24
Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * Z AKTIVIT * KINOKLUB KSM * SLAVNOST HALÓ NOVIN * ESKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM * KONEC ORIONKY * KRIZE V OBUVNICTVÍ * PRACOVNÍ PODMÍNKY V BILLE * V ZE STVÍ V USA * O EVROPSKÉ UNII * INFORMACE O KUB * Z HISTORIE * TOMÁŠ BA A * E. A J. ŠVANKMAJEROVI * KULTURA ...
POSLEDNÍ STRANA KSM vydal: K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W . Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu od utopie k v d (20), N. Chomsky: Kontrola médií - velkolepý úsp ch propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K. Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30), St edo eské vzd lávání - podkladová skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R b hem protest proti MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská komuna (10), T ídy a t ídní struktura ve spole nosti - skripta (10), K. Gottwald: První parlamentní e (10), V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I (10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu (10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických v z 9, 111 21 Praha 1 Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99 Tel: 222897443, 222897469, Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected] http://www.ksm.cz Ú et: EBANKA – 701695001/2400
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218 vyšlo 1. 10. 2004 * další íslo vyjde 1. 11. 2004 Po et výtisk : 500 Šéfredaktor: Milan Kraj a Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
RO NÍK 10
ÍJEN 2004
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
3. Evropské sociální fórum se koná v Londýn 14.—17. íjna: KSM se podílí na organizování eské výpravy
K ú asti na p ipravovaných akcích se m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních íslech: 721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z 9, 11121 Praha, kde získáte i bližší informace!
15 let po listopadu 1989
Filmoklub KSM Praha
Teoreticko-politická konference s mezinárodní ú astí v novaná 15. výro í listopadu 1989 se uskute ní 13. listopadu od 9:00 na ÚV KS M. Po ádá OV KS M Praha 1, OV KS M Praha - Východ a Komunistický svaz mládeže
Po úsp šném promítání film Fahrenheit 9/11 a M sto boh se na 19. íjna chystá promítání Matrixu. Filmoklub se op t uskute ní v budov ÚV KS M
Mezinárodní sch ze
Celopražské setkání mladých komunist se uskute ní 27. listopadu v budov ÚV KS M od 9 hodin
3. - 5. prosince se v Praze koná sch ze Výboru pro Evropu a Severní Ameriku Sv tové federace demokratické mládeže a Evropská p ípravná sch ze XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva.
Celopražské setkání
Nabídka tri ek Tri ka Komunistického svazu mládeže s obrázkem latino-amerického revolucioná e Ernesta Che Guevary m žete na centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K . erný potisk na bílém nebo erveném tri ku. K dispozici jsou r zné velikosti. V p ípad dodání poštou iní poštovné 30 K .
KULTURA
23 23
Jídlo Evy a Jana Švankmajerových Jídlem nazvali Eva a Jan Švankmajerovi svou retrospektivní výstavu, mapující tvorbu této um lecké a manželské dvojice v letech 1958-2004. Výstava, konaná v Jízdárn Pražského hradu, byla koncipována jako cesta obrovským labyrintem. Jeho sou ástí bylo deset voln prostupujících prostor – kapitoly s ozna ením: Bestiá , Sen, Romány, Rébusy, Alchymie, Hmat, Fetiše, Erotismus, Loutka, Mediánní kresby. Návšt vníci zde mohli zhlédnout „obrazy, objekty, filmy, kresby, sny, koláže, taktilní experimentaci, nenávisti, keramiku, loutky, lásky, básn , mediánní kresby, fotografie, fetiše, grafiku, texty, rébusy, dokument“, jak se vyjád ili Švankmajerovi. Mezi nejvíce fascinující ásti výstavy pat il bezpochyby originální p írodopisný kabinet zví at, vytvo ených z pa ez , vají ek, ulit, mušlí, kamen , kostí, lebek a paroh . Další silnou ástí expozice byly Švankmajerovy fetiše - p edm ty, které jsou jako v ci
prakticky zbyte né, ale v lov ku uspokojují touhy a slasti, které jim nic jiného nenahradí. Tyto fantazijní objekty skv le dopl ovaly obrazy Evy Švankmajerové - díla inspirovaná pou ovými plakáty, st eleckými štíty a lidovými malbami na skle. K p sobivým obraz m na výstav pat í i její cyklus Rébus . Výstava byla zakon ena loutkovým divadlem, jehož postavami byli protagonisté slavných Švankmajerových loutkových film . Úst ední postavou zde byl proslulý malý kašpárek, sedící uprost ed kulis symbolicky mezi and lem a ertem. Podhoubím veškerých projev Švankmajerových je surrealistický pohled na naší existenci, otev ení se veškeré alchymii ducha a „barbarskému“ p vodnímu vnímání. „Kdysi um ní a magie splývaly v jedno. V okamžiku, kdy se um ní estetizovalo a osamostatnilo, u ízlo pod sebou v tev, na které sed lo. Magie dává um ní tvrtý rozm r – tajem-
ství,“ míní Švankmajer. Jídlu, a by tomu mohl nasv d ovat název výstavy, se v Jízdárn Švankmajerovi nev novali tak ka v bec. "Chápeme význam slova jídlo jinak," vysv tlil Švankmajer. "Salvador Dalí kdysi napsal, že krása je bu jedlá, nebo žádná. A o tom to celé je!" -MKR-
Z VLASTNÍ TVORBY Vlk: Nový den T žké mraky nad námi se valí, nemáme budoucnost, práci, bydlení. Kapitalisti na nás své plány mají a v bec je netají. Oni mají prý málo, my musíme mít však dost, my si opasky utahujeme, kapitalist m pro radost. D lník m peníze na žití nesta í, oni za naší práci skota í – vzd lání, zdravotní pé e a práce je pro nás jen vzdálený sen, to všecko je ur eno pro n jen! Oni mají auta. Peníze a drzost, my máme d lnické p st a hrdost. Ale t este se bídní psi kapitalismu, jsme tu my d lníci, poctiví lidé, vojáci socialismu! Když vy ude íte, dvakrát vám to vrátíme, když vy podlost vymyslíte, pak my vám ji zhatíme. Spolehn te se, že p ijde den kdy naše trp livost p ete e a vyrazíme ven, pak vám nepom že EU ani NATO, dozvíte se, že to máte za to, že jste ni ili a kradli jen. Pro vás slunce zapadne, Pro nás za ne nový den!
22 Rivero? Jak vy sám vnímáte jejich uv zn ní? Abel Prieto: Pokud periodikum, které jste zmínili, vnímá mé jmenování ministrem pozitivn , pak se musím "sebekriticky p ezkoumat", e eno slovy jednoho mého p ítele. Pokud jde o intelektuály, myslím, že skute ní intelektuálové se od Kuby neodvrátili. Americká snaha vytvo it na Kub intelektuální pátou kolonu ztroskotala. Kubánská inteligence vždy byla nesmírn vlastenecká a nepodléhala dogmat m a sektá ství. Propaganda, která se snaží vydávat "disidenty" za intelektuály, je sm šná. Za intelektuály nem žu považovat lidi, t ebaže n kte í byli kdysi mými p áteli, t ebaže byli vzd laní a talentovaní, kte í se prom nili v agresivní hulákající vále níky snažící se vzk ísit minulost a hovo ící o "castrovské tyranii", kte í se spojili s americkými agenty, batistovci, teroristy a ubožáky z Miami, jimž íkám mafie. Je smutné dívat se na bývalé revolucioná e, kte í dnes pobírají plat od National Endowment for Democracy, což je jen krycí název CIA. Tito lidé pozbyli všechny své dobré vlastnosti. Um li by se ješt zastyd t? Rebelión: Hai ané, kte í utíkají ze své zem do Spojených stát , kte í se vylo ují u floridských b eh , nejsou nikdy nazývání "disidenty" a jsou vraceni zp t na Haiti. Disidenti z dalších latinskoamerických zemí, jak íká i Chomsky, v hlasní profeso i, noviná i, spisovatelé, nejsou nikdy ozna ováni za intelektuály. To jen Kubánci mají výhodu, že každý ute enec je "disident" a každý "disident" je "intelektuál". Protikubánská propaganda tím paradoxn vzdává hold revoluci, nebo bez ní by tady tolik talent bezesporu nebylo. Co myslíte o vyznání, které pronesla držitelka jedné z nejprestižn jších a nejlépe dotovaných literárních cen ve Špan lsku, Zoe Valdésová? A co íkáte na slova Oswalda Payá zve ejn ná v deníku El País, že Batistova diktatura byla "neuv iteln svobodným v zením". Abel Prieto: e i Zoe Valdésové a Oswalda Payá m nep ekvapují a nebudu je komentovat. Cena, kterou Valdésová dostala, pat í do tržního sv ta. Opravdu m ale udivuje, že n kdo m že díla Valdésové íst a
KULTURA považovat je za literaturu. Je to podle mne ukázka dekadence, ukázka toho, kam až m že um ní upadnout pod vlivem pen z. Je to p íklad zborceného ádu. Tak pracuje velký cenzor trh. Rebelión: V posledních letech byla Kuba nucena p istoupit, aby p ežila, k ekonomickým reformám. Do zem za ali proudit turisté a cizí obchodníci, kulturní narušitelé. Jak myslíte, že v této situaci m že Kuba udržet sv j "alternativní kulturní model", svoji kulturní svébytnost? Abel Prieto: Náš "alternativní kulturní model" je tím, co se nyní d je, posilován. V posledních letech se na Kubu nedostali jen turisté, ale v knihovnách se objevily nové knižní fondy, bez výjimky ve všech školách jsou televizory, videa a po íta e. Tato technika pronikla i do škol um leckých. Všechno tohle vede k jedinému: stáváme se ješt svobodn jšími. "Být vzd laný znamená být svobodný", pravil už José Martí. Naše televizory a videa lidi nehypnotizují jako jinde, jejich vysílání nepat í do rukou mediálních oligarchií, nejsou hlásnými troubami politických stran, jejichž programy a kandidáti se od sebe v bec neliší, nevysílají politická a jiná bezduchá show. Naše kultura, v etn kultury politické, odráží kubánské tradice a zárove hledá vše dobré i v cizin . V našich nakladatelstvích vycházejí knihy velkých amerických spisovatel , což Ameri any ovliv ované stereotypní propagandou, s nimiž jsem o tom mohl hovo it, udivuje. Rebelión: Ve svém lánku Bush a Rambo publikovaném v asopise Casa de las Américas píšete, že na Kub ne íkáte "v ", nýbrž " ti". Ve Špan lsku, kde ro n vyjde šedesát tisíc nových titul , se moc ne te. Nejprodávan jší špan lskou knihou v tomto m síci je Pr vodce barcelonskými no ními kluby a bary a kniha Neselhávající metoda, jak p estat kou it. Jaké jsou nej ten jší knihy na Kub ? Znáte po ty tená ? A mohl byste nás seznámit s po tem ro n vydaných titul ? Abel Prieto: Slova, která jste zmínil, nejsou slova moje, ale Fidelova. Tato slova charakterizují naši Revoluci. Nechceme vychovávat fanatiky, ný-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE brž p emýšlivé lidi. V Havan se pravideln koná Mezinárodní knižní veletrh, skute n masová kulturní událost. Na posledním veletrhu byly prodány více než t i milióny výtisk knih. Prodávají se zejména knihy pro d ti, vždy vyprodaná je poezie Nicoláse Guilléna a Dulce Maríi Loynazové. Dob e se prodávají i další kubánští spisovatelé a významní auto i zahrani ní. N kolika vydání se v poslední dob do kaly knihy Joyceho, Marguerite Yourcernarové, Williama Kennedyho a Susan Georgeové. Na Kub je ro n vydáno 1800 až 2000 nových titul v celkovém nákladu dvacet milión kus . I tyto velké náklady nepokrývají poptávku, a proto jsou knihy povinn dodávány do sít ve ejných knihoven. Rebelión: Dovolte poslední otázku. Po událostech 11. zá í a po invazi Spojených stát do Iráku se my, kte í Kub fandíme a myslíme, že hraje nezastupitelnou roli ve sv tovém protikapitalistickém hnutí, díváme na její budoucnost s obavami. Myslíte si, že práv dnes je vaše revoluce nejvíce ohrožena? Jakou formu podle vás budou mít p íští protikubánské útoky vedené Spojenými státy v ele s prezidentem Bushem? A jak by m li levicov smýšlející lidé Kub pomáhat, aby nátlaku odolala? Abel Prieto: Nejen já myslím, že hrozba amerického vojenského útoku proti Kub je nemalá. Nikdy v minulosti nem la americká vláda takovou sílu, kterou v sou asném sv t nikdo nevyvažuje, takové imperialistické choutky, tak volné ruce úto it kdekoliv ji napadne, takovou moc vysmívat se právu národ na sebeur ení. Nikdy v minulosti nem la americká vláda tak úzké vztahy s mafiánským úst edím v Miami. Fidel ekl, že se Kuba stane posledním sv tovým dobrodružstvím americké vlády, a proto se na n j p ipravuje, aniž by se však z ekla všech svých kulturních a vzd lávacích program . Kub nepomohou proklamace jednotlivc , prázdná ujišt ní o solidarit . Kub pom že, když se všichni estní lidé sv ta spojí v pevnou protifašistickou hradbu, která zabrání rozpínavosti nového Reichu, Kub pom že, když estní lidé vytvo í globální kulturu odporu. P eložil Michael Doubek (Obrys-kmen)
3
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Úsp chy lidského snažení pat í všem! Lidstvo dosahuje ady úsp ch na poli v dy a výzkumu, a již v oblasti farmaceutiky i t eba alternativních zdroj energie i zdroj výživy. Navzdory tomu miliony lidí umírají hlady a na lé itelné nemoci. Výsledky lidské innosti se projevují i na stále nových a nových kulturních a jiných dílech, jejichž dostupnost je však omezena množstvím autorských a jiných práv, které pro držitele znamenají nemalý zdroj zisku. Pro jiné zase finan ní i vzdálenostní bariéry znamenají jejich nedostupnost. KSM proto usiluje o: Bez pr tah
zve ejnit a u init
všem snadno dostupné výsledky výzkumu a dalších lidských inností! Odstran ní všech vlastnických patent a jiných omezení, které znemož ují využití výsledk výzkumu a vývoje pro pot eby oban a p inášejí pouze zisky jejich držitel m, nadnárodním korporacím! Odstran ní kapitalistické formy autorských práv v etn výpo etní a kulturní produkce a zavedení grantového a p ísp vkového systému odm ování autor !
STANOVISKO KSM K NÁVRHU NA SNÍŽENÍ HRANICE TRESTNÍ ZODPOV DNOSTI Po et trestných in spáchaných nezletilými, v etn t ch závažných, celosv tov p ibývá. Je to d sledek všeobecné krize dnešní spole nosti, která se nedokáže vymanit z ekonomických, politických a spole enských limit kapitalismu. Tak ka pravideln dochází ve sv t k tragickým útok m žák a student proti svým u itel m a vrstevník m. Velkým fenoménem se stávají i d tské gangy. Tento trend se za íná projevovat také v eské republice. Tvá í tvá t mto hrozivým fakt m p ichází ministr spravedlnosti Pavel N mec s alibistickým návrhem snížit hranici trestní odpov dnosti u d tí na trnáct let, u závažných delikt dokonce na dvanáct. Místo vytvo ení komplexního systému prevence je
tak voláno po ješt v tší represi. P itom represe jako taková nic ne eší, vždy nap . ve Spojených státech amerických, které jsou proslulé svým rozsáhlým represivním aparátem, se neustále zvyšuje po et a brutalita trestných in a snižuje v k jejich pachatel . Komunistický svaz mládeže odmítá jednostrannou iniciativu na snížení hranice trestní zodpov dnosti. Považuje ji za snahu svalit vinu kapitalistické systému a jeho p edstavitel na samotné d ti, kterým ve velké v tšin není stávající spole ností dovolen plnohodnotný rozvoj. Místo toho mladí komunisté požadují: Peníze do d tských h iš , klub , sportoviš , kulturních a um lec-
kých za ízení, ne na policii a v znice! Dostate né množství cenov , asov i místn dostupných zájmových, kulturních a sportovních kroužk , klub a st edisek! Konec komercionalizace záležitostí spole enského života mládeže! Vstup do muzeí, divadel, hrad , zámk a galerií za minimální poplatek! Posílení participace mladých na ízení spole nosti - volební právo již od 16 let! Prevenci místo represe!
Prob hlo setkání levice pod Kun ticku horou ada setkání levice, mladé i té zkušen jší, se na mnohých místech stala tradicí. Mezi ta nejv tší setkání pat í i Kun tická hora, kde se v zá í i íjnu každoro n sejdou tisíce sympatizant komunistické strany, aby vyjád ili podporu jejímu boji za socialismus. Komunistický svaz mládeže ani letos nechyb l a tak si mohli zájemci u stánku obstarat Mladou Pravdu, tri ka s Che Guevarou a spoustu dalších propaga ních materiál .
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
KULTURA
KSM na Slavnosti Haló novin Od asného rána proudily davy lidí všech generací na pražské výstavišt . Konala se zde tradi ní slavnost Halo novin a Komunistický svaz mládeže zde samoz ejm nemohl chyb t. U stánku naší organizace byly k dispozici nejen materiály KSM, ale i
propagace KS M. Od 15 hodin pak na fakult t lesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy na pražském Veleslavín za alo I. eské sociální fórum, kde promluvil nap . prof. Keller, místop edseda PS P R Filip a kolejnému, za práva mladých. kde KSM m l mítink Proti školnému a
REPORTÁŽ Z eské sociální fórum za alo Vystoupením Jana Kellera, který v tématu prvního bloku - Sociální solidarita, jiná globalizace a udržitelný rozvoj proti neoliberalismu a privatizaci volal zejména po jiné modernizaci. Keller stav l do protikladu neoliberální, neregulované globalizaci jiný koncept modernizace kde by místo maximalizace soukromého zisku byly p ed spole ností postaveny jiné priority. Jako první krok doporu oval zastavit vyvlast ování sociálních práv v zemích takzvan vysp lých a rozší it institut sociálních práv v globálním m ítku, v etn zemí t etího sv ta. Místop edseda poslanecké sn movny a poslanec za KS M Filip popsal celý proces privatizace, tunelování a porušování práv celých devadesátých let. Místop edseda MKOS Málek poté zrekapituloval stav ob anské spole nosti a roli odbor . V tomto bloku promluvil i p edseda SDS Neubert a Št pánek, p edseda ob anského sdružení Oživení a len Strany Zelených. V zajímavém vystoupení ukázal provázanost všech politických stran na magistrátu s dosavadní mocí. Po tomto prvním mítinku a následné diskusi se konaly paraleln dva seminá e – jeden po ádaný práv OS MS a druhý po ádaný iniciativou SOS student za podpory KSM. Na odborá ském mítinku v tém hodinovém vystoupení Málek popsal roli odbor p i formování evropských i globálních sociálních standard s tím, že ekonomické globalizaci se dá elit jen globálními odbory. Na seminá i SOS student byly rozebrány dosavadní kampan SOS student proti školnému a kolejnému a získány další nové poznatky a nástiny problém student od zú astn ných. Den byl zakon en v klubu Delta koncertem, kdy v tšinu p ítomných oslovil zejména DJ Nesta. Ned lní dopoledne bylo v nová-
-ZST-
ESKÉHO SOCIÁLNÍHO FÓRA
no dalším seminá m. Ráno za al seminá Právo na bydlení a EU, kde vystoupil mimo jiné poslanec za KS M Beneš a místop edseda SONu Hanauer. Paraleln s tím prob hl i seminá KSM Militarizace Evropy a EU, kdy se po úvodním referátu p edsedy KSM Štefka rozpoutala bou livá diskuse o dalších scéná ích vývoje globálních konflikt , zejména v souvislosti se vztahy EU x USA. Po polední pauze následoval seminá Revo Mládež v antikapitalistickém hnutí a hojn navštívený seminá eská levice po r. 1989 ve sv tových souvislostech, kde se hlavního referátu ujal známý anarchistický aktivista Sla álek. Na mítinku zam eném proti válkám pak vystoupil místop edseda ÚV KS M a poslanec Exner, za Spole nost Julia Fu íka Hroba , i poslankyn za KS M Kone ná. Odpoledne pokra ovalo další adou seminá – SOP m la seminá Od sociálních fór k nové internacionále a KSM po ádal seminá Kuba – mýty a skute nost, v kterém místop edseda KSM Kraj a rozebral historii revolu ní Kuby a své zážitky z mezinárodní brigády solidarity. Mezi ú astníky zavítala i kubánská charge d´affairs i zástupci Spole nosti eskokubánského p átelství. Poté až do
pozdních hodin probíhal kubánský ve er plný kubánské hudby, film i mojita. Pond lí bylo pro mnohé pracovní a tak seminá e Revo Solidaritu s Mariem Bangem a Mládež proti fašismu byly navštíveny leny KSM jen sporadicky, zato na seminá levicových k es an lov k a práce už dorazily posily a diskuse byla v ru zajímavá. Skoro se ani nesta il za átek záv ného mítinku Demokracie a základní práva; proti rasismu, fašismu a diskriminaci, kde promluvil Uhl, Kotrba, poslanec Kavan a místop edseda ÚV KS M Dolejš. Jist zajímavé bylo doznání Kavana na otázku, co by se stalo, kdyby eská vláda odmítla jako nový len NATO agresi proti Jugoslávii.. Odpov d l, že neví, ale že tehdy ani nesouhlasit nešlo, že jim to bylo v podstat oznámeno… Pozdní odpoledne se pak konalo na Vít zném nám stí techno street party s 2 sound systémy, které kon ilo až kolem desáté hodiny… V úterý dopoledne pak následovalo shromážd ní, kde se sociální fórum hodnotilo a p ipravovaly se výstupy… eské sociální fórum je minulostí. Jaké hodnocení však z n ho vychází?
ce. Vyjád í-li se n jaký levicový intelektuál proti Kub , jeho slova ob hnou na stránkách levicového i reak ního tisku b hem n kolika dní celou planetu. Naopak tomu ale není. Prokubánské výroky Rigoberta Menchúa, Maria Benedettiho, Oscara Niemeyera, Augusta Roi Bastose nebo Ernesta Cardenala mimo Kubu slyšet nejsou (snad s výjimkou novin La Jornada a asopisu Rebelión). Susan Sontagová se stala populární jen proto, že sprost napadla velkého Kolumbijce Garcíu Márqueze. Urážky, cenzura, p ezírání - to je cena pro ty, kte í se odváží naši zemi podpo it. Média ml í nebo jen bojácn informují o prokubánském Apelu na sv domí sv ta sepsaném mexickými intelektuály a podpo eném i ty mi nositeli Nobelovy ceny. Protikubánská propagandistická mašinérie tají a p ekrucuje naše argumenty a píše o krutém zacházení s disidenty a lidmi, kte í cht jí Kubu opustit. Je v bec vzniklá polemika aspo v n em pozitivní? Myslím, že ano. Nacházíme v ní nové argumenty, posiluje nás v našem postoji, poznáváme díky ní skute né p átele. 26. kv tna letošního roku mluvil Fidel Castro více než dv hodiny k nadšenému davu desítek tisíc prostých Argentinc . Lidové masy, vnímající politické d ní intuitivn , instinktivn , se nedají oklamat. B hem každé diskuse podobné té, o níž mluvíme, se do mysli vkrádá otázka: Co dnes znamená být nalevo? Nalevo je každý, kdo si v souasném sv t intrik a manipulací zachovává schopnost kritického myšlení, který v í, že je možné vybudovat "jiný sv t" a jenž za tento "skute n jiný sv t" bojuje. Na Kub se o vybudování nového sv ta snažíme. Netvrdíme, že náš sou asný model je tím, co bychom cht li mermomocí exportovat do dalších zemí, nebo jednou provždy zakonzervovat. Ve h e nyní není ani tak osud Kuby a Kubánc , ale p edevším lidé a lidskost. Lidskost musí být prioritou celé levice. Rebelión: Chomsky tvrdí, že Kuba je ob tí nejv tšího a nejdéle trvajícího teroristického útoku, s nímž se kdy která zem naší planety setkala. Hospodá skou blokádou, nep estávajícími sabotážemi, nezda enými i zda enými atentáty,
spiknutími, nevybíravou protikubánskou propagandou, tím vším spušt nou emigra ní vlnou se sv tová supervelmoc za ínající jen 90 mil od kubánských b eh snaží Kubu zahnat zp t do ohrady rozvojových zemí, které je možné kdykoliv vydrancovat. I p es tento tlak, i p esto, že je v podstat ve vále ném stavu, se ale na Kub poda ilo vybudovat vysp lý sociální, zdravotní a vzd lávací systém, který mnohonásobn p evyšuje systémy okolních zemí, ba v tšiny zemí sv ta. Nicmén zeptám se provokativn : Vládne na Kub skute n taková svoboda a takové právo, které jí sou asná situace dovoluje? A jaká je role ministra kultury socialistické zem v boji proti imperialismu? Abel Prieto: Kubánské zákony jsou naprosto pr zra né a dovolují maximální svobodu. Kuba se nesnižuje ke státnímu terorismu jako Spojené státy a jejich satelity i spojenci, na Kub nebyl nikdy vykonán trest bez spravedlivého soudu, nikdy nikdo nezmizel a nebyl mu en. Kuba nepáchá perverzní zlo iny, jaké osnuje severoamerické impérium. Kuba má na všechny stejné m ítko. Vynáší stejný rozsudek, když zlo in spáchá ernoch, mulat, b loch, chudák nebo bohá . Kuba nikdy nedrancovala jinou zemi, neznásil ovala principy mírového soužití mezi národy. Má zem se zevnímu nátlaku brání legáln a ist . Kuba, a je v permanentní válce, na zlo in nikdy ani nepomyslela. Naše Revoluce stojí na etických základech, které se nem ní podle módních vln, jež se d dí z generace na generaci. Kdo toto nechápe, nem že Kub porozum t. Jako ministr se snažím, aby kultura byla tím nejlepším obrazem svobody, aby se do ní promítalo a st etávalo se v ní co nejvíc názor a myšlenek, aby byla základnou naší kubánské demokracie. Naše kulturní politika se neustále vyvíjí, je stále revidována a cizelována v etných debatách t ch nejtalentovan jších lidí. V naší zemi není žádný "politický komisa ", jenž by dohlížel na to, co se píše v asopisech a jaké knihy jsou vydávány. Na to, co bude vydáno, co se bude promítat v kin , jaké bude divadlo nebo tanec, dohlíží jenom um lci. Máme problémy s nedostatkem financí, n kdy nás brz-
21 dí bujná byrokracie, nicmén kvalitu a r znorodost kubánské kultury m žeme zaru it, dohlíží na ni naše um lecká a spole enská avantgarda. Na sjezdech Unie kubánských spisovatel a um lc diskutujeme nejen o kultu e, ale vyjad ujeme se i k dalším témat m. Hovo íme o všem, od eroze naší identity, kterou m že zp sobit turistický ruch, po vlivy um lecké tvorby na politiku a politiky na um lce. Nebojíme se psát o konfliktech, jež v naší spole nosti jsou. Nep stujeme úchylku, které se íká socialistický realismus. Snažíme se zabránit, aby se um ní stalo zbožím. Nebo trh je ten nejhorší cenzor, hroziv jší, než byli cenzo i Stalinovi. Ve Spojených státech trh úpln vymazal um ní šedesátých let, ni í um lce, kte í nejdou s davem, tupí jejich zbran , likviduje experimenty. Vliv pen z na tvorbu talentovaných um lc je neuv iteln zhoubný. Talentovaní tv rci pod vlivem cenzury dolar konvertují ke služb tržnímu systému. Ti, kte í se nepod ídí, jsou vyhnáni z médií a uzav eni do ghett. Levicoví intelektuálové a um lci by tento jev m li d kladn analyzovat. Rebelión: Vra me se k trestu smrti. Pro jej Kuba dosud nevyškrtla ze svého trestního práva? Abel Prieto: Kuba bohužel nebojuje s nep ítelem filozofickým, ale s nep ítelem, jenž m že zabíjet. Musíme chránit život jedenácti milión Kubánc a dílo ty iceti revolu ních let. Trest smrti zatím pot ebujeme, i když jej nenávidíme. V ím, že v p íštích letech jej budeme moci zrušit. V zte, že vše, co na Kub od roku 1959 d láme, je práce pro život. Rebelión: Máte pov st tolerantního a otev eného lov ka. Dokonce i vaši politi tí odp rci si vás jako intelektuála váží. Nap íklad noviny El Nuevo Herald de Miami vnímají vaše jmenování kubánským ministrem kultury pozitivn . Jste vynikající spisovatel. Jak se díváte na to, že n kte í vaši genera ní druhové, intelektuálové, dokonce i pár vašich bývalých p átel, se ke kubánské revoluci obrátili zády? A co íkáte tomu, že mezi v dubnu na Kub odsouzenými jsou i spisovatelé, t eba Raúl
KULTURA
20 mi. Ba a se vzhlížel p edevším v metodách amerického taylorizmu zp sobu organizace práce, který byl zam en na odstran ní zbyte ných pohyb a co nejdokonalejšímu p izp sobení se stroji. P edstava skute né kultivace zam stnance a vytvo ení p íjemného pracovního prost edí mu byla zcela cizí. Ba ovi zam stnanci nebyli jeho poddanými jen v dob práce, ale i ve volném ase: Ušet ené peníze si museli ukládat na konto v jeho bance, museli nakupovat potraviny v jeho koloniálech, zatímco p ed družstevními obchody postávali Ba ovi špiclové, Ba ovi inspekto i kontrolovali domácí život jeho zam stnanc , zda se dob e starají o sv j byt i domek, po restauracích ve Zlín chodily Ba ovy
inspekce kontrolující spot ebu alkoholu a sexuální chování jeho zam stnanc . Ani jeden z Ba nebyl rozhodn žádný demokrat. Jan A. Ba a byl prokazatelným obdivovatelem nejenom H. Forda ale také B. Mussoliniho, ve své knize „Budujeme stát pro 40 milion “ navrhuje zavírání nezam stnaných do pracovních tábor . Samostatnou kapitolou - by ne zcela prokázanou - je jeho spolupráce s n meckými okupanty, podpora politické fašizující pravici po mnichovu a fantaskní plán s Ba ánií - územím, které zakoupil v jižní Americe a kde m ly - samoz ejm jako jeho zam stnanci - pracovat milióny ech po vysídlení ze st ední Evropy. Není t eba zd raz ovat že v Ba ových podnicích, byla zakázána in-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE nost odbor a komunistické strany (Ba a íkal „uznávám jen jednu organizaci - sv j podnik“) a že Zlínu vládli pouze lidé zvolení na Ba ov kandidátce. Pom ry v závodech kriticky popsal již tehdy T. Svatopluk svým románem „Botostroj“. Jist že m l Ba v systém na svou dobu i progresivní aspekty, není možno zaml ovat vysoké platy jeho zam stnanc , sociální jistoty, možnosti vzestupu i levnou kvalitní obuv. Jako celek se ovšem jednalo o vysoce ko istnický systém a adu jeho metod je dnes nutno odmítnout. hec
CO DNES ZNAMENÁ BÝT NALEVO? Z rozhovoru Abela Prieta (1950), spisovatele a sou asného kubánského ministra kultury, pro špan lsky psaný levicový internetový asopis Rebelión. Rozhovor byl publikován v lét roku 2003. Kráceno. Rebelión: Za n me hned tím nejpal iv jším. V dubnu byli na Kub odsouzeni k smrti t i únosci a k dlouholetému v zení "disidenti", obvin ní z innosti na objednávku jednoho protikubánského spolku. Tento verdikt vyvolal skute nou bou i v adách sv tové levice. Saramago, Sergio Ramírez nebo Galeano odvolali (i když ne všichni stejn razantn ) svoji podporu kubánské revoluci. Susan Sontagová a García Márquez se vzájemn st etli ve svých rozdílných prohlášeních. Noam Chomsky a Howard Zinn protestovali proti rozsudk m kubánské justice, ale i proti severoamerické protikubánské šikan . Redakto i Rebelión se mohli seznámit s množstvím polemických text i s vysv tlením Fidela Castra. Nem žeme se ale zbavit dojmu, že kubánský in byl neprozíravý, že Kuba rozd lila levici, rozložila dosud semknuté sv tové hnutí proti imperialistické politice Spojených stát . Co vy o tom soudíte? Abel Prieto: Myslím, že nelze zevše-
obec ovat. Diskuse, která se objevila na stránkách levicových list má víc odstín , nejen ty, které byly zmín ny. V ím, že mnozí, kte í dnes zaujímají v i Kub nenávistné postoje, své názory po ase zm ní (ve ejn nebo v tichosti), že uvidí v ci jasn ji. Všichni spravedliví lidé, a už levicov smýšlející nebo ne, politicky organizovaní nebo bez politické p íslušnosti, musí pochopit, že malá Kuba dnes prochází jedním z nejt žších období svých d jin a že se musí bránit, je-li ohrožena její existence, je-li proti ní vedena nevybíravá agrese destruktivním monstrem, které chce vládnout sv tu, že se musí bránit i velmi tvrdými prost edky, jež však nejsou nelegální. Je t eba mít na pam ti, že "bou e", o níž mluvíte, "bou e v adách sv tové levice" byla spušt na pravicí, novinami a asopisy v jejích službách. Ve Špan lsku byla debata o Kub jednozna n ovlivn na blížícími se volbami a snahou moráln oslabit všechny levicov smýšlející lidi, kte í se angažují v boji proti válce v Iráku a pravicové špan lské vlád . Pravicová média kladla absurdní otázku: "Jestliže se angažuješ v boji proti válce, pro se nevyjádíš k tomu, co se d je na Kub ?" Spousta lidí se snaží k tomu, co se na Kub stalo, okamžit vyjád it. Vyjad ují se, aniž by si svá slova promysleli, což mi p ipomíná vtip, jejž mi ekl jeden m j p ítel z Mexika:
Paní u itelka vyvolá žá ka: Rychle odpov z, kolik je dva plus dva? Žáek odpoví: P t. Paní u itelka se zasm je. P t? A žá ek dodá: Cht la jste, abych odpov d l rychle, ne p esn . Protikubánská propaganda neustále opakuje výrok, že "Kuba porušuje lidská práva a utiskuje a popravuje mírumilovnou opozici", opakuje jej tak dlouho, že spousta lidí upadla v delirium a za ala mu v it. Tím, kdo je utiskovaný, je p itom práv Kuba, zem opušt ná "p áteli na v né asy", opušt ná i ástí sv tové levi-
Ú astnilo se ho p es 120 lidí ze 4 politických stran, desítek r zných skupinek, od mládežnických až po odbory. Na street party bylo okolo 200 lidí. Ale paleta organizací nep edstavovala bohužel žádný pr ez sociálním hnutím v naší zemi, chyb la aktivní obanská sdružení spjatá s konkrétními, práv ešenými problémy, jak ve své kritice zazn lo správn z úst SAB, která se však zmohla jen na kritiku. Nemohu ale souhlasit s dalšími tezemi, že celá akce byla zbyte ná, spojená s ú astí jen n kolika málo sekt a sekti ek. Proces vytvá ení sociálních fór není jednoduchý a p ímo arý, je dlouhodobý a nem žeme ekat velké úsp chy hned napoprvé. Navíc když velkou roli sehrála ml enlivost médií (mimo Halo novin a Britských list )–
p kná ukázka objektivity noviná a sou asné propagandy… Ale my se p ece nebudeme držet hesla „Kdo nic ned lá, nic nezkazí“… Další okruh problém se týkal zejména kritiky KS M. Mohu souhlasit s adou vy ených tezí kritizujících ur itou uzav enost KS M (sektá ství), konkrétní kauzy, dvojí tvá , p ípady splývání se státní mocí i n kterou praktickou politiku, jak zazn lo nap . ve vystoupení Ondry Sla álka. Konstruktivní kritika a sebekritika je nanejvýš d ležitá a to, jak nás vidí jiní, pom že zlepšovat nejen náš obraz, ale i nás samotné. Nemohu souhlasit ale s až rasistickým požadavkem, zda-li by nemohly jet do Londýna n které autobusy v jiný termín, aby se jejich ú astníci náhodou nepotkali
V PRAZE SE KONALO O prodlouženém víkendu 25. až 28. zá í se v Praze pod heslem „Jiný sv t je možný!“ uskute nilo první eské sociální fórum. Tato v R první vlaštovka vychází z tradice Evropského sociálního fóra (ESF), které se pot etí sejde 15. až 17. íjna v Londýn . Stejn jako Sv tové sociální fórum (poprvé 2001 v brazilském Porto Alegre) šlo o ve ejnosti otev enou alternativní konferenci sociálních hnutí. Na eském sociálním fóru po t i dny probíhaly mítinky, seminá e a diskuse kolem t í tematických os, shrnujících hlavní problémy dneška: proti válkám – sociální solidarita, jiná globalizace a udržitelný rozvoj; proti neoliberalismu a privatizaci – demokracie a lidská práva; proti rasismu, fašismu a diskriminaci. Zú astnily se zde známé osoby jako sociolog a publicista Jan Keller, lidskoprávní aktivista a redaktor Práva Petr Uhl, místop edseda eskomoravské komory odborových svaz Zden k Málek, poslanec a bývalý p edseda Valného shromážd ní OSN Jan Kavan, místop edseda Poslanecké sn movny Parlamentu R Vojt ch Filip, poslanci Ji í Dolejš a Václav Exner, ale také známí p edstavitelé anarchistických hnutí Ond ej Sla álek a Mat j Pálka, ekologický aktivista Petr Št pánek, p edseda SDS Milan Neubert, redaktor Britských list Št pán Kotrba a další. Seminá e ke konkrétním problém m s dalšími osobnostmi zorganizo-
5
s n jakým „bolševikem“. To už bylo moc i na organizátory. KS M, která p evzala významnou ást organiza ní i finan ní tohoto fóra, se za celou dobu konání nepokusila nijak o dominanci, naopak, nechávala tolerantn mluvit ostatní. Tolerantní v li ke spolupráci deklarovala již nes ísln krát. Nezbývá než doufat, že na III. Evropském sociálním fóru v Londýn p isp jí všichni pozitivn nalad ní ú astníci i k tomu, že další eské sociální fórum bude ješt pest ejší, otev en jší, s vyšší ú astí i s vyšším dopadem na spole nost. My budeme nejen doufat, ale na tom cíli i tvrd pracovat. Zden k Štefek
ESKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM
valy nap . Sdružení nájemník , iniciativa SOS student, mládežnická levicová a k es anská sdružení. Kulturní program zahrnoval street technoparty v Dejvicích, rockový koncert v klubu Delta i kubánský ve er, jehož se zú astnila také chargé d'affaires Kuby Aymée Hernández. Na záv r se v úterý uskute nilo shromážd ní sociálních hnutí, které m lo za cíl p em nit prob hlé diskuse v akci a shodnout se na výzv k aktivitám namí eným práv proti válce, neoliberalismu i rasismu. eské sociální fórum vytvo ilo prostor pro mnohostranný dialog parlamentní i mimoparlamentní politiky i pro alternativní kultury. Za velký klad organizáto i považují ú ast len hned ty politických stran – od vládní SSD, p es opozi ní KS M až po mimoparlamentní Stranu zelených a Stranu demokratického socialismu. Organizáto i vyjád ili
své uspokojení nad tím, že se v rámci jednoho fóra sešli lidé naprosto odlišných postoj . V diskusi Proti válkám nap íklad zazn la široká škála názor na to, jak jim zabránit. Objevily se výzvy k pokra ování poklidných protivále ných demonstrací, ale také hlasy volající po bojkotu subjekt , které se zapojují i jakýmkoli jiným zp sobem podporují války, nebo dokonce po stávkách jejich zam stnanc . Organizáto i z Iniciativy za sociální fóra nabízejí své zkušenosti, pokud dojde k uspo ádání sociálních fór i v dalších m stech eské republiky. Praha také kandiduje na po adatelské m sto p íští mezinárodní p ípravné sch zky ESF 2005, které se uskute ní na podzim 2005 v ecku. P ipravována je i tém dv st lenná výprava na 3. Evropské sociální fórum v Londýn . Tisková zpráva
6
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
DISKUSE
BOJ KSM PROTI FAŠISMU NA KLADENSKU POKRA UJE
Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE Ke spolupráci eskoslovenské a n mecké mládeže
Rostoucí aktivita mladých komunist na Kladensku, kte í v podstat jako jediní spolu s n kterými anarchistickými skupinkami vystupují proti fašismu, vyvolala reakci ultrapravicových skupin, které se rozhodly v duchu své tradice pro p ímé zastrašovací akce proti len m KSM. Vytvo ily si vlastní webovské stránky (www.geocities.com/aakladno), na kterých „oce ují“ aktivitu KSM a zveej ují adresy a osobní data odhalených antifašist .. Lavírují úzce na hran zákona, takže nevyzývají k fyzické likvidaci, pouze ke krátkému procesu s každým antifašistou, který se na Kladn objeví. Není to jediná stránka, kde jsou shromaž ovány informace o levici – existují i další rozsáhlé databáze levice pro ú ely pogrom a sbírky propaga ních fašistických materiál , jako nap . http:// www.nsec-88.org/cesky.html. Je až s podivem, jak bezzubá je veškerá justice k tak okázalé propagaci následovník Hitlera… Komunistický svaz mládeže klade boji proti fašismu maximální d raz. Již po V. sjezdu KSM byla vytvo ena speciální skupina, která se zabývá monitorováním innosti fašistických a ultrapravicových organizací na internetu a využívá i všech právních možností k jejich postihování. Ale odhalováním fašist na webovských stránkách boj proti fašismu nekon í. Naopak. Proti fašismu je t eba se postavit i v p ímých akcích, na ulicích, školách a pracovištích, a také v podob systémových preven ních zm n, které by odstranily podhoubí fašismu, jako je nezam stnanost, bída, politika ení. Výsledky posledních voleb za hranicemi v N mecku to ukazují více než reáln . Fašismus není názor, ale zlo in.
V sou asnosti jsme sv dky neustále rozpoutávaných antikomunistických kampaní. Ukazuje se, že promyšlen organizovaných. asto se setkáváme s pomluvami, s hanobením i zkreslováním mnoha fakt z nedávné historie. Do té pat í i historie pokrokového hnutí mládeže. Ta je mimo jiné i zaml ována. Ne náhodou. Kritici by museli p iznat mnoho pozitivního, co bylo ve prosp ch mladé generace eskoslovenska vykonáno v uplynulých desetiletích. Nahlédni milý tená i, nap . do historie Socialistického svazu mládeže, konkrétn do jedné oblasti innosti – a to – mezinárodních vztah a p esn ji e eno ke spolupráci eskoslovenské a n mecké mládeže. Další ádky T zavedou do roku 1974, tedy p esn , co se na tomto úseku innosti odehrálo p ed t iceti léty. Jde jen o stru né vy íslení fakt . V m síci dubnu zmín ného roku p ijela k nám delegac úst ední rady Svobodné n mecké mládeže(FDJ), která se v Praze setkala s funkcioná ským aktivem SSM, navštívila mladoboleslavský okres v etn AZNP. V záv re ném komuniké bylo uvedeno, že byla p ijata d ležitá opat ení k další spolupráci, nap . k rozší ení socialistické ekonomické integrace. Jako dobrý p íklad byla uvedena innost mezinárodních bri-
mládeže Západního Berlína. A podobn tak i spolupráce mládeží N mecké spolkové republiky. V dubnu 1974 byla v Praze p ijata delegace Socialistické d lnické mládeže NSR. V zá í v eskoslovensku dva týdny p ebývala delegace Svazu studentstva NSR. Jednala s p edstaviteli eskoslovenského studentského hnutí a besedovala s vysokoškoláky. Na záv r jejího pobytu bylo podepsáno komuniké, z n hož vyplývalo, že existují podmínky pro rozvoj spolupráce student obou zemí. 17. íjna p ijali p edstavitelé ÚV SSM delegaci spolkového vedení Socialistické d lnické mládež NSR. Také s touto delegací byl podepsán dokument o vzájemné spolupráci mezi SSM a touto organizací n mecké mládeže z NSR. Takovýchto fakt je možné p inášet ne desítky, ale stovky. O t ch se naši sou asní noviná i, ale i další, nezmi ují. Pro asi? Museli by p iznat mnoho kladného z innosti pokrokových organizací mládeže, které u nás existovaly od roku 1945, a to byl Svaz eské mládeže, Svaz slovenské mládeže, eskoslovenský svaz mládeže, Leninský svaz mládeže a v tomto p ípad Socialistický svaz mládeže. A to není v bec jejich cílem. František Kovanda
BA A - VZOR DNEŠNÍCH PODNIKATEL ? Protifašistický leták KSM Kladno
Sv tová federace demokratické mládeže v Praze Obrovským ocen ním mezinárodní pozice Komunistického svazu mládeže se stalo schválení místa zasedání evropských a severoamerických organizací Sv tové federace demokratické mládeže. Na základ nabídky KSM se tato nejv tší mládežnická pokroková organizace sv ta sejde v prosinci v Praze. A aby to nebylo málo, zárove prob hne v Praze i
gád, zejména z N mecké demokratické republiky na stavb elektrárny Tušimice II. 8.kv tna byl v Berlín , v m stské ásti Pankow odhalen památník Julia Fu íka za ú asti delegace ÚV SSM. V rámci tzv. Zeleného programu odjel 30. ervna do NDR Vlak družby s 330 nejlepšími mladými mechanizátory, orá i, s chlapci a d v aty, kte í dosahovali nejlepších výsledk v zem d lství. B hem týdenní cesty se setkali s mladými zem d lci z NDR a navštívili zem d lskou výstavu Agra v Lipsku. V ervenci pracovala v závod Orion v Praze-Mod anech brigáda mladých z Berlína. V srpnu odjelo do NDR na 300 mladých z SSR, kte í v jedenácti autobusech (11.-18.srpna) navštívili Dráž any, Berlín, Postupim, Lipsko, Sachsenhausen. Mimo jiné zavítali i do pionýrských tábor . P esn tentýž po et mladých N mc ve Vlaku družby p ijel do SSR ve dnech 21.25.zá í. Zú astnili se u nás oslav 25.výro í vzniku NDR. Navštívili mnohé závody, zajeli do osmi okres St edo eského kraje, byli v Lidicích, na Karlštejn i v Karlových Varech. Ano, to jsou n která fakta o spolupráci s mládeží NDR. Byla rozvíjena spolupráce s n meckou mládeží i ze Západního Berlína. Ta byla podepsána 7.3. mezi p edstaviteli ÚV SSM a m stským p edsednictvem Svobodné n mecké
19
p ípravný mítink evropských organizací na XVI. Sv tový festival mládeže a studentstva, který se uskute ní v srpnu 2005 ve venezuelském Caracasu. Více info: www.wfdy.org www.venezuela2005.info
V minulých dnech zažila eská republika významnou návšt vu: Na pražský hrad p ijel oslavit své devadesáté narozeniny Tomáš Ba a, syn stejnojmenného otce, zakladatele sv toznámých obuvnických podnik ve Zlín . V zá i kamer v nadšených komentá ích a dokumentech oslavujících úsp chy podnikatelského rodu Ba , který se stal legendou první republiky, se zapomíná na n kolik mén pot šitelných rys jeho podniku. P edn Ba ovy závody byly totalitním systémem par excelence. lov k zde byl pouhou sou ástí stroje, je-
jichž nemilosrdnému tempu se musel p izp sobit. Základem všeho byl b žící pás a všudyp ítomná kontrola na jedincem. Všichni se shodují, že zde panovalo vražedné tempo, na ob d i na vykonání t lesné pot eby byl p esn vymezený velmi krátký as. Za každou chybu a opožd ní v práci byly finan ní tresty. Zam stnanci byli pod lákavou nabídkou pracovního postupu vyzýváni k donášení na sebe navzájem. Kdo se opozdil jen o minutu, již se do továrny nedostal a byl celý den bez práce, což bylo op t trestáno finan ními srážka-
18 Pro se zabývá n jakým cyklonovým obdobím? Bude zázrak, když p ežijeme p íští hurikán a on se stará o budoucnost, o které ani nevíme, zda v bec nastane? Jenže Fidel se samoz ejm o budoucnost stará. Ost ílený bojovník, který tisíckrát zvít zil a do tisíc dalších tažení se vrhá. Že t ch 2000 a n co školi ek napájených slune ními panely nebude mít problémy s elekt inou, protože je po dobu vich ice bezpe n uloží. Že musíme zdokonalit radary, kolik stojí to a ono, že musíme s cyklony po ítat v plánech naší bitvy idejí, atd. Shodila jsem své zoufalství a šla zajistit okna s další dávkou d v ry.
DISKUSE který není ochoten p ipustit, že by nebyl ú asten na událostech, jimiž národ žije jen proto, že p ed staletími vymyslel jakýsi Evropan t i velmoci, nebo proto, že sv t je plný necitelných prezident , kte í se obklopují papíry, hlasy a servilností. Castro rozdával jistotu V sobotu tedy Ivan putoval ostrovem Caimán Grande a jeho trasa nás vážn ohrožovala. Ale Fidel nás svým úsm vem a výrazovým bohatstvím pohledu dotla il k pocitu podmín né jistoty. Nevím, existuje-li ve sv t jiný prezident, který zmrazí své funkce, aby mohl stát po boku ob an , i jiná televize, která by p estala vysílat nesmyslné komer ní reklamy a zm nila program tak, aby z n j u inila prost edek posledního spojení mezi mezi lidmi tvá í v tvá p írodní katastrof . A Ivan se zatím blížil z jihu a svou skvostnou bílou spirálou ohrožoval naše k ehké pob eží. Kdyby prošel p es Kubu, z stala by po n m bezpochyby zni ená zem . V c, kterou jsem v bec nechápala, byly úvahy o obnov . Prý že jsou zásoby vody, potravin a paliva zabezpe ené, že jsou slepice chrán né, a že továrna na st ešní krytiny vyrobila krytinu...Pro vn jšího pozorovatele to m že vypadat jako naprosté šílenství. Ale na Kub a s Fidelem je takové šílenství tou nejrozumn jší v cí. S Fidelovým úsm vem vetknutým do nad je žijí všichni s vírou, že Ivan naše úsilí nezma í.
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE výb žku ostrova, který pocítí vichry hurikánu, to ano. Tém všechny cyklony p echázejí p es Pinar del Río, Pána hurikán , jak ho nazval Fidel. P íhodná anticyklona na severu se našt stí zachovala velmi state n a já myslím, že by si zasloužila, abychom ji n jak pojmenovali, co t eba Vladimíra... Do nejohrožen jší oblasti zem se zatím vydal druhý anticyklon, Fidel, aby osobn zkontroloval všechna bezpe nostní opatení stejn jako vždy v posledních 45 letech, kdy jsme m li to št stí žít s p i in ním jeho zkušeností a odvahy. Ivanovo oko se dob e rozhlédlo a usoudilo, že není vhodná chvíle stanout tvá í v tvá starému gladiátorovi Fidelu Castrovi, který se nezalekne jeho v trné a deš ové stopy, a že je zde zvláštní skupina lidí, kte í se stejn jako zohýbané lilie znova zvednou. Znovu se zvednout, to je pro Kubánce emeslo. emeslo, k jehož zvládnutí nás donutila nenávist a zpupnost. Vykládají nám o demokracii! No, nevím, ale pochybuji, že by existovala v tší demokracie než ta, kde prezident zem usedne, aby si s národem povídal z o í do o í prost ednictvím obrazovky a nebojí se, že ekne n jakou hloupost, nebojí se, že lidé uvidí jeho šediny a vrásky, nebo že mu vyklouzne mikrofon. Musel být s námi stejn jako ve všech t žkých chvílích. Ivan se požene ke Spojeným stát m, aby tam zb sile vypráv l, že ostrov Kuba je nedotknutelný. Protože je to ostrov sv ta.
Vždy s národem Fidel o Kub mluvil, jako by to byla m stská tvr . Jeho p íslove ná znalost ísel dosáhla v sobotu nep edstavitelných rozm r . Soudruzi z vlády a dr. Rubiera se cítili jako u permanentní zkoušky. Pozor na to kli kování sever, jihozápad, nelze se na to spolehnout. Nevím, kdo asi v t chto dnech podepisoval ú ední listiny, kdo schvaloval velvyslance nebo kdo se zabýval interními detaily mé zem . Fidel byl nalad n na stejnou strunu se svým národem. M la jsem pocit, že mi Fidel radí, abych cítila jistotu a p ipravila se na to, co se blíží. Vím, že mnozí si dokonce v dobré ví e myslí, že v tom nespo ívají úkoly p edsedy Státní rady a Rady ministr , že k tomu máme velmi efektivn fungující sbor civilní obrany Hurikán to vzdal a Meteorologický ústav. Jenže kolem Trvalá revoluce Fidela se na Kub odehrává pozoruV ned li se Ivan rozhodl, že na hodný zázrak souzn ní. Vše se nala- kubánskou p du nevstoupí, a vydá Prý že není permanentní revoludí na stejnou vlnovou délku: rádiové se Yucatánskou úžinou. V bezpro- ce! Kdo vid l Fidela hovo it o pláa televizní vlny, celý národ a Fidel, st ední blízkosti nejzápadn jšího nech na p ípravu pomocných u itel , nebo o po íta ových klubech, nebo o prom nách hurikánu, vid l autentickou trvalost nekone né revoluce. V pond lí, uklidn na pomalým šum ním lehkého dešt , propadla jsem melancholii p i pomyšlení, že Fidel nem že pomoci nést všechna nešt stí sv ta, a že jedinou alternativou, jak se dobrat št stí, je solidarita. A pak jsem se dozv d la, že venezuelský prezident Hugo Chávez daroval malé Grenad , zpustošené Ivanem, milion dolar . Vida, t eba je nový zp sob vlády nakažlivý a mému kontinentu za ne vládnout zodpov dnost, láska a pravda. Celia Hart
7
N KTERÉ ASPEKTY PRÁCE KSM MEZI MLÁDEŽÍ Práce s mládeží by m la pat it ke st žejním oblastem innosti každé mládežnické organizace, alespo takové, která má v úmyslu skute n pracovat s lidmi a pro lidi a ne jen získávat dotace a teplá míste ka, jako jsme tomu sv dkem u Mladých konzervativc nebo u Junior klubu k es anských demokrat , Liry ale z ásti rovn ž u Mladých socdemák . S v domím, že o této problematice existuje zda ilý, pom rn zevrubný dokument KSM p ijatý na p edposledním sjezdu, v novaný formám,metodám i obsahu práce nejen s levicovou mládeží, ale s ve ejností v bec, uvedu ve svém lánku jen n kolik myšlenek práv k problematice práce s mládeží. P i kampaních je t eba odlišit obsah a formu sd lovaného a za druhé nepodcenit ani jedno z nich. Nejprve k obsahu. Mládež sice p edstavuje ur itou sociální skupinu stojící mezi t ídami, ale netvo í v sou asnosti jeden kompaktní celek. V obecné rovin lze rozlišit dv základní skupiny: 1) modrá princátka, která na brigádách u známých vyd lávají 20 000 K a k osmnáctinám dostanou bavoráka. Jejich pot eby, zájmy a stanoviska se s v tšinou t žko kdy shodnou (snad s výjimkou fotbalové i hokejové euforie po Mistrovství Evropy nebo po Olympiád ), a 2)ohromnou masu ml ící, no n kdy i mluvící v tšiny. Mladí komunisté musejí své úsilí zam it práv na onu druhou skupinu mladých. Mládež jako celek (nebo alespo její v tší ást) obecn pálí vedle specifických problém také to, co b žného obyvatele R – stále rostoucí ceny, nízké mzdy, stále d rav jší sociální sí , nedostate ná bytová výstavba ( tedy alespo v p im ené cenové kategorii) aj. Navíc ovšem existují ješt speciální „ mládežnické “ problémy. Sem pat í otázka financování vzd lání. Proti n mu se staví nejen levicoví aktivisté, ale také apoliti tí mladí nebo dokonce lidé s pravicovou orientací. Senátem navrhované školné dává KSM obrovskou možnost ovlivnit masy mládeže, protože oficiální struktury – akademické spolky, senáty, rada rektor VŠ i organizáto i Týdne neklidu školné podpo ili, ale proti je, alespo podle statistik obsažených ve
studentských asopisech, p es 70% mladých student . Ne náhodou vylezli politikové ODS ( ti Obvykle demagogické strany) ze svých korupcí prohnilých a tudíž smrdutých brloh se školným v dob konce akademického roku. Když študáci uvidí, že komunisté nejsou démoni, že se snaží pomoci, za nou pochybovat o dalších dogmatech a tabu, které slýchávají. D ležité je ovšem nejen pravici p ehlasovat v parlament a bojovat proti školnému, ale taky to um t náležit zúro it, prodat. Specifickým problém mládeže je dále problém sehnání zam stnání, nebo v sou asnosti mají absolventi v d sledku chyb jící praxe problém sehnat práci nebrigádního typu i odpovídající jejich kvalifikaci. U st edoškolák by se hybným tématem mohl stát boj proti dvoufázové maturit , u u zajišt ní nástroj , pracovního od vu, boj proti zneužívání jejich práce a za spravedliv jší odm ování p i praxi, u mladých rodin dostatek cenov dostupných byt , ur itá státní dotace p i po ízení si dít te ( na což je nyní pot eba rozjezdová ástka 100 000 K nepo ítaje další pr b žné výdaje). Mnoho mladých se nemá kde odreagovat, pokud za zp sob odreagování nepovažujeme drogy, hospody nebo herny. V tší význam p ikládá mladší generace ekologickým témat m(nap . preference hromadné dopravy, alternativní energie, zájem o celoplanetární témata), boji proti diskriminaci a válce. Mnoho mladých se kriticky staví k velmocenské politice USA, N mecka, Izraele a dalších imperialistických center, i ke kapitalistické globalizaci, což ukazují také poslední statistické pr zkumy. Druhou v cí je forma p sobení na mládež. Mladí dávají p ednost moderním formám komunikace, proto je d ležité modernizovat grafickou podobu svých materiál , hudbu, režii p edvolebních shromážd ní, používat více masová média, hlavn internet, aspo dokud ho nezcenzurují, p icházet s neot elými nápady, diferencovat materiály – dost dob e p edstavitelné jsou rudý komiks, manga, kapela, po íta ové hry, plakáty typu Majakovského geniálních d l z ob anské války atd., dobré by bylo nabídnout veejnosti mladé politiky, ale ne p eva-
žujícím stylem, že se do pop edí rvou r zní kariéristé, kte í v žádné stran v bec nejsou nebo tam vstoupili kv li nár stu preferencí, ale názorov pat í n kam do Unie svobody nebo sociální demokracie. Šanci musejí dostat pouze ti lidé, kte í slovy i iny dokázali, že si ji zaslouží. Klí ová je aktivita organizace i jednotlivce na ve ejnost. Podstatné je nenechat dospívající d ti a mládež vlivu médii, pravicových rodi , u itel , kolektivu. Chodit za mládeží a mezi mládež, a to i na školy, do továren, na koncerty, do ochotnických divadel, na po íta ové turnaje, do sportovních oddíl , prost nebát se osobního kontaktu – zde jsou dobré akce pro d ti u r zných p íležitostí, pokud to jde nejlépe pod vlastní hlavi kou. Je nutné si ovšem uv domit fakt, že snaha oslovit všechny je utopická, k tomu není ani dost sil ani prost edk . Lze diferencovat ur ité skupiny mládeže ( Podotýkám, že jde o ur itou ideální klasifikaci, v reálu jsou tyto skupiny promíchány): a) D ti – ty se musejí oslovovat zájmovými akcemi pro d ti a mládež jako jsou letní tábory, sportovní hry, výlety, matche v pexesu i ostatní sout že (dra í doup ), zábava organizovaná na arod jnice, dárky na Mezinárodní den d tí, taktéž aktivitou soudruh v masových d tských organizacích. Tady asi nejvíc KSM pot ebuje materiální podporu strany. Dnes pro d ti a mládež mnoho akcí není a to, že komunisti, pop íp. mladí komunisti n co d lají je oddémonizuje a ukáže, že jsou jediní ochotni a schopni n co pro lidi d lat. b) Apolitická zlatá mládež – má v tšinu názor od rodi , u itel nebo z televize a jejím cílem je v prvé ad užívat si života (pa í, bere drogy atd.). V tšinou jde o 15 – 19leté, kte í jsou živeni rodi i a sociální problémy v tšinou nevidí. Tady je p sobení nejleh í p es kamarádství, spole ná témata aj. Jakmile p íslušník tohoto typu mládeže p íjme komunistu jako lov ka, za ne ho „brát“, dovede pak p ejímat i levicové hodnoty, protože p edtím v podstat žádné nem l. Zde lze využít i vzpoury, kterou n které typy v pubert procházejí, jejich negativismus – proti rodi m,
8
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
establishmentu aj. doplnit o pozitivní aspekt: pro komunismus. Jinak se po vzpou e jedinec vrátí do vyjetých kolejí apolitismu nebo dokonce pravicového aktivismu – to je problém anarchist a trockist , kte í schopnost dodat onen pozitivní aspekt nemají a vzhledem k známým skute nostem ani mít nemohou. Výše zmín né ádky jsou v novány spíš individuální práci, kolektivn je lze oslovit n kterými peti ními akcemi a hlavn zájmovkami – pa by, disko aj. v tšinou bez hlavi ky nebo i s hlavi kou. Nutno íci, že ze zlaté mládeže v tšinou v d í politi tí aktivisté nevzniknou. c) Kariéristé – asto pocházejí z vyšších t íd, jde jim o kariéru a peníze, zde záleží spíš ist na nich, zda se zm ní, obecn lze p ístup k nim ozna it symbolickým axiomem:„lopatou do hlavy“ d) Ml ící v tšina – název není zcela p esný, nap íklad ve velkom stech jsou n kdy i po etn jší ad b), ale termín v podstat vystihuje charakter této skupiny. Jde jednak o tzv. usedlou mládež – ást d lník nebo venkovskou mládež, kte í vyznávají tradi n jší hodnoty (práce, rodina, myslivost ad.) dále o tzv. specialisty – ti se v nují svému (programování, technika, sport, studium, jazyky, ale i práci v sociálních organizacích, kde pomáhají pot ebným) o jiné se moc nezajímají. Na druhou stranu tolik nepodléhají propagand režimu. Složité je se k nim propracovat, protože jsou obtížn ji oslovitelní. Asi nejúsp šn jší je osobní kontakt, ale jsou schopni i p ijít na shromážd ní a p edevším v klidu si vyslechnout názory druhých, o kterých p emýšlejí. Celko-
v by klidn mohli být na levici, kdyby za nimi n kdo šel, kdyby slyšeli rozumnou alternativu stávajícího marasmu. Pat í mezi potenciální stoupence komunist . asto p ijímají i sociální aspekt minulého režimu, KS M naopak vidí jako podobnou ostatním stranám. Slyší na individuální práci i na kampan . e) Sociáln problematická mládež – jde o tu ást mladých lidí, kte í pat i mezi sociáln nejpot ebn jší, ale paradoxn se s nimi prakticky v bec nepracuje. Jde jednak o r zné závislé (alkoholiky, fe áky, gamblery), nezam stnané v sociáln nejslabším prost edí, fyzicky a mentáln postižené, velké procento mladé romské populace, sqattery). Lze sem ale n kdy zaadit i svobodné mladé matky bez zaopat ení, pouli ní d ti, mládež s níž se rozešli p íbuzní i pracující z finan n nejpodhodnocen jších profesí. Pokud neupadli do letargie je možné je aktivizovat. P ístup k nim bývá leh í než ke skupin d), n kdy i leh í než b). D ležitá je nejen jejich aktivizace, ale i pomoc jim. Zde se setkáváme s pocity zbyte nosti, vy azení z tzv. úsp šné spole nosti (mnohdy jsou takové pocity um le vytvá ené práv pod vlivem kapitalistického systému). f) Aktivisté - jsou mladí nejen organizovaní v hnutích, stranách, sdruženích, ale všichni, kte í p emýšlejí a zajímají se o politiku i o podobná témata (v etn tzv. intelektuál ). Jejich oslovení je nejjednodušší, ovšem n kdy již mají vytvo ený pok ivený názor, kterého se nezbaví (viz FSA). D ležité ale je i u nich dodání jim argument , informací, pravidelná práce, poskytování jasných, zásado-
vých, alternativních stanovisek. KSM má nejv tší šance u skupin d), e), f), ale možnosti jsou i u skupin a),b). U c) p eváží spíše ešení „lopatou do hlavy“. Metod práce m že být celá ada – od nenásilného individuálního vlivu, p es kampan , p sobení tiskem, zájmovou innost, až po akce. Nejsiln jší zbraní jsou podle mého názoru informace a solidarita. Odlišnosti p ístupu, dokonce drobné nuance vyžadují, jak jednotlivé sociální množiny uvnit skupiny d tí a mládeže, tak i jednotlivci. D ležité je mít systém, jasno v obsahu a tento obsah podávat odpovídající formou. Být v tom, co d lá komunisty, zásadovými, p estat s pohodlnictvím a sobectvím, ale otev en se bavit i s lidmi s jinými názory, p esv d ovat je. Je t eba odložit veškerý byrokratismus, pohodlnictví a oportunismus. Pro ty p i práci s mládeží není místo. Domnívám se, že celorepubliková zásadová, avantgardní, komunistická organizace mládeže - KSM, opírající se o budoucí Pokrokovou frontu mládeže je jedinou cestou, jak vytvo it z beztvaré rozt íšt né masy mladých lidí t leso, které se stane pokrokovým motorem v eské republice, p estane být skupinou, kterou se dnešní režim ohání. Je t eba se ješt více zaktivizovat, jít srdcem za správnou v cí. Zastávat a prosazovat sociáln spravedlivé myšlenky není dnes v bec jednoduché, ale komsomolskou cestou je pravda a i p es p ekážky k ní svou inností KSM sm uje. JKA
Sv tová federace demokratické mládeže v Praze Venezuelský Caracas bude v srpnu p íštího roku hostit delegáty XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva. Na aktivní ú ast se p ipravuje i Komunistický svaz mládeže, který vyzývá zájemce, aby se zapojili do innosti vznikajícího eského p ípravného výboru. D ležitou roli Komunistického svazu mládeže p i p íprav festivalu v evropském kontextu i ocen ní jeho sou asných aktivit podtrhuje i prosincové zasedání Sv tové federace demokratické mládeže a Evropského p ípravného vý-
boru pro XVI. Sv tový festival mládeže a studenststva, které se uskute ní práv v Praze. Zájemci o ú ast na XVI. Sv tovém festivalu mládeže a studentstva, hlaste se prosím na
[email protected] nebo na telefonu 602151711. Zden k Štefek Více info: www.ksm.cz www.wfdy.org www.venezuela2005.info
HISTORIE
17
NA FIDELA IVAN NEMÁ (Jak Kuba prožívala nedávný útok hurikánu) T i dny úzkosti. Celá zem na nohou...v tšinou bez modlení. Neporazitelný Ivan rozcupoval k ehké karibské ostrovy. Ty, na n ž si nikdo ani nevzpomene, pokud se o nich na an ané západní zpravodajství nezmíní v souvislosti s n jakou p írodní pohromou. Ivan nesl p ídech špinavých historek z carského Ruska a ješt špetky ehosi navíc. Vichr o rychlosti 250 km/h, dokonalá a vyvážená struktura, ze které se našim expert m ježily vlasy na hlav . Ivan se narodil ve východním Karibiku, ot el se o Venezuelu, Grenadu, Jamajku a každý kousek pevné zem , který mu ležel v cest . Kubánský ostrov se se svou štíhlou a uvoln nou siluetou sv dn protahuje Karibikem. Kdo chce vstoupit do Mexického zálivu, nem že na n j nenarazit. Ze zem pisného úhlu pohledu je Kuba královnou Karibiku...asi jako ve vypráv ní o Salgari, jež nám v mládí vhán lo slzy do o í. Bestie se ke Kub p ibližovala v pátek z prohnuté strany jako k dobrému jezdci na h bet . Naši v dci se mohou pochlubit udivujícími schopnostmi. Musejí um t sestavit modely a p esv d it stále informovan jší ve ejnost. V mé tvrti panoval všeobecný ruch, pršely návrhy koho kam p est hovat, rady co va it, aby nevadil výpadek elekt iny, plynu a vody. Pro ezávaly se stromy, zabed ovala okna a dr. Rubiera byl v t ch dnech hotový Robert Redford. Neexistovala meteorologická p edpov , kterou by neznal naprosto každý. Telefonáty,
zprávi ky, šeptanda cestou do obchodu. V sobotu p ipomínala Havana mraveništ . Sousedé u ezávali v tve tr ící proti okn m, p enášeli domácí elektrospot ebi e na bezpe ná místa. Šest odpoledne a prezident hodil na t i noci za hlavu všechny oficiální povinnosti, aby spolu s lidmi prožíval zv sti o Ivanovi. Cítili jsme, že je Fidel s námi. Takový on je: umí dodat pocit, že je s lidmi, když nad je slábnou. Hlas, který suší slzy Mého malého synka p edpov di dr. Rubiery moc nezajímaly. Už v polospánku mi hláskem, p i kterém and l m rostou k ídla, mumlal: Mami, a p ijde ten Ivan? A když p ijde, m žu z stat doma a nejít do školy? Nahromad ná nervozita mi hnala slzy do o í nad takovou nevinností tvá í v tvá monstru blížícímu se ke dve ím domu. Ne, brou ku. Uvidíš, že vše dopadne dob e. Rozhlížela jsem se
po svém dom plném skel, po kuchyni, kde mu ráno neoh eju mléko, protože nebude plyn. P emáhalo m zoufalství a m la jsem chu plakat. A tehdy jsem zaslechla v televizi hlas...ten, který osuší slzy a otevírá srdce. Fidel, oble ený do zeleného, se v klidu zajímal o všechny podrobnosti kolem Ivana: co vítr, co radius srážkové oblasti, jakým sm rem postupuje, zda je radar v San Juanu dosta ující a zda není zapot ebí dalších prost edk k získávání podrobností o cyklonech, které by mohl náš ostrov, ohrožovaný p írodními fenomény, využít... Dal na srozum nou, že už bylo dost zapomn ní, k n muž nás odsuzuje lidská povaha. Dr. Rubiera mu odpovídal trp liv a s klidem. Fidel cht l v d t vše. Po šest hodin nás provázel cestou k bezpe í. Jako by Fidel byl mužským v mé domácnosti, který mi pomáhá zabed ovat okna. íkala jsem si:
USA dosáhly rekordu v po tu v z O po tu v z v USA se p íliš mnoho nemluví, on taky sou asný po et severoamerických v z vyvolává pro kapitalismus nep íliš lichotivé hodnocení. A když se k tomu p idá složení v z , docházíme k jasné kriminalizaci chudých a „barevných“. Jaká jsou tedy oficiální aktuální ísla? Podle studie ministerstva spravedlnosti USA je ve Spojených státech uv zn no, v podmínce i podmíne n propušt no tém sedm milion
lidí. To je 3, 2 procenta populace žijící ve Spojených státech. Tento po et je o 131 tisíc vyšší než v roce 2002. V roce 2003 bylo podmíne n odsouzeno i propušt no z v zení celkem 4, 8 milionu lidí, což je o 73 tisíc více než rok p edtím. Jen státy Kalifornie a Texas se na tomto ísle podílejí dohromady jedním milionem. Tém polovina z t ch, kte í byli soudem odsouzeni k podmíne n odloženému výkonu trestu odn tí
svobody, se dostala do k ížku se zákonem kv li t žkému zlo inu, p iemž 25 procent bylo dosouzeno kv li drogám. Nejvyšší po et podmíne n odsouzených vzhledem k celkové populaci má stát Washington, nejnižší New Hampshire. Ze 2, 2 milionu lidí, kte í byli loni odsouzeni k podmíne nému trestu odn tí svobody, splnili t i z p ti podmínky, jimiž jim zákon dával šanci vyhnout se v zení. 16 procent však ve v zení skon ilo kv li spáchání nového trestného inu, 4 procenta se stala uprchlíky. Po et podmíne n propušt ných v z vzrostl od roku 2002 do roku 2003 o 3, 1 procenta, na více než 774 500 lidí. Okolo 96 procent z nich bylo odsouzeno za skutky, které americké právo shledává t žkými zlo iny. Ze 470 500 v z , kte í byli v roce 2003 podmíne n propušt ni, se zp t do v zení vrátilo 38 procent lidí kv li spáchání nového trestného inu i kv li porušení podmínek, zatímco 9 procent lidí se dohledu vyhýbá a jsou na út ku. Podle www.part.cz
Nezam stnanost je neodstranitelným dít tem kapitalismu a zákonitým, pr vodním jevem vyko is ovatelské spole nosti založené na námezdné práci. Vedle tíživých sociálních dopad , které dnes a denn poci ují statisíce lidí v R, má nezam stnanost také nepominutelný vliv na psychiku lov ka. Nezam stnaný je pod silným psychickým tlakem – má dojem, že jeho vzd lání i schopnosti jsou k ni emu a že ho nikdo nepot ebuje, že jako lidská bytost zklamal. S tím také souvisí pocity, že si ho nikdo neváží a neuznává. Všechny tyto okolnosti sm ující k úzkostným stav m a depresím p itom vyvolává kapitalistický ekonomický systém ve spojení s buržoazní morálkou. Jenže opak je pravdou. Každý nezam stnaný je vlastn nenalezený poklad se spoustou znalostí, schopností, dovedností i zkušeností. Musíme nezam stnaným pomoci si uv domit, že chyba není v nich, ale v kapitalistickém režimu, který je na vyko is ování a nezam stnanosti založen. Nemožnost sehnat práci není zpravidla zp sobena neschopností lov ka bez práce – vždy práci nemá více jak p l milionu obyvatel R – ale zájmem buržoazie využít vysoké nezam stnanosti k maximalizaci svých zisk a k útok m na práva pracujících. Ti, kte í práci mají, si nesmí nechat „vymýt mozek“ mediální propagandou, která úto í na nezam stnané, d chodce a v bec všechny sociáln slabé, s cílem je v o ích ostatních znehodnotit. Drtivá v tšina nezam stnaných práci shání a tráví sv j as obíháním r zných nabídek a
firem celé dny. N kolik neúsp šných pokus o nalezení pracovního místa m že p itom být demotivující a pro psychiku stejn , mnohdy i více škodlivé než samotná ztráta zam stnání. Jestliže se nezam stnaný dojde registrovat na ú ad práce, získá sice jakýs takýs p ehled o pracovních místech, ale tím to mnohdy hasne. Nic víc, nic mí . Ú ad práce se pak stará ani ne tak o to, aby nezam stnanému nalezl práci, jako spíše o to, zda tzv. „nezneužívá“ sociální dávky a státní p ísp vky aj. asto p itom není chyba v ú ednicích na „pracáku“. Chyba je v podstat kapitalistického státu, který se na jedné stran dobrovoln zbavuje svého majetku a tím i míst ve prosp ch soukromých vlastník , a na druhé stran je neschopen i neochoten pomáhat lidem bez práce, ešit nezam stnanost, vytvá et nová pracovní místa. Podporu dostává registrovaný nezam stnaný vypo tenou podle mzdy z p edchozího zam stnání a to jen p l roku. Pak je odkázán sám na sebe, p ípadn na dávky životního minima (ovšem aby na n m l nárok, nesmí mít televizi, pra ku ad. v ci základního vybavení domácnosti). ím déle je lov k bez zam stnání, tím více ho as od asu p epadají pochybnosti o jeho znalostech a schopnostech. Jakmile je tedy kapitalismem donucen ekat na pracovní p íležitost, p ikrádá se nep íjemný pocit bezmoci. A bezmoc ni í nejen náladu, ale zejména iniciativu a psychickou stabilitu. N kte í nezam stnaní se vlivem toho dostávají do stavu, kdy pot ebují pomoc psychologa. Vzhledem k nedostatku financí si
e
NEZAM STNANOST – ZDROJ DEPRESÍ
pr ác
9)Strana komunistické obnovy (RC) – vytvo ení EL využila p edevším jako sou ást své p edvolební kampan . Oproti p edchozím politickým subjekt m ji lze ješt považovat za komunistickou. Je však sužována frak ními boji mezi pravicí, trockistickým pravicovým centrem a levicí. V 58 milionové Itálii má asi 100 000 len a kolem 6% hlas . Vstup Strany komunistické obnovy do ESL podpo ilo asi jen 51% funkcioná . V dob ímského sjezdu demonstrovali masov italští komunisti tí odp rci EL p ed jednací budovou. Strana italských komunist do EL nevstoupila, protože se jí tato um lá, nezdravá konstrukce zdá málo socialistická a moc pro kapitalistickou EU.
10)Strana socialistické aliance shromážd ní získala 1% hlas a 2 Rumunska – jedna z n kolika post- mandáty. PHKM socialistických a levicových stran, Pozn. autora: Dvouap tá internaciokteré v Rumunsku existují. nála nebo též Víde ská internacioná11)Synaspismos (S) esky la – oficiálním názvem Mezinárodní Koalice levice a pokroku, ecký sociál- pracovní spole enství socialistických n demokratický subjekt, který vznikl stran – mezinárodní organizace odchodem n kolika pravicových soc.demokratických stran, které vyfunkcioná z KS ecka poté, co se stoupily z Mezinárodního sdružení jim nepoda ilo využít roku 1989 a socialistických stran (2. internacionáud lat ve stran antikomunistický la neboli soc. dem. internacionála), p evrat. Na rozdíl od mohutné lidové ale odmítly vstoupit do Komunistické podpory KS ecka nemá Synaspis- internacionály. Dvouap tá internaciomos mezi ob any podporu. Orientuje nála byla založena na sjezdu v r. se na ist parlamentní innost, bez 1921 ve Vídni. Hlavními p edstaviteli práce s lidmi a pro lidi. P esto byli reformisti tí v dci antikomunisté v posledních parlamentních volbách K. Kautský, F. Adler a O. Bauer. Tyzískala jen 3% hlas . Ve volbách do pické pro n byly levé fráze a praviEP získala 1 poslance (KS ecka 3). cové skutky. Zvláš hanebnou úlohu sehráli p i krvavém potla ování pováMá 5 – 15 000 len . le ného revolu ního hnutí. V r. 1923 12)Švýcarská strana práce se Dvouap tá internacionála na kon(PA) – komunistická strana Švýcar- gresu v Hamburku slou ila s 2. interské konfederace. Bohužel není p íliš nacionálou a vytvo ili spole n Socivýznamnou politickou silou. alistickou d lnickou internacionálu – V posledních volbách do Spolkového dnes Socialistická internacionála.
9
ad
s N meckou komunistickou stranou a Komunistickou stranou N mecka, ale vytvá í je s trockisty a centristickými intelektuály. PDS má p ibližn 80 000 len , poslední volby do Bundestagu získala 4,5%. P i volbách do EP však p ekonala 5% hranici.
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Ú
ZE ZAHRANI Í
16
ho však nemohou dovolit, protože na rozdíl od psychiatrické pé e není psychologická poradna zcela hrazena z ve ejného zdravotního pojišt ní a nezam stnaní na doplatky prost nemají. Vynalézavost je p i hledání práce klí ová. Jde hlavn o to, nepoko ovat se a nežebrat. Ostýchavost a pokora nevzbuzuje u zam stnavatel , resp. na personálním odd lení d v ru. Proto je namíst klidné, slušné a sebejisté vystupování, by by vás stálo zna né úsilí. Za zmínku stojí fakt, že „sociáln demokratický“ ministr práce a soc. v cí Z. Škromach chce snížit ástku životního minima na p ibližn 2900K m sí n a zavést ješt tzv. existen ní minimum ve výši cca 2060 K m sí n . Sám pak dostává z pen z, vysávaných ve svém d sledku i z t chto lidí, n jakých 80 000K . Co kdyby si aspo na rok sám vyzkoušel, jak se žije chudým dnes, než se pustí do dalších asociálních škrt ?! Petr Skála
Láze ství pod knutou EU Odborníci na láze ství se obávají, že díky lenství eské republiky v EU p estane být možná již od p íštího roku láze ská pé e financována z ve ejného zdravotního pojišt ní. Takový názor vyslovil na konferenci o láze ství, která se uskute nila ve Františkových lázních, nap íklad p edseda Svazu lé ebných míst Ji í Houdek. D vodem je skute nost, že v pojetí Evropské unie jsou lázn chápány nikoliv jako lé ebná a rehabilita ní, ale jako relaxa ní za ízení. Jsou to v tšinou soukromá sanatoria, ve kterých je pobyt zcela hrazen uži-
vateli bez ohledu na chorobu. Není se proto, co divit, že n me tí i jiní ob ané houfn využívají mnohem levn jší a nutno íci kvalitou nijak nezaostávající eská za ízení tohoto druhu. Problém je v lánku 152 Smlouvy o ES, jenž stanoví povinnost lenských stát koordinovat své politiky a programy v oblasti zdraví. Komise a Rada EU za tím ú elem p ijímají dopl ující opat ení. V souvislosti s trendem vytvá ení unie jako superstrátu s vlastní ústavou, policií, armádou a dalšími ozbrojenými složkami (nejnov ji vzniklo
evropské etnictvo se sídlem v ím ), jednotnou zahrani ní politikou, bezpe nostní politikou (Schengen) i systémem centrálních bank se p ipravuje zatím na úrovni sekundární normotvorby EU právní úprava pojetí láze ství jako oddechových za ízení. Koordinace má být nahrazena harmonizací. Lze si t žko p edstavit, že by b žní smrtelníci mohli pak služeb láze ství využívat tak, jako nyní. VNe
Z DOMOVA
10
ZE ZAHRANI Í
EVROPSKÁ UNIE A ASOCIÁLNÍ POLITIKA ESKÉ REPUBLIKY Evropská komise zhodnotila nyní probíhající reformy odbourávání sociálních jistot a pokra ování liberalizace ekonomik (resp. i ve ejného sektoru: zdravotnictví, školství atd.) lenských stát EU. Zvlášt se p itom zam ila na nov p istoupivší postsocialistické zem . Pr b h eské reformy ve ejných financí zhodnotila Komise kladn . Považuje ji ovšem pouze za první krok nezbytný ke konsolidaci a stabilizaci eského hospodá ství. P edstavy EU ohledn reforem jsou mnohem blíže plán m ODS nebo Unie svobody - DEU. Komise se domnívá, že nyn jší koali ní vláda nejde dostate n daleko, není dostate n razantní. EK žádá po R mimo jiné zásadní snížení rozpo tového schodku. iní to p edevším z d vodu snahy o p edpokládané budoucí zavedení eura v nových lenských státech unie. Jednou z hlavních podmínek pro p ijetí eura jako státní m ny je totiž stanovená hranice maximálního schodku státního rozpo tu ve výši 3% HDP. Jen k dosažení této hranice budou podle ministra financí Sobotky pot eba další škrty výdaj státního rozpo tu v hodnot nejmén 50 miliard K . Škrty budou ale spíše vyšší, protože
statistika EU p i vym ování schodku používá metodiku založenou na zahrnování i dalších údaj , které ministerstvo zatím neakcentuje. Škrty se dotknou tém výhradn sociálních výdaj , protože jiné požadavky Evropské komise – konkrétn ty na „zpr hledn ní a zjednodušení“ podnikatelského prost edí a da ového systému povedou naopak k dalšímu snižování zdan ní velkokapitálu (tj. právnických osob), k poskytování dalších investi ních pobídek a úlev kapitalist m prý za ú elem umožn ni vytvá ení nových pracovních míst a rozb hnutí národního hospodá ství. Tyto úlevy a snižování výb ru pen z od bohatých povedou logicky k poklesu p íjm státního rozpo tu. Ten má být záplatován privatizací ( eský Telecom, možná EZ), možná n jakou tou emisí státních dluhopis a zcela jist pokra ujícím snižováním výdaj do sociální oblasti. Evropská komise nejlépe ze všech postsocialistických zemí zhodnotila reformy slovenské. Poslední zjišt ní Eurostatu (statistická agentura Evropské unie), které ukázalo , že nejv tší riziko chudoby hrozí z nových lenských stát EU práv na Sloven-
sku, kde díky dzurindovským reformám žije pod hranicí chudoby 21% obyvatel (v R se tentýž problém podle t chto oficiálních údaj unie týká „jen“ 8% ob an ), Komise bu nezná nebo spíš jí nevadí. Evropská unie je totiž imperialistický útvar a v n m je za fungující ekonomiku považována ta, jež umož uje kapitalist m nejvyšší možnou míru maximalizace zisk . Proto je eurobyrokrat m, i jejich pán m jedno, že se tak d je na úkor stále zbída ovan jší v tšiny lidí. A co na to Sociální charta EU a stohy všemožných sm rnic, doporu ení a deklarací o sociálních v cech? Z stávají tím, ím je právo v kapitalistickém spole enském systému obecn – pouhým cárem papíru. JKA
ORION PO P LSTOLETÍ KON Í Vzpomínám si na dobu svého d tství. I když jsem tenkrát moc nemlsal, jednou cukrovinkou m máma p ece vždycky pot šila. Šlo o mlé nou okoládu zna ky Orion. Orionka to byla zna ka osv d ené eskoslovenské kvality, zna ka exportovaná a uznávaná v mnoha zemích sv ta. Dob e si pamatuji, jak se všem spolužák m rozzá ily o i, když jsme se od t ídní, už paní, u itelky dozv d li, že p jdeme na exkurzi se školou práv do Mekky sladkostí – do mod anského závodu Orion. A net šili jsme se nadarmo. Od temné zm ny uplynuly v té dob jen dva roky a tak si zam stnanci ješt zachovali lidskou p ív tivost a pod lili vyjevené a rozjásané caparty trochou té okolády, jak tomu bývalo v dob minulé zvykem. Pak se ale mnohé zm nilo. Do Orionky p išel „strategický partner“ firma Nestlé a za al zavírat jeden provoz za druhým. P esto z stal závod, vedle podobn
ch adnoucího mod anského cukrovaru, jednou z klí ových firem v celé m stské ásti. Slušná prosperita nezabránila dalšímu omezování provozu a propoušt ní. Pro nás místní se stala Orinoka n ím víc než jen okoládovnou, n ím víc než jednou z mnoha firem, které nakonec budou z d vod konkuren ního boje neukojitelné touhy soukromých majitel po maximalizaci zisku uzav eny. Stala se symbolem. Možná proto n kolik výrostk p estalo sk ípat zuby a za alo jednat. Možná proto se as od asu za aly na nárožích a zastávkách op vovat bou livé revolu ní letáky. Možná proto jeden mladík, v sou asné dob aktivní len Komunistického svazu mládeže, agitoval p ímo na závod , aby si pak dop ál dobrodružnou honi ku s ostrahou po podnikovém parkovišti. Nebylo to donkichotství, ale naopak probuzení ze sice sladkého, ale nev domého snu, které nás k tomu vedlo.
Kdeže ty lo ské sn hy jsou. Na to všechno jsem si vzpomn l potom, co jsem se dozv d l, že Nestlé sv j závod v pražských Mod anech s kone nou platností uzav e. D vodem se podle pana generálního Bruna Le Ciclého stal projekt Nestlé v rámci Evropské unie založený na zpracování kakaa spole nosti Cargill na který není vzhledem ke svému, propoušt ním po r. 1989 zavin ném, zeštíhlení Orion využitelný. Pan editel má možná divukrásn exoticky zn jící jméno, ale jeho argumenty jsou trochu zvláštního rázu. Nestlé miniaturizuje závod na výrobní linky dohromady o 70 lidech! Nestlé opustí v Orionu zam ení na zna kové potraviny a orientuje se na jednoduché zpracování zem d lských surovin, aby po n kolika letech závod uzav ela! Kon í jedna éra, kon í jeden sen,
podpora „evropského pov domí“ vztahuje jen na EU a ne Evropu jako takovou, což odporuje principu internacionalismu. Vstup stran do EL také sou asn znamená út k politiky t chto stran od organizování každodenního hnutí za sociální požadavky vyko is ované v tšiny, od odmítání armády EU k lukrativním míste k m a k pouhé frázovité formulaci proti jakémusi neur itému militarismu. Fráze stran v EL vyznívají a musejí vyznívat jako fraška v okamžiku, kdy sou asn chlebodárci EL posilují militarizaci EU a dávají jasn najevo imperialistické choutky formované evropské armády. P esto jim, v etn nadnárodního i národního kapitálu v EU vyjad uje EL svou podporu. Další nezmi ovaným faktem, je otázka d vodu snahy vytvo it EL ješt p ed volbami do Evropského parlamentu (EP). D vodem byl zejména ohled na rozší ení EU na východ a snaha vylou it možnost siln jší spolupráce stran marxistické orientace. Zatímco o zastoupení KS M v EP nikdo nepochyboval, zakládající strany Evropské levicové strany n mecká PDS, KS Francie, Synaspismos v ecku, Strana socialistické aliance z Rumunska nebo Ma arská d lnická strana, ani SDS v R své poslance p es sv j velký zájem v EP nemají nebo jejich volební výsledky byly mizivé. EL navíc dop edu po ítá s konflikty s levicovými stranami v stávající frakci Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice v EP - nejde jim tedy o skute nou spolupráci, jíž se stále ohán jí. Diskuze v EL také ve v tšin stran vstupujících do EL i stojících mimo vynesla na sv tlo sv ta a zesílila existující rozpory mezi zásadovými komunisty a komunisty formálními. P estože se ve vedení komunistických stran, zejm. v Itálii a Rakousku, vyslovila pro EL jen t sná v tšina funkcioná a lenská základna byla v tšinov proti, nebere se na kritiku a výhrady ve stranách v EL žádný ohled. Viditelné nedemokratické praktiky p edvedli organizáto i ustavující sjezdu EL, a to nejen proti KS M. Kde je ona proklamovaná otev enost názor m a proud m? Ta v EL platí jen pro nekomunisty a pravicové spektrum. Jde o to vyhnat z existujících komunistických stran jejich už tak dost oslabené komunistické myšlenky. Levici v EU má být vybudováním EL, jakési novodobé
15
dvouap lté internacionály, vytržen marx-leninský „jedový zub“. Výrazem toho je už samotný název strany, který zahazuje komunismus a nahrazuje jej jakousi levicovostí. Situace v mnohém p ipomíná rozpory v sociální demokracii kolem roku 1914. Politický turismus stranických funkcioná kompatibilní s EU bude brzy vid t stále z eteln ji a z eteln ji. Jistá je pro m skute nost, že k úsp šnému boji proti kapitálu nezbytné sjednocování marx-leninských revolu ních sil (nejen na evropské, ale na sv tové úrovni) musí a bude vypadat zcela jinak než Evropská levicová strana. lenské subjekty Strany Evropské levice:
kadárovské Ma arské socialistické d lnické strany na v tšinovou (a dnes v Ma arsku vládnoucí) Ma arskou socialistickou stranu a MDS. Proto také dostala ást majetku MSDS, charakterizuje se jako evropská socialistická strana, má n kolik tisíc len , volební výsledky do 3%.
2)Francouzská komunistická strana (PCF) – strana s dlouhou tradicí, která se postupn vzdala svého komunistického charakteru, d sledkem je 3 – 4 násobný pokles lenstva na nyn jších 100 – 200 000, rozchod s odbory CGT, ztráta masové podpory pracujících - pokles volebních preferencí na 5%, ú ast ve vlád p i bombardování Jugoslávie apod.
7)Strana demokratického socialismu R (SDS) – reformistická politická „strana“ nalevo od st edu, vznikla slou ením me lovské Strany demokratické levice a Levého bloku, stran které povstaly po neúsp šném pokusu Ji ího Svobody, Me la, Ortmana a spol. o likvidaci KS M a její transformaci do postkomunistické sociáln demokratické strany. P edcházejícím p edsedou byl Vasil Mohorita, Hude ek, nyní Milan Neubert. Má cca 500 len . Dosahuje pravideln nejhorších volebních výsledk ze všech kandidujících subjekt – obvykle do 0,5%. V R hraje klí ovou roli p i propagand a vytvá ení EL, protože ideov jde o shodná uskupení.
5)Sjednocená levice Špan lska (IU E) – koalice KS Špan lska, špan lské strany zelených a n kolika menších subjekt p edevším trockistického zabarvení, nyní se v d sledku sociáln demokratického sm ování potýká s mohutným poklesem podpory, v posledních parlamentních i evropských volbách ztratila 2/3 hlas (získala jen 5,5%), staví se nap . proti národn osvobozenec1)Estonská sociáln demokra- kému boji utla ovaných menšin ve tická d lnická strana – miniaturní Špan lsku (Baskové atd.). politické uskupení sociáln demokra6)Sjednocená alternativní levitické orientace se zhruba 500 leny, na estonské politické scén je bez ce Katalánska – katalánská regiovýznamu. nální obdoba IU
3)Komunistická strana Rakouska (KJÖ) – kolem 20 000 len , celostátní volební výsledky maximáln 1%, lépe dopadá v t ch oblastech, kde p sobí odp rci sou asného sm ování KSR (Štýrsko). Vstup do EL podpo ilo pouze 54% vyšších funkcioná proti v li v tšiny lenské základny. 3)Komunistická obnova San Marina (RC SM) – odšt pek z v tšinové Sanmarinské komunistické strany,jedné ze stran do r. 1989 pravideln vládnoucích ve státe ku, která se p etransformovala na Stranu pokrokových demokrat , KO SM má n kolik set len , volební výsledky do 1%, do EL vstoupila pod jasným vlivem sousední italské Strany komunistické obnovy. 4)Ma arská d lnická strana (Munkaspárt) – vznikla rozd lením
8)Strana demokratického socialismu SRN (PDS) – n mecká politická strana, která vznikla transformací dederonské SED, hlásí se k demokratickému socialismu. Volební zisky má p edevším díky východnímu N mecku a nástupnictví po SED. Na sjezdu EL Biski hovo il jako o klí ové v ci o pot eb v tších veejných investic. Její p edstavitelé vystupují jako levicoví sociální demokraté, ale na sjezdech pravideln vyzývají komunisty v PDS (Komunistická platforma, Marxistické fórum ad.), aby stranu opustili. PDS odmítá spole né kandidátky
14 sem i osobním odmítnutím, za ínají mít lidé pocit, že jsou zcela zbyte ní. Objevují se deprese, poruchy spánku a úzkosti. Velmi asto následují i fyzické problémy. R zná stanovení hranice pro možnost p ijetí do práce jsou, jak íká Jan Cimický, diskriminující. Je to hazard nejen s mozky obecn . Jestliže nevyužijeme t ch, kte í už ur ité zkušenosti mají, bude tady hrát roli jen ekonomický aspekt, protože tomu mladému nemusím tolik zaplatit, jako n komu kdo má praxi, ale tato situace se nutn n kdy v budoucnosti projeví. Na druhé stran Cimický íká, že by nem la existovat gerontokracie, kdy by naopak bylo stá í zárukou vyššího pracovního postavení. Platit by m lo - vše s mírou. Rozhodn však podle psychiatr není lov k mezi ty icítkou a padesátkou starý. Shodují se na tom i právníci a sociologové. Evropský kamion bojuje proti diskriminaci Hlavn na diskriminaci v práci, ale nejen v ní, má svou nyn jší jízdou po Evrop upozornit kamion v barvách EU. Modrožlutý nákladní
ZE ZAHRANI Í v z, který projíždí deseti lenskými státy, zastavil minulý týden v Praze. Zájemci zhlédli dokumentární filmy, vystoupení skupiny Triny s romskými písn mi, africkou dílnu a mohli se dozv d t o antidiskrimina ních zákonech v EU. Jízda kamionu je sou ástí evropské kampan nazvané Pro rozmanitost. Proti diskriminaci . V z vyrazil 1. zá í z Bruselu do Polska, Ma arska, odtud pojede do Bratislavy a Žiliny. Z Prahy zamí í do Ostravy, kde na návšt vníky eká stejný program jako v hlavním m st . Z R pojede ješt do Krakova a Varšavy. Koncem zá í zastaví v lotyšské Rize. Dánsko kamion navštíví za átkem íjna. V polovin m síce se p esune do Británie a Irska, odtud do Francie. Trasa skon í v listopadu v Itálii. eská republika m la protidiskrimina ní sm rnice EU za lenit do své legislativy ke vstupu do Unie, tedy do 1. kv tna. P ijetí antidiskrimina ního zákona zpomalil pád vlády a ustavování nového kabinetu. Zákon je p ipravený, eká na schválení vládou a zákonodárci. Do eské ásti antidiskrimina ní
Z DOMOVA kampan se zapojily neziskové organizace, které hájí zájmy senior , gay a lesbických žen, zdravotn postižených, nemocných AIDS a dalších ohrožených skupin. Naše spole nost má v i starším lidem stále ješt p edsudky. V práci mívají nižší výd lky, zam stnání h e hledají, léka i je považují za neperspektivní pacienty, ekl noviná m p edseda sdružení Život 90 Jan Lorman. Podle n j d chodci nemají mimo jiné nárok ani na p ísp vek p i pé i o osobu blízkou. Také Tereza Kodí ková z Gay a lesbické ligy soudí, že diskriminace menšin existuje. Diskriminace homosexuál v R je spíše skrytá. Proto podle ní mnoho lidí svou citovou orientaci skrývá. Partnerské vztahy a práva jsou oblastí, kde je diskriminace nejviditeln jší, up esnila Kodí ková. Sn movna by m la o zákonu o registrovaném partnerství, který by soužití osob stejného pohlaví upravoval, jednat ješt v zá í. Podle Haló novin
REALISTICKÝ POHLED NA EVROPSKOU LEVICOVOU STRANU V Mladé Pravd i jiném levicovém tisku jsme se již n kolikrát mohli do íst o vzniku Strana Evropské levice (EL) a to zejména s od vodn ním, pro do EL nevstoupila KS M. Uveejn né lánky ovšem opomíjely charakterizovat a p iblížit ELS jako takovou a tento proh ešek je t eba napravit. Evropskou levicovou stranu vytvo ilo v kv tnu letošního roku v ím n kolik politických organizací hlásících se k levici – v tšinou však k levici nekomunistické nebo neo-, eurokomunistické. (Problemati nost terminologického rozlišování politických stran na levici a pravici byla v Mladé pravd již n kolikrát nastín na.) Zatímco n kte í jásají, jiní vidí v c realisti t ji. EL totiž není (a ani nebyla koncipována) stranou organizující boj proti imperialismu EU (v žádném z materiál nezaznívá kritika imperialismu ani EU, zcela nepochopena je povaha EU jako rozši ujícího se trhu – za tím ú elem ale EU vznikla p edevším), boj za sociální pokrok a mír, nýbrž um le slepenou byrokra-
tickou strukturou za ú elem získání výnosných post placených z rozpo tu EU. Zastánci Evropské levicové strany argumentují, že by se proti Evrop shora m la postavit Evropa zdola – s tím souhlasím, jde však v p ípad EL o Evropu zdola? EL je mnohem spíše nafouklou bublinou vytvo enou stranickými funkcioná i n kolika „levicových“ uskupení, kte í se sejdou jednou v Aténách, podruhé v ím nebo Berlín , ale hlavn si vyzvednou své penízky v Bruselu. Jen cestovními náklady vynaloženými na tato setkání, by se
dala zafinancovat ada smysluplných akcí pro lidi. Zajímavé rovn ž je, že peníze z Bruselu není možné použit lenskými stranami na národní úrovni, m že je použít jen EL jako taková, tj. její byrokratická centrála, na co je tedy bude vynakládat?! ELS se navíc ve svých stanovách odkazuje výlu n na §191 unijní smlouvy a zavazuje se v nich podporovat „evropské pov domí“. Za prvé tedy znamená EL vznik loajální až lokajské opozice poddané „Jejího veli enstva“ Evropské centrální banky. A za druhé se
který by sebevíc reálny, nakonec z stal jen p áním. Dnes se toho snu vzdám s lehkým srdcem. Už vidím dál. Je mnohem více „symbol “, za které je nutné bojovat! Mnohem h e na tom ale bude t ch sedmdesát state ných, sedmdesát pracovník , kte í s Orionkou z stali až do ho kého kon-
ce. Pan generální jim sice slibuje rekvalifikaci, dotace p i hledání práce a další kosti ze svého dozlatova ope eného ku átka. Dá se tomu ale po znalosti osudu jejich p edch dc a souputník d v ovat? St ží. Zase prasknou nejedny r žové brýle. Už ne Orion, ale tito lidé i všichni jejich soudruzi
11 jsou tím, o co mi b ží a za co budu bojovat. A povím vám všichni vy pánové generální, Le Cicléové nebo Novákové, a sedíte v Praze nebo v New Yorku, že tohoto boje se nikdy nevzdám! KKR, sympatizant KSM
BILLA DNES - VYKO IS OVÁNÍ NEZNÁ MEZ! P inášíme tená m Mladé pravdy rozhovor se zam stnankyní firmy Billa (Billa je nadnárodním koncernem, ve form tzv. Eurobilly s prodejnami rovn ž v R). Mladá Pravda: Co bys mohla úvodem íci o své práci? A.: Pracuji v Bille už rok, stále ve stejné prodejn . U nás máme editele prodejny, jeho zástupce a jinak normální zam stnankyn a zam stnance, jako jsem já – dohromady 19 lidí. Z toho 17 d lnic.
Mladá Pravda: To znamená, že práce p es as však nejsou prakticky placené navíc než normální práce?! A.: To je totiž tak. U Billy nesmíme pracovat víc jak 10 hodin denn . Ve skute nosti si tedy m žeme napsat jen 10 hodin, i když musíme v práci asto z stávat p es as - i 13 až 14 hodin. N kolik hodin tedy „darujeme“ Bille. D ív jsme si p es asy p esahující 10 hodin sm li napsat následující den, ale nový editel prodejny nám to zakázal.
když m lo být volno. Nedošlo k flexibilit pracovní doby, ale zvýšila se flexibilita zam stnanc . Musí si te nechat víc v cí líbit.
Mladá Pravda: Co žlu ácké odbory, máte u nich podporu? A.: Odbory u nás nemáme. V Bille to chodí tak, že jakmile se objeví i sebeMladá Pravda: Jak máš upravenu Mladá Pravda: Buržoazní média menší odpor ze strany zam stnanky , pracovní dobu? op vují jakoukoliv zmínku o jsou p eloženy jinam, aby se tak naruA.: Máme asi t icet hodin týdn , ve „flexibilit pracovní doby“, práv šil kolektiv. skute nosti pracujem ale asi 50, n - ona má zlepšit postavení žen Mladá Pravda: N kdy dochází kdy i 60 hodin. Tím, že zam stnavatel s d tmi. Jak vypadá skute nost? nahlašuje menší dobu a tím i nižší A.: Práce za íná v 7 hod. ráno, ale na k tomu, že když stále lidi odchází a platy, platí za nás také nižší dan , pracovišti musíme být o p l hodiny p ichází, je oslabena solidarita mezi zdravotní a sociální platby. Ušet í tak d íve, srovnat regály apod. P ítomnost zam stnanci. Jak je to u vás? dost pen z. v prodejn p ed sedmou zaplacenou A.: Vztahy mezi pracovnicemi jsou u nemáme. To je t žké zejména pro nás dobré. Nemáme ani problémy Mladá Pravda: To ale musíte d lat zam stnankyn s d tmi. D ti musí s cizinkami. Chodíme spole n na dost p es as , dostáváte za n brzy ráno vstávat a spolupracovnice je pausy, povídáme si a tak. Jak je to alespo p íplatky podle zákona? berou do práce s sebou, tam vždy v jiných prodejnách ale nevím. A.: Jak se to vezme. Každé t i m síce po kají, než jim za ne škola. Nem žejsou u pracovnice se teny všechny me si práci rozd lit i zorganizovat Mladá Pravda: Jaký bereš plat? odpracované hodiny a vyd leny 12 mezi sebou – editel prodejny vždy A.: M sí n dostávám asi 8 000, mohtýdny. Rozpo ítají se na dny, bez vypracuje týdenní plán. Jenže ten se la bych dostávat ješt prémie, ale ty ohledu zda jde o pracovní den i ví- stejn skoro nikdy nedodrží a tak nás mají jen ti, co zastávají n jakou funkci. kend a jestliže zbydou n jaké p es a- potom obvolává doma, i brzy ráno, a V podstat kdo nejvíc pracuje, dostásy, jsou firmou zaplaceny. my musíme p ib hnout do práce, i vá nejmí , protože stojí nejníž v zam stnanecké hierarchii. Nap . Koncern Billa byl založen v 50. letech Karlem Wlaschekem ( adu led jeden nový editel prodejny si prakticky p iz nejv tších sponzor FPÖ) v Rakousku. Dnes zam stnává asi 29 000 lidí chází a odchází kdy chce a má samo v 1850 filiálkách. V 90. letech byla založena tzv. Eurobilla, která má své po- sebou mnohem vyšší plat než my. bo ky v Rakousku, Itálii, eské republice, Ma arsku, Polsku, Rumunsku, Nejh e jsou na tom pokladní. Když Chorvatsku, Bulharsku, na Slovensku a Ukrajin . Nyní se Eurobilla podílí na mají na konci dne v kase nedoplatek, koncernu asi 15% (v r.1999 to bylo asi 160 mld.K ). V r. 1996 koupil Billa AG musí to zaplatit ze svého. M sí n n mecký Rewe-Konzern, pro n jž v r. 2004 pracuje 164 000 lidí.Karl platí tak dva až t ikrát. Práce je to dost Wlaschek po prodeji Billy založil soukromou nadaci Wlaschek-Stiftung, která náro ná, zejména fyzicky – ada kolemá asi 110 mld.K s ro ním nár stem 4 mld.K . Navíc se zam il na nemovi- gy má bolesti rukou, záp stí a zad. tosti. Realitní kancelá Amisola (která je dce inou spole ností Wlaschek- V prosinci, hlavn když se blíží vánoStiftung vlastní v sou asné dob nap . Palác Kinských(450 mil.K ), v ž An- ce musíme všichni pracovat i když dromeda(2 mld.K ) a šest nájemních dom ve Vídni, zámek Puchenau v Linci jsme nemocní. Prost všechna zaad. Aby dosáhl normální d lník bohatství Karla Wlascheka, musel by pracovat m stnanecká práva jsou jen na papí80 000 let bez toho, že by n co utratil. e.
Z DOMOVA
12
Obuvnictví v Zlaté asy eského obuvnictví jsou nenávratn pry . Zlikvidoval je, ostatn jako všechno ostatní, kontrarevolu ní p evrat v r. 1989. Jen za posledních deset let klesla výroba bot v eské republice o 75%. Ješt v roce 1993 d lalo boty p es 27 000 ech , za poslední desetiletí bylo vyhozeno i donuceno opustit toto odv tví více jak 20 000 z nich. V r. 1993 se vyrobilo 32 mil. pár bot, v r.
ZE ZAHRANI Í
R už jen živo í
2003 již pouze 6,5 mil. pár . Na trhu zaujímají domácí výrobci jen asi 510%, o zbytek obuvnického trhu se d lí zahrani ní dovozci zejm. z Itálie, Špan lska, íny, Slovenka a Portugalska. Od r. 1990 zkrachovalo už p t velkých obuvnických podnik . Nejznám jší z nich byl gottwaldovský (zlínský) Svit, kdysi vlajková lo domácího obuvnictví. V konkurzu skonil v r. 2002 a od té doby se jeho jed-
notlivé ásti „za babku“ rozprodávají. Krom Svitu se octla v konkurzu nap . i firma CEBO, výrobce známe sportovní obuvi Prestiže, až donedávna nejv tší podnik v tomto oboru na Morav . Již p edtím skon ily také v konkurzu BEPO T ebí , výrobce d tské obuvi Sázavan Zru nad Sázavou a MEKO Olomouc. Výrobu byla nucena ukon it i známá firma z Gottwaldova (Zlína) Stival. Jediný v tší domácí podnik, který dosud p ežívá, je skute ská Botana, výrobce sportovní obuvi. Sami obuvníci, v etn managementu p iznávají, že na p epln ném euro-trhu nemají domácí výrobky v tší šanci se protla it. Ne snad kv li své kvalit , ale nejsou prost finan ní prost edky a nadnárodní kapitál je tam ani nepustí. Jediná možnost jsou trhy na Východ , které eská republika díky politice dnešních mocipánu tak zbrkle po r. 1989 opustila. Vladimír ervený
P ES MILIARDU LIDÍ SV TA JE VELMI CHUDÝCH, N ŽKY SE ROZEVÍRAJÍ VE SV T I V R V sídle OSN se minulý m síc konala konference o problematice hladomoru a bídy. Konstatovala, že pokud se nepodniknou rezolutní a naléhavé akce, nepoda í se do roku 2015 snížit na polovinu po et hladov jících a extrémn chudých lidí žijících za mén než dolar denn (nyní 26 K ), ani podstatn zvýšit p ístup obyvatelstva - zejména subsaharské Afriky - k pitné vod . Konference se zú astnilo na 50 nejvyšších p edstavitel stát a vlád. R se k záv re né deklaraci p ihlásila ve spole ném stanovisku Evropské unie (EU). Deklarace ale nemá závazný charakter a státy ji podpo ily slovn . Víc než miliarda lidí po sv t žije v hluboké chudob s p íjmem nižším než dolar denn . Zhruba 300 milion z nich žije v subsaharské Africe. Každou minutu zem e ve sv t hlady jedenáct d tí. Každý den p ipraví nedostatek potravy o život 24 000 lidí. Na efektivní pomoc, aby se hlad a bída snížily do roku 2015 na polovinu, by bylo pot eba každý rok o 50
miliard dolar více, než je v tuto chvíli k dispozici, uvádí záv re ná deklarace. Závazek p ispívat na rozvojovou pomoc 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) plní jen zlomek stát . Z EU jsou to pouze skandinávské zem , celkový pr m r EU je 0,39 % HDP. R bu p ímo nebo v podob ú asti na rozvojových programech p ispívá 0,12 %. Sv t má však dost schopností a zdroj osvobodit všechny od hladu a bídy a ší it udržitelný ekonomický rozvoj p i sociální spravedlnosti. Nejv tším rozporem tedy není sama existence hladu, ale to, že trvá, i když existují prost edky, jak ho odstra ovat. Zpráva vypracovaná pro summit odbornou komisí OSN uvádí, že p íjmová propast mezi bohatými a chudými zem mi se za posledních 40 let nesmírn prohloubila a že ohromná v tšina sv tové populace nemá možnost využívat výhod globálního pokroku. P i p íprav deklarace se objevilo n kolik návrh , které ovšem v záv re ném dokumentu zmín ny
nejsou. Brazílie s podporou Chiraka naléhala na zavedení globální dan z finan ních transakcí (Tobinova da ), z níž by se hradila kampa proti hladomoru. Finan ní sv t to ovšem striktn odmítl jako potenciální p ekážku ekonomického r stu. Brazilský prezident rovn ž navrhoval da z prodeje t žkých zbraní. Británie doporu ovala, aby bohaté státy sm ly ozna ovat pomoc za dluhopisy, které by pak splácely p íští generace obdarovaných zemí. Další návrh p edpokládal srážení malého procenta z transakcí platebními kartami, jejichž držitelé by se k tomu zavázali. Ale finan ní žraloci všechna omezení svého panství odmítly… Nejenom v celosv tovém m ítku, ale také v R se rozevírají pov stné n žky mezi bohatými a chudými. Ministerstvo práce a sociálních v cí (MPSV) zve ejnilo p ehled pen žních p íjm domácností a jejich náklad za první tvrtletí 2004. Podle údaj ministerstva lze sledovat, že sice pr m rný m sí ní
istý p íjem pr m rné domácnosti inil 19 978 K (8121 K na jednoho jejího lena) a byl tedy o 3,6 % (689 K ) vyšší než v 1. tvrtletí 2003, což znamenalo jeho reálný p ír stek o 1,2 %, ovšem jen díky pracovním p íjm m zam stnaných osob. Naopak kupní síla sociálních i dalších p íjm této domácnosti se snížila (za stejné období o 2,4 %, resp. o 16,5 %). Rozdíl je v tom, že se zm nila struktura celkových p íjm pr m rné domácnosti, v níž posílila p edevším váha nejd ležit jších pracovních
p íjm na úkor sociálních a jiných p íjm . Reálné p íjmy (zohled ující pohyb spot ebitelských cen) oproti prvnímu tvrtletí 2003 stouply u v tšiny domácností, a to o 0,6 % (u domácností zem d lc ) a na 4,6 % (u domácností osob samostatn výd le n inných). Jenže na druhou stranu rodinám s d tmi s minimálními p íjmy a d chodc m jejich p íjmy poklesly o 1,8 %, resp. 4,1 %. Podle MPSV se zv tšuje po et nezam stnaných rodi .
13 Nar stá rychleji než po et nezam stnaných bezd tných lidí. V oblasti p íjm tedy reforma ve ejných financí dopadá nejvíce práv na ekonomicky slabé obyvatele. Došlo ke snížení reálné hodnoty sociálních p íjm , k výrazn jšímu zhoršení p íjmové pozice d chodcovských domácností a k poklesu kupní síly pr m rného starobního d chodu. Zden k Štefek podle TK
Stále více d tí a mladistvých v sousedním Rakousku je stiženo chudobou V srpnové Mladé Pravd byl uve ejn n lánek T etí sv t v prvním. Protože n kte í antikomunisti tí demagogové (diskutující na internetových stránkách Komunistického svazu mládeže) necht li v bec p ipustit, že by se na „Západ “ m l n kdo špatn , uvádím krati kou statistiku z Rakouska, které stále platí za nejstabiln jší z evropských ekonomik. Po et lidí odkázaných na sociální p ísp vky v posledních n kolika
letech rapidn vzrostl také v Rakousku. Podle oficiálních statistik (neoficiální ísla jsou samoz ejm ješt vyšší) bylo v roce 1968 závislých na sociálních dávkách 0,52 mil. Rakušan , v r.2003 to bylo již více jak 2,8 mil.! Po et t chto osob se tedy více než zp tinásobil. Z t chto osob se navíc zvyšuje množství d tí (pod 15 let) odkázaných na sociální p ísp vky a pat ících tak podle ofici- V roce 2003 takových d tí bylo p es álních statistických údaj k chudým. milion.
DISKRIMINACE V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JE B ŽNÁ V C Nedávno provád l Eurobarometr v Evropské unii pr zkum na téma diskriminace v Evrop . Jedním z jeho nejzávažn jších zjišt ní bylo to, že Evropané považují diskriminaci v zam stnání za samoz ejmou v c. V tšina respondent se sice sama osobn stav la proti diskriminaci, ale zárove vyjád ila p esv d ení, že etnický p vod, náboženské p esv d ení i v k konkrétní osoby m že být p ekážkou p i hledání zam stnání. A to i v p ípadech, kdy má diskriminovaný jedinec srovnatelné vzd lání a kvalifikaci s ostatními. Evropská legislativa p ijatá v roce 2000 zakazuje diskriminaci v zam stnání a p i školení z d vodu rasového i etnického p vodu, sexuální orientace, náboženství nebo p esv d ení, v ku a zdravotního postižení. Pokud jde o diskriminaci z d vod rasového i etnického p vodu, p íslušná direktiva pokrývá i další oblasti života mimo zam stnání, na-
p íklad vzd lávání, sociální zabezpeení, zdravotní pé i a p ístup ke zboží a službám v etn bydlení. Legislativní kroky podporuje ak ní program boje proti diskriminaci, jehož rozpoet dosahuje hodnoty 100 milion EUR. V každé zemi, tedy i v eské republice, funguje národní pracovní skupina, která usm r uje panevropskou strategii podle pot eb konkrétního státu a aktivn se zapojuje do rozvoje kampan . Pracovní skupina pro letošní rok je složena ze zástupc nevládních organizací (NVO), ministerstev a organizací sociálních partner . D íve narození mají se shán ním práce problémy Snad nejmarkatn jší p íklady diskriminace z d vod v ku jsou požadavky n kterých firem, aby uchaze nebyl starší 35 let. P ípad sebevraždy padesátileté ženy, která si vzala život kv li tomu, že ji s od vodn ním, že je stará, nep ijali na
volné místo, není ojedin lý. P ed asem spáchal sebevraždu železniá , který ze stejného d vodu p išel o práci. Nová studie sv tové organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj o zam stnávání senior eský stát jednozna n varuje. Pokud neza ne okamžit zam stnávat starší osoby, je ohrožena hospodá ská prosperita státu. O tom, že lidé starší padesáti let se p i hledání práce setkávají s diskriminací není pochyb. Mnoho jich kon í u psychiatra Potvrzuje to i psychiatr Jan Cimický. V jeho ordinaci asto mnozí touto diskriminací postižení lidé hledají pomoc. První šok po ztrát zam stnání ustojí. íkají si, že si odpoinou, a pak teprve za nou hledat. Problém za íná až ve chvíli, kdy mají za sebou neúsp šné pokusy práci sehnat. ím déle ten as trvá, s každým p ibývajícím zamítavým dopi-
