246 ZÁěÍ 2009
4
Další þíslo vyjde 12. 10. 2009 UzávČrka pro inzerci nejpozdČji do 18. 9. 2009 ý. ú. 111 97 40 297/0100
Z obsa
hu:
Prádelen
ské kapit
oly II
Reklama
ASOCIACE PRÁDELEN A ýISTÍREN
si Vás dovoluje pozvat na
ce jako a
ktuální té
Program
ma 2
výstavy
Povinno
sti CHČ v
Rozpouš
3 oblasti...
tědlo - ox
VÝSTAVU PRÁDELENSKÉ A ýISTÍRENSKÉ TECHNIKY S DOPROVODNÝMI ODBORNÝMI PěEDNÁŠKAMI
CLEANTECH ’09 a
2
id...
Jak to vid
í kožešník
Hořlavost
4-5
7-10
textilií
12
Historie ro zpouštědel Budou prá
7
13
delny bez p
áry? 14-1 5
Stoletý výv
oj...
Novinky v o
boru
Udržitelný ro
zvoj...
16-18
19
18-19
KOLEGIUM ASOCIACE PRÁDELEN A ýISTÍREN 13.–14. Ĝíjna 2009 BRNO hotel VORONċŽ
INFO 4_09.indd 1
31.8.2009 7:06:58
DRUHÝ DÍL „PRÁDELENSKÝCH KAPITOL“ PRÁVċ VYŠEL V souþasné dobČ vychází již oþekávaný druhý díl publikace autora Ing. ZdeĖka KADLýÍKA „Prádelenské kapitoly“. Obsahuje kapitoly þ. 18 až 35 a je svým rozsahem podobný prvnímu dílu. Rozdíl je pouze v tom, že druhý díl budeme dodávat bez pérových desek, protože pĜedpokládáme, že si jej naši þtenáĜi vloží do desek dodaných s I. dílem. PĜedsednictvo Asociace stanovilo ceny pro prodej druhého dílu Prádelenských kapitol takto: - cena pro odbČratele I. dílu 200,- Kþ - cena II. dílu samostatnČ: pro þlena Asociace 300,- Kþ pro neþlena Asociace 600,- Kþ - kompletní I. a II. díl: pro þlena Asociace 1 100,- Kþ pro neþlena Asociace 2 000,- Kþ Sekretariát bude tuto publikaci dodávat na základČ Vaší objednávky (písemné nebo e-mailem) poštou na dobírku, nebo pĜi osobním odbČru za hotové. SouþasnČ sdČlujeme, že jsou k dispozici ještČ výtisky I. dílu „Prádelenských kapitol“ a také pĜíruþky pro chemické þistírny „ýištČní odČvĤ a textilií“. Podrobnosti k jejich objednání a ceny jsou uvedeny na našich webových stránkách: www.apac.cz sekretariát
REKLAMACE JAKO AKTUÁLNÍ TÉMA? Reklamace je vždy nepĜíjemná záležitost – jak pro zákazníka, tak i pro obchodníky, nebo jako v tomto pĜípadČ pro poskytovatele služeb – pro þistírnu. Na jedné stranČ je nespokojený zákazník, na druhé stranČ je firma, která vynaložila na zakázku urþité náklady a oþekává, že se jí vrátí se ziskem. Jak správnČ Ĝešit takovou situaci? A co dČlat, abychom se podobným situacím vyhnuli? Co je uznatelná reklamace a jaká je neuznatelná? OdpovČdi na tyto a ještČ mnoho dalších otázek vám pomĤže nalézt semináĜ Reklamace z pohledu soudních znalcĤ. SemináĜ poĜádá Asociace prádelen a þistíren ve spolupráci s Textilním zkušebním ústavem. PrávČ pracovníci TZÚ, kteĜí budou semináĜ lektorovat, mají dlouholeté zkušenosti s Ĝešením reklamaþních sporĤ u textilních výrobkĤ. StejnČ tak jim je známá i problematika þistíren. SemináĜ je koncipován v první þásti jako seznámení s legislativou a platnými pĜedpisy pro tuto oblast. Druhá þást bude vČnována zkušenostem s reklamacemi a jejich Ĝešením na praktických pĜíkladech. VČĜíme, že pro vás, úþastníky bude semináĜ znamenat doplnČní odborných vČdomostí. Pro lektory a organizátory to zase bude pĜíjemná pĜíležitost setkat se s odborníky z praxe. TČšíme se na vás!
PěIHLÁŠKA NA SEMINÁě TZÚ Brno Koncem mČsíce záĜí letošního roku poĜádá Asociace prádelen a þistíren spoleþnČ s Textilním zkušebním ústavem Brno mimoĜádnČ dĤležitý a zajímavý semináĜ pro chemické þistírny na téma
„Reklamace z pohledu soudních znalcĤ“. SemináĜ se uskuteþní dne 23. záĜí 2009 od 10.00 hod. v BrnČ v prostorách Textilního zkušebního ústavu, pod patronací paní Ing. Zaklové. Adresa je TZÚ Brno, Václavská 6, 658 41 Brno, tel. 543 426 712. Prezence úþastníkĤ od 9.30 hodin. PĜedsednictvo Asociace stanovilo výši vložného na tento semináĜ 1 700,- Kþ (zákl. cena 1428,57 Kþ, DPH 19 % je 271,43 Kþ), pro þleny Asociace zlevnČné vložné 1200,- Kþ (zákl. cena 1008,40 Kþ a DPH 191,60 Kþ), které bude uhrazeno v hotovosti pĜi prezentaci na místČ. V termínu do 13. 9. zašlete prosím pĜihlášku písemnČ nebo e-mailem na sekretariát Asociace prádelen a þistíren, El. Voraþické 27, 616 00 Brno,
[email protected] V pĜihlášce uvećte (z dĤvodĤ vystavení Ĝádného daĖového dokladu): jméno a pĜíjmení úþastníka pĜesný a plný název firmy a její adresu IýO a DIý firmy TČšíme se po dovolených na vaši úþast a setkání s vámi Sekretariát
Informátor 4/2009 INFO 4_09.indd 2
2 31.8.2009 7:06:59
P R O G R A M V Ý S TAV Y 13. 10. Úterý
dopoledne 10.00 - 10.15 10.15 - 13.00
13.00 - 14.00 odpoledne 14.00 - 15.00 15.00 - 18.00
14. 10. StĜeda
19.00 - 24.00 dopoledne 9.00 - 13.00
Zahájení, projev prezidenta Asociace odborné pĜednášky - TZÚ s. p. Brno - Ing. Štika, Ecolab Hygiene, Brno - Doc. Ing. Jaroslav StanČk, CSc., Liberec - JiĜí Kepl, MPD Plus, Rakovník spoleþný obČd KOLEGIUM Asociace prádelen a þistíren, výstava doprovodné pĜednášky - PRIMUS CE, s. r. o., PĜíbor - KOVOSLUŽBA OTS, a.s. Praha - MERON a. s., Fulnek - JENSEN GmbH, Jakubþovice - MIELE s. r. o., Brno - BEXIM PALETTEN, s. r. o., Brno - Spoleþenský veþer s rautem
doprovodné pĜednášky - RNDr. Pazdziora, CSc. - BEZEMA AG, Montlingen, Switzerland - WANZL s. r. o., Brno - PROCTER a GAMBLE CR, s. r. o., Rakovník - PRAGOPERUN, s. r. o., Praha - CHRISTEYNS s. r. o., Odry - GEMATEX, s. r. o., Sezemice - LICOLOR a. s., Liberec 13.00 - 14.00 spoleþný obČd, ukonþení výstavy (Úpravy programu vyhrazeny)
PROGRAM KOLEGIA ASOCIACE PRÁDELEN A ýISTÍREN 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Kongresový sál hotelu VoronČž, úterý 13. Ĝíjna 2009 ve 14.00 hod. Zahájení Volba komisí Zpráva o þinnosti pĜedsednictva Asociace za uplynulé období Zpráva dozorþí rady a schválení rozpoþtu Asociace na rok 2009 RĤzné Usnesení a závČr Diskuse se pĜedpokládá ke každému bodu samostatnČ
Ve vČku nedožitých šedesátin nás dne 27. 6. 2009 opustil po tČžké nemoci
pan Miroslav Studeník. Prádelenské veĜejnosti byl znám nejenom jako protagonista bezfosfátových a bezsilikátových technologií praní, ale hlavnČ jako dobrý, pracovitý a obČtavý þlovČk. Zastával funkce vedoucího organizaþní složky Lupra spol. s r .o., jednatele spoleþnosti Servis Netex s. r. o. a prokuristy spoleþnosti ýist s.r.o. Angažoval se v ĜadČ projektĤ na ochranu životního prostĜedí. Pan Studeník odešel uprostĜed práce, kterou mČl rád. ýest jeho památce
DoplnČní þlánku
„POVINNOSTI PROVOZOVATELģ CHý V OBLASTI CHLAZENÍ
V minulém þísle Informátoru jsem vás upozorĖoval na povinnosti provozovatelĤ CHý v oblasti chlazení. Koncem þervence jsem obdržel zápis z jednání, které mČl s Ing. Holubiþkou, pracovníkem ýIZP oblastního inspektorátu pro Prahu a StĜedoþeský kraj Ing. Šebestian z Kovoslužby OTS. Protože se jedná o závažné téma, domnívám se, že závČry uvedené v zápise budou zajímat všechny pracovníky chemických þistíren. Ze zápisu vyjímám: Pokud chemická þistírna má ve svém stroji chladivo R22 anebo i R13, a náplĖ pĜesahuje 3 kg regulované látky musí mít provozovatel revizní knihu stroje ( Evidenþní knihu zaĜízení), ve které by mČly být zaevidovány revize od roku 2005. (Uznatelná revize je od roku 2006). Toto je skuteþnost, kterou nelze žádným zpĤsobem obejít a pokud pĜi kontrole bude zjištČn takovýto nedostatek udČlí kontrolní orgán pokutu minimálnČ cca 40 000,- Kþ. Revizi musí provést technik chlazení, který má pĜíslušnou certifikaci. Za platnost revize odpovídá majitel provozovny, proto je nutné, aby si majitel zkontroloval, zda má technik
3 INFO 4_09.indd 3
správnou certifikaci. Technik by mČl pĜedložit kopii certifikátu. Od þervence t.r. je navíc platné rozdČlení certifikací pro regulovaná chladiva a pro F- plyny, kam s platností nového zákona þ. 483/2008 Sb., (ten platí od února 2009) spadla i chladiva u kterých se to nepĜedpokládalo. PĜedpokládalo se, že k novČ vydanému zákonu bude vydán provádČcí pĜedpis, který by upravoval formu revizí, vedení knih a další. Tento pĜedpis do dnešního dne není vydán, proto dle sdČlení Ing. Holubiþky za této situace nebudou provádČny kontroly. ZávČrem bylo dohodnuto, že jakmile bude provádČcí pĜedpis vydán, bude naší Asociaci dáno na vČdomí, co bude nutné zavést a jakou formou, aby provozovna splnila zákonné podmínky. ZávČrem bych chtČl podČkovat Ing. Šebestianovi za jeho aktivitu a samozĜejmostí je, že pokud obdržíme od Ing. Holubiþky jakoukoliv informaci budeme vás neprodlenČ informovat prostĜedníctvím našich webových stránek a informaci otiskneme i v našem þasopise Informátor. IRV
textilní výkladový slovník 16 jazyků 2 000 hesel stovky obrázků 5 e-modulů
azy tové odk Hypertex nost Vícejazyč í obrázky Ilustračn g E-learnin
Textilní zkušební ústav Brno, tel. +420 543 426 711,
[email protected], www.tzu.cz This project has been funded with support from the European Commission.
www.texsite.info
Informátor 4/2009 31.8.2009 7:06:59
ROZPOUŠTċDLO OXID UHLIýITÝ - 2. þást Laboratorní testy v proudu plynu Co2 v laboratoĜi VOŠ Tě V létech 2002 až 2004 byly v laboratoĜi Vyšší odborné školy textilních Ĝemesel realizovány srovnávací testy úþinku tlakového CO2. Podmínky tlaku proudČní byly modelovány tak, aby odpovídaly testĤm, které popisuje Hughes Company v patentové dokumentaci EP O 7111 A1 ze dne 15. 5. 1996. V tabulkách jsou uvedeny výsledky rozšíĜené o porovnání CO2, perchloretylenu a þištČní pČnou. Cílem bylo porovnat jak typickou nepolární fázi s fází polární zastoupenou procesem, o nČmž je nám známo, že vykazuje výluþnČ povrchovou funkci. VolnČ nanesené neþistoty prachu Proces
% vyþištČní
CO2 Perchloretylen PČna
90 90 80
Vtlaþované prachové neþistoty 80-90 CO2 perchloretylen PČna ménČ než 80
Hodnocení testovou špínou Krefeld mČĜeno spektrofotometrem/delta E Proces delta E % vyþištČní CO2 0,67 1,02 Perchloretylen1,10 1,50 PČna 0,59 0,90
Hodnocení stálostí barviv mČĜeno spektrofotometricky Byly mČĜeny zmČny stálostí vybarvení u dvou pĜírodních barviv – kurkumy, kaštanového extraktu a dále 1 typu polyazobarviva (Saturnové žluti). CO2 vykazoval pĜíznivČjší výsledky, perchloretylen mČnil stálosti o asi 0,5º. Markantní však byl rozdíl ve ztrátČ vybarvení u pČny a to až o 1,5º. ZávČrem lze konstatovat shodnost testĤ uvedených v patentové dokumentaci a souborem výsledkĤ dosažených v laboratoĜi VOŠ Tě. Relevantní teoretické poznatky spojené s CO2 Trochu teorie uprostĜed výkladu spojeného s pĜípadným využitím oxidu uhliþitého v þisInformátor 4/2009
INFO 4_09.indd 4
Kapalné a tuhé látky se v plynech rozpouštČjí jen tehdy, když se mĤžou vypaĜit. Tudíž i v plynu CO2 se musíme spolehnout na unášecí schopnost spojenou se stĜední rychlostí usazování. Na rychlost usazování má vliv tvar þástic. Tak pro zaoblené þástice s drsným povrchem je kriterium odporu 2,4x vČtší než pro kulovité þástice. Pro ploché a protáhlé þástice je 3 až 5x vČtší než pro kouli. Pro smČs všech tĜí uvedených tvarĤ mĤžeme brát prĤmČrnou hodnotu sn = 2,9. Proto je skuteþná rychlost usazování þástic nepravidelných tvarĤ znaþnČ menší než usazování kulovitých þástic. Jde o významný postulát pro neþistoty s nimiž se setkáváme na textiliích. Obrázek rotaþního pohybu ObraĢme pozornost ke kapalmolekul pĜi otáþení nému CO2. PĜi tlaku 50-60 barĤ kolem os A a B odpovídá specifická hmotnost CO2 specifické hmotnosti KWL, pĜiþemž teplota pĜi procesu þištČní je 15 ºC. V prĤbČhu þištČní s CO2 musíme obdobnČ jak tomu je v pĜípadČ použití perchloretylenu,, KWL poþítat s procesy solubilizace, dispergace a emulzním faktorem. Bez tČchto pochodĤ Vyplývá zde fyzikální realita, nejsme u žádného nepolárního že molární kapacita plynĤ s ty- rozpouštČdla schopni odstranit þinkovým uspoĜádáním je na zejména tukové, barevné neþistoty a neþistoty škrobového úrovni 5 cal/mol.gram. Je oproti jiným plynĤm pod- a bílkovinného pĤvodu. Jde tudíž o použití zesilovaþĤ. Budeme se statnČ vyšší. Oxid uhliþitý – základní fyzikálnČ chemické konstanty
tírenství není ke škodČ. Ba právČ naopak, když jej spojíme s novým poznatkem úlohy aktivátorĤ-zesilovaþĤ, bez nichž si nedovedeme žádný þistírenský proces v posledních 30-40 letech pĜedstavit. Znovu si uvČdomujeme, že veškeré vztahy neþistoty – vlákno se pohybují na pomezí polárnČ-nepolárních fází. Molekula plynu CO2 má tyþinkovitý charakter 0 – C – 0, existuje možnost na rozdíl od ostatních plynĤ, které mají tĜi translaþní pohyby, další dvČ možnosti otáþení kolem dvou na sobČ kolmých os a dva takzvané rotaþní stupnČ volnosti
Konstanta Definice Vzorec CO2 Barva, vzhled bezbarvý plyn Molekulová hmotnost 44,01 Specifická hmotnost 1,9767 Bod tání -57,6 Bod varu -78,5 Rozpustnost ve vodČ 20 C 0,169 % Rozpustnost ve vodČ 100 C 0,058 % Rozpustnost v alkoholu 0 C 4,30 % Monohydrát CO2 H2CO3 obsahuje vodný roztok asi 1 % Hutnost vzhledem ke vzduchu 1,977/vzduch se = 1,293 Hustota plynĤ /G-1/ 1,977/vzduch se= 1,293 Specifické teploty pĜi stálém tlaku 0,202/vzduch= 0,241 Specifické teplo pĜi stálém objemu 0,155/vzduch= 0,172 Koeficient tepelné roztažnosti 10 0,034/vzduch= 0,058 Dielektrická konstanta 18 C 760 mm 1,0096/vzduch= 1,00059 Kapalný CO2 Specifická hmotnost O C 0,914 Specifická hmotnost +15 C 0,813 Specifická hmotnost +30 C 0,598 Množství plynu z 1 kg kapaliny 506 litrĤ PotĜebný tlak zkapalnČného CO2 pro proces þištČní 73,8 barĤ Polarita CO2 nepatrná
jim vČnovat v další þásti výkladu. Zvláštní pozornost vČnujeme výsledkĤm výzkumu WFK Krefeld/Forschungsinstitut Reinigungstechnologie a.V. Jejich výsledky spojené s aplikací enzymĤ jsou víc než pozoruhodné. Vývoj aktivátorĤ (zesilovaþĤ) použitelných v þištČní s kapalným CO2 Prakticky od roku 1980 jsou patentové spisy vpravdČ prosyceny vývojem produktĤ, které jsou použitelné v þištČní s tzv. nadkritickým rozpouštČdlem (CO2). Pouhý výþet základních chemických skupin odpovídá o rozsahu s nímž se setkáváme. AutoĜi vymezují jako aktivátory þisticího úþinku následující skupiny chemických produktĤ. - perhalogenové povrchovČ aktivní látky. Jde pĜevážnČ o fluorované deriváty - polypropylenglykolové aktivní látky - perhaloéterové éterové produkty - polydimetylsiloxanové produkty, pĜípadnČ adované kopolymery - peracidové prekurzory, pĜíkladem jsou alkylfenolové adukty monoperoxi kyselin Rozhodujícím faktorem pro výbČr aktivátorĤ je hydrofilnČlipofilní rovnováha (HLB). Lineární alkylbenzensulfonáty, Na sole laurylsulfátu tj. AAS, Syntapony nejsou použitelné, neboĢ jejich HLB je výraznČ nad 20. Dokumentace dokladuje výsledky þištČní – odstraĖování skvrn na rayonu. ýisticí úþinek zesilovaþĤ a kapalného CO2 je dokumentován v následující tabulce. V poznámce x je uveden druh zesilovaþe, koncentrace x1 = 0,2 g Abilu 8851, což je polydimetylsiloxan adovaný etylen, propylen oxidem. PĜidáno 0,5 ml vody x2 = 0,2 g silikonových povrchovČ aktivních látek s vysokou mol. hmot. x3 = 0,2 g silikonových povrchovČ aktivních látek s vysokou mol. hmot. x4 = 0,6 g Krytoxu, což je fluorovaný polyéteramonuium karboxylát x5 = 0,5 g Krytoxu + 0,2 g vody Technologie strojního þištČní spoþívala v pĜedvedení CO2 ze zásobní4
31.8.2009 7:07:00
Pokraþování ze str. 4 Chemická skupina Perhalogeny
Adované PPG
Tabulka þisticího úþinku kapalného CO2 a zesilovaþĤ Obchodní název Zonyl FSN Zonyl FSO Zonyl TBS Pluronic L61 Pluronic L31 Pluronic L62 Pluronic L43 Pluronic 17R2
ku do þisticího bubnu. Pracovní tlak odpovídal 300 až 6000 psi, teplota kolem 20 ºC. Doba þištČní 15-30 minut. PĜed vlastním þištČním byly
s
Výrobce Dupont USA Dupont USA Dupont USA BASF NSR BASF NSR BASF NSR BASF NSR BASF NSR
HLB 2,1 3,4 9,2 3,0 4,5 7,0 12,0 8,0
pumpou do bubnu vneseny zesilovaþe. Po þištČní je rozpouštČdlo pĜevedeno do expanderu vþetnČ aktivátorĤ. (Pokraþování pĜíštČ)
Tkanina Bavlna Vlna Vlna PES PES x1 Vlna Vlna x2 Bavlna Bavlna x3 Bavlna x4 Bavlna x5
Typ skvrny ragu omáþka95 sebum olivový olej + modré barvivo grapefruitová šĢáva grapefruitové šĢáva þervený vosk þervený vosk þervený vosk þervený vosk þervený vosk þervený vosk
% vyþištČní 99 97 18 51 33 54 13 60 70 77,2
Bez visuté dopravy se moderní prádelna neobejde
s Žehlící technika je stejnČ dĤležitá jako kvalitní þistící stroj
5
INFO 4_09.indd 5
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:32:39
s
s
UNICA je belgická firma sídlící v Merchtenu v Belgii. Vyrábí praþky pro náplnČ od 30 kg až do 300 kg a to i v hygienickém provedení. Praþky mají standardnČ frekvenþní mČniþ, pĜípravu pro dávkovaþ na 12 kapalných pracích prostĜedkĤ, cool-down atd. Na pĜání i elektronický prĤtokomČr, recyklaci lázní, nepĜímé parní topení a jinou výbavu. OdstĜećují s g-faktorem 320-410 (560-900 ot/min). S praþkami nejsou u nás zkušenosti
Tunelová praþka Lavatec
s Vkládání velkých kusĤ u žehliþe Lavatec s pĜívodním zásobníkem. Do žehliþe se vkládají velké kusy automaticky z neobvyklé výšky Informátor 4/2009 INFO 4_09.indd 6
6 31.8.2009 7:07:02
Jak to vidí kožešník... Jako vyuþený kožešník s dlouholetou praxí v oboru a také s asi 15letou praxí pĜebíraní rĤzných kožených a kožešinových výrobkĤ do chemického þištČní, bych se s vámi rád podČlil o nČkolik poznatkĤ. Je vcelku zajímavé, že vČtšina zákazníkĤ, kteĜí k nám, tedy do KOŽEŠNICTVÍ pĜinesou své vČci do chemického þištČní vysloví zajímavý názor: „...k obyþejným þistírnám nemám dĤvČru“! Je ovšem pravdou, že jsme vlastnČ pouze odbornou sbČrnou odČvĤ z kĤží a kožešin k chemickému þištČní, nicménČ právČ dĤvČra k zákazníkovi ke „KOŽEŠNICTVÍ“ je daleko vČtší, a to i tehdy, kdy máme ceny vyšší. ýím si vysvČtlit tento názor? Cenou to není. Kvalitou práce, díky nesmlouvavému poskytovateli, také ne. Je to v tom, jak se pĜedmČtné vČci do chemického þištČní, a to nejen, pĜebírají. PrávČ pĜevzetí vČcí, její posouzení, výklad poznatkĤ ke konkrétní vČci (symboly þištČní, urþení závad, poznání druhu a typu základního materiálu) a hlavnČ pĜístup k zákazníkĤm (upozornČní na závady, pĜemČĜení, zavČšení na ramínko) je ten zásadní a vlastnČ kolikrát jediný rozdíl od tzv. „normální þistírny“. Zákazník si tedy musí být jist, že pĜesnČ víme, co s vČcí budeme dČlat a poznání vČcí zvyšuje dĤvČru u zákazníka, že hovoĜí s odborníky. Zákazník musí chtít... V první ĜadČ musíme zákazníka seznámit, s þím k nám pĜišel, posoudit materiál, provedení, a hlavnČ zpracování vrchního materiálu. Zákazníka upozorníme na všechny vady, na stav vČcí pĜi pĜevzetí a podrobnČ je zapíšeme pĜi pĜíjmu, zároveĖ seznámíme zákazníka se všemi problémy, které mohou nastat. Základní myšlenkou je to, že vČc musíme chtít þištČním zachránit, tak, aby byla nositelná, musíme zákazníkovi Ĝíci, že se vČc již nikdy nevrátí do toho stavu, jako když ji zakoupil. Seznámíme zákazníka s charakteristickými vlastnostmi kĤže a upozorníme na to, že nošením se na vČci projevuje tzv. patina, což je plnČ žádoucí, dokonce u nČkterých výrobkĤ se tato patina (znatelná míra opotĜebení) vytváĜí i umČle. Jde o vlastnost pĜírodního materiálu, nikoliv o vadu. RozhodnČ odmítáme poskytnout þištČní na výrobcích, které jsou ještČ plnČ nositelné. Dále zákazníka upozorníme na vše, co je tĜeba s vČcí udČlat, aby se dala vrátit do nositelného stavu. Upozorníme na nutnost rĤzných úprav, jako je domaštČní a dobarvení, vþetnČ toho, že pokud se tyto úpravy neprovedou, bude výsledek špatný. Mnohdy zákazníkovi naznaþíme, že bez tČchto úprav nejsme ochotni vČc k vyþištČní pĜijmout, neboĢ jsem si 7 INFO 4_09.indd 7
skoro jisti, že nedopadne dobĜe a my máme zájem, aby byl zákazník spokojený. Zákazníci vČtšinou na tuto radu rádi pĜistoupí, jen když je mínČna upĜímnČ. V nČkterých pĜípadech, pokud zákazník váhá, je lepší mu þištČní rozmluvit a doporuþit mu, aĢ pĜijde, až se definitivnČ rozhodne,. I tento zákazník se v 90 % vrátí!!! VČtšinou na provedení služby zákazník trvá i pĜes všechny rizika a nedostatky vČci (dĤraznČ zákazníka upozorníme i na to, že nelze ruþit za knoflíky a zdrhovadla, dále, že se zvýrazní pĜírodní vady a nedostatky materiálu, nČkteré skvrny se zvýrazní z dĤvodu odstranČní neþistot a projeví se odĜení hran atd.). Pokud tyto informace bere zákazník na vČdomí, tak si takovýto zákazník zaslouží, abychom mu þištČní provedli, o cenČ a termínu se vČtšinou moc nediskutuje, kvalitní práce musí být zaplacena a spotĜebuje svĤj þas ke zhotovení. Dovolte mi dovČtek: moc mČ zlobí zákazníci, kteĜí nám pĜinesou vČci k vyþištČní v sezónČ a oþekávají rychlé þištČní. Doslova a do písmene takovýmto zákazníkĤm vytknu to, že špinavou vČc mČli i pĜed sezónou, a proto mČli pĜijít dĜív, podle hesla „práce kvapná je vždy špatná“, odkážu zákazníka na bČžnou dobu provedení. Musím se pĜiznat, že pokud je
zákazník neoblomný, tak mu mohu, nabídnout zkrácení doby, na technologicky nutnou dobu, s tím, že zaplatí nemalý expresní pĜíplatek. VČtšinou to zákazník pochopí a normální termín akceptuje. Pokud pĜesto chcete zákazníkovi hodnČ vyhovČt, tak vám doporuþuji to, co dČláme my, v okamžiku, kdy je vČc hotova, pošleme zákazníkovi SMSku. Není to vlezlé. Informaci zákazník dostane a ta koruna za SMSku se nám vyplatí. Zákazník spolupracuje... Pokud v prĤbČhu þištČní dojde k jakémukoliv problému, tak jej, nejlépe po telefonu, se zákazníkem neprodlenČ Ĝešíme. Zákazník SÁM rozhodne, co dál, neboĢ mu doporuþíme nČkolik možností jak postupovat. Není nic horšího, než když zákazník po pĜevzetí vČci, nedej bože doma, zjistí vady (poškozené zdrhovadlo, utržené knoflíky, neodstranitelná skvrna, krejþovské vady atd.), oprávnČnČ se pak mĤže na nás zlobit. Avšak pokud v prĤbČhu provádČní služby se zákazníkem tyto problémy Ĝešíte, považuje to za peþlivý pĜístup, který ocení a bude rád (tedy vČtšinou, když mu jejich odstranČní nabídnete, samozĜejmČ za úplatu. Lze v tomto pĜípadČ provést celkové þištČní, zákazníka sami pozvat (pĜed uplynutím termínu zhotovení) a Ĝešit s ním tyto problémy ještČ než sám pĜijde. Je to taktické a na výsost seriozní. SkuteþnČ nejhorší je ten pĜístup když potutelnČ þekáte, že si toho zákazník nevšimne a doma aĢ se rozþiluje. Navíc i tyto práce jsou zpoplatnČny, tak proþ se tomu bránit. MĤžeme zákazníkovi nabídnout zkrácený termín tČchto oprav, cenu zásadnČ snižujeme jen v mimosezónním období, nebo v kombinaci s vČtším množství jiných oprav. Musím se pĜiznat, že v otevĜeném pĜístupu je i nebezpeþí. Že se vám nČkterý zákazník tzv. „postaví na zadní“, ale i zde je lepší problém Ĝešit dopĜedu, než pak Ĝešit reklamace a stížnosti. Jste na problém pĜipraveni a dopĜedu si rozmydlíte, jak budete v takovémto pĜípadČ reagovat.
Zákazník se pĜi vyzvedávání tČší i bojí... Po provedení služby si jde zákazník vyzvednout vČc a opČtovnČ se nám vyplatilo rozdČlit si vČci po vyþištČní do dvou kategorií – vynikající a lépe to nejde. Zde je rozdílný pĜístup u „vynikajících“ vČcí se pochlubíme, vychválíme zhotovitele a zákazníkovi doporuþíme pĜíští þištČní opČt pĜes nás. U vČcí „lépe už to nejde“ se odvoláme na všechny pĜedchozí námitky a upozornČní, vysvČtlíme zákazníkovi, v þem je problém a závČrem zákazníkovi doporuþíme, aby se na nás s þištČním obrátil znovu s tím, aby nás lépe a dĤraznČ upozornil na daný problém, pĜíštČ už budeme pĜipravení a vČc dopadne urþitČ lépe a to hlavnČ proto, že je vČc od zhotovitele skuteþnČ peþlivČ a pozornČ vyþištČná. ZávČrem mi dovolte poznámku: pokud þistíme vČc v Ĝádu stokoruny, bude urþitČ pĜístup k zákazníkovi ménČ peþlivý, popis bude povrchní a asi, tedy u textilu obvykle, se budou vČci po oznaþení dávat do pytle. Ovšem u vČcí, kde þištČní stojí i pĜes 1,000,- Kþ je doslova nutné se vČci vČnovat dĤslednČ a peþlivČ. ZároveĖ i zacházení s takovou vČcí by mČlo být jiné, nic nám neudČlá, pokud vČc povČsíme na ramínko a zacházíme s ní opatrnČ. PrávČ i proto na pĜíjmu leží velká zodpovČdnost, nejdĤležitČjší je totiž vČc dobĜe pĜevzít od zákazníka. To už nemluvČ o výdaji vČcí, kde peþlivost, balení a zavČšení na kvalitním ramínku hodnČ napoví o vašem vztahu k vČci. Pokaždé, to zdĤrazĖuji, pokaždé vČc pĜi pĜedávání vyndáme z obalu, ukážeme zákazníkovi ze všech stran a sundáme vČc z našeho kvalitního ramínka. Zákazníkovi pak vČc zabalíme do odnosné tašky, nebo vrátíme do pĤvodního obalu k odnesení pĜes ruku. Pokud nám na vČci záleží, pĜidáme ještČ rady a doporuþení, jak s vČcí zacházet a hlavnČ dáme i zákazníkovi prostor na pĜípadné dotazy. HodnČ úspČchĤ nejen v þištČní vám pĜeje Jaroslav Kudláþek Pokraþování na str. 8
Informátor 4/2009 31.8.2009 7:07:04
KĤže, kožešiny a velury Jaroslav Kudláþek Dovolte, abych úvodem celého bloku o kĤžích, kožešinách a velurech uvedl to, že následující stránky jsou základní informací v daném oboru a v zásadČ se dá Ĝíci, že ke každé takto zestruþnČné vČtČ by se dala napsat odborná kniha. Pro naše úþely však postaþí základní, nČkdy schematické a v každém pĜípadČ pokud možno srozumitelné popisování daných vČcí, jevĤ a okolností. Rád bych poprosil pĜípadné odborníky o pochopení obsahu jako textu k zpĜístupnČní informací pro þtenáĜe z oboru chemického þistČní výrobkĤ z kĤží, kožešin a velurĤ. Trocha historie nikoho nezabije…. Je asi potĜebné zmínit základní historické mezníky oboru kĤží a kožešin. Jedná se o nejstarší výrobní obor lidské þinnosti. Již v raném období prvobytnČ pospolné spoleþnosti jsou známa fakta o tom, že kĤže ze zvíĜete byl symbol úspČšného lovce a stažená kĤže položená pĜes záda þi ramena lovce zdĤrazĖovala jeho dovednost a schopnosti, dá se Ĝíci, že se jednalo o první tzv. trofeje. Jen pro zajímavost: donedávna nČkteré kmeny žijící v rovníkových oblastech považovaly ulovení nČkteré šelmy (vČtšinou velká koþkovitá šelma) za dĤkaz schopnosti jedince vést celý kmen, byla to pro budoucího náþelníka skoro povinnost. PodobnČ se dá Ĝíci, že þlovČk, který byl chránČn kĤží zvíĜete tak pĜišel na to, že ho kĤže chrání pĜed vnČjšími vlivy a to nejen pĜed vlivy podnebí, ale chrání ho i pĜed zranČním, prostČ zlepšuje mu komfort života. Každý si urþitČ odvodí i to, že jen díky primitivním odČvĤm z pĤvodnČ divokých a pozdČji i domácích zvíĜat mohl zaþít þlovČk osidlovat i povČtrnostnČ ménČ pĜíznivé oblasti. Avšak problémem takto stažených kĤží bylo to, že brzo podléhaly zkáze a mČly krátkou trvanlivost. PrávČ zde se dá hovoĜit o poþátcích uvČdomČlé þinnosti, kdy lidé pĤvodnČ vyžvykováním pĜírodního tuku, tenþením kĤže (odĜezávání podkožního vaziva) a pozdČji vypíráním pĜírodního tuku a jeho nahrazováním jinými zvláþĖovadly (napĜ. bílkem) postupnČ prodlužovali životnost až do té míry, že jim tyto vydržely celou zimní sezónu, pozdČji po zdokonalení i nČkolik let, jedná se vlastnČ o první kožešiny. V pozdČjších dobách se þlovČk nauþil z kĤží (pouhým zapaĜením a strháváním) odstraĖovat srst a tak vznikly vlastnČ i první usnČ, které sloužily k odČvu i v povČtrnostnČ pĜíznivČjším období, ale zaþaly se využívat i k omotávání nohou – vzniká obuv, k balení a pĜenášení zboží potravin a nákladu, vzniká brašnáĜství a dochází i ke spojování kožešin na základní odČvy zimního charakteru, vzniká obor kožešnictví. V tomto období je zpracování pĜírodní kĤže velice uznávanou a cenČnou profesí. S rozvojem spoleþnosti se zaþínají lidé i specializovat a vznikají první Ĝemeslné obory, poþínaje lovci, pozdČji i chovateli zvČĜe, pĜes pracovníky, kte-
Informátor 4/2009
INFO 4_09.indd 8
Ĝí vydČlávali kĤže na kožešiny a usnČ až po Ĝemeslníky, o kterých mĤžeme hovoĜit jako kožešnících, obuvnících, a brašnáĜích. PozdČji se þlovČk nauþil zpracovávat vlákna nČkterých rostlin a vznikají i tkaniny. Avšak postavení a význam usní a kožešin byl zásadní. PozdČji, až za období feudalismu se usní využívalo ve velké míĜe i u vojenské výstroje, postrojĤ domácích zvíĜat, hlavnČ pak koní. Kožešiny byly nezbytnou souþástí odČvĤ v zimním období a to jak u panovníkĤ, tak u prostého lidu. Asi každý zná tzv. královský hermelín, což je zimní kožešina hranostaje. Z hermelínu byla vyrábČna královská pelerína, která byla vzácná. NeboĢ ulovit (a nepoškodit) zimního hranostaje, jehož zbarvení je bílé a jen konec ocásku je þerný, bylo velké umČní, kožešina tak drahá, že si pelerínu mohla dovolit skuteþnČ jen královská pokladna. Obchod s kožešinami a výroba výrobkĤ z kožešin byla až do období raného kapitalismu jednou z nejuznávanČjších odvČtví, obor kĤží a kožešin byl roven zpracovatelĤm zlata a drahých kamenĤ. V období prĤmyslové revoluce a hlavnČ pak v 19. a poþátku 20. století se zdrojem kĤží a kožešin þím dál více stal faremní chov do té míry, že z pĜírody se používaly kožešiny ojedinČle. Faremní chov snížil cenu kožešin a kĤží tak, že se v polovinČ 20. století stávají bČžnou souþástí odČvĤ a pĤvodní luxusní a drahá výroba se stávala bČžnou a spotĜebitelskou výrobou. V tomto období se rozvíjel obor úprav usní a kožešin, barvení, stĜihání, potisky atd. V 70. letech 20. století do kožešnického oboru významnou mČrou zasáhla tzv. ochrana zvíĜat. PĤvodnČ hnutí na ochranu pĜírody zaþalo, na základČ podpory textilních výrobcĤ, bojovat proti všem kožešinám, hlavnČ v Anglii. Je zajímavé, že díky pomČrnČ laciným kožešinovým výrobkĤm, které byly cenovČ dostupné díky faremním chovĤm a rozvinuté prĤmyslové kožešnické výrobČ, se výraznou mČrou snižoval prodej zimních textilních výrobkĤ ze syntetických materiálĤ. Zaþalo se bojovat proti kožešinám všeobecnČ, ukázkou harpunování tuleĖĤ (každý kožešník vám potvrdí, že takto poškozená kožešina, tedy potrhaná a potĜísnČná krví je vlastnČ k zahození) ukázka lišek jak se odírají o klece (to i laik pochopí, že je nesmysl, neboĢ odĜená kožešina je opČtovnČ k nepoužití) a v neposlední ĜadČ utrácení norkĤ palicí (kožešinové zvíĜe utracené ve stresu má postavenou hĜbetní þáru a takováto kožešina je k nepoužití) s všeobecným mínČním udČlalo své. Každý chápe, že pĜírodní kožešiny z faremnČ pČstovaných kožešin, hlavnČ pak kožešiny ze zimních porážek masných chovĤ jsou pro þlovČka stejnČ dobĜe použitelné a doplĖují širokou škálu odČvĤ jako i jiné pĜírodní materiály. V souþasnosti je zcela logický a správný návrat k pĜírodním zdrojĤm a to i z dĤvodĤ problémĤ se syntetickými materiály jako tČžce recyklova-
telný odpad, který bude na skládkách stovky let. ZávČrem mi dovolte, abych s uspokojením podotkl, že se v souþasnosti pro své nespornČ vysoce estetické, užitné a cenovČ výhodné vlastnosti (dnes již výhradnČ faremnČ chované) používají kožešiny a usnČ þím dál víc. V poslední dobČ se navíc kožešiny a usnČ vyrábí v mnoha barevných, mechanických a chemických úpravách a to jak úpravou Ĝemene tak srsti. Následující stránky objasní základními pojmy, základním názvoslovím a také struþnČ objasní nČkteré odborné postupy a technologii. Hned v úvodu bych rád podotkl, že kĤže je vlastnČ vnČjší obal živoþichĤ, respektive obratlovcĤ a pro využití v daném oboru pak pĜevážnČ savcĤ. KĤže je celkový výraz pro tuto þást tČla, která je v rĤzném rozsahu plochy pokryta srstí. A právČ vypracování, respektive þinČní a vydČlávání kĤží z nich vytváĜí usnČ a kožešiny. Proto pojmenování „kožený odČv“ je brán v odborném názvosloví jako odČv z usní, tedy z vyþinČných kĤží s odstranČnou srstí. KĤže z kožešnicky významných druhĤ savcĤ, která má ponechanou, respektive zušlechtČnou srst, se nazývá kožešina. Speciální kapitolou kožešin jsou pak kožešiny upravované na vlas dovnitĜ, kdy pĤvodnČ rub tvoĜí líc a tČm se pak Ĝíká velurové kožešiny, respektive velury. Stavba kĤže KĤže - vrchní pokryv tČla obratlovcĤ. Pro kĤže menších velikostí se používá výraz kožka. KĤže je tvoĜena Ĝemenem, neboli pevným základem a srstí. Srst je vrostlá do Ĝemene kĤže a obvykle se skládá z podsady a pesíkĤ ýinČní - fyzikální a chemické pĤsobení na vhodnČ pĜipravené kĤže, tak aby vznikla kožešina, pĜípadnČ useĖ neboli: VyþinČná kĤže se stává kožešinou, pokud je z kĤže odstranČna srst, pak se jedná o useĖ Podsada - jemnČjší, obvykle kratší chlupy, tvoĜící hustý podklad srsti. Pesík - obvykle delší a hrubší chlup v srsti vČtšiny zvíĜat. Jednotlivé stvoly (vlasy, chlupy) jsou vrostlé do Ĝemene, kde jsou uchycené vlasovými váþky a koĜínky, které prorĤstají všemi vrstvami Ĝemene kĤže.
Vlasová strana - obvykle líc - vnČjší strana vrstvy Ĝemene (ze strany vlasu) Masová strana - obvykle rub - spodní þást Ĝemene (ze strany podkožních svalĤ a orgánĤ) ěemen - sjednocující název pro pokožku, škáru a podkožní vazivo Pokožka - povrchová, zrohovatČlá, obvykle tenká vrstva kĤže, která vytváĜí lícní ochranné útvary napĜ.: chlup, peĜí, šupinky atd. Škára - vláknitá nejhustší vrstva kĤže tvoĜící podložku pokožky Podkožní vazivo - mezivrstva, která volnČ spojuje škáru se svaly a jinými orgány tČla. PĜi þinČní je nutné dbát na to, aby pĜi tenþení Ĝemene nedošlo k narušení vlasových koĜínkĤ, pĜípadnČ až vlasových váþkĤ, tím by došlo k vypadávání vlasu. I v pĜípadech, kdy by toto vypadání mohlo být zdánlivČ žádoucí, tedy pĜi zpravování kĤže na useĖ, se také nesmí kĤže takto ztenþit, neboĢ by vlastnČ došlo k perforaci výsledné usnČ, tím by se výraznČ zmenšila pevnost a zhoršily další vlastnosti usní. Pro základní vysvČtlení názvu jednotlivých materiálu je nutné znát základy zoologie Zoologický systém Pokaždé, když zapoþneme tuto þást, tak se vČtšina þtenáĜĤ ptá, proþ je nutné znát aspoĖ základy zoologie. OdpovČć je jednoduchá, pokud budeme znát zaĜazení jednotlivých savcĤ do skupin a jejich rozdČlení lze pak lépe uþit podobné vlastnosti a charaktery nejen života, ale i charakteru a vlastností kožešin. Pro všeobecnou informaci zde dodávám, že skoro výhradnČ všechny kožešiny, tedy takové, které svojí kvalitou a vzhledem lze považovat za kožešnicky zpracovatelné, se chovají na farmách. Kožešiny z pĜírody se využívají pouze pro trofejní nebo okrasné úþely. Podmínky v chovech mají pĜísná pravidla a to jak veterinární, tak hlavnČ prostorové a chovné podmínky, které jsou u kožešinových zvíĜat dĤležité. Špatný chovatel v tomto oboru nemá šanci, neboĢ podvyživené, odĜené, nebo poškozené kožešiny jsou z kožešnického hlediska nepoužitelné, a následnČ bezcenné. Proto chovatelé
8
31.8.2009 7:07:05
Pokraþování ze strany 8
úzkostlivČ dbají na poĜádek, kvalitní výživu a výborné podmínky svého chovu. Dle zoologického systému jsou jednotlivé druhy Ĝazeny do živoþišné Ĝíše, kmene strunatcĤ (základem je tzv. struna hĜbetní - nervový systém), podkmene obratlovcĤ (páteĜ s pohyblivými þástmi - obratli), tĜída savcĤ (mláćata sají mateĜské mléko), podtĜídy živorodí (rodí se živá mláćata), nadĜád placentátové (tedy mláćata narozená v placentČ). Jednotlivé druhy se dČlí do þeledí, následovnČ: Zajíci a hlodavci Jedna z nejvýznamnČjších skupin jsou þeledi zajícĤ a hlodavcĤ, jedná se o býložravce, pĜevážnČ s ménČ kvalitní až stĜednČ kvalitní kožešinou. Zajímavou vlastností je to, že þím více se v pĜírodČ vyskytují u vody, tím je kožešina kvalitnČjší. Vlas má hustou podsadu, pesíky jsou výrazné až dlouhé a pomČrnČ husté po celé ploše. Kožešiny z tČchto þeledí se právČ nejvíc upravují barvením, stĜíháním a rupováním. Králiþina - zimní kožešina z králíka divokého, nebo domácího. Má hustou mČkkou srst rĤzných barev. Kožešina se þasto upravuje barvením a stĜíháním vþetnČ imitací (napodobenin) jiných vzácných kožešin (bobr, seál, norek, ocelot atd.). Tyto kožešiny se upravují i na velur vþetnČ všech úprav Ĝemene. TradiþnČ nejznámČjší názvosloví upravovaných králiþin: Králiþina skunk - dlouhovlasá srst a obarvená na þerný odstín. Králiþina sobol - dlouhovlasá srst a obarvená na tm. hnČdý odstín. Králiþina síl - stĜižená srst na výšku 8, 12 nebo 16 mm a obarvená na þerný odstín. Králiþina bibret- stĜižená srst na výšku 8, 12 nebo 16 mm a obarvená na tm. hnČdý odstín. Bizam - zimní kožešina z ondatry. Srst je jemná, hustá s delšími lesklými pesíky barvy þervenohnČdé až þernohnČdé. BĜíško je svČtlejší a s kratšími žlutavými až svČtlehnČdými pesíky, kožešiny se zpracovávají jako celé, nebo se zvlášĢ zpracovávají jen hĜbety nebo jen bĜíška. Kožešina se upravuje též barvením, stĜíháním nebo vytrháváním pesíkĤ, pĜípadnČ zjasĖováním až bČlením. Velký význam má i zpracování odkroje kožešin (hlaviþky, þílka, líþka atd.) speciálním sesazením se
vytváĜí urþitý vzor, takto zpracovaný odkroj se mĤže dále upravovat barvením a stĜiháním. Nutrie - zimní kožešina z nutrie. Srst má velmi jemnou, hustou podsadu barvy modrošedé až modrohnČdé. Pesíky jsou hrubé barvy žlutohnČdé až þervenohnČdé. Chovem vyšlechtČné mutaþní nutrie mají srst rĤzných barev (napĜíklad: þernou, bílou, oranžovou aj.). Kožešina se upravuje též barvením, stĜíháním nebo vytrháváním pesíkĤ. DĜíve se používali veverky, kĜeþci, svišti, ale i bobĜi, v souþasnosti je využití témČĜ nulové. Koþkovité šelmy PomČrnČ ménČ kožešnicky výrazná je tato þeleć kromČ koþek domácích, neboĢ se nedaĜí koþkovité šelmy chovat faremnČ. Zvláštností je to, že i využitelnost je v kožešnictví malá. Kvalita kožešin je dobrá a závislá na výskytu chovu. Zajímavé je to, že þím víc žije tento druh blíž k rovníku, tím je kožešina ménČ využitelná, Ĝemen je silnČjší a vlas tvrdší. I z tohoto dĤvodu lze konstatovat, že kožešnicky použitelné jsou pouze kožešiny ze zvíĜat chovaných víc k pólu, pĜípadnČ ve vyšších nadmoĜských výškách. Koþka - zimní kožešina z koþky domácí a ostatních jemných druhĤ koþek. Srst je mČkká, hustá a hladká, rĤzného zbarvení. Kožešina se upravuje též barvením. DĜíve se používali i ocelot a leopard, v místech výskytu se používaly všechny druhy koþkovitých šelem, v souþasnosti je využití nulové Psovité šelmy Další významnou þeledí jsou právČ psovité šelmy, jejichž spoleþným charakterem jsou kožešiny stĜednČ až vysoce kvalitní. Podsada je hustá výrazná, pesíky jsou delší, ale jemné a v mnoha pĜípadech nekryjí celou kožešinu stejnČ hustČ. Zajímavostí je i to, že mají výraznou oháĖku, kde je vlas nejdelší a nejzdobnČjší. Pes - zimní kožešina z rĤzných ras psa korejského. Srst má polojemnou až hrubší, pesíky delší a tužší, chovem jsou vyšlechtČny mutaþní kožešiny rĤzných barev (napĜíklad: vlþí, lišþí, þerný atd.) Kožešina se upravuje též barvením. Liška þervená - zimní kožešina z lišky obecné. Srst má hustou, lehce zvlnČnou podsadu barvy svČtle šedé
9
INFO 4_09.indd 9
až tmavošedé. Pesíky jsou tuhé, žlutoþervené až rezavČ þervené, nČkteré se žlutavými až bČlošedými prstenci. Kožešina se upravuje též barvením a stĜíháním. Liška stĜíbrná - zimní kožešina z barevné odrĤdy lišky plavé. Srst je jemná, mČkká, velmi hustá, barvy bĜidlicovČ šedé až modrošedé s þernými pesíky, z nichž nČkteré mají pod špiþkou stĜíbĜitČ bílé prstence s rĤznČ velkou hustotou a množstvím. Kožešina se i dobarvuje. Liška polární - zimní kožešina z lišky polární. Srst je velmi jemná mČkká a hustá (jedná se o kožešiny s jednou z nejkvalitnČjších srstí), barvy bílé. A to vþetnČ pesíkĤ. Kožešina se i dobarvuje. Liška pesec - zimní kožešina z výhradnČ faremnČ pČstovaného kĜížence lišky polární. Srst je velmi jemná, mČkká, hustá, podsada je bílá až šedá, pesíky jsou hnČdé až þerné, s rĤznČ velkou hustotou a množstvím. Kožešina se i barví a dobarvuje. NČkdy se neodbornČ nazývá jako liška modrá nebo polární. Mývalovec - zimní kožešina z psíka mývalovitého þili z mývalovce kuního. Srst je mČkká, barvy svČtle žluté až šedomodré, s pesíky u koĜene hnČdými, uprostĜed šedožlutými a na špiþkách þerným. Kožešina se upravuje též barvením nebo vytrháváním pesíkĤ vþetnČ zjasĖování, bČlení a všech úprav vlasu. Tyto kožešiny se upravují i na velur vþetnČ všech úprav Ĝemene. Mýval - zimní kožešina z mývala severního. Srst je jemná, hustá, mČkká s modrošedou podsadou a hnČdými pesíky, které jsou na špiþkách žlutošedé s þernými prstenci. Kožešina se upravuje též barvením a dobarvováním (na kouĜové odstíny do fialova, modra až šeda) nebo vytrháváním pesíkĤ vþetnČ zjasĖování, bČlení a všech úprav vlasu. Tyto kožešiny se upravují i na velur vþetnČ všech úprav Ĝemene. DĜíve se používal i vlk a fenek v souþasnosti je využití prakticky nulové, pouze se vyskytují ojedinČle jako trofeje. Lasicovité šelmy Je skupinou s nejvyšší hodnotou. Zpracovatelsky využitelný je hlavnČ norek. Kožešiny mají hustou podsadu s jemným charakterem, pesík je delší výrazný, kryje celou kožešinu, avšak je jemný a poddajný. U tČchto kožešin je velký charakterový rozdíl mezi samci a samiþkami. Norek - zimní kožešina z norka evropského, amerického výhradnČ chovaného na farmách. Srst je jemná, lesklá s podsadou barvy šedomodré až žlutavČ šedé a s jemnými hustými pesíky barvy žlutohnČdé až þernohnČdé. Chovem vyšlechtČný mutaþní norek má srst rĤzných barev (napĜ. þernou, bílou, a veškeré odstíny hnČdé). Kožešina se upravuje též barvením, stĜíháním nebo vytrháváním pesíkĤ vþetnČ zjasĖování, bČlení a všech úprav vlasu. Tyto kožešiny se upravují i na velur vþetnČ všech úprav Ĝemene. Velký význam má i zpracování odkroje kožešin (hlaviþky, nožiþky, ohonky atd.) speciálním sesazením se vytváĜí urþitý vzor, takto zpracovaný odkroj se mĤže dále upravovat barvením a stĜíháním.
DĜíve se používaly kožešiny z kun, tchoĜĤ, skunkĤ, sobolĤ a z kožešiny snad nejznámČjší, tou je zimní kožešina hranostaje tzv. hermelín. V souþasnosti je využití malé, spíš trofejní a zpracovatelsky nevýznamné. Sudokopytníci a lichokopytníci NejrozšíĜenČjší skupina, jsou þeledi z ĜádĤ lichokopytníkĤ a sudokopytníkĤ, která se témČĜ výhradnČ hodí i na zpracování jak na kožešiny, kožešnické velury tak hlavnČ na usnČ. Vlas má hustou podsadu, pesík je ménČ výrazný, až nevýrazný v nČkterých pĜípadech splývá s podsadou až je neznatelný. Kozinka (kozleþina) - useĖ nebo zimní kožešina z kĤzlete kozy domácí, živeného výhradnČ mateĜským mlékem. Srst je bílá až šedá a nemá rozdílĤ mezi podsadou a pesíkem. Podle zemČ pĤvodu se kozinky dále pojmenovávají (napĜíklad: arabská, þínská atd.). Kožešina se upravuje též barvením, vþetnČ zjasĖování, bČlení a všech úprav vlasu. Pro usnČ se používají kĤže zbavené srsti. Kožní vlákna jsou velice hustá, pĜitom jemná a s nevýraznou strukturou. UsnČ jsou nejjemnČjším materiálem urþeným pro kožené výrobky. Pro bližší urþení stáĜí se používají i pojmenování jako kozina, roþek a kozlovice. JehnČtina - useĖ nebo zimní kožešina z mládČte ovce. Vyznaþuje se zkadeĜením vlasu. Kožešina se upravuje hlavnČ barvením, stĜíháním nebo zjasĖování, bČlením a špicováním, vþetnČ všech úprav vlasu. Tyto kožešiny se hlavnČ upravují na velury vþetnČ všech úprav Ĝemene. NČkteré speciální druhy kožešnických jehnČtin jsou cenné a podle zemČ pĤvodu se dále pojmenovávají (napĜíklad: persián, afgánská jehnČtina, metis, merluška atd.). Kožešina se upravuje též barvením, vþetnČ zjasĖování, bČlení a všech úprav vlasu. Pro usnČ se používají kĤže zbavené srsti. Kožní vlákna jsou hustá, pĜitom pomČrnČ jemná a s ménČ výraznou strukturou. UsnČ jsou druhým nejjemnČjším materiálem urþeným pro kožené výrobky. Pro bližší urþení se používá i pojmenování mléþnice. Skopovice - useĖ nebo zimní kožešina z dospČlé ovce. Vyznaþuje se malým zkadeĜením vlasu až vlasem rovným. Kožešina se upravuje hlavnČ barvením, stĜíháním nebo zjasĖováním, bČlením a špicováním, vþetnČ všech úprav vlasu. Tyto kožešiny se upravují i na velury vþetnČ všech úprav Ĝemene. Pro usnČ se používají kĤže zbavené srsti. Kožní vlákna jsou hustá, pĜitom jemná a se specifickou strukturou. UsnČ jsou nejpoužívanČjším materiálem urþeným pro kožené výrobky. Pro bližší urþení se používají i pojmenování jako je ovþina nebo cápovice. Teletina - useĖ nebo zimní kožešina z mládČte tura domácího živícího se pouze mlékem. Vyznaþuje se malým zkadeĜením vlasu až vlasem rovným. Kožešina se upravuje hlavnČ barvením, pĜípadnČ potiskem. Tyto kožešiny se výjimeþnČ upravují i na velury.
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:07:05
Pokraþování ze strany 9 Pro usnČ se používají kĤže zbavené srsti. Kožní vlákna jsou hustČ propletená, kĤže je stejnomČrnČ hustá. UsnČ jsou kvalitativnČ druhým nejpoužívanČjším materiálem urþeným pro kožené výrobky. HovČzina - useĖ nebo zimní kožešina z tura domácího. Vyznaþuje se rovným tvrdým vlasem. Kožešina se upravuje hlavnČ barvením, pĜípadnČ potiskem. Pro usnČ se používají kĤže zbavené srsti. Kožní vazivo je husté, slabiny a vaz jsou pomČrnČ jadrné. UsnČ jsou nejpevnČjším materiálem urþeným pro kožené výrobky. Pro bližší urþení se používají i pojmenování jako jalovþina, kravina, býþina, volovice. VepĜovice - useĖ z vepĜe (prasete) domácího. Kožešina se používá jen z divokých druhĤ jako trofej. NČkteré speciální druhy vepĜovic jsou oznaþovány i podle zemČ pĤvodu. Pro usnČ se používají kĤže zbavené srsti a jsou nejþastČji používaným materiálem urþeným pro kožené výrobky. Kožní pletivo je Ĝidší, kĤže je rozbČhlejší. Na vepĜovicových usních se provádí nejširší škála úprav a to jak barvení, potiskování, postruhování, štípání tak i píchání až prosekávání. Jedná se o cenovČ nejpĜijatelnČjší materiál, proto je ideální k jakémukoliv zušlechtČní a úpravám. Pro bližší urþení stáĜí se používají i pojmenování vepĜovice z prasnice nebo také jateþní krupón. Zpracování tČchto druhĤ je prakticky nejvýznamnČjší, další druhy jsou využívány vČtšinou jen v místech výskytu, napĜ. pomČrnČ v hojném poþtu se používají velbloud, lama, jak. Dále rĤzné spíše trofejní druhy od evropských jelenĤ, daĖkĤ, muflonĤ pĜes severské losy a soby až k jižním druhĤm jako jsou zebry, antilopy atd. Avšak ze zpracovatelského hlediska je význam tČchto druhĤ témČĜ zanedbatelný. Ostatní druhy se již dnes nevyužívají a jejich použitelnost je nulová. ýinČní, (vydČlávání) kĤží Úvodem si musíme Ĝíci, že se jedná o nejsložitČjší þást výroby kožešin a usní a to nejen fyzikálnČ, chemicky ale hlavnČ technologicky. Pro úþely tČchto stránek je nutné provést zásadní zjednodušení, které je v každém ohledu pouze orientaþní výklad celé problematiky. Proþ musíme kĤže þinit? Tak jak už jsme se zmínili, v þásti o historii, tedy o tom, že stažená kĤže rychle podléhá zkáze, je nutné kĤži vyþinit a to z toho dĤvodu, aby vydržela co nejdéle. Díky postupĤm þinČní se životnost nČkterých materiálĤ blíži až k 50 letĤm. ZároveĖ se provádí i úprava kĤží tak, aby vznikly kožešiny a usnČ. DĤležité je to, že pro výrobu kožešin se hodí jen zimní kĤže (kožky), pro výrobu usní je možné použít kĤže získané celoroþnČ. Konzervace a pĜíprava kĤží k þinČní Po stažení kĤže je nejlepší, když mĤžeme okamžitČ zahájit þinČní, což je ale bohužel málokdy možné, proto se musí kĤže pĜed þinČním konzervovat.
Informátor 4/2009
INFO 4_09.indd 10
Provádí se tzv. suché a mokré konzervování. Konzervování suché je vlastnČ sušení, které je však vhodné spíše pro kožky. KĤže vČtších rozmČrĤ jsou v mokrém stravu namáþeny do solných roztokĤ, kde se uchovávají. PĜi delším uskladnČní se mohou i þásteþnČ odvodnit, ale je nutné ponechat na kĤžích co nejvČtší množství solí. NejmodernČjší a nejlepší konzervací je mražení, to je však pomČrnČ nákladné. Co je to þinČní? ýinČní je vlastnČ nahrazení živoþišných tukĤ, obsažených v Ĝemeni kĤže tukem dĜíve rostlinným, dnes syntetickými zvláþĖovadly, tzv. „þinidly“. Pro pĜedstavu mĤžeme celý postup pĜirovnat k praní prádla: chemickou cestou z kĤží vypereme, v lázni rozpustíme a odplavíme, živoþišné tuky a další lázní, nČco jako aviváž, do kĤží vpravíme syntetická zvláþĖovadla. Celý postup je sledován nejen po chemické stránce, ale dĤslednČ se dodržují teploty, þasy, množství lázní a délka jednotlivých krokĤ. Je zajímavé, že tento postup je znám již mnoho staletí v zásadČ tento princip je zachováván od poþátku. K rozpouštČní živoþišných tukĤ se používalo psí lejno, k zjištČní správného þasu þinČní se používala sláma, k náhražce živoþišného tuku se používal, bílek, vosk, vazelína a rybí tuk atd. V minulosti to byla skoro alchymie, která se dČdila, nebo tvrdČ platila. Dnes se provádí þinČní chemickými þinidly, a odpadní vody se musí dĤslednČ þistit. Domácí þinČní je dnes spíš amatérským pokusem, kdy nelze dosáhnout prĤmyslové dokonalého þinČní. Základní postup þinČní Vychystávání suroviny (prvotní manipulace a tĜídČní kĤží do þinícího sudu) Námok (rozmoþení kĤží do stavu vláþnosti jako po získávání) Rozrážení (mechanické uvolĖování vláken kĤží) OdtuþĖování (odstraĖování živoþišného tuku z kĤží) Praní (þištČní kĤží v námoku) Roztrhávání a mízdĜení a seĜezávání (odstraĖování podkožního vaziva s tenþení kĤží na nezbytnČ nutnou míru) ýinČní (fyzikálnČ chemické pĤsobení þiniv) Neutralizování (snížení kyselosti) Ždímání (snížení obsahu vody v kĤžích) Natahování a roztahování (rozrážení Ĝemene do délky a šíĜky) Loužení a strhávání (odstraĖování srsti z usní) Mazání (vpravování syntetických tukĤ do Ĝemene) Sušení (OdpaĜování vody z Ĝemene) TĜíbení (úpravy kožešin) Další úpravy vlasu, a Ĝemene u kožešin a úpravy vlasové a masové strany u usní. V prĤbČhu þinČní se provádí veškeré základní úpravy kožešin a usní hlavnČ pak barvení. Po þinČní se provádí veškeré úpravy Ĝemene a vlasu a u usní veškeré úpravy vlasové a masové strany hlavnČ se provádí tĜídČní to znamená odborné urþení jednotli-
vých kožešin a usní na jaké úpravy se dají použít a to hlavnČ z kvalitativního hlediska. Úpravy kožešin, velurových kožešin a usní Po vyþinČní (nebo i v prĤbČhu þinČní) se kožešiny a usnČ rĤznČ upravují. Veškeré úpravy dále zkvalitĖují, tzv. zušlechĢují pĜírodní charakter kožešin a usní. Úpravy se rozdČlují následovnČ: Kožešiny Kožešiny se dále upravují rĤznými úpravami vlasu, a to mechanicky, kdy se napĜíklad provádí (rupování - ruþní, epilování - strojní), vytrhávání pesíkĤ
pro jejich odstranČní, tím dojde k zvýraznČní jemnosti podsady. Další úpravou je protrhávání podsady a to v rĤzné míĜe rozsahu, tato úprava má za úþel zlehþit kožešiny a snížení celkové výšky srsti. Dále se kožešiny upravují také chemicky, napĜíklad - bČlení (t.j. odbarvení do svČtlých odstínĤ s potlaþením barevných pĜechodĤ), zjasĖování (t.j. zesvČtlení se zachováním barevných pĜechodĤ) nebo špicování (t.j. barvení horní þásti - koneþkĤ srsti pro efektní barevné vlastnosti kožešiny). Všechny tyto úpravy mají rĤzné obchodní názvy a technologické pĜívlastky.
Pokraþování v pĜíštím þísle
Textilní þipy Textilforschungsinstitut ThĦringen-Vogtland zhotovil vodivé PAD vlákno s povrchem z þistého stĜíbra naneseným galvanicky. Materiál se nazývá Elitex a lze s ním pracovat jako s kterýmkoliv bČžným textilním vláknem. Toto zvláštní vlákno mĤže sloužit ke stavbČ a spojení elektronických mikrosouþástek vestavČných do tkanin a hotových výrobkĤ. NapĜ. textilních mikroþipĤ, které jsou tak malé, že je sotva v textilii poznáme. PostĜíbĜená vlákna se mohou použít i jako mikrospínaþe v podlahovinách þi sedadlech au-
tomobilĤ nebo ke konstrukci bluetooth modulĤ v lyžaĜských rukavicích k ovládání mobilu. Elitex lze také využít ke spojení pĜi tisku elektroluminiscenþními pastami nebo svČtlo emitujícími diodami na odČvech záchranáĜĤ, ale i malých školákĤ. Ze tĜí rĤzných vodicích textilních vrstev se skládá textilní mikroþip, který pracuje s frekvencí 13,56 Hz. Je odþitatelný na vzdálenost 50 cm, což je vynikající citlivost. Zatím jde o víceménČ laboratorní výrobek, ale pravdČpodobnČ se doþkáme i prĤmyslového využití. -izk-
Bezema na našem trhu Na þeském trhu pracích prostĜedkĤ se, zatím sporadicky, objevuje i švýcarská firma Bezema. O této firmČ se mnoho neví. Sídlí ve švýcarském Montlingenu a nabízí systémové Ĝešení pro praní v prĤmyslových prádelnách. Zahrnuje prací prostĜedky, bČlidla, OZP, zmČkþovadla, apretaþní prostĜedky atd. Bezema je souþástí svČtového koncernu CHT. Ten byl založen v roce 1953 Reinholdem Beitlich,
má vývojové centrum v TĦbingen v NČmecku 30 zastupujících agentur v mnoha zemích svČta a je tvoĜen 21 spoleþnostmi. Vyvíjí, vyrábí a prodává pomocné prostĜedky a barviva pro textilní prĤmysl a také ovšem prací prostĜedky. Má všechny nezbytné evropské certifikace a aplikaþní laboratoĜe, které vyvíjejí technologie podle pĜání zákazníkĤ. Uvidíme, jak si povede na našem trhu. -izk-
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l Jak je ropa dĤležitá pro naše hospodáĜství vyplývá z faktu, že v roce 2005 jsme jí spotĜebovali na každého obþana 7,54 barelĤ tj. 1199 litrĤ. Ve Francii a NČmecku byla spotĜeba ještČ vyšší asi o 50 %, v USA o 100 %. Pokud bychom mČli v ýR nahradit všechnu ropu biopalivem z Ĝepky, potĜebovali bychom 1,5 ha Ĝepky na osobu. To je nemožné, protože orné pĤdy máme jenom 0,3 ha/osoba. OnČch 7,54 spotĜebovaných barelĤ by mohlo být nahrazeno asi 40 m solárních panelĤ na 1 osobu. To by stálo ale asi 26 000 € tj. více než 600 000 Kþ na osobu! l TČžko uvČĜitelné: výzkumníci z katedry textilu univerzity v Leedsu oznámili vynález praþky, která pere bez vody. Textilie se v praþce zpracovávají plastickými granulemi ke
kterým se pĜidává jen 1 šálek vody. VyjádĜení zní, že „systém je udivujícím zpĤsobem úþinný“. Ke komercializaci vynálezu bylo vyþlenČno 500 000 liber. Celý pĜípad budeme samozĜejmČ sledovat. l NejvČtší spalovací motor na svČtČ je lodní motor Wartsila Sulzer RTA 967. Je to 14válec, pĜeplĖovaný dvoutakt s výkonem 890 000 kW (=109 000 ks!). Válce mají prĤmČr 960 mm a zdvih je 2500 mm, otáþky 100/min. Pracuje s tČžkým olejem a spotĜebou 13,6 tun/hod. RozmČry: výška 13,5 m, délka 27 m a hmotnost 2300 tun. Pohání nejvČtší kontejnerovou loć na svČtČ 397 m dlouhou 56 m širokou, 170 000 tunovou Emma Maersk. Uveze 11 000 velkých kontejnerĤ. Na obsluhu tohoto obra, který je plnČ komputerizovaný, staþí 13þlenná posádka.
10
31.8.2009 7:07:05
ÚSPORY VODY A ENERGIE NA PRÁDELNÁCH PODLE FYZIKÁLNÍCH, NIKOLIV MARKETINGOVÝCH ZÁKONĩ - OPRAVA 3. ÿÁSTI Vážení þtenáĜi, omlouváme se Vám i autorovi þlánku panu Ing. Kšenzuliakovi z firmy Procter a Gamble Professional, že poslední þást celého materiálu nazvaná „Výsledky mČĜení a možnosti optimalizace sušiþek a kalandrĤ“ byla vytištČna s nČkolika vČtšími chybami nebo vynechávkami v textu Po dohodČ s autorem tuto þást dnes uvádíme znovu ve správném znČní, pĤvodní obrázky zĤstávají. Výsledky mČĜení a možnosti optimalizace sušiþek a kalandrĤ Energie, spotĜebovaná v sušiþce nebo kalandru, se dá rozdČlit do tĜí þástí. První þást je spotĜebovaná na vlastní odpaĜení vlhkosti z prádla (modrá þást v obr. 3). Toto je þást energie, která je úþinnČ vynaložená, protože odpaĜování vlhkosti je cílem sušení. Na obr. 3 (modrá þást) vidíte hodnotu 1,13 kg páry*2 na litr odpaĜené vlhkosti. Tato hodnota je vždy stejná, protože se jedná o vlastnost vlhkosti (vody) v prádle. Druhá þást spotĜebované energie je vynaložená na pokrytí tepelných ztrát sáláním ze stroje do okolí (béžová þást v obr. 3). Tepelné ztráty sáláním se však nedají ovlivnit, protože jsou dané kon-
strukcí stroje. TĜetí, nejzajímavČjší a þasto i nejvČtší þastí spotĜebované energie, je ohĜev sušícího (v pĜípadČ kalandrĤ pĜisávaného) vzduchu. Tato þást tvoĜí neúþinnČ vynaložený podíl spotĜebované energie a je velmi závislá na konstrukci stroje, ale i správném provozu, nastavení a údržbČ. Jaký praktický význam má mČĜení sušiþek a kalandrĤ v provozu prádelny? V první ĜadČ samozĜejmČ zjistíte skuteþný, na konkrétním provozu dosahovaný, sušící výkon a zejména energetickou úþinnost stroje. Na obr. 3 jsou jako pĜíklad uvedeny výsledky z mČĜení novČjší sušiþky s recirkulací sušícího vzduchu. Celková spotĜeba energie, kolem 2,1 kg páry na litr odpaĜené vlhkosti, je vynikající hodnota
(tato hodnota se bČžnČ pohybuje od 1,7 do 4,5 kg/l), ale sušící výkon 1,04 l/min je, vzhledem k velikosti stroje, velmi nízký. VšimnČte si však, že po dĤkladném vyþištČní všech filtrĤ se sušící výkon témČĜ zdvojnásobí. Výkon tohoto stroje je tedy extrémnČ závislý na stavu filtrĤ, což u starších jednodušších sušiþek není až tak obvyklé. V tomto pĜípadČ se jednalo o dvČ sušiþky za prací linkou, kdy jejich sušící þas (asi 4,5 min.) byl definován taktem prací linky a jejich poþtem. PĜi dvojnásobném sušícím výkonu mČlo prádlo po sušení mnohem nižší zbytkovou vlhkost, a proto se mohly následnČ zrychlit žehliþe, protože dokázaly prádlo pĜi vyšší rychlosti dosušit. Tímto se zvedla produktivita sekce
Obr. 3 Měrná spotřeba páry a sušící výkon Sušička před čištěním filtrů 3
Sušička po čištění filtrů
Ohřev sušícího vzduchu Tepelné ztráty
2,5
Prosté odpaření vlhkosti
2
3
Ohřev sušícího vzduchu Tepelné ztráty
2,5
Prosté odpaření vlhkosti
2
0,73
0,72
1,5
1,5
0,23
0,23
1
1
1,13
1,04
Měrná spotřeba páry [kg/L]
Sušící výkon [L/min]
0,5
1,91 1,13
0,5
0
0 Měrná spotřeba páry [kg/L]
Sušící výkon [L/min]
Obr. 4 Relativní vlhkost vzduchu odcházejícího ze sušičky 100 90
Relativní vlhkost [%]
80 70 60 50
A
40 30
*2
20 10 0 17:10
11
INFO 4_09.indd 11
sušení a žehlení a tím i celé prádelny (hrdlo produktivity bylo v žehlení), což pĜineslo velké finanþní zisky. Hlavním pĜínosem mČĜení provozních parametrĤ sušiþky nebo kalandru je optimalizace jejich nastavení, tedy zvýšení energetické úþinnosti a sušícího výkonu. V praxi se nejþastČji jedná o optimalizaci délky sušících programĤ, zejména pĜi sušení do sucha (froté). VšimnČte si napĜíklad obr. 4, kdy je z vlhkosti odcházejícího vzduchu zĜejmé, že prádlo již bylo zcela suché v bodČ A, dalších 20 minut sušení již bylo pouze plýtváním þasu a energie. Délku sušících programĤ je samozĜejmČ tČžké neustále kontrolovat. Jednou z možností mĤže být použití nČkterých moderních strojĤ, které nabízejí automatickou kontrolu vlhkosti prádla. Za tímto Ĝešením stojí ale nemalá investice do nového strojního vybavení. Druhým, pro nČkoho i mnohem zajímavČjším Ĝešením, díky mnohem menší potĜebné investici, mĤže být komplexní modernizace stávající sušiþky (vþetnČ výmČníku na využití energie odpadního vzduchu). Velmi dĤležitá je i analýza moderních sušiþek s recirkulací vzduchu, protože recirkulaþní klapka je nastavena ve zcela správné poloze (tak aby prĤtoky vzduchu odpovídaly dokumentaci) jen velmi výjimeþnČ. Pomocí analýzy sušiþky a následným správným nastavením klapky se pak dá ušetĜit nemalé množství energie. Podobná situace je u mnoha kalandrĤ, které mají škrtící klapky regulující množství pĜisávaného vzduchu do válcĤ. NepĜímé mČĜení sušiþek a kalandrĤ je tedy rychlá a finanþnČ nenároþná metoda, na základČ které se dá stroj kompletnČ analyzovat, optimálnČ nastavit a pĜípadnČ i modernizovat. A protože sušiþky a kalandry jsou vČtšinou dominantním spotĜebiþem energie na prádelnČ, potenciální úspory jsou velmi vysoké.
17:15
17:20
17:25
17:30
17:35
17:40 čas
17:45
17:50
17:55
18:00
18:05
18:10
Toto množství páry je potĜebné, jestli se využije kondenzaþní þást energie obsažené v páĜe o tlaku 10 barĤ. Ing. Vladimír Kšenzuliak Procter & Gamble Professional
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:07:05
HOěLAVOST TEXTILIÍ A MOŽNOST POŽÁRU Idylku s posezením u ohníþku s pohledy na roje jisker, plápolající plameny a doutnající dĜevo zažil jistČ každý. Mnozí ale také požár skladu, fabriky, domu, auta, pĜi kterém plameny stravovaly milionové hodnoty. DvČ strany téže mince neboĢ oheĖ je dobrý sluha, ale zlý pán. HoĜení je, chemicky vzato, energické sluþování hoĜlavé látky se vzdušným kyslíkem. Protože jde o exotermickou reakci, uvolĖuje se velké množství tepla a prĤvodním jevem hoĜení jsou plameny, kouĜ a plyny obsahující zejména oxid uhelnatý a uhliþitý a vodní páru. O jak velké množství tepla se jedná? Plamen obyþejné svíþky má výkon asi 60 W (a to staþí napĜ. na ochranu sklepa pĜed vymrznutím), tedy mČsíþnČ 43,3 kWh. PĜi hoĜení bavlny se uvolĖuje 3000 až 4000 kcal/kg, což znamená energii 3,5 až 4,4 kWh/kg. Tepelné energie vzniká tedy mnoho a proto se požár za vhodných podmínek rychle šíĜí. Pro hoĜení je tĜeba, aby došlo k soubČhu tĜí okolností. Na místČ se musí vyskytovat hoĜlavá látka, k ní musí mít pĜístup vzduch (kyslík) a dále musí dojít k pĜívodu tzv. iniciaþní energie. Zapalujeme-li svíþku nebo plynový hoĜák sporáku iniciaþní energii dodá plamen zápalky. PotĜebné množství vzduchu je velké a pĜi hoĜení textilií se pohybuje od 4 do 5 m3 vzduchu na 1 kg textilií. Lze tedy pochopit, že v uzavĜené místnosti se vzduch rychle vyþerpá a hoĜení pĜejde v tlení. OtevĜeme-li dveĜe, hoĜení se s plnou silou obnoví. Podle evropských norem (EN 2) se textilie považují za hoĜlaviny a jsou zaĜazeny do tĜídy A (kam napĜ. také patĜí dĜevo nebo papír). TĜída „A“ je vyhrazena pro nejvíce hoĜlavé látky a další hoĜlaviny jsou Ĝazeny sestupnČ do tĜíd B, C, D a F. Textilie jsou z hlediska hoĜlavosti ostĜe sledovány, protože jsou v životČ lidí všudypĜítomné a to nejen v bytech a odČvech, ale i v ubytovacích, stravovacích, zdravotnických, kulturních aj. zaĜízeních. Jsou neopominutelnou souþástí lidské civilizace, k níž bohužel patĜí i požáry. I ty nejhorší, se ztrátami na lidských životech. Ve statistikách nalezneme údaj, že v EvropČ roþnČ zahyne na následky požárĤ 5 000 lidí a mnozí právČ v bytech v dĤsledku hoĜení bytových textilií, odČvĤ a nábytku. Ameriþané v roce 2005 udávali 62 000 bytových požárĤ s 570 úmrtími, které byly zpĤsobeny vznícením textilií umístČných pĜíliš blízko vyhĜívacích zaĜízení. Materiální ztráty z požárĤ se odhadují na 1 % HDP. Vzhledem k obecné hoĜlavosti textilií je požární nebezpeþí spojené s jejich používáním pĜísnČ regulováno normativnČ a hoĜlavost je limitována podle použití, zkoušena a certifikována. V prádelnách, podle velikosti, je hoĜlavého textilního materiálu až mnoho tun a riziko požáru zde existuje, nejvíce pak v expedici. Je na managementu, aby zajistil všechna nezbytná preventivní a operativní opatĜení s tím spojená. Již bylo Ĝeþeno, že textilní vlákna a tím i textilie jsou obecnČ hoĜlavé. Vyžadujeme-li jejich nehoĜlavost, jsou k dispozici dva zpĤsoby: použití vláken, která jsou omezenČ hoĜlavá (jsou ovšem vČtšinou dražší) anebo ošetĜení vláken nehoĜlavou úpravou. HovoĜíme sice o nehoĜlavé úpravČ, ale ve skuteþnosti jde o úpravu, která zabraĖuje šíĜení plamene, protože absolutnČ ohnivzdorná úprava textilií neexistuje. NehoĜlavá úprava mĤže být zapracována do textilie již pĜi její výrobČ anebo až po její údržbČ (praní nebo þistČní) dodateþnČ. V prvním pĜípadČ je omezená hoĜlavost obvykle vymezena na celou dobu životnosti textilie, ve druhém pĜípadČ dodateþných úprav je obyþejnČ jen doþasná a musí se po každé údržbČ obnovovat. Dodateþné úpravy lze bez vČtších problémĤ rea-
Informátor 4/2009
INFO 4_09.indd 12
lizovat i v našich prádelnách a dlouholeté zkušenosti s nimi má napĜ. Perex a. s. ProvádČjí se zatížením textilie anorganickými solemi, nejþastČji fosforu, hliníku nebo boru (fosforeþnanem amonným boraxem, síranem hlinitým atp.). I tato úprava musí být certifikována (napĜ. VÚBP v Praze) a pĤvodce úpravy musí vydávat osvČdþení o shodČ. Již z povahy úpravy vyplývá, že se odstraĖuje praním a také ovšem sušením zboží v sušiþi, ve kterém se úprava vydroluje. NehoĜlavé úpravy se vČtšinou provádČjí u bavlnČných textilií, protože bavlna ze všech textilií hoĜí nejochotnČji. CelosvČtovČ nejúþinnČjší trvalé úpravy bavlny jsou známy již dlouho pod chránČnými názvy Proban a Pyrovatex. U úpravy Proban se na bavlnČné vlákno fixují v prostĜedí amoniaku polymery aminĤ a fosfoniových solí. Úprava byla objevena již v roce 1955 a snese 50x praní pĜi 75 ºC. Pyrovatex byl objeven o pČt let pozdČji a úprava se provádí složitou organickou slouþeninou obsahující fosfor. Úprava je rovnČž v praní stálá. Spoleþným znakem kvalitní úpravy je to, že tkanina poskytuje nositeli tepelnou ochranu, netaví se pĜi výskytu tepla a plamenĤ a nerozpadá se pĤsobením tepla. Úpravy nejsou technologicky jednoduché, protože u upravené tkaniny požadujeme zachování všech pĤvodních vlastností (napĜ. pevnosti, pružnosti, mČkkého omaku atd.) a pĜitom tkaninu impregnujeme pryskyĜicemi nebo anorganickými solemi, které pĤvodní vlastnosti ruší. TČchto cizích pĜísad mĤže být 15 a více procent a zaruþit, aby neovlivnily vlastnosti textilie není snadné. Upravené tkaniny a jejich vlastnosti ovlivĖuje zpĤsob praní a to zejména vysoká hladina alkality lázní, silné mechanické pĤsobení, vysoký obsah mýdla a chloraþní bČlení. NedostateþnČ odepraná špína mĤže rovnČž zvyšovat hoĜlavost. NČkteré dodateþné úpravy se ruší sice praním, avšak docela dobĜe snášejí chemické þistČní. Jak je to tedy s hoĜlavostí vláken nebo textilních materiálĤ? Snadno se zapaluje a dobĜe hoĜí bavlna. HoĜí rychle se zápachem hoĜícího dĜeva nebo papíru a zanechává šedobílý popel. PodobnČ se chovají i jiná celulosová vlákna, len, sisál, juta a acetátová
vlákna. Velká hoĜlavost celulosových vláken vyplývá ze stavby molekul, které obsahují uhlík, vodík a kyslík. První dva prvky jsou základem všech paliv. PES je ménČ hoĜlavý, hoĜí pomalu a zháší. ObtížnČji se i zapaluje, ale pĜi hoĜení odkapávají kuliþky taveniny, které mohou velmi popálit pokožku do hloubky. Obdobné vlastnosti má i PAD. SmČsi PES+ba mají pĜi hoĜení vlastnosti bavlny i PES. Z pĜírodních vláken je nejménČ hoĜlavá vlna, snad i díky tomu, že v molekule obsahuje hodnČ síry a dusíku. RozhoĜívá se jen pomalu a pĜípadnČ i hasne, zbytky po hoĜení však dlouho doutnají. Pro malou hoĜlavost byla dlouho používána v technických aplikacích a ve vojenství, dnes je vytlaþena málo hoĜlavými vlákny nomexovými. Aby se vyjádĜila a dala porovnávat nehoĜlavost textilií, byl zaveden tzv. limitní kyslíkový index (LOI). Je to minimální koncentrace kyslíku ve smČsi s dusíkem potĜebná pro udržení hoĜení daného materiálu. Jak známo, ve vzduchu je 21 % kyslíku a když bavlna má LOI 17-19 a PAN 18-20, znamená to, že obČ textilie budou na vzduchu hoĜet, protože jim k hoĜení staþí menší procento kyslíku než je ve vzduchu. PAD a PES má LOI 20 až 22, což je na hranici obsahu kyslíku ve vzduchu (24) a výrobky z tohoto materiálu budou sice hoĜet, ale také zhášet. Vlna bČžnČ nehoĜí, protože má LOI 24-26 a potĜebuje vyšší obsah kyslíku k trvalému hoĜení než je ve vzduchu. SpeciálnČ upravený PES, dodávaný na trh jako Trevíra CS je v hoĜení bezpeþný s LOI 40 a vysoký LOI 29-32 má také Nomex. Trevíra CS je podstatou mnoha pracovních ochranných odČvĤ pro horké provozy. Je to vlákno firmy Hoechst, které má v molekule jako retardant hoĜení zabudovaný fosfor. Novým nehoĜlavým vláknem o kterém zatím mnoho nevíme, je fenolické vlákno Kynol s LOI 33. Je dobré si uvČdomit, že hoĜlavost textilie není dána jen základním materiálem vlákna, ale také dalšími faktory. TČmi jsou pĜedevším konstrukce textilie, hmotnost, dostava, druh vazby atd. Lehce se vznČcují a rychle hoĜí lehké bavlnČné tkaniny s Ĝídkou dostavou vyrobené z jemné pĜíze o malém zákrutu. I vlnČné tkaniny této konstrukce hoĜí rychle! Naproti tomu hĤĜe hoĜí tČžké tkaniny ze silnČ kroucené pĜíze s hladkým povrchem a hustou dostavou. Velkým nebezpeþím jsou tkaniny a úplety z celulosových vláken s vlasem (poþesané). Rychle vzplanou a stejnČ rychle hoĜí. Osoba, která je nosí, nemá þas je svléci nebo plameny uhasit a þasto konþí s vážnými popáleninami. V literatuĜe jsou popsány pĜípady tČžkých ba i smrtelných úrazĤ zpĤsobených vznícením odČvu, napĜ. svetru z angorské vlny náhodným dotykem s cigaretou nebo doutnající zápalkou. Jemný vlas totiž hoĜí nesmírnČ rychle. Z povrchu vyþnívající vlákna nebo smyþky mají i flanely a manšestry a také froté a proto také hoĜí rychleji než tkaniny s povrchem hladkým. V souvislosti s prádelnami se vČtšinou jako požární nebezpeþí uvádí sa-
movznícení textilií. OsobnČ si myslím, že nejde o nic dramatického, protože za dlouhá léta práce v oboru vím jen asi o tĜech pĜípadech. Vždy šlo o samovznícení menšího množství prádla (jeden vozík nebo regál), rychle identifikovaného a likvidovaného bez vČtšího zahoĜení a škod. JeštČ asi pĜed 20 lety se o pĜíþinách hodnČ spekulovalo, dnes je mechanismus znám. Ve všech pĜípadech jde o samovolnou oxidaci nenasycených mastných kyselin v neodepraných zbytcích tukĤ na prádle. Prádlo z masážních salonĤ (ruþníky, utČrky, prostČradla, podložky) þi zdravotnických center nebo nČkterých potravináĜských provozĤ (ruþníky, utČrky, kalhoty, haleny), mĤže obsahovat, aþ opticky dobĜe vypráno, zbytky neodepraných olejĤ obsahujících nenasycené mastné kyseliny. Takovými oleji jsou lnČný þi sezamový. K tukovým neþistotám má afinitu zejména prádlo s pĜímČsí PES. Je-li prádlo po vyžehlení naskládáno do vysokých „komínkĤ“ ihned po vyžehlení, mĤže mít nČkde uvnitĜ hromady teplotu kolem 70 ºC. To je již teplota, pĜi které dochází k oxidaci dvojných vazeb nenasycených olejĤ. Oxidací se uvolĖuje další teplo zvyšující teplotu ohniska a dosáhne-li ohnisko 150 ºC, je nebezpeþí požáru již akutní. To je totiž teplota, pĜi které již dochází k uhelnatČní a uvolĖování hoĜlavých plynĤ, které se posléze vznítí. Ke zvýšení teploty staþí 2-4 hodiny. NČkteĜí odborníci upozorĖují, že vznítit se mĤže každé prádlo, pokud je dlouhodobČ vystaveno vyšším teplotám. Proto je napĜ. dĤležité kontrolovat tunelfinišery, aby v nich nezĤstal delší dobu z ramínek spadnutý kus prádla. Rizikové je i pĜesušené prádlo. SamozĜejmostí musí být dĤsledná kontrola moderních plynových zaĜízení (sušiþe, žehliþe, tunelfinišery), u kterých je nebezpeþí požáru vČtší než u tradiþních parních zaĜízení. Snad ještČ nebezpeþnČjší než samovznícení je pro prádelnu všudypĜítomný textilní prach. Ten hoĜí stejnČ rychle jako stĜelný prach a v pĜípadČ vznícení pĜenese hoĜení velmi rychle na velkou vzdálenost tam, kde jsme s ním vĤbec nepoþítali. Vznítit se mĤže náhodnČ, pĜi svaĜování, elektrickým zkratem atp. Nejvíce ho vzniká kolem sušiþĤ a žehliþĤ, o to více, þím chatrnČjší prádlo zpracováváme. Prach se bezpodmíneþnČ musí pravidelnČ odstraĖovat, nejlépe výkonným vysavaþem. Pravdou ovšem je, že povrch zaĜízení a nČkdy i stavebních konstrukcí v prádelnČ je tak þlenitý a nedostupný, že se þistí hodnČ obtížnČ. NČkde problém Ĝeší periodickým odfoukáváním prachu tlakovým vzduchem – prach sice odfoukáme, ale také jemnČ rozptýlíme po všech površích v prádelnČ a je otázka, zda si troufáme všechny povrchy poté vyþistit! Pokud ne, situace není ani hygienicky a ani požárnČ ideální. Požární riziko v prádelnČ tedy existuje, a i když není nijak velké, je dobré se na nČj pĜipravit technicky a snad i školením personálu. Ing. ZdenČk Kadlþík
12
31.8.2009 7:07:06
HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL (2) Do þištČní nastupuje benzen a benzin Benzen poprvé pĜipravil v roce 1827 v LondýnČ fyzik a chemik Michael Faraday ve své domácí laboratoĜi ze stlaþeného svítiplynu. Tehdy to byla jen bezvýznamná laboratorní rarita. Ve 30. letech 19. století ve vČtších mČstech již pracovaly mnohé plynárny, které vyrábČly plyn pro osvČtlování ulic a jako obtížný odpad produkovaly dehet. Ten se využíval jen na natírání dĜeva proti hnilobČ. V roce 1830 Andersen provedl první destilaci dehtu a získal pĜitom úþinné rozpouštČdlo, aniž znal pĜesnČ jeho složení. O 15 let pozdČji se zjistilo (Perkin), že dehet obsahuje pestrou smČs aromatických uhlovodíkĤ, zejména benzenu. Ten tvoĜí asi z 60 % první destilaþní frakci tzv. lehký olej. NČkdy kolem roku 1855 je benzen již na trhu jako bČžnČ dostupné rozpouštČdlo a co dĤležitČjší, mnohem levnČjší než terpentýn. První výrobky nebyly úplnČ þisté a šlo spíše o smČs rĤzných aromatických uhlovodíkĤ, což ale z hlediska rozpouštČcí schopnosti a použití v þistírenství nijak nevadilo. ýistý benzen je þirá bezbarvá kapalina silnČ lámající svČtlo, hoĜlavá, charakteristické vĤnČ, o specifické hmotnosti 0,88 g/cm3, s bodem varu 80 ºC. Mísí se s etanolem, éterem a jinými organickými rozpouštČdly, ne však s vodou. DobĜe rozpouští tuky, oleje, pryskyĜice aj. Z hlediska þistírenského se mnohem lépe vypaĜuje než terpentýn, výrobky rychle schnou, je ovšem velmi požárnČ nebezpeþný, protože má velmi nízký bod vznícení a to jen -11 ºC. Jeho používání vedlo k mnoha požárĤm v þistírnách. Benzen je jedovatou látkou, Ĝazenou mezi karcinogeny I. kategorie. Je to tedy látka, se kterou se dnes zachází s velkým respektem a byla napĜ. zcela vyĜazena z detáše. JistČ stojí za zmínku, že benzen je základní aromatickou slouþeninou v jejíž molekule je do kruhu seĜazených 6 atomĤ uhlíku vzájemnČ vázaných. Od benzenu se odvozuje celá Ĝada dalších slouþenin vesmČs nesmírnČ prakticky dĤležitých (barviva, léþiva, pomocné textilní prostĜedky, vlákenné materiály atp.). Pokud byli v þistČní terpentýnem protagonisté Francouzi, potom s benzenovým þistČním zaþali NČmci a to s nejvČtší pravdČpodobností Wilhelm Spindler v roce 1854 v BerlínČ. Chemické þistČní se stalo rychle populárním, což mČlo svĤj dĤvod. Byla to obrovská paleta nových chemických
13
INFO 4_09.indd 13
barviv na bázi anilinu dosud nepoznaných barevností, odstínĤ a sytostí avšak s jedním nedostatkem: barviva nebyla dostateþnČ odolná v praní! ýistČní ale snášela dobĜe. PostupnČ se ale zaþaly proti benzenu objevovat výhrady. Tou nejvážnČjší byla jeho obrovská hoĜlavost a také se zjistilo, že je nebezpeþný pro zdraví pracovníkĤ þistíren. ýistírny byly v podstatČ stále zamoĜeny vysokými koncentracemi benzenu a tomuto rozpouštČdlu se dĤvČĜovalo stále ménČ. Éra benzenu tak po nČkolika letech skonþila. OstatnČ podle dnešních mČĜítek by bylo jeho používání vĤbec nemyslitelné. Kolem roku 1860 pĜichází na pomoc rozvíjející se ropný prĤmysl s novým rozpouštČdlem – benzinem. Ten byl poté v þistírenství (v rĤzných podobách) používán déle než 100 let a pozdČji dostal i následovníka, kterým byla rozpouštČdla KWL. Je to tedy „služebnČ“ nejstarší rozpouštČdlo vĤbec! Také ale není ideální. Je hoĜlavé a páry výbušné a dnes je hodnoceno i jako zdraví škodlivé. Benzin je však levný, má pĜijatelné þisticí vlastnosti a stroje jsou jednoduché a nikoliv drahé. Benziny se vyrábí z ropy a jsou to smČsi rĤzných kapalných uhlovodíkĤ (vČtšinou se 4-10 atomy uhlíku), alifatických nasycených i nenasycených a také aromatických. Benziny se vlastnostmi velmi liší podle uhlovodíkĤ, ze kterých jsou složeny. V prvopoþátku se v þistírenství používaly lehké benziny (roku 1850), velmi tČkavé a hoĜlavé s bodem vznícen jen kolem 10 ºC a destilaþní kĜivkou mezi 70 C a 120 ºC. Až mnohem pozdČji pronikly do þistČní tČžké benziny s destilaþním rozmezím 150-200 ºC (160-210 ºC), které mČly vyšší bod vznícení 40-60 ºC a byly požárnČ mnohem bezpeþnČjší. Tyto tČžké benziny se skládají z uhlovodíkĤ s 10-15 atomy uhlíku. První benziny obsahovaly velké množství (až 30 %) aromatických uhlovodíkĤ. O jejich toxicitČ se tenkrát nevČdČlo, ale pĜišlo se na zápach þištČného zboží jimi zpĤsobovaný. Požáry þistíren pokraþovaly i s benzinem. Byly tím pravdČpodobnČjší, þím byl používaný benzin lehþí. Problém požárĤ se usilovnČ zkoumal a zjistila se souvislost mezi pohybem textilií v rozpouštČdle a vznikem elektrostatického náboje na povrchu textilií. Ten po uzemnČní mohl zpĤsobit jiskĜení a požár. Problémem se zabýval
Richter 1893, který také formuloval a zaþal vyrábČt tzv. RichterĤv olej – látku, která zvyšovala vodivost benzinové láznČ. Tyto látky se pozdČji nazývaly benzinové mýdlo a na pĜelomu 19. a 20. století se do lázní pĜidávaly bČžnČ. V souvislosti s benzinem se také v praxi objevila regenerace rozpouštČdla destilací. Principy destilace byly známy již ve starovČku, první známka o možnosti þistit benzín destilací je patrnČ z roku 1878. V letech 1890-1920 se destilátory již bČžnČ nabízely na trhu. Na odbyt pĜíliš nešly, protože byly drahé. S destilací úzce souvisí odluþovaþe. Ty první byly naplnČny vysušenými hadry, které pojímaly v rozpouštČdle obsaženou vodu a poté se regenerovaly vysušením. JeštČ pĜed zavedením destilace se benzin þistil pĜísadou nejrĤznČjších látek (plavená kĜída, mastek, bČlicí hlinky, aktivní uhlí), sedimentací a filtrací. PozdČji se þistil i odstĜećováním. Jaké zboží se na pĜelomu století þistilo? Z roku 1890 se zachovalo toto doporuþení: pro chemické þistČní jsou urþeny hedvábné tkaniny, vlnČné a polovlnČné sukno, sametové a barvené hedvábné textilie a výrobky tmavČ zbarvené. Nevhodné naopak jsou všechny bílé a lnČné kalhoty, vesty, sluneþníky s deštníky, klobouky a atlasová obuv. S doporuþením se mĤžeme ztotožnit i dnes. Významným krokem vpĜed bylo používání tČžkého þistírenského benzinu kolem roku 1930. Tento benzin mČl bod vznícení 40 ºC a více, stejné þistírenské vlastnosti jako lehký benzin ale horší odpaĜivost. V USA se nazýval White Spirit nebo podle vynálezce také Stoddardovo rozpouštČdlo. Jeho používání se hodnČ rozšíĜilo v USA a Japonsku, také ale v daleké Austrálii. V ýSR se tento benzin vyrábČl v 50. letech minulého století v Záluží u Mostu jako „benzin pro þistírny 150/200“. Byl smČsí kapalných uhlovodíkĤ vroucích v rozmezí 150-200 ºC s normovaným bodem vzplanutí 37 ºC. Obsah aromatických uhlovodíkĤ byl limitován na 20 %. Byl zaĜazen mezi hoĜlaviny II. tĜídy s mezí výbušnosti 0,7 % až 5,0 %. PĜevládaly v nČm alifatické uhlovodíky s 8 až 11 atomy uhlíku. Vzhledem a vlastnostmi se blížil lehkému petroleji. Éra benzinu konþí v EvropČ v 80. letech minulého století (u nás o nČco pozdČji), protože pĜíliš vysoký obsah toxických aromátĤ se stal
nepĜijatelný. VĤbec první stroj na benzin 150/200 byl v ýSR instalován v roce 1964 v podniku KS Karlovy Vary. Šlo o 50 kg Spencer z dovozu, který byl pozdČji doplnČn importovaným britským destilátorem. Následoval dovoz nČkolika dalších strojĤ stejného typu pro ýaP Ostrava, KS Slaný, Kolín, Nitru a Paý Brno. NČkolik let po zákazu benzinu se na trhu objevil KWL jako pĜímý pokraþovatel uhlovodíkových rozpouštČdel. To je ovšem již jiná kapitola chemického þistČní. Benzin je také spojen s prvními pokusy þistit výrobky z usní. Šlo o rukavice a po roku 1910 byly na trhu zvláštní stroje na þištČní tohoto tehdy velmi obvyklého zboží. O þištČní odČvĤ z usní hovoĜí historie až po rok 1950 a je spojeno s prodejním boomem levných velurových výrobkĤ, které se staly dostupnými pro vČtšinu spotĜebitelĤ. První primitivní þistírenské stroje byly pĜevzaty z benzenových þistíren. Rychle se ale vyvíjely co do konstrukce, materiálu i pohonu. PostupnČ se pĜešlo od houpavého pohybu k otáþivému a k principu vnitĜního (otáþivého) a vnČjšího (pevného) bubnu. PĜebytek benzinu se odstraĖoval na odstĜedivkách, které byly na pĜelomu 19. a 20. století již bČžnou souþástí þistíren. Pohon obstarávaly transmise a až pozdČji elektromotory. Velkým zdokonalením byl stroj, který umČl odstĜećovat – to koneckoncĤ platí i pro praþky. Tyto stroje se rozšiĜovaly po roce 1920. PrĤmyslové þistírny v druhé polovinČ 19. století byly obrovské a napĜ. berlínská firma Spindler mČla v provozu 40 benzinových þisticích stroj a denní spotĜebu rozpouštČdla 150 000-200 000 litrĤ. Velkým výrobcem pomČrnČ dokonalých benzinových strojĤ pĜed II. svČtovou válkou byla americká firma Extron. Stroje byly doplnČny destilátorem. Do þistíren také pronikají rotaþní sušiþe. Jejich pĤvod je v USA a odtud se šíĜily dále do svČta. ZaĜízení pro benzinové þistírny u nás po válce až do konce benzinové éry vyrábČl Moravan n. p. Otrokovice a to þisticí stroje Tb 25 a destilátory VD-1. Pro instalaci, provoz a údržbu platily zvláštní bezpeþnostní pĜedpisy. Tyto stroje bezesporu spoluvytváĜely historii þeskoslovenského þistírenství a zasluhují zmínku. Svého þasu se u nás v benzinu þistilo asi 25 % sortimentu. -izk-
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:07:07
BUDOU PRÁDELNY BEZ PÁRY? ZdánlivČ kacíĜská myšlenka, vždyĢ prádelna bez páry je nČco nepĜedstavitelného. AlespoĖ pro veĜejnost, ne však pro výzkumníky. Vše se toþí kolem stoupajících cen energií. Pamatuji, jak nás šokovalo pĜed pár lety, když v jedné rakouské prádelnČ pĜišla Ĝeþ na ceny energie a skuteþnost, že platí za páru 600 Kþ/GJ. U nás tenkráte byla obvyklá cen 200 Kþ. Dnes platíme kolem 400, domácnosti 500 a není vzdálená doba, kdy se doþkáme i my kdysi neuvČĜitelné ceny 600 Kþ/GJ. PĜirozenČ. Stál-li totiž barel ropy 30 USD, dnes se nakupuje za 145 a prognózy hovoĜí o 200 USD/barel. Na vČci je nejhorší to, že prádelenství jen velmi obtížnČ uplatĖuje zvyšování cen energie (také ovšem jiných produktĤ) v koncových cenách služeb. K þemu páru v prádelnách potĜebujeme? Je to skvČlý pĜenašeþ energie s mnoha výhodami. V prádelnách se používá již asi 100 let a pokud její éra skonþí, pĤjde o jeden z nejdĤležitČjších milníkĤ v historii prádelen. A tak parou - vytápíme praþky - zahĜíváme sušiþe - otápíme žehliþem, finišery a lisy. Problém je v tom, že výroba páry, její rozvod využití je spojeno se ztrátami. NapĜ. jen ty nejlepší kotle jsou schopny pracovat s 90% úþinností, vČtšinou je v praxi nižší,
energetická úþinnost celé prádelny je potom nČkde kolem 60-70 %. Ztráty v rozvodech a ztráty kondenzaþní jsou rĤzné pĜípad od pĜípadu. OhĜev párou je tedy ménČ úþinný než pĜímý ohĜev. Platí to obecnČ a pĜi nízkých cenách energie nešlo o dĤvod k velkému zamyšlení, což ovšem dnes neplatí. Bez páry se tedy v prádelnČ obejdeme jen tehdy, najdeme-li alternativu pĜímého ohĜevu pro všechny spotĜebiþe. To je samozĜejmČ možné. Plynové sušiþe se osvČdþují již nČkolik let, na trhu jsou plynové tunelfinišery i žehliþe. U žehliþĤ ovšem o pĜímý ohĜev nejde, ale teplonosným médiem je olej zahĜívaný plynovým hoĜákem. U praþek musí být vyĜešena pĜíprava teplé vody, což lze také plynovým ohĜevem zajistit. PrávČ na této úvaze jsou založeny myšlenky o nízkoenergetických prádelnách, které se pĜípadnČ obejdou i bez parního kotle a mohou pracovat s 30-50% úsporou energie. PĜímý ohĜev ovšem není jediným opatĜením a kombinuje se s nízkoteplotním praním, dokonalým využitím odpadního tepla lázní a také odfukĤ žehliþĤ výmČníky, optimalizací sušení senzory, využitím odpadního tepla sušiþĤ atp. Je zajímavé, že tuto myšlenku rozpracovávají nejen výrobci technologií pro prádelny, ale i dodavatelé pracích prostĜedkĤ, kteĜí ostatnČ se stále více zamČĜují na nabídku nejrĤznČjších služeb.
Prvky nízkoeenergetické prádelny Ecolab
Je ještČ jeden aspekt, který zdĤrazĖuje výhodnost nízkoenergetických prádelen. Je to produkce oxidu uhliþitého, která se stále dĤkladnČji sleduje. Evropa se v rámci Kjótského protokolu zavázala ke snížení emisí oxidu. Tento závazek bude pĜenášen na prĤmyslové podniky a také ovšem zĜejmČ na prádelny. ýím menší výroba páry a spotĜeba energie, tím menší emise a ménČ budoucích problémĤ. Schéma prádelny Kannegiesser s ohĜevem technologické vody odtahem z kalandrĤ
Informátor 4/2009
INFO 4_09.indd 14
PĜístup Ĝešitelských firem k nízkoenergetickému opraní je rĤzný. Obvykle zaþínají dílþím Ĝešením, které doplĖují a kombinují s jinými úspornými opatĜeními. Prádelna
bez parní kotelny je cílovým Ĝešením, ke kterému vedou postupné kroky. NapĜ. Kannegiesser u sušiþĤ požívá k regulaci sušícího þasu þidlem Infra Touch, recyklaci vzduchu EAC a ohĜev vzduchu pĜes výmČník Energy Recovery. SpotĜebu energie pĜi žehlení snižují moderní žehliþe s žehlícím pásem místo klasického koryta a poslední typ plynového tunelfinišeru XMT. Navíc je k dispozici výmČník, který odfukem z kalandrĤ (teplota odtahovaného vzduchu kolem 120 ºC) ohĜívá technologickou vodu. Všechna tato a další opatĜení vedou k nabídce prádelny a zahrnující management energie (comprehensive Energy Management System). To je sice prádelna klasická, ale se níženými nároky na energie. Viz schéma na další stranČ. Ve vývoji je ovšem již tunelová praþka Power Trans s plynovým ohĜívaþem vody. Ta by byla základem prádelny bez potĜeby klasického parního kotle s tím, že páru nezbytnou k napaĜování v tunelfinišeru, nebo k žehlení v lisech by dodával menší plynový vyvíjeþ. Firma Ecolab není v nabídce nízkoenergetických zaĜízení žádným
14
31.8.2009 7:07:07
VýmČník Heat-X air nováþkem a již pĜed více lety nabízela i na našem trhu osvČdþený Energy Optimiser. Navíc na Texcare 2008 udČlila zvláštní cenu prádelnČ v Bad Kreuznach, která se stala jubilejním tisícím zákazníkem, který zakoupil nČkterý ze systémĤ šetĜících vodu a energii. Její komplexní systém úspor se nazývá Performance. Skládá se ze tĜí modulĤ, jejichž nČkteré prvky jsou již déle na trhu a v praxi odzkoušeny. Základní modul je Performance Basis. V podstatČ jde o nízkoteplotní chemotermodezinfekþní praní pĜi teplotČ 50-60 ºC s bČlícím a dezinfekþním prostĜedkem Ozonit Performance s tím, že u tunelových praþek se veškerá voda z lisu (odstĜedivky) vrací do recyklace. Druhým modulem je Performance Plus. Rozumí se pod ním již osvČdþené systémy pro úsporu vody a energie. Jmenujme je: - Energy Optimiser: výmČník tepla pĜedehĜívající odpadní vodou z praþky vodu technologickou - Aquamiser: filtraþní zaĜízení filtrující odpadní vodu k novému použití - Aquavent: tepelný výmČník nové konstrukce využívající odpadní teplo z odtahĤ žehliþĤ k pĜedehĜevu vody - Vent Optimiser: využívá páru z napájecí nádrže kotle - Ecosteam: expandér kondenzátu vyrábČjící páru o nižším tlaku využitelnou napĜ. k ohĜevu praþek. Posledním stupnČm je Performance Ultimate. Jde již o nízkooenergetickou prádelnu využívající všechny zmínČné systémy a nepotĜebující parní kotel. Parní kotel nahrazuje patentovaný ohĜívaþ vody Aquaheater. Tento komplexní systém byl vyvíjen ve spolupráci s firmami Wientjens a Jensen Group a koneþným cílem bylo snížit spotĜebu energie v prádelnČ na 1 kWh/kg prádla (Poznámka: to v pĜepoþtu znamená spotĜebu 1,2 až 1,3 kg páry/kg textilií – srovnejte si tento údaj s vlastní spotĜebou! Nejlépe s energií hospodaĜící prádelny souþasnosti mají
15
INFO 4_09.indd 15
spotĜebu asi dvojnásobnou.) Ecolab nabízí potenciálním zájemcĤm zpracovávání projektu a realizaci takové prádelny. Koncept nízkoenergetické prádelny prezentovala na Texcare 2008 i firma známá výrobou pracích prostĜedkĤ (a nyní i tím, že odkoupila našeho výrobce L.C.E.Odry) Christeyns. Jde o 20-tunovou prádelnu bez potĜeby páry, která je již realizována v praxi. K nízké energetické spotĜebČ pĜispívá Steam-X rotor, což je v podstatČ expandér kondenzátu ménČ známý již z nČkterých našich prádelen a nová výmČnná jednotka Heat X- air, která využívá odpadní teplo z odtahĤ žehliþĤ k ohĜevu lázní. Systém využívá dále recyklaþní jednotku Lint-X regain. Novinkou je Vort-X cyclone k odstranČní hrubých neþistot z recyklovaných lázní, který pracuje jako cyklonový separátor napĜ. pĜi praní rohoží. Nízkoenergetická prádelna využívá prací technologii Christeyns Sanoxy plus, která je s ní tČsnČ svázána. PĜi použití prostĜedku Sanoxy 50 lze hygienicky prát pĜi teplotČ 50 ºC. Podle údajĤ autorĤ jsou skuteþné úspory pĜi praní hotelového prádla veliké, když spotĜeba energie je pod 1 kWh/kg prádla a vody 2 l/kg. Úspory jsou demonstrovány na prádelnČ v bádenském Emmendingen, která tuto technologii zavedla na jedné z tunelových linek Transferon a dosáhla spotĜebu energie pĜi praní hotelového prádla 0,86 kWh/kg a vody 2,19 l/kg. Jako velký výrobce kompletních prádelen nemĤže nový vývoj ignorovat ani firma Jensen. Ta pĜišla s koncepcí bezparní prádelny Jensen CleanTech. Ve svých informaþních materiálech prokazuje, že zatímco u konvenþní prádelny je spotĜeba primární energie na praní, sušení a žehlení 1,4-1,6 kWh/kg a úþinnost 62 %, je u prádelny CleanTech spotĜeba 0,6-0,9 kWh/kg a úþinnost 97 %. To znamená energetické úspory 44-57 % a stovky tisíc euro roþnČ. Výhodou nové
koncepce je vyšší termická úþinnost, vyšší provozní teploty, kratší þasy zpracování, úspory na kotelnČ, úpravČ vody a rozvodech. Rychlejší a snadnČjší instalace, menší nároky na prostor. Klíþovými prvky systému jsou Aquaheater na pĜímý plynový ohĜev vody v praþce – vyrábí se ve velikostní ĜadČ šesti ohĜívaþĤ, Spiraliser, což je tepelný výmČník ohĜívající technologickou vodu odpadem z praþky (mĤže šetĜit až 30 % energie nutné k ohĜevu a 0,15 kWh/kg). Dalším pĜedpokladem je chemotermodezinfekþní praní pĜi 65º. To mĤže proti vyváĜce šetĜit až 0,1 kWh/kg prádla. I já si myslím, že praní vyváĜkou je dnes zbyteþný pĜepych, který stojí prádelnu peníze vynaložené navíc. Plynový sušiþ s infraþervenou kontrolou sušení a tepelným výmČníkem vzduch-vzduch mĤže šetĜit až 35 % energie, tj. 0,2 kWh/ kg u froté zboží. Navíc vysoké lisovací tlaky moderních lisĤ snižují vlhkost prádla až o 10 %, tj. na
35 % místo obvyklých 45 %. V žehlení pĜináší úspory a stejnČ tak plynový tunelfinišer, pro který se udává úspora až 25 % energie. Firma Jensen nejednou ve svých vystoupeních pĜed veĜejností dala najevo, že v prádelnČ bez páry je tĜeba vidČt budoucnost a názor tak velké firmy nelze brát na lehkou váhu. S tímto názorem pĜišla dokonce již pĜedcházející generace vedení firmy pĜed mnoha lety. Snižování energetické nároþnosti a spotĜeby vody je schĤdná cesta ke snižování nákladĤ prádelny. I když víme, že nejvyšší náklady jsou osobní. PĜedpokládat automatizovanou prádelnu bez obsluhy nelze, i když jednotlivé procesy budou potĜebovat obsluhu stále ménČ. Sotva který investor si dovolí postavit novou prádelnu typu CleanTech bez kotelny – prostor pro jednotlivé prvky energii šetĜících systémĤ má ale snad každá prádelna. Ing. ZdenČk Kadlþík
Plynový ohĜívaþ tunelové praþky Aquaheater má výkon od 60 do 1440 kW
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l V Británii je asi 4000 þistíren. Prádelenství a þistírenství pĜispívá roþnČ k ekonomice Británie hodnotou 850 mil. liber. RoþnČ se v Británii vyþistí na 100 milionĤ odČvĤ. Z celého poþtu þistíren pracovalo v roce 2008 253 þistíren s alternativním rozpouštČdlem Green Earth. l PĜevzetí firmy LCE Odry bylo potvrzeno zahraniþním tiskem dĜíve než došlo k prohlášení managementu. K prodeji firmy došlo 30. kvČtna 2008 a firma se bude jmenovat Christeyns Czech Republic. Vedení zĤstává. Nový závod by mČl zásobovat trh v ýR, Polsku, Maćarsku a Rakousku. l V americké prádelnČ v Colorado Sprinte nedávno vybuchl parní kotel. V þase výbuchu pracovalo v prádelnČ 30 lidí, nikdo však nebyl zranČn. Trosky se rozlétly do
vzdálenosti 200 metrĤ. PĜíþinou výbuchu bylo nedovolené stoupnutí provozního tlaku v kotli. l V Británii pĜišli na to, že pĜepálený olej u kuchyní mĤže být snadno pĜemČnČn na biopalivo do naftových motorĤ. Pokouší se nyní organizovat sbČr oleje. Nové oleje jsou mnohem levnČjší, protože nejsou zatíženy daní. Jedinou nevýhodou je zápach výfuku po rybách – olej se totiž pĜevážnČ používá na smažení ryb. l Nejdražší odČvy na svČtČ jsou kosmické skafandry. Ty prodČlaly od programu Merkury po dnešek obrovský vývoj a již se pĜipravují odČvy pro mezinárodní vesmírnou stanici Constellation a cesty na MČsíc. Základní zakázka pro roky 2008-2014 pĜedstavuje 184 mil. dolarĤ
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:07:09
STOLETÝ VÝVOJ NAŠEHO PRÁDELENSTVÍ PĜed sto lety byly naše zemČ souþástí Rakouska-Uherska a zaþátky þeského prádelenství vznikaly v lĤnČ této velké zemČ (mČla v roce 1910 51,4 mil. obyvatel a plochu 9x vČtší než ýesko – 676 615 km2). Byla ale také nesourodým konglomerátem více než 10 národĤ, nestabilním politicky i hospodáĜsky. Z evropského hlediska patĜila mezi velkými státy mezi ty hospodáĜsky i sociálnČ zaostalé. O úrovni spoleþnosti (a také úrovni praní a tím i hygieny) hodnČ vypovídá napĜ. spotĜeba mýdla. Statistiky pĜed I. svČtovou válkou uvádČjí na þele USA s 11 kg/osoba/rok, následuje NČmecko 10, Británie 8,8 a Rakousko se 4,2, je pĜedposlední a úplnČ poslední carské Rusko s 1,2 kg/osoba/rok. První zpráva o velké prádelnČ z Rakouska-Uherska je datována do roku 1828, kdy byla ve Vídni s velkou pompou otevĜena prádelna s „parními stroji“, do kterých se vešlo 1000 kusĤ prádla (500 kg?) Ve skuteþnosti šlo jen o obrovité namáþecí, vyváĜecí a máchací kádČ a kotle a další mechanizace scházela. Je to pĜirozené, protože první velké prĤmyslové praþky zaþaly v EvropČ vznikat na pĜelomu 19. a 20. století. Nutným zázemím pro velkou prádelnu bylo velké nejlépe milionové mČsto. Takových velkomČst mnoho v EvropČ nebylo, v Rakousku-Uhersku jen VídeĖ s 2,031 mil. obyvateli (1910), BudapešĢ mČla jen 882 000 obyvatel, Praha 224 000 a Brno pouze 126 000. K rĤstu mČst došlo až pozdČji. Není tedy náhodou, že velké prádelny jsou spojovány s Londýnem, PaĜíží a Berlínem. ýeské zemČ byly sice dost prĤmyslové, ale jen z rakouského pohledu a prĤmysl byl soustĜedČn hodnČ kolem Krušnohorského pĜedhĤĜí bohatého na uhlí a rudy. Zázemí pro velké prádelny tedy scházelo, ale pĜesto byly zakládány živnostenské prádelny, ze kterých si kontinuitu zachovala jen prádelna Chrištof založená ve VyškovČ v roce 1908 (zakladatel Jan Chrištof 1882-1942) s oficiálním názvem Chemická þistírna a parní barevna. VĤbec tehdy bylo obvyklé, že prádelna, þistírna a barvírna byla pod jednou stĜechou. Barvilo se hodnČ, odČvy mČly dlouhou životnost a pĜebarvovaly a pĜešívaly se. O tom kolik bylo malých prádelen ve stĜedoevropském prostoru nejlépe svČdþí nČmecká statistika z roku 1907. NČmci si spoþítali, že v tomto roce mČli malých prádelen, kterými se rozumČly prádelny s nejvíce 6 zamČstnanci, celkem 69 106. ZamČstnávaly 87 123 pracovníkĤ, takže na jednu prádelnu pĜipadalo necelých 1,3 zamČstnance. Šlo tedy o maliþké domácí prádelny s rodinnou obsluhou. Podobný vývoj probíhal i v Ra-
Informátor 4/2009
INFO 4_09.indd 16
kousku-Uhersku a tedy i v zemích þeských. Naprostý rozvrat prádelenství (a nejen toho) pĜinesla I. svČtová válka a v NČmecku statistika udává v roce 1913 jen 2 302 prádelen, což jsou pouhé 3 % stavu z roku 1907. Již byla zmínka o tom, že vznik velkých prádelen spojujeme s rokem 1900 a lety následujícími. Jejich potĜebu vyvolala milionová mČsta, poptávka po praní a také ovšem prĤnik páry do prĤmyslu. Toto teplonosné médium bylo pro prádelny, které mČly vČtšinu nádob dĜevČných, ideálním ohĜevným prostĜedkem. Navíc parní stroj byl jediným dostupným zdrojem energie pro šíĜící se praþky, které byly pohánČny centrální transmisí. PĤvodnČ dĜevČné kádČ jsou nahrazovány kovovými. Železné plechy byly chránČny fortelným pozinkováním. Tam, kde nebyla pára, se pod železné kotle mohl instalovat pĜímý ohĜev. Topilo se uhlím þi dĜevem, plynový ohĜev je u praþek nabízen v roce 1920, byl ale výjimkou. PrĤmyslové prádelny byly již vybavovány i odstĜedivkami a i ty byly shora pohánČny transmisí, pozdČji elektromotory. Ta se v prádelnách (ale i v mnoha dílnách a provozovnách) udržela až do 40. let minulého století. První praþky byly nČkdy roztodivných konstrukcí, ale velmi rychle se ustálilo Ĝešení s vodorovným bubnem. NejdĜíve jednoduchým, pozdČji (již ve 20. letech) byly standardem dvoububnové praþky. VnČjší kovový nosný tvoĜil základ a nesl prací lázeĖ a uvnitĜ se toþil perforovaný buben s prádlem. Ten byl až do 30. let þasto dĜevČný. O ohĜev se starala pára. Ve 20. letech již zaþíná éra elektromotorĤ. V prádelnách se vzhledem k nepochybným výhodám prosazovaly, ale jen postupnČ. Existuje napĜ. v þeštinČ nabídka známé firmy Brown+Boveri z roku 1927 na reverzní elektromotory (reverzovaly každých 10 sekund) pro švýcarské praþky Schulthess vyrábČné v Zürichu. Technologie v prádelnách se nepĜetržitČ vyvíjela. KonstruktéĜi se zejména zabývali tím, jak zkrátit ztrátové þasy pĜi plnČní a vyprazdĖování praþek a jak proces alespoĖ þásteþnČ mechanizovat. Pokud v ýesku nebylo zázemí pro velké prádelny, tím ménČ bylo pro výrobu velkoprádelenských zaĜízení. Za to v NČmecku již existovali výrobci prádelenské techniky, které dobĜe známe dodnes, pĜiþemž dovoz nebyl žádným problémem a to ani v období II. svČtové války. Snad nejstarší firmou je Poensgen, která byla založena již v roce 1847, hodnČ dlouhou tradici má i Senkingwerk založený v roce 1863, Kleindienst pĤsobí na trhu od roku 1885 (teć samozĜejmČ již pod kĜídly Kannegiessera),
Engelhard+Foerster zaþíná s prací technikou v roce 1904, E. E. Peters 1910 atd. U všech tČchto firem nešlo jen o prádelenský sortiment, ale bylo pravidlem, že se angažovaly i v jiných odvČtvích strojírenství. Práce v prádelnách 20. a 30. let minulého století nebyla závidČníhodná: namáhavá fyzická práce spojená s pĜekládáním mokrého tČžkého prádla, na podlahách všude voda, stoprocentní vlhkost vzduchu zvláštČ tam, kde se používaly válcové kalandry a þasto 12hodinová i delší pracovní doba. K výrazné zmČnČ pracovních podmínek dochází až po II. svČtové válce. Oþ ménČ se naši výrobci angažovali ve strojním vybavení velkoprádelen, o to více se uplatĖovali ve výrobČ praþek pro domácnost. K výrobČ bylo tĜeba ménČ materiálu a o to více dĤvtipu výrobce. Šlo o typickou výrobu pro malé Ĝemeslníky. První domácí životaschopné praþky se objevily ve druhé polovinČ 19. století v USA a Británii v roztodivné paletČ nejrĤznČjších technických Ĝešení. V letech 1851-1840 bylo v tČchto dvou zemích pĜihlášeno na 2000 patentĤ na prací stroje. První praþky byly na ruþní pohon klikou a byly ze dĜeva. Byly s kývavým nebo rotaþním pohybem, pozdČji pĜibyly praþky vibraþní, proudové a víĜivé. První praþku opatĜil elektromotorem Ameriþan A. J. Fischer, ale elektromotor se stal bČžnou souþástí malých praþek až ve 20. letech. Kuriozitou je, že ještČ v roce 1951 vyrábČly Jesenické pily Šumperk celodĜevČnou praþku Triumf s ruþním pohonem! Byla urþena pro samoty, kde nebyl elektrický proud. DĜevo bylo postupnČ nahrazeno pozinkovaným plechem, praþky dostaly vyhĜívání, nejdĜíve pĜímým ohnČm, pozdČji elektrické a jejich souþástí se stala i odstĜedivka. Nejstarší þeskou firmou vyrábČjící praþky je První þeská speciální továrna pracích strojĤ a pĜístrojĤ Rak a Hobza v Hranicích. Byla založena v roce 1904, mČla 80 zamČstnancĤ a zaþala s výrobou patentovaných praþek Ideal. MČly tvar sudu, ve kterém byl prací kĜíž uvádČn do pohybu ruþní kývavou pákou. VyrábČla také mandly a gumová ždímadla. Výroba byla nadmíru úspČšná a v roce 1905 se vyrobilo 2 500 praþek. DobĜe se prodávaly v celém mocnáĜství a také vyvážely napĜ. až do Egypta. PrávČ tuto firmu lze považovat za prĤkopníka výroby praþek v ýesku. TémČĜ ve stejné dobČ zaþal výrobu praþek i podnik s názvem Výroba zemČdČlských strojĤ, praþek a mandlĤ Rudolf Jung Frývaldov (dnešní Jeseník). Šlo o praþku Triumf, výrobu které pozdČji pĜebraly Jesenické pily a vyrábČly ji ve zdokonalené podobČ v letech 1930-1957. Dílen, které
vyrábČly ještČ za Rakouska-Uherska a zejména v období mezi svČtovými válkami praþky, bylo mnoho desítek (výrobky Skrat, Jetas, Simplex, Yord, Karin, Perleta, Zlatá vþela atd.). NČkteré výroby byly obnoveny i po válce a skonþily až znárodnČním a pár výrobkĤ pĜežilo i znárodnČní a byly vyrábČny ještČ pár let poté (Jedle, Kozba, Ringel, Bubeníþek, Solo, Kladena, Perota aj.). K tČmto výrobám a výrobkĤm se dnes nedá opatĜit žádná dokumentace a navždy zĤstanou zahaleny tajemstvím. Jediným muzeum, které se stará o prací techniku, vystavuje ji a obstarává dokumentaci je MČstské muzeum Svitavy. Je to nedocenČná a záslužná práce. V jeho katalogu je 35 firem, které vyrábČly praþky v letech 1882 až 1946. Muzeum má asi 100 kusĤ praþek, nČkteré ale ještČ þekají v depozitu. Zajímavostí je, že ve vesnici HošĢálkovy, þást Vráclavek na okrese Bruntál sbírá kromČ jiného i praþky soukromý sbČratel Libor Hajda. Pováleþný vývoj posléze vedl k automatickým praþkám. Romo Fulnek n. p. zaþal tyto praþky dodávat na trh v roce 1957, v USA existovaly již o 20 let dĜíve. Velkým výrobcem automatických praþek pro ýSR byl od roku 1973 i Tatrasmalt n. p. Matejovce. V obou pĜípadech šlo nejdĜíve o praþky s þelním plnČním, slovenská výroba se opírala o zahraniþní licence. Po krátké exkurzi k malým praþkám se vraĢme zpČt k prĤmyslovému praní. Jak tedy vypadala prádelna pĜed II. svČtovou válkou? Prádlo se dopravovalo vČtšinou v koších auty. V prádelnČ se peþlivČ kontrolovalo na poškození, tĜídilo a znaþkovalo. Znaþky se vyšívaly. Pralo se vyváĜkou v mýdlovém roztoku s pĜísadou sody v bubnových praþkách vyhĜívaných parou. Voda se používala tvrdá. Praþky mČly vČtšinou již vlastní pohon elektromotorem a stejnČ tak mohutné odstĜedivky, do kterých se prádlo pĜekládalo. Sušilo se v kulisových sušárnách a žehlilo na válcových žehliþích. Tvarové prádlo se žehlilo ruþnČ a v žehlírnČ pracovaly desítky žen. Pracovní prostĜedí bylo nepĜíjemné, vlhké a horké. Nic se nezmČnilo ani pĜes válku a v protektorátu ýechy a Morava pĜežívaly jen prádelny, které mČly státní zakázky od vojska tedy wehrmachtu, nemocnic a vojenských lazaretĤ, z pracovních táborĤ atp. To také byly podmínky pro pĜednostní pĜídČl mýdla a paliva a pro pĜežití vĤbec. Provoz prádelen byl kontrolován protektorátními úĜady, bČžní lidé prali doma v podomácku z odpadních tukĤ vyrobeným mýdlem. Pralo se co nejlevnČji a málo se pĜihlíželo k teorii praní, která byla již
16
31.8.2009 7:07:11
rozpracována v laboratoĜích LNA v Julliet (Ilinois USA) v roce 1930, ve Výzkumném ústavu Krefeld (založen 1933) a v dílech habilitanta Drážćanské technické univerzity Dr. Herberta Sinnera, který definoval þtyĜi základní faktory praní a jejich souvislosti. Za války docházelo k sotva pochopitelným absurditám. PĜi vaĜení mýdla vzniká glycerin, který lze využít k výrobČ výbušnin. Nacistické zákony naĜizovaly, aby se všechen glycerin evidoval a odevzdával. To neudČlal jakýsi mýdlovaĜiþ Wunderlich ze Saska a pĜidával glycerin do mýdla, které tak bylo vláþnČjší a dobĜe se prodávalo. Byl obvinČn z porušení zákonĤ a jen tak tak unikl následkĤm obvinČní z velezrady, což by byl ortel smrti. Válka jakýkoliv pozitivní vývoj v prádelenství zastavila a velmi se mýlil každý, kdo oþekával rychlý pováleþný obrat k lepšímu. První dvČ pováleþná léta se veškeré úsilí soustĜedilo na nápravu váleþných škod a k rozbČhu hospodáĜství a v roce 1948, kdy se již slibnČ rozbíhaly živnosti, pĜišel komunistický pĜevrat, znárodnČní a další útlum. ýeslovensko bylo izolováno od okolního svČta, který se svobodnČ rozvíjel, pĜinášel nové objevy a technologie a to i do prádelenství. Lídrem svČtového prádelenství v pováleþném období byly USA, odkud do Evropy pĜišly nové technologie, napĜ. odvodĖovací lisy, korytové žehliþe, kabinetní soupravy, tunelfinišery, bubnové sušiþe, skladaþe a vkladaþe, vše v letech 19501970. Z USA po válce také pĜichází idea nízkoteplotního praní, protože v této zemi existovaly pĜedpisy pro praní pĜi 75 ºC již v roce 1920 a dodržovaly se! Mezitím se v NČmecku uplatnil objev, který zrevolucionoval praní. Jde o vynález a praktickou aplikaci tunelových praþek, které se zaþaly vyrábČt v letech 1960-1961 jako R 100 firmy Engelhard+Foerster a Transit Washer firmy Senking. Za 50 let jejich výroby se vyrobilo na 7 000 tunelových praþek, které pracují na všech kontinentech s neuvČĜitelnými výkony a ekonomikou. O tom všem se nám v þeskoslovenských prádelnách mohlo jenom zdát. Ba ani nezdálo, protože o všech tČchto novinkách jsme prakticky nic nevČdČli. Ideologická izolace byla tak dĤkladná, že k nám nepronikly žádné odborné publikace ani þasopisy a návštČvy do západního svČta a naopak byly zĜídkavostí a navíc zcela pod kontrolou státní bezpeþnosti. Po nástupu komunistĤ k moci v roce 1948 byly velké prádelny výjimkou a obor byl tvoĜen pĜedevším mnoha malými Ĝemeslnými provozovnami. Ty byly všechny okamžitČ a bez náhrady znárodnČny, majitelé vyhnáni, nČkteré zavĜeny. Ze zavĜených dílen museli vlastníci pod hrozbou vČzení odevzdat klíþová zaĜízení, která skonþila ve šrotu. Zbývající provozovny fungovaly
17
INFO 4_09.indd 17
pod národní správou a do vínku dostaly název Osvobozená domácnost. BČhem nČkolika let byly provozy OD transformovány do rĤznČ nazvaných okresních podnikĤ služeb a název zĤstal jen pro OD Praha. Záhy se ukázalo, že pár provozoven se zastaralým mnoho let starým technologickým zaĜízením naprosto nestaþí poskytovat služby obyvatelstvu podle pĜedstav KSý a proto se v 60. a 70. letech minulého století zaþaly v jednotlivých okresech stavČt pod jednou stĜechou situované prĤmyslové prádelny a þistírny a pĤvodní staré živnostenské provozy se postupnČ zavíraly. Nové prádelny a þistírny potĜebovaly technologická zaĜízení. Strana a vláda (jak se tenkráte s oblibou Ĝíkalo), vybrala proto nČkolik podnikĤ, kterým bylo direktivnČ uloženo vyrábČt potĜebná zaĜízení. Námitky podnikĤ byly smeteny ze stolu – napĜ. otrokovický Moravan, což byla letecká továrna, se léta bránil výrobČ þisticích strojĤ Trimor aniž mu to pomohlo. Velmi dĤležitou a záslužnou roli sehrál tehdy n. p. Romo Fulnek. Skromným zaþátkem podniku byla v roce 1945 ve Fulneku soukromá malá elektrodílna Karla Neniþky. Byla pĜirozenČ znárodnČna a v roce 1949 transformována na podnik zabývající se montážemi veĜejného rozhlasu a osvČtlení ve venkovských obcích. Odtud také pochází název Romo = rozhlasové montáže. První malé víĜivé domácí praþky zde byly vyrobeny v roce 1953, když pĜedlohou byla praþka Perobot z Kovosmaltu Trnava. O nČco pozdČji zaþíná výroba odstĜedivek a ještČ pozdČji jsou odstĜedivky integrovány do praþek. V roce 1958 již bylo Romo schopno vyrábČt automatické praþky s þelním plnČním, které se staly na nedostatkovém socialistickém trhu hledaným zbožím Pro výrobu prĤmyslových praþek byl rozhodující rok 1966, kdy Romo pĜebralo Kovosmaltu Trnava výrobu bubnových praþek. Po rozbČhu výroby se vyrábČly v Ĝadách P – PR – PP – PA(lišily se ovládáním) s plnČním 6 kg – 30 kg – 60 kg – 100 kg. Poslední nejvČtší praþka mČla buben dČlený na þtyĜi þásti a šíĜku bubnu 2000 mm.V roce 1979 již Romo nabízí zcela nové praþky s odstĜedČním PAC 120 (pĤvodnČ šlo o 90kg praþku pro vojsko) a PAC 180, praþka PAC 121 je na trhu od roku 1985. Ve výrobČ je i malá prĤmyslová automatická praþka PAC 8. SoubČžnČ se ještČ nČkolik let vyrábí i pĤvodní bubnové praþky (napĜ. P 30). Malé praþky se mezitím neustále inovují a v roce 1973 se Romo v reklamní tiskovinČ chlubí, že na trh dodalo již 18 rĤzných typĤ praþek a 5 odstĜedivek. Za zmínku stojí, že v roce 1963 byla zvládnuta výroba košilových a kabinetových souprav. Romo se na základČ dohod v rámci RVHP muselo výroby vzdát a ta byla pĜidČlena Maćarsku. MaćaĜi však nikdy nedodali ani jednu
soupravu a vČru v našich prádelnách scházely. Z celého RVHP výroba prádelenské techniky fungovala jen v ýSR a NDR, ostatní socialistické zemČ, aþ mČly pĜidČlen urþitý výrobní sortiment, jen parazitovaly na výrobcích tČchto dvou zemí. Dalším výrobním mezníkem byl rok 1983, kdy Romo zaþalo s výrobou prací linky APL podle holandského vzoru Slant Line s 3-4 praþkami PAN 90, lisem OL 90 a potĜebnými dopravníky pĜíp. i centrálním dávkovaþem pracích prostĜedkĤ a pneudopravou prádla do praþek.Linka pĜíliš oblíbena nebyla a navíc se dostala do výroby v období, kdy již v západní EvropČ fungovaly mnohem hospodárnČji tisíce tunelových praþek. Mluvilo se o tom, že na výrobČ APL linek mČl mimoĜádný zájem SSSR, který výrobu ovlivnil. V roce 1989 mČla být zahájena výroba þelnČ plnČných a vyklápČcích praþek APN 120. K tomu již nedošlo a posledním rozlouþením firmy s trhem byla malá série 34 kg praþek APS 30 vyrobených ve spolupráci s Milnorem. Firma se krátce po sametové revoluci stala insolventní, ztratila odbyt a po 40 letech úspČšné þinnosti skonþila likvidací. KromČ vlastní výroby bylo Romo povČĜeno i gescí pro dovoz prádelenské a þistírenské techniky pro þeské zemČ a dovezlo Ĝadu zaĜízení z NDR, zejména soupravy lisĤ pro prádelny a žehlicí techniku pro þistírny. Dovoz z tzv. kapitalistických státĤ byl neuvČĜitelnČ obtížný a realizovatelný jen po mnohakolovém schvalovacím Ĝízení (zdĤvodnČní nákupu, investiþní limit, dovozový limit, souhlas nákupem na rĤzných úrovních, projednání v antiimportní komisi atd.). Všemi tČmito Ĝízeními prošel málokdo a sem tam se dovezl nČjaký stroj, vČtšinou þistírenský pro Rý. Romo Fulnek odvedlo pro náš obor obrovský kus práce. Bez kontaktu se zahraniþním, bez pĜísunu odborných ignorancí, s omezenými prostĜedky na vývoj vymysleli, zkonstruovali a vyrábČli stroje, na kterých byly desítky let závislé všechny naše prádelny. Nebyly to stroje špiþkové, ale dostateþnČ spolehlivé, robustní a našim úþelĤm vyhovující. Mnohé slouží dodnes. Romo Fulnek nebyl v dodávkách pro prádelny (a þistírny) jediný. O dodávky žehlicí techniky se staral Kovo n. p. Cheb. Ten zaþal již v roce 1969 s výrobou dvouválcového korytového žehliþe Kst 250/2, když pĜedtím vyrábČl žehliþe válcové. Žehliþ Kst 250 byl stavebnicové konstrukce a byly dodávány s jedním až þtyĜmi válci. K žehliþĤm se dodával podélný skladaþ SK 250. ModernČjší tĜetí verze (od roku 1982) s dvČma podélnými sklady. VČtšina prádelen provozovala právČ tyto žehliþe a jen nČkteré mČly žehliþe Textima z dovozu NDR. Menším výrobcem bylo Kovo n. p. Bzenec. Dodával samostatné odstĜedivky ke starším bubnovým praþkám CR 4 a CR 30,
což byla odstĜedivka na 30 kg prádla s vysokým g faktorem 576. VyrábČl i sušiþe LSB 120 ke kompletizaci APL linek a menší sušiþe Sb 30. Výrobou menších žehliþĤ byl povČĜen Kovo n. p. Beluša. Pro prádelny vyvinul v roce 1983 tunelfinišer KTŽ 1+4 a kratší verzi pro þistírny KTŽ 1+1. Typ 1+4 se vyrobil jen v jednom prototypu a 1+1 v malé sérii. Pro nezájem odbČratelĤ výroba skonþila dĜíve než mohla zaþít. Kovo vyrobilo také nČkolik prototypĤ þisticích strojĤ PCH-25, které mČly být vyvrcholením Ĝady Trimor a pár souprav 50kg benzinového þisticího stroje a odpovídajícího sušiþe. Vozíky, regály, kádČmi zásobovali obor další drobnČjší výrobci (ZNUZ Cheb, Kovosmalt Trnava, ZVÚ Hradec Králové, KORT Banská Bystrica aj.). Prádelenství v 60. a 80. letech minulého století nebyly jen prádelny a výrobci zaĜízení, mČlo i Ĝadu dalších aspektĤ, které stojí za zmínku. PĜedevším jde o spolkovou þinnost a sdružování. Historicky se nemĤžeme rovnat ani AmeriþanĤm, kteĜí založili svoji asociaci LNA (Laundryowners National Association) již v roce 1885 a ani NČmcĤm s jejich Zentralverband der Dampwaeschereien Deutschlands z roku 1901. Naše Sdružení prádelen a þistíren bylo založeno až v roce 1967, takže APaý má pĜibližnČ 40letou historii. Dne 14. þervna 1966 se v OstravČ na oborovém dnu prádelen sešlo na 16 podnikĤ, které se dohodly na pracovních schĤzkách každého pĤl roku spojených s výmČnou zkušeností. V listopadu 1966 následovala podobná schĤzka v Karlových Varech a na ní bylo rozhodnuto o utvoĜení zájmového sdružení prádelenského. V lednu 1967 se sešel v OstravČ pĜípravný výbor a pĜipravil znČní zakládací smlouvy, plán práce a finanþní plán. Všechny dokumenty byly posvČceny na zakládající schĤzi Sdružení prádelen a þistíren, která se sešla dne 10. ledna 1967 v ostravském hotelu Palace. Sdružení zaþalo pracovat. TémČĜ souþasnČ se založením zaþalo SPaý vydávat Informátor. PĤvodnČ to byla tiskovina, která opravdu referovala jen o aktivitách sdružení, pozdČji se ale zábČr rozšíĜil i na technické, technologické, právní a jiné novinky oboru. Informátor se vyvíjel i co do formátu a kvality tisku a dnešní úroveĖ je nesrovnatelná s tou pĤvodní. Do konce roku 2008 vyšlo 243 þísel s tisíci zajímavých informací pro þleny. Ostatní zájmová sdružení nám mohou jeho tradice a úroveĖ závidČt! Za Informátor byl mnoho let zodpovČdný redaktor Musial a autor tČchto ĜádkĤ spolupracuje s redakcí již od roku 1979. Motorem SPaý byl od zaþátku až do své smrti sekretáĜ Pepa MatČjĤ, neobyþejnČ agilní a schopný organizátor. Netrvalo dlouho a ve SPaý byly zastoupeny prakticky všechny þeskoslovenské prádelenské podniky. Jednání doPokraþování na str. 18
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:07:11
Dokonþení ze str. 17 stalo pevná pravidla, také i þinnost schĤzková, výkonnými orgány byly jednotlivé komise (právní, zlepšovatelská, technická, technologická, pro mládež aj.), které byly úkolovány, pravidelnČ se scházely a referovaly Ĝeditelskému plénu o výsledcích. Je s podivem, ale spolupráce mezi podniky skuteþnČ fungovala, výsledky se sdílely a podniky si pomáhaly. ÚplnČ jiná atmosféra nežli dnes! SPaý brzy úzce spolupracoval s uþĖovským školstvím a organizoval setkávání prádelenské mládeže a soutČže detašérĤ. Bylo to období, kdy 6 uþĖovských škol a stĜedisek praktického vyuþování vychovávalo každoroþnČ pro þeské prádelny na 500 slušnČ odbornČ pĜipravených uþĖĤ. Krizí prošlo SPaý v období rozbití republiky, když odešli slovenští þlenové sdružení a pĜibližnČ ve stejném období zemĜel sekretáĜ MatČjĤ a sekretariát pĜišel o prostory v OstravČ. Na pĜechodnou dobu se SPaý odstČhoval do prádelny Pratex v PĜíbrami, když prezidentem se stal pan Stanislav Kníže. Od roku 1996 sídlí sdružení v BrnČ a nese název Asociace prádelen a þistíren a na ulici Eleonory Voraþické má sekretariát. Každý obor potĜebuje odborné zázemí. Prádelnám a þistírnám ho po-
skytoval v pováleþném období Výzkumný ústav místního hospodáĜství se sídlem v Praze na Vinohradech. Staral se o osvČtu v oboru, když vydával mČsíþník Technicko-ekonomické informace, organizoval Ĝadu odborných akcí, hodnotil nové stroje a prací prostĜedky. VÚMH vykonával také nadpodnikovou kontrolu kvality prádelen a þistíren a udČloval Znaky kvality. Pro zájemce mČl k dispozici technickou knihovnu atp. VÚMH byl také autorem technologických tzv. smČrných postupĤ, které se v prádelnách dodržovaly. Pralo se vČtšinou v AlfČ a Zenitu, alkalickými pĜísadami byl Alkon a odmašĢovaþ B-19. ýinnost skonþila zánikem ústavu po zmČnách vyvolaných sametovou revolucí v 90. letech. Je štČstím, že se poté podaĜilo navázat þinorodou spolupráci mezi Asociací Paý a Textilním zkušebním ústavem v BrnČ, který víc než dobĜe VÚMH zastoupil. Spolupracuje zejména pĜi certifikaci prádelen a záslužnou þinnost vykonává v oblasti normotvorné. Poslední hodnocená etapa vývoje prádelenství je ta dnešní a zaþíná rokem 1990. Ve spoleþnosti došlo k radikálním politickým i hospodáĜským zmČnám, které zasáhly i prádelenství. Podniky služeb za-
nikly, mnohé bez náhrady a objekty prádelen byly využity na jiné úþely, jiné byly privatizovány. OtevĜely se hranice a do provozĤ zaþalo plynout modernČjší strojní zaĜízení, i když vČtšinou starší, protože vznikající privátní sektor nemČl na nákup nových zaĜízení prostĜedky. PĜesto se technologické zaĜízení omladilo. Do roku 2004 bylo napĜ. dovezeno více než 50 tunelových praþek, když v roce 1989 pracovaly v ýSR jen dvČ. Technologické zaĜízení prádelen se radikálnČ mČnilo. Tunelové praþky vytláþely dosud obvyklé PAC 121 a 180, prakticky zmizely APL linky (v roce 2008 byla v provozu již jen jedna jediná), žehliþe Kst se vyĜazovaly do šrotu za náhradu modernČjších žehlicích linek Transferon, Kannegiesser, Jensen s vkladaþi a mnohem modernČjšími skladaþi než byly SK 250. Zaþaly se montovat tunelfinišery s odpovídajícími skladaþi. Z prádelen mizely tací žrouti energie jako byl sušiþ LSB. První prádelny pĜešly na chemotermodezinfekþní praní pĜi 60-70 ºC. Namontovaly se první výmČníky na využití tepla odpadních pracích lázní. Prádelny, poskytující textilní leasing, zaþaly uvažovat o moderních identifikaþních systémech. Automatické dávkovaþe pra-
Udržitelný rozvoj v prádelnách V pĜedchozích þíslech Informátora jsme se vČnovali pracímu procesu a zpĤsobĤm jeho hodnocení. Nyní se vracíme k seriálu o mezinárodním projektu s názvem Udržitelnost v prádelnách. Poslední pĜíspČvek týkající se tohoto projektu byl otištČn v Informátoru þ. 2 a pojednával o používání detergentĤ. Jednalo se o modul v poĜadí þtvrtý. Navazujeme tedy na již vytištČné pĜíspČvky modulem þ. 5 - „Energie v prádelnách“. Celý modul je zpracován do 6 kapitol, které jsou následující: 1. Zdroje energie 2. Používání energie v prádelnách 3. Možnosti úspory energie 4. Technologie výmČníkĤ tepla 5. Vliv moderních odvodĖovacích procesĤ na spotĜebu energie v sušiþkách 6. Recyklace energie v sušiþkách Úvodní kapitola mapuje Zdroje energie, které rozdČlujeme na primární a sekundární. Zdroje primární jsou ty, které mohou být použity pro pĜímou tvorbu energie. MĤžeme je z rĤzných hledisek zatĜídit do skupin – napĜíklad na fosilní, obnovitelné a jaderné. Elektrická energie je energií koncovou, vytváĜenou pĜemČnou primárních zdrojĤ v elektrárnách. ZávČr kapitoly je vČnován zopakování definic dĤležitých pojmĤ a pĜehledu o výhodách a nevýhodách jednotlivých zdrojĤ energie. Kapitola Používání energie v prádelnách seznamuje jakými zdroji energie se v prádelnách mĤžeme setkat. Jedná se klasicky o plyn, elektĜinu a topný olej. Plyn a elektĜina se používá pro pĜímý ohĜev strojĤ a také podpora pro þinnost médií pro pĜenos tepla. Topný olej je používán zejména z dĤvodĤ komplexních právních požadavkĤ.
Informátor 4/2009
INFO 4_09.indd 18
Jsou zde pĜehlednČ zpracovány informace týkající se distribuce energie v prádelnČ. StČžejním tepleným médiem pro prádelnu je zatím pára. Proto jsou zde popsány možnosti tvorby páry – pomocí parního kotle, nebo s využitím zaĜízení pro rychlou tvorbu páry – tzv. vyvíjeþe. ZávČr kapitoly je vČnován problematice sušení prádla. Tento proces je jednoznaþnČ energeticky nejnároþnČjší, proto si zaslouží velkou pozornost. Jsou zde nastínČna opatĜení vedoucí ke snižování spotĜeby energie. Možnosti úspory energie – tak je nazvána tĜetí kapitola – jsou jistČ ve všech prádelnách. SpotĜeba elektrické energie zde tvoĜí asi 10 % nákladĤ. PĜiþemž nejvíce energie je používáno na ohĜev. Energeticky nároþné procesy jsou zejména praní, sušení, mandlování nebo žehlení þi lisování. SpotĜebu energie ovlivĖuje konstrukce a materiálové složení prádla. Pro úsporu energie jsou doporuþována opatĜení organizaþní, technická a technologická. Organizaþní – tĜídČní prádla v kombinaci s vhodnými pracími programy a také optimálním rytmem plnČní a vyprazdĖování praþek. Technická opatĜení, která navazují na ta organizaþní, již pĜímo ovlivĖují proces praní. Je to napĜíklad jiné nastavení
pomČru Sinnerových faktorĤ. Dále opakované používání odpadního tepla þi optimalizace tvorby páry a používání nízkotlaké páry. Výhodné je také opakované používání prací láznČ. Technologická opatĜení se vztahují ke konstrukci pracích strojĤ. Vhodným nastavením otáþek, pracovní doby oproti neþinnosti a za využití nízkých pomČrĤ láznČ lze proces zefektivnit. Vysoké úspory energie lze dosáhnout pĜi sušení – upravením cirkulace vzduchu, upravením Ĝízení doby sušení a také ohĜíváním plynem. Regenerace tepla – co to je, kolik energie je možné regenerovat, jak se poþítá a jak probíhá u tunelových praþek? To jsou vše otázky, na nČž naleznete odpovČdi v kapitole Technologie výmČníkĤ tepla. Jenom
cích prostĜedkĤ se staly samozĜejmostí. Neskuteþným zpĤsobem se rozšíĜila nabídka pracích a pomocných prostĜedkĤ a jejich dodavatelé pĜebrali zodpovČdnost za výsledky praní. Naše prádelny se zaþaly po mnoha letech pĜibližovat tČm zahraniþním. Se sametovou revolucí ovšem zanikl také nadpodnikový systém kontroly prádelen a þistíren, prádelny se zbavily funkcí kvalitáĜĤ a technologĤ, což mČlo dopad na kvalitu poskytovaných služeb. Ustal pĜíliv vyuþencĤ a prádelny zamČstnávají jen osoby zbČžnČ zauþené. S popsanými zmČnami se nČkteré prádelny vyrovnaly lépe, jiné hĤĜe. Ubylo prádla, kapacit je nadbytek, zostĜila se konkurence a v mnoha oblastech republiky vypukla cenová válka. K úplné konsolidaci, která probČhla na západ od nás, ještČ nedošlo a lze ji teprve oþekávat. Situaci zhoršuje rĤst cen energií a vody, který se patrnČ nezastaví, jakož i iracionální odpor zákazníkĤ proti promítání inflace do cen. Navíc v roce 2009 vypukla celosvČtová ekonomická krize, která se promítne i do služeb. Hodnocení této situace a poslední etapy vývoje prádelenství nechávám na þtenáĜi a jeho úsudku. Není to ovšem doba pro prádelenství jednoduchá! Ing. ZdenČk Kadlþík
– MODUL 5 v krátkosti – regenerace tepla je proces, který probíhá ve výmČníku tepla a jedná se o pĜedávání nepotĜebného tepla z odpadní vody. Pomocí výmČníkĤ tepla je možné regenerovat až 50 % energie a využívá se k tomu celá Ĝada typĤ tČchto zaĜízení. Je to napĜíklad výmČník typu plášĢ – trubky, nebo deskový þi panelový výmČník. Dalším typem je výmČník s rotujícím diskem. Jedním z nejúþinnČjších je výmČník se zvlnČnými trubkami, který využívá dvojitých trubek a protiproudu – viz obr. Vliv moderních odvodĖovacích procesĤ na spotĜebu energie v sušiþkách zkoumá pĜedposlední kapitola. Po praní jsou textilie þisté a desinfikované, zároveĖ ale mokré. Vodu je tĜeba odstranit a v prádelnách se tak þiní buć lisováním nebo odstĜećová-
VýmČník tepla se zvlnČnými trubkami * Systém trubka v trubce speciálnČ pĜizpĤsobený pro aplikace v prádelnách * Špinavá voda teþe centrální zvlnČnou trubkou * ýistá voda teþe protiproudnČ vnČjší obdobnČ zvlnČnou trubkou Jednoduché komponenty Bez údržby, odolný proti opotĜebení Vysoká úþinnost Nejde o smČs materiálĤ Není citlivý k prudkým nárazĤm vody Vhodný pro zašpinČnou vodu Horizontální i vertikální aplikace Spojený s regulací praþky ZvlnČní v obou trubkách má dva hlavní dĤvody: 1. zvČtšení povrchu zvýšení úþinnosti 2. vytváĜení turbulencí zvýšení úþinnosti, stále þisté trubky Modul 5 „Energie v prádelnách“ Kapitola 4 „Technologie výmČníkĤ tepla“ Pokraþování na str. 19
18
31.8.2009 7:07:11
Dokonþení ze str. 18 ním. Náklady jsou na oba dva zpĤsoby oproti sušení nízké, proto je snaha takto „odvodnit“ prádlo co nejvČtší. Dosahuje se toho pomocí snížení viskozity vody (máchání za tepla), prodloužením doby odstĜećování nebo prodloužení doby odvodĖování s vysokým tlakem. Pro efektivitu následujícího procesu sušení je dĤležité dosáhnout stabilní zadržované vlhkosti. To je nČkdy nároþné – s ohledem na druh prádla a jeho složení. SpotĜeba energie na sušení se jeví jako hlavní þást celkové spotĜeby energie pĜi procesu praní. Recyklace energie v sušiþkách je tedy obsahem závČreþné kapitoly pátého vzdČlávacího modulu. Sušení horkým vzduchem je proces, který je pomalý a energeticky nároþný. VýznamnČ jej ovlivĖuje množství zbytkové vody
po mechanickém odvodnČní. Pro efektivitu celého procesu je dobré využívat jako topné médium plyn, nepĜeplĖovat sušiþky, prádlo nepĜesušovat a využívat odpadní teplo recirkulací. BČhem posledních let vzrostly náklady na energie o více než 100 %. Úsporná opatĜení významnČ pomáhají nejen efektivitČ procesĤ, ale snižují i zatČžování životního prostĜedí emisemi CO2. Veškeré studijní materiály jsou volnČ ke stažení na www.laundry-sustainability.eu. V pĜípadČ, že uvažujete o odborném proškolení zamČstnancĤ þi potĜebujete upĜesĖující informace, s dĤvČrou se obraĢte na kvalifikované pracovníky Textilního zkušebního ústavu, kteĜí vám jsou k dispozici. Ing. Ladislava Zaklová Textilní zkušební ústav Brno
Velké prádelny se neobejdou bez þistících podlahových strojĤ Jedním z nejvČtších výrobcĤ je Kärcher. Ve 41 zemích zamČstnává 6 591 pracovníkĤ a má 40 000 servisních pracovišĢ ve 190 zemích svČta. Roþní obrat firmy je 1,38 mil. euro. Oblíbený þistiþ podlah B 90 R se dodává v 71 verzích s pracovní šíĜkou 550-750 mm.
Novinky oboru XXXVIII Recyklace vody v prádelnČ Zprávy o nedostatku vody ve svČtČ, EvropČ i naší republice jsou stále znepokojivČjší. Vody v pĜírodČ ubývá, protože ubývá i srážek, které jsou navíc nevhodnČ rozdČleny a padají þasto ve formČ lijákĤ, které nestaþí vsáknout a tak se hladina podzemní vody neustále snižuje. Praní je pĜitom na vodČ zásadnČ existenþnČ závislé. Odborníci bijí na poplach a šetĜení vodou (a energiemi) je klíþovým problémem oboru. Je zdĤrazĖován princip udržitelnosti rozvoje spoleþnosti a k nČmu patĜí i šetĜení vodou všemi technicky schĤdnými zpĤsoby. Podívejme se, jak k problému pĜistupuje jedna z amerických firem Aqua Recycle. O technologii, kterou popíšeme tvrdí, že má návratnost do dvou let. S návratností je to ovšem ošemetné, protože výchozí podmínky jsou všude jiné a tím i výpoþet návratností. Fakt je, že investicí do jakýchkoliv recyklaþních systémĤ omezíme spotĜebu, a tím se mĤžeme vyhnout limitĤm na dodávku vody a také omezíme poplatky s odbČrem vody spojené. V recyklaþním systému musíme vodu nejen vyþistit a zbavit všech kontaminantĤ tj. sedimentujících þástic, organických látek, detergentĤ, zbytkĤ bČlicích prostĜedkĤ, zapáchajících látek a tukĤ, olejĤ a také musíme vodu dezinfikovat, k þemuž se výbornČ hodí UV záĜení nebo systémy ozonizace. Z tČchto pĜedpokladĤ vychází zmínČná firma. U recyklaþních a þisticích systémĤ na prádelenské vody nelze vycházet z jednoho univerzálního modelu. Odpadní vody co do složení jsou pĜípad od pĜípadu velmi rozdílné a dodavatel zaĜízení šije každou dodávku na míru a i když jsou základní moduly stejné, mĤže se celá technologie ponČkud lišit. Spolupráce odbČratele je nezbytná a stejnČ tak spousta chemických a jiných analýz a hodnocení. Dnes samozĜejmým požadavkem také je, aby zaĜízení pracovalo pokud možno automaticky bez pĜílišné obsluhy s poþítaþovým Ĝízením a alarmem upozorĖujícím na jakékoliv odchylky od normálu. Ekonomickou výhodnost prokazují Ameriþané takto: uvažují prádelnu, která spotĜebuje roþnČ 5 mil. americ-
kých galonĤ vody. To odpovídá spotĜebČ asi 80 m3 vody/den a 8 tunám prádla za den. ěíkají, že systém Aqua ušetĜí 80 % vody v hodnotČ 25 000 USD roþnČ. Z toho všeho vyplývají americké náklady na vodu ve výši 26,40 Kþ/m3, což je vzhledem na nižší cenu vody než u nás, docela reálné. Z výpoþtu úspor jim pak vychází dvouletá návratnost zaĜízení. Všechny dosud popisované technologie þištČní prádelenských odpadních vod byly kombinací biologických, chemických a fyzikálních metod. Aqua Recycle je zdánlivČ tou nejjednodušší metodou, když používá jen filtraci. Filtry jsou Ĝazeny úþelovČ k zachycení rĤzných neþistot ve vodČ. A právČ použití filtrĤ je spojeno s nezodpovČzenými otázkami: jaká je životnost náplnČ filtrĤ, dají se filtry regenerovat a jak, jaké jsou tlakové pomČry na filtrech atp. ZaĜízení se nabízí pro kapacity 2,3 až 68 m3 odpadní vody za hodinu. Pracuje pĜi teplotách 118 až 120 ºF, což odpovídá pĜibližnČ 50 ºC. Vyšší teplota zpracování odpadní vody má pĜinést jako bonus navíc úsporu až 20 % tepla. Žádoucí hygienická úroveĖ se dosahuje dvojnásobnou ozonizací a UV ozaĜováním. ZaĜízení je znázornČno na obrázku, který sledujte pĜi popisu technologie. Voda z praþek se žene þerpadlem pĜes zásobní nádrž, ve které probíhá souþasnČ ozonizace. Potom opČt pĜes þerpadlo do vibrátoru, kde se sbalují textilní úlomky a poté pĜes tĜi filtry v ĜadČ na zachycení suspendovaných neþistot, oleje, tukĤ a tenzidĤ a organických látek. Voda se jímá v tlakové nádrži, opČt ozonizuje a pĜed použitím v praþce dezinfikuje ještČ UV záĜením. Jednoduchá technologie ale zatím bez jakýchkoliv technologických podrobností. ýisticí systém je ovládán úþelovým poþítaþem Aqua Smart. Nejde v USA o úplnČ neznámou firmu, protože má desítky instalací v celém státČ, roþní obrat témČĜ 2 mil. USD a chlubí se, že þistí již více než 4 mil. metrĤ kubických odpadních vod roþnČ, z toho asi polovinu v poþetných nemocniþních prádelnách. -izk-
Schéma technologie Aqua Recycle
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno. Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Jan Chrištof, prezident Asociace prádelen a þistíren. Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
19
INFO 4_09.indd 19
Informátor 4/2009
31.8.2009 7:07:12
Stroj Revolution Kannegiesser je prodejním modelem na kontinuální praní a žehlení ruþníkových pásĤ. Je obsluhován jedním pracovníkem a zájemcĤ o koupi je mnoho, zejména v Británii.
Interiér þistírny závisí od vkusu a smyslu pro poĜádek majitele. Na košilovém finišeru Malavasi lze pĜes frekvenþní mČniþ regulovat intenzitu profukování. Nedovedeme si ovšem pĜedstavit, že by obsluha byla schopna regulaci využívat.
INFO 4_09.indd 20
31.8.2009 7:07:14
