MANUÁL ZPRACOVÁNÍ AVYUŽITÍ SADY INDIKÁTORŮ ROZVOJE PRO MALÉ OBCE

MANUAL_B5 1/24/07 9:09 AM Stránka 1

MANUÁL ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ SADY INDIKÁTORŮ ROZVOJE PRO MALÉ OBCE [ Zrcadlo místní udržitelnosti ]

ŠTĚPÁN HŘEBÍK VIKTOR TŘEBICKÝ


© EnviConsult, s.r.o., Praha, 2007 ISBN 978 – 80 –239 –8594 – 8


Obsah KAPITOLA 1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

KAPITOLA 2.

Co jsou to indikátory rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

KAPITOLA 3.

Využití sady indikátorů v prostředí malých obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Jak zvolit vhodný indikátor? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Jak indikátory použít pro management obcí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Hodnocení výsledků indikátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

KAPITOLA 4.

Návrh sady indikátorů rozvoje pro malé obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

KAPITOLA 5.

Metodické listy indikátorů rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

KAPITOLA 6.

Profil vybraných obcí Ústeckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

KAPITOLA 7.

Porovnání rozvoje vybraných obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

KAPITOLA 8.

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

8 8 8 10

3


KAPITOLA 1

Úvod Transformace společnosti, změna hodnot, nové vize a cíle i evropské standardy kvality života, iniciují v posledním desetiletí relativně výrazný rozvoj obcí a měst České republiky. Česká města a obce se snaží v ekonomické, sociální a environmentální oblasti či v oblasti správy věcí veřejných dosáhnout stavu vyspělých členských států Evropské unie. Existují však velké rozdíly v úspěšnosti a naplňování jejich snah v praxi. Politika Evropské unie klade důraz na srovnání rozdílů kvality života členských států, a právě proto uvolňuje novým členům velké finanční prostředky pro přípravu a realizaci rozvojových projektů. V současnosti se otevírá nové plánovací období 2007 – 2013, které pro česká města a obce může znamenat další podporu jejich rozvoje. Pro získání dotací a realizaci projektů je ovšem klíčová schopnost managementu obcí a měst čerpat nabídnuté finanční prostředky. Těch je omezené množství a ne na všechny se samozřejmě dostane. Ideální systém čerpání finančních prostředků pak závisí na schopnosti samotných obcí stanovit pro projekty opravdu prioritní témata, tak aby nedošlo ke zbytečnému zahlcení evropských zdrojů a na druhé straně na schopnosti institucí přerozdělujících evropské peníze a koordinujících výběrová řízení hodnotit a vybrat opravdu ty projekty, které jsou pro samotný rozvoj obcí nejpřínosnější. Nejenom pro tyto účely je proto výhodné pracovat s nástrojem tzv. „indikátory rozvoje“. Souhrnným výrazem „indikátory“ jsou označovány ukazatele, jejichž pravidelným monitorováním a vyhodnocováním lze sledovat společenské změny. Zároveň pomáhají vymezit hranice, v nichž se rozvoj obce může realizovat. Indikátory slouží nejen k hodnocení úspěšnosti naplňování definovaných priorit a cílů, ale i k hodnocení úspěšnosti realizace konkrétních opatření /projektů/. Indikátory umožňují měřit a vyhodnocovat kvalitu života v dané obci či městě, jev, který se dotýká všech oblastí rozvoje. Indikátory tedy mají potenciál obcím přinést kvalitnější pohled na řízení rozvoje, na jeho plánování a hodnocení. Indikátory jsou navíc využitelné i při vlastní přípravě a objektivním hodnocení přínosů konkrétních rozvojových projektů. Řada obcí a měst vyspělých zemí Evropské unie již tento moderní nástroj standardně využívá.

4

Jako „indikátor“ je označován měřitelný ukazatel, který má vztah k některému aspektu rozvoje obce – ať už ekonomickému, sociálnímu či environmentálnímu. Indikátor je založen na sledovaných statistických údajích, které agreguje a vztahuje ke společnému jmenovateli (často počet obyvatel). Správně zvolený indikátor má „přidanou“ hodnotu a usnadňuje komunikaci svých uživatelů. Umožňuje představitelům i občanům obce sledovat, hodnotit a porovnávat rozvoj a posoudit směr, kterým se obec ubírá. Na základě indikátoru tak například zastupitelé i občané snadno zjistí, jak si obec stojí v podílu mladých a starých lidí na celkové populaci – bude třeba do 5 let rozšířit kapacitu školy a školky? Či je naopak vhodné již dnes vyčlenit z rozpočtu prostředky na výstavbu domů s pečovatelskou službou? Jak se tento ukazatel vyvíjí ve srovnání s okolními obcemi a krajem? Potenciální investor využije jiný indikátor ke snadnému zhodnocení „podnikatelského klimatu“ v obci a posouzení jejího vlastního hospodaření (dluhové služby). Založí provozovnu v této obci či raději u sousedů, kteří vykazují mnohem příznivější výsledky? Podstatou indikátoru je jeho veřejná a snadná dostupnost, srozumitelnost a praktická využitelnost. Navržená a v této publikaci prezentovaná sada indikátorů rozvoje pro malé obce byla definována ve spolupráci s Českým statistickým úřadem na základě jejich praktických zkušeností se sběrem a zpracováním dat a informací na místní úrovni. Testování navržené sady indikátorů rozvoje se zúčastnilo 10 náhodně zvolených obcí I. a II. stupně v Ústeckém kraji. Pro potřeby této publikace obce I. a II. stupně nazýváme „malými obcemi.“ Tyto obce jsou v publikaci představeny stručným textem a zejména pomocí navržené sady indikátorů. Jedná se o obce: Bohušovice nad Ohří, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Krupka, Liběšice (okres Litoměřice), Malé Březno (okres Most), Meziboří, Ročov, Štětí a Úštěk. To, že se podařilo navrženou sadu naplnit daty pro vybrané obce dokazuje, že může být využita v praxi a může přinést řadu pozitiv pro samotné obce i pro centrální instituce. ■

ÚVOD


KAPITOLA 2

Co jsou to indikátory rozvoje? Indikátory resp. ukazateli rozumíme jakákoliv číselná fakta, tedy data (proměnné, indexy a jiné odvozené kvantitativní charakteristiky), které mají a nebo mohou mít vztah ke kvalitě lidského života a rozvoji obce či města. Indikátory rozvoje umožňují popisovat určitý vybraný jev průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Správně zvolené indikátory v sobě odráží hledisko: ■ ■ ■ ■

Místní ekonomiky. Sociální spravedlnosti. Ochrany životního prostředí. Posílení role místní samosprávy nebo zabezpečení potřeb místní komunity.

Výhodou práce s indikátory je získání obrazu o účinnosti místní politiky. Indikátory jsou používány ke sledování úspěšnosti plánovacích a rozhodovacích procesů i konkrétních projektů snažících se naplňovat koncept udržitelného rozvoje. Jasně popisují a kvantifikují negativní nebo pozitivní změny. Umožňují jednotlivým obcím své výsledky porovnávat a to jak mezi sebou, tak v čase, navzájem si předávat získané zkušenosti a aplikovat řešení, která se díky sledovaným ukazatelům jeví v jiném místě jako účinná, a to nejen v českých, ale i ostatních evropských regionech. Vzhledem k účelu použití rozeznáváme celou řadu typů indikátorů. Při výběru si je nutné uvědomit, na co nám daný indikátor má odpovědět a k jakému účelu tuto odpověď využijeme: ■ Specifické indikátory – Soubor indikátorů spe-

cifický pro danou komunitu. V procesu sledování těchto indikátorů hraje velkou roli veřejnost /občané. Tyto indikátory se dotýkají problematiky, která je pro dané místo specifická, a to buď tradičně nebo vzhledem k aktuální situaci. Odrážejí prioritu kvality života. Na jejich výběru se aktivně podílí veřejnost v daném místě. ■ Programové indikátory – Programový indikátor

CO JSOU TO INDIKÁTORY ROZVOJE?

je konstruován přímo na míru konkrétnímu strategickému cíli v daném koncepčním materiálu a umožňuje sledovat a vyhodnocovat míru jeho naplňování. Podle počtu strategických cílů tak vznikne sada programových indikátorů koncepčního dokumentu rozvoje obce/města. ■ Agregované indikátory – Pro tento typ indikátorů je charakteristická snaha o agregaci velkého počtu i relativně nestejnorodých komponentů, do jednoho konečného ukazatele/indexu. Tak jsou vytvářeny například Index lidského rozvoje (HDI), Index environmentální udržitelnosti (ESI) či ekologická stopa. V tomto případě nám hodnota indexu /ukazatele dává odpověd na celý problémový okruh. Jedno číslo hodnotí celý soubor procesů ve vybrané oblasti, v některých případech i napříč sektory. Metodika výpočtu těchto indexů je ale poměrně složitá a vyžaduje individuální přístup, tak aby výsledek byl zatížen co nejmenší chybou a splňoval požadovanou objektivnost a reprezentativnost. ■ Titulkové indikátory – Pro komunikaci s veřejností, pro zobecnění a porovnávání změn je výhodné použít sadu tzv. titulkových indikátorů. Titulkové indikátory musí být srozumitelné pro média, politiky a širokou veřejnost, musí jich být omezený počet, jejich sada by měla zahrnovat všechny pilíře rozvoje, měla by umožnit popsat trendy a srovnání s dalšími obcemi /městy České republiky. ■ Indikátorové sady – Jedná se o soubor vhodně vybraných indikátorů přímo na míru pro obce či města. Indikátory v sadě se musí dotýkat ekonomické, sociální, environmentální oblasti a oblasti správy věcí veřejných. Tento soubor může být tvořen různými typy indikátorů: specifickými, agregovanými, titulkovými apod. Příkladem indikátorové sady je sada Společných evropských indikátorů (ECI – European Common Indicators). Soubor indikátorů místního udržitelného rozvoje vznikl z iniciativy Expertní skupiny pro městské životní prostředí Direktorátu pro životní prostředí Evropské komise. Soubor obsahuje 10 indikátorů, které hodnotí konkrétní jevy rozvoje města. Jsou vhodné především pro města s počtem obyvatel nad 10 000. ➡

5


PRO NAVRŽENOU SADU INDIKÁTORŮ PRO MALÉ OBCE A MĚSTA BYLA STANOVENA KRITÉRIA, TAK ABY BYLA VYUŽITELNÁ V SOUČASNÉ PRAXI. JEDNÁ SE O NÁSLEDUJÍCÍ PODMÍNKY: Snadná zjistitelnost či měřitelnost vstupních dat. Finanční nenáročnost. Reprezentace všech oblastí rozvoje. Srozumitelnost pro představitele i občany obce. Srovnatelnost v čase – popis trendů. Srovnatelnost na místní a regionální úrovni – plošná využitelnost. Snadná modifikovatelnost podle aktuálních potřeb.

Na základě výše uvedených kritérií se jako nejvýhodnější pro potřeby malých obcí a měst ukázalo využít tzv. „indikátorových rámců“. POSTUP PŘI DEFINOVÁNÍ TZV. INDIKÁTOROVÉHO RÁMCE PRO MALÉ OBCE A MĚSTA: Indikátory musí referovat o změně dosažené za určité časové období. Musí být spojeny s určitou oblastí rozvoje obce a jejich sada musí reprezentovat všechny oblasti rozvoje. Počet indikátorů by měl být omezen a jejich uživatelům (tj. politikům, úředníkům, občanům) by měl být jasný jejich smysl, význam a způsob konstrukce. Indikátory jsou účinnější, pokud jsou spojeny s cílovou nebo referenční hodnotou. Indikátory lze používat pro srovnávání a poměřování úspěšnosti různých plánů, koncepcí, opatření a projektů. Indikátory tak zajišťují cennou zpětnou vazbu. Indikátory lze používat pro porovnání jednotlivých obcí mezi sebou.

U INDIKÁTOROVÝCH SAD MUSÍ BÝT JASNÁ SOUVISLOST MEZI: konkrétním indikátorem

rozvojem /oblastí/,

➡ kterou reprezentuje

Ideální je pro potřeby v oblasti plánování a vyhodnocování rozvoje vytvořit dvě nezávislé sady indikátorů se specifickým účelem: ■ Sadu programových indikátorů s primárním cílem sledování a hodnocení naplňování strategických cílů města. ■ Sadu titulkových indikátorů pro porovnávání změn v souvislosti s rozvojem města, pro zobecňování a komunikaci s veřejností. Pro účel sady indikátorů rozvoje malých obcí a měst, tedy pro porovnávání změn v souvislosti s rozvojem

6

managementem obce

➡ či města

na co odpovídá

➡ a k čemu slouží

malé obce či města, pro medializaci a zobecnění, ke komunikaci mezi politiky, úředníky a občany je výhodné použít sadu titulkových indikátorů. Výběr titulkových indikátorů je pak podmíněn faktem, že musí mít jasný vztah ke všem rozměrům rozvoje. Vzhledem k širokému záběru rozvoje, kdy je obtížné trvale zaujmout pozornost médií, politiků i široké veřejnosti, si musí udržet srozumitelnost. To je důvodem snahy o výběr klíčových indikátorů, jejichž smyslem je poskytnout jednoduchou a jasnou informaci o vybraných faktorech pro každou oblast rozvoje. ➡



Zdroj: Moldan, B. (2002): Indikátory udržitelného rozvoje. Univerzita Karlova, Praha.

POŽADAVKY NA FUNKČNÍ INDIKÁTORY: Významnost

Indikátory musí být významné v dané souvislosti. Mluvíme o rozvoji a z tohoto hlediska může mít význam velké množství údajů.

Reprezentativnost

Musí být zřejmé, jaký předmět nebo jev daný indikátor nebo určitá data reprezentují. Musí být zvoleno vhodné geografické měřítko, případně vhodné časové rozložení měření či odebírání vzorků, jejichž analýzy jsou podkladem pro indikátory.

Jedinečnost

Získané údaje mají být jedinečné, nemají být redundantní, opakované, nemají dublovat nějaké již existující informace. Každý indikátor má mít svou specifičnost a originalitu a nesmí opakovat to, co již je známo odjinud.

Měřitelnost, možnost získání dat

Získávání podkladových údajů musí být technicky možné. Technická stránka měření a odebírání vzorků je jednou z klíčových záležitostí, které je nutno věnovat pozornost při konstrukci monitorovacích systémů a plánování měřicích programů. Pokud jde o indikátory získávané ze statistických údajů, je samozřejmým požadavkem, aby tato data vůbec existovala nebo je bylo možno snadno získat.

Náklady a užitek

Pořízení, zpracování a poskytování jakýchkoliv informací stojí vždycky nějaké náklady. Informace nejsou zadarmo. Pořizování dat, provoz monitorovacích systémů a provoz informačních systémů jsou obvykle záležitostí velmi nákladnou. V mnoha případech se tyto náklady nesrovnávají s užitky, které informační systémy, data nebo indikátory poskytují. Úměrnost nákladů a užitků je jeden ze základních, ale často přehlížených požadavků.

Minimalizace negativních účinků na prostředí

Při vzorkování a měření může někdy docházet k poškozování a dokonce až ke zničení pozorovaného jevu.

Správnost

Žádná data nejsou naprosto správná, vždycky musíme počítat s nějakou chybou, i když často malou. Indikátory musí být správné, to znamená, že nesmí být zatíženy významnějšími chybami.

Spolehlivost

Data musí být prověřována co do své spolehlivosti, potvrzována několika nezávislými měřeními, případně výsledky získanými zásadně různými metodami. Kontrola a zajištění kvality dat je celým důležitým oborem.

Srovnatelnost

Většina postupů měření, vzorkování, statistických šetření a podobně je mezinárodně standardizována. Tato standardizace, často daná mezinárodně uznávanými normami, zaručuje srovnatelnost dat v mezinárodním měřítku a v dlouhém časovém období. Předpokladem pro srovnatelnost je ovšem správnost a spolehlivost údajů.

Průhlednost

Postup získávání dat a indikátorů musí být transparentní. Musí být jasné, jaké metody byly použity, jak se prováděly výpočty a podobně.

Pochopitelnost

Veškerá data i indikátory předpokládají vždy nějakého uživatele, nějakého zájemce. Předpokladem jakéhokoliv využití údajů je jejich jasná pochopitelnost, jednoznačnost, srozumitelná prezentace.

Výpovědní schopnost

Žádná data a tím méně indikátory nemají smysl samy o sobě, nýbrž jen v určitém kontextu, v určitých souvislostech. Možnost interpretace je důležitým kritériem při posuzování jakýchkoliv dat a zejména indikátorů.

Načasování

Data a indikátory mají jen výjimečně nadčasový význam. Většinou je velmi důležité, aby byly k dispozici ve správný čas. V mnoha případech to znamená co nejrychleji, co nejdříve.

Využitelnost

Smyslem jakýchkoliv informací – a to se týká dat a indikátorů v plné míře – nejsou tyto informace samy o sobě, nýbrž jejich užití. Informace jsou určitým zbožím, které má cenu jedině tehdy, je-li o ně zájem.


7


KAPITOLA 3

Využití sady indikátorů v prostředí malých obcí 3.1 JAK ZVOLIT VHODNÝ INDIKÁTOR? Hlavním kritériem pro výběr vhodného indikátoru je užitečnost pro jeho uživatele. V případě indikátorů rozvoje pro malé obce jsou primární cílovou skupinou zástupci veřejné správy těchto obcí. Nesmíme však opomíjet další skupiny, v první řadě veřejnost, dále například místní podnikatele, spolky či občanská sdružení. Užitečnost znamená, že indikátor musí obsahovat „přidanou hodnotu“, informaci, která je významná pro rozhodující činitele malých obcí, a kterou zároveň nemohou zjistit jinde či jiným způsobem. Dále platí, že tyto indikátory musí být srozumitelné. Indikátory, jenž se užívají na národní úrovni, musí mít vztah k politice vlád a jiných celostátních institucí. Musí mít také přímý vztah k jednotlivým opatřením a politice v dané oblasti. Tyto indikátory jsou logicky často nepoužitelné pro potřeby malých obcí. Indikátory rozvoje pro malé obce naopak musí postihovat trendy, které se dějí na místní úrovni a palčivé otázky rozvoje těchto obcí. Měly by být nejenom technicky významné, ale musí mít intuitivně jednoduchou interpretaci ve smyslu postižení hlavních rozvojových trendů v obci. Daří se zvyšovat podíl vytříděných odpadů, snižuje se počet nezaměstnaných? O kolik procent ročně? Právě na toto otázky nám dávají indikátory jasné a srozumitelné odpovědi. 3.2 JAK INDIKÁTORY POUŽÍT PRO MANAGEMENT OBCÍ? Zatímco manažeři větších či menších firem dnes pracují s termíny (i obsahem těchto termínů) indikátor, benchmarking, hodnocení projektového cyklu, monitoring atp. zcela běžně, do prostředí veřejné správy pronikají jen pomalu. I zde se však situace pomalu, ale jistě mění k lepšímu. Důvod je jasný – využívání těchto moderních metod zvyšuje efektivitu a produktivitu veřejné správy, zlepšuje kvalitu

1

ve veřejné správě, či kvalitu veřejné služby. To se může pozitivně projevit u zákazníků veřejné správy, jimž jsou občané. Například město Vsetín, které patří k průkopníkům v této oblasti v České republice, definuje pojem kvality ve veřejné správě takto1 : Kvalita ve veřejné správě je míra naplňování oprávněných požadavků: ■ Zákazníků na poskytovanou veřejnou službu. ■ Občanů na kvalitu života v dané obci, regionu či kraji. Přičemž: 1. Zákazníci (např. žadatelé na úřadě, účastníci správních řízení, apod.) očekávají, že jejich žádost nebo potřeba služby bude vyřízena rychle, bez právních a jiných nedostatků, v požadovaném termínu. 2. Občané očekávají, že dojde ke zvyšování kvality života v jejich obci. 3. Veřejné služby jsou poskytovány ve veřejném zájmu. Jakým způsobem tedy využít specifického nástroje, jímž jsou indikátory, pro management malých obcí a zlepšování kvality veřejné správy? Abychom mohli poskytnout jasnou odpověď na tuto otázku a podat stručný návod na využití indikátorů v prostředí malých obcí, musíme nejdříve rozlišit několik odlišných typů použití indikátorů. Jednotlivým typům se pak budeme věnovat podobněji: A. Indikátory hodnotící stav a vývoj obce. B. Indikátory hodnotící fungování veřejné správy. C. Indikátory pro přípravu a hodnocení projektů. Tyto tři skupiny jsou samozřejmě v prostředí obcí I. a II. stupně vzájemně úzce propojené a částečně se překrývají, přesto je nutné poukázat na jejich

Kolektiv autorů (2005): Přístup radnice k životnímu prostředí. Soubor příkladů ze Vsetína. Město Vsetín.

8

VYUŽITÍ SADY INDIKÁTORŮ V PROSTŘEDÍ MALÝCH OBCÍ


zásadní odlišnost. Management malých obcí má v tomto smyslu specifické postavení oproti managementu firem, pro který je významný především druhý typ indikátorů, který hodnotí fungování firmy a skutečnosti bezprostředně s ní související (např. emise znečisťujících látek). Málokterá soukromá společnost se seriozně zabývá komplexním hodnocením vývoje oblasti ve které působí, hodnocením kvality života obyvatel v této oblasti (oblastech) atp. Od obce se to, právem, v moderním pojetí fungování veřejné správy, očekává. A. Indikátory hodnotící stav a vývoj obce. Sada indikátorů rozvoje malých obcí spadá do této kategorie. Hodnotí nejrůznější rysy života a rozvoje obce, ať už jde o oblast hospodářskou, sociální, environmentální či správu věcí veřejných. Souvisí s druhým aspektem kvality veřejné služby citovaným výše, tedy s oprávněným očekáváním občanů, že dojde ke zvyšování kvality života v jejich obci. Důležitým rysem těchto indikátorů je, že řadu z nich nemůže obec v rámci své působnosti a v rámci svých kompetencí ovlivnit, či na ně může působit jen částečně. Příkladem je znečištění ovzduší z lokálních topenišť (právní úprava je nedokonalá a vymahatelnost prakticky nulová), dostupnost základní zdravotní péče či míra registrované nezaměstnanosti. V těchto příkladech může obec vytvořit podmínky pro zlepšení hodnoty indikátoru (například zvýhodněným nájmem či vytvořením pracovního místa s využitím prostředků Evropského sociálního fondu), ale 100 % vliv na vývoj indikátoru v žádném případě nemá. Častá je potom ze strany zástupců obcí otázka, zda má vůbec cenu tento typ indikátorů sledovat? Zkušenosti s uplatňováním Společných evropských indikátorů (které spadají do této kategorie) a nověji i s problematikou indikátorů rozvoje malých obcí nás přesvědčují, že ano. Hlavním důvodem je onen moderní pohled na kvalitu ve veřejné správě, který nelze omezit na vlastní fungování úřadu. Dalším důvodem je možnost srovnání obcí navzájem, o kterém budeme hovořit dále. Konečně nelze opominout ani důvody čistě pragmatické a daňové – obec, která bude schopna trvale zvyšovat kvalitu života svých obyvatel jistě nebude trpět jejich úbyt-

kem – právě naopak. Díky přílivu nových obyvatel i firem dosáhne zlepšení daňové výtěžnosti a může dále investovat do rozvoje obce. Jde tedy o pozitivní zpětnou vazbu. B. Indikátory hodnotící fungování veřejné správy. Druhá skupina indikátorů se přímo dotýká fungování úřadu, respektive jevů a skutečností, které úřad v rámci své kompetence přímo ovlivňuje. Jde tedy o důležité programové (procesní) indikátory, které mají přímou vazbu na management státní správy. Souvisí s prvním aspektem kvality ve veřejné správě, tedy s očekáváním zákazníků (občanů), že obdrží kvalitní službu v požadovaném termínu. Tyto indikátory umožní stanovovat standardy fungování veřejné správy a jsou nezbytné pro strategické řízení veřejné správy, např. formou balanced scorecard (BSC). BSC se někdy do češtiny překládá jako „metoda vyvážených ukazatelů“ a stanovení vhodných ukazatelů čili indikátorů je přímo jejím jádrem. Ukazatelé v této metodě slouží k přímému měření naplňování vize a strategických priorit. Metoda BSC je velmi funkční a přináší rychlé výsledky díky tomu, že pomocí přehledného a jednoduchého schématu, který lze umístit na jeden arch papíru formátu A4, umožňuje sledovat a zajistit naplňování (či nenaplňování) stanovené vize. Lze říci, že BSC začíná tam, kde většina strategií končí – u realizace. Příkladem indikátorů z této skupiny je index spokojenosti zaměstnanců úřadu, počet připravovaných a relizovaných projektů, cena vybraného majetku města či podíl provozních výdajů vůči zdrojům. C. Indikátory pro přípravu a hodnocení projektů. Jde o specifickou podmnožinu indikátorů skupiny B. Setkal se s nimi každý, kdo stál před úkolem zpracovat projekt a navrhnout vhodné indikátory pro jeho plnění. Tyto indikátory mají jasně určené použití, a z něho vyplývají i požadavky na jejich zpracování. Hodnotitelé návrhu projektu se často budou orientovat v dlouhé projektové dokumentaci právě podle navržených indikátorů, proto je jejich správnému zvolení nutno přikládat velkou pozornost. ➡


9


Platí, že by měli být co nejjednodušší (složité agregované indikátory v tomto případě nejsou vůbec vhodné ani praktické), snadno měřitelné a jedinečné ve vztahu k navržené aktivitě či cíli projektu. Žadatel by při jejich návrhu měl myslet na to, že to bude on, kdo je bude sledovat. Navržené indikátory proto musí odpovídat jeho možnostem (technickým, finančním, časovým) během realizace projektu. Důležité je i krátké časové měřítko většiny projektů (1 – 3, max. 5 let). Indikátor proto musí být dostatečně citlivý, aby krátký časový úsek postihl. Dále by mělo platit pravidlo: jedna aktivita (cíl, priorita) jeden indikátor. Méně zde rozhodně znamená více. V případě této skupiny indikátorů se nevyhneme povinnosti stanovit cílovou hodnotu. V případě skupiny A do jisté míry i skupiny B to často není možné či nutné. Podstatou indikátorů pro přípravu a hodnocení projektů však je, že posuzovatele projektu (ale i nás) v průběhu projektu a zejména při jeho ukončení a vyhodnocování informují o tom, zda bylo dosaženo stanoveného cíle. Proto je nezbytné stanovit konkrétní, realistickou cílovou hodnotu. Hodnocením výsledků indikátorů se podrobněji zabýváme v následující kapitole. 3.3 HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ INDIKÁTORŮ Jak již bylo řečeno, pro hodnocení výsledků indikátorů jsou klíčové dvě alternativní možnosti: A. Jsme schopni stanovit cíl indikátoru. B. Nelze stanovit cíl, je nutné využít benchmarking. A. Jsme schopni stanovit cíl indikátoru První alternativa je samozřejmě z hlediska managementu malých obcí, ale i z hlediska dalších potenciálních uživatelů indikátorů výhodnější. Měření indikátoru v daném roce nás pak jednoduše informuje o dosažení – přiblížení nebo vzdálení – daného cíle. Vraťme se k uvedenému příkladu „třídění komunálního odpadu“. Řekněme, že hypotetická politika životního prostředí obce stanoví cíl tohoto indikátoru pro rok 2020 na hodnotu 90 %. Současný podíl vytříděného odpadu je 20 %. Jednoduchými počty zjistíme, že k dosažení cíle je potřeba ročně zvýšit podíl vytříděného odpadu o 5 %. K tomu pak mohou směřovat nejrůznější nástroje této politiky (ekonomické, informační, právní atp.) a praktická opatření v obci.

10

Výsledek – dosažená hodnota – indikátoru je tedy vztažen k cílové hodnotě, které má být dosaženo k určitému časovému období. Těmito referenčními hodnotami mohou být „měkké“ i „tvrdé“ cíle, limity a standardy (závazky vyplývající z mezinárodních úmluv, limity ve směrnicích EU, nejvyšší přípustné dávky uzákoněné v národní legislativě atd.). Tyto cíle se vesměs opírají o dosažený stupeň vědeckého poznání o daném jevu a jeho „překlad“ do praxe. V prostředí malých obcí (ale často i na národní úrovni) bude daleko častější situace, kdy cíl je stanoven ve společenském procesu a je výsledkem určitého konsensu. Takovým procesem může být jednání zastupitelstva které vyústí v programové prohlášení, či schůzky aktivní skupiny občanů, které vyberou specifický indikátor a jeho cíl „zdola“. Pak je na jejich interakci s místním úřadem, zda se jim tento cíl podaří prosadit do reality. V případě těchto indikátorů, kde jsme schopni stanovit cíl, mluvíme také o výkonnostních nebo normativních indikátorech, které je nutné sledovat ex ante (předem). B. Nelze stanovit cíl, je nutné využít benchmarking Bohužel, v rámci natolik komplexního fenoménu, jako je (udržitelný) rozvoj obce, čelíme často tomu, že cílovou hodnotu nejsme schopni určit. Důvodem je, že máme příliš málo dat, znalostí či technických prostředků k tomu, abychom tak učinili. Neméně významné je, že žijeme v demokratické a samosprávné společnosti, kde není možné cíle dirigovat, jako tomu bylo v komunistickém totalitním režimu. Příkladem státně nadirigovaného indikátoru je politika jednoho dítěte v Číně. Regulace porodnosti státním příkazem je jistě pro mnoho sociálních inženýrů lákává (a v Číně a jiných zemích i v praxi uskutečněná), ale v demokratické společnosti nepřípustná. Cíle typu nulová nezaměstnanost či nulové zadlužení proto v praxi malých obcí (ani jinde) příliš nefungují. Jakým způsobem však využít indikátorů v situaci, kdy nemáme stanoven cíl? Cíl v tomto případě nahrazujeme zkušeností a výsledky z dalších obcí a porovnáním s nimi. Tuto metodu nazýváme benchmarking. Slovo pochází z angličtiny a znamená nivelační značku. Metoda se začala nejdříve používat v soukromém sektoru pro hodnocení



výkonnosti firem. Organizace pomocí benchmarkingu hodnotí různé aspekty svých vnitřních procesů ve vztahu k nejlepším praktikám (best practices) v rámci daného odvětví. Postupem času se ukázalo, že metodu lze používat i ve veřejném sektoru pro

zlepšování jeho efektivity a kvality veřejných služeb. Obce porovnáváním vlastní výkonnosti s ostatními nacházejí podněty ke zlepšování vlastní činnosti. Benchmarking je možné používat i ve vztahu k vyšší úrovni veřejné správy (kraj, ČR, EU).

ZPŮSOB HODNOCENÍ INDIKÁTORU POMOCÍ INDIKÁTOROVÉHO LISTU: Výsledek v daném roce

Absolutní počet / procento

Zhodnocení trendu (jednoduché grafické vyhodnocení trendu, jsou-li data k dispozici) Srovnání (kraj, stát. EU)

+

-

+-

(jednoduché grafické srovnání s příslušnými úrovněmi)

➔

➔

➔

Trend směrem k / od cíle

Absolutní počet / procento – pokud jsou zahrnuty do strategie

➔

Cíl v místní strategii

Značí, jestli trend směřuje k cíli ve strategii (šipka nahoru), či od něj (šipka dolů), či je to neutrální (obousměrná šipka)

Při porovnávání je nutné mít na zřeteli specifika porovnávaného jevu a porovnávaných jednotek. Obecně platí, že benchmarking dává nejlepší výsledky v rámci určitého sektoru či odvětví. V případě veřejné správy tedy jde o podobně veliké obce s podobnými charakteristikami. Pak není nutné příliš zvažovat vhodnost daného indikátoru pro porovnání. V případě, že chceme porovnávat například obec I. stupně s krajským městem, musíme již pečlivě zvažovat volbu indikátoru. U nezaměst-

nanosti má srovnání smysl, u způsobu mobility již ne – lidé na vesnicích budou logicky využívat osobní automobil častěji než obyvatelé města s fungující veřejnou dopravou. V případě indikátorů, kde nejsme schopni stanovit objektivní cíl, mluvíme o deskriptivních indikátorech, nebo-li indikátorech performance (výkonu). Tyto indikátory se obvykle stanovují ex post (po) a neumožňují stanovat vzdálenost od cíle. ■


11


KAPITOLA 4

Návrh sady indikátorů rozvoje pro malé obce Sada titulkových indikátorů rozvoje pro malé obce a města byla navržena za účelem jednotnou formou charakterizovat stav malých obcí a měst jejich občanům, úředníkům či politikům a monitorovat případné změny. Navržená sada indikátorů respektuje ekonomickou, sociální i environmentální oblast a oblast správy věcí veřejných a jejím vyhodnocením lze dostat základní odpověď, jaký je rozvoj obce či města a kam směřuje. Jednoduchou analýzou navržených 15 indikátorů rozvoje lze k prvotní informaci o kvalitě života v dané obci dospět. Jak bylo řečeno, jedná se primárně o sadu skupiny A, tedy indikátory hodnotící stav a vývoj obce. Sada indikátorů však byla konstruovaná tak, aby hodnota řady z nich byla alespoň částečně ovlivnitelná ze strany malých obcí a měst.

Druhý pohled se zaměřuje na srovnatelnost v čase. Sada indikátorů nám říká, jakým směrem se obec vyvíjí. Zda směrem k udržitelnosti či od ní, zda se situace v dané oblasti zlepšuje či zhoršuje nebo zda daná obec je z hlediska investice perspektivní. Pro výběr jednotlivých titulkových indikátorů do navržené sady byl zvolen expertní přístup. To znamená, že sada indikátorů byla definována pouze odborníky (zástupci Českého statistického úřadu a odborných subjektů). Existuje ještě přístup, kdy jednotlivé indikátory do sady vybírají přímo občané obce na základě preferencí. To ovšem není využitelné pro vytváření standardizovaných sad indikátorů k plošnému využití (stejná sada pro všechny obce daného regionu). ➡

V současné době je i přes svobodný přístup k informacím a pestré škále zdrojů velmi těžké nalézt komplexní a souborné informace o malých obcích a městech zpracované do formy vypovídající o kvalitě a kvantitě společenských jevů, které se v rámci obce odehrávají. Lze zjistit pouze informace v podobě základních ukazatelů a často ve velmi nepřehledné a nesourodé podobě. Níže navržená sada indikátorů pro malé obce a města by mohla tuto mezeru částečně překlenout. Je navržena tak, aby jednotlivé indikátory reprezentovaly různé oblasti ovlivňující rozvoj obce, a aby dávaly zájemcům jistou představu o profilu obce a společenských procesech, které se v ní odehrávají. Cílem navržené sady indikátorů je srozumitelně a jednoduše prezentovat údaje o malých obcích. Hlavním kritériem pro navrženou sadu indikátorů bylo, aby data potřebná pro jejich naplnění byla v současné době zjistitelná, a aby tak každý dílčí indikátor byl měřitelný a srovnatelný. Srovnatelnost lze chápat ze dvou pohledů. V prvním případě se jedná o porovnatelnost jednotlivých obcí mezi sebou. Ta je vítána především mezi politiky a občany jednotlivých obcí (zejména, pokud jsme na tom lépe než sousedi).

12

NÁVRH SADY INDIKÁTORŮ ROZVOJE PRO MALÉ OBCE


NÁVRH SADY INDIKÁTORŮ ROZVOJE PRO OBCE I. A II. STUPNĚ FREKVENCE SLEDOVÁNÍ

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORU

POPIS INDIKÁTORU

JEDNOTKA

EN1

Intenzita podnikatelské aktivity

Počet aktivních podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

počet /1000 obyvatel

roční

Míra investic obce

Podíl investičních výdajů obce na celkových výdajích

%

roční

Dluhová služba

Suma všech závazků z návratných zdrojů k určitému datu a souhrn plateb představující splátky dluhu (jistiny) a úroků ke skutečně dosaženým daňovým příjmům a dotacím souhrnného finančního vztahu (viz. metodika MF)

%

roční

tis.Kč / obyvatele

roční

%

roční

EN2

EN3

Přijaté dotace

Celková výše získaných finančních prostředků z dotací na 1 obyvatele

Míra registrované nezaměstnanosti

Podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle

Dávky SSP

Počet vyplacených dávek sociálního příplatku a příspěvku na bydlení v daném kalendářním roce na 1000 obyvatel


roční

Index stáří

Podíl počtu obyvatel ve věku 65 a více ku počtu obyvatel ve věku 0 –14 let

index

roční

Migrační přírůstek (migrační saldo)

Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období

počet

roční

EV1

Čištění odpadních vod

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV z celkového počtu obyvatel

%

roční

EV2

Veřejné výdaje na životní prostředí

Podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí z výdajové stránky rozpočtu obce

%

roční

Třídění komunálního odpadu

Podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, sklo, plasty, atd.) na celkové produkci komunálního odpadu

%

roční

Ekologická stabilita

Koeficient ekologické stability k. ú. obce (viz. metodika Míchal 1985, upraveno)

koeficient

1x 5 let

Účast ve volbách

Podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních, krajských a parlamentních volbách odevzdali svůj hlas

%

1x 4 roky

Celkové množství finančních prostředků, které obec věnovala ze svého rozpočtu NNO se sídlem v dané obci

Kč / obyvatele

roční


roční

EN4

S1

S2

S3 S4

EV3

EV4

SVV1

Podpora NNO SVV2

SVV3

Veřejná dopravní obslužnost

Počet spojů na 1000 obyvatel

(viz. metodické listy)


13


(Matice zobrazuje vztah mezi indikátorem a oblastí rozvoje, kterou reprezentuje)

MATICE INDIKÁTORŮ A OBLASTÍ ROZVOJE

INDIKÁTOR

EKONOMICKÁ OBLAST

SOCIÁLNÍ OBLAST


X

Míra investic obce

X

Dluhová služba

X

Přijaté dotace

X

Míra registr. nezaměstnanosti

X

X

Dávky SSP

X

X

ENVIRONMENTÁLNÍ OBLAST

X

X

Index stáří

X

Migrační přírůstek

X X

Čištění odpadních vod Veřej. výdaje na život. prostředí

SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH

X

X


X


X X

Účast ve volbách Podpora NNO

X


X

X X

Následující dvě tabulky rozdělují navržené indikátory do dvou skupin zmiňovaných v kapitole 3. V prvním případě jde o indikátory, kde je vhodné a reálné stanovit cílovou hodnotu. Jsou to výkonnostní nebo-li normativní indikátory, které je možné sledovat ex ante (předem). V tabulce zároveň označujeme, na jaké úrovni by cíl měl být

X

stanoven (obec, kraj, ČR, EU). Cíl je samozřejmě možné stanovit na několika úrovních, v každém případě je však nutné zachovat princip subsidiarity – tzn. pokud je možné stanovit cíl na úrovni samotné obce, mělo by tak být učiněno. V případě těchto indikátorů je navíc možno použít benchmarking.➡

NORMATIVNÍ, EX ANTE INDIKÁTORY KDO STANOVUJE CÍL? KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

EN3

Dluhová služba

S1


X

S4


X

EV1


EV3


14

OBEC

KRAJ

ČR

EU

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X



V níže uvedené tabulce jsou uvedeny indikátory, kde cíl není možné stanovit. Jsou to deskriptivní indikátory nebo-li indikátory performance (výkonu). Tyto indikátory se obvykle stanovují ex post (po) a neu-

možňují stanovovat vzdálenost od cíle. V případě těchto indikátorů je nutné použít benchmarking. V tabulce označujeme úroveň, která je pro benchmarking daných indikátorů vhodná. ■

DESKRIPTIVNÍ, EX POST INDIKÁTORY BENCHMARKING, S KÝM? KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

EN1

OBEC

KRAJ

ČR


X

X

X

EN2

Míra investic obce

X

EN4

Přijaté dotace

X

S2

Dávky SSP

X

X

X

S3

Index stáří

X

X

X

X

EV2


X

X

X

X

EV4


X

SVV1

Účast v komunálních volbách

X

X

X

SVV2

Podpora NNO

X

SVV3


X


EU

15


KAPITOLA 5

Metodické listy indikátorů rozvoje OBECNÁ STRUKTURA METODICKÉHO LISTU PRO INDIKÁTOR 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

Pořadové číslo indikátoru.

1.2

Název indikátoru

Stručný název.

1.3

Oblast

Název oblasti rozvoje na místní a regionální úrovni.

1.4

Podoblast

Název podoblasti rozvoje na místní a regionální úrovni.

1.5

Definice

Stručná definice indikátoru. Co se má indikátorem měřit, sledovat?

1.6

Jednotka

Jednotka nebo rozměr dat, které tvoří indikátor.

2. KVALITA INDIKÁTORU

2.1

Podrobná definice

Rozpracování stručné definice uvedené v bodě 1.5. Pojmy a koncepty uvedené ve stručné definici jsou zde rozvedeny a popsány, aby nemohlo dojít k dvojznačnému výkladu indikátoru.

2.2

Důvod sledování a využitelnost

Objektivní popis hlavních důvodů, proč je vhodné indikátor sledovat. Jaké nové informace přinese a jakému uživateli? Jaký je jeho vztah ke kvalitě života a rozvoji obce? Jaká je jeho využitelnost?

Úplnost a reprezentativnost

Reprezentuje indikátor dostatečně danou oblast a důvod sledování? Nebo je vhodné ho zkombinovat s dalšími indikátory k získání komplexního obrázku skutečnosti? Např. subjektivní hodnocení dostupnosti veřejných prostranství a služeb občany pomocí dotazníkového šetření je vhodné zkombinovat s měřením reálné dostupnosti pomocí GIS. Podobně indikátor „mobilita a místní přeprava cestujících“ se sleduje dotazníkovým šetřením mezi obyvateli města, tudíž jeho výsledky nereprezentují celkový obrázek mobility na území daného města, neboť nezahrnují tranzitní dopravu a návštěvníky města. Je vhodné ho doplnit dalšími indikátory o dopravě ve městě.

Validita

Jsou data, která tvoří indikátor, objektivním a platným měřítkem indikátoru a jevu, který chceme sledovat? Reprezentují dostatečně celý indikátor? Např. data pro indikátor „spokojenost občanů“ se zjišťují dotazníkovým šetřením mezi občany staršími 18 let. Indikátor tudíž nereprezentuje spokojenost všech občanů města, ale pouze všech plnoletých občanů. Tuto skutečnost je nutné uvést v této kolonce.

2.3

2.4

3. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA 3.1 3.2 3.3

16

Popis zpracování dat

Jaký je postup pro výpočet indikátoru z výše uvedených dat? Zde je nutné uvést vzorec pro výpočet indikátoru.

Zdroje dat

Co je zdrojem, eventuálně kdo je dodavatelem dat? Např. statistický úřad, šetření, zpráva, atd.

Frekvence sledování

Jak často se opakuje měření dat? Kdy jsou publikována daná data? Např. v březnu výsledky určité statistiky za loňský rok.

METODICKÉ LISTY INDIKÁTORŮ ROZVOJE


INTENZITA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EN1

1.2

Název indikátoru


1.3

Oblast

Ekonomická oblast

1.4

Podoblast

Podnikatelé

1.5

Definice

Počet aktivních podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel.

1.6

Jednotka

počet/1000 obyvatel

2. KVALITA INDIKÁTORU 2.1

Podrobná definice

Celkový počet aktivních podnikatelských subjektů se sídlem v obci na 1000 obyvatel.


Počet aktivních podnikatelských subjektů vypovídá o kvalitě podnikatelského prostředí a o ekonomické životaschopnosti obce. Pro intenzitu rozvoje obce je důležité, kolik drobných, středních a velkých podnikatelských subjektů v obci působí. Indikátor zprostředkovaně vypovídá také o množství nabízených služeb či možnostech zaměstnání v obci.


Indikátor je vhodné doplnit o další ukazatele, které reflektují různé typy podnikatelských subjektů a jejich členění podle počtu zaměstnanců.

Validita

Jedním z nedostatků indikátoru je sloučení všech typů podnikatelských subjektů. Větší podniky s více zaměstnanci jsou pro obec bezesporu přínosnější než fyzické osoby. Indikátor vyjadřuje pouze registrované podnikatelské subjekty, které mají sídlo přímo v obci. Jejich působení může však ležet mimo obec, která z nich pak nemá komplexní užitek. Na druhou stranu se mohou najít takové subjekty, které působí na území obce, ale sídlo mají mimo.

2.2

2.3

2.4

3. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA

3.1


Údaje potřebné pro výpočet indikátoru, tedy o počtech aktivních podnikatelských subjektů v obci je možno získat od ČSÚ. Indikátor se vypočítá jako podíl počtu aktivních podnikatelských subjektů a celkového počtu obyvatel obce.

3.2

Zdroje dat

ČSÚ (MOS, RES)

3.3


roční (k 31.12.)


17


MÍRA INVESTIC OBCE 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EN2

1.2

Název indikátoru

Míra investic obce

1.3

Oblast

Ekonomická oblast

1.4

Podoblast

Hospodaření obce

1.5

Definice

Podíl investičních výdajů obce na celkových výdajích.

1.6

Jednotka

%

2. KVALITA INDIKÁTORU Podrobná definice

Indikátor vyjadřuje, jakou část výdajů obce představují investice, tady prostředky vložené do tvorby kapitálu. Investice jsou v ekonomické teorii definovány jako kapitálová aktiva sestávající se ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků.


Míra investiční aktivity obce bezprostředně souvisí s jejím budoucím rozvojem. Daří-li se samosprávě alokovat finanční prostředky pro výstavbu nových bytů, infrastruktury, školských, kulturních a sportovních zařízení, atp. obec nestagnuje, rozvíjí se a vytváří předpoklad zkvalitňování života svých obyvatel.


Indikátor je úplný, dobře definovaný a obcemi standardně sledovaný a vyhodnocovaný. Využitelný je především při sledování časových řad v rámci jedné obce (řada obcí ho vyhodnocuje například na konci volebního období jako součást zhodnocení činnosti volených orgánů města). Umožňuje i benchamarking srovnatelně velkých obcí.

Validita

Indikátor zahrnuje pouze investice veřejného sektoru v obci, často větší význam z hlediska rozvoje obce (např. pro řešení nezaměstnanosti) mají investice soukromého sektoru na území obce. Proto bude vhodné do budoucna doplnit indikátor o údaje o těchto investicích.

2.1

2.2

2.3

2.4


3.1


Čitatel – investice obce v tis. Kč. Jmenovatel – řádek číslo 4430 „Výdaje celkem po konsolidaci“ ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávních celků a DSO – Pevné části. Indikátor se vypočte vydělením těchto dvou čísel (v tis. Kč) a vynásobením 100.

Zdroje dat

Míra investic – obec. Celkové výdaje obce – Ministerstvo financí ČR, Automatizovaný rozpočtový informační systém – http://www.info.mfcr.cz/aris/.


roční (k 31.12.)

3.2

3.3

18



DLUHOVÁ SLUŽBA 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EN3

1.2

Název indikátoru

Dluhová služba

1.3

Oblast

Ekonomická oblast

1.4

Podoblast

Hospodaření obce

1.5

Definice

Ukazatel dluhové služby vyjadřuje podíl dluhové služby ku dluhové základně.

1.6

Jednotka

%


Suma všech závazků z návratných zdrojů k určitému datu a souhrn plateb představujících splátky dluhu (jistiny) a úroků ku skutečně dosaženým daňovým příjmům a dotacím souhrnného finančního vztahu (viz metodika MF).

2.2


Ukazatel dluhové služby je jedním z indikátorů, jež sleduje hospodaření obce a její schopnost vypořádávat se svými finančními závazky.

2.3


Indikátor je úplný a reprezentativní

Validita

Indikátor poukazuje na množství prostředků, které obec musí každý rok vynakládat na splácení svých závazků a do jisté míry je ovlivněn velikostí obce a příjmovou stránkou jejího rozpočtu. Menší obce s nižším rozpočtem budou mít při nižší hodnotě indikátoru větší potíže se splácením než obce větší, které mají ukazatel dluhové služby vyšší. Důležitý je pro obec trend vývoje tohoto indikátoru, nikoliv jedna hodnota, která může odrážet jednu nákladnou investici, na kterou si obec vzala úvěr. Proto MF opustilo od používání závazného benchmarkingu, který byl v dřívějších letech stanoven na 30%.

2.1

2.4

3. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA Popis zpracování dat

3.1

Dluhová služba: ■ zaplacené úroky (položka 5141 a 6143 rozpočtové skladby), ■ uhrazené splátky vydaných dluhopisů (záporné položky 8xx2 rozpočtové skladby), ■ splátky jistin (záporné položky 8xx4 rozpočtové skladby), ■ splátky leasingu (položka 5178 rozpočtové skladby). ■ splátky směnek (část záznamové položky 021) Dluhová základna: ■ příjmy celkem (po konsolidaci) – řádek 4200 ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a DSO – Pevné části. Dluhová služba se poměřuje ke skutečnému objemu dluhové základny za uplynulý kalendářní rok. Výsledkem poměru je "ukazatel dluhové služby“, udávaný v procentech.

3.2 3.3

Zdroje dat

Ministerstvo financí ČR – Automatizovaný rozpočtový informační systém – http://www.info.mfcr.cz/aris/


roční (k 31.12.)


19


PŘIJATÉ DOTACE 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EN4

1.2

Název indikátoru

Přijaté dotace

1.3

Oblast

Ekonomická oblast

1.4

Podoblast

Hospodaření obce

1.5

Definice

Celková výše získaných finančních prostředků z dotací na 1 obyvatele.

1.6

Jednotka

tis. Kč /obyvatele


2.2

2.3

Podrobná definice

Dotace jsou definovány jako peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv či dalších zdrojů (EU) poskytnuté obci na stanovený účel.


Indikátor vypovídá o aktivitě obcí v oblasti získávání finančních prostředků z různých dotačních titulů (zdroje EU, zdroje národní, krajské či jiné), které jsou důležité pro financování či spolufinancování různých aktivit v obci.


Indikátor nehodnotí využití dotací a jejich účel. Finanční prostředky zahrnuté do indikátoru proto nemusí přinášet kvalitativní rozvoj obce.

Validita

Indikátor hodnotí pouze dotace přijaté obcí či jejími složkami (příspěvkové organizace), nikoliv dalšími organizacemi v obci (např. NNO), které je mohou využít k rozvoji obce. Proto je vhodné ho posuzovat v komplexu dalších ekonomických indikátorů sady.

2.4


Čitatel indikátoru tvoří řádek 4040 (přijaté dotace) ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a DSO – Pevné části. Jmenovatel tvoří údaj o počtu trvale hlášených obyvatel obce – údaj ČSÚ. Indikátor se vypočte vydělením údaje o přijatých dotacích v tis. Kč počtem obyvatel.

Zdroje dat

Dotace – Ministerstvo financí ČR – Automatizovaný rozpočtový informační systém – http://www.info.mfcr.cz/aris/. Počet obyvatel – ČSÚ.


roční (k 31.12.)

3.1

3.2

3.3

20



MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

S1

1.2

Název indikátoru


1.3

Oblast

Sociální oblast

1.4

Podoblast

Zaměstnanost / nezaměstnanost

Definice

Podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřadem práce na disponibilní pracovní síle.

Jednotka

%

1.5 1.6


2.1

2.2

2.3

Podrobná definice

Indikátor vyjadřuje podíl registrovaných – dosažitelných, neumístěných uchazečů o práci, vedených úřadem práce podle místa bydliště (čitatel), na celkovém počtu zaměstnaných + nezaměstnaných v dané obci tj. na celkové pracovní síle (jmenovatel) (viz metodika MPSV platná od 1.4.2004).


Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální oblasti a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí (MDG) a otázkou chudoby v ČR. Jde zároveň o problém velmi citlivě vnímaný občany a politiky. Sledování je standardně prováděno ve všech zemích EU, tedy i ČR a na všech úrovních.


Indikátor je dobře metodicky zpracován a vychází z evidence úřadů práce. Je vhodné ho kombinovat s dalšími indikátory v oblasti zaměstnanost a nezaměstnanost a porovnávat ho podle pohlaví, věkových kategorií nebo doby trvání nezaměstnanosti.

Validita

Metodika pro sledování indikátoru se do roku 2004 mírně lišila od mezinárodně sledované míry nezaměstnanosti, která se rovněž běžně sleduje na národních úrovních zemí EU a stanovuje míru všech nezaměstnaných. Česká verze indikátoru byla harmonizována s běžně mezinárodně využívanou metodikou pro zvýšení jeho reprezentativnosti a srovnatelnosti. Daný indikátor stanovuje míru registrovaných nezaměstnaných, to znamená, že nezahrnuje neevidované nezaměstnané, kteří nežádají o zaměstnání.

2.4


3.1


Čitatel – počet registrovaných nezaměstnaných k 31.12. daného roku Jmenovatel – velikost pracovní síly v obci (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců).

3.2

Zdroje dat

ČSÚ, Úřady práce, MPSV ČR

3.3


roční (k 31.12.), měsíční


21


DÁVKY SSP 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

S2

1.2

Název indikátoru

Dávky státní sociální podpory (SSP)

1.3

Oblast

Sociální oblast

1.4

Podoblast

Chudoba, sociální dávky

Definice

Počet vyplacených dávek sociálního příplatku a příspěvku na bydlení v daném kalendářním roce na 1000 obyvatel.

Jednotka

počet / 1000 obyvatel

1.5 1.6


Indikátor je hodnocen pro dvě dávky státní sociální podpory, které úzce korelují s nízkými příjmy žadatelů: sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Sociální příplatek reaguje na zhoršenou sociální situaci rodiny a pomáhá rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečením potřeb jejich dětí. Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy.


Nárok na dané sociální dávky mají pouze rodiny, jejichž čistý příjem byl v předchozím kalendářním čtvrtletí nižší než 1,6násobek životního minima rodiny. Jedná se tedy o rodiny pohybující se na hranici chudoby. Důvodem sledování je nepřímé zhodnocení sociální situace v obci z hlediska podílu občanů ohrožených sociálním vyloučením a chudobou. Ve vztahu s ostatními indikátory v sociální oblasti (nezaměstnanost, migrační přírůstek, index stáří) dává poměrně komplexní obrázek o socio-ekonomické a demografické situaci v obci.


Zjišťování nároku na obě dávky probíhá čtvrtletně (je testován čistý příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí). Příjemce, který se promítne do hodnocení indikátoru, proto může teoreticky pobírat dávku pouze část daného kalendářního roku. Na sociální příplatek má nárok pouze rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, na příspěvek na bydlení všichni občané. Indikátor nehodnotí stupeň sociální potřebnosti pod hranicí životního minima.

Validita

Indikátor je závislý na platné právní úpravě v oblasti státní sociální podpory (výše životního minima, uznatelnost dávek, atd.).

2.1

2.2

2.3

2.4


3.1


Indikátor tvoří součet čísel pro dané dávky. Čitatel je součet obou dávek (odpovídající počtu příjemců) za kalendářní rok, jmenovatel počet obyvatel obce. Výsledek je vynásoben 1000.

Zdroje dat

Čitatel – integrovaný informační systém (databáze) SSP, spravovaná MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Databáze je provozovaná na úrovni okresů v rámci okresních Úřadů práce. Systém umožňuje podat dotaz na počet daných žádostí o dávky SSP v dané obci v daném roce. Data jsou archivována a jsou k dispozici od roku 2000. Jmenovatel – ČSÚ.


roční (k 31.12.)

3.2

3.3

22



INDEX STÁŘÍ 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

S3

1.2

Název indikátoru

Index stáří

1.3

Oblast

Sociálně-demografická oblast

1.4

Podoblast

Populace

1.5

Definice

Počet obyvatel ve věku 65 a více k počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let.

1.6

Jednotka

index


Podrobná definice

Podíl počtu obyvatel ve věku 65 a více ku počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let.


Indikátor udává poměr obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku. Pokud je hodnota = 1 je poměr obou skupin vyrovnán a čím je nižší než 1 tím více převládá podíl obyvatel v předproduktivním věku. Indikátor úzce souvisí s vývojem populační struktury resp. s vývojem počtu obyvatel. Vyšší podíl starších osob v populaci indikuje demografické stárnutí populace, které sebou přináší i vyšší náklady na sociální a zdravotní služby. Ukazatel především naznačuje možný vývoj počtu obyvatel obce a tím vyhlídky pro rozvoj obce do budoucna.


Údaj dobře vypovídá o stavu klíčových věkových skupin obyvatel obce. Vhodný je zejména pohled na trend, či porovnání údaje s jinými obcemi.

Validita

Data dobře vypovídají o poměru obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku. V České republice se však hranice odchodu do důchodu pohybuje (mírně narůstá) a je rozdílná u žen a mužů. Přesto je však možné brát údaje o počtu osob nad 65 let jako vypovídající.

2.2

2.3

2.4

3. ZPRACOVÁNÍ DAT, ADMINISTRATIVA 3.1


Indikátor se vypočítá jako podíl počtu obyvatel starších 65 let a starších ku počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let.

Zdroje dat

ČSÚ (MOS), obce (matrika). Údaje z ČSÚ vycházejí ze sčítání lidí, domů a bytů a v meziobdobí se údaje mění podle výkazů obcí (bilance). Údaje z obecních matrik jsou naopak kontinuální a nejsou závislé na cenzu (evidence). Mezi těmito údaji je možná diference. Oficiální data jsou data ČSÚ.


roční (k 31.12.)

3.2

3.3


23


MIGRAČNÍ PŘÍRŮSTEK 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

S4

1.2

Název indikátoru

Migrační přírůstek (také jinak migrační saldo)

1.3

Oblast

Sociálně-demografická oblast

1.4

Podoblast

Migrace obyvatel

Definice

Rozdíl mezi počtem přistěhovaných osob a vystěhovaných osob za stejné období.

Jednotka

počet

1.5 1.6


2.2

2.3

2.4

Podrobná definice

Rozdíl mezi počtem přistěhovaných obyvatel obce a počtem vystěhovaných obyvatel obce za časovou jednotku.


Indikátor udává nárůst či pokles obyvatel obce způsobený migrací. V případě, že je hodnota indikátoru kladná – počet obyvatel v obci narůstá. Naopak v případě, že je hodnota záporná – počet obyvatel v obci klesá. Obecně platí, že pokud počet obyvatel roste, v obci dochází k rozvoji.


Údaj vypovídá pouze o změně počtu obyvatel v závislosti na migraci resp. stěhování (přistěhování a odstěhování). Počet obyvatel v obci se mění také v souvislosti s tzv. přirozeným přírůstkem obyvatelstva, tedy narozením a úmrtím.

Validita

Data odpovídají zvolenému indikátoru. Indikátor nepostihuje obyvatele, kteří v obci sice žijí, ale nemají v ní trvalé bydliště.



Indikátor se vypočítá jako rozdíl mezi počtem přistěhovaných obyvatel obce a počtem vystěhovaných obyvatel obce za časovou jednotku.

Zdroje dat

ČSÚ (MOS) a obec (matrika). Údaje z ČSÚ vycházejí ze sčítání lidí, domů a bytů a v meziobdobí se údaje mění podle výkazů obcí (bilance). Údaje z obecních matrik jsou naopak kontinuální a nejsou závislé na cenzu (evidence). Mezi těmito údaji je možná diference. Oficiální data jsou data ČSÚ.


roční (k 31.12.)

3.2

3.3

24



ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EV1

1.2

Název indikátoru


1.3

Oblast

Environmentální oblast

1.4

Podoblast

Ochrana vod

Definice

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV.

Jednotka

%

1.5 1.6


Podrobná definice

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV z celkového počtu obyvatel obce.

2.2


Procento a kvalita čištění splaškových odpadních vod je jedním z klíčových aktivit v rámci ochrany životního prostředí resp. ochrany vod na místní úrovni.

2.3


Indikátor je transparentní a reprezentativní na mezinárodní úrovni. Vypovídá o udržitelnosti nakládání s vodními zdroji a o míře ochrany vodních ekosystémů.

Validita

Cílem je v tomto indikátoru dosáhnout hodnoty 100 % a poté již sledovat kvalitu vyčištěných odpadních vod pomocí dalších indikátorů. Obce často nesledují, jaké procento obyvatel bydlí v domech napojených na kanalizaci s navazujícím čištěním odpadních vod. Indikátor rovněž nepostihuje např. kanalizace zakončených alternativními typy ČOV nebo jiné způsoby likvidace komunálních odpadních vod.

2.4


3.1


Počet obyvatel bydlících v domech, které jsou přímo napojené na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod. Počet obyvatel se vydělí celkovým počtem obyvatel obce a vynásobí 100.

3.2

Zdroje dat

evidence obcí

3.3


roční (k 31.12.)


25


VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EV2

1.2

Název indikátoru

Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí

1.3

Oblast


1.4

Podoblast

Obecná ochrana životního prostředí

Definice

Podíl finančních prostředků věnovaných na ochranu životního prostředí z rozpočtu obce.

Jednotka

%

1.5 1.6


2.1

2.2

2.3

Podrobná definice

Podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí (ochrana přírody, ochrana vod, nakládání s odpady, ochrana ovzduší apod.) z rozpočtu obce (výdajová stránka).


Dostatečné a adekvátní financování ochrany životního prostředí je jedním ze základních principů dlouhodobého rozvoje obce.


Pro detailnější představu o struktuře výdajů je vhodné rozčlenit data podle oblastí, do které finanční prostředky směřují – ochrana vod, ochrana ovzduší, odpadové hospodářství, péče o veřejnou zeleň apod.

Validita

Indikátor nepostihuje financování ochrany životního prostředí obce z prostředků jiných organizací – NNO, firmy, soukromé investice, které je také obvyklé. To, že obec uvolní finanční prostředky na ochranu životního prostředí samo o sobě neznamená, že se tyto prostředky vynakládají účelově, efektivně a cíleně.

2.4


Data jsou součástí výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin 2 – 12 M) – rozpočtové výdaje (§ 2321 – odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly, § 3721 – sběr a odvoz nebezpečných odpadů, § 3722 – sběr a odvoz komunálních odpadů, § 3723 – sběr a odvoz ostatních odpadů, § 3725 – využívání a zneškodňování komunálních odpadů, § 3729 ostatní nakládání s odpady, § 3745 péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň, § 3749 ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny a další související §). Souhrnný údaj (čitatel) tvoří položka „Součet za 37 – Ochrana ŽP“ ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samospr. celků a DSO – Výdaje. Jmenovatel tvoří řádek číslo 4430 „Výdaje celkem po konsolidaci“.

Zdroje dat

Ministerstvo financí ČR – Automatizovaný rozpočtový informační systém – http://www.info.mfcr.cz/aris/, rozpočty obcí.


roční (k 31.12.)

3.1

3.2 3.3

26



TŘÍDĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EV3

1.2

Název indikátoru


1.3

Oblast


1.4

Podoblast

Odpadové hospodářství

1.5

Definice

Podíl vytříděných složek komunálního odpadu na celkové produkci odpadu.

1.6

Jednotka

%


2.1

2.2

2.3

2.4

Podrobná definice

Podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, plast směsný, PET lahve, sklo bílé i barevné, nápojový kartón, kovy, nebezpečný odpad, biologický odpad, elektrošrot, baterie a velkoobjemový odpad) na celkové produkci odpadu (komunálního a vytříděných složek komunálního odpadu).


Množství vytříděného odpadu je základním indikátorem udržitelného hospodaření se surovinami v obci. Indikátor zprostředkovaně prezentuje ochotu a uvědomění občanů i místní správy měnit své vzorce chování ve vztahu k životnímu prostředí.


Zachycuje pouze odpad oficiálně zpracovaný prostřednictvím veřejných služeb apod. Nezahrnuje např. bioodpady kompostované na kompostech u rodinných domů.

Validita

Jde o zpoplatněnou službu, data lze získat od příslušných obcí nebo svozových firem.


Množství vyprodukovaných separovaných složek komunálního odpadu na území obce během sledovaného období se vydělí celkovým množstvím komunálního odpadu. Obce čtvrtletně i ročně vyplňují formulář v rámci statistického zjišťování o nakládání s komunálním odpadem v obci se zaměřením na tříděný sběr.

3.2

Zdroje dat

evidence obcí

3.3


roční (k 31.12.)

3.1


27


EKOLOGICKÁ STABILITA 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

EV4

1.2

Název indikátoru


1.3

Oblast


1.4

Podoblast

Ekologická stabilita území a „land use“

Definice

Koeficient ekologické stability (KES) je poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků na katastrálním území obce.

Jednotka

koeficient

1.5 1.6


2.1

Podrobná definice

Poměr ploch tzv. stabilních (lesní půda, vodní plochy a toky, trvalý travní porost, pastviny, mokřady, sady a vinice, zahrady) a nestabilních (orná půda, antropogenizované plochy a chmelnice) krajinotvorných prvků na katastrálním území obce (viz metodika Míchal 1985 upraveno).


Míra ekologické stability urbanizovaného území hodnotí udržitelnost využití jednotlivých částí území („land use“) obce a je důležitým aspektem kvality životního prostředí i kvality života občanů obce. Plánování využití území je strategickým rozhodnutím, které dlouhodobě ovlivní život v obci a bezprostředně se dotýká všech oblastí rozvoje.


Metoda výpočtu je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Indikátor se využívá ve standardní metodice tvorby Územních systémů ekologické stability.

Validita

Data jsou objektivním měřítkem daného jevu. Klasifikace koeficientu pro hodnocení urbanizovaného prostředí zatím nebyla zpracována. Indikátor lze zatím lépe využívat ve srovnání mezi sídelními útvary. Pří vyjadřování hodnot indikátoru v čase je nutné očekávat velmi nepatrné, ale v reálu velmi významné změny.

2.2

2.3

2.4


Koeficient ekologické stability (KES) je poměr ploch tzv. stabilních: a nestabilních: ■ LP – lesní půda, ■ OP – orná půda, ■ VP – vodní plochy a toky, ■ AP – antropogenizované plochy ■ TTP – trvalý travní porost, (zastavěné + ostatní), ■ Pa – pastviny, ■ Ch – chmelnice. ■ Mo – mokřady, ■ Sa – sady, ■ Vi – vinice. ■ Za – zahrady krajinotvorných prvků na katastrálním území obce. (viz. metodika Míchal 1985, upraveno)

3.2

Zdroje dat

ČSÚ – MOS

3.3


pětiletá

3.1

28



ÚČAST VE VOLBÁCH 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

SVV1

1.2

Název indikátoru

Účast ve volbách

1.3

Oblast

Správa věcí veřejných

1.4

Podoblast

Zapojení občanů do věcí veřejných

Definice

Podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních, krajských a parlamentních volbách odevzdali svůj hlas.

Jednotka

%

1.5 1.6


Podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních, krajských a parlamentních volbách odevzdali svůj hlas z celkového počtu obyvatel obce.


Důležitou součástí všech volebních výsledků je míra participace občanů na volbách. Volební účast je jedním ze základních indikátorů, které používáme jako měřítka zdraví demokracie, přičemž podle některých názorů může svědčit například o tom, že v té které municipalitě existují „hlubší společenské problémy.“

2.3


Indikátor je transparentní a reprezentativní na mezinárodní úrovni. Indikátor je vhodné kombinovat s dalšími souvisejícími indikátory (např. účast ve volbách do Senátu PČR či voleb do Evropského parlamentu).

2.4

Validita

Data jsou objektivním měřítkem daného jevu.

2.1

2.2



Údaje jsou k dispozici na serveru http://www.volby.cz/.

3.2

Zdroje dat

ČSÚ

3.3


čtyřletá


29


PODPORA NNO 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

SVV2

1.2

Název indikátoru

Podpora nestátních neziskových organizací (NNO)

1.3

Oblast


1.4

Podoblast

Občanská společnost

Definice

Celkové množství finančních prostředků, které město věnovalo ze svého rozpočtu nestátním neziskovým organizacím (NNO) a spolkům se sídlem v dané obci.

Jednotka

Kč/obyvatele

1.5 1.6


2.1

Podrobná definice

Indikátor zahrnuje veškeré finanční prostředky alokované z rozpočtu obce na podporu NNO se sídlem v obci v daném roce. Do kategorie NNO přitom spadají občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné organizace a „tradiční“ spolky jako rybáři či sportovci.


Fungování spolkového života je důležitým aspektem rozvoje obce. Možnost setkávání se, komunikace, zapojení veřejnosti do rozhodování v obci je z velké míry umožněno díky fungování řady spolků a neziskových organizací. Sdružení a spolky poskytují důležitou zpětnou vazbu veřejné správě a jejich vzájemné interakce jsou důležitým prvkem občanské společnosti. Tyto organizace se neobejdou bez finanční podpory z místních zdrojů, kterou hodnotí indikátor.


Indikátor nehodnotí kvalitu spolkového života a neziskové sféry v obci ani šíři její „základny“. Proto je vhodné ho kombinovat s jinými indikátory v oblasti správa věcí veřejných a podoblasti občanská společnost. (index občanské společnosti, počet NNO na obyvatele, počet členů spolků a NNO v obci, atp.).

Validita

NNO a spolky jsou financovány také z dalších zdrojů, než je rozpočet obce. Tento aspekt indikátor nepostihuje, ale vypovídá o ochotě obce finančně podporovat aktivity těchto organizací se sídlem v obci. Nepřímo odráží důležitost, jakou samospráva rozvoji občanské společnosti přikládá.

2.2

2.3

2.4


Čitatel – Podporu NNO – tvoří součet položky 5221 (neinvestiční dotace obecně prospěšným společnostem) a 5222 (neinvestiční dotace občanským sdružením) ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samospr. celků a DSO – Výdaje. Jmenovatel tvoří počet obyvatel.

Zdroje dat

Čitatel – Ministerstvo financí ČR – Automatizovaný rozpočtový informační systém – http://www.info.mfcr.cz/aris/, evidence obcí. Počet obyvatel – ČSÚ.


Roční (k 31.12)

3.1

3.2

3.3

30



VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST 1. POPIS INDIKÁTORU 1.1

Číslo (ID)

SVV3

1.2

Název indikátoru


1.3

Oblast


1.4

Podoblast

Doprava

1.5

Definice

Počet spojů hromadnou osobní dopravou připadající na 1000 obyvatel.

1.6

Jednotka

Počet/1000 obyvatel


Podrobná definice

Počet všech spojů veřejnou autobusovou a vlakovou dopravou, kterými je obec obsloužena za běžný pracovní den, vztažený na 1000 obyvatel dané obce.


Dopravní obslužnost je jedním z klíčových faktorů fungování a rozvoje obcí I. a II. stupně. Zajišťování dopravní obslužnosti patří k důležitým úkolům veřejné správy. V právním řádu je zakotven termín základní dopravní obslužnost (ZDO), kterou ve svém územním obvodu zajišťují a financují kraje. ZDO je definována jako „zajištění přiměřené dopravy pro všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět.“ Indikátor hodnotí obslužnost ve vztahu k velikosti obce a počtu obyvatel.


Indikátor hodnotí spoje autobusové a vlakové dopravy realizované z daného sídla (odjezdy) v běžné pracovní dny. Negativně koreluje s velikostí sídla, ovlivňuje ho také geografická poloha sídla (např. přítomnost železničního koridoru). Ve větších sídlech (cca od 10 000 obyvatel) je vhodné ho doplnit/nahradit ECI indikátorem A3 (Mobilita a místní přeprava cestujících).

Validita

Data tvořící indikátor reprezentují kvantitativní stránku obslužnosti (relativní četnost, frekvenci spojů), ale nikoliv kvalitativní stránku (kvalitu prostředků hromadné osobní dopravy a jejich kapacitu).

2.2

2.3

2.4


3.1


Pro výpočet indikátoru je nutné manuálně sečíst veškeré odjezdy vlaků a autobusů v obci v běžný pracovní den (0:00 – 24:00). Počítají se spoje ve všech směrech. Pokud určitý spoj zastavuje v dané obci vícekrát, započítává se pouze jednou.

Zdroje dat

Elektronický jízdní řád www.jizdnirady.cz – aktuální data. Jízdní řády Českých drah a autobusových dopravců v knižní podobě – historická data. Je třeba vzít v úvahu, že ke změnám jízdních řádů dochází v jiných termínech u autobusové a jiných u vlakové dopravy.


roční (k 31.12.)

3.2

3.3


31


KAPITOLA 6

Profil vybraných obcí Ústeckého kraje Město BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ se nachází v centru litoměřického okresu v mírně zvlněné rovině na levém břehu řeky Ohře. Nadmořská výška činní 160 m, celková plocha katastru je 862 ha. První zmínky o obci pochází z let 1057 a 1131. Obec získala status města v roce 1998, v současné době má 2560 obyvatel. Jde o obec I. stupně spadající pod obec s rozšířenou působností Litoměřice. Město má dvě místní části. Město má v současné době vybudovány všechny potřebné inženýrské sítě, moderně vybavené zdravotnické středisko a rozvinutou síť obchodů a služeb. Má velmi dobré dopravní napojení na dál-

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

EN1


EN2

nici D 8, leží přímo na železničním koridoru Praha – Děčín a disponuje také dobrým autobusovým napojením městskou dopravou na okresní město. Zastupitelstvo města má 15 členů. Mezi priority města pro další období patří vybudování protipovodňových opatření a rozvoj cestovního ruchu ■ Adresa: Městský úřad Bohušovice nad Ohří,

Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice nad Ohří ■ Telefon/fax: 416 781 137, 416 781 122 ■ E-mail: [email protected] ■ Web: http://www.bohusovice.cz ■ Okres: Litoměřice

JEDNOTKA

2003

2004

2005


180.8

187.3

197.0

Míra investic obce

%

35.0

28.0

12.0

EN3

Dluhová služba

%

2.7

3.0

5.3

EN4

Přijaté dotace

tis. Kč / obyvatele

12,6

5,0

1,2

S1


%

10,2

10,2

8,7

S2

Dávky SSP


81,0

80,5

78,0

S3

Index stáří

index

0,62

0,66

0,68

S4


počet

-10

-9

-2

EV1


%

98,0

98,0

100,0

EV2


%

2,3

4,7

10,6

EV3


%

2,4

4,3

5,9

EV4


SVV1

koeficient

0,11 (2005)


%

46,81 (2006)

Účast v krajských volbách

%

27,74 (2004)

Účast v parlamentních volbách

%

61,32 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3


32

Kč / obyvatele počet / 1000 obyvatel

15,7

15,7

17,7

48,1 (2006)

PROFIL VYBRANÝCH OBCÍ ÚSTECKÉHO KRAJE


Město ČESKÁ KAMENICE se nachází v okrese Děčín a na jeho hranici se setkávají Chráněná krajinná oblast Labské pískovce a Lužické hory a Národní park České Švýcarsko v nadmořské výšce 301 m. Česká Kamenice byla v roce 2005 vyhlášena historickým městem roku. Městská památková zóna je umístěna v centru města a tvoří ji 34 kulturních památek s nově rekonstruovaným náměstím Míru. První zmínka o městě spadá do pol. 13. století. Město má 10 částí a celková katastrální výměra je 3876 ha. Česká Kamenice je obcí II. stupně správně spadající pod obec III. stupně Děčín. Obec má v současnosti cca 5664 trvale hlášených obyvatel. ■ ■ ■ ■ ■

Samosprávu města tvoří 15 zastupitelů včetně starosty a místostarosty. Roční rozpočet města je cca 53 mil. Kč. Mezi organizační složky města patří Technické zařízení města, městská knihovna a dům pečovatelských služeb. Příspěvkovými organizacemi města jsou například Základní škola T.G. Masaryka, základní umělecká škola či dvě mateřské školy nebo Správa lesů Česká Kamenice. Mezi prioritami rozvoje města se objevuje například obnova a péče o historické objekty, rozvoj infrastruktury včetně technických sítí pro pobídku nové výstavby či zvyšování kapacit města pro rozvoj cestovního ruchu.

Adresa: Město Česká Kamenice, Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice Telefon/fax: 412 709 655, 412 584 361 E-mail: [email protected] Web: http://www.ceska-kamenice.cz Okres: Děčín

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



215,9

221,2

225,2

EN2

Míra investic obce

%

25,0

35,0

21,0

EN3

Dluhová služba

%

1,8

1,5

2,6

EN4

Přijaté dotace


11,1

13,7

5,7

S1


%

18,2

16,4

14,6

S2

Dávky SSP


134,8

131,9

128,9

S3

Index stáří

index

0,77

0,80

0,83

S4


počet

18

0

7

EV1


%

54,8

54,8

55,0

EV2


%

3,0

2,5

4,7

EV3


%

2,7

3,0

5,8

EV4


SVV1

koeficient

3,89 (2005)


%

46,32 (2006)


%

29,64 (2004)


%

61,41 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3




69,8

76,9

62,7

21,0 (2006)

33


Město KRÁSNÁ LÍPA se nachází v okrese Děčín, mikroregionu Tolštejn na hranici Národního parku České Švýcarsko v nadmořské výšce 426 m. Město má 9 částí s celkovou rozlohou 3139 ha. První zmínka o městě se datuje do roku 1361. V současnosti má obec cca 3725 trvale hlášených obyvatel. Krásná Lípa je obcí I. stupně a spadá pod obec III. stupně Rumburk. Samosprávu města tvoří 21 zastupitelů, 7 radních, starosta a místostarosta. Rozpočet města pro rok 2006 se pochybuje kolem 193 mil. Kč. Velký podíl na rozpočtu mají přidělené dotace EU věnované na rozvoj infrastruktury turistického ruchu a komunitní oblasti. Město je zřizovatelem základ■ ■ ■ ■ ■

ní školy a dvou mateřských škol, dvoudomu s pečovatelskou službou, kulturního domu a městské knihovny. V současnosti patří mezi aktuální témata města rozvoj kapacit cestovního ruchu, využití zdevastovaných a nevyužívaných ploch a objektů (brownfields) v katastru města, rozvoj Komunitního centra Českého Švýcarska, obnova a péče o městskou zeleň a modernizace základní školy.

Adresa: Město Krásná Lípa, Masarykova 246/6, 407 46 Krásná Lípa Telefon/fax: 412 354 820, 412 354 821 E-mail: [email protected] Web: http://www.krasnalipa.cz/ Okres: Děčín

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



152,8

151,4

156,7

EN2

Míra investic obce

%

51,9

52,8

59,7

EN3

Dluhová služba

%

1,6

0,6

2,2

EN4

Přijaté dotace


14,4

13,3

5,8

S1


%

22,4

21,6

21,3

S2

Dávky SSP


158,8

153,3

154,0

S3

Index stáří

index

0,79

0,79

0,81

S4


počet

28

68

-22

EV1


%

32,9

32,9

41,1

EV2


%

0,5

3,9

4,2

EV3


%

3,0

9,6

15,3

EV4


SVV1

koeficient

3,38 (2005)


%

43,28 (2006)


%

21,02 (2004)


%

52,54 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3


34


109,1

107,4

108,5

21,4 (2006)



Město KRUPKA se nachází zhruba 5 km severně od Teplic na úpatí Krušných hor. Rozloha katastrálního území je 4687 ha se značnými výškovými rozdíly – od 200 m (rybník Kateřina) až 807 m (Komáří vížka). Město má v současné době cca 14205 obyvatel, tvoří ho 9 místních (městských) částí a 11 katastrálních území (Krupka, Bohosudov, Unčín, Maršov, Nové Modlany, Vrchoslav, Soběchleby, Horní Krupka, Habartice, Fojtovice, Mohelnice). Krupka je obcí II. stupně, jenž spadá pod obec s rozšířenou působností Teplice. Počet členů zastupitelstva je 21, radnice disponuje starostou, místostarostou, tajemníkem a 6 odbory (sociální, územního plánování ■ ■ ■ ■ ■

a stavebního řádu, finanční, organizační a vnitřních věcí, personalistiky, řízení a kontroly, správy majetku města). Rozpočet města činí v roce 2006 cca 180 mil. Kč. Město má díky úspěšnému externímu financování vyřešenu základní infrastrukturu (plynofikace, kanalizace, vodovod, komunikace) a značné prostředky investovalo také do rozvoje sportu, kultury, výstavby obecních bytů (přes 100 bytů) a přeshraniční spolupráce. Město chce do budoucna především podporovat další růst počtu obyvatel, připravuje pozemky pro výstavbu nových domků a bytů.

Adresa: Městský úřad Krupka, Mariánské nám. 32, 417 42 Krupka Telefon/fax: 417 803 111, 417 803 199 E-mail: [email protected] Web: http://www.krupka-mesto.cz Okres: Teplice

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



166,5

168,1

168,1

EN2

Míra investic obce

%

21,9

18,3

14,5

EN3

Dluhová služba

%

0,9

1,8

2,6

EN4

Přijaté dotace


8,5

9,0

3,8

S1


%

22,0

21,4

18,1

S2

Dávky SSP


110,8

117,6

106,4

S3

Index stáří

index

0,51

0,52

0,54

S4


počet

133

143

12

EV1


%

95,6

95,7

95,7

EV2


%

4,0

4,1

5,5

EV3


%

2,9

3,2

4,4

EV4


SVV1

koeficient

3,19 (2005)


%

34,80 (2006)


%

18,52 (2004)


%

50,26 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3




78,5

83,1

100,8

2,4 (2006)

35


Obec LIBĚŠICE se nachází v okrese Litoměřice na hranici CHKO České středohoří na katastrálním území o rozloze 3223 ha. V obci žije 1520 obyvatel a spadá pod ní celkem 15 místních částí. Ve vlastních Liběšicích žije přibližně 1000 obyvatel. Pro Liběšice je charakteristický zachovalý venkovský charakter sídla, kde se zachovala řada cenných objektů lidové architektury. Mnoho z nich dnes slouží jako objekty individuální rekreace (celkem jich je na území obce 183). Obecní úřad má 3 zaměstnance a uvolněnou starostku, zastupitelstvo tvoří 15 členů a rada obce má 5 členů. Pověřeným obecním úřadem, vykonávajícím pro Liběšice státní správu, je Úštek, obcí s roz■ ■ ■ ■ ■

šířenou působností Litoměřice. Rozpočet města byl v roce 2006 kolem 17 mil. Kč. Obec má kvalitně řešeno strategické i územní plánování, spolupracuje s odborníky na rozvoj venkova. Prioritou zůstává zachování venkovského charakteru obce. Daří se získávat i dotace z externích zdrojů, díky nimž mají Liběšice vybudovanou kanalizaci a vodovod, rekonstruovanou knihovnu, úřad, informační centrum, opravenou náves a dům s pečovatelskou službou. Prioritou do budoucna je rekonstrukce stávajících objektů, vodovod a kanalizace v místních částech, veřejné osvětlení a generální rekonstrukce školy.

Adresa: Obecní úřad Liběšice, Liběšice 6, 411 46 Liběšice Telefon/fax: 416 798 112 E-mail: [email protected] Web: http://www.libesice.cz Okres: Litoměřice

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



178,4

178,2

177,1

EN2

Míra investic obce

%

29,7

21,5

11,6

EN3

Dluhová služba

%

3,7

2,9

5,0

EN4

Přijaté dotace


10,5

10,0

1,4

S1


%

17,1

15,9

15,4

S2

Dávky SSP


58,5

53,3

55,4

S3

Index stáří

index

0,68

0,67

0,61

S4


počet

-10

26

56

EV1


%

61,0

60,0

57,8

EV2


%

6,9

6,3

12,1

EV3


%

4,8

4,5

2,3

EV4


SVV1

koeficient

0,84 (2005)


%

29,38 (2006)


%

23,34 (2004)


%

56,71 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3


36


7,1

19,6

14,2

26,4 (2006)



Obec MALÉ BŘEZNO se nachází v okrese Most na ploše chráněného ložiskového území. První písemná zmínka o obci je z roku 1369, v současné době žije v Malém Březně 211 obyvatel, z toho 37 dětí do 15 let. Nadmořská výška činí 246 metrů a celková rozloha katastrálního území je 1908 ha. Obec historicky tvořilo pět katastrálních území, z nich však tři (Vršany, Bylany a Holešice) díky povrchové těžbě zanikly. V současné době má obec dvě místní části – Malé Březno a Vysoké Březno. Existence těžby na jednu stranu znamená nemalé příjmy pro rozpočet obce (povinné odvody těžařů plynoucí z báňského zákona – prodej vytěženého nerostu), na straně ■ ■ ■ ■ ■

druhé nejistotu, plynoucí z možného prolomení územních limitů těžby a devastované okolí obce, problémy s prašností, atp. Rozpočet obce byl v roce 2006 cca 20,2 mil. Kč. Vysoké příjmy umožňují nadstandardně podporovat děti a mládež a rozvoj obce. V obci je 18 obecních bytů v 6 bytovkách a 150 objektů individuální rekreace v zahrádkářské kolonii. Malé Březno má 7 zastupitelů, uvolněného starostu a další dvě pracovnice (financované z prostředků ESF).

Adresa: Obecní úřad Malé Březno 1, 434 01 Most Telefon/fax: 476 109 119, 467 109 072 E-mail: [email protected] Web: http://www.male-brezno.cz Okres: Most

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



182,3

184,5

168,9

EN2

Míra investic obce

%

31,5

34,6

33,0

EN3

Dluhová služba

%

0,0

0,0

2,1

EN4

Přijaté dotace


8,2

48,3

50,0

S1


%

14,8

21,1

13,1

S2

Dávky SSP


145,8

165,0

132,4

S3

Index stáří

index

0,44

0,47

0,48

S4


počet

-3

14

11

EV1


%

100,0

100,0

100,0

EV2


%

0,8

0,7

2,3

EV3


%

0,0

0,0

1,4

EV4


SVV1

koeficient

0,03 (2005)


%

86,16 (2006)


%

28,19 (2004)


%

66,04 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3




260,4

339,8

319,6

77,6 (2006)

37


Město MEZIBOŘÍ se nachází v nadmořské výšce 512 m na úpatí Krušných hor zhruba 5 km severně od Litvínova. Administrativně náleží do okresu Most, obcí s rozšířenou působností. Pověřenou obcí je Litvínov. Meziboří vzniklo z původní podhorské sudetské vesničky Schönbach. Titul města získalo v roce 1960. Město má v současné době necelých 5 000 obyvatel, v době 70. a 80. let to bylo o několik tisíc více, díky existenci rozsáhlých odborných učilišť. Charakter města ovlivňuje jeho poloha „v klínu“ Krušných hor a fakt, že není průjezdné – prochází jím jedna hlavní okružní komunikace. Na městském úřadě pracuje celkem 20 lidí, zastupi■ ■ ■ ■ ■

telstvo tvoří 21 členů. Město bylo v uplynulém volebním období velmi úspěšné v získávání dotací, podařilo se získat celkem 105 miliónů Kč. Rozpočet města byl v roce 2005 63 mil. Kč. Díky dotacím je vybudována základní infrastruktura, investovalo se také do podpory sportu, kultury, rekonstrukce bytového fondu atd. V minulých letech se zlepšil stav životního prostředí ve městě, které v minulosti (zejména stav ovzduší) patřil k nejkritičtějším v ČR. Prioritou pro příští období je využití rozsáhlých a naddimenzovaných nebytových prostor ve městě a řešení sociální problematiky (vysoká nezaměstnanost).

Adresa: Městský úřad Meziboří, náměstí 8. května 341, 435 13 Meziboří Telefon/fax: 476 748 169, 476 748 114 E-mail: [email protected] Web: http://www.mezibori.cz Okres: Most

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



145,8

144,1

142,4

EN2

Míra investic obce

%

23,6

49,9

28,8

EN3

Dluhová služba

%

3,2

3,7

2,0

EN4

Přijaté dotace


6,1

11,6

5,2

S1


%

21,4

22,5

21,0

S2

Dávky SSP


150,5

146,4

139,8

S3

Index stáří

index

1,19

1,27

1,38

S4


počet

18

22

74

EV1


%

98,0

98,0

98,0

EV2


%

8,8

7,2

11,9

EV3


%

2,9

3,2

4,4

EV4


SVV1

koeficient

15,05 (2005)


%

42,48 (2006)


%

32,31 (2004)


%

58,32 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3


38


116,5

101,3

163,2

17,8 (2006)



Obec ROČOV se nachází v okrese Louny v nadmořské výšce 441 m na jižní hranici Ústeckého kraje. První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1352. Ročov je obcí I. stupně a správně spadá pod obec III. stupně Louny. Obec má 4 části a celková rozloha obce je 1252 ha. Ročov má v současnosti cca 575 trvale hlášených obyvatel. Samosprávu obce tvoří 15 zastupitelů včetně starosty a místostarosty. Rozpočet obce je kolem 4,3 mil. Kč. Příspěvkovými organizacemi jsou základní a mateřská škola. Základem hospodářského života je "Zemědělské družstvo vlastníků Podlesí", největší producent chmele v České republice. Z Ročova existuje přímé ■ ■ ■ ■ ■

autobusové spojení s městem Louny nebo opačným směrem na silnici Praha – Karlovy Vary a vlakový spoj ve směru Louny – Rakovník, stanice Solopysky. Obec se v současné době potýká s malou nabídkou volných pracovních míst, špatným stavem a nevyužitím obecních budov a zajištěním využití kapacit mateřské a základní školy v obci. Mezi priority rozvoje obce patří bytová výstavba, rekonstrukce a rozvoj komunikací, péče o veřejnou zeleň a vytváření pobídek místním podnikatelům.

Adresa: Obec Ročov, Ročov 181, 439 67 Ročov Telefon/fax: 415 695 110, 415 695 230 E-mail: [email protected] Web: http://www.obecni-urad.net/rocov Okres: Louny

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



213,0

214,8

229,8

EN2

Míra investic obce

%

0,2

13,8

3,5

EN3

Dluhová služba

%

3,6

3,6

7,9

EN4

Přijaté dotace


8,1

8,3

1,4

S1


%

15,6

13,1

11,4

S2

Dávky SSP


118,0

112,7

106,6

S3

Index stáří

index

0,88

0,89

1,04

S4


počet

2

1

-16

EV1


%

30,0

72,0

90,0

EV2


%

3,7

4,2

8,9

EV3


%

5,0

5,0

6,0

EV4


SVV1

koeficient

0,78 (2005)


%

64,63 (2006)


%

33,84 (2004)


%

67,18 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3




0,0

0,0

0,0

50,0 (2006)

39


Město ŠTĚTÍ se nachází v okrese Litoměřice na řece Labi mezi Mělníkem a Roudnicí v nadmořské výšce 155 m. První písemná zmínka se datuje do roku 1312. Město Štětí má 10 částí o celkové rozloze 5386 ha. Štětí je převážně průmyslové město. Skoro polovinu města tvoří tovární komplex papírenského závodu. Štětí je obcí II. stupně a správně spadá pod obec III. stupně Litoměřice. V současnosti má město cca 9193 trvale hlášených obyvatel. Samosprávu města tvoří 21 zastupitelů včetně starosty a místostarosty. Rozpočet města se pohybuje okolo 145 mil. Kč. Příspěvkové organizace města jsou tři základní školy, základní umělecká škola, mateřská škola, ■ ■ ■ ■ ■

centrální školní jídelna a dům dětí a mládeže. Štětí má zpracován plán rozvoje, kde mezi hlavní úkoly patří například v sociální oblasti výstavba domů s pečovatelskou službou, v ekonomické oblasti podpora podnikání formou rozvoje průmyslových zón a v environmentální oblasti rekonstrukce ostrova a nábřeží a obnova původního krajinného rázu. Městský úřad vydává měsíčně Zpravodaj Města Štětí.

Adresa: Město Štětí, Mírové náměstí 163, 411 08 Štětí Telefon/fax: 416 813 700, 416 812 356 E-mail: [email protected] Web: http://www.steti.cz Okres: Litoměřice

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



192,7

188,3

198,9

EN2

Míra investic obce

%

13,0

3,0

10,0

EN3

Dluhová služba

%

0,7

3,0

2,1

EN4

Přijaté dotace


10,0

9,0

4,2

S1


%

18,5

17,5

15,6

S2

Dávky SSP


88,6

87,9

88,9

S3

Index stáří

index

0,60

0,62

0,66

S4


počet

-42

15

-61

EV1


%

80,0

88,0

88,0

EV2


%

4,2

5,6

7,1

EV3


%

4,5

4,2

5,0

EV4


SVV1

koeficient

0,55 (2005)


%

37,18 (2006)


%

24,88 (2004)


%

55,72 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3


40


69,2

106,8

117,8

18,5 (2006)



Město ÚŠTĚK se nachází v okrese Litoměřice na rozhraní Chráněné krajinné oblasti České středohoří a Kokořínsko v nadmořské výšce 242 m a tvoří východní hranici Ústeckého kraje spolu s krajem Libereckým. První zmínka o městě se datuje do roku 1218. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Město je tvořeno 24 částmi o celkové rozloze 7493 ha. Úštěk je obcí II. stupně a správně spadá pod obec III. stupně Litoměřice. Město má cca 2709 trvale hlášených obyvatel. Samosprávu obce tvoří 15 zastupitelů včetně starosty a místostarosty. Rozpočet města se pohybuje okolo 63 mil. Kč. Ve městě je mateřská, základní a základní prak■ ■ ■ ■ ■

tická škola. Město dále spravuje domy s pečovatelskou službou, Městskou knihovnu a INFO středisko. Prioritami rozvoje města jsou rekonstrukce a péče o historické objekty, výstavba chráněných a sociálních bytů a tělocvičny v rámci rekonstrukce obecních budov a podpora cestovního ruchu zvyšováním turistické kapacity města.

Adresa: Město Úštěk, Mírové náměstí 83, 411 45 Úštěk Telefon/fax: 416 795 609, 416 795 363 E-mail: [email protected] Web: http://www.mesto-ustek.cz Okres: Litoměřice

KÓD

NÁZEV INDIKÁTORŮ

JEDNOTKA

2003

2004

2005

EN1



243,2

245,0

242,7

EN2

Míra investic obce

%

20,0

18,6

30,8

EN3

Dluhová služba

%

4,7

3,0

5,3

EN4

Přijaté dotace


10,4

10,6

12,8

S1


%

16,3

15,9

16,0

S2

Dávky SSP


155,8

154,1

151,0

S3

Index stáří

index

0,77

0,78

0,76

S4


počet

34

-3

21

EV1


%

36,6

37,9

44,0

EV2


%

3,6

3,7

4,2

EV3


%

2,3

2,9

3,1

EV4


SVV1

koeficient

0,94 (2005)


%

48,48 (2006)


%

25,76 (2004)


%

59,77 (2006)

SVV2

Podpora NNO

SVV3




28,8

31,8

42,0

14,5 (2006)

41


KAPITOLA 7

Porovnání rozvoje vybraných obcí EN1 Intenzita podnikatelské aktivity (počet subjektů / 1000 obyvatel) 260 250 240 230 220 210 200 190 180

2003

170

2004

160 150

2005

140 130 120 110 100

EN2 Míra investic obce (%) 70 60 50 40 2003

30

2004

20

2005

10 0

EN3 Dluhová služba (%) 8 7 6 5 4 3 2

2003 2004 2005

1 0

42

POROVNÁNÍ ROZVOJE VYBRANÝCH OBCÍ


EN4 Přijaté dotace (tis. Kč / obyvatele) 60

50

40

30

2003 2004

20

2005

10

0

S1 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 25 23 21 19 17 15

2003

13

2004

11

2005

9 7 5

S2 Dávky SSP (počet / 1000 obyvatel) 180 160 140 120 100 80 60

2003

40

2004

20

2005

0


43


S3 Index stáří (index) 1.6

1.4

1.2

1 2003

0.8

2004

0.6

2005

0.4

0.2

S4 Migrační přírůstek (počet) 175 150 125 100 75 2003

50

2004

25

2005

0 -25 -50 -75

EV1 Čištění odpadních vod (%) 100 90 80 70 60 50

2003

40

2004

30

2005

20 10 0

44



EV2 Veřejné výdaje na životní prostředí (%) 14 12 10 8 2003

6

2004 2005

4 2 0

EV3 Třídění komunálního odpadu (%) 16 14 12 10 8

2003 2004

6

2005

4 2 0

EV4 Koeficient ekologické stability (koeficient) 2005

Krupka Krásná Lípa

0

2

4


6

8

10

12

14

16

45


SVV1 Účast ve volbách (%) 90 80 v komunálních

70

volbách (2006)

60 50 volbách (2004)

40 30

vparlamentních volbách

20 10

SVV2 Podpora NNO (Kč / obyvatele) 400 350 300 250 200

2003 2004

150

2005

100 50 0

SVV3 Veřejná dopravní obslužnost (počet spojů / 1000 obyvatel) 2005 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

46



KAPITOLA 8

Závěr Česká republika má v nadcházejícím programovém období Evropské unie 2007 – 2013 šanci vyčerpat až 700 miliard korun. Takové číslo se těžko představuje, přiblížit ho může fakt, že jde o navýšení celkového rozpočtu země zhruba o 10 %. Plánem je, většinu těchto prostředků směřovat na investiční aktivity. Jedná se o investice, které mohou pomoci regionům se strukturálními problémy, nastartovat rozvoj a přiblížit se, přinejmenším ekonomicky regionům na západ od našich hranic. O rozdělování celé pětiny těchto prostředků (tj.140 mld. Kč za 6 let, 23 mld. Kč za rok) již nebudou rozhodovat centrální instituce, ale přímo regionální autority – krajské úřady. Ovšem uvolnění těchto prostředků do toho či onoho kraje není úplně automatické. Záleží na připravenosti regionu, záleží na kvalitě projektů a kapacitě příjemců finanční prostředky čerpat. Obce I. a II. stupně Ústeckého kraje mohou být jedním z významných příjemců evropských peněz. V malých obcích přetrvává řada problémů, které si zasluhují řešení a to i s využitím evropských fondů. Ať už se jedná o vzhled obcí, zastaralost bytového fondu, vysokou a strukturální nezaměstnanost, velký podíl občanů závislých na sociální podpoře, čištění odpadních vod či špatnou kvalitu pozemních komunikací. Starostové a zastupitelé těchto obcí samozřejmě „ví“, který problém je nejpalčivější, a na který je nutné se soustředit. Empirická znalost problému zástupcem místní správy nemusí vždy znamenat, že je schopen problém vyjádřit prostřednictvím měřitelných a standardizovaných údajů, které jsou pro podávání žádostí o finanční prostředky nezbytné. Představa, že Evropská unie na základě vágního investičního projektu zafinancuje řešení daného problému resp. realizaci projektu, je naivní. Tento manuál, zpracovaný v rámci projektu „Zvyšování kapacity obcí I. a II. stupně prostřednictvím sady indikátorů rozvoje“, představuje zástupcům malých obcí užitečný nástroj – indikátory rozvoje, které lze pro žádosti o čerpání finančních prostředků využít. Navržená sada 15 titulkových indikátorů, která

ZÁVĚR

pokrývá čtyři oblasti – ekonomickou, sociální, environmentální a správu věcí veřejných, může zástupcům obcím plánování a přípravu, zpracování a vyhodnocování projektů do značné míry usnadnit. Navržená sada umožňuje hodnocení důležitých aspektů kvality života v dané obci, ukazuje na její slabiny a silné stránky. Všech 15 indikátorů pomáhá navíc s benchmarkingem tzn. srovnáním s jinými, podobně velkými obcemi. Pět z navržených indikátorů (dluhová služba, míra registrované nezaměstnanosti, migrační přírůstek, čištění odpadních vod a třídění komunálního odpadu) se označují jako výkonnostní nebo-li normativní indikátory, které umožňují stanovit cíl. Výkonnostní indikátory jsou přímými nástroji managementu obcí, deskriptivní jeho důležitým podkladem. Sada indikátorů byla pro potřeby projektu a manuálu pilotně naplněna daty pro deset vybraných obcích Ústeckého kraje. Grafy naznačují, jak velké rozdíly v řadě aspektů mezi těmito obcemi existují. Hlavním smyslem finanční podpory ze zdrojů Evropské unie je vyrovnání těchto rozdílů – pomoc marginalizovaným oblastem. Výsledky indikátorů ukazují, že existuje řada „vnitřních“ oblastí marginalizace i v rámci relativně nevelkých územích kraje. Dokonce i v rámci jednotlivých obcí můžeme nalézt „marginovalizované“ problémy, zatímco v jiných aspektech si obec stojí dobře. Manuál vznikl v úzké spolupráci s experty z Českého statistického úřadu a významným podkladem pro její vznik i praktickou využitelnost byly informace přímo od zástupců vybraných obcí. Metodické listy standardizují a usnadňují sledování těchto indikátorů pro jakéhokoliv dalšího zájemce z řad obcí a to nejenom Ústeckého kraje. Cílem je, aby se využívání indikátorů v prostředí našich měst a obcí postupem času stalo standardní součástí práce veřejné správy. Aby projekty, které budou předloženy v nadcházejícím programovém období EU, uspěly a řešili skutečné, nikoliv virtuální problémy českých měst a regionů. ■

47


Autoři: Grafické zpracování: Jazyková korektura: Vydal: Tisk: Náklad: Počet stran:

Štěpán Hřebík Viktor Třebický Halina Bechyňová Jiří Kylar EnviConsult, s.r.o., Praha, 2006 KROK (www.e-krok.cz) 300 ks 48

Tato publikace je výstupem projektu „Zvyšování kapacity obcí I. a II. stupně prostřednictvím sady indikátorů rozvoje“ Při přetisku či citaci publikace si autoři vyhrazují povinnost uvést zdroj.

Tato publikace vznikla jako součást projektu Společného regionálního operačního programu (SROP) Opatření 3.3 s názvem „Budoucí rozvoj Ústeckého kraje“. Tento projekt je v gesci Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje.

© EnviConsult, s.r.o., Praha, 2007 ISBN 978 – 80 –239 –8594 – 8

MANUÁL ZPRACOVÁNÍ AVYUŽITÍ SADY INDIKÁTORŮ ROZVOJE PRO MALÉ OBCE

Recommend Documents