5

47

9

2 otevřené ventilace

11:30

590

1061

24,7

18,5

41

9


12:00

504

906

24,8

19

37

9


12:30

572

1029

24,9

18

37

9

1 otevřená ventilace


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

11:10

694

1248

21,1

13

43

10


11:30

763

1373

23,9

13,5

35

10


12:00

843

1517

24,5

14

33

9


12:30

896

1612

24,9

15

32

9



CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

11:10

747

1344

23

16

44

8


11:30

840

1511

24,5

17

38

8


12:00

944

1698

25

17

37

10


12:30

1019

1833

26

17,5

36

10



CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

11:00

940

1691

21,4

8,5

51

11

zavřené okno

11:30

756

1360

25

9

36

11

otevřené okno

12:00

737

1326

26

9,5

33

11


12:30

850

1529

26,2

8

32

11

zavřené okno


40

1200


1100 1000

900

2.3.2011

800

9.3.2011

700

16.3.2011 23.3.2011

600

6.4.2011 500

13.4.2011

400 11:00

11:30

12:00

12:30

čas [hod]

Obr. 6: Průběh koncentrace CO2 v učebně U13/550 Z obr.6 je patrné, ţe hodnoty dosáhly maximálně 1100 ppm a vţdy bylo větráno.


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

8:00

558

1004

21

-1

36

9

zavřená okna

8:30

982

1767

21,5

0

32

10

zavřená okna

9:00

1341

2413

22

1,5

32

10

zavřená okna

9:30

1673

3011

22,3

3

32

10

zavřená okna


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

8:10

540

971

20,8

9,5

49

8

zavřená okna

8:30

863

1553

22,2

11

44

10

zavřená okna

9:00

1354

2436

22,9

12

44

10

zavřená okna

9:30

1768

3181

23,3

13,5

44

10

zavřená okna


41


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

8:10

660

1187

20,6

5,5

47

10

zavřená okna

8:30

938

1688

23,3

6

40

10

zavřená okna

9:00

1405

2528

24,5

7

38

10

zavřená okna

9:30

1830

3293

25,3

8

38

10

zavřená okna

U měření koncentrace v učebně U54/209 se naměřené hodnoty pohybují od 540 ppm do 1830 ppm. V Tab. 26, 27, 28 byla v průběhu měření zavřená okna, obsazenost byla 67%ní a výměna čerstvého vzduchu nebyla nijak docílena. Hodnoty koncentrace CO 2 rostly téměř lineárně. Vţdy byla nepatrně překročena doporučená hodnota koncentrace CO2. Tab. 29: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U54/209, 5. 4. 2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

8:10

669

1204

20,5

7

50

12

zavřené okno

8:30

1085

1952

23,4

8,8

45

12


9:00

1178

2119

24,1

9,3

42

12


9:30

1070

1925

24,2

9,8

40

12


V Tab. 29 lze vyčíst, ţe koncentrace CO2 nepřesáhla maximální doporučenou hodnotu a to i kdyţ byla 80%ní obsazenost učebny. Tento jev byl způsoben otevřenou ventilací. 1900 koncentrace CO2 [ppm]

1700 1500 8.3.2011

1300

15.3.2011

1100

29.3.2011 900

5.4.2011

700 500 8:00

8:30

9:00

9:30

čas [hod]

Obr. 7: Průběh koncentrace CO2 v učebně U54/209


42

V učebně U54/209 se větralo aţ při posledním měření. A na obr. 7 tak můţeme vidět, ţe při větrání je koncentrace CO2 v závislosti na čase relativně příznivá. V učebně U51/120 není moţné větrat okny. Měření probíhalo v dopoledních hodinách od 10:00 do 11:30. K dispozici je klimatizace, která se nezapíná. Větrání probíhalo nárazově otevřením dveří do chodby. Z těchto důvodů hodnota koncentrace CO2 přesahuje i hodnotu 2000 ppm a to i 2600 ppm, jak tomu bylo 29.3.2011 v 11:30 hod. Větrání dveřmi nebylo dosti efektivní u takového mnoţství lidí. Tab. 30: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 8.3.2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

10:00

613

1103

21,4

4

29

16

zavřená okna

10:30

1431

2575

22,4

4,5

29

19

zavřená okna

11:00

2121

3816

23,2

5

32

20

zavřená okna

11:30

1817

3269

23,1

6

31

19

otevřené dveře 10 min, zavřená okna


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

10:10

654

1176

22,3

14,8

42

13

zavřená okna,dveře

10:30

1326

2386

23,1

15,3

46

16


10:50

1685

3032

24

16

48

16


11:00

1219

2193

24

17

45

16

otevřené dveře 10 min, zavřená okna

11:15

1767

3179

24,4

17,2

46

16



CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

10:10

927

1668

22,5

9,5

37

16

zavřená okna

10:30

1417

2550

22,7

10

40

17

zavřená okna

11:00

2055

3698

23,4

11

44

17

zavřená okna

11:30

2600

4678

23,7

12,5

46

17

zavřená okna


43


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

10:10

699

1257

22,4

10,5

42

7

zavřená okna

10:30

1156

2080

22,4

10,5

46

11

zavřená okna

11:00

1604

2886

22,9

11,2

48

11

zavřená okna

11:30

1848

3325

23,4

12,3

48

11

zavřená okna


3000

2500

2000 8.3.2011 15.3.2011 29.3.2011 5.4.2011

1500

1000

500 10:00

10:30

11:00

11:30

čas [hod]

Obr. 8: Průběh koncentrace CO2 v učebně U51/120 – od 10 do 11:30 hod

Na Obr. 8 je zaznamenán průběh koncentrace CO2 v nevětrané učebně. Koncentrace CO2 vţdy přesáhla limitní hodnotu 1500 ppm, jen při 10 minutovém otevření dveří klesla pod limitní hodnotu nebo se k ní alespoň přiblíţila. V ranních hodinách od 7:10 do 9:30 hod. v téţe učebně hodnoty opět rostly z důvodu nevětrání a 80%ní obsazenosti. Za zmínku stojí Tab. 38, kde vzrostla koncentrace CO2 během tří vyučovacích hodin z 540 ppm na 2891 ppm. Tab. 34, 35, 36 a 37 ukazovaly podobné tendence. Při měření byla vţdy překročena maximální doporučená hodnota 1500 ppm. Tento nárůst je alarmující, u studentů se projevovala unavenost i bolest hlavy. Výuka v této učebně byla neefektivní, studentům bylo těţké se soustředit.


44

Tab. 34: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 9.3.2011 t [hod]

CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:10

625

1124

19,1

-3

30

11

zavřená okna

7:30

1042

1875

19,8

-1

31

13

zavřená okna

8:00

1601

2881

20,8

0

32

16

zavřená okna

8:30

2071

3726

21,8

1,5

33

19

zavřená okna

9:00

1830

3293

22,2

3

31

20

10 min otevřené dveře, zavřená okna

9:30

2459

4425

23,3

4

33

20

zavřená okna


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:10

625

1124

19,3

10,5

53

10

zavřená okna

7:30

926

1666

20,8

11,7

51

10

zavřená okna

8:00

1387

2496

21,8

13

51

12

zavřená okna

8:30

1808

3253

22,5

13,5

52

12

zavřená okna

9:00

2197

3953

23,1

14,5

53

15

zavřená okna

9:30

2557

4601

23,5

16

54

15

zavřená okna


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:10

828

1490

19,8

4

46

8

zavřená okna

7:30

1004

1806

20,2

5

44

8

zavřená okna

8:00

1465

2636

21,3

5,5

43

11

zavřená okna

8:30

1873

3371

21,9

6,5

44

13

zavřená okna

9:00

2283

4108

22,1

9

43

16

zavřená okna

9:30

2883

5188

22,2

10

47

16

zavřená okna


45


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:10

693

1247

20,5

4

41

7

zavřená okna

7:30

1000

1799

21

5

41

8

zavřená okna

8:00

1308

2353

21,3

5,5

42

9

zavřená okna

8:30

1684

3031

21,7

7

43

9

zavřená okna

9:00

1925

3464

22,1

8

44

17

zavřená okna

9:30

2482

4466

22,5

11

45

17

zavřená okna


CO2 [ppm]

CO2 [mg/m3]

T [°C] uvnitř

T [°C] venku

vlhkost [%]

počet osob

větrání

7:10

540

971

20,9

7,5

47

7

zavřená okna

7:30

871

1567

20,9

8,5

49

7

zavřená okna

8:00

1266

2278

21,1

9,2

50

12

zavřená okna

8:30

1913

3442

21,8

9,2

50

14

zavřená okna

9:00

2441

4392

22,5

11,8

51

15

zavřená okna

9:30

2891

5202

23

12

53

15

zavřená okna

3000


2500 9.3.2011 16.3.2011 23.3.2011 30.3.2011 6.4.2011

2000 1500 1000

500 7:10

7:30

8:00

8:30

9:00

9:30

čas [hod]

Obr. 9:Průběh koncentrace CO2 v učebně U51/120 – od 7:10 do 9:30 hod Z Obr. 9 je patrné, ţe v nevětrané učebně s vysokým počtem osob roste koncentrace CO2 rapidně nahoru. Chvilkové otevření dveří koncentraci sníţí, ale ne na tolik, aby byla zajištěna doporučená maximální hodnota 1500 ppm.


46

ZÁVĚR V bakalářské práci byly popsány vlastnosti oxidu uhličitého a vliv jeho mnoţství na zdraví člověka. Byly zmíněny interakce venkovního a vnitřního ovzduší, škodliviny a legislativa spojená s daným problémem. Praktická část byla zaměřena na samostatné měření koncentrace oxidu uhličitého. Měření probíhalo v šesti učebnách, v přednáškových i seminárních místnostech Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a to v budovách U1, U13 a U5. Hodnoty byly získávány v zimním i letním semestru školního roku 2010/2011. Nasbíraná data byla zobrazena v několika tabulkách. Pro vizualizaci některých výsledků byly pouţity barevné grafy. Naměřené hodnoty ukazovaly předpokládané tendence. S vyšším procentuálním zaplněním učebny studenty rostla koncentrace oxidu uhličitého s časem. Ve velkých přednáškových učebnách vliv počtu studentů nebyl tak veliký jako v menších seminárních místnostech. Dále se ukázalo, ţe intenzivní větrání otevřenými okny sníţí mnoţství koncentrace oxidu uhličitého efektivněji, neţ otevřením oken na ventilaci nebo otevřenými dveřmi. Při malém počtu studentů ve třídě, otevření okna na ventilaci bylo dostačující. Nejvyšší doporučená koncentrace oxidu uhličitého 1500 ppm (0,150 obj.%) byla překročena v pěti učebnách, coţ bylo při 220ti měřeních 45krát (tedy 20%), ve kterých nebyla splněna dostatečná výměna čerstvého vzduchu na počet posluchačů. Maximální naměřená hodnota byla 3504 ppm (0,3504 obj.%). Vysoké naměřené koncentrace oxidu uhličitého byly zapříčiněny nevětráním či velkým počtem studentů v místnosti. Na vysoké naměřené hodnoty by měl být brán ohled a hlavně v seminárních místnostech by měla vzrůst intenzita větrání. Pokud je v učebně zavedena klimatizace, měla by být častěji vyuţívána, na coţ se mnohdy zapomíná. Měření koncentrace oxidu uhličitého proběhlo pouze v některých vybraných učebnách na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Určitě by se v tomto měření mělo dále pokračovat a regulovat případné nedostatky, které jsou spojeny s nízkou intenzitou větrání.


47

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1]

Učebnice chemie [online]. 2006 [cit. 2011-04-10]. Oxid uhličitý. Dostupné z WWW: .

[2]

BAROŇ, Přemysl. Měření koncentrace CO2 ve městě Zlíně v zimním a jarním období 2008 : Vyhodnocení vlivu skleníkových plynů na životní prostředí. Zlín, 2008. 87 s. Bakalářská práce. UTB ve Zlíně.

[3]

JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Vyd. 1. Praha : Academia, 2002. 261 s. ISBN 80-200-0928-0.

[4]

DOLEŢÍLKOVÁ, Hana. TZB - info [online]. 2010-05-17 [cit. 2011-05-03]. Kvalita vnějšího a vnitřního vzduchu. Dostupné z WWW: . ISSN 18014399.

[5]

Státní zdravotní ústav [online]. 2004 [cit. 2011-04-10]. Venkovní ovzduší. Dostupné z WWW: .

[6]

Státní zdravotní ústav [online]. 2004 [cit. 2011-04-10]. Kvalita vnitřního prostředí. Dostupné z WWW: .

[7]

Čistička [online]. 2007 [cit. 2011-04-10]. Čistota ovzduší. Dostupné z WWW: .

[8]

ZIKÁN, Zdeněk. TZB - info [online]. 2011-02-07 [cit. 2011-05-03]. Oxid uhličitý - utajený nepřítel. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-4399..

[9]

ŠANCOVÁ, Lucie, et al. TZB - info [online]. 2010-01-18 [cit. 2011-05-03]. Větrání panelových domů - jejich opatření a limity. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-4399

[10]

Česká republika. Nařízení vlády ze dne 18. dubna 2001, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. In Sbírka zákonů č. 178/2001. 2001, 68, s. 3682-3731.

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická [11]

48

Česká republika. Vyhláška zde 16. prosince 2002, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. In Sbírka zákonů č.6/2003. 2002, 4, s. 121125.

[12]

CK, Huynh. Building Energy Saving Techniques and Indoor Air Quality - A Dilemma. INTERNATIONAL JOURNAL OF VENTILATION . 2010, 1, s. 93-98.

[13]

Testo AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-10]. Testo 535. Dostupné z WWW: .

[14]

HUMMELGAARD, J., et al. Indoor air quality and occupant satisfaction in five mechanically and four naturylly ventilated open-plan office buildings. Science Direct : Building and Environment. 2007, no. 42, s. 4051-4058.

[15]

WONHO, Yang, et al. Indoor air quality investigation according to age of the school buildings in Korea. Journal of Environmental Management. 2009, no. 90, s. 348-354.

[16]

An experimental study on effects of increased ventilation flow on students´ perception of indoor environment in computer classrooms. Indoor Air. 2008, no. 18, s. 293-300.

[17]

Comparing the effectiveness of interventions to improve ventilation behavior in primary schools. Indoor Air. 2008, no. 18, s. 416-424.

[18]

JONES, A.P. Indoor air quality and health. Atmospheric Environment. 1999, no. 33, s. 4535-4564.

[19]

Chromservis [online]. 2008-02-25 [cit. 2011-05-04]. Infračervený senzor. Dostupné z WWW: .

[20]

MIKEŠOVÁ, Miroslava; KOTLÍK, Bohumil. Měření vnitřního prostředí v základních školách : Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách. SZÚ Praha, centrum hygieny životního prostředí, odborná skupina hygieny ovzduší. 2008, s. 1-10.

[21]

LEE, S.C., Chány, M.: Indoor air quality investigation at five classrooms. Indoor Air – Int. J. Indoor Air Quality and Climate.

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická [22]

49

IRZ [online]. 2006 [cit. 2011-05-23]. Látka: Oxid uhličitý. Dostupné z WWW: .

[23]

Hyundai electronics : Meteostanice [online]. 2009 [cit. 2011-05-22]. Hyundai. Dostupné z WWW: .

[24]

Česká republika. Vyhláška ze dne 4. října 2005 o hygienických poţadavcích na prostoty a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělání dětí a mladistvích. In Sbírka zákonů č. 410/2005. 2005, 141, s. 7428-7488.


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK CO2

Oxid uhličitý

ppm

(Parts per million) Částice v milionu

FT

Fakulta technologická

g/mol

Gram na mol

°C

Stupeň Celsia

g/cm3

Gram na centimetr krychlový

kg/m3

Gram na metr krychlový

mg/m3

Miligram na metr krychlový

μg/m3

Mikrogram na metr krychlový

kPa

Kilopascal

C

Uhlík

O2

Plynová molekula kyslíku

CH4

Methan

CaO

Oxid vápenatý

H2O

Voda

CaCO3

Uhličitan vápenatý

HCl

Kyselina chlorovodíková

CaCl2

Chlorid vápenatý

H2CO3

Kyselina uhličitá

NaOH

Hydroxid sodný

Na2CO3

Uhličitan sodný

NaHCO3 Hydrogenuhličitan sodný PM10(2,5)

(Particulate matter) Aerosolové částice

obj.%

Objemová procenta

50


51

m3

Metr krychlový

m3/h

Metr krychlový na hodinu

SO2

Oxid siřičitý

NOx

Oxidy dusíku

CO

Oxid uhelnatý

VOC

(Volatile Organic Compound) Těkavé organické látky

TVOC

(the Total of all Volatile Organic Compounds) Všechny těkavé organické látky

USA

Spojené státy americké

ABS

Akrylonitril butadien styren

PEL

Přípustný expoziční limit

NPK-P

Nejvyšší přípustná koncentrace

NDIR

(Non Dispersive Infra Red) Nedisperzní infračervená spektrometrie

IR

Infračervené záření


52

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Vlastnosti CO2 [2]. .............................................................................................. 12 Obr. 2: TESTO 535 přístroj pro měření CO2 [13]. ........................................................... 26 Obr. 3: Průběh koncentrace CO2 v učebně U1/204 .......................................................... 34 Obr. 4: Průběh koncentrace CO2 v učebně U1/222 .......................................................... 36 Obr. 5: Průběh koncentrace CO2 v učebně U1/IV. ........................................................... 38 Obr. 6: Průběh koncentrace CO2 v učebně U13/550 ........................................................ 40 Obr. 7: Průběh koncentrace CO2 v učebně U54/209 ........................................................ 41 Obr. 8: Průběh koncentrace CO2 v učebně U51/120 – od 10 do 11:30 hod ..................... 43 Obr. 9:Průběh koncentrace CO2 v učebně U51/120 – od 7:10 do 9:30 hod..................... 45


53

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Vliv oxidu uhličitého na lidský organismus [8]..................................................... 16 Tab. 2: Technická data TESTO 535 [13]. ........................................................................ 25 Tab. 3: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550 ..................................... 28 Tab. 4: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222 ........................................ 29 Tab. 5: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/IV ......................................... 30 Tab. 6: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204 ....................................... 31 Tab. 7: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 2. 3. 2011...................... 32 Tab. 8: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 9. 3. 2011...................... 32 Tab. 9: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 16. 3. 2011 .................... 33 Tab. 10: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 23. 3. 2011 .................. 33 Tab. 11: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/204, 6. 4. 2011 .................... 33 Tab. 12: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222, 4. 3. 2011 .................... 34 Tab. 13: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222, 18. 3. 2011 .................. 35 Tab. 14: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222, 25. 3. 2011 .................. 35 Tab. 15: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222, 1.4. 2011 ..................... 36 Tab. 16: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/222, 8. 4. 2011 .................... 36 Tab. 17: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/ IV. posluchárna, 8. 3. 2011 ....................................................................................................................... 37 Tab. 18: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/IV. posluchárna, 15. 3. 2011 ....................................................................................................................... 37 Tab. 19: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U1/IV. posluchárna, 5. 4. 2011 ....................................................................................................................... 37 Tab. 20: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 2. 3. 2011 .................. 38 Tab. 21: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 9. 3. 2011 .................. 38 Tab. 22: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 16. 3. 2011 ................ 39 Tab. 23: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 23. 3. 2011 ................ 39 Tab. 24: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 6. 4. 2011 .................. 39 Tab. 25: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U13/550, 13. 4. 2011 ................ 39 Tab. 26: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U54/209, 8. 3. 2011 .................. 40 Tab. 27: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U54/209, 15. 3. 2011 ................ 40 Tab. 28: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U54/209, 29. 3. 2011 ................ 41 Tab. 29: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U54/209, 5. 4. 2011 .................. 41


54

Tab. 30: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 8.3.2011 .................... 42 Tab. 31: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 15. 3. 2011 ................ 42 Tab. 32: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 29. 3. 2011 ................ 42 Tab. 33: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 5. 4. 2011 .................. 43 Tab. 34: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 9.3.2011 .................... 44 Tab. 35: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 16. 3. 2011 ................ 44 Tab. 36: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 23. 3. 2011 ................ 44 Tab. 37: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 30. 3. 2011 ................ 45 Tab. 38: Měření koncentrace oxidu uhličitého v učebně U51/120, 6. 4. 2011 .................. 45

EVIDENČNÍ LIST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Sigla (místo uloţení bakalářské práce) Název bakalářské práce

Ústřední knihovna UTB ve Zlíně Monitorování oxidu uhličitého ve vybraných prostorách UTB ve Zlíně

Autor bakalářské práce

Monika Poláchová

Vedoucí bakalářské práce

Ing. Marie Dvořáčková, Ph.D.

Vysoká škola

Adresa vysoké školy

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická Náměstí T. G. Masaryka 5555, Zlín 760 01

Fakulta (adresa, pokud je jiná neţ adresa

Náměstí T. G. Masaryka 275, Zlín 762 72

VŠ) Katedra (adresa, pokud je jiná neţ adresa VŠ) Rok obhájení DP

2011

Počet stran

55

Počet svazků

3

Vybavení (obrázky, tabulky…)

9, 38

Klíčová slova

Oxid uhličitý, monitoring, koncentrace CO2, vnitřní a vnější ovzduší

Monitorování oxidu uhličitého ve vybraných prostorách UTB ve Zlíně. Monika Poláchová

Recommend Documents