MAS MORAVSKÝ KRAS O. S

EkoWATT CZ s. r. o. Váš partner v energetice a ekonomice pro ekologii od roku 1990 Your Sustainability Partner since 1990

ANALÝZA VYUŽITÍ POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY NA ÚZEMÍ PŮSOBNOSTI

MAS MORAVSKÝ KRAS O. S. Zpracováno na základě smlouvy o dílo č. 13025 Jiří Beranovský, Kamila Vávrová, Jan Truxa březen 2013 Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

EkoWATT CZ s. r. o. Praha (sídlo/fakturace): České Budějovice:

www.ekowatt.cz | www.prukazybudov.cz | www.energetika.cz A: Areál Štrasburk, Švábky 52/2, 180 00 Praha 8, CZ T: +420 266 710 247 | [email protected] A: Žižkova 1, 370 01 České Budějovice, CZ | T: 389 608 211 | [email protected] DIČ: CZ 27 59 98 17| č. účtu: 103 106 0334/5500 Tiskneme na recyklovaný a bezchlórově bělený papír.

EkoWATT CZ s. r. o. Váš partner v energetice a ekonomice pro ekologii od roku 1990 Your Sustainability Partner since 1990

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Zadavatel: Sídlo / Trvalý pobyt: Statutární zástupce: IČ, DIČ nebo datum narození: tel.: e-mail: Zástupce pro jednání: Zpracovatel: Sídlo a kontaktní adresa: IČ, DIČ tel.: fax: e-mail: www: Předmět činnosti: Právní forma: Registrace: Statutární zástupce: Bankovní spojení: Číslo účtu:

Autoři:

Spolupráce: Schválil:

Užívání díla:

EkoWATT CZ s. r. o. Praha (sídlo/fakturace): České Budějovice:

MAS Moravský kras o.s. Sloup 221, 679 13 Miloslav Novotný 27028992 +420 511 141 728 [email protected] www.mas-moravsky-kras.cz, www.energy-region.eu Oldřich Sklenář EkoWATT CZ s. r. o. Švábky 2, 180 00 Praha 8 275 99 817, CZ 275 99 817 +420 266 710 247 +420 266 710 248 [email protected] www.ekowatt.cz Poradenská a konzultační činnost v energetice. Společnost s ručením omezení u MS v Praze pod číslem oddíl C, vložka 113704 Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA Raiffeisenbank, a.s., Milady Horákové 10, Praha 7 103 106 0334 / 5500 Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA Ing. Kamila Vávrová (Havlíčková) (VÚKOZ) Ing. Jan Truxa

Ing. Tomáš Voříšek (SEVEn) Ing. Karel Srdečný

Tento dokument je chráněn autorským právem a lze jej používat pouze k účelům vyplývajícím z uzavřené smlouvy o dílo, na základě níž byl tento dokument vytvořen. Rozmnožování (s výjimkou zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny pro osobní potřebu objednatele) a rozšiřování dokumentu a jiné užití dokumentu k účelům nevyplývajícím z uzavřené smlouvy o dílo je možné pouze s předchozím písemným souhlasem EkoWATT CZ s. r. o.

www.ekowatt.cz | www.prukazybudov.cz | www.energetika.cz A: Areál Štrasburk, Švábky 52/2, 180 00 Praha 8, CZ T: +420 266 710 247 | [email protected] A: Žižkova 1, 370 01 České Budějovice, CZ | T: 389 608 211 | [email protected] DIČ: CZ 27 59 98 17| č. účtu: 103 106 0334/5500 Tiskneme na recyklovaný a bezchlórově bělený papír.

PODĚKOVÁNÍ Studie vznikla díky laskavé podpoře MAS Moravský kras o. s. Naše poděkování patří dále lidem, kteří se zúčastnili přípravy textů. Jsou to (v abecedním pořadí): Ing. Kamila Vávrová (Havlíčková) (VÚKOZ v. v. i.) Ing. Tomáš Voříšek (SEVEn)

PŘEHLED Studie se zabývá analýzou využití potenciálu biomasy pro energetické účely na území působnosti MAS Moravský kras. Zabývá se především možnostmi využití potenciálu spalováním biomasy a využitím bioplynu. Analýza se týká potenciálů využití biomasy: Ze zemědělské produkce na veškeré orné půdě a TTP, ze zemědělské produkce a energetické plodiny na 2 % rozlohy orné půdy a 0,5 % rozlohy TTP, z biomasy z lesní půdy, BRKO, a bionafty. Ekonomicky využitelný potenciál uvažuje skutečné možnosti využití s komerčně a běžně dostupnými technologiemi na současném trhu. Možnosti využití hodnotí připravenost využití tohoto potenciálu s ohledem na minimální cenu energie příslušného zdroje, která je výsledkem ekonomické kalkulace typických uvažovaných případů. V závěrečném shrnutí a doporučení je zpracována SWOT analýza a jsou stanoveny doporučované strategie dalšího rozvoje sektoru formou SWOT/ TOWS matice sestavené na základě scénářů, které byly vytvořeny na základě analýzy „řídících sil“ (driving forces), PEST analýzy a analýzy zainteresovaných stran (stakeholders analysis). Navíc je přidána stručná analýza potenciálu nově vytvořených pracovních míst. Stručné závěry lze formulovat následujícím způsobem: Celkový ekonomicky využitelný potenciál výroby elektřiny z biomasy na zemí MAS Moravský kras je minimálně 82 507 MWh/rok. Ekonomicky využitelný potenciál výroby tepla je minimálně 673 862 GJ/rok v primárních energetických zdrojích. Vlastní realizace může zabezpečit velmi střízlivým odhadem minimálně 69 zaměstnaneckých míst ročně po dobou cca 20let. Jako robustní strategie na podporu rozvoje využití potenciálu biomasy na sledovaném území se jeví podpora komunit, komunitních projektů informovanosti a podpora přirozených vůdčích osobností, které jsou schopné zrealizovat pilotní projekty. Studie je členěna do 6 kapitol. Po formulaci zadání následuje úvodní kapitola, která je věnována základním informacím o území a jeho základních charakteristikách i z energetického hlediska. Kapitola 3 se obecně zabývá metodikou a definicemi potenciálů a ekonomického hodnocení. V kapitole 4 je provedena vlastní analýza potenciálů. V kapitole 5 je uveden přehled použitelných technologií. Jednotlivé zdroje jsou přehledně seřazeny v podobné nomenklatuře, která ukazuje dostupné technologie, ekonomiku typických instalací, eventuelně příklady dobré praxe, zdroje dat, metodiku a stanovení potenciálů, zaměstnanost a shrnutí. Kapitola 6 shrnuje výsledky a zjištění a formuluje závěry a doporučení.

Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

III

REVIEW The study analyzes the potential of biomass utilization for energy purposes within the territory of the Moravian Karst LAG. It mainly focuses on the possibilities of exploiting the potential of biomass combustion and biogas utilization. The analysis investigates the potential use of biomass originating from: agricultural production on all the arable land and grassland, agricultural production and energy crops on 2 per cent of arable land and 0.5 per cent of grassland, biomass from forest land, biodegradable municipal waste, and biodiesel. Regarding the economically exploitable potential, the real possibilities of utilization of commercial and widely available technologies in the market today are considered. Regarding the utilization possibilities, the readiness of this potential with respect to the minimum energy cost of the related resource, which is the result of an economic calculation of typical cases, is assessed. The summary and recommendations include a SWOT analysis and recommended strategies for further development of the sector are set out in the form ofa SWOT/TOWS matrix compiled based on scenarios that were created based on an analysis of "driving forces", PEST analysis, and stakeholder analysis. In addition, a brief analysis of the potential of newly created jobs is added as well. Brief conclusions can be expressed as follows: the entire economically exploitable potential for electricity generation from biomass within the territory of Moravian Karst LAG is at least 82 507 MWh/year. Economically exploitable potential for heat generation is at least 673 862 GJ/year in primary energy sources. In a very conservative estimate, the actual implementation may provide at least 69 jobs annually for a period of about 20 years. A robust strategy to support the development of biomass exploitation potential in the researched area seems to lie in the support for communities, community awareness projects and support for natural leaders who are able to implement the pilot projects. The study is divided into six chapters. After formulating the task, there is an introductory chapter that is devoted to basic information about the territory and its fundamental characteristics from the energy point of view. Chapter 3 deals with the general methodology and definitions of potentials and economic evaluation. In chapter 4, the very analysis of potentials is carried out. Chapter 5 contains an overview of the applicable technologies. Individual resources are transparently organized in a similar nomenclature which presents available technologies, economical values of typical installations, and possibly examples of good practice, data sources, methodology and determination of the potentials, employment data and a summary thereof. Chapter 6 summarizes the results and findings and articulates conclusions and recommendations.


IV

OBSAH PODĚKOVÁNÍ....................................................................................................................... III PŘEHLED ............................................................................................................................ III REVIEW.............................................................................................................................. IV SEZNAM OBRÁZKŮ:

VII

SEZNAM TABULEK:

VII

SEZNAM ROVNIC:

VIII

SEZNAM ZKRATEK:

IX

1.

ZADÁNÍ ......................................................................................................................10

2.

ÚVOD ........................................................................................................................12

3.

4.

2.1.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ MAS MORAVSKÝ KRAS

12

2.2.

KLIMATICKÉ POMĚRY

13

2.3.

SRÁŽKOVÉ POMĚRY

14

2.4.

VĚTRNÉ PODMÍNKY

15

2.5.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

15

2.6.

ÚROVEŇ PLYNOFIKACE A VYTÁPĚNÍ

15

2.7.

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

16

METODICKÁ ANALÝZA A ZÁKLADNÍ POJMY A DEFINICE .............................................................17 3.1.

DEFINICE POTENCIÁLU BIOMASY

17

3.2.

VYUŽITÍ DOTAZNÍKŮ Z DOTAZÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO STANOVENÍ POTENCIÁLŮ

17

3.3.

EKONOMICKÁ ANALÝZA TYPICKÝCH INSTALACÍ

18

3.4.

ANALÝZA SWOT

19

3.5.

ANALÝZA PEST, STEP, PESTLE, PESTELI

19

3.6.

PORTERŮV MODEL PĚTI SIL

20

3.7.

SHRNUTÍ A DISKUSE METOD A METODIKY

20

3.8.

OMEZENÍ POUŽITÝCH METOD

21

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY ........................................................22 4.1.

VÝPOČET POTENCIÁLU BIOMASY NA ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PŮDĚ S VYUŽITÍM GIS

4.1.1.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A NÁROKY VYBRANÝCH ZÁMĚRNĚ PĚSTOVANÝCH ENERGETICKÝCH PLODIN

22

4.1.2.

SCÉNÁŘE PRO STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY

23

4.1.3.

SHRNUTÍ KE STANOVENÍ POTENCIÁLŮ

24

4.2.

STANOVENÍ POTENCIÁLU PRODUKCE KAPALNÝCH BIOPALIV

25

4.2.1.

ENERGETICKÁ NÁROČNOST VÝROBY MEŘO

25

4.2.2.

STANOVENÍ PRODUKCE MEŘO

25

4.3.

STANOVENÍ POTENCIÁLU VÝROBY BIOPLYNU Z BRKO

4.3.1.

5.

22

MOŽNOSTI VYUŽITÍ A DOPORUČENÍ

27 27

ANALÝZA TECHNOLOGIÍ PRO VYUŽITÍ ENERGIE BIOMASY ...........................................................28 5.1.

TECHNOLOGIE VÝROBY BIOPLYNU

28

5.1.1.

DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE VÝROBY BIOPLYNU

28

5.1.2.

EKONOMIKA TYPICKÝCH INSTALACÍ

30


V

5.1.3.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

32

5.1.4.

ZAMĚSTNANOST TYPICKÝCH INSTALACÍ

33

5.1.5.


34

TECHNOLOGIE SPALOVÁNÍ BIOMASY

35

5.2.

5.2.1.

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ TYPY BIOMASY POUŽÍVANÉ V PODMÍNKÁCH ČR

35

5.2.2.

DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE SPALOVÁNÍ BIOMASY

35

5.2.3.

EKONOMIKA TYPICKÝCH INSTALACÍ A PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

39

5.2.4.

ZAMĚSTNANOST TYPICKÝCH INSTALACÍ

45

5.2.5.


45

5.3.

6.

TECHNOLOGIE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

46

5.3.1.

ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

46

5.3.2.

PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU TECHNOLOGIÍ ZPLYŇOVÁNÍ

47

5.3.3.


47

SHRNUTÍ, ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ......................................................................................49 6.1.

STANOVENÍ CELKOVÉHO POTENCIÁLU VYUŽITÍ BIOMASY NA ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

49

6.1.1.

BIOMASA A BIOPLYN – PRODUKCE TEPLA

51

6.1.2.

BIOMASA A BIOPLYN – VÝROBA ELEKTŘINY

51

6.2.

SWOT ANALÝZA VYUŽITÍ ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOMASY NA ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

53

6.3.

SCÉNÁŘE: VYUŽITÍ POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY NA ÚZEMÍ MAS MORAVSKÝ KRAS 53

6.3.1.

VÝSLEDNÉ NÁVRHY SCÉNÁŘŮ

54

6.3.2.

DOPORUČOVANÉ STRATEGIE PRO DALŠÍ ROZVOJ SEKTORU

57

6.4.

DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ PRÁCI

SEZNAM ODKAZŮ A LITERATURY:


58 58

VI

SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek 1: Území působnosti MAS Moravský kras o. s.3 .........................................................12 Obrázek 2: Mapa globálního horizontálního záření. (SolarGIS © 2012 GeoModel Solar s.r.o. )14 Obrázek 3: Schéma bioplynové stanice. (EkoWATT) ................................................................30 Obrázek 4: BPS Třeboň. (ČOV Třeboň)......................................................................................33 Obrázek 5: BPS Třeboň. (SEVEn) ...............................................................................................33 Obrázek 6: BPS Přeštice.(SEVEn)...............................................................................................33 Obrázek 7: BPS Přeštice.(SEVEn)...............................................................................................33 Obrázek 8: Pelety z pilin. (EkoWATT)........................................................................................36 Obrázek 9: Ukázka kotle na biomasu s výkonem několik set kW. (Truxa, EkoWATT)..............36 Obrázek 10: Obecní výtopna v Hostětíně. (OÚ Hostětín).........................................................36 Obrázek 11: Pyrolitický kotel na dřevo. (Verner a.s.) ...............................................................38 Obrázek 12: Detail hořáku na spalování pelet. (Foto EkoWATT) .............................................38 Obrázek 13: Kotel na štěpku s podavačem. (EkoWATT)...........................................................38 Obrázek 14: Kotel na pelety s podavačem. (Verner a.s.)..........................................................38 Obrázek 15: Řez kotlem na pelety. (Guntamatic.esel.cz).........................................................39 Obrázek 16: Detailní pohled na hořák a zásobování paliva. (Guntamatic.esel.cz)...................39

SEZNAM TABULEK: Tabulka 1: Obydlené byty podle převládajícího způsobu vytápění, energie používané k vytápění a vybavenosti plynem podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností........16 Tabulka 2: Energetická bilance při výrobě bionafty. ................................................................25 Tabulka 3: Přepočty mezi výtěžností zrna a slámy pro jednotlivé druhy plodin. .....................26 Tabulka 4: Odhad potenciálu bioplynu a energie v BRKO pro region MAS Moravský kras. (EkoWATT) .............................................................................................................27 Tabulka 5: Výkupní ceny a roční zelené bonusy na elektřinu pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z uzavřených dolů. (ERÚ).........................32 Tabulka 6: Nejrozšířenější paliva v ČR, výhřevnosti a typické ceny rok 2013. (EkoWATT) ......35 Tabulka 7: Seznam výtopen instalovaných za přispění Státního fondu životního prostředí ČR, případně fondů EU. (Tauchman, 2007)..................................................................42 Tabulka 8: Výkupní ceny a roční zelené bonusy na elektřinu pro výrobu elektřiny z biomasy. (ERÚ) ................................................................................................................................44 Tabulka 9: Zelený bonus pro podporu tepla. (ERÚ)..................................................................45 Tabulka 10: Celkový potenciál využití biomasy na zájmovém území MAS Moravský kras. .....49 Tabulka 11: Analýza využití potenciálu biomasy pro energetické účely na území působnosti MAS Moravský kras. (EkoWATT) ....................................................................................50


VII

Tabulka 12: SWOT analýza z hlediska položené otázky: Využití potenciálu biomasy pro energetické účely na uvažovaném území MAS Moravský kras? ...............................................53 Tabulka 13: PEST analýza - přehled hnacích sil, které přímo působí na zkoumanou otázku. Koeficient 31 udává síly důležité a jisté a koeficient 33, síly důležité a nejisté.....54 Tabulka 14: Přehled jistých „hnacích sil“, základní předpoklady pro tvorbu scénářů. ............54 Tabulka 15: Přehled vytvořených scénářů, podle rozsahu vlivu nejistých hnacích sil. ............55 Tabulka 16: Přehled možných strategií vytvořených podle SWOT analýzy a jejich zobrazení v tzv. SWOT/ TOWS matici. .............................................................................................57 Tabulka 17: Přehled možných strategií vytvořených podle SWOT/TOWS matice a jejich vazeb na vytvořené scénáře..................................................................................................57

SEZNAM ROVNIC: Rovnice 1: Vztah pro diskontovaný tok hotovosti NPV (Net Present Value), DCF (Discount Cash Flow).......................................................................................................................18 Rovnice 2: Vztah pro dobu splacení vloženého kapitálu Tsd (návratnost)................................18 Rovnice 3: Vztah pro dobu splacení vloženého kapitálu Ts (návratnost). ................................19


VIII

SEZNAM ZKRATEK: BPEJ BPS BRKO BRO ČSÚ ČSVE EPC ERÚ GIS GTE HD HPJ HPKJ IT JI KR KVET KGJ LHP LTO LPIS MO MOO MOP MSJ nn NPV ORC OZE PE PEZ RRD SLT SSJ TKO TTP TV ÚFA vn VO VSJ VÚKOZ vvn

1

bonitovaná půdně ekologická jednotka bioplynová stanice biologicky rozložitelná část komunálního odpadu biologicky rozložitelný odpad Český statistický úřad Česká společnost pro větrnou energii Energy Performance Contracting (Consulting) Energetický regulační úřad Geografický informační systém geotermální elektrárna hospodařící domácnost hlavní půdní jednotka hlavní půdně klimatická jednotka Information Technology, informační technologie Join Implementation (společný podnik) klimatické regiony kombinovaná výroba elektřiny a tepla kogenerační jednotka lesní hospodářské plány lehký topný olej Land Parcel Identification System maloodběr elektřiny maloodběr elektřiny obyvatelstvo maloodběr elektřiny podnikatelé malé spalovací jednotky výkon 5 – 50 kW nízké napětí (do 1 kV)1 Net Present Value, čistá současná hodnota Organic Rankin Cycle obnovitelné zdroje energie parní elektrárny primární energetické zdroje rychle rostoucí dřeviny soubor lesních typů střední spalovací jednotky výkon 50 – 200 kW tuhý komunální odpad trvalé travní porosty teplá voda Ústav fyziky atmosféry vysoké napětí (od 1 kV do 52 kV)1 velkoodběr elektřiny velké spalovací jednotky (výkon nad 200 kW) Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. velmi vysoké napětí (nad 52 kV)1

ČSN 330010


IX

1. ZADÁNÍ Odborná analýza využití potenciálu biomasy pro energetické účely na území působnosti MAS Moravský kras bude obsahovat: Stručnou charakteristiku regionu (klimatické a půdní poměry, zemědělství, odpadové hospodářství, úroveň plynofikace, vytápění a ochrany ŽP). Stanovení potenciálu jednotlivých typů biomasy, na základě dotazníkového šetření provedeného MAS Moravský kras o.s., v oblastech využití metody anaerobní digesce, spalování slámy, spalování/zplyňování zbytkové dřevní hmoty, využití energetických plodin, a produkce kapalných biopaliv; s ohledem na environmentální a ekonomické podmínky. Stanovení celkového potenciálu využití biomasy v oblasti Moravského krasu, včetně SWOT analýzy. Poznámky zadavatele k zadání: Stručná charakteristika regionu mapující klimatické a půdní poměry, zemědělství, úroveň plynofikace, odpadové hospodářství, vytápění a ochranu ŽP. Stanovení potenciálu využití biomasy metodou anaerobní digesce. Odhad bude založen na údajích o dostupném vstupním materiálu z provedeného dotazníkového šetření, s přihlédnutím k přepravním vzdálenostem od jednotlivých producentů. Součástí odhadu bude variantní posouzení možných instalací bioplynových stanic, včetně jejich lokalizace a hrubého odhadu výše (rozpětí) investičních nákladů. Stanovení potenciálu využití zbytkové slámy spalováním. Odhad bude založen na údajích o množství dostupného vstupního materiálu z provedeného dotazníkového šetření, s přihlédnutím k přepravním vzdálenostem od jednotlivých producentů a potenciální poptávce po takto produkovaném teple. Součástí bude variantní posouzení možných instalací výtopen spalujících slámu (zejména pro účely CZT) včetně hrubého odhadu finančních nákladů. Stanovení potenciálu využití zbytkové dřevní hmoty (původem z lesního hospodářství nebo dřevozpracujícího průmyslu) přímým spalováním či metodou zplyňování (ve formě kogenerace elektrické energie a tepla). Odhad bude založen na údajích o dostupném vstupním materiálu z provedeného dotazníkového šetření, s přihlédnutím k přepravním vzdálenostem od jednotlivých producentů, a potenciální poptávce po takto produkovaném teple. Součástí bude variantní posouzení možných nových instalací výtopen / zplyňovacích jednotek (zejména pro účely CZT), včetně hrubého odhadu finančních nákladů. Stanovení potenciálu využití pěstování energetických plodin (energetické byliny a RRD). Odhad bude založen na údajích z provedeného dotazníkového šetření v kombinaci s určením potenciálu vybraných pozemků dle BPEJ. Součástí bude hrubý finanční odhad nákladů za takto produkovanou energii. Stanovní potenciálu produkce kapalných biopaliv s využitím údajů z provedeného dotazníkového šetření. Stanovení celkového potenciálu využití biomasy na zájmovém území, včetně SWOT analýzy a doporučované strategie dalšího rozvoje sektoru. Komentář zpracovatele k zadání: Výše uvedené zadání je ve studii modifikováno a přizpůsobeno, protože některé jeho části není možné v principu naplnit. Původně uvažovaná metodika stanovení potenciálu pomocí dotazníkového šetření Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

10

se ukázala jako ne zcela použitelná. Dotazované subjekty zpravidla nejevily ochotu poskytovat biomasu pro energetické účely, protože jí samy mají nedostatek. Kromě toho dotazníky se podařilo vyplnit pouze za část uvažovaného území a údaje v dotaznících se ukázaly jako neúplné. Stanovení celkového potenciálu využití biomasy na zájmovém území je proto provedeno výpočtem pomocí metodiky GIS. Metodika je doplněna údaji z dotazníkového šetření a expertními odhady pomocí klíčových čísel. Uvedená mírná modifikace není na škodu a použitá oponovaná metodika, která vznikla jako výsledek výzkumného projektu podpořeného MZE dává velmi dobré výsledky.2

2

Havlíčková, K. a kol (2010): Analýza potenciálu biomasy v České republice. VÚKOZ Průhonice, s. 498, ISBN 978-80-85116-72-4. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

11

2. ÚVOD 2.1. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ MAS MORAVSKÝ KRAS MAS Moravský kras o. s. působí na území 56-ti obcí v Jihomoravském a Olomouckém kraji: Blansko, Březina, Bukovina, Bukovinka, Habrůvka, Holštejn, Hostěnice, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Křtiny, Kulířov, Kuničky, Lipovec, Němčice, Olomučany, Ostrov u Macochy, Rájec-Jestřebí, Rudice, Senetářov, Sloup, Spešov, Šošůvka, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Žďár, Petrovice, Lubě, Drnovice, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pískovice, Ruprechtov, Studnice, Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves, Protivanov, Rozstání, Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Kanice, Ochoz u Brna, Řícmanice, Bořitov, Černá Hora, Malá Lhota, Žernovník.3

Obrázek 1: Území působnosti MAS Moravský kras o. s.3 Zemědělství se už od historických dob významně podílelo na utváření charakteru krajiny, v první řadě především změnami souvisejícími s vlastním rozšiřováním zemědělství, v návaznosti na zvyšující se lidnatost a osídlování dalších území, ve druhé řadě pak změnami souvisejícími s jeho intenzifikací. 3

Kol. autorů (2013) Území působnosti. [online] MAS Moravský kras o. s. Sloup. Dostupné z http://www.mas-moravsky-kras.cz/mistniakcni-skupina/zakladni-udaje/uzemi-pusobnosti/. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 12 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Přímo na území Moravskho krasu se odlesněním, souvisejícím s postupným osídlováním oblasti a vytvářením tzv. kulturní stepi, na uvolněná místa dostávaly teplomilné druhy rostlin a živočichů, některé dokonce v našich podmínkách úplně vázané na určité způsoby zemědělského hospodaření. Na území oblasti méně příznivé přírodní podmínky a zvyšující se lidnatost nutily obyvatelstvo k houževnatému využívání a obdělávání každého kousku půdy a postupné proměně veškerých vhodných ploch na ornou půdu. Až do poloviny dvacátého století byly postupně utvářené agroekosystémy relativně stabilní a byly ještě schopny autoregulace. Intenzifikace zemědělského hospodaření v Moravském krasu uplatňovaná výrazně od začátku šedesátých let měla nepříznivý dopad především na povrchové a podzemní krasové jevy. Většina závrtů na zemědělské půdě se evidenčně převedla do orné půdy. Množství závrtů zcela zaniklo zavezením a rozoráním. Likvidací mezí a scelováním pozemků byla půda ohrožována erozí. Oboráváním závrtů až na jejich hrany byl urychlen zvláštní typ eroze, tzv. eroze do závrtů. Zvyšující se intenzita využívání krasové krajiny je patrná ve struktuře rostlinné výroby. Od začátku šedesátých let se postupně zvyšoval podíl obilovin a kukuřice na siláž a klesal podíl víceletých pícnin. Se zvyšováním zastoupení plodin náročných na živiny pak souvisel nárůst množství aplikovaných průmyslových hnojiv. V období let 1973-1980 byly na území oblasti výrazně překračovány průměrné celostátní i celookresní dávky živin na 1 ha zemědělské půdy. Na katastrech obcí Lažánky, Holštejn, Veselice a Sloup přesáhly pak dávky čistých živin na 1 ha zemědělské půdy až 400 kg. Na území MAS Moravský kras se v současnosti hospodařící subjekty zaměřují na rostlinnou i živočišnou výrobu, podle ekonomických výsledků (produkce, tržby, zisk) převažuje rostlinná výroba. V rostlinné výrobě je důležitá hlavně produkce ozimé pšenice, jarního ječmene, v menší míře žita, triticale a ovsa. Z technických plodin se pěstuje řepka ozimá, v menší míře hořčice. Z krmných plodin jsou to převážně vojtěšky a jetele, dále sklizeň sena z trvalých travních porostů (likvidací chovů ovcí se téměř odstranila pastva), z jednoletých krmných plodin silážní kukuřice a pěstování ozimého ječmene, v menší míře senážní oves. Ze speciální produkce je to pěstování trav na semeno. V živočišné výrobě je důležitá hlavně produkce mléka a hovězího a vepřového masa. Okrajově i chov ovcí a dojných a kašmírských koz. Klasická přidružená výroba, známa z období existence zemědělských družstev je zachována pouze jako zpracovány zemědělských produktů (mlýny, pekárny, mlékárny, jatka, míchárny krmiv).

2.2. KLIMATICKÉ POMĚRY Klima v oblasti MAS Moravský kras je výrazně ovlivněno členitým reliéfem, takže se zde uplatňují do značné míry specifické mikroklimatické poměry, které se projevují četnými zvláštnostmi ve srovnání s podnebím sousedních oblastí. Příznivost podnebí pro život rostlin i živočichů je výrazně ovlivněna úhrnnou intenzitou dopadajícího slunečního záření. To je z velké části dáno trváním slunečního svitu. Nejkratší sluneční svit zaznamenáme v zimních měsících a nejdelší, zhruba šestkrát větší v létě. Severní část území má přitom výrazné maximum trvání slunečního svitu v srpnu, jižní v květnu. Kromě slunečního svitu je významnou klimatickou charakteristikou i oblačnost. Podle průměrných ročních teplot je nejteplejší jižní část krasu (8,4 °C). Od Ochozu po Jedovnice lze zhruba vymezit střední část krasu s průměrnou roční teplotou 7,7 °C. V severní části krasu klesá pak průměrná roční teplota vzduchu na 6,5 °C. Roční chod teploty vzduchu vyjádřený průměrnými měsíčními teplotami ukazuje, že nejchladnějším měsícem je leden, jehož teplota se pohybuje v jižní části krasu kolem -2,1 °C, ve střední je - 2,8 °C, v severní na stanici Rozstání pak - 3,7 °C. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

13

Nejteplejším měsícem je obvykle červenec, jehož průměrná teplota se pohybuje v jižní části krasu kolem 18,4 °C, ve střední části 18,0 °C a v severní části pak 16,2 °C. Vliv nadmořské výšky na roční chod teploty vzduchu se velmi dobře projeví porovnáním dubnových a říjnových teplot. Ve vyšších polohách je podzim teplejší než jaro, jelikož delší trvání sněhové pokrývky na jaře znatelně snižuje teploty vzduchu. V jižní části Moravského krasu dochází na jaře ke dřívějšímu a intenzivnějšímu oteplení (rozdíl v průměrné teplotě dubna mezi jižní a severní částí je 2,5 °C, kdežto na podzim nejsou rozdíly v teplotách významné. Teplotní poměry lze vedle průměrných měsíčních teplot velmi dobře vyjádřit i délkou období s charakteristickými teplotami. Ta má význam v růstu i rozvoji rostlinstva i živočišstva, ovlivňuje procesy větrání a režim spodních i povrchových vod. Průměrná denní teplota 0 °C a vyšší charakterizuje nástup i konec vlastní zimy. V jižní části krasu podle toho začíná zima v průměru kolem 13. prosince, zatím co v severní části již 26. listopadu. Stejné je to i s jejím koncem, který v jižní části krasu připadá již na 19. února, zatím co v severní části trvá zima až do 10. března.

Obrázek 2: Mapa globálního horizontálního záření. (SolarGIS © 2012 GeoModel Solar s.r.o. )4

2.3. SRÁŽKOVÉ POMĚRY Území MAS Moravský kras a zvláště jeho střední a severní část, patří mezi relativně vlhčí místa ČR. V chladném pololetí (říjen až březen) spadne ve střední části v průměru 210 mm srážek, to znamená kolem 39 % ročního úhrnu. V teplém pololetí (duben až září) spadne ve střední části 327 mm, to je 61 % ročního množství. Srážky v chladném pololetí i při zmenšeném výparu vody vedou díky nízké teplotě vzduchu k výraznějšímu růstu relativní vlhkosti vzduchu, pocitu nepříjemného sychravého chladna a tvorbě mlh. Roční chod srážek je značně proměnlivý. Minimální srážky v desetiletých průměrech se vyskytují v únoru a březnu. V některých letech zaznamenáváme minimální měsíční srážky i v lednu a

4

Kol. autorů (2012) Country maps. Maps of Global horizontal irradiation (GHI). Mapa globálního horizontálního záření. [online] SolarGIS © 2012 GeoModel Solar s.r.o. Dostupné z http://solargis.info/doc/_pics/freemaps/1000px/ghi/SolarGIS-Solar-map-Czech-Republiccz.png Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 14 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

dubnu. Všeobecně je možno konstatovat, že v jižní části území spadne v průměru roku kolem 550 mm srážek, ve střední pak asi 600 mm a v severní 700 mm srážek. Mezi základní srážkové charakteristiky patří i délka období, ve kterém se převážně vyskytují sněhové srážky. Například přímo v severní části Moravského krasu leží sněhová pokrývka téměř dvakrát déle než v jižní části. Sněhová pokrývka, i když přerušovaná, se vyskytuje na uvažovaném území průměrně od konce listopadu do poloviny března.

2.4. VĚTRNÉ PODMÍNKY Převládající směr větru v jižní části území je SZ až S, druhým převládajícím směrem je V až JV. Ve střední a severní části krasu se poněkud snižuje četnost jižních a jihovýchodních a naopak zvyšuje četnost severních směrů.

2.5. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ O složení odpadů v regionu jsou k dispozici částečné informace ze zdrojů CENIA. ČSÚ složení odpadu neeviduje ani podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jedinými zdroji informací jsou obvykle lokální informační výzkumné studie, jako například: Projekt SP/2f1/166/08 „Struktura komunálního odpadu v závislosti na době a místu vzniku v pohledu další využitelnosti obsažených komponent“.5 Nebo Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji.6 V jihomoravském kraji je například 6 kompostáren, z toho ve sledované regionu je například kompostárna v Blansku, ve Vyškově je bioplynová stanice. Kompostárnu v Blansku provozuje firma VIA ALTA a.s., Okružní 963, 674 01 Třebíč. Kompostárna přijímá následující odpady: Odpad rostlinných pletiv, suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování, kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku (odpady z výroby a zpracování ovoce, zeleniny, obilovin,...), suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování, odpady z destilace lihovin, suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování, kaly z odpadních vod v místě jejich vzniku (odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů), odpad z lesnictví, odpadní kůru a korek, kompost nevyhovující jakosti, kaly z čištění komunálních odpadních vod, biologicky rozložitelný odpad (např. odpad ze zahrad a parků) a zeminu. Pouze 7 obcí v CHKO Moravský kras je napojeno na Čistírnu odpadních vod (ČOV). Přestože mají lidé platící poplatky za komunální odpad v CHKO k dispozici několik sběrných dvorů zdarma a svozové firmy komunálního odpadu SITA CZ a. s. a van Gansewinkel a. s. fungují bezproblémově, je v této oblasti stále problém černých skládek (Opatřilová, 2010).7

2.6. ÚROVEŇ PLYNOFIKACE A VYTÁPĚNÍ Přibližnou úroveň plynofikace a způsobů vytápění ukazuje následující Tabulka 1, která je sestavena na základě údajů ČSÚ z posledního sčítání v roce 2011. Údaje v tabulce vznikly sečtením způsobů vytápění jednotlivých bytů podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které odpovídají obcím na uvažovaném území MAS Moravský kras. Tabulka nerozlišuje byty v bytových a v rodinných domech a zahrnuje větší území, než je uvažované území MAS Moravský kras. 5

Mgr. Jana Laciná, RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D., RNDr. Petr Hekera, Ph.D., Mgr. Monika Mazalová, Mgr. Jan Heisig, Bc. František Javůrek (2010): Závěrečná zpráva projektu SP/2f1/166/08 za roky 2008 – 2010. „Struktura komunálního odpadu v závislosti na době a místu vzniku v pohledu další využitelnosti obsažených komponent“. Olomouc. 6 Kol. autorů (2009): Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji. FITE a.s. 7 OPATŘILOVÁ, K. (2010): Blanensko trápí černé skládky. Blanenský deník. 5. 11. 2010. Dostupné na: http://www.slpkrtiny.cz/slpkrtiny/napsali-o-nas/blanensko-trapi-cerne-skladky-a1604233. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 15 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

SOORP Rok Blansko Boskovice Šlapanice Vyškov Prostějov Celkem

Obydlené byty celkem

z toho převládající způsob etážové (s ústřední kotlem v kamna bytě)

z toho energie používaná k vytápění uhlí, koks, z kotelny uhelné plyn elektřina dřevo mimo dům brikety

z toho plyn zaveden do bytu

2011

2011

2011

2011

2011

2011

2011

2011

2011

2011

20118 17863 21014 17954 36025 112974

15110 12540 14505 12903 24956 80014

3303 2757 4199 2961 6265 19485

1265 1961 1793 1654 3929 10602

4145 1692 615 3524 7221 17197

216 1280 267 225 612 2600

12561 9986 15757 11160 21768 71232

727 1257 1989 606 1606 6185

1698 2914 1216 1756 3029 10613

17603 13102 16988 15558 30057 93308

Tabulka 1: Obydlené byty podle převládajícího způsobu vytápění, energie používané k vytápění a vybavenosti plynem podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Tabulka ukazuje, že území je převážně plynofikované, plyn má zavedeno více než 82 % domácností. Plyn je i převládajícím zdrojem tepla na vytápění, využívá jej cca 63 % bytů, ačkoliv i dřevo s více než 9% zastoupením tvoří nezanedbatelnou část.

2.7. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Na území Jihomoravského kraje se nacházejí 4 velkoplošná zvláště chráněná území (NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský kras a CHKO Pálava).8 CHKO Moravský kras byla vyhlášena v roce 1956, po Českém ráji jako druhá v pořadí. Správa CHKO byla zřízena až v roce 1977.

8

Kol. Autorů (2008): Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky - Jihomoravský kraj. MŽP ČR, CENIA. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

16

3. METODICKÁ ANALÝZA A ZÁKLADNÍ POJMY A DEFINICE 3.1. DEFINICE POTENCIÁLU BIOMASY Technický potenciál chápeme jako množství energie, které je možno z obnovitelného zdroje (např. z biomasy) získat technickými prostředky, které jsou k dispozici. Jedná se o teoretický potenciál, ve kterém je množství zdroje omezeno pouze technickými bariérami – tzn. rozlohou oblasti (lesní a zemědělské půdy) a produkčními podmínkami, které jsou charakterizovány zejména sumou teplot, sumou srážek a částečně také úrodností půdy. Stanovený teoretický potenciál nemá praktické využití, ale bývá mezistupněm pro stanovení dostupného potenciálu. Dostupný (realizovatelný) potenciál je technický potenciál, jehož zdroje jsou dále omezeny environmentálními, administrativními, legislativními, technickými bariérami či dalšími jinými omezeními. Jako například rozlohou zvláště chráněných území, pásma hygienické ochrany (PHO) a pravidly omezujícími využívání biomasy v daném území. Tyto bariéry jsou relativně snadno definovatelné v prostoru a čase například pomocí map. Využitelný potenciál je dostupný potenciál, který je omezen využitím přírodního zdroje pro jiné účely než energetické, jako je například využití zemědělské půdy pro produkci potravin, surovin atd. Tyto bariéry jsou již hůře definovatelné zejména pro velké územní celky a proto se jejich rozsah nebo časový vliv řeší pomocí vhodných metodických postupů využívajících relativních hodnot a expertních odhadů. Ekonomicky využitelný (komerční) potenciál je potenciál biomasy využitelný komerčně v aktuálních ekonomických podmínkách. Za omezující podmínky se obvykle uvažují ekonomické, fiskální a legislativní podmínky, energetická politika státu, dostupnost zařízení, investiční a provozní náklady. Vychází se z využitelného potenciálu, který je dále ekonomicky hodnocen metodikou minimální ceny pro efektivní technologie pěstování, sklizně (těžby) a dopravy na minimální vzdálenost (okraj pole, odvozní místo). Hodnoty, kterých potenciál biomasy nabývá v uvedených úrovních, je možno vyjádřit v různých jednotkách. Často je to v základních jednotkách energetických (MJ, GJ, TJ, PJ), hmotnostních (t, kg) nebo objemových (m3). V mnoha případech je nutné uvádět potenciál v kombinovaných jednotkách vyjadřujících distribuci potenciálu v krajině (m3.ha-1, t (suš.).ha-1), výnosový potenciál zdrojů biomasy (t (suš.) .ha-1, kWh.ha-1) nebo ekonomický potenciál jednotlivých zdrojů a forem biomasy (Kč.GJ-1; Kč.t (suš)-1). Ve všech případech je nutno uvádět obsah vody v biomase, která má zásadní vliv na výhřevnost a hmotnost.

3.2. VYUŽITÍ DOTAZNÍKŮ Z DOTAZÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO STANOVENÍ POTENCIÁLŮ Metodika zpracování je oproti zadání modifikovaná. Zadání předpokládá využití dotazníkového šetření jako základní metodu sběru dat. Zpracování údajů z dotazníkového šetření však ukázalo několik podstatných důvodů, které omezuje využití dotazníků jako základního zdroje dat: Vyplněných dotazníků je relativně malé množství a zahrnují pouze část uvažovaného území. Z vyplněných dotazníků vyplývá, že využitelné biomasy je v mapovaném území relativně málo. Z toho vyplývá, že ochota dotázaných subjektů, poskytnout biomasu pro energetické účely je nízká s ohledem na její malé množství a nedostatek. Z výše uvedené je i logické, že ochota účasti dotazovaných subjektů na energetickém využívání biomasy, například formou výstavby bioplynové stanice apod. je také nízká. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

17

Dotazníky samotné, ačkoliv jsou velmi dobře a široce koncipované, přesto nezahrnují všechny aspekty, které je třeba při získávání informací v zájmovém území postřehnout. Z počtu zvířat není například známý počet ustájených kusů, nebo například u pícnin není známá jejich přesná skladba apod. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že praktické použití dotazníků pro stanovení potenciálu využití biomasy pro energetické účely značně omezené a lze je spíše použít jako zdroj doplňkový. Proto byla využita pro stanovení potenciálů metodika s využitím GIS.

3.3. EKONOMICKÁ ANALÝZA TYPICKÝCH INSTALACÍ Ekonomika typických instalací je metodicky počítána stejným způsobem. Doby hodnocení (životnost) jednotlivých opatření jsou stanoveny podle druhu technologie 10, 15, 20, 30, případně 40 let. Diskont je zvolen pro domácnosti ve výši 3 % a pro podnikatelské záměry 7 %. Růst cen energií je stanoven konzervativně ve výši 2 %. Použitá kritéria ekonomické efektivity jsou definována následujícím způsobem: • čistá současná hodnota, NPV (Net Present Value), diskontovaný tok hotovosti, DCF (Discount Cash Flow) Čistou současnou hodnotu (NPV) projektu při jednoznačně zadaných vstupních údajích lze spočítat vždy a nabývá jen jedné hodnoty. Tž

NPVTž = DCFTž = ∑ CFt (1 + r ) − t t =0

Rovnice 1: Vztah pro diskontovaný tok hotovosti NPV (Net Present Value), DCF (Discount Cash Flow). kde: CFt r (1 + r)-t Tž (Th)

je tok hotovosti [CZK] je diskontní sazba [CZK] odúročitel je doba životnosti (případně hodnocení) projektu [r]

• doba splacení vloženého kapitálu (počítaná s diskontem) Tsd (návratnost) Jedná se minimalizační kritérium, které se vypočítá jako počet let od začátku doby hodnocení z následující podmínky: Tsd

NPVTž = DCFTž = ∑ CFt (1 + r ) − t = 0 t =0

Rovnice 2: Vztah pro dobu splacení vloženého kapitálu Tsd (návratnost). kde: CFt r (1 + r)-t Tž (Th)

je tok hotovosti [CZK] je diskontní sazba [CZK] je odúročitel je doba životnosti (případně hodnocení) projektu [r]

• prostá doba návratnosti Ts, doba splacení investice Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

18

Toto kritérium vyžaduje ve svém způsobu hodnocení například vyhláška 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a vypočítá se z následující podmínky: Ts =

IN CFt

Rovnice 3: Vztah pro dobu splacení vloženého kapitálu Ts (návratnost). kde: jsou investiční výdaje projektu [CZK] je tok hotovosti, roční přínosy projektu (cash flow, změna peněžních toků pro realizaci projektu) [CZK] Prostá doba návratnosti však nepatří mezi ukazatele, které berou v úvahu časovou hodnotu peněz. IN CFt

• minimální cena produkce energie cPEmin se z pohledu investora vypočítá z podmínky NPV = 0 Kritérium NPV umožňuje stanovit také tzv. minimální cenu produkce energie, která zaručuje očekávaný výnos vloženého kapitálu. U investora může zahrnovat i požadovaný nebo regulovaný výnos. Pozn.: Všechna výše uvedená kritéria většinou tvoří páteř ekonomických analýz, a bývají proto uváděna ve výsledcích společně. Avšak ve skutečnosti popisují stejnou věc, tedy ekonomickou efektivnost investice.

3.4. ANALÝZA SWOT Analýza SWOT je jedna ze základních analýz. Je založena na analyzování jak vnitřního prostředí (firmy, podniku, systému) tak vnějšího okolí (firmy, podniku, systému). Tato metoda slouží ke kvantitativnímu i kvalitativnímu vyhodnocování činitelů. Těžiště metody je založeno na klasifikaci čtyř skupin faktorů: silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). První dva faktory se týkají vnitřního prostředí (firmy, podniku, systému). Definují se tak její přednosti či nedostatky. Druhé dva faktory analyzují vnější prostředí, ve kterém se firma (podnik, systém) vyskytuje. Ty určují jak je například trh saturovaný či jak agresivní je konkurence apod. Předpokladem analýzy je, že firma dosáhne strategického úspěchu, když se jí podaří maximalizovat její přednosti a příležitosti a zároveň se ji podaří minimalizovat nedostatky firmy případně hrozby z vnějšího prostředí. Přínosem této analýzy je logický proces při hodnocení stavu organizace nejen v současném okamžiku, ale i budoucích možnosti. Na tomto základě je pak možné definovat strategické alternativy. Je vhodné tuto analýzu provádět periodicky. Tím se podaří identifikovat nové stavy a zároveň může posloužit k hodnocení zvolené strategie. V důsledku to tedy přinese hlavně zlepšení výkonnosti dané společnosti.

3.5. ANALÝZA PEST, STEP, PESTLE, PESTELI Analýza PEST, případně označována jako STEP, je zaměřena na analýzu vnějších faktorů firmy či projektu. Dá se tedy říci, že projekt tyto faktory neovlivní, ale je jimi ovlivňován. Ovlivňujícími faktory jsou: politické (Political) , ekonomické (Economical), sociální (Social) faktory a technologický rozvoj (Technological).


19

Do společenských faktorů lze zahrnout například demografii, místní komunitu lidí (např. vzdělání), životní styl. Do technologického rozvoje patří například vládní výdaje na vědu a výzkum, dostupnost technického zázemí, technologie, apod. Vliv inflace, nezaměstnanosti v regionu jsou faktory spadající do ekonomického faktoru. Posledním faktorem je politika, která je ovlivňována stabilitou vlády, daňovou politikou, reformami, politický směr apod. PESTLE, PESTELI vychází z analýzy PEST a bývá také nazývána rozšířenou analýzou PEST. Je však ještě doplněna o další faktory: ekologie (Ekology), legislativní požadavky (Legislative requirements) a analýza průmyslu (Industry analysis). PEST faktory kombinované s externími faktory mikroprostředí lze klasifikovat jako O a T ve SWOT analýze. TESES9 je modifikace uvedených variant používaná pro účely multikriteriálního hodnocení investičních záměrů, projektů, variant územních energetických koncepcí, energetických auditů či studií proveditelnosti se na základě výzkumu, který probíhá od roku 2001 používají kritéria v modifikované podobě: Technická - formulují základní požadavky na technickou uskutečnitelnost potřebnou k dosažení záměru. Ekonomická - formulují ekonomiku projektu z různých pohledů. Sociální - formulují společenské aspekty projektu včetně dodržování legislativy a způsobu využití. Ekologická - formulují vlivy projektu na ŽP. Strategická (politická, legislativní, informační) - formulují dlouhodobé důsledky projektu.

3.6. PORTERŮV MODEL PĚTI SIL Autorem je Michael E. Porter z Harward School of Business Administrativ, který tuto analýzu postavil na systematickém popisu vlivů působících na jednotlivé podniky vstupující a realizující produkty na trhu. A tak tento model opět slouží k analyzování vnějšího okolí firmy. Je postaven na fungování trhu, který tvoří 5 faktorů: •

rivalita mezi konkurenty čili konkurence firem na trhu je ovládána, o vyjednávací síla dodavatelů (o cenách, kvalitě, platbách, zárukách), o vyjednávací síla odběratelů (o cenách, kvalitě, platbách, zárukách), o ohrožení ze strany nových konkurentů,

o ohrožení ze strany náhrad (nových substitutů). O tom zda se podnik prosadí, rozhoduje možnost vstupu nové firmy na trh, jaké jsou vyjednávací možnosti odběratelů a dodavatelů, hrozba podobných výrobku a služeb, a v neposlední řadě vliv konkurentů v odvětví.

3.7. SHRNUTÍ A DISKUSE METOD A METODIKY Pro stanovení potenciálů byly využity vlastní metodiky a odborné zdroje. V každé kapitole je metodika stanovení potenciálů buď popsána nebo citována. 9

Beranovský, J. a kol. (2006) Komplexní analýza alternativních zdrojů elektřiny. Závěrečná zpráva projektu (VaV-SN/3/158/05). EkoWATT, grant MŽP ČR. Praha Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 20 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Jako zdroje dat byly použity dotazníky jednotlivých firem a dále veřejné databáze ČSÚ, případně ostatní citované zdroje uvedené v jednotlivých kapitolách, jako například GIS, VÚKOZ, apod.

3.8. OMEZENÍ POUŽITÝCH METOD Omezení použitých metod je dáno použitými údaji a vyplývá z principů statistického zjišťování dat. V kombinaci s výpočty se chyby z matematických důvodů zvyšují. Snahou autorů proto je eliminace chyb pomocí konzervativního přístupu a formou kritické analýzy tak, aby výsledky nebyly nadhodnocené. Další zpřesnění analýzy je možné dosáhnout za předpokladu nákupu detailních statistických dat za jednotlivé katastry obcí.


21

4. ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY 4.1. VÝPOČET POTENCIÁLU BIOMASY NA ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PŮDĚ S VYUŽITÍM GIS 4.1.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A NÁROKY VYBRANÝCH ZÁMĚRNĚ PĚSTOVANÝCH ENERGETICKÝCH PLODIN

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) – topoly a vrby Pro výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD), pěstované k produkci energetické biomasy na zemědělské půdě, se v našich podmínkách používají téměř výhradně vybrané klony a odrůdy vrb a topolů. Topoly a vrby jsou samostatné rody (Populus a Salix) patřící do čeledi vrbovité (Salicaceae). Jedná se listnaté dřeviny s rychlým výškovým růstem a hmotnostním přírůstem v první dekádě růstu. Stromovité druhy topolů a vrb jsou především vlhkomilné dřeviny lužních lokalit, které dobře snášejí dočasné zaplavení. Řada „doporučených“ klonů topolů a vrb proto preferuje vodou dobře zásobené pozemky, na nichž dává i nejvyšší výnosy. Často tradovaný názor, že topoly a vrby dávají dobrý výnos jen na vlhkých (hydromorfních) půdách v teplejších klimatických regionech nepotvrzují výsledky polního testování, které ukazují, že je možné nalézt klony zejména topolů, které dosahují dobrého růstu a výnosů i na méně tradičních stanovištích. Například kříženci topolu černého (Populus nigra) a balzámových topolů (P. maximowiczii, příp. P. simonii) mají velmi širokou ekologickou amplitudu a mohou být pěstovány od průměrných až do mírně sušších stanovišť. Na vysýchavých a extrémně chudých půdách je pěstování výmladkových plantáží RRD nevhodné. Schavnat (Šťovík hybrid – Rumex OK2) Jedná se o křížence šťovíku zahradního Rumex patientia L. (mateřská linie) a šťovíku tjanšanského Rumex tianschanicus A. Los. (otcovská linie), který byl vyšlechtěn metodou víceletého výběru. Kříženec významně převyšuje původní rostliny jak kvalitou krmivářské produkce, tak i výnosem nadzemní hmoty a semen. Jako perspektivní energetická plodina je v ČR pěstován experimentálně od roku 1992 (VÚRV), provozně od roku 2001. Je to statná vytrvalá rostlina, která dosahuje výšky 220– 250 cm. Od druhého roku po založení dosahuje spolehlivě výnosu 5–10 tun suché hmoty. Jde o plodinu nenáročnou na půdní podmínky s výjimkou půd silně kyselých s pH pod 5,0 a zamokřených. Nejlepší jsou středně těžké humózní a vodopropustné půdy. Ozdobnice Ozdobnice jsou vytrvalé rostliny s fotosyntézou typu C4. Pouze hybridní taxon M. × giganteus a druhy M. tinctorius, M. sinensis a M. sacchaflorus jsou využívány pro produkci fytomasy a průmyslové využití. Z hlediska rajonizace je M. sinensis nejvhodnější pro severní Evropu, M. × giganteus pro střední Evropu a M. sacchariflorus vyžadující teplejší podmínky pro jižní Evropu (hlavně pro středomoří). Pro pěstování bez rizik invazního šíření do krajiny můžeme doporučit triploidního taxon M × giganteus. Stébla jsou u Miscanthus × giganteus pevná dřevnatějící vysoká přes 3 metry. Ozdobnice potřebuje 3–4 roky na to, aby dosáhla plné produkční zralosti. Lesknice rákosovitá Lesknice rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) syn.: chrastice rákosovitá je vytrvalá, cizosprašná, výběžkatá tráva z čeledi lipnicovité (Poaceae). Je přirozeně rozšířena na celém území našeho státu, všude tam, kde je dostatek půdní vláhy. Lesknice patří mezi naše nejvyšší trávy. Výška stébel často přesahuje přes 2 m. Mohutná přímá stébla jsou zakončena dlouhou jednostrannou latou. Sterilní výhony jsou stébelné, hustě olistěné. Listy jsou dlouhé a široké. Trsy lesknice nevytváří. Bohatě založený systém podzemních oddenků vytváří hustý, zapojený porost s pevným drnem. Lesknice Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

22

rákosovitá vytváří dlouhé podzemní oddenky, které jsou rozprostřeny těsně pod povrchem půdy. Kořenový systém je mohutný, jdoucí do značné hloubky. Je-li vyseta v čisté kultuře, dává užitek již v roce výsevu. Plného vývinu dosahuje již od druhého roku. Rovněž z jara začíná obrůstat velmi časně a také rychle roste (Havlíčková a kol., 2010). 4.1.2. SCÉNÁŘE PRO STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY Pro stanovení potenciálu biomasy použitelné pro energetické účely je klíčovým vstupním parametrem stanovení rozlohy a distribuce zemědělského půdního fondu určeného k produkci energetické biomasy. V této studii jsou prezentovány výsledky výpočtu potenciálu biomasy pro dva scénáře alokace zemědělského půdního fondu. V souladu s definicemi potenciálu biomasy uvedenými výše, jde tak o dva scénáře využitelného potenciálu biomasy: První scénář je založen na předpokladu, že veškerý zemědělský půdní fond je používán pro konvenční zemědělskou produkci a nepředpokládá se záměrné pěstování energetických plodin na orné půdě ani na trvalých travních porostech. Potenciál biomasy v tomto scénáři je tvořen pouze zbytkovou biomasou nevyužívanou pro zemědělskou výrobu (např. živočišnou výrobu, zaorávání slámy atd.). Jde tak o spodní odhad využitelného potenciálu biomasy. Druhý scénář prezentovaný v této studii je založen na předpokladu využití cca 2 % rozlohy orné půdy na území MAS Moravský kras a cca 0,5 % rozlohy TTP na území MAS Moravský kras pro záměrné pěstování energetických plodin. Tento druhý scénář prezentuje potenciální nárůst biomasy v zájmovém území pěstováním energetických plodin s výhledem 2-5 let. Ve výpočtu není uvažováno s výrazným nárůstem rozlohy energetických plodin na úkor klasického konvenčního zemědělství, protože se očekává konzervativní přístup zemědělců k zakládání porostů energetických plodin, zejména v prvních letech. Pokud by se předpokládala jiná výše alokace zemědělské půdy pro energetické plodiny např. dvojnásobek rozlohy orné půdy a TTP než je použito ve výše zmíněném druhém scénáři není možné stanovit potenciál biomasy na zemědělské půdě pouhým vynásobením koeficientem rovným dvěma. Při změně procenta alokace zemědělské půdy je třeba provést kompletní výpočet potenciálu. Algoritmus výpočtu potenciálu biomasy vychází z alokace konkrétních pozemků pro energetické plodiny. Tyto pozemky se liší svými půdními a klimatickými vlastnostmi a tím pádem se i odlišují výnosem jednotlivých energetických plodin. Metodika algoritmu předpokládá, že pro energetické plodiny je využita vždy nejméně kvalitní (bonitní) zemědělská půda pro konvenční plodiny. Při nárůstu alokované rozlohy zemědělské půdy bude docházet k využívání bonitnější zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin a je tedy možné očekávat neproporcionální nárůst produkce biomasy k energetickému využití. Popsaný mechanismus alokace zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin minimalizuje i případný konflikt využití zemědělské půdy pro energetické účely s využitím půdy pro produkci potravin. Potenciál zbytkové biomasy z konvenčního zemědělství závisí i na struktuře pěstovaných konvenčních plodin a rozvoji či degresi živočišné výroby. Vzhledem k absenci údajů o budoucí možné struktuře pěstovaných konvenčních plodin, respektive vývoji živočišné výroby jsme při stanovení potenciálu zbytkové biomasy vycházeli ze současné struktury pěstovaných konvenčních plodin a stavu živočišné výroby. Je zřejmé, že při zásadní změně struktury pěstovaných konvenčních plodin a zejména zásadní změně rozsahu živočišné výroby by muselo dojít k aktualizaci algoritmu výpočtu a přepočtu potenciálu biomasy. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

23

4.1.3. SHRNUTÍ KE STANOVENÍ POTENCIÁLŮ V prvním scénáři bylo uvažováno pro spalování pouze se zbytkovou slámou obilnin a slámou z řepky. Od celkového množství obilné slámy v tunách se odečetla spotřeba slámy na podestýlku a krmení pro živočišnou výrobu. Celkově by potenciál pro spalování po přepočtu na energii odpovídal cca 426 419 GJ. K produkci bioplynu se uvažuje biomasa z TTP a kukuřice ve formě siláže, kdy se od celkového množství odečte spotřeba kukuřičné siláže a TTP pro skot. Hodnota potenciálu pak celkově po přepočtu na energii odpovídá cca 123 005 GJ. Na základě popsaného metodického postupu je pak roční potenciál lesních těžebních zbytků z hlediska energetického využití v zájmovém území 333 448 GJ. Ve druhém scénáři bylo uvažováno s pěstováním energetických plodin na cca 2 % orné půdy a veškeré půdě uvedené do klidu. RRD byly uvažovány ještě na 0,5 % rozlohy TTP v Moravském krasu. Pro spalování bylo uvažováno se zbytkovou slámou obilnin, slámou z řepky a hmoty záměrně pěstované biomasy (RRD, ozdobnice, schavnatu, lesknice). Od celkového množství obilné slámy v tunách se odečetla spotřeba slámy na podestýlku a krmení pro živočišnou výrobu. Celkově by potenciál pro spalování dosahoval cca 489 940 GJ. K produkci bioplynu se uvažuje biomasa z TTP, siláže z kukuřice. Hodnota potenciálu pak celkově dosahuje hodnoty 122 577 GJ. Záměrné pěstování energetických plodin vede k produkci biomasy, která je buď přímo spalována (pokud je to možné) a nebo využita pro produkci bioplynu. Pěstování energetických plodin ve druhém scénáři vede k nárůstu potenciálu biomasy oproti prvnímu scénáři o cca 63 093 GJ. Dochází tak k nárůstu potenciálu biomasy, protože tzv. méně úrodné půdy jsou velmi často hydromorfní (s vyšší hladinou podzemní vody), které jsou velmi vhodné pro pěstování rychle rostoucích dřevin, které zde dosahují maximálních výnosů. Uvedený mírný nárůst potenciálu je možno vysvětlit skutečností, že energetické plodiny jsou uvažovány pouze na 2 % rozlohy orné půdy a 0,5 % rozlohy TTP zájmového území. Ve výpočtu není uvažováno s výrazným nárůstem rozlohy energetických plodin na úkor klasického konvenčního zemědělství, protože se očekává konzervativní přístup zemědělců k zakládání porostů energetických plodin, zejména v prvních letech.


24

4.2. STANOVENÍ POTENCIÁLU PRODUKCE KAPALNÝCH BIOPALIV Z kapalných biopaliv se v ČR pro energetické účely využívá zejména řepkový olej. V následujícím textu se proto zabýváme především tímto biopalivem. 4.2.1. ENERGETICKÁ NÁROČNOST VÝROBY MEŘO Bionafta, česky metyl ester řepkového oleje (MEŘO), angl. fatty acid methyl ester (FAME), se obecně vyrábí z jakéhokoliv rostlinného oleje (řepkový, slunečnicový, sojový, použité fritovací oleje apod.). V České republice se nejčastěji používá k výrobě olej řepkový. Energetická náročnost výroby se stanoví na základě energetické bilance celého výrobního cyklu, který zahrnuje pěstování řepky, produkci oleje a výrobu MEŘO. Energetická bilance je specifická pro každou výrobní jednotku a závisí na řadě faktorů. Tabulka 2 ukazuje energetickou bilanci pro jednotku o kapacitě 100 kt/rok MEŘO a 10 kt/rok surového glycerinu. VSTUP Pěstování řepky Výroba oleje Výroba MEŘO Celkem

GJ/t 14,1 3,7 3,2 21,0

VÝSTUP MEŘO Šrot Glycerin 80%

t/t 1,00 1,50 0,12

GJ/t 37,0 22,9 1,5 61,4

Tabulka 2: Energetická bilance při výrobě bionafty.10 Jiný přepočet jednotek publikuje ČZÚ, který uvažuje vstup 17,6 GJ/ha a výstup 46,6 GJ/ha.11 Nicméně z obou odhadů plyne, že energetická bilance výroby je pozitivní. Výrobou jedné tuny MEŘO se z vložené energie ve výši 21,0 GJ vyprodukují finální výrobky s celkovým energetickým obsahem 61,4 GJ, což je přibližně trojnásobek vložené energie. Energetická náročnost výroby MEŘO v největší české výrobní jednotce PREOL Lovosice se uvádí 13,6 GJ/t. Standardně stanovená a normovaná výhřevnost produktu MEŘO je 37,1 GJ/t Z výše uvedené plyne, že vložená výrobní energie se zde zhodnotí 2,7krát. 10 Na druhou stranu celková účinnost využití sluneční energie je například proti využití fotovoltaickými panely mnohem menší. Výrobou MEŘO se získá cca 30-40 GJ/ha, což je cca 0,8-1,1 kWh/m2.rok, zatímco produkce fotovoltaických panelů je cca 90-120 kWh/m2.rok. Budeme-li pro zjednodušení uvažovat, že dopadající sluneční záření je cca 1000 kWh/m2.rok, potom v prvním případě je celková účinnost přeměny cca 0,1 %, ale ve druhém cca 10 %. 4.2.2. STANOVENÍ PRODUKCE MEŘO Pro hrubé přepočty výnosů zrna a slámy lze použít následující klíčová čísla. V našich výpočtech kalkulujeme v Moravském krasu výnos zrna řepky ve výši 6 454 t celkem. Výnosy zrna z řepky se v ČR pohybují kolem 3t/ha, ze kterého se přibližně vylisuje 1t/ha oleje. Plodina Pšenice Žito Ječmen Oves 10

Zrno 1 1 1 1

Sláma 1,85 1,7 0,8 1,4

Anonynous (200x): Energetická bilance při výrobě bionafty. [online] Firemní materiály PREOL, a.s. Dostupné z http://www.preol.cz/info-pro-verejnost/energeticka-bilance-bionafty/ 11 Kuchtová, P. (200x): Esterifikace aneb Meřo. Prezentace KRF AF ČZU. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 25 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Plodina Zrno Sláma Kukuřice na zrno 1 1,2 Řepka olejná 1 1,2-1,8 Tabulka 3: Přepočty mezi výtěžností zrna a slámy pro jednotlivé druhy plodin. Z výše uvedených údajů lze stanovit celkový energetický potenciál MEŘO na přibližně 79 814,47 GJ/rok.


26

4.3. STANOVENÍ POTENCIÁLU VÝROBY BIOPLYNU Z BRKO Pro odhad potenciálu BRKO v regionu MAS Moravský kras byly použity praktické údaje, viz Svoboda (2012)12, který uvádí množství 1321 t ze svozové oblasti cca 45 000 osob. Průměrné hodnoty tedy vychází na cca 55 kg/os.rok. Odhadované množství bioplynu z BRKO se pohybuje v rozmezí 100500 m3/t. Počet obyvatel v regionu (2011) (os) 66 647

BRKO

BRKO v Bioplynu Bioplyn ÚK 100-500 m3/t (kg/os.rok) (t/rok) (m3/t) (m3) 55,04 3 668 100 366 836

Střední Využitelný výhřevnost potenciál bioplynu (MJ/m3) (GJ) 22,35 8 199

Tabulka 4: Odhad potenciálu bioplynu a energie v BRKO pro region MAS Moravský kras. (EkoWATT) 4.3.1. MOŽNOSTI VYUŽITÍ A DOPORUČENÍ Z výše uvedených kapitol, které se zabývají potenciálem využití biomasy a bioplynu se v dalším textu uvažuje pouze s konzervativním odhadem potenciálu, tedy s využitím biomasy ze zbytků zemědělské produkce a BRKO.

12

Svoboda Jan (2012) Osobní rozhovor a údaje z provozu BPS ODAS ODPADY s.r.o. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

27

5. ANALÝZA TECHNOLOGIÍ PRO VYUŽITÍ ENERGIE BIOMASY 5.1. TECHNOLOGIE VÝROBY BIOPLYNU 5.1.1. DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE VÝROBY BIOPLYNU Technologie anaerobní fermentace se obvykle člení podle míry sušiny či teplot, při kterých proces konverze organických materiálů do bioplynu v reakčních nádržích - fermentorech probíhá, případně dle povahy zpracovávaných substrátů. Míra sušiny ovlivňuje zejména způsob míchání surovin ve fermentorech i jejich dávkování, teplota pak intenzitu rozkladných procesů. Pro zpracování surovin zemědělského původu (živočišného či rostlinného) jsou na trhu nejvíce zastoupena řešení pracující ve fermentorech s obsahem sušiny mezi 8 až 12 % při teplotách udržující fermentované směsi mezi 35 až 40 °C (tzv. mezofilní režim). Výhodou je spolehlivost vývinu bioplynu, přiměřená velikost fermentorů, ale i nízké energetické nároky spojené s udržováním procesu biodegradace v chodu (spotřeba elektřiny na míchání a tepla na ohřev). Existují však i technologie pracující s menší či naopak vyšší sušinou a s teplotami blížícími se hranici 55 °C (tzv. termofilní režim). Nacházejí uplatnění spíše v tzv. „odpadářských“ či průmyslových bioplynových stanicích, ve kterých jsou zpracovávány organické materiály mající povahu odpadu či vedlejšího produktu průmyslové výroby (čistírenské aj. kaly, kuchyňské bioodpady, směsné komunální odpady s biosložkou apod.). Toto rozdělení lze tak jednoduše aplikovat při rozhodování o použití technologie anaerobní fermentace pro dané substráty. Technologie se dále liší podle toho, zda fermentační proces z pohledu dávkování substrátů a vývinu bioplynu probíhá kontinuálně či nikoliv. Naprostá většina řešení dnes umožňuje kontinuální provoz, pouze v případě technologie využívající fermentory mající podobu několika vzduchotěsných komor s dodávkou a odvozem (vy)fermentované směsi kolovým nakladačem je provoz tzv. semikontinuální (postupné naskladňování a vyskladňování fermentorů v definovaných cyklech). Odlišnosti lze dále nacházet v podobě fermentačního prostoru (tvar, počet, velikost), v použitých typech míchacích zařízení, způsobu dopravy surovin do a z fermentoru, (před)úpravě vstupního materiálu a faktickým způsobem využití bioplynu. Co do fermentačního objemu jsou dnes komerčně dostupná řešení obsahující jeden či dva sériově zapojené fermentory mající tvar ležatého kvádru či válce anebo nádrže různého kruhového průměru a výšky. Výhodou fermentorů první skupiny (kvádr či válec posazený „naležato“) je schopnost kontrolovat délku zdržení substrátů v anaerobním procesu, jelikož dávkování vstupního materiálu a odběr zfermentované směsi je na opačných stranách reaktoru. Bývají proto označovány v angličtině jako tzv. „plug flow“ fermentory a jsou někdy nasazovány jako „první stupeň“ fermentace schopný pracovat s vyšší sušinou. Pokud jde o míchací zařízení, je-li ve fermentoru nízký obsah sušiny (do 5-6 %), postačuje promíchávání obsahu fermentoru pneumaticky vháněním bioplynu pod hladinu, s rostoucím obsahem sušiny pak bývají nasazovány vrtulová rychloběžná případně pomaluběžná míchadla s různým průměrem vrtule a pro aplikace s vysokou sušinou (10 a více %) jsou namístě robustní pomaluběžná pádlová míchadla, jejichž hnací pohony jsou umístěny mimo prostor fermentoru. Tento poslední typ míchadel se ukazuje v praxi jako nejvhodnější pro substráty mající větší rozměr či mající tendenci ve fermentoru ke krustování (např. travní senáž). I proto bývá u některých substrátů namístě jejich předúprava či přesněji alespoň mechanická dezintegrace, kterou někdy doplňuje i termický stupeň (pro důsledné rozdružení či nabourání Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

28

struktur, které by mikroorganismy, které se účastní procesu fermentace, nebyly rozložitelné). Termická předúprava pak bývá nutnou i pro zpracování bioodpadů majících původ ze stravovacích zařízení či obecně obsahující živočišné produkty vyžadující si předchozí hygienizaci. Odlišnosti lze dále najít i co do způsobu odvodu zfermentovaného materiálu z fermentoru, tzv. digestátu, respektive jeho následném zpracování. Existují řešení, kdy digestát po odvodu z fermentoru je v plném množství dopraven do koncového skladu k následnému použití jako hnojivo, nebo kdy jeho část je použita na zpětné naředění vstupních surovin (které je potřebné u všech technologií s výjimkou vysokosušinových procesů), nebo kdy je na tzv. separátoru oddělena z digestátu část tuhé složky (tzv. separát), a tak pak nachází uplatnění jako stelivo či po usušení jako palivo. Zbytek ze separace (tzv. fugát) je opět aplikován zpět na pole jako hnojivo. V neposlední řadě se technologie liší i co do energetického využití bioplynu. Standardem je dnes jeho spalování přímo v místě stanice v kogenerační jednotce (KGJ či KVET) mající podobu spalovacího motoru s generátorem, vyráběná elektřina je z větší části dodávána do distribuční stanice v blízkém okolí a částečně slouží pro krytí energetických potřeb stanice (typicky 5-10 % brutto výroby) či areálu, kde se stanice nachází. Teplo z chlazení motoru a spalin pak opět částečně kryje vlastní potřeby technologie (15-25 % jeho brutto výroby v KGJ), a přebytky je pak možné využívat na nejrůznější účely (vytápění areálu, sušení různých komodit apod.). Zatímco technologie vývinu bioplynu může být de facto nepřetržitá, využití KGJ z důvodu nutných servisních odstávek nepřekračuje 8 až 8,3 tis. hodin ročně. I v případě samotných KGJ je dnes možné vybírat mezi několika výrobci, standardem je dnes elektrická účinnost v rozmezí 38-40 %, u jednotek s výkonem nad 500 kW pak i přes tuto hodnotu. Nejvyšší účinnosti dnes dosahují jednotky osazené vznětovým motorem s tzv. zápalným paprskem (LTO či rostlinný olej), u nichž el. účinnosti k tepelnému příkonu dosahují i více než 45 %. K vyšší el. účinnosti dnes napomáhá instalace tzv. ORC zařízení, které je schopné využít zejména tepelný potenciál spalin z motoru pro dodatečnou výrobu elektřiny (s účinností 6-8 %). Jelikož s růstem kapacity stanice rostou přebytky tepla, jsou dnes investoři BPS pod tlakem programů veřejné podpory nuceni hledat pro ně využití. Řešením je lokalizovat stanice tam, kde poptávka po teple je dostatečná (resp. přizpůsobit potřebě tepla velikost stanice), přesunout do jejich blízkosti provozy či výroby vyžadující si teplo (ideálně po celý rok) či vybudovat teplovod anebo plynovod a dislokovat KGJ v místě, kde pro teplo bude z velké části smysluplné využití. Těmto projektům patří v nejbližších letech budoucnost. V delším horizontu pak mohou být v podmínkách ČR zajímavá řešení, která namísto spalování bioplynu zajistí jeho úpravu na kvalitu blízkou zemnímu plynu, a tedy jeho dodávku do distribuční plynárenské sítě. Zejména u větší projektů (nad 10 tis. tun pěstované biomasy resp. 10 tis. MWh teoretické výtěžnosti bioplynu vztaženo na jeho výhřevnost) by takto bylo možné řešit nízkou konverzní účinnost bioplynových stanic s kogenerací. Hlavní dodavatelé bioplynových stanic „na klíč“ v ČR: • AgriKomp • Johann Hochreiter • ENSERV • EnviTec • MT Energie • BGS Energy • Farmtec/Biogest Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

29

• Bioproject (býv. Tomášek Servis)

Obrázek 3: Schéma bioplynové stanice. (EkoWATT) Legenda: 1 - odvod bioplynu z reaktoru, 2 - přepad kalu, 3 - zásobník odplyněné kejdy, 4 - nová sběrná nádrž, 5 - kalové čerpadlo, 6 - plynojem, 7 - vodní uzávěr, 8 - připojení ke stávajícímu dálkovému vytápění, 9 - teplo z kogenerační jednotky, 10 - kogenerační jednotka, 11 dmychadlo, 12 - elektřina z kogenerační jednotky. 5.1.2. EKONOMIKA TYPICKÝCH INSTALACÍ Investiční náklady BPS výrazně závisí na kapacitě, pro typické projekty v našich podmínkách (0,25 až 1 MWel) se pohybují v rozmezí 75 až 115 tis. Kč/kW instalovaného el. výkonu; spodní hranice je typická pro projekty větší velikosti, horní naopak ty o malém výkonu; mají-li být zpracovávány substráty vyžadující si hygienizaci, investiční náklady mohou být až dvojnásobné. Co se týče provozních nákladů, v nich dominuje pořízení vstupů (jen u vstupů typu vedlejší produkty ze zemědělské živočišné výroby či odpady bývají náklady pořízení buď velmi malé či nulové, u pěstované biomasy je potřeba počítat s cenami odpovídajícími nákladům na vypěstování včetně jisté ziskové marže dodavatele), dále údržba a opravy kogenerační jednotky a pak ostatních komponent stanice. Do provozních nákladů dále vstupují náklady spojené s provozem manipulačních prostředků, mzdové náklady obsluhy, pojištění a náklady na odvoz digestátu. U stanice o el. výkonu 1 MWel se provozní náklady při nutnosti využívat pouze pěstovanou biomasu pohybují v rozmezí 18-22 mil. Kč/rok, a se snižující se velikostí stanice v podstatě klesají lineárně. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

30

Situace:

Typická ekonomika projektu o kapacitě 500 kWel na zemědělské vstupy:

Návrh řešení: Investiční náklady:

Instalace bioplynové stanice (BPS) 55 mil. Kč, z toho 45-50 mil. Kč je cena kompletní stanice a 5-10 mil. Kč stojí případná výstavba skladovacích prostor pro pěstované vstupy 6 mil. Kč/rok za suroviny (8 tis. tun pěstované biomasy á 750 Kč/t, zbytek vstupy bez nákladů jako např. hnůj, kejda apod.) 0,4 mil. Kč/rok za servis a údržbu KGJ (bez nákladové rezervy na gen. opravy) 1 mil. Kč/rok jako rezerva na budoucí opravy (vč. GO KGJ) 0,15 mil. Kč/rok náklady na provoz čelního nakladače 0,5 mil. Kč/rok za odvoz digestátu na pole 0,2 mil. Kč/rok pojištění 0,3 mil. Kč/rok mzdové náklady Celkem: 8,5 mil. Kč/rok 13,3 mil. Kč/rok za tržby za výrobu a prodej „zelené“ elektřiny (3750 tis. MWh netto dodávka á 3550 Kč/MWh) 0,5 mil. Kč/rok příspěvek za KVET (cca 1000 tis. MWh vyrobeno v režimu „vysokoúčinné KVET s nárokem na zelený bonus ve výši 500 Kč/MWh) 0,5 mil. Kč/rok přínos za využité teplo (cca 3600 GJ v ceně 150 Kč/GJ) 0,5 mil. Kč/rok úspora za minerální hnojiva Celkem: 14,8 mil. Kč/rok Prostá návratnost: 8-8,7 roku při výkupních cenách roku 2013

Provozní náklady:

Provozní výnosy:

Prostá návratnost: Detaily a kalkulace:

Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba splacení (prostá) Doba splacení (diskontovaná) Rok hodnocení Doba životnosti (hodnocení) Diskont

Min. cena energie:

13 084,59 tis. Kč 11,14% 8 let 11 let 2013 20 7,00 %

NPV IRR Ts Tsd

let

3 219 Kč/MWh elektřiny


31

Tabulka 5: Výkupní ceny a roční zelené bonusy na elektřinu pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z uzavřených dolů. (ERÚ) 5.1.3. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Mezi příklady dobré praxe lze zařadit několik doposud realizovaných projektů u nás v závislosti na tom, co je jejich hlavní předností. V obecné rovině lze za dobrou praxi označit v případě bioplynových stanic taková řešení, která zvyšují jejich environmentální přínosy. Mezi ně lze tak řadit opatření pro dosažení výrazně vyšší energetické efektivnosti, nebo kdy jsou ve větším množství využívány suroviny, jejichž vyšší zpracování BPS by bylo žádoucí, anebo kde je nasazena inovativní technologie přispívající nějakým způsobem k lepším výsledkům, než je běžné. Příklady projektů dosahujících výrazně vyšší energ. efektivnosti: • BPS Třeboň (el. a tep. výkon 1,02 MWel + 1,07 MWt z toho KGJ o výkonu 0,83 MWel a 0,84 kWt instalována do cca 4 kilometry vzdáleného areálu Lázní Aurora, který je se stanicí propojen plynovodem a který vytápí, efektivní využití bioplynu > 55-60 %)


32

Obrázek 4: BPS Třeboň. (ČOV Třeboň)

Obrázek 5: BPS Třeboň. (SEVEn)

• BPS Přeštice (el. a tepelný výkon 1,73 MWel + 1,73 MWt z toho tři kogenerační jednotky o celk. el. výkonu 1,35 MW a 1,45 MW instalovány do cca 3 kilometry vzdáleného města Přeštice, a to do tří různých kotelen, efektivní využití bioplynu ~ 50 %)

Obrázek 6: BPS Přeštice.(SEVEn)

Obrázek 7: BPS Přeštice.(SEVEn)

Příklady projektů využívajících ve větší míře žádoucí vstupy (vstupy, které nemusí být záměrně pěstovány): • BPS Prosečné (el. a tepelný výkon 250 kWel + 232 kWt, z 80 % využívána jako surovina travní senáž) • BPS Vlčí Jámy (el. a tepelný výkon 250 kWel + 328 kWt, ze 45 % využívána jako surovina travní senáž, zbytek statková hnojiva) Příklady projektů využívajících inovativní technologie: • BPS Moravská Třebová (el. a tepelný výkon 980 kWel a 1040 kWt, od roku 2011 doplněna o ORC zařízení využívající 40-50 % tepelného výkonu pro dodatečnou výrobu el. energie o výkonu cca 35 kW) • BPS Dublovice (el. a tepelný výkon 2022 kWel a 2094 kWt, v roce 2011 instalovali ORC systém o el. výkonu 125 kW pro využití cca 50 % tepla z KGJ) 5.1.4. ZAMĚSTNANOST TYPICKÝCH INSTALACÍ Provoz bioplynové stanice si vyžaduje občasný dohled, v praxi tak v projektech investoři předpokládají 0,5 až 1 pracovní sílu na trvalý zaměstnanecký poměr, další pracovní příležitosti stanice dává při zajištění vstupů (vypěstování, sklizeň, uskladnění). Pro odhad počtu pracovních míst použijeme studii Wei, Stadia, Kamen (2010)13, která uvádí pro biomasu obecně průměrný počet zaměstnaneckých míst 0,21 zaměstnanců-ročně/GWh. Při využití potenciálu ze současné zemědělské produkce lze uvažovat tedy 7 stabilních pracovních míst. Při využití i potenciálu cíleně pěstované biomasy je to stejné. Pro oblast BRKO byl použit odhad z výše uvedené studie pro skládkový plyn, který uvádí 0,72 zaměstnanců-ročně/GWh. Uvažované množství BRKO dokáže v uvažovaném území zaměstnat cca 2 osoby. 13

Max Wei, Shana Patadia, Daniel M. Kammen (2010) Putting renewables and energy efficiency to work: How many jobs can the clean energy industry generate in the US? [online] Journal Energy Policy 38 (2010) 919–931. Dostupné z journal homepage: www.elsevier.com/locate/enpol. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 33 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

5.1.5. MOŽNOSTI VYUŽITÍ A DOPORUČENÍ Minimální ceny energie, resp. elektřiny jsou pro menší instalace do 550 kW srovnatelné se státem garantovanou podporou, viz cenový návrh ERÚ Tabulka 5. Větší instalace mají nižší garantovanou výkupní cenu. Minimální cena elektřiny, kterou produkují BPS závisí však i na prodeji tepla, jako vedlejšího produktu. Lze doporučit orientaci na stanice využívající nepěstovanou biomasu (travní hmotu aj. bioodpady), vytvoření podmínek pro vznik BPS jako součást center pro nakládání s bioodpady, důraz na efektivní využívání energie bioplynu (pro vysoceúčinnou KVET). Vhodná je tedy podpora spíše pro komunitní projekty, které řeší lokalitu jako celek. V souvislosti ze Zákonem o podporovaných zdrojích energie č. 165/2012 Sb., který zavádí i tzv. zelené bonusy na teplo z biomasy lze doporučit instalaci BPS a KVET s napojením na CZT.


34

5.2. TECHNOLOGIE SPALOVÁNÍ BIOMASY 5.2.1. NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ TYPY BIOMASY POUŽÍVANÉ V PODMÍNKÁCH ČR V podmínkách ČR se z různých technicko – ekonomických důvodů spalují pouze určité druhy biomasy. Obvykle se jedná o snadno spalitelnou biomasu, pro kterou jsou cenově dostupné spalovací jednotky. Další podmínkou je možnost zajištění této biomasy v dostatečném množství, a to za přijatelnou cenu. Tabulka níže ukazuje rozšířená paliva v ČR, jejich výhřevnosti a typické ceny rok 2013. Název

Palivové dřevo měkké (smrk) Palivové dřevo tvrdé (buk, dub) Dřevěné brikety Dřevěné štěpky Dřevěné peletky Řepková sláma Obilná sláma

Obvyklá výhřevnost (MJ/kg) 15,3 15,5 16,5 -22 12,5

Cena vč. Využití* DPH (tis. Kč/t) 1,8 – 2,5 MSJ, SSJ 2 – 3,5 MSJ, SSJ 4 – 5,5 MSJ 1,5 – 2,4 SSJ, VSJ

16 – 18,5

5-6

13,5 14

0,7 – 1,2 0,8 – 1,2

MSJ, SSJ VSJ VSJ

Poznámka

Obsah vody 15-20% Obsah vody 15-20%

cena se mění s kvalitou, pro spalování obsah vody 30%

Obsah vody 17-18%, balíky Obsah vody 15%, balíky

Tabulka 6: Nejrozšířenější paliva v ČR, výhřevnosti a typické ceny rok 2013. (EkoWATT) *Pozn.: VSJ – velké spalovací jednotky (výkon nad 200 kW), SSJ – střední spalovací jednotky výkon 50 – 200 kW, MSJ – malé spalovací jednotky výkon 5 – 50 kW. Kromě výše uvedených paliv se začínají pomalu prosazovat i další druhy biomasy, jako například krmné obilí, peletky a brikety z různých rostlin (konopí, řepková sláma). Začínají se pěstovat různé rychlerostoucí plodiny (šťovík Uteuša) a dřeviny (Japonský topol). Na jejich masovější rozšíření si však zřejmě ještě počkáme. 5.2.2. DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE SPALOVÁNÍ BIOMASY Níže jsou popsány rozšířené technologie používané v ČR. V praxi se používají jak zahraniční spalovací zařízení, tak spalovací zařízení vyvinuté a vyráběné v ČR. Velké spalovací jednotky Velké spalovací jednotky se nejčastěji využívají v různých průmyslových, obecních, či městských výtopnách. Využívají se teplovodní systémy (do 120°C) i horkovodní (nad 120°C), případně systémy parní. Tyto výtopny používají jednak zahraniční technologie, kotle od renomovaných výrobců, jako například Danstoker, Kohlbach, SCHIESTL, ale i české výrobky. Z domácích výrobců lze jmenovat například Tractant Fabri, Verner, Step Trutnov, TTS, Hamont, které celkem úspěšně konkurují výše uvedeným praxí prověřeným výrobcům.


35

Obrázek 8: Pelety z pilin. (EkoWATT)

Obrázek 9: Ukázka kotle na biomasu s výkonem Obrázek 10: Obecní výtopna v Hostětíně. (OÚ několik set kW. (Truxa, EkoWATT) Hostětín) Investiční náklady: Velké výtopny na biomasu jsou vždy dodávány jako investiční celky na zakázku. Cenu pak určuje nejen cena vlastní technologie, ale také ostatních komponent a staveb. Pro prvotní orientaci je však možné použít níže uvedené měrné náklady na tato zařízení. Měrné náklady na velké spalovací jednotky: Parní a horkovodní kotle

4 200 – 4 500 Kč/kW

Parní kotle

5 500 – 6 000 Kč/kW

K těmto nákladům se musí připočítat další aditivní náklady, je stavební část kotelny, sklad paliva se systémem zásobování, nakladač na manipulaci s palivem apod. Provozní účinnost se pohybuje od 85 do 88%, tato zařízení mají výbornou účinnost spalování, nízké emise a minimální zátěž životního prostředí. Malé a střední spalovací jednotky Malé a střední spalovací jednotky na rozdíl od velkých spalovacích jednotek pocházejí téměř výhradně z domácí produkce. V ČR je poměrně velký počet renomovaných výrobců, kteří tyto jednotky dodávají na český trh. Někteří výrobci působí na trhu déle než 10 let a vyrobili desítky tisíc kotlů. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

36

Mezi tradiční výrobce se řadí společnosti Atmos, Verner, Agromechanika, Benekov, k nimž se později přidali i tradiční výrobci kotlů na uhlí, například Dakon, Viadrus, Ekoefekt, ale i další výrobci, například OPOP, Rojek, Pomást, který je známý českým patentovaným systém hořáku. Kotle na dřevo, kamna a krby Spalování dřeva v kamnech na dřevo, krbech apod. topeništích je všeobecně známá a mnoha tisíci lety prověřená technologie. Na trhu je dostatek těchto topidel od domácích i zahraničních výrobců. Některé z nich, kamna na dřevo i krby, mají teplovodní výměník a je možné s nimi vytápět menší etážovou teplovodní soustavu. Ceny kamen na dřevo a krbů se pohybují od několika tis. Kč do mnoha desítek tis. Kč, podle výrobce, kvality provedení, energetických parametrů (výkon, účinnost) a v neposlední řadě také podle vzhledu. Dřevo lze mnohem efektivněji (s vyšší účinností) spalovat ve specializovaných kotlích na dřevo. Ty ke své činnosti využívají pyrolýzu, kdy při atmosférickém tlaku za vysokých teplot, probíhá termický rozklad organických látek (dřeva) na nízkomolekulární sloučeniny. Výsledkem je topný plyn, který je následně spalován. Jedná se tedy o spalování dřeva, na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru, který odsává spaliny z kotle, nebo s použitím tlačného ventilátoru, který vhání spalovací vzduch do kotle. Výhodou tohoto řešení je vysoká účinnost spalování, která se pohybuje mezi 80 – 90%, kotle mají velmi dobrou regulovatelnost. Nezřídka bývají vybaveny kvalitní regulací spalovacího procesu řízeného lambda sondou. Investiční náklady se pohybují od 23 do 80 tis. Kč podle výkonu, typu a vybavení. Výhody: Nízké provozní náklady Nízké investiční náklady Snadná obsluha Ekologicky čistý zdroj Lokálně dobrá dostupnost paliva

Nevýhody: Nutná pravidelná manuální obsluha Zábor místa pro sklad dřeva Horší regulovatelnost Podmínkou je dostupnost paliva Vybudování kotelny s přísunem paliva Zásobování a manipulace s palivem


37

Obrázek 11: Pyrolitický kotel na dřevo. Obrázek 12: Detail hořáku na spalování pelet. (Verner a.s.) (Foto EkoWATT)

Obrázek 13: Kotel na štěpku s podavačem. Obrázek 14: Kotel na pelety s podavačem. (EkoWATT) (Verner a.s.) Kotle na pelety, agropelety či zrno Kotle na pelety jsou spalovací jednotky vybavené zásobníkem paliva s dopravou do vlastní kotlové jednotky, ve které je hořák. Toto palivo a uspořádání kotle umožňuje dokonalé spalování s řízeným přísunem paliva. Kotel tak vyžaduje minimální obsluhu a občasným doplněním zásobníku paliva. Kotel je také možné vybavit externím zásobníkem paliva. Palivo se tak doplňuje pouze jednou za topnou sezónu, (záleží na velikosti zásobníku a spotřebě paliva). Doplňování je pak velmi komfortní, protože je zajištěno hadicí z cisterny nákladního automobilu. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

38

Investiční náklady se pohybují od 60 do 100 tis. Kč u českých výrobců až po 300 tis. Kč u zahraničních kotlů. Výhody: Velmi nízké provozní náklady Poloautomatický chod Snadná obsluha Ekologicky čistý zdroj Horší dostupnost paliva Dobrá regulovatelnost

Obrázek

15: Řez kotlem (Guntamatic.esel.cz)

Nevýhody: Vyšší investiční náklady Větší zábor místa pro sklad paliva Vybudování kotelny s přísunem paliva Zajištění dostatečně kvalitní štěpky

na

pelety. Obrázek 16: Detailní pohled na hořák a zásobování paliva. (Guntamatic.esel.cz)

5.2.3. EKONOMIKA TYPICKÝCH INSTALACÍ A PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Ekonomiku typických instalací se zaměřením na spalování štěpky a slámy ukazuje Tabulka 7, která obsahuje seznam instalovaných výtopen podpořených za přispění Státního fondu životního prostředí ČR, případně fondů EU. V průměru se jednalo o podporu formou 50% dotace v kombinaci se zvýhodněnou půjčkou. Většinu z těchto instalací je možné po dohodě navštívit a získat aktuální informace o provozních zkušenostech, cenách vyrobeného tepla apod.


39

Lokalita

Rok

Instalovaný výkon

Výkon

Náklady

Podpora formou

Palivo nákup vč. DPH

Kč/GJ vč. DPH

Roční dodávka

MW

MW

tis. Kč

Kč/t, m

Kč

GJ

štěpka - 1503 250 Kč/m

270

3

Výrobce kotle

Počet napojených objektů

Zajímavosti, dostupnost paliva

3 700

Danstoker

48 objektů

dobrá dostupnost paliva

356

37 000

Kohlbach

73 objektů

paušál 3315 + 206 350

3 849

Kara

65 objektů

2,5 MW + 3,5MW s blokem ORC 79% do tepla 18% generátor el. energie 600 kW. Dostupnost paliva cca do 20 km Kofinancováno nizozemskou vládou

15 700

Danstoker

75 objektů


270

19 000

Step Trutnov

116 objektů

spolu se štěpkou spalován i šťovík

o.

1996

3,3 (2,2 + 1,1)

3,3

25 600

dotace/zvýhodněná půjčka 80/0

Trhové Sviny, o. České Budějovice

1999

2,5 + 3,5 + ORC

6

106 000

50/30

štěpka 3 150Kč/m

Hostětín, o. Uherské Hradiště

2000

0,7

0,7

32 000

80/10


Hartmanice, Klatovy Bouzov, Olomouc

o.

2000

4,4

18 732

80/0

o.

2001

4,4 (2 x 1,75 + 0,88) 2,4 (1,8 + 0,6)

2,4

40 000

60/20

štěpka - 270 3 Kč/m štěpka - 1000 Kč/t

Moravany u Kyjova, o. Hodonín Bystřice nad Pernštejnem, o. Žďár n. Sáz.

2001

0,35

0,35

6 290

40/40


280

1 500

Hamont

4 objektů


2001

9 (2 x 4,5)

9

134 631

59/35


390

85 000

Urbas

80 objektů

Štěpka, piliny nakupovány převážně od dopravců, připojeno 6 z 9 tisíc obyvatel

Velký Karlov, o. Znojmo

2001

1

1

24 249

40/35

sláma - 700 Kč/t

300

*

Tractant Fabri

73 objektů


Třebívlice, Litoměřice

2001/2002

0,38 (0,3 + 0,008)

0,38

4 289

40/0


370

800

Ekoefekt Litvínov

12 objektů

spalování štěpky v kombinaci s nízkosirným uhlím v poměru 7/3

2001/2002

0,35 (0,20 + 0,15)

0,35

1 965

70/0

štěpka z obecních zdrojů sláma - 1100 Kč/t

450

2 614

Tractant Fabri

5 objektů

štěpka z obecních prořezávky adpod.

378

35 000

Verner

520 bytů

1xštěpka, 2xsláma, 1x kombinovaný

Nová Pec, Prachatice

o.

Jindřichovice pod Smrkem

-

zdrojů,

Žlutice, Karlovy Vary

o.

2002

7,9 (3 x 1,8 + 2,5)

7,9

106 405

70/10

Roštín, Kroměříž

o.

2002

4

4

69 456

30/30

sláma - 600 Kč/t

296

11 000

LIN-KA

154 objektů

dostatek obilné i řepkové slámy

Rybniště, Děčín

o.

2003

1 (0,6 + 0,4)

1

22 719

80/0

piliny - 100 3 Kč/m ,

290

5 400

Verner

24 objektů

původně místní zdroj pilin, dnes dováží štěpku


40

Lokalita

Rok

Instalovaný výkon

Výkon

Náklady

Podpora formou


MW

MW

tis. Kč

dotace/zvýhodněná půjčka

Kč/t, m

3

štěpka 3 150kč/m

Kč/GJ vč. DPH

Roční dodávka

Kč

GJ

Výrobce kotle



vzhledem k omezenému množství slámy je produkce tepla z biomasy pouze zlomek možné roční výroby (až 45 000 GJ) sláma se musí dovážet z velké vzdálenosti. technologie v kombinavci s výrobou elektřiny s protitlakou turbínu s generátorem 100 kWel, palivo dováženo ze vzdáleností 20 a 55 km dobrá dostupnost paliva

-

Nový Bor, Česká Lípa

o.

2003

2,2

2,2

15 246

40/40

sláma - 1200 Kč/t

450

6 500

Tractant Fabri

*

Zlaté Hory, Jeseník

o.

2003

5 (2 x 2,5) + 0,1 el.

5

48 507

50/30

štěpka - 190340Kč/t

366

24 125

Danstoker

522 bytových jednotek

Slavičín, o.Zlín

2003

1,6

1,6

46 783

50/30

481

20 000

Kohlbach

35 objektů

Dříteň, o. České Budějovice

2004

2,0 (2 x 1,0)

2

33 794

50/37

štěpka 3 300Kč/m z obecních zdrojů

260

9 000

Imaveco

105 RD, 100 bytů obecní objekty

štěpka z obecních prořezávky adpod.

Kašperské Hory, o. Klatovy

2006

4 (1,6 + 2,4)

4

80 985

80/0

*

300

21 000

Schmid

105 objektů

Valašská Bystřice, Vsetín

2006

1,5 (0,6 + 0,9)

1,5

37 465

80/0

piliny - 400 Kč/t

255

12 825

Verner

70 objektů

většina obecních zdrojů biomasy leží v CHKO Šumava - problematická dostupnost dostatek paliva z místních dřevařských podniků

o.

Kněžice, Nymburk

o.

2006

1,2 (0,8 + 0,4)

1,2

111 622

85/0

štěpka - 1050 Kč/t, sláma 1100 Kč/t

260

*

Step Trutnov

148 objektů

Planá Mariánských Lázní

u

2006

3,4 (1,7 + 1,7)

3,4

43 400

81/0

štěpka - 1100 Kč/t

350

36 360

TTS, Tenza

700 bytů


41

zdrojů,

Komplexní projekt řeší bioplynovou stanici, kotelnu na spalování biomasy a peletizační linku. Kotel na spalování slámy 800 kW, spalování štěpky 400 kW Jeden kotel štěpka, jeden sláma

Lokalita

Třebíč

Rok

2006

Instalovaný výkon

Výkon

Náklady

Podpora formou


Kč/GJ vč. DPH

Roční dodávka

MW

MW

tis. Kč

15 (7 + 3 + 5) + ORC

15

232 500

dotace/zvýhodněná půjčka 52/25

Kč/t, m

Kč

GJ

vlastní systém štěpka + nákup slámy

378

171 981

3

Výrobce kotle



TTS

5412 bytů

Výtopna 5 MW sláma, 3 + 7 MW štěpka s ORC blokem - elektrický výkon 1 MW. Vlastní ucelený systém využití zbytkové biomasy

Tabulka 7: Seznam výtopen instalovaných za přispění Státního fondu životního prostředí ČR, případně fondů EU. (Tauchman, 2007)14

14

Tauchman, David (2007) Biomasa v soustavách měst a obcí - projekty a zkušenosti (III). [online] Praha: Portál TZB-info. Dostupné z http://www.tzb-info.cz/4061-biomasa-v-soustavach-mest-a-obciprojekty-a-zkusenosti-iii.


42

Jiný příklad typické instalace ukazuje následující náhrada kotle hnědého uhlí kotlem na dřevo či pelety. Situace:

Rodinný dům se spotřebou tepla na vytápění 67,5 GJ/rok (18,75 MWh), vytápěný elektrickou energií (elektrokotel).

Návrh řešení:

Instalace kotle na dřevo nebo kotle na pelety 35 000 Kč včetně 14 % DPH v roce 2013 (kotel na dřevo) nebo 95 000 Kč včetně 14 % DPH (kotel na peletky) Stávající 56 120 Kč/rok, nové náklady pro kotel na dřevo 18 493 Kč/rok nové náklady pro kotel na pelety 22 321 Kč/rok elektrická energie Pro kotel na dřevo 37 627 Kč/rok, pro kotel na pelety 33 799 Kč/rok Pro kotel na dřevo 1 rok (11 měsíců), pro kotel na pelety 2,8 roku

Investiční náklady: Provozní náklady:

Úspora komodity: Možné úspory: Prostá návratnost: Detaily a kalkulace:

Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba splacení (prostá) Doba splacení (diskontovaná) Rok hodnocení Doba životnosti (hodnocení) Diskont

628,43 tis. Kč 173,50% 1 let 1 let 2013 20 let 3,00 %

NPV IRR Ts Tsd

Pro kotel na dřevo Hodnotící kritéria

Min. cena energie:

Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba splacení (prostá) Doba splacení (diskontovaná)

497,35 42,93% 3 3

Rok hodnocení Doba životnosti (hodnocení) Diskont

2013 20 3,00 %

tis. Kč let let

NPV IRR Ts Tsd

let

Pro kotel na pelety Pro kotel na dřevo 328 Kč/GJ (0,91 Kč/kWh) Pro kotel na pelety 446 Kč/GJ (1,24 Kč/kWh)

Situace:

Rodinný dům s kotlem na hnědé uhlí (HU) o výkonu kW s roční potřebou tepla na vytápění 141,3 GJ/rok (39,353 MWh).

Návrh řešení:

Instalace kotle na pelety 24 kW


24

43

Investiční náklady: Provozní náklady: Úspora komodity: Možné úspory: Prostá návratnost: Detaily a kalkulace:

95 000 Kč včetně 14 % DPH v roce 2013 Stávající náklady 62 200 Kč/rok nové náklady 55 500 Kč/rok Hnědé uhlí proti HU pouze cca 6 700 Kč/rok, úspora vzniká vyšší účinností spalování, lepší regulací kotle 11 let proti hnědému uhlí Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba splacení (prostá) Doba splacení (diskontovaná) Rok hodnocení Doba životnosti (hodnocení) Diskont

Min. cena energie:

50,18 8,96% 10 12 2013 20 3,00 %

tis. Kč let let

NPV IRR Ts Tsd

let

550 Kč/GJ (1,53 Kč/kWh)

Tabulka 8: Výkupní ceny a roční zelené bonusy na elektřinu pro výrobu elektřiny z biomasy. (ERÚ)


44

5.2.4. ZAMĚSTNANOST TYPICKÝCH INSTALACÍ Provoz větších spalovacích jednotek vyžaduje občasný dohled a další pracovní příležitosti jsou při zajištění vstupů (vypěstování, sklizeň, uskladnění). Spalovací jednotky obecně poskytují pracovní příležitosti při instalaci a výrobě, kde studie Wei, Stadia, Kamen (2010)15 uvádí čísla 4,29 – 8,5 zaměstnance-rok/MWp a při provozu a údržbě, kde tato studie uvádí rozsah 0,24 – 1,54 zaměstnancerok/MWp. Po přepočtení na dobu provozu a na GWh vychází střední hodnota 0,21 zaměstnancerok/GWh. Při využití potenciálu ze současné zemědělské produkce Havlíčková (2012), tedy lze uvažovat 44 stabilních pracovních míst pro scénář využití zbytků zemědělské produkce. Při využití i potenciálu cíleně pěstované biomasy, lze uvažovat dokonce 48 pracovních míst. 5.2.5. MOŽNOSTI VYUŽITÍ A DOPORUČENÍ Minimální cena energie, resp. tepla vychází u malých topenišť na cca 350 Kč/GJ pro spalování dřeva, u spalování pelet na cca 450-550 Kč/GJ. U velkých topenišť se průměrná cena tepla dostává i pod 350450 Kč/GJ včetně DPH. Vytápění dřevem stále patří k nejlevnějším možnostem vytápění. Vytápění peletami se cenově blíží vytápění plynem, přitom však poskytuje srovnatelný obslužný komfort. Je tedy vhodné pro lokality, kde není zaveden plyn. Vytápění peletami je však dražší, než vytápění uhlím, zejména při použití moderních automatických kotlů na uhlí s účinností okolo 85%. Možnosti využití jsou tedy výborné a vyplývají z možnosti vytěsnění nákladnější energie, tedy dřevo snadno zastoupí uhlí a pelety elektřinu. Pro velké instalace je stěžejní počet připojených domácností. Doporučit lze tedy například podporu spoluspalování biomasy ve stávajících kotelnách. Podmínkou je, že kotel umožní kvalitní spalování paliva. Výstavba nových větších kotelen na biomasu se s ohledem na zvyšující se ceny biomasy, vyšší investiční náklady a tedy vyšší minimální ceny tepla jeví jako vhodná pouze pro velmi slibné lokality nebo pro komunitní projekty. Nicméně s ohledem na nově zavedenou podporu formou zeleného bonusu pro výrobu tepla je možné, že budou projekty pro investory zajímavější.

Tabulka 9: Zelený bonus pro podporu tepla. (ERÚ) V principu je možné využití biomasy pro výrobu elektřiny ověřenými technologiemi v klasické teplárně (parní kotel, turbína). Případně se experimentuje i s moderním využitím parních strojů a s mikrokogenerací pomocí Stirlingova motoru. V současnosti se však jedná o technologie komerčně nedostupné. Situace podobná jako u zplyňování biomasy.

15

Max Wei, Shana Patadia, Daniel M. Kammen (2010) Putting renewables and energy efficiency to work: How many jobs can the clean energy industry generate in the US? [online] Journal Energy Policy 38 (2010) 919–931. Dostupné z journal homepage: www.elsevier.com/locate/enpol. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 45 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Peletování či briketování rostlinné biomasy má rozsáhlé možnosti využití v domácnostech (kamna, krby, kotle,…) i průmyslu. Případně se nabízí možnost exportu energií mimo region. Obecně se jeví pro využití biomasy spíše bych doporučil spíše decentrální řešení formou podpory nákupu lokálních spalovacích zařízení na pelety či brikety (zemědělci mohou pálit i přebytky obilí). To vede zpětně ke zvýšení poptávky po peletách či briketách. CZT na biomasu se jeví jako méně flexibilní.

5.3. TECHNOLOGIE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Technologie zplyňování je sice známá několik desítek let, ale na rozdíl od technologií spalování je podstatně mladší a její využití je zatím z komerčního hlediska problematické. Různí autoři a propagátoři zplyňování biomasy se obvykle odkazují na její značný rozmach v období za 2. Světové války, kdy nedostatek ropy v Evropě vedl k širšímu využití dřevoplynu v průmyslu a dopravě. Obvykle se však již zapomíná na skutečnost, že tyto motory přebudované na dřevoplyn, měly nízký a nestabilní výkon a velmi trpěly zvýšeným opotřebením vlivem popílku. Je sice pravda, že například v Dánsku bylo v tomto období dřevním plynem poháněno 95 % zemědělských strojů, traktorů či stacionárních motorů, ale v podstatě šlo o tzv. „znouzecnost“. V České republice byl v té době dřevoplynem poháněn například automobil Škoda Superb z roku 1938, který byl osazen generátorem dřevního plynu Dokogenem. 16 Výzkum výroby dřevního plynu se postupně od automobilů přesunul k využití dřevoplynu jako paliva ve stacionárních motorech kogeneračních jednotek. 5.3.1. ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Zplyňování představuje komplexní proces několika chemických reakcí, které lze rozdělit do čtyř bodů: sušení, pyrolýza, redukce a oxidace. První tři procesy spotřebovávají energii, respektive teplo. Při tzv. „autotermním“ způsobu výroby vzniká teplo přímo v reaktoru hořením části paliva. K této reakci je však třeba přivádět vzduch pro spalování části paliva. Se vzduchem se však do reaktoru dostává i dusík, který snižuje celkovou výhřevnost plynu na 2,5 až 8 MJ/m3. Při „alotermním“ zplyňování se teplo přivádí z externího zdroje a výsledkem je plyn s vyšší výhřevností až 14 MJ/m3. Nevýhodou jsou však vyšší investiční náklady. Výstupní plyn z reaktoru vždy obsahuje znečišťující látky, které je nutno před využitím plynu odstranit. Jedná se o pevné částice, dehet, sloučeniny dusíku a další. Množství nečistot závisí na typu technologie a především na složení vstupní biomasy. Primární čištění probíhá již při samotné reakci v reaktoru nastavením optimálních technických parametrů zplyňování, jako např. teplota, tlak apod. Sekundární čištění využívá přídavné technologie navazující na reaktor, například cyklóny, různé filtry vypírky apod. Různé technologie vyžadují různě kvalitní plyn. Nejméně náročný na kvalitu je plynový motor. Oproti tomu plynová turbína nebo palivové články vyžadují výrazně kvalitnější plyn. Mezi výhody zplyňování oproti klasickému spalování biomasy za účelem kogenerace se uvádí: Úspora primárního paliva na jednotku výkonu, nižší měrné provozní náklady na jednotku výkonu, možnost dosažení vyšších teplot při spalování plynu. Na druhou stranu zplyňování má některé podstatné nevýhody: 16

Pohořelý Michael, Jeremiáš Michal (2010) Zplyňování biomasy - možnosti uplatnění. [Online]. CZ Biom, dostupné z http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zplynovani-biomasy-moznosti-uplatneni. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 46 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Nepříliš vyzkoušené technologie, řada intenzivních výzkumů bez výsledného komerčního využití, vyšší investiční náklady na pořízení technologie, vyšší provozní náklady. 5.3.2. PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU TECHNOLOGIÍ ZPLYŇOVÁNÍ V posledních letech se výzkumu věnuje několik firem a organizací. V 90.letech minulého století se v závodě Škoda Plzeň zabýval výzkumem profesor Surý. Výsledkem byl „ENERGOBLOK 400 kWe“, avšak prototyp se nepodařilo dotáhnout do provozuschopného stavu. Důvodem byla nestabilita žárového pásma ve zplyňovači, což způsobovalo značný obsah dehtu ve vyrobeném dřevoplynu. Ani menší agregáty o elektrickém výkonu 30 kW, který ve zkušebně pracoval cca tisíce hodin a následný model o elektrickém výkonu 100 kW se nepodařilo dotáhnout do komerčně úspěšného konce. Investor nakonec od záměru ustoupil a Škoda Plzeň následně prodala svojí koncepci dalším dvěma firmám, které se dále snažily o dotažení technologie do provozuschopného stavu, ale nakonec projekty také ukončily. Profesor Surý založil potom společnost MWG Energy, která v roce 1999 uvedla do provozu zařízení, které bylo v provozu 12 hodin za den a celkem cca 9 tis. hodin. I toto zařízení bylo nakonec demontováno a odprodáno. V tomto období pracoval na podobném projektu i tým profesora Františka Hrdličky při ČVUT Fakultě strojní. Projekt také nebyl dotažen do konce z důvodu nedostatečně vyčištěného dřevoplynu vstupujícího do motoru a z nedostatku financí na další vývoj. Z roku 1995 lze zmínit i aktivitu firmy Ateko, která uvedla prototyp s názvem „BIOFLUID“. Projekt byl následně dopracován ve spolupráci s Fakultou strojní VUT a v roce 2000 byla provedena výstavba demonstračního zařízení v cementárně v Prachovicích. Firma Ateko uváděla, že zařízení je plně funkční, v roce 2008 byl však odstaveno a demontováno. V roce 2005 navázala firma MWG Energy spolupráci se společností BOSS engineering. Jejich společný agregát o elektrickém výkonu 150 kW byl v provozu přibližně 2000 hodin, ale i on byl přes přetrvávající technické problémy demontován. Obě firmy pokračovaly na vývoji nového agregátu společně s firmou DSK Teplice. Agregát byl vyvinut pro ušlechtilejší formu paliva (pelety). Projekt byl dotažen do komerčního využití a firma DSK Teplice zrealizovala prodej několika kogeneračních jednotek. Jednou z nich byla i instalace zplyňovací kogenerační jednotky o elektrickém výkonu 400 kW v roce 2009 pro firmu TŮMA CZ v Pořešíně. Tato jednotka však postupem času pracovala stále hůře a v roce 2010 byla demontována. V současné době firma prezentuje demonstrační zařízení o elektrickém výkonu 200 kW. V sousedním Německu ve městě Zenting instalovala firma Glastime komerční instalaci zplyňovací technologie dvou kogeneračních jednotek o celkovém elektrickém výkonu 250 kW. Technologie je v provozu od roku 2011. Jako vstupní surovina je použita kvalitní dřevní štěpka předsoušená na vlhkost do 10 %. 5.3.3. MOŽNOSTI VYUŽITÍ A DOPORUČENÍ V České republice probíhá vývoj technologií zplyňování pro účely výroby elektřiny již více než 20 let. Největším problém komerčního využití těchto technologií je proces čištění a zušlechtění dřevoplynu na parametry, které umožňují jeho spolehlivé využití alespoň ve spalovacím motoru. To se v podstatě dosud nepodařilo. Pokud některé instalace běží a jsou v provozu, nejsou k dispozici jejich parametry a provozní charakteristiky, za které je výrobce ochoten převzít záruku, ani jejich skutečné investiční a provozní náklady. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

47

Jakési stručné shrnutí poslední historie vývoje poskytuje výrok velkého propagátora těchto technologií Radovana Šejvla „Za vším stojí touha po moci transformovaná ve vidinu rychlého zisku, kdy agregát na výrobu dřevního plynu „nějak“ funguje a jeho tvůrce mnohdy vyždímaný z posledních finančních rezerv bez dostatečné znalosti celé problematiky se odhodlá ke komerční realizaci. Tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Celá řada zrezivělých instalací je jasným důkazem.“17 Ačkoliv lze na nalézt některé funkční instalace využití technologií zplyňování biomasy pro výrobu elektřiny, jedná se spíše o stále pokračujícím výzkum. Z výše uvedené rešerše vyplývá, že tyto technologie nelze zatím považovat za připravené ke komerčnímu využití.

17

Šejvl, Radovan (2010) Elektřina s vůní dřeva (1): Znovuobjevený dřevoplyn. [Online] CZ Biom. Dostupné z http://biom.cz/cz/odborneclanky/elektrina-s-vuni-dreva-1-znovuobjeveny-drevni-plyn. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE 48 a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

6. SHRNUTÍ, ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 6.1. STANOVENÍ CELKOVÉHO POTENCIÁLU VYUŽITÍ BIOMASY NA ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Tabulka 10 shrnuje potenciál využití biomasy pro energetické účely na území MAS Moravský kras. Tabulka 11 analyzuje využití energie biomasy na území MAS Moravský kras na základě stanovených realizovatelných potenciálů a jejich ekonomickou korekci provedenou na základě kritéria minimální ceny energie. Tabulka je rozdělena na zdroje elektřiny a zdroje tepla, u zdrojů biomasy se objevují obě tyto komodity. Tabulka shrnuje i stávající podporu obnovitelných zdrojů formou zelených bonusů a výkupních cen. Vyhodnocení možností využití je provedenou formou kvalitativní stupnice a zahrnuje hodnocení s podporou a bez podpory. Celkový potenciál využití biomasy na zájmovém území MAS Moravský kras

Konvenční zemědělství (t)

potenciál využití biomasy metodou anaerobní digesce kukuřice na siláž 18 197,00 kukuřice na siláž (s odečtem skotu) -416,51 TTP 37 842,29 BRKO obecně z celého regionu 3 668,36 potenciál využití zbytkové slámy spalováním zbytková obilná sláma 21 298,27 řepka 5 259,20 RRD na orné i TTP ozdobnice, schavnat, lesknice potenciál využití zbytkové dřevní hmoty potenciál využití pěstování energetických plodin (z výše uvedeného) RRD na orné i TTP ozdobnice, schavnat, lesknice potenciál produkce kapalných biopaliv Celkový potenciál využití biomasy na zájmovém území

6 454,00

(GJ)

Energetické plodiny na 2 % rozlohy (t) (GJ)

131 204,05 81 886,50 -1 874,28 124 879,54 8 198,79 426 418,84 334 382,84 92 036,00 0,00 0,00 333 448,00

130 775,82 18 197,00 -416,55 37 712,57 3 668,36

81 886,50 -1 874,46 124 451,49 8 198,79 489 940,05 315 594,41 90 356,00 3 046,40 80 943,24 333 448,00

20 101,55 5 163,20 224,00 1 561,00

0,00

83 989,64

0,00 0,00 79 814,47

3 046,40 80 943,24 79 814,47

6 454,00

970 885,36

1 033 978,34

Tabulka 10: Celkový potenciál využití biomasy na zájmovém území MAS Moravský kras. Pozn.: Tuny uváděné v tabulce jsou tuny při sklizni. Vzhledem k různému obsahu vody v jednotlivých formách biomasy jsou tyto hodnoty nesčitatelné.


49

Zdroj energie

Spalování, zbytky ze zemědělské produkce Bioplyn, zbytky ze zemědělské produkce Bioplyn, BRKO Biopaliva kapalná Spalování, zbytky a cílené pěstování Bioplyn, zbytky a cílené pěstování Celkem minimálně % nahrazení biomasou Odhad spotřeba a počet pracovních míst celkem

Typická minimální cena elektřiny

Typická minimální cena tepla

Realizovatelný potenciál výroby elektřiny

Realizovatelný potenciál výroby tepla

Současná podpora elektřiny

Současná podpora tepla

Možnosti využití se stávající podporou

Možnosti využití bez stávající podpory

Počet stabilních pracovních míst

(Kč/kWh) 1,00-3,00 3,15-3,80 3,20-3,80

(Kč/GJ) 330-550 150-200 150-200

(MWh/rok) 70 358 11 389 759

(GJ/rok) 506 578 82 004 5 466 79 814

(Kč/kWh) 0,77-3,27 1,89-3,55 1,89-3,55

(Kč/GJ) 50 50 50

(-) výborné velmi dobré velmi dobré *)

(-) velmi dobré neuspokojivé neuspokojivé *)

(zam.rok) 44 7 2 16

1,00-3,00 3,15-3,80

330-550 150-200

76 240 11 350

548 925 81 718

0,77-3,27 1,89-3,55

50 50

výborné velmi dobré

velmi dobré neuspokojivé

48 7

82 507 11,53% 715 774

673 862 2,34% 28 825 061

69 0,24% 29 055

Tabulka 11: Analýza využití potenciálu biomasy pro energetické účely na území působnosti MAS Moravský kras. (EkoWATT) *Pozn.: Zvýšená spotřeba biopaliv souvisí především s navýšením povinného přimíchávání biosložek do motorové nafty ze 4,5 % na 6 % v roce 2011.


50

6.1.1. BIOMASA A BIOPLYN – PRODUKCE TEPLA Možnosti využití energie z biomasy dosahují 506 578 GJ/rok tepelné energie, zbytky ze zemědělské produkce respektive bioplyn a BRKO mohou přidat dalších 82 004 GJ/rok a 5 466 GJ/rok a 79 814 GJ/rok bionafta. Pokud bychom daný potenciál opět přepočetli na průměrnou spotřebu běžné současné domácnosti (40-60 GJ), pak lze odhadnout, že čistá energie z různých forem biomasy může zásobovat teplem přibližně jednu šestinu až pětinu domácností na území MAS Moravský kras. Zde předpokládáme spodní hranici uvažovaného ekonomického potenciálu. Minimální cena energie, resp. tepla vychází u malých topenišť na cca 350 Kč/GJ pro spalování dřeva, u spalování pelet na cca 450-550 Kč/GJ. U velkých topenišť se průměrná cena tepla dostává i pod 350450 Kč/GJ včetně DPH. Vytápění dřevem stále patří k nejlevnějším možnostem vytápění. Vytápění peletami se cenově blíží vytápění plynem, přitom však poskytuje srovnatelný obslužný komfort. Je tedy vhodné pro lokality, kde není zaveden plyn. Vytápění peletami je však dražší, než vytápění uhlím, zejména při použití moderních automatických kotlů na uhlí s účinností okolo 85%. Možnosti využití jsou tedy výborné a vyplývají z možnosti vytěsnění nákladnější energie, tedy dřevo snadno zastoupí uhlí a pelety elektřinu. Pro velké instalace je stěžejní počet připojených domácností. Výstavba nových větších kotelen na biomasu se s ohledem na zvyšující se ceny biomasy, vyšší investiční náklady a tedy vyšší minimální ceny tepla jeví jako vhodná pouze pro velmi slibné lokality nebo pro komunitní projekty. Nicméně s ohledem na nově zavedenou podporu formou zeleného bonusu pro výrobu tepla je možné, že budou projekty pro investory zajímavější. Jako vhodný příklad lze použít například obce Hostětín, kde je cena tepla 403 Kč/GJ. Přitom významná část investice bala hrazena z dotace. Lepším příkladem je obec Dešná v okrese Jindřichův Hradec, kde je cena tepla 300 Kč/GJ. Provoz tepelného hospodářství města Třebíč je zajištěn ze třech vícepalivových tepelných zdrojů, které město řadí k městům s nejvyšším podílem využití biomasy v ČR. Cena tepla z biomasy (100% podíl biomasy) je až 450 Kč/GJ. To je z hlediska spotřebitelů poměrně vysoká cena. Podobně výtopna u výjezdu z Trhových Svinů směrem na Borovany v Jihočeském kraji zajišťuje vytápění a ohřev teplé vody pro cca 80 odběratelů včetně 400 bytů, 32 rodinných domů.18 6.1.2. BIOMASA A BIOPLYN – VÝROBA ELEKTŘINY Biomasa a bioplyn jsou také významné zdroje z pohledu produkce čisté elektrické energie. Spalováním biomasy lze získat 70 358 MWh/rok, využitím bioplynu pak dalších 11 389 MWh/rok a 759 MWh/rok. V součtu pak tyto zdroje mohou zásobovat téměř 23 tisíc domácností s běžnou spotřebou, což je přibližně třetina domácností na území MAS Moravský kras. Opět zde předpokládáme spodní hranici uvažovaného ekonomického potenciálu. Minimální ceny energie, resp. elektřiny jsou pro menší instalace do 550 kW srovnatelné se státem garantovanou podporou, viz cenový návrh ERÚ Tabulka 5. Větší instalace mají nižší garantovanou výkupní cenu. Minimální cena elektřiny, kterou produkují bioplynové stanice, však závisí i na prodeji tepla, jako vedlejšího produktu. Lze doporučit orientaci na stanice využívající nepěstovanou biomasu (travní hmotu aj. bioodpady), vytvoření podmínek pro vznik BPS jako součást center pro nakládání s bioodpady, důraz na efektivní

18

Sequens, Eduard a kol. (2013) Atlas zařízení využívajících OZE. [online] Calla,České Budějovice. http://calla.ecn.cz/atlas/autori.php. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Dostupné

z

51

využívání energie bioplynu (pro vysoceúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla). Vhodná je tedy podpora spíše pro komunitní projekty, které řeší lokalitu jako celek. V souvislosti se Zákonem o podporovaných zdrojích energie č. 165/2012 Sb., který zavádí i tzv. zelené bonusy na teplo z biomasy lze doporučit instalaci bioplynových stanic a kombinované výroby elektřiny a tepla s napojením na centralizované zásobování teplem. Zelené bonusy umožní snížit cenu tepla pro konečného spotřebitele. Vhodným příkladem je obec Kněžice, která leží ve Středočeském kraji v okrese Nymburk, dvacet kilometrů severovýchodně od Poděbrad. Výtopna na biomasu spolu s bioplynovou stanicí v systému CZT naplňují záměr "energeticky soběstačná obec". Jiným příkladem je Krnov - teplárna Dalkia, a.s., kde kotel na biomasu vyrábí teplo a elektřinu 100% spalováním biomasy. 19

19

Sequens, Eduard a kol. (2013) Atlas zařízení využívajících OZE. [online] Calla,České Budějovice. http://calla.ecn.cz/atlas/autori.php. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Dostupné

z

52

6.2. SWOT ANALÝZA VYUŽITÍ ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOMASY NA ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Pro účely zpracování SWOT analýzy byla stanovena jako základní řešená otázka: Využití potenciálu biomasy pro energetické účely na uvažovaném území MAS Moravský kras? Vnitřní vazby: zdroje a kompetence S - Silné stránky: 1. nižší ekvivalentní emise oproti fosilním palivům 2. motivované vůdčí osobnosti 3. touha po (energetické) soběstačnosti 4. konkurenceschopnost s klasickými zdroji energie 5. tvorba systémových cyklů soběstačnosti 6. možnost nových pracovních míst (plná lokální zaměstnanost) 7. pozitivní energetická bilance výroby energie 8. vysoký lokální multiplikační efekt Vnější vazby: scénář řízen O - Příležitosti: 1. politika CO2 a přísnější normy pro ŽP 2. motivační systémové faktory v oblasti EU a legislativy 3. ochota bank investovat do energetických úspor 4. ekologická daňová reforma 5. připravené a komerčně ověřené technologie využití 6. minimální ceny výroby energie srovnatelné s klasickými zdroji 7. růst cen energií 8. růst DPH 9. růst příspěvku na OZE a JE 10. jednodušší povolování nových lokálních energetických zdrojů 11. možnost připojení zdroje do sítě

W - Slabé stránky: 1. nedostatek volné biomasy pro energetické účely 2. nízká motivace ke změnám 3. neochota jít do nejistoty nových řešení 4. nedostatek volného kapitálu 5. nízká informovanost 6. někdy obtěžující provoz (hluk, odéry, apod.)

T - Hrozby: 1. růst cen biomasy 2. nestabilní ekonomika 3. neúroda 4. hospodářská krize 5. neochota bank investovat do energetických úspor 6. nestabilní a vysoce volatilní podnikatelské prostředí 7. růst daňového zatížení (progresivní daň z příjmu fyzických a právnických osob) 8. regulace tvorby nových lokálních energetických zdrojů 9. obtížné připojení zdroje do sítě 10.

Tabulka 12: SWOT analýza z hlediska položené otázky: Využití potenciálu biomasy pro energetické účely na uvažovaném území MAS Moravský kras?

6.3. SCÉNÁŘE: VYUŽITÍ POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY NA ÚZEMÍ MAS MORAVSKÝ KRAS Metoda tvorby scénářů se používá pro zkoumání vhodných strategií pro překonání možných bariér a problémů při realizaci investic. Metodika je více popsána v Příloze 1. Technika tvorby scénářů se používá zejména při řešení problémů, kde je hodně stupňů volnosti a jsou málo strukturované. Případně u problémů, u kterých je k dispozici málo tzv. „tvrdých“ dat nebo údajů. Pro stanovení doporučované strategie dalšího rozvoje sektoru byla stanovena základní řešená otázka: Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

53

Jaká je doporučované strategie dalšího rozvoje využití biomasy pro energetické účely na uvažovaném území? Odpovědi a strategické možnosti byly tvořeny ve smyslu možných akcí z hlediska zainteresovaných stran. Zejména z hlediska MAS Moravský kras. Tedy na podotázku Proč? Byla předpokládána odpověď: Snížení ekologické zátěže, snížení energetické závislosti a zvýšení en. bezpečnosti. Při tvorbě scénářů je prvním krokem vytvoření přehledu tzv. „hnacích sil“, které dané odvětví či předmět zkoumání ovládají. Tyto se tvoří pomocí PEST analýzy a analýzy typu „kdo jsou zainteresované strany (stakeholders)“, viz Tabulka 13. Z těchto byli vybrány síly, které jsou Důležité a Jisté, potažmo Nejisté. Hnací síly Hnací síla Míra důležitosti Míra nejistoty Koef. 31 Koef. 33 Motivační systémové faktory ze strany EU a legislativy P1 3 1 31 31 Daňová politika (rovná daň vs progresivní) P2 3 3 33 33 Politika zaměstnanosti (zaměstnanci vs živnostníci) P3 3 3 33 33 Státní energetická koncepce (limity, jádro, OZE) P4 3 3 33 33 Emisní povolenky a JI P5 3 3 33 33 Daňové úlevy, prázdniny, dotace, odečitatelné položky, pobídky P6 3 1 31 31 Dostupnost kapitálu E4 3 3 33 33 Ceny energií a biomasy E5 3 1 31 31 Motivace vůdčích osobností S1 3 3 33 33 Motivace občanů S2 3 3 33 33 Dostupnost informací a vzdělání S3 3 3 33 33 Dostupnost technologií T1 3 1 31 31 Dostupnost biomasy T2 3 3 33 33 Dostupnost infrastruktury T3 3 2 32 32 Zelená motivace a přístup Ec1 3 3 33 33 Přísnější normy pro ŽP a politika CO2 Ec2 3 1 31 31 Zákon o hospodaření energií L1 3 1 31 31 Informovanost vůdčích osobností I1 3 3 33 33 Informovanost občanů I2 3 3 33 33 Vzdělanost a informovanost projektantů I3 3 3 33 33

Tabulka 13: PEST analýza - přehled hnacích sil, které přímo působí na zkoumanou otázku. Koeficient 31 udává síly důležité a jisté a koeficient 33, síly důležité a nejisté. Porterův model pěti sil byl použit pro analýzu zainteresovaných stran, ovšem pouze z hlediska možnosti prosazení či neprosazení energetických úspor, podobným způsobem byla použita i analýza „získání zainteresovaných stran“. V obou případech byly získány podobné výsledky a odpověď na otázku: Kdo jsou zainteresované strany? Je odpověď: Zemědělci, starostové, občané, management nebo ekologické iniciativy. 6.3.1. VÝSLEDNÉ NÁVRHY SCÉNÁŘŮ Předpokládáme, že pro všechny scénáře jsou společné následující okrajové podmínky: Jisté Jisté Motivační systémové faktory ze strany EU a legislativy P1 Daňové úlevy, prázdniny, dotace, odečitatelné položky, pobídky P6 Ceny energií a biomasy E5 Dostupnost technologií T1 Přísnější normy pro ŽP a politika CO2 Ec2 Zákon o hospodaření energií L1

Rozsah Rostoucí nebo pomalu rostoucí, jednoznačný tlak Chyby současných zákonodárců jsou sváděny na OZE Obojí roste jako důsledek nedostatku a hospodářského růstu Kvalitní a funční technologie jsou dostupné Jednoznačná politika EU Promítnutí politiku EU do lokální legislativy

Tabulka 14: Přehled jistých „hnacích sil“, základní předpoklady pro tvorbu scénářů.


54

Z výše uvedené tabulky je patrný základní předpoklad zachování vlivu EU, v podstatě žádná další podpora OZE ze strany státu a růst cen energií. Technologie využití biomasy jsou dostupné a kvalitní, většina použitelných je na komerční úrovni. Hnací síla Nejisté Daňová politika (rovná daň vs progresivní) Politika zaměstnanosti (zaměstnanci vs živnostníci) Státní energetická koncepce (limity, jádro, OZE) Emisní povolenky a JI Dostupnost kapitálu Motivace vůdčích osobností Motivace občanů Dostupnost informací a vzdělání Dostupnost biomasy Zelená motivace a přístup Informovanost vůdčích osobností Informovanost občanů Vzdělanost a informovanost projektantů

Nejisté P2 P3 P4 P5 E4 S1 S2 S3 T2 Ec1 I1 I2 I3

Scénář 1 Soběstačnost Rovná Podpora ŽL Motivující Omezené Banky podporují Jsou a jsou Nadšení Jsou k dispozici Je snaha Existuje Mají info podporu Dostupné Podporované

Scénář 2 Scénář 3 Dobrý příklad Ztracená příležitost Někde mezi Progresivní Tolerance Vyšší odvody Neutrální Nemotivující Neutrální Neomezené Jak co a jak kdy Banky nepodporují Někde Nejsou a nejsou Snaží se Stagnace Lze je nalézt Nejsou nebo omezené Místy Není snaha Místy Neexistuje Sami se informují Nemají info podporu Sami se informují Nedostupné Sami se informují Nepodporované

Tabulka 15: Přehled vytvořených scénářů, podle rozsahu vlivu nejistých hnacích sil. Scénář „Energetická soběstačnost“ Daně fyzických i právnických osob jsou rovné a daňové zatížení na relativně nižší úrovni. DPH se snižuje na úroveň vyspělých ekonomik. Daně nejsou progresivní. Podnikatelské prostředí je relativně stabilní a investoři se nebojí investovat. Zaměstnanost je podporována i formou zaměstnávání na ŽL. Živnostníci totiž kromě družstev a společností s ručením omezeným tvoří páteř zemědělského podnikání. Stání energetická koncepce motivuje k energetickým úsporám a využití obnovitelných zdrojů alespoň tak, že jim nepřekáží. Povolovací řízení jsou jednodušší a motivující pro drobné uživatele. Stát není ve vleku velkých korporací, které požadují neomezenou distribuci emisních povolenek. Jejich omezení potom může vést k projektům snižování emisí formou projektů JI (joint implementation). Banky se nebojí investovat do zajímavých projektů energetických úspor a OZE. Dokonce je samy vyhledávají a podporují, protože cítí zajímavý investiční potenciál v současné době zasažené krizí. Obce a zemědělci přitom mohou být pro banky spolehlivými a relativně bonitními partnery. V obcích i v zemědělství vznikají skupiny motivovaných občanů, kteří jsou informováni o již fungujících pilotních projektech energeticky soběstačných obcích. Rostoucí ceny energií a možnost energetické soběstačnosti jim dává motivaci vyzkoušet funkční komunitní projekty ve vlastních obcích. Kromě motivace k energetické nezávislosti je jejich hlavním motorem spíše vědomí vzniku nových pracovních příležitostí a toho, že peníze zůstávají ve vlastním regionu. Motivace k ochraně přírody je spíše druhotným jevem. Na trhu je dostatek použitelných technologií a informací o nich. Ve výběrových řízeních není problém získat kvalitní projektanty a dodavatele se spolehlivými zárukami. Scénář „Dobrý příklad“ Daně fyzických i právnických osob zůstávají alespoň na současné, rovné a relativně nižší úrovni. DPH zůstává alespoň na současné úrovni. Podnikatelské prostředí je nejasné a velmi volatilní. Z komunikace politiků není zřejmé, kam se bude stát v budoucnosti ubírat. Opozice dává jasné signály ke změnám současně platných právních předpisů. Není zřejmé, zda daně porostou či nikoliv. Investoři po zkušenostech se změnami pravidel během hry na fotovoltaickém trhu jsou k investicím do OZE mírně skeptičtí. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

55

Zaměstnanost je podporována alespoň tolerantním chováním k živnostníkům. Stání energetická koncepce se staví k energetickým úsporám a využití obnovitelných zdrojů neutrálně. Jsou podporovány menší instalace. Povolovací řízení jsou na současné úrovni. Stát je částečně ve vleku velkých korporací, které požadují neomezenou distribuci emisních povolenek. Využití emisních povolenek pro financování projektů energetických úspor a OZE je sporné. Banky sice cítí potřebu investovat do zajímavých projektů energetických úspor a OZE. Na druhou stranu jsou si ale vědomé, že v současné době zasažené krizí ani obce a zemědělci nemusí být pro banky spolehlivými a bonitními partnery. Lokálně lze v obcích a v zemědělství nalézt vysoce motivované jedince, kteří mohou pomoci vzniku komunitních projektů, a kteří jsou informováni o již fungujících pilotních projektech energeticky soběstačných obcích. Rostoucí ceny energií a možnost energetické soběstačnosti jim dává motivaci vyzkoušet funkční pilotní modely ve vlastních obcích. Hlavním motorem je spíše využití relativně vyššího místního potenciálu. Další motivací je energetická nezávislost možnost vzniku nových pracovních příležitostí a toho, že peníze zůstávají ve vlastním regionu. Motivace k ochraně přírody je spíše vedlejší. Na trhu je dostatek použitelných technologií a informací o nich jsou relativně snadno dostupné. Ve výběrových řízeních lze získat kvalitní projektanty a dodavatele se spolehlivými zárukami. Scénář „Ztracená příležitost“ Daně fyzických i právnických osob jsou progresivní a rostou. DPH zůstává alespoň na současné úrovni, očekává se její zvýšení. Podnikatelské prostředí je nejisté. Zvyšuje se byrokratická zátěž, například se může jednat o plošnou implementaci registračních pokladen. Z komunikace politiků není zřejmé, kam se bude stát v budoucnosti ubírat. Oni sami nemusí mít jasno, kam směřovat a jak řešit krizové stavy. Investoři jsou po zkušenostech minulých let a s probíhající hospodářskou krizí k investicím do OZE velmi skeptičtí. Živnostníkům jsou zvýšeny odvody. Je podporována zaměstnanost zaměstnanců, nikoliv zaměstnání na ŽL. Na druhou stranu je však zvýšena i minimální mzda. Podnikatelé a živnostníci tak nejsou motivováni k zaměstnávání zaměstnanců. Stání energetická koncepce se staví k energetickým úsporám a využití obnovitelných zdrojů skepticky. Je podporována jaderná energetika a uvažuje se o prolomení limitů. Jsou sice podporovány menší instalace, ale složitost povolovacích řízení jsou na současné úrovni. Stát je ve vleku velkých korporací, které požadují neomezenou distribuci emisních povolenek. Využití emisních povolenek pro financování projektů energetických úspor a OZE je tak nulové. Banky sice cítí potřebu investovat do zajímavých projektů energetických úspor a OZE, ale i dobré projekty jsou dušeny vysokým daňovým zatížení a jsou proto riskantní. Obce jsou méně rizikoví investoři než zemědělci, kteří pro banky nejsou spolehlivými a bonitními partnery. V některých lokalitách s vysokým potenciálem biomasy lze nalézt i motivované jedince, kteří mohou v budoucnosti pomoci vzniku komunitních projektů. Informací o fungujících pilotních projektech energeticky soběstačných obcích existují, avšak i tyto se potýkají s problémy. Rostoucí ceny energií v důsledku podpory jaderné energetiky a možnost energetické soběstačnosti je sice částečně motivující, ale obecná frustrace vnějšími podmínkami bere síly. Hlavním motorem je spíše využití relativně vyššího místního potenciálu. Další motivací je energetická nezávislost možnost vzniku nových pracovních příležitostí a toho, že peníze zůstávají ve vlastním regionu. Motivace k ochraně přírody není žádná. Externí analýza vznikla pro účely projektu ENERGYREGION, realizovaného v rámci Operační programu CENTRAL EUROPE a spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

56

Na trhu je dostatek použitelných technologií. Informací lze nalézt. Projektantů a dodavatelů se spolehlivými zárukami je však málo, protože se staví málo projektů a chybí jim k funkčním pilotním projektům ve vlastních obcích k funkčním pilotním projektům ve vlastních obcích k funkčním pilotním projektům ve vlastních obcích k funkčním pilotním projektům ve vlastních obcích zkušenosti. 6.3.2. DOPORUČOVANÉ STRATEGIE PRO DALŠÍ ROZVOJ SEKTORU

Příležitosti: Hrozby:

Vnější vazby: scénář řízen

SWOT/TOWS Matice Silné stránky:

Vnitřní vazby: zdroje a kompetence Slabé stránky:

SO Strategie Podpora vůdčích osobností Tvorba a podpora komunit Podpora informovanosti Příprava pilotních projektů Informovanost bank o možných projektech ST Strategie Tvorba a podpora komunit Informační podpora podnikatelského prostředí Podpora účasti ve volbách, podpora rovné daně, ŽL a stabilního podnikatelského prostředí Podpora vzniku pilotních projektů

WO Strategie Podpora motivace občanů Tvorba a podpora komunit Vytipování vůdčích osobností Podpora pěstování biomasy pro energetické účely Podpora podnikavostelského prostředí WT Strategie Podpora motivace a informovanosti občanů Podpora přirozených vůdčích osobností Podpora vzniku pilotních projektů Podpora účasti ve volbách a volba stabilního a motivujícího podnikatelského prostředí

Tabulka 16: Přehled možných strategií vytvořených podle SWOT analýzy a jejich zobrazení v tzv. SWOT/ TOWS matici. Strategické možnosti SO Strategie Podpora vůdčích osobností Tvorba a podpora komunit Podpora informovanosti Příprava pilotních projektů Informovanost bank o možných projektech

Scénář 1 Soběstačnost

Scénář 2 Dobrý příklad

Scénář 3 Ztracená příležitost Předpokládaná akce Robustní Robustní Robustní Monitorování pro 3 Monitorování pro 3

?

WO Strategie Podpora motivace občanů Tvorba a podpora komunit Vytipování vůdčích osobností Podpora pěstování biomasy pro energetické účely Podpora podnikavosti a podnikatelského prostředí ST Strategie Tvorba a podpora komunit Informační podpora podnikatelského prostředí Podpora účasti ve volbách, podpora rovné daně, ŽL a stabilního podnikatelského prostředí Podpora vzniku pilotních projektů WT Strategie Podpora motivace a informovanosti občanů Podpora přirozených vůdčích osobností Podpora vzniku pilotních projektů Podpora účasti ve volbách a volba stabilního a motivujícího podnikatelského prostředí

Robustní Robustní Robustní Monitorování pro 3 Robustní

?

? ?

Prozkoumat Robustní Monitorování pro 1 Prozkoumat Robustní Robustní Robustní

?

Monitorování pro 1

Tabulka 17: Přehled možných strategií vytvořených podle SWOT/TOWS matice a jejich vazeb na vytvořené scénáře. Z výše uvedené tabulky je patrné, že podpora komunit, komunitních projektů informovanosti a podpora přirozených vůdčích osobností, které jsou potom schopné zrealizovat pilotní projekty má smysl v každé strategii a v jakémkoli scénáři. Proto jsou označeny jako robustní strategie.


57

6.4. DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ PRÁCI Analýza využití potenciálu biomasy pro energetické účely na území působnosti MAS Moravský kras může být doplněna a zpracována pro jednotlivé menší územní celky nákupem detailních statistických dat za jednotlivé katastry obcí. Případně je možné zkusit doplnit již provedené dotazníkové šetření nebo se pokusit přímo vytipovat vhodné lokality pro pilotní projekty na základě zkušeností jednotlivých členů sdružení MAS.

SEZNAM ODKAZŮ A LITERATURY: [1] Beranovský, J. a kol. (2000): Metody hodnocení vhodnosti a výtěžnosti OZE pro účely energetických bilancí a energetické statistiky a pro účely regionálního územního plánování a energetických generelů. Zpracováno jako produkt zpracovaný v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2000 – část A České energetické agentury. Praha: EkoWATT. (CZ) [2] Bowman, C. (1995): Strategický management (Strategy Management). Prentice Hall International (UK) Ltd., 1990. Grada Publishing, Praha. [3] Bryant, James, Darwin, John (2006): Scenario Process. Učební texty k Postgraduate Diploma in Business Administration. Předmět 21st Century Organisations. [4] Havlíčková, K. a kol (2010): Analýza potenciálu biomasy v České republice. VÚKOZ Průhonice, s. 498, ISBN 978-80-85116-72-4. [5] Jakubes, J., Splítek, V., Kodytek, Z. (1998): Reálné podmínky a možnosti využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie včetně malé kogenerace v ČR do r. 2010. Zpracováno pro Českou energetickou agenturu. SRC International CS s.r.o., Praha. [6] Johnson, G., Scholes, K. (2002): Exploring Corporate Strategy. Sixth Edition. Financial Times Prentice Hall, UK. [7] Kol. autorů (2012) Country maps. Maps of Global horizontal irradiation (GHI). Mapa globálního horizontálního záření. [online] SolarGIS © 2012 GeoModel Solar s.r.o. Dostupné z http://solargis.info/doc/_pics/freemaps/1000px/ghi/SolarGIS-Solar-map-Czech-Republic-cz.png [8] Kol. autorů (2012) Mapa globálního slunečního záření a elektrického potenciálu. [online] PVGIS (Photovoltaic Geographical Information System) Dostupné z http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/. [9] Max Wei, Shana Patadia, Daniel M. Kammen (2010) Putting renewables and energy efficiency to work: How many jobs can the clean energy industry generate in the US? [online] Journal Energy Policy 38 (2010) 919–931. Dostupné z journal homepage: www.elsevier.com/locate/enpol. [10] Šantrůček, J. a kol. (2001): Základy pícninářství. Česká zemědělská univerzita v Praze, 146 s. [11] Tauchman, David (2007) Biomasa v soustavách měst a obcí - projekty a zkušenosti (III). [online] Praha: Portál TZB-info. Dostupné z http://www.tzb-info.cz/4061-biomasa-v-soustavach-mest-aobci-projekty-a-zkusenosti-iii. [12] Velich, J. a kol. (1994): Pícninářství. Vysoká škola zemědělská v Praze, 204 s.


58

MAS MORAVSKÝ KRAS O. S

Recommend Documents