KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 PRAHA

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 – PRAHA zpráva z předvolebního výzkumu veřejného mínění POSTOJE VE VYBRANÝCH OBLASTECH

Období sběru dat: 26. 9. 2014 - 2. 10. 2014

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÉ INFORMACE

ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU Zadavatel výzkumu

ČESKÁ TELEVIZE

Realizátor výzkumu

MEDIAN s r.o.

Charakteristika výzkumu

Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v Praze

Způsob výběru respondentů

Kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání a bydliště respondenta v rámci Prahy (10 městských obvodů).

Reprezentativita

Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci města PRAHA podle kvótních proměnných (viz výše) také podle pracovního statusu a minulého volebního chování (dovážení dat)

Doba sběru dat

26. 9. 2014 - 2. 10. 2014

Finální velikost výběrového souboru

1211 respondentů

Způsob sběru dat

Kombinace CAPI (osobní dotazování s využitím notebooků) a CATI (telefonické dotazování na mobilní telefony a pevné linky) v poměru cca 30:70

Kontrola dat

Výzkum prochází intenzivními kontrolami. 100 % nahrávek CAPI rozhovorů podléhá náslechům. CATI rozhovory jsou předmětem náslechů při realizaci. Kromě toho jsou realizovány další kontroly tazatelů a validity dat.

Říjen 2014

www.ceskatelevize.cz

STRUKTURA VZORKU Muži: 48 %

CAPI: 30 % Technika sběru dat CATI: 70 %

Pohlaví

Praha 1: 3 %

Ženy: 52 %

Praha 2: 4 % 18 – 29 let: 18 %

Praha 3: 6 % Praha 4: 23 %

30 – 44 let: 32 % Městské obvody

Věk

Praha 5: 14 % Praha 6: 11 %

45 – 59 let: 21 % Praha 7: 3 % Praha 8: 9 %

60 a více let: 29 %

Praha 9: 14 %

Praha 10: 14 %

ZŠ a SŠ bez maturity: 33 %

Pracující: 58 % Vzdělání

SŠ s maturitou: 38 %

Nezaměstnaný: 4 % Pracovní status Důchodce: 26 %

VŠ: 29 %

Student / v domácnosti / ostatní: 12 %

*Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlené na celá procenta.

Říjen 2014


VÝSLEDKY VÝZKUMU VOLEBNÍ OTÁZKY

VOLEBNÍ ÚČAST Zúčastnil(a) byste se vy osobně voleb do zastupitelstva města Prahy, kdyby se konaly v příštím týdnu?

N = 1211

Neví 1% Určitě ne 28 % Určitě ano 39 %

Spíše ne 13 % Spíše ano 19 % • Svou účastí ve volbách si je v současnosti jisto 39 % respondentů. Dalších zhruba 32 % účast zvažuje či nevylučuje. Ochota k účasti je tedy vyšší než např. v Ostravě, což odpovídá historicky vyšším volebním účastem v komunálních volbách v Praze. Z minulých zkušeností však vyplývá, že u voleb s menší účastí (krajské, evropské, komunální ve velkých městech) ochota k účasti může klesat v posledních předvolebních dnech díky menší medializaci voleb či problémů s výběrem strany / hnutí či kritérií, podle čeho hlasovat. • Ochota k účasti (stejně jako v jiných typech voleb v ČR) stoupá s věkem, vzděláním a u ekonomicky aktivních také s příjmovým statusem.

Říjen 2014


ZPŮSOB HLASOVÁNÍ V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH PŘEDPOKLÁDANÝ RESPONDENTEM Volby do zastupitelstva města Prahy umožňují volit více způsoby. Jaký zřejmě použijete, pokud se voleb zúčastníte? Nevím, neznám volební systém 12 % Neoznačím žádnou stranu – budu volit kandidáty napříč stranami 16 %

Budu volit stranu či hnutí – ale k tomu označím kandidáty z jiných stran 15 % •

n = 872 (po vážení) pouze respondenti, kteří nevylučují účast ve volbách

Budu volit jednu stranu či hnutí – stejně jako v jiných volbách 57 %

Komunální volby v České republice umožňují více typů hlasování. Přesto, že v uplynulých letech oslabovala identifikace s politickými stranami, zůstává ve velkém města (Praha) s rozsáhlou nabídkou kandidujících stran (31) a míst v zastupitelstvu (65) dominantní hlasování podle politických stran / hnutí. Většina voličů (72 %) se chystá zaškrtnout stranu, přičemž 57 % bude volit jen stranu a 15 % předpokládá tzv. panašování (označení kandidátů jiné strany). Zhruba každý šestý volič (16 %) se chystá volit napříč kandidátkami. Síla jejich hlasů se mezi strany / hnutí rozdělí dle toho, kolik kandidátů kterých stran označí.

Říjen 2014


PEVNOST ROZHODNUTÍ Nakolik jste rozhodnut(a), že byste v případě své účasti ve volbách do zastupitelstva města Prahy v současnosti volil(a) právě tuto stranu? Nechce volit stranu (jen kandidáty) 16 % Neví / nedokáže rozhodnout 4%

Nejsem rozhodnutý/á – uvedená strana je jen jedna ze zvažovaných 21 %

•

•


Zcela rozhodnutý/á – jinou stranu bych teď nevolil(a) 40 %

Takřka rozhodnutý/á – ale zvažoval(a) bych i jiné strany / stranu 19 %

Míra rozhodnutí voličů v Praze byla v době sběru mírně vyšší než v předchozích sběrech v Ostravě či v Brně. Zcela rozhodnuto volit vybranou stranu je však stále jen 40 % voličů. Zbytek si není zcela jist vybranou stranou, má více zvažovaných či neví (44 %) nebo chce volit napříč kandidátkami (16 %). Můžeme tedy předpokládat, že volební preference se ještě mohou vyvíjet v posledním předvolebním týdnu. V rámci reálně zvažovaných stran bude docházet k formování finálních volebních rozhodnutí. Může také docházet k přesunům podpory mezi podobnými typy stran (tj. mezi levicovými stranami, mezi pravicovými stranami, v rámci lokálních občanských hnutí a koalic, atd.).

Říjen 2014


VÝSLEDKY VÝZKUMU TEMATICKÉ OTÁZKY

HLAVNÍ VNÍMANÉ PROBLÉMY MĚSTA PRAHY N = 1211

Jaké jsou podle vás hlavní problémy, které trápí město PRAHU a jeho obyvatele? Zásadní problém

Středně velký problém 73 %

Korupce, klientelismus a plýtvání prostředky Kriminalita, drogy a hazard

61 %

Automobilová doprava (zácpy, stav silnic, málo míst k parkování)

60 %

Nedostupnost a ceny bydlení

37 %

Nezaměstnanost a chudoba (zadlužení, malé příjmy)

37 %

Špatné životní prostředí (vzduch, málo zeleně, znečištění města, chátrání staveb)

Nedostatek kulturního a sportovního vyžití Graf je setříděn podle odpovědi „zásadní“

24 % 35 % 33 %

53 % 48 %

14 % 7%

4%

1,43

1,8 1,82

19 %

1,9

42 % 66 %

*Průměr na škále 1=zásadní problém,2=středně velký problém, 3=žádný problém

• Vnímání kriminality, klientelismu a plýtvání veřejnými rozpočty jako zásadního problému města Prahy prochází napříč populací. Ve většině věkových, příjmových a sociálních skupinách jej za zásadní problém označuje minimálně okolo 70 % respondentů. Pozitivnější je jen hodnocení mladých lidí (18-29 let) a potenciálních voličů ODS (i mezi nimi považuje problém za zásadní okolo 60 %). • Kriminality, drog a hazardu se silněji obávají ženy a starší lidé. Na rozdíl od Ostravy, kde vnímaní silných sociekonomických problémů procházelo spíše napříč populací, v Praze problémy související s nezaměstnaností a chudobou akcentují hlavně ohrožené skupiny – ekonomicky neaktivní (důchodci, nezaměstnaní), pracovníci s nižším příjmem (do 15 000 čistého měsíčně) a bez maturity.

Říjen 2014

1,48

19 %

30 %

44 % 27 %

1,3

17 %

43 %

23 %

3%

8%

45 %

29 %

Soužití většinové společnosti s menšinami Úroveň MHD a dalších městských služeb

Zanedbatelný / žádný problém


2,07 2,28 2,59

HLAVNÍ VNÍMANÉ PROBLÉMY MĚSTA PRAHY, BRNA A OSTRAVY Jaké jsou podle vás hlavní problémy, které trápí město Prahu/Brno/Ostravu a jeho obyvatele?

Zásadní problém Korupce, klientelismus a plýtvání prostředky Kriminalita, drogy a hazard

46 %

Automobilová doprava (zácpy, stav silnic, málo míst k parkování) Nedostupnost a ceny bydlení

30 % 27 %

Špatné životní prostředí (vzduch, málo zeleně, znečištění města, chátrání staveb)

23 % 23 %

Soužití většinové společnosti s menšinami

Nedostatek kulturního a sportovního vyžití

68 %

9% 7% 9% 9%

Praha 73 %

29 % 54 % 36 %

73 %

60 % 58 %

37 % 41 %

Nezaměstnanost a chudoba (zadlužení, malé příjmy)

Úroveň MHD a dalších městských služeb

36 % 37 %

57 % 55 % 61 %

Praha N = 1211 Brno N = 1220 Ostrava N = 1213

Brno Ostrava

57 %

14 % 14 %

Graf je setříděn podle odpovědí v Praze

• Vnímání problémů města je co do intenzity i struktury v Praze podobnější Brnu než Ostravě. Díky menší nezaměstnanosti a vyšším relativním příjmům jsou relativně méně intenzivně vnímané socioekonomické problémy. Přes vysoké procento cizinců žijících v Praze je málo akcentováno téma soužití s menšinami, což odpovídá minimální přítomnosti sociálně vyloučených oblastí v metropoli. Naopak netradičně silně je oproti dalším velkým městům vnímán problém korupce / klientelismu a nedostupnosti bydlení.

Říjen 2014


OMEZENÍ KORUPCE A KLIENTELISMUS V PRAZE Řada kandidujících stran ve svých programech nabízí některá řešení pro omezení korupce a klientelismu v Praze. Nakolik jsou pro vás tyto věci důležité v rozhodování, koho volit?

Málo důležité - omezení korupce slibuje každý 26 %


Nevím 1%

Velmi důležité - řídím se hlavně podle věrohodnosti strany v této oblasti 36 %

Středně důležité - je to jedno z témat, na kterých mi záleží 37 % • Věrohodnost strany či hnutí z hlediska boje proti korupci a klientelismu je důležitější pro lidi, kteří jsou si jisti účastí u voleb – mezi nimi ji za primární rozhodovací faktor označuje necelých 40 % respondentů, mezi lidmi, kteří s účastí váhají pouze 31 % lidí. Lze tedy očekávat poměrně silný dopad hodnocení stran v tomto ohledu na výsledky voleb. • Téma věrohodnosti z hlediska boje proti korupci a klientelismu je důležité zejména pro potenciální voliče ANO, ČSSD, Trojkoalice, Pirátů a lidí, kteří chtějí hlasovat pro menší strany a hnutí. Naopak jasně nejméně jej akcentují potenciální voliči ODS, mezi nimiž je primárním kritériem jen pro 18 % lidí.

Říjen 2014


PROBLÉM BEZDOMOVSTVÍ V PRAZE N = 1211

V Praze žije dle odhadů 4 tisíc lidí bez domova. Do jakých projektů by podle vás měla Praha investovat více veřejných prostředků, aby se problém bezdomovství zlepšil? Určitě ano

Zdravotnická, komunitní a jiná podpůrná zařízení pro lidi bez domova Sociální a obecní bydlení pro chudší občany

29 %

•

•

33 %

40 % 41 % 32 %

20 % 25 %

27 %

Nevím 6 %2 % 1,52 10 % 4 %

47 %

41 %

Vytěsnění lidí žijících na ulici z centra města

Graf je setříděn podle součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“

43 %

35 %

28 %

Určitě ne 31 %

41 %

Podpora oddlužení a zaměstnanosti lidí bez domova

Důraznější postihy žebrání a spaní na ulici

Spíše ne

58 %

Péče o duševně a zdravotně postižené, kteří se ocitají na ulici Azylové domy a noclehárny pro lidi bez domova

Spíše ano

25 %

12 %

4%

1,84

13 %

4%

1,8

7%

2,06

10 %

2,18

12 %

2,16

*Průměr na škále 1 = určitě ano, 4 = určitě ne

Větší podporu Pražanů v řešení problému bezdomovství mají dle deklarací investice do preventivních a podpůrných opatření (péče o duševně a zdravotně postižené, azylové domy, sociální bydlení, zdravotnická a komunitní zařízení, atd.), než opatření represivní (vytěsňování bezdomovců z centra, důraznější postihy žebrání). Posílení investic do prvního druhu opatření podporuje okolo 80 % Pražanů (40-60 % určitě – dle jednotlivých položek), investice do druhého jen cca 60 % Pražanů (a jen 30 % určitě). Ve vnímání opatření jsou v různých skupinách obyvatel odlišnosti: ženy a starší lidé vnímají problém intenzivněji a proto obecně více podporují investice do jeho řešení, výrazně více pak podporují rozvoj sociálního bydlení. Rozdíly jsou viditelné i z hlediska stran: podpůrná a preventivní opatření mají vyšší podporu např. mezi potenciálními voliči Trojkoalice, naopak např. potenciální voliči ANO či Svobodných více tendují k represivním opatřením.

Říjen 2014

1,77


PŘÍLOHA B – INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT

INFORMACE O SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT VÝZKUMNÁ AGENTURA: Na základě zkušeností z Parlamentních voleb 2013 a evropských voleb 2014 ČT tento výzkum realizuje s jednou společností pro výzkum trhu a veřejného mínění s výzkumnou agenturou Median. Výzkum je realizován i ve spolupráci z FF UK katedrou sociologie.

Hlavním důvodem angažování této agentury je: •

dlouhodobé zkušenosti s výzkumy podobného typu a předchozí dlouhodobá spolupráce s ČT

•

členství ve sdružení SIMAR, které zaručuje kvalitu a nejvyšší odborné standardy v oblasti výzkumu trhu

•

agentura v poslední době nespolupracovala s žádným politickým subjektem

Říjen 2014


POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ KVALITU SBĚRU DAT Kontroly rozhovorů

Všechny rozhovory (v metodách CAPI i CATI) jsou nahrávány. Náslechy a kontrola nahrávek odhalí případná pochybení tazatele. Rozhovory, které neprojdou kontrolami, jsou vyřazovány.

Eliminování vlivu tazatelů

Jeden CAPI tazatel může ve městě sebrat maximálně 15 rozhovorů – podílí se tedy maximálně na 1,25 % celkového vzorku. Vliv jednotlivého tazatele na výsledky je tedy minimální.

Rozložení sběru do většího území

Paralelní osobní a telefonický sběr dat dvěma agenturami umožňuje v rámci kraje zasáhnout výrazně větší a různorodější území. V rámci jednoho města tak i v pod úrovní obvodů využitých ke kvótnímu předpisu pochází rozhovory z různých částí regionálního členění města / typů zástaveb, atd.

Zasažení větší části populace

Kombinace více metod sběru (CAPI, CATI) zvyšuje zasažitelnost různých částí populace. Trochu jiní lidé jsou dostupní a ochotní odpovídat telefonicky a jiní naopak osobně. Telefonický výzkum probíhá ze 70 % na mobilní telefony a ze 30 % na pevné linky, aby nedocházelo k vychýlení výzkumu nerovnoměrností penetrace moderních technologií.

Sběr dat v delším období

Sběr dat ve městě není bleskový (během 1-2 dnů), ale zasahuje delší období. Tím se vyrovnává zastižitelnost různých typů lidí, která je jinak omezena sběrem v omezené časové době.

Důkladná reprezentativita

Při kontrolách reprezentativity nejsou zohledňovány jen základní sociodemografické znaky (pohlaví, věk, vzdělání, okres, velikost obce), ale i další znaky související úzce s volebními preferencemi (pracovní status respondenta, minulé volební chování).

Kontroly validity dat

Při kontrolách dat jsou analyzovány vlivy jednotlivých tazatelů na celkové výsledky, délky trvání rozhovorů a prováděny další kontroly validity dat.

Říjen 2014


KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 PRAHA

Recommend Documents