cc
Každý má
právo
slyšet ARMÁDA SPÁSY PRAHA PRAHA
KŘESŤANSKÝ SBOR ARMÁDY SPÁSY jsme organizované společenství křesťanů, kteří zde našli svůj duchovní domov a Armádu spásy považují za svou církev. Jakou jsme církví: OTEVŘENOU jsme tady pro každého RODINNOU s přátelskou atmosférou ZACHRAŇUJÍCÍ pomáháme těm, kteří pomoc potřebují Srdečně vás zveme mezi nás. Bohoslužby: NEDĚLE 8:30 hod. Azylový dům B. Bureše, Tusarova 60, Praha 7 NEDĚLE 10:00 hod. Komunitní centrum AS Biskupcova 36, Praha 3 NEDĚLE 10:30 hod. Sbor Armády spásy Lidická 18a, Praha 5 (prosím, zvoňte) Skupinky: ÚTERÝ 12:30 hod. Biskupcova 38, Praha 3 ÚTERÝ 17:00 hod. Azylový dům B. Bureše Tusarova 60, Praha 7 STŘEDA 16:00 hod. Sbor Armády spásy Lidická 18a, Praha 5
Milí přátelé, po dvou měsících jsme opět tady se sborovým zpravodajem. Poprvé vychází tento zpravodaj také na internetových stránkách pražské Armády spásy. Věříme, že tímto způsobem zpravodaj poslouží širšímu okruhu čtenářů, než jeho tištěná podoba. Je samozřejmostí, že budeme i nadále zpravodaj vydávat v tištěné podobě pro členy našeho sboru a uživatele služeb, kteří nemají přístup k internetu. Bude však vydáván v nižším nákladu. Již jsme se zmínili o internetových stránkách. Od srpna budou fungovat internetové stránky pražské Armády spásy. Najdete je na www.armadaspasypraha.cz. Na těchto stránkách najdete informace ze sborového života, informace o aktivitách pražských komunitních center a pražského azylového domu. Budou zde vyvěšeny pozvánky na akce, které jsou pořádány některým z pražských středisek Armády spásy. Společně se Stáňou nejsme zrovna zběhlí uživatelé moderních technologií. Nejen že nevyužíváme všech možností, které nám poskytuje například mobilní telefon, o některých možnostech snad ani nevíme, ale podobně je to v našem případě i s internetem. Jsme opatrní při tom, co otvíráme a kam dáváme informace. Nejsme ani příznivci sociálních sítí na internetu. Proto považujeme za velkou milost, že jsme se rozhodli vytvořit webovou stránku pražské Armády spásy. Věříme, že bude požehnáním pro ty, kteří ji otevřou, tak jako doposud byl požehnáním Sborový zpravodaj. Přejeme vám krásný srpen. S láskou Kristovou Josef a Stáňa Knoflíčkovi
KAŽDÝ MÁ PRÁVO SLYŠET
OBSAH: Každý má právo slyšet str. 3- 5 Informace z Prahy 3 str. 5- 6 Vyučování o chvále str. 6- 7 Informace z Prahy 5
str. 8
Duchovní dary část VII: Dar působení mocných činů (zázraků) str. 9-10 Armáda spásy očima pamětníků str.11
Ezechiel 12,2: "Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný." V tomto biblickém verši Bůh jasně říká: máte oči a uši, abyste viděli a slyšeli. To pro nás jistě není žádná novinka. Přesto když se hlouběji podíváme na to, co znamená slyšet, zjistíme, že jsme často hluší, i když máme úplně zdravý sluch. Ježíš v evangeliích několikrát říká: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“ Z toho výroku chápu mimo jiné i to, že někdo má uši i pro jiné věci, než k slyšení. Z vlastní zkušenosti vím, že mohu slyšení potlačit, nebo vůbec nevnímat okolí sluchem, nebo slyšet, ale nechápat. V době, kdy vycházel humoristický časopis Dikobraz, jsem si ho často kupoval. Jednou jsem byl tak nedočkavý, že jsem ho hned otevřel a při chůzi rušnou ulicí jsem ho četl. Začtený jsem vešel do nejfrekventovanější křižovatky v Havířově na červenou. Od časopisu jsem odtrhl oči, až když jsem slyšel příšerné skřípění brzd a sprosté nadávky řidiče autobusu. Zastavil těsně vedle mne. Já byl překvapený, kde se tam vzal, protože jsem neslyšen žádná auta, jedoucí kolem mne. Vůbec jsem nevnímal, že jsem v křižovatce. Pokud se necháme pro svou dychtivost pohltit nějakou věcí nebo činností, pak je reálné nebezpečí, že neuslyšíme toho, str. 3
kdo k nám mluví, že neuslyšíme zvonit telefon, přijíždějící auto… Při řešení problémů lidí, kteří za mnou přicházejí, se mi stává, že mluví a mluví. Musím je však občas přerušit, abych jim položil otázku. I když vím, že mne určitě slyšeli, neodpovídají, ale stále mluví a mluví, jako by otázka nebyla položena. Vidím to i při běžných rozhovorech v církvi. Lidé si mezi sebou povídají tak, že každý mluví o něčem jiném, o tom svém, aniž by reagoval na to, co řekl ten druhý. Důvod je jednoduchý, máme zájem na sobě samých a na svých věcech, byť by to byly pouze problémy, a vidíme pouze je. Ty druhé jsme schopni vnímat pouze v případě, že hrají nějakou roli v našich „záležitostech“. To, jestli skutečně dokážeme slyšet, záleží na našem srdci. Nemá to nic společného s kvalitou našeho sluchovodu. Trávil jsem nějaký čas s člověkem, který velmi špatně slyšel, protože měl poraněné ucho. Přesto to byl on, který vždy slyšel nějaký šramot dříve než já. Věděl o své vadě, a proto se na rozdíl ode mne více soustředil na zvuky. Slyšíme podle toho, na co máme zaměřené srdce. Proto si tak často lidé nerozumějí. Řeknou udělej to, prosím, tak a tak. A člověk to udělá přesně naopak, protože slyšel svým srdcem, které říkalo něco jiného. Slyšíme, co chceme slyšet a vidíme, co chceme vidět. S takovým postojem nemůžeme rozumět tomu, co nám druzí sdělují, a především nejsme schopni slyšet Boží hlas, který k nám promlouvá. V Ezechielovi to Bůh nazývá vzpurností. Ta slova jsou určenu Božímu lidu, ne nevěřícím. Jak to všechno ovšem souvisí s názvem tohoto článku? 2 Petr 3,9: Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. Je Božím přáním, aby všichni byli zachráněni. My víme, že se to může stát pouze skrze víru. Jan 3,16-18: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Jestliže Bůh chce, aby všichni byli zachráněni, tak také určitě chce, aby všichni mohli uslyšet o této zprávě. Pavel píše v 10. kapitole Listu Římanům: Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova. Všichni mají právo slyšet tuto zvěst, protože je určena pro všechny – my všichni jsme jeho cílovou skupinou. Domnívám se, kéž by to bylo mylné, že asi tak 80% křesťanských organizací poskytujících sociální službu (včetně Armády spásy) zaujímá v pravidlech, směrnicích…, kterými se služba řídí, opačný názor - že každý má právo neslyšet toto Boží poselství. Někdo říká, že je to významově stejné, ale posuďte sami, jak to na vás působí: Každý má právo neslyšet Boží poselství - Každý má právo slyšet Boží poselství str. 4
Zvěstování je také z pověření Kristova. Každý, kdo uvěřil v Ježíše a učinil ho svým Pánem, má toto pověření. Avšak abychom sami mohli přinášet živé Boží slovo, musíme být těmi, kdo jsou schopni slyšet, co nám říká. Je rozdíl zvěstovat fráze a informace, které jsme převzali, nebo živé slovo od Boha, které přišlo do našeho života. Nesmíme se stát těmi, kdo mají uši k slyšení a neslyší. Pokud své srdce soustředíme na Ježíše, pokud přestaneme být zaměřeni stále na sebe, pak skutečně uslyšíme, co nám říká Duch svatý. Až se přestaneme zajímat o to, jak vypadáme před tímto světem, až se přestaneme klanět před jeho penězi a obrátíme se celým srdce k Bohu, pak jeho slovo se stane pro nás Slovem života. Židům 4,12: Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Takové slovo má pak moc v našem životě. Na takové slovo čeká tento svět. Nás chce Bůh použít, abychom ho zvěstovali. Zůstaneme vzpurnými, nebo se staneme „slyšícími“ a budeme zvěstovat evangelium - naději pro svět v moci Jeho slova. Nechci být započítán mezi vzpurné. A TY? Kdo má uši k slyšení, slyš: KAŽDÝ MÁ PRÁVO SLYŠET !
INFORMACE Z PRAHY 3 Závěr školního roku 2010/2011 byl pro členy Radostného stáří ve znamení usilovné práce. Svým pásmem o ptáčcích potěšili obyvatele v domovech pro seniory 9.6. v Krabčicích, 14.6. ve Chvalech a 21.6. v Jenštejně. Všude se setkali s milým přijetím a přáním Radostné stáří zase uslyšet.
Pěvecký sbor Radostné stáří v Jenštejně
21.6. mezi nás zavítaly děti ze školy v Ostrovní ulici. Za doprovodu svých učitelek nám zahrály a zazpívaly minioperku Karkulka autorů Svěráka a Uhlíře. Řada dětí nám též předvedla své klavírní dovednosti a na závěr jsme společně řešili kvízy a hádanky.
Děti ze školy v Ostrovní ulici hrají Karkulku
str. 5
Slavnostní zakončení školního roku pro členy Radostného stáří se konalo dopoledne dne 28.6. 2011. Společně jsme vyjádřili svoji vděčnost Bohu za to, že dílo, které se prostřednictvím Armády spásy a Radostného stáří započalo již před 20 lety, mohlo i v dalším školním roce pokračovat a přinášet Boží radostnou zvěst do tohoto světa.
Dne 20.7. jsme se sešli, abychom se rozloučili s panem Václavem Hrdinou, který odešel bydlet do Pečovatelského domu v Habrové ulici. Podle slov pana Hrdiny se mu mezi námi líbilo, byl tu dobrý kolektiv a chodil do KC rád na obědy. Do jeho další životní etapy mu přejeme Boží blízkost, ochranu a pevné zdraví. Těšíme se zase někdy na setkání.
Rozloučení na konci školního roku Rozloučení s panem Václavem Hrdinou
Dříve než jsme se rozjeli na prázdniny, nezapomněli jsme 30.6. popřát všem červencovým oslavencům. A že jich nebylo málo mezi zaměstnanci i klienty můžete vidět na fotografii.
str 6
VYUČOVÁNÍ O CHVÁLE Andrea Pekárková ÚVOD Milí sourozenci v Kristu, jak víte, snažím se náš sbor vést při našich shromážděních ke chvále a uctívání. Vedení chval je pro mě v mé službě stále něčím novým. Když přistupuji před Pána, abych vedla jeho lid ke chvále, kladu si stejné otázky: „Proč máme společně chválit Boha? Co znamená chválit Boha? Jak ho můžeme chválit a uctívat? V jakém stavu a postoji máme být? Musíme vždy něco cítit nebo prožívat? Atd.“ Vést ke chvále druhé
ale neznamená zodpovídat za to, zda přítomní jednotlivci skutečně chválí Boha. Každý nese odpovědnost za stav svého srdce před Pánem sám. Společná chvála a uctívání v našem sboru mi leží na srdci, a proto chci s vámi postupně sdílet to, co sama budu přijímat od Ducha svatého. Ve 2. kapitole Skutků apoštolských (47. verš) čteme o společenství svatých: „Chválili Boha a všem lidem byli příjemní. Pán k nim pak denně přidával další zachráněné.“ Společné chválení Boha nás proměňuje a činí příjemnými a přitažlivými pro naše okolí. Společná chvála však musí zapadat do celkového jednání našeho společenství. V předchozích verších čteme: „Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali všem, jak kdo potřeboval. Denně zůstávali svorně v chrámu a ve svých domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem.“ Když spolu s radostí a upřímným srdcem přebýváme, sloužíme, stolujeme, můžeme také jednotně a radostně přistoupit před Pána k jeho chvále a oslavě. Také Ježíš nás učí, že nemůžeme přistupovat před Boha, pokud máme mezi sebou nesrovnalosti (Mt 5, 23-24) a hřích, podle proroka Izaiáše (1, 15-16): „Proto když ke mně vzpínáte ruce, zakrývám si oči před vámi; když své modlitby hromadíte, neslyším. Ruce máte celé od krve – umyjte se a očisťte!“ Pokud přistupujeme ke chválám obmyti krví Kristovou, pak pro nás platí: „Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás přebývá Duch Boží. Jestliže pak někdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Jestliže však je Kristus ve vás, je sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch žije kvůli spravedlnosti. Jestliže tedy Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá ve vás, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha přebývajícího ve vás. A tak tedy, bratři, nejsme dlužníci těla, abychom žili podle těla. Žijete-li totiž podle těla, zemřete; jestliže však skutky těla umrtvujete Duchem, budete žít. Neboť všichni, kdo jsou vedeni Božím Duchem, ti jsou Boží synové. Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!“ (Ř 8, 9-15) Sám Duch v nás vzpíná ruce k Bohu Otci a vyvyšuje ho. A s tímto vědomím můžeme společně přistupovat k uctívání našeho Pána. Příště se dovíme o různých způsobech chválení a uctívání a budeme se inspirovat žalmy krále Davida. Pokoj vám všem. Aja. str. 7
INFORMACE Z PRAHY 5 Letní škola základů Od července probíhá ve sboru letní škola základů (biblické vyučování). Účastníky jsou ti, kteří jsou nějak spojeni s Armádou spásy v Praze, ať již jako členové AS, nebo uživatelé některé ze služeb, které Armáda spásy provozuje. Účastní se ho v průměru 11 zájemců. Vyučování je zaměřeno nejen na získání základních informací o tom, co vlastně „to křesťanství“ je, ale především na vybudování osobního vztahu s Ježíšem Kristem. Letní příměstský tábor V červenci probíhal v rámci služby pro rodiny s dětmi čtyřdenní příměstský tábor. Účastnilo se ho 14 dětí a dvě maminky – dobrovolnice. Během těchto dnů se děti podívaly do ZOO, navštívily muzeum železnic, prošly naučnou stezkou, účastnily se několika soutěží a různých her. Poslední den se k dětem přidali i naši senioři. Všichni byli spokojeni a těší se na další tábor, který, věříme, bude probíhat déle než čtyři dny. Na tento tábor by měl od září navázat dětský klub.
str. 8
DUCHOVNÍ DARY – VYUČOVÁNÍ VII. ČÁST Dar působení mocných činů (EP), působení zázraků (Kralický překlad) Abychom pochopili tento dar, musíme nejdříve definovat, co je zázrak. Zázrak je vše, co nemůže být vysvětleno samozřejmými příčinami, jež leží před zrakem, a odkazuje nějak na Boha, ukazuje k němu a dává okoušet jeho bezprostřední blízkost, takže nese na sobě rys nápadnosti, mimořádnosti, neočekávanosti a naléhavosti. Zázrakem tedy zároveň může být i to, co lze vysvětlit přirozeným způsobem, avšak v dané situaci upozorňuje věřícího člověka na bezprostřední blízkost a jednání Boží. Proto bývá se zázrakem spojen údiv, zděšení těch, kteří se stali jeho svědky (podle Biblického slovníku). Z této definice můžeme zázraky (divy) rozdělit na dvě skupiny. 1. Na ty, které jsou nepochopitelné, nevysvětlitelné, které jdou proti všem přírodním zákonům a proti našemu vědeckému chápání. Sem můžeme zařadit zázraky konané skrze Mojžíše, Eliáše a Elizea, Daniela a jeho přátele, Ježíše, apoštoly, Štěpána, Filipa. Bez těchto zázraků by nebyl Izrael (vyvedení z Egypta) a bez těchto zázraků by nebylo křesťanství (zmrtvýchvstání Ježíše). Těmito zázraky Bůh nechce udělat průlom do přírodních zákonů, sám je přece stvořil, ale: svázat moc satana (to nelze udělat fyzicky): Marek 3,27, Skutky 13,9-12 ukázat na svrchovanost Boží: Daniel 3,17-30, Skutky 17,31 představit Boží království: Matouš 12,28 přinést pomoc v bezvýchodné situaci: 2.Královská 5,1-19, Lukáš 7,11-16 Můžete si říct, že tyto divy a zázraky dnes neexistují. Ale není to pravda. I dnes jsou kříšeni mrtví. Slyšel jsem svědectví o rozmnožení jídla v Africe. Z hrnce, ve kterém byl oběd pro dvě osoby, se po modlitbách najedlo více než sto dětí. Viděl jsem, že lidé, kteří chtěli fyzicky napadnout Boží děti, se nemohli pohnout z místa. V Armádě spásy je zaznamenaná zkušenost, že se lidé při některých shromážděních vznášeli nad zemí. A mnoho dalších a dalších zázraků. 2. Na ty, které jsou v souladu s přírodou a naší logikou, ale to, jak je v nich přítomen Bůh, nás ohromuje a uvádí v úžas. Víme, že to není náhoda, že to bylo Boží vedení a Boží moc, která konala. O tom může vydávat svědectví snad každý křesťan. str. 9
Jeden z velkých příběhů Bible, který ukazuje právě na tento zázrak je příběh Josefa. Apoštol Pavel píše, že máme usilovat o vyšší dary (1 Kor 12,31). Neslyšel jsem, že by se někdo modlil a vyprošoval si dar konání divů a zázraků. Proč? Věřím, že Duch svatý tento dar dal mezi své děti. Jak to poznám? Pokud zjistím, že se kolem mne a po modlitbách dějí zázraky, které vyvyšují Krista, ukazují na svrchovanost Boží, svazují moc satana, pomáhají v neřešitelných situacích, měl bych se ptát Ducha svatého, zda to není právě ten dar, který mi dal. Tento dar byl často spojován se starozákonními proroky. Není podmínkou, aby měl věřící prorocké obdarování. Dnes je nejvíce spojován s evangelisty. (Někteří starozákonní proroci byli „evangelisty“ své doby, protože ukazovali na Spasitele, který má přijít, a vydávali o tom svědectví.) Tento dar je více než jiný závislý na vztahu s Bohem, Boží víře v nás, a někdy i na víře osob kolem nás. Vztah s Bohem. Většina těchto zázraků v Bibli nevznikla po volání k Bohu: „Tak Bože konečně něco udělej“. Ty zázraky se staly proto, že lidé, skrze které byly učiněny, věděli, co chce Bůh dělat a vyslovili to nebo to nějak jinak naznačili (úder holí o moře - Mojžíš, udeřením pláště o řeku – Eliáš, Elizeus, hozením dřeva do vody - Mojžíš (hořká voda ve sladkou), Elizeus (vyplutí sekyry ze dna na hladinu), slovem a vírou druhých - Elizeus (olej v nádobách, uzdravení aramejského vojevůdce z malomocenství), jenom slovem - Petr (smrt Ananiáše a Zefiry) Ježíš (uzdravení setníkova sluhy) a další. Většinou se za to nemodlili ani nejmenovali Boha, protože věděli, že je slyší a oni dělají, co on chce (Jan 11,42) Boží víra v nás - Marek 11,22-23: Ježíš jim na to řekl: "Mějte víru Boží. Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: `Zvedni se a vrhni se do moře´ a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude mu to dáno.“ Takovou víru můžeme mít pouze od Boha – Boží víru. Prosme o ni a stavme se proti duchu nevíry v nás. Víra osob kolem nás. Ne vždy jsou zázraky postaveny na víře lidí kolem nás, většinou nejsou, pokud se jedná o svrchované Boží jednání, o zjednání Boží milosti. Pak jsou však případy, kdy na víře lidí kolem nás záleží. Je to většinou v oblasti uzdravování (Marek 6,4-6). Bez očekávání Božích zázraků žádné neuvidíme. Učedníci se ve Skutcích 4,29b-31 modlili takto: aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo; a vztahuj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše. Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží. Dělejme to i my. Ty i já. str.10
ARMÁDA SPÁSY OČIMA PAMĚTNÍKŮ
U nás v domě, kam jsme se přestěhovali v roce 1930, bydlela rodina Marešova. Marešovi byli věřící, ti nás do Armády spásy přivedli. Já jsem tam přišla jako pětiletá. Můj otec pro to nebyl, ale nebránil se tomu. Když nás přišli navštívit Korbelovi nebo jiní důstojníci, rád s nimi rozmlouval a když odešli, tak si vzpomínám, že říkal: „Ale oni v té Armádě nejsou hloupí lidi, oni jsou tam chytrý lidi.“ Do Armády jsme chodili pěšky, trvalo to asi hodinu. Ve středu odpoledne jsme měli besídku a v neděli nedělní školu ale i shromáždění. Nevím, že bych někdy v neděli nebyla v Armádě spásy ve shromáždění nebo v nedělní škole. To by pro mě nebyla ani neděle, to bych si vyčítala, že jsem nějaká hříšná. V Armádě spásy byla radost, to je pravda, protože věřit je radost. Ale taky tam byla přísnost. Vzít jméno Boží nadarmo, to byl hřích. Dneska je to běžné. Nebo jít do biografu… Já jsem Armádu měla hrozně ráda. Jsem vděčná Pánu, že jsem v Armádě spásy měla dětství a mládí. Marešovi měli jedenáct dětí, nás bylo pět. Chodili jsme společně do nedělní školy a do shromáždění, a to bylo moje dětství a mládí. Potom jsme se trochu vzdálili, protože se Marešovi odstěhovali do Počernic a já jsem si udělala známost, měla jsem známost sedm roků. Když byl otec penzionovaný, odstěhovali se do Uhříněvsi, v domě mohli bydlet jen lidé v činné službě. Já jsem zůstala v Praze, bydlela jsem ve věřící rodině z Armády spásy. Nastávající manžel mi nikdy nebránil, abych do Armády chodila. Naopak, jemu se to líbilo, on měl tyhle lidi rád, bral je za slušné v tom dnešním světě. Pak jsem se vdala, přišly děti. Jsem ráda, že i moje děti jsou věřící. Jsem za to všecko vděčná Pánu, že jsem v Armádě spásy měla dětství a mládí. Manžel zemřel poměrně brzo, obě dcery ještě studovaly. S Boží pomocí jsem to všechno zvládla. Ze vzpomínek sestry Květy Blechové (pokračování příště) str.11
MIMOŘÁDNÉ AKCE V SRPNU ŠKOLA ZÁKLADŮ 1.8., .2.8., 4.8.,
10:00 – 14:00 hod.
8.8, 9.8., 10.8.,
10:00 – 12:00 hod.
16.8., 17.8., 18.8. 10:00 – 14:00 hod. 22.8.
V Ý L E T OD 9:00 DO 16:00 hod.
Škola se koná ve sboru Armády spásy Lidická 18a, Praha 5
PŘEDNÁŠKY: CHCEŠ BÝT ZDRÁV? 4.8. Homeopatie - medicína nebo magie? 11.8. Nebezpečí léčitelství 18.8. Žádoucí i nežádoucí účinky hormonální antikoncepce Přednášky budou v Komunitním centru Armády spásy Biskupcova 36, Praha 3 v 15:30 hod. a v 17:30 hod. Připravujeme: 1.9. koncert Jiřího Čiháčka (v 10:00 hod. v KC Praha 3 ) PRAVIDELNÉ AKCE NAJDETE NA STRANĚ 2 (bohoslužby, biblické vyučování, skupinky)
