Jilmová alej podél silnice z Rakovníka do Pavlíkova

Ročníková práce:

Jilmová alej podél silnice z Rakovníka do Pavlíkova a její zdravotní stav

Autor: Petr Blažek Odborný konzultant: Jiří Zápal Gymnázium Zikmunda Wintra nám. Jana Žižky 186 Rakovník přepracováno: březen 2005

1

Obsah Obsah .........................................................................................................................................2 Úvod ...........................................................................................................................................3 Popis lokality .............................................................................................................................4 Jilm vaz ......................................................................................................................................4 Negativní vlivy...........................................................................................................................5 Abiotické ................................................................................................................................5 Doprava...............................................................................................................................5 Údržba.................................................................................................................................5 Biotické...................................................................................................................................5 Tracheomykózní onemocnění.............................................................................................5 Podstata ...........................................................................................................................5 Původci ...........................................................................................................................6 Šíření ...............................................................................................................................6 Bělokaz ...............................................................................................................................6 Další........................................................................................................................................7 Příznaky oslabení ..................................................................................................................7 Metodika ....................................................................................................................................8 Výsledky a vyhodnocení ...........................................................................................................9 Perspektiva, Význam ..............................................................................................................10 Závěr ........................................................................................................................................10 Seznam použité literatury ......................................................................................................11 Summary..................................................................................................................................11 Přílohy......................................................................................................................................12 Příloha I................................................................................................................................12 Příloha II. .............................................................................................................................14 Příloha III. ...........................................................................................................................20 Příloha IV.............................................................................................................................21 Příloha V. .............................................................................................................................22 Příloha VI.............................................................................................................................23 Dodatek, září 2006

na konci

2

Úvod V této ročníkové práci bych se chtěl zabývat zejména zdravotním stavem jilmů vazů, které tvoří stromořadí podél silnice, kudy denně jezdím do školy, a jevy, které tento zdravotní stav ovlivňují. Tato alej se nachází u silnice Rakovník – Pavlíkov a je tvořena více než pětisty stromy. V Pavlíkově se říká, že je to nejdelší stromořadí tohoto typu v Evropě. Podobným tématem se již zabývala Markéta Zápalová ve své diplomové práci před deseti lety. Po té co jsem se s touto prací seznámil mě napadlo, že by bylo dobré podobná měření zopakovat a porovnat stav stromů s odstupem deseti let. V závěru diplomové práce se píše: „Výsledky této práce ukázaly, že několikaletým úsilím všech zúčastněných stran se podařilo zamezit dalšímu lavinovitému šíření grafiozy a udržet její vývoj v přijatelných mezích. Je ale potřebné neustále aktualizovat a revidovat zdravotní stav jilmů a včas provádět odpovídající a odborně provedené léčebné zásahy. Jen tak je možné zachovat jilmy v našich zemích i pro příští generace.“ Pro vysoký věk stromů si myslím, že má alej jistě i nemalou historickou, krajinotvornou a dendrologickou hodnotu. To všechno jsou důvody, pro které jsem se rozhodl napsat tuto práci.

3

Popis lokality Lokalita je tvořena oboustranným stromořadím jilmů vazů u silnice Rakovník – Pavlíkov o délce 3,8 km v počtu 519 stromů. Nadmořská výška je 380 – 480 m. n. m. (to je stanoviště pro teplomilný jilm neobvyklé). Viz Příloha I. Ze současných obvodů kmenů těchto stromů a z jejich obvodů z roku 1989 jsem odhadl jejich stáří na 80 let. Protože ale pravděpodobně v posledních letech přirůstaly z mnoha důvodů pomaleji, budou zřejmě o několik let mladší. Najít jejich stáří v archivu ani v Pamětní knize Pavlíkova se mi nepodařilo.

Jilm vaz Ulmus laevis (PALLAS) Strom 8 – 35 m vysoký, často velmi statný. Kmen s hojnými kmenovými výmladky; borka hnědošedá (světlejší než u ostatních druhů), rozpraskaná, odlupující se v tenkých plochých šupinách; letorosty měkce bělavě chlupaté, později olysalé; dřevo středně tvrdé, pružné, se širokým načervenalým jádrem a úzkou žlutavou bělí. Pupeny kuželovité, ostře špičaté, šikmo odstálé, 5 – 8 mm dlouhé, kryté větším počtem lysých šupin se zřetelně tmavším krátce brvitým nebo lysým okrajem. Listy krátce řapíkaté, vejčité až obvejčitě okrouhlé, výrazně asymetrické, čepel na straně orientované k vrcholu větve větší a delší, srdčitě vykrojená, na druhé sbíhavá, (5 -) 7 – 15 cm dlouhá, 3 – 8 (- 10) cm široká, na okraji dvakrát zubatá, se zuby 1. řádu kupředu zahnutými, špičatá, se sbíhavou popřípadě zaokrouhlenou bází, se 13 – 20 nevětvenými postranními žilkami, na svrchní straně roztroušeně přitiskle chlupatá až lysá, na spodní straně ± hustě měkce chlupatá; řapík 2 – 8 mm dlouhý, chlupatý. Listy raší v dubnu po vývinu plodů, opadávají na vlhkém stanovišti v říjnu, na suchém už v září. Květy převislé ve stažených vrcholičnatých 20 – 40květých květenstvích (kytka), vyrůstající na loňských větvích před vyrašením listů, květní stopky 6 – 18 mm dlouhé, za plodu se prodlužují; okvětní lístky (4 -) 6 – 8; do 1/2 – 3/4 srostlé, zelenavé, na vrcholu načervenalé až nafialovělé,na okraji roztroušené bělavé brvité; tyčinky poněkud delší než okvětí, vyrůstají z bazální části okvětních lístků, prašníky extrorzní, fialové; pylová zrna kulovitá nebo mírně zploštělá, se 4 – 5 póry v ekvatoriální rovině, semeník zploštělý, a okraji hustě brvitý, na vrcholu 2 rozestálé blizny s bělavými papilami, čnělka chybí. Plod jednosemenná, dokola křídlatá nažka, široce vejčitá, 8 – 15 mm dlouhá, 6 – 10 mm široká s nesvraskalým, na okraji hustě brvitým blanitým lemem, na vrcholu s hlubokým zářezem. Semeno uloženo ve středu nebo poněkud pod středem plodu v blanitém semenném pouzdře, zárodek přímý. Dožívá se až 400 let, plodit začíná mezi 8. – 12. rokem, kvete v březnu a dubnu. Ekologie: lužní lesy a křoviny, zejména v nivách větších toků. Roste na hlubokých, živinami bohatých půdách glejového typu se značně kolísající hladinou podzemní vody, snáší dobře i záplavy; klimaticky omezen na teplé oblasti. Rozšíření v ČR: dosti hojný v nížinách celého území, zejména v poříčí větších toků (Polabí, Poorličí, Haná, Jihomoravské úvaly);roztroušeně zasahuje podél toků do oblasti mezofytika, nejvýše však do kolinního stupně (max.: České středohoří, Lovoš, 420 m. n. m.). Určovací znaky (tučně zvýrazněné) jsou založeny na dobře vyvinutých listech z dolních větví koruny. Pro určování jsou nevhodné listy z kořenových výmladků a listy příliš mladé. Nákresy větvičky, pupenů, květů a plodu naleznete v Příloze III.

4

Negativní vlivy Abiotické Doprava Značný podíl na zdravotním stavu má lidská činnost. Jedním z nejviditelnějších nepříznivých vlivů je znečištění prostředí způsobené stále se zvyšující dopravou (viz Příloha VI., fotografie č. 3). To zhoršuje kvalitu přijímaných živin. V důsledku drobných i vážných dopravních havárií mají některé stromy poškozenou kůru v dolní části kmene, což umožňuje mnohým škůdcům a hnilobám vniknutí do stromu. To vše výrazně snižuje obranyschopnost stromů. Doprava způsobuje i značné znečištění ovzduší, a to ať jde o zvířený prach či výfukové plyny obsahující těžké kovy, zvláště olovo. Prach se usazuje na listech, zanáší průduchy a tím znemožňuje stromům výměnu plynů, čímž se snižuje asimilace a strom trpí nedostatkem organických látek. Údržba Zvláštní téma je údržba stromů, resp. komunikace. To se týká zejm. solení silnice, sekání trávy a odstraňování částí stromů, které do komunikace zasahují. Při strojním sekání trávy často dochází k poškozování kořenových náběhů. Zhruba před třemi lety byly odstraňovány nánosy zeminy z krajnice. Při tom byly také výrazně narušeny kořenové náběhy. Mimo to, že zde vznikla vstupní cesta pro mnohé parazity, se přerušila část nezbytně důležitých vodivých pletiv mezi kořeny a asimilačními orgány. To vede k odumírání poškozených kořenů i příslušných částí koruny. Strom tak v důsledku úbytku kořenů ztrácí stabilitu a hrozí, že ho poryvy větru snadno vyvrátí. K porušování stromů dochází i v koruně. Ideální zásahy by měly odstranit maximálně 20% větví koruny, aby byl strom schopen se se zásahem vyrovnat. Dále je důležité zmínit minimální výšku jízdního prostoru, která je 4,5 m. Zde však byl proveden řez do větší výšky a došlo při tom k odstranění podstatně větší části koruny. Strom se v takovém případě snaží z dosavadní energie doplnit odebranou listovou plochu a tvoří kmenové výmladky. Ty pak začnou velmi brzo opět zasahovat do jízdního prostoru (viz Příloha VI., fotografie č. 6). Kdyby k prořezávání větví docházelo postupně, k tomuto jevu by nedocházelo. Tyto zásahy vedou k vyčerpávání energie stromu a ke vzniku dalších ran.

Biotické Tracheomykózní onemocnění Podstata Nejčastější příčinou neočekávaných a náhlých úhynů stromů ve stromořadích bývají choroby, které shrnujeme z praktického hlediska pod pojmem onemocnění s tracheomykózními příznaky. Mezi tato onemocnění patří samozřejmě především vlastní tracheomykózy, které jsou způsobovány houbovými patogeny napadajícími cévní systémy stromů. Vzhledem ke svým specifickým vlastnostem se mohou v hostiteli mikroskopické houby velmi rychle rozmnožovat a šířit, takže často dochází k úhynu dřeviny ve velmi krátkém čase. Rozrůstající se mycelium těchto hub způsobuje ve vodivém pletivu hostitelské dřeviny ucpávání cév a navíc může vylučovat i toxické látky (např. ceratoulmin, který způsobuje vadnutí nově vytvořených listů). Obranná reakce hostitele na infekci vyvolává tvorbu thyl, mechanickou destrukci stěn živých parenchymatických buněk do již mrtvých cév. To se podílí na vzniku bariéry mezi infikovanou a zdravou částí cévy. To vše společně způsobuje poruchy vodního režimu, omezuje přísun živin do

5

hostitelské dřeviny, vyvolává její vadnutí. Dochází k situaci, kdy nově vytvořené cévy jsou ucpány a zásoby energie stromu jsou u konce. Listy jsou zvadlé a transport živin je zpomalen. Pokud funguje obranný systém, může být rozrůstání houby zastaveno a dojde ke vzniku nových buněk dřeva, které nejsou infikovány. Tento způsob je velmi účinný, pokud je houbou zasažena jen malá část stromu. Takový strom může ještě mnoho let žít. V případě napadení větší části stromu nebo při nedostatku energie, která nestačí k vytvoření obranných látek, dochází k množení hmyzu a houby, zatímco pletiva stromu umírají. Krátce před koncem života má sice strom ještě živá pletiva, ale už ne obranný systém. Původci Mezi nejznámější a zřejmě i nejčastější původce tracheomykózních onemocnění dřevin se řadí některé druhy hub rodu Ceratocystis ELL. et HALLST. Tato skupina patří mezi vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes). Tyto houby mají více nepohlavních stádií. V užším slova smyslu jsou některé druhy zařazovány do rodu Ophiostoma. Nejrozšířenější choroby, způsobované představiteli tohoto rodu v našich podmínkách, jsou grafióza jilmů (tzv. holandská nemoc jilmů) a grafióza dubů. Tyto houby však napadají řadu dalších dřevin. Konkrétně na jilmu parazituje Ophiostoma (Ceratocystis) ulmi. (viz Příloha IV.) Šíření Onemocnění s tracheomykózními příznaky se šíří prostřednictvím nejrůznějších vektorů. Mezi nejvážnější přenašeče infekce patří podkorní a dřevokazný hmyz (zejména kůrovci). Na přenosu se však může podílet i listožravý a savý hmyz. Spory nebo části mycelia tracheomykózních hub se do otevřených ran mohou přenášet rovněž větrem, příležitostným hmyzem nebo prostřednictvím různých živočichů (ptáci, myši apod.). Zjištěn byl také přenos infekce přes srůsty kořenů zdravého stromu s nemocným. Zejména ve stromořadích se pak může na přenosu chorob značně podílet i lidská činnost, spojená s ošetřováním stromů. Z již uvedených skutečností vyplývá, že podmínky pro šíření chorob ve stromořadích jsou více než příznivé. Stromy ve stromořadích jsou z hlediska stresových faktorů zatíženy více než kdekoli jinde. Vedle znečištění ovzduší a imisního spadu je to silné chemické znečištění půdy (zde především zasolení), téměř s trvalým deficitem půdní vlhkosti, zejména v letních měsících, a řada dalších nepříznivých vlivů, vyplývajících z činnosti člověka (časté poranění stromů při silničním provozu, neodborné zásahy apod.). Rychlému šíření infekce a úhynu velké části nebo často celého stromořadí napomáhá také skutečnost, že stromořadí tvoří většinou jeden druh dřeviny. Řada patogenů, včetně živočišných vektorů, je vázána často na určitý hostitelský druh, a to jejich rozšíření v rámci stromořadí usnadňuje. V těchto případech pak mají výhodu stromořadí vysazená z různých druhů dřevin. Také hustý spon mezi jednotlivými stromy usnadňuje přenos onemocnění různými vektory a rovněž prostřednictvím kořenových srůstů. Bělokaz Nejvýznamnějším škůdcem, který se na jilmu může vyskytovat je brouk rodu bělokaz. Na jilmech škodí jednak jeho požíráním a jednak přenosem grafiózy. U nás se vyskytuje 11 druhů bělokazů. Z hlediska grafiozy jsou nejdůležitější bělokaz pruhovaný (Scolytus multistriatus MARSH.) a bělokaz jilmový (Scolytus scolytus FABR.). První z uvedených druhů se vyskytuje většinou v lužních lesích, druhý v ostatních biotopech. Bělokaz jilmový je kůrovec s černým lesklým řídce tečkovaným štítem a červenohnědými, v řádcích výrazně tečkovanými krovkami. Tělo je válcovité. Hlava svrchu částečně viditelná, tykadla se sedmičlenným bičíkem jsou opatřena dlouze oválnou paličkou. Zadeček šikmo vzhůru zkosený. Sameček měří 3 – 5 mm, má hustě krátce ochlupené ploché čelo. Samička je větší, měří 4 – 6 mm. Má čelo lehce vypouklé, kratičce ochloupkované.

6

Bělokaz pruhovaný je bělokazu jilmovému chováním i vzhledem podobný, jen je asi o 1 mm menší. Oba tyto druhy mají velkou reprodukční schopnost, v našich podmínkách mají dvě generace do roka. Přezimují v larválním stádiu a koncem května až začátkem června se líhnou brouci, kteří přeletují do korun zdravých jilmů, kde provádí tzv. úživný žír na mladých výhoncích v paždí řapíků a pohlavně dospívají. Samičky pak vyhledávají oslabené jilmy v okolí, ve kterých vyhlodávají snubní komůrku. Po oplodnění budují svislou chodbu, do které kladou vajíčka. Nová první generace dospělců se líhne v červenci, larvy druhé generace přezimují. Mladí brouci po vylétnutí z mateřských chodeb v napadeném stromě mají vždy na povrchu těla a v zažívacím traktu konidie houby které při úživném žíru přenášejí do tenkých větévek v obvodu koruny zdravých jilmů. Tím nákaza postupuje.

Další Zásadní vliv mají stresové faktory stanoviště konkrétního stromu, působící zejména na jeho kořenový systém. Negativně působí opakující se suché roky s následným poklesem podzemní vody, a s tím související silný deficit vláhy. Dále na kořenový systém nepříznivě působí změněný chemismus půd, v této lokalitě zejména značné zasolení. Mezi další vlivy patří také různé druhy hub, bakterií, někteří živočišní škůdci atd.

Příznaky oslabení Příznaky oslabení dřevin jsou pro různé nepříznivé vlivy podobné, a to ať se jedná o vlivy abiotické nebo biotické. Je běžné, že na oslabené, odumírající stromy se přidružují další patogeni, kteří urychlují proces úhynu stromů. Na příznacích onemocnění se tedy může podílet více patogenů na jednou. Příznaky se mohou objevit již v květnu a červnu. Napadené stromy často opožděně raší a na podzim dříve shazují listy. Listy vadnou a usychají, přičemž suché listí zůstává dlouho na větvích. Listy se vyznačují změnou barvy (nejčastěji do žluta), jsou drobnější a jednotlivé výhony uvadají a zasychají. Olistění koruny se redukuje, ta se prosvětluje a „řídne“. Zasychají konce větví, či prosychají celé jednotlivé větve nebo části korun. Často se objevuje typické zmnožení (nahloučení) listů na větvích. Na kmeni a na silných větvích dochází k probuzení tzv. spících pupenů a vytváření trsů výhonů (vlků), často s výrazně velkými listy. Některé hostitelské dřeviny vykazují před odumřením nápadnou plodnost. Uvedené příznaky se na nemocných dřevinách nacházejí v různých kombinacích. Průběh onemocnění je někdy velmi rychlý, napadený strom odumírá v době vegetačního klidu a na jaře vůbec nevyraší nebo usychá brzy po vyrašení listů či v průběhu vegetace, a to ve velmi krátké době. Jde o tzv. akutní průběh onemocnění. Při chronickém onemocnění strom odumírá několik měsíců, popřípadě let. Tzv. latentní – skryté onemocnění se neprojevuje vnějšími příznaky, přestože některé fyziologické funkce jsou již narušeny. Příznaky i průběh onemocnění se liší v závislosti na patogenitě patogena, místě a rozsahu infekce, na zdravotním stavu dřeviny (energetického potenciálu stromu), stáří, stanovištních podmínkách a ovlivněno je také průběhem počasí během celého roku.

7

Metodika Provedl jsem očíslování stromů podle jejich pořadí ve směru od Pavlíkova a pro označení strany jsem použil písmen L (levá) a P (pravá), takže např. strom č. L162 je 162 strom od Pavlíkova vlevo. Aby nebylo nad lidské síly najít určitý strom v terénu, poznamenal jsem ve výsledcích u některých stromů některé bližší informace (např. že daný strom slouží jako patník – asi každý třetí strom má na kmeni bílý pruh a odrazky, že je za ním mostek, dopravní značka, odbočka...). Pro lepší orientaci je v Příloze I. mapka s přibližným umístěním vybraných stromů. Nejdůležitějším údajem, který jsem zaznamenával je kategorie určující zdravotní stav stromu. Stromy se do kategorií zařazují podle toho, jaký díl koruny tvoří poškozené větve. Tyto hodnoty jsou ale velmi subjektivní, zvláště u nezkušeného pozorovatele. Nelze je totiž přesně změřit, nýbrž záleží na odhadu a zkušenostech. Stupeň poškození zahrnuje všechna možná poškození. Není tedy rozlišováno, čím je strom oslaben, zda-li grafiozou, mechanicky nebo jiným negativním vlivem. V použité diplomové práci jsou uváděny kategorie takto: 0 – 10% poškození koruny stromu – zdravý strom. 10 – 25% poškození – oslabený strom, napadený a zasychající. 25 – 50% poškození – strom s napadením v takovém rozsahu, že nelze provést vyvětvení. 50 – 75% poškození. 75 – 100% poškození – mrtvý strom. Já jsem záměrně nerozlišoval kategorii 1. a 2., ale označil jsem je společně jako kategorii 12. To proto, že se tyto kategorie těžko rozlišují a i starší strom může mít 15% větví odumřelých např. vlastním zastíněním i zastíněním sousedních stromů. Používal jsem tedy čtyři kategorie (12., 3., 4., 5.) rovnoměrně rozdělené po čtvrtinách koruny. V terénu jsem nezapisoval rovnou kategorie, ale procentuelní poměry větví v koruně, a to suché větve : žlutým větvím : zeleným větvím, abych mohl vyvodit přesnější výsledky (pozn.: obě tyto změny se mi neosvědčily). Pozorování jsem prováděl ve dnech 3. října (od Pavlíkova k potoku Huřvinka) a 5. října 2004 (od Rakovníka k Huřvince), tedy v době, kdy už u některých jilmů začínají žloutnout a opadávat listy. Na zemi však bylo listů jen nepatrně, takže tato okolnost výsledky neovlivnila. Neměl jsem však již možnost výsledky ověřit.

8

Výsledky a vyhodnocení Po sečtení stromů v jednotlivých kategoriích dostáváme tato čísla. Kategorie 12.: 95 stromů = 18,3 % Kategorie 3.: 220 stromů = 42,4 % Kategorie 4.: 96 stromů = 18,5 % Kategorie 5.: 108 stromů = 20,8 % Graf a tabulka napozorovaných současných výsledků ve srovnání s pozorováními podle M. Zápalové. 100

75

50

25

0

1989

1992

1995

2004

12

73,7

72,6

86,5

18,3

3

14,4

14,2

12,5

42,4

4

10,8

12,2

1

18,5

5

1,1

1

0

20,8

Počty stromů jsou v jednotlivých letech takovéto: 611 600 547 519 Výsledky ukázaly, že se stav jilmů v lokalitě výrazně zhoršil. Za příčinu to lze dávat všem nepříznivým vlivům, které se u každého stromu v různé míře vyskytují, zejména vlivům způsobovaným člověkem. Většinu příznaků grafiózy jsem na mnoha stromech pozoroval, přesto je její výskyt v této lokalitě nejistý, protože shodné projevy mohou být způsobeny mnoha jinými již zmíněnými nepříznivými vlivy, a laboratorní ověření je příliš nákladné. Z podílu podzimem zežloutlých větví jsem nakonec žádné výsledky nevytvářel. Sice napadené stromy žloutnou dříve, ale doba žloutnutí závisí i na jiných stanovištních podmínkách. Zdá se naopak, že výrazněji poškozené stromy se snaží udržet si co nejdéle maximum zelené listové plochy. Z procentuelně zapsaných záznamů by sice šlo zjistit přesnější výsledky, ale vzhledem k větší subjektivnosti jejich vyhodnocení přesnější není. Zároveň zápis tří procentuelních čísel (z nichž dvě nebyly potřeba) namísto jednoho označujícího zdravotní kategorii bylo příliš zdlouhavé. Z těchto důvodů tento způsob nadále nedoporučuji.

9

Perspektiva, Význam Možnost záchrany aleje však není veliká. Existuje sice několik chemických přípravků (zejm. s bórem), které jsou schopny podpořit obranyschopnost jilmu proti grafióze, ale nemoc nedovedeme zcela vyléčit. A škody které jsou způsobeny člověkem nejsme schopni odstranit vůbec. Proti grafióze lze bojovat i včasným odstraněním napadených větví stromů v kategorii 3. a vykácením stromů v kategorii 4. a 5. To by však znamenalo pokácet 204 stromů (2/5 aleje). Existuje také ještě další okolnost, a to zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, kde se v § 20 odst. 1 píše: „Na … krajnicích … silnic … nesmí být s výjimkou dopravních značek … umísťovány předměty tvořící pevnou překážku. Stávající pevné překážky musí být ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem odstraněny. V odůvodněných případech povoluje výjimky z tohoto zákazu silniční správní orgán …“ Vyhláška č. 35/1984 Sb., § 21 odst. 1: „Pevné překážky … jsou … stromoví …“ Situace ještě není tak tragická, neboť je zde nutný souhlas orgánu ochrany životního prostředí. Byla by však znemožněna případná budoucí výsadba podobného rozsahu. Novou výsadbu znemožňují i jiné okolnosti. Terénní podmínky nejsou ve všech případech vhodné. Strom nesmí být vysazen hned na krajnici (podle výše citovaného zákona). Za příkopem je v lese i jinde po pravé straně prudký svah dolů a po levé skalnatý svah nahoru. K těmto čistě terénním okolnostem se pojí i pozemkové vlastnictví. V místech, kde je vedle silnice pole, by byli výrazně poškození zemědělci (omezením orby v blízkosti aleje), kteří by pravděpodobně s výsadbou nesouhlasili. Přítomnost stromů je zde velmi důležitá z mnoha důvodů. Stromy např. zachytávají padající rosu nebo drobné mrholení. Je to patrné zejména v místech, kde již některé stromy chybí. Na těchto místech zároveň za slunečných dnů taje asfalt. To oboje v těchto místech způsobuje kluzkost vozovky a zvyšuje riziko dopravní havárie. Alej je též významným krajinotvorným prvkem. Tvoří orientační linii pro široké okolí. Nejvýše položené místo, kterým alej prochází (Chlumská křižovatka), je vidět i z velmi vzdálených míst, například ze Džbánu. Dále je to důležitý větrolam, útočiště některých živočichů, zvláště ptáků apod.

Závěr Výsledky této práce ukázaly, že se stav jilmů v lokalitě nezanedbatelně zhoršil. Je však obdivuhodné, že i přes značné škody na jilmových porostech, které v celé Evropě způsobila před několika lety vlna grafiózy, odolalo chorobě na Rakovnicku více jilmů než jinde. Přesto stále nelze tuto chorobu podceňovat. Jilmy však velmi těžko odolávají všem vlivům zapříčiněných člověkem, jejichž negativní působení se rok od roku zesiluje. Potěšilo by mě, kdyby se tato práce stala podnětem pro provedení odborných výzkumů v této lokalitě, na základě kterých by byl vyvolán obecný zájem o tyto stromy a péče o ně by byla prováděna odborně. Chtěl bych poděkovat Jiřímu Zápalovi, který mi byl nejen odborným konzultantem, ale poskytl mi i mnoho cenných informací a některou literaturu.

10

Seznam použité literatury Zápalová, M.: Hejný, S. a Slavík, B.: Gregorová, B.:

Pokus o záchranu jilmů v Rakovníku. Diplomová práce, 1995. Květena ČSR 1. Academia, Praha 1988. Onemocnění stromů s tracheomykózními příznaky v uličních stromořadích. In: Stromy v ulicích – sborník přednášek, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Praha 1994. Kavka, B.: Sadovnická dendrologie I. Listnaté stromy. Přepracoval Kolařík B., Eden, Brno 1995. Novák, V.: Atlas hmyzích škodcov lesných drevín. Príroda, Bratislava 1974. Švestka, M., Hochmut, R. a Jančařík, V.: Praktické metody v ochraně lesa. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy 1998. Beneš, I.: Žatecko a Rakovnicko. Soubor turistických map. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1985.

Summary This work is about an avenue between Rakovník and Pavlíkov, which is of Ulmus laevis. The work deals with their health condition. There are written various biotic and abiotic influences which make it worse. There are some photos, maps and tables too. This work can be an impulse to make an expert research and then to practise a professional upkeep.

11

Přílohy Příloha I.

Orientační mapa lokality.

12

Přibližné umístění vybraných jilmů.

13

Příloha II. V následujícím výpisu jsem zaznamenal číslo stromu, procentuelní poměr větví v koruně, a to větve suché ku větvím žlutým ku větvím zeleným, zdravotní kategorii a bližší informace o umístění konkrétního stromu. Pro zkrácení jsem použil těchto značek: P – je-li strom použit jako patník; M – je-li za stromem mezera (místo, kde stál strom nebo kam by se vešel); V –vjezd (končí na poli nebo v objektu…); C – cesta (pokračuje); Z – dopravní značka; Mo – mostek; E – elektrické vedení. Dále jsem zaznamenal např. autobusovou zastávku na Huřvinách, výjezd z lesa, zda se strom vyskytuje před nebo za levotočivou nebo pravotočivou zatáčkou, zda je na vrcholu kopce, či jestli je za ním kamenný nebo plastový patník. Když bylo někde tolik místa mezi stromy, že se nedalo odhadnout (zejm. u objektů na Huřvinách), napsal jsem M moc×. Tedy např. zápis: P110 - 20: 0: 80; 12. - P; M 3×; za levotoč.; znamená, že strom, který je 110 od Pavlíkova vpravo má 20% větví suchých nebo zasychajících, zežloutlé listy nemá žádné a zdravých větví má 80%. Patří tedy do 12. zdravotní kategorie. Strom slouží jako patník, jsou za ním tři mezery (pravděpodobně po chybějících stromech) a nachází se těsně za levotočivou zatáčkou. Část výsledků podle diplomové práce naleznete v Příloze V. L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L11 L12 L13 L14 L15 L16 L17 L18 L19 L20 L21 L22 L23 L24 L25 L26 L27 L28 L29

5 90 20 40 60 60 30 50 60 40 70 50 30 40 40 70 40 50 50 40 50 30 50 60 40 40 50 90 40

85 10 50 40 30 40 10 30 30 50 30 40 50 50 10 5 30 40 40 50 40 40 50 40 30 30 50 10 50

10 0 30 20 10 0 30 20 10 10 0 10 20 10 50 25 30 10 10 10 10 30 0 0 30 30 0 0 10

12 5 12 3 4 4 3 3 4 3 4 3 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 3 5 3

P; první vlevo; V; P; M; P;

P; M; P; M 2×; M; P; M; P; Z; C; M 2×; P; Z; M; ±vrchol; P; M 2×; P; M; P; M;

P;

P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P26 P27 P28 P29

14

10 60 40 90 70 20 70 90 50 60 60 30 20 20 70 30 40 80 60 40 30 50 30 20 20 40 40 50 70

50 10 10 0 10 50 0 0 10 10 10 20 70 70 30 30 40 10 30 30 20 40 30 10 60 30 50 40 30

40 30 50 10 20 30 30 10 40 30 30 50 10 10 20 40 20 10 10 30 50 10 40 70 20 30 10 10 0

12 4 3 5 4 12 4 5 3 4 4 3 12 12 4 3 3 5 4 3 3 3 3 12 12 3 3 3 4

P; první vpravo; M; P; V; kamenný P; M; Z; P; M; Z; P; silnice (směr Chlum); P; M; Z; M; Z; P;

P; ±vrchol; P; C; M 4×; P; M 4×; plastový P; P; P; M; M; P; M; V M; P; M; V

L30 L31 L32 L33 L34 L35 L36 L37 L38 L39 L40 L41 L42 L43 L44 L45 L46 L47 L48 L49 L50 L51 L52 L53 L54 L55 L56 L57 L58 L59 L60 L61 L62 L63 L64 L65 L66 L67 L68 L69 L70 L71 L72 L73 L74 L75 L76 L77 L78 L79 L80 L81 L82 L83

40 40 40 70 30 40 15 10 30 10 20 40 30 80 30 50 40 40 50 40 60 80 60 60 30 60 60 90 50 80 80 80 30 70 40 30 40 50 30 40 10 30 30 40 50 30 20 60 35 40 40 10 30 40

30 30 10 20 30 10 10 0 0 20 30 20 40 5 10 20 20 10 40 50 20 10 20 40 30 20 10 0 70 10 0 10 0 10 40 40 0 40 40 30 10 50 40 40 30 20 0 30 50 30 20 30 40 30

30 30 50 10 40 50 75 90 70 70 50 40 30 15 60 30 40 50 10 10 20 10 20 0 40 20 30 10 30 10 20 10 70 20 20 30 60 10 30 30 80 20 30 20 20 50 80 10 15 30 40 60 30 30

3 3 3 4 3 3 12 12 3 12 12 3 3 5 3 3 3 3 3 3 4 5 4 4 3 4 4 5 3 5 5 5 3 4 3 3 3 3 3 3 12 3 3 3 3 3 12 4 3 3 3 12 3 3

M; P;

P; M; P; M; M; P;

P; V; M; P; M; P;

P;

P;

P; M; před pravotočivou; P; P; M; Mo; P; V; M; P; M; M; za pravotočivou; P;

P; M; E P;

V; P; M;

P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54 P55 P56 P57 P58 P59 P60 P61 P62 P63 P64 P65 P66 P67 P68 P69 P70 P71 P72 P73 P74 P75 P76 P77 P78 P79 P80 P81 P82 P83

15

30 50 80 40 40 50 40 30 60 50 30 40 20 30 80 30 100 40 20 50 60 30 30 10 50 25 70 80 50 70 100 60 70 60 70 10 50 15 10 30 30 10 5 10 20 80 10 10 40 40 20 10 20 90

70 40 20 60 50 30 40 20 30 10 30 10 0 50 0 20 0 20 10 10 0 60 10 10 40 50 20 0 40 30 0 20 20 10 20 60 0 0 20 0 30 0 5 0 40 10 20 10 40 50 20 60 30 10

0 10 0 0 10 20 20 50 10 40 40 50 80 20 20 50 0 40 70 40 40 10 60 80 10 25 10 20 10 0 0 20 10 30 10 30 50 85 70 70 40 90 90 90 40 10 70 80 20 10 60 30 50 0

3 3 5 3 3 3 3 3 4 3 3 3 12 3 5 3 5 3 12 3 4 3 3 12 3 12 4 5 3 4 5 4 4 4 4 12 3 12 12 3 3 12 12 12 12 5 12 12 3 3 12 12 12 5

M; P; V; M 2×; P;

P; M 2×; P;

M; M; P; M;

P; M; před pravotočivou; P;

P; Mo; P; P; M; P; za pravotočivou;

P;

P; M 2×; E; P; M; M; kamenný P; M; P; Mo; M; P;

P; M; C; plast. P; M 4×; P; P; M; P; M 2×; P;


10 40 80 90 40 20 60 50 10 60 50 90 30 10 40 50 10 10 20 40 40 60 90 80 90 80 60 70 50 30 40 30 80 90 50 80 80 90 95 50 50 40 60 80 60 70 30 30 30 20 70 20 20 30

20 10 20 10 50 10 10 40 40 10 30 10 10 40 30 20 70 80 20 10 0 30 0 10 0 10 10 0 0 10 0 0 0 5 20 10 20 5 0 20 40 0 0 10 0 10 20 10 0 0 20 0 0 10

70 50 0 0 10 70 30 10 50 30 20 0 60 50 30 30 20 10 60 50 60 10 10 10 10 10 30 30 50 60 60 70 20 5 30 10 0 5 5 30 10 60 40 10 40 20 50 60 70 80 10 80 80 60

12 3 5 5 3 12 4 3 12 4 3 5 3 12 3 3 12 12 12 3 3 4 5 5 5 5 4 4 3 3 3 3 5 5 3 5 5 5 5 3 3 3 4 5 4 4 3 3 3 12 4 12 12 3

P; Mo; M; P;

P;

P; P; M; M; P;

P; M; P; M; Mo; M; P;

P;

P; M; P;

P;

P; před levotočivou; P; Mo; M; P; M; P; P; M; P; M;


16

40 70 20 40 20 30 20 20 10 30 20 20 80 20 20 25 40 20 70 30 50 30 20 20 20 30 20 20 40 20 30 10 40 40 60 40 90 95 100 70 50 90 60 60 40 20 90 70 85 20 70 20 10 20

50 0 30 0 10 40 10 10 5 10 0 0 10 0 0 5 0 30 20 0 20 20 0 10 10 10 0 20 20 0 30 10 10 10 20 40 5 5 0 20 50 5 0 40 40 0 10 15 10 20 10 70 50 60

10 30 50 60 70 30 70 70 85 60 80 80 10 80 80 80 60 50 10 70 30 50 80 70 70 60 80 60 40 80 40 80 50 50 20 20 5 0 0 10 0 5 40 0 20 80 0 15 5 60 20 10 40 20

3 4 12 3 12 3 12 12 12 3 12 12 5 12 12 12 3 12 4 3 3 3 12 12 12 3 12 12 3 12 3 12 3 3 4 3 5 5 5 4 3 5 4 4 3 12 5 4 5 12 4 12 12 12

P; M; Mo; P; M 2×; P; M; P; M; P;

P; M; P; před levotočivou;

P; M moc×; pl. P; P; M 3×; za levotoč.; P;

P; M; V; M; Mo; M; P; M; P; M; Mo; P; konec lesa;

P; M; M; P; M; M; P;

P;

E; P; kamenný P; E;


50 20 30 20 40 50 40 50 30 60 10 50 10 50 60 30 60 50 70 90 80 85 50 30 60 10 30 20 70 60 20 30 80 10 40 50 40 70 60 40 50 40 40 30 60 90 20 60 80 30 40 40 20 20

0 40 10 0 50 0 0 20 0 0 20 0 0 0 30 50 30 30 30 10 20 15 40 60 30 10 30 50 20 10 70 60 20 70 40 40 60 30 30 20 50 50 50 10 10 10 0 30 20 20 40 10 0 80

50 40 60 80 10 50 60 30 70 40 70 50 90 50 10 20 10 20 0 0 0 0 10 10 10 80 40 30 10 30 10 10 0 20 20 10 0 0 10 40 0 10 10 60 30 0 80 10 0 50 20 50 80 0

3 12 3 12 3 3 3 3 3 4 12 3 12 3 4 3 4 3 4 5 5 5 3 3 4 12 3 12 4 4 12 3 5 12 3 3 3 4 4 3 3 3 3 3 4 5 12 4 5 3 3 3 12 12

Mo; P;

P;

P; M2×; Mo; M; P; M; konec lesa; P;

P;

P; V; M 2×; P; M; E; E; V; P; M 5×; plast. P 2×; Mo; P; před pravotočivou; P; Z; P; P; C;

P; M; P; M;

M; Z; M; C; P;

P;


17

70 30 90 60 20 40 30 10 20 40 50 100 100 90 90 90 70 80 80 80 60 60 80 80 40 30 40 40 30 30 60 100 30 20 20 50 20 90 30 60 20 95 60 30 80 80 40 10 70 80 40 50 95 90

30 20 10 40 10 20 20 10 10 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 30 10 20 20 30 50 0 70 40 20 0 50 10 30 40 70 10 0 40 20 0 10 60 20 10 60 40 20 20 40 40 5 10

0 50 0 0 70 40 50 80 70 40 50 0 0 10 10 10 30 20 20 20 20 10 10 0 40 40 10 60 0 30 20 0 20 70 50 10 10 0 70 0 60 5 30 10 0 10 0 50 10 0 20 10 0 0

4 3 5 4 12 3 3 12 12 3 3 5 5 5 5 5 4 5 5 5 4 4 5 5 3 3 3 3 3 3 4 5 3 12 12 3 12 5 3 4 12 5 4 3 5 5 3 12 4 5 3 3 5 5

V; P;

P; M 2×; M; před pravotočivou; P; P; P; V; M;

P;

P; M; M; P; V; M; P; M;

P; Mo (Huřvinka); M 2×; P; M; V; P; M; V; P; C; E; M 8×; P; M 2×; P; M moc×; P; M; Z; P;M moc×;V;Z;±vrchol; E; P;

P; M;

L192 30 20 50 3 P; Mo (Huřvinka); L193 30 10 60 3 L194 40 30 30 3 L195 20 40 40 12 L196 30 20 50 3 P; asf. C ; M2×; L197 10 5 85 12 P; L198 30 40 30 3 L199 20 0 80 12 L200 10 5 85 12 P; L201 30 40 30 3 M 2×; L202 30 10 60 3 P; L203 60 40 0 4 C; L204 20 70 10 12 E; L205 30 30 40 3 P; M 2×; L206 80 10 10 5 L207 80 10 10 5 pěšina; L208 90 10 0 5 P; L209 90 0 10 5 L210 95 5 0 5 M; L211 90 10 0 5 P; L212 100 0 0 5 L213 90 10 0 5 L214 70 30 0 4 L215 70 10 20 4 P; M moc×; V 2×; L216 60 30 10 4 L217 40 40 20 3 L218 90 0 10 5 L219 60 40 0 4 V na parkoviště; L220 80 20 0 5 L221 10 30 60 12 L222 40 60 0 3 P; L223 30 60 10 3 L224 90 10 0 5 L225 20 40 40 12 ±vrchol; L226 90 10 0 5 P; L227 100 0 0 5 L228 30 10 60 3 P; M 2×; L229 30 10 60 3 E; L230 20 10 70 12 P; L231 20 10 70 12 L232 40 20 40 3 P; Z; M moc×; silnice (směr Lubná); autobusová zastávka; L233 50 50 0 3 P; Z; L234 50 50 0 3 L235 40 20 40 3 L236 30 30 40 3 M; L237 60 10 30 4 P; L238 70 10 20 4 Z; L239 50 10 40 3 L240 80 10 10 5 P; L241 40 10 50 3 L242 60 10 30 4 L243 70 10 20 4 P; L244 50 30 20 3

P192 P193 P194 P195 P196 P197 P198 P199 P200 P201 P202 P203 P204 P205 P206 P207 P208 P209 P210 P211 P212 P213 P214 P215 P216 P217 P218 P219 P220 P221 P222 P223 P224 P225 P226 P227 P228 P229 P230

18

70 90 100 50 95 50 50 50 80 90 80 80 90 40 70 80 60 70 50 40 30 40 70 70 40 90 90 20 30 40 30 30 20 30 40 80 90 80 60

20 10 0 10 5 30 0 0 20 0 10 20 5 30 0 10 30 0 0 0 10 10 20 0 10 10 0 0 0 0 0 0 50 30 30 0 5 0 10

10 0 0 40 0 20 50 50 0 10 10 0 5 30 30 10 10 30 50 60 60 50 10 30 50 0 10 80 70 60 70 70 30 40 30 20 5 20 30

4 5 5 3 5 3 3 3 5 5 5 5 5 3 4 5 4 4 3 3 3 3 4 4 3 5 5 12 3 3 3 3 12 3 3 5 5 5 4

P; M moc×; autob. zast.; P; P; V; P; M; P; asf. C; M 3×; P; M 3×;

P; M 2×; P; M; P; M 3×; P; M 2×; M; P; M; P; M; P; M; P; M 4×; V; ±vrchol; P; P; V; M; P; M;

P; P; M; P; P; M 3×; P;

P; poslední vpravo;

L245 60 10 30 4 L246 90 5 5 5 P; L247 60 10 30 4 Z; M; L248 70 20 10 4 L249 60 10 30 4 P; L250 80 0 20 5 L251 90 0 10 5 P; L252 70 0 30 4 M; L253 40 0 60 3 P; L254 50 10 40 3 L255 95 0 5 5 L256 80 0 20 5 P; L257 95 0 5 5 L258 70 0 30 4 L259 50 20 30 3 L260 60 30 10 4 P; L261 95 5 0 5 L262 50 0 50 3 V; L263 95 5 0 5 L264 70 20 10 4 P; L265 40 0 60 3 L266 50 20 30 3 L267 60 20 20 4 L268 70 10 20 4 P; ± vrchol; L269 30 20 50 3 M; C; L270 30 0 70 3 L271 90 5 5 5 P; kamenný P; L272 30 0 70 3 M; L273 100 0 0 5 L274 40 0 60 3 P; M; L275 90 10 0 5 L276 20 0 80 12 L277 90 0 10 5 P; L278 30 10 60 3 M; L279 60 20 20 4 L280 80 0 20 5 P; L281 90 0 10 5 L282 40 0 60 3 L283 40 0 60 3 P; M; L284 40 0 60 3 L285 70 10 20 4 L286 90 0 10 5 L287 70 10 20 4 P; L288 40 40 20 3 M; V; L289 80 10 10 5 P; poslední vlevo.

19

Příloha III.

1a – detail odění spodní strany listu u střední žilky, 1b – kvetoucí větvička, 1c – plod, 1d – pupeny. (podle Květeny ČSR)

20

Příloha IV.

(Podle Praktických metod v ochraně lesa)

21

Příloha V.

(podle Pokusu o záchranu jilmů v Rakovníku)

22

Příloha VI. Fotografie:

1. Koruny některých stromů jsou již na první pohled velmi prořídlé. Před Rakovníkem, 5. října 2004.

2. Část stromořadí (za Chlumskou křižovatkou)15. ledna 2005.

23

3. Některé stromy jsou velmi blízko u silnice. Trpí tu zejména mechanickým poškozováním. Před Rakovníkem, 19. ledna 2005.

4. Jilmy se zde vysemeňují i mimo stromořadí. Mezi stromy P109 a P110, 3. října 2004.

24

5. Mrtvý strom č. L273 (před Rakovníkem). 5. října 2004.

25

6. Jilmy mají velmi vysokou schopnost vytvářet kmenové výmladky. Strom č. P8 (před Chlumskou křižovatkou) 3. října 2004.

26

Jilmová alej podél silnice z Rakovníka do Pavlíkova

Recommend Documents