QUO VADIS, studente?
Maturantovy kupecké počty
František Ježek, 30. března 2012
Obsah 1. 2. 3. 4.
Evropské barometry. Několik „příběhů“. Kolik stojí studium na vysoké škole? Vyplatí se studovat?
Evropské barometry
Reforma sociálního systému Vzdělaný člověk je zpravidla čistým plátcem ve vztahu k sociálnímu systému. Vzdělaný občan vykazuje výrazně vyšší míru zaměstnanosti i ve vyšším věku.
Zaměstnanost V ČR pracuje podle vzdělání: ZŠ 42,3 %, SŠ 71,4 %, VŠ 81,5 %
Míra nezaměstnanosti V ČR míra nezaměstnanosti: ZŠ 24 %, SŠ 6,8 %, VŠ 2,8 %
Studenti v terciárním vzdělávání
V ČR je vysokoškolské vzdělávání stále velmi silně zaměřené jen na mladé. Jiná situace je v UK, DK, SE.
Reforma důchodového systému Vzdělaný člověk je ochoten a schopen pracovat i ve vyšším věku. Vzdělaný člověk zpravidla financuje udržitelnost důchodového systému mnohaletým relativně vysokým příspěvkem (a poměrně nízkým výnosem ze systému). Vzdělaný občan myslí na stáří a má tendenci snížit (prozíravě) vlastní závislost na celém systému.
Individuální ekonomický výnos ze vzdělávání •Individuální ekonomický výnos z investice do vzdělávání je v průměru v ČR stále velmi vysoký. Absolvent (muž) vysoké školy v průměru vydělá dvojnásobek toho, co by vydělal bez vysokoškolské kvalifikace. •Vyšší výnos vykazuje jen Brazílie a Maďarsko. •Individuální ekonomický výnos ze vzdělání je u žen nižší (160 %) a je přibližně na průměru zemí OECD.
Reforma zdravotnického systému Vzdělaný člověk vykazuje výrazně vyšší individuální pocit zdraví. Vzdělaný člověk zpravidla výrazně méně konzumuje zdravotnickou péči (otázkou jsou ale náklady – cena úkonů). Vzdělaný občan vykazuje „vyšší míru afinity“ ke zdravému životnímu stylu.
Individuální vnímání zdraví •Jedná se o zajímavou a relativně novou statistiku. Prvně je uplatněna právě v EAG2010 spolu se zjištěním vztahu vzdělání a zájmu o politiku a vztahu mezi vzděláním a vnímáním mezilidských vztahů. Jedná se o výstupy širokého výzkumu v zemích OECD v letech 2004, 2006 a 2008. •Obecně platí, že vzdělanější člověk se cítí zdravější než člověk méně vzdělaný, resp. vzdělanější člověk o sobě takto informuje. •Pro ČR platí, že rozdíly mezi vzdělanostními skupinami se velice výrazně v takovéto výpovědi odlišují. Zajímavé by bylo zjištění, jak různé vzdělanostní skupiny zatěžují zdravotnický systém. Mimochodem v univerzitě třetího věku tvrdíme „senior, který sedí v lavicích, zpravidla nevysedává v čekárně u lékaře“.
Reformy terciárního vzdělávání Velmi pomalý a „nepredikovatelný“ postup Zákon o vysokých školách o zásadní není školné, ale o otázky zajišťování kvality (hodnocení a akreditace), o diverzifikace (typologie programů, univerzit), o řízení (rektor, Rada VVŠ, samospráva, členění), o kariérní otázky.
Reformy terciárního vzdělávání Zákon o finanční pomoci studentům o ztráta „tahu na branku“, o zasahuje do několika sektorů (MF, MPSV), o snaha o minimalizaci transakčních nákladů, o tápání ve volbě modelu školného.
VVŠ a nezaměstnanost Nezaměstnaní absolventi k 30. 9. 2011 Počet nezaměstnaných abs. 30. 9. 2011
Nezaměstnaní na 10000 studentů
600,00
500,00
400,00
300,00
200,00
100,00
0,00
Jaké náklady má stát s nezaměstnanými absolventy VVŠ? Jaké náklady má stát s nezaměstnanými absolventy ZČU?
Absolventi ZČU Podíl absolventů ZČU registrovaných na úřadech práce (období 4.2010 - 10.2011 - čtyři měření) 8,0%
Absolventi tzv. náročných studijních programů nebývají bez zaměstnaní
7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% FAV
FEK
FEL
FF
FPE
FPR
FST
FZS
UUD
Studuje na VŠ z Plzeňska příliš mnoho studentů?
Oborový vývoj počtu studentů
Několik „příběhů“
O procentech Pane poslanče, Česká republika vydává na vzdělání cca 4,5 % HDP. Např. USA 7 %, severské země přibližně 6,5 % apod. Jak toto chcete změnit? Poslanec: No jo, ale jak velké HDP USA má. Pointa? BUĎ poslanec nerozumí pojmu procento, NEBO poslanec má povědomí o nelineárním chování některých systémů. Otázka: Jaké procento je správné? V tom je podstata strategického managementu.
Výdaje na vzdělávání
Zdroj: UIV, interpretace EAG 2011
Míra vstupu do terciárního vzdělávání
O managementu rizik Student: Proč se mám učit geometrii a matematiku, když chci být managerem? Pár let poté (týž student): V mapě rizik mám vyznačit rizika různých stupňů závažnosti, jak mám ty přímky namalovat? Co to je hladina významnosti? (součin dopadu a pravděpodobnosti)
Mapy rizik
Paradox průměru Student: Všichni, kdo momentálně pracují, dostávají menší mzdu, než tomu bylo vloni. Jak je možné, že roste průměrná mzda? Nevěříte náhodou jen statistikám, které jste si sám zfalšoval? (údajný citát W. Churchilla).
Hrubé průměrné mzdy podle věku a dosaženého vzdělání 50 000
Základní
45 000
Střední bez Maturita
40 000
Bakalářské 35 000
Magisterské
30 000
Prům. mzda celkem
25 000 20 000 15 000
Zdroj: Materiály týmu IPn RTV, 2011
65
60
55
50
45
40
35
30
25
20
10 000
Kolik stojí studium?
Kolik stojí studium? (tři roky) Rodina: o Výdaje: 10 x 3 x 7 = 210 (tis. Kč) o Ušlý výdělek: 10 x 3 x 15 = 450 (tis. Kč)
Stát: o Výdaje: 3 x 100 = 300 (tis. Kč) o Ztráta na daních: 0,4 x 450 = 180 (tis. Kč)
Při rozhodování o přihlášce ke studiu máte v ruce „šek“ na 1 mil. Kč.
27
Cena nezaměstnanosti Morální škody jsou horší než škody finanční!!! Finanční zátěž pro stát: o dávky, ušlý výběr daně, zdravotní a sociální pojištění o měsíčně zátěž cca 17 tis. Kč pro stát o ročně jde cca 200 tis. Kč za osobu
Rozpočtová pravidla MŠMT již tento ukazatel používají (byť mediálně se stále píše o tom, že VŠ jsou nuceny nabírat jen velké počty studentů)
Při jednání o rozpočtu fakult vedení ZČU tento argument již používá delší čas.
28
Vrátí se náklady na studium?
Vrátí se vůbec tato investice? Rodina: o Vysokoškolák vydělává cca o 40 % více, tj. měsíčně cca o 5 tis. Kč, ročně o cca 60 tis. Kč. o Vzdělání se finančně vrátí cca za10 let a pak jde již o zisk.
Stát: o Rovněž za 15 let vybere na vyšším výnosu daní to, co vložil. Ale navíc: tvorba dalších pracovních míst, konkurenceschopnost, …
V čem je problém této úvahy? Všechno to platí v průměru.
30
Co požadují evropští zaměstnavatelé? Týmová práce Odb. kompetence Komunikace ICT Adaptabilita R/W gramotnost Analýzy a ř. problémů Plán a organizace Schopnost rozhod. Číselná gramotnost Jazykové kompetence
Závěry – mírně pesimistické Matematická (číselná, geometrická, …) gramotnost není výsadou matematiky, mnohem účinnější se může jevit „rozptýlené působení“. Dovedete-li didakticky partii učiva k dokonalosti, bude brzy vypuštěna ze vzdělávacího plánu.
Závěry – mírně optimistické Přesvědčte o užitečnosti matematiky kolegy ve sboru. Poznejte jejich disciplíny a najděte vazby. I matematika je součástí kulturního dědictví. Praktikujte v matematice, dokažte i na úrovni školy, že k něčemu je. Může jít např. o korektní statistiky, trendy atd. Učit matematiku je hrdinství, které si ale lze i užít. Matematika vykazuje nízkou míru „afinity k politickému podmiňování“.
