MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Téma 5 – ANALÝZA A FORMULACE PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ A JEJICH UJASNĚNÍ doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář 103 Tel.: +420 973 44 29 75 E – mail:
[email protected]
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
LITERATURA Základní:
• GRASSEOVÁ, M. (ed.) Efektivní rozhodování: Analyzování – Rozhodování – Implementace a hodnocení. 1. vydání. Brno: Edika, 2013. 393 s. ISBN 978-80-266-0179-1. Kapitola 3. • GRASSEOVÁ, M., MAŠLEJ, M., BRECHTA, B. Manažerské rozhodování: Teoretická východiska a praktické příklady. Část 1. 1. vydání. Brno: FEM UO, 2010. 174 s. ISBN 978-80-7231-730-1. Skripta S – 3816. Kapitola 2, část 2.1 a kapitola 3, část 3.1 • GRASSEOVÁ, Monika - DUBEC, Radek - ŘEHÁK, David. Analýza podniku v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2010. 328 s. ISBN 978-80-251-2621-9. Kapitola 6.
Struktura (fáze) rozhodovacích procesů (1) Identifikace problémů – získávání, analýza a vyhodnocování informací o vnějším a vnitřním prostředí organizace. Výsledek = identifikace situací, které vyžadují řešení.
(2) Vymezení problémů - jeho strukturace, analýza a jednoznačné definování. Výsledek = formulace rozhodovacího problému. (3) Získávání informací. (4) Stanovení cílů řešení, minimálních požadavků (limitních kritérií), které zvolená varianta musí splňovat, a hodnoticích kritérií. (5) Tvorba variant řešení rozhodovacího problému. (6) Stanovení důsledků variant. (7) Analýza variant řešení s využitím limitních kritérií. (8) Hodnocení variant řešení s využitím hodnoticích kritérií a výběr varianty. (9) Stanovení postupu (plánu) řešení problému. (10) Implementace zvolené varianty. (11) Monitorování a kontrola postupu implementace řešení problému zvolenou variantou.
(2) Vymezení problémů Základní činnosti fáze rozhodovacího procesu (2) Vymezení problémů jsou: A. Popis problému a jeho počáteční formulace. B. Analýza problému. C. Určení příčin, které problém vyvolávají. D. Zpřesnění formulace problému.
Metody pro analýzu problému Účel využití METOD
Skupina metod
Analýza problému za účelem jeho lepšího pochopení z různých úhlů pohledu
Metody pro analýzu problému – činnost (B) fáze vymezení problémů
Zjištění klíčových (kořenových) příčin problémů
Vybrané METODY využitelné pro daný účel
• • • • • • • • • • Metody pro kauzální analýzu •
Dimenzionální analýza Klasifikační analýza Hierarchická analýza Influenční diagramy Kognitivní mapa Myšlenkové mapy Šestislovný graf (tabulka) Analýza silového pole Paretova analýza, atd. Strom problémů Strom kauzálních vztahů (Diagram proč– činnost (C) fáze proč) • Diagram příčin a důsledku (Diagram příčin vymezení a následku; Ishikawův diagram; Diagram problémů rybí kosti) • Kauzální řetězec • Deduktivní kauzální analýza KepnerTregoe, atd.
Červeně vyznačené metody jsou určeny k samostudiu – viz skripta Grasseová a kol. (2010, kapitola 3)
(2) Vymezení problémů (A) Popis problému a jeho počáteční formulace • Popis problému spočívá především v popisu základních charakteristik problému. • Soustředění informací o problému a jeho specifikace z hlediska 5 základních charakteristik, tzv. dimenzionální analýza: – CO? identifikace objektu, který je nositelem problému: na jakém objektu byla zjištěna odchylka od žádoucího stavu, v čem spočívá? – KDE? lokalizace objektu nebo jeho části – KDY? časové určení: kdy byla porucha zjištěna, v jaké fázi životního cyklu, projevuje se stále nebo jen občas, kdy se neprojevuje? – KDO? jakých osob se problém týká? – KOLIK? stanovení rozsahu: jaká část objektu nebo kolik objektů je vadných, jaký je trend?
– V případě, že máme k řešení zadanou problémovou oblast nebo téma je nutné provést identifikaci klíčového problému, tzv. strom problémů.
Dimenzionální analýza • Účel využití – odhalení co nejširšího spektra aspektů problému. • Heuristika pro úvodní vymezení problému (Jensen, 1978) založená na souboru otázek (checklist). • Problém = porušení či „znásilnění“ určitých hodnot. • Výsledek analýzy = seznam všech aspektů problému, na základě pravdivého a úplného zodpovězení otázek. 9
„Dimenze“ dimenzionální analýzy Dimenze
Kriteriální otázka
Otázky k analýze problému v rámci dané dimenze
Předmětová
Co?
Něco nefunguje? Něco nejde provést? Atd.
Prostorová
Kde?
Jedná se o místní problém nebo na něj mají vliv i vzdálené okolnosti? Kde je potřebné provést změnu? Atd.
Časová
Kdy?
Známe některé části problému z dřívějška? Existuje již tento problém reálně nebo jde o potenciální problém (riziko)? Atd.
Kvantitativní
Kolik?
Má problém jednu nebo mnoho příčin? Kolika jedinců se problém týká? Atd.
Kvalitativní
Jak závažný je problém ?
Jde o otázku přežití, anebo jde o zvyšování kvality čehosi? Jakou prioritu dáváte problému? Atd.
Odpovědi na položené otázky
10
1. •
• • • • 2. • •
• 3. • •
•
Otázky dimenzionální analýzy (1. část)
Předmětová dimenze – „Co“? Kompetence/opomenutí - Děje se něco špatně? Něco nefunguje? Něco nejde provést? Zásady/skutky - Je nezbytné změnit postoj či jednání? Závěry/domněnky - Zabýváme se problémem nebo jeho důsledky (symptomy)? Aktivní/pasivní - Co iniciovalo problém? Viditelný/neviditelný - Nejedná se o skrytý problém?
Prostorová dimenze – „Kde“? Místní/vzdálený - Jedná se o místní problém nebo na něj mají vliv i vzdálené okolnosti? Umístění v prostoru – V jaké oblasti se problém pohybuje, tj. až kam sahá jeho vliv? Izolovaný/rozšířený - Neexistují jinde podobné problémy? Časová dimenze – „Kdy“? Starý/nový - Známe některé části problému z dřívějška? Současný/hrozící – Existuje již tento problém reálně nebo jde o potenciální problém (riziko)? Stálý/proměnný - Je problém trvale přítomný nebo se objevuje nepravidelně, případně se vrací v cyklech?
11
Otázky dimenzionální analýzy (2. část) 4.
Kvantitativní dimenze – „Kolik“?
• • • •
Jeden/mnoho - Má problém jednu nebo mnoho příčin? Mnoho lidí/málo lidí - Kolika jedinců se problém týká? Obecný/specifický - Jedná se o obecný, nebo zcela specifický problém? Jednoduchý/komplexní - Jaká je struktura problému? Mají jednotlivé části vazbu na celek? Jakou? Hodně/málo - Projevuje se problém jako nedostatek něčeho, nebo naopak přebytek?
•
5.
Kvalitativní dimenze – „Jak závažný je problém “?
•
Filozofický/povrchový problém - Jak hluboko problém sahá? Týká se problém hlubokých hodnot, nebo povrchových skutečností? Přežití/zlepšení: Jde o otázku přežití, anebo jde o zvyšování kvality čehosi? Primární/sekundární: Jakou prioritu dáváte problému? Je důležitější než všechny ostatní nebo naopak?
• •
12
Strom problémů
• Účel využití – identifikace, určování priorit a vizualizace problémů. • Diagram příčin a důsledků. • Příčiny - faktory, které způsobují určitý problém.
Klíčový problém
13
Strom problémů - příklad Vyšší náklady Horší kvalita rozhodnutí
Aplikace malého souboru metod (nástrojů)
Intuitivní rozhodování
Špatná aplikace metod (nástrojů)
Nízká míra znalosti nástrojů a metod manažerského rozhodování
Domnění nevhodnosti pro školství (rezort MO)
Nedostatek participujících
Netransparentní náklady
Nedostatek času
Nestanovení řešení problému konkrétní metodou (nástrojem)
Stereotypní styl rozhodování
Strom problémů pro oblast Vytváření úkolových uskupení jednotek chemického vojska
15
Strom problémů - příklad
16 Zdroj: Mouralová, Tomášková (2007)
Strom problémů – postup tvorby 1. Formulace negativních výroků, které se týkají dané oblasti či problematiky. 2. Seskupení tvrzení, které se zdají být podobné anebo příbuzné a jejich převedení na přibližně podobnou úroveň obecnosti. 3. Identifikace klíčového problému. 4. Zhodnocení všech ostatních výroků a jejich rozčlenění na příčiny a důsledky problému. 5. Pokračování v uspořádání důsledků a příčin a jejich vzájemné porovnání. 6. Zhodnocení zda nechybí nějaká tvrzení a jejich doplnění. 7. Zkontrolování celkové logiky stromu a jeho přepsání na papír. Zdroj: Veselý, Nekola, 2007
17
Poznámky ke stromu problémů • Kvalita stromu problému se poměřuje tím, nakolik pomáhá ke strukturaci problému a jeho vizualizaci. • Jde o heuristiku, která má pomoci myšlení, nikoli o objektivní vědeckou metodu. • Jde spíše o meziprodukt přemýšlení než o výsledný produkt. • Vztahy mezi prvky mohou, ale nemusí být nutně kauzální.
18
(2) Vymezení problémů– (C) Určení příčin, které problém vyvolávají • Zjištění příčin(y) problémů na základě kauzální vazby mezi příčinou a následkem (pozorovaným symptomem). • Kauzální analýzu můžeme uplatnit v podobě deduktivní nebo induktivní v závislosti na tom, co známe a co hledáme. • Deduktivní kauzální analýzou zjišťujeme neznámé příčiny pro známý následek (důsledek) rozhodovacího problému. • Induktivní kauzální analýzou zjišťujeme dosud neznámý následek nebo následky pro známou příčinu nebo známé příčiny.
Metody pro analýzu problému Účel využití METOD
Skupina metod
Analýza problému za účelem jeho lepšího pochopení z různých úhlů pohledu
Metody pro analýzu problému – činnost (B) fáze vymezení problémů
Zjištění klíčových (kořenových) příčin problémů
Vybrané METODY využitelné pro daný účel
• • • • • • • • • • Metody pro kauzální analýzu •
Dimenzionální analýza Klasifikační analýza Hierarchická analýza Influenční diagramy Kognitivní mapa Myšlenkové mapy Šestislovný graf (tabulka) Analýza silového pole Paretova analýza, atd. Strom problémů Strom kauzálních vztahů (Diagram proč– činnost (C) fáze proč) • Diagram příčin a důsledku (Diagram příčin vymezení a následku; Ishikawův diagram; Diagram problémů rybí kosti) • Kauzální řetězec • Deduktivní kauzální analýza KepnerTregoe, atd.
Červeně vyznačené metody jsou určeny k samostudiu – viz skripta Grasseová a kol. (2010, kapitola 3)
Strom kauzálních vztahů = Diagram proč-proč PROČ došlo k určitému následku? Příklad: • Účel využití – logická a systematická dekompozice problému do řady příčin. • Graficky znázorňuje posloupnost příčinných jevů, které deduktivně nebo matematicky na základě kvantitativních dat vedou k určitému následku. • Hledání příčinných jevů na jednotlivých úrovních kauzality. Postup hledání je klouzavý, tedy příčina na vyšší úrovni kauzality se stává následkem pro nižší úroveň kauzality a opačně.
Pokles zisku Snížení tržeb
Zvýšení nákladů objemu zakázek
cen služeb
konkurence
dopravních nákladů
poptávky
Protifluktuační opatření
Změna preferencí
konkurence
kvality služeb cen služeb
cen paliva
legislat. nároků
Mzdových nákladů
Propouštění v regionu
Špatná motivace
25
Strom kauzálních vztahů - příklad
27
Strom kauzálních vztahů = Diagram proč-proč • Hlavní problém je znázorněny nahoře diagramu, vytváří základní komponentu, která se dále větví. • Graficky znázorňuje posloupnost příčinných jevů, které deduktivně nebo matematicky na základě kvantitativních dat vedou k určitému následku. • Hledání příčinných jevů na jednotlivých úrovních kauzality. Postup hledání je klouzavý, tedy příčina na vyšší úrovni kauzality se stává následkem pro nižší úroveň kauzality a opačně. • Každé tvrzení je podmíněno otázkou „proč“. • Každá větev je odpovědí na otázku „proč“ u větve vyšší. • Hlavní výhoda: diagram umožňuje sledovat a analyzovat velké množství potenciálních příčin a sledovat jejich stále hlubší kořeny. • Lze využít při tvorbě kauzálního modelu. 28
Diagram příčin a důsledku (následku) • Účel využití – identifikace všech možných příčin či zdrojů problému (případně oblastí, které mají na problém vliv) a graficky je strukturovat.
29
Diagram příčin a důsledku (následku) • Účel využití – identifikace všech možných příčin či zdrojů problému (případně oblasti, které mají na problém vliv) a jejich grafické strukturování. • Nejčastěji výsledek skupinové brainstormingové aktivity, ale může být vytvořen i jednotlivcem. • Vhodný i pro utřídění velkého množství informací z již realizovaných brainstormingových sezení. • Nejlépe: skupinová aktivita přímo směřovaná k vytvoření diagramu, rozdělená do více než jednoho setkání. 30
Diagram příčin a důsledku (následku) Skupina příčin
31
Diagram příčin a důsledku – postup tvorby • Definujte hlavní problém (důsledek) a napište ho na pravé straně papíru. • Vytvořte „páteř“ – přímku směrem doleva od hlavního problému. • Vytvořte větve páteře pod úhlem 45° - znázorňují skupiny příčin. • Pomocí brainstormingu diskutujte všechny možné skupiny příčin a umístěte je na konci každé větve. • Vytvořte další větve a podvětve, pokud je to nutné. Komplikovanější příčiny na okraj větve, méně komplikované pak směrem k páteři (jde o kontinuum „komplikovanosti“). 33
(2) Vymezení problémů - (D) Zpřesnění formulace problému Při formulování rozhodovacích problémů musíme dodržovat následující zásady: • problém musí být formulován srozumitelně, objektivně a jednoznačně, • při formulování problému ještě nemají být naznačena řešení, • součástí formulace problému již může být uvedení žádoucího cílového stavu.
