Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií
Závěrečná práce
Kineziotaping v moderní gymnastice
– přetížená oblast bederních vzpřimovačů Ing. Jana Veselá
Brno 2015
Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
Brno, říjen 2015
………………………
OBSAH 1. Úvod……………………………………………………………………………………1 2. Kineziotaping……………………………...…………………………………………...2 2.1. Co je kineziotape? ..................................................................................................2 2.2. Jaký je princip účinku kineziotapu? ....................................................................2 2.3. Aplikace tapu……………………………………………………………………..3 2.4. Barevné provedení tapu………………………………………………………….3 3. Přetížení bederní páteře u moderních gymnastek………………..…………………4 4. Praktické ukázky kineziotapingu………...…………………………………………..5 4.1. Ukázka č. 1………………………………………………………………………..5 4.2. Ukázka č. 2………………………………………………………………………..7 4.3. Ukázka č. 3………………………………………………………………………..8 4.4. Ukázka č. 4………………………………………………………………………..9 5. Závěr…………………………………………………………………………………..10 6. Bibliografie…………………………………………………………………………....11
1. Úvod Následující práce nesoucí název Kineziotaping v moderní gymnastice – přetížená oblast bederních vzpřimovačů, si klade za cíl přiblížit terapeutickou metodu kineziotapingu a zároveň ukázat, že jde o vhodnou metodu, jak ulevit moderním gymnastkám, které mají přetíženou bederní oblast zad.
První kapitola pojednává o kineziotapingu čistě teoreticky, tj. osvětluje, co je to za metodu, jaké jsou principy jejího účinku, co obnáší samotná aplikace. Jsou zde uvedeny základní poznatky, které jsou nutné k alespoň základnímu osvojení této metody. Podrobněji se pak zabývá detailním popisem metody Prostorové korekce „Space/Lifting“. Je to velmi účinná metoda pro rychlé uvolnění bolesti bederních vzpřimovačů.
Druhá kapitola je věnována problému přetížených bederních vzpřimovačů u moderních gymnastek. Pro tuto část práce byla vybrána studie Marka Hutchinsona, ve které se jako jeden z mála zabývá touto problematickou partií konkrétně u moderních gymnastek. V českém prostředí žádné podobné studie neexistují a právě v této jsou velice podnětné otázky, které si její autor klade, stejně jako příklady řešení, která nabízí.
Další část práce je již praktická. Jsou zde uvedeny čtyři různé postupy, jak je možné ošetřit oblast přetížených bederních vzpřimovačů. Každý z postupů je rozebrán a popsán krok po kroku a je doplněn o obrazový ilustrační materiál. Čtvrtý způsob ošetření byl natočen krok po kroku a je přiložen na CD u této práce.
Závěr práce shrnuje nabyté poznatky a hodnotí vhodnost využití kineziotapingu jakožto metody, která může pomoci moderním gymnastkám při léčbě či rehabilitaci přetížených bederních vzpřimovačů.
1
2. Kineziotaping Kineziotaping je metodou s mnohostranným využitím. Proto se v poslední době dostává do podvědomí veřejnosti nejen díky vrcholovým sportovcům na televizních obrazovkách. Tato léčebná metoda se stala součástí tréninkové terapie, prevence, rehabilitace. Kineziotaping je rovněž praktikován jako následná péče po chirurgických či ortopedických zákrocích, používají jej fyzioterapeuti a s použitím speciálních technik aplikace využívají tuto metodu dokonce i těhotné ženy. (KUMBRINK, 2011, s. 14 – 15)
2.1. Co je to kineziotape? Kineziotape (někdy také K-tape, tape, tejp, apod.) je pružná, voděodolná páska, vyrobená ze směsi bavlny, přičemž její elastické vlastnosti jsou co nejpodobnější lidské kůži. Díky těmto vlastnostem nijak nebrání v každodenní hygieně nebo např. plavání, atd. Používaný materiál navíc nevyvolává kožní reakce a přecitlivělost. (FLANDERA, 2012, s. 81 – 82)
Důležitým faktem je rozdíl mezi klasickým tapem a kineziotapem. Kineziotaping je poměrně bezpečná metoda s minimem vedlejších účinků. Mezi přednosti kineziotapů můžeme zařadit stimulaci proprioreceptorů v kůži, pozitivní vliv na funkci svalů, vazivových struktur, ale i samotného lymfatického systému. Pokud by byl špatně aplikován klasický tape, hrozí řada vedlejších účinků, které mohou být zdraví nebezpečné, od poranění kůže až k poranění samotné tkáně. (DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 10-11)
2.2. Jaký je princip účinku kineziotapu? Pokud je kineziotape správně aplikován, dostaví se následující účinky: - zlepší se svalová funkce; - jsou odstraněny cirkulační potíže (tj. tape v místě poškození „nadzdvihne“ pokožku a tím se sníží tlak v místě poranění a zvýší se průtok lymfy); - zmírnění bolesti; - podpora funkce kloubů (tape zlepší svalovou funkci, tudíž dojde k větší svalové rovnováze a tím je ulehčeno přetěžovaným kloubům); 2
- v neposlední řadě je zde i psychosomatický efekt pro samotného sportovce. (DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 10; KUMBRINK, 2011, s. 16 – 18)
2.3. Aplikace tapu Účinky kineziotapu po jeho správné aplikaci již byly nastíněny a nyní k samotné metodě. V zásadě má aplikace kineziotapů pár základních pravidel: - aplikovat pásky vždy na zdravou, suchou a čistou pokožku;
- dodržovat techniku lepení (tj. dle výšky a rozměrů sportovce zvolit správnou velikost tapu, dle druhu aplikace zvolit správnou formu tapu – I, Y, X, apod., zastřihnout konce tapu do kulata – konce se poté netřepí a tape vydrží déle na kůži);
- posledním důležitým bodem je napětí, pod kterým se tape lepí. Již od výroby je tape pod napětím a to ca 10%, ale i přes to se toto napětí nepočítá. Podle procentuálního napětí lepené pásky se rozdělují i jednotlivé tapovací techniky, jako je např.: stretch kůže a svalů, tape stretch, korekční technika nebo lymfatická technika. Pro potřeby této práce bude požadované napětí tapu uvedeno u praktických ukázek v další části práce. (DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 12 – 13; KUMBRINK, 2011, s. 19 - 20)
2.4. Barevné provedení tapu V současné době jsou tapovací pásky k dostání v mnoha barvách a často i s různými vzory. Ale i zabarvení pásek má velký význam. Originální K-Tape je vyráběn pouze ve čtyřech barvách a těmi jsou modrá, červená, černá a béžová. Modré barvě je přisuzován uklidňující účinek, červené naopak povzbuzující. Černá a hlavně béžová barva je často používána při aplikaci kineziotapů těhotným ženám nebo při použití pro povzbuzení lymfatického systému, kdy je tapem pokryta větší plocha kůže. (FLANDERA, 2012, s. 82; KUMBRINK, 2011, s. 21)
3
3. Přetížení bederní páteře u moderních gymnastek Hutchinson začíná svou studii úvodním slovem o moderní gymnastice a popisuje ji tak, aby i nezaujatý čtenář pochopil spojitost mezi tímto sportem a častými bolestmi v bederní části zad:
„Moderní gymnastika je sport, který spojuje fyzickou zdatnost atleta s elegancí a půvabem baletky. Tento sport vyžaduje jak koordinaci ke zvládnutí manipulací s různým náčiním, tak i flexibilitu pro dosažení takových pozic, které nejsou k vidění v žádném jiném sportu. Aby moderní gymnastky dosáhly dokonalosti a byly schopny znovu a znovu opakovat své sestavy, musí tisíckrát procvičovat a opakovat základní prvky. Jak takto trénují, samy riskují nesčetně mnoho zranění z přetížení. A nejčastějším z nich je přetížení či zranění bederní části zad.“
1
Ve své studii dochází k závěru, že moderní gymnastika je sportem, který vede k bolesti beder a to zejména z přetížení. Pro kontext uvádí, že jak takto trpí gymnastky se zády, stejně tak trápí tenisty, fotbalisty nebo potápěče jiné zdravotní potíže. Uvádí zároveň vícero řešení: prvním je, aby Mezinárodní gymnastická federace (F.I.G.) upravila prvky obtížnosti tak, aby nebyla bedra tolik přetěžována. Vzhledem k datu publikace Hutchinsonovy studie víme, že se tomu již tak stalo. Druhým řešením je podle něj důraz, se kterým musí trenéři učit děti správnou techniku zejména těch prvků, při kterých jsou bedra namáhána. A za třetí, nezbývá mu než konstatovat, že problémy s bederní částí zad k tomuto sportu zkrátka patří a proto je nutné, aby gymnastky správně regenerovaly a absolvovaly kompenzační cvičení. V tomto bodě bychom se rádi vrátili k terapeutickému využití kineziotapingu v moderní gymnastice a ukázali si, jaké jsou způsoby jeho aplikace na bederní části zad a jak lze přitom ulevit přetíženým vzpřimovačům.
1
HUTCHINSON, M. R. Low back pain in elite rhythmic gymnasts. Med. Sci. Sports Exerc., Vol. 31, No. 11, pp. 1686-1688, 1999. „Rhythmic gymnastice is a sport that blends the athlecism of a gymnast with the grace of balerína. The sport demands both the coordination of handling various apparatus and the flexibility to attain possitions not seen in any other sport. To attain perfection and reproductibility of their routines, the athletes must practice and repeat the basic elements of their routines thousands of times. In so doing, the athlete places herself at risk of myriad of overuse injuries, the most common being low back pain.“
4
4. Praktické ukázky kineziotapingu 4.1. Ukázka č. 1 Krok 1: Dva tapy ve tvary „I“ aplikujeme svisle na svaly jdoucí rovnoběžně s páteří. Tape důkladně „zažehlíme“ rukama. (KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
(Obr. KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
Krok 2: Třetí tape ve tvaru „I“ je aplikován horizontálně a to v místě největší bolesti. Kotva tapu (počátek) je lepen bez napětí. Fixujeme kotvu pravou rukou. V místě, kde budeme křížit vertikálně nalepený tape, aplikujeme současně pod napětím 25%. (KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
(Obr. KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
5
Krok 3: Pokračujeme v aplikaci horizontálního tapu. Ve středu „I“ tapu, tj. na trnových výběžcích, lepíme opět bez napětí. V průběhu celé aplikace tape pečlivě „zažehlujeme“. Opět v místě, kde se tapy kříží, aplikujeme tape pod napětím 25% a poté dolepíme kotvu bez napětí. Celou aplikaci důkladně zažehlíme. (KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
(Obr. KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
Krok 4: Výsledná aplikace, která se nazývá „H technika“ a je užívána při low back pain syndromu (bolest zad v oblasti beder). V místě křížení tapů se nacházejí zóny pod napětím a střídají se zónou bez napětí (přes trnové výběžky). (KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87)
(Obr. KOBROVÁ, VÁLKA, 2012, s. 87) Doporučená aplikace pro akutní i chronickou bolest v oblasti bederní páteře (Low back pain Syndrom).
6
4.2. Ukázka č. 2 Krok 1: Jako první aplikujeme „Y“ tape a to tak, že kotva je lepena vzpřímeně na křížovou kost. Ostatní dvě větve tapu jsou lepeny při napnutí svalů, tedy při předklonu, a při napětí, opět 25%. Konce tapu jsou lepeny bez napětí. KUMBRINK, 2011, s. 135)
(Obr. KUMBRINK, 2011, s. 135)
Krok 2: Všechny zbylé tapy mají délku 15 cm. První z nich je lepen při napnutí svalů, v předklonu. Druhý bude aplikován podélně přes páteř a před bod bolesti. (KUMBRINK, 2011, s. 135
(Obr. KUMBRINK, 2011, s. 135) Doporučená aplikace pro prevenci k uvolnění lumbodorzální fascie v oblasti SI skloubení.
7
Krok 3: Dva zbylé diagonální tapy jsou lepeny opět jako ty předchozí, tedy v předklonu při napnutí svalů a při napětí pásky 25%. Kotvy všech pásek jsou lepeny bez napětí. (KUMBRINK, 2011, s. 135)
(Obr. KUMBRINK, 2011, s. 135) Doporučená aplikace pro prevenci a pro chronické onemocnění bederní části zad. Aplikujeme prostorovou korekci pro nadlehčení SI skloubení.
4.3. Ukázka č. 3 Krok 1: Hluboký předklon, svaly jsou v natažení. Pokud je předklon ve stoje nepříjemný, může se pacient předklonit v sedě na židli. Kotvu pásky přiložíme ke křížové kosti. Tape pak vedeme vzhůru podél páteře směrem k lopatkám. Opakujeme na druhé straně. (DOLEŽALOVÁ, 2011, s. 45)
(obr. DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 45)
8
Krok 2: Jako podporu pak vedeme jeden tape tahem od centra místa bolesti směrem do stran. Kotvy tapu jsou lepeny bez napětí. (DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 45)
(obr. DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 45)
Krok 3: Výsledná aplikace.
(obr. DOLEŽALOVÁ, PĚTIVLAS, 2011, s. 45) Doporučená aplikace pro akutní i chronické svalové spazma.
9
4.4. Ukázka č. 4 Prostorová korekce „Space/Lifting“ Cílem této aplikace je vytvořit více prostoru přímo nad oblastí bolesti, zánětu a edému. Tím, že se zvedne kůže, se také zvětší prostor a to vede ke snížení tlaku na okolní tkáně. Prostorovou korekci můžeme lepit třemi způsoby „X“, „I“ a také „Y“ tapem. 1. Manuálně zřasit tkáně do požadované polohy a upevnit tapem 2. Použít techniku oscilace viz výše 3. Využitím pružných vlastností tapu tím, že fixujeme bázi a tahem se dostaneme do požadované oblasti 4. Pomocí ligamentové techniky, kdy obsáhneme větší plochu
U prostorové korekce používáme tah 25-50 % (Kase, 2003). Nejprve se lepí dva černé tapy 25 cm „X“, další dva tapy růžové ve stejné délce „X“ a černý tape „I“ rovněž ve stejné délce ve stejné délce vodorovně. Všechny postupné kroky jsou znázorněny ve video příloze.
(obr. Vlastní zdroj, „HVĚZDICE“) Doporučená prostorová aplikace pro chronické bolesti bederních vzpřimovačů.
10
5. Závěr Kineziotaping se jeví jako metoda, která je velice dobře uplatnitelná nejen jako terapeutická metoda při přetížení bederních vzpřimovačů u moderních gymnastek. Může být také uplatněna i při akutní bolesti například při závodech, jelikož tapy jsou elastické, tudíž nebrání v pohybu, a jsou vyráběny i v tělové barvě. Takže odpovídají požadavkům F.I.G. na neutrální barvu ortopedických pomůcek při soutěžích. Z tohoto důvodu je možno doporučit kineziotapy i na jiné části těla než jsou bedra.
Další výhodou kineziotapingu je fakt, že celá metoda a aplikace není v zásadě náročná. Samozřejmě je třeba, aby dotyčný/á, který/á bude tapy aplikovat, měl/a osvojenou techniku této metody. Nicméně v současné době existuje v České republice mnoho kurzů, knih, popř. videí na internetu, která jsou dostupná široké veřejnosti a tudíž pro zájemce není problém nabýt potřebné znalosti a vědomosti. V případě, že by byl kineziotape aplikován nesprávně, nehrozí až tak velké nebezpečí kontraindikací, jako je tomu v případě použití klasických tapů.
11
6. Bibliografie 1. DOLEŽALOVÁ, Radka a PĚTIVLAS, Tomáš. Kinesiotaping pro sportovce: sportujeme bez bolesti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 95 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80247-3636-5. 2. FLANDERA, Stanislav. Tejpování pevnými a pružnými tejpy: prevence a korekce poruch pohybového aparátu: příručka pro maséry a fyzioterapeuty. 4., upr. vyd. Olomouc: Poznání, 2012. 123 s. ISBN 978-80-87419-19-9.
3. HUTCHINSON, M. R. Low back pain in elite rhythmic gymnasts. Med. Sci. Sports Exerc., Vol. 31, No. 11, pp. 1686-1688, 1999
4. KOBROVÁ, Jitka a VÁLKA, Robert. Terapeutické využití kinesio tapu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 153 s. ISBN 978-80-247-4294-6.
5. KUMBRINK, Birgit. K-Taping: praktická příručka: základy, techniky aplikace, indikace. Olomouc: Poznání, 2014. 257 s. ISBN 978-80-87419-39-7
12
