Linux From Scratch. Michal Pecha

Linux From Scratch ˇ ı system ´ alternativn´ı vyukov ´ y´ operacn´

Michal Pecha

´ rska´ prace ´ Bakalaˇ 2011

ABSTRAKT C´ılem této bakaláˇrské práce je vytvoˇren´ı vlastn´ıho linuxového operaˇcn´ıho systému s alternativn´ım v´ yukov´ ym software. Celá práce se skládá ze dvou ˇcást´ı. V teoretické ˇcásti ˇctenáˇr z´ıská informace o projektu Linux From Scratch a jeho podprojektech. Druhá, praktická ˇcást, je zamˇeˇrena na v´ yukov´ y software. Je zde vybrán proprietárn´ı software, kter´ y se bˇeˇznˇe pouˇz´ıvá ve v´ yuce na Fakultˇe aplikované informatiky Univerzity Tomáˇse Bati a jsou k nˇemu vyhledány alternativy, které lze Linuxu nasadit. V pˇr´ıpadˇe, ˇze alternativa neexistuje, ale je k dispozici jeho linuxová verze, je uvedena pouze proprietárn´ı verze. V závˇeru praktické ˇcásti, jsou uvedeny problémy, se kter´ ymi jsem se setkal.

Kl´ıˇcová slova: Linux, Linux From Scratch, v´ yukov´ y software, repositáˇr

ABSTRACT The objective of the bachelor paper is to create own Linux operation system with an alternative education software. The whole paper consists of two parts. The theoretical part contains information about Linux From Scratch project and its subprojects. The second practical part is oriented on educational software. A proprietary software has been chosen here, which is currently used in education at Faculty of Applied Informatics of Tomas Bata University. The task was to find an alternative software to proprietary software that could be used in Linux. In cases where there is no alternative software, only proprietary version is given. At the end of the practical part of the paper some problems are mentioned which have appeared during the work.

Keywords: Linux, Linux From Scratch, education software, repository

Podˇekován´ı: Mé podˇekován´ı patˇr´ı vedouc´ımu práce panu Ing. Jiˇr´ımu Vojtˇeˇskovi, Ph.D. za ochotu, se kterou mi poskytl cenné rady k bakaláˇrské práci a podporu. Dále bych chtˇel podˇekovat panu Milanu Haluz´ıkovi a Tomáˇsi Krmelovi, kteˇr´ı mˇe pˇred nˇekolika lety pˇrivedli k Linuxu a pomáhali mi pˇri prvn´ıch kr˚ uˇcc´ıch s n´ım. Mé podˇekován´ı téˇz patˇr´ı moj´ı rodinˇe, která mˇe podporovala bˇehem celého studia a poskytla mi kvalitn´ı zázem´ı pro studium i psan´ı této práce.

Moto: Bud’ sluˇsn´ y k lidem, stoupáˇs-li nahoru. Mohl bys je potkat, aˇz p˚ ujdeˇs dol˚ u.“ ” Jimmy Durante

Prohlaˇ suji, ˇ ze • beru na vˇedom´ı, ˇze odevzdán´ım bakaláˇrské práce souhlas´ım se zveˇrejnˇen´ım své práce podle zákona ˇc. 111/1998 Sb. o vysok´ ych ˇskolách a o zmˇenˇe a doplnˇen´ı dalˇs´ıch zákon˚ u (zákon o vysok´ ych ˇskolách), ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch právn´ıch pˇredpis˚ u, bez ohledu na v´ ysledek obhajoby; • beru na vˇedom´ı, ˇze bakaláˇrská práce bude uloˇzena v elektronické podobˇe v univerzitn´ım informaˇcn´ım systému dostupná k prezenˇcn´ımu nahlédnut´ı, ˇze jeden v´ ytisk bakaláˇrské práce bude uloˇzen v pˇr´ıruˇcn´ı knihovnˇe Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáˇse Bati ve Zl´ınˇe a jeden v´ ytisk bude uloˇzen u vedouc´ıho práce; • byl/a jsem seznámen/a s t´ım, ˇze na moji bakaláˇrskou práci se plnˇe vztahuje zákon ˇc. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisej´ıc´ıch s právem autorsk´ ym a o zmˇenˇe nˇekter´ ych zákon˚ u (autorsk´ y zákon) ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch právn´ıch pˇredpis˚ u, zejm. § 35 odst. 3; • beru na vˇedom´ı, ˇze podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zl´ınˇe právo na uzavˇren´ı licenˇcn´ı smlouvy o uˇzit´ı ˇskoln´ıho d´ıla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; • beru na vˇedom´ı, ˇze podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu uˇz´ıt své d´ılo –bakaláˇrskou práci nebo poskytnout licenci k jej´ımu vyuˇzit´ı jen s pˇredchoz´ım p´ısemn´ ym souhlasem Univerzity Tomáˇse Bati ve Zl´ınˇe, která je oprávnˇena v takovém pˇr´ıpadˇe ode mne poˇzadovat pˇrimˇeˇren´ y pˇr´ıspˇevek na u ´hradu náklad˚ u, které byly Univerzitou Tomáˇse Bati ve Zl´ınˇe na vytvoˇren´ı d´ıla vynaloˇzeny (aˇz do jejich skuteˇcné v´ yˇse); • beru na vˇedom´ı, ˇze pokud bylo k vypracován´ı bakaláˇrské práce vyuˇzito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáˇse Bati ve Zl´ınˇe nebo jin´ ymi subjekty pouze ke studijn´ım a v´ yzkumn´ ym u ´ˇcel˚ um (tedy pouze k nekomerˇcn´ımu vyuˇzit´ı), nelze v´ ysledky bakaláˇrské práce vyuˇz´ıt ke komerˇcn´ım u ´ˇcel˚ um; • beru na vˇedom´ı, ˇze pokud je v´ ystupem bakaláˇrské práce jak´ ykoliv softwarov´ y produkt, povaˇzuj´ı se za souˇcást práce rovnˇeˇz i zdrojové kódy, popˇr. soubory, ze kter´ ych se projekt skládá. Neodevzdán´ı této souˇcásti m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem k neobhájen´ı práce. Prohlaˇ suji, • ˇze jsem na bakaláˇrské práci pracoval samostatnˇe a pouˇzitou literaturu jsem citoval. V pˇr´ıpadˇe publikace v´ ysledk˚ u budu uveden jako spoluautor. • ˇze odevzdaná verze bakaláˇrské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoˇzné.

Ve Zl´ınˇe

....................... podpis diplomanta

Obsah ´ UVOD ........................................................................................................

9

I

´ C ˇ AST ´ TEORETICKA .........................................................................

9

1

LINUX OS .......................................................................................... 11

1.1

Historie OS Unix .................................................................. 11

1.2

Historie OS Linux................................................................. 12

1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6

´ distribuce.............................................................. Linuxove Rad Hat ................................................................................ Fedora .................................................................................. Cent OS ................................................................................ SUSE .................................................................................... Debian .................................................................................. Ubuntu .................................................................................

13 13 14 14 14 14 14

1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6 1.4.7 1.4.8

Linux From Scratch ............................................................. LFS ...................................................................................... BLFS .................................................................................... ALFS.................................................................................... CLFS .................................................................................... HLFS.................................................................................... Hints .................................................................................... LiveCD ................................................................................. Kde ˇcerpat rady v pˇr´ıpadˇe problém˚ u? .......................................

15 15 16 19 20 20 20 20 20

1.5

Rolling Updates ................................................................... 21

1.6 1.6.1 1.6.2

Instalace softwaru .............................................................. 22 Instalace ze zdrojov´ ych soubor˚ u ............................................... 22 Bal´ıˇckovac´ı systémy ................................................................ 23

II

´ C ˇ AST ´ PRAKTICKA ........................................................................... 24

2

´ PROSTRED ˇ ´ GRAFICKE I KDE4 ........................................................ 25

2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8

´ programy.......................................................... Instalovane MS Office x Libre Office, KOffice.............................................. Matlab a Simulink x Octave .................................................... Origin x QtiPlot..................................................................... Adobe Photoshop x Gimp ....................................................... CorelDRAW x Inkscape .......................................................... Adobe Reader x Okular .......................................................... Windows Media Player x Amarok / Kaffeine / Gwenview ........... Nero Burning ROM x K3b ......................................................

25 25 27 28 30 31 32 32 33

UTB ve Zl´ınˇ e, Fakulta aplikovan´ e informatiky

2.1.9 2.1.10 2.1.11 2.1.12 2.1.13 2.1.14

MS Outlook x Mozilla ............................................................ MS Internet Explorer x Mozilla Firefox / Google Chrome / Opera Autodesk 3ds Max x Blender ................................................... AutoCAD x Salome ................................................................ MS Visual Studio x Eclipse / NetBeans .................................... Mathematica..........................................................................

8

35 35 37 37 38 39

2.3 2.3.1

´my pr ˇi sestavova ń´ı .................................................... 40 Proble ˇ ˇ ´r ˇe .................................. 40 Re sen´ı rolling updates a repozita Nastaven´ı klienta.................................................................... 41

2.4

úkovy ´ software na LiveCD............................................. 41 Vy

2.2

´ ER ˇ ...................................................................................................... 43 ZAV ´ ER ˇ V ANGLICTIN ˇ ˇ ........................................................................... 44 ZAV E ˇ E ´ LITERATURY ........................................................... 45 SEZNAM POUZIT ˇ YCH ´ ˚ A ZKRATEK ..................................... 48 SEZNAM POUZIT SYMBOLU SEZNAM TABULEK .................................................................................. 49


9

´ UVOD Poˇc´ıtaˇce bˇehem posledn´ıch 20. let pronikly snad do vˇsech oblast´ı naˇseho ˇzivota. Setkáváme se s nimi na kaˇzdém kroku, at’ uˇz jde o PC, tablety, chytré telefony, ledniˇcky, bezpeˇcnostn´ı zaˇr´ızen´ı atd. Kaˇzdé takové zaˇr´ızen´ı potˇrebuje operaˇcn´ı systém, kter´ y zaˇr´ızen´ı obsluhoval a uˇzivateli poskytl vhodné uˇzivatelské rozhran´ı. U ebedded zaˇr´ızen´ı vˇetˇsinou moc na v´ ybˇer nemáme. Bud’ si v´ yrobce naprogramuje vlastn´ı operaˇcn´ı systém nebo vyuˇzije sluˇzeb Linuxu, coˇz je nejˇcastˇejˇs´ı pˇr´ıpad. Sv´ ym uˇzivatel˚ um tak nab´ız´ı r˚ uzné moˇznosti rozˇs´ıˇren´ı a upraven´ı k obrazu svému, ale takov´ y zásah do systému pak m˚ uˇze vést i ke ztrátˇe záruky na zaˇr´ızen´ı. Odliˇsná situace pak panuje u PC. Zde je na poli operaˇcn´ıch systém˚ u majoritnˇe zastoupen Microsoft Windows. Najdeme jej témˇeˇr v kaˇzdé domácnosti, kanceláˇri ˇci ˇskole. V posledn´ı dobˇe se ovˇsem zaˇc´ıná i otázka operaˇcn´ıch systém˚ u toˇcit kolem penˇez a jak uˇsetˇrit. Jedno z takov´ ych vlajkov´ ych lod´ı“ pˇrechodu od proprietárn´ıho OS k Linuxu ” je francouzské Ministerstvo vnitra. Spoˇc´ıtali si, ˇze u ´spora za licence a správu jde do milión˚ u euro. Nejde jen o jedin´ y pˇr´ıpad, v ˇradˇe stát˚ u jsou nˇekteré ˇcásti státn´ı správy pod Linuxem, napˇr´ıklad u naˇsich západn´ıch soused˚ u to je Ministerstvo zahraniˇc´ı Nˇemecka. Velmi u ´spˇeˇsn´ y projekt nasazen´ı Linuxu byl u mˇestské ˇcásti Ostrava-Jih. Tato u ´spˇeˇsná implementace Linuxu byla známá po celém svˇetˇe a byla dávána za vzor ostatn´ım. O to vˇetˇs´ı byl ˇsok, kdyˇz pˇriˇsel pˇr´ıkaz shora“ na nucen´ y pˇrechod od Linuxu k proprietárn´ımu ” systému MS Windows. Tato práce má za c´ıl ukázat, ˇze je moˇzné j´ıt ve stopách mˇestské ˇcásti Ostrava-Jih, a ˇze i ve v´ yuce je moˇzné vyuˇz´ıt otevˇreného software v kombinaci s Linuxem, a ˇze nejsme odkázan´ı jen na jedinou platformu. Sám mám Linux jako hlavn´ı systém jiˇz ˇradu let a aˇz na v´ yjimky, kter´ ych nebylo mnoho, vyuˇz´ıvám jeho sluˇzeb k mé maximáln´ı spokojenosti.


´ C ˇ AST ´ I. TEORETICKA

10


1 1.1

11

LINUX OS Historie OS Unix

Historie operaˇcn´ıho systému Linux se datuje jiˇz v roce 1969, kdy Bell Laboratories opustili v´ yvoj univerzáln´ıho operaˇcn´ıho sd´ılen´ı ˇcasu, na kterém spolupracovali spoleˇcnˇe s General Electric a MIT. Poté co projekt opustily Bell Laboratories, na projektu dále zbylé dvˇe spoleˇcnosti pracovaly a v´ ysledkem je operaˇcn´ı systém znám´ y jako Multics. Na projektu spolupracoval i programátor Ken Thompson, kter´ y pˇriˇsel s myˇslenkou, ˇze operaˇcn´ı systém by mˇel b´ yt jednoduch´ y, elegantn´ı a snadno pouˇziteln´ y“. Na základˇe ” této myˇslenky, napsal v asembleru základn´ı operaˇcn´ı systém a správce souboru pro poˇc´ıtaˇc PDP-7. V roce 1970, byl tento operaˇcn´ı systém pojmenován jako UNIX“ ” a toto pojmenován´ı je pˇripisováno Brianu Kernighanovi. O rok pozdˇeji, poˇzádal Ken Thompson Bell Laboratories, aby zakoupili pro dalˇs´ı v´ yvoj Unixu nov´ y poˇc´ıtaˇc PDP-11/20. Tomuto poˇzadavku nebylo, pravdˇepodobnˇe z d˚ uvodu ned˚ uvˇery v projekt, vyhovˇeno, a tak Thompson se sv´ ymi kolegy podali novou ˇzádost, kterou zd˚ uvodnili v´ yvojem nové automatizované kanceláˇre. Tato ˇzádost jiˇz veden´ım proˇsla a ˇzádan´ y poˇc´ıtaˇc jim byl zakoupen. Zároveˇ n v tomto roce zaˇcal Thompson uvaˇzovat o pˇrepsán´ı Unixu do high-level jazyku. Nejprve to zkouˇsel Fortranem, ale záhy toho nechal a zaˇcal pracovat na svém jazyku B“. Pˇridal se k nˇemu i kolega Ritchie, kter´ y do nˇej naimplementoval datové typy ” a zaˇcal pracovat na kompilátoru. Následnˇe jeˇstˇe pˇridali struktury. V podstatˇe se jedná o zárodek jazyka C“. Jiˇz v polovinˇe roku 1972 zaˇcalo pˇrepisován´ı Unixu do jazyka C“. ” ” ˇ Po urˇcitou dobu mˇel v´ yvojov´ y t´ ym problém s pˇredáván´ım dat mezi programy. Slo ˇ sen´ı tohoto problém˚ o to, jak udˇelat nˇeco jako cat into grep into. . .“. Reˇ u vzeˇslo od ” Douga McIlroye, kter´ y se jiˇz od padesát´ ych let zab´ yval makry. Thompson pˇrepsal cel´ y systém bˇehem jedné noci tak, aby pouˇz´ıval novˇe navrˇzen´ y systém pipes. Roury mezi procesy byly jednou z d˚ uleˇzit´ ych souˇcást´ı filosofie Unixu, nejlépe to vyjadˇruj´ı slova McIlroye: Write programs that do one thing and do it well. Write programs to work ” together. Write programs that handle text streams, because that is a universal interface.“[2] V ˇr´ıjnu roku 1973 probˇehla prvn´ı oficiáln´ı prezentace Unixu a to na The Symposium ” on Operating Systems Principles, IBM Thomas J. Watson Research Center, Yorktown Heights, New York“. Celosvˇetov´ yu ´spˇech Unixu zaˇc´ıná aˇz o pár let pozdˇeji. V roce 1978 byla vydaná sedmá


12

verze, oznaˇcovaná jako Unix v7. C´ılem této verze bylo dokázat, ˇze jej lze portovat na poˇc´ıtaˇc Interdata 8/32, kter´ y byl zaloˇzen na jiné architektuˇre neˇz PDP-11. Dalˇs´ı zlom bylo uvolnˇen´ı zdrojov´ ych kód˚ u i mimo Bell Laboratories. D˚ ukazem m˚ uˇze b´ yt ˇzádost Bell Laboratories, aby univerzita v Berkeley portovala Unix na VAX. Opomenout nesm´ıme ani prvn´ı virtualizovanou verzi UINIX 32V. Univerzita v Berkley se v´ yznamnˇe pod´ılela na dalˇs´ım v´ yvoji Unixu. V´ yznamn´ ym poˇcinem bylo zaloˇzen´ı skupiny CSRG (Computer Science Research Group) na pˇrelomu roku 1979 a 1980. Dá se ˇr´ıci, ˇze vznikem této skupiny vznikl fork, kter´ y nenesl název Unix, ale BSD (Berkley System Distribution). Jiˇz roku 1980 vyˇsla verze 3.0BSD, která plnˇe vyuˇz´ıvala virtuáln´ı pamˇet’ a ani necel´ y rok poté, na jaˇre 1981, pˇricház´ı 4.1BSD s mnoˇzstv´ım nov´ ych funkc´ı a vylepˇsen´ı. Kdyˇz se v roce 1983 AT&T rozdˇelila na dvˇe ˇcásti, komunikaˇcn´ı a poˇc´ıtaˇcovou, málo kdo tuˇsil, ˇze o rok pozdˇeji spatˇr´ı svˇetlo svˇeta asi nejslavnˇejˇs´ı verze Unixu Unix System V“. ” Od této verze téˇz byly snahy o urˇcitou standardizaci rozhran´ı systému prostˇrednictv´ım dokument˚ u SVID (System V Interface Definition). Opomenout bychom nemˇeli ani komerˇcn´ı verze Unixu. Microsoft ve spolupráci s The Santa Cruz Operation (SCO) upravil verzi v6/v7 pro procesory Intel 8086 pod názvem Xenix2. 1.2

Historie OS Linux

Historie Linuxu volnˇe navazuje na Unix. Od samotného Unixu se liˇs´ı tˇreba t´ım, ˇze Linux je pouze“ jádro. To zaˇcal Linus Torvalds psát v roce 1991, jako student univerzity ve ” finsk´ ych Helsinkách. P˚ uvodnˇe se jednalo o odnoˇz Minixu. Minix byl modelov´ y operaˇcn´ı systém, za kter´ ym stál Andrew S. Tanenbaum. P˚ uvodnˇe se jednalo o roˇcn´ıkov´ y projekt, kde chtˇel vytvoˇrit jednoduch´ y unixov´ y operaˇcn´ı systém, bˇeˇz´ıc´ı na architektuˇre i386. Kdyˇz zveˇrejnil p˚ uvodn´ı verzi na internetu, nikdo netuˇsil, ˇze t´ım ve v´ yvoji softwaru zaloˇzil jeden z nejvˇetˇs´ıch fenomén˚ u vˇsech dob. Prvn´ı oficiáln´ı verzi Linus Torvalds vydal v ˇr´ıjnu 1991 oznaˇcenou jako 0.02. Od této verze bylo moˇzné spustit bash (GNU Bourne Again Shell), gcc (GNU pˇrekladaˇc jazyka C“), GNU make (program pro automatizaci pˇrekladu zdrojov´ ych kód˚ u do binárn´ıch), ” GNU sed (Stream EDitor), atd. Pak uˇz ˇsel v´ yvoj vcelku rychle, ale verze 1.0 vyˇsla aˇz v bˇreznu 1994. V souˇcasnosti (kvˇeten 2011) je nejnovˇejˇs´ı stabiln´ı verze 2.6.39 Vliv na vznik Linuxu, i kdyˇz nepˇr´ım´ y, má Richard Stallman, kter´ y v roce 1984 zaloˇzil nadaci Free Software Foundation. C´ılem byla podpora tvorby softwaru, kter´ y by mohl


13

vyv´ıjet, upravovat a sd´ılet naprosto kdokoli. Základem filosofie Free Software Foundation je hluboce zakoˇrenˇené moráln´ı pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze veˇsker´ y software má b´ yt voln´ y a svobodn´ y. [3]

1.3

Linuxov´ e distribuce

To co odliˇsuje Linux od ostatn´ıch operaˇcn´ıch systém˚ u, je jedna základn´ı vˇec a tou je jádro. Linux nen´ı nic jiného neˇz samotné jádro systému, na které pˇribaluj´ı“ dalˇs´ı ” ˇcásti systému (pˇr´ıkazy, daemony a dalˇs´ı software) a to teprve tvoˇr´ı operaˇcn´ı systém jako celek. D´ıky tomuto modelu existuje celá ˇrada r˚ uzn´ ych Linux˚ u, zvan´ ych distribuce. Kaˇzdá z jednotliv´ ych distribuc´ı je pˇrizp˚ usobena nˇeˇcemu jinému, záleˇz´ı na tv˚ urci distribuce, jak´ y software pouˇzije, na jakou oblast bude zamˇeˇrena, jak´ y bude pouˇz´ıt bal´ıˇckovac´ı systém apod. Nˇekteré distribuce jsou zamˇeˇreny na konkrétn´ı uˇzivatele, pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt MoviX. Jedná se o odlehˇcenou distribuci, která je zamˇeˇrena na pˇrehráván´ı vide´ı, film˚ u a hudby. To byl lehce extrémn´ı pˇr´ıpad, máme zde i mnoho dalˇs´ıch distribuc´ı, která se od sebe liˇs´ı jen v drobnostech, jsou od sebe odvozené nebo se od sebe liˇs´ı jen“ ve ” zvoleném grafickém prostˇred´ı. Takov´ ym pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt Debian. Ten je základn´ım kamenem velké spousty dalˇs´ıch distribuc´ı. Asi nejznámˇejˇs´ı distribuce zaloˇzená na Debianu je Ubuntu, které konzervativn´ı Debian upravuje do takové podoby, aby jej mohla pouˇz´ıvat ˇsiroká ˇskála uˇzivatel˚ u i z ˇrad laické veˇrejnosti. I samotné Ubuntu se dˇel´ı na nˇekolik dalˇs´ıch distribuc´ı. Zde bychom mohli za hlavn´ıho jmenovatele rozd´ılu mezi jednotliv´ ymi distribucemi povaˇzovat grafické prostˇred´ı. Zat´ım co Ubuntu pouˇz´ıvá Gnome, tak Kubuntu Kde4 a Xubuntu zase Xfce. Jeˇstˇe bychom mohli jmenovat Edubuntu, coˇz je distribuce zamˇeˇrená na v´ yuku a opomenout bychom nemˇeli ani serverovou verzi Ubuntu, které uˇz ovˇsem patˇr´ı pod samotné Ubuntu. Samozˇrejmost´ı je u vˇetˇsiny distribuc´ı moˇznost si zvolit, pro jakou architekturu si chcete operaˇcn´ı systém stáhnout. Nejˇcastˇejˇs´ı rozliˇsen´ı je pro 32 bit a 64 bit architekturu. Zde to ale nekonˇc´ı, napˇr´ıklad u Debianu, si m˚ uˇzete zvolit mezi jin´ ymi architekturami: amd64 (jedná se o x86 64, neboli 64 bit architekturu), armel, i386 (x86, neboli 32 bit architekturu), ia64, mips, mipsel, powerpc, sparc, s390. Jak m˚ uˇzeme vidˇet, nab´ıdka je ˇsiroká a je z ˇceho vyb´ırat, záleˇz´ı jen na Vaˇsem poˇc´ıtaˇci, co potˇrebuje. Rád bych zde uvedl alespoˇ n pár základn´ıch a nejznámˇejˇs´ıch distribuc´ı: 1.3.1

Rad Hat

V 90. letech se Rad Hat na poli linuxov´ ych distribuc´ı tˇeˇsil velkému zájmu a stále jeˇstˇe dominuje v Severn´ı Americe. Red Hat se od roku 2003 dˇel´ı na Red Hat Enterprise Linux,


14

zkrácenˇe RHEL a Fedoru. RHEL je komerˇcn´ı distribuce vyv´ıjená stejnojmennou firmou Red Hat. M˚ uˇzete si jej poˇr´ıdit za poplatek, kde ovˇsem nekupujete operaˇcn´ı systém, ale zákaznickou podporu. Za sv˚ uj poplatek dostanete vysokou m´ıru stability a rozsáhlou podporu. Firma mus´ı podle licence GNU a dalˇs´ıch, uvolˇ novat zdrojové kódy, které jsou k dispozici na internetu. 1.3.2

Fedora

Vznikla jako nekomerˇcn´ı projekt RHEL a vyv´ıj´ı ho komunita v´ yvojáˇr˚ u podpoˇrena právˇe firmou Red Hat. Právˇe Red Hat ˇcerpá z Fedory pro sv˚ uj komerˇcn´ı RHEL a to hlavnˇe proto, ˇze je znaˇcnˇe pokroková a pokaˇzdé pˇricház´ı s nˇejakou novinkou a do RHEL pak jdou pouze stabiln´ı a odzkouˇsené vˇeci. 1.3.3

Cent OS

Kdyˇz uˇz jsme u Red Hatu, tak nesm´ıme opomenout ani Cent OS. Opˇet se jedná o komunitn´ı projekt, kter´ y ale ˇcerpá z RHELu. Kódy, které Red Hat mus´ı uvolˇ novat, tak komunita vezme a sestav´ı z nich novou distribuci, která je velmi podobná právˇe RHELu. ˇ Nav´ıc se snaˇz´ı b´ yt binárnˇe kompatibiln´ı s RHELem a to vˇcetnˇe chyb. Casto se Cent OS pouˇz´ıvá právˇe v kombinaci s produkty Red Hat. Tam, kde je potˇreba vysoká m´ıra stability, pˇreváˇznˇe na serverech, se pouˇzije RHEL a na desktopu Cent OS. 1.3.4

SUSE

SUSE, jeˇz je nyn´ı souˇcást´ı Novellu, se nedávno také vydala stejn´ ym smˇerem jako Red Hat a rozdˇelila se na dvˇe pˇr´ıbuzné distribuce: jedna (openSUSE) obsahuje pouze volnˇe ˇsiˇriteln´ y software a druhá (SUSE Linux Enterprise), která je za pen´ıze, obsahuje formáln´ı podporu a k systému nab´ız´ı nˇekolik cingrlátek. Dˇr´ıve se SUSE pokouˇsela existenci volnˇe ˇsiˇritelné verze skr´ yvat, avˇsak Novell je v tomto ohledu mnohem otevˇrenˇejˇs´ı neˇz pˇredchoz´ı vlastn´ık SUSE.[5] 1.3.5

Debian

Docela odliˇsnou cestou jde právˇe Debian. Jedná se o ˇcistˇe komunitn´ı projekt, kter´ y byl zaloˇzen jiˇz v roce 1993 a u jeho zrodu stál Ian Murdock. Vˇse zaˇcalo malou skupinkou hacker˚ u svobodného softwaru, která pˇrerostla ve velkou komunitu v´ yvojáˇr˚ u a uˇzivatel˚ u. Veˇskeré zdrojové soubory a informace lze nalézt na stránkách projektu. 1.3.6

Ubuntu

Tak jako Debian, je i Ubuntu vyv´ıjen´ y komunitou a v posledn´ıch letech zaˇz´ıvá velkou pˇr´ızeˇ n a oblibu uˇzivatel˚ u a to i z laické veˇrejnosti. Je podporováno firmou Canonical


15

a jej´ım majitelem Markem Shuttlewotrhem.

1.4

Linux From Scratch

Linux From Scratch b´ yvá mnohdy zaˇrazován mezi distribuce, i kdyˇz se nejedná o distribuci v pravém slova smyslu. Jde hlavnˇe o pˇr´ıruˇcku nebo knihu, pomoc´ı které si m˚ uˇzete vytvoˇrit vlastn´ı Linuxov´ y operaˇcn´ı systém nebo distribuci. Umoˇzn´ı Vám navrhnout a zkompilovat si vlastn´ı Linux. Nemus´ıte b´ yt odkázáni na v´ yvojáˇre, kter´ y sestavil Vaˇsi obl´ıbenou distribuci, vˇse si udˇeláte podle sebe. Vˇse je ve Vaˇsich rukou, od jednotliv´ ych ˇcást´ı, rozloˇzen´ı adresáˇr˚ u, softwaru, nastaven´ı skript˚ u, bezpeˇcnosti, u ´ˇcelu a smyslu pouˇzit´ı. A nekonˇc´ı to jen zde, dále Vám to umoˇzn´ı nahlédnout pod pokliˇcku operaˇcn´ıho systému, zjistit, co která komponenta dˇelá, proˇc tam je, co vám nab´ız´ı, jak ji vyuˇz´ıt. Rozˇs´ıˇr´ı Vám to znalosti z oblasti programátorské a systémové administrace. Dnes uˇz LFS, jak se Linux From Scratch zkrácenˇe naz´ yvá, nen´ı jen jeden dokument, ale je jich v´ıce. Rozdˇel´ıme si je a pop´ıˇseme kaˇzd´ y zvláˇst’.

1.4.1

LFS

LFS je prvn´ı ze série dokument˚ u a návod˚ u, které se skr´ yvaj´ı pod souhrnn´ ym oznaˇcen´ım Linux From Scratch. Téˇz se jedná o základn´ı kámen celého projektu a ostatn´ı dokumenty na nˇej navazuj´ı nebo pˇr´ımo vycházej´ı. Nalezneme jej na webov´ ych stránkách http://www.linuxfromscratch.org/lfs v sekci Download nebo Read Online. Jak uˇz názvy napov´ıdaj´ı, prvn´ı slouˇz´ı ke staˇzen´ı na lokáln´ı disk v podobˇe pdf souboru a druh´ y je k dispozici v online podobˇe v klasick´ ych webov´ ych stránkách. U obou variant máme jeˇstˇe na v´ ybˇer, jestli chceme pouˇz´ıt stabiln´ı verzi Stable nebo v´ yvojovou Development. Verze Stable je vydávána pomˇernˇe ˇcasto, rozd´ıl mezi posledn´ımi dvˇema vydán´ımi bylo 6 mˇes´ıc˚ u a pˇredt´ım pouze 5. Jak uˇz nám i sám název napov´ıdá, stabiln´ı verze je jiˇz odladˇená a nemˇely by se v n´ı vyskytovat chyby. Ani já jsem na ˇzádn´ y vˇetˇs´ı problém nenarazil. Verze softwaru, se kter´ ymi se pracuje, nejsou ty nejnovˇejˇs´ı, ovˇsem nem˚ uˇzeme ani v nejmenˇs´ım ˇr´ıci, ˇze se jedná o zastaral´ y. Mnohdy pracujeme i s novˇejˇs´ımi nástroji, neˇz jsou obsaˇzeny v aktuáln´ıch vydán´ıch hlavn´ıch distribuc´ı. Verze Develepment se od verze Stable vˇetˇsinou liˇs´ı pouze ve verz´ıch softwaru a nástroj˚ u. Máme zde k dispozici to nejnovˇejˇs´ı, co je zrovna k dispozici a z vlastn´ı zkuˇsenosti mohu ˇr´ıci, ˇze i kdyˇz se jedná o vˇetev v´ yvojovou, je velmi stabiln´ı a nezaznamenal jsem vˇetˇs´ıho problému. V tomto pˇr´ıpadˇe je vhodné pouˇz´ıt m´ısto pdf souboru online verzi, která je dennˇe aktualizovaná a pˇr´ıpadné chyby jsou vˇcas odhaleny.


16

Kdyˇz se na dokument pod´ıváme bl´ıˇze, tak hned na zaˇcátku máme nast´ınˇeno, jak cel´ y projekt vznikl a jaké d˚ uvody k nˇemu vedly. Po u ´vodn´ıch vzkazech, informac´ıch a standardech se dostaneme ke struˇcnému popisu jednotliv´ ych program˚ u a bal´ıˇck˚ u, se kter´ ymi budeme pracovat, k ˇcemu slouˇz´ı a jakou funkci zajiˇst’uj´ı. Následuj´ı poˇzadavky na hostuj´ıc´ı systém, na kterém budeme pracovat a popis, jak se zapisuj´ı pˇr´ıkazy, v´ ypisy z konzole a celková orientace v dokumentu. Kdyˇz uˇz jsme si ˇrekli d˚ uleˇzité informace, pˇristoup´ıme nejprve k rozdˇelen´ı dokumentu na 3 ˇcásti. ˇ ast I. nám ˇrekne jak postupovat pˇri sestavován´ı jednotliv´ C´ ych komponent, na co si dát pozor, upozorn´ı nás na rozdˇelen´ı kapitol, co v které máme hledat a jak spolu souvis´ı. Upozorn´ı nás na to, co je nového od posledn´ıho vydán´ı. Které bal´ıˇcky byly aktualizovány a jaké patche byly pˇridány nebo odebrány. Samozˇrejmost´ı je také changelog, neboli seznam zmˇen. Informuje nás, kde v pˇr´ıpadˇe potˇreby z´ıskáme dalˇs´ı informace a kam se obrátit. ˇ ast II. jiˇz zaˇc´ıná s prac´ı na novém systému. Nejdˇr´ıve nás provede tvorbou nového C´ odd´ılu na disku a pˇripojen´ı k systému. Pokraˇcuje staˇzen´ım veˇsker´ ych bal´ıˇck˚ u a patch˚ u potˇrebn´ ych k instalaci. Kdyˇz uˇz máme vˇse staˇzeno, je potˇreba si vytvoˇrit základn´ı adresáˇrovou strukturu, se kterou budeme nyn´ı pracovat. Opomenout samozˇrejmˇe nesm´ıme ani vytvoˇren´ı nového uˇzivatele, pˇres kterého budeme systém sestavovat, pˇridat mu práva a nastavit konzoli tak, jak budeme potˇrebovat. Kdyˇz uˇz máme vˇse pˇripraveno, dostaneme jeˇstˇe pár rad ke kompilaci a m˚ uˇze zaˇc´ıt s vytváˇren´ım doˇcasného systému. ˇ ast III. samozˇrejmˇe vycház´ı z pˇredchoz´ı ˇcásti a vyuˇz´ıvá ji k vytvoˇren´ı virtuáln´ıho C´ souborového systému a adresáˇrové struktury. Do této doby jsme pracovali jako uˇzivatel, kterého jsme vytvoˇrili na zaˇcátku, nyn´ı se pomoc´ı pˇr´ıkazu chroot pˇripoj´ıme jako nov´ y uˇzivatel root a postupnˇe kompilujeme jednotlivé bal´ıˇcky. Po té co dokompilujeme vˇsechny bal´ıˇcky, zb´ yvá nám jen vytvoˇrit bootovac´ı skripty, nastavit konzoli, ˇcas a nakonfigurovat s´ıt’. Aby náˇs systém nabootoval, je potˇreba jeˇstˇe vytvoˇrit tabulku odd´ıl˚ u /etc/fstab, zkompilovat jádro a nastavit bootloader. Kdyˇz se dostaneme aˇz sem, staˇc´ı poˇc´ıtaˇc restartovat a nov´ y systém nabootovat.

1.4.2

BLFS

BLFS neboli cel´ ym názvem Beyond Linux From Scratch je dalˇs´ı z d˚ uleˇzit´ ych dokument˚ u tohoto projektu. Nebudeme si podrobnˇe popisovat obsah celého dokumentu, ale ˇrekneme si, pro koho je urˇcen, co v nˇem najdeme a k ˇcemu nám m˚ uˇze poslouˇzit.


17

Základn´ı myˇslenkou je udˇelat ze základn´ıho systému, kter´ y jsme si vytvoˇrili s LFS, pouˇziteln´ y systém pro kaˇzdodenn´ı práci. Je hezké, ˇze máme konzoli, pˇripoj´ıme se k internetu a mnohdy si vystaˇc´ıme jen s pˇr´ıkazovou ˇrádkou, ale v dneˇsn´ı dobˇe se bez grafického prostˇred´ı, spousty utilitek a program˚ u neobejdeme. Právˇe proto tu máme pokraˇcován´ı v podobˇe BLFS. Stejnˇe jako u LFS, se i zde setkáme s rozˇclenˇen´ım do nˇekolika logick´ ych celk˚ u. Na rozd´ıl od pˇredeˇslého dokumentu nemus´ıme pouˇz´ıt vˇse, vybereme si jen ty ˇcásti, které budeme pro sv˚ uj systém potˇrebovat. Je nesmysl, abychom instalovali pro serverov´ y systém r˚ uzné kanceláˇrské, grafické a multimediáln´ı programy, kdyˇz je nevyuˇzijeme a naopak, aby nám zde chybˇely nástroje pro správu s´ıtˇe, serveru a dalˇs´ı. Mysl´ım si, ˇze vˇse vystihne tvrzen´ı vyber si co pro sv˚ uj systém potˇrebujeˇs a co vyuˇzijeˇs“. ” Já z této ˇcásti vyuˇz´ıvám vˇetˇsinu aplikac´ı, protoˇze ve v´ yuce na Fakultˇe aplikované informatiky Univerzity Tomáˇse Bati, pouˇz´ıváme jak nástroje urˇcené pˇreváˇznˇe pro server, jako je webov´ y server Apache pro v´ yuku webov´ ych technologi´ı, tak i programátorské nástroje typu NetBeans ˇci Eclipse nebo pro v´ yuku grafiky v ˇcele s Gimpem. ˇ ast I. je stejnˇe jako u LFS seznámen´ı s dokumentem a ve velké ˇcásti se spolu shoduj´ı. C´ Rozd´ıl nastává aˇz v d˚ uleˇzit´ ych informac´ıch, které se v´ıce zamˇeˇruj´ı na doporuˇcen´ı, jak postupovat pˇri kompilaci program˚ u. Prob´ıhá zde debata“, kdy je lepˇs´ı pouˇz´ıt adresáˇr ” /usr“ nebo /usr/local“, jejich v´ yhody a nev´ yhody. Jsou zde k dispozici ke staˇzen´ı ” ” skripty na nabootován´ı BLFS, jsou kompatibiln´ı s bootovac´ımi skripty z LFS, které rozˇsiˇruj´ı. Je zde téˇz zm´ınka o lokalizac´ıch a problémech z toho vypl´ yvaj´ıc´ı. Co si budeme pov´ıdat, jen sama ˇceˇstina má svá specifika a z toho plynou problémy, na které se zde snaˇz´ı upozornit a pomoci nám je vyˇreˇsit. ˇ ast II. To jsme se jiˇz dostali k samotné práci na naˇs´ı distribuci, která je velmi d˚ C´ uleˇzitá. Uˇz jen proto, ˇze zde hned v u ´vodu upravujeme konfiguraci systému, kterou jsme si pˇrinesli z pˇredchoz´ı ˇcinnosti. Po té co jsme upravili nastaven´ı, se hned pouˇst´ıme do zabezpeˇcen´ı celého systému. Jedná se o velmi d˚ uleˇzitou souˇcást, pˇri jej´ıˇz opomenut´ı, bychom se mohli dostat do váˇzn´ ych problému. Pˇrece nikdo z nás nechce, aby kdokoli mˇel pˇr´ıstup do naˇseho systému a mohl si ˇc´ıst naˇse dokumenty ˇci jinak zneuˇz´ıt pˇr´ıstupu do systému. Jeˇstˇe se zde nacház´ı moˇznost doinstalace dalˇs´ıch souborov´ ych systém˚ u, m˚ uˇzeme si vybrat obl´ıben´ y konzolov´ y textov´ y editor nebo také je tu na v´ ybˇer asi ˇctveˇrice dalˇs´ıch shell˚ u. Nen´ı tedy nutné instalovat u ´plnˇe vˇse co nám nab´ızej´ı, staˇc´ı si opravdu vybrat jen nˇejaké fragmenty. My jsme si jiˇz dˇr´ıve odsud doinstalovali m´ısto textového editoru Vim“ editor Nano“. To vycház´ı hlavnˇe z mé obliby na Debianu ” ” zaloˇzen´ ych systém˚ u.


18

ˇ ast III. Nyn´ı jsme se pˇrenesli k základn´ım knihovnám a utilitám. I zde vˇetˇsinou plat´ı, C´ ˇze nen´ı tˇreba instalovat veˇsker´ y software, ale zamˇeˇrit se na to, co budeme potˇrebovat. V´ yjimku snad tvoˇr´ı prvn´ı tˇri podkapitoly, u kter´ ych bych doporuˇcil nainstalovat vˇse, abychom v budoucnu pˇredeˇsli pˇr´ıpadn´ ym komplikac´ım. Jedná se hlavnˇe o základn´ı knihovny, které jsou ˇcasto programy vyuˇz´ıvány. To jest knihovny pro práci s grafikou a p´ısmem. Pˇredevˇs´ım se jedná o knihovny, které obsahuj´ı r˚ uzné formáty napˇr. jpeg, png nebo také p´ısma. Jde téˇz o základn´ı a systémové utility, které se nám staraj´ı napˇr´ıklad o napájen´ı, pˇripojován´ı zaˇr´ızen´ı, spoˇriˇc obrazovky. ˇ ast IV. Tato ˇcást je zamˇeˇrena na poˇc´ıtaˇcovou s´ıt’ a jej´ı nastaven´ı. Projdeme naC´ staven´ım pˇripojen´ı, r˚ uzn´ ymi knihovnami a programy, které nám celou komunikaci zprostˇredkovávaj´ı. Nastav´ıme zde i nˇekteré klienty a utility pro sledován´ı a ˇsifrován´ı s´ıtˇe a mnoho dalˇs´ıho. ˇ ast V. se vˇenuje server˚ C´ um, ovˇsem i zde existuj´ı nástroje, které vyuˇzijeme i v klasickém desktopovém systému. Jedná se pˇreváˇznˇe o software ke sd´ılen´ı dat na s´ıti a pˇripojen´ı do lokáln´ı s´ıtˇe bˇeˇz´ıc´ı na platformˇe Windows“ a protokolu Samba“. Pro servery máme ” ” v nab´ıdce v´ ybˇer z nˇekolika server˚ u, mailov´ ych server˚ u, databáz´ı a dalˇs´ıho softwaru. ˇ ast VI. T´ım jsme se dostali z pohledu bˇeˇzného uˇzivatele asi k jedné z nejd˚ C´ uleˇzitˇejˇs´ı ˇcásti a tou je X window systém a window manaˇzery. Zde nás provede instalac´ı vˇsech komponent X window systému, od samotného X serveru, pˇres knihovny, ovladaˇce grafick´ ych karet aˇz po instalaci window manager˚ u. Samozˇrejmˇe nesm´ı chybˇet ani nastaven´ı grafického systému. Doˇsli jsme uˇz k jakémusi miln´ıku, kde si m˚ uˇzeme vybrat mezi tˇremi nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ımi ˇ asti VII. se jedná o Kde 3.5, v C´ ˇ asti VIII. je k dispozici grafick´ ymi prostˇred´ımi. V C´ ˇ asti IX. jde o Gnome. NeKde4, jenˇz je nejnovˇejˇs´ım grafick´ ym prostˇred´ım Kde a v C´ budeme si je jednotlivˇe procházet, pozdˇeji si rozebereme Kde4, které jsme pouˇzili v naˇsem systému. U vˇsech grafick´ ych prostˇred´ı máme k dispozici základn´ı systém, knihovny a ˇradu program˚ u a utilit, které se nám mohou hodit nebo je budeme potˇrebovat. ˇ ast X. je vˇenovaná ˇcasto pouˇz´ıvanému softwaru, které pro sv˚ C´ uj bˇeh potˇrebuje nˇejaké grafické prostˇred´ı. Jde hlavnˇe o kanceláˇrsk´ y software, webové prohl´ıˇzeˇce, r˚ uzné internetové programy nebo grafické nástroje. ˇ ast XI. je velmi zaj´ımavou a bezesporu téˇz d˚ C´ uleˇzitou skupinou program˚ u. Jde o multimédia. Hned v u ´vodu vybereme k instalaci potˇrebné knihovny a ovladaˇce pro náˇs


19

audio systém, bez kterého bychom nemohli spouˇstˇet multimediáln´ı obsah. Následuj´ı programy pro poslech hudby a jej´ı u ´pravu, utility pro pˇrehráván´ı vide´ı, konverzi videa a nástroje pro tvorbu a vypalován´ı CD/DVD. ˇ ast XII. je posledn´ı ˇcást´ı a zab´ C´ yvá se tiskem, skenován´ım a sazbou tisku. Vybereme si tiskov´ y server, nástroje, pomoc´ı kter´ ych si budeme moci naskenovat své dokumenty, programy k tvorbˇe dokumentac´ı, k u ´pravˇe ˇci ˇcten´ı dokument˚ u v PostScriptu nebo program˚ um pro sazbu tisku Tex. Závˇer je jeˇstˇe vˇenován Creative Commons Licenci a MIT Licenci.

1.4.3

ALFS

Automated Linux From Scratch je projekt, kter´ y se zamˇeˇruje na tvorbu frameworku, kter´ y provede kompilaci a instalaci systému za Vás jednoduˇse a efektivnˇeji, pˇriˇcemˇz budete m´ıt stálou kontrolu nad cel´ ym procesem kompilace. Projekt je implementován ve dvou projektech a to nALFS“ a jhalfs“. Je dobr´ y k tomu, pokud si projdete ” ” sestaven´ım LFS a BLFS 2x nebo 3x, tak budete uvaˇzovat, jak si cel´ y tento proces ulehˇcit a zrychlit a proto tu je ALFS. Jde o prvn´ı implementaci ALFS, se kterou pˇriˇsel Neven Has. Je to mal´ y program napsan´ y v jazyce C“, kter´ y parsoval XML profil, jenˇz obsahoval informace ” vztahuj´ıc´ı se k procesu sestaven´ı LFS a sérii pˇr´ıkaz˚ u. nALFS

V souˇcasnosti se jedná o oficiáln´ı implementaci ALFS. Na zaˇcátku za projektem stál Jeremy Huntwork, ale od té doby, co se na v´ yvoji zaˇcali pod´ılet Manuel Canales Esparcia a George Boudreau, pˇriˇslo jhalfs s odlehˇcenou a praktiˇctˇejˇs´ı metodou automatizace sestaven´ı LFS. Oproti nALFS je jhalfs bashov´ y skript, kter´ y si stáhne XML zdroj knihy LFS a postupnˇe procház´ı vˇsechny pˇr´ıkazy a spouˇst´ı je jako skripty. Pokud nemáte staˇzené zdrojové bal´ıˇcky na disku, provede to za vás. Na konec vygeneruje Makefile, kter´ y kontroluje spouˇstˇené skripty a obnov´ı je v pˇr´ıpadˇe, ˇze nastane nˇejaká chyba. jhalfs

Jak je zˇrejmé, nejde zde o knihu ˇci pˇr´ıruˇcku, jak tomu bylo v pˇredeˇsl´ ych pˇr´ıpadech, ale pouze o programy, které nám ulehˇc´ı práci.


1.4.4

20

CLFS

Cross-Compiled Linux From Scratch je dalˇs´ı velmi zaj´ımav´ y projekt, kter´ y Vás provede krok za krokem sestaven´ım vlastn´ıho systému. Je velmi podobn´ y LFS, ale s t´ım rozd´ılem, ˇze se zamˇeˇruje na kompilaci napˇr´ıˇc platformami. At’ je to 32 bit nebo 64 bit systém na architektuˇre x86, PowerPc, MIPS, Sparc/Ultrasparc nebo Alpha. To je nejzaj´ımavˇejˇs´ı na tomto projektu. Jelikoˇz je postup podobn´ y jako u LFS, nen´ı potˇreba jej rozeb´ırat.

1.4.5

HLFS

Hardened Linux From Scratch, projekt, kter´ y tak jako LFS nebo CLFS projdou krok za krokem cel´ y proces sestaven´ı vlastn´ıho systému. Jsou si velmi podobné, ale hlavn´ı rozd´ıl mezi tˇemito projekty je, ˇze HLFS se v´ıce zamˇeˇruje na zabezpeˇcen´ı, patchován´ı a nahrazen´ı spousty bal´ıˇck˚ u, ˇc´ımˇz zajist´ı vyˇsˇs´ı bezpeˇcnost.

1.4.6

Hints

Hints LFS jiˇz nen´ı dokument, ale jde o spoustu krátk´ ych dokument˚ u, které nebyly zaˇrazeny do LFS ani BLFS. Najdete zde spoustu informac´ı, jak alternativn´ımi cestami sestavit r˚ uzné bal´ıˇcky a nakonfigurovat je. Informace o nov´ ych verz´ıch bal´ıˇck˚ u, které tam jeˇstˇe nebyly zaˇrazeny, speciáln´ı techniky pro specifick´ y hardware a mnoho dalˇs´ıch zaj´ımavost´ı pro uˇzivatele LFS.

1.4.7

LiveCD

Podle názvu by se mohlo zdát, ˇze se jedná o pˇr´ıruˇcku k vytvoˇren´ı Live CD, ale opak je pravdou. Sice jde o Live CD, ale slouˇz´ı k tomu, pokud nechcete pouˇz´ıt sv˚ uj stávaj´ıc´ı systém jako hostovac´ı, pouˇzijete právˇe LiveCD, které obsahuje vˇsechny potˇrebné nástroje k vytvoˇren´ı vlastn´ıho systému.

1.4.8

Kde ˇ cerpat rady v pˇ r´ıpadˇ e probl´ em˚ u?

Samotn´ y projekt uvád´ı hned nˇekolik zdroj˚ u, ze kter´ ych lze ˇcerpat cenné rady a návody. Sám jsem se jeˇstˇe nesetkal s problémem, kter´ y by nebylo moˇzné pomoc´ı nˇekterého z uveden´ ych nástroj˚ u ˇci informaˇcn´ıch kanál˚ u vyˇreˇsit. Sem bych Vás odkázal v pˇr´ıpadˇe, ˇze se pˇri sestavován´ı bal´ıˇck˚ u setkáte s chybou. Je zde zodpovˇezeno mnoho otázek a problém˚ u a uˇsetˇr´ı spoustu ˇcasu zbyteˇcn´ ym FAQ


21

hledán´ım na internetu. FAQ (Frequently Asked Questions) nebo také ˇcasto kladené ” otázky“ nalezneme na stránce http://www.linuxfromscratch.org/faq/. Mailing listy jsou velmi mocn´ y nástroj pro ˇreˇsen´ı problém˚ u a pˇri sestavován´ı vlastn´ıho systému a asi jeden z nejˇcastˇejˇs´ıch zdroj˚ u hledán´ı informac´ı. Nen´ı mnoho vˇec´ı, které by zde nebyly ˇreˇseny. Je to dáno t´ım, ˇze server linuxfromscratch.org hostuje velké mnoˇzstv´ı tˇechto mailing list˚ u, které se pod´ılej´ı na v´ yvoji projektu LFS. Zahrnuje listy v´ yvoje, podpory a mnoho dalˇs´ıch. Kdyˇz potˇrebné ˇreˇsen´ı nenajdete na stránkách FAQ, tak dalˇs´ım krokem jsou právˇe mailing listy. Ty nalezneme na http://www.linuxfromscratch.org/search.html, nen´ı to pˇr´ımo stránka mailing list˚ u, ale pˇredevˇs´ım vyhledávaˇc, kter´ y po zadán´ı kl´ıˇcového slova, vˇsechny mailing listy projde a zobraz´ı takové, jenˇz splnily zadán´ı. Mailing Lists

Pro v´ıce informac´ı o mailing listech doporuˇcuji navˇst´ıvit stránku http://www.linuxfromscratch.org/mail.html, kde je pˇrehled mailing list˚ u, jejich popisy, k ˇcemu slouˇz´ı, co na nich najdete a dalˇs´ı informace. ˇ Clenov´ e komunity kolem projekt LFS téˇz nab´ız´ı podporu na s´ıti Internet Relay Chat (IRC). Pˇredpokladem je vyˇcerpán´ı pˇredeˇsl´ ych moˇznost´ı, t.j. mailing list a faq. S´ıt’ IRC lze nalézt na irc.linuxfromscratch.org, název kanál˚ u je #LFS-support. IRC

Projekt LFS má po svˇetˇe mnoho zrcadel (Mirror Sites), které zpˇr´ıstupˇ nuj´ı webov´ y obsah, bal´ıˇcky ke staˇzen´ı a dalˇs´ı. Seznam zrcadel je moˇzné naj´ıt na http://www.linuxfromscratch.org/mirrors.html. Mirror Sites

Dopln´ım jeˇstˇe jeden zdroj, kter´ y nen´ı obsaˇzen v materiálech k LFS. T´ım je Google.com. Pokud informaci nenaleznete na oficiáln´ıch m´ıstech uveden´ ych v´ yˇse, doporuˇcuji vyuˇz´ıt vyhledávaˇc google. Pˇri správné volbˇe kl´ıˇcov´ ych slov, je ˇreˇsen´ı obvykle nalezeno rychleji a na v´ıce m´ıstech, neˇz jen na stránkách projektu. Google

1.5

Rolling Updates

Rolling Updates (téˇz rolling release) je filosofie aktualizace softwaru zaloˇzená na plynulém povyˇsován´ı“ verz´ı - na rozd´ıl od klasické aktualizace, kdy se pr˚ ubˇeˇznˇe vydávaj´ı pouze ” opravné verze a v nˇejaké pravidelné ˇci nepravidelné periodˇe je vydán upgrade. U linuxov´ ych distribuc´ı se rolling release pouˇz´ıvá napˇr´ıklad u Gentoo, Arch Linuxu nebo Linux Mint Debian Edition. Vˇetˇsina distribuc´ı je vydávána klasicky, tedy v podobˇe pr˚ ubˇeˇzn´ ych oprav a obˇcasného vydán´ı nové verze.[35]


22

Pˇri pouˇzit´ı rolling updates se vyuˇz´ıvaj´ı v zásadˇe dva v´ yvojové modely nebo filozofie: • bazaar-style (model trˇziˇstˇe), tento model se dá podle Erica S. Raymonda charakterizovat takzvan´ ym Linusov´ ym zákonem: Vzhledem k dostateˇcnˇe velké základnˇe ” v´ yvojáˇr˚ u a beta tester˚ u, bude kaˇzd´ y problém rychle nalezen a opraven“ nebo také Pokud máte dostatek oˇc´ı, vˇsechny chyby jsou pr˚ uhledné“. Jde o to, ˇze je d˚ uleˇzité ” publikovat ˇcasto a t´ım umoˇznit komunitˇe pod´ılet se na v´ yvoji, která je hnac´ı silou projektu. Tento model vyuˇz´ıvá pˇri svém v´ yvoji Funtoo, odvozené od Gentoo. • model KISS (Keep it simple, Stupid! nebo Keep it short and simple) nám ˇr´ıká, ˇze kl´ıˇcov´ ym c´ılem v návrhu by mˇela b´ yt jednoduchost a je tˇreba se vyhnout zbyteˇcné sloˇzitosti. Podle Kellyho Johnsna to ilustruje tvrzen´ı, ˇze letadla maj´ı ” b´ yt konstuována tak, ˇze je mechanik schopn´ y je opravit v bojov´ ych podm´ınkách s dan´ ymi nástroji“. Vˇse je zaloˇzeno na jednoduchosti. Tuto filozofii pouˇz´ıvá napˇr. Arch Linux 1.6

Instalace softwaru

V Linuxu a Unixov´ ych systémech obecnˇe, máme nˇekolik r˚ uzn´ ych zp˚ usob˚ u, jak instalovat programy do naˇseho operaˇcn´ıho systému. T´ım se v´ yraznˇe liˇs´ı tˇreba od operaˇcn´ıho systému MS Windows. Zde máme jedninou moˇznost instalace a to z binárn´ıch soubor˚ u. 1.6.1

Instalace ze zdrojov´ ych soubor˚ u

Jednou ze základn´ıch instalaˇcn´ıch metod, je kompilace zdrojov´ ych soubor˚ u a pˇr´ımá instalace do adresáˇr˚ u. Tato metoda se v Linuxov´ ych distribuc´ıch témˇeˇr nevyuˇz´ıvá“, ” ale je nezbytná tehdy, pokud si právˇe tvoˇr´ıme systém anebo program nen´ı zahrnut v repozitáˇri k námi pouˇz´ıvané distribuci. Obecnˇe se sestává z nˇekolika krok˚ u: • Nejprve je potˇreba stáhnout zdrojov´ y bal´ık, zabalen´ y pomoc´ı nˇekteré z komprimaˇcn´ıch technik a rozbalit jej na lokáln´ı disk • následuje pˇr´ıkaz ./configure, pˇr´ıpadnˇe m˚ uˇzeme pˇridat jeˇstˇe parametry, které nám upˇresn´ı konfiguraci podle nastaven´ı systému a um´ıstˇen´ı adresáˇr˚ u • po u ´spˇeˇsném zkonfigurován´ı zdrojového souboru na náˇs systém, pouˇzijeme pˇr´ıkaz make, kter´ y nám zdrojové soubory pˇreloˇz´ı do binárn´ı podoby • posledn´ım pˇr´ıkazem je make install. Ten nám binárn´ı soubory nainstaluje do lokáln´ıho systému. Pokud bychom chtˇeli z tˇechto binárn´ıch dat udˇelat bal´ıˇcek


23

pouˇziteln´ y i pro jiné systémy ˇci pro uloˇzen´ı do repozitáˇre a zpˇr´ıstupnit ho ostatn´ım, m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt m´ısto make install, pˇr´ıkaz checkinstall, ten ovˇsem funguje pouze pro systémy zaloˇzené na systému dpkg. 1.6.2

Bal´ıˇ ckovac´ı syst´ emy

Pouˇz´ıvaj´ı se pˇredevˇs´ım pro zjednoduˇsen´ı správy konfigurac´ı. Obvykle se pouˇz´ıvaly k distribuci softwaru, avˇsak mohou obsahovat i konfiguraˇcn´ı soubory a rovnˇeˇz i administrativn´ı data. Bal´ıky maj´ı oproti tradiˇcn´ım archiv˚ um typu .tar.gz nˇekolik v´ yhod. Asi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je, ˇze se snaˇz´ı udˇelat instalaˇcn´ı proces, jak jen to jde, atomick´ ym. Vyskytne-li se chyba, bal´ık m˚ uˇze b´ yt odstranˇen nebo znovu nainstalován.[5] Systémy bal´ık˚ u také definuj´ı model závislost´ı umoˇzn ˇuj´ıc´ı udrˇzovatel˚ um programov´ ych bal´ık˚ u zajistit pˇr´ıtomnost vˇsech knihoven a podp˚ urné infrastruktury, na kter´ ych jejich aplikace závis´ı. Bal´ıky také mohou v r˚ uzn´ ych bodech instalace spouˇstˇet skripty, takˇze mohou dˇelat mnohem v´ıce, neˇz jen instalovat nové soubory. (Tato schopnost je pravdˇepodobnˇe pˇr´ıˇcinou ˇcasté nemoˇznosti obnovit p˚ uvodn´ı stav systému.) [5] Obecné pouˇzit´ı maj´ı dva formáty bal´ık˚ u. Systémy Red Hat, Fedora, SUSE a nˇekteré dalˇs´ı distribuce pouˇz´ıvaj´ı RPM neboli Red Hat Package Manager. Systémy Debian a Ubuntu pouˇz´ıvaj´ı vlastn´ı formát DEB, pˇriˇcemˇz oba formáty jsou si funkˇcnˇe podobné.[5] Jak systém bal´ık˚ u RPM, tak i DEB nyn´ı funguj´ı jako univerzáln´ı dvouvrstv´ y konfiguraˇcn´ı nástroj pro správu. Na nejniˇzˇs´ı u ´rovni jsou nástroje na instalaci, odinstalaci a zjiˇst’ován´ı obsah˚ u: rpm na RPM a dpkg na DEB.[5] Na samotném vrcholu tˇechto pˇr´ıkaz˚ u jsou systémy, které umˇej´ı bal´ıky naj´ıt na Internetu, analyzovat jejich závislosti a provést aktualizaci bal´ık˚ u v systému. Hlavn´ımi uchazeˇci o prvenstv´ı jsou nástroje: yum, kter´ y pracuje se systémem RPM; Red Hat Network, urˇcen´ y pro Red Hat Linux a pouˇz´ıvaj´ıc´ı RPM; a debianovsk´ y Advanced Package Tool (APT), kter´ y vznikl v prostˇred´ı DEB, avˇsak nyn´ı pracuje stejnˇe dobˇre jak s bal´ıky DEB, tak i s RPM.[5] Hlavou baliˇckovac´ıch systém˚ u je repozitáˇr. Jedná se o server, na kterém jsou uloˇzeny bal´ıˇcky anebo jen ukazuje na nˇekteré http nebo ftp servery s bal´ıˇcky. V systému m˚ uˇzeme m´ıt repozitáˇr˚ u kolik chceme, záleˇz´ı jen na nás, jestli vyuˇzijeme jen zdroj˚ u poskytnut´ ych od distributora distribuce nebo pouˇzijeme i zdroje tˇret´ıch stran. Pˇri pouˇzit´ı zdroj˚ u tˇret´ıch stran je dobré se m´ıt na pozoru, aby nám sp´ıˇse neubl´ıˇzily neˇz pomohly. Repozit´ aˇ r


´ C ˇ AST ´ II. PRAKTICKA

24


2

25

´ PROSTRED ˇ Í KDE4 GRAFICKE

Ve svém systému jsem pouˇzil grafické prostˇred´ı KDE4. D˚ uvodem mého v´ ybˇeru byla dlouhodobá zkuˇsenost a spokojenost s t´ımto prostˇred´ım, které pouˇz´ıvám jiˇz od dob vydán´ı prvn´ı betaverze. Pˇred t´ım jsem samozˇrejmˇe pracoval s pˇredchoz´ı verz´ı KDE, KDE 3.5. KDE (K Desktop Enviroment) je jedno z nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch linuxov´ ych grafick´ ych prostˇred´ı. Poˇcátky se datuj´ı do roku 1997 a jsou spojeny s Matthiasem Ettrichem, kter´ y byl nespokojen´ y se stavem, jak´ y byl u desktopov´ ych prostˇred´ı v Linuxu a Unix˚ u obecnˇe. Jiˇz od svého poˇcátk˚ u vyuˇz´ıvá knihovnu Qt. V souˇcasné dobˇe je nejnovˇejˇs´ı verz´ı KDE 4.6 a je postaveno na Qt4. T´ım je moˇzné pouˇz´ıvat KDE4 i na operaˇcn´ıch systémech Windows a Mac OS X. Nesm´ıme téˇz opomenout, ˇze jak KDE tak i Qt jsou vydány pod licenc´ı GPL (GNU General Public License). 2.1

Instalovan´ e programy

Do svého operaˇcn´ıho systému jsem vybral programy, které nˇejak´ ym zp˚ usobem jsou potˇrebné ke studiu na FAI UTB a maj´ı alternativn´ı náhradu ve svˇetˇe OSS (Open Source Software). Vzal jsem komerˇcn´ı programy, které vyuˇz´ıváme, naˇsel jsem k nim alternativn´ı verzi, a obˇe je popsal, pˇr´ıpadnˇe srovnal. Nˇekteré programy nemaj´ı alternativu v OSS, ale maj´ı svou linuxovou verzi, proto u nich nenalezneme srovnán´ı. 2.1.1

MS Office x Libre Office, KOffice

Kanceláˇrské bal´ıky jsou obecnˇe asi nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ım softwarem na svˇetˇe v˚ ubec. Máme jeden majoritn´ı bal´ık MS Office od spoleˇcnosti Microsoft a pak nˇekolik dalˇs´ıch, které se mu v´ıce ˇci ménˇe snaˇz´ı konkurovat. Microsoft Office je nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı kanceláˇrsk´ y bal´ık v˚ ubec. Prvn´ı verze tohoto bal´ıku program˚ u byla v roce 1995, kdy byl vydán pod oznaˇcen´ım MS Office 95. Dá se ˇr´ıci, ˇze aˇz na jednu v´ yjimku, ˇc´ıslo za jménem MS Office znaˇc´ı rok vydán´ı. Jediná v´ yjimka byly Microsoft Office XP, vydané na jaˇre 2001. Kaˇzdé vydán´ı má své dˇelen´ı do r˚ uzn´ ych verz´ı, podle mnoˇzstv´ı aplikac´ı obsaˇzen´ ych v instalaci. Pro v´ yhradnˇe nekomerˇcn´ı vyuˇzit´ı je k dispozici verze Home & Student. V tabulce m˚ uˇzeme vidˇet pˇrehledné dˇelen´ı jednotliv´ ych verz´ı. MS Office


26

Home & Profesional Standard Pro Podnikatele Profesional Student Plus Word Word Word Word Word Excel Excel Excel Excel Excel PowerPoint PowerPoint PowerPoint PowerPoint PowerPoint OneNote OneNote OneNote OneNote OneNote Outlook Outlook Outlook Outlook Publisher Publisher Publisher Access Access InfoPath SharePoint Workspace Lync Tabulka 1. Pˇrehled verz´ı MS Office 2010 Ted’ se pod´ıváme, co jsou jednotlivé aplikace obsaˇzné v bal´ıc´ıch: • Microsoft Word - Textov´ y procesor • Microsoft Excel - Tabulkov´ y procesor • Microsoft PowerPoint - Nástroj na tvorbu prezentac´ı • Microsoft OneNote - Nástroj k vytváˇren´ı poznámek • Microsoft Outlook - e-mailov´ y a groupwarov´ y klient • Microsoft Publisher - Textov´ y a grafick´ y procesor, je náhradou za FrontPage. Slouˇz´ı k vytváˇren´ı vizitek, formuláˇr˚ u a webov´ ych stránek. • Microsoft Access - Nástroj pro správu relaˇcn´ıch databáz´ı • Microsoft InfoPath - Nástroj pro vytváˇren´ı formuláˇr˚ u a shromaˇzd’ován´ı dat • Microsoft SharePoint Workspace - Nástroj k rychlému pˇripojen´ı k t´ ymov´ ym web˚ um serveru SharePoint Server. • Microsoft Lync - Nástroj sjednocené komunikace na platformˇe Microsoft. Libre Office je kanceláˇrsk´ y bal´ık, kter´ y je vyv´ıjen komunitou. Základem byl projekt OpenOffice.org, kter´ y po koupi spoleˇcnosti SUN spoleˇcnost´ı Oracle, pˇreˇsel právˇe pod Oracle a mnoho v´ yvojáˇr˚ u se s nov´ ym majitelem rozcházelo ve viz´ıch a prac´ıch na projektu. Tito v´ yvojáˇri vzali kódy a na základˇe nich vytvoˇrili vlastn´ı odnoˇz projektu OpenOffice.org, kter´ y v posledn´ı dobˇe znaˇcnˇe upadá a to hlavnˇe kv˚ uli politice nového vlastn´ıka. Zat´ım co Libre Office zaˇz´ıvá velk´ y rozmach co se t´ yká v´ yvoje a nov´ ych funkc´ı. Nen´ı tak nadupan´ y“ jako komerˇcn´ı bal´ık MS Office, ale i tak nab´ız´ı kvalitn´ı nástroje ” Libre Office


27

pro kanceláˇrskou práci. Bal´ık Libre Office je zdarma pro vˇsechny. Osobnˇe vyuˇz´ıvám oba bal´ıky, kaˇzd´ y má své v´ yhody i nev´ yhody. Pokud zrovna neprogramujete sloˇzité programy zaloˇzené na makrech, postaˇc´ı Vám Libre Office. Souˇcást´ı Libre Office jsou tyto aplikace: • Writer - Textov´ y procesor • Calc - Tabulkov´ y procesor • Impress - Nástroj na tvorbu prezentac´ı • Draw - Vektorovˇe orientovan´ y grafick´ y nástroj, pro tvorbu diagram˚ u a jednoduch´ ych obrázk˚ u • Base - Nástroj pro správu relaˇcn´ıch databáz´ı • Math - Editor rovnic Na stránkách http://www.libreoffice.org/ je k dispozici i mnoho r˚ uzn´ ych doplˇ nk˚ u a rozˇs´ıˇren´ı, které dˇelaj´ı z kanceláˇrského bal´ık˚ u mocného pomocn´ıka KOffice je stejnˇe jako Libre Office otevˇren´ y kanceláˇrsk´ y bal´ık. Primárnˇe je urˇcen pro desktopové prostˇred´ı KDE, se kter´ ym pouˇz´ıvá sd´ılené knihovny. T´ım se sniˇzuje jeho pamˇet’ová nároˇcnost a zvyˇsuje rychlost. Nen´ı ale tak propracovan´ y jako tˇreba Libre Office a to jej zbyteˇcnˇe degraduje. Je v´ yborn´ y pro domác´ı pouˇzit´ı a tam, kde nejsou potˇreba speciáln´ı funkce. Obsahuje tyto aplikace: KOffice

• KWord - Textov´ y procesor • KSpread - Tabulkov´ y procesor • KPresenter - Nástroj na tvorbu prezentac´ı • Kivio - Nástroj na tvorbu diagram˚ u a graf˚ u • Karbon - Nástroj pro tvorbu vektorovˇe orientované grafiky 2.1.2

Matlab a Simulink x Octave

Slovy firemn´ı literatury MATLAB je vysoce v´ ykonn´ y jazyk urˇcen´ y pro tech” nické v´ ypoˇcty. Integruje v´ ypoˇcty, vizualizaci a programován´ı do jednoduˇse pouˇzitelného prostˇred´ı, kde problémy i ˇreˇsen´ı jsou vyjádˇreny v pˇrirozeném tvaru“. Jde o interaktivn´ı systém, jehoˇz základn´ım datov´ ym typem je dvourozmˇerné pole (bez nutnosti deklarovat rozmˇery). Tato vlastnost spolu s mnoˇzstv´ım zabudovan´ ych funkc´ı umoˇzn ˇuje ˇreˇsen´ı Matlab


28

mnoha technick´ ych problém˚ u, speciálnˇe takov´ ych, které vedou na vektorovou ˇci maticovou formulaci v mnohem kratˇs´ım ˇcase neˇz ˇreˇsen´ı v klasick´ ych jazyc´ıch jak je C nebo FORTRAN. Typické oblasti pouˇzit´ı jsou:

• inˇzen´ yrské v´ ypoˇcty • v´ yvoj algoritm˚ u • modelován´ı, simulace a v´ yvoj prototyp˚ u • anal´ yza dat a jejich vizualizace • inˇzen´ yrská grafika • v´ yvoj aplikac´ı vˇcetnˇe tvorby grafického uˇzivatelského rozhran´ı V univerzitn´ım prostˇred´ı jde o standardn´ı nástroj vyuˇz´ıvan´ y ve v´ yuce matematiky a inˇzen´ yrsk´ ych oborech. V pr˚ umyslu je vyuˇz´ıván jako vysoce efektivn´ı nástroj pro v´ yzkum, v´ yvoj i anal´ yzu dat.[6] V souˇcasnosti existuje verze jak pro operaˇcn´ı systém Windows, tak pro Linux. Zkuˇsenosti jsou vˇsak takové, ˇze linuxová verze je velmi pomalá a je vhodnˇejˇs´ı pouˇz´ıt verzi se systémem Windows. Simulink je program, kter´ y vyuˇz´ıvá Matlab a jeho funkce k simulaci dynamick´ ych systém˚ u. Je mladˇs´ı neˇz Matlab, jeho prvn´ı verze je k dispozici s Matlab 4. Simulink má trochu jiné uˇzivatelské rozhran´ı neˇz Matlab. Zat´ımco u Matlabu je stále nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pˇr´ıkazov´ y ˇrádek, ovládán´ı Simulinku je jednoduˇsˇs´ı a intuitivnˇejˇs´ı, ale pokroˇcilejˇs´ı funkce nelze provádˇet bez znalosti jazyka Matlab.[7] Simulink

Octave, cel´ ym názvem GNU Octave, je vysoko´ urovˇ nov´ y interpretovan´ y jazyk, urˇcen´ y pˇreváˇznˇe pro numerické v´ ypoˇcty. Poskytuje stejnˇe jako Matlab funkce pro ˇreˇsen´ı lineárn´ıch a nelineárn´ıch rovnic a r˚ uzn´ ych simulac´ı. Pro vizualizaci dat a manipulaci poskytuje rozsáhlé grafické prostˇred´ı. Octave se bˇeˇznˇe pouˇz´ıvá pomoc´ı pˇr´ıkazové ˇrádky, známé z unixov´ ych systém˚ u. Je velmi podobné Matlabu, takˇze je vˇetˇsina program˚ u pˇrenosn´ ych. Uvád´ı se, ˇze aˇz v 80% je s Matlabem kompatibiln´ı.

Octave

2.1.3

Origin x QtiPlot

Origin je program urˇcen´ y k anal´ yze dat, programován´ı a tvorbˇe graf˚ u v publikovatelné kvalitˇe. Origin


29

Nab´ız´ı vˇse co k anal´ yze potˇrebujeme, anal´ yzy vrchol˚ u, kˇrivek, statistik a zpracován´ı signál˚ u. Samozˇrejmost´ı je import a export v´ ysledk˚ u. Souˇcást´ı je téˇz pˇres 70 typ˚ u graf˚ u, které lze jednoduˇse pouˇz´ıt a upravovat tak, aby vyhovoval naˇsim potˇrebám. Základn´ımi typy graf˚ u jsou kontury, 2D, 3D, ale obsahuje i r˚ uzné speciáln´ı grafy windrose, OHLC, termáln´ı, 2D vektory, 3D vektory ... QtiPlot taktéˇz slouˇz´ı k vykreslován´ı graf˚ u, anal´ yze a zpracován´ı dat, zadáván´ı aku ´pravˇe statistick´ ych dat. Práce se podobá práci s tabulkov´ ymi procesory. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı schopnosti QtiPlotu jsou: QtiPlot

• základn´ı operace nad sloupci a ˇrádky tabulky (napˇr. ˇrazen´ı bunˇek) • vyˇc´ıslen´ı základn´ıch statistick´ ych charakteristik • základn´ı typy 2D a 3D graf˚ u, nastavován´ı vzhledu graf˚ u, u ´prava legendy, nastaven´ı ˇskálován´ı os grafu... • podpora LaTeXov´ ych zápis˚ u, export grafiky do TeXu • export do vektorov´ ych formát˚ u .svg, .ps a .eps, export do bˇeˇzn´ ych bitmapov´ ych formát˚ u • anal´ yza obrázk˚ u • testován´ı hypotéz pomoc´ı modelu ANOVA, Studentova t-testu a Shapiro-Wilkova testu • pˇr´ımá a zpˇetná Fourierova transformace, redukce vysok´ ych frekvenc´ı (low pass filter) a n´ızk´ ych frekvenc´ı (high pass filter), metoda Savitzky-Golay pro vyhlazen´ı ˇsumu • numerická integrace, konvoluce a dekonvoluce, diferenciace • prokládán´ı pˇreddefinovan´ ymi funkcemi (napˇr. lineárn´ı závislost, normáln´ı rozloˇzen´ı, Boltzmannovo rozdˇelen´ı, Lorenzova transformace...) nebo uˇzivatelem definovan´ ymi závislostmi, v´ıcevrcholového proloˇzen´ı (multi-peak fitting) • import Open Document Format (napˇr. tabulkov´ y editor Calc v bal´ıku OpenOffice.org) QtiPlot plnˇe podporuje skriptován´ı v muParseru a pˇredevˇs´ım v Pythonu, ˇc´ımˇz se otev´ırá moˇznost importovat populárn´ı matematické knihovny v jazyce Python.[8] QtiPlot je k dostán´ı za poplatek pohybuj´ıc´ı se okolo 20 euro, ale vzhledem k tomu, ˇze je pod licenc´ı GNU/GPL, jsou zdarma k dispozici zdrojové kódy. Proto pˇri kompilaci ze zdrojov´ ych kód˚ u nemus´ıme platit poplatek a máme program zdarma.


2.1.4

30

Adobe Photoshop x Gimp

Adobe Photoshop je bitmapov´ y grafick´ y editor od firmy Adobe System, kter´ y slouˇz´ı k tvorbˇe a u ´pravˇe bitmapové grafiky napˇr. fotografi´ı. Jedná se o velice mocn´ y nástroj, kter´ y je v oblasti práce s grafikou brán jako standard. V souˇcasnosti se jiˇz nejedná o jedin´ y program, ale je souˇcást´ı tzv. Photoshop Family, kter´ y obsahuje jeˇstˇe dalˇs´ı produkty firmy Adobe Systems, které jsou souˇcást´ı rodiny“ (je brána ” posledn´ı verze CS5): Adobe Photoshop

• Photoshop CS5 • Photoshop CS5 Extended • Photoshop Lightroom3 • Photoshop Elements 9 • Photoshop Elements 9 & Premiere Elements 9 Mimo to je program Adobe Photoshop integrován i do dalˇs´ıch skupin grafick´ ych program˚ u Adobe a to do Adobe’s Creative Suite. Gimp (GNU Image Manipulation Program) je stejnˇe jako Adobe Photoshop, bitmapov´ y grafick´ y editor. Na rozd´ıl od Photoshopu je volnˇe distribuovan´ y a m˚ uˇzeme jej pouˇz´ıt pro takové u ´ˇcely jako je retuˇsován´ı a dávkové zpracován´ı fotografi´ı, tvorbu kompozice sn´ımk˚ u, hromadné renderován´ı obrázk˚ u, atd. Je snadno rozˇsiˇriteln´ y pomoc´ı plug-in˚ u, t´ım dosáhneme, ˇze s n´ım lze dˇelat témˇeˇr cokoli. D´ıky skriptovac´ımu rozhran´ı, je moˇzné automatizovat jednoduché tak i sloˇzité u ´koly. Gimp

Vlastnosti Gimpu: ˇ a paleta nástroj˚ u. Nástroje typu ˇstˇetec, guma, tuˇzka, raz´ıtko, rozpraˇsovaˇc, • Sirok´ nástroje pro precizn´ı v´ ybˇer, 3D modelován´ı i pro základn´ı práci s vektorovou grafikou • Grafické rozhran´ı SDI - nemá hlavn´ı okno, ale nˇekolik samostatn´ ych • Práce s cestami, kanály, vrstvami • Import vektorov´ ych obrázk˚ u ve formátu SVG • Plnˇe podporuje sv˚ uj vlastn´ı formát XCF a ˇcásteˇcnˇe i nativn´ı formát Adobe Photoshop(PSD) • Podporuje vˇetˇsinu standardn´ıch rastrov´ ych formát˚ u


31

• Podporuje soubory ˇstˇetc˚ u z Adobe Photoshop ve formátu .abr. • Podpora skript˚ u pomoc´ı jazyk˚ u Python a Scheme To byl v´ yˇcet nˇekter´ ych d˚ uleˇzit´ ych vlastnost´ı programu Gimp, jejich vˇsak mnohem v´ıce. Pro v´ıce informac´ı bych doporuˇcil pˇr´ımo stránku projektu www.gimp.org. 2.1.5

CorelDRAW x Inkscape

CorelDRAW je vektorovˇe orientovan´ y grafick´ y editor od firmy Corel Corporation. Kromˇe práce s vektorovou grafikou um´ı i mnohem v´ıce napˇr´ıklad stránkov´ y zlom, u ´pravy fotografi´ı, pˇrevod do rastru, webovou grafiku, animace aj. Velk´ ym konkurentem z komerˇcn´ı sféry je produkt ze sady, ve kterém je obsaˇzen i Adobe Photoshop a t´ım je Adobe Ilustrátor. CorelDRAW

Stejnˇe jako Adobe Photoshop se neprodává samotn´ y, je i CorelDRAW souˇcást´ı bal´ıku program˚ u, t´ımto bal´ıkem je CorelDRAW Graphics Suite, v souˇcasné dobˇe ve verzi X5. Cel´ y bal´ık pak obsahuje programy: • CorelDRAW X5 - Software pro vektorové ilustrace a stránkov´ y zlom • CorelPHOTO-PAINT X5 - Aplikace pro u ´pravu obrázk˚ u • CorelPowerTRACE X5 - Aplikace na pˇrevod rastrové grafiky na vektorovou • CorelCAPTURE - Nástroj pro jednoduché sn´ımán´ı obrazovky • CorelCONNECT - Celoobrazovkov´ y prohl´ıˇzeˇc digitáln´ıho obsahu Souˇcást´ı je i dalˇs´ı podp˚ urn´ y software Inkscape je open source vektorov´ y grafick´ y editor, schopnostmi podobn´ y program˚ um jako Illustrator, Freehand, CorelDraw, nebo Xara X a to za pouˇzit´ı W3C standardu ˇskálovatelné vektorové grafiky (SVG). Mezi podporované SVG schopnosti patˇr´ı tvary, cesty, text, znaˇcky, klonován´ı, pr˚ uhlednost, zmˇena velikosti, barevné pˇrechody, vzorky a seskupován´ı. Inkscape také podporuje Creative Commons meta-data, editován´ı uzl˚ u, vrstvy, komplexn´ı operace s kˇrivkami, trasován´ı bitmap, text na kˇrivce, pˇr´ımé editován´ı XML a mnohem v´ıce. Inkscape je schopno importovat formáty jako JPEG, PNG, TIFF a dalˇs´ı. Také m˚ uˇze exportovat PNG stejnˇe jako mnoho vektorov´ ych formát˚ u.[9] Inkscape


2.1.6

32

Adobe Reader x Okular

Adobe Reader je globáln´ı standard pro spolehlivé zobrazován´ı PDF dokument˚ u, jejich tisk a vytváˇren´ı komentáˇr˚ u. Je to jedin´ y prohl´ıˇzeˇc soubor˚ u PDF, kter´ y dokáˇze otevˇr´ıt veˇskeré typy obsahu ve formátu PDF vˇcetnˇe formuláˇr˚ u a multimédi´ı a pracovat s nimi. Zobrazujte a pracujte s PDF soubory obsahuj´ıc´ımi nejr˚ uznˇejˇs´ı typy obsahu, napˇr´ıklad kresby, e-mailové zprávy, tabulky, videozáznamy a dalˇs´ı multimediáln´ı prvky.[10] Adobe Reader

• Odes´ılán´ı formuláˇr˚ u Adobe PDF, mus´ı b´ yt ale vytvoˇreny v aplikac´ıch Adobe Acrobat Profesional nebo Adobe Form Designer • Pˇridávat komentáˇre, poznámky, recenze, pokud jsou povoleny • Pˇrehráván´ı multimediáln´ıho obsahu ˇ ı a organizován´ı e-knih • Cten´ • Samozˇrejmost´ı je téˇz vyhledáván´ı v PDF dokumentech Okular je univerzáln´ı prohl´ıˇzeˇc dokument˚ u, postaven´ y na KPDF pro KDE4. V´ yvoj zaˇcal jako souˇcást programu Google’s Summer of Code. Kombinuje v´ ybornou funkcionalitu KPDF s ˇsirokou podporou r˚ uzn´ ych formát˚ u dokument˚ u, jako je PDF, PostScript, DjVu, CHM, XPS, ePub, DVI a dalˇs´ı. Z osobn´ı zkuˇsenosti bych si dovolil tvrdit, ˇze se jedná asi o nejobratnˇejˇs´ı univerzáln´ı prohl´ıˇzeˇc dokument˚ u, se kter´ ym jsem mˇel moˇznost pracovat. Vyniká hlavnˇe svoj´ı rychlost´ı, univerzálnost´ı, ale také integrovanost´ı do prostˇred´ı. V porovnán´ı s Adobe Readerem pro Linux, je Adobre Reader velmi pomal´ y a nepohodln´ y.

Okular

2.1.7

Windows Media Player x Amarok / Kaffeine / Gwenview

Windows Media Player je univerzáln´ı pˇrehrávaˇc multimediáln´ıho obsahu od firmy Micorsoft a je souˇcást´ı operaˇcn´ıho systému Windows. Zvládá pˇrehrávat hudbu, videa, streamované video, DVD a CD. Slouˇz´ı jako konvertovac´ı program audio soubor˚ u na lokáln´ı disk ve formátu mp3, WMA, WMV. Jiˇz v základn´ı instalaci obsahuje sadu kodek˚ u, ale je vhodnˇejˇs´ı si pro lepˇs´ı funkˇcnost doinstalovat nˇejak´ y bal´ık kodek˚ u, kter´ ych je na internetu mnoho. Windows Media Player

Amarok je pˇrehrávaˇc audio soubor˚ u. K dispozici je také ve verzi pro Windows, zat´ım vˇsak jako betaverze. Vyuˇz´ıvá funkce KDE a postaven´ y na knihovnˇe Qt4, ale je vydáván nezávisle na prostˇred´ı. Um´ı toho ale mnohem v´ıce neˇz jen pˇrehrávat hudbu. Amarok


33

Um´ı v´ ybornˇe organizovat hudbu podle r˚ uzn´ ych kritéri´ı (stylu, umˇelce, alba), pˇridat obrázek alba. Um´ı zaznamenávat nejˇcastˇeji pˇrehrávané skladby, obl´ıbenost skladeb, um´ı se integrovat se sluˇzbou last.fm nebo Jamendo. Um´ı naj´ıt informace o interpretovi na wikipedia.org, stáhnout text p´ısnˇe. Téˇz umoˇzn ˇuje synchronizaci s pˇrenosn´ ymi zaˇr´ızen´ımi iPod, iriver iFP, Creative NOMAD, Creative ZEN, MTP, Rio Karma a zaˇr´ızen´ı se souborov´ ym systémem VFAT. Kaffeine je multimediáln´ı pˇrehrávaˇc pro prostˇred´ı KDE. Jeho hlavn´ım u ´ˇcelem je pˇrehráván´ı vide´ı, ale ani zvukové soubory pro nˇej nejsou pˇrekáˇzkou. Nab´ız´ı také moˇznost sledovat digitáln´ı pozemn´ı vys´ılán´ı (DVB) nebo online streamy. Pˇrehrávané streamy je moˇzno ukládat na disk. Podobnˇe jako KPlayer a KMPlayer (nadstavby pˇrehrávaˇce MPlayer) umoˇzn ˇuje integraci do prohl´ıˇzeˇce Konqueror, takˇze podporuje i pˇrehráván´ı vide´ı um´ıstˇen´ ych pˇr´ımo na webov´ ych stránkách. Kaffeine

Jako hlavn´ı backend pouˇz´ıvá xine engine, ale pracuje se i na GStreameru a pˇrepnout lze (s jist´ ymi omezen´ımi) i na KPlayer, KMPlayer nebo vestavˇen´ y pˇrehrávaˇc KDE. D´ıky xine pro nˇej nejsou titulky, DVD (vˇcetnˇe menu), VCD nebo audio CD ˇzádn´ ym problémem. Mezi dalˇs´ı funkce patˇr´ı moˇznost ripován´ı zvukov´ ych CD.[11] Gwenview je pokroˇcil´ y prohl´ıˇzeˇc obrázk˚ u a fotografi´ı, kter´ y je souˇcást´ı grafického prostˇred´ı KDE4.

Gwenview

Vlastnosti: • prohl´ıˇzen´ı obrázk˚ u jako fullscreen i jako prezentaci • základn´ı u ´pravy: rotace, zrcadlové pˇrevracen´ı, oˇr´ıznut´ı, odstranˇen´ı ˇcerven´ ych oˇc´ı, u ´pravy uloˇzit, zmˇena kontrastu, gammy, jasu • procházen´ı sloˇzkami • ˇsiroká podpora formát˚ u vˇcetnˇe SVG a pˇrehráván´ı videa • rozˇsiˇritelnost pomoc´ı KIPI plugin˚ u • filtrován´ı podle názvu, typu souboru nebo data 2.1.8

Nero Burning ROM x K3b

Nero Burning ROM, zkrácenˇe naz´ yvané Nero od firmy NeroAD, je program urˇcen´ y k vypalován´ı CD a DVD. Bˇeˇznˇe b´ yvá dodáván k vypalovac´ım mechanikám v odlehˇcené verzi Nero Express. Existuje v r˚ uzn´ ych verz´ıch rozdˇelen´ ych podle urˇcen´ı: Nero Burning ROM


34

• Nero Multimedia Suite 10 Platinium HD • Nero multimedia Suite 10 • Nero Kwik Media - je zdarma • Nero Video Premium HD • Nero Vision Xtra • Nero Burning ROM • Nero BackItUp & Burn • Nero Linux 4 • Nero MediaHome 4 Na rozd´ıl od pˇredchoz´ıch program˚ u, které byly zaˇrazeny do bal´ıˇck˚ u (verz´ı), je moˇzné Nero Burning ROM zakoupit samostatnˇe. Nyn´ı je ve verzi 10. K3b

K3b je vypalovac´ı program, kter´ y je souˇcást grafického prostˇred´ı KDE.

Vlastnosti: • Vytváˇren´ı datov´ ych CD/DVD • Vytváˇren´ı audio CD • Tvorba video CD/DVD • Tvorba CD v mix módu • Tvorba eMovix CD • Kop´ırován´ı CD/DVD • Vypalován´ı CD/DVD • RIP CD/DVD a enkoding DivX/XviD • Tvorba, naˇc´ıtán´ı a vypalován´ı CD/DVD obraz˚ u • Mazán´ı pˇrepisovateln´ ych médi´ı • Rozˇsiˇriteln´ y pomoc´ı plug-in˚ u


2.1.9

35

MS Outlook x Mozilla

Microsoft Outlook, zkrácenˇe zvan´ y Outlook, je emailov´ y a groupwarov´ y klient od firmy Microsoft. Standardnˇe je souˇcást´ı kanceláˇrského bal´ıku MS Office. Obsahuje ˇradu nástroj˚ u pro správu firemn´ıch i soukrom´ ych email˚ u, funkce pro komunikaci ˇ a sociáln´ı s´ıtˇe, organizaci ˇcasu, správu kontakt˚ u, poznámek, u ´kol˚ u. Casto b´ yvá pouˇz´ıván v kombinaci s MS Exchange. MS Outlook

Mozilla je multiplatformn´ı poˇstovn´ı klient, kter´ y vyv´ıj´ı Mozilla Messaging a komunita kolem projektu Mozilla. Ovládán´ı je podobné jako u webového prohl´ıˇzeˇce z d´ılny Mozilly, Firefoxu. Podporuje otev´ırán´ı zpráv v tabech, rozˇs´ıˇren´ı pomoc´ı doplˇ nk˚ u, volby vzhledu. Klade velk´ y d˚ uraz na bezpeˇcnost uˇzivatel˚ u, umoˇzn ˇuje snadnou správu kontakt˚ u, volbu zabezpeˇceného pˇripojen´ı. Nov´ y emailov´ yu ´ˇcet si m˚ uˇzete zaloˇzit rovnou z aplikace a nen´ı potˇreba znát nastaven´ı. Mozilla

2.1.10

MS Internet Explorer x Mozilla Firefox / Google Chrome / Opera

MS Internet Explorer (IE) je webov´ y prohl´ıˇzeˇc od spoleˇcnosti Microsoft a je souˇcást´ı operaˇcn´ıho systému Windows. Téˇz se jedná o nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı webov´ y prohl´ıˇzeˇc. MS Internet Explorer

Je velmi ˇcasto terˇcem kritiky kv˚ uli své bezpeˇcnosti, mnoˇzstv´ı chyb, které jsou v IE obsaˇzeny, jsou hojnˇe vyuˇz´ıvány k z´ıskán´ı kontroly nad systémem a z´ıskán´ı citliv´ ych u ´daj˚ u. Nejen bezpeˇcnost je problém tohoto webového prohl´ıˇzeˇce. Kaˇzd´ y, kdo se nˇekdy snaˇzil vytvoˇrit webové stránky, mˇel problém je optimalizovat právˇe pro IE. Pˇr´ıˇcinou je slabá podpora standard˚ u a ˇcasto i jejich chybná ˇci upravená implementace. V posledn´ı dobˇe Microsoft zapracoval na v´ ytkách a s posledn´ımi verzemi se zaˇc´ıná situace zlepˇsovat, stále vˇsak zaostává za konkurenc´ı. Mozilla Firefox je multiplatformn´ı webov´ y prohl´ıˇzeˇc, kter´ y vyv´ıj´ı Mozilla Corporation ve spolupráci s komunitou kolem projektu Firefox. Je druh´ ym nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım webov´ ym prohl´ıˇzeˇcem. Mozilla Firefox

Zámˇerem p˚ uvodn´ıho tv˚ urce, Mozilla Foundation, bylo vytvoˇrit mal´ y, rychl´ y, jednoduch´ y a vysoce rozˇsiˇriteln´ y webov´ y prohl´ıˇzeˇc vedle stávaj´ıc´ıho velkého bal´ıku internetového softwaru Mozilla Suite. Firefox je nyn´ı spoleˇcnˇe s e-mailov´ ym klientem Mozilla nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım projektem Mozilla Corporation.[20] Velkou v´ yhodou Firefoxu je, ˇze umoˇzn ˇuje velice snadno stáhnout doplˇ nky, které nejsou


36

v základn´ı instalaci Firefoxu. Ke staˇzen´ı jsou stovky doplˇ nk˚ u, které uˇzivateli usnadn´ı práci s internetem. Uˇziteˇcn´ ym doplˇ nkem je napˇr´ıklad Adblock, kter´ y dokáˇze blokovat reklamn´ı bannery na internetu. Mnoˇzstv´ı doplˇ nk˚ u je d´ıky ˇceské komunitˇe lokalizováno. Spousty doplˇ nk˚ u lze nainstalovat ze stránek Mozilla. [20] Google Chrome je multiplatformn´ı webov´ y prohl´ıˇzeˇc od spoleˇcnosti Google a je postaven na renderovac´ım jádˇre WebKit. Vlastnosti a funkce: Google Chrome

• Pˇri tvorbˇe tohoto prohl´ıˇzeˇce se kladl d˚ uraz na to, aby byl co nejrychlejˇs´ı, at’ uˇz se spouˇst´ı jako nová aplikace nebo jde o naˇcten´ı i sloˇzité webové stránky. • Jednoduché, pˇrehledné a pˇresto modernˇe vypadaj´ıc´ı okno prohl´ıˇzeˇce je mu vlastn´ı • Bezpeˇcnost je aˇz na prvn´ım m´ıstˇe, je vybaven ochranou proti malwaru a phishingu a spoustou dalˇs´ıch bezpeˇcnostn´ıch aplikac´ı. Samozˇrejmost´ı jsou automatické aktualizace, které udrˇzuj´ı prohl´ıˇzeˇc co nejbezpeˇcnˇejˇs´ı • Kaˇzdá stránka v tabech je otevˇrena jako samostatné vlákno, ˇc´ımˇz zamez´ı pˇr´ıpadnému pádu celé aplikace, ale zavˇre se jen chybová záloˇzka (tab) • Stejnˇe jako u Firefoxu je i zde moˇznost motiv˚ u vzhledu • Zaj´ımavou funkc´ı je Anonymn´ı reˇzim (nezaznamenávaj´ı se stránky do historie) • Adresn´ı ˇrádek zde pln´ı nejen funkci zadán´ı adresy, ale také jako vyhledávac´ı pole pro zadán´ı vyhledávac´ıch dotaz˚ u. Opera je multiplatformn´ı webov´ y prohl´ıˇzeˇc od spoleˇcnosti Opera Software. Je velmi podobn´ y prohl´ıˇzeˇci Google Chrome, kter´ y se u nˇej inspiroval. Na rozd´ıl od sv´ ych konkurent˚ u je opera hojnˇe zastoupena i na pˇrenosn´ ych zaˇr´ızen´ıch (mobiln´ıch telefonech, PDA).

Opera

Tv˚ urci i uˇzivatelé Opery tvrd´ı, ˇze se jedná o nejrychlejˇs´ı internetov´ y prohl´ıˇzeˇc. Dokazuj´ı to i nezávislé testy. Opera je téˇz relativnˇe nenároˇcná na operaˇcn´ı pamˇet’ poˇc´ıtaˇce, coˇz je jeden z hlavn´ıch argument˚ u pro jej´ı pouˇzit´ı na mobiln´ıch zaˇr´ızen´ıch. Snaˇz´ı se taktéˇz b´ yt uˇzivatelsky pˇr´ıvˇetivá, a to pˇredevˇs´ım moˇznost´ı zobrazován´ı v´ıce stránek v jednom oknˇe a také moˇznost´ı ovládán´ı (klávesové zkratky, gesta myˇs´ı, ovládán´ı hlasem).[23] Opera se snaˇz´ı d˚ uslednˇe ˇr´ıdit standardy konsorcia W3C. To znamená, ˇze weby vytvoˇrené podle tˇechto standard˚ u zobrazuje tak, jak byly navrˇzeny autorem. Naopak se m˚ uˇze stát,


37

ˇze stránky, které standardy nedodrˇzuj´ı (obvykle stránky urˇcené jen pro Windows Internet Explorer), se v Opeˇre nezobraz´ı zcela správnˇe. Novˇejˇs´ı verze Opery vˇsak jiˇz um´ı tyto stránky zobrazit bez vˇetˇs´ıch pot´ıˇz´ı.[23]

2.1.11

Autodesk 3ds Max x Blender

Autodesk 3ds Max je 3D modelovac´ı, animaˇcn´ı, renderovac´ı a kompoziˇcn´ı software od spoleˇcnosti Autodesk. Jde o jeden z nejlepˇs´ıch nebo dokonce ˇ ala vyuˇzit´ı je ˇsiroká, vyuˇz´ıvá se v postprodukci, pˇri nejlepˇs´ı program svého druhu. Sk´ v´ yrobˇe film˚ u a reklam, pro r˚ uzné vizualizace at’ uˇz v architektonice nebo konstrukci a také k tvorbˇe grafiky do poˇc´ıtaˇcov´ ych her. Autodesk 3ds Max

Blender je multiplatformn´ı open source aplikace zamˇeˇrená na vytváˇren´ı 3D model˚ u, animac´ı, rendering, postprodukˇcn´ı ˇcinnost a v neposledn´ı ˇradˇe interaktivn´ıch aplikac´ı. Kromˇe nástroj˚ u pro modelovan´ı, animaci a renderován´ı obsahuje Blender také GameEngine, ve kterém je moˇzné vytváˇret interaktivn´ı prezentace, pr˚ uchoz´ı vizualizace napˇr. interiér˚ u dom˚ u a poˇc´ıtaˇcové hry, vˇse pˇr´ımo v Blenderu pomoc´ı intern´ıho grafického editoru s moˇznost´ı doplnˇen´ı kódem v objektovˇe orientovaném programovac´ım jazyce Python. Blender

Vedle intern´ıho hybridn´ıho scanline/raytrace rendereru nab´ız´ı Blender také pˇr´ım´ y v´ ystup v extern´ım rendereru Yafray, kter´ y je rovnˇeˇz k dispozici zcela zdarma. Blender lze doplnit celou ˇradou rozˇs´ıˇren´ı ve formˇe Python skript˚ u, v nichˇz existuj´ı i velmi sloˇzité pluginy napˇr. pro generován´ı strom˚ u, trávy, zv´ıˇrec´ı srsti a pod., ˇci importn´ı a exportn´ı filtry pro komunikaci s jin´ ymi aplikacemi. Dalˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı jsou moˇzná pouˇzit´ım materiálov´ ych ˇci sekvenˇcn´ıch (postprodukˇcn´ıch) plugin˚ u, dodávan´ ych ve formˇe knihovn´ıch soubor˚ u.[27]

2.1.12

AutoCAD x Salome

AutoCAD je CAD program pro navrhován´ı, kreslen´ı, modelován´ı, projektován´ı a konstruován´ı ve 2D a 3D od spoleˇcnosti Autodesk. Uplatnˇen´ı najde hlavnˇe v pr˚ umyslu. AutoCAD

Salome je multiplatformn´ı open-source program pro Pre a Post processing numerick´ ych v´ ypoˇct˚ u.

Salome


38

Vlastnosti: • grafické uˇzivatelské prostˇred´ı • tvorba, u ´prava, import/export CAD model˚ u • správa studi´ı (vytváˇren´ı, u ´prava, uloˇzen´ı) • v´ ypoˇcty pomoc´ı jednoho nebo v´ıce extern´ıch ˇreˇsitel˚ u • zobrazen´ı v´ ysledk˚ u v´ ypoˇct˚ u (skalárn´ı, vektorové) 2.1.13

MS Visual Studio x Eclipse / NetBeans

MS Visual Studio je v´ yvojové prostˇred´ı od spoleˇcnosti Microsoft. Lze jej pouˇz´ıt k v´ yvoji jak konzolov´ ych aplikac´ı tak také k v´ yvoji grafick´ ych program˚ u. Má ˇradu vestavˇen´ ych jazyk˚ u jako je C/C++, VB.Net, C#. Podporu pro dalˇs´ı jazyky je potˇreba doinstalovat zvláˇst’, t´ yká se to tˇreba Pythonu, Ruby, Oxygene a dalˇs´ı. MS Visual Studio

Existuj´ı verze Visual Studia, které jsou separované pro r˚ uzné jazykové sluˇzby, jde o Microsoft Visual C++, Visual J#, Visual Basic, Visual C#.Dále naopak existuj´ı komplety bal´ık˚ u urˇcené pro urˇcité ˇcinnost v´ yvoje: • Microsoft Visual Studio 2010 Ultimate - Kompletn´ı nástroj pro návrh, testován´ı a nasazen´ı aplikac´ı • Microsoft Visual Studio 2010 Premium - Pro tvorbu kvalitn´ıch ˇskálovateln´ ych aplikac´ı • Microsoft Visual Studio 2010 Profesional - Prostˇred´ı urˇcené pro jednotlivé programátory • Microsoft Visual Studio Team Foundation Server - Nástroj pro ˇr´ızen´ı a správu verz´ı • Microsoft Visual Studio Test Profesional - Nástroj pro návrh test˚ u a testován´ı • Microsoft Visual Studio Team Explorer Everywhere - Nástroj pro v´ yvojáˇre v Eclipse • Microsoft Visual Studio 2010 Express - Pro studenty a zaˇcáteˇcn´ıky v omezené funkˇcnosti • Microsoft Visual Studio 2010 Shell - Pro tvorbu aplikac´ı vyuˇz´ıvaj´ıc´ı VS IDE SHELL


39

Eclipse je v´ yvojové prostˇred´ı primárnˇe urˇcené pro Javu. P˚ uvodnˇe jej vyv´ıjelo IBM, které ho uvolnilo pod open-source licenc´ı. Eclipse

Je to robustn´ı nástroj vhodn´ y k v´ yvoji softwaru jakéhokoliv rozsahu. Mezi jeho základn´ı vlastnosti patˇr´ı intelliSense, refactoring, integrovan´ y prohl´ıˇzeˇc CVS, integrace s Apache Ant a podpora zásuvn´ ych modul˚ u. Oficiáln´ım zdrojem zásuvn´ ych modul˚ u je Eclipse Plugin Central, kde jich je k nalezen´ı pˇres 1200. Napˇr´ıklad grafick´ y návrháˇr GUI, návrháˇr UML diagram˚ u, prohl´ıˇzeˇc Subversion, podpora jazyk˚ u C/C++, Python aj. • PyDev pro Python • PHPeclipse pro PHP • Eclipse PDT pro PHP • BIRT - nástroj pro vytváˇren´ı report˚ u [31] V´ yvojové prostˇred´ı NetBeans IDE je nástroj, pomoc´ı kterého programátoˇri mohou psát, pˇrekládat, ladit a distribuovat aplikace. Samotné v´ yvojové prostˇred´ı je vytváˇreno v jazyce Java - ovˇsem podporuje prakticky jak´ ykoliv programovac´ı jazyk. Existuje rovnˇeˇz velké mnoˇzstv´ı modul˚ u, které toto v´ yvojové prostˇred´ı rozˇsiˇruj´ı. V´ yvojové prostˇred´ı NetBeans je bezplatnˇe ˇs´ıˇren´ y produkt a jeho uˇz´ıván´ı nen´ı nijak omezeno. NetBeans

Kromˇe v´ yvojového prostˇred´ı je také dostupná v´ yvojová platforma NetBeans Platform, coˇz je modulárn´ı a rozˇsiˇriteln´ y základ pro vytváˇren´ı rozsáhl´ ych desktopov´ ych aplikac´ı. Nezávisl´ı dodavatelé softwaru nab´ızej´ı dodateˇcné moduly, které lze snadno integrovat a které mohou b´ yt pouˇzity k v´ yvoji jejich vlastn´ıch nástroj˚ u a ˇreˇsen´ı.[32] 2.1.14

Mathematica

Mathematica je program spoleˇcnosti Wolfram. Mathematica pˇredstavuje po dvacetiletém v´ yvoji svˇetovˇe nejznámˇejˇs´ı programov´ y systém pro provádˇen´ı numerick´ ych a symbolick´ ych v´ ypoˇct˚ u a vizualizaci dat. Znamená zásadn´ı pr˚ ulom, kter´ y velkou mˇerou rozˇs´ıˇr´ı moˇznosti a aplikovatelnost Mathematiky - umoˇzn ˇuje ˇreˇsit projekty libovolného rozsahu od rutinn´ıch v´ ypoˇct˚ u aˇz po velkosystémová ˇreˇsen´ı - a t´ım zmˇenit naˇse dosavadn´ı myˇslen´ı o v´ ypoˇctech. Kl´ıˇcov´ ymi rysy nové verze Mathematica jsou automatizované numerické a symbolické v´ ypoˇcty, u ´ˇcinná adaptivn´ı vizualizace, dynamická interaktivita a vysoce v´ ykonné programovac´ı prostˇred´ı.


40

D´ıky tomu nacház´ı Mathematica ˇsiroké uplatnˇen´ı zejména v oblasti vˇedecko-technick´ ych v´ ypoˇct˚ u, statistickém zpracován´ı dat, finanˇcn´ım managementu atd.[33] Mathematica je postavena na modulárn´ım systému, kde kernel provád´ı v´ ypoˇcty a je oddˇelen od front end ˇcásti aplikace, která zajiˇst’uje interaktivn´ı komunikaci s uˇzivatelem pomoc´ı grafického prostˇred´ı. Tento systém má oproti monolitick´ ym systém˚ um ˇradu v´ yhod. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt, ˇze jádro systému pobˇeˇz´ı na vzdáleném poˇc´ıtaˇci nebo serveru, kter´ y je v´ ykonnˇejˇs´ı neˇz lokáln´ı PC, kde pobˇeˇz´ı jen rozˇs´ıˇrené grafické prostˇred´ı. Nav´ıc nemus´ıme b´ yt odkázáni jen na jeden kernel, ale m˚ uˇzeme b´ yt pˇripojeni hned na nˇekolik souˇcasnˇe a t´ım zv´ yˇsit v´ ypoˇcetn´ı v´ ykon. 2.2

Probl´ emy pˇ ri sestavov´ an´ı

U sestavován´ı prvn´ı ˇcásti, t.j. LFS jsem narazil na nˇekolik drobn´ ych problém˚ u, které plynuly z chyb pˇri kompilaci, ale nejednalo se o nic, s ˇc´ım by si neporadila chv´ıle hledán´ı na googlu. Vˇetˇs´ı zádrhel pˇriˇsel v závˇeru prvn´ı ˇcásti, kdy se mˇelo kompilovat jádro. Byt’ jsem dodrˇzel postup uvádˇen´ y v pˇr´ıruˇcce, nastal problém s následn´ ym nabootován´ım systému. Podobné pot´ıˇze uˇz pár lid´ı ˇreˇsilo pˇrede mnou, ovˇsem jejich ˇreˇsen´ı nepˇrináˇselo v mém pˇr´ıpadˇe u ´spˇech. Problém spoˇc´ıval v tom, ˇze m˚ uj pevn´ y disk vyˇzadoval ke svému bˇehu modul, kter´ y se nedal zkompilovat jako souˇcást jádra. T´ım pádem bylo potˇreba vytvoˇrit initram, kter´ y by modul obsahoval. To by nebylo obt´ıˇzné vyˇreˇsit, pokud bych stále nepracoval pod hostuj´ıc´ım systémem. Initram se mi podaˇrilo vytvoˇrit, ale na hostuj´ıc´ı jádro, coˇz byl neˇzádouc´ı jev. Vˇse se mi podaˇrilo vyˇreˇsil tak, ˇze jsem jádro zkompiloval pro sv˚ uj hostuj´ıc´ı systém, ze kterého jsem si initram vzal a t´ım se vˇse vyˇreˇsilo. 2.3

ˇ sen´ı rolling updates a repozit´ Reˇ aˇ re

Po prostudován´ı vyuˇzit´ı rolling updates v tomto systému nastala otázka, jak vyˇreˇsit aktualizaci bal´ıˇck˚ u a celého systému. Na konec se vhodn´ ym ˇreˇsen´ım ukázalo b´ yt pouˇzit´ı distribuce Debian testing, kter´ y vyuˇz´ıvá rolling updates ve svém systému, je dostateˇcnˇe stabiln´ı a vyuˇz´ıvá stejn´ y bal´ıˇckovac´ı systém - APT. T´ım jsme se dostali k otázce repozitáˇre. Zde bylo nˇekolik variant, jedna z nich byla, vytvoˇren´ı plnohodnotného mirroru na lokáln´ım serveru. Toto ˇreˇsen´ı vyˇzadovalo minimálnˇe 40 GB m´ısta na disku. Byla by to zbyteˇcná zátˇeˇz pro pevné disky a zbyteˇcnˇe zabrané m´ısto, protoˇze by se vˇetˇsina bal´ıˇck˚ u ani nevyuˇzila. Nav´ıc by toto ˇreˇsen´ı vyuˇzilo jen velmi omezené mnoˇzstv´ı uˇzivatel˚ u. Dalˇs´ı ˇreˇsen´ı se nab´ızelo ve formˇe pouˇzit´ı repozitáˇre jako cache. Jde o pomˇernˇe jednodu-


41

chou, rychlou a u ´ˇcinnou alternativu k plnohodnotnému repozitáˇri. Na lokáln´ım serveru staˇc´ı nainstalovat bal´ıˇcek apt-cacher-ng, nastavit ip adresu a port, popˇr´ıpadˇe jeˇstˇe dalˇs´ı u ´pravy podle uváˇzen´ı administrátora. Následnˇe staˇc´ı upravit záznam v apt na lokáln´ı stanici a vˇse je vyˇreˇseno. Toto ˇreˇsen´ı jsem zvolil jako nejvhodnˇejˇs´ı hned z nˇekolika d˚ uvod˚ u. Nen´ı tˇreba m´ıt na serveru mirror celého plnohodnotného repozitáˇre, nen´ı omezeno jen jedn´ım systémem, ale mohou jej vyuˇz´ıt vˇsechny systémy zaloˇzené na bal´ıˇckovac´ım systému APT. Dalˇs´ı v´ yhodou je sn´ıˇzen´ı reˇzie linky uˇz pˇri pouˇzit´ı u dvou stanic na polovinu a na dalˇs´ıch stroj´ıch prob´ıhá stahován´ı bal´ıˇck˚ u jen v rámci rychlé lokáln´ı s´ıtˇe. 2.3.1

Nastaven´ı klienta

Nastaven´ı klienta je velmi jednoduché a jsou pro to dvˇe varianty. Prvn´ı variantou je pˇr´ım´ y zápis nastaven´ı s´ıtˇe, kde se do proxy nastav´ı ip adresa a port serveru, na kterém bˇeˇz´ı cache. V naˇsem pˇr´ıpadˇe server bˇeˇz´ı na adrese 195.113.96.128:3142. Ve druhé variantˇe je tˇreba vytvoˇrit v adresáˇri /etc/apt/apt.conf.d/ soubor 01proxy a do nˇej pˇridat ˇrádek Acquire::http { Proxy ”http://195.113.96.128:3142”; };. Po této jednoduché u ´pravˇe p˚ ujde pˇrenos dat pˇres náˇs server a vˇse je hotové s minimáln´ımi náklady na m´ısto. 2.4

V´ yukov´ y software na LiveCD

Zde je uveden´ y seznam program˚ u, obsaˇzen´ ych na LiveCD, které lze pouˇz´ıt ve v´ yuce na Fakultˇe aplikované informatiky Univerzity Tomáˇse Bati. Verze program˚ u jsou aktuáln´ı k 1. ˇcervnu 2011. • KDE4 (4.6.3) - Grafické prostˇred´ı • Octave (3.4.0) - Náhrada za Matlab • Libre Office 3.4 (3.4.0.2) - Kanceláˇrsk´ y bal´ık • QtiPlot (0.9.8.6) - Nástroj pro tvorbu graf˚ u • Gimp (2.6.11) - Rastrov´ y grafick´ y editor • Inkscape (0.48.1) - Vektorov´ y grafick´ y editor • Okular (0.11) - Prohl´ıˇzeˇc pdf soubor˚ u • Amarok (2.4.1) - Hudebn´ı pˇrehrávaˇc


42

• Kaffeine (1.1.2) - Multimediáln´ı pˇrehrávaˇc • K3b (2.0.2) - Vypalovac´ı program • Kile (2.1b5) - LaTexov´ y editor • Mozilla (3.1.10) - emailov´ y klient • Apache (2.2.17) - http server • Mozilla Firefox (4.0.1) - webov´ y prohl´ıˇzeˇc • Opera (11.11) - webov´ y prohl´ıˇzeˇc • Blender (2.57b) - 3D modelovac´ı program • Salome 5.1.5 - CAD program, náhrada za AutoCAD • NetBeans (7.0) - v´ yvojové prostˇred´ı • Mathematica (7.0.0) - program je nainstalován bez aktivace a licenˇcn´ıho ˇc´ısla, pro jeho pouˇzit´ı je tˇreba jej aktivovat. Jde o verzi programu zakoupenou fakultou, proto v tomto pˇr´ıpadˇe nen´ı vyuˇzita nejnovˇejˇs´ı verze. Ve svém operaˇcn´ım systému jsem nepouˇzil vˇsechny alternativy uvádˇené v práci. U tˇech program˚ u, kde bylo na v´ ybˇer z v´ıce moˇznost´ı jsem vybral jednoho nebo dva zástupce. Pˇr´ıkladem m˚ uˇzou b´ yt webové prohl´ıˇzeˇce, kde bylo moˇzné vybrat ze 3 program˚ u.


43

´ ER ˇ ZAV Tato práce se zamˇeˇrila na vyuˇzit´ı Linuxu na pracovn´ıch stanic´ıch ve vzdˇeláván´ı, zvláˇstˇe pak na Fakultˇe aplikované informatiky Univerzity Tomáˇse Bati. Byly nalezeny alternativn´ı programy k proprietárn´ımu softwaru. Nˇekteré open source programy se jiˇz ve v´ yuce u ´spˇeˇsnˇe pouˇz´ıvaj´ı. Pˇr´ıkladem mohou b´ yt programy Blender, Gimp, NetBeans. V teoretické ˇcásti ˇslo o snahu ˇctenáˇr˚ um pˇribl´ıˇzit struˇcnou historii operaˇcn´ıho systému Unix a Linux. Znaˇcná ˇcást pak byla vˇenována pˇredstaven´ı projektu Linux From Scratch a jeho jednotliv´ ym ˇcástem. D˚ uvodem v´ ybˇeru právˇe LFS byla osobn´ı touha poznat, jak cel´ y systém funguje, navazuje na sebe a co vˇse je potˇreba udˇelat k tomu, aby se z jednotliv´ ych ˇcást´ı a program˚ u stal plnohodnotn´ y systém. A to právˇe LFS umoˇzn ˇuje, nahlédnout do nitra operaˇcn´ıho systému. V´ yhodou takového zp˚ usobu je kvalitn´ı dokuˇ ek nemus´ı b´ mentace a podpora ze strany komunity, která na projektu pracuje. Clovˇ yt excelentn´ı programátor, aby zvládl tento, ne zrovna jednoduch´ yu ´kol. Praktická ˇcást práce se zamˇeˇruje na popis jednotliv´ ych program˚ u. Je uveden proprietárn´ı program a k nˇemu moˇzné alternativy, které je moˇzné v Linuxu pouˇz´ıt. Ne vˇsechny programy maj´ı ekvivalentn´ı náhradu. Takov´ ym pˇr´ıpadem byl program Wolfram Mathematica, má ovˇsem oficiálnˇe vydanou verzi pro Linux a je souˇcást´ı LiveCD, ale bez aktivace. Pro pouˇzit´ı je tˇreba program aktivovat. Jeˇstˇe jeden program se vymyká, a t´ım je QtiPlot. Ten je oficiálnˇe za poplatek, ale jeho zdrojové kódy jsou pod licenc´ı GNU/GPL a tud´ıˇz je moˇzné pouˇz´ıvat program zdarma pˇri sestaven´ı ze zdrojov´ ych kód˚ u. Bˇehem kompilován´ı operaˇcn´ıho systému nedoˇslo k závaˇzn´ ym problém˚ um. Vˇetˇsina se dala vyˇreˇsit pomoc´ı standardn´ıch metod, jako je vyhledán´ı na google.com nebo v mailing listech projektu. Jedin´ ym vˇetˇs´ım problémem bylo sestaven´ı jádra, kdy bylo potˇreba ˇ sen´ım bylo sestaven´ı jádra na hoskv˚ uli ovladaˇci pevného disku, pouˇz´ıt initram. Reˇ tuj´ıc´ım systému a pouˇz´ıt z nˇej initram.


44

´ ER ˇ V ANGLICTIN ˇ ˇ ZAV E This bachelor paper focuses on using operation system Linux in education, especially at Faculty of Applied Informatics of Tomas Bata University in Zlin. Alternative programs to proprietary programs have been found. Some open source programs are already successfully in use, for example Blender, Gimp, NetBeans. The theoretical part attempts to describe the history of operation systems Unix and Linux. The majority of this part dwells in the presentation of Linux From Scratch project and its constituents. The reason of choosing LFS as the key theme of this paper is a personal wish to get to know how all the system works, how its constituents make up a whole and what exactly is needed to be done so that the individual parts and programmes create fully effective operation system. One of the advantages of the LFS is that it makes it possible to look into the very heart of the operation system. Another advantage is the high quality documentation and support from the community members working on the project. It is not necessary to be an excellent programmer to manage this task successfully. The practical part of this bachelor paper focuses on the description of the selected programs. At the beginning, a proprietary program is stated and the following step presents possible alternatives that would function under Linux operation system. It must be said that not each program has its fully effective alternative. For example, Wolfram Mathematica is this case, but it has official Linux edition, which is a part of LiveCD, but without activation. The program has to be activated so that it can be used. Another exception is QtiPlot. Its official version has to be paid for, but its source code is under GNU/GPL licence, which makes it possible to use the free version of the programme when it is set up from the source code. No serious problems have occurred during the compilation of the operation system. Most of the difficulties have been dealt with successfully by using standard methods like searching in google.com or in the project’s mailing lists. The only problem which needed a special approach was building the kernel of the system. It was necessary to use initram because of the hard disc driver. The solution of this problem was found in building the kernel on a host system and using initram from it.


45

Reference ´ Jan; SKOCOVSK ˇ ´ Ludˇek. Operaˇcn´ı systém Unix a jazyk C. Praha [1] BRODSKY, Y, : SNTL, 1989. 368 s. ISBN 80-03-00049-1. ´ Karel. Root.cz [online]. 2001 [cit. 2011-05-09]. Historie OS UNIX. Dostupné [2] ZˇAK, z WWW: . [3] WELSH, Matt, et al. Pouˇz´ıv´ ame Linux. Brno : Computer Press, 2003. 659 s. ISBN 80-7226-698-5. [4] Linux - Dokumentaˇcn´ı projekt. Brno : Computer Press, 2003. 1001 s. Dostupné z WWW: <www.cpress.cz/knihy/K0819>. ISBN 80-7226-761-2. [5] NEMETH, Evi; SNYDER, Garth; HEIN, Trent R. Linux : Kompletn´ı pˇr´ıruˇcka administrátora. Brno : Computer Press, 2008. 984 s. ISBN 978-80-251-2410-9 ˇ ´ [6] DUSEK, CSC., Ing. Frantiˇsek. Uvod do pouˇz´ıv´ an´ı MATLAB. Pardubice : Univerzita Pardubice, 1999. 56 s. ´ COV ˇ A, ´ Jitka[online]. 2003 [cit. 2011-05-22]. Matlab. Dostupné z [7] KUDRNA WWW: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xkudrnac_ matlab.htm ´ IK, ´ Frantiˇsek. QtiPlot: Vytváˇrejte statistiky a grafy. LinuxPRESS [online]. [8] BART 2011, online, [cit. 2011-05-22]. Dostupn´ y z WWW: [9] Inkscape.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Inkscape. Dostupné z WWW: . [10] Adobe.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Adobe Reader X. Dostupné z WWW: [11] ABCLinuxu.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Kaffeine. Dostupné z WWW: [12] gwenview.sourceforge.net [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Gwenview. Dostupné z WWW: [13] ABCLinuxu.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Gwenview. Dostupné z WWW:


46

[14] switch2world.blog.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Gwenview - prohl´ıˇzen´ı obrázk˚ u v Linuxu. Dostupné z WWW: [15] k3b.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. K3b. Dostupné z WWW: [16] nero.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Nero. Dostupné z WWW: [17] microsoft.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Outlook 2010. Dostupné z WWW: [18] mozillamessaging.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Mozilla Thunderbird. Dostupné z WWW: [19] microsoft.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. MS Internet Explorer. Dostupné z WWW: [21] mozilla-europe.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Firefox. Dostupné z WWW: . [22] google.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Chrome. Dostupné z WWW: [23] Opera(prohl´ıˇzeˇc). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 14.5.2011 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: . [24] Opera.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Opera. Dostupné z WWW: [25] Operacesky.net [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. Opera ˇcesky. Dostupné z WWW: [26] Autodesk.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-23]. 3ds Max. Dostupné z WWW: [27] Blender3d.cz [online]. 2005 [cit. 2011-05-23]. Charakteristika programu Blender. Dostupné z WWW:


47

[28] Salome-platform.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-23]. Salome. Dostupné z WWW: [29] Autodesk.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-23]. AutoCAD. Dostupné z WWW: [30] Microsoft.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-23]. MS Visual Studio 2010. Dostupné z WWW: [31] ABCLinuxu.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-23]. Eclipse. Dostupné z WWW: [32] NetBeans.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-23]. NetBeans. Dostupné z WWW: [33] Mathematica.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-26]. Wolfram Mathematica 8. Dostupné z WWW: [34] Wolfram.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-26]. Wolfram Mathematica 8. Dostupné z WWW: ´ [35] JELINEK, Lukáˇs. OpenSUSE nab´ıdne rolling updates. LinuxPRESS 2010, online, [cit. 2011-05-26]. Dostupn´ y z WWW:


ˇ YCH ´ ˚ A ZKRATEK SEZNAM POUZIT SYMBOLU MIT VAX CSRG BSD SVID GNU RHEL LFS BLFS ALFS CLFS HLFS RPM DEB DPKG APT KDE PC

Massachusetts Institute of Technology Virtual Address eXtension Computer Science Research Group Berkley System Distribution System V Interface Definition GNU is Not Unix Red Hat Enterprise Linux Linux From Scratch Beyond Linux From Sratch Automated Linux From Scratch Cross-Compiled Linux Form sratch Hardened Linux From Scratch Red Hat Package Manager Debian Package Manager Debian package management system Advanced Package Tool K Desktop Enviroment Personal Computer

48


49

Seznam tabulek Tab. 1. Pˇrehled verz´ı MS Office 2010 .............................................................. 26

Linux From Scratch. Michal Pecha

Recommend Documents