METROPOLITNÍ OZVUCNÁ DESKA MOZD 2.2 13. 4. 2013
Harmonogram Datum: 13. 04. 2013 Místo: Rezidence primátora v Městské knihovně na Mariánském náměstí
Časový harmonogram: Čas
Popis akce
9:15-9:30
Prezence účastníků
Proslovy k jednotlivým tématům: 9:30-10:00
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., první náměstek primátora hl. m. Prahy Ing. Václav Novotný, radní hl. m. Prahy pro kulturu Ing. arch. Pavel Hnilička, architekt, Útvar rozvoje hl. m. Prahy Moderátor: Ondřej Boháč
Prezentace činnosti Iniciativy za humanizaci magistrály: 10:00-11:00
Ing. arch. Igor Kovačević, CCEA o.s. Ing Václav Malina, atelier DUA Diskuze Moderátor: Ondřej Boháč
11:00-11:15
Přestávka
3
Diskusní skupiny (1) 1. stůl: OTP 1 Moderátor: Pavel Hnilička
11:15-12:15
2. stůl: OTP 2 Moderátor: David Tichý 3. stůl: Výstaviště Moderátor: Adam Gebrian
12:15-12:45
Oběd
12:45-13:45
Diskuzní skupiny (2)
13:45-14:00
Přestávka
Společná shrnutí + závěrečné slovo 14:00-14:45
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., první náměstek primátora hl. m. Prahy Moderátor: Ondřej Boháč
15:00-15:30
4
Komentovaná prohlídka kostela sv. Haštala na Starém Městě
Anotace: Pražské stavební standardy / OTP Obecně technické požadavky na výstavbu, pro něž se vžila zkratka OTP, stanoví obecná pravidla, jak se má stavět. Definují v mnoha oblastech stavění určité standardy, které se povinně musí dodržet. Mluví například o tom, jak mají být domy daleko od sebe, určuje počet míst v garážích apod. Stavební zákon je těchto věcných požadavků prost a vyžaduje jejich ustanovení v prováděcím předpise. Praha jako hlavní město republiky si vydává své požadavky sama. Aktuální znění je platné jako vyhláška č. 26 z roku 1999 a nutně vyžaduje revizi. Protože stavební předpisy podstatně souvisí s dalšími dokumenty jako je územní a regulační plán, tak inicioval vznik nového pracoviště náměstek primátora pro územní rozvoj pan Tomáš Hudeček (TOP 09) právě na místě, kde vzniká územní plán, tj. na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Práce na textu byly započaty na jaře 2012, na podzim 2012 byly dokončeny analýzy, jež jsou k shlédnutí na stránkách www.uppraha.cz a začátkem léta bude připravený text k projednání. Tento předpis významnou měrou formuje obraz města a zaslouží si revizi zejména s ohledem na vývoj městského osídlení, které se za poslední desetiletí podstatně proměnilo. Poprvé v lidské historii žije většina obyvatel celého světa ve městech a na předměstích. Ve vyspělých zemích západní Evropy se počet obyvatel měst blíží k 80 % a dále roste. Praha, stejně jako ostatní města musí být schopna absorbovat tyto nároky a vytvářet přitom kvalitní městské prostředí a zároveň se vyrovnat s problémy stále narůstajících nároků na plochy a vyčerpatelné zásoby energií. Jelikož je řada ustanovení otázkou míry, rádi bychom na Ozvučné desce otevřeli některé otázky, ke kterým je potřeba hledat společenský konsensus. Vybrali jsme šest témat a rozdělili je po třech na dva diskusní stoly a velmi rádi uslyšíme Vaše názory!
Stůl 1 - Veřejná prostranství (moderuje Pavel Hnilička, zapisuje Eva Faltusová) a) parametry veřejných prostranství Jak a do jaké míry stanovit v obecném předpise parametry veřejných prostranství? Stávající předpis upravuje pouze minimální šířku ulic pro rodinné domky na 8 m a pro bytové domy na 12 m. Je to dobře? Proč jen pro tyto dva velmi specifické druhy? Neměla by být stanovena pravidla podobně jako je měla Praha v zákoně z roku 1886,
5
kde se stanovily čtyři kategorie ulic a k nim rozměry? b) standardy veřejných prostranství Co by měl obecný stavební předpis stanovit jako standard pro Prahu? Vycházíme z předpokladu, že stavební předpisy by měly upravovat jen ty aspekty výstavby, kde je to smysluplné z hlediska ochrany veřejného zájmu. Tzn. že spíše než-li počty WC v bytě, to budou především požadavky na veřejná prostranství a ztahy staveb k nim. Má být například definována minimální šířka chodníku? Má se povinně stanovit stromořadí pro široké ulice? Má předpis podporovat místa pro stromy v ulicích? Mají se omezit protihlukové stěny, které devastují ulice? c) veřejné přístupové plochy Jak česky nazvat veřejné přístupové plochy? Z hlediska plánování města je zásadní nazývat věci pravými jmény. Velmi podstatnou otázkou je, jak definovat uliční čáru. V běžných případech je hranicí fasáda domu, na kterou navazuje chodník a nebo plot, na kterou navazuje chodník. Chtělo by se říci, že je to hranice mezi soukromými plochami, kde se staví a veřejným prostranstvím. Jenže to není přesné, protože veřejná prostranství jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru, jak praví zákon o obcích. Jsou to tedy také podloubí, arkády, soukromé prostory před domy, kde není od ulice plot (většina paneláků). V německy mluvících zemích se proto veřejná prostranství dělí na „öffentliche Verkehrsflächen“ a „privaten Flächen in öffentlichen Nutzung“, tedy volně přeloženo „veřejné přístupové plochy“ a „soukromé plochy ve veřejném užívání“. Zde potřebujeme pomoci zejména z hlediska etymologie, neradi bychom přispívali slovy typu „nosočistoplena“ místo kapesníku, či „klapkobřinkostroj“ místo klavíru jako tomu bylo v debatách v čase národního obrození.
Stůl 2 - Vybrané předměty regulace (moderuje David Tichý, zapisuje Filip Tittl) a) odstupy Jak daleko mají od sebe domy stát? Odstupy staveb stanovují minimální vzdálenosti mezi domy, chrání výhledy z oken a soukromí. Další pravidla stanovují např. minimální hodnoty světla v místnostech. Zároveň ale tato abstraktně a jednotně definovaná pravidla poměrně dramaticky likvidují tradiční městské prostory a směřují město k zástavbě sídlištního typu. Kde je tedy vhodná míra mezi ochranou a standardizací vnitřního prostředí budov
6
na jedné straně a vytvářením kompaktního a srozumitelného města na straně druhé? Jaké hodnoty považujeme jako společnost za důležitější? b) parkování Je správné úředně nařídit, kolik přesně si má soukromý stavebník vybudovat míst v garáži? Na regulaci parkovacích stání se dá vždy nahlížet ze dvou pohledů. Na jedné straně je se zdá být logické, že municipalita předepisuje minimální počty stání k realizaci v rámci staveb, aby tím nastavila určitý standard zástavby a nutila stavebníky řešit své potřeby v oblasti dopravy v klidu individuálně. Z druhé strany tím ale snižuje dostupnost bydlení a nepřímo tlačí na zvyšování motorizace ve městě, neboť nutí všechny obyvatele novostaveb přímo či nepřímo investovat nemalé prostředky do zařízení pro dopravu v klidu. Vzhledem k překotnému vývoji motorizace v ČR v posledních dvaceti letech nepřekvapí, že jsme se doposud soustředili pouze na první stranu problému. Dlouhodobá zkušenost z okolních zemí ale i aktuální vývoj v Praze však ukazují, že potřeba zohlednit i pohled druhý stále narůstá. Například v Berlíně není regulace počtu aut v soukromých garážích žádná. Je na stavebníkovi, jestli je bude potřebovat, či nikoli. V Curychu regulace existuje, je však nastavena s ohledem na polohu ve městě (do centra požadavky klesají až na 30% běžné hodnoty), v Amsterdamu nebo v Kodani jsou stanovené zase jen maximální počty parkovacích stání - to z toho důvodu, aby auta nepřehlcovala město. Ale stání na ulici je za to velmi drahé. V centru stojí měsíčně cca 250 EUR!. Jaká bude v tomto ohledu politika Prahy? Jsme připraveni řešit otázku přeplněných veřejných prostranství auty zpoplatněním parkování ve veřejném prostoru ve výši, která bude souměřitelná s náklady na realizaci parkování na vlastním pozemku? Jsme připraveni diferencovat požadavky na počty stání podle polohy ve městě u všech stavebních typologií včetně bydlení? A do jaké míry máme ambici regulovat formy parkovacích stání – povinně předepisovat stání v garáži? c) reklama Jak nastavit míru regulace reklamy? Bez barevných nápisů a reklam si jen stěží lze představit městské prostředí. Jelikož se ale každý tlačí tak, aby byl vidět, může snadno dojít k přehlcení, které neslouží už nikomu, ani zákazníkům, ani provozovatelům. Jak však nastavit míru přehlcení? Co ještě má být přípustné a co už nikoli? Jak stanovit pravidla pro bigboardy a billboardy? Jak upravit umístění reklam na domech, na střechách?
7
Stůl 3 - Budoucnost Výstaviště (moderuje Adam Gebrian) Hlavní město Praha rozvázalo smlouvu se společností Incheba o pronájmu areálu holešovického Výstaviště a stane se tak plně odpovědným za správu a rozvoj této významné lokality. Výstaviště stojí před složitou otázkou budoucího smysluplného využití a Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že k řešení této otázky je třeba přistupovat odpovědně a koncepčně. V roce 2010 vypsalo město soutěž na architektonické řešení dostavby Průmyslového paláce a jeho okolí, kterou vyhrála studie z dílny Cígler Marani Architects. Rada se však domnívá, že si doba vynutila revidovat zadání, na jehož základě byla soutěž před třemi lety vyhlášena. Nepředpokládá totiž, že by město mohlo v dohledné době samo ze svých prostředků do Výstaviště investovat. Proto bude hledat vhodného partnera, s kterým se dohodne na sdílené vizi rozvoje celého areálu. Rada hl. m. Prahy by ráda prostřednictví radního pro kulturu ing. Václava Novotného konzultovala s odborníky z ozvučné desky své záměry s touto jedinečnou lokalitou. Iniciativa za humanizaci severojižní magistrály. Iniciativa za humanizaci severojižní magistrály je vyvrcholením dlouhotrvající neúnosné situace, ve které se nachází značné množství obyvatel trvale žijících v hustě zastavěné oblasti podél této komunikace dálničního charakteru. Pražská magistrála jako jeden z nejvýznamnějších pražských veřejných prostorů bude testem ne jen pro pražské politiky, urbanisty a architekty, ale testem celé společnosti. Stejně jako u řady dalších veřejných prostorů jde v první řadě o zjišťování potenciálu a kvalit, které tento prostor v sobě skrývá. „Iniciativa za zklidnění severojižní magistrály“ je prvním politickým krokem, který povede k transformaci této dopravní „stoky“ na městský bulvár - veřejný prostor XXI. století. Iniciativu za zklidnění severojižní magistrály podporují městské části Praha 1, 2, 4, a 7.
8
Účastníci jednání
prof. Miloš Havelka, CSc.
Historik umění, jednatel Klubu Za starou Prahu a tajemník Ústavu pro dějiny umění FF UK.
Filozof a sociolog. Zabývá se hlavně dějinami myšlenek, „českou otázkou“, myšlením T. G. Masaryka a Maxe Webera a přednáší na Univerzitě Karlově a Vysoké škole CEVRO Institut.
Ing. arch. Tomáš Cach
Ing. arch. Petr Hlaváček
Samostatný dopravní urbanista, člen týmu Kanceláře veřejného prostoru na URM a pracovní skupiny MD ČR procyklistických úprav legislativy.
Architekt, atelier Architekti HeadHand s.r.o. V současné době působí jako proděkan pro rozvoj na Fakultě architektury ČVUT.
Tomáš Ctibor, FRICS
Architekt a urbanista. Zabývá se návrhy a realizací staveb a v posledních letech se intenzivně věnuje urbanismu a zpracovává regulační a územní plány měst a obcí.
PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
Developer a konzultant v oboru nemovitostí. Vedoucí Odboru strategické koncepce na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy.
Slaven Elčić Člen Studentské komory Rady vysokých škol. Studuje na Právnické fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ing. arch. Jakub Fišer
Ing. arch. Pavel Hnilička
Ing. arch. Luděk Hruška Architekt, ředitel přípravy výstavby společnosti FINEP.
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.
Architekt. Spolumajitel kanceláře Aulík Fišer architekti a člen dozorčí rady NČA.
Sociální geograf a vysokoškolský pedagog. V současné době působí jako první náměstek primátora hl. m. Prahy (TOP 09).
Ing. arch. Adam Gebrian
Ing. Jarmila Johnová
Architekt, kritik, teoretik a propagátor architektury. Externí přispěvovatel Lidových novin a Českého rozhlasu.
Předsedkyně občanského sdružení Pražské matky. Pracovala v Nadaci Partnerství, v Oživení o.s., v projektu Město pro pěší. Vydává časopis Přes práh.
9
Ing. arch. Jan Kasl, FRICS
Mgr. Jana Kostelecká
Architekt a bývalý politik. Majitel architektonické kanceláře Best Development Prague. V letech 19982002 byl primátorem hl.m. Prahy.
Historička umění a publicistka. Je organizátorkou projektu PechaKucha Night.
MgA. David Kašpar Neziskový producent v umění, Ředitel KD Kyje.
oblasti
Mgr. Petra Kolínská Politička (SZ). Členka Zastupitelstva MČ Praha 6.
MFA Petr Knobloch Grafický designér. Realizuje internetové projekty pod hlavičkou vlastní společnosti SORT OF, která navrhla např. portál České vlády, Designbloku či DesignGuide.
Ing. arch. Michal Kohout
Architekt a urbanista. V posledních letech se věnuje převážně stavbám pro bydlení a urbanismu a to formou návrhu, výuky i výzkumu.
Ing. arch. Milan Körner, CSc. Architekt a urbanista. Spoluvlastník a jednatel společnosti AURS, s.r.o. Specializuje se především na územní plány velkých celků zejména ve středočeské oblasti (Pražský region aj.).
doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc. Historik umění. V současné době zastává pozici rektora Akademie výtvarných umění v Praze.
10
doc. Ing. arch. Roman Koucký Architekt a urbanista. Vede vlastní ateliér na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V současné době působí na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy jako vedoucí Kanceláře metropolitního plánu.
Ing. arch. Igor Kovačevič Architekt. Spoluzakládal první české nezávislé centrum architektury Centre for Central European Architecture.
Alexandr Lehmann Působí jako dobrovolník v organizaci Pražské fórum. Zabývá se hlavně managementem, správou webových stránek a komunikací s médii i podporovateli.
Ing. Václav Malina Dopravní inženýr. Majitel a jednatel ateliéru DUA, který byl založen v roce 1991 se zaměřením na dopravní řešení měst a obcí v rámci územního plánování.
Th.D. Tomáš Benedikt Mohelník, OP Katolický kněz, teolog. Od roku 2006 zastává funkci provinciála české provincie dominikánů.
prof. Ing. arch. Miroslav Masák
Ing. arch. Osamu Okamura
Architekt, vysokoškolský profesor, bývalý poradce prezidenta Václava Havla. Je výrazně spjat s historií libereckého ateliéru SIAL, který představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury.
Architekt a publicista. Publikuje a přednáší na téma japonské architektury a spolupracuje v oblasti propagace současné architektury s dalšími médii.
Vít Masare
Sociální geograf. Odborný asistent Přírodovědecké fakulty UK. Zabývá se geografií venkova, regionálním rozvojem, územním plánováním a veřejnou správou.
Člen výkonné rady Auto*mat o.s. Zabývá se PR, watchdogovou činností, mezinárodními projekty a koordinací cyklojízd.
akad. arch. Vít Máslo Architekt a pedagog. Spolumajitel kanceláře CMC Architects. V současné době působí také jako vedoucí Ústavu navrhováni I na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
Ing. arch. Pavla Melková Architektka. Spolumajitelka kanceláře MCA ateliér. Vedoucí Kanceláře veřejného prostoru na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy.
Mgr. Dan Merta Historik umění. Ředitel Galerie Jaroslava Fragnera v Praze.
Ing. Václav Novotný Politik. Bývalý dlouholetý ředitel Pražské informační služby. V současné době zastává pozici člena Rady hl. m. Prahy (TOP 09).
RNDr. Radim Perlín, Ph.D.
RNDr. Michaela Pixová Sociální geografka. Členka uměleckoaktivistické skupiny Guma guar, angažuje se v občanském sdružení Praguewatch.
Ing. arch. Josef Pleskot Architekt. Vede vlastní kancelář AP Atelier. Jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách.
Ing. Karel Grabein Procházka Podnikatel v cestovním ruchu. Má mnohaleté zkušenosti v oblasti incentivní a kongresové turistiky. Předseda představenstva Integrity Prague SE.
Mgr. Ondřej Rut Politik (SZ). Radní pro dopravu a územní rozvoj MČ Praha 3.
11
RNDr. Jiří Sádlo, CSc.
Martin Skalský
Přírodovědec a biolog zabývající se dynamikou, krajiny v holocénu a kulturně-naturálními jevy a procesy, jako je například nová divočina, suburbie a postkulturní krajina.
Vedoucí Centra pro podporu občanů (Arnika o.s.). Zaměřuje se na problematiku účasti veřejnosti v rozhodování, práva na informace a organizování kampaní za lepší životní prostředí.
Ing. arch. Jan Sedlák Architekt a urbanista. Dlouhá léta pracuje na urbanistických úkolech pro Prahu, zejména na její památkové rezervaci a na čtvrtích z konce 19.století. V současné době působí jako odborný asistent na Fakultě architektury ČVUT, vede ateliér v ústavu navrhování.
Ing. Milota Sidorova Koordinátorka. Projektová manažerka festivalu reSITE. Konzultuje komunikační a marketingové strategie města ve vztahu k plánování a občanské participaci.
MgA. Jiří Sulženko Kulturní manažer a pedagog. Působil mj. jako manažer divadelního uskupení SKUTR či marketingový ředitel divadla Archa. Učí na katedře produkce DAMU.
Ing. arch. Kateřina Szentesiová Architektka. Vedoucí Odboru urbanistické koncepce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy.
Ing. arch. Václav Škarda Architekt. Spoluzaložil a působí v architektonické kanceláři Atelier K2.
Ing. Ivana Síbrtová Vedoucí MHMP.
oddělení
památkové
péče
Ing. arch. Vladimír Sitta Krajinářský architekt. Jeho firma Terragram projektuje v Austrálii, Asii a USA.
Ing. Martin Skalický, MRICS Člen představenstva a investiční ředitel REICO a.s. Člen mezinárodního Royal Institution of Chartered Surveyors.
12
MgA. Olga Škochová Spoluvede platformu Kvas o.s. pro strategické plánování v kultuře a kreativní participaci. Je spoluzakladatelkou watchdogové iniciativy zaceskokuklturni.cz, spolupracuje s městem Plzeň na kampani EHMK 2015.
Ing. Vladimíra Špačková Členka výboru oblasti Praha ČKAIT.
Ing. Pavel Štěpán
Ing. arch. Michal Volf
Prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) a ředitel architektonického a projektového ateliéru Deltaplan.
Architekt. Pracoval v New Yorku a ve Vídni. Spoluzakladatel Českorakouského fóra architektury (CZAT). V České komoře architektů činný v oblasti grantů.
Ing. arch. David Tichý, Ph.D. Architekt a pedagog na FA ČVUT. Pracoval v řadě architektonických kanceláří v České republice a v Německu. Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení. Ve své architektonické praxi se orientuje převážně na stavby pro bydlení.
Dr. Ing. Milan Urban Architekt a politik (TOP 09). Člen zastupitelstva MHMP.
Petr Urbánek, MRICS Developer a konzultant v oboru nemovitostí. Bývalý dlouholetý ředitel developerské společnosti Europolis. Člen mezinárodního Royal Institution of Chartered Surveyors.
Ing. arch. Lukáš Vacek
Bc. Radek Vondra Manažer a politik (TOP 09). Starosta MČ Praha 14.
Ing. arch. Václav Vondrášek Architekt a politik (ODS). Zástupce starostky městské části Praha 2.
prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel Architekt. V roce 1978 emigroval do Nizozemí, kde se v Rotterdamu etabloval jako samostatný architekt. V současné době působí jako děkan Fakulty architektury ČVUT.
Ing. arch. Radek Zykan Architekt. Jednatel Architekti Adikon.
společnosti
Architekt a urbanista, ATELIER L. Doktorand na FA ČVUT. Působí na ARCHIP. Člen PragueWatch a spoluzakladatel Pražského urbanistického kroužku.
MgA. Denisa Václavová, Ph.D. Producentka mezinárodního uměleckého festivalu 4+4 dny v pohybu, dále kurátorka, koordinátorka, fundraiserka a konzultantka kulturních projektů.
13
METROPOLITNÍ OZVUCNÁ DESKA MOZD 2.2 13. 4. 2013