UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOINFORMATIKY
Barbora HLADIŠOVÁ
METODIKA PRO TVORBU BEZEŠVÉHO VEKTOROVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU Magisterská práce Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Šťávová
Olomouc 2009
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešila sama, a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Všechna poskytnutá vstupní i výstupní digitální data nebudu bez souhlasu školy poskytovat. Olomouc 25. 4. 2009
........................................ podpis
2
Poděkování Za vedení bakalářské práce, poskytnutí materiálů a podnětů děkuji své vedoucí bakalářské práce Mgr. Zuzaně Šťávové. Za poskytnutí podkladů nezbytných pro tuto práci děkuji Bc. Jaroslavovi Burianovi. Za poskytnutí cenných rad a materiálů děkuji Mgr. Lee Maňákové a Mgr. Milošovi Dvořákovi. Za poskytnutí územních plánů jednotlivých obcí děkuji starostům obcí Křelov-Břuchotín panu Jiřímu Spurnému, Příkazy panu Janu Vlkovi a Skrbeně panu Tomášovi Spurnému.
3
4
5
Obsah
Úvod..................................................................................................................8 Cíl práce ............................................................................................................9 Současný stav řešené problematiky ...............................................................10 Stav územních plánů jednotlivých obcí.................................................10 Metody a postup zpracování ...........................................................................12 Východiska práce ..................................................................................12 Co je územní plánování podle „starého“ stavebního zákona číslozjistit .........................................................................12 Typy územně plánovací dokumentace podle „starého“ stavebního zákona – doplnit číslo ................................................12 Typy územně plánovací dokumentace podle nového tzv. stavebního zákona – zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ..............................13 Metodiky ......................................................................................14 Postup práce...........................................................................................15 Zájmové území................................................................................................17 Fyzickogeografická charakteristika území ............................................18 Hydrologie ...................................................................................18 Klima............................................................................................18 Ochrana přírody ...........................................................................18 Křelov-Břuchotín...................................................................................19 Příkazy ...................................................................................................20 Skrbeň ....................................................................................................22
6
Výsledky ......................................................................................................23 Seznámení se se studovaným územím a jeho dostupnými územními plány .....................................................................................24 Skenování ..............................................................................................24 Generalizace ..........................................................................................26 Datový model ........................................................................................29 Digitalizace analogových dat ................................................................33 Převod CAD dat do formátu shp ...........................................................33 Rektifikace georeferencování ................................................................36 Spojení vrstev ........................................................................................38 Tvorba legendy ......................................................................................40 Distribuce koncovému uživateli ............................................................43 Ověření výsledků práce v praxi .............................................................51 Obec Suchonice............................................................................51 Spolupráce s panem starostou ......................................................54 Diskuse ...........................................................................................................55 Závěr ...............................................................................................................57 Seznam použité literatury ...............................................................................59 Tištěné zdroje ........................................................................................59 Internetové zdroje ..................................................................................59 Metodiky ...............................................................................................60 Územní plány.........................................................................................60 Summary .........................................................................................................62 Přílohy .............................................................................................................63 CD – ROM č. 1......................................................................................64 CD – ROM č. 2......................................................................................65 Vázané ...................................................................................................65
7
Úvod
Územní plánování je činnost, o které by se dalo říct, že je stará jako lidstvo samo. Její náznaky můžeme najít už při stavbě trvalých neolitických obydlí zemědělců. Ve starověku došlo k přechodu od spontánní organizace sídel k plánovité (Hladišová, 2007). První plány polohy v Českých zemích se objevují na popud Stavebních řádů pro Království České z let 1886 a 1889. Zobrazovaly polohu a hranice pozemků, náměstí, ulice a inženýrské sítě, vymezovaly podmínky pro nové a upravované stavby a různá opatření (Hladišová, 2007). Plánováním optimálního prostředí vesnic a měst se zabývá věda, která se nazývá urbanismus, jehož prostředkem je územní plánování (upraveno podle Hladišová, 2007). Dnešním trendem je pak převod územních plánů z analogového formátu do digitálního nebo vlastní tvorba územního plánu v digitální podobě a propojování územních plánů sousedních obcí. To usnadňuje uživatelům orientaci v územním plánu. Uživatel není odkázán na jednotné měřítko, může přepínat různé vrstvy a vizualizovat jen ty, které zrovna potřebuje. Další výhodou je jednoduchý tisk jen té oblasti, která je potřebná. A v neposlední řadě je zde jednodušší přenositelnost, např. na CD, než v papírové formě. Úkolem této diplomové práce je navrhnou postup pro převod již existujících územních plánů obcí Křelov-Břuchotín, Příkazy a Skrbeň. Tyto obce mají své územní plány v různých formátech a kvalitách (Příkazy a Skrbeň v analogové formě; Křelov-Břuchotín v analogové i digitální formě).
8
Cíl práce
Cílem této práce je sestavit metodiku pro převod analogových územních plánů a územních plánů v CAD formátech do bezešvé vektorové mapy. Dalším cílem je zkoumání jednotlivých kroků z hlediska různých softwarů a posloupností kroků (např. je lepší nejdříve plány mozaikovat nebo rektifikovat a následně mozaikovat). Dále pak posuzování toho, zda se projeví nějaké rozdíly mezi dílčími výsledky různých postupů, pokud ano, nakolik jsou významné a v čem tato odlišnost spočívá. Konečný výsledek nejvhodnější posloupnosti kroků bude vizualizován.
9
Současný stav řešené problematiky
Stav územních plánů jednotlivých obcí Ve dvou případech měli představitelé obcí k dispozici pouze analogové formy územních plánů. Obec Křelov-Břuchotín zpracovávala firma Alfaprojekt Olomouc, a. s. U obce Příkazy zpracovala územní plán firma Ateliér-r spol. s r. o. Skrbeňský územní plán zpracoval Ateliér-r spol. s r. o., digitálně zpracovala a vytiskla firma Help forest spol. s r. o. Tab. č. 1: Zpracovatelské firmy územních plánů jednotlivých obcí obec
ZpracovaAdresa telská firma zpracovatelské firmy Křelov- Alfaprojekt Tylova 4, Břuchotín Olomouc a.s. Olomouc 772 22 Příkazy Ateliér-r Uhelná 27, spol. s r. o. Olomouc 772 00 Skrbeň Ateliér-r Uhelná 27, spol. s r. o. Olomouc 772 00
e-mail zpracovatelské firmy
datum poznámka zpracování
[email protected] 12/2005
[email protected]
4/2001
[email protected]
12/1998 digitálně zpracovala a vytiskla Help forest, spol. s r. o
K účelům této práce byly od dvou obcí (Příkazy a Skrbeň) poskytnuty územní plány v analogovém formátu v podobě papírových map a obec Křelov-Břuchotín poskytla data jak v analogovém, tak i v digitálním formátu *.dgn. Možnost mít k dispozici územní plány obce v digitální podobě představitele všech obcí zaujala.
10
Vzhledem k tomu, že se zpracovatelé jednotlivých obcí liší, i obsah jednotlivých územních plánů je různý (viz kapitola Generalizace). V tabulce č. 2 jsou vypsané jednotlivé mapové listy územních plánů obcí. Tabulka č. 2: Seznam územních plánů jednotlivých obcí Křelov-Břuchotín 1 Širší vztahy 1 : 25 000 2 Hlavní výkres – funkční využití, regulace, limity využití území 1 : 5 000 3 ÚSES, krajinná ekologie, zeleň 1 : 5 000 4 Doprava 1 : 5 000 5 Vodní hospodářství 1 : 5 000 6 Energetika, telekomunikace 1 : 5 000 7a Zemědělská část – zábor ZPF 1 : 5 000 7b Zemědělská část – zábor ZPF 1 : 2 000 8a Veřejně prospěšné stavby 1 : 5 000 8b Veřejně prospěšné stavby 1 : 2 000
Příkazy 1a Komplexní urbanistický návrh 1 : 2 500 2a Hlavní výkres 1 : 5 000
Skrbeň 1 Komplexní urbanistický návrh 1 : 2 500 2 Komplexní urbanistický návrh 1 : 5 000
3a Prostorové řešení 1 : 2 500 4a Doprava 1 : 2 500 5a Vodní hospodářství 1 : 2 500 6a Energetika a spoje 1 : 2 500 7 Širší vztahy 1 : 25 000 8a Vyhodnocení záboru ZPF 1 : 5 000 8b Vyhodnocení záboru ZPF 1 : 5 000 9a Veřejně prospěšné stavby 1 : 2 500
3 Prostorové řešení 1 : 2 500 4 Doprava 1 : 2 500 5 Vodní hospodářství 1 : 2 500 6 Energetika 1 : 2 500
11
7 Vyhodnocení záboru ZPF 1 : 5 000 8 Širší vztahy 1 : 25 000 9 Veřejně prospěšné stavby 1 : 2 500
Metody a postup zpracování
Východiska práce Co je územní plánování podle „starého“ stavebního zákona – Zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Následující text byl do diplomové práce zařazen, protože zpracovávané územní plány byly vydané před schválením nového tzv. stavebního zákona - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanovuje zásady organizace území, věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území (Kubeš, Perlín, 1998). Mezi jeho hlavní činnosti patří stanovení bariér využívaného území, regulace funkčního a prostorového uspořádání území, určuje asanační rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, vymezuje chráněná území, objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území, řeší umístění staveb, navrhuje využití zdrojů a rezerv území, vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území atd. (upraveno podle Kubeš, Perlín, 1998). Typy územně plánovací dokumentace podle „starého“ stavebního zákona – Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. Územně plánovací podklady (ÚPP) jsou urbanistická studie (US), územní generel, územní prognóza a územně technické podklady (ÚTP). Mohou být zpracovány v podobě uceleného souboru informací o území, nebo jako účelově zaměřené údaje o území. Územně plánovací podklady nemají právní závaznost 12
a jsou pouhými podklady pro zpracování územně plánovací dokumentace, nebo pro vydání územního rozhodnutí (upraveno podle Tatíček, 1999). Územně plánovací dokumentace (ÚPD) je ucelený soubor informací o území, který komplexně řeší funkční využití území, včetně plošného a prostorového uspořádání a sumarizuje a stanovuje limity využití území a zpracovává regulační prvky. Územně plánovací dokumentace má svoji závaznou a směrnou část. Závazná část územně plánovací dokumentace má podobu právní normy a každá jednotlivá územně plánovací dokumentace má tuto svoji právní normu vypracovanou a schválenou samostatně (upraveno podle Tatíček, 1999). Územně plánovací dokumentaci tvoří územní plán velkého celku, územní plán obce a regulační plán. Územní rozhodnutí (ÚR) je výsledkem správního řízení (územního řízení), které může být vedeno ve věci umístění stavby, využití území, chráněného území nebo ochranného pásma, o stavební uzávěře a o dělení nebo sjednocování pozemků. Platnost a závaznost územního rozhodnutí vyplývá ze zákona. Platnost územního rozhodnutí se neschvaluje, ale územní rozhodnutí nabývá platnost podle stanoveného režimu (upraveno podle Tatíček, 1999). Typy územně plánovací dokumentace podle nového tzv. stavebního zákona – zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Stavební zákon zná několik typů územně plánovací dokumentace: Politika územního rozvoje není v systematice stavebního zákona řazena mezi územně plánovací dokumentaci, ale z praktického hlediska je vlastně celostátním územním plánem, který schvaluje vláda. Všechny další typy územně plánovací dokumentace z ní musí vycházet a musí s ní být v souladu. Obsahem jsou aktivity a záměry celorepublikového nebo mezinárodního významu. Politika územního rozvoje (§ 32) vymezuje plochy a kridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celorepublikového významu, stanoví republikové priority územního plánování s ohledem na trvale udržitelný rozvoj, stanoví 13
podmínky pro rozhodování o variantách změn v území ve vymezených částech republiky, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami nebo problémy mezinárodního nebo republikového významu (upraveno podle Černohous, Šikola, 2007). Podkladem pro zadání územního plánu jsou územně analytické podklady, doplňující průzkumy a rozbory, popřípadě územní studie (Vyhláška 500/2006 Sb.). Zásady územního rozvoje: krajský územní plán, který vydává krajské zastupitelstvo (Černohous, Šikola, 2007). Územní plán: obecní územní plán, který vydává obecní zastupitelstvo. Jeho hlavním účelem je vymezovat zastavěné území a zastavitelné plochy v obci, jen na těch pak může stavebník získat povolení k zamýšlené stavbě. Dále se zabývá ochranou hodnot území obce, uspořádáním krajiny nebo koncepcí infrastruktury. Územní plán obce musí být v souladu s politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje (upraveno podle Černohous, Šikola, 2007). Regulační plán: podrobně rozpracované části územního plánu nebo zásad územního rozvoje. Ve své podstatě je regulační plán hromadným územním rozhodnutím, jehož prostřednictvím se umisťují stavby (upraveno podle Černohous, Šikola, 2007). Metodiky Na základě vytvářených územních plánu v rámci České republiky lze říci, že se postupem času staly programy Autocad a Microstation standardem, zatímco v oblasti státní správy se jedná o pestrou směsici software i formátů s převahou produktů ESRI (formát shp). Byly vytvořeny řádově desítky až stovky digitální ÚPD, avšak jejich implementace do GIS je většinou problematická (Burian, 2007). Problematikou, řešenou v této práci, se zabývá několik metodik. Tyto metodiky však nahlížejí na daný problém z jiného úhlu. Řeší možnosti a postupy vytváření územních plánů z pohledu architekta. Tato práce se zaměřuje na zpracování dané tématiky z pohledu geoinformatika bez architektonického vzdělání. 14
Metodika do budoucna předpokládá buď spojování územních plánů již hotových nebo úzkou spolupráci s odborníkem – architektem. Pro účely této práce byly vybrány následující metodiky: • MINIS: Minimální standard pro digitální zpracování ÚP měst a obcí v GIS v Pardubickém kraji, • Studie („Návrh standardů územně plánovací dokumentace pro GISovské aplikace – metodika“), • Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS: Příručka pro zpracovatele, • Metodika digitálního zpracování ÚPN obce pro GIS okresního úřadu: verze 1.5 Citace k těmto metodikám ve formátu *.pdf jsou uvedeny dále v kapitole Seznam použité literatury.
Postup práce 1. Prvním krokem bylo obstarání a studium literatury, vztahující se k danému tématu. Citace a seznam literatury se nachází v závěru této práce (viz kapitola Seznam použité literatury). 2. Následovalo stanovení vymezení studovaného území a získání územních plánů obcí, které v tomto území leží (viz dále kapitola Zájmové území). Za tímto účelem byli kontaktováni starostové obcí a pověření pracovníci, zabývající se územním plánováním v jednotlivých obcích. 3. Po získání územních plánů jednotlivých obcí, bylo nutné předpřipravit data ke zpracování skenováním, převodem z formátu CAD do formátu shp. Dále pak byly vypsány mapové prvky, které jednotlivé plány obsahují a bylo pro-
15
vedena generalizace podle územního plánu, který těchto mapových prvků obsahoval nejméně. 4. S ohledem na cíle práce byly stanoveny čtyři rozdílné postupy pro převod analogových a CAD územních plánů do podoby bezešvého vektorového územního plánu. 5. Pak bylo přistoupeno k vlastnímu zpracování dat, které zahrnovalo digitalizaci, rektifikaci georeferencování, mozaikování, vytvoření datového modelu a vlastního bezešvého územního plánu různými postupy (viz kapitola Výsledky, obr. č. 11). 6. Dále byla vytvořena legenda, která by byla pro tento bezešvý vektorový plán vhodná. 7. Posledním krokem bylo ověření funkčnosti metodiky v praxi. Tento krok byl realizován ve spolupráci s pracovníky Magistrátu města Olomouce a panem Tomášem Spurným, starostou obce Skrbeň.
Projekt Moravská stezka Projekt Moravská stezka je zaměřen na rozvoj cykloturistiky na Moravě. K tomuto cíli se přibližuje budováním nových nebo úpravou stávajících cyklotras. Do projektu Moravská stezka se zapojily i obce studovaného území (Křelov-Břuchotín, Skrbeň a Hynkov). Jedním z požadavků starostů na bezašvý vektorový plán byla vizualizace projektu Moravská stezka. Část Moravské stezky, vedoucí přes obce studovaného území, dosud nebyla zvizualizována. Proto byla do bezešvého územního plánu zahrnuta vrstva navrh_moravska_stezka_linie.shp. Tato vrstva zobrazuje trasu cyklostezek projektu Moravská stezka tak, jak byla slovně popsána starosty jednotlivých obcí (např. od Skaly po pravé straně k hřbitovu, dál ulice Na Návsi ke kostelu, pak na Hynkov atd.). Tato vrstva má tedy pouze informační charakter a její přesnost je diskutabilní. 16
Zájmové území Pro zpracování územních plánů bylo vybráno území obcí Křelov-Břuchotín, Příkazy a Skrbeň. Území bylo vybráno s ohledem na pozdější využití bezešvé vektorové mapy. Ta bude sloužit jako informační materiál pro starosty výše zmíněných obcí a pomůže při orientaci v části projektu Moravská cesta, který zahrnuje nové cyklistické stezky na územích zmiňovaných obcí.
Obr. č.: 1 Přehledová mapa zájmového území v měřítku 1 : 1 000 000, výřez 1 : 200 000
17
Fyzickogeografická charakteristika území Hydrologie Z hydrologického hledisky je studované území řazeno do povodí Dunaje. Největším vodním tokem, který protéká studovaným územím je, Mlýnský potok. Oblastí dále protékají řeky Častava a Cholinka. Z vodních ploch jsou to Podhradní rybník a Rozvišť. Geologie a geomorfologie Podle školního atlasu České republiky (Kartografie Praha) patří studované území do Alpinsko-Himalájského systému, celku Hornomoravský úval, provincie Západní Karpaty a subprovincie Vněkarpatské sníženiny. Povrch tvoří roviny (tzn. do 300 m n. m.). Půdy jsou podle školního atlasu České republiky (Kartografie Praha) nivní (fluvizemě). Klima Podle Atlasu podnebí Česka se tato oblast řadí do W2 Quittovy klasifikace, tzn. do teplé oblasti. Ochrana přírody Do studovaného území částečně zasahuje Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. CHKO Litovelské Pomoraví se rozkládá na ploše 96 km2. Zaujímá úzký tři až osm kilometrů široký pruh lužních lesů a luk kolem řeky Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Posláním CHKO je trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot.
18
Jádro CHKO tvoří vnitrozemská říční delta a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín se známými jeskyněmi a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava. Okrajově zasahují do CHKO plošně nevýznamné enklávy orné půdy a zastavěná území obcí (upraveno podle http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=561).
Křelov-Břuchotín Břuchotín leží v blízkém sousedství Křelova, přibližně 7 km severozápadně od Olomouce, poblíž silnice vedoucí z Olomouce do Litovle. Rozkládá se v nadmořské výšce asi 242 m na mírném sprašovém návrší, které se svažuje k severu Obr. č. 2: Znak obce Křelov-Břuchotín (převzato z územního plánu obce)
ke Skrbeni (http://www.krelov.cz/cz/). Břuchotín leží na trase Olomouc - Litovel (silnice č. 635). V obci zastavují linky Integrovaného dopravního systému olomouckého kraje (IDSOK) č. 728 a 770 (upraveno podle http://www.krelov.cz/cz/)
Obr. č. 3: Kostel v obci Křelov (20. 5. 2009, autor T. Tichá)
19
Obr. č. 4: Kaplička v obci Břuchotín (20. 5. 2009, autor T. Tichá)
Podle Demografické ročenky okresů České republiky (ČSÚ) má obec Křelov-Břuchotín 1459 obyvatel (k 1. 1. 2007). V obci se nachází zdravotní zařízení, škola a pošta. Obec má vodovod a plynovod. Kanalizace a čistička odpadních vod zde není zavedena.
Příkazy Obec Příkazy leží asi sedm kilometrů severozápadně od Olomouce. Obcí prochází železniční trať č. 275 Olomouc Kostelec na Hané a zajíždí sem autobusy Integrovaného dopravního systému olomouckého kraje (IDSOK). Obr. č. 5: Znak obce Příkazy (převzato z územního plánu obce)
Podle Demografické ročenky okresů České republiky (ČSÚ) má obec 1193 obyvatel (k 1. 1. 2007). V obci se nachází zdravotnické zařízení a pošta, škola pouze do 5. ročníku. Do obce byl zaveden plyn a vodovod, dále pak kanalizace a čistička odpadních vod.
Část Příkaz je vyhlášena památkovou rezervací a zde se nachází i Hanácký skanzen (http://www.edb.cz/Detail.aspx?L=CZ&SML=7002000067000). Do území obce zasahuje CHKO Litovelské Pomoraví. Součástí katastrálního území obce je je i obec Hynkov v severní části území. 20
Obr. č. 6: Hasičská zbrojnice v obci Příkazy (20. 5. 2009, autor J. Hladiš)
Obr. č. 7: Ukázka lidové architektury v obci Příkazy (20. 5. 2009, autor J. Hladiš)
21
Skrbeň Obec Skrbeň leží asi 10 km západně od Olomouce. Ke Skrbeni lze odbočit ze silnice pro motorová vozidla I/35. Obcí prochází železniční trať č. 275 Olomouc - Kostelec na Hané a zajíždí autobusová linka MHD č. 18 z OlomouObr. č. 8: Znak obce
ce. Svým územím zasahuje Skrbeň na severu do CHKO
Skrbeň (převzato
Litovelské Pomoraví (upraveno podle http://www.skrben.
z územního plánu obce)
cz/). Podle Demografické ročenky okresů České republiky (ČSÚ) má obec 1147 obyvatel (k 1. 1. 2007).
V obci se nachází škola a pošta. Obec je plynofikována a byl zde zaveden vodovod. Naopak v obci chybí zdravotní centrum a policie. Vybudování kanalizace s čističkou odpadních vod je plánováno v nejbližších letech.
Obr. č. 9: Kostel v obci Skrbeň (20. 5. 2009, autor
Obr. č. 10: Socha Sv. Floriana,
M. Vavrečka)
patrona obce Skrbeň (20. 5. 2009, autor M. Vavrečka)
22
Výsledky Tato práce si klade za cíl nalézt co nejlepší cestu k získání bezešvé vektorové mapy spojením územních plánů různých obcí, formátů a kvality. K dosažení tohoto cíle je nutné projít různými postupy (viz obrázek č. 11).
Obr. č. 11 : Schéma navrhovaných různých postupů pro vytvoření bezešvého vektorového územního plánu v GIS
23
Po prostudování a otestování navržených postupů (viz obr. č. 11) byl zvolen přístup č. 3, který je znázorněn uprostřed, jako pro zpracovatele nejschůdnější cesta. Ten byl také nakonec zvizualizován. Důvody jsou zmíněny v této kapitole níže.
Seznámení se se studovaným územím a jeho dostupnými územními plány K tomuto účelu byl sestaven seznam, který obsahoval mapové prvky, obsažené na dostupných územních plánech jednotlivých obcí (viz příloha č. 1. a). Seznam dále sloužil jako podklad pro generalizaci. Vytvoření tohoto seznamu zabralo asi deset hodin na jednu obec v závislosti na obsahu územních plánů.
Skenování Skenování probíhalo na velkoformátovém skeneru COUGARTx36. Skeny byly pořízeny s rozlišením 300 dpi. Vzniklé skeny jsou sice náročné na paměť (největší sken měl 600 999 872 B a nejmenší 25 831 782 B), ale vzhledem k pozdějšímu využití je menší rozlišení nevhodné a větší zbytečné (viz obr. č. 12 a obr. č. 13). Pro přehlednost je dobré skeny pojmenovávat: název obce_číslo mapy_název mapy_měřítko (např. krelov_2_hlavni_vykres_funkcni_vyuziti_regulace_limity_vyuz_uz_1_5000.tif).
24
Obr. č. 12: Zvětšený výřez z Hlavního výkresu – funkční využití, regulace, limity 1 : 5 000 (obec Křelov) s rozlišením 72 dpi
Obr. č. 13: Zvětšený výřez z Hlavního výkresu – funkční využití, regulace, limity 1 : 5 000 (obec Křelov) s rozlišením 300 dpi 25
Generalizace Z důvodu nejednotností v územních plánech jednotlivých obcí, bylo nutné přistoupit ke generalizaci. Tyto nejednotnosti byly zapříčiněny rozdílným zpracováním, autory (např. viz tabulka 1), měřítkem (např. pro obec Příkazy je měřítko 1 : 2 500, pro obec Křelov 1 : 5 000). Generalizace byla provedena podle nejjednodušší mapy při snaze zachovat co největší objem informací. Po pojmem „nejjednodušší mapa“ se rozumí mapa, která obsahuje nejmenší míru informace ze všech map všech obcí, které se zabývají stejným tématem (např. u vrstvy doprava je to Skrbeň). Generalizace byla také ovlivněna znalostí daného studovaného území. Některé mapové prvky byly upřesněny po terénním průzkumu lokality (např. silnice I. třídy atd.). I přes výše uvedené postupy generalizace se ale stalo, že prvek „izochrona časové dostupnosti“ u obce Křelov nejde zařadit do kategorií „izochrona časové dostupnosti 5 minut“ ani „izochrona časové dostupnosti 10 minut“, protože není jasné jakou vzdálenost zobrazuje. Z toho důvodu bylo v tomto případě přistoupeno na vytvoření tří vrstev izochrona_5_min_pgn.shp, izochrona_10_min_pgn. shp a krelov_ izochrona _pgn.shp. Podrobněji se problematikou generalizace zabývá příloha č. 1. b.
26
Obr. č. 14: Výřez z legendy územního plánu obcí Křelov-Břuchotín
27
Obr. č. 15: Výřez z legendy územního plánu obce Příkazy
28
Obr. č. 16: Výřez z legendy územního plánu obce Skrbeň
Datový model Před tvorbou datového modelu byly nastudovány následující metodiky (citace viz kapitola Seznam použité literatury), bylo k nim přihlédnuto při tvorbě datového modelu pro tuto bezešvou vektorovou mapu:
29
• MINIS: Minimální standard pro digitální zpracování ÚP měst a obcí v GIS v Pardubickém kraji, • Studie („Návrh standardů územně plánovací dokumentace pro GISovské aplikace – metodika“), • Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS: Příručka pro zpracovatele, • Metodika digitálního zpracování ÚPN obce pro GIS okresního úřadu : verze 1.5 dále pak vyhlášky stavebního zákona, týkající se této problematiky: • vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, • příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Po důkladném prostudování dostupné literatury byl vytvořen datový model. Při jeho tvorbě bylo přihlédnuto k okruhu budoucích uživatelů. Těmi budou představitelé obecního zastupitelstva, tedy laikové v oblasti GIS. Proto byl zvolen co nejjednodušší datový model s logickým uspořádáním vrstev. Jednotlivé mapové prvky byly rozděleny do vrstev, které byly pojmenovány: název obce_název vrstvy_datový typ (bod jako bodová vrstva, linie jako liniová vrstva, pgn jako polygonová vrstva) např. křelov_silnicni_doprava_pgn.shp. Vrstvy tak jsou řazeny abecedně, a to jak na úrovni obce, tak na úrovních názvu vrstvy a datového typu, což umožňuje snadnější orientaci. Dále pak jsou rozděleny do logických celků (např. doprava, inženýrské sítě atd.). Po spojení vrstev jednotlivých obcí do výsledného bezešvého vektorového územního plánu byly výsledné vrstvy pojmenovány název vrstvy_datový typ (bod jako bodová vrstva, linie jako liniová vrstva, pgn jako polygonová vrstva) např. silnicni_doprava_pgn.shp. Atributová tabulka každé vrstvy obsahuje sloupce kategorie a obec. V případě, že se do sloupce kategorie nevejde celý název jevu, obsahuje daná tabulka
30
ještě sloupec poznamka (viz obr. č. 17). V tabulce č. 3 jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých sloupců atributové tabulky. Tabulka č. 3: Charakteristiky jednotlivých sloupců atributové tabulky Field Name kategorie obec poznamka
Data Type text text text
Length 25 20 50 nebo 100
Obr. č. 17: Tvorba atributové tabulky v programu ArcCatalog od firmy ESRI 31
Obr. č. 18: Atributová tabulka vrstvy krelov_ochranne_pasmo_silnic_pgn.shp
Další pole do atributové tabulky přidány nebyly, protože se nejdená o oficiální dokument a např. pole „plocha“ nebo „délka“ by mohlo svádět k rozhodování na základě údajů v atributové tabulce, na místo např. nad oficiální katastrální mapou. Zpočátku bylo zamýšleno vytvořit datový model v geodatabázi File Geodatabase s příponou .gdb v prostředí ArcCatalog od firmy ESRI. Bohužel tento formát není podporován programy Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 a Janitor 2.4.7. Proto od tohoto záměru muselo být upuštěno (viz dále). Místo toho byla zvolena adresářová struktura. Adresáře jsou řazeny podle datového modelu. Podrobnější popis dané problematiky viz příloha datový model a příloha generalizace. Formát ESRI shp byl vybrán zejména s ohledem na další možné využití datových vrstev (analýzy, prezentace dat, začlenění do mapového serveru, „samospustitelné CD“, snadná přenositelnost, kompatibilita) (Burian, 2007). Celý datový model byl konzultován s pracovníky Magistrátu města Olomouce, odboru Koncepce a rozvoje. Na základě této konzultace byly provedeny nutné úpravy modelu do současné podoby. Tvorba datového modelu trvala asi třicet hodin.
32
Digitalizace analogových dat Digitalizace probíhala nad jednotlivými územními plány obcí za použití programu ArcGIS 9. 3 od firmy ESRI s ohledem na generalizaci. Ze tří možností (tj. automatická, poloautomatická a manuální) byl zvolena poloautomatická a manuální digitalizace. Manuální digitalizace byla prováděna „on screen“ za použití nástroje „Editor“. Dále bylo využito funkce „Snapping...“ Celá procedura trvala asi 50 hodin na jednu obec v závislosti na obsahu územního plánu. Druhou možností byla poloautomatcká digitalizace pomocí nástroje „ArcScan“, tato cesta byla vyloučena jako nevhodná pro daný typ dat z důvodu značného obsahu a barevnosti mapy, protože nadstavba umožňuje vektorizovat transformované podklady, které musí být převedeny do monochromatického vyjádření (černá a bílá barva) (upraveno podle Létal, 2005).
Převod CAD dat do formátu shp Převod územních plánů z formátu CAD do formátu shp byl proveden v programu ArcGIS 9. 3 od firmy ESRI a to následujícím způsobem. Nejdříve byla načtena data ve formátu *.dgn. Pomocí atributové tabulky a seznamu prvků, který byl poskytnut spolu s daty, byly vybrány prvky pro převod do vrstvy *.shp. Poté, co byl proveden výběr, byla kliknutím pravým tlačítkem myši rozbalena nabídka. Z této nabídky byl vybrán příkaz „Data“ a dále pak „Export data …“ (viz obr. č. 19)
33
Obr. č. 19: Export dat
Nakonec byla nová vrstva ve formátu *.shp uložena na příslušné místo a pod příslušným jménem (viz obr. č. 20) podle datového modelu.
Obr. č. 20: Ukládání exportovaných dat 34
Hotové vrstvy ve formátu shp byly vizuálně zkontrolovány a protože množství chyb (nedotahy, přetahy atd.) bylo zanedbatelné, opravy byly provedeny ručně pomocí editečního nástroje ESRI ArcGis 9. 3 „Editor“. Nakonec byla upravena atributová tabulka, tzn. že do ní byly vloženy sloupce kategorie, obec, případně sloupec poznamka (viz kapitola Datový model). V některých případech bylo nutné převést vrstvy liniové na vrstvy polygonové, k tomuto účelu byla využita funkce „Feature to Polygon“. V některých případech pak bylo nutné některé prvky dodigitalizovat ručně. Pokud by ovšem vstupní data byla méně kvalitní, bylo by nutné postupovat následujícím způsobem, který navrhl J. Burian (2007): Pro opravu těchto chyb byl použit nástroj produktu AutoDesk Map 2005 CZ umožňující předdefinování celého procesu kontroly a čistění dat, který se pak děje automaticky. Nejprve byly na testovacím území stanoveny vhodné parametry čištění (vzdálenost o kterou se provádí úprava kresby a pořadí jednotlivých kroků). Vzhledem k náhodnému charakteru těchto chyb nebylo možné nastavit univerzální parametry, takže byla v konečné fázi nutná ruční kontrola výsledku. Při čištění byl použit následující postup, kde pojmenování jednotlivých kroků odpovídá názvům funkcí v prostředí AutoDesk Map 2005 CZ: 1. Prodloužit nedotažené 2. Přerušit zkřížené 3. Vymazat volné 4. Rozpustit pseudo 5. Přitáhnout shluky 6. Vymazat krátké 7. Zdánlivý průsečík 8. Smazat duplicity (Burian, 2007).
35
Rektifikace K rektifikaci bylo přistupováno dvěma různými způsoby. V prvním případě byla provedena nejprve digitalizace a až poté rektifikace pomocí nástroje „Spatial Adjustment“. Tato cesta se ukázala být pro tuto práci ne příliš nevhodnou a to z důvodu rozdělení vrstev do adresářové struktury. K použití nástroje „Spatial Adjustment“ je nutné nejdříve zapnout editaci. Editaci lze zapnout pouze pro jeden adresář, proto je taková práce zdlouhavá a dochází ke zbytečnému vytváření chyb. Rektifikace trvala asi 5 hodin na jednu obec. V druhém případě byl postup opačný, tedy nejdříve byla analogová mapa zrektifikována pomocí nástroje „Georeferencing“ ke katastrální mapě jednotlivých území a až pak se přistoupilo k digitalizaci. Rektifikace trvala asi 3 hodiny na jednu obec. Druhý postup se ukázal být schůdnějším. V případě digitálních dat, poskytnutých obcí Křelov-Břuchotín, se rektifikace neprovádělo, protože tato data byla již v požadovaném souřadnicovém systému.
36
Obr. č. 21: Rektifikace pomocí nástroje „Georeferencing“
Obr. č. 22: Rektifikace pomocí nástroje „Spatial Adjustment“ 37
Spojení vrstev Spojení různých vrstev do výsledné mapy bylo provedeno dvěma způsoby. Záleželo při tom v jaké fázi práce se spojování provádělo. V prvním případě ke spojování došlo až po digitalizaci analogových územních plánů a převedení územních plánů z CAD formátu do formátu GIS, byl použit příkaz „Merge“ viz obr. č. 23. Spojování trvalo celkem asi 20 hodin.
Obr. č. 23: Konečné spojování vrstev pomocí příkazu „Merge“
V druhém případě bylo spojování provedeno za použití rastrových územních plánů, získaných skenováním. Digitalizace byla provedena až následovně. V tomto případě byl použit program Adobe Photoshop CS. V tomto programu byly postupně otevřeny jednotlivé územní plány nebo části územních plánů. Pak
38
byl pomocí příkazu Velikost plátna z nabídky Obraz zvětšen jeden z územních plánů. Velikost plátna byla odhadnuta podle velikosti jednotlivých obrázků. Kopírováním byly postupně ostatní územní plány přetaženy na zvětšené „plátno“. Nakonec byly jednotlivé části územních plánů porovnány tak, aby na sebe navazovaly (viz obr. č. 24 a 25). Tato cesta se ale ukázala být nevhodnou, protože výsledný soubor byl pro následné zpracování moc velký. Práce s ním by byla obtížná a zdlouhavá.
Obr. č. 24: Přetahování částí jednotlivých územních plánů na „plátno“ jednoho z nich
39
Obr. č. 25: Vzniklý soubor je příliš velký
Tvorba legendy Pro práci byla částečně využita bakalářská práce Hodnocení a návrh znakového klíče územních plánů mikroregionu Hranicko viz kapitola Použitá literatura. Vzhledem k některým nevyhovujícím znakům a odlišným podmínkám pro tvorbu legendy v programech ESRI ArcGis 9. 2 a Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 musel být znakový klíč ze zmiňované bakalářské práce upraven. Dále byly použity výše zmíněné metodiky viz kapitola Použitá literatura. Zároveň byly respektovány ustálené barvy (např. bydlení červeně, sport žlutě). pokud to bylo z technických důvodů možné. Mapový klíč je příloha č. 1. d. Část legendy byla vytvořena v programu Janitor 2.4.7 (viz obr. č. 26), z důvodů uvedených dále v kapitole Distribuce koncovému uživateli bylo ale od tohoto programu upuštěno. 40
Obr č. 26: Tvorba legendy v programu Janitor 2.4.7
Legenda pak byla vytvořena v a pro program Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. Přehled kartografických znaků s jejich popisem, který umožňuje rychlou a snadnou úpravu dat v prostředí programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 je v příloze č. 1. d. Postup tvorby kartografických znaků v prostředí programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 je podrobně popsán v příloze č. 2. e. Následující obrázky č. 27 a 28 znázorňují možnosti tvorby legendy v prostředí programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. Z důvodu omezených možností tvorby kartografických znaků v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (např. nemožnost vytvářet složené kartografické znaky, přerušované linie mohou mít pouze tloušťku 1 atd.) byly některé znaky upraveny pro tyto podmínky (např. vrstva elektricke_vedeni_linie.shp) viz přílo-
41
ha č. 2. e. Neznamená to však, že by kartografické znaky zobrazené v tomto dokumentu byly doporučené i pro prostředí s lepšími možnostmi kartografického vyjádření (např. program ArcGIS 9.3). Tvorba legendy trvala asi 10 hodin.
Obr. č. 27: Tvorba legendy v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, nastavení jedinečných hodnot (obec Skrbeň)
42
Obr. č. 28: Tvorba legendy v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, výběr barvy a tvaru plošného znaku (obec Skrbeň)
Distribuce koncovému uživateli Požadavky na prezentační software byly následující: freeware, možnost nastavení relativních cest, snadné ovládání. Pro tento účel byl zvolen Janitor 2.4.7, a to jeho část JanMap. Důvodem byla bezplatnost, čeština, snadné ovládání, bez nutnosti instalace na počítač, přenositelnost, malé požadavky na místo na paměťovém médiu, možnost editace i samotnými koncovými uživateli, možnost využití služeb WMS. Nevýhodou jsou omezené možnosti kartografického vyjádření. Přes nesporné výhody ale nakonec Janitor 2.4.7 použit nebyl, a to z toho důvodu, že v době odevzdání této práce,
43
byl k dispozici pouze Janitor 2.4.6, která neumožňuje nastavení relativní cesty, a tím pádem ani přenášení hotového projektu, a beta verze programu Janitor 2.4.7, která obsahovala chyby. Tyto chyby zapříčinily nemožnost práce s větším počtem vrstev nebo s větším objemem dat (viz obr. č. 29). Zpráva o problémech s programem Janitor 2.4.7 byla zaslána tvůrcům tohoto programu, ale do odevzdání diplomové práce, nebyla chyba z jejich strany vyřešena.. Proto musel být pro prezentaci a předání dat zvolen jiný program. Jako ukázka původně zamýšleného zpracování legendy a prezentace výsledků v programu Janitor 2.4.7 byla zvolena obec Suchonice, viz dále kapitola Obec Suchonice.
Obr. č. 29: Chyby v programu Janitor 2.4.7
44
Obr. č. 30: Chyby v programu Janitor 2.4.7
Obr. č. 31: Chyby v programu Janitor 2.4.7 45
Dalšími zvažovanými prohlížečkami byl ArcExplorer od firmy ESRI a Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. ArcExplorer nevyhovoval nemožností nastavit relativní cesty, byl jenom v angličtině, a to může někomu působit problém, nutnost instalace na počítač, těžkopádné vyvolávání atributové tabulky, omezené možnosti kartografického vyjádření, nemožnost editace koncovými uživateli, pouze výběr, dotazování, statistika a zoomování. Řešením toho problému se stala Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 má téměř stejné výhody jako již zmiňovaný Janitor 2.4.7. Kromě omezených editačních možností jde editovat pouze atributová tabulka v omezeném rozsahu a možnosti využití WMS. Tento problém by se dal vyřešit zakoupením licence programu Kristýna-GIS 3.0 za 59 euro (k 15. 4. 2009). Nevýhodou placeného programu Kristýna-GIS 3.0 ovšem je zákaz jeho šíření (viz dále). Pro účely této práce byla použita bezplatná zkušební 21 denní verze programu Kristýna-GIS 3.0, která je ke stažení na webových stránkách http://www. christine-gis.com/cz/, stejně jako bezplatná Kristýna-GIS prohlížečka 1.3.
46
Obr. č. 32: Ukázka možnosti využití služeb WMS v programu Kristýna-GIS 3.0
Nespornou výhodou programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 je šiřitelnost a možnost tvorby samospustitelného CD za pomoci programu Autorun. Tento způsob byl také zvolen pro distribuci uživatelům. V programu Autorun bylo vytvořeno jednoduché rozhraní (viz obr. 33), ze kterého je možné pomocí tlačítek spustit jednotlivé projekty a manuál „Jak na to?“. Na CD (viz příloha č. 2) se nachází projekt Studované území (projekt.cri), Příkazy-Hynkov (prikazy.cri), Skrbeň (skrben.cri) a Křelov-Břuchotín (krelov.cri), dále pak manuál „První rande s Kristýnou aneb jak na to?“ (manual.pdf) viz příloha č. 2. e.
47
Obr. č. 33: Rozhraní vytvořené pomocí programu Autorun
48
Obr. č. 34: Studované území (projekt.cri) v měřítku 1 : 60 000
Obr. č. 35: Příkazy-Hynkov (prikazy.cri) v měřítku 1 : 50 000
49
Obr. č. 36: Křelov-Břuchotín (krelov.cri) v měřítku 1 : 30 000
Obr. č. 37: Skrbeň (skrben.cri) v měřítku 1 : 40 000
50
Ověření výsledků práce v praxi Obec Suchonice Pro ověření generalizace a mapového klíče byla po dohodě s Magistrátem města Olomouce podle metodiky zdigitalizována obec Suchonice. Tato obec byla vybrána z důvodu odlišnosti zpracování územního plánu od obcí studovaného území (Křelov-Břuchotín, Příkazy, Skrbeň). Generalizace byla ověřena jak vizuálně, tak pomocí atributové tabulky. Do tabulky byl k sloupcům kategorie a obec přidán ještě sloupec puvod_kate resp. poznamka1. Sloupec puvod_kate obsahuje původní kategorii daného jevu tak, jak byla zaznamenána na územním plánu obce Suchonice před generalizací, sloupec poznamka1 plní stejnou funkci jako sloupec poznamka, tzn. když je záznam moc velký a je třeba použít zkratku, do pole poznamka1 je vypsán plným zněním (viz tabulka č. 4) Tabulka 4: Charakteristiky jednotlivých sloupců atributové tabulky obce Suchonice Field Name kategorie obec poznamka puvod_kate poznamka1
Data Type text text text text text
Length 25 20 50 nebo 100 25 50 nebo 100
Územní plán byl zpracován firmou Urbanistické středisko Brno s. r. o. v listopadu 1996. Měřítko územního plánu je 1 : 2 000.
51
Obr. č. 38: Zpracovávaný územní plán obce Suchonice
52
Obr.č. 39: Ukázka výsledku zpracování územního plánu obce Suchonice v měřítku 1 : 10 000 podle metodiky v programu JanMap 2.4.7
Obr.č. 40: Ukázka výsledku zpracování územního plánu obce Suchonice v měřítku 1 : 2 500 podle metodiky v programu JanMap 2.4.7, výřez je zaměřen na zastavěné plochy obce 53
Spolupráce s panem starostou Výstupy této práce budou sloužit na obecních úřadech obcí Křelov-Břuchotín, Příkazy a Skrbeň, proto bylo nutné ověřit jejich přínos v praxi. Pro tento úkol byla vybrána obec Skrbeň. Panu starostovi Spurnému byla poskytnuta první verze digitálního územního plánu obce Skrbeň. Poté, co se s tímto materiálem seznámil, proběhla konzultace, kde pan starosta sdělil svoje připomínky k výstupu. Pan starosta měl následující požadavky: manuál pro snadnější orientaci v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 a vrstvu vrstevnic. Manuál byl vytvořen a zahrnut do projektu výsledného bezešvého územního plánu. Řešením pro vrstvu vrstevnic by mohla být WMS služba (viz výše). Dále pan starosta zmínil svou představu o pozdějším praktickém využití projektu.
54
Diskuse
Tato práce byla vytvořena jako příspěvek k tématu převodu územních plánů do GIS z pohledu geoinformatika bez architektonického vzdělání s představou, že bezešvý vektorový územní plán tvoří laik v oblasti územního plánování pro laiky, kteří ho budou využívat. Proto byla celá metodika a potažmo celá práce pojata tak, aby byla jednoduchá, přehledná a logicky uspořádaná. Pro kvalitnější výstupy by bylo třeba přizvat si ke konzultaci ještě odborníka – architekta. Jedním z problémů, na které tato práce nenašla odpověď je otázka komunikací (silnice, dálnice, místní komunikace, chodníky atd.), a to jestli je vhodnější vytvořit pro tyto mapové prvky vrstvu liniovou nebo plošnou. Z konzultace s pracovníky Magistrátu města Olomouce vyplynulo, že jednoznačná odpověď neexistuje, protože pro různé účely jsou vhodné různé typy vrstev. Např. pro analytické úlohy nebo měření jsou vhodnější linie, pro zobrazování a prohlížení je lepší dát přednost plochám. Proto byly tyto prvky do projektů zahrnuty dvakrát, tedy jak v liniovém, tak v plošném formátu. Při osobních konzultacích se starosty obcí Křelov-Břuchotín, Příkazy a Skrbeň vyplynulo, že se všem představa, že budou mít územní plán v digitální formě, líbila. Ať už naskenované rastrové obrázky územních plánů, které by mohli jednoduše přenášet na CD, DVD nebo flash disku bez nutnosti nosit s sebou objemné papírové územní plány v deskách. Nebo možnosti, které nabízí GIS jako je hledání v atributové tabulce, změna velikosti, zapínání jednotlivých vrstev nebo změna měřítka. Nejvíce je ovšem zaujala je představa spojených územních plánů, tedy možnost vidět „jak jsou na tom u sousedů“. Vesměs v tomto projektu viděli možnosti, jak si ulehčit nebo zkvalitnit svoji práci. Téma této diplomové práce zaujalo i pracovníky Magistrátu města Olomouce, kteří byli také osloveni s prosbou o konzultaci. Konzultován byl převážně datový model.
55
Distribuce hotového produktu byla provedena na samospustitelném CD v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. Po konzultaci hotového projektu byl vznesen návrh na doplnění projektu o vrstvu vrstevnic. Tato vrstva by se dala bezplatně pořídit, stejně jako ortofotomapa dané oblasti, přes služby WMS. Bohužel, bezplatná verze programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 tuto službu nepodporuje, placená verze programu Kristýna-GIS 3.0 se službami WMS pracovat umí, ale zakoupení jedné licence stojí 59 euro (údaj platný k datu odevzdání), je tedy na každé obci, aby zvážila, jestli je přínos těchto služeb natolik velký, že stojí za to do nich tuto částku investovat (podrobněji viz výše kapitola Distribuce koncovému uživateli). Omezením této práce je nefunkčnost samospustitelného CD na počítačích s operačním systémem Windows Vista. Toto mínus by se dalo odstranit použitím programu Janitor 2.4.7, ten ale být z důvodů uvedených výše použit zatím ještě nemůže (údaj platný k 15. 4. 2009). Program Janitor 2.4.7 by také mohl být řešením pro problém s WMS službami. Výstup z této práce byl již od počátku zamýšlen jako elektronický, proto výsledný bezešvý vektorový územní plán nebude tištěn. Hlavním důvodem je fakt, že by došlo ke ztátě výhod jako je např. změna velikosti, zobrazování jen vybraných vestev, vyhledávání v atributové tabulce atd. Dalším důvodem je pak velikost výsledného územního bezešvého plánu, který by zabral plochu listu velikosti asi třikrát A0.
56
Závěr
Cílem této diplomové práce bylo sestavit metodiku pro tvorbu bezešvého vektorového územního plánu. Pro splnění tohoto úkolu bylo stanoveno pět možných cest, jak k výslednému bezešvému vektorovému plánu dojít. Všechny tyto možnosti byly zkoumány a následně byla vybrána ta, která se z pohledu zpracovatele jevila jako nejschůdnější. Tato cesta byla zvizualizována tak, že byl proveden celý postup navržený v metodice. Nejdříve bylo stanoveno studované území. Toto studované území zahrnovalo tři obce v Olomouckém kraji. Byla to obec Křelov-Břuchotín, Příkazy a Skrbeň. Starostové těchto obcí byli osloveni s žádostí o spolupráci. Po osobní konzultaci a přednesení cílů práce, byli nabízenými možnostmi zaujati. Všichni zapůjčili územní plány svých obcí buď v digitální nebo analogové formě. Na oplátku jim byl slíben výsledný produkt. Vypůjčené analogové územní plány byly naskenovány a rektifikovány. Dále pak bylo provedeno seznámení se se studovaným územím vypsáním mapových prvků jednotlivých územních plánů. Na základě toho seznamu byla provedena generalizace a návrh datového modelu. Datový model byl následně upraven v průběhu digitalizace, která následovala pak a po konzultacích s pracovníky Magistrátu města Olomouce. Po zdigitalizování rastrových dat byla data ve formátu CAD převedena na formát *.shp a došlo ke spojení dat z jednotlivých obcí do výsledných vrstev. Tyto vrstvy byly načteny do programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, kde z nich byl vytvořen projekt. Do projektu byla dodána vrstva „Moravská stezka“, která poslouží uživatelům ke snadnější orientaci v tomto projektu. V programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 byla navržena legenda k jednotlivým mapovým prvkům. Z projektu bylo pomocí programu Autorun vytvořeno samospustitelné CD. Po konzultaci s koncovým uživatelem, kterým byl pan starosta obce Skrbeň byl vytvořen manuál pro použití programu Kristýna-GIS prohlížeč-
57
ka 1.3. Celý postup byl ještě jednou částečně ověřen v praxi na územním plánu obce Suchonice. O projektu byla vytvořena webová stránka.
58
Seznam použité literatury
Tištěné zdroje BURIAN, J., Sloučení územních plánů Mikroregionu Hranicko pro fyzickogeografické hodnocení rozvojových aktivit. [s.l.], 2007. 73 s. Vedoucí diplomové práce Vít Voženílek. ČERNOHOUS, P., ŠIKOLA, L. Od územního plánování po stavební povolení – kdy a jak se účastnit. Zelený kruh, 2007 HENRIK, Josef, KASTNER, Jiří. Školní atlas České Republiky. [s.l.] : [s.n.], c2000, 2002. 32 s. HLADIŠOVÁ, Barbora. Hodnocení a návrh znakového klíče územních plánů mikroregionu Hranicko. [s.l.], 2007. 54 s. Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce. KUBEŠ, J., PERLÍN, R. Územní plánování pro geografy. Karolinum, Praha, 1998, 90 s. LÉTAL, Aleš. Aplikace GIS v geomorfologické mapové tvorbě. [s.l.], 2005. 114 s. Dizertační práce. TATÍČEK, M. technika územního plánování. ČVUT, Praha, 1999. TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka : Climate atlas of Czechia. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2007. 255 s. VOŽENÍLEK, V. Diplomové práce z geoinformatiky. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2002, 31 s. Vyhláška 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti podle stavu 28. 11. 2006. Vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území podle stavu 10. 11. 2006.
59
Internetové zdroje Český statistický úřad. 4034-07, Demografická ročenka okresů České republiky - Olomoucký kraj : ČSÚ [online]. 19. 12. 2007 [cit. 2008-08-14]. Excel. Dostupný z WWW:
. Charakteristika oblasti [online]. [cit. 2008-07-21]. Dostupný z WWW: . Kristýna-GIS [online]. 2009, 13. dubna 2009 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . Obec Příkazy [online]. [cit. 2008-08-15]. Dostupný z WWW: . Obec Skrbeň - úvod [online]. c2005 [cit. 2008-08-14]. Dostupný z WWW: . Úvodní stránka : Obec Křelov - Břuchotín [online]. c2007 [cit. 2008-08-14]. Dostupný z WWW: .
Metodiky BENČUROVÁ-KOZELSKÁ, H., HALUZA, J. Studie („Návrh standardů územně plánovací dokumentace pro GISovské aplikace – metodika“): příloha A.7.1. Datový model. [Ostrava], 2004, 12 s. HYDROSOFT Praha, s. r. o., VARS BRNO, a. s. Metodika digitálního zpracování ÚPN obce pro GIS okresního úřadu : verze 1.5. [Praha], 2000, 86 s. POLÁČEK, J., BENEŠ, J., POLÁČKOVÁ, V. MINIS: Minimální standard pro digitální zpracování ÚP měst a obcí v GIS v Pardubickém kraji. [Praha], 2005, 52 s. T-MAPY, spol. s r. o. Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS: Příručka pro zpracovatele. Praha, 2004, 123 s.
60
Územní plány Alfaprojekt Olomouc a.s.: Územní plán obce Křelov – Břuchotín, Olomouc, 2005. Ateliér-r spol. s r. o.: Územní plán obce Příkazy, Olomouc, 2001. Ateliér-r spol. s r. o.: Územní plán obce Skrbeň, Olomouc, 1998. Urbanistické středisko Brno, s. r. o.: Územní plán obce Suchonice, Brno, 1996.
61
Summary
The aim of this thesis was to establish a methodology for creating a seamless vector urban plan. To meet this challenge, five potential ways to achieve the resulting seamless vector urban plan were established. All of these routes were investigated and subsequently that which seemed the most promising from the perspective of the processor was selected. This path was visualized so that the entire procedure was carried out in the proposed methodology. First, the study area was determined. This study area included three municipalities in the Olomouc Region. They were the municipalities of Křelov-Břuchotín, Příkazy and Skrbeň. The mayors of these municipalities were approached with requests for cooperation. After a personal consultation and presentation of the objectives of the work, they were interested in the offered possibilities. All of them loaned their urban plans, either in digital or analogue form. In return they were promised the final product. The borrowed analogue urban plans were scanned and rectified. Furthermore, a familiarization with the studied area was carried out through the writing out of the map elements of the individual urban plans. Based on this list, a generalization and draft data model were made. The data model was subsequently modified in the course of digitization, which followed it, and after consultation with the staff of the Municipality of the City of Olomouc. After the raster data were digitized, the data, in CAD format, were transferred to the *.shp format, and the data from individual municipalities were fused into the resulting layers. These layers were loaded into the program, Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, where the project was created from them. The layer “Moravská stezka” was added to the project, which will help users to more easily orient themselves in this project. In Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, a legend was proposed for each of the map elements. With the help of the program Autorun, a self-
62
initiating CD was created from the project. After consultation with the end user, who was the mayor of the municipality of Skrbeň, a manual for Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 was created. The whole procedure was once again partially verified in practice using the urban plan of the municipality of Suchonice. A website about the project was created.
63
Přílohy
64
Seznam příloh
CD – ROM č. 1: 1. Metodika pro tvorbu bezešvého územního plánu (1_metodika.pdf) 1. a. Seznam jevů zobrazených na jednotlivých územních plánech obcí studovaného území (1a_mapove_prvky.pdf) 1. b. Generalizace (1b_generalizace.xls) 1. c. Datový model (1c_datovy_model.pdf) 1. d. Znakový klíč (1d_mapovy_klic.xls) 2. Bezešvá vektorová mapa studovaného území 2.a. Projekt Studované území v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (projekt.cri) 2.b. Projekt Křelov-Břuchotín v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (krelov.cri) 2.c. Projekt Skrbeň v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (skrben.cri) 2.d. Projekt Příkazy-Hynkov v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (prikazy.cri) 2.e. Manuál k programu Kristýna-GIS prohlížečka 1. 3: První rande s Kristýnou aneb jak na to? (manual.pdf) 3. Bezešvá vektorová mapa obce Suchonice 3. a. Seznam jevů zobrazených na územním plánu obce Suchonice (3a_suchonice_mapove_prvky.pdf) 3. b. Datový model obce Suchonice (3b_suchonice_datovy_model.pdf) 3. c. Znakový klíč pro územní plán obce Suchonice(3c_suchonice_znakovy_klic.xls) 4. Výstupní data volná 5. Text diplomové práce ve formátu pdf (hladisova_diplomova_prace.pdf)
65
CD – ROM č. 2: 2. Bezešvá vektorová mapa studovaného území (CD poskytované starostům) 2.a. Projekt Studované území v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (projekt.cri) 2.b. Projekt Křelov-Břuchotín v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (krelov.cri) 2.c. Projekt Skrbeň v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (skrben.cri) 2.d. Projekt Příkazy-Hynkov v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (prikazy.cri) 2.e. Manuál k programu Kristýna-GIS prohlížečka 1. 3: První rande s Kristýnou aneb jak na to? (manual.pdf)
Vázané: 1. Metodika pro tvorbu bezešvého vektorového územního plánu
66
Metodika pro tvorbu bezešvého vektorového územního plánu
Příloha č.1 k diplomové práci B. Hladišové (2009): „Metodika pro tvorbu bezešvého vektorového územního plánu“
1. Sběr dat Pro spojování územně analytických podkladů obcí větších územních celků nebo pro převod územně analytických podkladů jedné obce z různých formátů do GIS formátu je vhodné nejdříve kontaktovat pověřenou osobu. Touto osobou může být v malých obcích starosta, ve větších pracovník odboru územního plánování nebo stavebního odboru. V prvním případě je dobré si uvědomit, že ve většině případů mluvíme s naprostým laikem. Tím se myslí přizpůsobit zdůvodnění a vysvětlení záměru „někomu, kdo o dané věci netuší vůbec nic“. V druhém případě je domluva mnohem jednodušší. Pokud jsou k dispozici územně analytické podklady pouze v analogové formě, je nutné zajistit si dopředu velkoformátový skener. Podle mých zkušeností jsou územní plány v obci velmi používanými dokumenty a představitelé obce je požadují co nejdříve vrátit.
2. Seznámení se se studovaným územím Seznámení se se studovaným územím je velmi důležité. Vhodnou pomůckou pro tento bod může být seznam mapových prvků, které s nacházejí v jednotlivých územně analytických podkladech. Tento seznam může být základ pro úpravu navrženého datového modelu (viz kapitola 3. Datový model). Pokud dojde na základě územně analytických podkladů k nejasnostem, je nezbytné vyrazit do terénu.
68
3. Datový model Navrhovaný datový model (viz dále) byl sestaven s ohledem na okruh budoucích uživatelů. Těmi budou obecní zastupitelé, starostové a občané. Proto byl kladen důraz na jednoduchost a přehlednost datového modelu. Jednotlivé mapové prvky byly rozděleny do vrstev, které byly pojmenovány: název obce_název vrstvy_datový typ (bod jako bodová vrstva, linie jako liniová vrstva, pgn jako polygonová vrstva). Vrstvy tak jsou řazeny abecedně, a to jak na úrovni obce, tak na úrovních názvu vrstvy a datového typu. Není dost dobře možné postihnout veškeré jedinečnosti všech územních plánů na území České republiky, protože samotné území je značně variabilní.Proto je tento datový model (a potažmo celá metodika) koncipován jako předloha, která bude muset být upravena na míru zpracovávaných územně analytických podkladů. S ohledem na svobodu zpracovatele, který pracuje s touto metodikou, byl datový model velmi zjednodušen. Zpracovateli je tak ponechána značná svoboda a záleží jen na něm do které vrstvy mapové prvky územně analytických podkladů zařadí. Datový model může být vytvořen pomocí adresářové struktury (pro potřeby programů, které nepodporují databázové prostředí „Personal Geodatabase“ *.mdb) nebo pomocí ESRI formátu „Personal Geodatabase“ (*.mdb). Během vytváření a plnění datového modelu je dobré provést generalizaci ve smyslu zavedení jednotných názvů mapových prvků např. cyklostezka stav, cyklostezky stav, cyklotrasa stav, cyklistická stezka stav atd. sloučíme do jedné kategorie cyklostezka stav (viz příloha 1. b. Generalizace).
69
Tabulka č. 5 : Datový model adresář (Feature Dataset) armada
doprava
shapefile (Feature Class)
typ
obranny_objekt_bod obranny_objekt_linie obranny_objekt_pgn vojensky_ujezd_pgn hranicni_prechod_bod izochrona_5_min_pgn
bod linie polygon polygon bod polygon
izochrona_10_min_pgn
polygon
letecka_doprava_bod letecka_doprava_linie letecka_doprava_pgn ostatni_doprava_bod ostatni_doprava_linie ostatni_doprava_pgn
bod linie polygon bod linie polygon
ochrnanne_pasmo_silnic_pgn polygon silnicni_doprava_bod
bod
silnicni_doprava_linie
linie
silnice_pgn
polygon
silnicni_doprava_pgn
polygon
pesi_komunikace_linie
linie
stezky_linie
linie
vodni_doprava_linie
linie
70
kategorie (stav, návrh, výhled)
izochrona časové dostupnosti zastávky 5 min izochrona časové dostupnosti zastávky 10 min ochranné pásmo letiště ochranné pásmo letiště, letiště úsek celostátního sčítání dopravy úsek celostátního sčítání dopravy, plochy pro dopravní zařízení ochranné pásmo silnic stav ochranné pásmo silnice návrh autobusová zastávky, čerpací stanice pohonných hmot silnice I. třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy, silnice ke zrušení, účelové komunikace, chodníky, místní komunikace, rychlostní komunikace, polní cesty / travnaté cesty, rozhledové pole křižovatky, obratiště, státní silnice silnice I. třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy, silnice ke zrušení, účelové komunikace, chodníky, místní komunikace, rychlostní komunikace, polní cesty / travnaté cesty, rozhledové pole křižovatky, obratiště, státní silnice plochy silniční dopravy, parkoviště, rozhledové pole křižovatky, hygienické pásmo ochrany proti hluku z dopravy, garáže hlavní pěší komunikace a prostranství cyklostezka, cyklistická dálková trasa, turistická trasa
zeleznicni_doprava_bod
bod
zeleznicni_doprava_linie zeleznicni_doprava_pgn
linie polygon
zeleznicni_vlecka_linie eroze_pgn protierozni_opatreni_linie protierozni_opatreni_pgn inzenyrske_site elektricke_vedeni_bod
linie polygon linie polygon bod
eroze
elektricke_vedeni_linie
linie
elektricke_vedeni_pgn
polygon
kanalizace_bod kanalizace_linie
bod linie
kanalizace_pgn
polygon
ostatni_bod ostatni_linie ostatni_pgn plynovod_bod plynovod_linie
bod linie polygon bod linie
plynovod_pgn produktovod_linie produktovod_pgn ropovod_linie ropovovod_pgn telekomunikace_bod telekomunikace_linie telekomunikace_pgn
polygon linie polygon linie polygon bod linie polygon
teplovod_bod teplovod_linie teplovod_pgn vodovod_bod
bod linie polygon bod
vodovod_linie
linie
71
železniční zastávka, železniční přejezd železnice ochranné pásmo železnic, plochy železniční dopravy železniční vlečka plochy erozně ohrožené protierozní opatření protierozní opatření trafostanice, rozvodný spojovací uzel, trafostanice ke zrušení vrchní vedení VN 22 kv, kabelové vedení VN 22 kv, kabelové vedení NN 0, 4 kv, elektrické vedení k zrušení ochranné pásmo vrchního vedení VN, ochranné pásmo elektrických zařízení, ochranné pásmo el. vedení kanalizace dešťová, kanalizace splašková ochranné pásmo čistírny odpadních vod čistírna odpadních vod ostatní plochy regulační stanice plynu STL plynovod, VTL plynovod, plynovod ke zrušení ochranné pásmo VTL plynovodu
veřejný telefonní automat dálkový optický kabel ochranné pásmo telekomunikační zařízení kotelna veřejná studna, vodojem, vodoměrná šachta, armaturní šachta, tlaková stanice vodovod, vodovod ke zrušení, přívod užitkové vody, uliční rozvody
jine_zamery odpady ostatni_ informace priroda
vodovod_pgn
polygon
jine_zamery_bod jine_zamery_linie jine_zamery_pgn odpady_bod odpady_pgn informace_bod
bod linie polygon bod polygon bod
informace_linie informace_pgn biochory_pgn les_pgn
linie polygon polygon polygon
PUPFL_pgn
polygon
ochrana_prirody_bod ochrana_prirody_pgn
bod polygon
ochrana_prirody_hranice_NP_ pgn ochrana_prirody_zony_NP_ pgn ochrana_prirody_hranice_ CHKO_linie ochrana_prirody_hranice_ CHKO_pgn ochrana_prirody_zony_ CHKO_linie ochrana_prirody_zony_ CHKO_pgn ochrana_prirody_hranice_ NPR_pgn ochrana_prirody_hranice_PR_ pgn ochrana_prirody_hranice_ NPP_pgn ochrana_prirody_hranice_PP_ pgn ochrana_prirody_hranice_ prirodniho_parku_pgn ochrana_prirody_hranice_ NATURA2000_pgn ochrana_prirody_hranice_ UNESCO_pgn
polygon
72
ochranné pásmo vodovodu, hranice pásma hygienické ochrany vodního zdroje
bývalá skládka, rekultivace bývalá skládka, rekultivace označení sčítacího úseku , počet vozidel
les, plochy k zatravnění a částečnému zalesnění, ochranné pásmo lesa pozemky určené k plnění funkcí lesa památný strom maloplošné chráněné území, významný krajinný prvek, přírodní hodnoty
polygon linie
hranice CHKO
polygon
hranice CHKO
linie
1. zóna CHKO, 2. zóna CHKO, 3. zóna CHKO 1. zóna CHKO, 2. zóna CHKO, 3. zóna CHKO
polygon polygon polygon polygon polygon polygon polygon polygon
pudy_pgn
polygon
USES_ostatni_pgn USES_lokalni_pgn
polygon polygon
USES_regionalni_pgn
polygon
USES_nadregionalni_pgn
polygon
tezba
dobyvaci_prostor_pgn lozisko_pgn
polygon polygon
voda
ochrana_vod_linie
linie
voda_linie voda_pgn
linie polygon
zaplavy_Q100_linie
linie
zaplavy_Q100_pgn
polygon
zaplavy_Q1997_ linie zaplavy_Q1997_pgn nezastavene_plochy_pgn
linie polygon polygon
zemedelska_puda_pgn hrbitov_pgn PHO_hrbitova_pgn jina_ochranna_pasma_pgn
polygon polygon polygon polygon
nezastavene_ plochy zastavba
obcanska_vybavenost_pgn polygon hranice_vesnicke_pamatkove_ polygon rezervace_pgn pamatky_bod bod
73
třída ochrany zemědělské půdy, hranice BPEJ interakční prvek biocentrum lokální, biokoridor lokální biocentrum regionální, biokoridor regionální biocentrum nadregionální, biokoridor nadregionální dobývací prostor nevýhradní ložisko nerostných surovin, výhradní ložisko nerostných surovin, ložisko nevýhradních nerostných surovin, hranice chráněného ložiskového území hranice CHOPAV, ochranné pásmo zdrojů pitné vody 1. stupně, ochranné pásmo zdrojů pitné vody 2. stupně, hranice pásma hygienické ochrany vodního zdroje meliorační svodnice vodní plochy, vodní nádrž, plochy meliorace, vodní toky, ochranná pásma zdrojů pitné vody 1., 2. stupně záplavové území Q100, protipovodňová hráz záplavové území Q100, protipovodňová hráz hranice zatopeného území 1997 hranice zatopeného území 1997 trvalé travní porosty, zahrady, zahrádkářská kolonie, louky a pastviny, pole, sady orná půda, pole hřbitov, ochranné pásmo hřbitova PHO hřbitova regulační čáry, radonové zatížení horninového podloží, ochranná pásma, ochranné režimy plochy občanské vybavenosti hranice vesnické památkové rezervace sochy, kapličky, kříže, boží muka; stavební dominanty objekty charakterizující místní prostředí a tradici; památky místního významu
pamatky_pgn
polygon
pohledy_linie
linie
verejne_prospesne_stavby_ pgn prumyslova_ vyroba_pgn zemědělská_vyroba_pgn ochranne_pasmo_ zemědělská_vyroby_pgn ochrana_obyvatelstva_pgn revitalizace_pgn zastavitelna_plocha_pgn zastavena_plocha_pgn
polygon
hranice_katastr_uzemi_pgn resene_uzemi_pgn ostatni_plochy_pgn obytne_objekty_pgn
polygon polygon polygon polygon
technicka_vybavenost_pgn pestebni_cinnost_pgn rekreace_pgn verejna_zelen_pgn
polygon polygon polygon polygon
polygon polygon polygon polygon polygon polygon polygon
funkcni_plochy plochy_neurbanizovane_pgn
plochy_urbanizovane_pgn
polygon
polygon
74
památkové ochranné pásmo, architektonicky hodnotné objekty, ochranné pásmo archeologických nálezů, památka místního významu, hranice urbanisticky cenného území, památkově chráněné objekty hodnotné pohledové směry, místa důležitých výhledů veřejně prospěšné stavby průmyslová výroba zemědělská výroba ochranné pásmo zemědělské výroby plochy k regeneraci hranice zastavitelného území hranice současně zastavěného území hranice katastrálního území správní hranice řešeného území ostatní plochy plochy obytné – RD, plochy obytné – BD, bydlení hromadné, podružné objekty, smíšené bydlení technická vybavenost pěstební činnost rekreace, sport veřejná zeleň, zeleň ochranná a ostatní, zeleň krajinná mimo lesní pozemky plochy zemědělské plochy lesní plochy přírodní plochy smíšené nezastavěného území plochy těžby nerostů plochy specifické plochy vodní a vodohospodářské plochy bydlení plochy rekreace plochy občanského vybavení plochy veřejných prostranství plochy smíšené obytné plochy dopravní infrastruktury plochy technické infrastruktury plochy výroby a skladování plochy smíšené výrobní
ZPF
ZPF_pgn
polygon
bydlení, občanská vybavenost, plochy občanského vybavení, plochy pro sport a rekreaci, plochy technického vybavení, orná půda, zahrady, trvalé travní porosty, pozemky určené k plnění funkcí lesa, vodní toky a plochy, nezemědělská půda – stavební a ostatní, průmyslová výroba, zemědělská výroba, doprava
Tabulka č. 6: Atributy pro jednotlivé vrstvy zmíněné výše: Field Name kategorie obec poznamka puvod_kate poznamka1
Data Type text text text text text
Length 25 20 50 nebo 100 25 50 nebo 100
Obr. č. 41: Tvorba atributové tabulky v programu ArcCatalog od firmy ESRI
75
Obr. č. 42: Atributová tabulka vrstvy krelov_ochranne_pasmo_silnic_pgn.shp
Další pole do atributové tabulky dodávat nedoporučuji, protože se nejdená o oficiální dokument a např. pole „plocha“ nebo „délka“ by mohlo svádět k rozhodování na základě údajů v atributové tabulce, na místo např. nad oficiální katastrální mapou.
5. Územní plán v analogovém formátu – skenování materiálů v analogovém formátu Vzhledem k formátu jednotlivých listů územně analytických podkladů (většinou, ale ne nutně A1, A2 nebo atypický formát), je třeba zajistit velkoformátový skener. Nejvhodnějším nastavením skeneru se mi jeví rozlišení 300 dpi. Vzniklé skeny jsou sice velice náročné na paměť, ale vzhledem k pozdějšímu využití je menší rozlišení nevhodné a větší zbytečné. Pro přehlednost je dobré skeny pojmenovávat: název obce_číslo mapy_název mapy_měřítko.
76
6. Územní plán v analogovém formátu – rektifikace Pro rektifikaci se mi osvědčil program ArcGIS 9. 3 od firmy ESRI, nástroj „Georeferencing“. Analogovou mapu je dobré zrektifikovat ke katastrální mapě jednotlivých území.
Obr. č. 43: Rektifikace pomocí nástroje „Georeferencing“
7. Územní plán v analogovém formátu – digitalizace Z mého pohledu je nejpříjemnějším nástrojem pro digitalizaci program ArcGIS 9. 3 od firmy ESRI. Ze tří možností (tj. automatická, poloautomatická a manuální) je nejschůdnější manuální digitalizace.
77
Manuální digitalizace se provádí „on screen“ za použití nástroje „Editor“. Dále je dobré využít funkce „Snapping...“ Druhou možností je poloautomatcká digitalizace pomocí nástroje „ArcScan“, tato cesta byla vyloučena jako nevhodná pro daný typ dat z důvodu značného obsahu a barevnosti mapy, protože nadstavba umožňuje vektorizovat transformované podklady, které musí být převedeny do monochromatického vyjádření (černá a bílá barva) (upraveno podle Létal, 2005).
8. Územní plán v digitálním formátu – převod CAD dat do formátu shp Převod územně analytických podkladů z formátu CAD do formátu GIS se provádí v programu ArcGIS 9. 3 od firmy ESRI a to následujícím způsobem. Nejdříve se načtou data ve formátu *.dgn. Pomocí atributové tabulky a seznamu prvků, který byl poskytnut spolu s daty, se vyberou prvky pro převod do vrstvy *.shp. Po provedení výběru, se kliknutím pravým tlačítkem myši rozbalí nabídka. Z této nabídky se vyberte příkaz „Data“ a dále pak „Export data …“ (viz obr. č. 44)
78
Obr. č. 44: Export dat
Nakonec se nová vrstva ve formátu *.shp uloží na příslušné místo a pod příslušným jménem (viz obr. č. 45)
Obr. č. 45: Ukládání exportovaných dat
79
9. Územní plán v digitálním formátu –Rektifikace vektorových dat Rektifikace vektorových dat se provádí v programu ArcGIS 9. 3 od firmy ESRI pomocí nástroje „Spatial Adjustment“ viz obr. č. 46.
Obr. č. 46: Rektifikace pomocí nástroje „Spatial Adjustment“
10. Znakový klíč Následující znakový klíč je vytvořen v a pro program Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. Přehled kartografických znaků s jejich popisem, který umožňuje rychlou a snadnou úpravu dat v prostředí programu Kristýna-GIS prohlížečka
80
1.3. Z technických důvodů je znakový klíč zařazen v samostatné příloze č. 1. d. Znakový klíč. Následující obrázky č. 47 a 48 znázorňují možnosti tvorby znakového klíče v prostředí programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. Z důvodu omezených možností tvorby kartografických znaků v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 (např. nemožnost vytvářet složené kartografické znaky, přerušované linie mohou mít pouze tloušťku 1 atd.) byly některé znaky upraveny pro tyto podmínky (např. vrstva elektricke_vedeni_linie.shp) viz příloha č. 1. d. Znakový klíč, neznamená to že by kartografické znaky zobrazené v tomto dokumentu byly doporučené i pro prostředí s lepšími možnostmi kartografického vyjádření (např. program ArcGIS 9. 3).
Obr. č. 47: Tvorba legendy v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, nastavení jedinečných hodnot (obec Skrbeň)
81
Obr. č. 48: Tvorba legendy v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3, výběr barvy a tvaru plošného znaku (obec Skrbeň)
82
Úprava legendy v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 Legendu jednotlivých vrstev můžete skrýt nebo ukázat pomocí kliknutí pravého tlačítka myši na téma, které chcete upravovat.
Obr. č. 49: Práce s legendou
Pokud chcete změnit znak nastavený v projektu úplně, klikněte pravým tlačítkem myši na zvolené téma, z nabídky vyberte příkaz „Vlastnosti...“, záložku „Všeobecné“, kde zvolte jediný symbol, jedinečné hodnoty nebo intervaly. Pak pokračujte na záložku „Jedinečná legenda“, kde si zvolte podle které kategorie z atributové tabulky budete prvky třídit. Pak dvojklikem na navržený znak prvku otevřete nabídku „Vlastnosti tématu“, kde si můžete zvolit velikost, tvar, barvu atd. znaku. Nakonec potvrďte svůj výběr tlačítkem „OK“.
83
Obr. č. 50: Změna znaku v programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3
11. Distribuce koncovému uživateli Požadavky na prezentační software byly následující: freeware, možnost nastavení relativních cest, snadné ovládání. Pro tento účel byl zvolen Janitor 2.4.7, a to jeho část JanMap. Důvodem byla bezplatnost, čeština, snadné ovládání, bez nutnosti instalace na počítač, přenositelnost, malé požadavky na místo na paměťovém médiu, možnost editace i samotnými koncovými uživateli, možnost využití služeb WMS. Nevýhodou jsou omezené možnosti kartografického vyjádření. Přes nesporné výhody ale nakonec Janitor 2.4.7 použit nebyl, a to z toho důvodu, že v době odevzdání této
84
práce, byl k dispozici pouze Janitor 2. 4. 6, která neumožňuje nastavení relativní cesty a tím pádem ani přenášení hotového projektu a beta verze programu Janitor 2.4.7, která obsahovala chyby. Tyto chyby zapříčinily nemožnost práce s větším počtem vrstev nebo s větším objemem dat (viz obr. č. 51) Zpráva o problémech s programem Janitor 2.4.7 byla zaslána tvůrcům tohoto programu, ale do odevzdání diplomové práce, nebyla chyba z jejich strany vyřešena. Proto musel být pro prezentaci a předání dat zvolen jiný program.
Obr. č. 51: Ukázka chyb v programu Janitor 2.4.7
Řešením toho problému se stala Kristýna-GIS prohlížečka 1.3. KristýnaGIS prohlížečka 1.3 má téměř stejné výhody jako již zmiňovaný Janitor 2.4.7,
85
kromě omezených editačních možností, jde editovat pouze atributová tabulka v omezeném rozsahu a možnosti využití WMS. Tento problém by se dal vyřešit zakoupením licence programu Kristýna-GIS 3.0 za 59 euro (k 15. 4. 2009). Nevýhodou placeného programu Kristýna-GIS 3.0 ovšem je zákaz jeho šíření (viz dále). Program Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 je volně ke stažení na webových stránkách http://www.christine-gis.com/cz/. Nespornou výhodou programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 je šiřitelnost a možnost tvorby samospustitelného CD za pomoci programu Autorun.
Tvoba samospustitelného CD (upraveno podle http://www.christine-gis.com/cz/) Předtím, než začnete připravovat svou mapovou prezentaci vytvořte na svém pevném disku adresář. Do tohoto adresáře budete postupně ukládat obsah Vašeho distribučního CD. V závěru celý obsah tohoto adresáře vypálíte na CD. V tomto článku je tento adresář nazván cdrom.
1. Kopírování instalace Kristýny-GIS prohlížečky 1.3 do adresáře cdrom Nainstalujte program Kristýna-GIS Prohlížečka na pevný disk. Najděte instalační adresář (pravděpodobně C:\Program Files\Christine-GIS) a zkopírujte jej do adresáře cdrom. 2. Kopírování dat do adresáře cdrom V adresáři cdrom vytvořte podadresář, do kterého umístíte data. V tomto článku je tento podadresář nazván data. Zkopírujte všechna data potřebná pro vytvoření prezentace do adresáře data. Pro velké datové sady je doporučeno
86
vytvořit prostorový index (soubory *.six). Poté co nastavíte symboliku dat nebo data klasifikujete můžete tato nastavení uložit do souboru legendy (soubory *.leg). Prostorové indexy a soubory s legendou ukládejte společně s daty.
3. Tvorba projektu s mapovou prezentací Spusťte program Kristýna-GIS Prohlížečka, vytvořte mapovou prezentaci a uložte ji do souboru projektu (projekt.cri) s použitím relativních cest k datům.
4. Tvorba soubor autorun.inf Vytvořte soubor autorun.inf v adresáři cdrom. Windows detekuje vložení CD do mechaniky CD-ROM a může spustit nějakou aplikaci v závislosti na obsahu souboru autorun.inf, který je umístěn na vloženém CD.
5. Vypálení CD Nakonec vypalte obsah adresáře cdrom na CD médium a vše vyzkoušejte. Když vložíte vypálené CD do mechaniky CD-ROM, spustí se Kristýna a načte projekt. Při otevírání projektu je spuštěn skript, který zobrazí uvítací bitmapu (viz obr. č. 52). Poznámka: Windows mají možnost vypnutí funkce automatického přehrávání. V tomto případě musí uživatelé spustit prezentaci dvojklikem na soubor projektu (upraveno podle http://www.christine-gis.com/cz/).
87
Obr. č. 52: Rozhraní vytvořené pomocí programu Autorun
Pro lepší funkčnost celého projektu by bylo dobré využití služeb WMS. Do projektu by mohla být dodána vrstva ortofotomapa, vrstevnice, katastrální mapa atd.). Bohužel, bezplatná verze programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3 tuto službu nepodporuje, placená verze programu Kristýna-GIS 3.0 se službami WMS pracovat umí, ale zakoupení jedné licence stojí 59 euro (údaj platný k 15. 4. 2009), je tedy na každé obci, aby zvážila, jestli je přínos těchto služeb natolik velký, že stojí za to do nich tuto částku investovat.
88
Součástí projektu by v takovémto případě mohl být manuál, který koncovému uživateli v jednoduché a srozumitelné formě osvětlí základní možnosti a principy práce s těmito službami (stejně jako manuál „První rande s Kristýnou aneb jak na to“ v případě programu Kristýna-GIS prohlížečka 1.3).
Obr. č. 53: Ukázka možnosti využití služeb WMS v programu Kristýna-GIS 3.0
12. Aktualizace Po vytvoření bazešvého vektorového územního plánu, bude docházet ke změnám ve studovaném území. Je už na zpracovatli, aby takové změny zapracoval do bezešvého vektorového územního plánu. Tato práce by měla vypadat tak, že danou změnu zapíšete do Seznamu jevů zobrazených na
89
jednotlivých územních plánech (příloha č. 1. a), zařadíte do Generalizace (říloha č. 1. b), Datového modelu (příloha č. 1. c) a Mapového klíče (příloha č. 1. c). Změnu potom zvizualizujete v bezešvém vektorovém územním plánu a to buď jako novou vrstvu nebo úpravou některé ze stávajících vrstev bezešvého vektorového územního plánu.
13. Omezení práce
Omezením této práce je nefunkčnost samospustitelného CD na počítačích s operačním systémem Windows Vista. Toto mínus by se dalo odstranit použitím programu Janitor 2.4.7, ten ale být z důvodů uvedených výše použit zatím ještě nemůže (údaj platný k 15. 4. 2009). Program Janitor 2.4.7 by také mohl být řešením pro problém s WMS službami.
90
Seznam použité literatury Internetové zdroje Kristýna-GIS [online]. 2009 , 13. dubna 2009 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: .
Tištěné zdroje LÉTAL, Aleš. Aplikace GIS v geomorfologické mapové tvorbě. [s.l.], 2005. 114 s. Dizertační práce.
91