INFORMACE PRO PLAVČÍKY
Trocha zábavy na úvod, protože na následujících stránkách a při vlastní plavbě sranda skončí. Tohle je přepis skutečné radiové komunikace lodi námořnictva Spojených států s kanadskými úřady na pobřeží Newfoudlandu v říjnu 1995. Tato radiová komunikace byla uvolněna ke zveřejnění velitelem námořních operací 10.10.1995.
Změňte, prosím, svůj kurs o 15 stupňů severně, aby se zabránilo kolizi.
Doporučuji vám změnit VÁŠ kurs 15 stupňů jižně, aby se zabránilo kolizi.
Tady je kapitán námořnictva Spojených států. Opakuji znovu, změňte VÁŠ kurs.
Ne. Opakuji, změňte VÁŠ kurs.
Zde je letadlová loď USS Lincoln, druhá největší loď americké atlantické flotily. Jsme doprovázeni třemi torpédoborci, pěti křižníky a mnoha dalšími podpůrnými loděmi. Požaduji, abyste změnili VÁŠ kurs 15 stupňů severně - to je jedna pět stupňů severně, nebo budou podniknuta protiopatření pro zajištění bezpečnosti této lodi a svrchovanosti Spojených států amerických.
Zde je MAJÁK.
UPOZORNĚNÍ Pozor! V Chorvatsku zavedli přísnější předpisy . V Chorvatské republice začal dne 20. srpna 2004 platit nový Zákon o bezpečnosti silničního provozu. Nejvýznamnější změnou v nových pravidlech je bezpochyby zavedení nulové hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče (doposud povolená max. hranice 0,5 promile). Námořní zákon je podobně jako silniční přísnější při zjištění alkoholu v krvi. Od 21. prosince 2004 začal v Chorvatsku platit nový Námořní zákon (Pomorski zakonik). Podle tohoto zákona nesmí mít kapitán ani posádka lodi nebo jachty při plnění svých povinností více než 0,5 promile alkoholu v krvi. Při množství větším než 0,5 promile neplatí žádná další tolerance a pokuty mohou být vysoké, od 2000 až do 15000 kun (podle paragrafu 1006), případně může dojít i k odejmutí oprávnění k plavbě. V paragrafu 134 se doslova uvádí, že "Velitel, člen posádky lodě, jachty nebo člunu nesmí být pod vlivem alkoholu, návykových drog nebo jiných látek, které ovlivňují stav vědomí, nesmí být nemocen nebo unaven" a dále, že "Velitel, člen posádky lodě, jachty nebo člunu nesmí mít během služby na plavidle více jak 0,5g/kg Alkoholu v krvi.“ Nový zákon je ve srovnání se zákonem o bezpečnosti silničního provozu, který loni v létě vstoupil v platnost, velmi přísný, protože nekompromisně trestá každé i sebemenší nedodržení předpisu a vůbec přitom nerozlišuje, o kolik viník předpis o alkoholu přestoupil. Dalšími významnými změnami jsou povinné používání mobilního telefonu s handsfree, povinná rozsvícená světla během dne, povinné používání ochranné přilby pro cyklisty mladší 16 let, povinné používání dětské sedačky pro přepravu dítěte mladšího 5 let. Zpřísnila se také pravidla pro řidiče vlastnící řidičský průkaz méně než 2 roky a zavádí se systém negativních bodů. Současně došlo ke zpřísnění všech pokut, jejichž minimální částka je nyní 300 HRK (dříve 50 HRK).
Převzetí / předání lodi Správné převzetí pronajaté lodi je stejně důležité jako kapitánské zkušenosti na moři či správná předpověď počasí. Předávající technici všech charterových společností jsou pouze lidé a i když jim nemůžeme přisuzovat špatný úmysl nebo neschopnost, můžou cokoliv přehlédnout. Lodě si od navrátivších se klientů převezmou ráno okolo deváté hodiny, všichni pospíchají, následně je třeba lodě uklidit a provést nutné opravy. Lodí bývá většinou pět na jednoho technika, někde více /bohužel/ někde méně /promítnuto v ceně pronájmů/. Pak již stačí aby klient před Vámi způsobil škodu kterou nenahlásil ať již nevědomky nebo s obav o kauci, či průtahy před odjezdem. Maskování a zatajování škody je sportem který naštěstí není příliš rozšířený, ale o to nebezpečnější. Pár rozbitých skleniček, nebo propálený sedák v salonu jsou sice nepříjemné škody, ale na životě Vás neohrožují. Horší je zamlčený náraz do trupu, poškozené navíjení plachty, utržený reeling. Všichni kdo se snaží vyhnout odpovědnosti by si měli uvědomit, že ve většině případů jejich chyby zaplatí jiný klient a hlavně ohrožují ostatní jachtaře. Samotné převzetí lodi se odehrává v cizím jazyce, většinou v angličtině. Před odjezdem na dovolenou je dobré si vyžádat tzv. check list, což je univerzální inventární list. Zde pak máte dost času si předem přeložit termíny kterým náhodou nerozumíte. Check list bývají většinou k dispozici ve třech jazykových mutacích /anglicky, německy a v jazyce země kde se loď nachází/. V Chorvatsku jak známo zvládnete přebírku chrabře i česky, ale znát jednotlivá pojmenování lodního vybavení a lodi jako celku se rozhodně vyplatí vždy. Proto krok 1. objednat si předem check list. Spěch a nervozita, přijedete k moři, máte za sebou ve většině případů vyčerpávající cestu. Vaše posádky mají jedinou touhu vybalit si a jít do sprchy, restaurace, spát apod. každopádně na Vás spěchají. V kanceláři charterové společnosti nebo na marína recepci, předáte Váš bordpass či Voucher či se pouze přihlásíte. Sdělí Vám přibližný čas kdy Vám bude loď předána, pokud již není připravena a kde u kterého mola stojí. Časy pro převzetí lodí, uvedené v charteových nabídkách jsou většinou orientační. Většina lodí bývá připravená dříve, ale pokud se loď opravuje, nebo má uklízečka špatný den, čeká Vás případné zpoždění. Krok 2. neplánujte si vyplutí na hodinu přesně a připravte sebe i posádku na obě možnosti. Předávací technik je většinou mladý, sportovní chlapík který se na lodi pohybuje se záviděníhodnou samozřejmostí. Na očích tmavé brýle, více či méně ve spěchu. V podstatě je na lodi vše OK. Je schopen vám předat loď během pěti minut a … Někomu může působit potíž zdržovat a vypadat jako těžkopádný, pomalu chápající, na lodi klopýtající nedůvěřivec. Překonejte sami sebe, nenechte se nikdy ukolébat ani vyprovokovat. Předání lodi vám bude trvat třeba hodinu.
Krok 3. nespěchat a vše projít a se vším se seznámit. Předání fyzicky: 1) pohledem prohlédněte loď zda se na nad ponorové části nenachází čerstvé škrábance, stopy od šmíru nebo barvy. Je-li na palubě i podpalubí uklizeno, nikde neleží žádné nářadí nebo náhradní díly. 2) podrobně projděte s technikem všechny věci uvedené v inventárním listu, nechte si je vždy ukázat. Přepočítávat zda souhlasí počty se vyplatí u záchranných vest, harnesů, ale nemusíte přepočítávat skleničky. Nenechte se odbýt, že vesty jsou v přídi pod postelí a pak nějaké v zadní kajutě ve skříňce nad motorem… mohlo tomu tak být, ale uklízečka je dala sušit a pak vrátila na jinou loď. Taková zjištění na moři když je vest třeba, způsobila už mnoho kapitánům vrásky. A čí to potom bude chyba, podepsali jste, že na lodi vesty jsou… 3) Mapy a navigační pomůcky. Potřebujete pilot a mapy oblastí ve kterých plánujete plavbu, nebo kam vás může klimatická nepřízeň vykázat. Zkontrolujte si pečlivě zda jsou mapy všechny a navazují na sebe. Občas si někdo mapu vezme jako suvenýr, jindy odletí s větrem v dál, nebo se taktně vyhodí potřísněná gulášem. Když kontrolujete počet map všimněte si jejich stavu, některé bývají opotřebené k nepoužití. Správná aktualizace map by měla proběhnout každé dva roky, zastaralé informace o nebezpečích na moři mohou mít fatální následky. Poškozené nebo příliš zastaralé mapy si nechte ihned vyměnit, chybějící doplnit. Odpichovátko, tužka, pravítka, náměrový kompas, dalekohled, jsou nutnou součástí navigačního stolku. 4) Elektronika a elektrické spotřebiče. GPS je úžasný pomocník když funguje a umíte s ním pracovat. Nechte si proto ukázat základní funkce. Požadujte manuál /nečekejte ho v češtině/, seznamte se s umístěním antény, někdy stačí nepatrné přesměrování a máte dva satelity navíc, naopak si může některý první důstojník z posádky dát sušit na anténu horní díl plavek a budete po zbytek plavby navigovat podle hvězd. Je-li satelitní navigace na baterie musí být i jedna náhradní sada baterií, ale trvejte i na nabíječce s konektorem do dvanáctivoltové zásuvky. Než vyplujete měl by Vám GPS potvrdit, že naměřená poloha maríny je správná! Většina nových lodí je vybavena mapovým plotrem, zde se vyplatí překontrolovat, že softwarová výbava je odpovídající stejně jako papírové mapy. Vysílačka: zapnout a vypnout, zkontrolovat konektor k anténě, najít pojistku – o náhradní nemluvě. Vysílačka je pro plavbu již téměř nepostradatelná. Nemá smysl vypočítávat její funkce. Občas se stane, že vysílačka nefunguje. Pouze šumí, nebo slyšíte vše a nikdo neslyší Vás nebo naopak. Nejčastěji je na vině narušený kabel k anténě. Anténa je na vrcholu stěžně a kabelový svod je veden vnitřkem stěžně, následně se ztrácí v obložení kajuty a je přístupný jen několik centimetrů před samotným přístrojem. Proto je lepší funkčnost vysílačky bezpečně ověřit ještě před vyplutím.Následná samostatná oprava za plavby je velmi náročná. Nemusíte se snažit o spojení nebo příjem při samotné přebírce lodi, ale rozhodně dříve než opustíte výchozí marínu.
Oblíbeným tvrzením technického personálu je existence „zvláštního stínu zrovna tam kde se nacházíte“ nebo oblíbená pověra o tom, že v přístavu vysílačka většinou nejde, ale na moři už bude všechno v pořádku. Hřeší se tím na to, že málokdo se bude důsledně vracet a trvat na opravě, čímž ztratí čas ze své dovolené. Vždyť předpověď je vyvěšená na každé maríně, lze se zeptat rybářů nebo šťastnějších jachtařů kterým vysílačka funguje. Ale co když bude třeba volat o pomoc… Světla: na lodi musí být náhradní sada žárovek, minimálně pro poziční světla. Před vyplutím radno všechny světla překontrolovat a případně nechat přímo opravit. Někdy jsou špatné žárovky, jindy zkorodovaný kontakt nebo vytržený vodič. Elektrická čerpadla: všechna čerpadla musíte vyzkoušet nejlépe ihned při předání lodi. Nechte si ukázat kde se který vypínač nachází a jak se zapne celý okruh. Poslechová kontrola většinou postačí. Později, ale před vyplutím, ještě překontrolujte zda čerpadla nejen pracují, ale voda i ubývá. Zvláště koupelny mívají občas ucpané odpady. Hlavní pumpa musí mít i manuální ovládání z kokpitu, rozhodně doporučuji demonstrativní zkoušku. Jestli Vám z kohoutku voda teče nebo ne poznáte snadno. Při převzetí lodi by měla být nádrž, či nádrže s vodou naplněné. Ukazatele stavu nádrží jsou většinou na hlavním panelu nebo poblíž. Nedůvěřujte však ukazatelů a to ani u nových lodí. Informujte se předem jaký je objem nádrže a kolik nádrží máte lodi a kde. I když bude ukazatel vykazovat plnou nádrž, stejně doplňte vodu ještě před vyplutím. Ukazatele stavu občas zkreslují a ten kdo plnil nádrž se mohl spokojit s tím, že voda z nádrže již vyběhla. Ale i voda se umí napěnit a pak je v nádrži méně než si myslíte. V dovolenkových plavbách tím, život neohrozíte, ale znepříjemníte. Když plníte vodu do nádrží a chcete mít jistotu, že nádrž je opravdu plná dejte si pár minut přestávku, po té co voda poprvé vytekla ven, Někdy pak ještě dočerpáte překvapivé množství. Hloubkoměr: jeho funkčnost zjistíte i v přístavu. I na nových lodích může však přidávat či ubírat. Před vyplutím proto proveďte manuální změření hloubky, porovnejte s údaji na hloubkoměru. Jestli se rozcházejí není třeba ztrácet čas s opravou, pouze si poznamenejte rozdíl kterým pak opravujte výsledky hloubkoměru. Zkontrolujte si před vyplutím i na jakou hloubku je nastavený akustický alarm. Hlavní panel: nechte si přesně ukázat který vypínač má jakou funkci, kde jsou jističe, případné pojistky, ukazatele stavu baterií, dobíjení. Elektrický kotevní vrátek: vyzkoušejte základní dvě funkce navíjení a vypouštění a to jak na ovládači u vrátku, tak i u případného ovládání přímo v kokpitu. Často jsou u ovladačů zkorodované konektory nebo poškozené kabely. Náhradní konektor není špatným doplňkem lodního nářadí. V kotevním prostoru by měla být i tyč na manuální funkci vrátku a jedny rukavice na opravdu manuální způsob vytažení kotvy. -další problémy s elektřinou mohou být: nechladí lednice, nedobíjí se baterie na motor, nedobíjí se baterie při napojení na rozvod 220 z mola. V případě, že přebíráte loď odpoledne a vyplouváte až druhý den ráno, doporučuji zvýšit odběr a kontrolovat ukazatele stavu baterií. Pokud se Vám za plavby stane podobná nepříjemnost, jako že Vám přestane pracovat dobíjení akumulátorů, ihned přejděte na úsporný režim.
Základem je energie pro poziční světla, použití vysílačky a aspoň jeden start motoru. Samozřejmě ihned jak to půjde nejdříve vyhledejte opravu. 5) Motor, na lodích jsou v drtivé většině stabilní dieselové motory. Při převzetí lodi, se nechte podrobně instruovat jak motor správně startovat, jak dlouho žhavit, jak provést dekompresi. Plyn a řazení jsou většinou stejné, ale nic nezkazíte když se necháte poučit. Nechte si ukázat všechny přístupy k motoru, kde zkontrolovat stav oleje /náhradní olej na doplnění musí být na palubě/, klínový řemen /náhradní řemen je nezbytný/, umístění palivového filtru /rezervní filtr s sebou!!!/. I když si sami neopravujete auto, tyto tři úkony by jste jako kapitáni měli zvládnout. Častým problémem proč nenastartujete je ucpaný palivový filtr, dá se naštěstí i vyčistit, jen ho musíte umět najít. Nečistot v nádrži se najde dost, obzvláště v Chorvatsku. Některé benzínové pumpy na pobřeží mají staré a znečištěné tanky na naftu. Stejně jako s vodou nedůvěřujte ukazatelům stavu paliva. I když funguje zcela správně, tak je-li ručička na plné nádrži chybí vám okolo deseti litrů do plna. Plno je když je ručička za ryskou. Ale i u nových lodí nemusí palivoměr fungovat vůbec. Informujte se jakou má nádrž na naftu kapacitu, jakou má loď spotřebu v optimu /což je plyn na cca 60% výkonu/, poznamenejte si například v lodním deníku kolik hodin jste denně upluli na motor, tím snadno určíte jak jste na tom s palivem a nehrozí Vám nemilé překvapení v nepříhodném okamžiku. Dále pak před vyplutím na moře navštivte první pumpu a doplňte nádrž naftou, jedině tak získáte jistotu, že palivo na lodi máte, pozor nafta pění a v kombinaci teplé počasí a nekvalitní tankovací pistole Vám nafta může napěnit, vyběhnout a nádrž je přitom poloprázdná. Chce to trochu trpělivosti. Pokud hned po vyplutí dočerpáte výrazně mnoho nafty do nádrže vraťte se a s dokladem a informujte zástupce charterové společnosti. Jinak po Vás budou při návratu chtít plnou nádrž a nikdo Vám již vaši investici neproplatí. Nikdy, ale nevyjíždějte palivo až do konce. Pokud Vám dojde palivo zavzdušní se systém motoru, což je na moři nepříjemné řešit a dále ze dna nádrže se do palivového filtru dostane celá sedlina… Někdo nedočerpává, ale před vyplutím odšroubuje hrdlo palivové nádrže a prostě se podívá kolik má nafty pod postelí. Je pak, ale nutné správně srovnat těsnění a dobře dotáhnout šrouby, zápach z vyšplíchané nafty je v malých kajutách hodně obtěžující a pro manželky nepřekonatelný. Při převzetí je dobré ověřit funkčnost motoru v záběru, proto lehce přidejte plyn vpřed i vzad, loď napne vyvazovací lana. Ověříte tím, mimo jiné i to, že propeller je na svém místě a funkční. Poškozený propeller je nejčastější nehodou s lodí. Namotat na hřídel kus lana, sítě, igelitu nebo vyvazovací či mooringové lano je dílem okamžiku. Oprava se pohybuje od jednoho sta až do několika tisíc EURO. Důležité je okamžitě vypnout motor. 6) Plachty: předávající technik nechť Vám slovně popíše funkce lan v kokpitu. Stejně si pak před vyplutím lana projdete a seznámíte se s jejich určením. Pokud to počasí jen trochu dovolí vytáhněte při přebírce obě plachty a prohlédněte jejich stav. Důležitá jsou ne jen případná poškození, ale i opravovaná místa a celkový stav plachty. Příliš sešlá nebo mnohokrát opravovaná plachta si žádají výměnu. Když Vám špatnou plachtu nevymění je třeba k zápisu o převzetí lodi dodat nákres plachty s vyznačeným a popsaným rozsahem opravovaných míst. Nést odpovědnost za opravovanou plachtu je nesmysl. Pokud za plavby roztrháte plachtu, je to vždy bráno jako vaše vina. Stejně jako platí u aut ne napadnutelné pravidlo, že musíte přizpůsobit jízdu stavu vozovky a vozidla, je vyší povinností správně a včas refovat
plochu plachet aby nedošlo k poškození. Bohužel u některých plachet bývá nutné refovat i když si za flauty někdo z posádky kýchne. Na druhou stranu máte-li na lodi novoé plachty které někdo někde roztrhnul a vše je kvalitně opraveno, nových plachet se nedomáhejte a bez obav vyplujte. Každopádně si u plachet zkontrolujte líky, oka, stav otěží a lan. 7) Trup lodi: vyplatí se podrobná prohlídka.Již na začátku jste se podívali po viditelných poškozeních. Jsou-li jaká dejte je do zápisu a nenechte se uchlácholit, že o tom se přeci dávno ví. Než se vrátíte mohlo by se zapomenout. Před vyplutím doporučuji každému zvolit dobrovolníka z posádky který se potopí a prohlédne si trup pod vodou. Když už bude pod vodou podívá se na propeller zda tam není nějaký ten namotaný vlasec, lanko kus sítě nebo jiná nepatřičnost a zda je tam třeba elektroda na svém místě.Všechny závady které před vyplutím objevíte v podponorové části běžte ihned ohlásit majiteli lodi. V Chorvatsku je pravidlem, že před navracením lodí si je prohlídne potápěč a posádky o tom většinou ani neví. Pokud si tedy prohlédnete stav lodi pod vodou před vyplutím sami je to v Chorvatsku vaše ochrana před případným sporem. V ostatních zemích to není pravidlem, zde je pak vaše prohlídka dobrá i jako prvence vaší bezpečné plavby. Mnoho společností spoléhá na slušnost, že amatérský námořník nebude přeci tajit, že způsobil škodu, ale pozor někteří plavci tají. 8)
drobnosti které si zaslouží pozornost:
-překontrolujte si upevnění kotevního řetězu než ho pošlete do vody -informujte se na délku kotevního řetězu a jaké jsou na něm případné značky pro určení průběžné délky -je na lodi druhá kotva? -je na lodi dostatek nářadí? Vezměte si svoje z auta -je na lodi svítící baterka, případně baterka do 12V zásuvky? ( -vyzkoušejte /rozumně/ pevnost sloupků a stav lanek od reelingů -vyzkoušejte napnutí vantů -vyzkoušejte napnutí výtahů plachet -překontrolujte nejlépe čichem, zda někdo nezaměnil uzávěrky u nádrží na vodu a na palivo, někdy to jde... -nafoukněte člun a nechte ho do druhého dne nafouknutý, měl by zůstat beze změny! -pasují vesla? -je na lodi sada záplat a lepení -máte-li přívěsný motor, vyplatí se jeden start, u dvoutaktů si nechte napsat správný poměr oleje a benzínu.
-rezervní kanystr -je na lodi náhradní olej do motoru? -plynu máte mít jednu plnou láhev na jeden týden a pak ještě nasazenou láhev po minulé plavbě. Kontrolu je možné provést maximálně potěžkáním láhve. -nezapomeňte si z auta vzít na loď lékárničku -seznamte se s umístěním všech ventilů od plynu, vody i odpadů -není náhodou voda v kýlu, jestli ano vypumpujte ji a před vyplutím znovu překontrolujte, nesmí přibývat. -vyzkoušejte jak pracují toalety, odpady bývají často poškozené a oprava není příjemný zážitek. -překontrolujte zda jsou nafouklé fendry -pronajali jste si zcela novou loď? Dobře máte výhodu, ale kontrolujte stejně jako u lodi staré. Někdy stačí jedna vydařená posádka před vámi a loď za týden zestárne o léta. Pro úspěšné převzetí a předání lodi je v Chorvatsku potřebné i správné vystupování, možná je to hlavní díl úspěchu. Chování: nikdy se nechovejte namyšleně, přezíravě a arogantně i když máte o sobě vysoké mínění. Důslednost provázejte vždy úsměvem a přátelským vystupováním. Doporučuji na začátku darovat přidělenému předávajícímu technikovi pár plechovek piva. Je potřeba vytvořit vstřícnou atmosféru. Rozhodně se v Chorvatsku nedomnívejte, že jste si zaplatili drahý pronájem lodi a v ceně je i vstřícná ochota pomocného personálu. Ze zkušenosti vím, že se chovají přesně tak jak se chováte vy k ním a je jim naprosto jedno jestli se rozčílíte. Mezi majitelskými agenturami neexistuje výjimka, protože vliv agentury končí v kanceláři, ale na mole se pohybují vždy stejní kluci a liší se jen logy na firemních tričkách. V případě, že objevíte nějaké závady nebo nedostatky, neberte to jako vinu předávajícího, ale vystupujte tak, že Vám je předávající pomůže vyřešit. Rozdíl bývá patrný, chybějící vestu vám může donést během dvou minut nebo také druhý den ráno. Stížnosti na chování personálu na mole jsou zcela k ničemu, soustrastný zájem a pokrčení ramen cizí agentury přidají bezmocný povzdech. Převzetí a předání lodi není rozhodně až takový horor a nemusíte mít obav, že vás všichni chtějí okrást o kauci nebo si přivydělat na pojistce. Pouze buďte opatrní a důslední. Za posádku by se měli předání účastnit dva. Měl by to být kapitán lodi a u druhého záleží na optimálních schopnostech, rozumí lodím, nejlépe mluvím potřebným cizím jazykem, je třeba rozený talent na věci technické nebo je kontrolorem od boha. Ostatní posádku na loď zatím nepouštějte.
Základní informace o životě na lodi. Spaní na lodi : Veškeré charterové společnosti poskytují lůžkoviny. Je to polštářek, deka prostěradla a povlak na deku na jednu osobu. Je obvyklé spát na palubě lodi, ať už v kokpitu nebo na přední palubě nebo v uličce. K tomu je dobré vzít sebou spacák (v teplých měsících stačí jejich deka) a pod sebe si dát podušky ze salonu lodi nebo si vzít nafukovací matraci. Nad sebe je dobré vyvázat igelitovou plachtu proti rose. Tedy: -
pyžamo spacák matraci plachta (ledviňák a čepici)
Hygiena na lodi : Na všech lodích je minimálně jedna toaleta se splachovacím záchodem ( ne chemickým ) a se sprchou. Není výjimkou i rozvod teplé vody. Pro malé opláchnutí po koupání v moři je na zádi umístěna venkovní sprcha. Je však třeba mít na paměti, že na lodi se musí vodou šetřit. Na WC není osvěžovač vzduchu a často chybí toaletní papír. Řada společností nedává ručníky. Tedy: -
osobní hygiena ručník osvěžovač toaletní papír
Hygiena v přístavu : Je rozdíl mezi přístavem a marinou. Marina je uměle vybudovaný přístav, často ve vyčleněném prostoru městského mola (pak je snadný přístup do města). Je to systém plovoucích mol. Ke každému stání jsou přivedeny elektřina 220V a voda, většinou pitná. V prostorách mariny na břehu jsou WC a sprchy s teplou vodou. Je dobré mít boty do sprchy (z hygienických důvodů). Přístav je městské molo, kde nejsou žádné služby. Vyjímkou bývá voda, kterou spravuje správce. Je dostupný většinou na telefonu. Je to hodně podobné parkování aut ve městě na veřejném, placeném parkovišti. Obojí se platí. Marína samozřejmě více. Tedy: - boty do sprchy Kuchyň : Je plně vybavená, takže si posádka nemusí brát vůbec nic. Jsou zde talíře, skleničky, příbory, hrnce, kuchyňské nože, atd.. Vaří se na plynovém vařiči, často je zde i trouba na pečení. Plynovou láhev dodává společnost. Vždy máte jednu láhev ( 2 kg ) novou a jednu starou, už připojenou a používanou. Drobné kuchyňské věci
jako otvíráky na konzervy atd. tam sice také jsou, ale nemusí už dobře sloužit. K vaření má loď objemné nádrže na pitnou nebo spíše užitkovou vodu, podle toho, co v přístavu do lodi posádka načepuje ( pivo je na molu v takovém množství špatně k dostání ). Opět připomínám šetření s vodou. Lidé si dlouho zvykají, že umývání nádobí nesmí probíhat pod tekoucí vodou, ale ve dřezu. Jsou posádky, které umývání nádobí vyřešily používáním plastových talířů nebo misek na jedno použití. Ty se pak jen nahrubo vytřou toaletním papírem a vyhodí. Vaření za plavby je omezeno pouze ochotou vařit při pohybující se podlaze pod nohama a mořskou nemocí kuchaře. Řada kuchyňských úkonů se dá však realizovat nahoře v kokpitu. Vařič je zavěšen do kolébky, takže pohled na houpající se hrnce bývá pro kuchaře nezapomenutelným zážitkem, který jiní nemají. Úžasné je, že se voda za plavby opravdu nevylije. Tedy: - plastové misky - papírové utěrky - otvírák na konzervy - sirky / zapalovač (fungující) Den na lodi : Za plavby se sedí v kokpitu na palubě. Za rozumného počasí není život omezen jen na prostor kokpitu, ale dá se po palubě pohybovat. Vstup do kajut je možný, ale omezený individuální náchylností k mořské nemoci. Tam pro někoho může být situace horší než nahoře. Na palubě se odehrává řízení lodi, kterého se posádka účastní aktivně nebo pasivně, podle dohody s kapitánem lodi a chuti k této činnosti. Jinak lze za klidné plavby „ páchat „ různé hry, ať již společenské či vodní ( tažení na laně, rybaření atd.). Vše však musí probíhat v souladu s bezpečností a s ohledem na sousední lodě. Noc na lodi : Pokud se kapitán rozhodne plout i v noci, což některé společnosti zakazují nebo omezují, je to další hezký zážitek na moři. Při plavbě přes celou noc se rozdělí služby (obvykle po dvojicích), kapitán většinou vůbec nespí a je v pohotovosti. Při této plavbě se sedí vždy v kokpitu u kormidla, každý námořník je zajištěn popruhy, aby náhodou nespadl do vody. Pokud loď stojí na kotvě, je obvyklé uspořádat party do takových pozdních hodin, abychom nerušili ostatní lodě. Někteří chtějí vyplout brzy ráno a potřebují se vyspat (v tom Češi úspěšně konkurují hlučným Němcům). V noci je běžné uspořádat hlídky (po jednotlivcích) obzvláště při nejistém počasí. Pokud je loď v přístavu, je přístupná ze břehu a je na dohodě posádky jaký program večera a noci si zvolí. Opět je tu zásada nerušit okolní lodě. Věci na loď : Věci se dají rozdělit do čtyř oblastí : oblečení na palubu, na večer a na noc, na spaní, do města. Oblečení na palubu :
Vzhledem k teplu by člověk v letních měsících byl na palubě nejraději nahý ( což po dohodě posádky mezi sebou lze ). Slunce nejvíce opálí všechny vodorovné plochy jako nárty, stehna, ramena, uši, nos, atd. . Tyto části je tedy třeba chránit volným oděvem a ošetřovat opalovacím krémem. Tedy: -
bermudy tričko / košile šátek na krk kšiltovka brýle naboso / tenisky
Na večer a na noc : Se západem slunce se mírně ochladí, a pokud při tom fouká vítr je to samozřejmě více znatelné. Chce to dlouhé, volné kalhoty, volnou kosili ( já mám nejraději flanelovou ), případně i tenisky nebo jinou obuv s nešpinící ( a ne černou ) podrážkou. Při noční plavbě se hodí i větrovka. Tedy: -
dlouhá košile / flanelová šusťáky – kalhoty a bunda vesta tenisky čelovka
Do nepříznivého počasí: Při dešti nebo silném větru se hodí nepromokavá bunda a kalhoty. Mnozí to řeší oblečením na lyže, ale ty nejsou mnohdy dostatečně prodyšné. I tady platí, že lepší je více slabších vrstev než jedna silná. Pro podobné případy se dá použít i jednorázová pracovní kombinéza. Tedy: VÍTR: - větrovka / papírová kombinéza DÉŠŤ: - pláštěnka / kombinéza - holínky (v létě nejsou nutné) ZIMA (studená zima): - mikina - čepice - rukavice DOKLADY: - pas - peníze na dálnici a benzín / naftu - peníze nebo kartu na kauci - cestovní pojištění
Další nezávislé postřehy : - vzhledem k létajícímu hmyzu je dobré mít s sebou nějakou pomoc - na lodi je 90 % vlhkost, předměty rezaví a ničí se. Věci, které berete s sebou, pečlivě zvažte, zda je na lodi opravdu potřebujete. Všechny věci se musí vejít vcelku do malého zavazadla. To nesmí mít pevnou konstrukci, aby bylo skladné.
Základní informace o vaření na lodi. Kuchyň : Je plně vybavená, takže si posádka nemusí brát vůbec nic. Jsou zde talíře, skleničky, příbory, hrnce, kuchyňské nože, atd.. Vaří se na plynovém vařiči, často je zde i trouba na pečení. Plynovou láhev dodává společnost. Vždy máte jednu láhev ( 2 kg ) novou a jednu starou, už připojenou a používanou. Je zde lednice, ale používání je omezené spotřebou elektrické energie. Lednice „ může běžet „ jen současně s motorem nebo v maríně, když je loď připojena na síť 230 V. Drobné kuchyňské věci jako otvíráky na konzervy atd. tam sice také jsou, ale nemusí už dobře sloužit. K vaření má loď objemné nádrže na pitnou nebo spíše užitkovou vodu, podle toho, co v přístavu do lodi posádka načepuje ( pivo je na molu v takovém množství špatně k dostání ). Na lodi je nutné šetřit s vodou. Lidé si dlouho zvykají, že umývání nádobí nesmí probíhat pod tekoucí vodou, ale ve dřezu. Jsou posádky, které umývání nádobí vyřešily používáním plastových talířů nebo misek na jedno použití. Ty se pak jen nahrubo vytřou toaletním papírem a vyhodí. Vaření za plavby je omezeno pouze ochotou vařit při pohybující se podlaze pod nohama a mořskou nemocí kuchaře. Řada kuchyňských úkonů se dá však realizovat nahoře v kokpitu. Vařič je zavěšen do kolébky, takže pohled na houpající se hrnce zespodu bývá pro kuchaře nezapomenutelným zážitkem, který jiní nemají. Úžasné je, že se voda za plavby opravdu nevylije. Podmínky k vaření : Vycházejte z dvou plotýnkového vařiče. Na některých lodích je tří plotýnkový. Trouba se dá použít a rozpékací bagetky jsou ráno výborné. Podmínky skladování potravin : V lodi je 90 % vlhkost a teplo. Skladovací prostor je na lodi omezený. Pro děti : Lze vzít s sebou mléčné výrobky a dát je do lednice. Chleba : Je možné, ale je třeba po dvou a pak každý další den jej vyvětrat. Chleba je nutno hned vybalit z igelitových balení. Je vhodné doma opéct chleba nakrájený na kostičky – je fajn do každé polévky.
Reálné : Těstoviny, rýže, opečená jídla, vařená jídla. Pomazánky na chleba. Zeleninové saláty. Ideální : Předvařené polévky. Ráno se uvaří voda na kávu a čaj a se zbytkem se zalijí polévky. Člověk dostane do těla vodu i nějaké živiny a může je jíst víckrát denně a je to rychle připravené. Další : Nezapomeňte vyřešit dostatek pití – sirup, vody, Tang, atd. Ovoce a zelenina se dá dokoupit na místě. Ceny jsou dány sezónou.
ZÁKLADY NÁMOŘNÍHO PRÁVA Mezinárodní námořní právo lze definovat jako soubor právních norem upravujících vztahy mezi státy, které používají moře. Námořní právo se opírá o dvě zásady: volnost moří a přiznání pobřežnímu státu právo kontroly v pásu vod přiléhajícím ke břehům té které pobřežní země. 1. Rozdělení mořských vod V současné době platí Ženevské Úmluvy schválené na konferenci OSN o námořním právu. Konference se konala v Ženevě v roce 1958 za účasti 86 států a jejím cílem byla úprava námořního práva připravená mezinárodní právní komisí OSN. Schválené Úmluvy se týkají: a) Teritoriálního moře a přilehlého mořského pásma b) Volného moře c) Kontinentálního šelfu d) Rybolovu a ochrany biologických zásob volného moře Mořské vody lze rozdělit na: a) mořské vnitřní vody (internal waters) b) moře teritoriální (territorial waters) c) moře volné (high sea) Do volného moře lze rovněž zahrnout přilehlé mořské pásmo, pásmo rybolovu a případně kontinentální šelf. 1.1 Mořské vnitřní vody jedná se o oblast mezi pevninou a základní linií teritoriálního moře (zátoky, přístavní vody ap.). Základní linie teritoriálního moře bývá vyznačena na mapách, její průběh je znázorněn na obrázku. V přílivových vodách probíhá linie podél nejnižšího stavu hladiny při odlivu, u tvarovaného břehu spojuje linie jednotlivé body pobřeží, jeli břeh lemován ostrovy, probíhá linie na vnější straně ostrovů. Pobřežní stát je plně suverénní nad svými vnitřními vodami. Může rozhodovat o přístupu cizích lidí do svých přístavů. Zde platí zásada, že lodě všech států mají právo pokojného průjezdu pobřežními vodami. U vojenských plavidel je zpravidla nutný předchozí souhlas daného státu. Plavidlo podléhá zákonům navštívené země v oblasti plavby, celních, zdravotních, imigračních zákonů a rovněž zákonům o ochraně hranic. Jestliže loď proplouvá pobřežními vodami, nemůže pobřežní stát loď zadržovat nebo měnit její směr plavby za účelem výkonu civilní jurisdikce vůči některé osobě na palubě lodi. Ve věcech občanskoprávních nesmí pobřežní stát provést exekuci lodě, leda, že by šlo o závazky nebo odpovědnost, které loď sama převzala nebo které ji postihly během plavby vodami pobřežního státu. Trestní jurisdikce pobřežního státu nemá být vykonávána nad cizími loděmi, které proplouvají pobřežními vodami s výjimkou: a) jestliže následky trestního činu postihují pobřežní stát b) jestliže trestní čin je s to porušit klid v zemi nebo pořádek v pobřežních vodách
c) jestliže pomoc místních úřadů byla vyžádána kapitánem lodi nebo konzulem země, pod jejíž vlajkou loď pluje d) jestliže je nezbytné zabránit nedovolenému obchodu s omamnými látkami Je dobré vědět, že cizí plavidlo může být na vnitřních vodách zadrženo pouze na základě: - rozhodnutí mezinárodního soudu - důvodného podezření z protistátní činnosti - důvodného podezření z ohrožení státu - důvodného podezření z pašování drog 1.2 Teritoriální moře Jedná se o pásmo vod zahrnutých do „teritoria“ pobřežního státu. Jeho šíře je podle mezinárodního práva 12 námořních mil, některé státy mají šíři teritoriálního moře menší (3 – 6 námořních mil), jiné, převážně země Latinské Ameriky a Afriky až 200 námořních mil. Práva pobřežního státu na teritoriálním moři se v podstatě neliší od práv, jaké stát zavedl na svém teritoriu a zahrnují: výlučné využití teritoriálního moře, správa nad ním, dozor a použití svého zákonodárství. Tato práva jsou omezena právem neškodného průjezdu. Právo průjezdu je podmíněno jeho neškodností, to je nenarušením pořádku a bezpečnosti pobřežního státu. V případě porušení této zásady může pobřežní stát přijmout nezbytná opatření k zajištění svých zájmů. Civilnímu právu podléhá plavidlo v oblasti bezpečnosti plavby, celní ochrany, zdravotních předpisů a ochrany hranic. Trestní právo se omezuje na udržení pořádku a bezpečnosti pobřežního státu. Plavidlo plující v teritoriálních vodách nebo z volného moře do přístavu může být zastaveno za účelem zadržení osoby nebo provedení šetření v souvislosti s trestným činem spáchaným na plavidle, jestliže se následky trestného činu týkají pobřežního státu, jestliže trestný čin může ohrozit veřejný pořádek země nebo pořádek na teritoriálním moři a jestliže o pomoc požádal kapitán plavidla nebo konzul země, pod jejíž vlajkou loď pluje. Jestliže plavidlo pluje z přístavu na volné moře, má pobřežní stát právo použít veškeré prostředky předpokládané jeho zákonodárstvím. Jedním z těchto prostředků je právo stíhání plavidla, které narušilo předpisy na vnitřních vodách nebo na teritoriálním moři. Pronásledování a zajmutí plavidla může pokračovat mimo hranice pobřežních vod a zaniká, jakmile pronásledovaná loď vpluje do pobřežních vod své vlastní země nebo třetího státu. 1.3 Volné moře
Leží vně hranice moře teritoriálního. Jeho část je přilehlé mořské pásmo. Toto pásmo zpravidla uplatňují země, mající úzké pásmo teritoriálního moře. V přilehlém mořském pásmu přísluší pobřežnímu státu pouze kontrolní činnost za účelem zajištění celních, finančních, zdravotních a imigračních předpisů. Nepředpokládá se zde činnost za účelem ochrany hranic, ačkoli řada států takovou činnost v přilehlém mořském pásmu provádí. Základem právní situace volného moře je zásada volnosti moří. Volné moře nepodléhá suverenitě žádného státu a všechny státy a jejich obyvatelé mají právo svobodně používat volné moře. Musí to ale učinit takovým způsobem, aby nezasahovaly do stejných svobod státům jiným. Volnost moří není tedy volnost absolutní, je omezena podmínkami společného využívání volného moře. Plavidlo na volném moři podléhá právu státu, jehož vlajku nese. Výkonnou moc, to je zastavení plavidla, kontrolu dokladů nebo provedení kontroly plavidla může provádět pouze vojenské plavidlo té samé vlajky. Vojenské plavidlo může uplatnit výkonnou moc vůči cizímu plavidlu, jestliže je důvodné podezření, že cizí plavidlo provádí pirátskou činnost, jestliže provádí obchod s lidmi a jestliže odmítne vyvěsit vlajku státu, kterému přísluší. Obecně lze říci, že použití volného moře je spojené se zavedením celé řady mezinárodních smluv. Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení své lodi nebo posádky, poskytl pomoc jakékoli osobě na moři, která je v nebezpečí života. Všechny pobřežní státy jsou rovněž povinny napomáhat vytvoření a udržování přiměřené a účinné pátrací a záchranné služby za účelem zajištění bezpečnosti na moři. 2. Záchranná služba na moři Záchrannou službu organizuje každý pobřežní stát na základě vlastních předpisů. O tom, že každý stát vytváří pátrací a záchrannou službu za účelem zajištění bezpečnosti na moři hovoří Ženevská Úmluva o volném moři v článku 12. Poskytnutí pomoci na moři je kromě této Úmluvy uvedeno rovněž v článku 11 Bruselské Úmluvy o pomoci na moři a záchranné službě na moři uzavřené v roce 1919 a v Mezinárodní Úmluvě o bezpečnosti života na moři SOLAS 1974 a Protokolu k této Úmluvě z roku 1978. Všechny tyto Úmluvy uvádějí, že každý kapitán plavidla je povinen poskytnout pomoc osobě nebo plavidlu, které se nachází na moři v nebezpečí, jestliže toto může učinit bez vážného ohrožení svého plavidla, posádky nebo cestujících. Záchrana lidského života na moři je bezplatná, za úspěšnou záchranu plavidla, které je v nebezpečí, náleží zachránci přiměřená odměna. Tato odměna však nesmí přesahovat hodnotu zachráněného majetku. Jak tedy vyplývá z předpisů, odměnu lze požadovat, jestliže se prokáže, že existovalo nebezpečí a jestliže záchranná akce byla úspěšná. Platí zde pravidlo „no cure, no pay“, to znamená, že za záchrannou akci, která nebyla úspěšná, nelze požadovat odměnu.
Některé záchranné akce při existenci nebezpečí jsou zřejmé, např. loď je vlečena od návětrného břehu nebo pobřežních skal za rostoucího větru, jiné nemusí být jednoznačné. Platí zde pravidlo, že jestliže požadujete pomoc, ale nenacházíte se v nebezpečí, použijete odpovídající signál, např. písmeno „V“ Mezinárodního signálního kódu, které znamená: „Potřebuji pomoc“. Jestliže je plavidlo v nebezpečí a žádá pomoc, potom použijete signály uvedené v Příloze IV Pravidla 37 Úmluvy o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři. V praxi se stává, že plavidlo požaduje odměnu pouze za to, že zastavilo a udělilo rady, nebo že asistovalo při pilotáži, abychom se vyhnuli lokálnímu nebezpečí, jindy proto, že poskytlo pumpy, hasící přístroje nebo vlečné lano. V posledním případě je vhodné použít při vlečení vlastní lano nebo alespoň ukázat, že takové lano máme k dispozici. Dalšími faktory, které mohou podepřít žádost plavidla o odměnu je fyzický stav nebo nedostatek dovednosti posádky plavidla, které se nachází v nebezpečí. Jestliže se Vaše plavidlo skutečně nenachází v nebezpečí, nepřijímejte raději pomoc od cizího plavidla. V případě potřeby dejte zcela jasně na vědomí, že máte situaci pevně pod kontrolou, a že pomoc berete jako laskavost. Normální pojištění jachty pokrývá odměnu za záchranu, nepokrývá ale vlečení, jestliže je na jachtě porucha motoru nebo přestál vát vítr. V takovém případě je vždy důležité předem domluvit cenu, za jakou vás cizí plavidlo dovleče do přístavu. U jachtařů můžeme takovou pomoc očekávat bezplatně, nelze to ale říci o komerčních plavidlech, pro které vždy platí, že čas jsou peníze. V situaci, že vznikne potřeba požádat o pomoc, existují dvě možnosti. Především se snažte domluvit předem rozumnou odměnu za záchranné práce, nejlépe písemnou formou. V případě ústní dohody je nutné zajistit svědka ze své posádky, který potvrdí o čem se hovořilo a jaká výše odměny byla domluvena. Celou dohodu co nejdříve zapište. V praxi je často nemožné předem dohodnout výši odměny, dokonce mohou být problémy se vzájemnou komunikací mezi plavidly. V takovém případě se po dosažení přístavu co nejdříve obraťte na svou pojišťovnu. Vždy bude nutné zajistit fakta o události, včetně stupně rizika pro Vaše plavidlo a rovněž rizika, které na sebe vzal zachránce. Je tedy nutné doložit událost zápisy v lodním deníku, mapou se zakreslenými kurzy a polohami a odpovídajícími informacemi o stávajícím a předpokládaném počasí. Nikdy neříkejte zachránci cenu svého plavidla. Často se stává, že cena plavidla je v pojistné smlouvě podhodnocena a v takovém případě se může stát, že celková odměna, kterou budete muset uhradit, bude vyšší, než Vám je pojišťovna povinna uhradit podle pojistné smlouvy. Kromě těchto dokladů se na plavidle zpravidla nachází i lodní deník, jsou zde pojistky lodě, případně posádky, atesty záchranných prostředků, atesty navigačního vybavení
atd. U mezinárodního osvědčení i u mezinárodního průkazu způsobilosti platí zásada, že dokumenty musí odpovídat oblasti plavby kde plujeme. S lodí, která má doklady na oceánskou plavbu můžeme samozřejmě plout v pobřežní plavbě, opačně to už bohužel není možné. 4. Povinnosti při vyplutí a vplutí plavidla Dá se říci, že neexistuje jednoznačné pravidlo, které je nutné dodržovat při vyplutí a vplutí plavidla do přístavu. V zemích EU dochází k unifikaci předpisů, přesto se místní předpisy a zvyklosti mohou vzájemně odlišovat. O zvyklostech v té které zemi je vhodné se předem informovat. Je to možné na zastupitelském úřadě, kde pro nás můžou tyto informace zjistit. Obecně platí, že při vyplutí oznámíme tuto skutečnost přístavním orgánům. Na kapitanátě přístavu předložíme mezinárodní osvědčení a platné pasy všech osob, které se při vyplutí nacházejí na plavidle. Při prvním vplutí do cizího přístavu se vyvěsí vlajka „Q“ Mezinárodního signálního kódu. Po přistání co nejdříve informujeme telefonicky nebo osobně celní orgány přístavu. Telefonická informace musí obsahovat jméno lodě, jméno toho, kdo plavidlo k celnímu odbavení přihlašuje, čas, kdy jsme přistáli a přesné místo, kde s lodí stojíme. Přístavní orgány nás navštíví zpravidla sami. Vyplníme předložené formuláře a rovněž budeme muset zaplatit poplatek za stání v přístavu. 5. Zásady používání vlajek Na plavidle se zásadně vyvěšuje vlajka státu, ve kterém je plavidlo registrováno. Státní vlajku vyvěšujeme na zádi plavidla. U plavidel typu keč nebo yawl se za plavby pod plachtami někdy vyvěšuje vlajka na topenantě bezanového stěžně. Pokud taková plachetnice pluje na motor nebo stojí na kotvě, vyvěsí se vlajka na zádi. Někdy působí potíže odhadnou velikost vlajky. Obecně pravidlo je, že na jeden metr délky plavidla připadá asi 10 cm délky vlajky. To znamená, že na desetimetrové jachtě vyvěsíme asi metrovou vlajku. Podle tradice se vlajka vyvěšuje v 8 hodin ráno a spouští se při západu slunce. Na volném moři nejsme povinni nést vlajku, musíme ji ale vždy vyvěsit při setkání s vojenskou lodí a rovněž je vhodné ji vyvěsit při setkání s jakoukoli lodí. V teritoriálních nebo vnitřních vodách rovněž vyvěsíme pod pravým salingem nebo pod pravým ramenem na stožárku motorové lodě (u motorových otevřených člunů na přídi nebo u velmi krátkých plavidel pod státní vlajku) vlajku státu v jehož vodách plujeme. Tato vlajka mám asi poloviční velikost oproti státní vlajce pod kterou je plavidlo registrováno. PŘEŽITÍ NA MOŘI Zemský povrch je pokryt ze 71% celkové plochy vodou. Člověku je přirozeným prostředím pevnina. Námořníkům ať již profesionálním nebo charterovým je však
pobyt na vodě jejich druhou přirozeností. Vystavují se tak ovšem riziku pobytu i ve vodě a proto by měli mít povědomí jak se v takovém případě co možná nejdéle uchovat při životě. Nedobrovolný pobyt ve vodě s sebou nese pouze rizika která se liší podle oblasti kde jste se rozloučili s vaší lodí. V následujících řádcích vám heslovitým způsobem nabídneme praktické rady a zkušenosti tak jak je celé generace ztroskotanců na vlastní kůži poznávali. Při pobytu na lodi musíte vždy vědět kde máte vaší záchrannou vestu a kde a jaké jsou na lodi záchranné pomůcky. Musíte vždy před vyplutím vědět jak se pracuje se záchrannými pomůckami. Musíte vždy předem mít nastavenou vestu na svojí velikost a umět si tuto rychle obléci. Pokud zazní rozkaz k opuštění lodi nediskutujte již o jeho opodstatněnosti a respektujte slova kapitána nebo jeho zkušeného zástupce Musíte-li skočit do vody snažte se předtím teple obléci. Nejlépe do vlněného oděvu, vezměte si pokud možno pokrývku hlavy a rukavice, teplé ponožky. Oblečení můžete vrstvit. Kolem krku si omotejte ručník. I mokré oblečení vás ve vodě částečně izoluje proti chladu. Vzduch zachycený v oděvu vám zpočátku usnadní plavání. Ve vodě nic nesvlékejte. Máte-li nafukovací záchrannou vestu nafoukněte jí až ve vodě /umíte-li plavat/. Snažte se vzít si s sebou baterku, čokoládu, bonbóny. Nesnažte se zachránit osobní doklady, peníze ani klíče od auta pokud vám to čas neumožňuje. Všechno je nahraditelné, ale když si vezmete nůž, lékárničku, potravinu a vodu, může vám to obratem zachránit život. Před skokem z paluby se pokuste do hodit nějaký plovoucí předmět dostatečné velikosti který vám následně usnadní plavání ve vodě. Nejlépe dřevěný nebo k tomu určený. Ve vodě se snažte co nejrychleji dostat k záchrannému člunu nebo ostrůvku. Pokud není v dosahu snažte se využít plovoucích trosek. Nemáte-li vestu plavte pomalu a odpočívejte splýváním na zádech což vyžaduje méně energie. Snažte se maximálně zachovat klid, uvolněné tělo se lépe udrží nad hladinou. Snažte se pravidelně dýchat. Jste-li ve vodě a musíte šetřit své síly musíte vědět jak který plavecký styl využít. Čubička je výhodná když jste hodně oblečeni a máte na sobě vestu. Prsa plavte když se ocitnete pod vodou nebo musíte plavat ve velkých vlnách. Ouško je odpočinkový styl kdy jedna ruka udržuje pohyb a splývání a druhá odpočívá. Ve studené vodě ve které jste zcela zanořeni vám hrozí smrt podchlazením. Kritická doba je přímo úměrná teplotě vody. Když se nemůžete dostat nad hladinu na
plovoucí záchranný prostředek snažte se maximálně udržet tělesnou teplotu a šetřit energií. Jednak vám pomůže každá vrstva byť mokrého oděvu. Dále se snažte chránit břicho kde jsou orgány které potřebují tělesnou teplotu udržet co nejdéle, doporučená poloha je přitáhnout nohy co nejvíce k břichu a v podstatě zabalit končetiny kolem přední části trupu a neplavat! Prodloužíte tak dobu přežití. Až 50% tělesného tepla odchází hlavou, snažte se proto vždy udržet hlavu nad vodou nebo jí i zakrýt. Je-li ve vodě více trosečníků, vytvořte kruh a držte se co nejtěsněji u sebe aby jste lépe chránili teplo. Všechna tato opatření jsou však jen velmi dočasná a jedinou šancí na přežití je dostat se z vody. Pokud jste již na záchranném plavidle a je to v chladné oblasti, snažte se maximálně osušit, ochraňte se před větrem. Vyždímejte mokré oděvy. Je-li na plavidle více trosečníků střídejte se o nejsušší oděvy. Nejpostiženější osoby umístěte do ležící polohy na relativně nejchráněnější místo. Využijte všech kusů oděvů a izolačních materiálů a to jak na oblečení tak na odisolování dna člunu. Více trosečníků se může přitisknout k sobě společně zahřívat, ideální je použít na společné překrytí kusů plachet. Třete a procvičujte si prsty, končetiny, ramena, hýždě abyste tak zabránili bolestivým křečím. Vložte ruce do podpaží a pak zdvihněte nohy mírně do výšky a vydržte tak aspoň dvě minuty, cvičení opakujte čtyřikrát denně. Máte-li pitnou vodu přidělte jednu počáteční zvláštní dávku navíc nejvíce podchlazeným osobám. Jste-li na nafukovacím člunu a zachraňujete další trosečníky z vody hoďte jim lano se záchranným kruhem podkovou či pásem. Nebo jim provaz doručí plavec, ale provaz musí mít přivázaný k plovoucímu předmětu. K tonoucím se přibližujte zásadně zezadu, pozor na kopance škrábance. Jsou schopni vás v pudu sebezáchovy stáhnou s sebou pod vodu nebo vmáčknout pod sebe a tudíž i pod vodu. Tonoucí uchopte zezadu za vestu nebo pod bradou. Táhnete-li tonoucího plavte ouško nebo naznak. Tonoucí vždy pokud možno uklidňujte a nikdy nepodceňujte síly člověka který je v panice. Než vhodíte z potápějící se lodi do vody nafukovací člun přesvědčte se, že máte i s sebou i potřebnou pumpu. Nevíte jak dlouho budete na vodě a každý člun je třeba dofukovat a to bez pumpy není možné. Budou se vám hodit i pádla nebo vesla. Když se ocitnete na volném moři v nafukovacím člunu musíte ho důsledně udržovat v pořádku. Každá poškození ihned opravte podle možností a dbejte na důsledné odstranění příčin. Opravuje se záplatováním, ale každopádně je důležité pravidelně kontrolovat jeho stav. V horkém podnebí vypouštějte vzduch a naopak přifoukněte v noci nebo za chladného počasí když se člun začíná krabatit. Nenechávejte dlouhodobě opřené o boky člunu těžké a tvrdé předměty, neustálým pohybem ve vlnách se za několik dní tkanivo snadno prodře.
Ostré předměty zaopatřete tak aby nemohly samovolně poškodit člun a to ani v těžkých podmínkách. Udržujte na člunu nebo jiném záchranném prostředku čistotu. Výkaly a zvratky shromažďujte a odhazujte co nejdál od plavidla. Nepohazujte okolo plavidla odpadky a zbytky potravin. Pokuste se jakémkoliv záchranném plavidle využít síly větru a je-li to možné zkonstruujte provizorní plachtu. Když se vám před opuštěním lodi podařilo vyslat signál SOS či jinak požádat o pomoc s udáním polohy, nebo když se nacházíte v oblasti s pravidelných lodních linek, pokuste se udržovat záchranné plavidlo na místě ztroskotání. Všeobecně se doporučuje zůstat na místě tragédie 72 hodin. Pokud se ale nacházíte mimo oblasti lodních cest a nevyslali jste žádný signál o vašem ztroskotání s udáním aspoň přibližné polohy, nezůstávejte na místě a pokuste se vydat na cestu vlastní silou, dříve než pozbudete sil a energie k tomu potřebných.. Jste-li v dosahu pevniny nebo plavebních tras vydejte se bezprostředně daným směrem. Pohyb a snažení navíc posílí morálku trosečníků. Po celou dobu se udržujte všemi prostředky v duševní aktivitě a maximální možné pohodě. Jste-li sami vytvořte si pravidelný sled povinností které musíte každý den i noc dodržovat, buďte k sobe tvrdí a nenechte prostor sebelítosti a strachu. V okamžicích odpočinku plánujte další činnost a snažte se zabývat maximálně užitečnou duševní činností. Upamatovávání si map oblasti, lodních tras a námořních znalostí. Mezi denní činnost zařaďte vedení denníku, rybolov, plavbu, kontrolu a údržbu plavidla. Je-li na plavidle více trosečníků je třeba určit velitele /kapitána plavidla/ pokud se zde nenachází kapitán lodi. Jeho autoritě se musí všichni podřídit. Není možné chovat se demokraticky na malém plavidle, ale je nutné se chovat lidsky. Všichni si musí uvědomit, že vše je podřízeno prvotnímu záměru přežít. Každý musí mít přesně určenou činnost, dodržujte pravidelné hlídky, střídejte se pravidelně ve všech povinnostech. Kapitán nebo velitel plavidla se nesmí vyhýbat nepříjemným povinnostem aby nevznikal důvod ke sváru, pokud nejsou na překážku činnosti /např. navigace/ kterou může vykonávat pouze on. Celá posádka musí být neustále udržována v maximální duševní svěžesti. Věnujte velkou pozornost zraněným a šokem postiženým trosečníkům. Hlavní prioritou je každému trosečníku dosažení země. Sleduje proto neustále každé známky blízké pevniny. Jsou to například mraky, nad pevninou se často drží pás kumulů. Je-li na modrém nebi nad obzorem souvislý pás nebo jednotlivé mraky s vodorovnou základnou, prozářené bílé barvy dá se předpokládat, že vznikly nad pevninou. V tropických oblastech pak mívají prozelenalou základnu což je způsobeno odrazem slunečního světla od mělkých vod u korálových útesů.
Přítomnost ptáků ve větším výskytu. Ptáci obyčejně dopoledne vylétají směrem na moře a v odpoledních hodinách se vracejí směrem k pevnině. Nelze se ovšem řídit podle osamělých jedinců kteří mohly také zabloudit nebo se dostat více méně nedobrovolně daleko na volné moře. Hledejte plovoucí kousky rostlin, odplavené dřevo a kokosové ořechy. Někdy také signalizují blížící se zemi. Pokud se změní směr a charakter pohybu vody může to být způsobeno i velmi vzdáleným příbojem kolem ostrova. Stejně tak se může působením vzdálené pevniny měnit směr proudu. Hluboká voda je tmavozelená, tmavomodrá až po odstín tmavě šedivé, světlejší odstín znamená mělčí vodu a tedy i případnou pevninu. U plochých korálových ostrovů je možné, že dříve než je spatříte vám po větru přijde hluk příboje. Voda zabarvená částicemi půdy nejspíš pochází z blízkého ústí řeky. Prudké ochlazení vzduchu i vody může znamenat přítomnost ker. Stejně tak četný výskyt ledových úlomků předpovídá přítomnost větší kompaktní ledové plochy. Oceánské vlny v blízkosti pevniny vystupují na mělkém dnu a vzrůstají zalamují se a i pouhým poslechem poznáte rozdíl. Když spatříte zemi vydejte se ihned jejím směrem. Pokud budete v záchranném člunu vybírejte pečlivě místo pro přistání. Nepřistávejte přímo proti slunci zvláště pokud je nízko nad obzorem. Vyhýbejte se skalnatým a korálovým útesům, silným povrchovým a přílivo/odlivovým proudům. K pohánění záchranného plavidla používejte hlavně vesel a pádel, do vody za záď vhoďte plovoucí kotvu. Lano kotvy udržujte trvalé napjaté. Tak udržíte spíše plavidlo přídí ve směru plavby tj. ke břehu. V silném příboji se snažte nedostat pod velkou vlnu právě v okamžiku kdy se zalamuje. V blízkosti pobřeží se můžete pokusit nechat surfovat na hřebenu některé vlny. Nevyskakujte ze člunu dokud nepřistál bezpečně na zemi, ale pak zase velmi rychle vyskočte vytáhněte člun mimo dosah vln. V arktických mořích kde se snažíte přistát na kře soustřeďte pozornost na velké a stabilní kry, varujte se ostrých hran které snadno poškodí nafukovací čluny. Ale ani na kře nejste trvale v bezpečí, každá kra se může kdykoliv rozlomit, proto udržujte člun nebo plavidlo trvale připravené k použití. Všechny věci, zásoby a nástroje skladujte připevněné ve člunu nebo přivázané k plovoucím nosičům. Pokud se snažíte dosáhnout břehu plaváním ponechte si každopádně jednu vrstvu oblečení a obuv. Plavte prsa nebo ouško, tak si zachováte nejlepší přehled o tom kterým místům je radno se vyhnout a šetříte si potřebnou energii. Ocitnete-li se oblasti hustého porostu mořských řas snažte se dostat do jejich zákrytu kde bývá voda klidnější. Při cestě polem hustého vodního rostlinstva neplavete a ani se o to nesnažte, posouvejte se přitahováním za jednotlivé rostliny. Plaváním riskujete zamotání končetin do plovoucích stvolů. Při plavání k pobřeží využívejte hřebenů
menších vln a snažte se plavat na nich. Při výrazně vysokých vlnách plavte naopak v údolích mezi jednotlivými vlnami. Ponořte se když prochází hřeben velké vlny a plavte opět až s dalším údolím. Když vás zachytí spodní tah velké vlny nechte vlnu přejít a buď se odrazte ode dna nebo na hloubce plavte k hladině. Když plavete nebo přistáváte u skalnatého pobřeží vyberte si místo kde vlny a voda vyjíždějí vysoko a daleko nahoru do skal, zde se dá předpokládat volnější průchod do útesů bez překážek do kterých by jste mohli narazit. Vysoká vlna vás sem vynese a při zpáteční cestě máte šanci se zachytit na skále. Vyhnete se místům kde se vlny prudce tříští s vysoko stoupající bílou pěnou. K přiblížení ke břehu využívejte postup za velkou vlnou. Čelem k pobřeží a nohama napřed. Nohy tak utlumí první nárazy a případné kontakty se skalami pod vodou, tím ochráníte tělo před zraněním. Když se nedostanete na břeh s vybranou vlnou vyrovnávejte pouze tempy rukou polohu vsedě a vyčkejte další velké vlny která vás vysadí na břeh. Pokud nejste v dosahu pevniny musíte spoléhat pouze na setkání s plavidlem. Bohužel v mlze a v noci je pro vás další plavidlo spíše rizikem než jen spásou. Proto je potřeba udržovat hlídky za všech možných okolností. Celá posádka musí být seznámena s použitím signalizace.Aby v případě možného kontaktu nebyl promarněn vzácný čas chaotickým konáním. U morálně odolné posádky se vyplatí vše secvičit formou planého poplachu. Nejjednodušší je mávání kusy oděvů a křik, vybavené záchranné sety obsahují rakety, světlice a barevné značkovače. Předem si připravte pro rychlou potřebu způsoby signalizace. V noci jsou použitelné světlice, které však musíte pečlivě uchovávat suché a nepoškozené. Při střelbě se musí mířit vzhůru. Světlicemi šetřete a používejte je pouze v případě kdy je reálná šance, že budou spatřeny. Ve dne se dají použít i barevné značkovače které podle podmínek vydrží i několik hodin rozptýlené na vodě v okolí plavidla. Klasickým způsobem s dobrou účinností je zrcátko za slunečného počasí, lze suplovat lesklými a chromovými předměty. Nejčastějším problémem pro trosečníky na moři je nedostatek pitné vody. Pokud na záchranném plavidle vodu máte musíte od začátku zavést přísný systém dávkování a ten do okamžiku záchrany důsledně dodržovat. Nevíte jak dlouho s vodou budete muset vystačit. Doporučené dávky jsou1. den: Nepřiděluje se žádná voda. Tělo musí užívat vlastních zásob. Výjimkou jsou zranění, podchlazení a v šoku se nacházející trosečníci. 2. až 4. den: Přidělte 400 cl na osobu a den
5. a další dny: Přidělujte 50 až 220 cl na osobu a den v závislosti na počasí, teplotě, stavu posádky, množství zásob vody a pravděpodobné délce nuceného pobytu. Po celou dobu se snažte snižovat tělesnou potřebu a ztráty tekutin. Nemáte-li vodu nejezte. V horkém a slunečném počasí se snažte co nejméně pohybovat a omezit tak pocení. Otírejte se a suchým způsobem oprašujte z těla zaschlou sůl. Snažte se co nejvíce spát a odpočívat.
V palčivém slunci se snažte zpomalit tělesné pochody absolutním klidem a přeneste aktivitu do duševní roviny. Můžete se v krajním případě ochladit namočením oděvů ve vodě, ty pak vyždímejte a oblékněte. Snažte se ale činit co nejméně, protože dlouhotrvající kontakt mořské vody a pokožky přináší nebezpečné a velmi bolestivé poškození kůže. Vzdorujte mořské nemoci, dávení a zvracení vás připravuje o tekutiny. Nezahánějte žízeň alkoholem, ve skutečnosti tak ještě více dehydrujete tělo. Nekuřte tím jen umocníte palčivost žízně. Je potřeba zahánět palčivý pocit žízně, třeba žvýkáním nebo cucáním nějakého malého předmětu například malé mince. Stimulujete tak tvorbu slin a tím zmírníte pocit žízně. Nepijte mořskou vodu ani moč. Při pobytu na krách nebo v jejich přítomnosti můžete získávat vodu z mořského ledu, ale používejte starý led který má tmavší šedou až modrošedou barvu a je zaoblenější. Ve starším ledu je již méně soli. Vodu lze pít i z kaluží rozpuštěného ledu, ale pozor může to být voda nacákaná od vln. Potřebné tekutiny lze získat i z ryb a to tekutinu z očí větších ryb /oči vysrkněte/ a nebo tekutiny z míst kolem hřbetní páteře ryb. Ostatní tělní tekutiny raději nepijte jejich součástí jsou proteiny které při trávení odnímají tělu vodu. Nejezte pevnou stravu k jejímuž trávení potřebujete vodu. Sbírejte rosu nejlépe roztažením lehké stříšky z plachty nebo kusu oděvu. Předtím, ale oprašte sůl /malé množství nevadí/. Zachycujte případný déšť. Buďte vždy předem připraveni, že zaprší. Přeháňky mohou být vydatné, ale velmi krátké a je škoda ztratit čas. Pokud máte moderní plovoucí záchranný prostředek může být vybaven odsolovacím zařízením. Když se po delší době nedostatku máte možnost vydatně napít, pijte pomalu. Větší množství vody najednou přijaté vás bude nutit ke zvracení. Potraviny jsou v případě ztroskotání méně důležité než pitná voda. Množství strvavy které můžete pozřít je proto závislé ne jen na zásobě, ale i na zásobách vody. Balíčky se železnou zásobou potravin ponechte až na poslední možnost. Zaměřte své úsilí na získávání potravy z moře. Můžete jíst ryby. Na otevřeném moři daleko od pevniny lze jíst bez obav většinu ulovených ryb. Nejezte ryby které jsou nápadně zbarvené, pokryté ostny nebo mnoha výčnělky, mají papouščí ústa, nafukují se jako balónky a nebo mají homoidní chrup. Vyhněte se i shlukům vajíček, mohou být jedovatá. Nemáte-li háčky improvizujte, vyrobte z kusu drátu, kovu, kapesního nože. Zkuste vyrobit i třpytku z přezek či sponek. Vlasce pokud možno nenavíjejte na holé ruce nebo na nafukovací části člunu. Sůl na vlasci vytváří ostrou hranu která vás může nepříjemně pořezat. Máte-li rukavice noste je vždy při práci s úlovky, ochrání vás před zuby, ostrými ploutvemi a kosticemi. Pod plavidlem můžete natáhnout /máte-li/ síť nebo volnou látku. Její stín přiláká ryby k pobytu. V noci vám pomůže svítilna přilákat ryby k hladině. Může se vám podařit ulovit unaveného ptáka, který využije váš člun k odpočinku. Nechte ho v klidu usadit... Mořské chaluhy a řasy jsou k dispozici podél pobřeží i na volném moři. Jezte je střídmě a hlavně postupně přivykejte tělo vzestupným dávkováním. Neuvyklý
organizmus reaguje prudkými průjmy a ty pak zbytečně oslabují a berou potřebné tekutiny. Nepožívejte je ani máte-li nedostatek vody, trávení zelených řas odnímá tělu dost tekutin. Plankton je složen z drobných rostlinek a živočichů, vznáší se ve vodě a je volně unášen proudy s jen nepatrným vlastním pohybem. Lovit se dá vlečnou sítí. Opět je třeba uvykat tělo postupnou konzumací. Plankton je bohatý na proteiny, uhlohydráty a tuky. Obsahuje však také chitin ze skořápek měkkýšů a celulózu nekonzumujte ho tedy nikdy příliš velké množství. Jeho trávení předpokládá dostatek vody v těle! Vylovený plankton musíte před konzumací dobře prohlédnout a odstranit z něj chapadla medúz, ostnaté druhy a želatinový plankton, který obsahuje hlavně mořskou vodu. Je-li získáno velké množství ostnatého planktonu vyplatí se nechat jej usušit a pak rozdrtit. V záchranném člunu se zbytečně nevystavujte slunci. Chraňte si hlavu a hlavně oči. Nebezpečí hrozí na moři i od živoucích obyvatel hlubin. Nejznámější jsou žraloci. Ocitnete-li se ve vodě pozorujte bedlivě okolí kde se žralok může objevit. Zachovejte maximálně klid a pouze splývejte. Musíte-li plavat, plavte energicky a pravidelně. Nedělejte trhavé pohyby, neplavte zbrkle a nepravidelně, žralok by vás mohl považovat za zraněnou rybu. Při plavání před žralokem neprchejte, ale čelte mu a plavte na boku energickými, pravidelnými tempy. Případný útok odrážejte kopnutím, nožem nebo tvrdým předmětem do nosu, očí a žáber. Holou ruku používejte až v krajním případě. Močit do vody musíte v krátkých a rychlých dávkách s větší přestávkou. Když jste ve vodě ve skupině utvořte kruh aby jste se vzájemně mohli lépe soustředit na odrážení útoků. Když se plavíte na člunu, nechytejte ryby když jsou žraloci nablízku. Chytíte-li malého žraloka je důležité ho dobře omráčit než bude vytažen na člun. Větší úlovek raději odřízněte hrozí poškození člunu a zranění osob. Navíc zmítání uloveného žraloka přiláká další exempláře, které ho mohou napadnout a roztrhat. Krev a skupinový útok vyvolává u žraloků alimentární frenesii a v tomto stavu pak útočí všechny druhy a na vše. Neosvěžujte si paže a nohy ve vodě, žraloci většinou nevyskakují z vody za kořistí a tudíž jsou lidé na člunu relativně v bezpečí. Nevhazujte nic do vody, výkaly, zvratky i odpadky shromažďujte a vyhazujte najednou a co nejdále od lodi. Žraloci jsou aktivnější v noci. Zejména pak za soumraku a za svítání vyplouvají blíže k hladině a do mělčích vod. Jsou lákáni pachem biologických odpadů, krví a třepetavými pohyby jaké odpovídají raněným rybám. Ne každá ploutev na hladině musí být zákonitě žralok. Delfíni, sviňuchy větší ryby, ale i rejnoci někdy stočí ploutve vzhůru a vypadají pak jako dva u sebe plovoucí žraloci. Častým rizikem pro plavce jsou medúzy. Vyskytuje mnoho druhů medúz a zdaleka ne všechny jsou již známé. Největší exempláře mají průměr těla až 2m a délku chapadel až 30m. Medúzy mají po celém těle a na chapadlech žahavé buňky které způsobí na nezakryté kůži bolestivá poranění. Jsou až smrtelně nebezpečné, požahání tzv. mořskou vosou zapříčiní smrt od 30 sekund do tří hodin. Vyhýbejte se všem medúzám a to zdaleka, jejich špatně viditelné žahavky mohou splývat ve vodě i
mnoho metrů daleko. Po bouřce plavou ve vlnách odtržená chapadla a i ta vám mohou způsobit poranění. Stejně tak se nedotýkejte mrtvých medúz vyplavených na břeh. Při postižení odstraňte ihned chapadla kousky medúzy z povrchu těla. Při odstraňování používejte kousky oděvu nebo třeba chaluhy. Rozhodně ránu ničím netřete, třením se žahavé buňky ještě více aktivují. Nikdy ránu nevysávejte. Popálení může vyvolat křeče proto se snažte co nejrychleji dostat z vody nebo aspoň zajistit bezvládné tělo před utopením. Postupné ochrnutí svalstva hrozí zástavou dechu, je třeba počítat s možnou potřebou umělého dýchání. Pro zmírnění účinku jedu je ránu dobré ošetřit: mýdlem, citrónovou nebo jinou ovocnou šťávou, nebo i močí. V blízkosti skal, jeskyní, děr a vraků se vyskytuje mořský okoun. Je troufalý a velmi zvědavý. Raději se vyhněte setkání. V děrách a rozsedlinách žijí murény, zaútočí když se cítí ohrožená nebo vyrušená. Když se do vás zakousne je nutné jí uříznout hlavu což je u kluzkého tvora velmi obtížné. Mořští hadi jsou sice velmi jedovatí, ale pokud je nebudete přímo chytat tak se vám zdaleka vyhnou. Barracuda je velmi dravá a pohybuje se často v hejnech. Zaútočit může když je ve vodě krev. Nenoste na těle nic lesklého co by na barracudu působilo jako třpytka. Kosatka dravá se pohybuje v hejnech a padesáti jedinců. Někdy zaútočí na všechno co se pohybuje nebo splývá při hladině. Obecně sice na lidi neútočí, ale máte-li možnost opustit vody ve kterých se objeví kosatky, udělejte tak ihned. Na ledových plochách se nezdržujte dlouho v blízkosti tuleňů aby si vás kosatka nespletla s oblíbeným obědem. Kosatky lidi nevyhledávají a zranění hrozí spíše v omylech. Jedovaté ryby se vám také většinou sami vyhnou. Pozor si dejte v korálových útesech a na mělčinách kde můžete na jedovatou rybu šlápnout. Sami od sebe mohou zaútočit pokud budou chránit své teritorium při rozmnožování. Velké riziko je při požití jedovatých ryb. Rybí toxiny jsou i smrtelně jedovaté, po prvních příznacích otravy je třeba vyvolat zvracení a hodí se i projímadlo. Příznaky jsou například, znecitlivění, pocení, obrácené vnímání teploty, dávení, křeče. Pokud dojte vnějšímu kontaktu a jed se dostane do těla kůží vypláchněte ránu rychle vodou. Nařízněte ránu a odsávejte jed i krev. Odsávejte i v případě, že nemůžete ránu rozříznout. Odsajte co nejvíc jedu. Ponořte zasaženou část těla do horké vody na 30 až 60 minut. Voda by měla být co nejvíc horká, kolik postižený vydrží. Rány na hlavě nebo na trupu které nelze ponořit ošetřujte horkými obklady. Po koupeli nebo přikládání obkladů ránu pečlivě vyčistěte. Naneste na ránu antiseptický prostředek a obvažte čistým obvazem. V případě potřebu je možné stejný postup jako při léčbě šoku. Mořští slimáci a plži jsou nebezpeční při překonávání korálových rifů a na písčitém pobřeží. Buďte maximálně ostražití. Jsou vybaveni ostny kterými vstříknou do těla jed. Místo po bodnutí zmodrá a oteče, znecitliví. Svědivá, řezavá a pálivá bolest se rychle posouvá do celého těla. Řádově v hodinách hrozí smrt následkem ochrnutí svalstva a následného kómatu. Neexistuje žádný specificky účinný způsob léčby, aplikujte horké obklady a ponoření do horké vody. Počítejte s možnou potřebou umělého dýchání.
Hlavonožci se ukrývají v podmořských děrách a před lidmi prchají. Dojde-li ke kousnutí zanechá ostrý zobák chobotnice dvě ranky které hojně krvácejí a rána brzy oteče. Chobotnice při kousnutí vpraví do rány jed, který způsobuje pálivou, svědivou a řezavou bolest. Smrtelně nebezpečná je chobotnice kroužkatá která se vyskytuje u východního pobřeží Austrálie a není proti jejímu jedu žádný známý protilék. Opatrnost je na místě vždy a všude, ale na moři je nezbytná a jste-li navíc jednou trosečníky kteří přežili ztroskotání lodi, musíte svému unavenému štěstí vydatně pomáhat.
CHORVATSKO:
Istrie: je název pro největší poloostrov v Jaderském moři o rozloze 2 820 km2. Nachází se v nejzápadnější části Chorvatska, vytváří jej trojúhelník mezi řekou Dragonja, mysem Kamenjak a pohořím Učka. V uvedeném uzemí žije cca 200 000 obyvatel. Správním střediskem je město Pazin s 9 000 obyvateli, největším městem
Pula s 82 000 obyvateli. Západní část poloostrova tvoří členité pobřeží o délce 240 km, kde je soustředěno nejvíce ubytovacích zařízení. Tato oblast je nejnavštěvovanější v celém Chorvatsku. I v době válečného konfliktu zde turisté využívali nepřeberné možnosti nabízejících se rekreačních služeb. Pro ty, kdo vyhledávají živější místa s obchody, restauracemi, nočními kluby, hudební produkce a další zábavné podniky se západoistrijské přímoří stalo ideálním místem pro jejich dovolenou. Jednotlivé turistické zóny na sebe navazují a vytvářejí nejrozsáhlejší letoviska, která nabízejí i všestranné sportovní vyžití. Spojení mezi letovisky zajišťují časté autobusové spoje nebo v některých místech vyhlídkové turistické vláčky.Východní část pobřeží s délkou 203 km se rozprostírá od Medulinu po Opatiji. Dlouholetá tradice, pohostinnost a pracovitost obyvatel, to je důvod dnešní vysoké úrovně turistického ruchu. Bezesporu svůj díl má i nejkratší vzdálenost na Istrii ze západní i střední Evropy. Istrie v letních měsících má velmi příjemné klima. Průměrná teplota je nižší než v jiných lokalitách - dosahuje 26şC, teplota mořské vody též nedosahuje hodnot jižních částí. V zimních měsících zde bývá chladno až nevlídno, zvláště při dlouhotrvajícím dešti za větru bóry. Poloostrov je zelenou oázou, až k samému moři sahají borové lesy. Dubové a vřesové stromy pokrývají kopcovitý terén ve vnitrozemí. Nejvyšší hora na Istrii Učka měří 1396 m.n.m., nejdelší jeskyně je Morfanská jama s délkou přes 2 km, nejhlubší propast Rašpor-Čičarija s 360 m a nejdelší řeka Mirna s 32 km vodního toku. Brijunské ostrovy: Na západní části Istrijského poloostrova severozápadně od Puly leží ve Fažanském průlivu 13 ostrovů a ostrůvků, kterým se též říká Brioni. Celková plocha souostroví je 7,4 km2. V roce 1983 byly vyhlášeny národním parkem s rozlohou 36 km2 včetně přilehlého moře. Souostroví je charakterizováno autochtonními lesy nízkých jehličnanů – makchie. Největší z ostrovů Veli Brijun byl osídlen již v prehistorických dobách, jak o tom svědčí nalezené kamenné a kovové nástroje. Ve druhém století před naším letopočtem ovládli ostrovy Římané, později si zde začali budovat přepychová letní sídla. V roce 1893 koupil ostrovy rakouský velkopodnikatel Paul Kuppelwieser, který byl i ředitelem oceláren ve Vítkovicích. Využil zájmu rakouské aristokracie o Jadranské pobřeží a začal na ostrovech budovat luxusní lázeňská střediska. Přepychové hotely, jízdárny, tenisová a golfová hřiště, restaurace, kasino, přivedl z pevniny vodovod, telefonní kabel a další vymoženosti té doby. Založil na ostrovech parky a zahrady, postavil silnice a cesty. Záhy se ostrovy staly místem rekreace a odpočinku nejzámožnějších Evropanů a panovníků. Po první světové válce a po smrti majitele, se ostrovy staly terčem intrik a nešťastných náhod, včetně ničivých požárů. Jisté kruhy nepřály rozkvětu ostrovům a o konkurenci známým letoviskům v Itálii a ve Francii. Pokud něco funkčního na ostrovech zbylo, bylo poničeno za druhé světové války. Teprve bývalý jugoslávský prezident Josip Broz Tito v roce 1947 rozhodl o obnově luxusních turistických zařízeních. Několik desítek let byly ostrovy běžně nepřístupné a sloužili k rekreaci politických špiček a k návštěvám elity ze spřátelených zemí. Tito na ostrově založil i zoologickou zahradu. Brioni se staly místem konání oficielních státnických jednání, ale i tajným odpočinkem některých vládních představitelů z celého světa. Dnes vedou na ostrovy lodní spoje z Puly a z Fažany. Při návštěvě je nutné počítat se zaplacením vstupného ve výši cca 8,-- DM při individuální turistice, skupiny mají slevu. Prohlídky se pořádají s doprovodem odborných průvodců. Na ostrovech nabízejí své služby tři luxusní hotely. I dnes je ubytování vyhrazeno jen movitější klientele. Na ostrovech je zákaz
provozu motorových vozidel. Na ostrově Veli Brijun lze nalézt mnoho pamětihodností a archeologické vykopávky z římského a byzantského období, komplexy lze objet na kole nebo elektrickým vláčkem, ale i projít pěšky. Medulin: Původně rybářská osada na jižním výběžku Istrijského poloostrova vzdálená 10 km od Puly. Členitý medulinský záliv s malými ostrůvky je vhodný pro vyznavače vodních sportů a rybáře. Překrásná oblázková pláž dlouhá 2 km láká místní rekreanty. Před paprsky sluníčka se lze přes den schovat v přilehlém borovicovém lese. Při pobřeží jsou usazeniny léčivého bahna, které léčí revmatismus. V Medulinu a okolí byly vystavěny nové moderní turistické objekty s kompletními službami. U nedalekého poloostrůvku Vižula lze na mořském dně spatřit obrysové zdivo starých římských staveb. Poreč: Nejnavštěvovanější a největší turistické středisko na západním pobřeží poloostrova Istrie. Mírně zvlněná krajina s borovými a dubovými lesy, sady s olivami a nekonečně dlouhé řady vinohradů, to vše lemuje starobylé město. V jeho historickém jádru jsou cenné stavební památky zachycující vývoj z jeho 2.000 let . Nejvýznamnější kulturní památkou je Eufrasiova bazilika ze 6. století, jedná se o ojedinělé světové dílo byzanského umění. V bazilice se dochovaly překrásné mozaiky, některé fresky jsou vykládány drahými kameny a perletí. V Poreči je mnoho dalších zajímavých historických staveb z románského a gotického období. Moderní turistická střediska jsou vybudována na členitém pobřeží kolem lagun. Rekreační centra tvoří samostatné prázdninové vesničky, které jsou navzájem propojeny. Celková kapacita lůžek zde dosahuje 120.000. V blízkosti cca 5 minut jízdy lodí z přístavu nabízí ubytovací služby i rekreační zařízení na ostrůvku sv. Nikola. Pula: je největší a nejstarší město s důležitým přístavem na jihozápadním výběžku Istrijského poloostrova. Pula je i nejvýznamnějším hospodářským a dopravním střediskem Istrie. Na členitém pobřeží a ostrovech kolem města byla vybudována četná turistická střediska. Ve městě se zachovalo několik jedinečných stavebních památek z dob římské a benátské nadvlády. Mezi nejznámější patří Koloseum, mohutný elipsovitý amfiteátr z 1. století, antický chrám Augusta a Romy, bazilika sv. Marije Formoze, vítězný oblouk Sergiů. Rabac Původně rybářská a námořnická obec na východním pobřeží Istrijského poloostrova se stala rušným turistickým letoviskem u stejnojmenné zátoky. Oblázkové a skalnaté pláže jsou upravené, nad nimi ve svazích jsou citlivě umístněny moderní hotely a apartmány. V okolí jsou k dispozici i campy. Středověké hornické městečko Labin, jehož historické jádro se stalo městskou rezervací, můžete navštívit starou horskou stezkou. Chůze by vám neměla trvat déle než 1 hodinu. Rovinj: Městečko s bohatou historií leží na západním pobřeží Istrijského poloostrova. Terasovitá výstavba starého města s dominantní zvonicí kostela sv. Eufemie
původně stála na ostrůvku, který byl v roce 1763 spojen násypem s pevninou. Rovinj, městečko s 11 000 stálými obyvateli se v letních měsících mění v živé a rušné letovisko. Lesnaté pobřeží a dva přilehlé ostrovy Crveni otok a Sveta Katarina jsou cílem tisíců turistů. Umag: Středověké město na západním pobřeží poloostrova Istrie, s průmyslovou zónou a přístavem. Mezi borovými lesy jsou rozptýleny moderní hotely, bungalovy a množství restauračních, obchodních a zábavních center. V Umagu se konají tenisové turnaje ATP. Okolní turistická střediska jsou s městem spojena malým vláčkem a živý ruch zde trvá 24 hodin denně. Na mírných svazích v okolí se pěstuje vinná réva, na políčkách ovoce a zelenina. Vrsar: Přímořské letovisko na západním pobřeží Istrie. Historické jádro města se rozkládá na pahorku nad mořem, kde vyniká stará zvonice a zámek. Město bylo chráněné středověkým opevněním a jeho nejstarší památkou je románská bazilika z 12. století. Hotely jsou postaveny podél zátoky s výhledem na malé zelené ostrůvky. Jižně od města se do pevniny zařezává Limský záliv 9 km dlouhý a až 600 m široký. V zálivu žije mnoho druhů ryb a pěstují se zde ústřice a slávky jedlé. Dary moře je možné ochutnat v přilehlých restauracích. Na okraji zálivu leží zalesněný ostrov Koversanda, od roku 1961 nejznámější naturistické středisko v Chorvatsku. Dnes se jeho služby včetně ubytování v kempu rozšířily i na přilehlou pevninu. V Národním parku Risnjak, který je součástí Gorski kotar /Horský kraj/ se lze setkat s četnými druhy zvířat, z nichž mnozí jsou již v Evropě vzácné, jako medvěd nebo rys. Skalnaté vrcholy kopců jim skýtají dostatečný úkryt a hojnost potravy husté lesy s mamutími 45 m vysokými kmeny jedlí. Pohoří Velebit chrání přímořská lázeňská střediska před chladným severským vzduchem a tento vápencový masiv je i mezinárodní rezervací biosféry. Významné jsou krasové jevy, zvláště speleology láká Lukova propast s hloubkou 1.335 m, která se řadí mezi nejhlubší propasti světa. Příznivé klimatické podmínky a bujná středozemní vegetace umožňují celoroční rekreační pobyty. Průměrná roční teplota činí 15ºC a na ostrovech je mnohem vyšší. V zimních měsících se lze věnovat lyžování v horských oblastech jen několik km od moře. Kvarner pro malou vzdálenost ze střední Evropy a výhodnou dopravní i cenovou dostupnost bývá nejčastějším místem rekreace českých turistů. Bakar: Průmyslové město na konci Bakarského zálivu, vzdálené 15 km JV od Rijeky. Původně středověké město rozložené ve svahu, nad ním se vypíná hrad šlechtického rodu Frankopanů ze 16. století, který byl několikráte přestaven. Lokalita není vhodná kvůli průmyslové zóně k rekreaci, nabízí se zde možnost jen jako výletní místo. V městě je námořní muzeum.
Barbat: Dlouhá, rozptýlená osada podél komunikace spojující Mišnjak s městem Rab, na jižní straně ostrova Rab. Nabízí přes 3.000 turistických lůžek. V obci mají k dispozici všechny základní turistické služby, hlavně jsou zaměřeny na milovníky nautiky. K tomu odpovídá vybavení obchodů, lodním zařízením včetně loděnic pro opravy motorových člunů a jachet. V loděnicích mají pohyblivý jeřáb s nosností do 30 tun. Barbatski kanál odděluje městečko od úzkého a dlouhého ostrůvku Dolin, kanál je vhodný pro surfování. V okolí jsou oblázko-písčité pláže. Baška: Městečko s bohatou historií, ležící v jihovýchodní části ostrova Krk. Tradiční letovisko s přístavem rozložené po celém pobřeží rozlehlé zátoky. Původní osada byla založena za Římské říše, ve městě se dochovalo několik středověkých staveb. Dvě městské ulice nesou jména českých občanů, kteří se zasloužili o rozvoj tamějšího cestovního ruchu. Emil Geistlich, majitel nakladatelství, který nechal v roce 1911 postavit hotel Baška a lékařka Čermáková, která v městě žila a propagovala místo jako léčebné lázně. Písčitá a místy oblázková pláž s délkou větší než 2 km má příhodný vstup do moře vhodný i pro děri. V širším okolí se nalézá několik desítek osamělých dalších pláží. Turistická zařízení jsou zastoupena ve všech kategoriích. Z přístavu je spojení trajektem s Loparem na ostrově Rab. Za městem najdete rozsáhlý nudistický kemp. Místem častých výletů bývá blízký ostrůvek Prviči s příjemnými plážičkami. Bribir: Horská obec 7 km vzdálená od města Selce. U osady nás upoutají ruiny bývalého hradu, stejně tak zbytky důmyslného opevnění celé obce. V kostele sv. Petra a Pavla se nacházejí vzácné obrazy, například od malíře Palmy il Giovana. Bribir je též výchozím místem za poznáním divoké přírody, hlavně pro vyznavače horské turistiky. Cres: ostrov Západním směrem položený ostrov v oblasti Kvarneru o ploše 406 km², s nejvyšším místem - vrch Sis 650 m.n.m. Ve střední části Cresu se rozkládá sladkovodní Vranské jezero o rozměru 5,5 km², s 2,300.000 m³ pitné vody. Nejhlubší místo jezera je 74 m pod úrovní moře a hladina 13 m nad mořem. Do této přírodní „cisterny“ stékají dešťové vody povrchovými kanálky a podzemními krasovými systémy. Jeho kvalitní voda zásobuje obce pitnou vodou od roku 1953 jak na ostrově Cres, tak i Lošinj. Oblast Vranského jezera byla v roce 1983 vyhlášena ornitologickou rezervací, v jezeře je přísný zákaz koupání. Ostrov je spojen celoročně trajektovou dopravou s pevninou. U obce Osor byl vybudován otočný most, který spojuje ostrovy Cres a Lošinj, vzdálené od sebe 11 m širokou úžinou, kterou prokopali příslušníci ilyrského kmene Liburnové. Ti zde vybudovali i několik desítek opevněných strážných míst. Později byl Cres ovládnut Římany a 8. století patřil Benátkám /1000 – 1797/. Na ostrově žije velmi vzácný druh ptáků, bělohlavý sup.
Městečko Cres: uprostřed stejnojmenného ostrova, které je správním a kulturním centrem. Rozprostírá se podél chráněného Cresského zálivu. Město s 2.500 obyvateli je tvořeno starobylým centrem a navazujícími novými částmi Malin a Grabar. Do středověkého historického jádra lze vstoupit třemi branami, které stejně jako již rozpadlé hradby pocházejí z benátské doby. Součástí centra je i starý přístav, který v letních měsících ožívá čilým obchodním ruchem. Staré domy mají nad průčelími vytesány rodinné erby nebo nářadí, které vyjadřuje stav, ke kterému majitel patřil. Cres získal statut města již v 14. století. K zajímavým památkám patří gotickorenesanční kostel Sveta Marija Sniežna a palác Arsan s cenou sbírkou rukopisů. Zde je uschován starý tisk misál z roku 1494, který byl vytištěn hlaholicí. Crikvenica: Známé lázeňské město ležící na pobřeží cca 33 km jižně od Rijeky. Pohořím Veliké Kapely je oblast chráněna před nepříznivými klimatickými vlivy ze severu. Letovisko se stalo vyhledávaným též pro dlouhou písečnou pláž a písečné mořské dno, které je dostupné až 100 m od břehu. Moderní výstavba turistických ubytoven, vysoký standard služeb a bohatý společenský život láká především vyznavače rušnějšího pojetí rekreace. Původně na místě dnešního města stála římská osada, své jméno město dostalo podle kostela – crkva, který byl postaven v 15. století. Později byl přestaven na klášter, který v dnešní době slouží turistům jako hotel. Občané Crikvenice ovlivněni novými lékařskými výzkumy, které dokázaly léčivost tamějšího prostředí, postavili již v roce 1888 první veřejné koupaliště. Ilovik: Menší ostrov jihovýchodně od Lošinju, porostlý borovicemi a voňavými květinami má jen dvě prodejny, poštu a známou hospůdku Rozmari, kde vedle tradičních chorvatských specialit lze dostat americké klasické jídlo. Na ostrově jsou domy většinou rekonstruované, ale neobydlené. Jejich majitelé žijí v USA a příležitostně je navštěvují. Jadranovo: Osada vzdálená 7 km jihovýchodně od města Kraljevica, leží v blízkosti pobřežní magistrály. Nedaleko obce je malebná zátoka Lokvišće s léčivým usazeným bahnem. V zátoce byly též odkryty zajímavé archeologické nálezy. Jen úzký Tihi kanál odděluje v tomto místě pevninu od ostrova Krk. Kampor: Malé letovisko v severozápadní části ostrova Rabu, vzdálené 3 km od města Rabu. Vesnice se může pochlubit románským kostelíkem ze 13. století a františkánským klášterem z 15. století, v kterém bylo zřízeno muzeum. Kraljevica:
Přímořské a průmyslové městečko, vzdálené 22 km na jih od Rijeky. Ve staré části města vyniká zámek a na návrší nad přístavem se vypíná druhý. Oba jsou postaveny ve slohu pozdní renesance v 17. století. Zámky patřili nejmocnějším chorvatským rodům Frankopanům a Zrinštím, kteří zde uzavřeli dohodu proti Habsburkům. Spiknutí bylo odhaleno a v roce 1671 jim byly sťaty hlavy. Hospodářsky významný je přístav s loděnicemi. V okrajových částech města jsou vybudována turistická střediska, například Uvala Scott. Krk – ostrov: Ostrov vévodící skupině kvarnerských ostrovů bývá též označován jako největší ostrov v Chorvatsku. Poslední statistiky ale uvádějí, že jeho rozloha 406 km² má být totožná s Cresem. Severozápadní a západní část ostrova s níže položenými úrodnými políčky má bohatou vegetaci. Zde je soustředěno nejvíce obyvatelstva. Jeho vyšší jihovýchodní část se skalisky a bez výrazné vegetace bývá zužována studenými nepříjemnými větry z pevniny, zvláště na podzim a v zimě. Nejvyšším místem na ostrově je vrch Obzova s 569 m.n.m. Na Krku žije 18.000 obyvatel, většina z nich se zabývá zemědělstvím a rybářstvím. Ostrov původně osídlili ilyrští Liburnové. Na začátku 12. století zde získává velkou moc a bohatství feudální rod Frankopanů, kteří byli donuceni ostrov v roce 1480 prodat Benátkám. Na ostrově lze navštívit zpřístupněnou krasovou jeskyni Biserujka, s překrásnou krápníkovou výzdobou. Teprve v roce 1980 byl dokončen 1309 m dlouhý most „Krćki most“, který spojuje pevninu s ostrovem. Začátek mostu začíná u města Kraljevica, o ostrůvek Sveti Marko jsou opřeny jeho oblouky jak z pevniny, tak z ostrova. Na mostě se vybírá mýtné jen za motorová vozidla. Krk: Velmi staré městečko v jihozápadní části stejnojmenného ostrova. Historické jádro města stojí na úzké pevnině oddělující dvě zátoky. Uspořádání uliček a domů je téměř stejné jako před několika sty lety. V tomto stylu byly upraveny i městské hradby z 12. století se čtyřmi vstupními branami. Již v římské říši zaujímalo město významného postavení pod jménem Curicum. Část opevnění a zbytky lázní připomínají tuto dobu. Ve městě se dochovalo několik významných stavebních památek, např. bazilika z 5. století, kapitula, palác Kotter a další. V tamější katedrále byli pohřbeni příslušníci feudálního rodu Frankopanů a místní biskupové. Město Krk od 5. století bylo biskupským sídlem. V současné době se stalo správním střediskem celého ostrova. Novodobá výstavba města s hotely, penziony a vilkami se rozrůstá podél členitého pobřeží. V nedaleké zátoce Dražica jsou ideální podmínky ke koupání i pro neplavce, s pěknou písečnou pláží.
Lopar – San Marino: Rozsáhlejší lázeňské středisko na severozápadním pobřeží ostrova Rab, rozprostírající se ve stejnojmenném zálivu. Z tamějšího přístavu vede trajektová doprava do Senje a Bašky. V protilehlém, východně položeném zálivu Crniku leží druhá část osady San Marino, která je pojmenovaná podle republiky, jenž byla založena místním rodákem – kameníkem Marianem. Turistická střediska nabízejí
klidnější rekreaci, pláže jsou písečné, vhodné pro děti. Nejznámější z nich má výstižné jméno Rajska plaža. Pláže Sahara, Ciganka a Stolac Goli otok, /kde za trvání SFRJ bylo zřízeno vězení a byly zde i internovány nepohodlné osoby/, se nachází úrodná oblast převážně osázená olivovými sady.jsou vyhrazeny vyznavačům naturismu. V severovýchodní části směrem k ostrovům Grgur a Lošinj – ostrov: Patří do skupiny kvarnerských ostrovů. S ostrovem Cres je spojen pohyblivým mostem, který překlenuje 11 m širokou úžinu. Ostrov osídlil kolem roku 1600 před naším letopočtem kmen ilyrských Liburnů, který též nechal prokopat kanál pro snadnější plavbu. Ostrov má velmi příjemné podnebí se značným počtem ročního slunečního svitu cca 2500 hodin, proto se stal vyhledávaným místem k odpočinku už v 19. století vídeňskou aristokracií. Na větší části ostrova převládá zalesnění středozemním i subtropickým rostlinstvem. Pro výborné klimatické podmínky a pro borové lesy, bývá vyhledáván nejen k rekreaci, ale i k ozdravným pobytům, především vhodným pro alergiky a astmatiky. Své neduhy zde léčil i rakouský císař František Josef, korunní princ Rudolf a následník rakouského trůnu František Ferdinad. Lovran: Původně středověké městečko na východní části poloostrova Istrie, na břehu Kvarnerského zálivu. Dnes - přímořské lázně, vzdálené 5 km od Opatije. Příjemné klimatické podmínky, bujná vegetace, vhodné ubytovací kapacity a bohatý společenský život, to jsou hlavní důvody k celoročním rekreačním pobytům. Většina hotelů má vlastní pláže. Na veřejných plážích je vybíráno vstupné. Malinska Malé městečko v západní části ostrova Krk, ležící na konci stejnojmenného zálivu. V posledních letech významná výstavba turistických zařízeních s upravenými zahradami a parky. Mezi nimi zvláště vyniká rekreační komplex Haludovo z roku 1970 i s bazény se slanou vodou. Malinska se stala oblíbeným letoviskoem s upravenými plážemi a bujnou vegetací. V letních měsících se ve městě konají společenské a kulturní akce, nejznámější je festival folklóru z ostrova Krk pořádaný každoročně každou první neděli v srpnu. Mali Lošinj: Největší letovisko na ostrově Lošinj. Stará část města byla stupňovitě postavena na konci širokého zálivu, převládají zde stavby z období baroka a klasicizmu. Turisty vyhledávané lázeňské místo již v minulém století. V roce 1885 přicestoval do obce jako první rakouský turista dr. Conrad Clar se svým nemocným synem. Po několika týdenním pobytu se zdraví chlapce výrazně zlepšilo. Tato zpráva poznamenala rozvoj městečka, které získalo záhy statut klimatických ozdravných lázní. Na poloostrově Cikat měl i císař František Josef svoji rezidenci. Dnes tato vila nese jméno Karolina. V okolí se nachází udržovaný lesopark. Toto místo s dobře vybavenými turistickými zařízeními si stále zachovává svoji přitažlivost. Mali a Velki Lošinj je spojen výletní cestou, kterou lze absolvovat za necelých 45 minut volné chůze.
Kvarner: Příznačně se tato oblast nazývá přímoří, ostrovy, pohoří. Kvarner je vymezen částí východního pobřeží Istrijského poloostrova s Opatijskou riviérou přes Rijeku, Crkvenicu, po Klenovicu, s pohořím Gorského kotaru. Dále Rijeckým zálivem a Kvarnerským zálivem s ostrovy Krk, Rab, Cres, Lošinj a jejich přilehlými ostrůvky. Některé údaje určují do Kvarneru další lokality, toto vymezení vychází z působnosti Primorsko-goranského županství. Rozloha uvedené oblasti se uvádí 3.582 km² s 325.000 obyvateli. Správním městem župy je Rijeka s 165.000 obyvateli. Nejvyšší vrcholy jsou Bjelolasica 1.534 m, Risnajak 1.528 m a Snježnik 1.506 m, největším jezerem je Vranské jezero 5,75 km² na ostrově Cres, největší ostrovy Cres a Krk o stejné výměře 406 km2. Příjemné středomořské podnebí, pestrá vegetace a romantické prostředí lákalo již v 19. století turisty do míst, která se stávala rok od roku vyhledávanější zvláště aristokracií z tehdejšího Rakouska-Uherska. Opatija, Lovran, Lošinj, to byla již v minulém století místa, která znamenala v začátcích turistiky pojem. Na přelomu 19. a 20. století v každém větším městečku v přímoří i na ostrovech byl již postavem hotel. Největšího rozmachu výstavba turistických zařízení dosáhla v 60 a 70 letech. V té době se v oblasti Rijeky, Bakaru, Kraljevice a Omišalje začali budovat a rozšiřovat přístavy, rafinérie, koksovny a další průmyslové podniky. I když v současné době došlo k omezení výroby, k omezení překládání a zpracování ropy, uhlí, rud a dalších surovin, přesto je blízká oblast touto průmyslovou výrobou negativně ovlivněna. Stát každoročně vynakládá nemalé částky na ozdravení prostředí a jeho asanaci. Pro čištění moře, odpadů, kalů a nánosů disponuje Rijeka a okolí s 6 speciálně upravenými loděmi. Pravidelně se provádí odběry mořské vody k analýzám. Výsledky uvádějí vysokou čistotu, voda stále dosahuje nadprůměrné sanitární hodnoty, mimo velkých přístavů. V osadách a městech Kvarneru se na každém kroku můžete setkat se staletou historií, stavebními památkami, lidovou architekturou a věhlasnými knihovnami. Květena čítá více než 2.700 druhů, mezi nimi se vyskytují velice vzácné a endemické rostliny, čímž se řadí mezi nejbohatší lokality Evropy. V Kvarneru žije velké množství živočichů, mořské vody jsou bohaté na pestrý výskyt ryb. Možnosti sportovního vyžití jsou rozmanité - plavání, potápění, rybolov, pěší turistika, horolezectví, cyklistika a další i extrémní sporty.
Moščenička Draga: Přímořské lázeňské středisko ležící 13 km od Opatije na východním pobřeží Istrie. Lázně jsou chráněny před nepříznivými vlivy pohořím Učky. Podél 2 km oblázkové pláže se rozprostírá výstavba ubytovacích zařízení včleněná do zelených zahrad a parků. Mělké moře a upravené pláže jsou vhodné k rekreaci pro rodiny s dětmi.
Novi Vinodolski: Moderní turistické městečko na pobřeží cca 45 km na jihovýchod od Rijeky u Velibského průlivu. Původní osada stála na návrší kolem hradu ze 13. století, patřící rodu Frankopanů. V roce 1288 zde byl vydán tzv. Vindolski zakon – zákoník zvykového práva, psaný hlaholicí. Hrad byl v minulém století přestavěn na zámek. Ve starém městě je zachováno několik středověkých stavebních památek. Nová část města s hotely a restauracemi se rozprostírá podél moře, nejvíce jich je soustředěno v zálivu LIšanj. Město již více než 100 let nabízí turistické služby. Njivice: Z původně malého rybářského sídliště se za posledních 25 let stalo turisticky přitažlivé městečko uprostřed bujné vegetace. Njivice leží v západní části ostrova Krk podél nevelkého zálivu Kijac. Pláže jsou převážně oblázkové a kamenité, místa ke slunění upravená. Smíšené lesy sahají místy až k samému moři, kde lze najít malé skryté zátoky. Nedaleko autokempu je nudistická pláž. Městečko nabízí všestranné sportovní vyžití, množství kulturních a společenských akcí. Omišalj: Městečko ve stejnojmenné zátoce v západní části ostrova Krk. Původní opevněné sídlo patřilo rodu Frankopanů. Historická středověká část je do dnešních dnů zachována v původním stavu. Nedaleko města bylo vybudováno letiště a větší přístav, kde jsou průmyslové stavby. Nově postavená turistická zařízení jsou v dostatečné vzdálenosti od přístavu. Opatija: Vyhlášené lázeňské město na východním pobřeží Istrijského poloostrova. Nejvyšší horou Učky je chráněno před nepříznivými větry z vnitrozemí. Opatije patří přes 150 let k vyhledávaným lázeňským místům Chorvatska. Když v roce 1844 nechal Iginio Scarpa, italský obchodník z Rijeky postavit pro svoji manželku letní vilu Angiolinu, jistě netušil, že za pár let se stane Opatije místem odpočinku rakouské šlechty a samotné císařské rodiny. Ne nadarmo se jí říká první dáma chorvatské turistiky. Na okraji města jsou udržované lesoparky s exotickými dřevinami a květinami. Středem města probíhá promenáda, kde jsou luxusní hotely, obchody a restaurace. Některé hotely mají vlastní pláže, kde je neubytovaným zamezen přístup. Ve městě jsou čtyři veřejné pláže s navezeným pískem, ale platí se vstupné. Koupaliště jsou chráněna sítěmi před žraloky. Lázně Opatije jsou celoročně navštěvovány zámožnější klientelou. Několikakilometrová pobřežní část po město Lovran se nazývá Opatijská riviera. Osor: Poslední městečko na ostrově Cres při otočném mostu na Lošinj. Osor byl spojen s námořní tradicí. Když se však začaly stavět velké lodě, které nemohly proplout úzkým kanálem, začalo město ztrácet na svoji důležitosti. Historické jádro města má mimořádné stavební památky, kostely, hradby, sochy, katedrálu. Po staletí byl Osor nejdůležitějším správním místem pro ostrovy Cres a Lošinj, dnes pozvolna
obnovuje svoji krásu s ohledem na rozvoj turistiky. V letní sezóně se ve městečku pořádají kulturní slavnosti. Punat: Největší městečko na ostrově Krk. Starší středověká zástavba je na návrší s několika původními stavebními památkami. Přes mořskou úžinu zálivu kdysi stával most, po kterém je pojmenováno město. Dnes toto místo připomínají jen rozvaliny pilířů. Pravidelně se ve městě v turistické sezóně konají různé kulturní festivaly a zábavné akce. Nové turistické zařízení se vybudovalo podél pobřeží nad písečnou pláží, s mírně se svažujícím mořským dnem. V zálivu dominuje zelený ostrůvek Košljun s františkánským klášterem. Rab: Ostrov Patří do kvarnerské ostrovní skupiny, leží jihovýchodně od ostrova Krk na ploše 94 km². Pravidelná trajektová přeprava vede z pobřežního městečka Jablanac a ostrovní osady Mišnjak. Trajektová doprava s pevninou se zabezpečuje i na severozápadním cípu ostrova v přístavu Lopar. Severní část ostrova tvoří na první pohled drsná kamenitá krajina, podobná měsíční krajině, vystavená studeným severním větrům. První rostliny jsou až na kopcích, které jsou porostlé pelyňkem, šalvějí a levandulí. Jižní a západní část má již bujnou vegetaci s borovými lesy, duby a makchií. Ostrov má více než 2500 slunečních hodin, průměrná letní teplota vzduchu činí 24ºC a v zimě neklesne pod 10ºC. Na mírných svazích se pěstuje vinná réva, zelenina a olivy. Nejvyšším místem je vápencový vrch Kamenjak s 408 m.n.m. V osadách na ostrově se eviduje mnoho významných stavebních památek. Na ostrově žije asi 9000 obyvatel, během léta se tento počet několikanásobně zvýší. Kapacita turistických lůžek činí 28.000, z toho více než 16.000 se nabízí v soukromí. Rab: Městečko na západním pobřeží stejnojmenného ostrova bylo postaveno na skalnatém výběžku. Již za římské říše osada s opevněným přístavem dostala od císaře Oktaviana Augusta statut města. Typické středověké jádro města je obehnáno hradbami. Nad městem dominují čtyři věže se zvony v románském slohu. Mezi zajímavé stavební památky patří chrám Sveta Marija ze 12. století a Knežev dvor ze 13. století. V centru města se nachází park Komrčar, kde rostou topoly, indické fíkovníky, vavříny, rozmarýny, pinie, agáve a další exotická rostlinstva. Podél hradeb vede dlouhá promenáda, pod níž jsou kamenité a oblázkové pláže. V letních měsících se uličky a náměstí stávají jednou velikou galerií, kde vystavují a prodávají umělci z celého Chorvatska. Rijeka: Významné průmyslové město s největším přístavem v Chorvatsku leží na pobřeží Kvarnerského zálivu. Kdysi tu stávala při ústí řeky ilyrská vesnice, později zde Římané vybudovali opevnění proti Dalmatům. Ve středověku město dostalo výsostné postavení, statut svobodného přístavu. Benátky a Turci se střídavě podíleli na ovládnutí Rijeky, teprve habsburkové zajistili její modernizaci a novodobý hospodářský význam. Do roku 1918 sloužila jako přístav Rakousku – Uhersku,
včetně válečného loďstva. Od roku 1919 patřila k Itálii. Po druhé světové válce nastal velký rozmach města, byly postaveny nové obytné čtvrti, průmyslové podniky a rozšířen a zmodernizován přístav. Dnes má Rijeka 165.000 obyvatel, stala se důležitým kulturním a administrativním centrem Kvarneru, je zde Národní divadlo Ivana Zajce, četná muzea, galerie, univerzity a zoologická zahrada. Město má mnoho stavebních památek, například Zborna crkva ze 13. století, poutní kostel Marija Lauretanska z 15. století. Nad městem se vypíná starý hrad rodu Frankopanů Trsat ze 13. století, odkud je překrásný výhled na záliv s ostrovy. Sušak, dnes předměstí Rijeky, bývalo hraničním městem mezi Jugoslávií a Itálií. Teprve po roce 1945 získalo město dnešní název, předtím se používalo jméno Fiume. Selce: Turistická osada ležící na pobřeží 38 km jižně od Rijeky nedaleko Crikvenice. Obec byla založena za Římské říše. Moderní turistické stavby jsou rozmístěny podél dlouhé oblázko-kamenité pláže, místy přerušené skalisky s betonovými platy.
Susak: Ostrov jihozápadně od Lošinju, který se vymyká přírodním zákonům o ploše 6,3 km². Jediný písečný ostrov mezi okolními vápencovými, s lodním spojením z Malého Lošinju. Uvádí se, že na ostrově je vrstva 20 miliónů krychlových písku uložených na vápencovém podloží. Nejvýše položené místo je vrch Garba s 99 m.n.m. Ve vesnici Gornje selo jsou zbytky benediktinského kláštera z 11. století a kostel sv. Nikoly, místního ochránce. Na ostrově se hovoří zvláštním dialektem, ženy se oblékají při svátečních chvílích do mini-krojů. Ostrov jakoby stvořen pro vyznavače koupání a pro klidnou rekreaci. Místní lidé pěstují po celém ostrůvku na po staletích vybudovaných terasách víno, které má mimořádné aróma. Supetarska Draga: Obec na západní části ostrova Rab. Kdysi se v dolině u osady těžila sůl. Na tomto místě byla postavena v 11. století z bílého kamene románská bazilika sv. Petra. Před větrem chráněné v mělké zátoce Draška uvala hnízdí a přezimuje mnoho druhů ptactva. Na okraji zátoky lze motorovou loďkou navštívit zelené ostrůvky Maman, Srednjak a Sailovac. V obci Supetarska Draga je evidováno 2.300 turistických lůžek.
Unije: Menší, značně členitý ostrov na západ od Lošinju. Ideální místo pro milovníky přírody, jachtingu a robinzonského způsobu života. Ostrov je porostlý rozmanitou středozemní vegetací, proto se mu mezi posádkami plachetnic říká Zelený ostrov – Zelen otok.
Valun: Malá vesnička uprostřed ostrova Cres. V obci je uložena vzácná historická památka Valunska ploča, jedná se o náhrobní kámen s vytesaným nápisem v hlaholici pocházející z 11. století. Považuje se za nejstarší dochovanou písemnou památku ve staroslověnštině. Unikátní deska byla skryta do sakristie v kostele Sveta Marija postaveného též v 11. století. Veli Lošinj: Městečko s přístavem rozkládající se na jihovýchodním výběžku ostrova Lošinj. Bohatý historický vývoj osady se začíná psát již v řeckém období, později byla ovládnuta Římskou říší a posléze Byzanskou. Ze zachovalých stavebních památek vyniká románský kostel Svetog Nikole ze 14. století s upravenou kamennou věží, která sloužila k úkrytu před piráty. Teplé podnebí, stále zelené rostlinstvo, vysoký počet hodin slunce, čistý vzduch a křišťálové moře, to je důvod, proč se zde úspěšně celoročně léčí astmatici a alergici. Nad městem stojí zámek rakouského arcivévody Karla Štěpána s přilehlým parkem se vzácnými dřevinami, dnes objekt slouží jako dětské sanatorium. V 19. století tu bylo postaveno několik pseudozámečků rakouských aristokratů a továrníků. Městečko Veli Lošinj je podstatně menší než Mali Lošinj, letoviska jsou spojena promenádní cestou. Vrbnik: Původně rybářská osada v severní části ostrova Krk. Středověké městečko se terasovitě rozprostírá na úbočí kopce s výhledem na moře. Staré jádro bylo obehnané hradbami, součástí obrany byl i hrad rodu Frankopanů. Kameny z obraných hradeb se v pozdějších letech, když pominulo nebezpečí, staly stavebním materiálem. Městečko má věhlasnou knihovnu s 15.000 svazky, mezi nimi jsou i hlaholské rukopisy ze 14. století, uložené v Zadružni domu. Knihovna je pro veřejnost přístupná, platí se vstupné.
DALMÁCIE: Dalmácie zaujímá podstatnou část Chorvatského přímoří včetně ostrovů. Začíná v Černé Hoře, přes Dubrovník, Makarskou, Split, Šibenik, Zadar až ke Karlobagu s pohořím Velebit. Dále k ní patří ostrovy a ostrůvky od Mljetu až po Pag a poloostrov Pelješac. Dalmácie je spravována čtyřmi župami a zeměpisně je rozdělena na tři části. Jižní Dalmácie – Dubrovačko-neretvanská župa, Střední
Dalmácie – Splitsko-dalmatinská župa a Severní Dalmácie – Šibenská a Zadarskokninská župa. Ve starověku žili na východním pobřeží Jadranského moře Ilyrské kmeny. Mezi nimi zvlášť vynikal kmen Dalmatů, jehož příslušníci získali vliv na uvedeném území. Prosluli svými sady, vinohrady a především získáváním soli z moře. Vhodné pobřeží jim záhy umožnilo, aby se stali dovednými mořeplavci a obchodníky. Za Římské říše docházelo k častým vojenským střetům, snahou bylo obyvatelstvo romanizovat. V 6.-10.století nad územím získala vliv Byzance. Od 10.století patří Dalmácie do Chorvatského království, později pod uherského krále. Benátská republika začala území spravovat od 14.století, v roce 1797 připadlo Rakousku. Jen krátkou dobu, za napoleonských válek, zde vládnou Francouzi. Po první světové válce se Dalmácie stala součástí Království SHS. Na začátku druhé světové války je jedním z teritorií chorvatské bánoviny. Od roku 1945 větší část území patří do Chorvatska a menší území bylo přičleněno k Černé Hoře. V roce 1995 malá část kolem města Neumu se stala součástí Bosny a Hercegoviny. Zvláštní postavení v oblasti zaujímal Dubrovník, který po staletí si udržoval svoji samostatnost. Jižní Dalmácie se svojí zeměpisnou šířkou; 43. stupeň severní šířky, je stejně položena jako ostrov Elba nebo jižní část Francie, ale klimatické podmínky jsou zde příznivější. Podnebí je mediteránské teplé, s horkým, suchým létem a mírnou zimou s častým deštěm. Koncem února zde začíná jaro s teplým a slunečním počasím. Velmi příjemný je podzim, vyhřáté moře ovlivňuje teplotu vzduchu společně s podzimními slunečními paprsky. I v měsíci říjnu se lze v moři koupat, voda dosahuje 20 °C , ale noci jsou vlhké a chladnější. Průměrný denní svit slunce je 7,3 hodiny, střední roční insolace 2665 hodin. V Dalmácii je sluneční svit až 300 dnů v roce. Roční srážky dosahují 1250 mm. Mírné rozdíly jsou mezi Dubrovníkem a Zadarem, kde v průměru bývá o stupínek °C méně. Počasí ovlivňují větry, nejčastější vítr je jugo - jihovýchodní, maestral - severozápadní a bóra - severovýchodní. Jaderské moře má v uvedené lokalitě velmi průzračnou vodu. Příčinou je velký obsah soli, který zde dosahuje 40 gramů na litr a členité skalnaté vápencové pobřeží. Průměrná roční teplota moře je 18 °C. V zimních měsících teplota moře povrch země zahřívá. Sníh je zde vzácností, ale jsou časté dešťové přeháňky. Naproti tomu v létě nejsou žádné srážky, převládá horké počasí, moře příjemně zmírňuje teplotu vzduchu a to hlavně v noci. Rozdíl hladiny moře mezi přílivem a odlivem je zde zanedbatelný kolem 40 cm a uskutečňuje se 2 x denně. Dalmácie je prostoupena Dinárskými horami, kde dominuje Biokovo s jeho nejvyšším vrcholem Sveti Jura 1762 m. Oblast je charakterizována zcela odlišným územím, kde se střídá absolutní pustina s měsíční krajinou Velebitu s desítkami vrcholů přes 1600 m a úrodnými poli a vinohrady, bohatou vegetací včetně horských dubových lesů, které opět přecházejí v holé vápencové skály. Nejúrodnější oblastí je delta řeky Neretvy, kde na zavlažovaných políčkách zemědělci sklízí úrodu několikráte do roka. Zde se daří i citrusovým plodům podobně jako na některých ostrovech. V Dalmácii pěstují kvalitní odrůdy vinné révy, na ostrovech se daří bylinkám i exotickému koření, které sem bylo v minulosti dovezeno. Čisté ovzduší prosycené solemi z moře, žádné chemické spady, vydatný sluneční svit, kvalitní dešťová voda, která se používá k vaření i k pití, zdravá strava včetně darů moře, připravovaná na olivovém oleji, domácí víno, nenáročný způsob života, to je základ dlouhověkosti obyvatel žijících na ostrovech. Dalmácie se stala vyhledávanou oázou pro turisty, kteří zde naleznou všechny typy ubytování i zábavy a přívětivé hostitele.
Důležitá místa: Bačinsko jezero: Jedná se o soustavu šesti navzájem propojených jezírek, která jsou mořem spojena kanálem. Při přílivu do jezer proudí slaná voda, ta se mísí se sladkovodní. V jezírkách žijí ryby sladkovodní i mořské. U jednoho z jezer je postaven kemp, voda v jezírkách má vždy o několik stupňů více než hladina moře. V letních měsících zde navečer počítejte s výskytem komárů. Bačinská jezera jsou nedaleko přístavního města Ploče u Jadranské magistrály. Baška Voda: Znamé turistické středisko na Makarske rivieře, hojně navštěvované českými rekreanty. Toto rušné letovisko nabízí ubytovací kapacity převážně v hotelích střední kategorie a v soukromí. K dispozici je i kemp. V sezóně se zde konají různé kulturní a zábavné akce. Rekreační objekty se rozkládají ve svahu pod Jadranskou magistrálou většinou ve vzrostlých borovicových porostech. Pláže jsou oblázkové a štěrkové, místy skalnaté. Obec byla založena v 18.století, má dva kostely /barokní a novorenesanční/ a přístav. Jméno původní rybářské vesnice se váže k silnému krasovému prameni, který vyvěrá u pobřeží v centru obce. Okolí láká k podvečerním vycházkám, cesty jsou lemovány bujnou středomořskou vegetací. Obec je vzdálená 5 km od Brely a 10 km od Makarske. Biograd: Starobylé přímořské městečko v Severní Dalmácii vPašmanském zálivu 27 km od Zadaru. V minulosti sloužilo jako občasné sídlo chorvatských králů a biskupa. Ve 12.století zde byl korunován uherský panovník Koloman. Ve středověku bylo město několikráte ve válkách zničeno a již nikdy po obnově nezískalo původní výsostné postavení. Biograd na moru, nebo též Alba civitas – Bílé město, vyrostlo na původních základech ilyrské osady. Římské i středověké stavby se rozkládaly podél zálivu Bošana. Z původních stavebních památek se nedochovala ani jediná, jen zbytky zdí a základů antických objektů. Ze staršího období má město jen dva kostely. V místním muzeu je zachycen vývoj města, který doplňují bohaté nálezy historických předmětů a část expozice je věnována nákladu potopené benátské lodi ze 16.století, která byla nalezena a vyzdvižena před 35 lety u ostrůvku Gnalič. Dnes je Biograd jedním z oblíbených letovisek s dobře vybudovanou turistickou infrastrukturou. Hezké písečné pláže v zálivu Soline, bohatá vegetace s borovými porosty, pěkné koupání, bohatá loviště ryb, to vše využívá každoročně tisíce návštěvníků. Nedaleké ostrůvky Planac a Světa Katarina s majákem jsou častým cílem lodních výletů. Obec Filipjakov: vzdálená 4 km SZ navazuje se svými nově vybudovanými rekreačními objekty na Biograd. Název letoviska pochází od zdejšího kostela v minulosti zasvěcenému sv. Filipu a Jakubu. Pěkné koupání nalezneme na blízkých ostrůvcích Babac a Frnič. Biševo:
ostrov Ostrůvek s necelými 6 km2 asi 8 km od Komiže /na ostrově Vis, kde si lze objednat přepravní loďku/. Na ostrově celoročně žije kolem 100 obyvatel zabývajících se rybolovem a zemědělstvím, na úrodných políčcích se daří pěstovat zeleninu, vinnou révu a olivy. V malých zátokách můžeme objevit nedotčené pláže. V 11.století byl na Biševu postaven benediktinský klášter. Později jej mniši opustili, jelikož jejich majetek a zásoby se staly častou kořistí pirátů. Přestěhovali se proto do lépe chráněné Komiže. Tuto dobu nám připomínají zříceniny kláštera a zachovalý kostel Sveti Silvestar. Ostrov mezi turisty proslul dvěma jeskyněmi. Medvinina spilja, kde ještě nedávno žili vzácní lachtani medvědí, kteří se však odstěhovali na nerušená skalní místa v Jadranském moři. Jeskyně je dlouhá asi 150 m a začíná u oblázkového břehu, který byl stejně jako jeskyně místem pobytu těchto již téměř vyhubených živočichů. Druhou známou jeskyní se stala Modra spilja. Do útrob jeskyně lze vplout menším člunem nebo prostě vplavat. Uvnitř je nádherná akustika a pokud máte štěstí, místní houslista vám zahraje úryvek z některé slavné symfonie za tichého doprovodu pleskajících vlnek o skaliska. Na konci jeskyně je sifon, kudy před polednem pronikají sluneční paprsky, které se ve vodě lámou. Tělo pod vodou je v ten okamžik chvílemi stříbrné nebo zlaté a vše těsně nad hladinou tmavě fialové až modré. Sifon lze na nádech podplout do moře, odkud není problém /pro plavce/ doplavat k lodi zakotvené před vstupem do jeskyně. Bol: Osamoceně položené pobřežní městečko na jižní straně ostrova Brač. Jih ostrova je hornatý, proto méně obydlený. Letovisko leží na úpatí Vidovy hory 779 m v úrodném úzkém pásu, kde se daří vinné révě a olivám. Přes moře jsou vidět obrysy protějšího ostrova Hvar. Přístav v Bolu v minulých dobách sloužil k zásobováním lodí, dostatek potravin a pitné vody jej k tomu předurčil. Římské osídlení osady dokládají mnohé archeologické nálezy, v roce 827 byla zcela vypleněna. Při obnově byl v centru postaven hrad, který od 15. století po jeho úpravě sloužil dominikánům, jako klášter. Dnes se v jeho prostorách nachází muzeum s exponáty antických námořních nálezů, římského i raně-chorvatského stavebnictví a sochařství. Numismatická sbírka, církevní předměty a v obrazové části vzácný obraz Tintorettova Matka Boží s dítětem. V bolském přístavišti v renesančně-barokním paláci je nevelká umělecká galerie „Branislav Dešković“ kde se vystavují umělecká díla zastupující významné současné chorvatské moderní malíře a sochaře. Jedná se o fond třiceti obrazů a skulptur. V městečku žije 1100 stálých obyvatel, prázdninová střediska a hotely mají kapacitu 1500 lůžek a v privátních domech lze ubytovat až 2500 turistů. Asi 2 km západně od přístavu se nachází nejznámější jadranská pláž
Zlatni rat Zlatý mys: Tento oblázkový mys vybíhá 630 m do moře, jeho žlutá barva a často se měnící špička podle větru a vln nám připomíná zahnutý roh. Drobné oblázky a písek se pod nohami propadají a mizí v hlubinách, aby je pak následná vlna opět přinesla a
tělo pozvolna „za živa“ zasypaly. Mys je lemován hustými borovými lesy, kam se stovky návštěvníků uchylují k úkrytu před poledním sluncem. Mezi stromy mají surfaři nataženy sítě, kde přes den odpočívají a čekají na „svůj“ odpolední nebo večerní vítr. V okolí jsou několikakilometrové pláže s drobnými kamínky a možnosti podnikání výletů k zajímavým památkám. Letovisko nabízí svým hostům bohaté sportovní vyžití, 25 tenisových kurtů, /ústřední stadion má 1820 míst k sezení/, kopanou, potápění, surfing, košíkovou a další jiné sporty. Brač: ostrov Na jih od Splitu leží největší ostrov skupiny Středodalmatských ostrovů Brač s 395 km?. Na tomto „Tlustém“ ostrově žije necelých 13.000 obyvatel, nejvíce jich je soustředěno v severní části, kterou odděluje Brački kanal od pevniny, jenž je i dobře přístupná. Jižní oblast je špatně dostupná pro pohoří, kde kraluje Vidova gora s 779 m, která je současně nejvyšším místem všech jadranských ostrovů. Brač má holé krasové hory, soutěsky, jeskyně a propasti, je tvořen kvalitním mramorem. V několika kamenolomech se těží tento světově žádaný stavební materiál, který se stal hlavním exportem z ostrova. Vegetaci určují borové lesy a macchie, v zemědělství vinná réva, višně, olivovníky, mandloně a místně i pomeranče. Na ostrově se zachovalo několik desítek historických památek. Správním střediskem se stala obec Supetar odkud je též lodní a trajektové spojení do Splitu. Menší lodě jezdí též z Makarske do Sumartinu. Ve vnitrozemí ostrova bylo postaveno mezinárodní letiště se sezónním provozem, ale pouze pro menší letadla. Nejznámějšími turisty vyhledávanými letovisky jsou obce Bol, Sutivan, Supetar, Splitska a Milna. Brela: Čechy oblíbené moderní prázdninové letovisko v severní části Makarské riviéry pod příkrými svahy pohoří Biokova, mezi městy Omiš a Makarska. Hotely střední a vyšší kategorie zde nabízejí kompletní služby včetně kulturních a zábavných akcí. Některá střediska mají bazény s mořskou vodou. Dlouhé oblázkové pláže, dělené skalisky jsou stíněny borovicovými porosty. Brela nebo též Donja Brela patří mezi dražší lázeňská letoviska v Dalmácii. Cavtat: Starobylé městečko ležící na zeleném poloostrově Rat v jižní části Župského zálivu 18 km od Dubrovníka. Původně to byla ilyrská osada, v antické době se z ní stalo významné obchodní středisko. Řekové ji nazývali Epidaunos, v 7.století však byla zničena Slovany a Avary. Za někdejší Dubrovnické republiky, bylo město obnoveno a stalo se její významnou součástí. Dva přírodní zálivy sloužily jako přístavy a obranné hradby chránily republiku z jihu. K zajímavým dochovaným stavebním památkám patří renesanční knížecí palác /Knežev dvor/ ze 16.století, dnes je v něm museum. Kostel Sveti Vlaho z 15.století a barokový kostel z poloviny 17.století. Další zajímavou stavbou je mramorové mauzoleum Račičovy rodiny a palác šlechtického rodu Kabogů. V Cavtatu jsou krásné pláže a luxusní hotely, komfortní turistické služby v letovisku jsou však drahé. Z moře jsou viditelné na jeho dně rozvaliny původní řecké osady Epidauru. Dubrovnik:
se nachází v nejjižnější části Chorvatska, v jižní Dalmácii, rozkládá se na pobřežním výběžku pod úpatím hory Srdlje - 412 m. Od severu je chráněn vápencovým pohořím Popovo polje. Severozápadním směrem je sedm Elafitských /Jelení o./ ostrůvků, tři z nich jsou obydlené (Koločep, Lopud, Šipan) a jihovýchodním směrem je ostrůvek Lokrum. Město stojí na lokalitě seismicky aktivní, poslední větší zemětřesení jej postihlo v dubnu 1979. Podnebí má velmi mírné s bohatou vegetací. Z krasových jevů má několik jeskyní, některé jsou chráněny jako přírodní památka. V zálivu nedaleko Dubrovníka vyvěrá pod skálou Sokol řeka Ombla, nebo též Rijeka Dubrovačka, je to nejkratší řeka v Chorvatsku. Její vody využívá místní elektrárna. Za Dubrovnické republiky poháněla několik mlýnů a řeka sloužila i jako zdroj pitné vody. Přes záliv se několik let buduje přemostění pro jadranskou magistrálu, čímž se zkrátí cesta do města o 20 km. Koncem 7. století uprchlíci z nedalekého vypáleného řeckého města Epidauros /dnešní Cavtat/ a slovanští poutníci zakládají město Ragusa /od r. 1919 Dubrovník/. Zvláštní postavení si již ve středověku získal Dubrovník a jeho okolí. Slované po krizi i následném hlubokém úpadku zabezpečili rozkvět města. Stali se velmi dobrými mořeplavci, řemeslníky a zdatnými obchodníky. Dubrovník byl Benátkám nebezpečným konkurentem. Benátský senát přijal v 10. století usnesení, že bude každý pátek jednat o prostředcích, jak Dubrovník zničit. V 11. a 12. století Benátská vláda svévolně stanovila obchodní cla na zboží dovážené nebo vyvážené z Dubrovníku, zasahovala i do politického života s cílem omezit jeho rozkvět. Dubrovník si přesto zachoval samostatnost, musel však uznat svrchovanost Byzance nebo sicilského krále. V roce 1102, když bylo Chorvatsko připojeno k Uhrám personální unií, Dubrovnická městská republika zůstala samostatnou. V 13. až 15. století dosáhl Dubrovník a jeho přilehlé državy největšího úspěchu a vedoucí postavení na pobřeží Jaderského moře. Kupci obchodovali s dobytkem, obilím, kožešinami, medem, látkami, zbraněmi, kořením a šperky. Obrovský význam měla výroba a obchod se solí. Dubrovník se postupně stal bankéřem balkánských feudálů, srbští králové i bosenští bánové zde měli v úschově svůj majetek. V Dubrovníku působilo několik profesionálních divadelních souborů, renesanční a komediální hry byly hrány i v chorvatštině. Dubrovník se stal kulturním střediskem Jihoslovanů. Republika byla na svojí dobu velmi pokroková, měla svůj vlastní veřejný vodovod, nemocnice, lékárnu, nalezinec, starobinec a vydala hygienické předpisy. Města a osady v okolí byly v minulosti střídavě pod vlivem Dubrovnické a Benátské republiky i Osmanské říše. Státní zřízení Dubrovnické republiky bylo ve své době nejdemokratičtější. Zákonodárnou moc měla Velká rada a Malá rada moc výkonnou. Rady řídil kníže - rektor, volený pouze na jeden měsíc, aby nemohl uchvátit moc.
Pelješac: a okolní ostrovy sloužily ve středověku k úkrytu pirátů, jejichž cílem často byly lodě plné zboží. Města na pobřeží se chránila pevnostmi a hradbami. Obranu proti pirátům a nevítaným vojskům financovalo město Dubrovník, které mělo zájem na prosperujícím obchodě. Dubrovník dokonce uzavřel tajné dohody o spolupráci s
piráty z Omiše. Opevněný Ston se svými solivary na severozápadu a Cavtat na jihu chránily po staletí Dubrovnickou republiku před nepřítelem. Od 16. století si Osmanská říše podrobila i dalmatské pobřeží. Jen Dubrovník si uhájil svou samostatnost. V 17. století, v době svého největšího blahobytu, oblast postihlo katastrofální zemětřesení. Roku 1667 byla většina budov zničena a o život přišlo přes 5000 lidí. Po této katastrofě ztrácel Dubrovník a jeho okolí na hospodářském významu v Dalmácii. Samostatnost Dubrovnické republiky zanikla Napoleonovým tažením v roce 1806, kdy byla obsazena Francií. V té době byla i postavena vojenská pevnost na hoře Srdje. Nadvládu nad celou Dalmácií i Dubrovníkem získalo v r. 1814 Rakousko. Dubrovník v době vojenské krize v první polovině 90.let byl jugoslávskou armádou zcela izolován. Jugoslávská armáda z blízkých hor pravidelně odstřelovala město. Dělostřelecké granáty poničily mnohé historické budovy a vyžádaly si desítky lidských životů. Město bylo zásobováno lodní dopravou, ale často se i lodě staly terčem střel. Na hoře Srdje nad městem v bývalé vojenské francouzské pevnosti, která v té době byla přestavena na ubytovnu, skupina mladých lidí po celou válku bránila přístup ke strategickému bodu. Pevnost i lanová dráha byly zcela zničeny, přesto za podpory obyvatel města, kteří noc co noc přinášeli zásoby obráncům, vrchol před jugoslávskou armádou uchránili. Dnes v Dubrovníku žije 33.000 obyvatel. Ne nadarmo se město nazývá „Perlou Jadranu“. Válečné škody na památkách byly za pomoci organizace UNESCO opraveny do původní krásy. Tolik stavebních a kulturních památek nemá žádné jiné město v Chorvatsku. K nejzajímavějším patří městské hradby z 8. až 17.století, které jsou 6 m široké a místy až 25 m vysoké. Opevnění s 15 věžemi s celkovou délkou hradeb 1940 m chrání město po celém jeho obvodu. Nejmohutnější baštou je válcová Minčeta, hradby jsou pro veřejnost přístupné. Do historického jádra města byl přístup jen přes dobře chráněné brány, /Pile vrata, Ploče vrata/ později byly otevřeny další vstupy. K prohlídce města je nejlépe si v některé informační kanceláři zajistit mapu města s popisem stavebních a kulturních památek, abychom navštívili například Knížecí palác, Městskou kavárnu, Onofriovu kašnu, františkánský klášter, klášterní lékárnu, gotický palác Sponza, muzea a další pamětihodnosti. Ve městě a jeho okolí je k disposici řada hotelů všech kategorií, ubytoven, privátů, kempy a přístav pro jachty.
Dugi otok: ostrov Dlouhý ostrov však není nejdelším ostrovem v Chorvatsku, jak jej název označuje. Na jeho ploše 115 km2 žije 5500 obyvatel zabývajícím se především rybolovem a zemědělstvím. Dugi otok je největším ze Severodalmatských ostrovů s délkou 45 km a průměrnou šířkou 2,5 km s nejvyšším bodem 338 m. Správní místo
po staletí zajišťuje osada Sali s 900 obyvateli, v minulosti se zde získávala z moře sůl. V obci Božava jsou skromnější rekreační podmínky, ale panenská příroda a klid na osamělých plážích je tou pravou hodnotou. Nedaleko vesnice Soline se nachází pěkná dlouhá písečná pláž Saharun s majákem Veli rat , vysokým 41 m. Při jeho výstavbě bylo do stavebních materiálů přidáno více než 100.000 vajec. Přes padesát let je stavba vystavována rozmarům přírody, ale jeho pevnost nebyla doposud narušena. V jihovýchodním cípu ostrova se zařezává hluboká zátoka Telašćica, největší přírodní přístav na jadranských ostrovech s délkou 10 km a průměrnou šířkou 1,5 km. Zátoka s přilehlými skalisky porostlými bujnou vegetací byla vyhlášena jako chráněný park, jehož součástí je i přírodní slané jezero Mir s plochou 0,23 km?. Do jezera proudí podmořskými kanálky voda, která se vypařuje, ale sůl zůstává. Tím je jezero slanější než moře a voda vždy v něm o 5°C teplejší. Ještě před několika málo lety na ostrově nebyly asfaltové komunikace a tak byla příroda do dnes zachována v původní kráse. Lodní spojení s Dugi otokem zajišťuje lodní doprava ze Zadaru do obcí Božava a Sali. Gradac: Známé, českými turisty navštěvované letoviska asi 40 km jihovýchodně od Makarske. S tříkilometrovou pěknou pláží s drobnými oblázky zde na jihu začíná Makarská riviéra: Obec byla za druhé světové války v bojích zcela zničena. Jen nad vsí se tyčí zbytky středověkého opevnění a strážní věže ze 17.století. V obci lze nalézt zbytky římských staveb stejně tak i v blízké osadě Crkvina. Letovisko má velké hotelové komplexy, apartmány a možnosti ubytování v soukromí. Hvar: ostrov Patří mezi Středodalmatské ostrovy. Se svojí délkou 68 km je nejdelším Chorvatským ostrovem. V průměru dosahuje 5 km šířky, jen v západní části 11 km, celkovou rozlohu má 300 km2. I když je velmi hornatý, /nejvyšší hora sv. Nikola 628 m/ na místních políčkách a kamenných terasách se pěstuje subtropické rostlinstvo, vinná réva, citrusy, olivovníky, svatojánský chléb a fíkovníky. Hvar proslul pěstováním aromatických rostlin, na jaře, když vše rozkvete je provoněn všemi bylinkami. Především fialové kvítky levandule v červnu zavoní ostrovem, domorodci ji stále sází ručně, jak před tisíci lety. Voňavé plátěné sáčky s touto usušenou bylinou jsou nejoblíbenějším suvenýrem, stejně tak i éterický levandulový olej. Kromě levandule najdeme na políčkách rozmarýn, tymián, šalvěj, majoránku a na vápencových svazích rozličné bylinky, jejichž čaje nás mají zbavit všech nemocí. Ostrov vyniká mírným podnebím s nejdelším slunečním svitem 2750 hodin za rok. Proto je zde několik hotelů nabízejících své služby turistům po celý rok. Nejznámějšími místy jsou města Hvar, Stari Grad, Jelsa a Vrboska. Vedle těchto turisticky exponovaných míst najdeme i nedotčenou přírodu, jeskyně s předhistorickými nálezy a kvalitní domácí víno v osadě Sveta Nedjelja. Přestože lesy byly v minulosti často postiženy požárem, vegetace se velmi rychle obnovuje. Ostrov má trajektové spojení z Makarské riviéry z obce Drevenik na Sučuraj a ze Splitu na Stari Grad:
kde je upraveno přístaviště s novými komunikacemi spojující jednotlivá města. Hvar má spojení s Bračem, Visem, Korčulou a i mezinárodní lodní spojení. Jméno Hvar pochází od slova Pharos, to byl řecký název pro ostrov a město, které se v antické době nacházelo na místě dnešního Stari Gradu. Před jihozápadní částí ostrova jsou rozsety menší, částečně zalesněné ostrůvky Pakleni otoci. Pekelné ostrovy jsou pojmenovány podle smoly, která se získávala z místní borovice a používala se k nátěrům ponorů lodí a těsnění dřeva. Dnes písčité a štěrkové pláže slouží nudistům a skalnaté dno je zas vhodné k podmořskému rybolovu. Tuto lokalitu rádi využívají pro silný před létem jachtaři a surfaři Hvar: město Městečko na stejnojmenném ostrově v jeho jihozápadní části. Hvar zastupuje kulturně-historické dědictví Dalmácie, již ve 13.století převzalo pravomoci správního střediska ostrova. V té době byla postavena soustava opevnění, které se později několikráte zdokonalovalo. Město je rozložené kolem chráněné zátoky a na vyvýšenině nad mořem, kde též byl městský hrad, dnes tzv. Španělská pevnost napojující se na systém hradeb. Původně zde stála ve 4.století před naším letopočtem řecká osada Dimos, po dvou stoletích ji však ovládli Římané, Slované se zde začali usidlovat až koncem 7.století. Když roku 1420 ostrov připadl Benátkám, pro město nastal obrovský rozvoj. Přes zimní období v přístavu kotvila část benátské flotily a všechny projíždějící lodě zde musely zastavit a zaplatit patřičné obchodní poplatky. Tím se stalo město nejbohatším v Dalmácii. Osmanské říši se však vliv města nezamlouval, v roce 1571 jej Turci přepadli a zcela vyplenili. Současné městské domy, paláce, kláštery, kostely a další stavby pochází z konce 16. století a následujících období. Převážná část zajímavých objektů byla postavena ve slohu pozdní gotiky a renesance. Nejznámější stavbou je Arzenál, postavený v roce 1579 přímo na molu přístavu, zde se opravovaly válečné lodě a budova sloužila i jako zbrojnice. V roce 1612 na podmět starosty Pietra Semitecola bylo přistaveno vrchní patro pro zřízení divadla. Divadlo patří mezi nejstarší v jihovýchodní Evropě, dnes objekt slouží jako galerie, kino, divadlo a tržnice. Ve starém jádru města na náměstí dominuje vedle Arzenálu katedrála sv. Štěpána /Sveti Stjepan/ zastupující směs renesance a baroka. Vedle katedrály se nachází biskupský palác. Ostrovy Hvar, Brač a Vis mají společného biskupa se sídlem na Hvaru. Město slaví svůj svátek, a to vždy 2.srpna na sv. Štěpána, ochránce hvarské biskupie. Městečko Hvar s přidruženými obcemi Brusje, Velo Grabje, Milna a Světa Nedjelja má 4500 stálých obyvatel. V roce 1868 bylo ve městě založeno první turistické sdružení „Hygienický spolek Hvar“ a zprovozněn první hotel. Dnes je město turistickým centrem ostrova s mnoha útulnými tavernami a vinnými sklípky. Na Hvaru se též celoročně zotavují nemocní s brontichidou, astmatem a různými alergiemi.
Igrane: Obec s 300 stálými obyvateli na Makarské riviéře 18 km jihovýchodně od Makarske. Vesnice leží na malém poloostrově, disponuje s velkou kapacitou ubytování v soukromí i v hotelích. Turistům své služby nabízí mnoho restaurací a taverniček. Obec má dlouhou oblázkovou pláž, na jejíchž okrajích jsou borovicové porosty. Na centrální pláž asi 1 km dlouhou oběma směry navazují malé intimní
plážičky oddělené skalisky. Na Igrane již zdaleka upozorňuje věž barokního kostela postaveného v 18. století, její zvony každé ráno vyzvánějí a vítají obyvatele do nového dne. V olivovém sadě nedaleko vesnice se dochoval románský kostelík Sveti Mihovilja z konce 11.století. Na Igrane východním směrem navazuje obec Živogošće, s hotelovým komplexem Nimfa, dobře známým i české klientele. Pod hotelem je pěkná, dlouhá oblázková pláž. Na okraji vesnice nad mořem stojí františkánský klášter z 18.století. Pod ním vyvěrá silný krasový pramen, který je pouze při přílivu zatopen. Vývěr byl již v antických dobách zasvěcen nymfě, jak to dokládá starý vytesaný nápis ve skále. Nad vesničkami vede jadranská magistrála, nad níž se vypíná pohoří Biokovo. Za necelou půlhodinku pomalé chůze lze přejít po místní spojovací komunikaci nebo pěšinami podél moře z jedné obce do druhé. Ostrov Hvar se nám odtud zdá, jako by byl na dosah. Jelsa: Známé letovisko na severním pobřeží ostrova Hvar. V obci se nalézá několik hotelů střední a nižší kategorie. Nad oblázko-písečnou pláží Mina je uprostřed borovicového porostu stejnojmenný hotel. Na konci hluboké hrázemi a valy chráněné zátoky byl vybudován přístav odkud je v sezóně pravidelná doprava do města Bol. Místní osada byla založena v 15.století, do současné doby se dochovalo několik barokních domů a barokní kostel Sveti Ivan. Jelsa je spojena pobřežní cestou vedoucí kolem apartmánového hotelu Fontana a dále již jen vzrostlým borovicovým lesem s Vrboskou. Zde se lze ubytovat v Adriatic clubu, nebo zakotvit jachtu v moderně vybaveném přístavišti. Za zálivem byl vybudován naturistický kemp, z přístavišť z Jelsy i Vrbosky se též každodenně vypravují loďky na ostrůvek Začevo, kde jsou pěkné, nudisty obléhané pláže. Po přepadení původní rybářské osady Vrboska v roce 1571 Turky, se obyvatelé rozhodli postavit unikátní opevněný kostel zasvěcený Panně Marii, jehož střecha se střílnami se dá i dnes po dohodě s místním správcem navštívit. V kostele, přestavěného do barokního slohu, Sveti Lovrinac se nachází sbírka kvalitních olejomaleb Veronesa a Bassana z Benátek a Medoviče z Dubrovníka. Obě místa jsou vhodná ke strávení klidné dovolené, k výletům do nejbližšího okolí lze použít kola. Nedaleko Jelsy u Pitve byl vyražen úzký tunel na jižní stranu ostrova k obci Zavala, kde pod prudkými srázy lze nalézt romantické samoty nabízející ubytování v těsné blízkosti moře. V okolí je mnoho nerušeních míst vhodných ke koupání a podmořskému rybolovu.
Karlobag: Přímořské město, 90 km severozápadně od Zadaru, na rozhranní Chorvatského přímoří a Dalmácie. Z města lze podniknout výlety do krasových pustin Velebitu, nebo do vnitrozemí do městečka Gospič. Z Karlobagu vede trajektová linka do obce Pag na stejnojmenném ostrově. Od nepaměti zde byla důležitá obchodní
stezka – Karolinina cesta, která spojovala moře, přímoří a vnitrozemí. Město získalo své jméno v 16.století, kdy došlo k jeho obnovení po expanzivních nájezdech Osmanské říše. V okolí jsou pozůstatky z římské doby, základy zdiva a náhrobky, nad městem lze nalézt rozvaliny dvou středověkých hradů. Město nemá žádné výrazné historické stavby, lze jej označit jako tranzitním místem. Kašteli: 9 obcí Název pro skupinu sedmi obcí mezi Splitem a Trogiem. Jejich vznik se datuje od 16.století, kdy Osmanská říše uchvátila další území a posunula své hranice až ke Splitu. Z obavy před další expanzí a uchránění svého majetku začala šlechta budovat po celém pobřeží soustavu hradů, opevněných zámků, padacích mostů, hradeb a dalších obraných staveb. Některá vznikala na ostrůvcích a i u přístavišť, přizpůsobených pro případ vylodění pomocné flotily. Později vedle hradů vznikaly zemědělské osady. Dnes na tomto území je soustředěna hustá zástavba obytných domů, ale i významné chemické průmyslové závody, cementárna a další podniky, které narušují životní prostředí. Kaštelský záliv, označovaný též jako Kaštalanska rivijera je jedním z ekologických problémů na pobřeží Jaderského moře. Přesto každoročně tisíce rekreantů zde tráví svou dovolenou, převážně ubytováni v soukromí. Do skupiny obcí Kaštelů patří: Kaštel Štafilič, Kaštel Novi, Kaštel Stari, Kaštel Lukšič, Kaštel Sučurac, Kaštel Kambelovac, Kaštel Gomilica a dále k nim byly administrativně připojeny obce Nehaj-Resnik a Jugovinil. Přírodní úzká oblázková pláž prochází podél celé riviéry, místy byla uměle rozšířena a upravena, o sobotách a nedělích se často stává místem odpočinku i obyvatel ze Splitu. Nedaleko Kaštela Štafilič se nachází letiště pro Split, kde v sezóně přistávají i charterové lety z ČR. Korčula: ostrov Patří do skupiny Jihodalmatských ostrovů, rozkládá se na ploše 279 km2, jeho délka 47 km a průměrná šířka 7 km jej řadí mezi větší jadranské ostrovy. Od poloostrova Pelješac je oddělen úzkým průlivem Pelješki kanál, jakoby byl pokračováním tohoto výběžku. Jeho většinou hornatý povrch, s nejvyšším vrchem Klupca 568 m je převážně zalesněný. V roce 1998 byly lesní porosty postiženy mohutným požárem trvající několik dní, popelem tehdy lehlo mnoho hektarů lesa. Ostrov má velmi příjemné podnebí a řadí se mezi místa s největším počtem hodin slunečního svitu v Chorvatsku. Korčulu založil podle legendy trojský hrdina Antenorus ve 12.století před naším letopočtem. V Lumbardě byla nelezena „lumbardská psefizma“ jedná se o nejstarší doklad písemnictví na území Chorvatska. Několik století před Kristem se snažili Rímané podmanit tento ostrov, podařilo se jim to až v roce 35 př.n.l. Podle starých písemných antických pramenů, již ve 4.století se na ostrově razily kovové peníze. Jméno ostrova vzniklo z latinského Coreyra Nigra – Černá Korkyra, podle tmavých hustých lesů. Korčula byla vždy na svou dobu pokroková již v roce 1214 byl vydán Korčulský statut, který jako první v Evropě zakazoval obchod s otroky. Marco Polo slavný obchodník a cestovatel se měl na ostrově narodit a koncem 13.století se nedaleko jeho rodiště konala osudová bitva flotil mezi Benátkami a Janovem, které se zúčastnil. Rozkvět Korčuly přesto zajistili Benátčané, z této doby se dochovalo mnoho unikátních staveb a uměleckých děl. Většina obyvatelstva se zabývá zemědělstvím a rybolovem, část jich pracuje v cestovním ruchu, v průmyslu – stavba a opravy lodí, ale též v kamenolomech. O vínu z Korčuly je známo, že bylo podáváno již v antických dobách a svoji kvalitu si
uchovalo do dnes, z míst jako Blata, Lumbarda, Čarsko a Smokvičko Polje se vína pod různými jmény dodávají do celého světa. Nejvýznamnější obce na ostrově jsou: město Korčula, Vela Luka a Lumbarda, Blato a Smokvica. Ostrov má trajektovou linku z přístavu Korčula - Dominče do Orebiče. Přístav Dominče je však vzdálen asi 45 minut chůze do centra města, pro pěší návštěvníky je nejvhodnější použít z Orebiče menší osobní loď, která má přístaviště přímo v městě. Další lodní spojení lze využít z Vela Luky, na ostrov jezdí i spoje ze zahraničí. Z Vela Luky je též pravidelné autobusové přímé spojení přes město Koručula se Zagrebem /Záhřeb/. Na Korčule je několik dobře vybavených hotelů s menšími plážemi. Kdo dává přednost domácímu prostředí, nedotčené přírodě, průzračnému moři, klidnému nerušenému soukromí, čerstvé místní zelenině a kvalitnímu vínu, pro něj je ostrov ideálním místem k pobytu.
Pelješac: je druhým největším jadranským poloostrovem po Istrii. Leží 55 km severně od města Dubrovník. S pevninou je spojen úzkou šijí l km širokou v oblasti Velkého a Malého Stonu, kde je i místo zlomu. Vznikl poklesem části Dinárské horské soustavy, kde moře zatopilo sníženiny, údolí mezi horskými pásmy. Tato oblast patři k seismicky nejaktivnějším v Chorvatsku. V září r. 1996 Ston postihlo silné zemětřesení, které poničilo většinu budov a vyžádalo si i oběti na životech. Vše nasvědčuje tomu, že jednou bude Pelješac ostrovem. Od pevniny zabíhá poloostrov do moře severozápadním směrem. Jeho délka je 66 km a šířka 3 až 7 km. Celková rozloha činí 355 km2. Jižní pobřeží má otevřené moře, kde jsou dva větší ostrovy Korčula a Mljet. Hloubka moře je značně kolísavá až do několika set metrů. Severní část odděluje od pevniny záliv - Neretvanský kanál, kde již není tak velká hlubina. Severozápadním směrem je proslulý ostrov Hvar. Horstvo Pelješacu tvoří součást Dinarského krasu, skládá se z druhohorních vápenců, doprovázenými krasovými jevy. Škrapová pole, mělké závrty, polje, jeskyně a propasti. Vyvinutý krasový systém měl i své prameny - vývěry, ale poklesem masivu dnes dochází k vývěrům pod hladinou moře. Typickým jevem pramenu do moře je jakoby „mastná“ voda, to se studená a teplá slaná voda míchá /vrulje/, v těchto místech bývá voda podstatně chladnější. Při potápění na mořském dnu lze objevit jeskyně i propasti a to v hloubce i několik desítek metrů. Při zemětřesení v roce 1996 ve Stonu se moře při pobřeží 20 km JV červeně zbarvilo. Po dva dny podmořskými prameny se dostával červený jeskyní jíl do moře. Nejvyšším bodem je vrch Sveti Ilija /svatý prorok Eliáš/ 961 m, vypínající se nad Orebičem. Hora město chrání před chladnými větry z vnitrozemí a zastaví mraky. Orebič bývá označován za nejteplejší místo na pobřeží. Poloostrov je převážně skalnatý, místy zalesněný. Pouze mezi masivy kopců jsou políčka, vinice a olivové háje. Na jižní straně poloostrova u vesničky Dingač jsou proslulé vinohrady, kde se na prudkých vápencových svazích rodí stejnojmenné víno. Nejznámějšími letovisky na Peljašacu jsou Žuljana, Drače, Sreser, Trstenik, Trpanj, Orebič, Viganj a Lovište. Vedle těchto prázdninových středisek najdeme malé osady s pěknými plážičkami, s klidem a domorodou atmosférou. Na poloostrově bylo postaveno jen několik málo hotelů a to ve Stonu, v Trpanji, v Orebiči a v Lovišti. Většinou se jedná o hotely střední a nižší kategorie, mnozí rekreanti však raději využívají ubytování v soukromí nebo v kempech.
Chorvatsko informace k plavbě Zastupitelské úřady v Chorvatsku: Velvyslanectví České republiky: Savská cesta 41/9, 110 00 Zagreb Telefon: 00385 1 -6121558, -6177246, -6177239 Fax: 00385 1 617 6630 Konzulární pobočka pro období od 15.6. - do 15.9.: -Cesta Mutograza 47, Mutograz u Splitu Telefon: 00385 (0)21- 330277
Nouzové telefony: Policie Hasiči Záchranná lékařská služba
92 93 94
Dopravní policie Státní poplachová služba: Záchranná a pátrací služba na moři: Havarijní silniční služba Automotoklub HAK:
307, 284 985 9155 987 00385 (0)1 4640800
00385 (0)1 4554433
Celní zpráva: 00385 (0)1 6102 333 Informační služba: 981 Informace o místních a 988 meziměstských telefonních číslech: Informace o mezinárodních 902 telefonních číslech: Záchranná služba pro potápěče: 9155 (DAN) 00385 (0) 52 217 - 877 , Přetlaková komora Pula: Mobil 00385 (0) 98 255 945 Přetlaková komora Split: IPM HRM 00385 (0)21 354 511 Přetlaková komora Split: 00385 (0) 21 361 355 / 21 343 980 Předpověď počasí a informace o 00385 060 520520 aktuální dopravní situaci:
Potřebné doklady: Pro vstup do Chorvatska je zapotřebí cestovní pas. Děti do 16 let musí být zapsány v pase rodiče nebo mít vlastní pas. U vozidla je potřeba platný řidičský průkaz, technický průkaz a zelená karta. Poškozené vozidlo: Pokud je vaše vozidlo viditelně poškozeno na karoserii je potřeba při vstupu do země toto nechat potvrdit na vstupní chorvatské celnici. Stejně tak dojde-li k poškození karoserie v době pobytu v Chorvatsku je třeba mít vždy potvrzení od chorvatské policie. Důvodem je případné podezření, že jste utekli z místa havárie. Celní předpisy:
Chorvatsko sjednocuje celní předpisy s pravidly EU. Cizí měnu můžete přivážet a odvážet bez omezení. Kuny do výše 2.000Kn. Cenné technické a sportovní věci a vybavení je nutné na celnici přihlásit při vstupu. Věci osobní potřeby se smějí dovážet bez cla. Potraviny mají limit pro osobní potřebu na dva až tři dny, množství vyšší se dovážet nesmí. Většinou se s tímto omezením nesetkáte, ale je třeba s ním počítat, že může nastat. Povolený dovoz: lihoviny nad 22% - 1 litr, lihoviny do 22% - 2 litry, 200 cigaret nebo 50 doutníků. Dárky se bezcelně smějí dovážet do hodnoty cca 6.000,-Kč. Silniční předpisy: Nejvyšší rychlost
Obec 50km/h Chorvatsko a 50km/h Slovinsko Mimo obec 80km/h Chorvatsko a 80km/h Slovinsko Dálnice osobní vozy a motocykly 130 km/h Chorvatsko a 120km/h Slovinsko Obytné vozy do 3.5t .......... 100km/h a nad 3.5t ............ 80km/h
Ve Slovinsku musí mít motorová vozidla zapnutá světla i ve dne a po celý rok.
Domácí zvířata: Psy a kočky musí mít všechna předepsaná očkování jako v ČR, musí mít s sebou očkovací průkaz. Očkování nesmí být starší 12ti měsíců a mladší 15 dnů. Očkování proti vzteklině nesmí být mladší 15ti dnů a starší 6ti měsíců. DPH: Nárok na vrácení daně z přidané hodnoty má cizinec vyvážející zboží jehož pořizovací cena přesáhla minimální částku 500Kn. Kupující musí na hranici předložit potvrzený formulář "Porezni ček". Podrobné informace můžete získat od Celní správy Chorvatské republiky, 00385 (0)1 6102 333 . Přihlašovací povinnost: Každý návštěvník Chorvatska se musí úředně přihlásit do 24 hodin po vstupu do země. Nedodržení této povinnosti může být samo o sobě problémem, ale každopádně vám může pohoršit pokud se ocitnete v jakémkoliv úředním řízení vzešlém i z jiných důvodů. Pokud jedete na loď dojde v maríně k přihlášení automaticky při vyřízení plavebních povolení. Jestli jedete na černý charter zařiďte si
raději přihlášení o pobytu sami. Každý přihlášený obdrží lístek "Potvrda o prijavi boravka". Lázeňský poplatek: V letoviscích, vesničkách, marínách a i na některých bójích se platí lázeňský poplatek. Cena se pohybuje od 0.5 - 2 EUR za osobu a den. Děti do 12 let neplatí, mladiství 12 - 18 let a invalidé platí polovinu. Ve výchozí maríně máte tento poplatek již zaopočten v ceně, ale ve všečch navštívených marínách vám bude podle počtu osob připočítán k ceně stání. Poplatek se vybírá i na některých bójích pokud se nacházejí v blízkosti nějakého obydleného nebo turisticky významného místa. Nautická turistika Zahraniční plavidlo delší než 3 m nebo s motorem nad 4 KW, podléhá předpisům pro zahraniční plavidla. Zahraniční lodě nesmějí ve Slovinsku a Chorvatsku plout bez povolení. Příjezd po moři: Majitel či kapitán lodě, je po vstupu do teritoriálních vod povinen doplout co nejkratší cestou do nejbližšího celního přístavu otevřeného pro mezinárodní dopravu a svůj příjezd přihlásit příslušnému orgánu. Na lodi je třeba vyvěsit na viditelném místě žlutou vlajku "Q". Plachetnice vyvěšují vlajku země v jejíchž vodách se nacházejí, pod pravý sáling a vlajku "Q" pod levý sáling. Při vyřízení celních a přihlašovacích formalit se získá i povolení pro plavbu v příslušných vodách. Je nutné předložit: pasy posádky, mezinárodní registrační certifikát plavidla a povinné ručení na daný rok. V Chorvatsku bývá požadována i licence kapitána. Stejně tak je třeba se celně odbavit před odplutím ze země. Příjezd po souši: Plavidla, která se převážejí pevninou, mohou se přihlásit u každé správy přístavu. Přihláška obsahuje jméno, identifikační číslo plavidla, jeho délku, vlajku pod níž pluje, jméno a příjmení majitele lodě. K přihlášení je zapotřebí cestovní pas, lodní dokumenty, oprávnění řídit loď, pojištění pro případ škody, seznam členů posádky a ostatních osob, které pobývají na lodi. Při registraci je nutné uhradit finanční částku, stanovenou dle délky lodi. Registrace má platnost jeden rok. Cena je závislá na délce plavidla, při dalším přihlášení se cena snižuje. Seznam celoročních celních přístavů: Chorvatsko: Umag, Pořeč, Rovinj, Pula, Mali Lošinj, Zadar, Šibenik, Split, Vela Luka, Ploče, Dubrovnik Seznam sezónních /od 1.4. - do 31.10./ celních přístavů v Chorvatsku: Novigrad, Božava, Sali, Primošten, Komiža, Vis, Ubli, Cavtat
Kapitán plavidla je povinen přihlásit u přístavní správy každou osobu na plavidle, dále je povinen každé přenocování přihlásit a za všechny osoby zaplatit pobytový poplatek. Při stání v placených marínách je tento poplatek již zahrnut v ceně stání. Mořské hraniční přechody první kategorie jsou v přístavech na jadranském pobřeží v následujících městech: Umag, Pula, Rijeka, Mali Lošinj, Zadar, Šibenik, Senj, Maslenica, Split, Ploče, Dubrovník, Korčula. Hraničními přechody druhé katogorie jsou: Poreč, Rovinj, Raša a Metkovič. Dále jsou sezónní mezinárodní mořské hraniční přechody druhé kategorie: Novigrad, Sali, Božava, Primošten, Ravni ®akanj, Ubli na ostrově Lastovo, Komiže , Vis, Hvar, Vela Luka, Kanegra a Umag. Ve všech uvedených místech lze celně odbavit jachty i jiná malá vodní plavidla. V případě potřeby pomoci na moři nebo pro získání informací se lze obrátit telefonem nebo VHF na přístavní správu na 16. nebo 10. kanále. Nepřetržité vysílání zpráv o počasí provádí přístavní správy. Lze je zachytit na VHF kanálu 73, a to Dubrovník a Pulu, Rijeka vysílá na 69 a Split 67. SEZNAM CHORVATSKÝCH MARÍN: Čerpací stanice pohonných hmot pro plavidla: SEZNAM BENZÍNOVÝCH PUMP MÍSTO ŠOLTA OPATIJA - LIDO KRK CRES MARÍNA RAB MALI LOŠINJ PULA PULA MARINA VERUDA POREČ ROVINJ CRIKVENICA RIJEKA - ®URKOVO NOVI VINODOLSKI UMAG SUKOŠAN - MARÍNA ZADAR - VOŠTARNICA NOVALJA BIOGRAD NA MORU PREKO ZAGLAV MILNA MARÍNA
TELEFON 021/654 180 051/271 327 051/221 130 051/571 334 051/724 142 051/232 141 052/23 935 052/34 909 052/431 689 052/813 500 051/781 004 051/216 763 051/244 018 052/743 419 023/393 758 023/212 308,212 208 053/662 263 023/383 961 023/ 86-206 023/377 234 021/636 340
OTEVÍRACÍ DOBA 7 - 21 7 - 22 7 - 22 7 - 22 7 - 22 8 - 20 7 - 20 7 - 21 7 - 21
7 - 22 6m 6 - 22 6 - 22 6 - 22
HLOUBKA 4m 2.2 - 3.5 m 5m 2.5 m 7m 4.8 m 2.5 m 2.5 m 7m 3m 2.5 m 3m 3m 2.5 m 1.5 m 2.3 -3.3. m 2 -2.7 m 2m 3m
ROGAČ 021/654 180 SPLIT 021/345 747 TROGIR - MARÍNA 021/885 458 MAKARSKA 021/612 660 HVAR 021/741 860, 741 060 SUPETAR 021/631 137 BOL 021/635 119, 625 119 VRBOVSKA - MARÍNA 021/774 220 VIS 021/711 176 ŠIBENIK 022/213 868 PRIMOŠTEN - KREMIK 022/517 110 VODICE - MARÍNA 022/443 086, 448 086 JEZERA - MARÍNA 022/443 086, 439 315 MURTER 022/ 434 499 DUBROVNIK ORSAN 020/425 382 DUBROVNIK - KOMOLAC 020/ 454 142 - MARÍNA PLOČE 020/679 579 TRPANJ 020/743 580 KORČULA 020/711 017 VELA LUKA 020/812 910 UBLI 020/805 034 LASTOVO 034/805 033
6 - 21 8 - 20 7 - 14 7 - 21 1.8 m 6 - 22 7 - 20 7 - 15 7 - 21 6 - 22 7 - 21 7 - 21 7 - 21 6 – 21 7 – 20
4.5 m 3.5 - 4 m 3m 5m
3m 2m 2.5 m 7m 3 - 4.5 m 3.3 m 2.5 m 2.2 m 3.7 - 4 m
8 – 20
4m
6 – 22 7 – 13 7 – 21 7 – 20
8m 4m 2m 1.1 - 2.2 m
7 – 20
V SEZÓNĚ MÁ VĚTŠINA PUMP OTEVŘENO 7 - 19 HOD (8 - 20) I DÉLE. MIMO SEZÓNU MAJÍ PUMPY OTEVŘENO DO 14 (15) HOD A NEBO MAJÍ MEZI 12 A 16 HOD PŘESTÁVKU.
Předpovědi počasí pro Jadran: VHF vysílání v chorvatštině a v angličtině - celoročně každý den Rádio Rijeka 7.35 hod, 16.35hod, 21.35hod VHF kanál 04, 20, 24 Rádio Split 7.45hod, 14.45hod, 21.45hod VHF kanál 07, 21, 23, 81 Rádio Dubrovník 8.25hod, 15.20hod, 23.20hod VHF kanál 04, 07 Rádio Bar /Černá Hora/ 10.50hod, 16.20hod, 22.50hod VHF kanál 24 Radio Trieste 03.35hod,9.35hod,15.35, 21.35 VHF kanál 25 Radio Venezia 03.35hod,9.35hod,15.35, 21.35 VHF kanál 26,27 Radio Ancona 03.35hod,9.35hod,15.35, 21.35 VHF kanál 25 Radio Pescara 9.50hod, 15.50hod, 21.50hod VHF kanál 26 Radio Bari 03.35hod,9.35hod,15.35, 21.35 VHF kanál 26, 27
VHF vysílání v chorvatštině, angličtině a italštině - pouze v období od 1.5. do 1.10. a to nepřetržitě 24 hodin denně, s opakováním každých deset minut a pravidelnou aktualizací v 7hod, 13hod a v 19hod. Pula: VHF kanál 73 /západní pobřeží Istrie/ Rijeka: VHF kanál 69 /Kvarner a severní Dalmácie/ Split: VHF kanál 67 /střední Dalmácie/ Dubrovnik: VHF kanál 73 /jižní Dalmácie/
Navtex, cca 85 až 160 NM v okolí Splitu jste v dosahu navtexového vysílače "Q" volací znak 9AS, FREKVENCE 518kHZ. Vysílá aktuální zprávy o počasí a varovné zprávy. Vysílací časy jsou: 00.40, 04.40, 08.40, 12.40, 16.40, 20.40 . vysílací jazyk je angličtina. ¨ Radio, na krátkých vlnách se vysílá německá námořní předpověď pro celou středomořskou oblast. Deutsche Welle vysílá v 17.55 na frekvencích 6075, 9545 a 13780kHz. Radio Österreich International vysílá v 8.10, 12.57, 18.15 a 20.15 ne frekvencíhc 6155 a 13730kHz. VŠECHNY ČASY ODPOVÍDAJÍ LETNÍMU ČASU V DANÉ OBLASTI Příliv a odliv na Jadranu
Rozdíly mezi přílivem a odlivem jsou na jadranu velmi malé. Ale pokud se nacházíte na kotvišti kde máte pod kýlem jen stopu vody je i malý odliv problematický. Velikost rozdílu se na Jadranu zvyšuje od jihu k severu. Zatímco u Dubrovníku je odliv necelých 35 cm u Terstu může být až jeden metr. Příliv se mění podle v závislosti na postavení měsíce a to na polodenní a jednodenní. V době úplňku a novoluní je přílivový cyklus polodenní, mezi nejvyšším a nejnižším stavem hladiny je rozdíl dvanáct hodin. Odliv a příliv se střídají každých šest hodin. Příliv je nejvyšší v případě kdy slunce, měsíc a země jsou na stejné úrovni a přitažlivé síly měsíce a slunce působí společně. V době polovičního měsíce, tedy asi čtrnáct dnů po úplňku či novoluní, kdy slunce a měsíc svírají vzájemně ve vztahu k zemi úhel 90 stupňů jsou přitažlivé síly působící na příliv a odliv nejmenší. V tomto období jsou na jadranu přílivy jednodenní. V ostatních fázích měsíce jsou přílivy smíšené.
Základní informace o Chorvatsku: Státní uspořádání: parlamentní demokratická republika
Úřední název: Republika Chorvatsko /Republika Hrvatska/ Úřední mezinárodní označení: HR Úřední jazyk: Chorvatština Měna: Kuna /Kn/, mezinárodní označení : HRK Rozloha: 56.538 km2 Rozloha teritoriálních vod: 31.067 km2 Počet obyvatel: 4,785.000 Hlavní město: Záhřeb /Zagreb/ 8-900 000 obyvatel Státní zřízení: republika Nejvyšší představitel: prezident Správní členění: 20 županství /županství předsedá župan/
Všeobecné informace: Zeměpisná poloha Chorvatska: Chorvatsko je evropský stát se dvěma regiony. Kontinentální Chorvatsko spadá do Střední Evropy a pobřežní část podél Jaderského moře je zahrnuta k středozemní oblasti. Na Panonskou nížinu připadá kolem 55% plochy, pobřežní středozemní část zabírá 31% a horská část asi 14% celkové plochy území. Chorvatsko je státem nacházejícím se na rozhraní dvou evropských regionů. Chorvatsko má kontinentální hranice s celkem pěti státy. Bosnou a Hercegovinou 932 km, Černou Horou /Jugoslávie/ - 25 km, Maďarskem - 329 km, Slovinskem - 501 km, Srbskem /Jugoslávie/ - 241 km. Dále mořskou hranici se Slovinskem, Itálií a Černou Horou. Jaderské moře je zálivem Středozemního moře o rozloze 138.000 km2, což představuje cca 5% celkové plochy Středozemního moře. Moře má čistou vodu s dobrou dohledností. Obsahuje 38 g soli v 1 litru. Hloubka moře se zvětšuje od severu k jihu. Největší hlubina je - 1.233 m. Rozdíl mezi přílivem a odlivem se naopak zvětšuje od jihu k severu. V Dubrovníku je příliv okolo 30 cm, na Istrii až 70 cm. K Chorvatsku patří 1185 ostrovů, z toho 66 je pouze trvale obydlených. Pobřeží Jaderského moře na pevnině je 1.777 km dlouhé. Délka pobřeží, díky své členitosti tvoří společně s ostrovy 5.789 km. Podnebí Chorvatska: utváří dvě podnebné oblasti. V přímořské části Istrie, Kvarneru a Dalmácie je středozemní /mediteránní/ podnebí s teplým a suchým létem
a mírnou deštivou zimou. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 7-8°C a v červenci 24-25°C. Jaro začíná časně, počátkem března. Podzim zde bývá slunný a teplý. Ve vnitrozemí je podnebí mírně kontinentální, v lednu je průměrná teplota -1°C, v červenci 19 - 21°C. Průměrná lednová teplota moře je 12°C a v červenci 24°C. Průměrný počet slunečných dní je ročně okolo 280 a deštivých okolo 85. Průměrné teploty ve stupních Celsia Měsíc Průměrná vzduchu*
teplota
Průměrná teplota moře
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
7
9
10
13
17.4 21.2 23.8 23.3 20 15.4 11.2 9
14.5 15 16.1 17.5 19.5 21.3 23.0 24.5 22 21
11
12
18.5 16
*Průměrná denní teplota je o 3.5 až 6 stupňů Celsia vyšší Převládající větry - tabulkový průměr ROČNÍ PRŮMĚR V LETNÍ PRŮMĚR V SMĚR % % MISTRAL 50 NW 80-90 BORA 25 NE 5-10 JUGO 15 SE 5-10 OSTATNÍ 10 ... MINIMÁLNÍ Obyvatelstvo Chorvatska: jeho etnické složení představuje 78 % Chorvatů, 12% Srbů, ostatní 10%. Náboženské vyznání: k římskokatolické církvi se hlásí 77%, pravoslavní 11%, muslimové 1%, bez vyznání a ostatní 11%. Průměrná střední délka života činí 77 let. TYP VĚTRU
Chorvatské svátky 1.1. NOVÝ ROK - den pracovního klidu 6.1. TŘÍ KRÁLŮ - den pracovního klidu 7.1. PRAVOSLAVNÉ VÁNOCE-- den klidu pro občany pravoslavného vyznání 4.3. DEN MĚSTA KAŠTELŮ NĚDELE VELIKONOČNÍ- den pracovního klidu PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ- den pracovního klidu 1.5. SVÁTEK PRÁCE- den pracovního klidu 7.5. SV.DUJE/DOMNIUS - SVÁTEK MĚSTA SPLITU-ve Splitu den pracovního klidu 15.5. DEN OBĚTÍ BLEIBURGU A OBĚTÍ KŘÍ®OVÉ CESTY 30.5. DEN STÁTNÍ NEZÁVISLOSTI- den pracovního klidu 22.6. DEN BOJE PROTI FAŠISMU- den pracovního klidu
5.8. DEN DÍKŮVZDÁNÍ VLASTI- den pracovního klidu 15.8. NANEBEVUETÍ PANNY MARIE- den pracovního klidu 8.9. NAROZENÍ PANNY MARIE - DEN MĚSTA SOLINU 1.11. VŠECH SVATÝCH/DEN PAMÁTKY ZEMŘELÝCH- den pracovního klidu 25.12. 1. SVÁTEK VÁNOČNÍ- den pracovního klidu 26.12. 2. SVÁTEK VÁNOČNÍ- den pracovního klidu
Ceny ORIENTAČNÍ CENOVÉ PRŮMĚRY Ceny pohonných hmot: Eurosuper 95 7 kn Eurosuper 98 8 kn Normál bezolovnatý 91 6 kn Super 98 8 kn Diesel 5 kn Orientační přehled cen:potravin, nápojů, hygienických i jiných potřeb a jídel v restaurací. Chléb /kruh/ od 6-8 kn Dalamánek od 2 kn Mléko 1l od 7 kn Jogurt od 2 kn Tvrdý sýr od 60 kn za 1kg Salám od 50 kn za 1kg Pivo v láhvi od 4 kn + záloha Limonáda 1,5 l od 8 kn Zubní pasta od 8 kn
Mýdlo Toaletní papír Tenisky
od 5 kn od 2 kn (cca 200 útržků ) od 100 kn
Orientační přehled cen:potravin, nápojů, hygienických i jiných potřeb a jídel v restaurací. Chléb /kruh/ od 6-8 kn Dalamánek od 2 kn Mléko 1l od 7 kn Jogurt od 2 kn Tvrdý sýr od 60 kn za 1kg Salám od 50 kn za 1kg Pivo v láhvi od 4 kn + záloha Limonáda 1,5 l od 8 kn Zubní pasta od 8 kn Mýdlo od 5 kn Toaletní papír od 2 kn (cca 200 útržků ) Tenisky od 100 kn Ceny v restauracích jsou různé, uvedené ceny jsou orientační pro levné stravování: Polévka od 8 kn Salát od 10 kn Čevapčiči od 25 kn Ražniči od 25 kn za 1 kg syrové váhy ( mohou se i vybrat ) Plejskavica od 30 kn Řízek od 35 kn Ryby od 100 kn Rybičky porce od 15 kn Kalamáry od 50 kn Palačinky od 15 kn Piza od 20 kn Pivo 0,5l od 20 kn Minerálka od 12 kn Limonáda od 8 kn Zmrzlina od 2,50 kn za kopeček Káva od 6 kn
Ceny hlavních jídel jsou uváděny bez příloh, které se pohybují od 15,-- kn, zároveň je účtován u stolu chléb /cuvert/ od 10,-- kn. Pro nákup potravin platí, že v Chorvatsku není tolik supermarketů a prakticky žádné velké megamarkety v jakých jsme zvyklí nakupovat potraviny v Čechách. Přesto u většiny větších měst a letovisek se najde aspoň jeden "diskont" s výhodnějšími podmínkami pro nákup potravin. Nedoporučuje se v před a po sezónních měsících nakupovat potraviny v malých obchodech v marínách /pokud nejsou tyto potraviny vysloveně trvanlivé/. Elektřina: 230W, 50Hz
Voda: V celé oficiální vodovodní síti je voda pitná. Platební karty: Absolutní většina hotelů, aríny a přístavy, větší restaurace a některé obchody ve větších městech nebo v turistických lokalitách, přijímá karty. /VISA, EM/MC, DINNERS, AM-EX/
Otevírací doby: Banky pondělí až pátek 7.30 - 19oo hod, sobota 7.30 - 11.30 hod Veřejné úřady mají pracovní dobu pondělí až pátek od 8 - 16oo hod Pošta pondělí až pátek 7:00 – 20:00 hod, sobota 7:00 – 14:00 hod, neděle a svátky 8:00-12:00 hod, otevírací doba pošt závisí také na místě kde se nacházejí. Pošty ve větších městech jsou otevřeny do 21 hodin každý den. Obchody soukromé mají většinou otevřeno celý týden do 21 až 24 hodin, podle místa a sezóny. Počítejte, ale s polední pauzou, která nepočítá jako u nás pouze s rychlým obědem, ale i s tradičním popoledním spánkem. Telefony: Z veřejných automatů se dovoláte do celého světa. Všechny automaty jsou na telefonní karty které se dají koupit na poštách a v trafikách. Lékařská pomoc: Turisté ze zemí které mají s Chorvatskem uzavřenou dohodu o zdravotní péči a lékařské pomoci nemusí platit služby v rozsahu který je deklarovaný v této úmluvě. Ostatní úkony platí turista sám na místě dle platných ceníků. Ostatní turisté platí všechny služby. Silniční doprava Chorvatska Silniční doprava. Chorvatsko je zapojeno do evropské silniční sítě. Označení kategorie silnic " E " - evropská, "M" - dálnice. Celková délka Chorvatských silnic představuje 27.405 km. Dálnice 286 km a silnice pro motorová vozidla 71 km. Nejvhodnější příjezd automobilem do Chorvatska z ČR je přes Rakousko a Slovinsko. Při průjezdu dálnicemi v Rakousku je nutno počítat s dálniční známkou,
kterou lze zakoupit i v ČR, nebo na hraničních přechodech v Rakousku a u benzínových čerpadel. Platnost známky je např. desetidenní, dvouměsíční, roční. Při průjezdu Rakouskem platí nařízení, že dítě mladší 12 let a menší než 150 cm musí být zajištěno bezpečnostním zařízením, autosedačkou, bezpečnostními pásy apod. Při průjezdu Slovinskem se platí poplatky za použití pouze několika km dálnice cca 1,- EUR a také se zde musí stále svítit. V Chorvatsku jsou všechny dálniční úseky placeny v částkách do 25 kn. Samotná cesta přes Chorvatsko je únavná a počítejte, že časově zde srovnatelný úsek pojedete dvakrát déle než např. v Rakousku. V pátek a v sobotu se v hlavní sezóně při střídání ubytovaných turistů pravidelně vytváří stokilometrové kolony které jen velmi pomalu postupují vpřed. Přetížená a nedostačující silnice mezi Karlovacem a pobřežím tj. Splitem či Zadarem vedoucí přes Plitvice je dopravní pastí. Nevyplatí se předjíždět neboť kolona je až na malé ostrůvky kompaktní v celé délce, někdy až tři sta kilometrů. Kolony jsou v obou směrech, protože střídání turistů na pobřeží probíhá současně. Časté nehody pak ještě umocňují celkovou neprůchodnost. Nejnebezpečnější řidiči jsou zde místní, pak Slovinci a hned v zápětí Češi. Mnohý majitel zánovní Octavie si připadá nezranitelný, ale počet mrtvých turistů na silnicích Chorvatska je velmi vysoký. Zvládnete-li cestu přes noc a máte se s kým vystřídat ušetříte si denní trápení v kolonách. Ani v noci ovšem nepojedete vůbec sami. Pro přespání cestou je zde dostatek soukromých ubytovacích nabídek a pokud chcete přespat v autě, pak je zde noční přespání většinou tolerováno, aspoň pokud neznečiš»ujete okolí. Pokud se vypravíte na Istrii, je cesta z větší části po dálnicích přes Rakousko, ale i zde jsou často kolony, zvláště v době německých dovolených. V Chorvatsku se vyplatí dodržovat předepsanou rychlost, ne jen pro vlastní zdraví, ale i pro časté radarové kontroly místní policie. Mají zde několik typů radarů a s oblibou umístí i několik kontrol na krátkém úseku za sebou. Pokuty jsou vysoké. Pokud nemáte na pobřeží zajištěné ubytování, můžete si od policisty nechat doporučit pension nebo apartmán. Silniční předpisy: Chorvatsko Slovinsko Nejvyšší rychlost Obec 50km/h 50km/h Mimo obec 80km/h 80km/h Dálnice osobní vozy a motocykly 130 km/h 120 km/h Obytné vozy do 3.5t 100 km/h Obytné vozy nad 3.5t 80 km/h Ve Slovinsku musí mít motorová vozidla zapnutá světla i ve dne a po celý rok Doporučené trasy: Jak na Istrii: hraniční přechod Dolní Dvořiště-Salcburg-Vilach-Terst-Umag Hraniční přechod Mikulov-Vídeň-Maribor-Lublaň-Postojna-Koper
Jak na Kvarner a okolí: hraniční přechod Dolní Dvořiště-Salcburg-VilachLublaň-Postojna-Rijeka Hraniční přechod Mikulov-Vídeň-maribor-Záhřeb-Rijeka Jak do Dalmácie: hraniční přechod Mikulov-Vídeň-Maribor-Záhřeb-KarlovacSplit Hraniční přechod Dolní Dvořiště-Linec-Graz-Maribor-Záhřeb-Karlovac-Split Přehled placených úseků: Most "Krk" na ostrov Krk 15 Kn Tunel "Učka" (silnice Rijeka - Pazin) 25 Kn Dálnice Zagreb - Krapina 10 Kn Dálnice Zagreb - Karlovac 15 Kn Dálnice Zagreb - Vukova Gorica 23 Kn Rijeka - Kupjak (viadukt Lepenica)12 Kn Vzdálenost po silnici mezi jednotlivými chorvatskými městy: Dubrovnik Karlovac Osijek Pula Rijeka Šibenik Dubrovnik Karlovac Osijek Pula Rijeka Šibenik Slav. Brod Split Varaždin Zadar Zagreb
526
521 336
526 521 711 601 305
336 236 126 282
572 462 484
711 601 236 126 572 462 110 110 406 293
472
246
91
482 372
403
216 630 377 572
309 153 232 56
505 236 559 280
503 390 334 292
97 436 72 338
393 280 224 182
305 282 494 406 296
Slav. Brod 472 246 91 482 372 403
448 239 468 190
Split Varaždin Zadar Zagreb 216 309 505 503 393 97
630 154 236 390 280 436
377 232 559 334 224 72
572 56 280 292 182 338
448 239
468
190
463
169 386
365 98 288
463 169 386 365 98
288
Letecká doprava. Chorvatsko má několik letišť: Záhřeb, Zadar, Split, Rijeka, Pula, Dubrovník, Brač, Lošinj, Osiek. V turistické sezóně odlétává několik charterových spojů z ČR především do Splitu a Dubrovníku, ale i do Zadaru. Pravidelné linky ze zahraničí létají jen do Záhřebu, kde je nutno přestoupit na vnitrostátní linku. Autobusová doprava Nejvhodnějším dopravním prostředkem, vedle osobního automobilu je jízda autobusem. V ČR tuto službu nabízí mnoho cestovních kanceláří a dopravců. Ceny jsou dány smluvně dle kvality autobusu a vzdálenosti. Cestování autobusem je
výhodné časově i cenově. Autobusem se lze z ČR v turistické sezóně dostat téměř do kteréhokoliv místa na jadranském pobřeží. Železniční doprava Chorvatsko nemá tak hustou železniční síť jako ČR, vzhledem k Dinárskému pohoří. Tratě se vyhýbají těžkým terénům, jsou plné zatáček a tunelů, procházejí překrásnou krajinou. Z celkem 2.762 km železničních drah je cca 983 km elektrifikováno. Vlaky jezdí do Puly, Rijeky, Splitu, Zadaru, Šibeniku a Ploče. V případě, že turista použije z ČR železniční spojení a jeho cílové místo je kdekoliv na jadranském pobřeží, může dále od konečné stanice cestovat autobusem, který navazuje na železniční dráhu. Cenově není cestování příliš výhodně a úroveň vlaků je někdy a to je téměř neuvěřitelné, nižší než v ČR. Od června do září je v provozu jednou týdně zvláštní vlak Praha -Split, v pátek večer se vyjíždí z Prahy a v sobotu dopoledne jste ve Splitu. Je velmi výdné, že si s sebou můžete vzít do vlaku i automobil a cena je rozhodně velmi příznivá.
Námořní doprava Chorvatská pobřežní města mají trajektové a lodní spojení s 66 obydlenými ostrovy. Trajektové linky v letních měsících vyplouvají častěji, doprava je i s hydrogliséry. Letní plavební řád trvá od 28. května do 30. září. Informace o plavebním řádu a cenách námořní osobní dopravy lze získat na : Jadrolinija, Zrinjevac 20, 10000 Záhřeb, Tel.: 00385/1/421777 Fax.:00385/1/427820 Rybolov Na celém pobřeží, včetně ostrovů je povolen rybolov udicovým nářadím s prutem i bez prutu, bodacím nářadím. Pro sportovně-rekreační rybolov musíte mít povolení, které se dá koupit na kapitanátu, v cestovních agenturách nebo v zastoupení rybolovných spolků. Cena činí 40Kn na den nebo 100Kn na víkend, 150Kn na týden a 300Kn na deset dnů. Zároveň dostanete i pokyny týkající se maximálního množství ulovených ryb a další informace. Na lov tuňáka se vydává zvláštní povolenka v ceně 500Kn s platností na 30 dnů. V žádném případě nesmí být úlovky prodávány, slouží jen pro osobní potřebu. Rybolov na udici u moře však bývá tolerován bez povolení. Pro případný rybolov v Národním parku Kornati je potřeba získat zvláštní povolení na Správě NP Kornati. Nejčastější bývají úlovky mořského okouna, pražmy zlaté, cípala hlavatého, fráteříka, murény a úhoře. V letních měsících se však většina ryb stahuje do hlubších vod. Na jezerech a vodních tocích se též vyžaduje povolení. Rybolov a potápění je zakázáno v rezervacích a v národních parcích. Potápění Potápění přístrojové je možné po získání povolení od příslušného správního orgánu nebo organizace některého klubu potápěčů. Většinou stačí navštívit místní diving centrum. Musíte předložit patřičnou kvalifikaci /uznávané jsou kvalifikace: PADI, CMAS, SSI, NAUI, NASDS, YMCA, NDEA, NASE, IDEA, IANDT, NSS-CDS,
ANDI, TDI, NACI, PSA, PDIC, SDI, FIAS, ACUC, BSAC, VDST, BARACUDA/. Povolení (Ronilačka iskaznica) platí dvanáct měsíců a zaplatíte cca 100Kn. Zvláštní povolení je třeba pro potápění v okolí archeologických naleziš», ty získáte na chorvatském Ministerstvu kultury. Zvláštní povolenky se vydávají pro potápění v národních parcích a přírodních chráněných rezervacích. Povolení potřebujete i k lovu s harpunou. Při použití potápěčského přístroje je rybolov s použitím harpuny nebo vodní pušky zakázán. Porušení tohoto zákazu může vést k uvěznění. I v Chorvatsku platí, že je zakázáno vyzvedat ze dna archeologické předměty. V Chorvatsku působí velké množství organizací a klubů, které vám vše potřebné zajistí. Téměř ve všech turisticky vyhledávaných místech na pobřeží se v místních diving centrech nechají na - plnit potápěčské láhve.
Všechny potřebné informace můžete získat přímo od Chorvatského svazu potápěčů "Pro Diving Croatia", Dalmatijnska 12, 10000 Zagreb nebo na stránkách www.diving.hr, nebo telefonu 00385 (0) 1 36 50 413/ 4848765. Na emailu:
[email protected] Záchranná služba pro potápěče: 9155 (DAN) Přetlaková komora Pula: 00385 (0) 52 217 - 877 , Mobil 00385 (0) 98 255 945 Přetlaková komora Split: IPM HRM 00385 (0)21 354 511 Přetlaková komora Split: 00385 (0) 21 361 355 / 21 343 980 Provoz a půjčování vodních skútrů Ve větších turistických střediscích nabízejí půjčovny vodní skútry. Při jízdě je nutné dodržovat místní předpisy a dodržovat vzdálenost od pláží a koupajících se. Řidič skútru by měl mít oprávnění /vůdce malých plavidel/, nebo se musí jednat o výukovou jízdu, kdy za provoz zodpovídá lektor. Stále dochází k mnoha úrazům. Řidič zodpovídá za náhradu škody a zároveň i za případné trestní následky. Půjčovny vozů Automobil si můžeme nejlépe najmout ve větších městech nebo turistických střediscích. Služby zde nabízejí chorvatské i mezinárodní společnosti. Osoba, která si chce auto vypůjčit, musí být starší 23 let a musí být držitelem řidičského průkazu. Při sjednávání pronájmu zjistěte rozsah pojištění, případně uzavřete dodatečné rozšířené připojištění, v Chorvatsku se to zcela jistě vyplatí. V poslední době se na pobřeží objevily půjčovny s malými motorkami, kde platí podobná pravidla pro pronájem jako u automobilů. Než vyjedete překontrolujte si technický stav a to aspoň vzorek pneumatik, stav oleje, přítomnost povinné výbavy, nafučenost rezervy, funkčnost elektrických součástí od světel po stěrače. Jednak za případné nedostatky zodpovídáte při policejní kontrole vy a pokuta za cizí chyby bolí dvojnásob. A také se
vám může stát, že bude při vracení případný, vhodný nedostatek připsán na váš účet. Koupání Většinu pobřeží tvoří skalnaté útesy, upravené koupací úseky jsou pak tvořeny betonovými patvary které jsou vylité mezi skály. Skály jsou velmi ostré a mořský ježek zde je nejčastější viditelnou faunou. Boty do vody jsou nezbytnou nutností. Písečné pláže jsou velmi vzácné a v sezóně pro velký počet koupajících prakticky nepoužitelné. Jedna z nejkrásnějších písečných pláží se nachází na ostrově Murter a jmenuje se Slanica, leč bohužel není příliš velká a tak opravdový zážitek nabízí jen na jaře a na podzim. Oblázkové pláže jsou rozšířenější jižně od Splitu v okolí vyhledávané Makarské riviéry. Požáry Ve všech středomořských oblastech jsou požáry velkým nebezpečím, které se každoročně více či méně naplní. Vyschlá vegetace spolu s vysokými letními teplotami se snadno vznítí a vítr pak již rozšíří zkázu na nepředstavitelné území. Nikdy nerozdělávejte oheň a ani negrilujte mimo míst která jsou k tomu výslovně určena. I pak se, ale informujte zda je toto povolené, protože postihy jsou rovnocenné obavám a následkům z nekontrolovatelného ohně. Nekuřte v místech kde se nachází suché trávy nebo vyprahlé rostliny, nikdy nezahazujte hořící cigaretu a už vůbec ne z jedoucího auta. Oheň nerozdělávejte ani na pobřežních útesech, vítr může zanést žhavý popel tam kam nepatří a pokud vám až tak na nějakém požáru nezáleží mějte raději na paměti, že místní policie přistupuje k podobným případům velmi osobně. Většina policistů má v okolí svoje domy, penziony a živobytí rozsáhlé rodiny. Pokud uvidíte někde kouř ihned se to snažte ohlásit. Kapitolou samo pro sebe je zábavná pyrotechnika, petardy a rachejtle nechte určitě doma. Všeobecný strach z požárů a evokace drastických vzpomínek na nedávnou válku vede často i náhodné kolemjdoucí k překvapivým útokům na strůjce výbuchů. Již hořícím požárům se zdaleka vyhněte, oheň je v řídkém porostu nesmírně rychlý a žár je vražedný. Neprojíždějte požáry autem, protože vysoká teplota může způsobit výbuch par pohonných hmot. Rizika Z jedovatých hadů vás v Chorvatsku mohou potěšit hlavně zmije. V minulosti došlo k jejich extrémnímu přemnožení a tak byly z Indie přivezeny Promyky, ty se asimilovali a díky ním je na pobřeží hadů výrazně méně. Vyhlášený na výskyt zmijí je poloostrov Pelješac. Opatrnost je třeba při pobytech v horách, ale zmije se vyskytuje i na malých kamenných ostrůvcích v moři. Proto nespoléhejte jen na přirozenou plachost tohoto plaza. V moři dejte pozor na ježovky a používejte obuv do vody. Za velkých vln se držte dál od ostrých útesů. Pokud bude ve vodě medusa raději se jí obloukem vyhněte a pokud jich tam bude více pak raději ani nekoupejte a změňte místo, výskyt bývá lokální. Následky požahaní medus se různí a všechny jsou nepříjemné, ale mohou skrývat i smrtelné riziko. Při potápění můžete potkat ropušnici, nejlépe uděláte když si ji prohlídnete z uctivé vzdálenosti. V období reprodukce může
reagovat na přítomnost vetřelce útokem. Bližší prohlídku doporučuji na talíři v dobré restauraci. Výskyt žraloků je velmi vzácný a prokázaných napadení je minimálně, mnohem větší nebezpečí vždy představují lidé. Při přístrojovém potápění používejte předepsanou bójku s vlajkou. Ani při nádechovém potápění nepodceňujte rizika, která platí i pro dálkové plavce. V mírně rozvlněném moři není hlava plavce téměř vidět a podél břehů jezdí mnoho lodí, člunů a skůtrů. Nejste chodci na silnici, ale malé tečky v moři vody. Má-li loď puštěného autopilota nebo si kormidelník zrovna zapaluje cigaretu, jakoby jste neexistovali. Spousta plavců zmizela právě po střetu s lodí. Windsurfing Chorvatsko na rozdíl od jachtingu nenabízí milovníkům windsurfingu tolik lokalit s ideálními povětrnostními podmínkami. Nejvyhledávanější místa jsou: - Pelješacký kanál mezi poloostrovem Pelješac a ostrovem Korčula, zde je třeba jen počítat s rizikem husté lodní dopravy a občasné flauty. - Známý a surfaři navštěvovaný jsou Bol a Zlatni Rat na ostrově Brač. Čekání na správný vítr je zde naplněno rajským poklidem. - Do kategorie surfařsky zajímavých patří i okolí města Hvar na stejnojmenném ostrově Hvar.