KONCEPCE. Kniha III okres Pardubice

KONCEPCE PÉČE O PAMÁTKOVÝ FOND V PARDUBICKÉM KRAJI

Kniha III – okres Pardubice © ing. arch. Ladislav Svoboda 2004 Autor děkuje za pomoc těmto spolupracovníkům: - PhDr. F. Musilovi, který zpracoval historický základ stati o vývoji okresu - ing. arch. J. Peštovi, který zpracoval základní fotodokumentaci a podklady pro hesla z území Chvaleticka a Přeloučska, mimo území města Přelouče - E. Šípové, která se podstatným způsobem podílela na technickém zpracování map měst a okresu a výpočtu statistických přehledů - F. R. Václavíkovi, který zpracoval základní fotodokumentaci a podklady pro hesla z území okresu, mimo Chvaleticka, Přeloučska, MPR Pardubice a Dašic - A. Vrbasovi, který se podstatným způsobem podílel na technickém zpracování map měst

OBSAH knihy III Historicko architektonický vývoj na území okresu Pardubice Stručný vývoj památkové péče

Jednotlivé památkové rezervace a zóny okresu MPR Pardubice MPZ Dašice

Památková ochranná pásma Ochranné pásmo hradu Kunětická hora Ochranné pásmo MPR Pardubice Ochranné pásmo Zámečku v Pardubičkách Návrh ochranného pásma zámku v Cholticích

okres Pardubice - 3 -

Ostatní jednotlivé památky nebo potenciální památky okresu (Výběr z významnějších lokalit: Dolní Roveň, Holice, Choltice, Kladruby nad Labem, Lázně Bohdaneč, Opatovice nad Labem, Pardubice (mimo POP), Přelouč, Rohovládova Bělá, Sezemice, Svinčany, Uhersko, Zdechovice)

Sumární přehled nejdůležitějších navrhovaných opatření ve vztahu k jednotlivým obecním (městským) úřadům Malý okres Holice, Malý okres Pardubice, Malý okres Přelouč

Seznam nejohroženějších a nevyužívaných památek okresu Sumární přehled nejdůležitějších navrhovaných opatření


Historicko architektonický vývoj území okresu Pardubice Území tohoto okresu se po stránce geografické a historické výrazně liší od ostatních okresů Pardubického kraje. Téměř celé území okresu náleží oblasti tabulí, chybějí tu pahorkatiny a horské oblasti. Většinu území okresu vyplňuje Východolabská tabule (prům. nadm. výška 251, 5 m), resp. její část, Pardubická kotlina (prům. nadm. výška 283, 3 m), pouze do severovýchodního okraje okresu zasahuje Orlická tabule. Nejvýše položenou část okresu představují výběžky Železných hor na jeho západním okraji v okolí Chvaletic. Historická zvláštnost spočívá v tom, že od 16. století téměř celé území dnešního okresu náleželo jedinému panství – pardubickému a rozsah tohoto panství v podstatě zachoval i pardubický okres, a to přes všechny správní reformy až do současnosti. Výhodné geografické podmínky spolu s podmínkami pedologickými a klimatologickými byly významným činitelem při vývoji osídlení tohoto regionu. V období pravěku se zde vystřídali nositelé téměř všech pravěkých kultur od paleolitických lovců až k osídlení germánskému, slezsko-platenické kultuře starší doby železné dalo pohřebiště v Platenicích u Holic dokonce název. Pardubicko hrálo důležitou roli i od počátků slovanského osídlení. Některé nálezy (střep keramiky z Dražkovic a nedaleké sídliště v Třebosicích) dokládají počátky slovanského osídlení již od 6. století. I když v této době zřejmě větší část slovanské migrace Pardubickem jen procházela směrem do středních Čech, postupně se slovanské osídlení zahušťovalo. Neosídleno zůstávalo jen bažinaté území v oblasti labského oblouku a některé méně úrodné písčité oblasti východně od Pardubic. Význačnou roli v dalším rozvoji osídlení sehrálo založení benediktinského kláštera v Opatovicích. Tento první český od Prahy vzdálenější klášter podle zakládací listiny, která je však až padělkem 12. století, vznikl v roce 1073 v návaznosti na starší poustevnu, založenou blíže neznámým velmožem Mikulcem; ve skutečnosti klášter vznikl nejspíše až kolem roku 1086. Jeho hlavní majetky byly soustředěny jednak kolem dnešních Opatovic, jednak v okolí Přelouče. Od 12. století začali získávat majetky na dnešním Pardubicku i příslušníci knížecí družiny, kteří se stali předky nižší šlechty, jejíž majetky jsou však ve větší míře doloženy až ve 14. a 15. století. Prokazatelný je vztah čáslavského kastelána Předbora k Řečanům nad Labem. Předbor byl zakladatelem zdejšího románského emporového kostela, svěceného v r. 1165, při kterém snad bylo i jeho sídlo. Vlastnickým kostelem je zřejmě i tribunový kostel v Kojicích, postavený někdy kolem r. 1200, tribuna se předpokládá i v pův. románském kostele v Semíně (snad již z 1. poloviny 12. století?), pův. románským kostelíkem byla i sakristie kostela v Přelouči. Význačným starším sídelním centrem na Pardubicku byl i knížecí lovecký dvůr Chvojno (dnešní Vysoké Chvojno), připomínaný v letech 1139–1140 v souvislosti se smrtí knížete Soběslava I. (přesněji nelokalizován). Vzhledem k intenzívnímu vývoji osídlení na Pardubicku již do počátku 13. století, vrcholná kolonizace 13. a 14. století zde nehrála takovou roli jako v jiných částech kraje. V této době docházelo jen k výraznějšímu zahuštění staršího osídlení, k rozsáhlejšímu novému osídlení došlo zřejmě jen v bažinaté oblasti labského oblouku a v oblasti královského loveckého revíru mezi Loučnou a Orlicí na hranici Východolabské a Orlické tabule. Na majetcích opatovického kláštera došlo v této době především k rozšíření a vnitřnímu přeorganizování starších sídlišť a změně Přelouče v tržní centrum panství udělením privilegií od krále Přemysla II. v roce 1261. Otevřenou otázkou zůstává vztah původního hradu na Kunětické Hoře, jehož existence byla odkryta až při nejnovějších archeologických a architektonických výzkumech a k jehož dějinám v této době nemáme žádné písemné prameny, k opatovickému klášternímu panství. Nelze vyloučit, že hrad okres Pardubice - 5 -

vznikl a po určitou dobu existoval jako obranné centrum tohoto klášterního panství; za pravděpodobnější však považujeme, že vznikal podobně jako hrad na Osuli nad Vítějovicemi u Prachatic jako pevný opěrný bod královské moci a po tragické smrti Přemysla na Moravském poli zůstal nedostavěn. Vrcholná kolonizace příliš neosídleného bažinatého území na soutoku Chrudimky a Labe a v labském oblouku začala asi až v 2. polovině 13. století, kdy pravděpodobně na výše položené terase nad pravým břehem nejdolnějšího toku Chrudimky vznikl na území dnešních Pardubiček klášter cyriaků (křižovníků s červeným srdcem) s kostelem sv. Jiljí, doložený poprvé v roce 1295. Snad současně s klášterem vzniká přímo na soutoku obou zmíněných řek (levý břeh Chrudimky a Labe) tvrz jako zárodek budoucího města. Zakladatele kláštera ani tvrze však neznáme. Faktem je, že poprvé je šlechtické sídlo v Pardubicích doloženo až v roce 1318 přídomkem, který používal Půta, příslušník rozrodu Ronovců, používající též přídomku z Frýdlantu a z Dubé. Půtovi potomci postoupili tvrz kolem roku 1330 Arnoštovi z Hostyně, který teprve při tvrzi založil nové město (dnešní Pardubice) a pravděpodobně i některé okolní vsi. Jedním z nejznámějších držitelů Pardubic se potom stal Arnoštův syn, rovněž Arnošt, který poprvé začal po Pardubicích používat přídomku (poprvé v roce 1342) a stal se prvním pražským arcibiskupem. Zřejmě právě on postavil na místě tvrze dvoupalácový hrad, „se všemi příkopy a hradbami“ zmíněný v provolání dědictví po jeho smrti v r. 1384. Převážně plochostropá, přinejmenším jednopatrová stavba byla ve středním díle severního paláce opatřena dvěma poli křížové žebrové klenby. K východní spojovací hradbě byla přiložena hranolová věž, jejíž polohu lze vysvětlit jen blízkou polohou brány, možná i vnější, v parkánové zdi. V době vrcholné kolonizace vzniklo dále na území na pravém břehu labského oblouku nevelké a krátce existující panství Blatník. Ves Blatník (dnes zaniklá lokalita v areálu chemičky v Rybitví), vzniklá snad již v rané kolonizaci a poprvé připomínaná v roce 1244, přešla blíže neznámým způsobem na příslušníky rodu z Cimburka, kteří zde postavili vodní hrad a snad založili či povýšili na město Bohdaneč, která se stala ekonomickým centrem tohoto panství. Jako majetek příslušníků rodu z Cimbuka je Blatník doložen v roce 1339, v roce 1377 prodal Blatník s příslušenstvím Albrecht z Cimburka opatovickému klášteru. Tím byly dále posíleny majetkové klášterní pozice. Význačnější doplnění starší sídelní sítě na dolním toku Loučné ve východní části Východolabské tabule představovala přestavba starších Sezemic, doložených již v roce 1227, na městečko v souvislosti se založením zdejšího ženského cisterciáckého kláštera před rokem 1267. Klášter poměrně skromného, zřejmě šlechtického nadání (kromě městečka mu patřilo 10 vesnic) byl v roce 1421 zcela zničen husity, naštěstí se však dochoval kostel, postupně budovaný od 3. čtvrtiny 13. století do 80. let 14. století. Tehdy vznikla výtvarně nejcennější severní kaple sv. Anny s obkročnou žebrovou klenbou, vybíhající z konzolek s lidskými maskami, blízkými parleřovským hlavičkám na sv. Vítě v Praze. Poslední oblastí na Pardubicku, kde se výrazněji projevila vrcholná kolonizace, byla oblast královského loveckého revíru na rozvodí mezi Orlicí a Loučnou. Koloniazce tohoto regionu začala pravděpodobně založením Albrechtic nad Orlicí (dnes však nejsou na Pardubicku), připomínaných již v souvislosti s boji proti Braniborům po roce 1278, které se snad měly stát hlavním centrem kolonizovaného loveckého revíru místo staršího výše zmíněného loveckého dvora Chvojna. V městečko s tvrzí bylo v souvislosti s vrcholnou kolonizací přebudováno i samotné Chvojno. Tvrz však nebyla přímo v areálu městečka, zaujímajícího prostor původního dvora, ale pod návrším, v dnešním Chvojenci, kde jsou dosud patrny zbytky velkolepého vodního tvrziště, pův. zřejmě se třemi soustřednými příkopy. Na vzniku vsí v loveckém revíru se podílelo jak české (např. Hoděšovice, Běleč), tak i německé obyvatelstvo (o tom svědčí německá toponyma Ekleinsdorf - Holice, Titzmansdorf – Ostřetín, , Hermansdorf – Ředice a Waltersdorf –


Roveň). Toto nově kolonizované území však panovník dlouho neudržel a v roce 1336 ho král Jan postoupil do zástavy bratřím Pertoltovi, Jindřichovi II. a Janovi z Lipé. Jako centrum panství je tehdy uváděno městečko Chvojno s tvrzí, Albrechtice jsou charakterizovány jen jako ves. Po několika majetkových změnách získal tuto oblast v roce 1358 Jan ze Šternberka z chlumecké větve rodu, předek Holických ze Šternberka, který centrem svých majetků však učinil Holice, kde založil i tvrz (dochov. tvrziště). Na Pardubicku je od 14. století doložen i větší počet statků nižší šlechty s tvrzemi, většina těchto tvrzí však v pozdějším vývoji vzhledem k připojení k sousedním větším panstvím (Pardubice, Choltice) zanikla. Větší zbytky tvrzí se zachovaly jen ve Svojšicích (doložena přídomkem v roce 1365, výslovně až v roce 1405) a pozoruhodný terénní reliéf po tvrzi Sušiny u Žáravic. Zbytky tvrzišť jsou dále zachovány např. v zaniklých Lepejovicích, Valech a Štěpánově u Přelouče, Starých Čívicích a Krchlebech u Pardubic. Architektonicky podstatně výmluvnější jsou gotická jádra mnoha kostelů z předhusitského období (unikátně se dochovala archívní dokumentace zaniklých, a to i dřevěných kostelů na komorním panství), opět potvrzující hustotu zdejšího osídlení. Ve 2. polovině 13. století vznikají kostely v Opatovicích nad Labem, Kuněticích, Třebosicích, Turkovicích, Starých Ždánicích (zaklenutí presbytáře mladší, ze 30. let 14. století), Rosicích (kolem r. 1300), Lepějovicích, později v Živanicích, Rohovládově Bělé (kolem 1340), v polovině 14. století nynější kostely v Pardubičkách, Vápně a Dřítči, ve 2. polovině 14. století kostely v Přelouči (dostavba) a Jezbořicích. Významnou přestavbou prošel podle D. Líbala již v poslední čtvrtině 14. století kostel v Opatovicích nad Labem: klenba presbytáře přímo navazuje na klenební řešení P. Parléře v západním poli svatovítské sakristie a svatováclavské kapli. Předhusitského původu je i zdejší věž se zděnou jehlancovou helmicí a cimbuřím stejně jako podobná věž ve Starých Ždánicích. Význačnou roli sehrálo Pardubicko v husitské revoluci. Již v roce 1415 jako jeden z prvních projevů společenské krize došlo k přepadení a vydrancování opatovického kláštera, které zorganizovali Jan Městecký z Opočna a Oto z Bergova. V roce 1420 se opět tento klášter stal cílem útoku východočeských orebitů a hradeckých stoupenců husitství. Definitivně byl klášter zničen na jaře 1421, kdy ho při východočeském tažení Jana Žižky zničil hejtman Diviš Bořek z Miletínka (klášter zcela zanikl, stával v místech opatovického mlýna na břehu Labe) a zmocnil se jeho majetku. Na Kunětické hoře snad s využitím zbytků staršího hradu vytvořil svoji vojensko-mocenskou základnu (jako vojenský tábor zřejmě sloužilo rozsáhlé nádvoří), odkud podnikal další vojenské výpravy zpočátku jako stoupenec husitů, později jako představitel křídla husitů klonícího se ke spolupráci se Zikmundem (proto v roce 1423 poražen Žižkou u Strachova dvora u Hradce Králové, odkud utekl na Kunětickou horu). Při jarním tažení Jana Žižky v roce 1421 byl rovněž zničen cyriacký klášter v Pardubičkách. Jarnímu tažení Jana Žižky předcházel v lednu 1421 útok již zmíněného Jana Městeckého, který se stal stoupencem Zikmundovým, podporovaného kutnohorskými měšťany na Přelouč, kde útočníci zajali skupinu husitských bojovníků, kteří potom byli v Kutné Hoře naházeni do šachet. Majitelé Pardubic bratří Viktorin a Boček z Kunštátu se hlásili k husitství, stejně jako majitel Holic Smil Holický ze Šternberka a někteří příslušníci nižší šlechty z Pardubicka. Proto tato místa nebyla předmětem útoku husitských vojsk. Zbohatlý Diviš Bořek z Miletínka, který během husitství několikrát měnil svoji politickou příslušnost a nakonec se podílel na porážce revolučního vojska u Lipan, získal v roce 1435 pardubické panství, v roce 1436 mu císař Zikmund dal do zástavy i panství opatovického kláštera s Kunětickou Horou, ale již v roce 1437 zemřel. K úplnému spojení pardubického a kunětickohorského (opatovického) panství došlo až na konci 15. století, kdy obě panství získal jeden z nejvýznačnějších představitelů tehdejší šlechty Vilém z Pernštejna. Vláda rodu Pernštejnů představuje v dějinách


Pardubicka jednu z nejvýznačnějších etap. Vilém z Pernštejna věnoval velkou pozornost přestavbě hradů na Kunětické hoře i v Pardubicích v reprezentační pozdně gotická sídla (uvažuje se i o přímé účasti Hanse Spiesse) s pozoruhodným opevněním (zvláště zemní opevnění pardubického zámku, dokončené asi v r. 1511 a umožňující již plně novověký způsob dělostřelecké obrany z koruny valu, vyvolávalo značnou pozornost). Po požáru v roce 1507 zahájil i rozsáhlou přestavbu města Pardubic, které se mělo stát reprezentačním českým pernštejnským rezidenčním městem. Vrchnost proto všemožně podporovala do značné míry typizovanou výstavbu měšťanských domů. I město bylo změněno v pozoruhodnou vodní, v principu bastionovou pevnost. Důležitou složkou budování pardubické fortifikace se stala výstavba kanálu Halda, který spojil řeky Loučnou a Chrudimku a stal se hlavním zdrojem vody pro městské příkopy. Práce řídil mistr Pavel, školený v okruhu pražské hradní huti B. Rieda a kameníka W. Rosskopfa. V souvislosti s výstavbou města byl nově založen přímo nad vodními příkopy pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje (1507–1514), který se měl stát nekropolí české větve rodu, a u staršího farního kostela Zvěstování Panny Marie, který vznikl již při založení města Arnoštem z Hostyně, byl v roce 1516 zřízen minoritský klášter (presbytář kostela byl při obnově po požáru opatřen sklípkovou klenbou). Celé Pardubicko význačně zasáhla ekonomická činnost Vilémova. Vilém jako vynikající ekonom postupně skoupil většinu drobných rytířských statků na Pardubicku a vytvořil rozsáhlé panství (v podstatě území dnešního okresu Pardubice s výjimkou nejzápadnější části, kde se udržel statek choltický a zdechovický), ke kterému patřilo 6 městeček a na 130 vsí. Význačnou složkou Vilémovy činnosti bylo rybnikářství. Pardubické panství se stalo po jihočeských panstvích Rožmberků největší rybníkářkou oblastí v Čechách (počet rybníků bývá uváděn kolem 300). Pochopitelně, že tato Vilémova činnost výrazně změnila vzhled krajiny na Pardubicku. V souvislosti s budováním rybníků (zachována je jen malá část, nejvýznamnější je rybník Bohdanečský) byla kolem roku 1513 vybudována pozoruhodná vodohospodářská stavba – Opatovický kanál, která propojila oblast kolem labského oblouku mezi Opatovicemi a Přeloučí a stala se hlavním vodním zdrojem pro napájení rybníků v této oblasti. Na celkový vzhled krajiny na Pardubicku mělo vliv i založení obor a to u Kladrub a pod Kunětickou Horou v místech dnešní vsi Ráby. Zánik majetků nižší šlechty měl za následek také zánik většiny jejich sídel, k větším úpravám sídel nižší šlechty v 16. století došlo jen v Cholticích a Zdechovicích, neboť tyto majetky nižší šlechty nebyly pernštejnským dominiem pohlceny. Venkovských kostelů vzniká v tomto období na Pardubicku již minimum: zdá se, že struktura byla již naplněna. Koncem 15. století byl postaven kostel Všech svatých ve Stojicích. Gotická malba je výlučně spojena s interiéry kostelů. Ve 3. čtvrtině 14. století vznikly figurální malby v presbytáři v Třebosicích (mj. zemští patroni, andělé, sedící Kristus apod.), řazené k pozdním projevům tzv. „kresebného stylu“, a koncem 14. století v Kuněticích, které přes hrubé přemalování po svém objevení v r. 1897 prozrazují vliv okruhu Mistra třeboňského oltáře a mají i zajímavou ikonografii (sv. Voršila plující s pannami po Rýně aj.). Nejpozdnější gotika v opakujících se reliéfech pernštejnské erbovní pověsti v Pardubicích i na Kunětické hoře poskytuje první zachované výraznější projevy mimosakrální sochařské práce. Další etapa výstavby města Pardubic, a to již pod vlivem renesance, nastala po požáru celého města v roce 1538, za Jaroslava z Pernštejna. Výstavba proběhla podle jednotného plánu, který určil zásady pro podobu průčelí domů. Jako jednotící ukončující prvek byla zvolena obloučková atika, původem benátská, umožňující totožné pojednání i různě širokých front. V této době bylo dokončeno i opevnění a hlavní vstupní brána do


města od západu (Zelená) byla dokončena v roce 1542 jako reprezentační stavba s bohatě členěnou, ještě dosti gotizující střechou. Současně s přestavbou města začala i další, a to již renesanční přestavba pardubického zámku, plně dokončená až po roce 1560. Pernštejnskými přestavbami se zámek stal pravou pokladnicí jemné kamenosochařské a malířské práce, názorně a ve vysoké výtvarné kvalitě ilustrující přerod pozdní gotiky v renesanci; architekturu doplňují i malované kazetové a trámové stropy. Charakteristické pernštejnské terakoty byly použity i na stavbách v okolí: údajně na zámečku v Rábech a přinejmenším na dvou stavbách v Bohdanči, na radnici je z nich vyskládán i portál. Poslední příslušník rodu z Pernštejna, Jan, pro dluhy prodal pardubické panství v roce 1560 císaři Ferdinandu I., který ho koupil pro svého syna Maxmiliána. Majetkem habsburských panovníků zůstalo panství až do 2. poloviny 19. století. V prvních letech habsburské vlády byly ukončeny zejm vložením arkád k západnímu křídlu renesanční úpravy pardubického zámku. Význačným činem Maxmiliánovým bylo založení hřebčína v Kladrubech nad Labem v roce 1563 v návaznosti na existenci starší pernštejnské obory v těchto místech, který se stal známý chovem tzv. kladrubských koní. Součástí hřebčína se stal nevelký jednopatrový renesanční zámek, na kterém Maxmilián II. často pobýval. Fakt, že se Pardubice staly na 300 let komorním panstvím, výrazně ovlivnil další osud města Pardubic a jeho renesanční podoby. Fakt, že Pardubice přestaly být rezidenčním městem, způsobil, že nebyl ze strany majitele (císařského dvora) zájem o jejich modernizaci a přestavbu, takže se město zachovalo bez větších změn v podobě, kterou mu vtiskly Pernštejnové. Pokud jde o zámek, znamenala císařská vláda zvláště od konce 17. století úpadek, neboť část interiérů byla nevhodně upravena na menší úřednické byty a kanceláře bez ohledu na jejich uměleckou hodnotu. Tyto zásahy byly odstraněny až současnými úpravami. Některé kostely byly renesančně upraveny, novostaveb však vznikalo pomálu: takovou byl údajně kostel v Horním Jelení z r. 1602 (stavebník Heřman z Bubna), v r. 1863 zbořený. Výrazná však byla v 60. letech 16. století renesanční přestavba kostela sv. Jana Křtitele v Pardubicích (měl i lunetovou římsu). Renesanční plastika i malba konečně plně vykročila z lůna sakrální architektury. U pardubického zámku lze upozornit zejm. na hlavní portál z r. 1529, tesaný poučeným umělcem (edikula s baňatými sloupy a segmentovou supraportou lombardského původu předešla dokonce podobnou zámeckou bránu v Drážďanech, od níž se odvíjela saská renesance), a reliéfy na zámeckém mostě z r. 1541, působivé naopak naivní zlidovělou formou. Jemná ornamentika portálů byla i východiskem k výrobě forem pro hromadně vyráběné terakoty. V r. 1539 byly do kostela sv. Bartoloměje vloženy empory, jejichž plné zábradlí bylo opatřeno 64 polychromovanými figurálními a ornamentálními reliéfními kazetami, opět zlidovělých forem. Z maleb je nejdůležitější raná výzdoba tzv. Vojtěchova sálu (1532) pardubického zámku, zahrnující kromě iluzívních architektonických doplňků dvě velké kompozice: Samsona a Dalilu (jediné pole zobrazuje děj kontinuálně rozložený do několika scén) a symbolistní Zákon a Milost (křesťanská zvěst Pavlovy epištoly Římanům), ovlivněné jihoněmeckou malbou. Nepříznivě do dalšího vývoje Pardubicka zasáhla třicetiletá válka. Zpočátku byl sice region průchodu vojsk ušetřen, neboť ležel stranou hlavních komunikací, ale v letech 1639, 1643 a 1645 došlo k delšímu obléhání města Švédy. Švédové vzhledem k dobrému opevnění město ani jednou nedobyli, ale obléhání město velmi poškodilo. V roce 1645 po neúspěšném obléhání Pardubic Śvédové alespoň vypálili okolní vsi a městečka Sezemice a Holice. Po skončení války bylo podle berní ruly v přímo v městě Pardubicích 51 rozbořených domů, z toho se 4 opravovaly, a na předměstí 23 pustých domů. V Sezemicích se připomíná 6 pustých domů, které se však opravují, a v Holicích rovněž 6


takových domů. V Přelouči bylo 22 pustých domů, které se opravovaly. Zdá se tedy, že skutečně švédskými vpády byly nejvíce poškozeny samotné Pardubice. Druhá polovina 17. a počátek 18. století byly ve znamení postupného odstraňování válečných škod. Na rozdíl od jiných oblastí Pardubického kraje se na území okresu Pardubice ve výraznější míře neuplatnilo baroko. Souviselo to s tím, že Pardubice přestaly být rezidenčním městem a pro občasný pobyt panovníka (např. Leopold I. v roce 1680, kdy hledal v Pardubicích útočiště před morem) plně dostačoval zámek vybudovaný Pernštejny. Nejvýznačnější stavební akcí císaře na panství byla v době po třicetileté válce přestavba zámku a kostela v Kladrubech na počátku 18. století (účast F. M. Kaňky a K. I. Dienzenhofera). Na Pardubicku nevznikla žádná poutní místa, docházelo však k četným úpravám nebo náhradám starších kostelů v jednotlivých místech. Nejhodnotnějšími novostavbami jsou kostely v Dašicích (1677 – 1709) a v Holicích (1736–1739, snad K. I. Dientzenhofer). Jiný pražský dvorní stavitel, Tomáš Haffenecker (asi 1678-1730) navrhl plány kostela sv. Gotharda ve Vysokém Chvojně (1729), sv. Petra a Pavla (1782) v Moravanech a farního kostela sv. Máří Magdaleny v Bohdanči (1737). Běžnějšími jednolodními stavbami jsou např. kostel sv. Václava v Mikulovicích (1768-69) s Kramolínovými freskami a kostel Nanebevzetí P. Marie (1704) v Uhersku. Častým příslušenstvím církevní architektury na Pardubicku byly zvonice, stojící v sousedství kostela,mnohdy jen dřevěné a obnovované i z předchozích období. Za nejvýznačnější barokní stavbu šlechtického sídla je možno považovat výstavbu (nedokončeného) zámku v Cholticích, které zůstaly centrem samostatného panství (1683 – počátek 18. stol., stavebník Romedius Konstantin Thun, umělecky nejcennější částí je raně barokní kaple sv. Romedia se vskutku bohatou štukovou a freskovou výzdobou), barokně byl v 18. století upraven i zámek ve Zdechovicích (Paarové). Do vývoje Pardubicka opět nepříznivě zasáhly války Marie Terezie s Pruskem (1740–1763). V průběhu válek bylo Pardubicko několikrát obsazeno pruskými vojsky (1741, 1744 ovládnutí Pardubic, 1742 po vítězné bitvě u Chotusic pruské drancování v Přelouči, v roce 1758 v Holicích na Staré poště nocoval pruský král Fridrich II, jeho vojáci tehdy vydrancovali radnici). Tak jako architektury, tak i barokové plastiky, které se v pardubickém okrese zachovali, reprezentují svým uměleckým významem většinou jen průměrnou lokální produkci. V Pardubicích působil sochař Jakub Teplý (1729-1802), který vytvořil sochy českých patronů na Mariánském sloupu a kamenné plastiky sv. Jana Nepomuckého a Františka de Pauli na mostě před zámkem. Jeho plastiky sice nejsou vysoce umělecky hodnocené, jsou téměř v řezbářském smyslu pojaté, postrádají plastického sochařského cítění a smyslu pro dynamické rozložení hmoty, Pardubicím i hravým štukovým pojednáním fasád vtiskl Teplý již v období nastupujícího klasicismu neopakovatelnou atmosféru a kolorit. Z barokního údobí se k výraznějším pracím řadí ještě soubor soch z doby okolo poloviny 18. století - sochy sv. Václava, Barbory a Norberta v Dašicích, spadající do okruhu sochařské dílny M. B. Brauna. Pozoruhodným projevem raně barokní štukatérské (do r. 1695, A. Nuvolone) a freskařské práce (G. de Rossi?, J. Steger z Augsburku, M. A. Lubinský z Olomouce) je osmiboký, kupolí završený prostor zámecké kaple sv. Romedia v Cholticích. Pokročilejší baroko se v regionu projevilo (nepočítáme-li běžnou nástropní malbu v kostele ve Zdechovicích) až v nejpozdnějším baroku freskami V. Kramolína v kostele v Sezemicích (údajně až v r. 1784). Týž prý o šest let dříve (!), spíše však později vytvořil žánrově i iluzívním rámováním jednoznačně empírové nástěnné malby v hlavním sále fary ve Svinčanech. Význačnou roli hrálo císařské pardubické panství v souvislosti s realizací snah o poddanské reformy, které navrhoval císařský rada František Antonín Raab (1722 – 1783),


spočívající v omezení roboty a rozdělení šlechtické půdy mezi poddané za určité platy. Pardubické panství jako majetek císaře bylo zvoleno k ověřování těchto názorů. Změny probíhaly hlavně v 70. a 80. letech 18. století. Byly zrušeny některé vrchnostenské dvory a rovněž rybníky a jejich půda postoupena novým poddaným, kteří na Pardubicko přišli hlavně ze Slezska a Kladska (šlo především o katolíky, kteří po záboru Slezska byli nespokojeni s náboženskou situací v těchto oblastech, kde bylo podporováno Lutherovo náboženské učení). Rušení rybníků a jejich změna v ornou půdu měla za následek ztrátu rybnikářského charakteru Pardubicka. Ze vsí, které v této době vznikly, připomínáme alespoň Ráby pod Kunětickou Horou, vzniklé v místech Podhůrského dvora a bývalé dančí obory a pojmenované podle tvůrce reformy. K dalším vsím vzniklým v této době patří např. Moravanské, Velkolánské, Malolánské a Jesničánky pojmenované většinou po rybnících, na jejichž území vznikly. Obyvatelstvo těchto míst se záhy počeštilo. Na Pardubicku našel odraz i toleranční patent z roku 1781. Nekatolíci záhy vytvořili náboženskou obec v Bukovce, která se na rozdíl od většiny území východních Čech hlásila k náboženství Lutherova vyznání. Původní zdejší dřevěná modlitebna byla v roce 1861 nahrazena novou pseudorenesanční stavbou. Naopak zpočátku výrazněji neovlivnily Pardubicko hospodářské reformy. Města pardubického okresu zůstávala až do poloviny 19. století především řemeslnickými centry, manufakturní výroba se zde neobjevuje, i když císařská či komerční silnice, spojující Prahu s Moravou, vybudovaná kolem roku 1820, procházela Holicemi, kde byla i poštovní stanice a postupně se síť nově budovaných silnic přiblížila k Pardubicím a Přelouči. Rozhodujícím mezníkem v hospodářském vývoji se stal až rok 1845, kdy byla otevřena železnice Olomouc – Praha, procházející oběma jmenovanými městy (Holice, kterým se železnice vyhnula, naopak tehdy na významu poklesly). Období klasicismu v podstatě nevytvořilo na Pardubicku žádnou „velkou“ architekturu, jeho směsice se zlidovělým barokem však vytvořila hravý sloh, který se projevil zděným překryvem během 19. století na vesnici (Horní Roveň, Zdechovice), ale zejména při zděné přeměně Bohdanče, Dašic a Sezemic a dalších městeček. Pouze v Přelouči, zejm. u skupiny domů na jižní straně náměstí, lze hovořit o klasicismu. Původní roubená lidová architektura Pardubicka náležela k polabskému typu s dlouhým, k ulici štítově orientovaným stavením, integrujícím v sobě obytnou část i stáje (Bílé Vchynice, Horní Roveň aj.) V životě Pardubic 1. poloviny 19. století hrála význačnou roli zdejší jezdecká posádka (pozdější jezdecká kasárna stávala v místech obchodního domu Prior), jejíž důstojnický sbor měl velký vliv na to, že Pardubice, i když v této době nebyly ekonomickým centrem, se staly význačným centrem společenského života rakouské šlechty. Od roku 1841 se zde začaly pořádat velké parforsní hony, které probíhaly v širokém okolí města a na které se začala sjíždět rakouská šlechtická smetánka. Tyto hony byly organizovány až do roku 1913. V souvislosti s parforsními hony se od roku 1856 začaly pořádat i dostihy, pro které bylo vybudována první závodiště u Popkovic. Tyto dostihy se staly základem tradice, z níž vyrostla Velká pardubická steeple chase, jejíž první ročník se jel v roce 1874. S těmito společensko sportovními akcemi souvisel i vznik pardubického Zámečku, reprezentačního sídla, které si pro pobyt v Pardubicích v době zmíněných akcí postavili příslušníci slezského šlechtického rodu Larischů v letech 1884– 1885 podle plánu architekta Frant. Schmoranze. Napojení Pardubicka na železniční síť v roce 1845 tedy znamenalo výrazný přelom v životě hlavně samotných Pardubic. Do Pardubic se od té doby postupně přesunovalo hospodářské a politické centrum bývalého Chrudimského kraje, když Chrudim vzhledem k vzdálenosti od hlavní železnice začala význam ztrácet. Přesun správního významu na Pardubice se projevil již v roce 1850 při nové správní organizaci monarchie, která


nahradila dřívější patrimoniální zřízení. Pardubice se staly v roce 1850 sídlem tzv. krajské vlády (fungovala do konce 50. let), které podléhaly okresní úřady na území bývalého chrudimského a zčásti i čáslavského kraje. V Pardubicích kromě toho bylo zřízeno okresní hejtmanství, které se dělilo na 3 soudní okresy Holice, Pardubice a Přelouč. Rozsah území okresního hejtmanství se v podstatě kryl s územím pardubického komorního panství, pouze na západě byla připojena území dvou patrimoniálních úřadů – Choltic a Zdechovic. Zřízení okresního soudu v Přelouči a Holicích znamenalo proti předchozí době vzestup správního významu těchto míst, naopak význam správního centra ztratily Choltice a Zdechovice. Pro další správní reformy (1949, 1960) včetně vzniku pověřených úřadů k 1. 1. 2003 je charakteristické, že rozsah území pardubického hejtmanství z roku 1850 se téměř neměnil, pouze v letech 1949–1960 a opět od roku 2003 se Přelouč a Holice stávají plnoprávnými správními celky. I po vytvoření nové státní správy zůstaly Pardubice sídlem ředitelství císařského velkostatku, které však nyní plnilo již jen hospodářské funkce. Přes reformy z konce 18. století se však pardubický velkostatek jevil císařskému dvoru jako ztrátový a proto nakonec v roce 1863 byl prodán Rakouské národní bance a potom postupně rozprodán na několik částí. Tzv. čívický díl koupil v roce 1864 Karel Chotek, nejvyší purkrabí, v roce 1884 koupil tzv. dašický díl Alexandr Pallavicini a zbytek panství získal Richard Drasche z Witinberga. V souvislosti s těmito změnani v držbě bývalého pardubického císařského velkostatku byla na Pardubicku postavena sídla nových majitelů nazývaná někdy vily, někdy zámky a to ve Starých Čívicích, v Rábech na úpatí Kunětické Hory (Richard Drasche z Wartinberga) a ve Vysokém Chvojně (Alexandr Pallavicimi), k němuž patřil pozoruhodný park. V důsledku napojení na železnici se v 2. polovině 19. století začal v Pardubicích rychle rozvíjet moderní průmysl. Kromě průmyslu potravinářského, daného zemědělským zázemím města (lihovar – 1867, cukrovar – 1869, pivovar – 1871, výroba kávovin – 1897) to bylo strojírenstv,í zaměřené hlavně na výrobu zařízení pro mlýny a potravinářské závody (od roku 1866, v roce 1872 vzniká význačná firma Josefa Prokopa) a počátky chemického průmyslu (rafinerie minerálních olejů – 1889 –David Fanto, dnešní Paramo). Vzestup města nebyl nijak podstatněji ovlivněn válečnými událostmi v roce 1866. Rychlý rozvoj průmyslu, na rozdíl od mnoha jiných měst, nezasáhl negativně do podoby dosud zachovalého historického jádra města. Zmíněné průmyslové závody nepronikly do centra města, ale vznikaly na volných prostorách v okolí nádraží západně od historického jádra města. Vzrůst správního a hospodářského významu města se projevil i snahami vtisknout mu reprezentační architektonickou tvář. K prvním takovým stavbám, vyjadřujícím hospodářskou sílu města, patřila stavba velké novorenesanční reprezentační radnice na Pernštýnském náměstí v letech 1893-1894 (arch. J. Vejrych), které však ustoupila historicky cenná stavba renesanční radnice ze 16. století, a dále výstavba secesního divadla v letech 1906–1909 (arch. Balšánek), jíž ovšem předcházela likvidace zbytků opevnění a urbanistická regulace prostoru. Novorenesance i další historizující slohy našly své výrazné uplatnění při výstavbě nájemních domů na pardubických předměstích, na třídě Míru a v Jindřišské ulici vznikly i skupiny nápaditě ztvárněných secesních domů. Zajímavé stavby na motivy pardubické renesance a národní historie navrhl arch. B. Dvořák. Výrazem vlasteneckých snah představitelů města, opírajících se ovšem o hospodářské zázemí, byly snahy o vybudování muzea, které začaly již v roce 1865 a s tím související snahy o záchranu hradu Kunětické Hory, jehož existence byla ohrožena lomem, který na hradním návrší provozoval pardubický velkostatek. Snaha pozvednout vzhled města a vyjádřit jeho bohatství se projevila i v Přelouči. Zde na náměstí byla na přelomu 19. a 20. století vybudovány mohutné budovy záložny a radnice a nové školy. Tyto stavby svými nadměrnými dimenzemi výrazně pozměnily původní vzhled historického


jádra města. Význačná byla i výstavba lázeňského areálu v Bohdanči, která byla zahájena za účasti bohdanečského rodáka architekta Josefa Gočára v letech před 1. světovou válkou. Do vývoje Pardubic jako význačného posádkového města zasáhly výrazněji i události 1. světové války. V této době zde na pozemcích, kde dnes stojí sídliště Dukla, byla vybudována rozsáhlá baráková vojenská nemocnice nazývaná obvykle Karanténa. Rozvoj Pardubic a jejich průmyslu pokračoval i v době I. republiky. Tehdy byl v Pardubicích na pozemcích velkostatku, které v I. pozemkové reformě přešly do majetku státu, budován se státní účastí mohutný chemický průmysl, který měl sloužit i obraně státu. Část těchto závodů vyrostla např. na pozemcích bývalého dvora Semtína. I průmyslová výstavba v I. republice probíhala v dostatečné vzdálenosti od historického centra, spíše na venkově. Pokud jde o architektonický rozvoj města, byla v této době dokončena modernizace jeho centra, především náměstí Republiky před Zelenou branou, kde vzniklo několik pozoruhodných funkcionalistických novostaveb za účasti architektů Josefa Gočára a K. Řepy. Z nich je třeba zmínit alespoň objekt hotelu Grand (1931). Při zahušťování zástavby se zhruba o deset let dříve uplatnil i rondokubismus (Sladkovského ul.), jednou z jeho manifestačních a vůbec nejzdařilejších staveb je pardubické krematorium (1921, P. Janák). Za okupace sice Pardubice na rozdíl od mnoha jiných měst dnešního kraje zůstaly městem vnitrozemským, ale neblaze prosluly jako sídlo Gestapa. Ke své činnosti si Gestapo vybralo i zmíněný Larischovský Zámeček, kde byla věznice a popraviště. Zde byly např. v roce 1942 popraveni obyvatelé osady Ležáky z Chrudimska. Tyto události připomíná památník u Zámečku. Vzhledem k velkému dopravnímu a ekonomickému významu se Pardubice jako jediné město v kraji staly za 2. světové války cílem spojeneckých náletů. V roce 1944 se uskutečnily 3 nálety, nejničivější byl 24. 8. 1944, při němž bylo vážně poškozeno nádraží a okolní průmyslové závody (hlavně cukrovar a rafinerie). Květnové události roku 1945 nepříznivě zasáhly Holice. Při ústupu německá vojska vypálila zdejší již zmíněnou radnici a problematická novostavba, která ji nahradila, zcela změnila tradiční vzhled holického náměstí. Pokud jde o poválečný odsun a výměnu obyvatelstva, Pardubicka se tyto události téměř nedotkly. V demografickém ohledu se na Pardubicku projevoval hlavně příliv nové pracovní síly do rychle se rozvíjejícího zdejšího chemického a elektrotechnického průmyslu. Socialistická výstavba se nejintenzivněji rozvíjela v samotných Pardubicích a připojených obcích. K význačnějším objektům z této doby patří budova nádraží s hotelem (bylo uvedeno do provozu v roce 1958) a celková úprava ulice od nového nádraží k historickému centru města. Výstavbě však musely ustoupit některé historicky význačné objekty, jako byly jezdecké kasárny, hotel Veselka (v něm našli útulek někteří z parašutistů připravujících atentát na Heydricha) a synagoga. Rozšiřování chemického závodu v Rybitví ustoupila celá vesnička Blatník i s posledními zbytky zdejšího hradu. Památková péče Díky tomu, že hrad Kunětická hora se nacházel na komorním panství, bylo o jeho zachování rozhodnuto císařem Františkem I. již v roce 1820 (!). Dalším důležitým krokem byl pronájem zříceniny pardububickým Muzejním spolkem v roce 1917. Ten se rozhodl záhy od povšechné konzervace přejít k zásahům podstatnější povahy, nejprve v železobetonu rekonstruoval velikou sklípkovou klenbu v tzv. rytířské síni (projekt ing. A. Žabka) a následně požádal D. Jurkoviče o vypracování celkového projektu, který pak vznikl v letech 1924 - 27. Jeho nejzajímavější realizovanou částí byla restaurace v západní části předhradí, naopak silně problematické se jeví schodovité uspořádání zakončení nejrůznějších hradebních zdí. Vzhledem k hojnému použití dřeva jako Jurkovičova


oblíbeného materiálu restaurace již ve 3. čtvrtině 20. století schátrala a velmi nešťastný přístup k její obnově vedl prakticky k jejímu zániku. Podle Jurkovičova projektu byl dále zastřešen hradní palác, další úpravy však většinou probíhaly podle silně pozměněných návrhů (vyhlídkový ochoz na válcové věži, romanticky zakrytý obrněním pod zvýšenou střechou v 80. letech 20. století). Muzejní spolek vzal na svá bedra ještě těžší úkol: záchranu pardubického zámku, který koupil v roce 1920, ale již od roku 1892 tu měl umístěny své sbírky. Tady postupoval spolek méně razantním způsobem, spíše konzervoval stávající stav a restauroval některé cenné malby a stropy. Zastavit celkové chátrání velkého objektu však bylo nad jeho síly. Za socialismu se zámek sice stal památou první kategorie, ale jeho obnova se rozbíhala velice liknavě. Prohlubující se špatný stavební stav se pak projevil v roce 1977 například propadáním některých stropů. Z iniciativy hlavního uživatele, Východočeského muzea, se od roku 1994 podařilo získávat větší finanční objemy a tak je v dnešní době celková obnova prakticky před dokončením. Není divu, že takového opravy, které musí od prosté konzervace přejít k razantnějším výměnám konstrukcí, jsou provázeny mnohými metodickými pochybeními. Tak například v roce 1961 byly v prvním patře severního křídla objeveny rozsáhlé zbytky malovaného renesančního stropu (publikoval A. Vošahlík). Navzdory své velké ceně byly zachované trámy během rekonstrukce rozřezány, velmi nedbale uskladněny a nakonec jich byla do obnoveného sálu instalována jen část. Celkový projekt obnovy se pod vlivem četných dobových vyobrazení a zejména Kaňkova zaměření z 1. poloviny 18. století dopustil mnoha problematických purizujících zásahů. Jmenujme zejména renesanční štíty a vikýře doplňované k cennému baroknímu krovu, který má ovšem daleko menší sklon než předchozí krov renesanční a tudíž proporce těchto doplňků, pomineme-li jejich silně diskutabilní oprávněnost, jsou silně deformované. Na nárožní severovýchodní hodinové věži bývala před obnovou jen nízká stanová stříška. Studie obnovy navrhla podle výše uvedených podkladů jistě líbivější cibulovitou střechu s lucernou, kvůli níž (její váze) nelze obnovit velká okna ve 2. patře. Po roce 1990 se načas podařilo restituci střechy zamezit, muzeum její obnovu později opět prosadilo. Jako další problematický zásah zmiňme alespoň obetonování klenutých sklepů pod záminkou statického zajištění. Domy samotného města byly naštěstí příliš malé na to, aby se staly předmětem radikálnějšího vyvlastnění a zůstaly převážně v rukou původních majitelů. Dům U Jonáše byl nicméně rekonstruován na galerii, při obnovách dalších domů vzhledem k blízkosti sídla odborného pracoviště byly celkem důsledně prováděny průzkumy z lešení a díky nim nejen obnovena četná terakotová ostění, ale nalezeny i raně renesanční niky často s unikátní malířskou výzdobou. Menší městečka stála přece jen trochu stranou zájmu památkové péče. V Bohdanči nemohlo být v 80. letech zabráněno výstavbě nákupního střediska v cenném prostoru mezi radnicí a domem čp. 12, v Dašicích dokonce nákupní středisko nahradilo v roce 1958 velmi cennou skupinu domů židovského sídelního okrsku s připojenou synagogou. Náměstí v Přelouči s mohutnými reprezentativními budovami z přelomu 19. a 20. století je památkově doceňováno teprve v poslední době.


Stručná struktura hesel a doporučení k jednotlivým památkám a pamětihodnostem v památkových rezervacích a zónách (podrobněji viz v knize 1) Památkami v našem elaborátu rozumíme všechny věci, chráněné podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, tedy zapsané v ústředním seznamu památek nemovité povahy. Jako pamětihodnosti pro zkrácení složitějšího víceslovného pojmenování označujeme takové věci (stavby, sochy, archeologické lokality apod.), které s větším či menším důrazem splňují definici památky, avšak v tomto seznamu zapsány nejsou. Hesla jsou řazena v kapitolách pro jednotlivé rezervace, zóny, ochranná pásma a následně pro zbývající území okresu vždy abecedně podle názvu obce. Za názvem obce následuje v závorce název oblasti podle sídla tzv. nejmenšího okresu a o řádek níže název osady, pokud se liší od názvu obce. Hesla začínají názvem věci v pevném spojení s číslem popisným, pokud je věc, tedy nemovitost má, a pokračuje místním určením. Název věci, podle našeho názoru oprávněně zapsané do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek a chráněná tak podle zákona č. 20/1987 Sb., je vyveden tučně a podtržen. Pokud by zápis měl být podle našeho názoru zrušen; název je tence přeškrtnutý). Pokud navrhujeme zápis věci, je název zvýrazněn tučným písmem, ale nepodtržený. Místní pamětihodnosti jsou označovány názvem v obyčejném písmu. Další odstavec tvoří stručná textová charakteristika věci, tedy především slohové a časové určení jejího vzniku (zpravidla v závorce je připojeno autorské určení, pokud je známo) a případných dalších přestaveb, upozornění na památkově výrazné prvky její stavební podoby v exteriérech i interiérech apod. Následují kurzívou za sebou řazená hodnocení věci podle jednotných kritérií: Památková ochrana nebo návrh na ni (příp. na její zvýšení nebo zrušení) Hodnocení stavebního stavu věci z pohledu stability zachování památky Kulturně společenský význam památky nebo pamětihodnosti Stupeň přiměřenosti využití z hlediska památkové péče Zachovalost prostředí Územní ochrana prostředí (uváděna jen v ostatním území)

Opatření, která doporučujeme realizovat pro optimální výkon památkové péče vůči objektu Heslář ostatních objektů v rezervacích a zónách obsahuje číslo popisné, místní určení a kurzívou psané doporučení, jak by se s objektem v zájmu památkové péče mělo podle našeho názoru zacházet.

Jednotlivé památkové rezervace a zóny okresu

MPR Pardubice TITUL: Pernštýnské náměstí od západu a od východu a partie jižně od zámeckých valů, tzv. Norimberk, od západu. Foto L. Svoboda 2003.


Stručný historický a stavební vývoj Pardubice leží v srdci východočeské části Polabí (Východolabská tabule, 221 m nad mořem), ovládaném severněji položenou krajinnou dominantou Kunětické hory (295 m n. m.), v jednom ze dvou východočeských vodopisných uzlů. Labe tekoucí od severu, se před Pardubicemi ostře lomí k západu, a přijímá postupně řeku Loučnou a Chrudimku. Labe před novodobou regulací tvořilo velké meandry a četná slepá ramena, takže vlastní prostor nivy, zarostlé lužními lesy, nebyl pro osídlení příliš vhodný. Nejstarší pardubické osídlení se proto vázalo na řeku Chrudimku a zvedající se okraje nivy. Archeologicky je osídlení doloženo od 9. století na pravém břehu (v prostoru Rosic, Semtína, Cihelny aj.) i z levobřeží (např. ze Svítkova, Starých Jesenčan a Blata). Původní jádro osídlení nelze podle nejnovějších archeologických výzkumů hledat v prostoru nynějšího historického jádra, ale v jižněji položených Pardubičkách. Zde, na vyvýšené terase (233 m n. m.), strmě spadající k pravému břehu Chrudimky, stojí kostel sv. Jiljí, jehož vznik je kladen nejméně před polovinu 13. století, z okolí kostela pocházejí dokonce nálezy z doby kolem r. 1200. V písemných pramenech se objevuje až roku 1295 jako kaple spravovaná cyriaky, kteří si v severním sousedství postavili ještě kostelík sv. Bartoloměje, záhy zaniklý a dlouho nesprávně ztotožňovaný s daleko mladším, současným farním kostelem sv. Bartoloměje v historickém jádru. Osídlení Pardubic (Pardubiček) ve 13. století bylo zřejmě rozvolněné a asi od konce 13. století jeho volnou součást tvořila tvrz (doložená archeologickými nálezy z přelomu 13. a 14. století) v místě pozdějšího vodního hradu při vtoku Chrudimky do Labe, založená k ochraně celnice (výslovně se uvádí roku 1347, ale zřejmě byla starší), kontrolující mýto z dříví plaveného po řece a přechod řeky. V prostoru Pardubiček totiž nebyl vhodný přístup ke Chrudimce, cesta byla vedena nynější Štrossovou ulicí a Mezi mosty na Bělobranské náměstí na pozdějším Mýtském (Bílém) předměstí, jehož vřetenový prostor J. V. Šimák možná i oprávněně považoval za pozůstatek nejstaršího koncentrovaného osídlení v tomto prostoru (nejsou však známy nálezy starší než ze 14. století), a pokračovala Kostelní ulicí a pak víceméně přímo trasou Palackého ulice dále k západu (tř. Míru a podoba Zelenobranského předměstí je výsledkem pozdější regulace ve vazbě na založené město). Uzlový význam Bělobranského náměstí podporuje i vedení cesty k severu buď Labskou ulicí od jeho východního konce nebo v prodloužení odbočky ke tvrzi někde při západním konci a nakonec i cesta k jihozápadu, jejímž reliktem je dnes již jen ulice Arnošta z Pardubic. Krátce po roce 1332 došlo k zásadní změně: Arnošt z Hostýně, předek pánů z Pardubic, daroval celé Pardubičky cyriakům a jižně od tvrze a starší osady (zástavba pravděpodobně sahala až do Kostelní ulice, jejíž nerovný průběh byl respektován) založil nevelké lokační město, které dostalo stejné jméno jako pravobřežní ves (Pardubice). Prvně je písemně doloženo jako „nové město“ roku 1340. Řídilo se zřejmě hradeckým právem. V polovině 14. století se uvádělo mezi nehrazenými městy. Ještě v roce 1391 se stále mluvilo o novém městě, takže jeho budování zřejmě postupovalo zvolna. Významný podíl na výstavbě města měl Arnoštův stejnojmenný syn a pozdější pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, jemuž je přičítána výstavba hradu na místě tvrze a založení filiálního, později farního městského kostela Zvěstování Panny Marie v jihovýchodním rohu nového města (před rokem 1349). Rozsahem nevelké středověké Pardubice ležely zcela ve stínu královské Chrudimi a Hradce Králové. O půdorysné kompozici se lze jen dohadovat, neboť za Pernštejnů po roce 1491 prodělala zřejmě změny, jejichž rozsah zatím nejsme schopni určit. Středem se stalo náměstí, které mělo snad již tehdy nynější obdélný tvar. Součástí lokace nemusel být ani nynější západní vstup do města Zelenou branou, spíše zůstal podobně jako východní vstup


na trase starší cesty. Existovat musela též východní severojižní ulice (Pernštýnská – Zámecká), spojující východní stranu náměstí (a farní kostel) s areálem tvrze (hradu), a je možné, že původně pokračovala obloukem k jihozápadu zmiňovanou ulicí Arnošta z Pardubic (někdy uvažované zaústění do jihozápadního kouta náměstí se nám jeví jako méně pravděpodobné). Podle nejstaršího pardubického urbáře z roku 1506 byla tato ulice v pernštejnské době zrušena a zastavěna. Roku 1420 se na Kunětické hoře konal tábor lidu a na počátku jara následujícího roku ovládla Pardubicko pražská a táborská husitská vojska, jimž na počátku dubna 1421 padl za oběť klášter cyriaků v Pardubičkách. Střediskem okolní oblasti se vzápětí stal nově dobudovaný hrad na Kunětické hoře. To znamenalo další pokles významu města. Přelomem ve vývoji Pardubic i celého širokého okolí se stal rok 1491, kdy panství Kunětická hora i Pardubice získal Vilém z Pernštejna. Zatímco Kunětická hora ležela na území zabraném zničenému opatovickému klášteru a jistota držby zde nebyla stoprocentní (zástava byla zaručena jen Vilémovi a jeho synům), Pardubice byly dědičným panstvím, a proto byly od počátku budovány jako nové hlavní centrum českých panství tohoto mocného moravského rodu. Mimořádné bohatství Viléma z Pernštejna, podporované výnosy intenzivního rybničního hospodářství, umožnilo přebudovat Pardubice na jednu z nejúčinnějších pozdně gotických pevností v Čechách. Starý hrad byl zcela přestavěn, rozšířen a obklopen širokými zemními valy s nárožními rondely. Široké okolí tohoto prstence bylo zatopeno, takže hrad ležel vlastně na ostrově, spojeném s „pevninou“ jen dřevěným mostem na jihovýchodní straně. Obdobným prstencem valové rondelové fortifikace bylo ze tří stran obehnáno i vlastní město, přiléhající na jihovýchodní straně k vodnímu opevnění hradu. Město se mělo stát reprezentativním předpolím panského sídla, ale současně předpolím obranným, neboť z něj vedl jediný přístup do hradu. Nástupní prostor hradního mostu byl zřejmě až kolem roku 1515 zajištěn vybudováním tzv. Příhrádku (na místě dvou domovních parcel), který měl charakter velkého, zhruba trojbokého barbakanu, do nějž byla s výhodou umístěna i část hospodářského zázemí vrchnostenského sídla. Opevnění města a hradu tak tvořilo jednotně koncipovaný celek, zopakovaný pak po roce 1521 v poněkud menším měřítku i v pernštejnském Chlumci nad Cidlinou. Budování fortifikací bylo spojeno s rozsáhlými terénními změnami a vyžadovalo rovněž velké změny ve vodním režimu. Zdrojem vody pro obranné vodní plochy se stala především Chrudimka. Od jezu nad městem byla voda vedena do vodního příkopu kolem jižní a západní strany města. Další jez byl vybudován nad mostem u Bělobranského náměstí. Vodu sem kromě Chrudimky přiváděl i téměř 5 km dlouhý Počápelský kanál, zvaný též Halda, prokopaný v letech 1495–1496 z řeky Loučné. Od jezu byla do roku 1501 prokopána tzv. městská řeka, zajišťující přívod vody do hradního opevnění a pokračující pak severní stranou nynějšího historického jádra a napojující se na městský příkop. Zatímco východní přístup do města byl zachován, západní byl nejpozdějo v této době přeložen a jižní zrušen. Vilém z Pernštejna současně s budováním fortifikací a přestavbou hradu usiloval o celkovou přestavbu vlastního města, které mělo dosud polozemědělský charakter a pravděpodobně převážně dřevěnou zástavbu. V literatuře se zdůrazňuje především jednotná výstavba po požáru v roce 1507, ale hluboké a rozsáhlé proměny města probíhaly již po dobu šestnácti let před požárem. Již tehdy zde vyrostlo mnoho kamenných domů. Obnova Pardubic po zmíněném zničujícím požáru celého města proběhla ve velmi krátkém období let 1507–1515. Stala se příležitostí k urychlení proměny města v reprezentativní pozdně gotický městský celek. Celkem bylo podle dochovaného urbáře, jehož rozbor provedl P. Vorel, zbořeno 22 starých domů (čili více než čtvrtina), nově bylo postaveno 32 domů (a v letech 1514–1516 dalších 9). Zcela nově byla zastavěna severozápadní čtvrtina města, porušená i přímým vedením tzv. městské řeky, kde byla po


roce 1507 vyměřena nynější Bartolomějská ulice (první tři domy v ní byly zapsány teprve roku 1516). Rovněž domy v Kostelní ulici snad byly postaveny až po roce 1516, neboť nejstarší urbář zde v letech 1506–1516 žádný dům prokazatelně neuváděl. Totéž sice platí též o západní straně Zámecké ulice, tam však mohly existovat domy vrchnostenských úředníků či služebníků, kteří neodváděli rentu, takže tyto domy nebyly v urbáři evidovány. Domy v prolukách nebo v nově vyměřených částech města, ale i mnohé další byly stavěny výlučně na náklad Pernštejnů (asi 60 domů do r. 1516, do konce 20. let pak přibylo dalších přibližně 20 takových). Na další domy vrchnost přispěla, nezanedbatelná byla ovšem nepřímá pomoc formou řady privilegií: v r. 1512 Pardubičtí dosáhli stejných práv jako měšťané královských měst. Obnova města byla spojena s rozsáhlým přistěhovalectvím, např. ze soukenických center (Rychnov nad Kněžnou, Třebíč aj.). Jedinečným rysem pernštejnských pozdně gotických Pardubic po roce 1507 nebyl jen rozsah výstavby a její rychlost, ale především jednotné urbanisticko-architektonické pojetí. Celé město bylo zastavováno jednotně řešenými jednopatrovými kamennými domy na stejně širokých parcelách s tím, že významní měšťané získali dvojnásobně široké parcely, ze starší parcelace náměstí. Nad klenutým přízemím se zvedalo vysoké patro s honosným štítem, členěným řadami drobných nik s malbami, nebo atikou s řadou opět malovaných nik, imitujících okna 2. patra. Dochované malované niky představují nejrozsáhlejší dochovaný soubor nástěnných maleb na měšťanských domech z počátku 16. století ve střední Evropě. Nejhodnotnější příklady představují domy čp. 11, 12, 21 a 77. Celé domovní fronty byly komponovány jednotně, k čemuž přispívala i sériová výroba profilovaných kamenných ostění oken, členěných jedním či dvěma kamennými kříži. Prostor náměstí byl ještě více opticky scelen tím, že uličky vycházející z jeho severozápadního a jihovýchodního koutu byly překlenuty prampouchy s panelovanými atikami. Výstavbu města řídili podle pokynů Viléma z Pernštejna stavitelé mistr Havel Kameník-Zedník (1508), mistr Jakub Kameník-Zedník (1509–1520) a mistr Pavel (Paul) Zedník (1514–1522). Vedle nich je doloženo několik dalších zedníků a kameníků. Podíl jednotlivých stavitelů bohužel nedokážeme rozlišit. Severozápadní roh města, zklidněný zaslepením západního konce Kostelní ulice, získal po roce 1515 nový akcent. Jižně nad vodním kanálem (tak, že přístup do kostela byl možný jen po mostě) Vilém v letech 1515/1519 založil rodový pohřební chrám sv. Bartoloměje pro českou větev rodu, jehož správa byla svěřena minoritům. Minoritský klášter byl situován po severní straně náhonu, ovšem již v roce 1532 byli minorité přesunuti ke starému kostelu Zvěstování Panny Marie (po ohni v roce 1507 nově postavenému) v jihovýchodním rohu města a farní funkci převzal kostel sv. Bartoloměje. O zásadních změnách, které Pardubice v průběhu pozdně gotické přestavby prodělaly, svědčí i více než dvojnásobný nárůst počtu domů. Jestliže v roce 1506 stálo uvnitř hradeb 69 domů (v tom je započteno i několik domů na Bělobranském náměstí), do roku 1538 vzrostl tento počet na 101. Nádhera pozdně gotických pernštejnských Pardubic bohužel neměla dlouhého trvání. V roce 1538 zachvátil město další ničivý požár 1538, jemuž podlehlo celé město vyjma pouhých sedmi domů. Díky kamenné výstavbě sice domy nebyly zničeny úplně, vyžadovaly však celkovou rekonstrukci. Jan z Pernštejna postupoval při znovuvýstavbě města obdobně systematicky jako jeho otec. Půjčil měšťanům na obnovu města 1000 kop míšeňských grošů a zdarma poskytl většinu stavebního materiálu (vápno, kámen, cihly, prkna, hřebíky i terakotová ostění oken a portály dvěří). Za labským mostem nechal vybudovat novou cihelnu. Hned v roce 1538 vydal měšťanům přesné instrukce obsahující přísnou architektonickou regulaci. Stavební práce řídil stavitel mistr Jiřík z Olomouce. Domy byly při obnově zvyšovány o plnohodnotné druhé patro s renesančními


obloučkovými štíty a atikami. Důsledně byla dodržována výška říms. Charakteristickým prvkem se stala terakotová ostění oken a portálů s jemnou ornamentikou zejm. rozvilinových a kandelábrových motivů, manufakturně vyráběná v pernštejnských cihelnách. Šlo o nejstarší příklad prefabrikace a typizace stavebních dílů na takové úrovni u nás. Fasády domů vyzdobily i malované iluzivní architektury a rostlinné ornamentální motivy. Urbanistická jednota města tak byla jednotným pojetím obnovena již v renesančním tvarosloví. Jan z Pernštejna (držitel v l. 1534-48) zde využil zkušenost z podobně pojaté jednotné znovuvýstavby Nového Města nad Metují po roce 1526. Za Jaroslava z Pernštejna (1548–60) prosperita nejpřednějšího pernštejnského centra pokračovala a totéž platí o období po roce 1560, kdy se Pardubice s celým panstvím staly součástí rozsáhlého polabského komplexu císařských panství. Velikost města se pak dlouho neměnila. Roku 1654 se v Pardubicích uvádí 234 domů a usedlostí (tedy skoro stejně jako roku 1538, kdy jich bylo 225), z toho však jen 162 obydlených. Je zřejmé, že to byl důsledek třicetileté války a že během ní mohly další domy zcela zaniknout. Švédům sice Pardubice v letech 1639, 1644 i 1645 odolaly, ale za cenu téměř úplného zničení předměstí a v roce 1645 i požáru celého města. Od poloviny 17. do poloviny 18. století se Pardubice vzpamatovávaly ze škod třicetileté války a v zásadě se nerozvíjely. Správa císařské komory zde neinvestovala, proto se zde výrazněji neprojevila ani barokní architektura. Akcentem náměstí se stal roku 1695 morový sloup. V polovině 18. století bylo pernštejnské opevnění města doplněno o jednotlivé bastiony a raveliny. Již po výstavbě královéhradecké pevnosti však byly r. 1776 zrušeny hradby na západní a jižní straně města a byl do nich vestavěn dlouhý pás jezdeckých kasáren. Později pak zanikla i nová barokní opevnění. V roce 1751 zasáhl vnitřní město požár, který vyvolal první vlnu barokních přestaveb domů. Rozsáhlou pozdně barokní a rokokovou přestavbu pak Pardubice prodělaly na konci 18. a počátku 19. století. Uplatnily se zde mimořádně bohaté architektonické formy s až přebujelou štukovou dekorací fasád, která v Čechách téměř neměla obdoby. Nejvýraznějším tvůrcem byl místní stavitel Jakub Teplý, jehož dílem je např. štuková reliéfní výzdoba domu čp. 50 (U Jonáše) z doby po roce 1797. V letech 1818–26 byla vybudována nová císařská silnice z Hradce Králové do Chrudimi., která v prostoru Pardubic stále procházela starou Labskou ulicí a přes náměstí, kde nevyvolala žádné stavební zásahy, vyjma demolice Bílé brány v roce 1844. Nové silnice byly osazovány alejemi, které výrazně rozčlenily plochou pardubickou krajinu, a alej byla vysázena i na odvodněných plochách zámeckého příkopu. Staré město si v rámci rostoucí aglomerace stále zachovávalo dominantní význam, zůstalo ale přitom téměř ušetřeno razantnějších zásahů. V roce 1883 byly bohužel zbořeny renesanční masné krámy nad městskou řekou, další změny následovaly teprve v 90. letech 19. století. V roce 1890 byla zbořena klášterní branka z jihovýchodního koutu náměstí ke klášteru, který byl devastujícím způsobem v letech 1890–1891 apřestavěn na školní budovau, tvořící západní stranu nového Komenského náměstí, na němž byl naštěstí zachován kostel Zvěstování Panny Marie. V letech 1892–1894 se zásadně změnil i obraz starého Pernštýnova náměstí, jehož vyrovnanou hmotovou skladbu narušila měřítkem i členitostí předimenzovaná novostavba radnice na místě staré radnice a sousedních domů. Po zboření kasáren kolem starého města roku 1895 bylo urbanistické řešení přilehlého prostoru navrženo městskou technickou kanceláří pod vedením ing. K. Kottena. Podél západní a zčásti i jižní strany historického jádra bylo navrženo náměstí ve tvaru L (náměstí Republiky a Smetanovo náměstí), k jehož realizaci bylo nutno nově obestavět i západní a přilehlou část jižní strany jádra. Budování jižního bloku v jihovýchodní části, při Jahnově ulici a Komenského náměstí, bylo vzápětí realizováno eklektickými školními


budovami. Na opačné straně, v sousedství Zelené brány, v letech 1913–1917 vyrostla citlivě řešená budova spořitelny a obvod uzavřely až meziválečné novostavby J. Gočára a L. Machoně. Až v 70. letech vznikla na parkánu opevnění na západní straně, tedy v podobné, naštěstí ovšem zastrčenější poloze socialistická bytová výstavba. Přes na svou dobu nadprůměrnou úroveň a respektování uliční čáry jsou tyto domy nejslabším článkem pestré zástavby městské památkové rezervace. Ta byla vyhlášena roku 1964 k ochraně v podstatě intaktně dochovaného historického jádra, které patří mezi nejcennější v českých zemích. HODNOCENÍ: Pardubická rezervace představuje v půdorysném i výškovém uspořádání zcela dotvořený kompaktní památkový celek, který v podstatě nepotřebuje a ani nesnese výraznější zásahy. Problematickými stavbami jsou tu bytové domy Na třísle a budova klubovny tenisových kurtů, která podle původního stavebního povolení na provizorní stavbu již dávno měla být odstraněna. Z památkového hlediska vhodným zásahem by byla podstatná redukce historicky nepravdivé vysoké zeleně na zámeckých valech, problémem je obecný odpor veřejnosti k těmto zásahům. Poměrně vysoký je tu počet exploatovaných objektů, což se vždy neprojevuje nástavbami a střešními vestavbami (nejnověji na pohledově značně exponovaném objektu děkanství!), ale „jen“ vybouráním vnitřních konstrukcí a jejich úplnou náhradou odlišnou dispozicí. Všech typů takovýchto zásahů je třeba se vyvarovat. Rozsah rezervace je optimální, zástavba předměstí však ve značném rozsahu vykazuje vysoké památkové kvality, zatím chráněné jen ochranným pásmem. Jeho zástavba by měla být posuzována jako památková zóna, případně je možno zónu prohlásit (na severu by mohla být menší než pásmo, v oblastech ulic Havlíčkovy a Bratranců Veverkových – výsledná situace by však byla značně nepřehledná).

PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI REZERVACE: Pardubice (Pardubicko) Pardubice - Bílé Předměstí Městský dům čp. 1, Sv. Anežky České Eklektická stavba z poslední třetiny 19. století na místě středověkého domu, z něhož se pravděpodobně zachovalo obvodové zdivo sklepů. Zevnějšek objektu při ulici vznikl při radikální přestavbě na konci 20. let 20. století a severní část rozšířena při další přestavbě na konci 20. století.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Škola čp. 120, Komenského nám., Na Třísle Hmotově členěná eklektická stavba Vyššího reálného gymnázia z let 1864-65 (Fr. Schmoranz) s poměrně prostými fasádami s romantickými prvky.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí


Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Městský dům čp. 145, Sv. Anežky České, Na Třísle Pozdně modernistická, uvnitř plochostropá stavba ze 20. let 20. století.

Oprávněně chráněná památka 47765/6-4827 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Pardubice - Staré Město Radnice čp. 1, Perštýnské nám., Wernerovo nábř. Reprezentativní novorenesanční stavba z let 1893-94, zdobená figurálními sgrafity K.L Klusáčka (1900) a sochařskými pracemi A. Poppa, na místě čtyř původně středověkých domů, z nichž zvláště radnice oplývala bohatou luisézní štukovou výzdobou od J. Teplého. Zasedací síň novostavby a další prostory, zejména chodby a hala schodiště, bohatě zdobeny zejména ornamentálními malbami.

Oprávněně chráněná památka 47785/6-4848 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: zajistit lepší informovanost o památce na místě Měsťanský dům čp. 2, Zelenobranská Stavba vznikla v prostoru městského opevnění zřejmě v souvislosti se stavbou sousední spořitelny v letech 1914-17 (Fr. Roith) ve stylu klasicizující moderny.

Oprávněně chráněná památka 47786/6-1951 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 3, Pernštýnské náměstí Původně goticko renesanční stavba z 1. poloviny 16. století, opatřená v r. 1799 (J. Teplý) vysoce dekorativní luisézní fasádou se štukovým reliéfem sv. Václava. Vstupní síň je klenuta valeně s výsečemi, navazující chodba křížově s mírnými hřebínky, klenuta je i zadní komora. Křížové klenby s přetínajícími se hřebínky se zachovaly i v 1. patře, sklepy jsou klenuty valeně.

Oprávněně chráněná památka. 15198/6-1951 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 4, Pernštýnské náměstí Pozdně klasicistní stavba z poloviny 19. století se starším, původně středověkým jádrem.

Oprávněně chráněná památka 47778/6-4840 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 5, Pernštýnské náměstí Původně pozdně gotická stavba (dochovány valeně klenuté sklepy i zadní část přízemí), radikálně přestavěná renesančně (dochov. dispozice s množstvím hřebínkových, zejm. křížových kleneb zčásti i ve 2. patře a na schodišti), s klasicistní úpravou průčelí z 1. poloviny 19. století

Oprávněně chráněná památka 33797/6-1952 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 6, Pernštýnské nám., Pernštýnská Renesanční stavba ze 16. století, nejspíše z doby po požáru v roce 1538 (dochov. síň se čtyřmi poli křížové hřebínkové klenby na střední pilíř, další valené výsečové klenby zčásti i v patře), později upravovaná. Nynější pozdně klasicistní fasády s romanticko gotickými prvky vznikly někdy ve 3. čtvrtině 19. století.

Oprávněně chráněná památka 36.563/6-1953 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 7, Pernštýnská Původně středověká stavba, později upravovaná: novodobé úpravy interiérů ji zbavily veškerých kleneb. Hodnotná luisézní fasáda vznikla někdy kolem r. 1800.

Oprávněně chráněná památka 24452/6-1971 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 8, Pernštýnská V jádře středověká stavba, mnohokrát upravovaná, s průčelím v jádře klasicistním asi z počátku 19. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 9, Pernštýnská Původně pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel, dochov. ostění oken v 1. patře a dispozice přízemí s valeně klenutou zadní komorou), přestavěná v 16. století renesančně (dochov. zejm. schodiště s valenými a křížovými klenbičkami a křížové klenby v 1. patře); průčelí upraveno raně klasicistně kolem r. 1800


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu okres Pardubice - 22 -

Měšťanský dům čp. 10, Pernštýnská Původně pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel, dochov. přetínavá ostění oken v 1. patře a valené klenby ve sklepě a snad i v části přízemí), přestavěná renesančně v 16. století (valená výsečová klenba v zadním traktu), a upravovaná barokně (nárožní kvádrování snad již ze 17. století, štít upraven ještě koncem 18. století) i později.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 11, Pernštýnská, Pod Sklípky Pozdně gotická stavba z doby po požáru v r.1507 (Mistr Pavel), později upravovaná a zvýšená, jejíž průčelí bylo památkově rekonstruováno poč. 70. let 20. století: patří k němu ostění s přetínavou profilací a dvě řady výklenků (pův. ve štítě) se soudobými malbami (v horním pořadí král, tři dvořané a žena? s poháry v rukách, ve spodním zbrojnoš, voják a sv. Kateřina). Druhé patro bylo přidáno při raně renesanční obnově po požáru v r. 1538 (součást jednotné úpravy města Mistrem Jiříkem z Olomouce; dochována zdobná teracová ostění), atikový štít s trojúhelníkovým tympanonem je zbytkem klasicistní úpravy z doby kolem r. 1800.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; zajistit lepší informovanost o památce na místě Měšťanský dům čp. 12, Pernštýnská Pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel, dochov. obvyklá přetínavá ostění oken v 1. patře i části horní řady ruk s malbami z bývalého štítu), obnovená a zvýšená o 2. patro po požáru v r. 1538 (raně renesanční zdobná terakotová ostění) a upravená kolem r. 1800 (luisézní štít); průčelí bylo analyticky rekonstruováno v 70. letech 20. století.

Oprávněně chráněná památka 47.192/6-1974 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 13, Pernštýnská Pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel; dochov. zde typizovaná přetínavá ostění oken v 1. patře, pův. s dělením kamennými kříži) obnovená a zvýšená o 2. patro po požáru v r. 1538 (raně renesanční zdobná terakotová ostění) a upravená koncem 18. století, kdy vznikl luisézní štít; průčelí bylo analyticky rekonstruováno v 70. letech 20. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí


Měšťanský dům čp. 14, Pernštýnská Pozdně klasicistní stavba z poloviny 19. století na místě středověkého domu, z něhož snad se zachovaly části zdiva.


Objekt ve vysoce kvalitním prostřed Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Měšťanský dům čp. 15, Pernštýnská Původně pozdně gotická stavba, v zadní části parcely stávala vodárenská věž, dnes pojatá do dvorního křídla, se dvěma přetínavými portály v 1. patře. Dům byl přestavěn v 16. století renesančně (valené výsečové klenby zčásti až ve 2. patře) a koncem 18. století opatřen zajímavou luisézní fasádou. Gotizující úprava otvorů v přízemí pochází z počátku 20. století.

Oprávněně chráněná památka 17.657ú6-1976 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 16, Pernštýnská, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel, dochov. přetínavé ostění vstupu a podobné okenní na bočním průčelí, snad i valeně klenutá zadní komora), přestavená po dalším požáru v r. 1538 renesančně (valené výsečové klenby v přízemí i v 1. patře, terakotové ostění na bočním průčelí). Průčelí upraveno koncem 18. století (dochov. zdobný oválný rámec pův. s plechovým obrazem domovního znamení) i později.


Objekt ve vysoce kvalitním prostřed Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 17, Zámecká Renesanční stavba ze 16. století (ve sklepě, přízemí i části 1. patra zachovány valené klenby převážně s výsečemi), snad se starším jádrem, přestavěná a snad i zvýšená pozdně barokně na konci 18. století. Průčelí bylo současně opatřeno pozoruhodnou luisézní fasádou s vysokým pilastrovým řádem, v detailu upravovanou i později.

Oprávněně chráněná památka 25735/6-1982 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 18, Zámecká Renesanční stavba ze 16. století (dochov. valeně klenuté přízemí se styčnými výsečemi) s pozdně gotickým jádrem (na průčelí odkrytá nika se zb. figurální malby), přestavěná a zvýšená o 3. patro kolem r. 1800 - soudobá luisézní fasáda vrcholí atikou s vázami. V patrech zčásti dochovány plackové a křížové klenby.

Oprávněně chráněná památka 14732/6-1983 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 19, Zámecká Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy a snad i stejně klenutá zadní komora v přízemí), přestavená renesančně (valené výsečové klenby v přízemí a zčásti i v patře) a upravená raně klasicistně počátkem 19. století (průčelí, ojedinělé plackové klenby v patrech).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 20, Zámecká V jádře zřejmě již pozdně gotická stavba, později upravovaná a kolem r. 1800 opatřená nynější luisézní fasádou se zvlněným štítem, členěným polosloupy.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 21, Zámecká Mohutná stavba v jádře pozdně gotická (dochov. valeně klenutý sklep, na průčelí v r. 1987 odhalen pás iluzivních oken s freskami muže a ženy), přestavěná renesančně (v 1. patře pokoj, klenutý valeně se styčnými výsečemi) a znovu radikálně raně klasicistně koncem 18. století (dnešní vzhled, plackové klenby v interiérech).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 22, Zámecká Pův. zřejmě gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), přestavěná renesančně (valené výsečové klenby v přízemí) a opět klasicistně počátkem 19. století (průčelí s vysokým atikovým štítem, placková klenba síně v 1. patře).

Oprávněně chráněná památka 26243/6-1987 (vč. zbytku hradeb) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 23, Zámecká Původně pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel, na průčelí dochov. v 1. patře přetínavá okenní ostění, uvnitř valeně klenutý sklep v typické poloze pod zadní komorou), přestavěná renesančně (valené výsečové klenby v přízemí) a upravená raně klasicistně kolem r. 1800.

Oprávněně chráněná památka 17868/6-1988 okres Pardubice - 25 -

Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: přeřešit pravou osu přízemí Měšťanský dům čp. 24, Zámecká Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), přestavěná v 16. století renesančně (valené výsečové klenby v přízemí) a počátkem 19. století klasicistně (průčelí s vys. atikovým štítem, plackou klenutá černá kuchyň v 1. patře).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 25, Zámecká Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), přestavěná renesančně (valené výsečové a křížové klenby v přízemí, na schodišti a zčásti i v 1. patře) a znovu raně klasicistně počátkem 19. století, kdy bylo zřejmě nastavěno 2. patro a vznikla luisézní fasáda s vysokým pilastrovým řádem.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 26, Zámecká, Sv. Anežky České Renesanční stavba (hřebínkové valené výsečové klenby v přízemí) zřejmě s pozdně gotickým jádrem (valená klenba ve sklepě a snad i vzadu v přízemí), přestavěná raně klasicistně snad již koncem 18. století. Boční fasáda ozdobena slepými okny s iluzivní malbou zavěsem zataženého okna.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat restaurátorskou obnovu výmalby slepých oken Měšťanský dům čp. 27, Sv. Anežky České Pův. goticko renesanční stavba z 1. poloviny 16. století (ve štítě pod štukaturou nalezeno torzo raně renesanční malby), radikálně přestavěná klasicistně ve 30. letech 19. století (ve sklepě a přízemí segmentové a plackové klenby)


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 28, Sv. Anežky České Novorenesanční stavba z r. 1883 na místě pův. středověkého domu, z něhož zachován valeně klenutý sklípek. Část přízemí opatřena plochými zrcadlovými klenbami.



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 29, Sv. Anežky České Pozdně klasicistní stavba z doby po r. 1844, kdy byla zbořena pozdně gotická Bílá brána (průčelí zřejmě obsahuje část zdiva jejího předbraní). Sklepy a přízemí zaklenuty segmenty; rozměrná dostavba ve dvoře vznikla až v l. 1891-93, pův. jako taneční sál.


Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat obnovu Měšťanský dům čp. 30, Sv. Anežky České Pův. pozdně gotická stavba (dochov. masivní zdivo zčásti až do 1. patra), později upravovaná a zřejmě již v 17. století rozšířená o prostor býv. parkánu městského opevnění (v přízemí klenut křížově). Průčelí upraveno pozdně klasicistně po r. 1844, kdy byla zbořena přilehlá Bílá brána.

Oprávněně chráněná památka 28408/6-4325 (nespr. Pernštýn. n. , kde takové čp. není) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 30 31756/6-2019 (zmatečný zdvojený zápis s čp. 30 na Pernštýn. n.) Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku (nejde o sejmutí ochrany nějakého objektu, ale o administr. zrušení jednoho ze dvou zápisů tohoto domu) Měšťanský dům čp. 31, Sv. Anežky České Pův. zřejmě pozdně gotická stavba (masivní zdivo se zčásti dochovalo až do 1. patra), později upravovaná, a to zejm. v r. 1893, kdy vznikly ploché neckové klenby v přízemí a nynější novorenesanční průčelí.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 32, Sv. Anežky České Pův. zřejmě pozdně gotická stavba (masivní zdivo dochov. až do 1. patra), přestavěná v 16. století renesančně (valené výsečové klenby v přední části přízemí i patra), obnovená barokně klasicistně kolem r. 1800 a radikálně rekonstruována koncem 20. století.

Oprávněně chráněná památka 47762/6-4824 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu: štuk. profily při rekonstrukci deformovány Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat historické profilace Měšťanský dům čp. 33, Sv. Anežky České Pův. zřejmě pozdně gotická stavba, přestavěná renesančně v 16. století (valené výsečové klenby v 1. patře) a poměrně radikálně klasicistně v 1. polovině 19. století, kdy vzniklo nynější průčelí.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 34, Sv. Anežky České, Pernštýnská Pův. zřejmě gotická stavba, radikálně přestavěná renesančně (valené výsečové klenby ve sklepě i v částech přízemí a 1. patra) a upravovaná i později. Nynější prostá úprava fasád vznikla asi ve 2. čtvrtině 20. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 35, Pernštýnská Pův. snad již středověká stavba (pravá část - býv. čp. 37), později upravovaná, stojící levým rizalitem nad býv. Císařským náhonem (upraven na valeně klenutý sklípek) a sjednocená novorenesanční přestavbou někdy v poslední třetině 19. století. Přízemí je zčásti klenuto segmenty.

Oprávněně chráněná památka 47770/6_4832 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 37, Pernštýnská Pův. snad již středověká stavba, později upravovaná a stavebně spojená s čp. 35 (viz!)


Měšťanský dům čp. 38, Pernštýnská Budova vznikla ve 3. čtvrtině 19. století radikální novorenesanční přestavbou dvou pův. snad již středověkých domů na velmi úzkých parcelách (4 a 4,5 metru). Přízemí má klenuté segmenty.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu


Měšťanský dům čp. 39, Pernštýnská Poměrně prostá budova, v jádře snad již renesanční, přistavěná k městské hradbě, v 19. a 20. století výrazně upravovaná. Zachoval se valeně klenutý sklípek, ostatek je plochostropý.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 40, Pernštýnská Eklektická stavba z r. 1886 se zdobnou fasádou na pozdně renesanční motivy, dochovanou vč. vstupních dveří, má přízemí klenuté segmenty. Nad přízemní okno druhotně zazděn trojboký fragment raně renesančního terakotového nadpraží portálu s jemnými reliéfy s pernštejnským štítem a figurálními motivy v úponcích.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 41, Pernštýnská Pův. pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (zřejmě Mistr Pavel; dochov. přetínavá okenní ostění na průčelí v 1. patře, valeně klenutý sklep i zadní komora nad ním), přestavěná renesančně v 16. století (valené výsečové klenby v přízemí, skoro v celém patře - v přední části na osmiboký pilíř - a zčásti i na schodišti) a opatřená kolem r. 1800 pozoruhodnou luisézní fasádou, vysoce plastikou a zdobnou.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 42, Pernštýnská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy i masivně obezděná zadní komora v přízemí), obnovená v 16. století renesančně (valené výsečové klenby v přízemí i přední části patra). Průčelí má barokně klasicistní úpravu z doby kolem r. 1800 se štukovým reliéfem sv. Jana Nepomuckého, výše je umístěna novorenesanční pamětní deska F. Schwarze.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 43, Pernštýnská Novorenesanční stavba z konce 19. století na parcele tří úzkých domů čp. 43, 44 a 45, z nichž oba poslední měly typickou dispozici se zadními komorami a úzkou chodbou na dvůr.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí okres Pardubice - 29 -

Měšťanský dům čp. 44, Na Třísle Novorenesanční stavba, radikálně obnovená koncem 20. století.

Kvalitní místní pamětihodnost (zápis v seznamu zrušen r. 1991) Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt v rušivém prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Měšťanský dům čp. 46, Pernštýnská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy i dispozice přízemí), obnovená renesančně v 16. století (křížové klenby v přízemí) a opět barokně v 18. století (v patrech trámové, v 1. patře malované stropy a plackou klenuté černé kuchyně; průčelí v detailu upraveno ještě v 19. století).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 47, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valené klenby sklepa a snad i zadní části přízemí), přestavěná renesančně v 16. století (valené výsečové klenby s hřebínky v přední části přízemí i patra) a upravovaná klasicistně (v 1. patře dveře se sluncovými motivy a trámový záklopový strop). Průčelí s novorenesančními výkladci, obloučkovým štítem a snad i terakotovými ostěními je až výsledkem rekonstrukce, která v r. 1919 obnovila štít, údajně nedopatřením snesený v r. 1870.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 48, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), přestavěná renesančně (křížové klenby zčásti v přízemí i v patře) a v pozdním 18. století opatřená vysoce zdobnou luisézní fasádou s vysokým pilastrovým řádem a dramaticky zakončeným štítem (zřejmě J. Teplý). Uvnitř i schodiště, upravené secesně .

Oprávněně chráněná památka 18329/6-1955 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 49, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), radikálně přestavěná raně renesančně po požáru v r. 1538 (hřebínkové valené a klášterní klenby v průjezdu a zejm. v 1. patře) a upravovaná i později, zejm. klasicistně v 1. čtvrtině 19. století (nynější průčelí, plackové klenby).

Oprávněně chráněná památka 14075/6-1956


Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Dům U Jonáše čp. 50, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy s pravoúhlým portálkem a v přízemí v síni dvě pole sklípkové klenby, sbíhající do osmibokého pilíře) z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel), přestavěná a rozšířená raně renesančně o dvorní křídlo po požáru v r. 1538 (Mistr Jiřík z Olomouce; křížové klenby a terakotová ostění). Dům byl znovu přestavěn barokně klasicistně v r. 1797 (plackové klenby), přičemž J. Teplý jedinečným způsobem vkomponoval do plochy průčelí rozsáhlý štukový reliéf proroka Jonáše s velrybou (ve štítě menší reliéfy sv. Petra a sv. Floriána).

Oprávněně chráněná památka. 20074/6-1957 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Veřejnosti přístupná památka s expozicí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Lékárna čp. 51, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep a v přízemí v síni profilované ostění s reliéfem štíra), obnovená a rozšířená raně renesančně po požáru v r. 1538 (vstupní síň s dvoulodní výsečovou klenbou, spočívající na dvojici osmibokých sloupů, na vrcholech klenby štukový pernštejnský znak a orlice; v horní síni křížová klenba se subtilními žebírky) a opět barokně klasicistně kolem r. 1800 (monumentální průčelí se štukovým reliéfem zprofilované ostění s reliéfem Aesculapa ve štítě.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: zajistit lepší informovanost o památce na místě Klášter čp. 52, Klášterní Pův. raně renesanční stavba kláštera minoritů při kostele Zvěstování P. Marie, znovu vybudována barokně v letech 1699-1703, na místě pův. asi tří měšťanských domů (dochov. torzo valeně klenutého sklepa). Klášter působil v letech 1532-1543 a 1616-1786. Dochov. velká část zdiva čtyřkřídlé budovy s ambitem kolem dvora, v přízemí klenutým křížově s hřebínky; přestavěné v letech 1890-91 novorenesančně na školu. Novorenesanční fasády však byly v 70. letech 20. století radikálně zjednodušeny.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: provést reminiscenci novorenesančních fasád Městská spořitelna čp. 54 (a 53), Pernštýnské nám., Klášterní Novorenesanční stavba z konce 19. století vznikla na místě pův. tří měšťanských domů. Přízemí a podesty schodiště jsou opatřeny plochými neckovými klenbami, sklep je klenutý segmenty.


Oprávněně chráněná památka 47776/4838 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 55, Pernštýnské náměstí Eklektická stavba z r.1901 (arch B. Dvořák) s převážně gotizujícím dekorem a novorenesančním štítem. Na průčelí štukové figurální reliéfy (V. Amort; Sedící Kristus, níže Jan Žižka na koni, ještě níže scéna s králem Jiřím z Poděbrad, přijímajícím papežského legáta Fantina de Vale), uvnitř ploché neckové klenby.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 56, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), později upravovaná, interiéry radikálně modernizovány. Průčelí si převážně zachovalo luisézní úpravu z konce 18. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 57, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), později upravovaná, interiéry radikálně modernizovány. Průčelí si převážně zachovalo luisézní úpravu s vysokým pilastrovým řádem a zvlněným štítem z doby kolem r. 1800.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 58, Pernštýnské náměstí Původně pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel; dochov. části valně klenutých sklepů a v 1. patře ostění s přetínavou profilací), přestavěná a zvýšená raně renesančně po požáru r. 1538 (terakotová ostění oken ve 2. patře a obloučkový štít součást jednotné úpravy náměstí od Mistra Jiříka z Olomouce); interiéry radikálně upraveny novodobě.

Oprávněně chráněná památka 20.317/6-1961 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt



Měšťanský dům čp. 59, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. přední valeně klenutý sklep), později upravovaná a radikálně přestavěná novorenesančně koncem 19. století, kdy vzniklo i nynější průčelí a segmentové klenby v přízemí.

Oprávněně chráněná památka 47779/6-4841 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt.

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 60, Pernštýnské náměstí Ve středověku zřejmě dva domy, sjednocené pozdně gotickou přestavbou po požáru r. 1507 (Mistr Pavel; v přízemí vpravo dochov. sál se sklípkovou klenbou); dům byl přestavěn renesančně po dalším požáru v r. 1538 (valené výsečové klenby v přední části přízemí i patra; základ štítu); průčelí upraveno pozdně barokně koncem 18. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 61, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba(dochov. valně klenuté klepy), později upravovaná a radikálně přestavěná novorenesančně koncem 19. století, kdy vzniklo i nynější průčelí a segmentové klenby v části přízemí. Parter upraven koncem 20. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: na štít doplnit zmizelé vázy Měšťanský dům čp. 62, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy, zadní v typické poloze pod zadní komorou), později upravovaná a radikálně přestavěná eklekticky (převážně s novorenesančními prvky, štít barokizující) v r. 1889, kdy vzniklo nynější průčelí i ploché neckové klenby v a přízemí.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 63, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), přestavěná renesančně (část valených výsečových kleneb v přízemí i v síni 1. patra) a znovu barokně klasicistně kolem r. 1800. Tehdy vznikla nynější fasáda, v detailu ještě upravená novorenesančně, i dvorní křídlo, s domem spojené plackami podklenutou pavlačí.



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 64, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), později upravovaná a radikálně přestavěná novorenesančně koncem 19. století, průčelí vzápětí upraveno eklekticky počátkem 20. století na motivy zdejší architektury (arch. B. Dvořák), se štukovým reliéfem sv. Jiří nad vstupem. Dvorní objekt, přistavěný ke hradební zdi, je přinejmenším klasicistního původu (přízemí klenuto plackami).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 65, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy), později upravovaná a radikálně přestavěná pozdně barokně koncem 18. století (v 1. patře dochov. pokoj s klášterní klenbou s pravidelně rozmístěnými pětibokými výsečemi) a znovu počátkem 20. století (nejspíše arch. B. Dvořák; snad teprve tehdy přidáno 2. patro a dotvořeno pseudoluisézní průčelí).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 66, Pernštýnské náměstí Novorenesanční novostavba z konce 19. století na místě pův. středověkého domu. V přízemí dochovány zčásti ploché kazetové stropy a v prodejně dlažba s ornamenty a krajinkami, na schodišti litinové zdobné zábradlí.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 67, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba, radikálně přestavěná raně renesančně po požáru v r. 1538 (součást jednotné úpravy náměstí Mistrem Jiříkem z Olomouce; na průčelí dochov. střední část štítu, na zadním průčelí část štítu i terakotových ostění, ve sklepě a v přízemí valené výsečové klenby) a upravovaná i později, zejm. v 19. století (schodiště, průčelí).

Oprávněně chráněná památka 47780/6_4842 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 68, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba z doby po požáru r. 1507 (zřejmě Mistr Pavel; v 1. patře nalezena a obnovena přetínavá ostění), obnovená a zvýšená raně renesančně po požáru v r. 1538 (zdobná terakotová ostění ve 2. patře); štít má luisézní úpravu z konce 18. století.


Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí. Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 69, Zelenobranská V jádře goticko renesanční dům z 1. poloviny 16. století (dochov. valeně klenutý sklep), později přestavovaný; dnešní raně klasicistní průčelí vzniklo počátkem 19. století, interiéry upraveny novodobě. Zadní stavení je klasicistní, v přízemí klenuté plackami.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 70, Zelenobranská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), radikálně přestavěná raně renesančně po požáru v r. 1538 (součást jednotné úpravy města Mistrem Jiříkem z Olomouce; dochov. základ štítu a terakotová ostění na průčelí a valené výsečové klenby v části přízemí a celém 1.patře) a upravovaná i později (zvlněný luisézní okraj štítu z doby kolem r. 1800).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 71, Zelenobranská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), přestavěná raně renesančně po požáru v r. 1538 (dochov. část štítu s dodatečně upraveným okrajem) a opět klasicistně v 1. polovině 19 století (valené klenby v přízemí a plackové ve střed. traktu pater).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 72, Zelenobranská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), později upravovaná a radikálně přistavěná novodobě na počátku 20. století. Zachovány několikery zajímavé umělecko řemeslně zpracované dveře z 2. třetiny 20. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 73, Zelenobranská Pův. pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (zachov. valeně klenutý sklep a snad i niky se stupňovitými záklenky v atice), přestavěná raně renesančně po požáru v r. 1538 (zdobná terakotová ostění v 1. patře; součást jednotné přestavby města, prováděné Mistrem Jiříkem z Olomouce) a v interiérech znovu ve 20. století.



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 74, Zelenobranská Novostavba z počátku 20. století na místě pův. středověkého domu, z něhož dochováno jen zčásti deformované průčelí s raně renesančními terakotovými ostěními oken v 1. patře.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 75, Zelenobranská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy a snad i zadní komora v přízemí), přestavěná raně renesančně po požáru v r. 1538 (součást jednotné úpravy města Mistrem Jiříkem z Olomouce; dochov. zdobná terakotová ostění na průčelí, valená výsečová klenba v přízemí) a opět pozdně barokně na konci 18. století (pozoruhodné štukatury zřejmě od J. Teplého na průčelí, trámový záklopový strop ve 2. patře).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Dům čp. 76 viz předbraní Zelené brány Měšťanský dům čp. 77, Pernštýnské nám., Zelenobranská Výstavná pozdně gotická stavba z doby po požáru v r.1507 (zřejmě Mistr Pavel; na průčelích zčásti obnovena okna s přetínavými ostěními a soudobé malování, na nároží reliéf Pernštejnské erbovní pověsti z r. 1511, v přízemí síň, klenutá křížovými hřebínkovými klenbami na střední pilíř), opatřená luisézním štukovým dekorem a nynějším štítem na konci 18. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Dům U pštrosa čp. 78, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. okna 1. patra s přetínavými ostěními a části nik ve 2. patře, pův. ve štítě) z doby po požáru v r. 1507 (zřejmě Mistr Pavel), zvýšená raně renesančně po požáru v r. 1538 (zdobná terakotová ostění ve 2. patře) a opatřená nynějším luisézním štítem na konci 18. století. Uvnitř dochovány renesanční valené klenby se styčnými výsečemi a klasicistní placky.

Oprávněně chráněná památka 39925/6-1965 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, Přiměřeně využitý objekt



Měšťanský dům čp. 79, Pernštýnské náměstí Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valené klenby ve sklepech a zřejmě i v části přízemí), přestavěná v 16. století renesančně (valené výsečové klenby zejm. v 1. patře) a upravená klasicistně v 1. třetině 19. století (v 1. patře stropy s tvarovanými zrcadly, ve 2. patře placka; nynější průčelí s domovním znamením beránka nad vstupem).


Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; (sledovat obnovu) Měšťanský dům čp.80, Pernštýnské nám., nám. Republiky Eklektická stavba z r. 1908 (arch. B. Dvořák), důsledně pracující se slohovými prvky zdejší historické architektury (gotizující ostění kamenná a terakotová novorenesanční; luisézní štíty se zvlněnými okraji; v průchodu segmentová klenba se štukovými žebry), s pozůstatky pův. středověkého domu (valeně klenutý sklep a jedna místnost v přízemí).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 81, náměstí Republiky Pův. dvorní objekt domu čp. 83, osamostatněný v r. 1863 a snad až tehdy přestavěný pozdně klasicistně. Přízemí je zaklenuté plackami.


Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 82, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), přestavěná v 16. století renesančně (valené výsečové klenby v přízemí) a upravovaná i později. Patra radikálně rekonstruována v 70. letech 20. století, na průčelí ponechána reminiscence klasicistního členění.


Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 83, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. části sklepa i přízemí s hmotnými valenými klenbami), později upravovaná. Patra radikálně rekonstruována v 70. letech 20. století v souvislosti s propojením s dalšími jižněji položenými objekty, průčelí je reminiscencí klasicistního členění.

Oprávněně chráněná památka 18640/6-2022 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry okres Pardubice - 37 -

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 84, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. trojtraktové valeně klenuté sklepy, zdivo až do 1. patra a také valená klenba zadní komory v přízemí), později přestavovaná a zvýšená snad klasicistně, štít upravován až ve 3. čtvrtině 19. století. Přední část zmodernizována v souvislosti s vložením nového schodiště v r. 1922.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 85, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel; dochov. vstupní portál s přetínavým ostěním a valeně klenutý sklep), přestavěná renesančně (snad valená klenba v přízemí s ojedinělou výsečí) a upravovaná i později (2. patro asi z 19. století).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 86, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep a dispozice přízemí - síňová, vzadu s chodbou a komorou), obnovená v 16. století renesančně (valené výsečové klenby v přízemí); průčelí upraveno klasicistně asi počátkem 19. století, později však zjednodušeno.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 87, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep a síňová dispozice přízemí) na pouhých pět metrů široké parcele, radikálně přestavěná a zvýšená klasicistně kolem r. 1800 (plackové klenby v přízemí i patře), průčelí v detailu upraveno i později.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 88, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenuté sklepy a snad i přízemí) na pouhých 5 metrů široké parcele, přestavěná a zvýšená barokně klasicistně kolem r. 1800 (průčelí, v 1. patře plackami klenutá černá kuchyně), průčelí bylo v detailu zjednodušeno ve 20. století.

Oprávněně chráněná památka 35236/6-2026 Objekt stabilizovaný stálou údržbou


Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 89, Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba z doby po požáru v r. 1507 (Mistr Pavel; nad vstupem dochováno nadpraží přetínavého portálu, dispozice sklepa a přízemí zčásti s hmotnými valeními klenbami), upravená a zvýšená klasicistně asi v 1. třetině 19. století, patra uvnitř přestavěna novodobě a připojena k sousednímu objektu.


Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 90, Wernerovo nábřeží Pův. pozdně gotická stavba (dochov. části valeně klenutých sklepů), později upravovaná a na konci 18. století opatřená luisézní fasádou s oválným štukovým domovním znamením s reliéfem Madony. Interiéry i průčelí porušeny při novodobé rekonstrukci, při níž bylo vloženo nové schodiště.


Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 91, Wernerovo nábřeží Přední dům je pův. pozdně gotickou stavbou (dochov. valeně klenuté sklepy i zadní komora, zdivo až do 1. patra), později několikrát upravovanou zejm. renesančně po r. 1538 (v síni přízemí valená výsečová, v síni 1. patra křížová hřebínková klenba), řešení průčelí je v základě luisézní z doby kolem r. 1800. Také zadní dům při kostele je v jádře pozdně gotický (na sev. průčelí dochována dvě okénka v přetínavých ostěních), později přestavovaný, plochostropý.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Fara (děkanství) čp. 92, Kostelní Torzo pozdně gotické stavby kláštera minoritů z r. 1514 (dochov. valeně klenuté sklepy a jedno křídlo v přízemí s dvoutraktovou dispozicí se dvěma přetínavými portály a valenými výsečovými klenbami), který byl již v r. 1532 přeložen ke kostelu Zvěstování P. Marie. Klášter byl upraven i renesančně (schodiště s křížovými klenbami) a daleko později, v r. 1898, novorenesančně v souvislosti s protažením Kostelní ulice, kvůli němuž bylo nutno příčné křídlo zbořit.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu okres Pardubice - 39 -

Měšťanský dům čp. 93, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep), přestavěná renesančně (valené výsečové klenby v přízemí). Klasicistně upravené průčelí i další historické konstrukce byly těžce postiženy provedením střešní nástavby v r. 1978.


Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 94, Kostelní Renesanční stavba ze 16. století (dochov. valené výsečové klenby v přízemí), upravená klasicistně (úprava průčelí v 1. patře) a těžce zasažená provedením novodobé střešní nástavby v r. 1978.


Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 95, Kostelní Novostavba z r. 1933 s nevýraznou klasicizující fasádou na místě pův. středověkého domu. Interiéry jsou plochostropé.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 96, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba (snad dochov. valená klenba v zadní části přízemí), přestavěná renesančně (valené výsečové klenby v přední části přízemí a části patra) a nakonec klasicistně v 1. polovině 19. století (nynější průčelí).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 97, Kostelní Raně renesanční stavba z doby po požáru v r. 1538 (dochov. valeně klenuté přízemí a obloučkový štít), přiložená k městské hradbě, později upravovaná. Na průčelí odhalen pás renesanční malby s květinovými girlandami.

Oprávněně chráněná památka 24351/6-2001 Objekt stabilizovaný stálou údržbou kromě freskového pásu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení restaurátorskou obnovu freskového pásu


stavebního

zaměření;

iniciovat

Měšťanský dům čp. 98, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba (dochov. snad valená klenba v zadní části přízemí), přiložená k městské hradbě, obnovená po požáru v r. 1538 raně renesančně (valená výsečová klenba ve vstupní síni, základ štítu) a upravená pozdně barokně koncem 18. století, kdy bylo přidáno 2. patro. Štít byl tehdy zvýšen a ukončen bohatě tvarovaným obrysem a na průčelí provedeny rustikálně působící, zčásti figurální štukatury (ve štítě sv. Florián, níže kartuše s Madonou, podpíraná dvěma anděly).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 99, Kostelní Raně renesanční stavba z doby po požáru v r.1538 (dochov. valeně klenuté sklepy, přízemí a zadní část 1. patra), později upravovaná a ve 30. letech 19. století opatřená klasicistní fasádou.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům ap. 100, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba při městské hradební zdi, obnovená v 16. století renesančně (valené výsečové klenby v přízemí) a upravená kolem r. 1800 raně klasicistně (průčelí).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: obdélníky nad okny 1. patra mají být uvnitř diamantově tvarované Měšťanský dům čp.101, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba (dochov. dispozice snad i s valenými klenbami v zadní části přízemí) při městské hradební zdi, obnovená v 16. století renesančně (valená výsečová klenba ve vstupní síni) a přestavěná v 1. polovině 19. století klasicistně (průčelí, segmentové a plackové klenby v patrech).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 102, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba (dochov. dispozice snad i s valenými klenbami v zadní části přízemí) při městské hradební zdi, přestavěná renesančně (valené výsečové klenby za vstupem a v zadní komoře 1. patra) a upravená kolem r. 1800 barokně klasicistně.

Oprávněně chráněná památka 27.651/6-2006


Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt (přístavba do zahrady!!) Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 103, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba (dochov. dispozice přízemí) při městské hradbě, později upravovaná a radikálně přestavěná barokně klasicistně snad již na konci 18. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 104, Kostelní Pův. pozdně gotická stavba při městské hradbě, později upravovaná a kolem r. 1820 až na části obvodových zdí radikálně znovu vystavěná klasicistně: bylo přitom použito pravidelné, souměrné dispozice se dvěma byty na podlaží, v přízemí a v býv. kuchyních klenuté plackami.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 105, Kostelní Pův. přinejmenším renesanční stavba ze 16. století (valené výsečové klenby v přízemí), později upravovaná (atikový štít s náznakem luisézního členění, segmentová klenba síně z 19. století).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 106, Kostelní Pův. snad renesanční stavba, později upravovaná, dnešní vzhled v podstatě z 19. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 107, Kostelní Pův. snad renesanční stavba, později přestavovaná.

Oprávněně chráněná památka (v ústředním seznamu nenalezen, ve státním sezn. míval rejstříkové čís. 4821) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu


Měšťanský dům čp. 108, Kostelní Pův. přinejmenším renesanční stavba ze 16. století (v přízemí valené výsečové klenby), později upravovaná: dnešní vzhled z 19. století, střešní vikýře obytného podkroví z konce 20. století.

Oprávněně chráněná památka 14666/6-2009 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Torzo Císařského mlýna čp. 109, Wernerovo nábřeží Pův. pozdně gotická stavba z r. 1515, postupně zvětšovaná přestavbami v . 1531, 1596 a 1811 (portál s nápisem), demolovaná až na část obvodového zdiva přízemí s rytým kvádrováním v polovině 60. let 20. století.(Podokenní římsy 1. patra nesly volutové konzolky, 1. patro členily pilastry s kompozit. hlavicemi, podchycené v mezipatr. římse opět volutovými konzolkami, na záp. průčelí byly i pod bohatě profilov. hlavní římsou. Vnitřek nebyl zajímavý).

Oprávněně chráněná památka 47757/6-4819 Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat stavebně zabezpečovací práce Měšťanský dům čp. 110, Pod sklípky Pův. pozdně gotická stavba, později přestavovaná, s náznakem klasicistního členění průčelí.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 111, Pod sklípky Drobná, pův. pozdně gotická stavba, později upravovaná. Klasicistní přestavba v 1. čtvrtině 19. století vytvořila základ průčelí s nízkým volutovým štítem a snad i trámové záklopové stropy v patrech.

Oprávněně chráněná památka 16377/6-2013 Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítka místy narušená Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu

historického

průzkumu;

Měšťanský dům čp. 112, Pod sklípky Drobná, pův. pozdně gotická stavba, později přestavovaná. Na barokně klasicistním průčelí výrazně působí kontrast hladkých stěn a výrazných bohatě profilovaných říms; členění doplňuje domovní znamení v podobě štukového erbu s polovinou psa.




Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 113, Pod sklípky Drobná, pův. pozdně gotická stavba, později přestavovaná; průčelí má působivou luisézní úpravu, již oživují novoklasicistní medailóny na paměť numismatika Srbka (1860 - 1918), v levém z nich jeho štuková podobizna.

Oprávněně chráněná památka Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Měšťanský dům čp. 114, Pod sklípky Drobná, pův. pozdně gotická stavba, později přestavovaná, průčelí má klasicistní úpravu z 1. třetiny 19. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu Wernerovský dům čp. 116, Pernštýnské nám., Bartolomějská Pův. pozdně gotická stavba radnice (odprodané již r. 1515) z doby po požáru v r. 1507 (dochov. valené klenby ve sklepech a snad i niky s malbami na prampouchu přes Bartolomějskou uličku: vlevo šlechtična na lovu se sokolem a psem, uprostřed šašek, vpravo panoš s helmou a dřevcem, dozadu vymalov. selka s košem a dva panoši - objeveno v l. 1908-09; na bočním průčelí profilovaná ostění), zvýšená a opatřená nynějším obloučkovým raně renesančním štítem po požáru v r. 1538 (součást jednotné úpravy náměstí od Mistra Jiříka z Olomouce) a upravovaná i později (barokní klenby v přízemí).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 116-zadní dům, Wernerovo nábř. Bartolomějská Zadní domovní objekt klasicistního původu, příp. se starším obvodovým zdivem; interiéry rekonstruovány novodobě (bývaly tu plackové a segmentové klenby).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: zápis je příp. možno i zrušit jako nadbytečný, objekt je chráněn v rámci předchozího hesla) Měšťanský dům čp. 117, Pernštýnské náměstí Rozměrná, pův. pozdně gotická stavba (dochov. valeně klenutý sklep); upravená renesančně (v přízemí valená výsečová klenba, v patře křížová hřebínková), radikálně přestavěná a zvýšená klasicistně v 1. polovině 19. století (plackové klenby, též v nesymetrickém dvojlodí s dvojicí kamenných toskánských sloupů).



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 117-zadní dům, Wernerovo nábřeží Zadní domovní objekt pozdně klasicistní z let 1869 a 1875, pravděpodobně se starším jádrem, je v přízemí v plném rozsahu klenutý packami do pásů, zčásti i do dvojice pilířů. Sklepy klenuty segmenty.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: zápis je příp. možno i zrušit jako nadbytečný, objekt je chráněn v rámci předchozího hesla Měšťanský dům čp. 119, náměstí Republiky Drobný objekt přinejmenším klasicistního původu, vzniklý jako zadní stavení domu čp. 87, přistavěný k městské hradbě a upravený v r. 1955.

Oprávněně chráněná památka ? Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 121, Sv. Anežky České Poměrně prostá pozdně klasicistní stavba z r. 1874, vzniklá v býv. parkánu městského opevnění po odbourání posledního zbytku Bílé brány.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 122, náměstí Republiky Drobná plochostropá stavba, vzniklá asi v 1. třetině 19. století jako dvorní stavení čp. 83, s průčelím v líci městské hradební zdi, později upravovaná.

Oprávněně chráněná památka 47730/6-1944 (snad nespr. řaz. na Zel. Př.) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp.123, náměstí Republiky Drobná plochostropá stavba, vzniklá asi v 1. třetině 19. století jako dvorní stavení čp. 85, přiložené k městské hradební zdi a upravované i později.

Oprávněně chráněná památka (v ústředním seznamu nenalezen, ve státním sezn. míval r. č. 1945) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt


Měšťanský dům čp.129, Kostelní Pozdně klasicistní,m uvnitř plochostropá stavba asi ze 3. čtvrtiny 19. století, vzniklá oddělením dvorního objektu domu čp. 17.

Oprávněně chráněná památka 47.760/6-4822 (jako čp. 17 v Kostelní pod r. č. 4823, čp. 17 v Zámecké zapsáno zvlášť) Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Císařský náhon, Kostelní, Wernerovo nábř. Torzo vodního systému, vybudovaného v r. 1501 k napájení městských i zámeckých opevňovacích příkopů. Tzv. městská řeka (kanál Halda) pův. překračovala Chrudimku, procházela městem a pokračovala dál k západu (v trase nynější Sukovy třídy), kde napájela valchu, mlýn a další zařízení.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: zajistit zvýšení průtoku vody, odstranit předěl Kostel sv. Bartoloměje, nám. Republiky, Kostelní Pozdně gotické síňové trojlodí z let 1515-19 (asi Mistr Pavel), pohřební kostel Pernštejnů (na severním průčelí bohatě zdobený raně renesanční portál z r. 1519 s jejich erbovní pověstí, v presbytáři mramorová tumba Vojtěcha z Pernštejna z r. 1534) s pětiboce uzavřeným presbytářem, vše klenuto křížově s žebry. Po přestavbě po ohni v r. 1538 rozšířena křížově podklenutá kruchta o boční empory a vzniklo přitom zábradlí, zdobené 64 polychromovanými kazetami s figurálními a heraldickými motivy. Západní předsíň s kaplí doplněny až v l. 1912-13 (arch. B. Dvořák, výmalba od A. Häuslera podle návrhu M. Alše).

Oprávněně chráněná památka 31171/6-1937 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Kostel Zvěstování P. Marie, Komenského nám., Klášterní Pův. vrcholně gotická stavba z poloviny 14. století - farní kostel, založený Arnoštem z Pardubic, obnovený pozdně goticky po požáru v r. 1507 (v presbytáři sklípková klenba, v lodi klenba křížová žebrová); barokní úpravy odstraněny při purizující restauraci v l. 190506 (arch. B.Dvořák). Uvnitř několik pozdně renesančních náhrobků, zařízení je novogotické.

Oprávněně chráněná památka 17524/6-1938 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu


Masné krámy, Wernerovo nábř., Kostelní Raně renesanční, pův. padesát metrů dlouhá stavba nad městskou strouhou (dnes Císařským náhonem) z doby po požáru v r. 1538, opatřená obloučkovými štíty s rozevřeným obrysem a zbořená až na malý zbytek jižního traktu (dnes trafostanice) při prodlužování Kostelní ulice v r. 1898.

Oprávněně chráněná památka 42089/6-2015 Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat stavebně zabezpečovací práce Městské opevnění se Zelenou bránou a předbraním (čp. 76), Zelenobranská aj. Dvoudílnou, pův. pozdně gotickou Zelenou bránu z doby po r.1507 (Mistr Pavel) tvoří pův. přízemní předbraní, zvýšené a opatřené raně renesanční atikou v r. 1542 (Mistr Jiřík z Olomouce), a vlastní věž, taktéž zvýšená v r.1542 a opatřená pozoruhodně členitým vysokým krovem. Na předbraní rozměrný reliéf Ješka z Pardubice v bitvě u Milána z r.1903 (B. Vlček podle návrhu M. Alše). Z hradby, pozdně gotické s ochozem, před níž byl kolem r. 1500 doplněn val s rondely a další hradbou (nedochov.) se zachovaly jen nesouvislé úseky (za čp. 2., 56-57, 47 a další).

Oprávněně chráněná památka 30122/6-1940 zahrnuje Zelenou bránu s předbraním čp. 76 a úseky opevnění za čp. 46, 81, 75, 63 a 64, 56, 57 a 58 a 22 Objekt stabilizovaný stálou údržbou, někt. torza nedostatečně udržovaná Veřejnosti přístupná památka Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat stavebně zabezpečovací zb.hradebních torz

práce:

konzervovat

Morový sloup , Pernštýnské náměstí Pův. raně barokní sloup se sochou P. Marie z r. 1695, opravený a zásadně obohacený rokokově v l. 1773-77 (J.Teplý) o sochy dalších světců: sv. Prokopa, Norberta, Jana Nepomuckého, Ivana, Josefa, Václava, Vojtěcha a Ludmily, náročně koncipovanou ohrádku doplňují i ležící lvi a kartuše s městským znakem.

Oprávněně chráněná památka 25059/6-2015 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: řešit problematický výsledek barev. sjednocení Most přes Císařský náhon , Kostelní, sev. při kostele Pozdně gotická stavba z doby po r. 1507, podklenutá valeně, pův. zprostředkující spojení dvorku kláštera minoritů s kostelem sv. Bartoloměje. Západní čelo mostu tvoří snížená městská hradba. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého doplněna na zábradlí ve 2. polovině 18. století.

Oprávněně chráněná památka 17171/6-1937 (vč. sochy sv. Jana Nepomuckého) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt


Zvonice s památníkem padlých, náměstí Republiky Stavba ve stylu pozdní moderny z r. 1930 (K. Pecánek) vznikla s použitím masivní pozdně gotické valeně zaklenuté podnože, snad bašty městského opevnění. Moderní čtyřboká nástavba vystřídala několikrát vyměněnou osmibokou nástavbu dřevěnou (nejstarší sroubena r. 1556).



Pardubice – Zámek Zámek čp. 1, Zámecká Velkolepá, složitě rostlá stavba, pův. dvoupalácový vodní hrad ze 14. století, nákladně přestavovaný pozdně goticky v.l. 1491-1521 Vilémem z Pernštejna (mj. doplněno východní křídlo s arkádami a kaplí) a poté renesančně do r. 1560 za jeho synů Vojtěcha a Jana (dochov. sály s malbami, zdobenými portály a kazetovými stropy). Arkáda při záp. křídle doplněna v r. 1574, pozdější úpravy zejm. barokní v letech 1723-24 (F. M. Kaňka). Hospodářské budovy na předzámčí i velkolepé zemní opevnění s rondely jsou taktéž pozdně gotického původu z počátku 16. století.

Oprávněně chráněná památka (33032/6-1936 vč. zámeckého mostu, předzámčí čp. 2 a 3, valu s rondely, hradbou a čp. 4 příkopem s parkem (Tyršovy sady), mostem a dvojicí soch a Příhrádkem (viz zvl. heslo) včetně čp. 5 - 8, sýpkou a kašnou), která splňuje kritéria NKP Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Veřejnosti přístupná památka s expozicí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: podat návrh na prohlášení za NKP Příhrádek čp. 5-8, Zámecká Pozdně gotická stavba, vzniklá do r. 1515 vydělením severní části městského opevnění jako trojbokého barbakanu před nástupem na most (od r. 1805 val) k zámku. Západní křídlo přestavěno po požáru v r. 1538 (Mistr Jiřík z Olomouce), jeho jižní část (čp. 8) však radikálně přestavěna v 19. století. V přízemí východního křídla se zachovaly hmotné valené klenby, ve špýcharu (jižní křídlo) dvoulodí křížově klenuté.

Oprávněně chráněná památka (ochrana vyplývá z příslušnosti k zámku), která splňuje kritéria NKP Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: podat návrh na prohlášení za NKP

Pardubice - Zelené Předměstí Spořitelna čp. 1, náměstí Republiky Stavba z let 1914-17 (Fr. Roith, plastická výzdoba J. Skála) ve stylu klasicizující pozdní secese.



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Ředitelství pošt a telegrafu čp. 12, náměstí Republiky Rozsáhlá administrativní budova z r.1923 (návrh L. Machoň) ve stylu klasicizujícího dekorativismu. Ve vstupní hale expresivně modelované plastiky zubrů (O. Španiel a J. Horejc), ve schodišťové hale kazetový strop.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Škola čp. 124, Klášterní Novorenesanční stavba z r. 1894, v přízemí klenutá plochými zrcadly, postavená v nově proražené Klášterní ulici.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Škola čp. 125, Komenského nám., Jahnova Rozměrná novorenesanční stavba z konce 19. století, rekonstruovaná kolem r. 2000 pro potřeby Krajského úřadu.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Škola čp. 127, Jahnova Novobarokní stavba z doby kolem r. 1900, o sto let později rekonstruovaná pro potřeby Krajského úřadu.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Anglobanka čp. 222, náměstí Republiky Monumentální stavba z let 1924-25 (J. Gočár) ve stylu klasicizujícího kubismu.




OSTATNÍ OBJEKTY PAMÁTKOVÉ REZERVACE: Pardubice - Bílé předměstí Dům čp. 126, Na Třísle Možno odstranit Domy čp. 130-132, Na Třísle Možno odstranit


MPZ Dašice TITUL: Rozvinuté pohledy na náměstí od severu, severovýchodu a jihozápadu a severní fronta náměstí v 1. třetině 20. století. Foto (kromě posledního) L. Svoboda 2003.

Stručný historický a stavební vývoj Dašice leží v polabské rovině (Východolabská tabule, 227 m nad mořem, 10 km vých. od Pardubic) při řece Loučné, jejíž pravý břeh tvořil do samého konce 13. století okraj velkého lesního komplexu, táhnoucího se až k řece Orlici. Jeho kolonizace byla provedena na počátku 14. století, Dašicko tedy tvořilo okraj staré sídelní oblasti. Zatímco okolní vesnice Hedčany a Prachovice vznikly zřejmě v 11. století, samotné Dašice jsou prvně doloženy až roku 1318, kdy se připomíná Blažej z Dašic. V té době zde již zřejmě existoval farní kostel, doložený roku 1349. Tvrz se připomíná kolem roku 1398, vznikla však jistě dříve. Mezi plejádou místních vladyků se mezi držiteli objevuje v r. 1398 Boček z Kunštátu a z Poděbrad od 1507 (k Pardubicím). Jako městečko se Dašice připomínají až roku 1437. Městečko jistě nebylo vysazeno v době husitských válek, takže lokaci lze posunout někam do 14. století. Roku 1507 samostatné dašické panství zaniklo, Vilém z Pernštejna je přikoupil k Pardubicím. Dašice vznikly při levém břehu řeky, která se dříve větvila do více ramen. Jádro lokačního městečka tvoří velké obdélné náměstí o rozměrech cca 85x140 m, do něhož od jihu ústí široká ulice (od Hrochova Týnce). Ze středu severní strany vychází ulice ke kostelu, pokračující potom po levém břehu řeky. Ze severní části východní strany náměstí byla vyvedena ulice ke tvrzi, která se za řekou křížila s cestou sledující v určitém odstupu pravou stranu řeky, a pokračovala k Holicím. Kolem tvrze existoval široký vodní příkop, vně však ještě roku 1839 obíhal další, docela úzký vodní příkop, který obklopoval i celé vnitřní město. Tento vnější příkop byl napájen jednak z Loučné, jednak z velkého Moravanského rybníka, který ještě koncem 18. století existoval jižně od Dašic (na místě vsi Moravanský). Tvrz a městečko (náměstí) s vodním opevněním tvořily související urbanistický celek a nejspíše tedy vznikly současně. Naopak poloha kostela, v nynější podobě barokního, stojícího severně od náměstí za vodním příkopem, je zřejmě výsledkem příslušnosti ke staršímu vesnickému sídlišti. Jižně od náměstí se podél kříže cest rozvíjelo předměstí (mimo území zóny), další předměstská zástavba vznikala i v okolí řeky. K velkému nárůstu zástavby došlo od 70. let 18. století v rámci raabizace komorního pardubického panství, spojené též s vysušením většiny velkých rybníků v okolí městečka. Tehdy byla založena víska Velkolánské severozápadně od Dašic a obdobné usedlosti se záhumenicovou plužinou byly vystavěny i severně od městečka na pravém břehu řeky. Teprve v této době výrazně zhoustla zástavba kolem Loučné. Došlo též k výrazné přestavbě městských domů kolem náměstí, které si dodnes z velké části zachovaly pozdně rokokové a klasicistní fasády z konce 18. a 1. poloviny 19. století. Čela převážně přízemních domů s vysokými vykrajovanými štíty dávají Dašicím dodnes svérázný půvab. Dašice rostly i ve 2. polovině 19. a 1. třetině 20. století, a to převážně aditivně podél komunikací, mimo území zóny. Vznikající patrové domy na náměstí, obracející se do něj krátkými čely, jeho rytmizaci při značném měřítku jeho plochy příliš neovlivnily (po 1855 stará radnice, 1875-76 škola, ve 3. čtvrtině 20. století bohužel zbavená novorenesančních fasád). Od přelomu 19. a 20. století však vzniklo i několik šířkově orientovaných objektů, zejm. obchodní dům Soudek čp. 23, naštěstí dosud s pozdně secesním průčelím. Jádro města, zejména náměstí, je od roku 1990 městskou památkovou zónou.


Hodnocení: Rozměrný obdélný prostor obepnutý domky s vykrajovanými atikovými štíty řadí náměstí v Dašicích mezi nejvýraznější maloměstské prostory, hodné té nejpečlivější regenerace. Tu lze velmi dobře opřít o dobové pohlednice. Doporučujeme vypracovat nárysy jednotlivých front ve třech variantách : stávající stav, stav v 1. polovině 20. století a návrh, který by byl kompromisem obou. Plechová vrata domů na náměstí doporučujeme postupně nahrazovat dřevěnými, nejlépe v klenutých zděných branách. Prostředí dotvářejí zajímavé objekty mlýna, kostela, fary, areálu tvrze, zástavba vesnického rázu na pravém břehu Loučné a továrnické vily. Přílišným a zcela necitlivým rozvojem továrny se vila ocitla v nevyhovujícím prostředí, navíc je poškozena snesením věžičky a dlouhodobou neúdržbou. Její záchrana je tedy velmi obtížným úkolem. Až do 20. století se zachoval kolem městského jádra a tvrze vodní příkop nejspíše obranného charakteru, jehož obnova by mohla opět přispět k regeneraci historického prostředí. Výšková hladina zástavby je převážně přízemní, s jednotlivými patrovými objekty, jejichž počet nelze zvyšovat. Novodobé doplnění zástavby hmotově tradičními, štítově řazenými objekty lze snad připustit nanejvýše západně od Havlíčkovy ulice, při samé hranici zóny.

PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI ZÓNY: Dašice (Pardubicko) Měšťanský dům čp. 18, náměstí T. G. Masaryka Barokně klasicistní stavba snad až ze 20.-30. let 19. století, později upravovaná a rozšířená.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Dům U zeleného stromu čp. 19, náměstí T. G. Masaryka Barokně klasicistní stavba snad až ze 30. let 19. století, dochovaná včetně štukového domovního znamení.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Měšťanský dům čp. 21, náměstí T. G. Masaryka Novorenesanční stavba pošty z konce 19. století, vznikla snad s použitím části zdiva staršího domku z doby kolem r. 1830.



Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: odstranit vikýř na jižním průčelí Měšťanský dům čp. 22, náměstí T. G. Masaryka Barokně klasicistní stavba snad až z doby kolem r. 1830, průčelí bylo - při zachování původního obrysu přeřešeno pozdně secesně ve 2. desetiletí 20. století, přízemí porušeno necitlivou úpravou ve 3. čtvrtině 20. století.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítka průčelí nedostatečně udržovaná Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce omítky průčelí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: trojdílná okna nahradit dvojicemi sdružených Měšťanský dům čp. 23, náměstí T. G. Masaryka Pozdně secesní stavba z r. 1912, vzniklá s použitím části zdiva staršího domu původem zřejmě z doby kolem r. 1830.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Nová radnice čp. 25, náměstí T. G. Masaryka, Komenského Stavba ze 20. let 20. století ve stylu tradicionalizujícíí české moderny na místě klasicistního přízemního hostince U modré hvězdy s podloubím.

Oprávněně chráněná památka 36615/6-5203 Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítka místy porušena Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Areál býv. tvrze čp. 27a138, Komenského, Třebízského Původně gotická tvrz snad již z doby kolem r. 1300 (dochov. široký, zčásti zamokřený příkop). Na tvrzišti stojí správcovský dům čp. 138: pův. roubená stavba ze 16. století, jejíž přízemí bylo přezděno asi kolem r. 1800, a pivovar čp. 27 s rozsáhlými valeně klenutými sklepy, jehož k jihuu vybíhající křídlo se zbytky sgrafit a přízemím s dvoulodní valenou klenbou vzniklo v r. 1616.

Oprávněně chráněná památka 28575/6-204 Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí


Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; iniciovat restaurátorskou konzervovaci zb. sgrafit Rodinný dům čp. 30, Jungmannova Klasicizující eklektická stavba z doby kolem r. 1900, zřejmě domek dělníka Vosáhlovy koželužny

Kvalitní místní pamětihodnost Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v rušivém prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; iniciovat změnu vlastnických nebo uživatelských poměrů Vila čp. 31, Jungmannova Reprezentativní novorenesanční stavba z doby kolem r. 1900 (arch. J. Vejrych) má nad vstupem štukové reliéfy koželuhů, vršek věže odstraněn v 80. letech 20. století.

Oprávněně chráněná památka 46001/6-4651 Devastovaný objekt Důležitá solitérní památka Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v rušivém prostředí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; iniciovat změnu vlastnických nebo uživatelských poměrů, poté iniciovat obnovu (cca 400 m2 střech) Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat lucernovou část věže, iniciovat odstranění nejbližšího travé výrobní haly a kultivovat okolí Mlýn čp. 35, Komenského Pozdně renesanční stavba z doby kolem r. 1600 (na průčelí patrna psaníčková sgrafita) a znovu ve 3. čtvrtině 19. století (fasády se zalamovanými gotizujícími římsami), rozměrná dostavba nové mlýnice z režných cihel, značně klasicizující, vznikla asi ve 2. desetiletí 20. století

Oprávněně chráněná památka 38007/6-4659/včetně náhonu Mýtka Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: konzervovat již průčelí Měšťanský dům čp. 43, nám. T. G. Masaryka, Havlíčkova Pův. dva klasicistní domy z doby kolem r. 1830, sjednocené úpravami ve 20. století. Přízemí je zčásti klenuto plackami, dům má jediné v Dašicích dochované podloubí.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření


Městský dům čp. 47, Havlíčkova Pozdně klasicistní stavba ze 2. poloviny 19. století stojí severní částí svého půdorysu v místech příkopu, který městečko obklopoval.

Kvalitní místní pamětihodnost Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Měšťanský dům čp. 49, Hrdličkova Pozdně klasicistní stavba z doby kolem r. 1850 s působivým průčelím, členěným vysokým pilastrovým řádem, později upravovaná.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Fara čp. 55, Hrdličkova Pozdně barokní stavba z let 1748- 57 (zčásti dochovány valené výsečové klenby), upravená klasicistně v 1. polovině 19. století (velká část přízemí překlenuta plackami do pasů).

Oprávněně chráněná památka 49087/6-6059 Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Příměstská usedlost čp. 65, Palackého Pův. roubená usedlost barokního původu, později přestavovaná, dnešní novorenesanční obytná budova vznikla v poslední třetině 19. století.

Kvalitní místní pamětihodnost Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý

Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Příměstský dům čp. 67, Palackého Klasicistní stavba z 1. třetiny 19. století, rekonstruovaná v 70. letech 20. století jako rodný domek Josefa Hybeše.


Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý

Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu okres Pardubice - 55 -

Měšťanský dům čp. 98, nám. T. G. Masaryka, Havlíčkova Původně klasicistní usedlost (dochov. portálky a plackové klenby), rozšířená a zvýšená někdy ve 2. polovině 19. století, fasády zjednodušeny ve 2. čtvrtině 20. století.

Oprávněně chráněná památka 10249/6-5766 Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítky místy naruš. Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat eklektické členění průčelí Měšťanský dům čp. 99, nám. T. G. Masaryka Klasicistní stavba z doby kolem r. 1830 s barokizujícím štítem se zvlněným okrajem, průčelí v detailu zjednodušeno ve 3. čtvrtině 20. století.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat pův. podobu průčelí Měšťanský dům čp. 100, nám. T. G. Masaryka Klasicistní stavba z doby kolem r. 1830 s místně typickým štítem (srv. čp. 18 a 19, stejný mělo i čp. 20), v detailu zjednodušeným ve 3. čtvrtině 20. století.

Oprávněně chráněná památka 26704/6-4653 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat členění vršku štítu Městský dům čp. 101, nám. T. G. Masaryka Pozdně secesní stavba ze 2. desetiletí 20. století (snad s využitím části zdiva klasicistní usedlosti) reaguje svým štítem a zvlněnou atikou na zdejší barokizující štíty.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Měšťanský dům čp. 103, nám. T. G. Masaryka Barokně klasicistní stavba z konce 18. století s průčelím, zdobeným bohatým štukovým luisézním dekorem (zřejmě J. Teplý z Pardubic - srovnej zejm. čp. 3 na Pernštýnském náměstí tamtéž), ve štuku provedeno i domovní znamení zlatého lva. Oprávněně

chráněná památka 19828/6-2057 vč. chléva a stodoly Devastovaný objekt (asi 220 m2 střechy) Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí okres Pardubice - 56 -

Doporučení: iniciovat stavebně zabezpečovací práce; (cca 1000 m2 střech), iniciovat restaurátorskou obnovu hlavního průčelí Měšťanský dům čp. 106, nám. T. G. Masaryka

Klasicistní stavba z doby kolem r. 1830, průčelí bylo v detailu zjednodušeno při úpravách během 20. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat jemnost štukového členění, obnovit šambrány atd. Měšťanský dům čp. 110, Tylova Klasicistní stavba z doby kolem r. 1830 s barokizujícím štítem se silně zvlněným okrajem, průčelí bylo v detailu zjednodušeno asi již při výměně oken ve 30. letech 20. století.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Vosáhlova koželužna čp. 112 a 113, Tylova Novorenesanční stavba menšího průmyslového provozu asi z 80. let 19. století, snad s použitím částí zdiva tří usedlostí, vystavěných ve zděné podobě nejspíše klasicistně kolem r. 1830.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: plechovou krytinu nahradit vhodnější Měšťanský dům čp. 190, Havlíčkova Pozdně klasicistní stavba asi ze 30. let 19. století, výkladec do průčelí vsazen ve 20.-30. letech 20. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: odstranit obklad soklu Opatrovna s divadelním sálkem čp. 368, Hrdličkova Pův. klasicistní stavba, výrazně přestavěná kolem r. 1925. Opatrovna fungovala v podstatě jako dnešní mateřské školy.

Kvalitní místní pamětihodnost okres Pardubice - 57 -

Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Kostel Narození P. Marie, Havlíčkova, Hrdličkova Raně barokní bazilikální trojlodí z let 1677-1707, vysvěcené v r. 1709. Valené výsečové klenby hlavní lodi a presbytáře zpevněny pasy, boční lodi a sakristie mají křížové hřebínkové klenby, jv. kaple kopuli s lucernou. Hlavní oltář se sochami sv. Josefa a sv. Jana Nep. řezal kolem r. 1740 I. Rohrbach, od něj i socha Smrt P. Marie v kapli.

Oprávněně chráněná památka 18210/6-2055(vč. kříže u jz. nároží) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Litinová kašna, nám. T. G. Masaryka Výpravně zdobený novorenesanční doplněk prostoru náměstí asi z konce 19. století (R. A. Smekal z Prahy-Smíchova) má chrliče ve tvaru lvích hlav a vrcholí antikizující plastikou nosičky vody.

Oprávněně chráněná památka 32589/6-4650 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Socha sv. Jana Nepomuckého, nám. T. G. Masaryka Vrcholně barokní plastika z r. 1739 (I. Rohrbach) zobrazuje světce netradičně bez krucifixu, s andílkem u nohou; na zadní straně podstavce figurální reliéf, celkem neumělý, snad mladší.

Oprávněně chráněná památka 23096/6-2059 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Socha sv. Jana Nepomuckého, Komenského, před mlýnem čp. 35 Vrcholně barokní statue z r. 1746 (sign. D.S.E.) zobrazuje světce na volutovém podstavci (voluty netradičně obráceny nahoru).

Oprávněně chráněná památka (jako součást mlýna) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu


Sochy sv. Václava, Barbory a Norberta, nám. T. G. Masaryka, před čp. 43 Trojice vrcholně barokních plastik z doby kolem r. 1740 (okruh I. Rohrbacha): na podstavci sv. Václava alianční znak, také na podstavci sv. Barbory je kartuše s erbem, sv. Norbert má u nohou svázaného démona.

Oprávněně chráněné památky: pro sv. Barboru 21756/6-4654, pro sv. Norberta 34262/6-4654, pro sv. Václava 38065/6-4654 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Ukřižování, nám. T. G. Masaryka Barokně klasicistní kříž z r. 1782, na volutovém podstavci s reliéfem sv. Floriána, opravený r. 1882.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) (nespr. jako smírčí kříž) Plastika po restaurování Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace

OSTATNÍ OBJEKTY PAMÁTKOVÉ ZÓNY: Dům čp. 16, Tylova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 17, nám. T. G. Masaryka, Tylova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích, nejlépe ovšem restituovat klasicistní fasády Dům čp. 20, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat, doporučujeme snížit; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 24, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat s důrazem na historické konstrukce, zejm. bránu, pilastry, štít i s jeho okrajem a půlkruh. okénkem; okna zaměnit za sdružená, zvýraznit mezipatrovou římsu. Dům čp. 26, Komenského Nutno zachovat s důrazem na historické konstrukce, zejm. bránu, štít, římsy; okna zaměnit za sdružená Dům čp. 28, Štenclova Nutno zachovat


Dům čp. 29, Komenského Nutno zachovat Dům čp. 36, Komenského Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 37, Komenského Nutno zachovat Býv. škola čp. 38 a 140, nám. T. G. Masaryka, Komenského Nutno zachovat, provést reminiscenci novorenes. fasády Dům čp. 39, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat s důrazem na historické konstrukce - bránu; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 40, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat s důrazem na historické konstrukce; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 41, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat Dům čp. 45, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 46, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 48, Havlíčkova Nutno zachovat včetně brány; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 50, Hrdličkova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 51, Hrdličkova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 52, nám. T. G. Masaryka (za čp.20) Možno odstranit Dům čp. 54, Hrdličkova Nutno zachovat Dům čp. 56, Havlíčkova Nutno zachovat


Dům čp. 57, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 58, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 60, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 61, Palackého Doporučujeme snížit, možno i úplně odstranit Dům čp. 63 a 145, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 68, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 69, Palackého Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 71, Palackého Nutno zachovat, zrušit lodžii ve štítě; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 72, Palackého Nutno zachovat, zachovat pilířovou bránu se šiškami Dům čp. 73, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 74, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 76, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 82, Třebízského Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 83, Palackého Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 84, Havlíčkova Nutno zachovat


Dům čp. 85, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 86, Havlíčkova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 87, Havlíčkova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 88, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 89, Havlíčkova Nutno zachovat, v optim. případě zmenšit objem na pův. štítové průčelí Dům čp. 90, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 91, Havlíčkova Nutno zachovat samozřejmě vč. štítu, nejlépe i doplnit štukové členění Dům čp. 92, Palackého Možno odstranit Dům čp. 95, Jungmannova Nutno zachovat, okno ve štítě přeřešit na užší nebo sdružené Dům čp. 96, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 102, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat, otvory a obrys štítu zachovat, doplnit štukové římsy a šambrány Dům čp. 104, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat, obrys štítu zachovat, okna ve štítě dát blíže k sobě, v přízemí zaměnit za sdružená, doplnit štukové římsy Dům čp. 105, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat (přední část, jinak možno objem výrazně redukovat), 1. patro přeřešit na trojosé, doplnit štukové nebo barev. členění, průčelí zakončit tympanonem, příp. jinak architektonicky zkvalitnit Dům čp. 107, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat vč. otvorů a tvaru štítu, doplnit štukové nebo barev. členění Dům čp. 108, Třebízského Možno odstranit


Dům čp. 109, nám. T. G. Masaryka Nutno zachovat, v optim. případě zmenšit objem Dům čp. 111, Tylova Nutno zachovat včetně pamětní desky; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 120, Třebízského Nutno zachovat Dům čp. 121, Třebízského Nutno zachovat Dům čp. 122, Třebízského Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 123, Havlíčkova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích, dosáhnout souměrného řešení Dům čp. 125, Třebízského Nutno zachovat Dům čp. 141, Třebízského Nutno zachovat Dům čp. 142, Hrdličkova Nutno zachovat Dům čp. 144, Třebízského Nutno zachovat, lépe by ovšem vypadala vyšší okna Dům čp. 148, nám. T. G. Masaryka (vedle čp.20) Nutno zachovat Dům čp. 151, Jungmannova Možno odstranit Dům čp. 152, Komenského Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 153, Jungmannova Nutno zachovat Dům čp. 154, Jungmannova Možno odstranit


Dům čp. 156, Jungmannova Nutno zachovat Dům čp. 157, Jungmannova Nutno zachovat Dům čp. 158, Jungmannova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy, otvory možno ponechat Dům čp. 159, Jungmannova Nutno zachovat, okna v přízemí přeměnit na sdružená Dům čp. 160, Jungmannova Nutno zachovat, okna v přízemí přeměnit na sdružená Dům čp. 179, Třebízského Nutno odstranit, přinejhorším opatřit valbovou střechou nebo objemově reinterpretovat Dům čp. 184, Třebízského Možno odstranit, přinejhorším zrušit lodžii a kultivovat Dům čp. 185, Třebízského Nutno zachovat, doporučujeme snížit; přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 187, Palackého Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 188, Jungmannova Nutno zachovat Dům čp. 192, Jungmannova Nutno zachovat Dům čp. 193, Jungmannova Nutno zachovat Dům čp. 198, Havlíčkova Nutno zachovat Dům čp. 199, Palackého Nutno zachovat Dům čp. 220, Tylova Nutno zachovat


Dům čp. 229, Hrdličkova Nutno zachovat, doporučujeme snížit Dům čp. 231, Hrdličkova Možno odstranit Dům čp. 266, Třebízského Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 369, Komenského Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 370, Havlíčkova Nutno zachovat, přeřešit omítkové povrchy a tvar a rozmístění otvorů na exponovaných průčelích Dům čp. 382, nám. T. G. Masaryka (za čp.21) Možno odstranit Dům čp. 448, Jungmannova Nutno odstranit halu východně za vilou čp. 31, ostatní možno odstranit, v případně ponechání výrazně kultivovat Dům čp. 469, Tylova Nutno zachovat Dům čp. 476, Třebízského Možno odstranit Dům čp. 477, Třebízeského Možno odstranit Dům čp. 478, Jungmannova Možno odstranit Dům čp. 479, Třebízského Doporučujeme snížit a možno i odstranit Dům čp. 482, Palackého Možno odstranit Dům čp. 486, Palackého Možno odstranit Dům čp. 487, Palackého Možno odstranit



Stávající a navrhovaná památková ochranná pásma

Památkové ochranné pásmo hradu Kunětická hora TITUL: Pohled na hradní vrch od jihozápadu, přes část Rábů, průhled Starým Hradištěm od západu a Němčicemi od severu. Foto L. Svoboda 2004.

Stručná charakteristika zdejších osad a hradu Brozany Hejtmanství, okres, bývalé panství a pošta Pardubice; fara Kunětice, židovská synagoga, 1891 37 domů, 361 českých obyvatel (1880). Dražkov Fara Dříteč, hejtmanství apod. Pardubice, 31 domů, 221 obyvatel (1890). Dříteč Farní ves u Pardubic, již daroval pan Časta před r. 1228 klášteru Opatovskému. Od r. 1436 držen ke Kunětické hoře, r. 1476 zastavena Václavovi ze Zahrádky, ale později zase vyplacena k pardubickému panství. R. 1623 fara zrušena, od 1746 expositura a 1785 zase fara. 63 domů, 438 obyvatel českých (1890). V kostele jsou mistrně zpracované železné dveře. Hradiště na Písku (H. Nové) Hejtmanství, okres, bývalé panství a pošta Pardubice, fara Kunětice, 26 domů, 276 čes. obyvatel (1890), cihelna a samota Psinek. Hradiště Staré Hejtmanství, okres, bývalé panství a pošta Pardubice, fara Kunětice, 12 domů, 86 obyvatel německých (1890). Kunětice Farní ves v okr. Pardubickém, založená před r. 1352. Ves patřila ke klášterství Opatovskému, později ke Kunětické hoře a pak k Pardubicím. Fara zanikla v 16. století a obnovena až r. 1785, 1794 kostel vyhořel. 58 domů, 417 obyvatel českých, trojtřídní škola(1890). Kunětická hora Počátky hradu nejsou zcela jasné a informace o nich přinášejí až nová zjištění v posledních letech. Hrad v dominantní poloze založil koncem 13. či na počátku 14. století nejspíše král (tak to uvádí i Heber) a tento objekt, o němž ani nevíme, zda byl úplně dostavěn, se během svého krátkého života nestačil projevit v psané historii. Zanikl zřejmě ve zmatcích počátku 14. století. Šlo o rozsáhlou, nejspíše jednodílnou dispozici, okres Pardubice - 67 -

zaujímající celý vrchol kopce. Ve vnitřní ploše stály volně dvě mohutné obytné věže: na východě, v prostoru dnešního jádra pod síní se sklípkovou klenbou to byla čtverhranná věž a na západě věž okrouhlá. V areálu dnešního předhradí této fázi příslušejí zřejmě i některé úseky obvodové hradby. Z vnitřní zástavby známe pouze několik slabých zdí zjištěných archeologickým výzkumem v dnešním nádvoří jádra. V roce 1421 se hory (nicméně r. 1420 označené jako vysoké a pevné) jako majetku opatovického kláštera zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo, po němž se poprvé psal roku 1423. Především nepochybně využil části obvodové hradby tam, kde se obrys hradu neměnil. Okrouhlá věž na západní straně hradu musela ještě stát ve značné výšce a do jejího přízemí byl prolomen nový vstup. Snad již v této době vznikla vysoká věžovitá vstupní brána s předloženým opevněním s menší branskou věží. Diviš Bořek však zcela změnil východní část hradu, jež se stala jeho soukromým sídlem a kterou oproti starší situaci posunul více k jihu. Hradní areál rozdělil ve dvě části příčný, do skály vysekaný příkop těsně před zaniklou čtverhrannou věží. Divišovo sídlo tvořil obdélný palác na severní straně a nárožní subtilní okrouhlá věž na jihovýchodě. V roce 1465 převedl hrad král Jiří Poděbradský na své syny. Jindřich z Minsterberka ho pak roku 1491 prodal Vilémovi z Pernštejna. Za Pernštejnů byl hrad velkolepě přestavěn a rozšířen. Pernštejnská přestvba z prostého hradu učinila mohutné, reprezentativní a přitom dokonale opevněné sídlo. Zástavba obytného jádra byla doplněna o další dvě křídla, která se spojila se starým palácem, takže obvod jádra byl zastavěn ze tří stran. Přízemí jižního křídla vyplňoval čtvercový sál, zaklenutý sklípkovou klenbou na střední sloup, a rovněž sklípkovou klenbou zaklenutá arkáda. Dvoupatrové, ve vyšších podlažích plochostropé jádro doplňovalo ještě hrázděné obranné polopatro. Velké sály ve druhém poschodí severního a jižního paláce spojil velkým obloukem podklenutý přechod při východní spojovací hradbě. Spojení jednotlivých úrovní zajišťovala točitá schodiště. Z předhradí zmizela okrouhlá věž, jejíž suterén pohltila nová budova a jeho obvod obklopily hospodářské budovy. Nad příkopem mezi předhradím a jádrem vznikla nevelká kaple svaté Kateřiny, zaklenutá sklípkovou klenbou. Stavby byly vybaveny goticko-renesančními kamennými ostěními. Letopočet 1509 nad branou jádra nedatuje dokončení stavebních prací. Na hradě se totiž ještě usilovně stavělo za Jana z Pernštejna v letech 1521-1548. Přestavěné jádro obklopilo mohutné vnější opevnění. Tvořily je dva hradební okruhy, které kromě dvou menších polookrouhlých, dovnitř otevřených bašt a drobné čtverhranné věžičky zpevnily tři velké zemní sypané rondely. Hlavní součástí těchto impozantních bašt se stal mohutný zemní násep, na koruně opatřený hradbou s dělostřeleckými střílnami, kterou ukončoval hrázděný ochoz pro střelce z ručnic. Druhá hradba se štěrbinovými střílnami obíhala patu náspu. Trasu přístupové cesty zabezpečil koridor, který sbíhal dosti hluboko ze stráně, s novými branami kulisovými nebo v podobě čtvrerhranných průjezdních věží. Již za Pernštejnů se sídelním objektem staly Pardubice a po prodeji arciknížeti Maxmiliánovi v roce 1560 ztratil hrad význam takřka úplně. V roce 1645 jej dobyla a zpustošila švédská vojska. Z této pohromy se hrad nevzpamatoval a již roku 1681 je uváděn jako pustý. Dále byla udržována pouze kaple a některé další objekty. V 19. století byla část hradního areálu odlámána při těžbě kamene. Od druhé poloviny 19. století zde probíhaly zabezpečovací práce. Muzejní spolek v Pardubicích r. 1921 obnovil sklípkovou klenbu v paláci a posléze částečně realizoval projekt úprav od architekta Dušana Jurkoviče (1923-1928) - zřízení restaurace, zastřešení paláce a 5. a 6. brány - a nastavil vyhlídkový ochoz na hlavní věž. Dílčí opravy probíhají i po roce 1945, jejich smutným výsledkem je trvající devastace restaurace.


Lukovna Osada se poprvé připomíná v r. 1547, ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století měla něco přes sto obyvatel, v r. 1970 již jen 77 trvale bydlících. Počet domů ve stejném období postupně stoupal ze 17 na 23. Němčice Hejtmanství, okres, bývalé panství a pošta Pardubice, fara Dříteč a Kunětice; 28 domů, 236 obyvatel českých (1890) až do 1421 majetek Opatovického kláštera, později příslušenství Kunětické hory a od 1560 k Pardubicím. Ráby Hejtmanství, okres, bývalé panství a pošta Pardubice, fara Kunětice, 37 domů, 292 obyvatel českých, lovecký zámeček s kaplí sv. Kateřiny a dvůr (1890). Osada založena v l. 1778-80 na pozemcích emfyteutovaného Podhůrského dvora a pojm. na počest dvorního rady Raaba. Původními osadníky byli údajně Prušáci, kteří se časem úplně počeštili. HODNOCENÍ: Ochrana prostředí formou POP v daném rozsahu je vzhledem k významu dominanty plně oprávněná. Rozsáhlé volné dálkové průhledy na hrad zatím umožňuje převážně zemědělsky obdělávaná krajina, v budoucnu lze očekávat na pozemcích mezi dvěma krajskými městy stále se zvětšující tlak na zástavbu rodinnými domky. V procesu územního plánování je třeba vytipovat nejcennější pohledové koridory a ty pak nekompromisně držet volné stejně jako svahy a okolí úpatí hory. Dbát na tradiční uspořádání zástavby s dochovanými hmotami a veřejnými plastikami doporučujeme v historických částech Starého Hradiště, Brozan, Dražkova a zejm. Kunětic. -

PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI V OCHRANNÉM PÁSMU:

Kunětice

(Pardubicko)

Venkovská usedlost čp. 2 na záp. okraji obce Venkovská usedlost s hospodářským zázemím z 1. poloviny 19. století. Třídílná dispozice s roubenou omítanou světnicí byla narušena úpravami ve 2. polovině 20.století, kdy snesen krov a hodnotná lomenice. V průčelí zachována dvě hodnotná okna s dřevěnými šambránami a římsami.

Oprávněně chráněná památka 18139/6-2130 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Fara čp. 22 za kostelem Pozdně barokní drobná fara z 80. let 18. století s hospodářským zázemím - mlátkem, stodůlkou a chlévy. Stav poznamenaly novodobé utilitární úpravy (výměna výplní otvorů).

Oprávněně chráněná památka 33445/6-2129 vč. ohradní zdi a hosp. stavení Objekt stabilizovaný stálou údržbou Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření okres Pardubice - 69 -

Venkovská usedlost čp. 37 na severozáp. okraji obce Drobnou venkovskou usedlost z počátku 19. století tvoří trojprostorový dům s roubenou světnicí v kožichu, nad níž zachována lomenice, a navazující hospodářská část.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Bartoloměje v již. části obce, na návsi Gotický dvoulodní kostel ze 2. poloviny 14. století s pětiboce ukončeným presbytářem se sakristií po severní straně a obdélnou lodí s hranolovou věží při západním průčelí. Presbytář je sklenut žebrovou klenbou na konzolách, sakristie, zakončená půlkruhovou apsidou, valeně. Do lodi byla vložena na konci 15. století pozdně gotická hvězdová klenba, sklenutá na střední polygonální pilíř. Západní věž byla postavena při regotizaci kostela (F. Schmoranz) - v r. 1897 nahradila starší stavbu s bedněným patrem.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: restituovat štukové omítky

Kříž před kostelem Klasicistní pískovcový kříž z 1. poloviny 19. století na nevýrazném podstavci s nápisovou tabulkou. K soklu je připojen v čele část staršího náhrobního kamene s reliéfem Ukřižování (18. století ?) ze zrušeného hřbitova.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci Most přes řeku Labe mezi Kuněticemi a Sezemicemi Most příhradové ocelové konstrukce značky Balley Bridge, postavený po II. světové válce. Pojezdnou plochu tvoří dřevěné fošny.

Oprávněně chráněná památka 13263/6-5169 Nedostatečně udržovaný objekt Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce


Socha sv. Jana Nepomuckého v již. části obce, na návsi před kostelem Barokní socha sv. Jana Nepomuckého Almužníka z 1. poloviny 18. století (patrně J. Devoty): na trojdílném soklu, v čele s nápisovou kartuší, stojí světec, dávající almužnu klečícímu žebrákovi. Socha byla původně umístěna u zrušeného poutního kostela P. Marie v Hrochově Týnci.

Oprávněně chráněná památka 28130/6-5197 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí


Němčice

(Pardubicko)

Most přes Labe mezi Dřítčí a Němčicemi Zajímavý tříobloukový železobetonový most z r. 1934 (stavbu provedla firma J. a F. Novák, Hradec Králové).

Oprávněně chráněná památka 42063/6-5168 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník obětem II. světové války při již. straně vsi Pomník z 50. let 20. století na místě popravy odbojářů z okolních vsí 7. května 1945. Tvoří jej nízký sokl s žulovou nepřitesanou stélou s nápisovou deskou.

Chráněná památka 34782/6-5179 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku, ponechat jako místní pamětihodnost

Ráby

(Pardubicko)

Lovecký zámeček čp. 22 na již. okraji obce Raně renesanční objekt z 1. poloviny 16. století, upravený pozdně barokně a devastačně přestavěný v 60. letech 20. století. Jednopatrový, na obdélném půdorysu s protáhlým schodišťovým přístavkem. Fasády ploché, střecha valbová, v přízemí renesanční hřebínkové klenby.

Oprávněně chráněná památka 38723/6-2128 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu, dnes opět chátrající Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí


Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Hrad Kunětická Hora 1 km severových. za obcí Rozlehlý pozdně gotický hrad, přestavovaný od konce 15. století (páni z Pernštejna) do poloviny 16. století ze hradu Diviše Bořka z Miletínka (po 1420), vzniklého na substrukcích pův. asi nedostavěného přemyslovského hradu ze 3. čtvrtiny 15. století. Areál je tvořen vnitřním hradem se třemi palácovými křídly uzavřené dispozice, s hlásnou věží při jihovýchodním nároží a předhradím s hospodářskými budovami a kaplí sv. Kateřiny na opačné straně. Toto jádro obklopovala složitá soustava vnějšího opevnění s přístupovým koridorem, chráněným pěti, dnes převážně archeologizovanými branami, a opevnění doplňovaly tři mohutné dělostřelecké rondely (západní rondel zanikl těžbou kamene). Hrad byl rekonstruován ve 20. letech 20. století (D. Jurkovič) - dozdění a zastřešení paláců, úprava 4. a 5. brány, navazující na výletní restauraci - a koncem 20. století (statické zajištění, nový krov hlásky). Západně pod hradem stojí v lese lovecký zámeček s roubeným patrem z r. 1882, evokující alpský styl.

Národní kulturní památka (oprávněně chráněná památka 23715/6-2127) vč. lovčího zámečku na záp. úpatí a lesoparku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Veřejnosti přístupná památka s expozicí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat pořízení nálezové zprávy s doplněním SHP

Sezemice

(Pardubicko)

Dražkov Venkovská usedlost čp. 17 uprostřed osady Zděná stavba z doby po r. 1910 s jednoduchým dekorem, u níž se zachovala roubená stodola z poloviny 19. století na kamenné podezdívce a s vaznicovým krovem.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (stodola (probíhá řízení)) Nedostatečně udržovaný objekt, zejm. stodola Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce stodoly

Staré Hradiště

(Pardubicko

Kříž ve vých. části obce Barokně klasicistní kříž z počátku 19. století na volutovém trojdílném soklu s reléfem sv. Anny, vyučující P. Marii, v mělké nice. Na prohnuté římse soklu jsou umístěni dva andělíčkové, oplakávající Krista.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika


Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci Sýpka, již. okraj vsi Barokní rozměrná dvoupatrový sýpka ze 2. poloviny 18. století (postavená na místě starší, patrné již na mapě M. Vischera z r. 1688), uplatňující se v dálkových pohledech. Plášť je vyzděn z lomového kamene s využitím staršího materiálu, šířkově obdélná okna mají jednoduchá kamenná ostění. Interiér se třemi úrovněmi podlah se středním průvlakem, podepřeným okosenými sloupky, je završen krovem konstrukce ležaté stolice se středním věšadlem.

Oprávněně chráněná památka 25112/6-2151 Nedostatečně udržovaný objekt Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: zmenšit novodobě zřízená rozměrná vrata

Hradiště na Písku Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy, údajně nad osadou Hradištěm, na ostrohu Železných hor Podle popisu polohy zřejmá záměna s Hradištěm u Českých Lhotic, zde žádné Železné hory nejsou.

Chráněná památka, která neexistuje (47352/2-1278) Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku (nejedná se o zrušení nějaké ochrany, ale o odstranění duplicitního zápisu)



Památkové ochranné pásmo MPR Pardubice TITUL: Bělobranské náměstí od východu, kostelík Sedmibolestné P. Marie od severu a Štrosova ulice od jihu. Foto L. Svoboda 2004.

Stručný historický a stavební vývoj Výklad o vývoji komunikační sítě a nejstarších jader osídlení byl podán v souvislosti s MPR. Nejstarší zprávy o předměstích máme bohužel až z doby Viléma z Pernštejna. O zásadních změnách, které Pardubice v průběhu jím iniciované a převážně i financované pozdně gotické přestavby prodělaly, svědčí i více než dvojnásobný nárůst počtu domů. Jestliže v roce 1506 čítaly Pardubice 91 domů, z nichž na předměstích stálo jen kolem 22 domů; do roku 1538 vzrostlo poslední číslo na 124, tedy šestinásobně. Extrémně nízký počet 22 předměstských usedlostí však mohl být nižší než v předchozí době, protože mohl být důsledkem zániku řady usedlostí při terénních pracích při opevňování hradu a města. V roce 1506 existovalo pouze západní Pražské (Dlouhé, Zelené) předměstí, které mělo převážně zemědělský charakter, ale již roku 1507 zde existoval i hamr, soukenická valcha a kovolijecká dílna. Rozrostlo se zejména v letech 1507–1514, kdy Vilém z Pernštejna rozdělil měšťanům většinu pozemků svého poplužního dvora Vystrkova (v místech pozdějšího barokního kostela na Bílém předměstí). Přibližně v průběhu jediného roku přibylo 33 usedlostí. Zelené předměstí získalo podobu dlouhé ulice rozšiřující se k západu a jižně při tomto rozšířeném konci vznikl po roce 1507 nový špitální (později hřbitovní) kostel sv. Jana Křtitele. Obyvatelé Zeleného předměstí pak roku 1533 dostali i právo na koňský trh a jarmark. Také na severovýchodním Mýtském (Bílém) předměstí, které (vyjma starší zástavby Bělobranského náměstí, počítané do vnitřního města) vzniklo až v letech 1510–1516 (24 usedlostí), se při Chrudimce a Haldě soustřeďovala řada výrobních provozů. Předměstí.byla také alespoň částečně opevněna. Přinejmenším vstupy hlavních silnic střežily brány: Sedlářská v Labské ulici, Mýtská před mostem na Chrudimce, Chrudimská ve staré Karlově ulici a Horská na konci Zeleného předměstí (třídy Míru). Hrůzy třicetileté války se nejvíce dotkly zranitelnějších předměstí. Roku 1639 bylo vypáleno Zelené i Bílé předměstí. Od roku 1639 bylo totiž zesilováno opevnění proti hrozícímu švédskému útoku, což vyvolalo dokonce likvidaci Sedlářské brány. Na fortifikační práce byl brán materiál i z ruin předměstské zástavby. Švédům sice Pardubice v letech 1639, 1644 i 1645 odolaly, ale za cenu téměř úplného zničení předměstí a v roce 1645 i požáru celého města. Od poloviny 17. do poloviny 18. století se Pardubice vzpamatovávaly z těchto škod a v zásadě se nerozvíjely. Na jihovýchodním okraji Bílého předměstí, ve vidlici silnic do Pardubiček (Štrossova) a Dašic a Vysokého Mýta (Dašická) byla před rokem 1670 postavena dřevěná kaple, nahrazená roku 1710 poutním kostelíkem Sedmibolestné Panny Marie s ambitem. K výraznějším zásahům do urbanistické struktury došlo až v polovině 18. století, kdy bylo pernštejnské opevnění města doplněno o jednotlivé bastiony a raveliny, což vedlo k určité redukci osídlení předměstí. Tato vylapšení však neměla dlouhého trvání.. Od počátku 18. století do roku 1790 se počet domů v Pardubicích zdvojnásobil. Nová výstavba byla soustředěna na Bílém předměstí, kde se rozvíjela podél vějíře cest i mezi nimi, a samozřejmě i na Zeleném předměstí včetně Labské a Karlovy ulice. Mezi lety


1790 a 1843 počet domů překvapivě výrazně klesl (z 551 na 416). Tento stav zachycuje mapa stabilního katastru z roku 1839. V 1. třetině 19. století se částečně změnila i komunikační síť. V letech 1818–26 byla vybudována nová císařská silnice z Hradce Králové do Chrudimi. V prostoru Pardubic stále procházela starou Labskou ulicí a přes náměstí, kde nevyvolala žádné stavební zásahy, vyjma demolice Bílé brány v roce 1844. Potom prošla Zeleným předměstím a na jeho západním konci se ostře stočila k jihu do nové přímé trasy. Byla tedy opuštěna stará trasa Karlovou ulicí (Arnošta z Pardubic). Nový přímý úsek silnice se později stal druhou hlavní pardubickou třídou a hlavní osou urbanistického rozvoje. Do roku 1839 byly zmodernizovány též silnice k Přelouči a Sezemicím, v letech 1845–1848 pak i silnice do Dašic. Nové silnice byly osazovány alejemi, které výrazně rozčlenily plochou pardubickou krajinu. V letech 1843–1845 proťala území jižně od Pardubic přímka první české železniční trati z Olomouce do Prahy. O její výstavbu se ve velké míře zasloužil pardubický rodák inženýr Jan Perner. Železnice byla vedena poměrně daleko od města, kolem jižního okraje tehdejší Karlovy ulice (Arnošta z Pardubic), již mimo POP. Železniční spojení, později znásobené tratěmi k severu i k jihu, byly jedním z popudů plynulého růstu. Jen v období let 1843–1910 vzrostl počet domů z 416 na 1389 a počet obyvatel ze 4 017 na 20 419. . Nová obytná výstavba se ve 2. polovině 19. století rozvíjela především na Zeleném předměstí. Mezi starým Zeleným předměstím (třída Míru), starou chrudimskou silnicí (Karlova/Arnošta z Pardubic) a novou chrudimskou silnicí (17. listopadu) byla podle regulačního plánu A. Barborky z roku 1882 dotvořena vznikající pravoúhlá uliční síť, zastavovaná vesměs jednopatrovými a dokonce i přízemními domy. Před 1. světovou válkou se začalo stavět i na Novém městě, kde byl do roku 1914 vyměřen základ velkoryse dimenzované pravoúhlé uliční sítě a obdélného náměstí (Čs. legií). Na pravé straně Chrudimky se výstavba rozvíjela mnohem méně, převážně již za hranicemi POP. Podél pravého břehu řeky však vznikly velké Bubeníkovy sady, táhnoucí se původně od ulice Na tvrzi až po ústí Haldy. Také na protějším břehu Na Olšinkách vznikala již od počátku 19. století parková úprava. V širším okolí kostela Sedmibolestné Panny Marie vyrostlo několik soliterních budov a areálů (vojenská nemocnice, sirotčinec, dívčí průmyslová škola). Staré město si v rámci rostoucí aglomerace stále zachovávalo dominantní význam, ale jeho protiváhu začala tvořit historická osa Zeleného předměstí – třída Míru. Staré jádro byla nadále od předměstí odděleno širokým vodním příkopem, teprve zbořením starých kasáren kolem starého města roku 1895 ztratilo svoji urbanistickou ochranu. Území na styku historického jádra s dominantou Zelené brány a reprezentativní obchodní třídy (Míru), v té době zastavované historizujícími novostavbami a záhy i secesními obchodními domy, se logicky nabízelo pro vytvoření nového centrálního náměstí. Urbanistické řešení tohoto prostoru zpracovala městská technická kancelář pod vedením ing. K. Kottena. Podél západní a zčásti i jižní strany historického jádra bylo navrženo náměstí ve tvaru L (náměstí Republiky a Smetanovo náměstí), jehož realizace začala roku 1898 výstavbou rohového Krudenzova činžovního a obchodního domu čp. 56 a 57 a sousedními secesními domy. V letech 1906–1909 byl vybudován umělecký akcent celého prostoru – městské divadlo, které se po dokončení ještě krátký čas shlíželo v široké hladině vodního příkopu. Následně zarovnáním opevnění konečně vznikla plocha nového náměstí. Výslednou podobu celému prostoru daly až meziválečné novostavby J. Gočára, P. Janáka a L. Machoně. V souvislosti s regulací Chrudimky začala též výstavba reprezentativního nábřeží na předmostí budoucího Prokopova mostu. V roce 1913 byl schválen nový regulační plán, zpracovaný v městské technické kanceláři s využitím návrhu V. Zákrejse a J. Šejna, který ovlivnil urbanistický vývoj města ve 20.–30. letech 20. století. V té době se Pardubice dále výrazně rozrůstaly. Dotvořena byla centrální část města kolem náměstí Republiky, Jahnovy ulice a třídy Míru a rovněž Nové město. Jestliže před 1. světovou válkou se v Pardubicích


rozvíjela moderna a kubismus (a historismus orientovaný na pernštejnskou pozdní gotiku a renesanci), po celá 20. léta dominovaly vlivy rondokubismu. (Tyršovy sady). Později byly jednotlivé pavilóny, které patřily k pozoruhodným dílům českého funkcionalismu, rozebrány; zachoval se jen velmi hodnotný objekt plovárny, přenesený do Vysokého Mýta. Po západní straně býv. zámeckého vodního příkopu byl vybudován velký letní sportovní stadion. Jižně od zámeckého areálu vzniklo v trase někdejšího náhonu Riegrovo nábřeží (později Sukovo nábřeží, dnes Sukova ulice), obestavované od 30. let 20. století funkcionalistickými obytnými bloky. Funkcionalismus a konstruktivismus pak rovněž zasáhl do podoby třídy Míru i jinde. Tak byly možnosti zástavby v rámci ochranného pásma v podstatě vyčerpány. Ve 3. čtvrtině 20. století vznikly rozměrné administrativní budovy v bloku při Masarykově náměstí, z nichž jedna byla koncem století bombasticky přestavěna pro bankovní ředitelství. Významným předělem ve vývoji Pardubic se stal rok 1960, kdy byl otevřen nový most přes Labe v přímém prodloužení chrudimské silnice. Město tak konečně získalo moderní spojení s pravým labským břehem a Hradcem Králové a historické jádro bylo zbaveno neúměrné zátěže silniční dopravou. Současně byly provedeny i protipovodňové úpravy koryta řeky. Poblíž mostu byl v 60. letech postaven zimní stadion. V závěru období socialismu se však ani Pardubice nevyhnuly problematické náhradě drobné historické předměstské zástavby "moderními" paneláky. Výškové panelové domy sídliště Karlova ulice, stavěného od roku 1977 podle návrhu L. Drimla v prostoru stejnojmenného historického předměstí, vyrostly i v samém jižním sousedství městského divadla, takže se rušivě uplatňují při pohledech z náměstí Republiky. Tato zástavba snad již nemůže být rušivější, proto nebyla do POP přes důležitost území v blízkosti hodnotné zástavby zahrnuta. Ochranné pásmo městské památkové rezervace bylo zřízeno v roce 1984.. Cihelna Víska (1,5 km sev. od jádra města), která vyrostla při velké cihelně v jihozáp. cípu starohradišťského katastru, kterou roku 1538 vybudoval Jan z Pernštejna pro zajištění stavební obnovy vyhořelého města (z drobné zástavby venkovského charakteru, postupně radikálně modernizované nebo nahrazované novostavbami vil, byla do POP zahrnuta jen jižní strana ulice Ke koupališti). V 60. letech 20. století vznikly výškové objekty sídliště Stavařov, doplněné kolem r. 1990 členitějšími nižšími domy. HODNOCENÍ: POP chrání dálkové pohledy na věž pardubického zámku, jak je umožňuje pravobřežní nezastavěná labská niva v severním sektoru, a nejcitlivější části zastavěného území kolem MPR, přičemž přihlíží i k historickému vývoji zástavby a její kvalitě. Má tedy z velké části charakter památkové zóny s mnoha dalšími památkami a v tom smyslu je třeba přistupovat ke zdejším stavebním aktivitám: zásadně neredukovat architektonické členění ani u nechráněných objektů, naopak je postupně v narušených případech restituovat, ctít historické uliční čáry, nezvyšovat hladinu zástavby (nízké objekty socialistických samoobsluh v exponovaných místech je naopak záhodno nahradit přiměřenějšími vyššími objekty).


PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI OCHR. PÁSMA:

Pardubice

(Pardubicko)

Pardubice - Bílé Předměstí Dům Ch. G. Masarykové čp. 44, Štrossova Mohutná budova, postavená v r. 1923 pro Ligu proti tuberkulóze, mísí prvky klasicizující moderny s obloučkovým stylem.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Letohrádek Brettinů čp. 115, Štrossova Barokní příměstská vila z počátku 18. století (stavebník C. z Rosenthalu), patrová se středním dvoupatrovým rizalitem a se symetrickou dispozicí. V 19. století byla adaptovaná na vojenský špitál a později na chudobinec.

Oprávněně chráněná památka 28565/6-2031 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt

Objekt v rušivém prostředí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Okresní soud a Finanční úřad čp. 118, Na třísle Funkcionalistická správní budova, postavená mezi lety 1934-38 podle návrhu L. Machoně. Půdorysně ji tvoří obdélná stavba finančního úřadu, na kterou navazuje čtyřkřídlá budova soudu s konvexně vypjatým východním průčelím, reagujícím na průběh toku sousedící řeky. Novodobé úpravy pozměnily vnější vzhled (výměna dělených oken).


Dům čp. 141, Bělobranské náměstí Pozdně barokní řadový dům z konce 18. století. Jednopatrový, třítraktový, krytý mansardovou střechou. V přízemí i patře zachován prostor klenuté černé kuchyně, ostatní místnosti jsou plochostropé. V bohatě členěném průčelí je umístěna nika se sochou P. Marie.

Oprávněně chráněná památka 32492/6-2032 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace okres Pardubice - 78 -

Automatické Winternitzovy mlýny, Mezi mosty Industriální architektura automatických mlýnů ve stylu individuální moderny z let 1909-11 (J. Gočár), rozšířená a upravená ve 20. letech 20. století ve stylu obloučkového dekorativismu (nástavba vodárenské věže a atik) a opět v 60. letech 20. století. Uvnitř je zachováno původní funkční zařízení.

Oprávněně chráněná památka 46077/6-4645 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel Sedmibolestné P. Marie, Štrossova Pozoruhodný barokní kostel z r. 1710 (nákladem J. A. Strosse) s podélným ambitem. Stavbu kostela tvoří čtvercová loď, sklenutá plackou, a pravoúhlý mělký presbytář, zaklenutý křížovou klenbou. Bohatě členěné hlavní průčelí je doplněné třemi barokními plastikami výrazné kvality (J. Devoty). Ambit jižně za kostelem, s kaplemi po stranách a s dynamicky prohnutým půdorysem, se ke kostelu otevírá arkádou, sklenutou do šesti pilířů. Kostel obklopuje hřbitov, obehnaný částečně zachovanou půdorysně zprohýbanou ohradní zdí s dvojicí barokních soch po stranách vstupu.

Oprávněně chráněná památka 21340/6-2030 včetně ohradní zdi, ambitu a tří soch Objekt stabilizovaný stálou údržbou, vnější omítky nedostatečně udržované Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce na vnějších omítkách Prokopův most , Jahnova–Kolárova Železobetonový most z r. 1935 tvoří elegantně stlačený oblouk, na pilířích zábradlí po stranách stojí jednoduché čtverhranné sloupky svítidel.

Oprávněně chráněná památka 36881/6-4648 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Socha sv. Jana Nepomuckého, Bělobranské náměstí Barokní pískovcová socha světce z roku 1717 na mladším hranolovém trojdílném soklu z poloviny 18. století, s nápisovým zrcadlem v čele.

Oprávněně chráněná památka 32492/6-2032 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí



Pardubice - Zelené Předměstí Vyšší státní reálná škola čp. 13, Karla IV. Neoklasicistní školní budova, postavená v l. 192529 podle plánů L. Machoně. Nad vchodem kamenná socha jinocha (B. Kafka).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Sokolovna čp. 29, Jiráskova Neoklasicistní sokolovna, postavená v r. 1923 (Šantrůček a Mendl). Přístupové schodiště ústí do půlkruhově sklenutého portiku, za nímž je vstupní vestibul s vchody do malé a velké tělocvičny.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Městské divadlo čp. 50, U divadla Secesní budova Městského divadla z r. 1907 (A. Balšánek) se sochou Genia na štítu vstupního rizalitu (B. Kafka). V r. 1925 upravena F. Helmerem (hlavně funkční a prostorová úprava interiéru). Interiér i exteriér vybaven mnoha cennými řemeslnými a uměleckými detaily (kování zábradlí, štuková výzdoba, vitráže, mozaiky v průčelí).

Oprávněně chráněná památka 29809/6-4700 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 55, náměstí Republiky Secesní nájemní dům z přelomu 19. a 20. století s jemnou vegetabilní štukovou ornamentikou, zdobící jinak klasicky členěné průčelí.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Obchodní a nájemní dům čp. 56, náměstí Republiky Eklektický nárožní dům z r. 1899 s nárožím převýšeným cibulově ukončenou věžicí. Na obchodní parter navazují obytná patra.


Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Obchodní a nájemní dům čp. 58, třída Míru Národněslohový nárožní dům z r. 1925 (O. Liska) s ateliérovým patrem s obloukovými prosklenými střechami. Na přízemní obchodní parter navazují obytná patra.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům s pasáží čp. 60, třída Míru Národněslohový nájemní dům postavený v r. 1925 podle plánů L. Machoně. Je tvořen čtyřkřídlou trojpatrovou uzavřenou dispozicí s velkoryse dimenzovanou střední průchozí pasáží se sklobetonovou klenbou. V patře průčelí, členěného rámci z keramických obkladů, je vysunut balkón, zdobený civilistními sochami od K. Dvořáka.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Městský dům čp. 65, třída Míru Stavba asi ze 3. čtvrtiny 19. století s výrazně plasticky modelovanou fasádou, již můžeme připsat jak pozdnímu klasicismu, tak i novorenesanci.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Obchodní dům Baťa čp. 70, třída Míru Funkcionalistický obchodní dům (F. L. Gahura) ze 30. let 20. století je typickým firemním domem zlínské firmy Baťa. Obchodní parter, krytý zaoblenou markýzou, je přístupný vchodem mezi zaoblenými prosklenými výkladci. Železobetonovou konstrukci podpírá v přízemí řada válcových sloupů.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace


Obchodní dům Pilkl čp. 71, třída Míru Funkcionalistický obchodní dům ze 30. let 20. století se středním mělkým arkýřem s pásovými okny. Obchodní parter je vybaven zaoblenými prosklenými výkladci, patra slouží jako nájemní byty.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Dům Rolnického družstva čp. 79, třída Míru Funkcionalistický nárožní dům z r. 1938 (K. Řepa) se skleněným rizalitem schodišťového traktu. Na obchodní přízemí navazují kancelářská a obytná patra.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Vila čp. 89, U stadionu Stavba ve stylu individualistické moderny asi ze 2. desetiletí 20. století s barokizujícími prvky mansardové střechy a oválného objemu.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Obchodní dům čp. 97, třída Míru Funkcionalistický obchodní dům firmy Kolařík z r. 1935 (K. Řepa) s keramickým obkladem na středním konkávně prohnutém arkýři s rohovými okny.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Poštovní a telegrafní úřad čp. 105, třída Míru Funkcionalistická budova ze 30. let 20. století (K. Řepa), monumentálních forem. V přízemí je odbavovací hala, v patrech kanceláře.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace okres Pardubice - 82 -

Obchodní dům čp. 109, třída Míru Secesní řadový dům z r. 1908 (návrh J. Kohoutek) s obchodním přízemím a patrem. Průčelí je zdobeno figurálními a geometrickými keramickými obklady, ve štítu rozměrný reliéf Merkura.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Obchodní dům U lva čp. 110, třída Míru Secesní řadový dům z r. 1908 (návrh J. Kohoutek) s obchodním přízemím a patrem. Průčelí je zdobeno dekorativními keramickými obklady.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Krausův dům čp. 113, třída Míru Pozdně klasicistní dům ze 70. let 19. století (stavebník J. Kraus). Průčelí je členěno pásovou rustikou, přerušenou kanelovanými pilastry vysokého řádu. Nad korunní římsou obíhá obě pohledová průčelí přímá atika. Střed bočního průčelí, zakončený trojúhelným štítem, předstupuje do mělkého rizalitu s balkónem v patře.

Oprávněně chráněná památka 51075/6-6198 Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměřen í; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Okresní dům čp. 115, náměstí Republiky Funkcionalistická kancelářská budova z r. 1931 (J. Gočár) s jednoduchým rastrem oken a keramickým obkladem přízemí.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Průmyslové muzeum čp. 116, náměstí Republiky Neoklasicistická budova muzea z r. 1931 od K. Řepy. Nad vstupem vitráže, navržené K. Salavcem, ve vestibulu sochy Merkura a Venuše. V současnosti adaptována na školu.

Oprávněně chráněná památka 46441/6-4629 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry okres Pardubice - 83 -

Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Městský dům čp. 307, Smilova Členitá historizující stavba z počátku 20. století (návrh zřejmě B. Dvořák).


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 396, Bratranců Veverkových, Smilova Funkcionalistický nárožní dům z r. 1930 (K. Řepa). Zajímavou hmotovou skladbu exteriéru doplňuje kvalitní materiálové řešní vstupních vestibulů (barevné štukolustro, barevné vitraje vestibulu v patře, dřevěné obložení schodiště).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Státní průmyslová škola čp. 565, náměstí Československých legií Historizující školní budovu z r. 1899 (J. Fialka) tvoří nárožní monumentální hmota s hlavním vstupem v okoseném nároží, završeném úzkou cibulovitou střechou. Vnější členění je podřízeno střídání vysokého řádu krajních polí, završených přímou balustrovou atikou, zdobenou pylony, a klasického řádu středních polí.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 586, Bratranců Veverkových 7 Neoslohový řadový dům z přelomu 19. a 20. století (B. Dvořák) se zajímavě řešenými okny v patře (se středním vyvýšeným půlkruhem a suprafenestrou), mezi nimiž je kvalitní basreliéf P. Marie s Ježíškem (V. Amort).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 639, Štefánikova Secesní nájemní dům z přelomu 19. a 20. století má průčelí, členěné decentním secesním dekorem na jinak klasickém vysokém řádu (pilastry, rustika, římsy).

Oprávněně chráněná památka 10852 okres Pardubice - 84 -

Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 698, Jindřišská 18 Secesní řadový měšťanský dům z přelomu 19. a 20. století, využívající v detailech historizujícího tvarosloví (suprafenestry, rustika). Dispozice je třítraktová se střední chodbou.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Rodinný dům čp. 702, Bratranců Veverkových Secesní řadový dům z r. 1906 (B. Dvořák) s plastickými štukovými reliéfy, zdobícími hlavní průčelí (B. Vlček).

Oprávněně chráněná památka 47798/6-4863 Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítka až nedostatečně udržovaná Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; průčelí; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce na průčelí Měšťanský dům čp. 714, Jindřišská 16 Secesní řadový měšťanský dům z přelomu 19. a 20. století, využívající historizující tvarosloví (suprafenestry, rustika). Dispozice je třítraktová se středním komunikačním traktem.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 745, Jindřišská 12 Secesní měšťanský dům z r. 1906 (J. Novotný) s průčelím zdobeným vegetabilním dekorem. Druhé patro se středním arkýřem nastavěno v r. 1939.




Měšťanský dům čp. 746, Jindřišská Secesní měšťanský dům z r. 1906 (J. Novotný) s průčelím, zdobeným vegetabilním dekorem. Nad středním arkýřem je umístěn balkónek podkrovní místnosti.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 747, Jindřišská 14 Secesní řadový měšťanský dům z přelomu 19. a 20. století, využívající v detailech historizujícího tvarosloví (suprafenestry, rustika). Dispozice je třítraktová se středním komunikačním traktem.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 763, třída Míru Secesní řadový dům z r. 1909 (návrh J. Kohoutek) s obchodním přízemím a obytnými patry. Průčelí je zdobeno keramickými obklady.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 767, Sladkovského Novorenesanční řadový dům z přelomu 19. a 20. století se secesními dekorativními maskami nad vstupem a nad suprafenestrami oken patra.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Banka čp. 784, U divadla Novobarokní budova banky z r. 1908 (O. Nekvasil) s palácovou dispozicí se středním převýšeným rizalitem, krytým mansardovou střechou. Osově umístěný vchod s bohatě členěným štukovým portálem vede na monumentální schodiště do patra, kde jsou umístěné obslužné prostory.




Škola čp. 866, Bratranců Veverkových Reprezentativní novorenesanční stavba z doby kolem r. 1900 (zřejmě arch. J. Vejrych).


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Národní dům čp. 900, Bratranců Veverkových Funkcionalistická budova z let 1930-32 (K. Řepa) s hravým členěním hmot. Na vstupní vestibul navazuje kinosál s výraznou elevací.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Obchodní dům Plzák čp. 911, 17. Listopadu Pozoruhodná architektura konstruktivistického zaměření z let 1912-13 (A. Kratochvíl) s korunní římsou, vynášenou kvalitními barevnými keramickými figurálními konzolami. Podstřešní patro je netradičně vynesené před líc a osvětleno devíti hustě kladenými okny.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 994, Sladkovského Národněslohový nájemní dům z r. 1922 (O. Liska) s výrazně rámovaným průčelím, děleným patrovými římsami, doplněným mezi okny plastickými geometrickými obrazci a v patře figurálními reliéfy (J. Škoda). Na přízemní obchodní parter navazují obytná patra.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 995, Sladkovského Národněslohový nájemní dům z r. 1923 (O. Liska) s výrazně rámovaným průčelím, děleným patrovými římsami, doplněným mezi okny plastickými geometrickými obrazci a v patře figurálními reliéfy (J. Škoda). Na přízemní obchodní parter navazují obytná patra.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace okres Pardubice - 87 -

Nájemní dům čp. 1053, Štefánikova Kubistický až dekorativistický nájemní dům z let 1923-25 (stavitel J. Ludvík) s plastickým zajímavým portikem a výrazným horizontálním členěním. Na obchodní parter navazují obytná patra.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 1054, Štefánikova Rondokubistický nájemní dům z let 1923-25 s plasticky výrazným členěním kolem oken a s obloučkovým štítem vikýře nad střední částí.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Státní domy čp. 1088, náměstí Československých legií Národněslohový dům pro státní úředníky, vystavěný v r. 1925 podle plánů J. Freiwalda. Výrazné vertikální členění rastru pilastrů, spojených na vrcholu obloučky, kontrastuje s klidnou zbylou plochou.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Státní domy čp. 1089, Štefánikova, náměstí Československých legií Národněslohový dům pro státní úředníky, vystavěný v r. 1925 podle plánů J. Freiwalda. Výrazné vertikální členění rastru pilastrů, spojených na vrcholu obloučky, kontrastuje s klidnou zbylou plochou.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Husův sbor čp. 1270, U Husova sboru Modernistická budova z přelomu 20. a 30. let 20. století, postavená na ostrém nároží dvou ulic. Budova je dvoukřídlá, jižní křídlo je obytné a v západním křídle je umístěna modlitebna a reprezentační prostory. Střední vstupní část s přízemním čtvrtkruhovým portikem je převýšena půlkruhovým rizalitem, přecházejícím do čtyřboké zvonice.



Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Hotel Grand čp. 1400, náměstí Republiky Funkcionalistický hotel Grand, postavený v r. 1931 podle návrhu J. Gočára a vybavený kinem, hotelem, společenským sálem a restauracemi. Novodobě adaptován na obchodní centrum (kino i společenský sál zanikly).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Jana Křtitele, Bratranců Veverkových Pozdně gotický jednolodní špitální kostel z r. 1509, zcela přestavěný renesančně v r. 1563 (V. Všetečka). Na pravoúhle zakončený presbytář se sakristií na severní straně navazuje obdélná loď s kruchtou na západní straně. Interiér je zaklenut valeně s výsečemi s vytaženými hřebínky, klenba spočívá na vtažených polopilířích. Západní průčelí lodi završuje bohatě členěný převýšený stupňovitý obloučkový štít, východní průčelí presbytáře stupňovitý štít se stínkami. Kostel býval obklopen hřbitovem, z něhož zbyla část ohradní zdi s patrovou zděnou zvonicí (počátek 19. století?) v severozápadním koutě. U kostela hodnotná barokní socha P. Marie Karlovské z r. 1729 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1746.

Oprávněně chráněná památka 15528/6-2029 včetně zbytku ohradní zdi, soch P. Marie Karlovské a sv. Jana Nepomuckého a zvonice Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, veřejné plastiky Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Pomník bratranců Veverkových, Bratranců Veverkových Novorenesanční pomník z r. 1883 (J. Strachovský) s kvalitním sousoším bratranců Veverkových. Široký sokl se sloupky v nárožích je zakončený dekorativním vlysem, vespodu jsou umístěné dva bronzové drobné reliéfy s náměty ze života vynálezců ruchadla.

Oprávněně chráněná památka 17758/6-4642 Plastika po restaurování Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí




Památkové ochranné pásmo Zámečku v Pardubičkách TITUL: Nástupní prostor před památníkem od jihovýchodu a pohled přes památník k západu, k výrobnímu areálu. Foto L. Svoboda 2004.

Pardubice byly i místem nacistických hrůz. V tzv. Zámečku na okraji města zřídilo gestapo po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha popraviště, kde bylo 3.6.–9.7. 1942 popraveno 194 osob včetně obyvatel vypálené osady Ležáky. Místo bylo hned vzápětí po válce pietně upraveno, památník byl však dotvářen i později (výtvarné řešení pamětní síně ovšem působí přinejmenším dosti rozpačitě). Volný prostor za městem se ovšem značně proměnil, právě mezi památníkem a vlastním larischovým Zámečkem vznikl mohutný výrobní areál dávného národního podniku Tesla (vazbu tak nelze chránit) a západně se těsně přiblížila vilková čtvrť. Lze snad oprávněně předpokládat, že zástavba této čtvrti zůstane převážně přízemní a tak spolu s klidovým charakterem důstojnost památníku neohrožuje. Jde tedy hlavně o jižně přilehlý prosteor, kde by neměla vzniknout žádná benzinová pumpa ani jakákoli komerční nebo jiná stavba.

PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI OCHRAN. PÁSMA: Památník obětem heydrichiády, Odbojářů Památník obětem heydrichiády z let 1946-49 navržený K. Kalvodou. Tvoří jej nízká budova s rozlehlým parkem, ve kterém je umístěna stéla s figurálním reliéfem (J. Zelený).

Národní kulturní památka (oprávněně chráněná památka 11785/6-4375) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejnosti přístupná památka s expozicí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí



Návrh památkového ochranného pásma zámku v Cholticích Stručný historický a stavební vývoj Choltice leží v mělké kotlině pod úpatím severní nižší části úzkého pásma Železných hor (Svitavská pahorkatina, 242 m n. m,.6,5 km jihojihových. od Přelouče), které přechází v málo zalesněnou oblast polabské roviny jižního Přeloučska (Východolabská tabule). Z Železných hor sem přitéká potok Strouha, který se pak u Valů vlévá do Labe. První zmínka o Cholticích se vztahuje roku 1285 k Benešovi z Choltic; tehdy zde zřejmě již existovala tvrz (nepochybně s vodním opevněním), třebaže je doložena až roku 1379. Vladyka Beneš z Choltic z rodu Benešoviců byl předním šlechticem doby Václava II. Také odtud pocházel rod Sedlnických z Choltic. Ve 14. století byly Choltice rozděleny mezi dva držitele: polovinu držel do roku 1379 Jindřich Lacembok z Košumberka a od r. 1379 Jan z Lipky, druhá polovina byla v držení rodiny Sekyrků z Choltic. Další střídání majitelů není pro nás podstatné. Ještě roku 1409 byly Choltice vsí, teprve roku 1542 se označují jako městečko, avšak pusté. Právě v tom roce došlo k majetkovému sjednocení zdejšího statku, rozděleného od 14. století na dva díly. Díky rozšiřování panství začal význam Choltic stoupat, nejpozději roku 1558 bylo městečko opět osazeno a někdy ve 2. polovině 16. století byla tvrz přestavěna na nejspíše poměrně velký zámek. Stalo se tak za Gersdorfů, kteří drželi majetek do konfiskace roku 1623. Poté koupili panství Thunové z castell-brughierské rodové větve, kteří je s přestávkami vlastnili až do r. 1945 Nejvýznamnějším obdobím byl pro Choltice přelom 17. a 18. století, kdy se po rozdělení českých thunovských panství na tři majoráty staly sídlem Romediuse Konstantina (žil v l. 1641–1700). Pro něj z materiálu a s použitím nevelkých částí zbořeného (starého) zámku vyrostl nový zámek s pozoruhodnou kaplí a celý vrchnostenský komplex doplnil velký dvůr při zámku za celou západní stranou náměstí. Přestože ze zámku byla realizována jen o něco více než polovina (v osu měla akcentovat právě velkolepá kaple sv. Romedia), vzniklo jím jedno z nejvýznamnějších šlechtických sídel kraje. Současně vznikla opodál i pravidelně komponovaná zahrada s osmibokým letohrádkem a postupně vznikalo i rozsáhlé zahradní zázemí zámku, přecházející do velké obory, táhnoucí se jihozápadním směrem až k rybníku u Chrtníků. Přes poměrně malou velikost městečka byl jeho půdorysný vývoj nesmírně zajímavý. Nejstarším jádrem půdorysu Choltic je zřejmě nevelké obdélné, na koncích se nepatrně zužující náměstí , které vzniklo jako nástupní prostor tvrze, severní stranou kolmo navazující na hlavní cestu. Na ni východněji navlečené větší náměstí, k východu se rozšiřující, je rozhodně mladší: potvrzuje to situace sousoší N. Trojice i způsob parcelace. Podružné centrum mohlo vzniknout jako prostý, mimovolný důsledek nedostatečné velikosti prvotního náměstí, a to nejpozději po polovině 18. století, kdy začal počet choltických domů výrazně růst, nebo mohl vzniknout (zejm. ve své kompaktnější západní části) jako důsledek rozdělení Choltic ve 14. století na dva majetkové díly, které v podstatě trvalo až do opětovného sjednocení v r. 1542. Při novodobém vývoji vznikala rodinná zástavba na trojúhelné obecní pastvině západně od hřbitova a podél silnice do Jedousova. Východně od městečka vznikla při


silnici ke vzdálenému nádraží oddělená enkláva domků zvaná Bažantnice a ve 2. polovině 20. století stavělo také západním směrem, podél silnice do Lipoltic, přičemž po její jižní straně se tak dělo na úkor zámecké zahrady, narušené již dříve vybudováním sportovního hřiště. HODNOCENÍ: Těžší poškození zámeckého areálu znamenala v 80. letech likvidace hospodářského dvora (kromě jižního křídla pivovaru) a výstavba nové školy na jeho místě. Již předtím nahradil barokní dům z poloviny 18. století nákupní středisko. Jako celek mají Choltice polovenkovský ráz, půdorysná struktura se bez větších zásahů dochovala, a hlavní hodnotu představuje i dnes rozsáhlý zámecký areál, který městečko řadí mezi důležitá barokní střediska v Čechách. Zámek i pestrá směsice dalších památek zasluhují, aby okolní přírodní i výrazný urbanistický rámec zůstal zachován a nejlépe byl i architektonicky kultivován.


Ostatní jednotlivé památky nebo potenciální památky okresu (tedy mimo území rezervací, zón a ochranných pásem)

Brloh

(Přeloučsko)

Kříž a zvonička na návsi Hodnotný, složitě ztvárněný novogotický kamenný kříž, datovaný do r. 1899. Podstavec má podobu otevřeného gotizujícího baldachýnu s kružbovými hrotitými okny, završenými vimperky, pod nímž je umístěna soška Panny Marie. Za křížem je vztyčena dřevěná vidlicová zvonička asi z počátku 20. století, s hlavicí jednoduše zdobenou řezbou.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Tvrziště nelokalizované Tvrz je doložena přídomkem od r. 1318, výslovně zmiňována v letech 1458 a 1602, kdy byla tvrz, dvůr i ves prodána k Žehušickému panství. Její poloha dnes není zřejmá.

Chráněná památka, která nemá potřebné kvality ( 40389/6-5192) Doporučení: ochranu zvážit na základě archeologické prospekce

Břehy

(Přeloučsko)

Opatovický kanál (část) protéká katastrem od vých. k záp. po sev. okraji obce Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Býšť

(Holicko)

Mlýn čp. 54 na sev. okraji obce Rozlehlý mlýn na vrchní vodu z počátku 19. století, se zděným přízemím a roubeným patrem, postaveným pod úbočím terasy na potoku Strouha (dnes je odpojen od náhonu). Mlýnice s malým katrem a roubení patra nevhodně novodobě překryto vnějším půlkuláčovým obkladem.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení nálezové zprávy s dokumentací zachované části technologie; iniciovat pořízení stavebního zaměření


Bělečko Kaple P. Marie uprostřed osady Klasicistní drobná kaple z r. 1829 se zaoblenými rohy, členěná zvnějšku pilastry s čabrakovými hlavicemi.

Oprávněně chráněná památka 26146/6-2041 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření

Hrachoviště Venkovská usedlost čp. 2 na vých. okraji osady Drobná venkovská roubená usedlost z konce 18. století se světničkou, síní, komůrkou a navazujícím chlévem. Krov a střecha pocházejí z opravy v 60. letech 20. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku - (probíhá řízení) Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Zvonice na návsi Prostá dřevěná sloupová zvonička s vidlicovým ukončením, nesoucí zvonek, krytý stříškou. Současná konstrukce je z opravy v r. 1982.

Oprávněně chráněná památka 45109/6-2054 Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: další ochranu zvážit

Časy

(Pardubicko)

Zvonice uprostřed obce, na návsi Trámová vidlicová zvonička ze 2. poloviny 19. století, krytá kuželovou šindelovou stříškou. Zajímavé je netradiční obednění a zalištování.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí


Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku

Čeperka

(Pardubicko)

Opatovický kanál (část) protéká katastrem i obcí od vých. k záp. Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Čepí

(Pardubicko)

Kříž za obcí, při silnici na Jezbořice Klasicistní litinový kříž z roku 1848 na úzkém hranolovém trojdílném soklu s nápisovým zrcadlem v čele.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci

Dašice

(Pardubicko)

Příměstská usedlost čp. 131, Křičenského Stavba v jádře pravděpodobně z 18. století, s poslední dochovanou dřevěnou podsíní v oblasti východočeského Polabí, štítová část upravena klasicistně a hospodářská část i později.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Věžový vodojem, Hrdličkova Stavba ve stylu moderny asi z doby kolem r. 1920.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace


Prachovice Kaple na návsi Novogotická stavba asi z počátku 20. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; zajistit redukci zeleně v blízkosti

Zminný Špýchar čp. 11 na již. okraji osady Klasicistní patrový zděný špýchar z 1. poloviny 19. století s pozůstatky štukových rostlinných dekorací na fasádě.

Oprávněně chráněná památka 51309 Nedostatečně udržovaný objekt Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce

Dolany

(Bohdanečsko)

Venkovská usedlost čp. 1 na jihových. okraji návsi Klasicistní venkovská usedlost z 1. poloviny 19. století s hospodářským zázemím. Průčelí jsou členěna rustikou a vpadlými rámci kolem oken, štít dvěma pilastry a římsou.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku - urychleně!; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Venkovská usedlost čp. 5 na již. straně návsi Secesní venkovská usedlost z konce 19. století se secesními a historizujícími prvky plastické výzdoby.



Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Kaple sv. Floriána na severozáp. okraji návsi Pozdně barokní kaple ze 2. poloviny 18. století je drobnou stavbou na čtvercovém půdorysu, zaklenutou plackou a zastřešenou vysokou stanovou šindelovou střechou s lucernou, zakončenou cibulovou bání .

Oprávněně chráněná památka 29917/6-2175 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Vojtěcha na jihových. okraji návsi Novorománský kostel z r. 1914, navržený včetně vnitřního zařízení B. Dvořákem. Obdélná loď s hranolovou věží, vtaženou do západního průčelí, je vybavena dvěma otevřenými předsíněmi na dřevěných vyřezávaných sloupech po stranách a na východě uzavřena mělkým presbytářem. Vnější úprava z režného cihelného zdiva je doplněná reliéfy světců (M. Baše).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Opatovický kanál (část, protéká lesem v jihových. části katastru Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Dolní Roveň

(Holicko)

Obecní dům čp. 1 uprostřed obce Modernistická budova Obecního domu z r. 1934 od K. Řepy patří mezi jeho vrcholné stavby veřejného charakteru. Patrová budova na obdélném půdorysu je na východě ukončena půlkruhovou přízemní částí s terasou. Střední patrová část je zastřešena stanovou střechou s výrazně se uplatňujícími trojúhelnými štíty se třemi kruhovými okny. Východní vstupní vestibul je krytý půdorysně zvlněnou plochou střechou. Na severu k němu přiléhá přízemní neakcentovaný trakt. Dispozičně budova odpovídá rozdílným účelům pater - v přízemí veřejné úřady, v patře byty úředníků.



Venkovská usedlost čp. 24 uprostřed obce, 50 m jižně od žel. trati Klasicistní venkovská usedlost z 1. poloviny 19. století se zachovaným členěním a výzdobou hlavního průčelí (liseny, zubořez, římsa, kytka mezi oválnými okénky v průčelí). Dům byl přestavěn v průběhu 20. století (okna světnice, předsíň, úprava chléva na dílnu).

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítka však narušena zejm. na nejhodnotnějším čele Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Sokolovna čp. 175 v jihových. části obce Civilistní budova sokolovny ze 30. let 20. století. Hmotově ji tvoří příčný patrový kubus se symetrickým členěním a s hlavním vstupem na střední ose, na jehož střední část nasedá poslední patro podélného dvoupatrového kubusu se stanovou střechou se symbolem sokola uprostřed štítu. V zadní části je převýšen o úroveň třetího patra a zastřešen stanovou střechou. Budova je propojena krytou chodbou s budovou školy.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Škola čp. 200 v jihových. části obce Civilistní budova školy z r. 1931, postavená podle návrhu F. Cuce, s monumentálně působící hmotou. Patrová budova stojí na obdélném půdorysu, rozšiřujícím se na východě o třípatrový rizalit. Ten je předělený mezerou ve střešní rovině nad hlavním vchodem, krytým širokým balkonem, podepřeným hranolovými sloupy. Budova je chodbou spojena s domem ředitele školy a s dále stojící sokolovnou.

Oprávněně chráněná památka 37343/6-5172: budovy čp. 200 a 201 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Komárov Stodola venkovské usedlosti čp. 7, jihových. od kostela Polygonální roubená stodola byla zbořena na počátku 90. let 20. století.

Chráněná památka, která již neexistuje (31731/6-2107) Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku


Stodola venkovské usedlosti čp. 7 jihových. od kostela Klasicistní venkovská usedlost z roku 1857, upravená na počátku (okna a dveře) a v polovině 20. století (okna, zjednodušení arch. členění). V zadní části parcely se nacházejí stodola a chlévy z počátku 20. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Socha sv. Jana Nepomuckého ve vých. části obce, u kostela Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1742, stojící na volutovém trojdílném soklu, v čele s reliéfní kartuší s P. Marií.

Oprávněně chráněná památka 20362/6-2108 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci

Horní Roveň Venkovská usedlost čp. 3 na sev. straně střední části osady Ojediněle dochovaná venkovská usedlost z přelomu 18. a 19. století typu polabského domu. Dlouhá obdélná celoroubená stavba s osmisloupkovou podstávkou a bedněným polopatrem, které je mladší úpravou z 20. století. Na trojprostorové uspořádání obytné části navazují další hospodářské prostory domu. V čele parcely stojí zděná branka a vjezdová brána do dvora.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Venkovská usedlost čp. 70 na již. straně záp. okraje osady Klasicistní venkovská usedlost z 1. poloviny 19. století s širokou světnicí a ustoupeným zápražím. Na jižní obytnou část se zděným štítem s mělkou nikou ve vrcholu navazuje hospodářská část s chlévem a mlátkem jehož severní stranu završuje lomenice. Dům opraven ve 20. l. 20. století (okna a šamrány světnice).

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt


Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Fara čp. 74 v jihozáp. části osady, záp. od kostela Barokní přízemní fara z počátku 18. století se střední síní s topeništi po stranách. Jihozápadní část budovy je obytná, plochostropá, jihovýchodní část užitná (kuchyně, komora), zaklenutá vysokými plackami do pasů. Do areálu se vstupuje soudobou netradiční třídílnou kulisovou bránou před severním průčelím, ve střední části s kamenným portálem s rozeklaným půkruhovým frontonem v suprafenestře. Levou část tvoří výklenková kaple, pravou mělká nika, celek je završen atikou se třemi římsou ukončenými štíty. Ve dvorním traktu jsou umístěné hospodářské budovy (roubená kůlna, stodola, chlévy).

Oprávněně chráněná památka 34633/6-2071 vč. ohrazení s branou a stodoly Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Venkovská usedlost čp. 86 v již. části osady, 0,5 km od kostela Půvabná drobná venkovská usedlost komorového typu s roubenou obytnou částí a zděným hospodářským zázemím. Severní štít má dobře zachovanou lomenici.

Oprávněně chráněná památka 45490/6-2072 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Špýchar čp. 201 ve vých. části osady, u silnice na Litětiny Klasicistní patrový špýchar z r. 1854, adaptovaný ještě ve 2. polovině 19. století k obytným účelům. Průčelí jsou členěná lisenovými rámci, štíty zakončuje zprohýbaná římsa. Do dvora, spojeného původně se sousedním čp. 11, vede segmentově sklenutá brána. Na východní straně dvora stojí zděná stodola se chlévy z 80. let 19. století.

Oprávněně chráněná památka 23943/6-2074 vč. stodoly a chlévů Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kaple vých. od kostela Drobná pozdně barokní kaplička z přelomu 18. a 19. století, se štítem ve tvaru okřídleného frontonu. Vnitřní prostor je zaklenut valeně, vnějšek člení lisenové rámce a masivní korunní římsa.


Oprávněně chráněná památka 33882/6-2076 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: zajistit lepší informovanost o památce na místě Kaple P. Marie 0,5 km od obce pod kostelem, u polní cesty do Platěnic Drobná klasicistní kaple z 1. poloviny 19. století na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem. Zaklenutá je valeně s konchou.

Oprávněně chráněná památka 15281/6-2078 Devastovaný objekt, střecha relativně dobrá Volně přístupný drobný objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce (cca 10 m2 střechy); iniciovat restaurátorskou obnovu obrazu P. Marie Pasovské Kaple sv. Václava severně od kostela Drobná pseudoslohová kaplička z r. 1886, napodobující ostatní dvě pozdně barokní kaple, stojící ve středu obce okolo kostela.

Oprávněně chráněná památka 27154/6-2077 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Kostel sv. Kateřiny v jihozáp. části osady Barokní jednolodní kostel z r. 1699 (stavitel J. Conacras). Na obdélnou loď navazuje užší půlkruhový presbytář se sakristií po severní straně. Loď zaklenuta valeně s výsečemi mezi pasy, presbytář konchou, interiér je členěn toskánskými pilastry, sakristii a severní předsíň lodi završují křížové klenby s hřebínky. Vnější průčelí, zjednodušené mladšími úpravami, je členěno plochými pilastry a okny s půlkruhovými záklenky bez šambrán, západní tabulový štít s konkávně probranými náběhy je zakončen trojúhelným frontonem. Kostel je obklopen hřbitovem s barokní soudobou márnicí s bohatě členěným štítem a barokní zděnou hranolovou zvonicí z r. 1700, upravenou na konci 19. století.

Oprávněně chráněná památka 26433/6-2070 vč. zvonice, márnice a ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě


Dříteč

(Pardubicko)

Kostel sv. Petra a Pavla uprostřed obce Gotický jednolodní kostel z 1. poloviny 14. století má pětiboce ukončený presbytář s hranolovou věží při severní straně, zaklenutý žebrovou klenbou s reliéfními svorníky (erb pánů z Pernštejna, poprsí sv. Petra); podvěží se sakristií je sklenuto křížovou žebrovou klenbou stejného typu. Do plochostropé lodi se vstupuje jižním hrotitým profilovaným portálem, krytým zděnou předsíní. Kostel patrně zcela přestavěn pozdně goticky na přelomu 15. a 16. století (klenba presbytáře, sedlový portál do sakristie, hranolová věž). Okolo hřbitov s ohradní zdí.

Oprávněně chráněná památka 46346/6-2061 včetně ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace

Holice

(Holicko)

Fara čp. 7, Náměstí Míru Barokní objekt z 1. poloviny 18. století má prostá průčelí, členěná lisenami.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Rodinný dům čp. 24, Náměstí T. G. Masaryka Dvoupatrový řadový modernistický dům z let 1911-14 (O. Novotný) má režné fasády, skládané z bílých cihel. První patro je proraženo velkými francouzskými okny s dekorativním zábradlím, průčelí je zakončeno výraznou římsou. V interérech se dochovala část původního vybavení, ve dvoře soudobý altán.

Oprávněně chráněná památka 29129/6-4385 vč. altánu, zahrady a hospodářské budovy Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace


Vila čp. 102, Komenského Kvalitní secesní vila z r. 1909 na čtvercovém půdorysu má průčelí, členěné osovými rizality s obloučkovými štíty. Na průčelích se uplatňuje bohatý dekor s pilastry, maskarony a suprafenestrami.

Oprávněně chráněná památka 10026 Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Sokolovna čp. 466, Holubova Monumentální budova ve stylu individualistické moderny z let 1911-14 (O. Novotný). Rozlehlá budova má bazilikální uspořádání (uprostřed je převýšený sál, po straných nižší trakty šaten), režná průčelí kombinují červené (dole) a bílé cihly. Boční průčelí sálu člení liseny a okna s půlkruhovými záklenky. Na budovy navazoval sloupový ochoz, zaniklý v 50. letech 20. století.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace

průzkumu;

Pošta a škola čp. 500 a 502, Holubova Rozlehlý kompex dvou budov ve stylu individualistické moderny z let 1911-14 (O. Novotný?). Dvě rozlehlé jednopatrové budovy jsou spojené krčkem do tvaru písmene L. Pošta má v ose rizalit předsíně s balustovým balkonem v patře, školu člení široký mělký rizalit s edikulovým portálem v ose a ploché římsy a šambrány, nahoře vyložena hlavní římsa.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kaplička, Komenského Drobná obdélná pozdně barokní kaplička asi z počátku 19. století, jejíž hlavní průčelí člení dvoukřídlé dveře a výrazný štít s volutovými křídly, vrcholící trojúhelným tympanonem.



Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Martina , Komenského Vrcholně barokní kostel z let 1736-39 (K. I. Dientzenhofer?) je tvořen obdélnou lodí a pravoúhlým presbytářem, k jižní straně presbytáře je přiložena věž s cibulovou střechou. Boční průčelí člení výrazné rizality, na průčelích dále lisenové rámce a kladí. Západní průčelí vrcholí štítem s volutovými křídly a tympanonem. Prebytář je klenut plackou, loď je plochostropá.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kříž, Náměstí T. G. Masaryka Pozdně barokní kamenný kříž z r. 1803. Na kamenném soklu s volutami, segmentově vypjatou římsou a reliéfem Panny Marie na čelní straně je vztyčen vysoký kříž s korpusem a dvěma anděli u paty.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Plastika po restaurování Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník dr. Emila Holuba, Holubova Figurální pomník z r.1949 (K. Dudych) tvoří pískovcová socha v životní velikosti na kubickém soklu.

Oprávněně chráněná památka 38777/6-2063 Plastika lokálně narušená, příp. také sužovaná přerostlou zelení Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat restaurátorskou obnovu Pomník padlým v povstání 5. 5. 1945, hřbitov Monumentální pomník z r. 1948 (J. Malejovský) tvoří nadživotní žulová figura umírajícího bojovníka s praporem na odstupněném soklu, umístěná na dlážděném prostranství.



Socha Panny Marie , Náměstí T. G. Masaryka Neoslohová zlacená pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem z r. 1888, podživotní velikosti, je vztyčena na vysokém, vícekrát odstupněném soklu.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Plastika po restaurování Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Tvrziště záp. od kostela Terénní pozůstatky tvrze ze 2. poloviny 15. století, tvořené čtyřbokou plošinou se třemi nárožními rondely (čtvrtý zničen výstavbou domů) a částečně zachovaným příkopem, na západě je zachovaná i kontreskarpa.

Oprávněně chráněná památka 32019/6-5190 Devastovaná lokalita Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt

Objekt v rušivém prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Roveňsko Sousoší Kalvárie na již. okraji osady Pozdně barokní pískovcový kříž z r. 1816 s Pannou Marií Dolorosou a dvěma anděly. Trojdílný sokl s mohutnou římsou je zdobený festony a rostlinnými ornamenty.


Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci

Staré Holice Mandysova vila čp. 62, Staroholická Secesní rodinná vila pozoruhodné estetické kvality, postavená v r. 1910 podle návrhu F. Mandyse. Průčelí jsou členěna bohatým secesním dekorem, stejně tak štíty a segmentové atiky. Nad okny štukové figurální reliéfy s alegoriemi ročních období. Arkýř podkrovní místnosti se otevírá do ulice kruhovou nikou s bohatým štukovým ornamentem s vchodem na balkon, opatřený balustrádou.

Oprávněně chráněná památka 25427/6-4655 vč. oplocení Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítky až nedostatečně udržované Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt



Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Kříž, Staroholická Klasicistní pískovcový kříž z r. 1811 s pozdně barokní ornamentikou. Na volutový sokl, zdobený festony, rokaji a věnci, nasedá kříž se zdobenou trnoží. Dekorativní prvky a korpus Krista jsou pozlacené. Kříž je ohrazen čtvercovou kamennou balustrádou s rostlinnými dekory na okosených nárožích.

Oprávněně chráněná památka 32517/6-2064 Plastika po restaurování Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Horní Jelení

(Holicko)

Fara čp. 6, U kostela, 5. Května Pozdně barokní přízemní fara z konce 18. století, přestavěná novobarokně ve 2. polovině 19. století. Průčelí jsou členěna pilastry s rustikou, jižní průčelí má střední nevýrazný rizalit, vrcholící trojúhelným štítem s oválným oknem, kolem nějž jsou štukové rostlinné ornamenty. Budova je zastřešena nízkou mansardovou střechou. Interiéry jsou plochostropé, dispozice pochází až z neobarokní přestavby.

Oprávněně chráněná památka 14076/6-2065 vč. stodoly Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Kostel N. Trojice na vých. okraji obce Novogotický jednolodní kostel z r. 1866, postavený na místě staršího renesančního kostela. Na trojboce ukončený presbytář se sakristií v ose navazuje širší obdélná loď s hranolovou věží při západním průčelí. Presbytář je sklenut žebrovou síťovou klenbou, loď je plochostropá. V interiéru je umístěna renesanční náhrobní tumba Heřmana z Bubna z r. 1602 a pozdně barokní mobiliář s řezbami od J. Teplého z 80. let 18. století.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Mariánský sloup, Komenského náměstí Kvalitní barokní statue z r. 1704 od kamenického mistra Víta Michaela Steinmetze (signatura s datací na spodní části soklu): na hranolovém soklu s reliéfním erbem v kartuši (alianční erb Bubnů a Věžníků), zakončeném drobnou římsou, stojí vysoký korintský sloup se sochou P. Marie Assumpty, obklopený pískovcovou balustrádou s koulemi na nárožích.


Oprávněně chráněná památka 51484 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Socha Anděla Strážce, 5. května, při kostele Velmi kvalitní barokní socha Anděla Strážce z r. 1730 na členěném, konkávně se zužujícím soklu, zakončeném římsovou hlavicí.


Doporučení: iniciovat celkovou restaurátorskou obnovu Socha sv. Anny na záp. okraji obce Klasicistní pískovcová socha sv. Anny, vyučující P. Marii, z r. 1824 na trojdílném volutovém soklu s konvexně vypjatým středem s nápisovým zrcadlem.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Plastika po restaurování Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku Socha sv. Floriána , 5. května, při kostele Velmi kvalitní barokní socha sv. Floriána z r. 1737 na členěném, konkávně se zužujícím soklu, s nápisovou kartuší v čele a s erbem pánů z Bubna a Litic na vrcholové římse.


Doporučení: iniciovat celkovou restaurátorskou obnovu Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice mezi Horním a Dolním Jelením Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 na volutovém členěném trojdílném soklu¨ s devočním nápisem v čele.


Doporučení: iniciovat celkovou restaurátorskou obnovu


Rousínov Chalupa čp. 10 na již. okraji osady Drobná roubená chalupa bezzemka z počátku 19. století s trojdílnou dispozicí. Na počátku 20. století přistavěny k průčelí dva pilíře, vynášející nově zřízené bedněné polopatro.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace

Horní Ředice

(Holicko)

Socha sv. Jana Nepomuckého na vých. okraji obce Kvalitní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 na trojdílném soklu s nápisovým zrcadlem v čele.


Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci Zvonice a kostel sv. Václava ve vých. části obce Novorománský jednolodní kostel z r. 1857, postavený na místě starší roubené stavby, má presbytář zaklenutý valeně s výsečemi a loď třemi polemi placek do meziklenebních pasů. Při kostele stojí cenná zvonice dřevěné štenýřové konstrukce ze 17. století, v níž je zavěšen cenný zvon z r. 1487.

Oprávněně chráněná památka 18152/6-2079 - jen zvonice! Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat rozšíření památkové ochrany o kostel a ohradní zeď; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Choltice

(Přeloučsko)

Zámek čp. 1 v jižní části městečka Nedokončená dvoukřídlá raně barokní budova, vzniklá roku 1695 (stavitel Rossi de Luca z Pisy) radikální přestavbou renesančního zámku (dochov. části zdiva, sloupové síně a bašta u tzv. starého zámku). Střed zamýšlené dispozice měla tvořit pozoruhodná kaple sv. Romedia z let 1683-1692 - centrála na mírně protáhlém osmibokém půdorysu, zaklenutá


polygonální kopulí s lucernou a opatřená v interiéru bohatou freskovou a štukovou výzdobou. Před zámkem stojí čtyři barokní sochy z 1. poloviny 18. století - sv. Agáty, sv. Cecílie (či Markéty?), sv. Václava a sv. Floriána, v poměrně střídmém, nedynamizujícím pojetí. Na ploše parteru před zámkem dále jednoduchá kašna, dvě barokní kamenné vázy a napajedlo pro ptáky. Západně při zámku se nacházejí také v jádru barokní, později upravované objekty pivovaru a studny Barbora. Zámek obklopuje přírodně krajinářský park (cca 5 ha), využívající efektního střídání zapojených porostů s volnými loukami, doplněnými mohutnými solitery, dendrologicky velmi bohatý. Park přechází v rozlehlou oboru (cca 75 ha), na jejím okraji (u silnice do Stojic) se nachází roubená hájovna ze 3. čtvrtiny 19. století v romantickém alpském stylu. Východně od parku doplňovala areál komponovaná barokní zahrada s panským domem a glorietem (viz). K areálu patří i novorenesanční výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého s pozdně barokní sochou světce z r. 1756.

Oprávněně chráněná památka 17608/6-2080 včetně kaple sv. Romedia, starého zámku čp. 5, soch sv. Agáty, Cecílie, Floriána a Václava, býv. pivovaru, studny NováBarbora, parku s drobnými doplňky, kapličky sev. od parku se sochou sv. Jana Nepomuckého, hájenky čp. 8, ohradních zdí, glorietu a domu čp. 86/189 (viz zvl. heslo) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, veřejné plastiky Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt v území s chráněnou přírodou: přír. rez. Choltická obora Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo; zajistit lepší informovanost o památce na místě (orientační plán parku) Doporučení k regeneraci památkové hodnoty: vyčistit hlavní průhled parkem Zámecká zahrada s glorietem východně od zámeckého parku Drobná raně barokní stavba z konce 17. století na osmibokém půdorysu na uměle navršeném podsklepeném kopečku tvoří jádro soudobé zahradní kompozice samostatné části zámecké zahrady (nyní devastované a využité jako zahrádky). V zahradě stojí i raně barokní stavba panského domu čp. 86, jehož fasády, členěné vysokým pilastrovým řádem, jsou bohužel narušené novodobými utilitárními zásahy.

Oprávněně chráněná památka (součást areálu zámku) Nedostatečně udržovaný objekt Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; zřídit ochranné pásmo; iniciovat změnu vlastnických nebo uživatelských poměrů Boží muka jižně od městečka u silnice do Stojic Sloupková barokní boží muka asi z 18. století, s válcovým dříkem a kubickou hlavicí s reliéfem křížku.

Oprávněně chráněná památka 14609/6-2088 Plastika lokálně narušená, příp. také sužovaná přerostlou zelení okres Pardubice - 111 -

Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorskou obnovu; zřídit ochranné pásmo Boží muka západně od městečka, u silnice do Lipoltic Sloupková barokní boží muka asi z 18. století, s válcovým dříkem a kubickou hlavicí s reliéfem křížku.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorskou obnovu Hřbitovní kaple na severovýchodním okraji městečka, na hřbitově Výrazná novorománská kaple s hrobkou Thun-Hohenštejnů z let 1872-1873 (plány F. Schmoranz) s pseudobazilikálním uspořádáním hmot (postranní lodě jsou kratší). Na hřbitově před kaplí je několik zajímavých náhrobků vesměs ze 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století a kamenný kříž, datovaný do r. 1875, s litinovým zábradlím. V rohu hřbitova je umístěna soudobá márníce, v ohradní zdi pilířová brána, před ní drobná zvonička s bedněným pláštěm v podobě kónického hranolu, završeného stanovou stříškou, patrně z počátku 20. století.

Oprávněně chráněná památka 21871/6-2085 vč. ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat rozšíření památkové ochrany o ohrazení hřbitova s márnicí a křížem a zvoničku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo; zajistit lepší informovanost o památce na místě Kaple sv. Antonína na kraji obory u silnice do Stojic Barokní výklenková kaplička s půlkruhově završenou nikou a zvlněnou římsou.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo


Pomník B. Jelínka na severovýchodním okraji městečka, na hřbitově Hrob básníka Bohdana Jelínka (1851-1874) byl v r. 1910 osazen výrazným secesním pomníkem s figurálním reliéfem (J. Mauder).

Oprávněně chráněná památka 34819/6-2086 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo; zajistit lepší informovanost o památce na místě Pomník Fr. Nohejla a Fr. Kubelky při silnici ke Stojicům Nevýrazná kompozice v podobě převýšeného žulového pomníčku, vrcholícího leptaným starým znakem Československa.


Silniční most přes Zlatý potok Nevýrazný hmotný můstek přinejmenším z 19. století, malého průtočného profilu, s plným zděným zábradlím.

Oprávněně chráněná památka 29624/6-5164 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt


Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou, náměstí Svaté Trojice Sloup původně raně barokní z konce 17. století, restaurovaný v r. 1874. Na vysokém štíhlém válcovém sloupu je sousoší Nejsvětější Trojice, dole socha Piety. Sloup je ohrazen balustrádou.

Oprávněně chráněná památka 22933/6-2083 Plastika dosti narušená Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorskou obnovu; zřídit ochranné pásmo; zajistit lepší informovanost o památce na místě Zvonice severovýchodně od zámku Pozoruhodná dřevěná romantická zvonice z roku 1863, štíhlá věžová stavba v podobě kónického hranolu se širokou sedlovou stříškou, bohatě zdobená řezbou. V havarijním stavu.


Devastovaná dřevěná část, podnož po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; iniciovat stavebně zabezpečovací práce (cca 40 m2 střechy, ovšem obtížně přístupné); zřídit ochranné pásmo

Choteč

(Pardubicko)

Most na vých. okraji obce Jednoobloukový most přes Ředický potok z r. 1890 z lomového kamene, s klenbou vyzděnou z pískovcových kvádrů. Zábradlí je novodobé.

Oprávněně chráněná památka 20966/6-5166 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Zvonice uprostřed obce, na návsi Dřevěná zvonice s budkou, krytou šindelem, ze 2. poloviny 19. století. Zvonek je nad ní vyzdvižen úzkým čyřbokým štenýřem a krytý samostatnou jehlancovou stříškou.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: prohlásit za památku

Chvaletice

(Chvaleticko)

Masarykova škola východně od kostela

Architektonicky výrazná budova ve stylu umírněného funkcionalismu, s plasticky členěnými průčelími a valbovými střechami.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Nedostatečně udržovaný objekt Důležitá solitérní památka Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce


Evangelický kostel na okraji těžebního prostoru Novorenesanční kostel z roku 1882 podle plánů arch. Blechy nahradil jeden z nejstarších evangelických sborů v Čechách z roku 1783. Jednolodní neorientovaná stavba s odsazeným polygonálním presbytářem, s vysokou věží nad vstupem na východní straně, před vstupní portál s dochovanými dveřmi předstupuje otevřený portikus. Okolo kostela oplocení s dochovanými železnými vraty.

Oprávněně chráněná památka 50176/6-6124 Nedostatečně udržovaný objekt Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí (širší okolí) Objekt v rušivém prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat rozšíření ochrany o oplocení; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu

Chvojenec

(Holicko)

Tvrziště na již. okraji obce Terénní pozůstatky tvrze z počátku 14. století, tvořené nevýraznými zbytky valů, trojitého zavodněného příkopu a okrouhlé akropole.

Oprávněně chráněná památka 14839/6-2091 Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Ostatní objekt Exploatovaný objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu a zabránit dalšímu zavážení

Jankovice

(Přeloučsko)

Hostinec čp. 1 na severní straně návsi Bývalý zájezdní hostinec tvoří dům, hospodářské stavení a stodola, uspořádané okolo trojbokého dvora. Dům je opatřen mohutným novorenesančním křídlovým volutovým štítem, datovaným 1880, naproti stojí bývalé chlévy s vaznicovým krovem, vzadu velká stodola; dvůr uzavírá dekorativní železná brána. Ojedinělý doklad náročnější zděné venkovské architektury.




Brána u čp. 22 na západní straně návsi Půlelipticky klenutá brána, datovaná do r. 1867, se zvlněným atikovým nástavcem nad vjezdem. Na bránu navazuje ohradní zídka s dekorativním oplocením z cihel.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Jedousov

(Přeloučsko)

Usedlost čp. 3+55 uprostřed vsi, východně od kaple Přízemní eklektický dům, datovaný do r. 1908, s výraznou historizující fasádou (šambrány, obloučkové podřímsí) a vaznicovým krovem. Původně hospodářské (nyní obytné) stavení čp. 89 je řešeno v podobném duchu, s jednoduchou eklektickou fasádou a vaznicovým krovem, a je datováno do r. 1879. Dekorativní oplocení doplňuje pilířová brána se zdobnými vraty.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kaple uprostřed vsi Novorománská stavba asi z počátku 20. století, s věžičkou ve štítovém průčelí, po obvodu štítu obloučkové podřímsí. Uvnitř křížové klenby do pasů.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník obětem I. a II. světové války na návsi, před kaplí Pomník v podobě dvou kamenných, částečně opracovaných úlomků, opatřených na hlazené čelní straně rytými nápisy.

Chráněná památka 37582/6-5175 Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku


Jeníkovice

(Přeloučsko)

Usedlost čp. 14 v severozápadní části návsi Dům v jádře roubený (štítová stěna přezděna) snad z počátku 19. století, s trojdílnou dispozicí, krytý sedlovou střechou, v tradiční hmotě se zápražím. Ve štítu je vytvořena dekorativně skládaná lomenice s podlomením - v dolní části střídavě šikmo, uprostřed do slunce, ve vrcholku byl zrušený kabřinec. V čele v kamenné ohradní zdi půlkruhově klenutá brána a branka.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace

Jezbořice

(Pardubicko)

Venkovská usedlost čp. 22 v sev. části návsi Klasicistní venkovská usedlost s hospodářským zázemím z 1. poloviny 19. století. Hlavní průčelí je členěné plochými slepými arkádami s širokými sloupy, korunní římsou a zakončuje je lichoběžníkový štít, zdobený čabrakovým motivem.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Václava na severozáp. okraji obce Gotický jednolodní kostel z 1. poloviny 14. století, postavený u zaniklého objektu správy jezbořického distriktu olomouckých biskupů. Na obdélnou loď navazuje neodsazený trojboce ukončený presbytář s pozdně gotickou sakristií na hlavní ose. Na jižní straně lodi je zachován lomený profilovaný portál, v interiéru presbytáře hodnotné gotické sedile s lomeným profilovaným ostěním a pravoúhlý sanktuář. Na jižní straně sakristie je osazen hodnotný pozdně gotický sedlový portál s přetínavou profilací. Kostel byl upravován barokně na konci 18. století (falešná valená klenba) a na počátku 20. století (přistavěna západní předsíň). Jižně u kostela stojí dřevěná zvonice vzpěradlové konstrukce z počátku 17. století, krytá bedněním a šindelovou stříškou. Kostel obklopuje hřbitov, obehnaný ohradní zdí, a jižněji od kostela je umístěná barokní fara z r. 1769.

Oprávněně chráněná památka 21021/6-2092 včetně zvonice a ohradní zdi Nedostatečně udržovaný objekt Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

stavebně

historického

průzkumu;

Doporučení: iniciovat pořízení iniciovat pořízení aktuální podrobné


fotodokumentace; iniciovat stavebně informovanost o památce na místě

Kasalice

zabezpečovací

práce;

zajistit

lepší

(Bohdanečsko)

Kasaličky Tvrziště sev. za obcí Terénní pozůstatky tvrze neznámého stáří, tvořené z části zachovaným valem a vlhkým příkopem, obklopujícím okrouhlou akropoli.

Oprávněně chráněná památka 20496/6-2095 Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Volně přístupná lokalita Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Kladruby nad Labem

(Přeloučsko)

Historický areál Národního hřebčína (podstatná část) čp. 1, západní část vsi aj. Jádrem je zámek, pův. renesanční budova na půdorysu písmena Z., přestavovaná barokně v 18. století (F. M. Kaňka) a upravovaná klasicistně spolu s hřebčínem ve 20. letech 19. století; připojený kostel sv. Václava a Leopolda je v dnešní podobě novorenesanční z r. 1859. Základ navazujícího rozlehlého areálu hřebčína vznikl již v době renesanční, poté pak rostl v několika etapách v průběhu 18. století a dnešní půdorys se zformoval během klasicistních úprav ve 20. letech 19. století. Severní křídlo je dlouhé patrové, obsahující uprostřed dvoupatrovou sýpku a po stranách obytné patrové části. Střední objekt je symetricky komponovaný okolo dvou čtvercových uzavřených dvorů, spojených vyšším středním křídlem se sýpkou. Západní křídlo obsahuje po stranách symetricky dvě postklasicistní patrové obytné budovy, uprostřed jsou další stáje. Jižní křídlo je symetrické, nyní částečně zmodernizované. U zámku nevelký přírodně- krajinářský park (0,62 ha), na nějž však navazuje nepoměrně velkolepější prostředí komponované krajiny, sahající až k Labským Chrčicím a Selmicím. Jádrem unikátně dochované, klasicistně dotvořené urbanisticko-krajinářská kompozice je 3,2 km dlouhá osová alej mezi dvorem v Kladrubech a dvorem Františkov (viz Selmice). Na tuto alej navazují další kolmé kratší aleje, vytvářející jednotlivé pastviny, upravené jako přírodně-krajinářský park s významnými solitérními dřevinami. Vedle Novohradska nejvýznamnější dochovaná klasicistní komponovaná krajina v Čechách. Doplňují ji další, drobnější stavební celky: patrně klasicistní dvůr Josefov (jv. od Kladrub), hájovna (ve v. části vsi; v jádru pozdně barokní stavení z r. 1782, klasicistně upravené) a sochy (viz zvl. hesla).

Národní kulturní památka (oprávněně chráněná památka 16212/6-2096) - v areálu je chráněn hřebčín - zámek čp. 1, kostel sv. Václava, park, stáje a sýpky, jízdárna, kočárovna a byty čp. 13, obytná budova čp. 44 a 46, sýpka a byty čp. 48, kříž, čp. 23, kostel sv. Kříže s márnicí a ohradní zdí a pod číslem 50357/6-6143 též vodojem a strojovna a pod číslem 100876 myslivna čp. 20; dále socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Donáta, socha Piety, padok, hájenka čp. 42, hájenka čp. 55, hájenka čp. 92, dvůr Josefov se stájemi a čp. 47, areál odchovny s čp. 58, čp.


34, čp. 70, park-bažantnice Mošnice a krajina s pastvinami a alejemi; další viz Selmice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt v podstatě má územní ochranu prostředí

Doporučení: podat návrh na prohlášení za památku UNESCO; zajistit lepší informovanost o památce na místě Hřbitovní kaple sv. Kříže na západním okraji vsi Pozdně barokní neorientovaná stavba z konce 18. století na obdélníkovém půdorysu, s odsazeným polygonálním presbytářem a křídlovým štítem se sochami andílků. Průčelí je členěno lisenovými rámy a kostel je obklopen hřbitovem s několika zajímavými náhrobky (např. rodina Skotova ze Selmic se sochou plačícího anděla).

Národní kulturní památka, oprávněně chráněná (součást NKP hřebčín, nadbytečný zápis 25670/6-2098 odstraněn) Nedostatečně udržovaný objekt Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; zajistit lepší informovanost o památce na místě Socha Anděla Strážného v severní části vsi u silnice na Hlavečník Na barokním soklu z roku 1720, na dnešní místo přeneseném roku 1906, stojí sousoší spíše eklektických forem, jehož skutečné stáří je nejisté.

Oprávněně chráněná památka 38421/6-2100 Plastika lokálně narušená, příp. také sužovaná přerostlou zelení Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt v podstatě má územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; iniciovat restaurátorskou obnovu zejm. kvůli nalomenému křídlu; zajistit lepší informovanost o památce na místě Socha sv. Donáta na náměstí severovýchodně od zámku Barokní socha v dynamizujícím pojetí na šestibokém soklu, datovaná 1728, stejného provedení, jako socha sv. Gotharda v Selmicích.

Národní kulturní památka, oprávněně chráněná (součást NKP hřebčín, nadbytečný zápis 32204/6-2102 odstraněn) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt



Socha sv. Jana Nepomuckého jižně od Kladrub na křižovatce Socha v klidném, velmi detailním pojetí na neogotickém soklu, asi z první poloviny 19. století.



Sousoší Piety na náměstí severovýchodně od zámku Pieta pod křížem v klasicizujícím pojetí, na barokním soklu (socha může být i mladší), datovaném do r. 1729.



Bílé Vchynice Chalupa čp. 14 v řadové zástavbě ve střední části vsi Přízemní roubená stavba polabského typu (v kožichu) s trojdílnou dispozicí, asi z 1. poloviny 19. století, má zachovaná okna s trámkovými zárubněmi, bedněný štít s vyřezávaným lemem a vaznicový krov na kozách; zadní část stavby byla později přezděna. Brána u chalupy s dekorativními betonovými sloupky pochází asi ze 20.-30. let 20. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Venkovský dům čp. 27 v řadové zástavbě v jižní části vsi Přízemní zděný dům asi z počátku 20. století, s jednoduchou dochovanou eklektickou fasádou (kanelované liseny, rámy). Vaznicový krov je posazen na půdní nadezdívce.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace


Kolesa Chalupa čp. 14 v severozápadní části vsi Zděná přízemní chalupa asi z poloviny 19. století, na průčelí je nanesena dekorativní listová ornamentika snad z 1. poloviny 20. století (?). Stavba vrcholí tradiční hmotou sedlové střechy s trámovým zápražím na vstupní straně a bedněným štítem s vyříznutým větracím otvorem ve tvaru kalicha.



Komárov Chalupa čp. 12 v severní části vsi Přízemní roubená chalupa polabského typu (obílená) s trojdílnou dispozicí, asi z 1. poloviny 19. století. Starší tradiční hmota sedlové střechy s přesahem nad zápražím, bohatě skládaná lomenice je bedněna dole svisle, nahoře vstřícně, s vyřezávanými krycími lištami. V průčelí jsou typická sdružená okna . Věc, která zasluhuje prohlášení za památku

Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Kaple ve střední části vsi Architektonicky výrazná secesní stavba, datovaná do r. 1911 a upravovaná r. 1965, má obdélníkový půdorys s převýšenou čelní částí, krytou příčnou sedlovou střechou s hranolovou věžičkou v hřebeni. Fasády zdobí proškrabávané sgrafito v tvrdé cementové omítce (část výzdoby snad až z roku 1965), s motivy sv. Víta, andělů, monogramy IHS a abstraktní listovou výzdobou. Vstupní dveře pocházejí z doby výstavby objektu. Pozoruhodný doklad drobné secesní sakrální architektury, ojediněle kvalitně upravené v 60. letech 20. století .

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku včet. kamenného kříže Objekt stabilizovaný stálou údržbou Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí



Kojice

(Chvaleticko)

Kostel sv. Petra a Pavla na jihozápadní straně návsi Výjimečná románská stavba asi z počátku 13. století, upravená barokně a restaurovaná v letech 1826-27. Drobný jednolodní kostelík s apsidou a vtaženou západní věží, na jižní straně mladší přístavba postranní lodi, na západě přístavba předsíně. Apsida je z vnější strany členěna lisenami, v ose je prolomeno románské okénko. V interiéru je zachovaná vestavěná románská západní kruchta, přístupná pozdně gotickým portálkem. Okolo hřbitova obíhá ohradní zeď se železnými vraty, na hřbitově je několik starších pískovcových náhrobníků. .

Oprávněně chráněná památka 36146/6-2105 vč. ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Tvrziště na jižním okraji vsi, jižně od kostela Středověké tvrziště neznámého stáří, okrouhlého půdorysu, situované na návrší jižně od kostela. Centrální pahorek beze zbytků zástavby je na jižní a jihozápadní straně opevněn příkopem a valem .

Oprávněně chráněná památka 20075/6-2106 Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit archeologický průzkum

Labské Chrčice

(Chvaleticko)

Kovárna čp. 46 na jižní straně návsi Přízemní, podélně orientovaný zděný dům asi ze druhé poloviny 19. století, s hladkými fasádami a dvěma segmentově zaklenutými otvory pracovního prostoru.

Oprávněně chráněná památka (prohláš. 8. 10. 2001) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace


Lány u Dašic

(Pardubicko)

Špýchar čp. 8 v sev. části obce Patrový zděný špýchar z r. 1831, členěný patrovou profilovanou římsou a plochými paspartami kolem úzkých oken. Mezi okénky v patře je umístěný štukový medailon s datačním nápisem.

Oprávněně chráněná památka 24299/6-2110 Nedostatečně udržovaný objekt Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Špýchar čp. 12 v sev. části obce Patrový zděný špýchar z 1. poloviny 19. století, zcela zničený přestavbou ve 2. polovině 20. století.

Chráněná památka, která nemá potřebné kvality ( 17993/6-2111) Objekt po razantní rekonstrukci, která zcela potlačila památkovou hodnotu Ostatní objekt Exploatovaný objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Lázně Bohdaneč

(Bohdanečsko)

Radnice čp. 1, Masarykovo nám. Renesanční radnice vznikla před polovinou 16. století přestavbou ze tří pozdně gotických domů (křížové hřebínkové klenby v přízemí, renesanční portály v patře). Patrová budova na obdélném půdorysu má do náměstí otevřené podloubí, sklenuté na pět mohutných pilířů. Vnější architektonické členění pochází z barokních úprav z konce 18. století (rustika v přízemí, sdružené pilastry v patře, přímá atika zdobená vázami a bustami císařů). Uprostřed hlavního průčelí je vyveden štukový znak města v oválném vavřínovém věnci.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Dům čp. 34, Langrova Pozdně barokní měšťanský dům ze 2. poloviny 18. století je patrový, završený volutovým štítem. V patře mezi okny s páskovými, pravoúhle zalamovanými šambránami je nika s drobnou plastikou sv. Jana Nepomuckého. Dům postihly novodobé rušivé úpravy (okna v průčelí, přístavby v dvorním traktu).


Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Fara čp. 44, Masarykovo nám. Barokní patrová fara z r. 1775, symetrické dispozice se širokou střední síní a sálem v patře. Hlavní průčelí je členěno nárožními lisenami a mělkým středním rizalitem (architektonické členění bylo zjednodušeno mladšími úpravami). Hlavní široký vstup se zachovanými dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce má ostění se stáčenýma ušima a přímým nadpražím se zaoblenými rohy.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 46, Masarykovo nám. Pozdně barokní řadový měšťanský dům z konce 18. století je patrový, završený trojúhelně zakončeným štítem. Hlavní průčelí je členěno pilastry s korintskými hlavicemi při nárožích, mezi okny patra je vyveden štukový medailon s andílky, nesoucí štít. Přízemí je zaklenuto valeně s pětibokými výsečemi, patro je plochostropé.

Oprávněně chráněná památka 17104/6-2049 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 112, Masarykovo nám. Pozdně barokní řadový měšťanský dům z konce 18. století, postavený na půdorysu L na parcele, vyrovnávající úskok v uliční čáře. Patrový dům je završen zprohýbaným štítem, zdobeným reliéfní rostlinnou ornamentikou, stejně jako vystupující jednoosé křídlo s branou po pravé straně (adaptovanou novodobě na výkladec). Vnější členění bylo zjednodušeno při novodobých úpravách.

Oprávněně chráněná památka 35969/6-2053 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí



Lázeňský pavilón čp. 209 v areálu lázní Ojedinělý kubistický lázeňský pavilon, postavený v r. 1911 (J. Gočár). Na přízemní pavilon obdélného půdorysu s kolonádou a koupelemi byla ve 20. letech 20. století přistavěno patro s pokoji pro lázeňské hosty (opět J. Gočár).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Hřbitovní kaple sv. Jiří na již. okraji obce Pozdně barokní centrální kaple z přelomu 18. a 19.století, postavená na místě starší dřevěné stavby. Interiér je zaklenut kopulí na profilované římse, vynášené iónskými pilastry. Vnější architektonické členěníbylo zjednodušeno při úpravách ve 20. letech 20. století. Kaple je obklopená hřbitovem s cenným klasicistním náhrobkem M. Kučerové z r. 1814 a dalšími náhrobky osobností (náhrobek spisovatele J. Langra z 2. poloviny 19. století, hrobka rodičů J. Gočára z počátku 20. století). Hřbitov obehnán zdí, prolomenou průchozí zděnou zvoničkou.

Oprávněně chráněná památka 19816/6-2051 včetně ohradní zdi, zvonice a náhrobků M. M. Kučerové a J. Langra Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry a volně přístupné drobné objekty Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kaple na jihozáp. okraji obce, sev. od silnice do Pardubic Pozdně barokní kaplička z konce 18. století je drobnou čtyřbokou stavbou, zaklenutou plackou.

Oprávněně chráněná památka 46627/6-2050 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Kostel sv. Maří Magdalény, Masarykovo nám. Barokní jednolodní kostel z r. 1737 (podle plánů T. Haffeneckera), postavený na místě starší gotické stavby. Čtvercový presbytář je zaklenut plackou, obdélná loď s hranolovou vysokou věží při západním průčelí valeně s výsečemi. V interiéru je zachováno mnoho soudobých detailů (výplně oken, dveří, kvalitní sochařská výbava).


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace okres Pardubice - 125 -

Opatovický kanál (část) protéká katastrem od severových. k jihozáp. mezi Bohdanečským rybníkem a sz. cípem města Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Socha sv. Jana Nepomuckého, Masarykovo nám. Barokní socha světce z poloviny 18. století je vztyčena na netradičním vysokém sloupovitém volutovém postamentu, spočívajícím na hranolovém trojdílném soklu se stupňovitou podestou.


Lipoltice

(Přeloučsko)

Kostel sv. Matouše na pahorku na jižním okraji vsi Původně gotický kostel asi z poloviny 14. století, snad opevněný, přestavěný barokně v 18. století a v letech 1870, 1892 a 1909. Jednolodní stavba má odsazený polygonální presbytář a mohutnou západní věž se štěrbinovitými okénky, završenou cibulovou bání. Interiér lodi a presbytáře je plochostropý. Okolo kostela hřbitov, jehož vstupní brána je půlkruhově klenutá, s barokním štítovým nástavcem. Na západní straně hřbitova márnice (kostnice) na obdélníkovém půdorysu.

Oprávněně chráněná památka 45814/6-2112 vč. ohradní zdi s branou a kostnice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat rozšíření památkové ochrany i o faru a kříž; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Litošice

(Přeloučsko)

Myslivna čp. 1 na západní straně návsi Patrové stavení se zmodernizovanými fasádami a dvěma křídlovými štíty raně barokního tvaru s čučky a trojúhelníkovými nástavci, snad ještě ze druhé poloviny 17. století. Zadní díl přízemí je klenut valenou klenbou s trojbokými výsečemi.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí



Zvonička na návsi Dřevěná vidlicovitá zvonička, datovaná do r. 1903, s hlavou zdobenou jednoduchou řezbou.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Krasnice Památník partyzánů u rybníka na jihozápadním okraji vsi Památník postfunkcionalistického vzhledu, se čtveřicí obelisků a se jmény padlých, se starým státním znakem. Na tomto místě dne 21. 12. 1944 padli členové partyzánského oddílu Zář.



Lohenice

(Přeloučsko)

Opatovický kanál (část) se vlní lesem v sv. části katastru Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Mikulovice

(Pardubicko)

Fara čp. 1 ve vých. části osady Střízlivá barokně klasicistní stavba z konce 18. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci, brána až nedostatečně udržovaná Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat obnovu omítky brány vč. profilace římsy Dům čp. 8 uprostřed obce Klasicistní stavba z 1. třetiny 19. století, část někdejšího dvora, s dochovanými štukovými motivy ve štítě.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci okres Pardubice - 127 -

Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Kostel sv. Václava na vých. okraji obce Pozdně barokní jednolodní kostel, postavený v r. 1769 na místě starší gotické svatyně. K široké obdélné lodi přiléhá odsazený čtvercový presbytář se sakristií po jižní straně. Na západě přiléhá k průčelí lodi starší hranolová patrová věž (ze 30. let 18. století). Presbytář je sklenut plackou s hodnotnou nástěnnou malbou, loď je plochostropá. Věž je členěna klasickým řádem se svazkovými pilastry s retardovanými iónskými hlavicemi, loď a presbytář pouze jednoduchými pilastry. Kostel je obklopen hřbitovem, obehnaným ohradní zdí, do které jsou včleněny drobné, vesměs pseudogotické kaple v nárožích a na východě barokní márnice, sousedící s domkem kostelníka (patrně z 1. poloviny 18. století). Na hřbitově barokní kříž z r. 1781.

Oprávněně chráněná památka 42009/6-2115 vč. márnice, domku čp. 13, hřbitova, ohradní zdi s branou a kaplemi, kapličkou P. Marie a kříže na hřbitově Nedostatečně udržovaný objekt, kříž až devastovaný Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry a veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; iniciovat restaurátorskou obnovu kříže

Mokošín

(Přeloučsko)

Kříž na návsi Vysoký novorenesanční pískovcový kříž, datovaný do r. 1867, stojící na výrazně zdobeném podstavci s barokizujícími volutovými křídly a reliéfem Panny Marie.



Moravany

(Pardubicko)

Kostel sv. Petra a Pavla v severní části obce Pozdně barokní jednolodní kostel, postavený v r. 1782 na místě staršího roubeného kostela. Na obdélnou loď navazuje bez odsazení půlkruhový presbytář, k němuž se v ose připojuje hranolová věž se sakristií v přízemí. Vnitřní prostor je členěn průběžnou římsou, vynášenou pilastry. Loď i presbytář jsou zaklenuty falešnou neckovou klenbou mezi stlačenými pasy, v presbytáři pokrytou


nástěnnou malbou (J. Kramolín). Západní průčelí a věž jsou členěny pilastry, okna se segmentovým záklenkem jsou zahloubená do rozbíhavých špalet.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník obětem I. a II. světové války, Náměstí hrdinů Modernistický pomník z r. 1922, tvořený krychlovým soklem s drobnými reliéfy (vyhlížející matka, navrátivší se otec), završený vysokým pylonem se stylizovanou mísou s ohněm.


Čeradice Venkovská usedlost čp. 26 na vých. okraji obce Venkovská usedlost s hospodářským zázemím z počátku 19. století. Tvoří ji obytný trojdílný roubený dům s podsíňovým přesahem střechy před světnicí (nově podezděno), navazují zděné maštale a chlévy a na druhé straně dvora zděný klasicistní vejminek z poloviny 19. století, se štítem zdobeným drobnými terčíky.


Doporučení: prohlásit za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu

Platěnice Kostel sv. Jiljí na jihozáp. okraji vých. části osady Prostý barokní kostel z r. 1748 (podle plánů T. Haffeneckera) se stlačeným pravoúhlým presbytářem se sakristií na jižní straně a obdélnou lodí s hranolovou věží, včleněnou do západního průčelí. Presbytář zaklenut valeně s výsečemi, loď plackou. Podvěží a sakristie zaklenuty křížovou klenbou. Vnější architektonické členění je zcela zjednodušeno mladšími úpravami. Věž je završena nepůvodní jehlancovou střechou ze 2. poloviny 19. století.

Oprávněně chráněná památka 38656/6-5202 Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítka zčásti porušena Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, veřejná plastika okres Pardubice - 129 -

Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Socha sv. Jana Nepomuckého na jihozáp. okraji vých. části osady Velmi kvalitní barokní socha světce z r. 1744 (I. Rohrbach) na volutovém podstavci s reliéfem Českobudějovické madony v čele.



Neratov

(Bohdanečsko)

Opatovický kanál (část) protéká katastrem od severových. k jihozáp., po již. straně obce Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Opatovice nad Labem

(Pardubicko)

Brána zájezdního hostince čp. 41 uprostřed obce, u čp. 41 Pozdně barokní brána ze 2. poloviny 18. století je umístěna uprostřed ohradní zdi, uzavírající dvůr zájezdního hostince.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Mlýn čp. 48 na vých. okraji obce Obytná část barokního mlýna z r. 1732 (datace v kartuši nad hlavním vchodem) s mlýnicí z počátku 20. století, která nahradila starší dřevěnou bedněnou stavbu. Patrový dům symetrické dispozice je zastřešený valbovou střechou a zvnějšku členěn pilastry s čabrakovou hlavicí. Na hlavním průčelí jsou umístěná rozměrná ozdobná štuková zrcadla s rakouskou císařskou orlicí a osobním znakem mlynářů. Hlavní portál se stlačeným obloukovým záklenkem je zdobený pletencem. Pohon byl přebudován při výstavbě nové mlýnice na elektrický, turbína byla v 50. letech 20. století vyřezána.

Oprávněně chráněná památka 39147/6-2119 Nedostatečně udržovaný objekt Nepřístupný objekt v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; iniciovat restaurátorskou obnovu štukových reliéfů Klášteřiště na vých. straně obce, v okolí mlýna čp. 48 Klášteřiště benediktínského kláštera, zničeného v r. 1421 husity. Z původního románského kláštera z konce 11. století se zachovaly jen nepočetné nálezy architektonických článků.

Oprávněně chráněná památka 34139/6-2120 Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Kostel sv. Vavřince uprostřed obce Gotický jednolodní kostel z konce 13. století (presbytář s klenbou a zazděným ostěním oken) s pravoúhle zakončeným presbytářem a obdélnou lodí s jižní předsíní. Při severní straně presbytáře stojí hranolová věž z konce 14. století, zakončená ochozem s cimbuřím a zastřešená zděnou cihlovou helmicí. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou, loď je zaklenutá falešnou segmentovou klenbou z poloviny 19. století na výbězích původní renesanční valené klenby s výsečemi na vtažených polopilířích. Vnějšek byl barokně sjednocen v polovině 18. století, kdy byl vystavěn také západní tabulový štít lodi a kostel opatřen novým krovem soustavy ležaté stolice .

Oprávněně chráněná památka 31933/6-2118 vč. ohradní zdi a márnice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kříž na vých. okraji obce Pozdně barokní pískovcový kříž z počátku 19. století s Pannou Marií Dolorosou a volutovým členěným soklem s reliéfem sv. Josefa v rokajové kartuši.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Opatovický kanál začíná 1,4 km severových. od obce a vede po jejím vých. okraji k jihu Vodní kanál, vybudovaný k napájení soustavy rybníků na Bohdanečsku zčásti ve 14. století a prodloužený a upravený na počátku 16. století Vilémem z Pernštejna, kterému dal král Vladislav Jagellonský r. 1498 právo na využívání labské vody. Začíná nad jezem severně od obce Opatovice a pokračuje jihozápadním směrem trasou dlouhou 34 km k Semínu, kde se opět vlévá do Labe. Na jeho trase je množství technických a přírodních pozoruhodností


(akvadukt, stavidla, hráze, stromořadí). Vedle Sýnské (Lánské) strouhy na Poděbradsku je nejvýznamnějším historickým vodohospodářským dílem v Polabí a zároveň významným krajinotvorným prvkem .

Oprávněně chráněná památka 25076/6-4411, také v katastrálních územích Břehy, Čeperka, Dolany, Lázně Bohdaneč, Lohenice, Neratov, Podůlšany, Přelovice, Semín a Staré Ždánice Stabilizovaná lokalita Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: zajistit lepší informovanost o památce na místě Pomník obětem I. a II. světové války uprostřed obce, v parku Pomník z 60. let 20. století, tvořený nízkým soklem s bronzovými nápisovými deskami a pylonem, pronikajícím stylizovaná oblaka.

Chráněná památka, která nemá potřebné kvality (18761/6-5181) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku Socha sv. Jana Nepomuckého na vých. straně obce Socha světce z poloviny 18. století na členěném volutovém podstavci, na jehož čele je proveden reliéf se sv. Annou a P. Marií v obdélné rokajové kartuši.



Ostřešany

(Pardubicko)

Panský dům čp. 1 na již. okraji obce Renesanční patrový objekt panského domu (loveckého letohrádku?) na čtvercovém půdorysu z poloviny 16. století, začleněný do komplexu rozlehlého hospodářského dvora, rozděleného ve 20. století na několik samostatných usedlostí. Přízemní místnost je zaklenuta klášterní klenbou se třemi trojúhelnými výsečemi na každé straně, patro, kde jsou zachována obdélná pískovcová ostění střílnových okének, je plochostropé.



Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření renesanční části; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník padlým I. a II. světové války v jihozáp. části obce, v parku před školou Civilistní pomník z roku 1934 (podle návhu K. Řepy) s hranolovým soklem, na němž je umístěna bronzová socha postřeleného vojáka (M. Baše).

Oprávněně chráněná památka 25983/6-5182 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Ostřetín

(Holicko)

Venkovská usedlost čp. 22 na vých. okraji obce Venkovská usedlost z 1. poloviny 19. století, opravovaná na konci 19. století (okna), s roubenou světnicí a zděnou síní, komorou a hospodářským zázemím. V průčelí je zachována lomenice. Na dlouhý půdorys se do úhlu napojuje stodola.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Špýchar u čp. 47 v záp. části obce, na již. straně Klasicistní patrový špýchar z 1. poloviny 19. století, adaptovaný novodobě ke skladovacím účelům (nevhodné proražení dveřních otvorů). Průčelí jsou členěna lisenovými rámci a výraznými profilovanými římsami. Přilehlá usedlost byla novodobě zcela přestavěna.

Oprávněně chráněná památka 101032 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Venkovská usedlost čp. 65 v záp. části obce, na sev. straně Klasicistní venkovská usedlost z roku 1864 se zděným patrovým domem, branou a přízemním vejminkem, postaveným na konci 19. století v historizujícím duchu. Průčelí domu je členěno lisenami a plastickými profilovanými římsami. Ve štítu je umístěno zrcadlo s datačním nápisem.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt okres Pardubice - 133 -


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel Zvěstování P. Marie uprostřed obce, na severní straně Pozdně barokní jednolodní kostel, postavený v r. 1781 na místě staršího roubeného kostela, shořelého v r. 1758. Na pravoúhlý presbytář se sakristií po východní straně na podélné ose navazuje širší obdélná loď s věží, včleněnou do západního průčelí. Presbytář je sklenut plackou, loď je plochostropá. Vnějšek je členěn pilastry, okna se stlačenými půlkruhovými záklenky jsou zahloubená do rozbíhavých špalet.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Barokní pozoruhodná socha světce z r. 1740 s andílkem, držícím Staroboleslavské paladium (patrně dílo J. Devotyho). Plastika stojí na volutovém trojdílném soklu s nápisovou kartuší v čele.


Doporučení: iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci Tvrziště Hrošovice 2,5 km sev. nad obcí, na kótě Na Hradcích Terénní pozůstatky středověké tvrze jsou tvořené oválnou akropolí, obehnanou zčásti dochovaným příkopem mezi dvěma valy.

Oprávněně chráněná památka 35558/6-5189 Stabilizovaná lokalita Volně přístupná lokalita Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí



Pardubice

(Pardubicko)

Pardubice - Bílé Předměstí Ulrichova vila čp. 10, Gebauerova Národněslohová rodinná vila Dr. V. Ulricha z r. 1923 (V. Liska) s nástupním schodištěm před portikem, vynášeným čtyřmi sloupy s konkávně probranými kroužky. Ostatní členění vnějších fasád působí spíše neoklasicistně.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kamenná vila čp. 144, Bulharská Reprezentativní neorenesanční vila z let 1913-21, postavená na návrh B. Dvořáka pro královéhradeckého biskupa J. Doubravu. Původní záměr vybudovat uměleckou a muzeální síň byl přerušen I. světovou válkou. Později byla vila užívána k bydlení. V interiéru i exteriéru se zachovalo mnoho kvalitních řemeslných detailů a prvků umělecké výzdoby (reliéfy a sochařská výzdoba M. Baše). U domu zděná kočárovna.

Oprávněně chráněná památka 29491/6-4382 včetně kočárovny a oplocení Objekt stabilizovaný stálou údržbou Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; zajistit lepší informovanost o památce na místě Rodinná vila čp. 655, Bulharská Modernistická rodinná vila, postavená v r. 1927 podle plánů K. Řepy. Stavba je akcentována vyšším rizalitem s rohovými okny.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Rodinná vila čp. 814, Bulharská Modernistická rodinná vila z r. 1925 (K. Řepa) s výrazným půlkruhově ukončeným křídlem a značně přesahující střechou. Stavba využívá působivost režného cihelného zdiva.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí



Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kanál Halda začíná 0.5 km jihozáp. pod obcí Počaply a ústí v centru města do Chrudimky Technické dílo mimořádné úrovně, vybudované na kolem r. 1500 k napájení zámeckého příkopu vodou z řeky Loučná. Dnes je ukončeno v regulovaném řečišti Chrudimky.

Oprávněně chráněná památka 17351/6-2033 po celé délce toku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Volně přístupná lokalita Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí (jen krátká záp. část leží v POP MPR Pardubice)

Doporučení: zajistit lepší informovanost o památce na místě Městský vodojem na vých. okraji areálu nemocnice Secesní železobetonový vodojem z r. 1907 (F. Sander). Válcový dřík vynáší podsaditý tamburový nástavec s cisternou, po obvodu podpíraný plynule nabíhajícími krakorci. Do interiéru se vstupuje monumentálním portálem s mosaznými kazetovými dveřmi, interiér člení rošt pilířové železobetonové konstrukce.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Železniční most již. od centra města, přes řeku Chrudimku Tříobloukový kamenný most z 50. let 19. století se segmentovými oblouky, sklenutými na oválné pilíře. Povrch upraven novodobě.



Pardubice - Zelené Předměstí Nádraží čp. 217, Palackého Budovy nádraží ve stylu poválečného funkcionalizmu pocházejí z let 1947-58 (K. Řepa, K. Kalvoda a J. Danda). Vynikající práce, využívající účelnou podlouhlou dispozici budov s režnými cihlovými stěnami a obklady, akcentovanou na západě vertikálou hotelu.



Měšťanský dům čp. 621, U divadla Neoslohový řadový dům z r. 1900 (B. Dvořák), využívající pozdně gotické (štuková ostění oken, patrová římsa) a renesanční prvky (obloučkový štítek nad střední částí). Mezi okny v patře je nanesen reliéf M. J. Husa s padlým andělem (V. Amort).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Rodinný dům čp. 816, Bratranců Veverkových 18 Historizující řadový dům z přelomu 19. a 20. století má trojtraktovou dispozici se schodišťovým traktem při jižní straně a kolmo navazující střední chodbou. Průčelí s rustikou v přízemí a trojicí sdružených oken v patře je zdobené maskarony v suprafenestrách.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Krematorium čp. 990, Pod břízkami Významná rondokubistická budova krematoria z let 1919-23 od P. Janáka s dekorativní výmalbou F. Kysely. Dispoziční řešení je postaveno na vyvýšeném centrálním prostoru shromaždiště, obklopeného ze tří stran otevřeným ochozem, přístupným monumentálním schodištěm se sochami světlonošů (K. Linhart).


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 1000, Havlíčkova Rondokubistický nájemní dům z r. 1923 (pro stavitele A. Kratochvíla) s průčelím, děleným mohutnými válcovými pilastry a plastickým členěním okenních šambrán a suprafenester..

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí



Živnostensko úřednický dům čp. 1035, Havlíčkova Rondokubistický dům, postavený v r. 1924 pro Živnostenskou komoru (J. Freiwald). Průčelí je rytmizováno střídáním vypuklých obloučkových vlysů s okny. V přízemí je proveden zajímavý portál s konkávně prohýbanými křídly frontonu.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 1040, Havlíčkova Nájemní dům s dekorativisticky pojatým průčelím z konce 20. let 20. století.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Nájemní dům čp. 1080, Havlíčkova Nájemní dům z počátku 30. let 20. století s konstruktivisticky laděným průčelím.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kaple sv. Anny , Anenská, K Vinici Pozdně barokní drobná kaple z r. 1771, na počátku 20. století opravená B. Dvořákem (hodnotná kovaná mříž vstupu, reliéf v tabulovém štítu).

Oprávněně chráněná památka 38386/6-2037 Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Pomník osvobození , Městský hřbitov - urnový háj Pomník z 60. let 20. století, tvořený pásem žulových desek se jmény padlých a ukončený vyvýšenou figurální mozaikou.


Chráněná památka, která nemá potřebné kvality ( 47813/6-5185) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku Pomník Osvobození, Zborovské náměstí Vojenský pomník z 20. let 20. století, tvořený širokým soklem a tenkou čtyřbokou stélou s mosazným Československým státním znakem, mečem a okřídleným kolem na vrcholu.


Židovský hřbitov , Pod břízkami Židovský hřbitov, vybudovaný za městským hřbitovem v r. 1883. Obklopuje ho cihlová zeď v čele s obřadní síní (dnes židovské muzeum). Na hřbitově jsou uloženy i starší náhrobky ze zrušeného starého hřbitova v Husově ulici.

Oprávněně chráněná památka 21272/6-5186 Nedostatečně udržovaný objekt Volně přístupná lokalita Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce

Dražkovice Kaple na návsi Působivá novogotická kaple z r. 1882.



Lány na Důlku Sroubek čp. 8 mezi Krchleby a Lány Roubená hospodářská dvojprostorová stavba z konce 18. století s profilovanými nadokenními a nadpražními řimsami a zachovaným sedlovým portálkem.

Oprávněně chráněná památka 101029 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu okres Pardubice - 139 -


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Jana Nepomuckého uprostřed obce, při silnici na Barchov Pozdně barokní prostý kostel z r. 1802, postavený na místě starší roubené stavby. Na pravoúhlý presbytář se sakristí při severní straně navazuje obdélná loď s věží, včleněnou do západního průčelí. Exteriér je pročleněn pouze okny se segmentovým záklenkem.

Oprávněně chráněná památka 100056 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník obětem I. světové války a K. Šimona před školou Pomník ze 20. let 20. století, tvořený jednoduchou žulovou stélou na nízkém soklu, doplňuje zajímavý civilistní pomník K. Šimona (letce RAF) ze 40. let 20. století, s bronzovým stylizovaným letadlem.


Pomník obětem transportu smrti na hřbitově u kostela Pomník z 50. let 20. století je tvořený bronzovou trnovou korunou se střední nápisovou deskou, vklíněnou mezi dva žulové sokly.

Oprávněně chráněná památka 19452/6-5177 Plastika po restaurování Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Tvrziště Krchleby v místní částiKrchleby, na vých. straně při Podolském potoce Terénní pozůstatky tvrze ze 14. století s patrnými valy, obklopujícími ze čtyř stran vyvýšenou okrouhlou akropoli. Druhý pahorek, blíže k potoku, již prakticky zanikl.

Oprávněně chráněná památka 21485/6-5340 Lokalita narušená postupnými terénními úpravami Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření


Nemošice Pomník obětem II. světové války před školou Jednoduchý pomník ze 60. let 20. století, tvořený dvěma stélami, mezi nimiž je zapasovaná bronzová růže.

Chráněná památka, která nemá potřebné kvality (19083/6-5180) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Pardubičky Kostel sv. Jiljí na jihozáp. okraji městské části Pozdně gotický jednolodní kostel ze 2. poloviny 15. století: na loď se západní předsíní navazuje odsazený, pětiboce ukončený presbytář se sakristií při severní straně. Presbytář je sklenut žebrovou klenbou se žebry profilu hruškovce, loď je plochostropá. Na severním průčelí lodi je zachován zazděný hrotitý portál s okapní římsou. V 18. století byla přistavěna sakristie a předsíň, zbořená při rekonstrukci na konci 19. století (B. Dvořák), kdy ji nahradila nová, s obloučkovým štítem s reliéfem Krista (V: Amort). Na hřbitově stojí dřevěná zvonice štenýřové konstrukce (původně s vysokou osmibokou podezdívkou, zbořenou v 80. letech 20. století).

Oprávněně chráněná památka 35005/6-2038 vč. zvonice a ohradní zdi Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Larischův zámeček na vých. okraji městské části IV Neoslohový prostorný zámeček či vila z roku 1885 na členitém půdorysu s vyhlídkovou vížkou (plány Fr. Schmoranz, stavebník hrabě Jiří Larisch-Mönnich). V 60. letech 20. století byl včleněn do průmyslového komplexu jako správní budova.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Nepřístupný objekt v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt

Objekt v rušivém prostředí



Rosice Kostel sv. Václava v záp. části obce Gotický jednolodní kostel z konce 14. století s předsíní, obdélnou lodí a pětiboce ukončeným presbytářem se sakristií na severní straně. Presbytář je sklenut žebrovou klenbou s žebry profilu vyžlabeného klínu s výběhy bez konzol, loď valenou klenbou se


vtaženými polopilíři a třemi styčnými výsečemi s vytaženými hřebínky. V lomeném profilovaném portálu vchodu z presbytáře do valeně sklenuté sakristie jsou osazeny hodnotné okované dveře. Z doby renesanční přestavby v r. 1583 (nápis v nadpraží renesančního portálu, zazděného v ohradí zdi) pochází klenba a krovy (archaická ležatá stolice nad lodí, centrální rámová stolice nad presbytářem) a hrotitá okna lodi. V r. 1886 byl kostel regotizován (B. Dvořák) - úprava předsíně a kružeb oken. Součástí areálu kostela je drobná přízemní fara s hospodářskými budovami a novodobě upravená dřevěná štenýřová zvonice.

Oprávněně chráněná památka 13829/6-2134 vč. zvonice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat rozšíření památkové ochrany o ohradní zeď; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu

Staré Čivice Tvrziště na záp. okraji obce Terénní pozůstatky tvrze raně středověkého stáří, tvořené mohutným obvodovým valem, obdélně uzavírajícím prostor se střední vyvýšenou, zřejmě poněkud sníženou akropolí.

Oprávněně chráněná památka 45965/6-2149 Stabilizovaná lokalita Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Podůlšany

(Bohdanečsko)

Opatovický kanál (část) protéká katastrem od severových. k jihozáp. po jv. straně obce Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Přelouč

(Přeloučsko)

Nová radnice a měšťanská škola čp. 1 a 45, Masarykovo nám. Doširoka rozepjatá monumentální novorenesanční stavba, obsahující vedle radnice (levé křídlo) i chlapeckou a dívčí školu, z let 1880-82.





Nájemní dům čp. 17, Pražská Vysoce zdobná novorenesanční, silně však i klasicizující stavba z poslední třetiny 19. století, dochovaná včetně původních dveří.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou, podstřešní římsa nedostatečně udržovaná Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce na průčelí Nájemní dům čp. 18, Pražská, Štítného Novorenesanční stavba asi z 80. let 19. století, jejíž parter byl poškozen úpravou ve 3. čtvrtině 20. století.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 19, Pražská, Štítného Pův. zřejmě barokně klasicistní stavba z konce 18. století, doložená katastrální mapou k r. 1839 již. v dnešní zděné podobně a hmotě, v detailu zajímavě upravená ve 20. letech 20. století.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat stavebně zabezpečovací práce na fasádách Měšťanský dům čp. 23, Masarykovo nám. Barokně klasicistní stavba z konce 18. století, klenutá v podloubí a ojediněle i v dalších prostorách přízemí plackami a upravovaná i později.



Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Měšťanský dům čp. 24, Masarykovo nám. Klasicistní stavba z 1. třetiny 19. století, později upravovaná a opatřená vestavbou do podkroví, má podloubí klenuté plackami.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku okres Pardubice - 143 -

Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Exploatovaný objekt Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Měšťanský dům čp. 25, Masarykovo nám. Klasicistní stavba asi z 1. třetiny 19. století, opatřená vysoce zdobným štukovým dekorem, nejspíše obohaceným ještě na konci 19. století. Podloubí a snad i další části přízemi jsou klenuty plackami, na průčelí reliéfní busta L. Quise, advokáta a spisovatele, který v domě působil v l. 1884-1908. V r. 1942 byla do domu přemístěna radnice.



Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Měšťanský dům čp. 26, Masarykovo nám. Barokně klasicistní stavba snad již z konce 18. století, jejíž průčelí bylo v detailu upraveno i pozdně klasicistně snad po polovině 19. století. V r. 1942 byla do domu (společně s čp. 25) přemístěna radnice.



Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Občanská záložna čp. 44, Masarykovo nám., Hradecká Velkolepá stavba ve stylu české novorenesance z let 1890-1901 (arch. R. Kříženecký), zdobená mj. figurálním vlysem s alegoriemi ročních období, mohutnou věží, balkóny a arkýři. Východní průčelí je členěno rozměrným polygonálním rizalitem, v němž se nalézá schodišťová hala s reprezentativním tříramenným schodištěm, klenutým podobně jako chodby křížové.



Fara čp. 48, Masarykovo nám. Klasicistní stavba z roku 1808, zevně prostá.

Oprávněně chráněná památka 33940/6-2124 vč. ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt



Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Měšťanský dům čp. 53, Zborovská, Tylova Hodnotná pozdně barokní stavba asi z poslední třetiny 18. století, pozoruhodná i tím, že rozložité štíty nejsou umístěny nad čelní, ale dlouhá boční průčelí.

Oprávněně chráněná památka 11255 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí

Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Pavlovský dvůr čp. 84, Českobratrská Barokně klasicistní obytná stavba asi z doby kolem r. 1800 vyniká mohutnou mansardovou střechou i zčásti klenutými interiéry, v nichž se zachoval i původní krb. Areál dvora sloužil v letech 1860-1949 jako pivovar.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Evangelický kostel a sbor čp. 86 a 87, Českobratrská Reprezentativní stavba originálního novorenesančního pojetí z let 1904-05 (arch. R. Kříženecký), jejíž zevnějšek zdobí i sgrafita a citáty z Písma. Interiér má amfiteatrální uspořádání kolem stolu Páně.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku Divišova vila čp. 192, Nádražní Působivá novorenesanční stavba z doby kolem roku 1900 (arch. R. Kříženecký) má přízemí zčásti klenuto křížově s pasy.

Oprávněně chráněná památka 29625/6-4656 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření Měšťanský dům čp. 226, Masarykovo nám., Komenského


Pozdně klasicistní stavba asi ze 3. čtvrtiny 19. století se starším jádrem, jejíž průčelí bylo zčásti porušeno při úpravách obchodních prostor.



Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Hřbitovní kostel Navštívení P. Marie, Pardubická Raně barokní stavba z let 1682-84, jejíž presbytář je zaklenut plackou do koutových pilastrů, pilastry s římsovými hlavicemi člení i stěny lodi, klenuté valeně s výsečemi klenby jsou pokryté pův. rokokovými malbami ze života P. Marie, přemalovanými r. 1913. Zařízení je převážně novogotické z let 1880-81 (A. Sucharda z Nové Paky, hl. oltář navrhl F. Schmoranz). Proti kostelu plochostropé ambity z r. 1776.

Oprávněně chráněná památka 19359/6-2125 vč. ohradní zdi, ambitu a židovského hřbitova; pro hlav. oltář 51481 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat rozšíření památkové ochrany o márnici a výběr náhrobků; iniciovat pořízení stavebního zaměření; zajistit lepší informovanost o památce na místě Kostel sv. Jakuba, Masarykovo nám. Pův. románský kostelík (dnešní sakristie), radikálně přestavěný a rozšířený o kostel v gotice pozdního 14. století (v presbytáři a sakristii dochov. žebrové klenby, v sakristii s bohatými římsovými konzolkami, zde i sanktuář), v pozdní gotice vybavený přetínavým portálem ze sakristie. Kostel v r. 1641 vyhořel a byl obnoven barokně, znovu pak před r. 1782 (snad teprve vystavěna věž, loď završena valenou výsečovou klenbou, opatřenou spolu s klenbou presbytáře freskami ze svatojakubské legendy - J. Kramolín).

Oprávněně chráněná památka 34153/6-2124 vč. márnice a sochy sv. Václava Objekt stabilizovaný stálou údržbou, omítky místy narušené Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry, veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt v rušivém prostředí (škola odděluje kostel od náměstí - nelze napravit) Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu

historického

průzkumu;

Pomník J. Dítěte na hřbitově, za kostelem Navštívení P. Marie Pozoruhodná sochařská kompozice z r. 1893 (B. Schnirch) na mohutném, novorenesančně členěném podstavci.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována okres Pardubice - 146 -

Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Pomník J. Dítěte, Městské sady v Hradecké Novorenesanční busta zvelebitele Přelouče (1818-1892) na dvouetážovém podstavci z r. 1893 (B. Schnirch).

monumentalizujícím

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit údržbu zeleně Pomník Osvobození - tank, (Masarykovo nám., dříve Rudé armády) Na počátku 90. let 20. století demontován, neexistuje.

Chráněná památka, která nemá potřebné kvality (30266/6-5187) Doporučení: iniciovat zrušení prohlášení za památku (neexistuje) Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, Masarykovo nám. Barokní socha světce z r. 1704 (opravena r. 1882) na vysokém korintském sloupu, spočívajícím na dvoustupňovém hranolovém podstavci, zdobeném akantovými rozvilinami.



Doporučení: zajistit redukci zeleně v blízkosti Vodní elektrárna se zdymadlem a jezem, Hradecká (napříč Labe) Stavba ve stylu puristického novoklasicismu z let 1923-27 (arch. F. Roith, stavěl Nekvasil z Prahy, zařízení Křížík, Českomoravská-Kolben a další) zahrnuje hranolovou budovu elektrárny se vznosnou arkádovou lodžií proti proudu a uvnitř čtyřmi Francisovými turbínami (Jos. Prokop a synové z Pardubic) a silniční most, kombinovaný s jezem o dvou polích , jehož pohybovací stroje jsou umístěny v pozoruhodných nástavbách pilířů.

Oprávněně chráněná památka 26996/6-5170 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Objekt nemá územní ochranu prostředí, připravovanému splavnění Labe do Pardubic Doporučení: zřídit ochranné pásmo

ale je zapotřebí

kvůli


Lhota Vesnická usedlost čp. 8 na jihozápadní straně návsi Dům usedlosti je přízemní zděný, v jádru klasicistní (vročení 1848), krytý sedlovou střechou. Fasáda je hladká, štít člení dvojice půlkruhových větracích okének. Ve dvoře stojí hodnotná klasicistní patrová sýpka s jednoduchými křídlovými štíty s větracími otvory s dekorativními cihelnými vyzdívkami. Ve štítě těžko čitelná datace - snad 1833. V čele usedlosti je umístěna půlelipticky klenutá brána a branka pro pěší.


Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo nebo památkovou zónu Kříž na návsi Vysoký novogotický kamenný kříž, dílo sochaře F. Kofránka z Hořic (činného v Polabí) z roku 1864. Na soklu v nice socha Panny Marie. Zvonička u kříže je novodobá, bezcenná.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo nebo památkovou zónu

Štěpánov Tvrziště v louce u cesty východně od vsi Oválné tvrziště (tvrz je poprvé zmiňovaná 1387) s valem a příkopem pod hrází zrušeného rybníka východně od vsi, zčásti rozvezené, zcela zarostlé náletovou vegetací.

Oprávněně chráněná památka 41890/6-2162 Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit archeologický průzkum a údržbu bez křovinatého porostu

Přelovice

(Přeloučsko)

Opatovický kanál (část) protéká katastrem v oblouku od vých. k jihu, po jv. straně obce Podrobněji viz Opatovice nad Labem.


Radhošť

(Vysokomýtsko)

Kostel sv. Jiří ve vých. části obce Barokní kostel, postavený v roce 1773 na místě starší středověké stavby. Na obdélnou plochostropou loď navazuje čtvercový odstupěný presbytář, zaklenutý plackou. Sakristie je umístěna v podélné ose za kněžištěm. Vnějšek je členěn jednoduchými pilastry, okna se stlačeným půlkruhovým záklenkem jsou rámovaná pískovcovým ostěním s rozšířeným středním klenákem a patkou záklenku, stejně tak jižní a západní vstupní portály. Kostel je obklopen hřbitovem, obehnaným ohradní zdí s včleněnou barokní čtvercovou márnicí a dřevěnou štenýřovou zvonicí ze 17. století, krytou šindelem.

Oprávněně chráněná památka 21933/6-2131 včetně ohradní zdi, márnice a zvonice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Sedlíšťka Venkovská usedlost čp. 12 ve vých. části obce Klasicistní patrový dům z roku 1855 s pavlačí na východní straně. Přízemí, původně trojtraktové dispozice, bylo upraveno koncem 19. století vložením příček a stájových kleneb. V patře jsou čtyři komory kolem síně s povalovým a záklopovým stropem. Vnějšek je členěn lisenovými rámci s odsazeným čtvrtobloučkem v rozích, okna mají pravoúhle zalamované šambrány s páskou. Hospodářské budovy a brána uzavřeného dvora byly zbourány ve 2. polovině 20. století.

Oprávněně chráněná památka 27663/6-2138 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt



Rohovládova Bělá

(Bohdanečsko)

Kostel sv. Petra a Pavla uprostřed obce

Gotický jednolodní kostel ze 14. století s obdélnou lodí, zaklenutou pruskou plackou, a pětiboce ukončeným presbytářem s žebrovou klenbou profilu vyžlabeného klínu. Na severní straně presbytáře je umístěna valeně klenutá sakristie a při západním průčelí lodi hranolová věž. Na střední ose severního průčelí lodi je zachovaný gotický lomený profilovaný portál se zazděným vstupem. Celek upraven barokně v r. 1786 (kasulová okna v presbytáři a okna s půlkruhovým záklenkem v lodi, vnější architektonické členění, patro věže se zastřešením, klenba lodi).

Oprávněně chráněná památka 33639/6-2133 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry



Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Socha Anděla Strážce u odbočky na Voleč Barokní sousoší Anděla Strážce s dítětem z r. 1764 na volutovém trojdílném podstavci, v čele s reliéfem Madony s Ježíškem. Na soklu je proveden dedikační nápis.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci Socha sv. Jana Nepomuckého u odbočky na Vyšehněvice Lidová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1892 na hranolovém trojdílném podstavci v čele se vsazeným litinovým reliéfem P. Marie v obdélném zrcadle.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržován Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorské očištění a konzervaci

Rohoznice

(Bohdanečsko)

Lovecký letohrádek 2 km severozáp. za obcí v lese Neogotický lovecký letohrádek z r. 1889, tvořený hranolovou věžovitou stavbou, zakončenou ochozem s cimbuřím, vysazeným na krakorcích, se schodišťovou věžičkou při nároží. V přízemí se k věži připojuje přízemní objekt. V okolí torza dalších staveb.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Devastovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce (cca do 100 m2 rovných pochozích střech); iniciovat změnu vlastnických nebo uživatelských poměrů; zpřístupnit interiéry objektu pro veřejnost s vhodnou expozicí ; zajistit lepší informovanost o památce na místě


Tvrziště 2 km severozáp. za obcí, na horním konci rybníka Nevýrazné terénní stopy po středověkém tvrzišti.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Rokytno

(Pardubicko)

Bohumileč Most 0,5 km jihových. od osady, na Brodeckém potoce Tříobloukový most přes Brodecký potok z konce 19. století, z lícovaných pískovcových kvádrů. Segmentové oblouky jsou sklenuty do oválných předstupujících pilířů. Zábradlí novodobé.



Rybitví

(Bohdanečsko)

Rodný dům V. Veverky čp. 10 na již. okraji obce Klasicistní kovárna s obytnou částí z počátku 19. století, upravená novodobě jako památník objevitelů ruchadla, bratranců Veverkových. Vnějšek je členěn lisenami, ve štítě polovalby je umístěna pamětní deska rodáka V. Veverky. V zahradě, oplocené plaňkovým plotem, je umístěn pískovcový památník z r. 1883 ve formě trojdílného podstavce se čtyřbokým pylonem.

Oprávněně chráněná památka 21199/6-4388 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Veřejnosti přístupná památka s expozicí Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: chránit vč. památníku; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Řečany nad Labem

(Chvaleticko)

Kostel sv. Maří Magdaleny uprostřed návsi Pozoruhodná drobná románská stavba, vysvěcená roku 1165 a restaurovaná r. 1893, stojící na výrazném pahorku (přesypu) uprostřed návsi. Jednolodní, s podkovovitou apsidou,


zaklenutou konchou, členěnou na vnější fasádě obloučkovým podřímsím, ve stěnách lodi jsou analyticky obnažená románská okénka. Ohradní zeď hřbitova je kamenná, s jednoduchou barokní bránou, završenou segmentovým nástavcem. valbová střecha je krytá šindelem, na západní straně ze střechy vystupuje bedněná věžička s cibulovou stříškou.

Oprávněně chráněná památka 42129/6-2135 vč. ohrazení Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostedí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Socha sv. Jana Nepomuckého na křižovatce u bývalé hlavní silnice v jižní části vsi Hodnotná pozdně barokní socha ze 3. čtvrtiny 18. století, v klidném nedynamizujícím pojetí, na rokokovém podstavci s rokajovými rámy.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Plastika silně poškozená, příp. s odlomenými částmi Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; iniciovat restaurátorskou obnovu - doporučujeme transfer do lapidária a nahrazení originálu kopií; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Labětín Venkovský dům čp. 4 ve střední části vsi Přízemní dům polabského typu asi z první poloviny 19. století, roubený s trojdílnou dispozicí a bedněným štítem. Z detailů jsou dochovaná sdružená okénka světnice s trámkovou zárubní.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Venkovský dům čp. 6 ve střední části vsi Hodnotný přízemní dům polabského typu asi z konce 18. nebo počátku 19. století, roubený v kožichu, s vícedílnou dispozicí, se stěnovými kleštinami, sedlovou střechou v tradiční hmotě se zápražím a mladším bedněným štítem. Ve štítovém průčelí světnice jsou vsazena sdružená okénka. Vzadu na dům navazují zděné chlévy. Pilířová branka má vzácně dochovanou drnovanou korunu (v regionu Polabí zcela ojedinělé).

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt



Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Silniční milník záp. ve vidlici silnic č. 33 a 322 Milník nebo spíše rozcestník ve formě válcového, mírně kónického sloupu s nizoučkým kruhovým vrchlíkem. V mírně vpadlých plochách ve vrchní části sloupu byly nejspíše nápisy a šipky.

Oprávněně chráněná památka 36905/6-4657 (omylem situována do Přelouče) Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat restaurátorskou obnovu: oškrabat, obnovit vápen. nátěr a restituovat nápisy

Selmice

(Přeloučsko)

Historický areál hřebčína (část) čp. 1 severně od vsi Lokální jádro tu tvoří rozlehlý, osově komponovaný trojkřídlý dvůr Františkov, částečně v jižním křídle klenutý plackami, významná klasicistní architektura z let 1829-1831, pojmenovaná podle císaře Františka I., klíčová součást unikátní urbanisticky-krajinářské kompozice v okolí Kladrub nad Labem (viz). Její součástí je hodnotná barokní socha sv. Gottharda u silnice severozápadně od návsi, v dynamickém pojetí z r. 1729. Areál dvora doplňuje také ještě pozdně klasicistní přízemní dům čp. 6, další objekty jsou již mladší (čp. 40 s jednoduchou eklektickou fasádou, dvojdům čp. 4+5 je tradicionalistickou stavbou asi ze 30. let 20. století).

Národní kulturní památka (oprávněně chráněná památka - jako součást historického areálu hřebčína je chráněn areál dvora Františkova s čp. 55 se stájemi, domy čp. 3, 4 a 5, 6 a 40, lovecká chata Mošnice, socha sv. Gottharda a historická kulturní krajina) Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: podat návrh na prohlášení za památku UNESCO; zajistit lepší informovanost o památce na místě Doporučení: iniciovat Dny otevřených dveří Kostel sv. Vavřince na severovýchodním okraji vsi Jednolodní novogotický kostel s odsazeným presbytářem a vysokou věží v západním průčelí. Stěny jsou provedeny z režného cihelného zdiva a členěny opěráky, hrotitá okna zdobí kružby. Na střeše jsou částečně dochované glazované prejzy. Kostel byl postaven na místě zbořeného dřevěného roku 1907 (J. Hrádek). Okolo kostela je rozložen hřbitov s dekorativním oplocením (podezdívka z kyklopského zdiva, pilířky cihelné), východně od kostela márnice z téže doby. Na hřbitově několik zajímavých náhrobků (např. náhrobek rodiny Vančurovy) a dřevěný kříž.




Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Semín

(Přeloučsko)

Zámek čp. 1 v severní části vsi Patrový barokní zámek s pivovarem na složitějším trojkřídlém půdorysu, vzniklý přestavbou renesanční správní budovy dvora, s hladkými fasádami a polovalbovými, resp. valbovými střechami. Nad štítem východního křídla je vztyčena osmiboká zvonička. Rodiště architekta J. Gočára. Východně od zámku je na místě dvora postaveno patrové obytné eklektické stavení.

Oprávněně chráněná památka 100590 Nedostatečně udržovaný objekt Důležitá solitérní památka Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Kostel sv. Jana Křtitele na jižním okraji vsi V jádru románský kostel, jehož dnešní architektonicky střídmá podoba je výsledkem pozdějších úprav s těžištěm asi v 17. století. Plochostropá loď je vybavená dřevěnou kruchtou, půlkruhová apsida konchou s výsečemi s hřebínky. V ose apsidy je přistavěna novogotická hrobka rodiny Pokorných se sochou anděla a kružbovými okny. U kostela se nachází dřevěná štenýřová zvonice snad z počátku 17. století, na osmibokém půdorysu, s vnějším pláštěm obloženým šindelem. Stanová stříška jejího zvonového patra je vysazena na dekorativně vyřezávaných trámech

Oprávněně chráněná památka 40176/6-2136 vč. zvonice a ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Opatovický kanál (část) protéká katastrem v oblouku od vých. k jihu, středem obce, a jižně od ní se vlévá do Labe Podrobněji viz Opatovice nad Labem.


Sezemice

(Pardubicko)

Fara čp. 1 v jihových. části obce Patrová barokní fara z r. 1734 západně od kostela, s dochovanou klenutou dispozicí v přízemí.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Dům čp. 14, Tyršovo náměstí Pozdně barokní dům z přelomu 18. a 19. století, původně související s hospodářským dvorem čp. 14 (vejminek, chlév) a přebudovaný v polovině 19. století na samostatný dům. Hladké průčelí převyšuje tabulový štít s oválným oknem, zakončený úseky zprohýbané římsy.


Doporučení: iniciovat prohlášení za ; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Dům čp. 15, Tyršovo náměstí Pozdně barokní dům z přelomu 18. a 19. století se zjednodušeným dvojstupňovým tabulovým štítem, upraveným klasicistně v polovině 19. století (zjednodušení členění, okna). V průčelí domu cenný historizující krámský výkladec a obklad vstupu do obchodu z konce 19. století.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Dům čp. 63, Pernštejnská Pozdně barokní dům z přelomu 18. a 19. století se zjednodušeným tabulovým štítem s falešným patrem, zakončeným zvlněnými úseky římsy. Vlevo u domu zděná brána se stlačeným půlkruhovým záklenkem.



Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Měšťanský dům čp. 92, Husovo náměstí Pozdně barokní usedlost městského charakteru z konce 18. století. Hlavní průčelí, členěné pilastry, nese členitý štít s okny, navozujícími dojem patrového domu. Štít je zakončen vertikálně děleným nástavcem s volutově se stáčejícími římsami. V koutu mezi vlastním domem a severní frontou náměstí je vložená segmentově sklenutá brána s drobným štítem s reliéfem Božího oka ve střední části, obdobně jako v nástavci štítu hlavního. Dispozice je trojtraktová s valeně klenutou síní (původně zaklenuty i další prostory). V dvorním traktu jsou umístěné hospodářské budovy z 19. století.

Oprávněně chráněná památka 14678/6-2144 vč. stodoly Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: chránit vč. hospodářské budovy; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; Měšťanský dům čp. 94, Husovo náměstí Klasicistní usedlost z 1. poloviny 19. století s hlavním průčelím a branou obrácenými do máměstí a hospodářskými budovami ve dvoře. Vstupní síň nahrazuje dlouhá chodba na okraji půdorysu, ze které jsou přístupny přilehlé místnosti. Štít hlavního průčelí zjednoušen při přestavbě v r. 1934. Do dvora vede brána s půlkruhový stlačeným záklenkem.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Městský dům čp. 96, náměstí Secesní stavba z počátku 20. století snad se starším jádrem, opatřená ve štítě figurálním štukovým reliéfem (nejspíše V. Amort), znázorňujícím alegorii Čecha, vlastence a buditele.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Měšťanský dům čp. 98, Husovo náměstí Pozdně barokní patrová usedlost městského charakteru z přelomu 18. a 19. století s bohatým hlavním průčelím a bránou v ohradní zdi, obrácenými do náměstí. Průčelí je členěno patrovými římsami, v přízemí rustikou, v patře a ve štítu pilastry. Dispozice přízemí je trojtraktová, interiéry novodobě upraveny (uborání kleneb a trámových stropů)

Oprávněně chráněná památka 15675/6-2142 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci


Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Hospodářský objekt čp. 438, Husovo náměstí Pozdně barokní přízemní hospodářská objekt z přelomu 18. a 19. století s tabulovým štítem na hlavním průčelí. Objekt původně funkčně a historicky souvisel se sousedním domem čp. 98, později, snad již v 19. století(?), byl přebudován na samostatnou obytnou jednotku.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Akvadukt 0,5 km jihových. od obce, přes Zadní Lodrantku Ojedinělá technická stavba akvaduktu ze 70. let 19. století (na místě starší), řešící křížení mlýnského náhonu Sezemického mlýna s kanálem Zadní Lodrantka.

Oprávněně chráněná památka 26244/6-4658 Nedostatečně udržovaný objekt Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Klášteřiště již. od kostela Klášteřiště konventu cisterciaček, položené při jižní straně kostela, bez znatelných terénních pozůstatků. Lokalita přeměněna po zničení kláštera husity v r. 1421 na městský hřbitov.

Oprávněně chráněná památka 27594/6-5193 Stabilizovaná lokalita Volně přístupná lokalita Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Kostel Nejsvětější Trojice v jihových. části obce Raně gotický jednolodní kostel ze 3. čtvrtiny 13. století (dochov. cihelné zdivo s glazovanými vazáky v západní části lodi), který byl do husitských válek součástí kláštera cisterciaček. Na pětiboce ukočený presbytář navazuje dlouhá obdélná loď s kaplemi po obou stranách východní části. Jižní kaple sv. Antonína s polygonálním závěrem je zaklenutá žebrovou klenbou, její presbytář pochází z přestavby v polovině 14. století, severní kaple sv. Anny s obkročnou žebrovou klenbou a drobným užším polygonálním kněžištěm z konce 14. století svojí kvalitou ukazuje na souvislost s královskou stavební hutí. Kostel byl upraven barokně v r. 1726 C. A. Reinou (zaklenutí lodi a presbytáře falešnou vydutou klenbou, vnější členění průčelí) a částečně upravován puristicky v r. 1873 (F. Schmoranz; úprava kružeb). Severně od kostela je mohutná bedněná polygonální


zvonice, zakončená stanovou střechou s lucernou, zajímavá drobná novorenesanční kašna a novogotický krucifix.

Oprávněně chráněná památka 21034/6-2139 včetně zvonice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: chránit vč. novogot. krucifixu a novorenes. kašny; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Socha sv. Jana Nepomuckého, Husovo náměstí Působivá pozdně barokní socha světce z r. 1753 na volutovém trojdílném soklu, v čele s obdélným reliéfem se sv. Josefem.



Slepotice

(Pardubicko)

Kostel Povýšení sv. Kříže na již. okraji návsi Jednolodní kostel, postavený v r. 1818 na místě straší roubené stavby v pozdně barokním duchu. Na trojboce ukončený presbytář se sakristií po severní straně navazuje obdélná loď s věží při západním průčelí. Loď i presbytář jsou plochostropé. Vnějšek je členěn lisenovými rámci, okna bez šambrán jsou opatřená segmentovými záklenky. Na severní straně lodi jsou zazděné renesanční náhrobníky Slepotických z konce 16. století. Kostel je obklopen hřbitovem, obehnaným ohradní zdí, prolomenou na západě a jihu brankou.

Oprávněně chráněná památka 24274/6-2148 včetně ohradní zdi Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Srch

(Pardubicko)

Vodárna na vých. okraji návsi Pozdně gotická cisterna z počátku 16. století, tvořená jednoduchým obdélným bazénem, zaklenutým valenou klenbou, usazenou na dubovém roštu. Z cisterny byla voda vedena borovým potrubím do pardubického zámku.

Oprávněně chráněná památka 51001/6-6193 Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Nepřístupný objekt v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí



Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Staré Ždánice

(Bohdanečsko)

Venkovská usedlost čp. 30 na severozáp. okraji vých. části obce Roubená venkovská usedlost s hospodářským zázemím z 1. poloviny 19. století. Na roubenou trojdílnou obytnou část navazují novodobě přezděné chlévy. Budova je novodobě zastřešena.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Objekt stabilizovaný stálou údržbou, roubení narušeno Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Kostel sv. Václava na jihozáp. okraji vých. části obce Raně gotický jednolodní kostel z konce 13. století. Má pravoúhlý presbytář, sklenutý křížovou žebrovou klenbou, k jeho severní straně se připojuje hranolová věž se sakristií v přízemí, z počátku 16. století. Věž je zakončena ochozem, krytým cimbuřím a zděnou cihelnou helmicí. Obdélná loď se západní a severní předsíní je zaklenuta valeně s výsečemi s vytaženými hřebínky na vtažené pilíře (úprava z konce 16. století). Kostel je obklopen hřbitovem, obehnaným ohradní zdí, prolomenou na severu branou s cimbuřím.

Oprávněně chráněná památka 24046/6-2152 včetně ohradní zdi Nedostatečně udržovaný objekt Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; zajistit lepší informovanost o památce na místě Most na vých. okraji obce, přes Opatovickým kanálem Dvouobloukový most z poloviny 19. století se středním oválným pilířem. Čela segmentových oblouků jsou nevhodně zpevněna torkretovým nástřikem, zábradlí je zcela novodobé.

Oprávněně chráněná památka 47148/6-5165 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu


Opatovický kanál (část) teče katastrem od severových. k jihozáp. při jeho jv. okraji Podrobněji viz Opatovice nad Labem.

Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu na vých. okraji obce Barokní socha světce z r. 1740 na členěném trojdílném soklu, v čele s reliéfem P. Marie s Ježíškem (donátor V. K. Chudoba, mlynář).



Starý Mateřov

(Pardubicko)

Zvonice na vých. okraji návsi Dřevěná šestiboká zvonice ze 2. poloviny 19. století, zakončená cibulovitou bání.

Oprávněně chráněná památka 15360/6-2154 vč. kříže Objekt stabilizovaný stálou údržbou Volně přístupný drobný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat očištění a konzervaci

Stojice

(Přeloučsko)

Kostel Všech Svatých na návrší u silnice v jižní části návsi Pozdně gotický kostel z konce 15. století, přestavěný r. 1707 a regotizovaný na konci 19. století. Je jednolodní, s polygonálním presbytářem, sakristií a západní věží, v přízemí otevřenou. Presbytář je sklenut žebrovou klenbou, loď je plochostropá, z detailů dochován pozdně gotický sanktuář a portál sakristie. Presbytář je na vnější straně opatřen odstupněnými opěrnými pilíři, okna presbytáře jsou hrotitá s vyžlabenými ostěními a s plaménkovými a čtyřlistými kružbami, okna lodi jsou patrně novogotická). Věž má hrotitá novogotická okna zvonového patra a je završená štíhlou jehlancovou střechou, sevřenou ze stran trojúhelníkovými štítky. Okolo kostela obíhá kamenná zeď s pilířovou bránou, do níž je vsazena novogotická márnice se sedlovým portálkem.

Oprávněně chráněná památka 28414/6-2155 vč. ohradní zdi a márnice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: chránit vč. novogotické sochy sv. Jana Nepomuckého před hřbitovem; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě


Pomník obětem I. světové války a pomník MUDr. J. Bartoňovi Pomník padlým vojínům v 1. světové válce v podobě obelisku s nápisy, asi ze 20. let 20. století, byl asi o třicet let později souměrně doplněn o dva hranoly se stylizovanou mapou sešněrované republiky a nápisy.



Svinčany

(Přeloučsko)

Fara čp. 1 na severním okraji vsi Barokní stavba z roku 1788 (patrně F. T. Jelínek). Patrová budova na půdorysu písmena T, krytá valbovou mansardovou střechou. Fasády jsou členěné lisenovými rámy, v ose je umístěn kamenný edikulový portál, po stranách se dvěma korintskými pilastry a s pěknými vstupními dveřmi. Vinteriéru patra se nachází sál s malovanými krajinkami snad od J. Kramolína. K areálu patří přízemní hospodářské budovy, jedna z nich, zřejmě chlévy, klenuta plackami a zbavena střechy.

Oprávněně chráněná památka 26999/6-2157 Nedostatečně udržovaný objekt, chlév devastovaný Důležitá solitérní památka Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v rušivém prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; Dům čp. 51 u silnice na Raškovice Přízemní trojdílný roubený dům asi z počátku 19. století, s napojenými zděnými chlévy, krytý polovalbovou střechou v tradiční hmotě se zápražím. Štít je novodobý.


Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Vavřince v západní části návsi Monumentální pozdně barokní kostel z let 1764-68 (F. T. Jedlička) vznikl patrně s využitím zdiva gotického kostela (polygonální presbytář s odstupněnými opěrnými pilíři). Stavba je jednolodní, s polygonálním presbytářem a mohutnou západní věží s věžovitými přístavky po stranách. Průčelí je členěno pilastry, věž zakončena cibulovou bání. Okolo kostela obíhá tvarovaná ohradní zeď se třemi bránami, na hřbitově stojí barokní márnice prostá stavba na osmibokém půdorysu z doby výstavby kostela.

Oprávněně chráněná památka 14044/6-2156, vč. ohradní zdi s branami a márnicí Nedostatečně udržovaný objekt, zejm. jeho omítky


Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Morový sloup u hřbitova severových. od obce Dřík sloupu v podobě kamenných sloupkových božích muk z r. 1713 byl při přemístění ke hřbitovu někdy v 80. letech 20. století odstraněn, zbyl hranolový podstavec a kaplová hlavice s reliéfy patriarších křížů.

Oprávněně chráněná památka 28149/6-2158 Plastika silně poškozená (chybí dřík sloupu) Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat restaurátorskou obnovu - dřík obnovit podle proporcí božích muk u Choltic Socha P. Marie na návsi východně od kostela Hodnotná novogotická socha z roku 1864, obnovená r. 1892 (F. Kofránek z Hořic), na vysokém kamenném soklu, členěném gotizující slepou kružbou, vinnými úponky a reliéfem sv. Václava. Okolo sochy dekorativní cihelné oplocení.



Svojšice

(Přeloučsko)

Venkovský dům čp. 25 v jihozápadní části vsi Přízemní zděná stavba asi z počátku 20. století, s jednoduchou fasádou s vykrajovanými rámy a eternitem obloženým štítem.

Kvalitní místní pamětihodnost Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce Tvrz nad potokem v severní části vsi Zříceniny pův. věžové středověké tvrze snad ze 3. čtvrtiny 14. století, přestavěné a rozšířené v pozdní gotice. Interiéry i sklep klenuty valeně, vzhled mírně pozměněn při


několika konzervačních zásazích během 20. století. Jihových. střep zdiva má zevnitř zachované otisky srubové obytné místnosti. Terénní relikty další stavby na jihovýchodní straně areálu, na severní straně je zachován i náznak příkopu.

Oprávněně chráněná památka 41579/6-2161 Lokalita po rekonstrukci Volně přístupný objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: chránit vč. pomníku Julie Havlíčkové; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace

Trnávka

(Chvaleticko)

Venkovská usedlost čp. 22 na severovýchodní straně ulicovité návsi Dobře dochovaná zděná usedlost, typická pro oblast Přeloučska. Dům je přízemní zděný, datovaný do r. 1905, s vaznicovým krovem a jednoduchou eklektickou fasádou (s motivem kalicha). Na dům navazuje oplocení předzahrádky a pěkná symetricky řešená, segmentově klenutá brána se zubořezovým podřímsím. Dvůr uzavírá velká stodola s fasádou, členěnou bosáží.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce

Třebosice

(Pardubicko)

Venkovská usedlost čp. 6 sev. od návsi Klasicistní venkovská zděná usedlost z poloviny 19. století ze zachovaným členěním průčelí (kanelované liseny, vynášející nadokení římsu) s dvoudílným štítem, zdobeným šiškami.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Fara čp. 22 na severozáp. straně návsi Pozdně barokní fara z r. 1786, včleněná do areálu kostela. Přízemní plochostropá stavba se střední chodbou je krytá valbovou střechou. Farní dvůr doplňuje stodola s chlévem z r. 1900.


Oprávněně chráněná památka 23004/6-2163 vč. stodoly a chléva Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat konstrukcím a detailům

pořízení

nálezové

zprávy

k

zachovaným

Kostel Povýšení sv. Kříže na severozáp. straně návsi Gotický kostel z 1. poloviny 14. století, rozšířený ve 2. polovině 18. století a upravený v r. 1861. Jednolodní orientovaná stavba je vybavena odstupněným, pětiboce zakončeným presbytářem. Loď je plochostropá, presbytář zaklenut pěti kápěmi žebrové klínové klenby. Jižní portál je lomený, převýšený, krytý renesanční předsíní s valenou klenbou, upravenou barokně (volutový štít). Okolo kostela obíhá ohradní zeď s včleněnou dřevěnou zvonicí štenýřové konstrukce ze 16. století.

Oprávněně chráněná památka 23367/6-2163 včetně ohradní zdi a zvonice Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu

Turkovice

(Přeloučsko)

Kostel sv. Martina na severozápadním okraji vsi Původně raně gotický kostel z konce 13. nebo počátku 14. století, upravený barokně roku 1729, věž přistavěna v letech 1816-17. Stavba na protáhle obdélníkovém půdorysu, s neodsazeným pravoúhlým presbytářem, zaklenutým křížovou bezžebernou klenbou. Na celou šířku západního průčelí je přistavěna mohutná věž, k severní straně presbytáře sakristie. Vnější fasády jsou prosté, hladké, v ose presbytáře štěrbinovité okénko s rozevřenými špaletami. Okolo kostela obíhá ohradní kamenná zeď, v severozápadním rohu stojí prostá márnice. Západně od kostela je do ohradní zdi vsazeno několik starších renesančních náhrobních kamenů. Na hřbitově dále drobná empírová kaple - hrobka Pachtů z Rájova z roku 1839, několik starších pískovcových náhrobků a socha anděla s křížem asi ze závěru 19. století.

Oprávněně chráněná památka 47161/6-2165 včetně pohřební kaple a ohradní zdi s náhrobky Objekt stabilizovaný stálou údržbou, Pachtovská hrobka je nedostatečně udržovaná Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; zejm. Pachtovské hrobky ; zajistit lepší informovanost o památce na místě


Uhersko

(Holicko)

Panský dvůr čp. 9 na sev. straně návsi Rozlehlý areál panského hospodářského dvora ze 2. poloviny 18. století tvoří čelní ohradní zeď s branou na střední ose, opatřenou plochým pískovcovým portálem a v jihovýchodním koutě přistavěnou arkádovou chodbou. Východní stranu tvoří patrová obytná budova s armovanými nárožími a dvojstupňovým štítem, zdobeným piniovými šiškami a čučky. Ostatní strany uzavřeného dvora tvoří hospodářské budovy - stáje, chlévy a na západě patrová sýpka s armovaným nárožím. Uprostřed dvora je umístěn mlíčník s holubníkem nad zajímavou valbovou střechou. Hospodářské části upravovány v 19. a 20. století.

Oprávněně chráněná památka 23676/6-2166 včetně špýcharu, ohradní zdi s branou, mlíčníku Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Důležitá solitérní památka Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Sokolovna čp. 20 v severozáp. části obce, u silnice na Trusnov Konstruktivistická budova sokolovny ze 30. let 20. století má jednoduchou hmotovou skladbu. Tělocvična se vstupní předsíní a střešní terasou je bohatě zdobená ve štítu a pod plochou korunní římsou pásem filigránského sgrafita s velkými nápisy sokolských hesel v rostlinné ornamentice.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Fara čp. 50 jižně u kostela Klasicistní přízemní fara z počátku 19. století. Vnitřní dispozice je symetrická se střední průchozí chodbou, vedoucí do drobného dvora hospodářského zázemí se stodolou a chlévem. Hlavní průčelí je členěno lisenami.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce; iniciovat změnu vlastnických nebo uživatelských poměrů


Kostel Nanebevzetí P. Marie uprostřed obce Barokní kostel z r. 1704 s trojboce ukončeným presbytářem a obdélnou lodí s hranolovou věží při západním průčelí. Loď i presbytář jsou zaklenuty valeně s výsečemi, interiér je členěn pilastry s čabrakovými hlavicemi, vynášejícími průběžnou římsu. Vnějšek člení lisenové rámce a okny se segmentovým záklenkem s jednoduchými ostěními s obrubní lištou. Ve 2. patře věže kvadrilobická okna.

Oprávněně chráněná památka 45594/6-2167, vč. ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Újezd u Přelouče

(Přeloučsko)

Kostel sv. Jiljí ve střední části vsi Architektonicky nenáročná barokní novostavba z roku 1703 (vročení na portálku, překrytém mladší předsíní) na místě staršího (pozdně gotického?) kostela. Presbytář je sklenut křížovou klenbou, loď je plochostropá, s dřevěnou kruchtou. Okna půlkruhová, v západním průčelí termální. Na hřbitově se nachází řada hodnotných pískovcových náhrobků - novogotické, novorenesanční, secesní (rodiny Mrňákovy, Millerovy, Vejvodovy, Zímovy a další). Hranolová patrová zvonice štenýřové konstrukce, zavětrovaná ondřejskými kříži, patrně z 18. století, je situována opodál, ve střední části vsi na kraji pole sev. od kostela. Uvnitř má zachované archaické schodiště ze štípaných špalků a zvon z r. 1576.

Oprávněně chráněná památka 26871/6-2168 vč. zvonice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu (u zvonice vč. dendrochronologického datování); iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu; zajistit lepší informovanost o památce na místě; zajistit zabezpečení zvonice proti vstupu Památník obětem I. světové války na křižovatce ve vých. části vsi Figurální pískovcový památník obětem I. světové války ze 20. let 20. století s postavou vojáka, loučícího se se ženou a dítětem (O. Procházka, Chlumec nad Cidlinou).




Valy

(Přeloučsko)

Tvrziště severně od železniční trati Oválné tvrziště (tvrz se poprvé připomíná roku 1491) s centrálním pahorkem, obklopeným na jižní a částečně i na dalších stranách okružním příkopem, zastavěné parazitní mladší zástavbou (čp. 15) nad částmi valeně klenutých středověkých sklepů.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Ostatní objekt Exploatovaný objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit archeologický průzkum Myslivna čp. 47na jz. okraji obory jv. od obce Patrová, v jádru barokní budova, krytá mansardovou střechou.

Oprávněně chráněná památka 19039/6-2170 Nedostatečně udržovaný objekt Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu Kostel sv. Archanděla Michaela v oboře jihových. od obce Původně gotický kostel zaniklé osady Lepějovice, připomínaný v r. 1349, přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem, v jehož východní straně je proraženo gotické okno s trojlistým záklenkem. Interiér je plochostropý, do sakristie vede okosený portálek. Před kostelem je umístěna barokní zvonice snad ze 17. století, nezvykle nízká.



Doporučení: iniciovat dokončení obnovy pláště Tvrziště Lepějovice v oboře jv. od obce, sv. od kostela Terénní relikty tvrze snad ze 14.-15. století. Dochoval se nízký, přibližně lichoběžníkový pahorek beze stop zástavby, obehnaný příkopem a na jižní, východní a severní straně ještě valem.

Oprávněně chráněná památka 39784/6-2171 Lokalita nedostatečně udržovaná, lokálně narušená Ostatní objekt Objekt zcela nebo zčásti nevyužitý Objekt v rušivém prostředí


Doporučení: zajistit: odstraňovat křovinný porost


Vápno

(Přeloučsko)

Kostel sv. Jiří na terase ve střední části vsi Původně gotická stavba z poloviny 14. století, z níž se zachoval presbytář s křížovou žebrovou klenbou, portálkem sakristie, sedile i pozoruhodným sanktuářem s trojbokým vimperkem. Kostel byl přestavěn barokně r. 1720, loď přitom byla opatřena fabionovým stropem s tvarovaným zrcadlem a volutovým štítem nad západním průčelím. Ve vstupním pravoúhlém portálku zachovány i barokní dveře. V ose presbytáře na vnější straně osazen litinový kříž na pískovcovém soklu s reliéfem P. Marie, ze 2. poloviny 19. století. Severně od kostela je umístěna drobná otevřená vzpěradlová zvonice, jediná svého druhu v Čechách (v podobě zvonové stolice), krytá jen sedlovou stříškou - dnešní zvonice je kopií starší stavby z poloviny 19. století, postavenou roku 1935.

Oprávněně chráněná památka 25159/6-2172 vč. zvonice Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Socha sv. Jana Nepomuckého na křižovatce ve východní části vsi Hodnotná pískovcová barokní socha z roku 1766, dynamická, v kontrapostu, je osazena na barokním soklu se znakem Kinských, se zbytky polychromie. Sokl je zakončen římsou, stáčenou vstřícně do volut.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku Plastika lokálně narušená, příp. také sužovaná přerostlou zelení Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorskou obnovu; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Veliny

(Holicko)

Sroubek u čp. 4 uprostřed obce, 50 m záp. od kostela Drobný dvouprostorový sroubek (chlév) s kůlnou z 1. poloviny 19. století.

Věc, která zasluhuje prohlášení za památku (probíhá řízení) Nedostatečně udržovaný objekt Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat stavebně zabezpečovací práce


Kostel sv. Mikuláše uprostřed obce Pozdně barokní ojedinělý roubený kostel z r. 1752, postavený po požáru na místě starší dřevěné stavby. Na obdélnou loď navazuje odsazený, trojboce ukončený presbytář se sakristií po severní straně. Okna i dveře jsou osazeny v pravoúhlých tesařských zárubních. Kostel obklopuje hřbitov, obehnaný roubenou ohradou na kamenné podezdívce, s drobnou roubenou márnicí z r. 1750 a dřevěnou zvonicí štenýřovo-vzpěradlové konstrukce z 18. století, se zvonem z r. 1500. Kostel byl upravován v r. 1903 (B. Dvořák), kdy byly sejmuty vnější bílené omítky a obnažena roubená konstrukce z dubových trámů.

Oprávněně chráněná památka 36374/6-2173 včetně ohradní zdi, márnice a zvonice Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Veselí

(Přeloučsko)

Kaplička u silnice na hrázi rybníka Novorenesanční kaple z roku 1902, na čtvercovém půdorysu s edikulovým portálkem, završená sedlovou střechou s věžičkou v hřebeni.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Památník obětem I. světové války na návsi Památník obětem I. světové války, datováný do r. 1928, v podobě obelisku, s plaketou T. G. Masaryka a plastikou lva.

Kvalitní místní pamětihodnost Objekt v dobrém stavu, okolní zeleň udržována Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí


Veská

(Pardubicko)

Kříž uprostřed osady Klasicistní pískovcový krucifix z počátku 19. století na volutovém soklu, s reliéfem P. Marie v mělké nice. Sokl je ukončený mohutnou římsou s festony, po stranách kříže jsou umístěné vázy.




Vysoké Chvojno

(Holicko)

Fara čp. 1 na jihozáp. okraji obce Barokní patrová fara ze 2. poloviny 18. století s pavlačí a mansardovou střechou, krytou šindelem, obnovená po požáru v r. 1984. Dispozice je symetrická, trojtraktová, se střední chodbou. K faře patří rozsáhlá zahrada s ohradní zdí.


Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Kostel sv. Gottharda v jižní části obce, u návsi Barokní jednolodní kostel z r. 1735 (T. Haffenecker, K. I. Dientzenhofer). Na obdélnou loď se zaoblenými rohy, na západě s hranolovou věží, navazuje užší pravoúhlý presbytář se sakristií na jižní a oratoří na severní straně. Presbytář je sklenut plackou na koutových pilastrech, loď je plochostropá. Vnějšek je členěn jednoduše lizénovými rámci, pouze členění věže ukazuje na kvalitního architekta (bosovaná nároží, zaoblené rohy v patře, výbava okenních šambrán).

Oprávněně chráněná památka 29917/6-2175 vč. ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi před kostelem Barokní socha sv. Jana Nepomuckého - ctitele Staroboleslavského paladia z r. 1739, stojící na volutovém trojdílném soklu.


Doporučení: iniciovat prohlášení za památku; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu


Zdechovice

(Chvaleticko)

Zámek uprostřed vsi Zámek původně renesanční, přistavěný k pozdně gotické tvrzi (zčásti dochov. v záp. křídle), přestavovaný barokně v 18. století, empírově i později. Střídmou, v přízemí převážně klenutou budovu na nepravidelném čtyřkřídlém půdorysu doplňuje na severní straně otevřený zahradní portikus, před jižním průčelím osově komponovaný čestný dvůr, vymezený čtyřmi přízemními pavilony a ohradní zdí, prolomenou třemi pilířovými bránami s vázami. Do obvodu dvora je zapojena i pozdně barokní kaple s křídlovým štítem, klenutá plackami. Severně a severovýchodně od zámku se rozkládá původně osově komponovaná barokní zahrada, přeměněná v 19. století na rozsáhlý přírodně-krajinářský park, vymezený kamennou zdí. Jihovýchodní část areálu, bývalý hospodářský dvůr, je zdevastovaná, s novodobými utilitárními stavbami.

Oprávněně chráněná památka 25365/6-2178 vč. předzámčí s pavilony, kaplí a branami a torz dvou soch Objekt po památkově přiměřené rekonstrukci, park nedostatečně udržovaný, lokálně narušený Nepřístupný objekt, zpravidla v hrazeném areálu Přiměřeně využitý objekt

Objekt ve vysoce kvalitním prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: chránit vč. parku a jeho ohrazení; iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo; zpřístupnit interiéry objektu pro veřejnost s vhodnou expozicí; zajistit lepší informovanost o památce na místě; zajistit náhradu plechové krytiny a kultivaci parku Fara čp. 8 naproti kostelu Přízemní pozdně barokní stavba asi z doby kolem r. 1800, na obdélném půdorysu, se symetrickým průčelím a valbovou střechou. V ose nad vstupem je volutový křídlový štít, okna mají šambrány s uchy. V zahradě stojí přízemní hospodářské stavení.

Oprávněně chráněná památka 38838/6-2180 vč. stodoly a ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace Venkovská usedlost čp. 15 západně od zámku Dvouštítová trojstranná empírová usedlost asi z doby okolo poloviny 19. století, hodnotný příklad zděné venkovské architektury Přeloučska. Po levé straně stojí přízemní sýpka, naproti po pravé straně dvora dům. Obě stavby mají jednoduché, horizontálně členěné křídlové štíty. Dvůr uzavírá ohradní zeď se segmentovou bránou, vzadu velká stodola.

Oprávněně chráněná památka 45023/6-2181 Objekt stabilizovaný stálou údržbou Ostatní objekt Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí


Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo Kostel sv. Petra a Pavla na návrší západně od vsi Barokní stavba snad se starším jádrem, postavená roku 1716 a upravená ve 2. polovině 18. století, je jednolodní, orientovaná, s odsazeným polygonálním presbytářem a západní věží. Severní stěna lodi je členěna slepými arkádami, věž vrcholí malebně tvarovanou cibulovou bání. Okolo kostela je hřbitov, na němž stojí barokní márnice na šestibokém půdorysu s mansardovou šindelovou střechou. Ohradní zeď hřbitova je kamenná, na hřbitově je několik zajímavých starších náhrobků - zejména novogotický náhrobek rodiny Královy a litinový kříž.

Oprávněně chráněná památka 17594/6-2179 vč. kostnice a ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéry Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení stavebního zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě Sloup se sochou P. Marie západně od zámku Zajímavě řešený válcový barokní sloup na zděném masivním osmibokém podstavci, asi z první poloviny 18. století, završený sochou Panny Marie.

Oprávněně chráněná památka 16723/6-2182 Plastika po restaurování Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zřídit ochranné pásmo; zajistit odstranění oplechování stříšky podstavce Socha sv. Jana Nepomuckého ve východní části návsi Barokní socha z roku 1733 v klidném nedynamizujícím pojetí zobrazuje světce v klasickém ikonografickém podání na bohatě reliéfně zdobeném soklu.

Oprávněně chráněná památka 24595/6-2183 Plastika lokálně narušená, příp. také sužovaná přerostlou zelení Veřejná plastika Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí

Objekt nemá územní ochranu prostředí, ale je zapotřebí Doporučení: iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; iniciovat restaurátorskou obnovu; zřídit ochranné pásmo

Žáravice

(Přeloučsko)

Tvrziště Hrada (Sušiny) na ostrohu v lese severovýchodně od vsi, nad hrází rybníka Dobře dochované tvrziště neznámého stáří, v chráněné poloze na hraně písčitého srázu východně nad rybníkem, severní stranu chrání příčná rokle. Ústřední, zhruba vejčitý


pahorek má plochu zvlněnou četnými, zčásti druhotnými nerovnostmi. Okolo centrálního pahorku obíhal na všech stranách hluboký příkop, po němž na záp. a sev. zbyla již jen terasa, na méně chráněné jižní a zejm. východní straně je před ním ještě val a terénní relikty po předhradí.

Oprávněně chráněná památka 24081/6-5191 Stabilizovaná lokalita Volně přístupná lokalita Přiměřeně využitý objekt


Doporučení: iniciovat pořízení podrobného geodetického zaměření; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě; zajistit archeologický průzkum

Živanice

(Bohdanečsko)

Kostel Panny Marie na vých. okraji obce Gotický jednolodní kostel ze 14. století, s pětiboce ukončeným presbytářem s hranolovou věží se sakristií při severní straně a obdélnou lodí. Presbytář je zaklenut žebrovou klenbou, loď je plochostropá. Kostel byl přestavěn pozdně goticky (západní portál s přetínavou profilací ostění, sanktuárium). Při regotizaci v r. 1866 (F. Schmoranz) byla postavena věž, znovu zastropena loď a zdvižen nový krov.

Oprávněně chráněná památka 22423/6-2184 včetně ohradní zdi Objekt stabilizovaný stálou údržbou Budova s příležitostně veřejnosti přístupnými hodnotnými interiéryita Přiměřeně využitý objekt Objekt v přiměřeném prostředí Objekt nemá územní ochranu prostředí

Doporučení: iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu; iniciovat pořízení aktuální podrobné fotodokumentace; zajistit lepší informovanost o památce na místě

Nerad Chalupa čp. 2 na jihových. okraji návsi Jedna z posledních usedlostí na Pardubicku, vystavěná při vzniku osady za období raabizace na dně vysušeného rybníka Nerad. Roubená stavba, krytá rákosovými došky, je založena na mohutných prahových dubových trámech. Vnitřní členění a části vnějších stěn novodobě přezděny.





Sumární přehled nejdůležitějších navrhovaných opatření ve vztahu k jednotlivým obecním úřadům (městským úřadům, magistrátům) Ve vztahu k obecním úřadům speciálně upozorňujeme zejména na potřebu restaurování veřejných plastik, které jsou zpravidla majetkem obcí a jsou tudíž v kompetenci obecního úřadu (nebylo v možnostech této práce zjišťovat vlastnické poměry; některé obecní úřady vlastní např. i jako svoje sídla památkově hodnotné objekty, někdy i kaple, kostelíky, hřbitovy a kříže a ohradní zdi u nich apod), údržbu zeleně kolem drobných památek a na zříceninách. Bylo by samozřejmě nanejvýš prospěšné, kdyby obecní úřady sledovaly stav památek na svém území a v případě pochybností o správné péči o památky nebo pamětihodnosti se obracely na příslušný pověřený úřad, vykonávající památkovou péči. Mohou být samozřejmě i iniciátory prohlašování věcí za kulturní památky na svém území a vyvíjet i další aktivity ke zvelebení svého území. Je nutno zdůraznit, že tato doporučení a náměty v žádném případě nenahrazují oficiální stanovisko památkových orgánů, při jakýchkoli zásazích do památek je vždy nutno si vyžádat závazné stanovisko příslušného výkonného orgánu památkové péče, který si k němu zajistí odborné vyjádření.

Malý okres Holice Obecní úřad Dolní Roveň Zabezpečit stavební obnovu kaple P. Marie u polní cesty do Platěnic.

Městský úřad Holice Iniciovat zrušení prohlášení za památku bylo doporučeno v těchto dvou případech, z toho v jednom hesle navrhujeme další ochranu zvážit na základě podrobnější prohlídky: Býšť, osada Hrachoviště - Zvonice - další ochranu zvážit Dolní Roveň, osada Komárov - Stodola venkovské usedlosti čp. 7

Iniciovat stavebně zabezpečovací práce doporučujeme v nejbližším časovém horizontu u těchto památek nebo pamětihodností: Dolní Roveň, osada Horní Roveň - Kaple P. Marie (cca 10 m2 střechy) Holice - Vila čp. 102 Uhersko - Fara čp. 50 Veliny - Sroubek u čp. 4

Iniciování restaurátorské obnovy, resp. přinejmenším konzervace, je doporučeno u poměrně velkého počtu položek hesláře: Dolní Roveň, osada Horní Roveň - Kaple P. Marie - obraz P. Marie Pasovské Dolní Roveň, osada Komárov - Socha sv. Jana Nepomuckého - očištění, konzervace Holice - Pomník dr. Emila Holuba Holice, osada Roveňsko - Sousoší Kalvárie Horní Jelení - Socha Anděla Strážce - Celkové restaurování Horní Jelení - Socha sv. Floriána - Celkové restaurování Horní Jelení - Socha sv. Jana Nepomuckého - Celkové restaurování Horní Ředice - Socha sv. Jana Nepomuckého


Ostřetín - Socha sv. Jana Nepomuckého - očištění, konzervace

Iniciace změny vlastnických nebo uživatelských poměrů byla doporučena jen v jednom snad nejkřiklavějším případě fary čp. 50 v Uhersku, při důkladnější znalosti poměrů u některých objektů bude pravděpodobně vhodnost změny cítěna i v dalších případech. Při jednotlivých stavebních řízeních ve věcech památek, pamětihodností i v procesu územního plánování prosazovat doporučení této Koncepce. Obecní úřad Horní Jelení Zajistit restaurování soch Anděla Strážce, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Obecní úřad Chvojenec Zabránit dalšímu zavážení příkopu tvrziště.

Malý okres Pardubice Magistrát města Pardubic Podání návrhu na prohlášení za národní kulturní památku doporučujeme pro Areál zámku v Pardubicích vč. Příhrádku Iniciovat zrušení prohlášení za památku bylo doporučeno v těchto devíti případech, z toho ve třech heslech navrhujeme další ochranu zvážit na základě podrobnějších prohlídek interiérů, archeologické prospekce apod. Lány u Dašic - Špýchar čp. 12 Němčice - Pomník obětem II. světové války Opatovice nad Labem - Pomník obětem I. a II. světové války Pardubice - Staré Město - Měšťanský dům čp. 30 - (nejde o sejmutí ochrany nějakého objektu, ale o administr. zrušení jednoho ze dvou zápisů tohoto domu) Pardubice - Měšťanský dům čp. 116-zadní dům - (zápis je příp. možno i zrušit jako nadbytečný) Pardubice - Měšťanský dům čp. 117-zadní dům - (zápis je příp. možno i zrušit jako nadbytečný) Pardubice - Pomník osvobození Pardubice, osada Nemošice - Pomník obětem II. světové války Staré Hradiště, osada Hradiště na Písku - Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy - (nejedná se o zrušení nějaké ochrany, ale o odstranění duplicitního zápisu)

Iniciovat stavebně zabezpečovací práce doporučujeme v nejbližším časovém horizontu u těchto památek nebo pamětihodností: Dašice - Městský dům čp. 47 Dašice - Měšťanský dům čp. 103 (cca 1000 m2 střech) Dašice - Měšťanský dům čp. 22 - obnova omítky průčelí Dašice - Opatrovna s divadelním sálkem čp. 368 Dašice - Příměstská usedlost čp. 65 Dašice - Rodinný dům čp. 30 Dašice - Vila čp. 31


Dašice, osada Zminný - Špýchar čp. 11 Dolany - Venkovská usedlost čp. 1 Dolany - Venkovská usedlost čp. 5 Jezbořice - Kostel sv. Václava Kunětice - Most Lány u Dašic - Špýchar čp. 8 Mikulovice - Kostel sv. Václava Opatovice nad Labem - Mlýn čp. 48 Pardubice - Bílé Předměstí - Kostel Sedmibolestné P. Marie - obnova vnějších omítek Pardubice - Staré Město - Masné krámy Pardubice - Staré Město - Městské opevnění - konzervovat zb. hradebních torz Pardubice - Staré Město - Torzo Císař. mlýna čp. 109 Pardubice - Zelené Předměstí - Kaple sv. Anny Pardubice - Zelené Předměstí - Krausův dům čp. 113 Pardubice - Zelené Předměstí - Rodinný dům čp. 702 - obnova průčelí Pardubice - Zelené Předměstí - Židovský hřbitov Ráby - Lovecký zámeček čp. 22 Rohoznice - Lovecký letohrádek (cca do 100 m2 rovných pochozích střech) Sezemice - Akvadukt Sezemice, osada Dražkov - Venkovská usedlost čp. 17 - obnova stodoly Staré Ždánice - Kostel sv. Václava Starý Mateřov - Zvonice - Očištění, konzervace

Iniciování restaurátorské obnovy, resp. přinejmenším konzervace, je doporučeno u poměrně velkého počtu položek hesláře: Čepí - Kříž - - očištění, konzervace Dašice - Areál býv. tvrze čp. 27a138 - konzervovat zb. sgrafit Dašice - Měšťanský dům čp. 103 (cca 1000 m2 střech) - restaurovat hl. průčelí Kunětice - Kříž - - očištění, konzervace Mikulovice - Fara čp. 1 - obnovit omítku brány vč. profilace římsy Moravany, osada Platěnice - Socha sv. Jana Nepomuckého - očištění, konzervace Opatovice nad Labem - Mlýn čp. 48 - kříž Pardubice - Staré Město - Měšťanský dům čp. 26 - výmalba slepých oken Pardubice - Staré Město - Měšťanský dům čp. 97 - freskový pás Rohovládova Bělá - Socha Anděla Strážce Rohovládova Bělá - Socha sv. Jana Nepomuckého Sezemice - Socha sv. Jana Nepomuckého - očištění, konzervace Staré Hradiště - Kříž - očištění, konzervace Staré Ždánice - Socha sv. Jana Nepomuckého - očištění, konzervace Veská - Kříž - očištění, konzervace

Iniciace změny vlastnických nebo uživatelských poměrů byla doporučena jen v několika snad nejkřiklavějších případech, jež zpravidla vyžadují i kombinaci dalších opatření, při důkladnější znalosti poměrů u některých objektů bude pravděpodobně vhodnost změny cítěna i v dalších případech: Dašice - Vila čp. 31 Dašice - Rodinný dům čp. 30 Rohoznice - Lovecký letohrádek Při jednotlivých stavebních řízeních ve věcech památek, pamětihodností a na památkově chráněných územích i v procesu územního plánování prosazovat doporučení této Koncepce.


Obecní úřad Rohoznice Usilovat o záchranu a stavební rehabilitaci loveckého zámečku v lese. Městský úřad Sezemice Usilovat o stavební obnovu chráněného akvaduktu.

Malý okres Přelouč Obecní úřad Choltice Zajistit restaurování nejakutněji sloupu Nejsvětější Trojice s Pietou na náměstí, dále obojích božích muk a stavební obnovu zvonice a raně barokního letohrádku. Městský úřad Chvaletice Zajistit obnovu a využití Masarykovy školy. Obecní úřad Kladruby nad Labem Zajistit stavební obnovu hřbitovní kaple sv. Kříže a restaurování sochy anděla Strážného.

Městský úřad Přelouč Iniciovat zrušení prohlášení za památku bylo doporučeno ve třech případech, z toho v jednom hesle navrhujeme další ochranu zvážit na základě podrobnějšího posouzení: Brloh - Tvrziště - ochranu zvážit na základě archeologické prospekce Jedousov - Pomník obětem I. a II. světové války Přelouč - Pomník Osvobození - tank - (neexistuje)

Iniciovat stavebně zabezpečovací práce doporučujeme v nejbližším časovém horizontu u těchto památek nebo pamětihodností: Choltice - Zámecká zahrada s glorietem Choltice - Zvonice (cca 40 m2 střechy, ovšem obtížně přístupné) Chvaletice, osada Chvaletice (Hornická čtvrť) - Masarykova škola Kladruby nad Labem - Hřbitovní kaple sv. Kříže Kladruby nad Labem , osada Komárov - Chalupa čp. 12 Přelouč - Měšťanský dům čp. 19 - obnova fasád Přelouč - Nájemní dům čp. 17 - obnova průčelí Semín - Zámek čp. 1 Svinčany - Fara čp. 1 Svinčany - Kostel sv. Vavřince Svojšice - Venkovský dům čp. 25 Trnávka - Venkovská usedlost čp. 22 Turkovice - Kostel sv. Martina - zejm. Pachtovské hrobky Valy - Kostel sv. Archanděla Michaela - dokončit obnovu pláště

Iniciování restaurátorské obnovy, resp. přinejmenším konzervace, je doporučeno u poměrně velkého počtu položek hesláře: Choltice - Boží muka Choltice - Boží muka Choltice - Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou Kladruby nad Labem - Socha Anděla Strážného - nalomené křídlo


Řečany nad Labem - Socha sv. Jana Nepomuckého (doporučujeme transfer a nahrazení originálu kopií) Řečany nad Labem, osada Labětín - Silniční milník - oškrabat, obnovit vápen. nátěr a restituovat nápisy Svinčany - Morový sloup - dřík obnovit podle proporcí božích muk u Choltic Vápno - Socha sv. Jana Nepomuckého Zdechovice - Socha sv. Jana Nepomuckého

Ochranné pásmo nebo památkovou zónu je doporučeno zřídit jen u několika věcí, vzhledem ke kumulaci však jen ve čtyřech lokalitách: Choltice – obě návsi a zástavba kolem nich, východně včetně hřbitova s kaplí, severně včetně čp. 17 a jihozápadně se zámeckou zahradou, parkem, oborou a hájovnou až k božím mukám u silnice do Stojic – ochranné pásmo Přelouč – vodní elektrárna se zdymadlem a jezem – ochranné pásmo kvůli budování plavebního kanálu Přelouč, osada Lhota – zástavba kolem návsi – ochranné pásmo nebo VPZ Zdechovice – okolí zámeckého areálu, zástavba kolem návsi a západně včetně fary a kostela, nejlépe i s pozemky západněji položenými, kvůli dálkovému pohledu silnicí – ochranné pásmo Iniciace změny vlastnických nebo uživatelských poměrů byla doporučena jen v případě zámecké zahrady s glorietem v Cholticích, při důkladnější znalosti poměrů u některých objektů bude pravděpodobně vhodnost změny cítěna i v dalších případech. Iniciovat Dny otevřených dveří přímo doporučujeme jen v jednom nejkřiklavějším případě nejzajímavějších nezpřístupněných interiérů, podle místních podmínek by jistě bylo atraktivní příležitostně zpřístupnit i další: Kladruby nad Labem a Selmice - Historický areál hřebčína čp. 1 Při jednotlivých stavebních řízeních ve věcech památek, pamětihodností i v procesu územního plánování prosazovat doporučení této Koncepce. Obecní úřad Řečany nad Labem Zajistit restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého. Obecní úřad Svinčany Zajistit obnovu morového sloupu včetně restituce dříku. Obecní úřad Vápno Zajistit restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého. Obecní úřad Zdechovice Zajistit restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého.



SEZNAM NEJOHROŽENĚJŠÍCH A NEVYUŽÍVANÝCH NEMOVITÝCH PAMÁTEK OKRESU V prvním pořadí uvádíme památky stavební povahy. Alespoň u některých z nich lze uvažovat o komerčním, obytném nebo rekreačním využití některým soukromým subjektem. Obáváme se však, že záchrana vápenky, kaple apod. zůstane na bedrech místní samosprávy (případně nejbližšího muzea), již bude nutno podpořit ze státních prostředků:

Dašice - Vila čp. 31 Dašice - Měšťanský dům čp. 103 Dolní Roveň, osada Horní Roveň - Kaple P. Marie Choltice - Zvonice Kladruby nad Labem - Hřbitovní kaple sv. Kříže Opatovice nad Labem - Mlýn čp. 48 Semín - Zámek čp. 1 Svinčany - Fara čp. 1 ---Ve zvláštním pořadí uvádíme nejohroženější památky sochařské povahy: Choltice - Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou Kladruby nad Labem - Socha Anděla Strážného Svinčany - Morový sloup

Sumární přehled nejdůležitějších navrhovaných opatření Podání návrhu na prohlášení za památku UNESCO, tedy na zapsání na Seznam světového dědictví, doporučujeme zejména v případě historického areálu hřebčína v Kladrubech nad Labem s okolní komponovanou krajinou a chovem koní. Myslíme si, že právě tento celek má v náročném schvalovacím procesu šanci uspět, navíc provedený komplexní stavebně historický průzkum, spojený s pořízením stavebních půdorysů všech objektů, poskytuje pro přihlašovací elaborát dostatečně širokou základnu potřebných informací a podkladů. Stavební stav areálu je vcelku dobrý, jeho přehlíženou součástí je však hřbitovní kaple sv. Kříže, jež vyžaduje stavebně zabezpečovací práce. Podání návrhu na prohlášení za národní kulturní památku doporučujeme pro Areál zámku v Pardubicích vč. Příhrádku

Iniciaci prohlášení za památku nebo jeho rozšíření doporučujeme v těchto skupinách: a. nedokonalá ochrana památkových areálů, jež je výsledkem nešťastného vývoje v upřesňování evidence. Státní seznam památek, prohlášených v roce 1963, vycházel ze zákona o kulturních památkách z roku 1957, podle nějž byly chráněny i součásti areálů v seznamu přímo nejmenované. Přes né evidence ohradních zdí hřbitovů, křížů u nich ba ani hospodářských objektů usedlostí nebo často i rozsáhlých dependencí zámků nebylo okres Pardubice - 181 -

třeba. Hlavně neochota státu finančně podporovat obnovu těchto součástí vedla při tzv. generální aktualizaci státního seznamu památek v 80. letech 20. století k požadavku na taxativní vyjmenování všech součástí areálů a výsledky této mnohde značně nedokonale provedené akce jsou dnes bohužel brány jako východisko pro nejnovější tzv. prostorové identifikace. Upřesňování areálů je údajně již nemožné a doplňky historických celků dnes začínají zatěžovat ústřední seznam jako samostatné památky (viz např. Semanín). Náš průzkum zjistil potřebu doplnění zápisů v 11 případech. b. návrhy na zapsání do ústředního seznamu památek v počtu 104. c. návrhy na prohlášení za místní pamětihodnost v počtu 23. Jak již bylo řečeno, pokud tato kategorie ochrany nebude zavedena nebo se stane jen formálním soupisem bez nástrojů ke skutečné ochraně, doporučujeme podat návrhy i na prohlášení těchto věcí za kulturní památky.

Iniciovat zrušení prohlášení za památku bylo doporučeno ve 14 případech), z toho v pěti heslech navrhujeme další ochranu zvážit na základě podrobnějších prohlídek interiérů, archeologické prospekce apod.

Iniciovat pořízení stavebně historického průzkumu doporučujeme u 62 objektů, z toho v pěti případech velmi akutně, ve spojitosti s požadavkem na stavební záchranu: Jezbořice - Kostel sv. Václava Mikulovice - Kostel sv. Václava Opatovice nad Labem - Mlýn čp. 48 Semín - Zámek čp. 1 Staré Ždánice - Kostel sv. Václava

Pořízení podrobného geodetického zaměření se doporučuje v 18 případech, z toho ve dvou případech v souvislosti s nutností stavebně zabezpečovacích prací: Pardubice - Zelené Předměstí - Rodinný dům čp. 702 Pardubice - Zelené Předměstí - Kaple sv. Anny

Pořízení stavebního zaměření je doporučeno ve 103 heslech, ve 13 případech v souvislosti s nutnou stavební obnovou: Dašice - Příměstská usedlost čp. 65 Dašice, osada Zminný - Špýchar čp. 11 Dolní Roveň, osada Horní Roveň - Kaple P. Marie Holice - Vila čp. 102 Choltice - Zámecká zahrada s glorietem Kladruby nad Labem - Hřbitovní kaple sv. Kříže Kunětice - Most Lány u Dašic - Špýchar čp. 8 Pardubice - Bílé Předměstí - Kostel Sedmibolestné P. Marie Pardubice - Zelené Předměstí - Krausův dům čp. 113 Sezemice - Akvadukt Sezemice, osada Dražkov - Venkovská usedlost čp. 17 - stodola Svinčany - Fara čp. 1 Pořízení aktuální podrobné fotodokumentace je doporučeno ve 240 případech, a to jak v souvislostech s chátráním věcí, tak i jako relativně nejsnadněji


realizovatelné formy dokumentace stavu věci v okamžiku, kdy se o ní začíná hlouběji zajímat památková péče. Znovu však upozorňujeme, že pořízení skutečně kvalitní odborné fotodokumentace, která jedině může vyhovět všem odborným i evidenčním potřebám, je náročnou a zodpovědnou prací, jež musí postihnout objekt v celcích, interiérech i důležitých detailech, přesně lokalizovaných popisem nebo ještě lépe do plánů nebo plánových skic. Pro snadné předávání dokumentace všem organizačním složkám památkové péče se jeví jako velmi výhodný přechod na digitální formu, k inspekcím pak ovšem budou nezbytné přenosné počítače.

Opakovaně sledovat vývoj stavebního stavu bylo zvláště důrazně doporučeno ve 48 případech.

Iniciovat stavebně zabezpečovací práce doporučujeme v nejbližším časovém horizontu u 47 památek nebo pamětihodností (seznamy viz u malých okresů).

Iniciování restaurátorské obnovy, resp. přinejmenším konzervace, je doporučeno u 33 položek hesláře(seznamy viz u malých okresů).: Ochranné pásmo nebo památkovou zónu je doporučeno zřídit v těchto lokalitách: Choltice – obě návsi a zástavba kolem nich, východně včetně hřbitova s kaplí, severně včetně čp. 17 a jihozápadně se zámeckou zahradou, parkem, oborou a hájovnou až k božím mukám u silnice do Stojic – ochranné pásmo Přelouč – vodní elektrárna se zdymadlem a jezem – ochranné pásmo kvůli budování plavebního kanálu Přelouč, osada Lhota – zástavba kolem návsi – ochranné pásmo nebo VPZ Zdechovice – okolí zámeckého areálu, zástavba kolem návsi a západně včetně fary a kostela, nejlépe i s pozemky západněji položenými, kvůli dálkovému pohledu silnicí – ochranné pásmo (Množství dalších námětů přináší kniha V. a K. Kučových Principy památkového urbanismu z roku 2000 na str. 98 až 102. V mnoha případech nesdílíme optimistické hodnocení sídel podle těchto badatelů, rozhodně však nevylučujeme, že mnohá z nich se stále se zvětšujícím odstupem od 19. století, a pokud dojde k masivnějšímu vpádu rádobymoderních bungalovů a dalších typů současné vilové zástavby do prostředí historických jader vesnic, dojdou svého docenění.)

Iniciace změny vlastnických nebo uživatelských poměrů byla doporučena v těchto snad nejkřiklavějších případech, jež zpravidla vyžadují i kombinaci dalších opatření, při důkladnější znalosti poměrů u některých objektů bude pravděpodobně vhodnost změny cítěna i v dalších případech: Dašice - Vila čp. 31 Dašice - Rodinný dům čp. 30 Choltice - Zámecká zahrada s glorietem Rohoznice - Lovecký letohrádek Uhersko - Fara čp. 50 Zpřístupnit interiéry objektu pro veřejnost s vhodnou expozicí jsme doporučili v těchto případech:


Rohoznice - Lovecký letohrádek Zdechovice - Zámek

Iniciovat Dny otevřených dveří přímo doporučujeme jen v tom nejkřiklavějším případě nejzajímavějších nezpřístupněných interiérů, podle místních podmínek by jistě bylo atraktivní příležitostně zpřístupnit i další: Kladruby nad Labem a Selmice - Historický areál hřebčína čp. 1


Přílohy: Tabulky statistických přehledů hodnocení památkového fondu podle specifikovaných kritérií Vyhodnocení památek a pamětihodností podle šesti kritérií a podle četnosti doporučených opatření v jednotlivých zastoupených obcích.

Mapy s grafickým vyznačením statistických výsledků v členění dle obecních úřadů a katastrů Vyhodnocení památek a potenciálních památek podle pěti kritérií a podle četnosti doporučených opatření vždy pro obce a následně pro katastry


KONCEPCE. Kniha III okres Pardubice

Recommend Documents