informace pro uživatele software ESRI a Leica Geosystems

informace pro uživatele

software ESRI a Leica Geosystems

1

6 0 0 2

h

úvod

a

Tempora mutantur…

2

o

b

s

téma GIS v krizové síti Olomouckého kraje

3

Geoinformační podpora při řešení rozsáhlé mimořádné události – využití sí(ových analýz

6

Ochrana zdraví si žádá GIS

12

Analýza následků Černobylu s použitím GIS a prostorové statistiky

18

software Nové nástroje pro 3D vizualizaci od ESRI a Leica Geosystems

21

Lokalizace programu ArcIMS Metadata Explorer do češtiny

24

tipy a triky Klávesové zkratky v aplikaci ArcMap

příloha

GIS ve světě Zaměřeno na… ArcGIS Server

26

den GIS Ohlédnutí za Dnem GIS 2005

28

zprávy

1

Kde nás letos najdete

37

Ohlédnutí za GIS… Ostrava, IMTA

38

Burza práce v oblasti GIS

38

Nabídka školení pro 1. pololetí 2006

39

K dispozici je ArcPad 7

39

„Tempora mutantur et nos mutamor in illis“ to je snad jediná věta, která mně zůstala jako vzpomínka na výuku latiny, kterou jsem absolvoval na plzeňském gymnáziu. V českém překladu znamená něco ve smyslu: „Časy se mění a my se měníme v nich.“

umělecké dílo, využívající množství barev. Zprostředkování těchto výstupů čtenářům by na počátku 21. století mělo být v barvě. Proto první změna, které si všimnete na první pohled, spočívá v nahrazení podstatné části černobílých obrázků barevnými.

Vše se mění, ale časopisu ArcRevue jako by se to netýkalo. Porovnáte-li sice čísla vydaná na počátku devadesátých let s těmi posledními, zjistíte, že to zdaleka není pravda, ale faktem je, že během uplynulých několika let časopis zejména po grafické stránce velkých změn nedoznal.

Změna formy časopisu by však neměla být jedinou viditelnou změnou, důležitější je obsahová stránka. V průběhu letošního roku bychom rádi zařazovali více článků o využití GIS v zahraničí, abychom tak inspirovali k zavádění nových postupů a dali také možnost srovnání. Mezi oblíbenou rubriku patří „tipy a triky“, zde se budeme snažit poskytnout více zajímavých návodů pro naše uživatele. Další změnou by mělo být zavedení určité burzy práce v GIS. Často se na mě uživatelé obrací s žádostí, zda nemáme informace o odbornících na GIS, kteří by měli zájem o práci v jejich organizaci. Stejně tak se na mě obrací množství absolventů vysokých škol v oblasti GIS, kteří hledají uplatnění. Proto jsme se rozhodli zavést rubriku věnovanou této problematice. O obsahu a dalších změnách v ArcRevue hodně přemýšlíme a budeme rádi, když nás svými připomínkami a náměty v našich úvahách budete směrovat, abychom dosáhli správného cíle.

Když jsem spolu se svými kolegy zakládal firmu ARCDATA PRAHA, patřilo vydávání časopisu k jedné z prvních myšlenek, kterou jsem chtěl realizovat. Odborný časopis bez všudypřítomné komunistické cenzury jsem považoval za jednu z krásných možností čerstvě nabyté svobody a také za jeden z důležitých momentů pro sdílení informací mezi svými kolegy a uživateli a zejména mezi uživateli navzájem. První číslo ArcRevue zamířilo ke svým čtenářům již v roce 1992, tedy poměrně krátce po vzniku firmy. Jeho tvorba byla zpočátku velmi pracná a z dnešního pohledu značně amatérská. Možná si vzpomenete spolu se mnou, že první ročníky měly shodnou dvoubarevnou obálku, přičemž jednotlivá čísla byla odlišena samolepkou. Z různých průzkumů vyplývá, že ArcRevue patří mezi oblíbené časopisy a že i v době internetu má své příznivce a sehrává nezanedbatelnou roli při výměně informací a zkušeností. Věříme, že čtenáři jsou s časopisem spokojeni, a proto není důvod k jakékoliv změně. A ačkoliv jsem spíše konzervativní člověk, přeci jen jsem musel uznat, že tiskovina pro příznivce GIS již nemůže být déle černobílá a že k určitým změnám dojít musí. Mapa jako jeden z nejdůležitějších výstupů GIS je mnohdy špičkové

Na počátku vzniku ArcRevue byla moje touha vydávat časopis, ve kterém si budu moci napsat, co budu chtít, aniž by mě někdo cenzuroval. Chtěl jsem sdělit široké veřejnosti, jak úžasná technologie je GIS a jakým způsobem ovlivní naši světu se otevírající společnost. ArcRevue vstupuje do patnáctého ročníku. Po čtrnácti letech jeho existence byla má touha naplněna a časopis má dnes jediný cíl – být užitečný svým čtenářům. A má-li být tento cíl naplněn, potřebujeme úzkou spolupráci s Vámi, našimi uživateli, kteří oživujete technologii GIS v konkrétních aplikacích. ArcRevue je zde pro Vás, a proto ho využívejte stále více pro informování o výsledcích Vaší práce. Stojí za to, aby se o ní dozvědělo širší okolí. A budeme jen a jen rádi, když k tomu poslouží Vaše ArcRevue!

Petr Seidl

2 ÚVODEM

ARCREVUE 1/2006

Ing. Aleš Bartečko

GIS v krizové síti Olomouckého kraje Již od počátku své existence lidstvo zápasí s působením přírodních sil. Také vědeckotechnický pokrok společnosti přinesl velká nebezpečí vzniku mimořádných událostí a krizových situací (úniky nebezpečných látek, výbuchy, teroristické akce apod.). Proto je ve vyspělých zemích světa i u nás kladen značný důraz právě na informovanost obyvatelstva a na okamžité řešení mimořádných událostí, které ohrožují životy a zdraví lidí, zvířat a kdy dochází ke škodám na jejich majetku, životním prostředí nebo je ohrožena vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek.

Stát se ve spolupráci s úřady a dalšími orgány snaží připravit taková opatření, jejichž cílem je účinně působit v případě vzniku živelných pohrom nebo jiných krizových situací, poskytovat okamžitou pomoc postiženým a minimalizovat následky těchto událostí na obyvatelstvo. K takovým opatřením patří i vznik projektu krizové sítě, resp. technologie GIS v této síti.

vatelé přistupují k datovému skladu, který je uložen v relační databázi Oracle 9i ve správě HZS Olomouckého kraje. Systém je proti případným útokům z vnějšku chráněn umístěním v demilitarizované zóně. Relační databáze je replikována na dvě místopisně oddělená serverová pracoviště. Celé schéma zapojení technologie GIS do krizové sítě včetně připojených uzlů je znázorněno na obrázku 1.

Krizová sí integrovaného záchranného systému Vysokorychlostní sí( IZS Olomouckého kraje vznikla v roce 2003. Byla budována se záměrem vytvořit autonomní, dostatečně robustní, zálohovanou datovou a hlasovou sí( pro spojení složek IZS, krizových štábů, pověřených obcí a dalších organizací v krizovém řízení. Je určena pro propojení složek IZS v běžném provozu, je redundantní a dostatečně připravena pro účely krizového řízení Olomouckého kraje. K lednu 2006 jsou připojeny tyto orgány a instituce (viz obr. 1): Hasičský záchranný sbor (HZS) Olomouckého kraje (OK), Krajský úřad Olomouckého kraje (KÚ OK), Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje (ZZS), Policie České republiky Olomouc (PČR OL), Magistrát města Olomouce (MM OL), Městská policie Olomouc (MP OL), Město Prostějov (MU PV), Městská policie Prostějov (MP PV). V jednání o připojení jsou i další subjekty. Takto vybudovaná krizová sí( vytváří vhodné prostředí pro nasazení technologie centralizovaného geografického informačního systému mezi složkami IZS a dalšími organizacemi. GIS se stal srdcem této sítě, datovou a aplikační základnou.

Technické parametry GIS Celý systém je postaven na technologiích firmy ESRI. Všichni uži-

ARCREVUE 1/2006

Obr. 1. Obecné schéma zapojení technologie GIS do krizové sítě a intranetu HZS Olomouckého kraje

Mapový portál Hlavním integračním prvkem pro GIS v krizové síti je Mapový portál. Každá složka krizové sítě má svůj vlastní oddíl, přes který je schopna přistupovat ke svým mapovým datům. V případě nutnosti, nekoliduje-li to zároveň s licenčním nebo jiným ujednáním, je možné přistoupit k datům jiných složek. Tím je zaručena větší operativnost samotných složek (viz obr. 2). Prezentace dat je realizována prostřednictvím upraveného tenkého klienta postaveného na bázi HTML a JavaScript, aby

TÉMA 3

byla docílena nenáročnost provozu a minimální časová režie nutná pro zprovoznění na straně klienta. Tenký klient byl upraven o některé další nezákladní funkcionality, jako vyhledání adresního místa (obr. 3), přepočet souřadnic mezi WGS-84 a S-JTSK a umístění bodu na mapu, byla upravena funkce pro tisk atd.

a jsou jejich garantem. Každá složka má možnost editovat pouze svá data např. prostřednictvím aplikace GISelIZS (obr. 4). Za HZS to jsou data jednotek požární ochrany, sirén, krytů, objektů ohrožení, ubytovacích kapacit, supermarkety, rozmístění radiopřevaděčů a radiokomunikačních uzlů, rozmístění systémů EPS, on-line kamery atd. Některé datové sady obsahují kromě klasických atributových dat také rozsáhlou fotodokumentaci (vrstva sirén viz obr. 5, v budoucnu kryty, objekty ohrožení, supermarkety, EPS včetně technické dokumentace objektů atd.).

Obr. 2. Hlavní okno mapového portálu

Klient je otevřen dalším požadavkům a potřebám uživatelů. Mapový portál slouží k prezentaci dat pouze pro subjekty sítě a není volně přístupný z internetu.

Systém je schopen pružně a rychle zpřístupnit specifická data jednotlivých prvků systému ostatním zapojeným subjektům. Je třeba si uvědomit, že všechna data jsou uložena v relační databázi a veškeré vyhledávání tudíž probíhá nad touto databází. To přináší výhodu rychlejší odezvy a efektivnější administrace (efektivnější replikace, zálohování GIS dat atd.). Systém je také provázatelný s daty a systémy používanými u HZS kraje přímo na úrovni relační databáze.

Další aplikace HZS Olomouckého kraje není jen administrátorem samotného mapového serveru, ale je také administrátorem dat uložených v datovém skladu pro jiné aplikace (nejen v rámci HZS), které mohou k datovému skladu přistupovat. V rámci organizace HZS to jsou aplikace ArcExplorer, ArcView, ArcInfo a GISelIZS. V současné chvíli je systém relační databáze s veškerými daty připraven pro připojení Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje prostřednictvím technologie ArcSDE s aplikací GISelIZS.

Výhody

Obr. 3. Ukázka tenkého klienta, vyhledání adresy, vyznačení dosahu evakuace 600 metrů

Data Jako referenční mapové dílo, na kterém je mapový portál vybudován, slouží datová sada ZABAGED Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Podkladová mapa je doplněna o standardizované názvosloví Základní mapy 1 : 10 000 Geonames. V mapě jsou použity také další datové sady, např. StreetNet od firmy CEDA, turistické a cyklostezky od firmy T-MAPY, data Českého statistického úřadu (Registr sčítacích obvodů, názvy ulic a veřejných prostranství, adresní body), data VÚV T. G. Masaryka, ortofoto firmy GEODIS BRNO atd. Kromě těchto „podkladových“ mapových sad jsou nepostradatelnou složkou také data, která si pořizují jednotlivé složky

4 TÉMA

Mezi největší výhody patří efektivní využití GIS mezi jednotlivými subjekty v rámci zabezpečené sítě. Ostatní složky nemusí vynakládat prostředky na pořízení mapových serverů, databázových serverů a dalších SW systémů, šetří náklady na provoz, údržbu a neprovádí administraci. Centralizované řešení GIS je dostatečně robustní pro práci většího počtu uživatelů. Důležitým faktorem je také úspora času, kdy za velmi krátkou dobu mohou subjekty v krizové síti využívat GIS. Krizová sí( nepřináší výhody zapojeným subjektům pouze systémem GIS, ale také dalšími faktory plynoucími z jejich vzájemného propojení. Patří mezi ně možnost sdílení dat krizového řízení, možnost přenosu dat, hlasu a videa (obecně spojení), záloha kritických dat složek, přenos různých datových vět mezi aplikacemi (přenos dat o výjezdech mezi HZS, ZZS a TCTV112), vzájemné sledování řešených událostí a poskytuje záložní konektivitu pro připojení internetu při výpadku vlastních sítí. Všechny výhody představují jednoznačná pozitiva pro podporu rozhodování krizových štábů složek a ORP v Olomouckém kraji.

ARCREVUE 1/2006

Obr. 4. Klient GISel IZS (založen na MapObjects)

Budoucnost Vizí celého projektu, kterou se daří naplňovat, je propojení HZS OK, ZZS OK, PČR, MM OL, MP, nemocnic a dalších subjektů. HZS Olomouckého kraje je garant funkčnosti sytému relační databáze a mapového serveru, garantem propojení, zabezpečení sítě, dat a umožňuje každé složce zodpovídat za věcný obsah svých dat v systému. Systém je připravován pro aplikace na úrovni WMS. Na stejné úrovni je připravován i systém na Krajském úřadě. Tento trend je ve spolupráci s Krajským úřadem preferován. Další kroky v oblasti GIS směřují k vylepšování mapového portálu a naplňování datového skladu novými daty. HZS zajiš(uje školení subjektů sítě pro práci s mapovým portálem a provádí metodické vedení pořizovatelů dat jednotlivých složek. Pozn.: Na všech snímcích jsou použita data © ČÚZK, © Central European Data Agency, © Český statistický úřad, © VÚV T. G. Masaryka, © T-MAPY, © GEODIS BRNO. Obr. 5. Tenký klient a ukázka dat sirén s fotodokumentací

Ing. Aleš Bartečko, Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje, odbor KIS. Kontaktní e-mail: [email protected].

ARCREVUE 1/2006

TÉMA 5

Ing. Ondřej Renner

Geoinformační podpora při řešení rozsáhlé mimořádné události – využití síových analýz V posledních letech jsou jednotky hasičského záchranného sboru spolu s dalšími složkami integrovaného záchranného systému nasazovány při záchranných pracích a likvidaci následků rozsáhlých mimořádných událostí, jejichž příčinou jsou živelné pohromy – větrné smrště, sněhové kalamity, povodně. Zvláště povodně jsou u nás nejčastěji se vyskytující živelnou pohromou. Postihují rozsáhlá území, působí škody na majetku a ohrožují zdraví a životy velké skupiny obyvatel postiženého území. Vyžadují rychlou a koordinovanou činnost všech subjektů – povodňových a krizových územních orgánů a jednotek integrovaného záchranného systému. Proto hasiči ve spolupráci s dalšími subjekty pravidelně nacvičují záchrannou činnost při likvidaci rozsáhlých mimořádných událostí. Trénují souhru s územními orgány, správci vodních toků a cvičí optimální postupy pro nasazení sil a prostředků při záchranných pracích. K tomu využívají moderní technické a technologické prostředky. Nedílnou součástí práce je dnes i geografický informační systém, a to nejen pro zobrazení místa události, ale zejména pro analýzu nastalé situace a analýzu možného řešení mimořádné události a možností nasazení sil a prostředků pro likvidaci následků a pomoc občanům v postiženém území.

V rámci cvičení „Příval 2005“ byly využity nástroje implementované v programových prostředcích pro GIS, mimo jiné i sí(ové analýzy nabízené prostřednictvím extenze ArcGIS Network Analyst. Zde jsme využili sí(ovou analýzu nalezení optimální cesty mezi dvěma místy, v tomto případě stanice jednotek požární ochrany v Orlové a v Českém Těšíně. Sí(ová analýza byla navržena nejen pro

„normální“ stav komunikací, tedy bez omezení, které způsobila rozvodněná řeka, ale i pro stav, kdy značná část území byla zaplavená vodou rozvodněné řeky a kdy komunikace byly nesjízdné.

firmy CEDA. Tato data jsou ve formátu ESRI Shapefile a v souřadnicovém systému S-JTSK. Polohová přesnost dat je v intravilánu menší než 5 m, v extravilánu je pak pod 10 m.

Celá sí(ová analýza však začala přípravou datového modelu komunikací v Moravskoslezském kraji. Jako vstup byla využita vrstva komunikací z datové sady StreetNet

Prvním krokem bylo ohodnocení modelu komunikací průměrnými rychlostmi, jakými lze daný úsek komunikace zdolat. Rychlost byla přiřazována jednotlivým

FC

Význam

Průměrná rychlost (km/h)

0

dálnice

90

1

hlavní silnice (mezinárodní)

70

2

ostatní významné silnice (1. tř. a významné 2. tř.)

60

3

silnice region. významu (ostatní 2. tř.)

45

4

silnice lokálního významu (3. tř.)

40

5

významné spojnice v sídlech

50

6

ostatní významné silnice v sídlech

40

7

místní komunikace

30

8

ostatní (lesní a polní cesty, chodníky, …)

20

Tab. 1: Průměrná rychlost pro jednotlivé kategorie komunikací

6 TÉMA

ARCREVUE 1/2006

typům komunikací rozděleným podle atributu FC – kategorizace silnic (viz tab. 1). Ohodnocení modelu komunikací průměr-

průměrná rychlost (viz obr. 1). V rámci cvičení byla simulována povodeň, která způsobila neprůjezdnost určité části území v Moravskoslezském kraji, což bylo nutné

konektivity jednotlivých liniových segmentů. Ty jsou v této vrstvě vzájemně propojeny v totožných koncových bodech. Rovněž je možné do definice konektivity

Obr. 1: Přiřazení průměrné rychlosti pomocí Field Calculator

nými rychlostmi má velký vliv na přesnost následných sí(ových analýz. Vlastní ohodnocení tedy spočívalo v rozšíření atributové tabulky vrstvy silniční sítě přidáním položky „Speed“. Do této položky

Obr. 3: Výpočet dopravního času

byla zaznamenávána průměrná rychlost, za kterou lze daný liniový úsek zdolat, a to tak, že byl vždy proveden výběr těch liniových geoprvků, které mají stejnou hodnotu atributu „FC“ a těm pak byla přiřazena pomocí modulu Field Calculator jejich

ARCREVUE 1/2006

Obr. 2: Výběr komunikací v zaplaveném území

v sí(ových analýzách zohlednit. V atributové tabulce liniové vrstvy byl tedy definován nový atribut nazvaný „Speed_voda“ a do něj byly přiřazeny průměrné rychlosti odpovídající rychlostem v položce „Speed“. Poté byly na základě prostorového dotazu vybrány všechny komunikace, které zasahují do oblasti postižené povodní (viz obr. 2) a tomuto výběru byla do položky „Speed_voda“ přiřazena hodnota -1 znázorňující neprůjezdnost komunikace. Z takto ohodnoceného modelu průměrnými rychlostmi mohla být připravena sí(ová datová sada pro provádění sí(ových analýz. V programu ArcCatalog byla z kontextového menu nad příslušnou vrstvou komunikací vybrána položka „New Network Dataset…“, čímž došlo ke spuštění jakéhosi průvodce pro přípravu sí(ové datové sady. Hned v prvním kroku bylo nutné nadefinovat jméno sí(ové datové sady. Dalším krokem byla definice vzájemné

zahrnout výšková data, kdy je koncovým bodům nadefinována jejich výška a podle její hodnoty pak je či není konektivita zajištěna. To však v tomto případě nebylo uskutečněno, tato data nejsou k dispozici. Dalším krokem je definice otáčení. Následující krok přípravy sí(ového datového modelu je výpočet atributu s časem jízdy potřebného ke zdolání jednotlivých liniových úseků, na základě kterého budou následné sí(ové analýzy počítány. Jedná se vlastně o určitá hranová pravidla, která určují pohyb v síti. Tato pravidla mohou být definována buZ pomocí existujícího atributu s příslušnou hodnotou, nebo jako v tomto případě pomocí výpočtové funkce nad více atributy. Do položky „Seconds“ byla pomocí Field Calculator na základě průměrné rychlosti „Speed“ a znalosti délky liniového úseku „SHAPE_LEN“ vypočtena hodnota dopravního času (viz obr. 3).

TÉMA 7

Zohlednění povodní bylo provedeno pomocí položky „Seconds_voda“, jejíž hodnota byla vypočtena obdobným způsobem s tím rozdílem, že jako průměrná rychlost do výpočtu vstupovala položka „Speed_voda“. V obou případech byl dopravní čas vypočítán v sekundách. V tomto datovém modelu nebyly zohledněny směry jízdy, nebo( nás zajímala pouze možnost spojení z místa A do místa B při povodních. Finálním krokem bylo potvrzení všech vstupních podmínek a následně byl sí(ový datový model vytvořen.

Obr. 4: Lokalizace zájmových jednotek požární ochrany

Obr. 5: Trasa navržená pro normální stav

Nyní již mohla být provedena vlastní sí(ová analýza nalezení nejkratší cesty mezi dvěma jednotkami požární ochrany za určitých vstupních podmínek. Lokalizace jednotek byla provedena načtením příslušného shapefile (viz obr. 4). Dále pak bylo nutné nastavit parametry sí(ové analýzy. Důležitým krokem je nastavení jednotek a také impedance, tedy odporu při pohybu v síti, což může být dopravní čas, vzdálenost, cena cesty atd. V tomto případě to byl dopravní čas, tedy atribut „seconds“. Poté již byla pomocí sí(ové analýzy navržena z časového hlediska optimální trasa mezi jednotkami v Orlové a Českém Těšíně (viz obr. 5). Značná část navržené trasy je však pod vodou, a tedy i neprůjezdná. Proto byla navržena trasa nová, jejíž vstupní podmínky zůstaly stejné, ale změnil se čas jízdy, tentokrát je to atribut „Speed_vody“. Nově navržená trasa je opět z časového hlediska optimální, respektuje však průjezdnost silnic ovlivněnou povodní (viz obr. 6). Díky sí(ovým analýzám implementovaným v programových prostředcích pro GIS si mohou všichni účastníci velmi rychle a přesně vytvořit představu o situaci v postižené oblasti a na základě výsledků analýzy mohou lépe rozhodovat o dalším postupu. Značně však záleží na přesnosti dat, které do sí(ových analýz vstupují (lokalizace jednotek, vrstva povodní…). Největší vliv na přesnost výsledku má metoda ohodnocení modelu komunikací daného území průměrnými rychlostmi. Ing. Ondřej Renner, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje CTV – Ostrava. Kontaktní e-mail:[email protected].

Obr. 6: Navržená trasa při povodních

8 TÉMA

ARCREVUE 1/2006

Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D.

Analýzy dopravní dostupnosti v prostředí ArcGIS Stanovení servisních oblastí

V prvním pololetí 2005 se k uživatelům dostala nová verze ArcGIS 9.1, zahrnující dlouho očekávaný, inovovaný modul ArcGIS Network Analyst (dále jen AGNA). Logickým posunem při inovaci AGNA je jeho schopnost pracovat s daty v nativním formátu geodatabase, i když stále trvá možnost využít formát shapefile. Snad největší novinkou je rozšíření funkčnosti založené na výrazně zmodernizovaném modelu, který velice sofistikovaně popisuje geometrickou sí( a na základě lepšího popisu tak poskytuje prostředí pro řešení problémů souvisejících se sítěmi nacházejícími se v reálném světě. S tímto modelem je spojena i možnost budovat a využívat tzv. multimodální sítě. Ty dovolují kombinovat několik typů geometrických sítí strukturovaných v odpovídajících třídách geoprvků příslušné datové sady a tím se více přiblížit k ideálnímu modelu složitých sí(ových struktur. Příkladem je komplikovaný dopravní systém velkoměsta kombinující metro s autobusovou a tramvajovou dopravou. Rozšíření a vylepšení rovněž doznaly standardní úlohy z okruhu sí(ových analýz, které může uživatel využívat nad daty zdokonaleného datového modelu.

Bezprostředním impulsem pro vytvoření tohoto textu byly zkušenosti získané při spolupráci na řešení projektu GA 402/02/0855 „Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií“ a snaha využít AGNA pro analyzování dopravní dostupnosti v okolí několika zájmových obcí – center. Mezi standardní algoritmy, s nimiž pracují geografové, patří i algoritmus vymezující servisní oblasti (angl. service areas). Stanovení servisních oblastí může probíhat v souvislosti s úlohou, generující okolo centra servisní sí( (angl. service network), a jedná se tedy o jednu z metod používaných v socioekonomické geografii pro stanovení dosažitelnosti území nebo segmentů sítě, nacházejících se v jistém okolí zájmové lokality (tzv. centra). Dosažitelnost se hodnotí prostřednictvím různých měr dostupnosti, např. časové dostupnosti. Společnost ESRI před několika lety implementovala jeden z algoritmů pro stanovení servisních oblastí (někdy označovaný jako algoritmus Kwan-Weber nebo Kim-Kwan) do ArcView GIS Network Analyst 1.0 (dále jen AVNA). Jedná se však o algoritmus, který pro řadu aplikací neposkytuje polohově dostatečně přesné výsledky. Uvedený nedostatek byl vnímán jako podstatný i řešiteli výše uvedeného projektu. Alternativní programový prostředek, vhodný pro požadovaný typ analýzy, nebyl donedávna k dispozici a proto bylo nutno aplikovat jiný, vhodnější analytický algoritmus detailně popsaný na WWW stránkách http://www.geoinformatika.cz. Tento algoritmus, pod označením původní algoritmus, nebude dále v textu uveden při porovnání polohové přesnosti stanovených servisních oblastí, přestože s jeho využitím bylo dosaženo nejpřesnějších výsledků z hlediska polohové přesnosti. Důvodem je fakt, že algoritmus existuje pouze ve formě popisu zpracovatelského postupu (flowchart) a není doposud implementován v žádném programovém prostředí. V důsledku toho by jej v tomto článku nebylo možno uvádět v kontextu porovnávaných programových produktů AVNA a AGNA a v nich dostupných algoritmů. S nedávným příchodem AGNA se uživateli dostal do rukou

ARCREVUE 1/2006

nástroj, který řeší stanovení servisních oblastí pravděpodobně s pomocí nového algoritmu. Bližší informace o tomto algoritmu se pro účely článku nepodařilo získat. Algoritmus se však podařilo otestovat a výsledky testovací úlohy porovnat s výsledky získanými použitím dvou dalších algoritmů (algoritmu AVNA a původního algoritmu). Cílem experimentů spojených s tímto článkem bylo zjistit, jakými možnostmi při stanovení servisních oblastí disponuje AGNA. Pro testovací úlohu stanovení servisních oblastí byla využita data, na jejichž základě byla analyzována dopravní dostupnost v okolí zkoumaných zájmových obcí. Porovnání bylo provedeno především z hlediska přesnosti. Zajímavé je rovněž porovnání možností, které má uživatel k dispozici pro zadání vstupních parametrů. Se vstupními parametry rovněž bezprostředně souvisí formáty vstupních dat. Prostor vyhrazený tomuto textu na stránkách ArcRevue však umožňuje pouze jednoduché porovnání uvedených algoritmů pro stanovení servisních oblastí. Následující odstavce proto zdůrazní jen nejzajímavější poznatky tohoto porovnání především s ohledem na inovace modulu AGNA. Jako hlavní, velice volně postavená kritéria srovnání slouží: ! polohová přesnost výsledků, ! použitelná data, ! parametrizovatelnost úlohy a uložení výsledných dat.

Polohová přesnost výsledků Polohová přesnost vymezených servisních oblastí je nejdůležitějším parametrem na jehož základě lze porovnat algoritmy, které jsou implementovány v modulech AVNA a AGNA. Poměrně jednoduchým způsobem porovnání polohové přesnosti dosažené při vymezení servisních oblastí s pomocí AVNA a AGNA je zjištění, jak velký podíl servisní sítě, z níž byly servisní oblasti algoritmem odvozeny, se nachází na území reprezentovaného odpovídající servisní oblasti. Ještě zajímavější je toto zhodnocení pro odstupňované, tedy klasifikované servisní oblasti zaujímající polohu prstencovitě okolo zkoumaného centra. Zjištění tohoto ukazatele je možné provést na základě překryvné analýzy intersect a několika následných tabulkových dotazů.

TÉMA 9

Obr. 1

Příklad porovnání tohoto ukazatele pro servisní oblasti stanovené v okolí centra Jablunkov s pomocí AVNA a AGNA je uveden v tabulkách 1a, 1b a 2a, 2b. Vyšší prostorová přesnost je zřejmá i z grafické podoby stanovených servisních oblastí klasifikovaných do 6 tříminutových intervalů. Na obrázku 1 jsou vidět servisní oblasti stanovené s pomocí AVNA, na obrázku 2 analogický výsledek získaný za asistence AGNA. Podrobnější informace vztahující se k této problematice bude možno v blízké době nalézt na WWW stránkách odborného časopisu Geoinformatika On-line (http://www.geoinformatika.cz).

Použitelná data Zatímco modul AVNA umožňuje stanovit servisní oblasti nad liniovými daty spravovanými ve formátech coverage nebo shapefile, modul AGNA pro tuto úlohu vyžaduje liniová data ve formátech geodatabase nebo shapefile. Data pro AGNA musí před analýzami projít automatizovaným procesem, který je transformuje do podoby relevantní datové struktury, s jejímž využitím se implementuje sí(ový model.

Parametrizovatelnost úlohy Možnost ovlivnění funkce analytické úlohy servisní sítě resp. servisní oblasti v obou porovnávaných modulech je také velice důležitým kritériem. Oba moduly umožňují pochopitelně zadat: !název výstupních dat – výstupní geometrické sítě (soubor či datová sada), !položku databáze s hodnotami impedance, ! jednotky pro veličinu impedance, ! datový zdroj (soubor nebo datová sada) s body reprezentujícími analyzovaná centra, ! hranice intervalů veličiny představující impedanci (nejčastěji čas potřebný pro překonání určité fiktivní vzdálenosti), ! orientaci výsledné servisní sítě (z centra nebo do centra), ! možnost generalizace výsledných polygonů reprezentujících hledané servisní plochy.

Obr. 2

10 TÉMA

Modul AVNA neumožňuje ovlivnit výsledky analýzy žádnými dalšími explicitně zadávanými parametry. Podstatný vliv na výsledek mají pochopitelně implicitní parametry obsažené v datových strukturách popisujících geometrickou sí(. Modul AGNA nabízí uživateli možnost zadat ještě další parametry zajiš(ující detailnější ovlivnění výsledku analýzy. Z nich lze například uvést: ! určení způsobu, kterým se ve výstupních datech překrývají polygony získané analýzou provedenou současně pro několik center, ! určení způsobu, kterým se ve výstupních datech překrývají linie získané analýzou provedenou současně pro několik center, ! určení způsobu stanovení servisních oblastí klasifikovaných s ohledem na požadované intervaly (tzv. prstence nebo disky), ! určení způsobu stanovení servisních sítí, klasifikovaných s ohledem na požadované intervaly, v podobě analogické k prstencům nebo k diskům vyjadřujícím servisní oblasti, ! umožnění či zákaz otočení a následného návratu zpět v uzlech geometrické sítě (U-turn), ! současný výpočet několika kumulativních veličin, ovlivněných narůstající vzdáleností ve směru od centra či k centru.

ARCREVUE 1/2006

Obzvláště možnost stanovit způsob, kterým se servisní oblasti stanovené analýzou k více centrům budou ukládat v podobě výsledných dat, je značným pokrokem AGNA oproti možnostem, které poskytoval AVNA. Jestliže měl být po analýze provedené s pomocí staršího modulu AVNA získán souhrnný obraz o rozdělení analyzovaného území do servisních oblastí, muselo následovat další zpracování dat. Na závěr je možno konstatovat, že byla testována pouze jediná úloha z několika

Klasifikované přepravní časy stanovených servisních oblastí 0 - 300 [s] 301 - 600 [s] 601 - 900 [s] 901 - 1200 [s] 1201 - 1500 [s] 1501 - 1800 [s] Celkem

možných, které nový ArcGIS Network Analyst nabízí. Na základě výsledků je možno konstatovat značný kvalitativní posun k lepšímu oproti možnostem staršího produktu ArcView GIS Network Analyst. Toto konstatování platí, a( se jedná o polohovou přesnost při analyzování servisních oblastí, či o míru parametrizovatelnosti této úlohy a komfort ovládání. Důležitým vedlejším efektem tohoto vylepšení je rovněž vhodnější strukturování výsledných dat.

Souhrnná délka [m] komunikací s časovou dostupností odpovídající klasifikovaným přepravním časům stanovených servisních oblastí 0-300 [s] 139172 22 0 0 0 0 139194

301-600 [s] 37663 342156 0 0 0 0 379819

601-900 [s] 0 137906 514965 0 0 0 652871

901-1200 [s] 0 2039 335481 617051 47 0 954617

1201-1500 [s] 0 0 16200 424215 676268 0 1116683

1501-1800 [s] 0 0 0 78733 525542 883351 1487625

Celkem [m] 176835 482123 866646 1119999 1201857 883351 4730811

Tab. 1a

Klasifikované přepravní časy stanovených servisních oblastí 0 - 300 [s] 301 - 600 [s] 601 - 900 [s] 901 - 1200 [s] 1201 - 1500 [s] 1501 - 1800 [s] Celkem

Souhrnná délka [%] komunikací s časovou dostupností odpovídající klasifikovaným přepravním časům stanovených servisních oblastí 0 - 300 [s] 100 0 0 0 0 0 100

301 - 600 [s] 10 90 0 0 0 0 100

601 - 900 [s] 0 21 79 0 0 0 100

901 - 1200 [s] 0 0 35 65 0 0 100

1201 - 1500 [s] 0 0 1 38 61 0 100

1501 - 1800 [s] 0 0 0 5 36 59 100

Tab. 1b

Klasifikované přepravní časy stanovených servisních oblastí 0 - 300 [s] 301 - 600 [s] 601 - 900 [s] 901 - 1200 [s] 1201 - 1500 [s] 1501 - 1800 [s] Celkem

Souhrnná délka [m] komunikací s časovou dostupností odpovídající klasifikovaným přepravním časům stanovených servisních oblastí 0-300 [s] 127742 3239 0 0 0 0 130981

301-600 [s] 0 327188 9739 0 0 0 336927

601-900 [s] 0 0 571152 15558 0 0 586709

901-1200 [s] 0 0 18 799927 25464 0 825409

1201-1500 [s] 0 0 0 14 946968 28832 975815

1501-1800 [s] 0 0 0 0 14 1248067 1248081

Celkem [m] 127742 330427 866646 1119999 1201857 883351 4103922

Tab. 2a

Klasifikované přepravní časy stanovených servisních oblastí 0 - 300 [s] 301 - 600 [s] 601 - 900 [s] 901 - 1200 [s] 1201 - 1500 [s] 1501 - 1800 [s] Celkem

Souhrnná délka [%] komunikací s časovou dostupností odpovídající klasifikovaným přepravním časům stanovených servisních oblastí 0 - 300 [s] 98 2 0 0 0 0 100

301 - 600 [s] 0 97 3 0 0 0 100

601 - 900 [s] 0 97 3 0 0 100

901 - 1200 [s] 0 0 97 3 0 100

1201 - 1500 [s] 0 0 0 0 97 3 100

1501 - 1800 [s] 0 0 0 0 0 100 100

Tab. 2b

Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D., Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky. Kontaktní e-mail: [email protected]

ARCREVUE 1/2006

TÉMA 11

Ing. Sylva Chmelařová

Ochrana zdraví si žádá GIS Mapa se zákresem šíření infekční choroby připomíná tajemný rébus. Dokážeme ho rozluštit? Jestliže jsme takovou mapu vytvořili, udělali jsme první krok správným směrem. Dále pak záleží na metodě, technologii, kvalitě využitých dat a schopnosti interpretovat výsledky analýzy. Zkoumání okolností výskytu chorob, plánování umístění poskytovatelů zdravotnické péče a služeb či záchrana životů v krizových situacích – všechny tyto úlohy volají po geoprostorovém zpracování. Lidé pověření péčí o veřejné zdraví si tento fakt uvědomují a GIS se proto stává součástí jejich práce. PojZme se společně podívat na to, jak už GIS ve zdravotnictví pomáhá nebo by mohl pomáhat, a hledejme další inspiraci.

Digitální mapa Začněme zcela základní a zdánlivě banální situací, kdy zdravotnický odbor města či kraje nebo zdravotní ústav potřebuje shromáždit informace o zdravotnických zařízeních svého regionu. Ruční zakreslování pastelkou do mapy se na tomto místě rozhodně nevyplatí. Nejde totiž jen o to, „kde“ které zařízení leží, ale i o to, jaké v něm najdeme specialisty, je-li soukromé či státní, s jakými pojiš(ovnami má smlouvu, jaké jsou ordinační hodiny, zkrátka jde i o celou řadu popisných údajů, které je třeba udržovat aktuální a které se mohou, ale jindy zase nemusí, zobrazit přímo v mapě. Záleží jen na tom, co z mapy právě zjiš(ujeme, popřípadě pro jaký účel se tiskne.

Odpovídá rozmístění jeslí a pečovatelských služeb pro seniory věkové skladbě obyvatelstva? Které části obce nemají zubní pohotovost? Ze kterých oblastí regionu je časová dostupnost lékařské péče nevyhovující? Které části regionu mají špatnou časovou dosažitelnost záchrannou zdravotnickou službou a kam je třeba umístit výjezdové stanoviště, aby se situace optimalizovala? Které nemocnice budou vyřazeny z provozu nebo budou z některých částí regionu nedostupné v případě stoleté vody?

Prezentace Analýza mapy Když je digitální mapa hotová a máme k dispozici i další údaje o obyvatelstvu, můžeme začít klást dotazy: Je rozložení specialistů v rámci regionu úměrné hustotě obyvatelstva a jeho potřebám?

GIS rovněž umožní výsledky zkoumání výborně prezentovat. Mapa zobrazí veškeré územní souvislosti a poskytne velmi dobrý přehled o situaci. V okamžiku, kdy je třeba připravit podklad pro rozhodování odpovědných orgánů nebo informovat veřejnost například o rozmístění lékáren s nepřetržitým provozem či o náhradní zdravotní péči v době uzávěry určité části území, je dobře připravená mapa vhodnější formou informace než prostý seznam adres.

Mapy na internetu Není ale třeba zůstávat jen u statické mapy. Chceme-li zobrazit větší území s větším množstvím informací a poskytnout uživateli možnost zvolit si měřítko a druh zobrazených informací včetně čtení popisných informací a měření vzdáleností, bude lépe vytvořit v GIS tzv. dynamickou mapu, kterou je možné prohlížet na počítači, a to buZ z lokálně umístěných dat, anebo prostřednictvím internetu.

Strategické údaje pro krizový management a primární hygienický dozor na území města Ostravy Pro potřeby pracovníků primárního hygienického dozoru byla vytvořena jednoduchá aplikace. V GIS byla zpracována data o lokalizaci některých dozorovaných zdravotnických zařízení a dalších objektů (nemocnice, lékárny, mateřské a základní školy, střední a vysoké školy, ubytovací a stravovací zařízení, hřiště, dětská sportoviště, pískoviště atd.). Pracovníci mohou rychle a jednoduše vyhledávat sledovaná zařízení a vyhledat informace o těchto zařízeních, provedených kontrolách a jejich výsledcích. Aplikace byla zpracována v prostředí ArcView GIS a je možno s ní pracovat v nekomerčních prohlížečkách firmy ESRI (ArcExplorer). Zdroj: Národní referenční laboratoř pro užití GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví, http://www.zuova.cz/nrl/nrlgis.php

12 TÉMA

Jako ukázka informování veřejnosti formou interaktivní mapy může čtenáři posloužit mapový server s informacemi o umístění zdravotnických zařízení, sociálních a jiných služeb pro obyvatele San Diega: http://www.empowersd.com/main.asp, popř. mapový portál s informacemi vztahujícími se ke zdraví a zdravému způsobu stravování v Kalifornii: http://www.cnngis.org/. Česká veřejnost se může těšit, že v nadcházející koupací sezóně budou k dispozici pravidelně aktualizované informace o kvalitě rekreačních vod v podobě mapové vrstvy na geoportálu veřejné správy Cenia (geoportal.cenia.cz) a že další informace z registru Ministerstva zdravotnictví prezentované v podobě mapových služeb by měly následovat. Příkladem využití mapové aplikace na internetu ve skutečně krizové situaci byla aplikace spuštěná dobrovolníky ESRI China (Hong Kong) několik dní po propuknutí epidemie SARS v Hong Kongu. Veřejně přístupná interaktivní mapa se stala zdrojem informací, které byly v tu chvíli klíčové: Kde byly lokalizovány

ARCREVUE 1/2006

případy nakažení? Které oblasti nebyly zasaženy? Které oblasti byly nakaženy, ale nyní jsou prohlášeny za vyčištěné? Každý den byly do mapy doplňovány případy výskytu. Údaje ukládané primárně ve formě databáze se tak proměnily v informaci podanou přehlednou a srozumitelnou formou. Nejčerstvější případy byly zvýrazněny oproti starším případům, bylo možné změřit vzdálenost mezi domy nebo zjistit počet případů v okruhu zadaném uživatelem, číst statistiky vztahující se k jednotlivým administrativním celkům. Obyvatelé i návštěvníci Hong Kongu mohli díky tomu situaci zvládat podstatně lépe, než v prvních dnech po vypuknutí epidemie, kdy ve městě vládla neinformovanost a strach. Na základě shromážděných dat byla prováděna předpověZ postupu nákazy a ta byla opět prezentována v interaktivní mapě.

Hledání souvislostí Některé nemoci se šíří nákazou, jiné mohou být způsobeny vlivem prostředí, ve kterém pacient žije. Radioaktivita, elektromagnetické pole, kvalita ovzduší, pitné vody a potravin, to jsou faktory, které mohou ovlivnit zdraví obyvatelstva. Porovnáním výskytu chorob s údaji o prostředí mohou být odhaleny nové souvislosti ohledně vzniku onemocnění. Hovoříme-li o vlivu prostředí, neměli bychom se omezovat pouze na vlivy environmentální, souvislost výskytu nemocí lze totiž nalézt i s vlivy socioekono-

Klíš ová encefalitida v letech 1997–2004

podle

okresu

pravděpodobné

který byl právě na dotčeném poloostrově v polovině 20. století zhusta prováděn, a bydlištěm postižených žen. Zájemcům o podrobnější informace a mapovou dokumentaci doporučuji stránku http://www.silentspring.org/newweb/research/cape.html. Ukázky aplikace GIS v hygieně životního prostředí v České republice jsou včetně obrazové dokumentace součástí tohoto článku. Podobně přináší využití GIS velmi pozitivní výsledky také při studiu chorob přenášených volně žijícími zvířaty (vzteklina, klíš(ová encefalitida, malárie…), kde při studiu šíření a vývoje výskytu choroby mohou významně pomoci prostorové informace o rezervoárech nákaz, biokoridorech, vodní síti, biotopech apod. Zde se kromě hledání souvislostí významně uplatňuje také další z technických vymožeností, a sice technologie GPS a mobilních GIS, které zvyšují efektivitu při sběru dat v terénu. Pro mapování biotopů může být velmi užitečnou technologií dálkový průzkum Země (DPZ). Příkladem je Atlas klíš(ové encefalitidy, jenž podrobně mapuje oblasti možné nákazy touto chorobou na základě družicového snímku Landsat.

nákazy

GIS je nanejvýš vhodný pro mapování nemocí s velkou vazbou na přírodní prostředí, jako je tomu u klíšLového zápalu mozku.

Ukázka prognostické mapy míst zvýšeného rizika napadení klíštětem obecným a infekce virem klíš ové encefalitidy

Zdroj: Státní zdravotní ústav, Centrum epidemiologie a mikrobiologie

Příklad detailní analýzy okolí města Kaplice, kde je vysoký výskyt onemocnění klíšLovou encefalitidou důsledkem úzké návaznosti rizikových biotopů s městskou zástavbou – tzn. je zde vysoká pravděpodobnost setkání člověka s klíštětem. Místa lze rozpoznat na základě určitých znaků krajiny, především charakteru rostlinných společenstev. Různé vegetační typy jsou indikátory vhodných ekologických podmínek pro existenci klíšLat, jejich živočišných hostitelů i cirkulaci viru klíšLové encefalitidy. Využití tohoto poznatku pro velkoplošnou a objektivní predikci míst zvýšeného rizika je možné na základě družicových dat a technologie GIS. Pro vypracování map v Atlasu klíšLové encefalitidy v ČR byla použita data pořízená družicovým senzorem LANDSAT 5TM s prostorovým rozlišením 30 m. Devět kategorií vegetace lišících se úrovní rizika je vyznačeno barevnou škálou stoupající od modré (nízké riziko) k teplým barvám spektra. Kategorie jsou přesně topograficky lokalizovány a environmentálně charakterizovány. Nejrizikovějšími oblastmi jsou ekotony – oblasti na přechodu biotopů (meze, okraje cest apod.) a mladé listnaté porosty (na mapě vyznačeny světle žlutou barvou).

mickými. Tak je například možné na kartogramu České republiky vysledovat, že regiony s vysokým výskytem syfilidy vykazují zároveň nejvyšší rozvodovost a nejvyšší počet dětí narozených mimo manželství. Učebnicovým příkladem vlivu životního prostředí na zdraví populace je případ zvýšeného výskytu rakoviny prsu u obyvatelek poloostrova Cape Cod ve státě Massachusetts. Výskyt v této lokalitě významně překračoval výskyt zaznamenaný v ostatních částech státu. Výzkum, který byl uskutečněn s využitím technologie ESRI, se zabýval průzkumem možného vlivu mnoha faktorů, přičemž jako velmi významná se jevila souvislost mezi postřikem pesticidy,

ARCREVUE 1/2006

Zdroj: Daniel, M., Kříž, B.: KlíšLová encefalitida v České republice. Státní zdravotní ústav, Praha 2002.

TÉMA

13

Mapa na internetu jako portál pro hlášení výskytu chorob Podle Centra sledování a detekce chorob v USA (Center for Disease Control and Detection) téměř 70 % z infekčních chorob vyskytujících se v posledních 10 letech jsou choroby zoonotické, čili choroby přenesené ze zvířat na člověka. Jelikož zvířata mohou být i nositelem nemocí emitovaných bioteroristy, je nanejvýš důležité, aby byl výskyt chorob lidí i zvířat kontrolován zároveň, což vyžaduje koordinovat práci lékařů a veterinářů. V rámci činnosti Michiganského systému sledování chorob (The Michigan Disease Surveillance System – MDSS) byl proto spuštěn pilotní projekt, jenž umožňuje hlásit výskyt choroby pro všechny případy integrovaně, a to včetně zákresu do mapy, dále analyzovat situaci, rozpoznat možné souvislosti s ostatními hlášenými výskyty a navrhnout opatření. V tomto projektu je klíčovým prvkem také rychlost, s jakou je možné mapu s informacemi o výskytu choroby aktualizovat a poskytnout ostatním specialistům. To vše je umožněno díky internetu a jeho obohacení o mapové rozhraní.

Významnou oblastí, ve které se využívá GIS pro zajištění dostupnosti lékařské péče, je systém navigace vozidel Záchranné zdravotnické služby v co nejkratším čase do místa zásahu. Vzhledem k tomu, že tato úloha je společná i pro další složky integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor a Policii ČR) a také proto, že řada situací si žádá kombinovaný výjezd, je výhodné řešit tuto úlohu pro všechny tři složky společně. Příkladem takto fungujícího pracoviště je Centrum tísňového volání v Ostravě (http://www.ctvmo.cz, viz ilustrační foto na konci článku), o němž jsme podrobněji informovali už v ArcRevue 2/2000. Možností využití GIS ve zdravotnictví se kromě jmenovaných příkladů nabízí celá řada a bylo by zde možné jmenovat ještě mnoho realizovaných aplikací. Pro zájemce proto uvádím odkazy na zdroje zde uvedených i dalších informací. V případě, že víte o aplikaci na téma GIS ve zdravotnictví, která zde nebyla publikována, informujte nás prosím, rádi přispějeme k jejímu zveřejnění.

Hodnocení zdravotních účinků hluku z dopravy Cílem zpracování odborného hodnocení bylo poskytnout základní informace o vlivu hluku z dopravy na zdraví obyvatel bydlících v posuzované lokalitě. Byla zpracována hluková studie (užitím software LimA); jako vstupy do modelu byly použity dopravní intenzity z protokolu o měření hluku. Délka komunikace, která byla do výpočtu zahrnuta, činila 1700 m. Validace modelu byla provedena s naměřenými hodnotami a odchylka modelovaných hodnot oproti měřeným hodnotám činila pro denní hlukovou zátěž 0,8 %, pro noční hlukovou zátěž 1,7 % a byla menší, než je přípustná nejistota měření hlukové zátěže pro venkovní prostor. Zájmové území zahrnovalo celkem 208 objektů, z nichž 97 bylo trvale obydleno. Analýza o počtu ovlivněných obyvatel jednotlivými úrovněmi hlukové zátěže byla provedena v prostředí ArcView GIS verze 3.2a. V závislosti na průměrné intenzitě denní a noční hlukové zátěže, odstupňované po 5 dB, byly hodnoceny hlavní nepříznivé účinky hluku na zdraví a pohodu obyvatel, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Zdroj: Národní referenční laboratoř pro užití GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě

14 TÉMA

ARCREVUE 1/2006

Znečištění ovzduší na území Prahy Centrum hygieny životního prostředí SZÚ využívá geografický informační systém mimo jiné pro prezentaci výsledků o kvalitě venkovního ovzduší a prostorové analýzy distribuce expozice v městských aglomeracích. Cílem je získat přesnější informace o rozložení úrovní expozice obyvatel škodlivinám z venkovního ovzduší. Při kombinaci s demografickou vrstvou zpracovanou pro základní sídelní jednotky (urbany) tak lze odhadnout počet obyvatel, kteří jsou vystaveni určité výši průměrné zátěže hodnocenou škodlivinou. Měření kvality ovzduší bylo doposud provedeno v Praze ve dvou etapách (v letech 1994 – 1996 a 2000 – 2004). Zpracování dat provedla Cenia. Srovnáním výstupů z obou etap lze posoudit vývoj znečištění ovzduší v rozmezí 10 let (1994 až 2004) v pražské aglomeraci. Souběžně jsou v Brně a v Liberci realizovány další návazné studie měření pomocí mobilních systémů měřících kvalitu ovzduší s cílem zvýšit representativnost dat o kvalitě ovzduší ze stacionárních stanic. Další zajímavou aplikací bylo zpracování výstupů měření úrovně kontaminace povrchové vrstvy půdy v mateřských školách ve vybraných monitorovaných městech. Zdroj: Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny životního prostředí

ARCREVUE 1

TÉMA

15

Studie vlivu geologie a radioaktivního záření na funkci štítné žlázy Ukázky z výstupů rigorózní práce RNDr. Renáty Horákové na Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK, jež se zabývá studiem vlivu geologie a radioaktivního záření na funkci štítné žlázy u dětské populace žijící na okrese Příbram a využitím GIS při integraci, analýze a interpretaci vzájemných vztahů. Výsledky ukazují, že mezi vybranými geologickými jevy a hodnotou jodurie* naměřené u dětské populace žádná významná závislost nebyla prokázána, nevyvracejí však možnost ovlivnění funkce štítné žlázy dalšími významnými vlivy, které v této práci nemohly být sledovány (obsah stopových prvků v půdě a ve vodě, složení respirabilních aerosolů, obsah radonu v budovách aj). Na mapové příloze E je zachycen model prostorové koncentrace uranu v prostředí. Mapa dále zobrazuje bydliště dětí a jejich jodurii, zlomy a kontury modelu plošné distribuce jodurie. Mapová příloha B zobrazuje rozmístění jodurie na podkladu naměřených hodnot dávkového příkonu gama záření (GeoČR 500). Dále jsou zobrazeny zlomy a kontury modelu plošné distribuce jodurie.

*Jodurie vyjadřuje obsah jódu v moči. Je významným indikátorem saturace organizmu jódem. Optimální hladina jódu v moči je stanovena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) 150-300 µg/l. Jodurie o hodnotách v intervalu 100-50 µg/l je již považována za jódový deficit a lze predikovat vznik strumy. Dlouhodobá jodurie pod hodnoty 25 µg/l způsobuje těžké mentální retardace a poruchy růstu.

16 TÉMA

ARCREVUE 1/2006

Podíl pitné vody na expozici dusičnanům Údaje o kvalitě pitné vody jsou od roku 2004 získávány v rámci celostátního monitoringu veřejných vodovodů a zpracovávány pomocí informačního systému PiVo, jehož správcem je MZ ČR. Zatímco dříve bylo možné hodnotit data pouze za bodové prvky (vybraná města), je nyní možné analyzovat data za plochy, tj. zásobované oblasti celé republiky. V roce 2004 jich bylo monitorováno téměř 3800. Při spolupráci na grantovém projektu Atlas krajiny byla například hodnocena expozice obyvatel dusičnanům z pitné vody v jednotlivých okresech a bývalých okresních městech (viz mapa). Další možné zpracování údajů z IS PiVo v GIS je zatím v jednání s možností umístění na Portál veřejné správy ČR. Zdroj: SZÚ, Centrum hygieny životního prostředí

Literatura Odkazy: ! International Journal of Health Geographics: http://www.ij-healthgeographics.com/ ! Sekce stránek firmy ESRI zaměřená na oblast zdravotnictví: www.esri.com/health Knihy (k dispozici v knihovně ARCDATA PRAHA, s.r.o.): ! GIS for Health Organizations, Laura Lang, 2000 ! GIS Analysis, Vol.1 geographic Patterns, Andy Mitchell, 1999 ! Cartographies of Disease, Maps, Mapping and Medicine, Tom Koch, 2005 Časopis: ! Healthy GIS – zasílání v digitální podobě lze přihlásit na: http://gis.esri.com/newsletterspub_form.cfm?news=Healthy_GIS

Další zajímavé odkazy ! Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě – Národní referenční laboratoř pro využití GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví: http://www.zuova.cz/nrl/nrlgis.php. Sborník prací laboratoře najdete pod heslem „Propagační informace“. ! Státní zdravotní ústav, Centrum epidemiologie a mikrobiologie Aktuální informace o výskytu chřipky v Evropě (mapa) a ptačí chřipce (tabulka) – v češtině: http://www.szu.cz/cem/hpcem.htm ! EISS (European Influenza Surveillance Schneme) Aktuální informace o výskytu chřipky v Evropě včetně historie (mapa) – v angličtině: http://www.eiss.org/html/maps.html

Ing. Sylva Chmelařová, ARCDATA PRAHA, s.r.o.

ARCREVUE 1/2006

TÉMA

17

Konstantin Krivoruchko

Analýza následků Černobylu s použitím GIS a prostorové statistiky 26. dubna 1986 v 1.23 hodin ráno se v černobylském nukleárním reaktoru řetězová reakce vymkla kontrole, což zapříčinilo řadu explozí. Tyto exploze odhodily ocelový kryt reaktoru včetně betonového poklopu. Z místa havárie v tehdejším Sovětském svazu (dnešní Ukrajina) se radioaktivní záření rozšířilo do Evropy. Havárie Černobylu byla jedna z největších průmyslových katastrof, které Zemi postihly. Radioaktivní částice zůstaly v atmosféře mnoho dní a rozptýleny byly až do Skandinávie, Velké Británie či Řecka.

Následky radiace na lidské zdraví Vzhledem dlouhému poločasu rozpadu radionuklidů cesia (kolem 30 let) se jejich vliv na zemědělství projevoval ještě mnoho let poté, co ustal okamžitý vliv na zdraví obyvatel. Z tohoto důvodu je důležité posoudit vliv radionuklidů cesia konzumovaného spolu s kontaminovanou stravou na obyvatelstvo. V následujícím textu najdete příklad využití nadstavby ArcGIS Geostatistical Analyst pro mapování množství radioaktivního spadu ve Švédsku a také několik příkladů analýz provedených nad běloruskými daty, které se týkají zejména dopadů havárie na zdraví tamějšího obyvatelstva.

Výsledky měření dešLových srážek ve Švédsku 3 dny po havárii jsou vizualizovány s využitím dat z Institutu pro životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj při Evropské komisi (Ispra, Itálie).

18 TÉMA

Radioaktivní spad z atmosféry se ukládá v půdě, odkud se dostává do vegetace, pak potravním řetězcem dále a v konečném důsledku způsobuje zvýšení pravděpodobnosti výskytu rakoviny. V případě chemického znečištění životního prostředí může výrazně vzrůst výskyt vážných chorob. Jak je popsáno níže, pro provedení detailní analýzy radioaktivní kontaminace a jejího dopadu na zdraví byl použit ArcGIS a ArcGIS Geostatistical Analyst.

Pravděpodobnost, že srážky ve Švédsku 29. dubna 1986 byly větší než 6 mm. Jako indikátor hustoty obyvatelstva jsou zobrazeny hlavní silnice a železnice. Přestože je Stockholm vzdálen od Černobylu více než 1300 km, bylo Švédsko znečištěno více než mnoho sousedních zemí, a to právě díky radioaktivním srážkám.

ARCREVUE 1/2006

Radioaktivní déš ve Švédsku Meteorologická data jsou zvláště důležitá zejména v prvních hodinách po haváriích, které způsobily únik velkého množství chemických či radioaktivních látek. Dokonce i před měřeními kontaminace půdy radionuklidy mohou být srážková data využita pro určení oblastí, kde by bylo vhodné neprodleně nasadit prostředky obrany. V roce 1986 sestávala sí( meteorologických stanic ve Švédsku z více než 700 monitoringových center. Vezmeme-li v úvahu směr větru a vzdálenost Černobylu od švédské hranice, je velmi pravděpodobné, že déš(, který nastal několik dní po havárii, byl radioaktivní.

včetně radioaktivního jódu nastal trvalý vzestup výskytu nových případů této nemoci. Prostorový rozptyl kumulativního podílu výskytu rakoviny štítné žlázy v průběhu 10 let (1986–95) dosáhl až na 1,72 případů na 1 000 dětí v Braginu, 1,68 v Narovlye a 1,28 v Hoiniki. Tyto oblasti jsou Černobylu nejblíže. (Potřebná data poskytl Sakharovův institut radioekologie se sídlem v běloruském Minsku.)

Bez ohledu na hustotu monitorovací sítě existuje mnoho oblastí, pro která nejsou měření k dispozici, přičemž prognózy pro tato území jsou k vymezení postižených míst nutné. Při stanovování prognóz se do hry přidává další důležitý aspekt: každá prognóza je zatížená stupněm nejistoty, která může být pro rozhodování velmi důležitá. Jednou z možných cest kombinace prognózy a jejího stupně nejistoty je vytvořit pravděpodobnostní mapu, která říká, kde byl překročen určitý práh srážkových hodnot. Geostatistický model prostorových dat používá semi-variogram (funkci vzdálenosti a směru mezi dvěma lokacemi) pro vyčíslení prostorové korelace v datech. Semivariogram je pak použit k definování vah pro metodu kriging, která určuje hodnotu přispění každého datového bodu pro odhad (prognózu) nových hodnot. Kriging je geostatistická interpolační technika, která využívá statistické vlastnosti jednotlivých měření, váží míru nejistoty prognózy a dovoluje tak určit stupeň její přesnosti.

Směr větru nad územím Běloruska v dubnu 1986. S použitím filtrovaného krigingu jsou jednotlivé oblasti Běloruska různobarevně vykresleny podle pravděpodobnosti, že výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí překročí jeden případ z 10 000. Červená značí nejvyšší pravděpodobnost, modrá nejnižší. (Data: Sakharovův institut radioekologie, Minsk, Bělorusko)

Nadstavba ArcGIS Geostatistical Analyst používá několik modelů pro mapování pravděpodobnosti, přičemž každý z nich je založen na odlišných předpokladech. Pomocí těchto modelů ukázal autor (viz kontaktní informace níže), že deš(ové srážky z 29. dubna byly příčinou kontaminace půdy radionuklidy cesia ve středních a východních částech Švédska. Kontaminace dalších švédských oblastí byla způsobena deštěm v následujících několika dnech. Je zřejmé, že déš( byl jediným možným způsobem sražení radioaktivního spadu a přesná meteorologická data by umožnila úřadům neprodleně nasadit obranné prostředky, aniž by musely čekat na aktuální data kontaminace půdy.

Četnost výskytu rakoviny štítné žlázy u běloruských dětí V průběhu prvních dní po havárii vstřebali obyvatelé Běloruska štítnou žlázou vysoké dávky radiace, a( již vdechováním kontaminovaného vzduchu, či konzumací kontaminovaných potravin, zejména kravského mléka a čerstvé zeleniny. Populace nebyla informována o nukleární havárii a potřebě jodidové profylaxe. Jodidová profylaxe je velmi jednoduchá, leč efektivní metoda. Člověk spolkne jodidovou piluku a obsažený neaktivní jód zabrání vstřebání radioaktivního jodidu prostřednictvím štítné žlázy. Ještě před černobylskou havárií se v celé dětské populaci Běloruska vyskytovala rakovina štítné žlázy přibližně v jednom případě za rok. Následkem ozáření přechodnými radionuklidy

ARCREVUE 1/2006

Nové případy výskytu rakoviny štítné žlázy za rok u běloruských obyvatel, kteří byli v roce 1986 mladší 15 let.

Jsou-li data agregována přes polygonální regiony jako v případě rakoviny štítné žlázy, bude geostatistický výzkum měřit sousedství vzdáleností mezi středy polygonů. Vzdálenost mezi jednotlivými místy by však neměla být založena pouze na přímé vzdálenosti, ale také na meteorologických datech. Četnosti výskytu rakoviny rovněž porušují předpoklad stacionarity, která je nezbytná k definici semivariogramu. Stacionarita je termín vymezující statistické vlastnosti nezávislé na exaktních umístěních, takže předpokládaná střední hodnota proměnné v jednom místě je shodná se střední hodnotou v jiném místě. Ještě důležitější je však to, že odchylka ve zkoumané oblasti by měla být konstantní

TÉMA

19

a kovariance mezi dvěma místy závisí pouze na vektoru, který je odděluje, ne na jejich přesných polohách. Je-li stacionarita porušena, mohou být mapy, které jsou založeny na tomto zkresleném semivariogramu, matoucí. Autor použil metodu filtrovaného krigingu (tj. odhadu nové hodnoty k umístění dat, jež předpokládá poškození dat chybou měření). Tato mapa by tedy měla být použita pouze jako kvalitativní informace.

typech potravin. Případy, kdy výskyt těchto radionuklidů v potravinách přesáhl horní povolenou hranici, byly publikovány v informačních bulletinech institutu, které mohly rodinám v postižených oblastech potenciálně pomoci. Kontaminace radionuklidy cesia je rozložená velmi nerovnoměrně jak geograficky, tak v různých druzích potravin, takže je mapování pravděpodobnosti v tomto případě zvláště důležité – napomáhá totiž lepší informovanosti obyvatelstva v rizikových oblastech.

Nadstavba ArcGIS Geostatistical Analyst dovoluje provádět tyto analýzy v rámci prostředí ArcGIS a vytvářet mapu, která je jak přesná, tak vizuálně přístupná odborné veřejnosti. Je-li rakovina štítné žlázy primárně způsobena ozářením přechodnými radionuklidy, může souvislá mapa rizika onemocnění tímto druhem rakoviny pomoci určit míru ozáření populace těmito radionuklidy, které jsou rozptýleny v závislosti na meteorologických podmínkách prvních dnů po havárii. Taková mapa poskytuje užitečné informace o možných příčinách dalších chronických chorob, na jejichž vzniku se mohlo podílet ozáření stejně jako další faktory, a( již sociologické nebo environmentální.

Kontaminace potravin radionuklidy cesia v Bělorusku V současné době má vnitřní ohrožení z potravin kontaminovaných radionuklidy cesia více než poloviční podíl na výši radioaktivní dávky, kterou přijali obyvatelé Běloruska. Příjem vesnických obyvatel v jižním Bělorusku jim neumožnil přístup k nekontaminované stravě, takže i nadále konzumovali zeleninu, brambory a mléko z vlastní produkce. Tato strava je často doplňována houbami a lesními plody z blízkých lesů. O úrovni jejich kontaminace není třeba hovořit. V roce 1993 bylo Běloruským institutem pro radiační bezpečnost provedeno více než 50 000 měření radionuklidů cesia v hlavních Konstantin Krivoruchko,

Tato mapa ilustruje pravděpodobnost, že kontaminace kravského mléka radionuklidy cesia v roce 1993 přesáhne 75 procent od horní povolené hranice. Mléko odpovídající přibližně 36 procentům vnitřní dávky radionuklidů cesia přijaly populace v rurálních oblastech. (Vytvořeno metodou disjunktního krigingu na základě dat shromážděných Běloruským institutem pro jadernou bezpečnost, Minsk, Bělorusko.)

Nadstavba ArcGIS Geostatistical Analyst dovoluje vzít v úvahu opakovaná měření, doplňující informace, či odhadované chyby měření a odfiltrovat tyto chyby při prognózách vztažených k umístění dat. Je tak umožněna identifikace nejrizikovějších oblastí, tedy oblastí, kde je kontaminace všech hlavních potravin vysoká.

vedoucí softwarového vývoje geostatistiky v ESRI. Kontaktní e-mail: [email protected].

V letošním roce uplyne právě 20 let od této havárie. O tom, že i u nás probíhalo mapování následků Černobylu, svědčí tento obrázek: výstup mapy zobrazující kontaminaci tehdejšího Československa radioaktivním cesiem (Cs-137). Autorem mapy, která vznikla v Terplanu, s.p. na sklonku 80. let, je Ing. Petr Seidl, CSc.

20 TÉMA

ARCREVUE 1/2006

Tipy a triky pro aplikaci ArcMap Když přidáváte nové vrstvy do aplikace ArcMap, jsou v tabulce obsahu automaticky označeny jako vybrané. Je to dobré k tomu, abyste je snadno našli mezi ostatními vrstvami a aby bylo možné na nich ihned provést nějaké operace pomocí kontextové nabídky, případně pomocí zde uvedených klávesových zkratek. Pokud jste přidali více vrstev najednou a chcete pracovat pouze s jednou z nich, klikněte na ni levým tlačítkem myši – tato operace zruší automatický výběr ostatních právě přidaných vrstev.

Klávesové zkratky v aplikaci ArcMap Příkazy pro přístup k hlavnímu menu aplikace ArcMap Klávesová zkratka Ctrl-N Ctrl-O Ctrl-S Alt-F4 Ctrl-Z Ctrl-Y Ctrl-X Ctrl-C Ctrl-V Delete F1 Shift-F1

Příkaz New Open Save Exit Undo Redo Cut Copy Paste Delete ArcGIS Desktop Help What's This

Nový Otevřít Uložit Konec Zpět Znovu Vyjmout Kopírovat Vložit Smazat Nápověda ArcGIS Desktop Co je to

Menu File (Soubor) File (Soubor) File (Soubor) File (Soubor) Edit (Editovat) Edit (Editovat) Edit (Editovat) Edit (Editovat) Edit (Editovat) Edit (Editovat) Help (Nápověda) Help (Nápověda)

! Pro přístup k hlavnímu menu slouží klávesa Alt; pro pohyb mezi položkami menu použijte šipky a pro výběr jednotlivých příkazů Enter. ! Klávesou Esc zavřete menu či dialogové okno.

Ukotvení/uvolnění ukotvitelných oken ! Nechcete-li ukotvit lištu nástrojů či ukotvitelné okno, držte během přetahování klávesu Ctrl.

Aktualizace – překleslení mapy nebo přerušení překreslování ! Stiskněte F5 pro aktualizaci a překreslení zobrazení. ! Stiskněte F9, kdykoli chcete přerušit či pozastavit vykreslování. Můžete tak např. provést několik změn bez toho, aby se mapa po každé z nich překreslovala. Po dalším stisku F9 bude vykreslování pokračovat či znovu začne.

„Přetahování a pouštění“ čili práce stylem „Drag and drop“ ! V tabulce obsahu a mezi různými instancemi aplikace ArcMap můžete nyní přetahovat či kopírovat a vkládat více vrstev najednou. Mezi instancemi aplikace ArcMap můžete rovněž přetahovat či kopírovat a vkládat datové rámce. ! Metodu „přetáhni a pusI“ můžete použít i pro přesunutí vrstev mezi seskupené vrstvy v datovém rámci (nebo pro její odstranění ze skupiny). ! Chcete-li vložit vrstvy přímo za seskupenou vrstvu bez toho, abyste ji museli sbalit, přetáhněte je za seskupenou vrstvu a předtím, než je „pustíte“, přesuňte ukazatel myši nalevo. Levý konec přesunovací linky ukazuje úroveň v hierarchii, do které budou vrstvy vloženy. ! Vrstvy, které přetahujete mezi datovými rámci a instancemi aplikace ArcMap, se kopírují; chcete-li vrstvu přesunout (move), držte při celé operaci „drag and drop“ klávesu Ctrl. To samé platí o datových rámcích. ! Vrstvy, které jsou přetahovány uvnitř jednoho datového rámce, jsou přesunuty. Chcete-li je zkopírovat, držte při celé akci klávesu Ctrl. ! Metodu „přetáhni a pusI“ můžete použít i pro přesunutí vrstev mezi seskupené vrstvy v datovém rámci (nebo pro její odstranění ze skupiny).

Navigace v tabulce obsahu pomocí klávesnice ! Abyste mohli pracovat pomocí klávesnice v tabulce obsahu, stiskněte F3 nebo klikněte do tabulky obsahu a tím ji aktivujete. ! Pro deaktivaci klávesnice v tabulce obsahu stiskněte Esc nebo klikněte mimo tabulku obsahu (do mapové části aplikace) – klávesnice bude aktivní v mapové části aplikace ArcMap. ! Pomocí klávesy Home vyberete první položku tabulky obsahu, pomocí klávesy End poslední. ! Šipky nahoru a dolů umožňují pohybovat se mezi položkami tabulky obsahu. ! Šipky doleva a doprava nebo klávesy + a - rozvinují nebo sbalují vybrané položky. Tyto klávesy rovněž přepínají mezi záložkami v dolní části tabulky obsahu (je-li na nich klávesnice aktivní). ! Mezerník přepíná (tj. vypíná a zapíná) vykreslování vybrané vrstvy. ! Ctrl-mezerník přepíná (vypíná a zapíná) všechny vrstvy v datovém rámci, je-li vybrána jediná vrstva v tabulce obsahu. Pokud je vybraná vrstva součástí seskupené nebo složené vrstvy (jako je např. vrstva služby ArcIMS Image Service), budou vypnuty či zapnuty všechny vrstvy této skupiny. Je-li vybráno více vrstev, funguje Ctrl-mezerník stejně jako samotný mezerník (viz výše), tj. vypne či zapne pouze vybrané vrstvy. ! Pomocí klávesy F2 přejmenujete vybranou položku. ! Klávesou F12 nebo Enter otevřete dialog vlastností vybrané vrstvy. Je-li právě vybraný symbol nebo popisek, otevře se dialog Vlastnosti vrstvy (Layer Properties) s vybranou kartou Symbologie (Symbology). ! Shift-F10 (nebo klávesa Application [kontextová nabídka Windows], je-li součástí vaší klávesnice) otevře kontextové menu vybrané položky. ! Pomocí kláves Shift-F1 nebo samotným F1 získáte kontextovou nápovědu (je-li klávesnice aktivní na položce nebo je-li vybrána buU záložka dialogového okna vlastností vrstvy, nebo záložka tabulky obsahu). ! Klávesa F11 aktivuje vybraný datový rámec. Aktivace datového rámce dosáhnete i kliknutím na něj a současným stiskem klávesy Alt.

Vybírání položek v tabulce obsahu ! Ctrl-kliknutí vybere nebo zruší výběr více vrstev či datových rámců. ! Shift-kliknutí vybere všechny vrstvy nebo datové rámce nacházející se mezi dvěma vybranými vrstvami nebo datovými rámci v jedné tabulce obsahu.

Použití myši v tabulce obsahu ! Ctrl-kliknutí na rozbalovací znak (+/-) způsobí rozvinutí nebo zatažení všech položek na dané úrovni. Je-li označeno několik položek, rozvinou či zatáhnou se jen tyto. ! Ctrl-kliknutí na zaškrtávací políčko zapne či vypne všechny vrstvy na dané úrovni. Je-li označeno několik položek, zapnou či vypnou se jen tyto. ! Stisk pravého tlačítka myši nad kterýmkoli prvkem, vrstvou či datovým rámcem vyvolá kontextovou nabídku. ! Při přetahování vrstev můžete přejížděním po rozbalovacím znaku (+/-) rozvinout či zatáhnout pomocí levého tlačítka myši kteroukoli z nich. ! Chcete-li přidat data přímo do skupiny vrstev (group layer), klikněte na ni pravým tlačítkem myši a zvolte možnost Přidat data (Add Data).

Klávesové zkratky pro editaci v aplikaci ArcMap Následující klávesové zkratky můžete použít, jste-li v editačním režimu aplikace ArcMap. Následující sekce uvádějí, které klávesové zkratky jsou dostupné pro jednotlivé editační nástroje a které funkce v rámci jednotlivých nástrojů spouštějí.

Klávesové zkratky společné pro všechny editační nástroje Klávesová zkratka klávesa Z klávesa X klávesa C klávesa V Esc Ctrl-Z Ctrl-Y mezerník

Editační funkce Zvětšit (Zoom in) Zmenšit (Zoom out) Posunout (Pan) Zobrazit vrcholy (Show vertices) Zrušit (Cancel) Zpět (Undo) Znovu (Redo) Pozastavit přichytávání (Suspend Snapping)

Nástroj Skica (Sketch) Klávesová zkratka Ctrl-A Ctrl-F Ctrl-L Ctrl-D Ctrl-G Ctrl-P Ctrl-E Ctrl-T klávesa T F6 F7 F8 Ctrl-Delete F2 klávesa E klávesa A klávesa S Ctrl-W

klávesa O klávesa L klávesa P Tab

Editační funkce Úhel (Angle) Sklon (Deflection) Délka (Length) Delta X, Y (Delta x,y) Úhel/Délka (Direction/Length) Rovnoběžně (Parallel) Kolmo (Perpendicular) Tangenciální křivka (Tangent Curve) Zobrazit toleranci přichytávání (Display the snapping tolerance) Absolutní X, Y (Absolute x,y) Odklon segmentu (Segment Deflection) přepíná mezi bodovým a kontinuálním režimem digitalizace Vymazat skicu (Delete sketch) Dokončit skicu (Finish sketch) Přepíná mezi nástroji Skica (Sketch), Editovat (Edit) a Editovat anotace (Edit Annotation). Aktivuje textové okno na liště nástrojů Anotace (Annotation) a umožňuje tak změnit text pro tvorbu nové anotace. Aktivuje okénko Symbol na liště nástrojů Anotace (Annotation), takže můžete přepínat mezi nadefinovanými anotačními symboly. Najde text: Vyplní textové okno na liště nástrojů Anotace (Annotation) výrazem získaným z prvku pod pozicí kurzoru. Je-li cílem anotační třída prvků propojená s prvky, je text odvozen pouze z vlastností prvku v původní třídě prvků. Je-li cílem standardní anotační třída prvků, text se odvozuje od výrazu popisku prvku ve vrstvě obsahující první viditelný a vybratelný prvek. Při tvorbě nové anotace v módu sledování prvku otevře dialogové okno Možnosti sledování prvku (Follow Feature Options). Při tvorbě nové anotace v módu sledování prvku přetočí vybrané anotační prvky o 180 stupňů. Při tvorbě nové anotace v módu sledování prvku přepíná úhel umísIování anotací mezi umístěním v pravém úhlu od prvku nebo rovnoběžně s prvkem. Přepíná umísIování anotací mezi levou a pravou stranou od prvku, rovněž při tvorbě nové anotace v módu sledování prvku.

Nástroj Editovat (Edit) Klávesová zkratka Ctrl Shift klávesa N klávesa E

Editační funkce Přesune kotvu výběru (Selection anchor) Přidává či odstraňuje z výběru Vybere další prvek Přepíná mezi nástroji Skica (Sketch), Editovat (Edit) a Editovat anotace (Edit Annotation).

Nástroj Editovat anotace (Edit Annotation) Klávesová zkratka Ctrl Shift klávesa N klávesa R klávesa F klávesa L klávesa O klávesa P Tab klávesa E

Editační funkce Přesune výběrovou kotvu Přidává či odstraňuje z výběru Vybere další anotaci Zahájí/ukončí mód Otočení (Rotate) Zahájí/ukončí mód Sledování prvku (Follow feature) Přetočí anotaci (Flip annotation) Možnosti sledování prvku (Follow feature options) Při tvorbě nové anotace v módu sledování prvku přepíná úhel umísIování anotací mezi umístěním v pravém úhlu od prvku nebo rovnoběžně s prvkem. Při tvorbě nové anotace v módu sledování prvku přepíná umísIování anotací mezi levou a pravou stranou od linie, rovněž při tvorbě nové anotace. Přepíná mezi nástroji Skica (Sketch), Editovat (Edit) a Editovat anotace (Edit Annotation).

Nástroj Vzdálenost-vzdálenost (Distance-Distance) Klávesová zkratka klávesa D nebo R Tab

Editační funkce Vzdálenost Přepíná mezi průsečíky (Change location)

Nástroj Úhel-vzdálenost (Direction-Distance) Klávesová zkratka klávesa D nebo A klávesa D nebo R Tab

Editační funkce Úhel (Direction) Vzdálenost (Distance) Přepíná mezi průsečíky (Change location)

Nástroj Sledovat (Trace) Klávesová zkratka klávesa O Tab

Editační funkce Otevře dialogové okno Možnosti sledování (Trace Options) Sledování podél druhé strany od hrany prvku (přepínání)

Nástroje Měřítko (Scale) a Otočit (Rotate) Klávesová zkratka klávesa A klávesa S

Editační funkce Nastaví úhel otočení Zapíná/vypíná vedlejší kotvu (Secondary anchor)

Nástroj Koncový bod oblouku (Endpoint Arc) Klávesová zkratka klávesa R

Editační funkce nástroj Koncový bod oblouku

Editační nástroj Topologie (Topology) Klávesová zkratka Shift Ctrl klávesa N klávesa E klávesa S

Editační funkce Přidá/odstraní z výběru Přesune kotvu výběru (Sselection anchor) Vybere uzly (Node) Vybere hrany Odpojí a přesune uzel (Node)

Nástroj Stanovení chyb topologie (Fix Topology Error) Klávesová zkratka Shift

Editační funkce Přidá/odstraní z výběru

Dialogové okno Neumístěné anotace (Unplaced Annotation) Klávesová zkratka mezerník klávesa P klávesa Z

Editační funkce Umístí vybrané anotace Posune na vybrané anotace Přiblíží na vybrané anotace

Dialogové okno Kontrolor chyb (Error Inspector) Klávesová zkratka mezerník klávesa Z klávesa P

Editační funkce Přiblíží na vybranou chybu – || – Posune na vybranou chybu

Ing. Jitka Jiravová, RNDr. Inka Vyorálková, Ing. Petr Urban, Ph.D.

Nové nástroje pro 3D vizualizaci od ESRI a Leica Geosystems Software firem ESRI a Leica Geosystems umožňuje práci s trojrozměrnými scénami nejen při interaktivní analýze území, ale i při vytváření názorných prezentací výsledků realizovaných projektů a plánovaných změn v území. Díky novým produktům ESRI (ArcGIS Server a ArcGIS Explorer) a Leica Geosystems (IMAGINE Virtual Delivery a Leica Virtual Explorer) je možné předávat vytvořené 3D scény dalším uživatelům prostřednictvím CD nebo internetu, aby si je mohli interaktivně prohlížet bez nutnosti pořízení speciálního software.

ArcGIS Server ArcGIS Server představuje platformu ESRI pro vývoj vysoce výkonných GIS aplikací, které jsou centrálně spravované, poskytují služby mnoha uživatelům současně, používají vyspělé funkce GIS a stojí na průmyslových i formálních standardech. ArcGIS Server také dalším aplikacím poskytuje služby jako např. mapy, lokační služby nebo softwarové objekty GIS.

postaveny i další produkty ArcGIS – ArcGIS Desktop, ArcGIS Engine), ! poskytovat funkčnost GIS bez nutnosti nasazovat desktop aplikace a školit uživatele na jejich použití, ! poskytovat účelové GIS aplikace, ! integrovat funkcionalitu GIS do stávajících informačních systémů.

ArcGIS Server umožňuje vývojářům a analytikům implementovat centrálně spravovaný GIS, což je výhodné díky nižší ceně, protože centrální účelové aplikace GIS (např. webové), které je

ArcGIS Server je vhodný k nasazení např. v prostředí státních a regionálních organizací nebo v oblasti ! dopravy, logistiky, ! daňových výměrů, ! územního plánování, ! ochrany životního prostředí, ! ochrany obyvatelstva, ! rozvodných závodů a energetických společností ! a dalších. ArcGIS Server je také vhodný pro podnikový GIS, kde je třeba využít analytické schopnosti, které ArcGIS nabízí, zakomponováním do stávajících podnikových systémů. Jeho schopnosti lze rozšířit pomocí nadstaveb Network Extension, Spatial Extension a 3D Extension.

ArcGIS Explorer

možné škálovat podle potřeb a počtu uživatelů, šetří prostředky potřebné na instalace a správu desktopových aplikací na počítačích jednotlivých uživatelů. To jsou vzhledem k důrazu na webové aplikace ideální vlastnosti k integraci s dalšími informačními technologiemi, jako jsou relační databáze, webové servery a aplikační servery. ArcGIS Server je určen těm, kteří chtějí ! využít sílu a univerzalitu objektů ArcObjects (z nichž jsou

ARCREVUE 1/2006

ArcGIS Explorer je volně stažitelný prohlížeč ESRI, který nabízí rychlý a snadný způsob zobrazování 2D i 3D geografických informací. Nad podkladovými daty však umožňuje i provádět dotazy a jednoduché analýzy. ArcGIS Explorer pracuje s geografickými datovými sadami i se serverovými aplikacemi GIS – přistupuje ke všem možnostem ArcGIS Serveru včetně 3D služeb a nástrojů pro zpracování prostorových dat (geoprocessing). ArcGIS Explorer pracuje: ! se službami GIS (ArcGIS Server, ArcIMS, ArcWeb Services, ISO WMS), ! s lokálními daty (shapefile, GDB, JPEG 2000, GeoTIFF, IMG, KML).

SOFTWARE

21

ArcGIS Explorer umožňuje: ! prohlížet 2D a 3D data, ! přidávat lokální data, ! provádět běžné úlohy GIS (identifikace, vyhledávání míst dle atributů, geokódování, trasování, vyhledávání nejbližšího zařízení, označování míst, tvorbu poznámek a další), ! uživatelské úpravy vzhledu, ! propojit lokální data s daty a službami poskytovanými prostřednictvím internetu, ! pomocí nadefinovaných úkolů (dotazů na server) provádět GIS analýzy (např. analýzu viditelnosti, modelování, vyhledávání v sousedství), možná je i definice a následné publikování vlastních úkolů, ! ukládat a sdílet mapy a výsledky s ostatními.

IMAGINE, o možnost zpřístupnění vytvořených trojrozměrných scén prostřednictvím CD/DVD nebo internetu. IMAGINE VirtualGIS umožňuje vytvořit na základě polohopisných a výškopisných digitálních dat 3D scénu, která působí velmi realisticky a současně nepostrádá návaznost na informace obsažené ve využitých datech. Jedná se tedy o profesionální 3D GIS, jenž je možno využít pro prezentaci současného stavu, zamýšlených změn v území i potenciálních krizových situací. A právě takto vytvořené modely území je možné pomocí IMAGINE Virtual Delivery jednoduše předávat ostatním uživatelům na CD/DVD a dokonce i interaktivně prostřednictvím internetu. V rámci scény jsou kromě modelu reliéfu exportovány rastrové i vektorové vrstvy, anotace i 3D modely (domy, stromy atp.). Exportované scény je možné prohlížet v prostředí internetu bez použití dalšího placeného software, při prvním prohlížení se uživateli pouze instaluje zásuvný modul typu ActiveX. Ve scéně umístěné na internetu se lze snadno pohybovat, prohlížet přednastavené pohledy nebo průlety, vytvářet nové animace, odečítat souřadnice nebo měřit vzdálenosti. IMAGINE Virtual Delivery tak umožňuje snadno poskytovat reálné scény včetně interaktivního přístupu při prohlížení. IMAGINE Virtual Delivery je nabízen ve třech variantách – „Personal“ pro ukládání na CD/DVD, „Departmental“ pro publikování scény o velikosti do 25 GB prostřednictvím internetu a „Enterprise“ pro publikování neomezeně velké scény prostřednictvím internetu. K dispozici jsou také varianty pro placený přístup k publikovaným scénám.

Navigace v ArcGIS Exploreru je velmi jednoduchá. Podporován je průlet nad mapou, rotace, naklánění, souvislý posun a dynamické přiblížení/oddálení. Je možné měnit průhlednost vrstev a také použít nástroj „Swipe“ pro postupné odhrnování jedné vrstvy z druhé, což umožňuje rychle porovnat data.

Instalace ArcGIS Explorer se snadno instaluje (webová instalace, nutné je stáhnout jen cca 15 MB), nevyžaduje žádný další software ArcGIS, ale ani s žádnou nainstalovanou verzí ArcGIS nekoliduje. Nevyžaduje softwarovou autorizaci. ArcGIS Explorer je vhodný pro všechny, kteří chtějí spolupracovat a sdílet geografické informace s ostatními. Bude k dispozici v polovině roku 2006 – sledujte stránku http://www.esri.com/ arcgisexplorer.

IMAGINE Virtual Delivery IMAGINE Virtual Delivery je aplikace Leica Geosystems určená k publikování 3D scén prostřednictvím internetu. Tento modul rozšiřuje IMAGINE VirtualGIS, nadstavbu software ERDAS

22 SOFTWARE

Leica Virtual Explorer Leica Virtual Explorer je komplexním nástrojem pro tvorbu a distribuci 3D scén. Umožňuje bezešvým způsobem pospojovat terabyty prostorových informací do modelu Země a výsledek distribuovat kolegům jak vedle v kanceláři, tak vzdáleným tisíce km bez nutnosti jakéhokoli předzpracování dat. Uživatelé pak mohou využít širokou škálu nástrojů pro analýzy a editace vytvořených scén nebo alternativně spolupracovat s dalšími uživateli pomocí

ARCREVUE 1/2006

chatu, sdílet pohledy, poznámky či uživatelské vrstvy GIS. Základní vlastnosti: ! prezentace realistických a přesných 3D scén prostřednictvím internetu bez nutnosti předzpracování dat, ! jednotné, snadno použitelné a intuitivní uživatelské rozhraní, ! široká škála nástrojů pro vizualizaci a analýzu terénu, ! pokročilé možnosti pro prostorové animace, ! komplexní nástroje pro GIS analýzy, ! podpora všech typů prostorových informací včetně komplexních a otexturovaných 3D modelů, ! zobrazení filmů, obrázků a dalších podpůrných informací prostřednictvím prohlížeče, ! úplná serverová administrace, ! možnost distribuce dat na DVD a na základě souborů, ! podpora spolupráce uživatelů.

zkoumání, prohlížení a základní analýzy 3D scén), ! Leica Virtual Explorer Pro Client (klientská aplikace pro analýzy 3D scén pomocí plného spektra analytických nástrojů, možnost přidání vlastních dat), ! Leica Virtual Explorer Collaboration (pro společné prohlížení, analýzy a editaci 3D scén v zabezpečeném či veřejném webovém prostředí), ! Leica Virtual Explorer DVD (pro snadnou distribuci dat v podobě souborů, 3D scény lze pak prohlížet pomocí Leica Virtual Explorer Client či Pro Client).

Závěr Výše popsané produkty firem ESRI a Leica Geosystems plně splňují požadavky na publikaci a zpracování prostorových dat jak ve 2D, tak ve 3D v prostředí internetu. Vývoj v této oblasti směřuje k serverovým aplikacím, kdy na straně klienta je potřeba volně šiřitelný či „na míru šitý“ tenký klient bez speciálních nároků na výkon či vybavení počítače. V případě aplikací ArcGIS Serveru probíhají veškeré analýzy a zpracování dat na serveru, klient pouze zasílá požadavky a server vrací zpět výsledky. Podobně funguje i ArcGIS Explorer, volně stažitelný prohlížeč geografických dat a zejména služeb GIS, který však kromě možnosti být klientem ArcGIS Serveru či webového serveru poskytujícího data a služby GIS (např. ArcIMS) disponuje i nástroji pro práci s mapou, dotazy, schopností kombinovat lokální a vzdálená data a výsledky sdílet s ostatními.

Flexibilní řešení Leica Virtual Explorer je škálovatelné řešení, které podporuje jakoukoli úroveň šíření dat – od jednoduchého desktop přístupu a distribuce na CD/DVD nosičích po živé internetové simultánní distribuce dat mnoha uživatelům. Leica Virtual Explorer je skladebný systém, který sestává z šesti samostatných produktů: ! Leica Virtual Explorer Architect (pro tvorbu a zkoumání 3D scén), ! Leica Virtual Explorer Server (pro poskytování vytvořených 3D scén prostřednictvím datových sítí), ! Leica Virtual Explorer Client (volně šiřitelná aplikace pro

Novinky v software Leica Geosystems pro publikaci 3D scén na webu zahrnují kromě aplikace IMAGINE Virtual Delivery (nadstavby IMAGINE VirtualGIS) celý balík produktů pod souhrnným názvem Leica Virtual Explorer. Tyto produkty jsou zaměřené na celý proces publikace 3D dat na serveru, obsahují modul pro tvorbu 3D scén, serverový produkt pro jejich distribuci, volně šiřitelný základní či výkonnější prohlížeč s možností editace dat a modul pro spolupráci mezi jednotlivými uživateli, který umožňuje společnou editaci, výměnu názorů, sdílení vrstev i projektů ad. 3D scény lze snadno šířit i prostřednictvím CD/DVD nosičů. 3D vizualizace je progresivní směr a nové produkty řeší stále častější požadavky na možnosti předávání vytvořených vizualizací (scén) dalším uživatelům především prostřednictvím internetu.

Ing. Jitka Jiravová, RNDr. Inka Vyorálková, Ing. Petr Urban, Ph.D., ARCDATA PRAHA, s.r.o.

ARCREVUE 1/2006

SOFTWARE

23

Mgr. Petr Horn, Jiří Bárta

Lokalizace programu ArcIMS Metadata Explorer do češtiny V tomto článku bych se rád věnoval lokalizaci jedné ze součástí programu ArcIMS od firmy ESRI. Tato lokalizace vznikala postupně, společným úsilím tří osob ze dvou rozdílných institucí – za Krajský úřad Jihočeského kraje jsem účastnil já společně s kolegou Jiřím Bártou, za firmu ARCDATA PRAHA kolega Štěpán Rybář. První část článku je stručným výtahem úprav a s nimi souvisejících problémů, které lokalizace vyřešila. V druhé části jsou vyjmenovány hlavní výhody této aplikace z pohledu uživatele i správce systému. V třetí části jsme se pokusili popsat příběh lokalizace z pohledu krajského úřadu.

Úpravy aplikace Kompletní překlad textů v souborech metadata_to_html_full.xsl a Res.properties. Tyto zdrojové soubory obsahují všechna textová hlášení v programu. Převod ovládacích ikonek do češtiny. Byla upravena většina rastrových obrázků v adresáři Images. Úprava všech JSP stránek kvůli znakové sadě. Jednoduchá úprava záhlaví všech JSP stránek tak, aby pracovaly správně ve zvolené české znakové sadě – ISO-8859-2 nebo WINDOWS-1250. Úprava interaktivních map kvůli správné transformaci souřadnic. V praxi šlo o úpravu, která zajistí výměnu desetinných teček za desetinné čárky při volání interaktivních map z mapové služby ArcIMS. Kompletní seznam úprav, dokumenty a instalační WAR soubor lze nalézt na webu firmy ARCDATA PRAHA http://www.arcdata.cz nebo na mapovém serveru Krajského úřadu Jihočeského kraje na adrese http://gis.kraj-jihocesky.cz v sekci dokumenty ke stažení > metainformační systém.

Přínosy a výhody aplikace Hlavní přínos Metadat Exploreru vidím v tom, že pomocí jednoduchého a intuitivního rozhraní v internetovém prohlížeči zprostředkovává běžnému uživateli tak složitou a komplexní operaci informačního systému, jako jsou metadata. Metadata Explorer je součástí poměrně propracovaného systému pro integrovanou správu metadat. V naší organizaci používáme ArcGIS Desktop pro tvorbu a správu metadat. ArcSDE je datové úložiště. Poslední součástí je server ArcIMS, který data publikuje ve formě metadatových služeb a zajiš(uje víceuživatelský přístup. Metadata Explorer je aplikace nezávislá na použitém operačním systému, nebo( je vytvořena v programovacím jazyce Java. Na krajském úřadě používáme aplikaci společně s webovým serverem Tomcat na serverech s operačním systémem MS Windows a FreeBSD.

24 SOFTWARE

K nasazení aplikace Metadata Explorer na našem úřadě nás vedly ještě některé další důvody. Již disponujeme serverovými produkty ESRI (ArcSDE, ArcIMS), a proto byla finanční náročnost zavedení tohoto řešení v podstatě nulová. Při výběru vhodného softwaru jsme brali v úvahu i kompatibilitu s ostatními institucemi. Vzhledem k tomu, že zatím ještě nedošlo ke sjednocení vedení metadat ani v rámci krajských úřadů, nebylo nutno se při výběru vhodného programu nijak omezovat.

Příběh lokalizace V říjnu 2004 jsme se na krajském úřadě rozhodli jako řešení pro metadatový systém používat software firmy ESRI, který využívá 2 „velkých“ serverových produktů – ArcSDE a ArcIMS. V instalaci ArcIMS jsme si povšimli aplikace Metadata Explorer, která měla zpřístupnit metadata v internetovém prohlížeči. Aplikaci jsme celkem bez problémů nainstalovali a provedli první počeštění podle webových stránek firmy ARCDATA PRAHA. Převedli jsme do češtiny všechna textová hlášení aplikace (soubory Res.properties, metadata_to_html_full.xsl) a provedli jednoduchou úpravu pro změnu kódové stránky na ISO-8859-2 (záměna všech řetězců ISO-8859-1 za ISO-8859-2). Po zpřístupnění aplikace na intranetu krajského úřadu jsme začali sbírat první postřehy a připomínky běžných uživatelů. Většina vyjádřila nespokojenost s tím, že ačkoliv na ně program „mluví“ česky, ikony, kterými se ovládá, mají popisky v angličtině. Obrátili jsme se na support firmy ARCDATA PRAHA, zda se do budoucna počítá s lokalizací ikonek, a obdrželi jsme zápornou odpověZ. Protože rastrových ikonek nebylo podle našeho odhadu v programu příliš, rozhodli jsme se, že si je upravíme sami pomocí editoru rastrových obrázků. Aby uživatelé programu nemuseli tento problém řešit zbytečně znova, poslali jsme námi upravené ikonky firmě ARCDATA PRAHA k další distribuci ostatním uživatelům. Na začátku roku 2005 jsme měli větší zásobu metadat většinou v územním rozsahu kraje nebo České republiky. Uživatelé krajského úřadu se většinou pohybují v rámci kraje, proto jsme změnili výchozí rozsah mapového okna z celé zeměkoule

ARCREVUE 1/2006

na Jihočeský kraj. Po tomto celkem nenáročném zásahu se nečekaně objevil další problém. Výřez mapy začal při interaktivním prohlížení podivně uskakovat a přehledová mapka neukazovala správně pokrytou plochu pro danou datovou sadu. Při bližším zkoumání parametrů, které předávají dymicky generované JSP stránky, se podařilo odhalit příčinu. Jedním z parametrů byly zeměpisné souřadnice v stupních s desetinnými tečkami. Protože ArcIMS s českými locales používá desetinné čárky, došlo po zaokrouhlení souřadnic na celé stupně k onomu podivnému „uskočení“ mapového okna. Řešení bylo celkem nasnadě: vyměnit na všech potřebných místech desetinné tečky za čárky. S úpravou přehledové mapky zobrazující pokrytou oblast byly nejmenší problémy, menší úprava v klientském JavaScriptu. Při

úpravě interaktivní mapy s oblastí pro vyhledávání bylo nutno provést úpravu přímo v JSP kódu, což se mi nedařilo. V polovině února 2005 se obrátil Petr Horn na kolegu Štěpána Rybáře z firmy ARCDATA PRAHA a vysvětlil mu svůj problém. Reagoval poměrně rychle a jeho úprava JSP stránky fungovala spolehlivě, takže bylo možné řešení problému „uskakující“ mapy uzavřít. Poslední problém jsme objevili při rutinním používání Metadata Exploreru v průběhu léta 2005. Problémem byla špatně fungující česká diakritika při vyhledávání českých slov a v nadpisech stránek. Protože jsme získali již poměrně dobrou představu o mechanismu fungování aplikace, stačila poměrně rychlá úprava JSP kódu na příslušných místech.

Výsledkem by měla po více než roce být poměrně spolehlivě fungující česká verze aplikace. Celý příběh ukazuje důležitost efektivní spolupráce a komunikace mezi jednotlivými lidmi z různých institucí. Dalším zajímavým faktem, který jsme si díky lokalizaci uvědomili, je to, že i zdánlivě jednoduchá úprava softwaru se může odehrávat v průběhu dlouhého času tak, jak uživatelé až při používání programu přicházejí s novými problémy, které je potřeba vyřešit.

Mgr. Petr Horn, Jiří Bárta, Krajský úřad Jihočeského kraje. Kontaktní e-mail: [email protected], [email protected].

ARCREVUE 1/2006

SOFTWARE

25

Zaměřeno na… ArcGIS Server Novozélandská pošta – efektivnější správa adresních dat Novozélandská pošta (New Zealand Post) je mezinárodně uznávaná jako jeden z nejefektivnějších a nejlevnějších poskytovatelů poštovních služeb na světě. Každoročně doručí více než miliardu zásilek mířících na přibližně 2 miliony adres na Novém Zélandu. Novozélandská pošta rozšířila svou obchodní činnost vedle klasického doručování dopisů, balíků, peněz či expresních a mezinárodních zásilek o zajiš(ování obchodní a občanské komunikace, distribuce zboží, bankovních a platebních služeb, poskytování informací ad. Novozélandská pošta je největším zaměstnavatelem na Novém Zélandu – přibližně každý stý pracující je zaměstnán Novozélandskou poštou.

Řešení Jako ostatní pošty shromažZovala Novozélandská pošta adresní data přímo z distribuované doručovací sítě a jejich kvalitu kontrolovala pouze příležitostně. Ve výsledku nebyla pošta schopna dosáhnout maximální efektivity při zpracování a doručování zási-

Novozélandská pošta zavedla program pro návrh a údržbu robustního systému pro správu dat, který pracuje s prostorovými údaji a využívá analytických nástrojů pro shromažZování a správu adresních dat. Nejprve bylo nutné vyvinout datový

ArcSDE pracuje s databází Oracle 9i. Řešení bylo vyvinuto v prostředí Microsoft .NET; pomocí BizTalk EAI (Enterprise Application Integration) je integrováno se stávajícími dodacími systémy Novozélandské pošty. Klíčovým cílem aplikace bylo zavést nezbytné procesy pro zlepšení kvality dat včetně prostorového zachycení adresních dat a přiřazení kódů o jejich kvalitě. Dnes je systém přístupný během pracovní doby na intranetu Novozélandské pošty. Uživatelské rozhraní této aplikace bylo vytvořeno s ohledem na jednoduchost a s jasným cílem: umožnit uživatelům rychle a přesně vykonávat běžné pracovní úkoly. Aplikace umožňuje zobrazit v mapě všechna adresní data Novozélandské pošty a krom dotazované adresy uživatel vidí i její nejbližší okolí. Aplikace umožňuje zaměstnancům adresy přidávat, modifikovat či mazat, ale také vytvářet výstupy ve formátu PDF, které ve výchozím nastavení obsahují aktuální mapový rozsah a příslušné detaily.

lek, stejně jako nemohla plně využít další komerční příležitosti. Nedostatečná kvalita a konzistence adresních dat spolu s omezeným využitím poštovních směrovacích čísel byla jednou z příčin toho, že Novozélandská pošta zůstávala silně závislá na ručním třídění pošty.

26 GIS VE SVĚTĚ

model zahrnující georeferencované datové poštovní sady (poštovní zóny, poštovní směrovací čísla, předměstí, městské části ad.). Poté pro shromáždění a správu adresních dat vyvinula firma Eagle Technology jednoduchou účelovou mapovou aplikaci založenou na ArcGIS Serveru, která přes

Použitá technologie ArcGIS Server disponuje škálovatelnou architekturou a zároveň umožňuje udržet data v robustní a definitivní podobě. Řešení poskytlo Novozélandské poště spolehlivý nástroj pro udržování databáze adres v konzistentním a měřitelném stavu s jasnou úrovní jakosti.

ARCREVUE 1/2006

Město Indianapolis ve státě Indiana – celopodnikový GIS na městské úrovni Geografický informační systém města Indianapolis (IndyGIS) je vyzrálý softwarový systém, jehož počátky spadají až do roku 1986. V průběhu času se tento GIS přesunul z decentralizovaného týmu jednotlivců v nezávislých odděleních do jedné společné divize. S růstem této divize přibývaly v GIS stále další informační vrstvy. Postupně začali GIS používat lidé z téměř všech městských odborů. IndyGIS se tak vyvinul v opravdový celopodnikový geografický informační systém, který poskytuje více než pěti stovkám uživatelů na 150 datových vrstev.

V roce 2004 implementovalo centrum MAC (Mayor´s Action Center – hlavní městské „Call Centrum“) systém CRM (Customer Relationship Management) firmy Siebel. Centrum přijímá a vyřizuje denně 1300 telefonů, za rok až 300 000. Nový systém by

davky on-line a zároveň by např. elektronickou poštou informovala, jak postupují práce při řešení nahlášeného problému.

měl snížit čas potřebný pro vyřizování žádostí a zároveň zvýšit informovanost o stavu vyřízení jednotlivých telefonů. Občané města by měli mít například možnost rychle získat informace o stavu oprav nahlášených výmolů či požádat o provedení příslušných prací, není-li problém dosud nahlášen. Mezi nejčastěji řešená témata patří problematika odklízení sněhu, porušení zákonu o zástavbě, nahlášení zaběhlých zvířat či otázky týkající se vyvážení odpadu. Centrum MAC potřebovalo CRM pro lepší sledování občanských požadavků i koordinaci informací a prací mezi jednotlivými odděleními. Město navíc chtělo zpřístupnit obyvatelům službu, která by jim umožnila zadávat poža-

vý úspěch nasazení CRM stěžejní. Řešením by byla velmi rychlá intranetová aplikace, která by prostřednictvím geodatabáze ArcSDE byla schopna propojit data z několika oddělení a po zadání adresy rychle ověřit, zda zařízení existuje.

Bylo však nutné propojit CRM s hlavní databází adres – tento úkol byl pro celko-

Řešení Město uzavřelo smlouvu se společností Woolpert Inc. na implementaci ArcGIS Serveru, komplexní platformy pro poskytování plnohodnotných celopodnikových aplikací GIS. Tyto aplikace jsou centrálně spravované a víceuživatelské. ArcGIS Server je prvním GIS produktem, který umožňuje přímo využít architekturu orientovanou

na služby (SOA – Services Oriented Architecture). Tato architektura umožnila městu přímo propojit celopodnikové geodatabáze s novým CRM systémem. Implementací ArcGIS Serveru se stala městská geodatabáze skutečně impozantní. Datové centrum IndyGIS spravuje šest databází Oracle provozovaných v síti SAN (Storage Area Network). GIS je začleněn pomocí dvou webových služeb založených na protokolech SOAP/XML. Jedna poskytuje geokódovací služby a ověřuje správné zadání adresy, druhá provádí funkci prostorové analýzy typu „vyber body ležící v polygonu“ a automaticky vyplňuje požadovaná pole v CRM systému. Výhoda webových služeb SOAP/XML spočívá v tom, že je možné je použít beze změny v jiné aplikaci. Další aplikace vyvinutá pomocí ArcGIS Serveru bude poskytovat interaktivní mapu v rozhraní CRM. Pracovníci centra pak rychle zjistí, kde byly zaznamenány nové telefonní hovory. Tento okamžitý přehled výrazně usnadňuje zařazování došlých hovorů a minimalizuje tak riziko, že by na jeden shodný problém odkazovalo více záznamů. Řešení umožňuje městu využít stávající zdroje a zároveň snížit redundanci dat. Úspěšné nasazení ArcGIS Serveru spolu s CRM systémem firmy Siebel umožnilo městu nejen lépe spravovat požadavky a zpřesnit vyřizování telefonů, ale i určit, jakým způsobem byly vyřešeny či v jakém stavu řešení se právě nacházejí.

Zdroj: případové studie společnosti ESRI, Inc.

ARCREVUE 1/2006

GIS VE SVĚTĚ

27

16. listopad 2005 – Den geografických informačních systémů v ČR již po sedmé Na podzim loňského roku proběhl další ročník celosvětové akce Den GIS. V České republice byla tato osvětová akce, jejímž hlavním cílem je zpřístupnění GIS co nejširší společnosti, opět uspořádána pod záštitou České asociace pro Geoinformace (CAGI). Ke Dni GIS se připojili zástupci těchto organizací, škol a úřadů.

Obchodní organizace ! ARCDATA PRAHA, s.r.o., ! Severočeské doly a.s., Doly Bílina.

Městské a krajské úřady ! Královéhradecký kraj, ! Liberecký kraj, ! Město Kopřivnice, ! Město Uherský Brod, ! Město Vsetín, ! Město Zábřeh, ! Plzeňský kraj a Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, ! Středočeský kraj.

Školy a univerzity ! ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra mapování a kartografie, ! Gymnázium Vinc. Makovského, ! Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav,

! Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Laboratoř geoinformatiky, ! MZLU Brno, Provozně ekonomická fakulta, Ústav informatiky ! Ostravská univerzita, Fakulta přírodovědecká, Katedra fyzické geografie a geoekologie, ! Technická univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie ! Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, ! Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Katedra informatiky a geoinformatiky, ! Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, ! VŠ báňská – technická univerzita, Fakulta stavební, Katedra městského inženýrství, ! VŠ báňská – technická univerzita, Institut geoinformatiky, ! Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, ! Západočeská univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie.

Výstava Mapy z počítače – geografické informační systémy v praxi Dne 15. 11. 2005 proběhla vernisáž výstavy Mapy z počítače – geografické informační systémy v praxi, která byla od 16. 11. 2005 otevřena veřejnosti. Výstava se konala v Konírně Martinického paláce na Hradčanském náměstí v Praze s cílem prezentovat technologii geografických informačních systémů (GIS) široké veřejnosti. Pořádala ji firma ARCDATA PRAHA, s.r.o. ve spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy u příležitosti mezinárodního Dne GIS.

na 14. konferenci geografických informačních systémů ESRI a Leica Geosystems v České republice, která se konala 2. – 3. 11. 2005 v Kongresovém centru Praha, a na 3. studentské konferenci, kde dne 12. 10. 2005 vyvrcholila soutěž „Student GIS projekt III“. Studentská konference proběhla na Masarykově koleji v Praze – Dejvicích.

Vystavené mapy vytvořili pracovníci řady organizací a firem, které používají počítačovou technologii geografických informačních systémů k tvorbě map. Tyto výstupy slouží jako podklad pro rozhodování v řadě oborů lidské činnosti, například v územním plánování, ochraně životního prostředí, při řešení krizových situací a mnoha dalších. Mimoto byly vystaveny i nejlepší studentské práce ze soutěže „Student GIS projekt III“. Vystavené práce byly představeny

ředitel ARCDATA PRAHA, s.r.o., byly rovněž slavnostně předány ceny autorům vítězných posterů z 14. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR. Vernisáže se zúčastnila zejména odborná veřejnost, byli zde zástupci z pořadatelské firmy, Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, odborného tisku, autoři posterů z různých organizací a další. Výstava byla otevřena denně od 10.00 do 17.00 hodin a trvala do 4. 12. 2005.

28 DEN GIS

Na vernisáži, kterou slavnostně zahájil Ing. Petr Seidl, CSc.,

ARCREVUE 1/2006

Krajský úřad Libereckého kraje Oproti roku 2004, kdy se den GIS konal na Krajském úřadu Libereckého kraje poprvé a byl zaměřen především na přednášky týkající se využití GIS na jednotlivých odborech úřadu, byla tato akce v roce 2005 zaměřena především na praktické ukázky práce s geografickým informačním systémem a také aktivní práci účastníků na konkrétních projektech přímo na počítačích. Celá akce byla doplněna výstavou posterů a map, které vznikly v rámci GIS Libereckého kraje, a také geografickou soutěží o zajímavé ceny. Nad pořádáním dne GIS převzal v letošním roce záštitu náměstek hejtmana pro informatiku pan Radim Zika.

Jelikož je kapacita míst v počítačové učebně omezená, konal se týž program ve dvou shodných blocích, dopoledním a odpoledním. Zahajovací řeč pronesl ředitel krajského úřadu Ing. Bohdan Tomáš a po něm již následovala první praktická ukázka zaměřená na oblast dopravy, konkrétně na mapové úlohy odboru dopravy na mapovém serveru, a ukázka použití dat v této oblasti. Mapového serveru a práce s ním se týkala i druhá přednáška nazvaná Mapový server životního prostředí – vyhledávání informací, pořizování dat. Po ní následovala ukázka jednoduché geografické analýzy z oblasti územního plánování, kdy měli návštěvníci možnost nahlédnout a vyzkoušet si drobnější analýzy vykonávané při územně-plánova-

cí činnosti. Jako úplný základ následovala přednáška, při níž si účastníci pomocí volně stažitelného softwaru vytvořili vlastní obecně-geografickou mapu a následně si nad obdobně vytvořenou mapou na mapovém serveru vyzkoušeli možnosti práce s ní. Blok praktických ukázek uzavírala ukázka s názvem GIS v praxi odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu – využití GIS pro tvorbu turistického produktu, která byla zaměřena na sledování bezmotorové dopravy a nemovitých památek. Účast na dni GIS byla vysoká a podívat se přišli návštěvníci nejen z řad studentů a veřejnosti, ale také pracovníci městských a obecních úřadů a krajského úřadu.

Mgr. Zuzana Slowíková, Liberecký kraj. Kontaktní e-mail: [email protected].

Plzeňský kraj a Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Plzeňský kraj a Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje se i tentokrát připojili k pořádání celosvětové akce Den GIS 2005, která se konala dne 16. listopadu 2005, a to uspořádáním osvětově zábavné akce pro střední školy. Akce se zúčastnilo celkem 120 studentů ze Střední průmyslové školy dopravní a Střední průmyslové školy elektrotechnické. Celá akce se konala v prostorách nové požární stanice Hasičského záchranného sboru v Plzni – Košutce.

Úvodní prezentace seznámily studenty s tím, co je to Plzeňský kraj, Hasičský záchranný sbor, Den GIS a obecně co znamená zkratka GIS. V následujících prezentacích byl studentům představen GIS v pojetí organizátorů. Na praktických ukázkách byli stu-

dentům představeny široké možnosti využití technologie GIS. Většina ukázek směřovala k představení využití GIS na Hasičském záchranném sboru Plzeňského kraje, respektive pro potřeby řešení krizových situací. Studenti byli seznámeni s problematikou identifikace v území. Dále byl zevrubně představen Portál Plzeňského kraje a jeho mapové služby, zejména pak mapová služba „Povodňový plán“ a „Vyhledávání tras“. Je třeba přiznat, že největší zájem studentů vzbudila ukázka virtuálního světa v aplikaci Google Earth. V další části měli studenti možnost prohlédnout si celou řadu vytištěných posterů, na kterých byly ukázky používaných dat a aplikací nejen pořádajících organizací. Součástí Dne GIS byla i prohlídka požární stanice včetně operačního střediska a veškeré požární techniky. To vše za odborného výkladu příslušníků Hasičského záchranného sboru PK. Studenti měli dále možnost vyzkoušet si skluz z horních pater stanice do prostoru garáží, čehož hojně využili.

Michal Souček, Plzeňský kraj. Kontaktní e-mail: [email protected]

ARCREVUE 1/2006

DEN GIS

29

Krajský úřad Královéhradeckého kraje Dne 16. 11. 2005 uspořádal Krajský úřad Královéhradeckého kraje seminář „Den GIS Královéhradeckého kraje“ pro obce kraje, stavební úřady a další organizace kraje s následujícím programem.

1. Úvod – přivítání a úvodní slovo ředitelky krajského úřadu JUDr. Křečkové. Seznámení s programem a vyhlášení geografické soutěže (základní geografické znalosti kraje) – vedoucí oddělení informatiky Ing. Pecold 2. Obecné seznámení s GIS (co to je GIS, z čeho se skládá, jak se dá využít atd.) – Ing. Holas 3. GIS na krajském úřadě (vybavení, data, projekty, intranet, internet) – Ing. Holas 4. Prezentace projektů z oblasti GIS ve veřejné správě – Mgr. Trhoň, T-MAPY Hradec Králové 5. Data pro veřejnou správu (ortofotomapy, digitální model

terénu, laserscanning, 3D vizualizace, multispektrální analýzy) – Ing. Zedníčková, GEODIS BRNO 6. Projekty GIS z oblasti životního prostředí – Ing. Hurych, Hydrosoft Veleslavín 7. Diskuze 8. Vylosování 3 účastníků soutěže a odměnění drobnými upomínkovými a propagačními materiály Součástí semináře byla i možnost praktického vyzkoušení GIS na internetu a použití GIS v programu ArcView. Semináře se zúčastnilo 60 zástupců výše uvedených organizací. Ve vstupních prostorách probíhala v termínu 14. – 25. 11. výstava s tematikou GIS.

Ing. Jiří Holas, Královéhradecký kraj. Kontaktní e-mail: [email protected].

Město Uherský Brod aneb od Komenského mapy po GIS Město Uherský Brod, oddělení informatiky, uspořádalo dne 16. 11. 2005 svůj první Den GIS pod názvem „Od Komenského mapy po GIS“. Akce se uskutečnila v prostorách radnice města. Celá akce, včetně článků a pozvánek v oblastním tisku, byla orientována na propagaci našeho mapového serveru a oficiální předání mapového projektu pro veřejnost do užívání občanům a jiným zájemcům. Dva dopolední přednáškové bloky byly určeny studentům zeměpisných seminářů z Gymnázia J. A. Komenského. Následovala prezentace využití GIS pro členy Rady města.

Největší část návštěvníků Dne GIS z řad široké veřejnosti se sešla v 16 hodin, kdy byla na programu prezentace mapového serveru a použití GIS na našem úřadě. V předsálí zasedací místnosti se konala od 8 do 17 hodin výstava map, kde bylo možno si prohlédnout a rozebrat tištěné materiály s GIS tematikou. Výstava zahrnovala široké tematické spektrum od mapy našeho rodáka Komenského až po současné výstupy z GIS. Programu celého dne z řad veřejnosti se zúčastnilo 75 občanů.

Jak vyplynulo z anketních lístků, veřejnost zaujala v našem internetovém mapovém serveru zejména ortofotomapa, vrstva dětských hřiš( s propojením na fotografie, odkazy v mapě na zastávkový jízdní řád příměstských linek autobusové dopravy, mapa kontejnerů na separovaný odpad, územní plán s propojením na regulativy, vyhledávání adres atd. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu v našem městě, považuji ji také, vzhledem k zaplnění přednáškového sálu do posledního místa, za úspěšnou.

Mgr. Pavel Chramosta, Město Uherský Brod. Kontaktní e-mail: [email protected].

30 DEN GIS

ARCREVUE 1/2006

Gymnázium Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě Geografické informační systémy se již staly nedílnou součástí výuky zeměpisu a informatiky na našem gymnáziu. Proto jsme se rozhodli i tentokrát, ve středu 16. listopadu, připojit ke Dni GIS. Pro zájemce z řad studentů gymnázia, ale i žáků okolních škol, učitelů a veřejnosti byly připraveny tři prezentace, které proběhly v počítačové učebně. Každá prezentace byla rozdělena do tří částí. Po shlédnutí úvodního videa se účastníci seznámili s principy geografických informačních systémů a využitím GIS v praxi. Většina účastníků se s GIS již setkala na internetu ve formě digitální mapy. Pod samotnou zkratkou GIS si však řada z nich zatím nedovedla představit nic konkrétního. O to více byli překvapeni, když zjistili, že tento systém dnes využíváme prakticky ve všech oborech lidské činnosti.

Jistě uznáte, že na zodpovězení těchto typů úkolů byste potřebovali několik různých druhů papírových map, a ani potom byste možná některé odpovědi nenašli. Anebo by vám stačil jeden mapový projekt, který byste si otevřeli např. v programu ArcExplorer a odpovědi byste nalezli bez problémů během několika minut. Stejně dobře si vedli všichni soutěžící, nejrychlejší z nich vyhráli drobné propagační předměty ke Dni GIS – samolepky, odznaky a tužky.

V druhé části prezentace se účastníci seznámili s programem ArcExplorer. Na připraveném projektu se nejprve naučili ovládání programu, úpravy legendy a jednotlivých vrstev a jednoduché dotazy. Poté se mohli zúčastnit jednoduché soutěže. Každý dostal doplňovačku s tajenkou, která obsahovala 24 úkolů. Odpovědi studenti hledali na mapě Jihočeského kraje pomocí nástrojů programu ArcExplorer. Soutěžící vyhledávali odpovědi na otázky typu: Leží severněji Prachatice, nebo Brloh? Na řece Blanici leží Husinec, nebo Vlachovo Březí? Jaký je název poslední železniční stanice na trati číslo 229? Kolik obyvatel žilo v okresu Písek v roce 2001?

Závěr prezentací byl věnován ukázkám geografických informačních systémů na internetu. Účastníci si prohlédli příklady českých i zahraničních mapových serverů a seznámili se s možnostmi získání tematických datových vrstev do GIS programů na internetu. Seminářů ke Dni GIS se v letošním roce zúčastnilo přes 60 studentů gymnázia a žáků okolních základních škol. Téměř všem se povedlo najít tajenku v doplňovačce. Věřím, že alespoň pro některé z nich bylo znění tajenky pravdivým tvrzením. Jak tedy vypadalo správné řešení? I LOVE GEOGRAPHY. GIS DAY 2005.

Mgr. Miloš Bukáček, Gymnázium Vincence Makovského, Nové Město na Moravě. Kontaktní e-mail: [email protected].

Masarykova univerzita v Brně Den GIS na Geografickém ústavu přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se konal ve středu 16. 11. 2005. Akce byla orientována na studenty středních škol a ve skupinkách po 15 lidech se jí zúčastnilo na 150 zájemců. Ve dvou 45minutových blocích byli seznámeni s základními termíny současných geoinformačních technologií. Studenti doktorského studijního programu zde prezentovali praktické ukázky z oblasti GIS, tematického mapování, GIS na internetu, dálkového průzkumu Země a zpracování družicových snímků. Případní zájemci dostali informace o systému studia Geoinformatiky a kartografie na GÚ PřF MU v Brně. Celá akce se setkala s kladným ohlasem většiny studentů a ze strany učitelského doprovodu byl vznesen požadavek uspořádat podobnou akci také pro učitele zeměpisu. Doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc., Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Kontaktní e-mail: [email protected].

ARCREVUE 1/2006

DEN GIS

31

Provozně ekonomická fakulta na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně 21. listopadu 2005 se Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně opět připojila k celosvětové akci „Den GIS 2005“. Den GIS samostatně zorganizovali studenti Provozně ekonomické fakulty. Informační pozvánky elektronicky zaslali na všechny střední školy v Brně a vybrané střední školy v okolí Brna. Informace o akci byla také zveřejněna na www stránkách univerzity.

V září tohoto roku otevřela MZLU v Brně detašované pracoviště GIT na městském úřadu v Kyjově. Den GIS se tedy pořádal jak v Brně, tak v Kyjově. Akce v Brně probíhala v počítačové učebně, která je vyhrazena výhradně výuce geoproblematiky. Na jednotlivých počítačích byly nachystány praktické ukázky použití geografických informačních technologií. Na několika počítačích byly prezentovány výsledky práce studentů. Dále byla ukazována prezentace o tom, co jsou to geografické informační technologie, která byla dataprojektorem promítána na plátno. Každý návštěvník měl možnost také nahlédnout do připravené knihovničky, která obsahovala časopisy s tematikou GIT a knihy v češtině i angličtině.

V Kyjově byla akce zaměřena na popularizaci moderních technologií. Díky strategickému umístění pracoviště na náměstí přišla na akci i veřejnost. Dále se zúčastnilo 60 studentů místního gymnázia v rámci hodiny zeměpisu. Přišli také zaměstnanci úřadu, kteří zatím s GIT nepracují, ale zajímají se o možnosti využití pro podporu rozhodování. Akce trvala od 9 hodin ráno do 13 hodin odpoledne a v té době akci navštívilo přibližně 150 lidí. Akce splnila nejen primární účel propagovat geografické IT, ale také naučila skupinu studentů, co to znamená podobnou akci uspořádat.

Mgr. Jitka Machalová, Ph.D., Provozně ekonomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Kontaktní e-mail: [email protected], http://www.mendelu.cz/~machalov.

Ostravská univerzita Stejně jako v loňském roce jsme i letošní Den GIS na katedře fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity (KFGG) zaměřili na studenty a pedagogy středních škol. Akce proběhla 16. 11. 2005 v prostorách KFGG (Chittussiho 10, Slezská Ostrava). Program byl rozdělen na dvě části.

První část proběhla v přednáškové multimediální učebně. Návštěvníci byli stručně seznámeni s některými geoinformačními technologiemi (hlavně s GIS), s principem zobrazování objektů z reálného světa v GIS, s výhodami GIS (ve srovnání s papírovou mapou) a také s konkrétním využitím geoinformačních technologií ve vybraných oblastech (např. životní prostředí, záchranné

32 DEN GIS

služby, inženýrské sítě atd.). Dále byly prezentovány některé mapové servery, které mohou být využity při výuce i v běžném životě (např. mapový server Magistrátu města Ostravy). Další část proběhla na počítačových učebnách, kde si studenti prakticky vyzkoušeli práci v ArcView 8.3 od základního

ARCREVUE 1/2006

zobrazování vrstev, změn symbolů a tvorby vlastní mapové kompozice, až po práci s digitálním modelem terénu – zobrazování změn zaplaveného území při manipulaci s výškou hladiny na plánovaném vodním díle. Největší ohlas sklidily vlastní průlety nad terénem pokrytým ortofotem v ArcGIS 3D Analyst.

Pedagogové nás potěšili, protože vyjádřili zájem o zavádění GIS do výuky geografie na středních školách. Pokusíme se jim pomoct prostřednictvím našich studentů, kteří na ostravských školách vykonávají své pedagogické praxe. Den GIS pedagogy velice zaujal, a tvrdili, že i studentům se program líbil, proto-

Celkem se programu zúčastnilo 170 studentů a 10 pedagogů. Při rozloučení dostali učitelé pro svou třídu drobné dárky, které poskytl sponzor a organizátor celé akce v České republice – firma ARCDATA PRAHA: prospekty, časopisy, CD, reklamní předměty Dne GIS (tužky, odznaky, nálepky) a další materiály.

že se zaujetím sledovali výklad při úvodní prezentaci a aktivně se zapojovali do praktické části. Atmosféru zachycují přiložené fotografie. Akci celkově hodnotíme jako velice úspěšnou a věříme, že zahájená tradice pořádání Dne GIS na KFGG bude pokračovat.

Mgr. Renata Sedláriková, Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta přírodovědecká, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Kontaktní e-mail: [email protected].

Institut geoinformatiky VŠB – TU Ostrava Již tradičně, stejně jako po tři předchozí roky, jsme i letos uspořádali pro studenty ze středních škol ukázkovou prezentaci geoinformačních technologií. Nejprve byly představeny geografické informační systémy a zmíněny jejich výhody. Ukázky aplikací návštěvníkům umožnily lépe si představit využití těchto technologií např. pro krizové řízení a rozhodování. Poté se skupinka studentů se svým vyučujícím přemístila do počítačové laboratoře, kde si všichni měli možnost projít připravený seznam zajímavých internetových odkazů a vyzkoušet fungování nejrůznějších mapových serverů. Tady se projevil soutěživý studentský duch – kdo první našel školu, odkud přišli, získal drobnou pozornost – odznak a tužku se znakem Dne GIS. Všichni příchozí si také mohli vyzkoušet některé aplikace, které vytvořili studenti oboru Geoinformatika, např. uskutečnit procházku virtuálním městem. Zaujal také pohled na anaglyfové letecké snímky měst.

V další části návštěvy se studenti zajímali o možnost měření pomocí GPS přístrojů. Jsme rádi, že mezi příchozími byli jednak studenti z gymnázií v Ostravě, ale přijeli k nám i zájemci z Gymnázia v Příboře, z Havířova a z Frenštátu pod Radhoštěm. Všechny návštěvy se konaly v rámci výuky zeměpisu. Mgr. Ivana Češková, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky. Kontaktní e-mail: [email protected].

ARCREVUE 1/2006

DEN GIS

33

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava Letošní ročník dne GIS proběhl na fakultě stavební tradičně v jejím domovském sídle v Ostravě Porubě. Tato akce byla pořádána s týdenním zpožděním (v úterý 22. 11. 2005) proti oficiálnímu datu Dne GIS, nebo( tento den kolidoval se dnem otevřených dveří pořádaným naší fakultou. Tím však nijak neztratila na svém významu ani lesku.

Stejně jako v loňském roce, tak se i letos duch Dne GIS na naší fakultě nesl především ve stopách osvěty této problematiky pro naše studenty. Chtěli jsme jim především nenásilnou formou popsat a vysvětlit, co se pod touto známou zkratkou (GIS) vlastně skrývá, jaký tato technologie přináší užitek a především jak široké je spektrum použití v rámci jejich budoucí praxe.

Proto také mezi účastníky oficiálního programu dominovali studenti našich studijních oborů (zejména městského stavitelství a inženýrství), nebo( hlavně jich se tato problematika velice úzce dotýká. Právě pomocí technologie GIS mohou později řešit své diplomové či bakalářské práce a v budoucnu se s ní mohou setkat také ve svém zaměstnání. Je proto v jejich vlastním zájmu dozvědět se o této problematice co nejvíce, aby jejich absolventské práce zvýšily svůj význam právě využitím GIS technologií. Mezi oficiálními hosty nechyběli renomovaní odborníci z řad státní správy, v čele s RNDr. Jiřím Hiessem z úřadu kraje Vysočina a Ing. Ervínem Severou z úřadu kraje Moravskoslezského. Nechyběli ani zástupci komerční sféry, například paní Drahomíra Zedníčková zastupující firmu GEODIS BRNO. Celou tuto skupinu poté doplnili zástupci pořádající fakulty stavební, zejména z Katedry městského inženýrství. Celý časový harmonogram byl rozdělen do několika hlavních částí. V průběhu celé akce byla ve vestibulu fakulty stavební uspořádána výstava posterů na téma „GIS a územní plánování“, které byly k nahlédnutí již na červnovém semináři pořádaném v Bítově.

Zároveň byla studentům otevřena fakultní laboratoř GIS, kde byla našimi doktorandy prezentována celá škála software GIS používaného na naší fakultě (především ArcGIS od firmy ESRI). Hlavní část programu dne GIS představoval odborný seminář pořádaný v zasedací místnosti děkana, který byl po celou dobu modero-

ván vedoucím Katedry městského inženýrství a hlavním propagátorem GIS na naší fakultě, panem Ing. Františkem Kudou, CSc. Záštitu nad celým seminářem převzal děkan Fakulty stavební, pan doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA. Se svými příspěvky zde vystoupili z řad odborníků a praktiků: RNDr. Hiess na téma projektu NaturNet-

Redtime, D. Zedníčková s příspěvkem „Pořizování zdrojových dat pro GIS“, Ing. Severa s příspěvkem „Informatizace MSK v oblasti ÚP“. Celý seminář byl na závěr doplněn prezentacemi interních doktorandů fakulty, Ing. Neulingerem a Ing. Švrčkem, jejichž tematika byla zaměřena na praktickou aplikaci GIS v rámci studia. Věříme, že program byl svou náplní rozmanitý a zajímavý a že si z ní (nejen) studenti odnesli řadu nových poznatků a zkušeností.

Ing. Jakub Švrček, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava. Kontaktní e-mail: [email protected].

34 DEN GIS

ARCREVUE 1/2006

Katedra geografie na Západočeské univerzitě Ve středu 16. 11. 2005 se na katedře geografie FPE uskutečnil Den GIS. A jak probíhal Den GIS na katedře geografie FPE? Jen co se otevřely dveře do budovy ZČU ve Veleslavínově ulici, objevila se první skupina studentů a pak vždy v celou hodinu přicházeli další. Celkem se dne GIS zúčastnily čtyři skupiny ze základních i ze středních škol. Zájem škol byl velký a za jeden den jsme nemohli uspokojit všechny školy. Proto je škoda, že dvě z předem přihlášených škol nakonec nepřišly.

A co jsme si pro ně připravili? Na začátku paní RNDr. Novotná, CSc. seznámila žáky s programem našeho setkání. Jasně a jednoduše vysvětlila žákům, co si mohou představit pod pojmem geografický informační systém, kde všude se v praktickém životě používá, kde se s ním mohou setkat, jak funguje a co vše do GIS patří. V další části hodiny předala slovo jednotlivým studentům KGE (budoucím učitelům a bakalářům), kteří měli připravené některé internetové mapové servery, např. mapy.kr-plzensky.cz nebo geoportal.cenia.cz a další. Všichni jsme se snažili vysvětlit žákům a studentům, jak server pracuje, co na něm mohou nalézt a jak s daty a mapami, které se na těchto serverech nacházejí, mohou dále pracovat, jak je používat. Dále jsme žákům ukázali, že ne-

musí používat internetové prohlížeče, ale že se mohou připojovat pomocí různých programů a pracovat s daty z internetu přímo ve svém počítači, k tomu slouží například program ArcMap nebo volně dostupný ArcExplorer. Sami studenti si zkusili takovou mapu vytvořit. V poslední části hodiny jim RNDr. Novotná, CSc. ukázala, jak se ovládá GPS (globální polohový systém) a kde jej mohou využít. Akce Den GIS se zúčastnilo asi 80 žáků a studentů, kteří načerpali nové užitečné informace, motivovali se pro různé geografické aktivity a odnesli si i malé dárky. A doufáme, že alespoň v některém z nich jsme vzbudili zájem o GIS.

Veronika Culková, Iva Drahokoupilová, Západočeská univerzita. Kontaktní e-mail: [email protected].

ARCREVUE 1/2006

DEN GIS

35

Katedra matematiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni 16. listopadu roku 2005 bylo v prostorách Katedry matematiky o něco živěji než obvykle. Důvodem bylo konání akce Den GIS 2005, na kterou zavítaly desítky studentů středních a vyšších odborných škol, především z Plzně. Již před vchodem do laboratorního objektu mohli návštěvníci shlédnout výstavu posterů, představující oddělení geomatiky a reprezentující úspěšné výsledky studentských prací. Členové oddělení geomatiky připravili pro zájemce bohatý program. V úvodní přednášce, která trvala přibližně 25 minut, byla návštěvníkům nastíněna problematika GIS, byly vysvětleny základní koncepty GIS a využití GIS v praxi. V laboratoři fotogrammetrie si mohli návštěvníci prakticky vyzkoušet základní úlohy v softwaru firmy ESRI, či podrobit testování aplikaci Google Earth, která se zřejmě těšila mezi zúčastněnými největší oblibě. Velmi poutavá byla také ukázka stereoskopického vidění pomocí polarizačních brýlí, při které si přítomní mohli prostorově prohlédnout proslulou věznici na Borech a její blízké okolí. Na jednom ze stolních počítačů byla v průběhu doby trvání akce Den GIS 2005 puštěna prezentace předmětů studijního programu Geomatika, což bylo přínosné především pro studenty tohoto oboru z nižších ročníků. Pozornost a zvědavost návštěvníků vzbuzovala referenční GPS stanice PLZE sítě CZEPOS umístěná na střeše budovy Fakulty aplikovaných věd. Pořadatelé pro bližší seznámení s problema-

tikou GPS připravili malou bojovou hru, při níž měli návštěvníci–soutěžící nalézt podle zadaných souřadnic v systému WGS-84 a kapesních přijímačů GPS místo v okolí fakulty, kde na ně jako odměna čekalo malé sladké překvapení. Celkem akci navštívilo přes 50 zájemců z řad středních a vyšších odborných škol, ale také současných studentů oboru Geomatika. Každý si v připravené nabídce našel své, pořadatele akce velmi těšil zájem mladých lidí o problematiku GIS a rádi zodpovídali dotazy návštěvníků v průběhu celé doby trvání akce. Myslím, že jsme poutavou a zábavnou formou prezentovali potenciálním studentům fenomén jménem GIS, o čemž svědčí i zájem o účast na Dni otevřených dveří na fakultě aplikovaných věd. O proběhlé akci se mohli lidé dozvědět z Českého rozhlasu Plzeň, ve kterém pořadatelé vysvětlili pojem GIS a myšlenku konání akce Den GIS. Nezbývá než doufat, že i příští ročník bude alespoň stejně tak úspěšný, jako ten letošní.

Ing. Karel Janečka, Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky. Kontaktní e-mail: [email protected]

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně: Geografické dovednosti v ESRI prostředí Loni poprvé se 25. listopadu konalo setkání a utkání studentů v geografických informačních dovednostech na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vznik projektu s názvem GEOCUP dal dohromady tým pedagogů Katedry informatiky a geoinformatiky Fakulty životního prostředí v čele s vedoucím katedry Ing. Tomášem Dolanským. Soutěž byla určena studentům vysokých i středních škol, v letošním roce se však přihlásili pouze studenti VŠ.

Soutěž probíhala ve dvou kategoriích: mapová kompozice a analýza dat. Vypracování úkolu není kromě časového limitu, který byl stanoven na 2,5 hodiny, ničím omezováno. Hodnotí se nejen práce s programem, ale i estetický dojem a prezentace výsledků.

Odlišnost GEOCUPu od jiných soutěžních klání spočívá v zadání jednotného úkolu, přičemž si student smí vybrat programové vybavení, které ke splnění bude používat. Ve výsledcích by se tímto způsobem mohly hodnotit nejen výsledky studentů, ale i samotný software. Toto porovnání ovšem letos nebylo možné, nebo( všichni zúčastnění pracovali s programy firmy ESRI (ArcGIS a ArcView GIS).

(Univerzita Palackého) a Ostravy (Vysoká škola Báňská – Technická univerzita).

36 DEN GIS

Kromě studentů zastupujících Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se soutěže zúčastnili studenti z Prahy (Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita), Olomouce

Devatenáct prací bylo hodnoceno odborníky na daná témata; ti byli rozděleni do dvou porot. Jmenovitě porotu tvořili: Ing. Tomáš Babický, ředitel katastrálního úřadu pro Ústecký kraj (KP Litoměřice), Ing. Karel Janečka, doktorand oddělení

ARCREVUE 1/2006

Geomatiky na Katedře matematiky (Západočeská univerzita Plzeň), Ing. Jitka Prchalová, vyučující GIS na Fakultě životního prostředí, (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) a Ing. Tomáš Dolanský, vedoucí Katedry informatiky a geoinformatiky (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně). Vzhledem k tomu, že GEOCUP byl nejen soutěží, ale i oslavou geografických informačních systémů v rámci celosvětového

svátku Den GIS, byli v podobě milých pozorností a certifikátů o účasti odměněni všichni soutěžící. Pro vítěze byly navíc připraveny hodnotné ceny v podobě celoročního předplatného časopisu Geoinformace, publikace Ortofotoatlas ČR, cyklistického nářadí (věnovala firma GEODIS BRNO), softwarového vybavení (Zoner Studio, Brno) nebo knižní publikace Proč mapy lžou..? (Computer Press, Brno) a spousty dalších. Vítězům blahopřejeme a těšíme se na GEOCUPu 2006!

Ing. Tomáš Dolanský, Alexandra Macháčová, Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Katedra informatiky a geoinformatiky. Kontaktní e-mail: [email protected]., http://fzp.ujep.cz/kig/geocup/

Město Zábřeh Den GIS 2005 v Zábřehu byl pořádán pro členy skautských oddílů. Akce byla rozdělena do tří hodinových částí. V první jsem účastníkům objasnil termín GIS, jeho význam a využití v praktickém životě. Ve druhé části si potom sami mohli vyzkoušet práci

s dostupnými mapovými portály. V poslední části jsem jim představil možnosti prostorových analýz GIS na výsledcích své práce. I přes malou účast byla akce velmi úspěšná a po celou dobu probíhala s velkým zájmem účastníků. Ing. Tomáš Opravil, Město Zábřeh. Kontaktní e-mail: [email protected].

Kde nás letos najdete ISSS

15. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR

! termín: 3.–4. 4. 2006 ! místo: Hradec Králové ! info: http://www.isss.cz/

! termín: 1.–2. 11. 2006 ! místo: Praha ! info: http://www.arcdata.cz/akce/konference

Geoinformatika ve veřejné správě

21. evropská konference uživatelů ESRI

! termín: 7.–9. 6. 2006 ! místo: Brno ! info: http://www.giscagi.cz/

! termín: 6.–8. 11. 2006 ! místo: Atény

GIS Day 26. světová konference uživatelů ESRI ! termín: 7.–11. 8. 2006 ! místo: San Diego ! info: http://www.esri.com/events/uc/index.html

ARCREVUE 1/2006

! termín: 15. 11. 2006 ! místo: celý svět ! info: www.gisday.com, http://www.arcdata.cz/akce/den-gis

DEN GIS / ZPRÁVY

37

Ohlédnutí za... GIS… Ostrava 2006 Na konferenci GIS… Ostrava 2006 jsme prezentovali zejména produkty ESRI pro správu geografických dat (ArcSDE), pro publikaci dat na internetu (ArcIMS) a vývojářský nástroj pro tvorbu úzce zaměřených GIS aplikací na technologii klient/server (ArcGIS Server).

Ve workshopu Marka Ošlejška byla představena geodatabáze z hlediska základních funkčních vlastností, objasněny byly hlavní pojmy a důvody, proč data uchovávat právě takovýmto způsobem. Demonstrováno bylo, jak funkcionalita

geodatabáze usnadňuje, urychluje a kontroluje běžnou práci s geografickými daty. Dále byly probrány podtypy, domény, relace, topologie a další důležité vlastnosti geodatabáze.

spolupráce desktopového GIS s vytvořenou webovou službou a jednoduchou webovou aplikací, která službu používá. V programu vlastní konference zazněl i příspěvek Mateje Vrticha, jehož cílem bylo

David Ondřich vedl workshop na téma ArcGIS Server. Hlavním cílem semináře bylo předvedení jednoduchosti a velké rozšiřitelnosti šablon pro tvorbu webových aplikací nad ArcGIS Serverem. Na šabloně pro tvorbu webových služeb nad ArcGIS Serverem byla postavena ukázka

představení webových služeb v pojetí společnosti ESRI. Pozornost byla zaměřena na produkt ArcGIS Server a ArcWeb Services.

Ing. Jan Novotný, ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Kartografická konference IMTA Kartografické konference IMTA, jež ve dnech 24. a 25. února 2006 hostila v Českém Krumlově na 300 delegátů z celého světa a již navštívilo přes 150 zájemců o mapy a průvodce z řad laické veřejnosti, jsme se zúčastnili i my.

Spolu s odborníky z ESRI jsme představovali kartografické novinky ve verzi ArcGIS 9.2, určené zpracovatelům map. O mapy, které jsme tiskli přímo na stánku, byl veliký zájem a jednu si odnesl i RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje.

Ing. Petr Urban, Ph.D.

Burza práce v oblasti GIS ESRI a Leica Geosystems Hledáte ve své organizaci pracovníka, který má zkušenosti se softwarovými nástroji GIS firmy ESRI či Leica Geosystems? Jste sám odborník a hledáte práci v tomto oboru? V této rubrice budeme pravidelně zveřejňovat nabídku i poptávku po práci v oboru GIS. Inzerce bude vysázena z textových podkladů. Řádkové inzeráty (do 600 znaků) zasílejte prosím elektronicky na adresu [email protected]. Máte-li zájem o nestandardní formu inzerátu, kontaktujte nás prosím. Rádi Vám sdělíme podmínky pro tento druh inzerce.

38 ZPRÁVY

ARCREVUE 1/2006

Nabídka školení pro 1. pololetí 2006 Na 1. pololetí roku 2006 jsou vypsány termíny pro tato školení: Úvod do ArcGIS I (6.–7. 4., 15.–16. 5., 12.–13. 6.) Úvod do ArcGIS II (17.–19. 5.) ArcGIS 9 – zpracování a analýza dat v ArcGIS 9 (25.–27. 4.)

Pokročilá analýza dat v ArcGIS – novinka! (9.–11. 5.) ArcGIS Spatial Analyst (14.–16.6.) Úvod do tvorby skriptů v jazyku Python (26.–27. 6.) Úvod do víceuživatelské databáze (29.–30. 6.)

Na všechna školení se můžete přihlásit pomocí formuláře, který je součástí našich webových stránek věnovaných školení (http://www.arcdata.cz/skoleni).Podrobnější informace o škole-

ArcIMS – úvodní školení (11.–13. 4.) ArcIMS – úpravy pomocí HTML a Java Script (19.–21. 4.) ArcIMS – administrace (24.–25. 5.)

ních najdete jednak v brožuře, kterou jsme rozesílali během prosince, jednak na výše zmíněných webových stránkách – zde jsou informace aktualizované.

ESRI Virtual Campus ESRI Virtual Campus je webové školicí středisko firmy ESRI, pořádající velké množství webových kurzů, které jsou zaměřeny na všechny úrovně využití software ESRI, ale i na vzdělávání v oboru GIS jako takovém. Virtual Campus pořádá jak kurzy, které jsou zcela zdarma (např. On-line kurzy, o kterých Vás průběžně informujeme prostřednictvím našich webových stránek),

tak placené (zpravidla s prvním modulem zdarma). V případě bezplatného on-line kurzu se stačí jen zaregistrovat a být v určenou dobu u počítače s dostatečně rychlým připojením k internetu (min. 100 Kb), s rozlišením monitoru alespoň 1024 x 768 a s nainstalovaným produktem Windows Media Player. Další informace najdete na stránce http://campus.esri.com/.

ArcPad 7 a ArcPad Application Builder 7 je na trhu Nová verze přináší zlepšení pro práci s prostorovými daty v terénu K dispozici je nejnovější verze sady softwaru firmy ESRI pro mobilní GIS a tvorbu aplikací pro mapování v terénu – ArcPad 7 a ArcPad Application Builder 7. Tato verze rozšiřuje možnosti mobilních aplikací GIS o nové prvky, které výrazně zvyšují produktivitu práce s prostorovými daty v terénu. ArcPad poskytuje terénním pracovníkům možnost shromažZovat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, zobrazovat a jinak manipulovat s geografickými informacemi. Uživatelé tak mají možnost

spolehlivěji shromáždit přesné a ověřené sady dat, včetně dat z přijímačů GPS, dálkoměrů a digitálních fotoaparátů. Novinky v ArcPad 7: ! rychlejší přístup a načítání prostorových dat, ! podpora symbologie a stylů ArcGIS, ! přidané editační nástroje (odsazení, opakování se atributů, segmentované liniové prvky, přichytávání, krok zpět), ! začleněná podpora dálkoměrů a digitálních fotoaparátů, ! podpora označování a zanášení poznámek do mapy volnou rukou,

15.konference GIS ESRI

! vylepšení použitelnosti: zjednodušené připojení GPS, ! podpora souřadnicového systému S-JTSK (Křovák), ! podpora dalších rastrových datových formátů: JPEG 2000, TIFF, MrSID MG3 a GIF, ! možnost tvorby jednoduchých uživatelských formulářů v rámci ArcPadu. ArcPad Application Builder, prostředí pro tvorbu uživatelských aplikací ArcPad, se prodává odděleně a byl rovněž aktualizován. Verze 7 je snadněji použitelná a obsahuje mnoho možností pro tvorbu uživatelských aplikací.

Leica Geosystems v ČR

Srdečně Vás zveme 1. a 2.11. do Kongresového centra Praha http://www.arcdata.cz/akce/konference

ARCREVUE 1/2006

ZPRÁVY

39

informace pro uživatele sofware ESRI a Leica Geosystems nepravidelně vydává

redakce: Ing. Jitka Jiravová Markéta Jaklová

redakční rada: Ing. Petr Seidl, CSc. Ing. Eva Melounová Ing. Iva Hamerská Ing. Sylva Chmelařová Ing. Radek Kuttelwascher Ing. Jan Novotný Ing. Petr Urban, Ph.D. RNDr. Inka Vyorálková Ing. Vladimír Zenkl

adresa redakce: ARCDATA PRAHA, s.r.o., Hybernská 24, 110 00 Praha 1 tel.: +420 224 190 511 fax: +420 224 190 567 e-mail: [email protected] http://www.arcdata.cz náklad 1700 výtisků, 15. ročník, číslo 1/2006 © ARCDATA PRAHA, s.r.o. graf. úprava, tech. redakce, ilustrace ©

Autoři fotografií: S. Bartoš, M. Bukáček, V. Culková, T. Dolanský, I. Drahokoupilová, M. Hojný, J. Holas, P. Chramosta, J. Machalová, M. Muthsam, P. Novák, J. Novotný, T. Opravil, R. Sedláriková, R. Sharpe, M. Souček, J. Švrček, I. Vyorálková, archiv autorů příspěvků sazba P. Komárek tisk BROUČEK Zadní strana obálky: Distributorem dat z družice FORMOSAT-2 je nově společnost Spot Image. Tato tchaiwanská družice známá původně pod názvem ROCSAT snímkuje povrch Země po geosynchronní a slunečně synchronní dráze, tj. může být denně na každém místě za stejných podmínek (čas, úhel snímkování). Výsledné snímky mají rozlišení 2 m (panchromaticky), případně 8 m (multispektrálně ve čtyřech pásmech – modrém, zeleném, červeném a infračerveném). Velikost jedné scény je 24 x 24 km. FORMOSAT-2 nabízí snímkování na objednávku s velmi krátkými dodacími lhůtami a přijatelnou cenu. Možné je dodat i série snímků pro vyhodnocování změn. V případě zájmu nás kontaktujte. Všechna práva vyhrazena. Název a logo ARCDATA PRAHA, ArcČR jsou registrované obchodní značky firmy ARCDATA PRAHA, s.r.o. @esri.com, 3D Analyst, AML, ARC/INFO, ArcCAD, ArcCatalog, ArcData, ArcEditor, ArcExplorer, ArcGIS, ArcIMS, ArcInfo, ArcLocation, ArcLogistics, ArcMap, ArcNews, ArcObjects, ArcOpen, ArcPad, ArcReader, ArcSDE, ArcToolbox, ArcTools, ArcUser, ArcView, ArcWeb, BusinessMAP, ESRI, Geography Network, GIS by ESRI, GIS Day, MapCafé, MapObjects, PC ARC/INFO, RouteMAP, SDE, StreetMap, ESRI globe logo, Geography Network logo, www.esri.com, www.geographynetwork.com a www.gisday.com jsou obchodní značky nebo registrované obchodní značky firmy ESRI, Inc. ERDAS IMAGINE, IMAGINE Advantage, IMAGINE Essentials, Stereo Analyst a Image Analysis jsou registrované obchodní značky firmy Leica Geosystems AG; CellArray, IMAGINE Developers´ Toolkit, IMAGINE OrthoBASE Pro, LPS Core, LPS ATE a IMAGINE Vector jsou obchodní značky firmy Leica Geosystems AG. Ostatní názvy firem a výrobků jsou obchodní značky nebo registrované obchodní značky příslušných vlastníků.

Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta s.p., Odštěpný závod Praha, čj. nov 6211/97 ze dne 10. 4. 1997

Registrace: ISSN 1211-2135, MK ČR E 13394

40 neprodejné

ARCREVUE 1/2006

Bližší informace o družici FORMOSAT–2 naleznete v tiráži.