III. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů

III. ZÁKON ze dne

2007,

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3 /2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004, zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb. a zákona č. 67/2007 Sb. se mění takto: 1.

V § 4 odst. 1 písmeno r) zní:

„r) příjmy z převodu členských práv bytového družstva, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv bytového družstva, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let

-2po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv bytového družstva, uskutečněného v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv bytového družstva pořízených z jeho obchodního majetku, uskutečněného do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,“. 2.

V § 4 odst. 1 se písmeno „w)“ zrušuje a dosavadní písmena „x) až zo)“ se označují jako písmena „w) až zn)“.

3.

V § 4 odst. 1 se písmeno „x)“ zrušuje a dosavadní písmena „y) až zo)“ se označují jako písmena „x) až zn)“.

4.

V § 4 odst. 1 se písmeno „zf)“ zrušuje a dosavadní písmena „zg) až zn)“ se označují jako písmena „zf) až zm)“.

5.

V § 4 odst. 1 se písmeno „zg)“ zrušuje a dosavadní písmena „zh) až zm)“ se označují jako písmena „zg) až zl)“.

6.

V § 4 odst. 1 písmeno zb) se slova „příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a“ zrušují.

7.

V § 5 odst. 10 písmeno a) zní:

„a) částku neuhrazeného závazku odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku odpovídajícího pohledávce, která zanikla jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu88). Toto se nevztahuje na závazky odpovídající pohledávkám ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů. Toto se dále nevztahuje na závazky odpovídající pohledávkám z pokut, penále a úroků z prodlení vzniklých ze zákona nebo na jeho základě, a to ve výši, v jaké byly příslušným orgánem prominuty, 8.

V § 5 odstavec 11 zní: „(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o

a) hodnotu splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 10, b) hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede

-3účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.“. 9.

V § 6 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c, jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. a) bod 16, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž výše u téhož zaměstnavatele před zvýšením podle odstavce 13 nepřesáhne v úhrnu za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč.“.

10.

V § 6 odst. 9 se písmeno d) zrušuje a dosavadní písmena e) až v) se označují jako písmena d) až u).

11.

V 6 odst. 9 se písmena e) a f) zrušují a dosavadní písmena g) až u) se označují jako písmena e) až s).

12. V § 6 odst. 9 písm. d) se na konci textu doplňují slova „dále částky, které je podle zvláštních předpisů70b) povinen platit zaměstnavatel na úrazové pojištění zaměstnanců, a obdobné příspěvky na zahraniční pojištění stejného druhu,“.

13.

V § 6 odstavec 13 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

„(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnavatel, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění. Příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky nelze pro účely stanovení základu daně snížit o pojistné, které je podle tuzemských nebo zahraničních právních předpisů ze svých příjmů povinen platit zaměstnanec. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 lze příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. __________________ 21) § 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 2 a 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

14.

V § 7 odstavci 8 se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „7 000“.

-415.

V § 7 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Výdaje podle tohoto odstavce lze za zdaňovací období uplatnit maximálně do výše 1 500 000 Kč.“.

16.

§ 7c se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 90 a 91 zrušuje.

17.

V § 8 odst. 1 písmeno a) se na začátek textu vkládají slova "příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendové příjmy")," a slova "(dividendy)“ a slova „na akciové společnosti," se zrušují.

18.

V § 8 odst. 4 se slova „ , pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí“ zrušují.

19.

V § 10 odst. 8 se věty pátá a šestá zrušují.

20.

V § 13 se odstavec 2 zrušuje.

21.

§ 13a se včetně nadpisu zrušuje.

22.

§ 14 se zrušuje.

23.

§ 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.“. 24.

V § 18 odst. 3 se slova „s výjimkou ustanovení § 19 odst. 1 písm. zd)“ zrušují.

25.

V § 19 odst. 1 písm. g) se slova „příjmy z loterií“ nahrazují slovy „příjmy ze vsazených částek u loterií“.

26.

V § 19 odst. 1 písmeno l) zní:

-5„l) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zvláštního právního předpisu112),“. 27.

V § 19 odst. 1 písmeno u) zní: „u) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu4c),“.

28.

V § 19 odst. 1 písmeno zc) zní: „zc) příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zvláštního právního předpisu121) provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu121),“.

29.

V § 19 odst. 1 písmeno zd) zní: „zd) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a),“.

30.

V § 19 odst. 1 na konci písmene zl) se čárka nahrazuje tečkou a písmena zm), až zp) se zrušují.

31.

V § 21 odst. 1 se číslo „24“ nahrazuje číslem „22“.

32.

V § 21 odst. 1 se číslo „22“ nahrazuje číslem „20“.

33.

V § 21 odst. 1 se číslo „20“ nahrazuje číslem „19“.

34.

V § 21 odst. 6 se slovo „poslednímu“ nahrazuje slovem „prvnímu“.

35.

V § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 včetně poznámky pod čarou č. 123 zní: „12. částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze odpovídajícího pohledávce, která zanikla jinak než jejím splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu88), pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10. Toto se nevztahuje na závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu123) a u ostatních

-6poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů71), plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen, ______________________ 123)

36.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který zní: „6. hodnotu splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen základ daně podle písmene a) bodu 12.“.

37.

V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Toto ustanovení se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),“.

38.

V § 23 odst. 7 se věta druhá zrušuje.

39.

V § 23 odstavec 9 zní:

„9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) a) cenného papíru s výjimkou směnek, b) derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem, c) závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět, d) finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu89).“. 40.

V § 23 se odstavec 17 zrušuje.

41.

V § 23a odst. 4 se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

42.

V § 23c odst. 7 se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

43.

V § 24 odst. 2 písm. f) zní:

-7„f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů21). Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,“. 44.

V § 24 odst. 2 písm. h) v bodě 2 se za slovo „odpisovat,“ vkládají slova „ve výši“.

45.

V § 24 odst. 2 písm. j) se bod 4 zrušuje. Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.

46.

V § 24 odst. 2 na konci písmene zc) se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Toto ustanovení se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec vsazených částek u loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu (§ 25 odst. 1 písm. zm) a dále se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),“.

47.

V § 24 odst. 4 v úvodní části textu se za slovo „odpisovat,“ vkládají slova „snížené o částku uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zn)“.

48.

V § 24 odst. 4 písm. a) se věta první nahrazuje větou „ doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1.“

49.

V § 24 odst. 4 písm. a) větě druhé se slovo „osm“ nahrazuje číslem „30“.

50.

V § 24 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

51.

V § 24 odst. 5 písm. a) se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

52.

V § 25 odst. 1 písmeno g) zní:

-8„g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny21a),“. 53.

V § 25 odst. 1 písmeno h) zní: „h) výdaje (náklady) na provoz vlastního stravovacího zařízení včetně hodnoty potravin nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů,“.

54.

V § 25 odst. 1 písmeno w) zní: „w) finanční výdaje (náklady) plynoucí z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši úroků a souvisejících výdajů (nákladů) včetně výdajů (nákladů) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky (dále jen pro účely tohoto ustanovení „finanční náklady z úvěrů a půjček“) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje trojnásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo dvojnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček; dále finanční náklady z úvěrů a půjček, u nichž není věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši finanční nákladů z úvěrů a půjček z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od osob nespojených v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu. Jsou-li úvěry a půjčky přijaty od spojených i nespojených osob, nelze za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů uznat finanční náklady z úvěrů a půjček z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček přesahuje násobek výše vlastního kapitálu stanovený v první větě pro úhrn úvěrů a půjček od spojených osob. Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů lze uznat celkem finanční náklady z úvěrů a půjček maximálně do výše 6 % roční sazby z průměrné výše skutečně čerpaných úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Dále nelze uplatnit jako výdaj (náklad) finanční náklady u úvěrů a půjček, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka nebo u úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos je odvozován od výsledku hospodaření poplatníka (zisku). Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů28a) a na finanční náklady z úvěrů a půjček přijatých od nespojených osob zaúčtované na vrub nákladů nepřevyšující v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, 1 mil. Kč.“.

55.

V § 25 odst. l písm. w) se slovo „šestinásobek“ nahrazuje slovem „čtyřnásobek“.

56.

V § 25 odst. 1 písm. zb) se číslo „40 000“ nahrazuje číslem „20 000“.

-957.

V § 25 na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zn), které zní: „zl) platby zajištění převyšující 18 % zaslouženého pojistného očištěného (sníženého) o částky postoupené zajišťovně89) za zdaňovací období, zm) výdaje (náklady) související s příjmy nad rámec vsazených částek u loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu, zn) částka ve výši 1% úhrnu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, snížená o částku odpovídající 1% úhrnu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, hrazeného nespojeným osobám, maximálně však o 1 mil. Kč.“.

58.

V § 26 odst. 2 písm. a) se číslo „40 000“ nahrazuje číslem „20 000“.

59.

V § 26 odst. 3 písm. c) se číslo „40 000“ nahrazuje číslem „20 000“.

60.

V § 26 odst. 7 písm. b) se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

61.

V § 27 písm. a) se číslo „40 000“ nahrazuje číslem „20 000“.

62.

V § 27 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

63.

V § 29 odst. 1 se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

64.

V § 29 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 10“ zrušují.

65.

V § 29 se odstavec 10 zrušuje.

66.

V § 30 odst. 1 se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“ a pod nadpisem „Doba odpisování „slova 4 roky“ zrušují.

67.

V § 30 odst. 2 se číslo „12“ nahrazuje číslem „10“.

68.

V § 30 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 4 až 10.

- 10 69.

V § 30 odst. 7 větě první se slova „4, 6 až 8“ nahrazují slovy „4 až 6“ a věta druhá se zrušuje.

70.

V § 30 odst. 8 se slova „4, 6 až 8“ nahrazují slovy „4 až 6“ a číslo “9“ se nahrazuje číslem „7“.

71.

V § 30 odst. 9 se slova „4, 6 až 8“ nahrazují slovy „4 až 6“.

72.

V § 31 odst. 1 písm. a) se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“ , pod nadpisem “v prvním roce odpisování“ číslo 14,2, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ číslo „28,6“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ číslo „25“ zrušují.

73.

V § 31 odst. 1 písm. d) se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“ , pod nadpisem “v prvním roce odpisování“ číslo 14,2, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ číslo „28,6“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ číslo „25“ zrušují.

74.

V § 32 odst. 1 se pod nadpisem „Odpisová skupina“ slova „1a“ , pod nadpisem “v prvním roce odpisování“ číslo „4“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ číslo „5“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ číslo „4“ zrušují.

75.

V § 32a odst. 1 písm. b) se číslo „60 000“ nahrazuje číslem „40 000“.

76.

V § 32a odst. 6 se číslo „40 000“ nahrazuje číslem „20 000“.

77.

V § 33 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „a počínaje zdaňovacím obdobím započatém v roce 2008 částku 20 000 Kč“.

78.

V § 35b odst. 1 písm. b) se slova „uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány;“ zrušují.

79.

V § 35ba odst. 1 písm. a) se slova „7 200 Kč“ nahrazují slovy „24 840 Kč“.

80.

V § 35ba odst. 1 písm. b) se slova „4 200 Kč“ nahrazují slovy „24 840 Kč“.

81.

V § 35ba odst. 1 písm. c) se slova „1 500 Kč“ nahrazují slovy „2 520 Kč“.

- 11 82.

V § 35ba odst. 1 písm. d) se slova „3 000 Kč“ nahrazují slovy „5 040 Kč“.

83.

V § 35ba odst. 1 písm. e) se slova „9 600 Kč“ nahrazují slovy „16 140 Kč“.

84.

V § 35ba odst. 1 písm. f) se slova „2 400 Kč“ nahrazují slovy „4 020 Kč“.

85.

V § 35ba se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

86.

V § 35ba odst. 2 se věta první zrušuje.

87.

V § 35c odst. 1 se slova „6 000 Kč“ nahrazují slovy „10 440 Kč“.

88.

V § 36 odst. 1 písm. a) se číslo „25“ se nahrazuje číslem „15“.

89.

V § 36 odst. 1 písm. c) se číslo „1“ nahrazuje číslem „5“.

90.

V § 36 odstavec 2 zní:

„(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 15 %, a to 1. z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z dluhopisu35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému35b), s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, 2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, 3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 7. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

- 12 z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu34c), sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu70) ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku, 10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 11. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f), 12. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 13. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu35c), z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 14. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7, 15. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 16. z příjmů uvedených v § 6 odst. 4, 17. z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k), 18. z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8). 8.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.“. 91.

V § 38b se slova „anebo manželé uplatnili společné zdanění podle § 13a“ zrušují.

- 13 92.

V § 38g odst. 2 se slova „ , pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a“ zrušují.

93.

V § 38h odstavec 1 zní:

„(1) Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmů, které nejsou předmětem daně, a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a b) zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních právních předpisů21) ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel, u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.“. 94.

V § 38h odstavec 2 zní:

„(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.“.

95.

V 38h odst. 4 věta první zní: „Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavce 2, pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. a) bod 16 nebo § 36 odst. 1 písm. a).“.

96.

V § 38h odst. 5 se za číslem „15“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a podle § 35ba odst. 2“ se zrušují.

97.

V § 38ch odst. 2 se věta první zrušuje.

98.

V § 38ch odst. 3 větě první se slova „sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném“ nahrazují slovy „částce odpovídající pojistnému, které byl povinen platit z těchto mezd zaměstnavatel“.

99.

V § 38j odst. 2 písm. e) body 2 a 3 znějí: „2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1, 3. částku odpovídající pojistnému nebo příspěvkům na zahraniční pojištění, které je z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1 povinen platit zaměstnavatel,“.

- 14 100. V § 38k odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

101. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „a § 35ba odst. 2“ zrušují.

102. V § 38k odst. 5 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena d) až j).

103. Na konci § 38l odst. 2 písmene e) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

104. V příloze č. 1 se „Odpisová skupina 1a“ a položky „(1a-1)“ a „(1a-2)“ zrušují.

105. V příloze č. 1 odpisové skupině 2 v položce (2-57) se slova „kromě: silničních motorových vozidel, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1 v položce (1-30)“ zrušují.

106. V příloze č. 1 na konci odpisové skupiny 2 se doplňuje položka (2-81), která zní:

„(2-81)

34.10.2

Dvoustopá motorová vozidla osobní“. Čl. II Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 – 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení čl. I, s výjimkou bodů 32, 33, 55 se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008. 2. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. U osvobození příjmů z převodu členských práv družstva, převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu nebo při převodu účasti na obchodních společnostech nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. r) zákona č. 586/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

- 15 5. U osvobození příjmů plynoucích z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok do konce roku 2007, se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení čl. I bodů 39, 47, 48, 49, 50, 62 a 68 (§ 23 dost. 9, § 24 odst. 2 písm. h) bod 2, § 24 odst. 4, § 27, § 30 odst. 4 a 5) se použijí na smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené počínaje nabytím účinnosti tohoto zákona. U hmotného majetku, který je předmětem smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2007. 7. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje rokem 1998 a nejpozději do konce roku 2007 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo kapitálu obou osob. Účastí na kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období, c) mezi osobami blízkými, d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo e) podle zvláštního právního předpisu. Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od začátku roku 1995 do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku. 8. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) věta první a druhá ve znění tohoto zákona se poprvé použijí na finanční náklady z úvěrů a půjček hrazené nebo zaúčtované na základě smluv

- 16 uzavřených po 1. 1. 2008 a na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěrů anebo výše hrazených úroků, sjednaných po 1. lednu 2008 ke smlouvám uzavřených před tímto datem. Počínaje zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za něž se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2010, se ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) věta první a druhá ve znění tohoto zákona použije na finanční náklady ze všech úvěrů a půjček. 9. Osobní automobily kategorie M1, s výjimkou automobilů, které jsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy nebo provozovateli taxislužby na základě vydané koncese, a automobilů druh sanitní a druh pohřební, které byly zaevidovány jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se odpisují ze vstupní ceny stanovené podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2007, a to až do jejich vyřazení z majetku. 10. Snížení vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se vztahuje na hmotný majetek a nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje zdaňovacím obdobím, které započalo v roce 2008. 11. Snížení hodnoty technického zhodnocení hmotného majetku a nehmotného majetku se vztahuje na technické zhodnocení dokončené ve zdaňovacím období započatém v roce 2008. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. III Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 223/2006 Sb., se mění takto: 1.

V § 6 písmena a) a b) znějí: „a) technických rezerv na neživotní pojištění10) s výjimkou jiných rezerv10), a to ve výši, která nesmí překročit 10 % objemu závazků vypočteného metodami stanovenými zvláštním právním předpisem7) sníženého o objem závazků, k jejichž plnění jsou vytvářeny jiné rezervy10), b) technických rezerv na životní pojištění11) s výjimkou rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry, rezervy pojistného neživotních pojištění a jiných rezerv11), a to ve výši, která nesmí překročit 80 % objemu závazků vypočteného metodami stanovenými zvláštním předpisem7) a vyplývajícího ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv sníženého o objem závazků, k jejichž plnění jsou vytvářeny rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry, rezerva pojistného neživotních pojištění a jiné rezervy11).“.

2.

V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

- 17 „(4) Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavce 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavce 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.“. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12. 3.

V § 8a odst. 1 se za slova „po 31. prosinci 1994,“ vkládají slova „jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a“.

4.

V § 8a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 5.

V § 8a odst. 3 a 4 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“. Čl. IV Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající

- 18 v roce 2008. Zůstatek jiných technických rezerv, rezerv na splnění závazků z použité technické úrokové míry a rezerv pojistného neživotních pojištění ke dni účinnosti tohoto zákona pojišťovny zruší tak, aby jejich zůstatek za každé zdaňovací období počínaje rokem 2008 snížily nejméně o 25 % zůstatku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na tvorbu rezervy, která započala před dnem účinnosti tohoto zákona, a to na tu část rezervy připadající na zdaňovací období, která zbývají po účinnosti tohoto zákona do zahájení opravy. Pokud poplatník nebude postupovat podle ustanovení § 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona zruší ve zdaňovacím období, které započalo v roce nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., ve znění platném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. V Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb. se mění takto: 1.

V § 37 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

2.

V § 37 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

3.

V § 38 odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

4.

V § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

5.

V § 47 odst. 1 se se na konci textu odstavce doplňuje věta „U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň“.

6.

Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26a) zní:

㤠47a

- 19 Závazné posouzení sazby daně (1) Kterákoliv osoba (dále jen „žadatel“) může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda sazba daně odpovídá § 47 (dále jen „závazné posouzení sazby daně“). (2) V písemné žádosti o rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně žadatel uvede alespoň a) jméno, příjmení nebo název, u právnických osob i právní formu, bydliště nebo sídlo a daňové identifikační číslo, b) popis zboží nebo služby, případně nemovitosti, u kterých osoba povinná k dani požaduje vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně, c) u zboží rozhodnutí celního orgánu o zařazení zboží do celního harmonizovaného systému, d) další údaje, které mohou mít vliv na určení sazby daně, e) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně. (3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně rozhodne místně příslušný správce daně, u kterého byla tato žádost podána. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně podle zvláštního právního předpisu 26a), rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, a to na návrh žadatele, který žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně podal, nebo z vlastního podnětu. (4) Nevydá-li správce daně rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně nejpozději třicátý den ode dne doručení žádosti o rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně, má se za to, že posoudil sazbu daně shodně se žadatelem. ____________________________________________ 26a) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

7.

§ 48 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27a a 27b zní: „§ 48

Sazby daně u bytové výstavby (1) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby27a) bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství,27b nebo v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací52) a opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně; a to včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se stavebními a montážními pracemi do těchto staveb jako jejich součást zabudují nebo zamontují. Pokud jsou stavební a montážní práce spojeny se změnou jiné dokončené stavby, než je bytový dům, rodinný dům nebo byt, nebo s rekonstrukcí, modernizací a opravou takové stavby, uplatní se snížená sazba daně jen pro ty stavební a montážní práce, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. (2) Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž převažuje úhrn podlahové plochy bytů nad úhrnem podlahové plochy nebytových prostor.

27a) 27b)

§2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. § 121 občanského zákoníku.

- 20 (3) Rodinným domem je stavba pro bydlení, v níž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. (4) Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení.“

8.

Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27b až 27k zní: „§ 48a

Sazby daně u staveb pro sociální bydlení (1) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejich příslušenství 27b), změnou dokončené stavby pro sociální bydlení, včetně jejich příslušenství 27b), nebo v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací a opravou těchto staveb se uplatní snížená sazba daně; a to včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se stavebními a montážními pracemi do těchto staveb jako jejich součást zabudují nebo zamontují. (2) Dojde-li před dokončením výstavby stavby pro sociální bydlení k vymezení bytů a nebytových prostor jako jednotek podle zvláštního právního předpisu27), uplatní se při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou těchto jednotek snížená sazba daně. (3) U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Stavbami pro sociální bydlení se rozumí byt pro sociální bydlení, rodinný dům pro sociální bydlení, bytový dům pro sociální bydlení a ostatní stavby pro sociální bydlení. (5) Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, pokud jeho celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu27a). Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu. (6) Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, pokud jeho celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu. (7) Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty, než byty pro sociální bydlení. (8) Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.

- 21 (9) Ostatními stavbami pro sociální bydlení jsou ubytovací zařízení pro příslušníky bezpečnostních sborů27c) a pro státní zaměstnance27d), zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zvláštního předpisu47), školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči27e), střediska výchovné péče27f), internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením27g), zvláštní dětská zařízení, kterými jsou kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku27h), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče27i), hospice27j) a domovy péče o válečné veterány27k), včetně jejich příslušenství.

9.

§ 101 odst 1 včetně poznámek pod čarou č. 66a), 66b) a 66 c) zní:

„(1) Plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc podle § 99 odst. 2, je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem,66a) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, včetně plátce, který si zvolil za zdaňovací období kalendářní měsíc dle § 99 odst. 3, osoba identifikovaná k dani a plátce podle § 94 odst. 11 mohou pro podání daňového přiznání zvolit formu tiskopisu vydaného Ministerstvem financí nebo počítačovou sestavu.66b) Jestliže plátce, který je povinen podat daňové přiznání v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem, tak neučiní a podá daňové přiznání na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí nebo jako počítačovou sestavu, považuje se toto daňové přiznání za nepodané. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle § 20,66c) u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. __________ 66a) § 21 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. __________ 66b) § 40 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb. __________ 66c) Např. čl. 222 bod 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992.“.

27c) 27d)

27e)

27f)

27g)

27h) 27i) 27j) 27k)

§ 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. § 39 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). § 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 108/2005 Sb., Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. § 42a § 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. § 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. § 4 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech.“.

- 22 10.

V § 102 odst. l se slova „na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem66a)“.

11.

V § 102 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Podání souhrnného hlášení spolu s daňovým přiznáním se považuje za jedno podání.“.

12.

V § 103 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Dodatečné daňové přiznání se podává v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem66a). Pro dodatečné daňové přiznání vztahující se ke zdaňovacímu období, ze které plátce nebyl povinen podat daňové přiznání v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem66a), lze zvolit formu tiskopisu vydaného Ministerstvem financí nebo počítačovou sestavu66b).“ Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 13.

V příloze č. 2 se text „Stavební a montážní práce zařazené v SKP 45 spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.“ a text „Stavbami pro sociální bydlení se rozumí domovy důchodců, dětské domovy, ústavy sociální péče a podobná zařízení pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob.“ zrušuje. Čl. VI 1.

2.

3.

Přechodná ustanovení Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv s tím souvisejících, platí dosavadní právní předpisy. Při opravě sazby daně a výše daně u plnění podle § 42 a 43 se u daňových dobropisů a vrubopisů a při opravě sazby daně a výše daně u plnění podle § 49 a 50 u opravných daňových dokladů, jestliže u těchto plnění vznikla povinnost přiznat daň do 31. prosince 2007, uplatní sazby daně platné do 31. prosince 2007. U převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo u převodu nedokončeného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, se použijí dosavadní právní předpisy. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. VII

- 23 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., a zákona č. 186/2006 Sb., se mění takto:

V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:

1.

„v) pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území16d) nebo zastavitelné ploše16d) obce, jestliže tak obec stanoví v obecně závazné vyhlášce a zároveň v ní vymezí pozemky jejich parcelními čísly a uvedením názvu katastrálního území, ve kterém se nacházejí. ____________ 16d

) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“.

2.

V § 4 odst. 4 se slova „ a u)“ nahrazují slovy „ ,u) a v) “.

3.

V § 6 odst. 4 písmeno a) zní : „ a) 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4, 5 v Praze Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel podle posledního sčítání lidu;“.

4.

V § 11 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u staveb podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4, 5 v Praze. Pro jednotlivé části obce obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0,“.

- 24 5.

§ 12 včetně nadpisu zní: „§12 Místní koeficient Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2,3,4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a byty, popřípadě jejich soubory, v katastrálním území.“.

6.

V § 13a odst. 2 písmeno c) zní : „c) ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo “.

7.

V § 16a se slova „ § 6 a 11 “ nahrazují slovy “ § 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12 “. Čl. VIII Přechodné ustanovení Za § 19b se vkládá nový § 19c, který zní: „ § 19c

Podle obecně závazných vyhlášek, vydaných obcemi podle § 16a zákona o dani z nemovitostí ve znění platném do 31. prosince 2007, se postupuje ve zdaňovacím období roku 2008. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Čl. IX Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 245/2006 Sb., se mění takto: 1.

V § 6 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Bylo-li současně s bezúplatným převodem nemovitosti též bezúplatně zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo,

- 25 jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni, je takto zřízené právo předmětem daně darovací.“.

2.

V § 8 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

3.

V § 9 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje. Zároveň se zrušuje označení písmena a).

4.

V § 10 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).

5.

V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo“ zrušují.

6.

V § 19 odst. 1 se slova „v I. skupině“ nahrazují slovy “ v I. a II. skupině“.

7.

V § 19 odst. 2 písm. a) se slova „u osob II. skupiny 60 000 Kč a“ zrušují.

8.

V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „u osob II. skupiny 60 000 Kč a“ zrušují.

9.

V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

10.

V § 19 odst. 4 písm. a) se slova „u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a“ zrušují.

11.

V § 19 odst. 4 písm. b) se slova „u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a“ zrušují.

12.

V § 19 odst. 5 se slova „odstavci „3“ nahrazují slovy „odstavci 4“.

13.

V § 19 se odstavec 7 zrušuje.

- 26 14.

V § 20 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 10 až 14.

15.

V § 21 odst. 1 písm. c) se za slova „o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti“ vkládají slova „nebo o bezúplatném zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni“.

16.

V § 21 odst. 5 písm. a) se slovo „zcela“ nahrazuje slovy „podle § 19 odst. 1 a 2“.

17.

V § 21 odst. 5 písm. b) se slova „§ 19 odst. 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 3, 4 a 6“.

18.

V § 21 odst. 5 se na konci písmene d) doplňují slova „a jím zřízená příspěvková organizace anebo svazek, je-li bezúplatné nabytí majetku od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno“. Čl. X

Přechodné ustanovení Nastala-li přede dnem účinnosti tohoto zákona skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně dědické nebo daně darovací, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o registračních pokladnách Čl. XI V zákoně č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), ve znění zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 494/2006 Sb., se část první a přílohy 1 až 3 zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správě daní a poplatků Čl. XII Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č.440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č.19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona

- 27 č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto: 1.

V § 24 odst. 6 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m).

2.

V závěrečné části ustanovení § 24 odst. 6 se slova „ , technici servisních středisek“ zrušují.

3.

V § 39 odstavec 3 zní: „(3) Daňový subjekt, který přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je povinen vést průběžně průkaznou evidenci plateb, pokud údaje o těchto platbách lze užít jako důkazní prostředek pro správné zjištění a stanovení daně, pokud nezaznamenává daňový subjekt údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem. Evidence obsahuje údaje o výši, datu, místu a předmětu platby, popřípadě další údaje vyplývající z tohoto předmětu.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 545/2005 Sb. Čl. XIII

V zákoně č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, se část desátá zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XIV V Příloze - Sazebník, položce 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., se bod 3. zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XV Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb.,

- 28 zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 575/2006 Sb., se mění takto: 1.

V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) nomenklaturou NACE odvětvová klasifikace ekonomických činností uvedená v Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90, ve znění Nařízení Komise (ES) č. 29/2002 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.“.

2.

V § 6 odst. 1 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.

3.

V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50)“.

4.

V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To se netýká odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm d).“.

5.

V § 12 odst. 3 se slova „§ 53 odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 3 až 7“.

6.

V § 13 odst. 1 se slova „§ 53 odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 3 až 7“.

7.

V § 44 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

8.

V § 44 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“. CELEX: 32003L0096

9.

V § 46 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

10.

V § 46 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d) ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

- 29 h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“. CELEX: 32003L0096

11.

V § 48 odst. 1 se sazba daně „0 Kč/1 000 l“ nahrazuje sazbou daně „660 Kč/1 000 l“.

CELEX: 32003L0096

12.

V § 49 odstavec 3 zní:

„(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.“. CELEX: 32003L0096

13.

V § 49 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy klasifikované v nomenklatuře NACE pod kódem DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“. (5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů klasifikovaná v nomenklatuře NACE pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.“. Dosavadní odstavce 4 až 16 se označují jako odstavce 6 až 18.

14.

V § 49 se odstavec 17 zrušuje.

Dosavadní odstavec 18 se označuje jako odstavec 17. CELEX: 32003L0096

15.

V § 50 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

16.

V § 50 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou, doplňuje se slovo „nebo“ a písmeno e), které zní:

„e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.“. 17.

V § 50 odst. 2 se slova „§ 49 odst. 1, 2, 8 a 10“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 1, 2, 10 a 12“ a slova „§ 53 odst. 4 a 5“ se nahrazují slovy „§ 53 odst. 5 a 6, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3“.

- 30 18.

V § 50 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, jsou dopravovány bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.“.

19.

V § 52 odst. 1 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“.

20.

V § 53 odst. 3 se slova „§ 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 3, 6, 10, 12, 14 a 17“.

21.

V § 53 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

22.

V § 53a se slova „odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „odst. 3 až 6“.

23.

V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Text

cigarety

Sazba daně Procentní část

Pevná část

Minimální

28 %

0,96 Kč/kus

celkem nejméně však 1,80 Kč/kus

doutníky, cigarillos

1,15 Kč/kus

tabák ke kouření

1090,00 Kč/kg

ostatní tabák

1090,00 Kč/kg

CELEX:32002L0010, 31992L0080

“.

- 31 24.

V § 134a odst. 1 se slova „za účelem použití těchto olejů, s výjimkou jejich použití pro pohon vznětových motorů na pozemních komunikacích a při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 10“ zrušují.

25.

V § 134b odst. 1 se slova „ , které jsou určeny pro použití pro výrobu tepla“ zrušují.

26.

V §134b odst. 2 písm. c) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 12“.

27.

V § 134e odst. 7 se za slovo „spotřebovávají“ vkládají slova „v rámci podnikatelské činnosti“.

28.

V § 134e odst. 8 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.

29.

V § 134f písm. c) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 12“.

30.

V § 134f písm e) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.

31.

V § 134l odst. 2 se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „čtvrté“.

32.

V § 134m odst. 2 písm. c) se kód nomenklatury „2710 19 61“ nahrazuje kódem nomenklatury „2710 19 51“.

33.

V § 134m odst. 2 písm. d) se kód nomenklatury „2710 19 65“ nahrazuje kódem nomenklatury „2710 19 55“.

34.

V § 134p odst. 7 se za slovo „spotřebovávají“ vkládají slova „v rámci podnikatelské činnosti“.

35.

V 134p odst. 8 se slova „písm. c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. c) až h)“ a za slovo „značkovány“ se vkládá čárka.

36.

V § 134q písm. e) se slova „a) až f), h) a i)“ nahrazují slova „c) až i)“.

Čl. XVI

- 32 Přechodné ustanovení nebo fyzické osoby, které užívají odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Právnické

ČÁST JEDENÁCTÁ Zrušovací ustanovení Čl. XVII Zákon č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), se zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Účinnost Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1. 32, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, 2. 33, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010, 3. 55, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení Čl. V bodů 8,9 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010, a částí šesté, sedmé, osmé, deváté a jedenácté, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

- 33 Ministerstvo financí III. DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU ČÁST PRVNÍ (DZP) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byl do této doby již 87x novelizován. Přitom zásadní systémové změny byly obsahem pouze jedenácti novel. Zbývající novely byly důsledkem přijetí jiných zákonných úprav, které vyžadovaly také odpovídající úpravy ve zdaňování příjmů nebo se jednalo o technické novely, jejichž cílem bylo pouze legislativně technické upřesnění platné normy pro zdaňování příjmů v ČR. Předkládaná novela svým obsahem jednoznačně patří do první kategorie, neboť jejím hlavním a defacto také jediným cílem je konkretizace výstupů z Programového prohlášení vlády (PPV). Návrh novely tak představuje již delší dobu očekávanou daňovou reformu. ČÁST DRUHÁ Ze stejných důvodů se současně předkládá novela zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST TŘETÍ Daň z přidané hodnoty („DPH“) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., který platí od 1. května 2004 a byl několikrát novelizován (úplné znění zákona o DPH dosud publikováno nebylo). Jednotlivé novely byly provedeny zákony č. 635/2004 Sb., 669/2004 Sb., 124/2005 Sb., 215/2005 Sb. , 217/2005 Sb., 377/2005 Sb., 441/2005 Sb., 545/2005 Sb., 109/2006 Sb., 230/2006 Sb., 319/2006 Sb., Oblast DPH je výrazně harmonizována v rámci Evropské unie, proto celá řada ustanovení jednoznačně vychází nebo má vycházet z úpravy platné pro členské státy EU. V současné době je základním předpisem pro oblast DPH Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která platí od 1. ledna 2007 a nahradila zejména Směrnici 77/388/EHS (tzv. Šestá směrnice), která byla až do konce roku 2006 základním předpisem pro oblast uplatňování DPH v členských státech EU.

- 34 -

Zákon o DPH v současném znění je převážně v souladu s komunitárním právem. V rámci přístupových jednání získala ČR výjimky, které se týkají jednak výše obratu pro povinnou registraci (trvale ČR uplatňuje obrat ve výši 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících), jednak uplatnění snížené sazby na dodání tepla a staveb pro bydlení vč. oprav, rekonstrukcí a modernizací. V současné době je však použití snížené sazby na opravy a renovace objektů pro bydlení pokryto do 31. prosince 2010 rozhodnutím Rady ze dne 7. listopadu 2006 (2006/774/ES) a použití snížené sazby na dodání tepla (bez časového omezení) směrnicí Rady ze dne 14. února 2006 (2006/18/ES). Podle směrnice Rady ES 2006/112/ES má být ve stavebnictví uplatňována základní sazba daně z přidané hodnoty. Z přílohy III vyplývá možnost uplatnění snížené sazby daně u dodání, výstavby, renovace a přestavby bytů v rámci sociální politiky. Uplatnění snížené sazby daně z přidané hodnoty pro bytovou výstavbu je v České republice v období po vstupu do Evropské unie umožněno na základě výjimky, která byla ČR udělena na přechodné období do 31.12.2007 na základě Přístupové smlouvy. Česká republika současně požádala o prodloužení možnosti uplatňovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty na vybrané služby s vysokým podílem lidské práce, a to do roku 2010. Jedná se o renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů. Možnost uplatnění snížené sazby daně pro ČR u těchto služeb vyplývá z Rozhodnutí Rady 2006/774/ES ze dne 7. listopadu 2006.

ČÁST ČTVRTÁ Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří daň z pozemků a daň ze staveb. Poslední právní úprava zákona o dani z nemovitostí nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007 a týkala se zejména možnosti poplatníků v případě spoluvlastnictví pozemku podat daňové přiznání podle výše svých spoluvlastnických podílů na pozemku za podmínek stanovených v zákoně o dani z nemovitostí. V souvislosti s touto změnou byly vydány pro zdaňovací období 2007 a následující, nové formuláře daňových tiskopisů. ČÁST PÁTÁ Zdaňování úplatných a bezúplatných převodů majetku je upraveno zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu platnosti zákona byly přijaty úpravy, které neznamenaly zásadní změnu základních konstrukčních prvků majetkových daní. Nejpodstatnější věcnou změnou bylo úplné osvobození nabytí majetku příbuznými v řadě přímé a manžely (I. skupina poplatníků) od daně dědické přijaté v roce 1998 a změna koncepce placení daně z převodu nemovitostí přijatá v roce 2003. ČÁST ŠESTÁ – DEVÁTÁ A ČÁST JEDENÁCTÁ Povinnost evidovat hotovostní platby prostřednictvím registračních pokladen byla do právního řádu zavedena zákonem č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách). Účinnost povinnosti fyzických a právnických osob provozující živnost „maloobchod“ nebo hostinská činnost evidovat

- 35 prostřednictvím registrační pokladny podle tohoto zákona byla zákonem č. 494/2006 Sb. posunuta na 1. leden 2008. ČÁST DESÁTÁ Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, účinným od 1. ledna 2004, který byl několikrát novelizován a jehož úplné znění bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 43/2007. Zákon je v souladu s komunitárním právem až na výši sazeb spotřební daně z cigaret, kde bylo České republice poskytnuto přechodné období do 31. 12. 2007. V případě úpravy pěstitelského pálení byla s Evropskou unií vyjednána pro Českou republiku trvalá výjimka. Odpadní oleje jsou předmětem spotřební daně z minerálních olejů. V současné době jsou však zdaněny nulovou sazbou daně, a to z důvodu zajištění jejich bezpečné likvidace (spalovny) nebo jejich dalšího zpracování (recyklace) v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Při zpracování současně platného znění se vycházelo z předpokladu, že daňové zvýhodnění odpadních olejů snižuje riziko, že tyto odpadní oleje budou likvidovány a sbírány způsobem, který nesplňuje ekologické normy. Z navrhovaného znění vyplývá povinnost daň přiznat a zaplatit i malým a středním zdrojům znečištění, které v současnosti v rozporu se zákonem o odpadech spalují odpadní oleje neekologickým způsobem. V rámci působnosti správce daně bude možné tento jev postihovat. Ze současné struktury využití odpadních olejů pro výrobu tepla vyplývá, že převážná část statisticky podchycených a takto využívaných olejů bude osvobozena od spotřební daně, protože je spotřebována v rámci mineralogických postupů. Zbývající část odpadních olejů použitých pro výrobu tepla bude zdaněna. Zavedené zdanění by mělo stimulovat subjekty, aby odpadní oleje využívaly jiným žádoucím způsobem (např. regenerace, recyklace, tj. způsoby využití, které jsou též osvobozeny od spotřební daně). Na problematiku zdanění odpadních olejů se na úrovni sekundárního práva ES vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Směrnice 2003/96/ES neumožňuje automatické daňové zvýhodnění odpadních olejů. Takovéto zvýhodnění mělo přesto vyjednáno jedenáct členských států EU-15, a to z důvodů zvláštní politiky. Platnost těchto individuálních výjimek vypršela k 31. prosinci 2006. Dotčené členské státy mohly požádat o prodloužení těchto výjimek ve smyslu čl. 19 směrnice 2003/96/ES, který stanovuje obecný rámec pro udělení výjimek týkajících se daňových zvýhodnění z důvodů zvláštní politiky. Evropská komise přezkoumala žádosti o výjimky některých členských států a na základě poskytnutých údajů zaujala odmítavý postoj k jejich prodloužení. Hlavním důvodem je nesoulad se stávající politikou Evropské komise pro oblast životního prostředí a nedostatečné zdůvodnění členských států z hlediska zvláštní politiky. Daňová zvýhodnění biopaliv, nově upravená zákonem č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, jsou neslučitelná s právem ES, protože nesplňují podmínky pro uplatnění osvobození biopaliv stanovené směrnicí 2003/96/ES. Výše uvedená daňová zvýhodnění nejsou součástí víceletého programu na podporu biopaliv ve smyslu směrnice a dosud nebyla notifikována Evropské komisi. B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

- 36 ČÁST PRVNÍ A DRUHÁ Navrženou novelu zákona o daních z příjmů lze rozdělit do 2 základních oblastí: 1. Zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob a další nedílně související změny 2. Postupné snižování sazby daně u právnických osob, které by však mělo být rozpočtově neutrální a proto je provázeno rozšiřováním základu daně. Ad 1) Programové prohlášení vlády vychází u zdanění příjmů fyzických osob z toho, že bude zavedena jednotná sazba daně z příjmů (17-19%) na rozdíl od dosavadní klouzavě progresivní stupnice daňové sazby se stávajícími 4 sazbami. Na základě ekonomického rozboru provedeného i s ohledem na další úkoly plynoucí z PPV, tj., že se nikomu nezvýší daňová zátěž, dospělo Ministerstvo financí k jednotné sazbě 15%. Podle tohoto rozboru se jeví jako nutné kromě zavedení výše uvedené jednotné sazby daně rozšířit základ daně o sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem (tzv. „superhrubá mzda“) a zrušit možnost odečtu tohoto pojistného od základu daně u OSVČ. Naopak se dále navrhuje výrazně zvýšit slevy na dani mající vazbu na osobu poplatníka tak, aby nebyly negativně zasaženy žádné skupiny poplatníků. S ohledem na lineární sazbu daně administrativně náročný systém společného zdanění manželů nepřináší žádné výhody. Navrhuje se zrušit minimální základ daně. Na základě těchto skutečností se navrhují následující změny v zákoně o daních z příjmů pro fyzické osoby – viz následující tabulka. Přehled navrhovaných změn týkajících se výhradně fyzických osob je následující: a) Zavedení jednotné sazby daně ve výši 15% b) Zvýšení slev na dani majících vazbu na osobu poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě c) Úprava základu daně ve vazbě na pojistné placené poplatníkem a pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance d) Úpravy spojené se společným zdaněním manželů e) Zrušení minimálního základu daně f) Umožnění uplatnit základní slevu na dani na poplatníka i poživatelům starobního důchodu g) Zavedení limitu výdajů procentem z příjmů ve výši 1,5 mil. Kč na straně výdajů h) Zrušení některých daňových úlev a výjimek na základě provedené analýzy. Odůvodnění jednotlivých návrhů: Ad 1 a) Místo dosavadní klouzavě progresivní stupnice daňové sazby DPFO ve výši 12 % až 32 % se navrhuje zavedení jednotné (lineární) sazby daně ve výši 15 %. Toto opatření samo o sobě znevýhodní nízkopříjmové skupiny poplatníků, kteří doposud svoje příjmy nebo jejich převážnou část zdaňují sazbou 12 % a naopak přinese výhody pro poplatníky středně a zejména vysokopříjmové, jejichž základ daně je nyní v převážné míře zdaňován sazbami vyššími, tj. 19, 25 a 32 %. Tyto disproporce budou částečně kompenzovány dalšími opatřeními (viz dále k bodům 2, 3, 4). V souvislosti s tím budou zároveň sníženy na úroveň

- 37 15 % dosavadní sazby, které nyní převyšují tuto hranici u srážkové daně a u srážek záloh na daň u závislé činnosti. Ad 1 b) a f) Navrhované zvýšení slev na dani má za cíl jednoznačně vykompenzovat nevýhody, které by jinak plynuly nízkopříjmovým poplatníkům uplatňujícím zdanění v dosavadní 12% sazbě daně nebo převážně v této sazbě daně tak, aby jejich daňové zatížení nebylo vyšší než doposud. To se samozřejmě týká i poplatníků, kteří mají kromě základní slevy na dani nárok i na uplatnění dalších slev na dani. Ještě výraznější zvýšení, než je u základní slevy na dani, se navrhuje zvýšení slevy na dani na druhého z manželů, jehož příjmy nepřesahují 38 040 Kč. Toto opatření je navrhováno zcela záměrně a v zájmu kompenzace dále navrhovaného opuštění institutu společného zdanění manželů v těch případech, kdy druhý z manželů z důvodu péče o děti nemůže dosahovat zdanitelných příjmů. Návrh nově umožňuje uplatnění slevy i u poplatníka – poživatele starobního důchodu. U nich se navíc zvyšuji i limit osvobozených příjmů z tohoto důchodu. Ad 1 c) Toto opatření je z hlediska vyváženosti navrženo ve dvou rovinách: • U poplatníků s příjmy podle § 7 zákona (OSVČ) se vylučuje možnost uplatnit ve výdajích povinné pojistné (sociální a zdravotní). Tím se sice zvýší základ daně, protože doposud toto pojistné je uznáváno jako výdaj, což ovšem je nutno považovat za určitý kompenzační faktor výhod plynoucích ze sjednocení sazby daně na úroveň 15 % u středně a vysoko příjmových poplatníků – OSVČ. U nízko příjmových OSVČ, kteří doposud zdaňují základ daně převážně sazbou 12 %, je toto zvýšení kompenzováno výrazným zvýšením slev na dani (zejména pak zvýšením základní slevy na poplatníka). •

U poplatníků s příjmy podle § 6 zákona (zaměstnanci) se navrhuje obdobně jako u poplatníků - OSVČ nesnižovat příjem pro účely výpočtu základu daně ze závislé činnosti o pojistné, které sice sráží zaměstnavatel, ale které je povinen platit zaměstnanec (v úhrnu 12,5 % z hrubé mzdy). Zdůvodnění tohoto opatření je obdobné jako v případě bodu a). Kromě toho je zaměstnavatel za zaměstnance dle stávajících právních předpisů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění povinen platit toto pojistné ve výši 35 % z hrubé mzdy. Nejde o platbu pojistného zaměstnavatele za zaměstnance a zaměstnavatel přitom může tuto částku uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. To se týká jak zaměstnavatele – právnické osoby, tak i zaměstnavatele – fyzické osoby. Aby se však udržela určitá kontinuita s režimem pojistného, které platí zaměstnanec nebo pojistného, které za svoji osobu platí OSVČ, navrhuje se, aby se právě o toto pojistné (jde o 35 % z hrubé mzdy) zvýšil základ daně zaměstnance. Tento základ daně je ovšem možné zvýšit jedině za předpokladu, že bude v zákoně 35 % pojistného vymezeno pouze pro účely zákona o daních z příjmů jako fiktivní příjem zaměstnance. Tím bude dosaženo toho, že se o tuto částku zvýší základ daně, a současně nebude ovlivněn vyměřovací základ pro povinné pojistné.

Obě opatření jsou částečně odůvodnitelná i faktem, že důchod ze sociálního pojistného je, a i podle návrhu zůstane, v převážné míře na rozdíl od běžných postupů v evropských zemích, nezdaňován, takže se tímto opatřením neporuší daňová spravedlnost. Ad 1 d)

- 38 Vzhledem k jednotné sazbě daně, a také stávajícím trendům v ostatních zemích, postrádá toto opatření svůj ekonomický smysl. Výhody tohoto systému však budou nahrazeny, a to proto, že dochází k velmi výraznému zvýšení nejen základní slevy na dani na 24 840 Kč ročně, a dále zejména proto, že se zvyšuje roční sleva na manžele/manželku bez příjmů ze 4 200 Kč na 24 840 Kč ročně. Ad 1 e) Zrušení minimálního základu daně se navrhuje na základě programového prohlášení a je třeba počítat s tím, že bude mít negativní rozpočtový dopad. Nicméně minimální základ daně je do jisté míry kontroverzním opatřením, které způsobovalo to, že poplatník byl povinen uhradit určitou výši daně přesto, že jeho skutečně dosažený základ tomu vůbec neodpovídal a proto byl oprávněným předmětem časté kritiky ze strany poplatníků, zejména živnostníků. Kromě toho ponechání tohoto institutu v zákoně při současné poměrně radikální změně v sazbách daně a zejména výše slevy na dani zcela ztrácí praktický význam. Daň vypočtená z minimálního základu daně by po uplatnění slevy na dani byla vždy nulová. Tímto opatřením zmizí také určitá psychologická bariéra, která odrazovala poplatníky zahájit podnikání či v podnikání pokračovat právě z důvodu nejistoty, zda uspějí natolik, aby dosáhli takových výsledků, které alespoň převýší rok od roku se zvyšující minimální základ daně. Ad 1 g) Na základě praktických zkušeností s uplatňováním výdajů paušální částkou, které byly počínaje rokem 2005 na základě poslanecké iniciativy podstatně zvýšeny, bylo zjištěno, že na straně mnohých podnikatelů dochází k neodůvodněnému zvýhodnění v důsledku toho, že skutečné vynaložené výdaje dosahují podstatně menších částek než kolik činí stanovené paušální výdaje. Z uvedeného důvodu, i z důvodu zamezení neodůvodněného snižování daňové povinnosti, se navrhuje limitovat paušální výdaje maximální částkou 1 500 000,- Kč. Zastropování paušálních výdajů není možno považovat za neadekvátní opatření, neboť pouze eliminuje nadměrné výhody, které byly zakotveny do zákona v minulém období a u nich navíc jen částečně eliminuje daňově poměrně extrémní zvýhodnění příjmově vyšších skupin poplatníků. Samozřejmě stále platí, že žádný poplatník zde nemůže být daňově znevýhodněn, protože má vždy možnost uplatnit skutečné (prokázané) výdaje, které na rozdíl od paušálních výdajů zavedených hlavně z důvodu zjednodušení administrativy u poplatníků i správců daně, jsou oboustranně daňově spravedlivé. Ad 1 h) Zákon o daních z příjmů obsahuje celkem 80 titulů různých forem úlev na dani pro různé skupiny poplatníků – fyzických osob. Na základě analýzy provedené podle zadání obsaženého v PPV se navrhuje ze zákona vypustit, změnit či limitovat následujících 10 úlev: • Zrušit osvobození příjmů z převodu členských práv družstva (s výjimkou bytových družstev) a účasti na obchodních společnostech • Zrušit osvobození příjmů z prodeje cenných papírů s výjimkou CP nabytých v rámci kupónové privatizace • Zrušit osvobození úrokových výnosů z HZL • Zrušit osvobození příjmů z věcného břemene vzniklého ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu a náhrady za vyvlastnění • Zrušit osvobození příjmů z reklam u provozovatelů zoologických zahrad • Zrušit osvobození doplatku na dorovnání • Zrušit osvobození nepeněžních plnění z FKSP nebo ze zisku po zdanění

- 39 •

Zrušit osvobození zvýhodnění poskytovaných zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu svým zaměstnancům • Zrušit osvobození příjmů členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní výstavbě

Ad 2) K zajištění požadavku daňově neutrálního snížení sazby daně z příjmů právnických osob byla provedena analýza všech osvobození příjmů od daně, odčitatelných položek a slev na dani. Z prověření celkem 42 položek vyplynulo, že u 39 položek jsou nastavené režimy věcně odůvodněné, resp. že v sedmi případech by jejich zrušení bylo v příkrém rozporu s jinými prioritami vlády nebo by nepřineslo očekávaný efekt. To se týká zejména slev na dani při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, jejichž zrušení by vyvolalo oprávněnou potřebu zvýšení prostředků kapitoly Ministerstva práce a soc. věcí. Zbývající 3 položky nejsou sice rozpočtově významné, jejich zrušení však naplňuje požadavek systémového řešení sledující mimo jiné zjednodušení právní úpravy. To se týká obtížně spravovatelného osvobození úrokových příjmů u hypotečních zástavních listů, případně neodůvodněného osvobození příjmů odborových organizací. Snížení sazby daně z příjmů právnických osob se navrhuje v roce 2008 na 22%, v roce 2009 na 20% a v roce 2010 na 19%. Dopady ze snížení sazby daně budou kompenzovány v počátečním období rozšířením základu daně, v dalším období by měly být vyrovnány efekty vyšší dynamiky vykazování základu daně doprovázející zpravidla trend snižování daňového zatížení. Proto k eliminaci dopadu snížení sazby daně o 2 procentní body od roku 2008 bylo identifikováno celkem 8 oblastí, z toho 3 úpravy jsou obsahem návrhu novely zákona o rezervách pro zjištění základu daně. S výjimkou úprav uvedených pod písmeny b), c) a f) se jedná o úpravy, které se týkají také fyzických osob – podnikatelů. V zákonu o daních z příjmů se jedná o následující úpravy: a) zrušení daňové uznatelnosti nákladů na závodní stravování, b) další omezení daňové uznatelnosti úroků, zejména zpřísněním pravidel nízké kapitalizace a limitem max. úrokové sazby, c) zdanění ostatních příjmů u loterií a her nad rámec vsazených částek (např. manipulační poplatek u kursových sázek), d) dodanění neuhrazených závazků a e) zrušení možnosti daňového odpisu pohledávek splatných do 31. 12. 1994. V zákonu o rezervách se jedná o následující úpravy: f) odstranění nepřiměřeného přenášení podnikatelských rizik do základu daně prostřednictvím uplatňování daňově uznatelných rezerv v pojišťovnictví, g) ukládání prostředků rezerv na opravu hmotného majetku na účet v bance a h) zpřísnění tvorby daňově uznatelných opravných položek k pohledávkám, které nejsou řešeny soudně. Ad 2 a) Podle platné úpravy je hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní příjem u zaměstnance osvobozena, a proto nevstupuje ani do vyměřovacích základů pro pojistné. Na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelné u vlastního stravovacího zařízení veškeré provozní náklady s výjimkou hodnoty potravin, při zajištění stravování jinými subjekty jsou náklady uznatelné do výše 55% hodnoty jídla, maximálně však do výše 70% stravného při

- 40 pracovní cestě v trvání 5-12 hodin. V souladu s přístupem ke zdanění tzv. superhrubého příjmu se navrhuje odstranit uvedenou asymetrii a náklady na stravování nepovažovat za daňově uznatelné. Ad 2 b) Úroky představují kategorii náchylnou k daňovému plánování, a to zejména k nahrazování výplat podílů na zisku, které nejsou, na rozdíl od úroků, daňově uznatelné. Tomu lze bránit různými způsoby, nejčastěji pravidlem postihu tzv. nízké kapitalizace. V případě finančního leasingu poskytovaného ze zahraničí, u kterého jednotlivé splátky zahrnují také složku úroků, tuto obranu představuje výše uplatňované srážkové daně. Navrhuje se tedy zpřísnit pravidlo tzv. nízké kapitalizace, doplnit je dalším omezením odčitatelnosti úroků ve formě stanovení maximální roční úrokové sazby a zvýšit srážkovou daň u finančního leasingu poskytovaného ze zahraničí. Ad 2 c) Při provozování loterií a her podle zákona č. 202/1990 Sb. jsou identifikovány vedle vsazených částek také jiné příjmy. Přitom od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z loterií a her, ale do odvodu části výtěžku, který představuje jinou formu zdanění dotčených aktivit, jsou zahrnovány pouze vsazené částky. U kursových sázek je běžně uplatňován tzv. manipulační poplatek ve výši 10% vsazené částky, u kasin jsou to tzv. „tipsy“ , tj. pozornost hráče věnovaná provozovateli zpravidla při úspěšné hře. K vyloučení legálního vyhnutí se daňové povinnosti se proto navrhuje zdaňovat ostatní příjmy provozovatelů loterií a her daní z příjmů. Ad 2 d) Navrhovaná úprava dodanění závazků není formou trestu, ale zajišťuje vypořádání nezdaněného prospěchu dlužníka vzniklého odběrem neuhrazeného plnění. Zároveň tím nastane jeho spoluúčast na dopadech, které vznikly veřejným rozpočtům v souvislosti s jím neuhrazenými pohledávkami z důvodu tvorby daňově uznatelných opravných položek u věřitelů. Nejedná se přitom o nevratný daňový „postih“ dlužníka, neboť uhrazením závazku dojde v následujícím zdaňovacím období k eliminaci dopadu navrženého ustanovení. Ad 2 e) Zrušení možnosti daňového odpisu pohledávek splatných do 31.12.1994 (tzv. „starý blok“) se navrhuje proto, že již pominuly důvody pro jeho existenci. Dané ustanovení ztratilo své reálné opodstatnění tím, že jeho využití bylo určeno na řešení těchto pohledávek ve zdaňovacích obdobích 1995 až 2004. V současné době již zpravidla neslouží původním věřitelům, ale je využíváno ke spekulativnímu snižování daňové povinnosti x-té generaci postupníků. Ad 2 f) Podstatou návrhu je opuštění principu, že každý účetní náklad v podobě účetní technické rezervy (tvořené v souladu se zákonem o pojišťovnictví) se v plné výši stává automaticky rezervou daňovou a tedy i daňovým výdajem, což představuje v podstatě plné přenášení podnikatelských rizik do základu daně poplatníka – pojišťovny. Daňově uznatelná by nadále měla být již pouze jejich část. Z daňového hlediska se tak volí kompromis mezi obvykle užívanými modely - jejich částečnou uznatelností a jejich plnou daňovou neuznatelností, kde daňovým výdajem se stává až výdaj reálně vynaložený. Současně se navrhuje daňová neuznatelnost nově vytvářené specifické části technických rezerv - jiných technických rezerv a dodanění těchto rezerv již v minulosti vytvořených, a to v průběhu 4

- 41 následujících zdaňovacích období. Zajistí se tím eliminace jejich enormního a daňově neakceptovatelného nárůstu, který např. u jiných technických rezerv v životním pojištění přesáhl v průběhu několika období 300 tisíc procent. Ad 2 g) Cílem návrhu ukládání prostředků rezerv na opravu hmotného majetku na účet v bance je vyvážení práva poplatníka uplatnit daňový výdaj v podobě tvorby daňově uznatelné rezervy na opravu před okamžikem jeho skutečného vynaložení stanovením povinnosti deponovat reálné zdroje na opravu, což nepochybně povede ke zreálnění tvorby těchto rezerv. Zůstane tím však zachována nadstandardní možnost časového rozložení výdajů zajišťujících péči o majetek, současně se však účelová tvorba neprofinancovatelné nebo v dané výši nepotřebné rezervy stane pro poplatníka břemenem.

Ad 2 h) Úprava systému tvorby opravných položek k pohledávkám spočívá v jejich rozdělení dle jejich rozvahové hodnoty. U pohledávek do 30 000 Kč bude ponechán stávající stav, tj. možnost plného jednorázového daňového odpisu pohledávek věřitelem vůči jednomu dlužníkovi v max. rozsahu 30 000 Kč, což se s ohledem na náklady soudního řízení osvědčilo a přitom jde z hlediska dopadu na veřejné rozpočty o jednotlivé a hodnotově nevýznamné pohledávky. Nově vznikne kategorie - pohledávky do 200 000 Kč, kde se navrhuje rovněž ponechat stávající systém, tj. možnost tvorby OP do 20 % hodnoty pohledávky bez soudního řízení a vyšší OP lze tvořit jen v případě soudního vymáhání pohledávek od dlužníka. U této kategorie pohledávek je motiv poplatníka řešit pohledávku soudně limitován skutečností, že reálně dosažitelný efekt se v řadě případů rovná pouze částce blížící se vynaloženým nákladům na soudní vymáhání. Nově vznikne kategorie „významných pohledávek“ (nad 200 000 Kč), u níž se navrhuje eliminovat jakoukoliv tvorbu OP bez soudního řešení pohledávky. Jedná se totiž o pohledávky natolik „významné“, že motivace poplatníka k jejich soudnímu řešení, pokud jsou právně i hodnotově nezpochybnitelné, by měla být velmi silná, neboť i v případě neuhrazení pohledávky dlužníkem je velmi významnou finanční stimulací možnost snížení základu daně věřitele o celou její hodnotu, což ve většině případů přesahuje náklady na jejich vymáhání. Uplatňoval-li věřitel dosud u takovéto pohledávky tvorbu OP pouze do výše 20 % a provedl její odpis, pak to byl téměř jistý signál pro správce daně, že poplatník si velmi dobře uvědomuje spornost právní existence pohledávky nebo její rozvahové hodnoty.

Pro kompenzaci dopadů snížení sazby daně v počátečním období jsou dále navrženy tzv. parametrické úpravy, které jsou v čase daňově neutrální. Zde se jedná zejména o sjednocení podmínek při pořízení majetku formou finančního leasingu, prodloužení doby odpisování osobních automobilů a snížení hranice pro odpisování u hmotného a nehmotného majetku. Všechny návrhy byly projednány poradou ekonomických ministrů a to ve dvou etapách: dne 19. 3. 2007 – analýza příjmů od daně osvobozených, odčitatelných položek a slev na dani a dne 26. 3. 2007 – návrhy úprav v oblasti zdanění příjmů právnických osob. ČÁST TŘETÍ Snížená sazba DPH Návrh na změny zákona o DPH především souvisí s celkovými návrhy daňových změn, které vychází z nutnosti konsolidovat veřejné finance a současně ze snahy podpořit hospodářský růst snížením daní. V rámci změn daňového systému v ČR se navrhuje

- 42 zachování snížené sazby DPH na základní životní potřeby, tím je sledováno sociální hledisko jak vůči ekonomicky neaktivní populaci, jako jsou důchodci nebo ekonomicky neaktivní rodiče s dětmi, tak i vůči nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. Navrhuje se proto zvýšení snížené sazby DPH z 5 % jen na 9 % a ne na jednotných 19 %. Do snížené sazby bude převedeno palivové dřevo (návrh již projednává Poslanecká sněmovna), jinak se rozsah zboží a služeb podléhajících snížené sazbě DPH nemění. Kromě návrhu na změnu snížené sazby daně se navrhuje stanovení podmínek, za kterých se bude po 1.1.2008 uplatňovat snížená sazba daně u bytové výstavby, dále opatření na zvýšení počtu podání v elektronické podobě k daňovým přiznáním k DPH a souhrnným hlášením a rovněž k editační povinnosti (žádost o závazné posouzení sazby daně). Snížená sazba daně u bytové výstavby od 1.1.2008 V § 48 je navrženo, co se rozumí bytovou výstavbou. Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s provedením nástavby, přístavby, stavební úpravy, nebo v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací a opravou staveb zahrnutých pod pojmem bytová výstavba, včetně příslušenství těchto staveb se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také u staveb, které nejsou pod pojmem bytová výstavba obsaženy, pokud tyto opravy budou prováděny výlučně v části stavby určené pro bydlení. Pokud je v zákonu použit pojem „stavba“, rozumí se tím též „nedokončená stavba“. U převodu staveb se po 1.1.2008 uplatní základní sazba daně, pokud se nejedná o převod osvobozený od daně podle § 56 zákona o DPH. U převodu staveb pro sociální bydlení se uplatní snížená sazba daně, pokud se nejedná o převod staveb osvobozený od daně podle § 56 zákona o DPH. V § 48a jsou vymezeny stavby pro sociální bydlení. Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou staveb pro sociální bydlení, včetně příslušenství těchto staveb, dále při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s provedením nástavby, přístavby, stavební úpravy, nebo v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací a opravou, se uplatní snížená sazba daně. Byty a rodinné domy jsou vymezeny celkovou podlahovou plochou, přičemž se do této celkové podlahové plochy započítávají pouze plochy místností. Nezapočítávají se plochy prostorů, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie). Pro účely zákona o DPH se vymezuje pojem místnost. Ostatní stavby pro sociální bydlení jsou uvedeny s odkazy na jednotlivé zákony, které tyto stavby vymezují. V přechodných ustanoveních je navrženo, aby se u staveb pro bydlení, u kterých dojde k právním účinkům vkladu do 31.12.2007 použily dosavadní právní předpisy.

Opatření na zvýšení počtu podání v elektronické podobě Podávat daňová přiznání a souhrnná hlášení v elektronické podobě mají možnost již delší dobu všichni plátci bez rozdílu. Tato možnost je dána zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Existují-li nějaká omezení bránící využívání

- 43 této možnosti, pak se jedná o nezbytná omezení technická (způsob elektronické komunikace, vybavení pro tento druh komunikace, požadavek zaručeného elektronického podpisu). K výraznému zvýšení počtu elektronických podání souhrnných hlášení a přiznání k DPH by určitě vedlo zavedení povinnosti je podávat elektronicky a vzhledem k nárokům, které elektronická komunikace na subjekty klade (počítačové vybavení, schopnost s ním pracovat, nutnost elektronického podpisu), je vhodné stanovit tuto povinnost nikoliv pro všechny daňové subjekty, ale pouze pro část plátců. Po všestranném posouzení se navrhuje uložit předkládání daňových přiznání a souhrnných hlášení povinně, nenavrhují se motivační opatření (např. odklad splatnosti daně, sleva z daně apod.). Navrhuje se povinnost stanovit pro registrované plátce daně, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, a to pro ty „měsíční“ plátce, kteří mají toto zdaňovací období povinně, tj. jejich obrat za kalendářní rok překročil 10 mil. Kč. Povinnost předkládat daňová přiznání a souhrnná hlášení by podle tohoto návrhu neměla část „měsíčních“ plátců DPH, jejichž obrat nepřesáhl 10 mil. Kč, ale alespoň částku 2 mil. Kč, což umožňuje plátcům daně dobrovolně si zvolit měsíční zdaňovací období místo čtvrtletního, které je zdaňovacím obdobím pro ostatní, zbývající plátce. Podrobnosti jsou uvedeny v důvodové zprávě. Editační povinnost (závazné posouzení sazby daně) Navrhuje se rozšíření editační povinnosti (závazného posouzení) pro účely DPH u sazeb daně. O posouzení může kterákoliv osoba, nejen podnikatel, požádat místně příslušného správce daně a v žádosti musí uvést zákonem stanovené nezbytně nutné údaje. Správce daně by měl závazné posouzení vydat nejpozději 30. den od podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, a to na návrh žadatele, který žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně podal, nebo z vlastního podnětu. Jestliže správce daně rozhodnutí nevydá, bude se mít za to, že souhlasí s postupem navrhovaným žadatelem.

ČÁST ČTVRTÁ a PÁTÁ Předložení návrhu novely zákona o dani z nemovitostí je součástí reformy veřejných financí a vychází z programového prohlášení vlády z ledna 2007. ČÁST ŠESTÁ – DEVATÁ Podle jednoho z bodů reformy podnikatelského prostředí a trhu práce v Programovém prohlášení vlády, jehož cílem je motivace podnikatelů k většímu zaměstnávání občanů, se navrhuje zrušit fyzickým a právnickým osobám povinnost, evidovat hotovostní platby při provozování živností maloobchodní prodej a hostinská činnost prostřednictvím registrační pokladny. I po přijetí zákona s účinností od 1.7.2005 s dvouletým odložením jeho povinné aplikace se navrhuje tento zákon zrušit, a to bez náhrady. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s návrhem na zrušení povinnosti evidovat hotovostní platby na registrační pokladně, je nezbytné upravit i dikci zákona upravujícího správu daní. ČÁST DESÁTÁ Vzhledem k negativní pozici Evropské komise k udělování výjimek ze zdanění odpadních olejů a s ohledem na skutečnost, že Česká republika nemá dostatek argumentů pro zdůvodnění této výjimky v souladu s požadavky Evropské komise, je nutné zrušit současné

- 44 daňové zvýhodnění odpadních olejů v nejbližším možném termínu. Z tohoto důvodu je v návrhu novely nově upraven systém zdaňování odpadních olejů, který by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2008. Z hlediska slučitelnosti s právem ES je tato varianta nejpřijatelnějším řešením. V opačném případě hrozí České republice zahájení řízení pro porušení Smlouvy za nesprávnou implementaci směrnice 2003/96/ES. Ze stejného důvodu se ruší i osvobození některých biopaliv uvedené v současném § 49 odst. 15 zákona o spotřebních daních. V tomto případě směrnice 2003/96/ES sice daňové zvýhodnění umožňuje, avšak na základě notifikovaného víceletého programu na podporu biopaliv. Takovýto program není v současné době vypracován, tedy ani notifikován. Navržená novela dále obsahuje úpravu sazeb spotřebních daní z cigaret tak, aby bylo od 1. ledna 2008 dosaženo takové výše sazeb, která byla k tomuto datu pro Českou republiku stanovena v rámci vyjednaného přechodného období. V případě schválení navržených sazeb bude dosaženo plné kompatibility. Další navržené změny v tomto návrhu zákona o spotřebních daních se již souladu s komunitárním právem netýkají, ale jsou nutné z důvodu zajištění konzistence části čtvrté a páté zákona o spotřebních daních. Vzhledem k tomu, že Česká republika je povinna k 1. lednu 2008 dosáhnout minimálních sazeb spotřební daně z cigaret platných v EU a dále je nutno zajistit neprodleně k uvedenému datu plnou kompatibilitu zákona o spotřebních daních s právem EU i v oblasti odpadních olejů, nejsou do tohoto návrhu zákona zahrnuty žádné další úpravy. V opačném případě by došlo z důvodu prodloužení legislativního procesu při projednávání návrhu k posunutí účinnosti za výše uvedené datum a České republice by tak hrozilo zahájení procedury pro porušení práva ES. Jednotlivé změny jsou podrobně odůvodněny ve zvláštní části důvodové zprávy. C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU ČÁST PRVNÍ A DRUHÁ Návrh novely zákona o daních z příjmů byl vypracován k naplnění Programového prohlášení vlády v oblasti zdanění příjmů s cílem snížit daňové zatížení pro všechny příjmové skupiny u fyzických osob a založit rozpočtově neutrální postupné snížení sazby daně z příjmů právnických osob.

ČÁST TŘETÍ Novela zákona o DPH představuje konkrétně změnu výše snížené sazby DPH a stanovení podmínek pro uplatnění snížené sazby daně u bytové výstavby od 1.1.2008, dále opatření na zvýšení počtu podání v elektronické podobě (daňová přiznání k DPH a souhrnná hlášení) a zavedení editační povinnosti (závazné posouzení sazby daně).

ČÁST ČTVRTÁ Daň z nemovitostí plyne přímo do rozpočtu obce. Za rok 2006 činila daň z nemovitostí 5 mld. Kč, z toho daň z pozemků byla 1,9 mld. Kč. Zemědělské pozemky se na této částce podílely cca 1,4 mld. Kč.

- 45 V novele zákona o dani z nemovitostí se navrhuje osvobození pozemků, které nezatěžují obecní infrastrukturu, a to orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů od daně z nemovitostí. Hospodářské využití zemědělských pozemků má svůj nezastupitelný význam a mnohem více než jiná odvětví je závislé na klimatických podmínkách a celkově zde působí mnohem více rizikových faktorů, než v jiných oblastech podnikání. Cílem návrhu je podpora rozvoje venkova a pracovní činnosti vlastníků při využívání těchto přírodních zdrojů. ČÁST PÁTÁ Návrh na změnu zákona č. 357/1992 Sb. souvisí s celkovými návrhy daňových změn, které vychází z nutnosti konsolidovat veřejné finance a současně ze snahy podpořit hospodářský růst snížením daní. V rámci změn daňového systému v ČR se navrhuje rozšíření osvobození od daně dědické a daně darovací tak, aby se vztahovalo na osoby v příbuzenském vztahu a na osoby žijící ve společné domácnosti, které byly odkázány výživou na zůstavitele či dárce. D) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY Návrh na doplnění a změny zákonů jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními obecně závaznými právními předpisy. E)

ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA A JEJÍ SLUČITELNOST S PRÁVNÍMI AKTY EVROPSKÉ UNIE

ČÁST PRVNÁ A DRUHÁ Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a je plně slučitelná s právními akty Evropské unie. ČÁST TŘETÍ Na oblast daně z přidané hodnoty se vztahuje směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která od 1. ledna 2007 nahradila směrnici Rady 77/388/EHS (Šestou směrnici Rady). Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty je slučitelný s právem Evropských společenství. ČÁST ČTVRTÁ Pokud jde o vztah navrhované novely k právu Evropských společenství, nespadá navrhovaný zákon do souboru zákonů, které je třeba v rámci Evropských společenství upravovat jednotně. Právo Evropského společenství neupravuje výslovně otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu. ČÁST PÁTÁ Navržená úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. ČÁST ŠESTÁ – DEVÁTÁ A JEDENÁCTÁ Tento návrh neprovádí předpis práva ES a není v rozporu s primárním právem ES, protože se nejedná o transpoziční normu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zrušení povinnosti, odpadá i problém případné notifikace podle směrnice 98/34/ES.

- 46 ČÁST DESÁTÁ Na oblast spotřebních daní se obecně vztahují směrnice ES 92/12/EHS, 92/108/EHS, 94/74/EHS, 96/99/EHS, 2000/44/ES a 2000/47/ES, které upravují režim podmíněného osvobození od daně. Pro jednotlivé komodity jsou pak stanoveny následující směrnice: 2003/96/ES - restrukturalizuje rámec Společenství pro zdanění energetických výrobků a elektřiny, 95/60/ES - upravuje značkování a barvení některých minerálních olejů, 92/79/EHS - upravuje výši sazeb spotřebních daní z cigaret, 92/80/EHS - upravuje výši sazeb z jiných tabákových výrobků než cigaret, 95/59/ES - upravuje rozsah uplatňování spotřebních daní z tabákových výrobků, 99/81/ES, 2002/10/ES - novelizuje směrnice týkající se tabákových výrobků. Příslušné směrnice byly transponovány do právního řádu České republiky k datu vstupu České republiky do Evropské unie zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Úprava zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, navrhovaná touto novelizací je plně slučitelná s právem Evropské unie. F) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO VZTAHU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN Navrhované změny nebudou mít vliv na rovnost postavení mužů a žen. G) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOSAH NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, ZEJMÉNA NÁROKY NA STÁTNÍ ROZPOČET ČÁST PRVNÍ A DRUHÁ Fyzické osoby: (v mld. Kč) Celkem

Státní rozpočet

Kraje

Obce

2008

2009

2008

2009

2008

2009

2008

2009

-17,2

-26,6

-11,9

-17,5

-1,5

-2,2

-3,7

-7,0

Limit paušálních výdajů

0,0

0,6

0,0

0,4

0,0

0,0

0,0

0,2

Zrušení osvobození příjmů z převodu obch. podílů

0,0

0,2

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,1

Zrušení osvobození příjmů z cenných papírů

0,0

0,5

0,0

0,3

0,0

0,1

0,0

0,1

Zrušení osvobození nepeněžních plnění z FKSP

0,9

0,9

0,6

0,6

0,1

0,1

0,2

0,2

Zrušení osvobození příjmů ze zvýhodnění zaměstnanců

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

Sazba daně 15%, úprava základu daně o pojistné, zrušení SZM, zrušení min. základu daně(1)

- 47 ve veř. dopravě Fyzické osoby celkem

-16,2

-24,3

-11,2

-16,0

-1,4

-2,0

-3,5

-6,4

Pozn.: 1)

Propočet vychází z komplexního rozboru všech pěti faktorů, z nich některé ovlivňují příjmy pozitivně a jiné negativně.

Ostatní navrhované změny mají nulový nebo zanedbatelný vliv. Právnické osoby: Dopady ze snížení sazby daně se projeví poprvé v roce 2009, a to částkou 19 mld. Kč. Ta bude kompenzována jednak úpravami sledujícími rozšíření základu daně (12,9 mld. Kč) a úpravami, které budou vyrovnány v čase, ale v roce 2009 se projeví v částce 5,6 mld. Kč. Rozdíl ve výši 0,5 mld. Kč bude s největší pravděpodobností pokryt zvýšeným výběrem z titulu rozšíření základu daně, kde byly odhady provedeny s určitou rezervou. V roce 2010 bude dopad ze snížení sazby daně činit 40,3 mld. Kč a bude kompenzován částkou 12,1 mld. Kč z rozšíření základu daně založeného od 1. 1. 2008. Zbývající částka – 28,2 mld. Kč bude pokryta v rámci úspor ve výdajové stránce státního rozpočtu. Dopady jednotlivých úprav v letech 2009 a 2010 na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí uvádí následující tabulka (v mld Kč):

Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí

Celkem 2009

2010

2009

2010

2009

2010

2009

2010

- 19,0

- 40,3

-13,3

- 28,2

- 1,7

- 3,5

- 4,0

- 8,6

+ 1,8

+ 1,7

+ 1,3

+ 1,2

+ 0,1

+ 0,1

+ 0,4

+ 0,4

+ 2,2

+ 2,1

+ 1,5

+ 1,4

+ 0,2

+ 0,2

+ 0,5

+ 0,5

+ 0,3

+ 0,3

+ 0,2

+ 0,2

+0,03

+ 0,03

+0,07 + 0,07

+ 1,0

+ 1,0

+ 0,7

+ 0,7

+ 0,1

+ 0,1

+ 0,2

+ 0,2

+ 4,8

+ 4,6

+ 3,4

+ 3,2

+ 0,4

+ 0,4

+ 1,0

+ 1,0

+ 1,3

+ 1,2

+ 0,9

+ 0,8

+ 0,1

+ 0,1

+ 0,3

+ 0,3

+ 0,2

0

+ 0,14

0

+0,02

0

+0,04

0

+ 1,3

+ 1,2

+ 0,9

+ 0,8

+ 0,1

+ 0,1

+ 0,3

+ 0,3

+ 1,1

0

+ 0,8

0

+ 0,1

0

+ 0,2

0

Snížení sazby daně Zrušení daň. uznatelnosti nákladů na záv. stravování Omezení daňové uznateln. úroků - nízká kapitalizace a limit max. úrokové sazby Zdanění příjmů nad rámec vsazených částek u provozovatelů loterií a her Dodanění neuhr. závazků Rezervy v pojišťovnictví Ukládání prostředků rezerv na opravy HM v bance Nemožnost daň. odpisu pohl. spl. do 31.12.1994 Zpřísnění tvorby daň. uzn. OP k pohled., které neřešeny soudně Prodloužení doby nájmu u FL u nemovitého majetku v 3., 4 a 5. odp. sk.

- 48 Prodloužení doby odpis. u osobních aut a doby fin. pronájmu osobních aut Snížení limitu u movit. majetku ze 40 na 20 tKč. a techn. zhodn. ze 40 na 20 tKč Snížení limitu odpis. nehm. majetku ze 60 na 40 tKč a TZ ze 40 na 20 tKč Právnické osoby celkem

+ 3,2

0

+ 2,2

0

+ 0,3

0

+ 0,7

0

+ 1,0

0

+ 0,7

0

+ 0,1

0

+ 0,2

0

+ 0,3

0

+ 0,21

0

+0,03

0

+0,06

0

-0,5

- 28,2

- 0,35

- 19,90

- 0,12

- 2,47

- 0,03

- 5,83

Navrhovaná právní úprava nemá sociální dopady ani dopady na životní prostředí. ČÁST TŘETÍ Změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 % bude znamenat zvýšení inkasa DPH v roce 2008 + 25,6 mld. Kč, v roce 2009 + 27 mld. Kč a v roce 2010 + 27,9 mld. Kč. Na tomto zvýšení inkasa DPH připadne krajům podle zákona o rozpočtovém určení daní 8,92 %, tj. v roce 2008 + 2,3 mld. Kč, v roce 2009 + 2,4 mld. Kč a v roce 2010 + 2,5 mld. Kč a obcím celkem 20,59 %, tj. v roce 2008 + 5,3 mld. Kč, v roce 2009 + 5,6 mld. Kč a v roce 2010 + 5,7 mld. Kč. Změna sazby DPH bude představovat dopady ve výši 1,067 procentního bodu na míru inflace měřenou indexem spotřebitelských cen. Vzhledem k tomu, že na základě odhadu bude po 1.1.2008 na cca 90% nové bytové výstavby uplatňována snížená sazba daně, lze pro rok 2008 vyčíslit dopady na veřejné rozpočty ve výši cca + 1 až + 1,5 mld. Kč. Ostatní navrhované změny mají prakticky nulový vliv. Dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí Změna výše snížené sazby DPH bude mít vliv na cenovou úroveň těch druhů zboží a služeb, které podléhají snížené sazbě daně. Navržené snížení rozdílu mezi oběma sazbami daně z přidané hodnoty navíc pozitivně přispěje ke snížení motivace plátců daně k daňovým únikům, resp. obcházení zákon o DPH. U bytové výstavby bude mít schválení novely zákona především kladný vliv na novou bytovou výstavbu a na obnovu stávajícího bytového fondu. Uložení povinnosti předkládat daňová přiznání a souhrnná hlášení v elektronické podobě přinese určité zvýšení nákladů podnikatelům, kteří dosud nepoužívají zaručený elektronický podpis, na druhé straně však i jim tato změna přinese větší komfort při podávání a zpracování podání. Editační povinnost (závazné posouzení sazby daně) přinese větší jistotu pro podnikatele, plátce DPH při plnění daňových povinností. ČÁST ČTVRTÁ Dopady do státního rozpočtu. Navrhovaná úprava si vyžádá náklady související s úpravou a vydáním nových daňových tiskopisů, a to v souvislosti se zavedením fakultativního místního koeficientu,

- 49 odhadovaná částka za nové tiskopisy činí přibližně 8 mil. Kč, dále úpravy v programovém vybavení správce daně se odhadují na cca 10 mil. Kč, náklady na proškolení správců daně, náklady na osvětu. Dopady do rozpočtu obcí. Vzhledem k tomu, že pozemky na území obci nejsou zastoupeny rovnoměrně, dopady do rozpočtů obcí a i sociální dopady se budou různit. U obcí by došlo k výpadku příjmů ve výši cca 1,4 mld. Kč, pokud by se současně neuskutečnila další právní úprava kompenzací, která by propad v příjmech zmírnila nebo úplně nahradila. K zamezení negativních dopadů je nezbytné realizovat osvobození i novou právní úpravu kompenzací v zákoně o dani z nemovitostí současně. Ke zmírnění dopadů obce získají možnost kompenzace svých příjmů za osvobozené zemědělské pozemky formou zvýšení zdanění nemovitostí zatěžujících infrastrukturu obce. Zavádějí se nové nástroje, které by umožnily výpadek příjmů obcím nahradit. Konkrétně se provádí úprava koeficientů u sazby daně u malých obcí již od zdaňovacího období 2008, pokud již obec nebude mít z předchozích let platnou obecně závaznou vyhlášku. Nově se navrhuje zavedení fakultativního místního koeficientu, kterým každá obec může od roku 2009 zvýšit výslednou daňovou povinnost poplatníků za všechny nemovitosti, které se nacházejí v jejím katastrálním území. V některých případech při nastavení vyššího místního koeficientu, zejména ve větších městech, by mohlo dojít k podstatnému zvýšení dosavadního výnosu daně. Dopady na podnikatelské prostředí Navrhovaná změna osvobození orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů od daně z nemovitostí, znamená podporu podnikatelskému prostředí. U zbývajících nemovitostí použitím místního koeficientu může dojít ke zvýšení daňové povinnosti i několikanásobně. Sociální dopady U obcí do 600 obyvatel dojde u obytných domů, bytů a stavebních pozemků ze zákona k 2x až 3x zvýšení daňové povinnosti. U všech obcí při použití místního koeficientu může dojít ke zvýšení daňové povinnosti několikanásobně. ČÁST PÁTÁ Rozšíření osvobození od daně dědické u II. skupiny a daně darovací u I. a II. skupiny bude znamenat snížení příjmů státního rozpočtu o cca 0,4 mld. Kč. ČÁST ŠESTÁ – DEVÁTÁ A JEDENÁCTÁ Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na tu část podnikatelského prostředí v České republice, které se zrušuje povinnost evidovat hotovostní platby prostřednictvím registrační pokladny s fiskální pamětí a další povinnosti související s touto evidencí pro účely správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností. Pokud povinné osoby do 30. června 2006 nebo do 31.prosince 2006 již registrační pokladny zavedly zůstává v platnosti oprávnění uplatnit slevu na daní podle § 35 odst. 6 a 7 zákona o dani z příjmů s možností uplatnění slevy v některém z dalších zdaňovacích obdobích za podmínek v odstavci 8 citovaného ustanovení. Pokud budou povinné osoby tyto pokladny dále dobrovolně používat, posílí tím svoje důkazní břemeno daňového tvrzení při správě daní. Naopak negativní dopad může být namítán od výrobců, dovozců a servisních středisek, a to ve věci marné investice do vývoje technických zařízení, certifikace a autorizace k zajištění technických předpokladů ke splnění povinností povinných subjektů. Negativně se navrhovaná právní úprava nepromítne do sociální oblasti ani do životního prostředí.

- 50 -

ČÁST DESÁTÁ Zdanění odpadních olejů je zaváděno z důvodu konzistence s ustanoveními směrnice 2003/96/ES. Inflační dopad stejně jako dopad do státního rozpočtu jsou zanedbatelné a obtížně vyčíslitelné. Pokud uvažujeme inflační dopad, je třeba brát v úvahu, že odpadní oleje nepředstavují položku ve spotřebitelském koši a potenciální navýšení jejich ceny tak nemá dopad na index spotřebitelských cen. Vyčíslení dopadu na státní rozpočet je také problematické, vzhledem k tomu, že nezanedbatelná část odpadních olejů není statisticky podchycena, protože ne vždy je s odpadními oleji nakládáno v souladu s platnými právními předpisy. Při hrubém odhadu se vycházelo z dat informačního systému odpadového hospodářství, a to ze struktury evidovaného energetického využití a spálení odpadních olejů pro rok 2005. Dopady zdanění odpadních olejů činí 2,2 mil Kč. Celkový roční přínos navrženého zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků pro příjmy státního rozpočtu se předpokládá ve výši +5,7 mld. Kč proti roku 2007, u daně z přidané hodnoty pak 1,1, mld. Kč. Inflační dopad zvýšení daňových sazeb daně z tabákových výrobků by měl v roce 2008 činit 0,35 procentních bodů. Tento dopad zahrnuje i dopad ze zvýšení základu pro výpočet daně z přidané hodnoty (spotřební daň vstupuje do základu pro výpočet daně z přidané hodnoty). Navržená právní úprava nebude mít zásadní hospodářský a finanční dosah na ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady ani dopady na životní prostředí. II. Zvláštní část K ČÁSTI PRVNÍ K bodu 1 - § 4 odst. 1 písm. r) S výjimkou účasti členů bytových družstev se navrhuje se zrušit osvobození příjmů z převodu členských práv družstva a účasti na obchodních společnostech neboť členské právo a obchodní podíl mají zpravidla přímou vazbu na podnikání fyzické osoby. Změna by se týkala až práv a účastí nabytých od účinnosti novely. K bodu 2 - § 4 odst. 1 písm. w) Navrhuje se zrušit osvobození příjmů plynoucích z prodeje cenných papírů, neboť v současné době je již trh s cennými papíry dostatečně rozvinut a není důvod se tedy obávat jeho poškození či dokonce zániku pokud nebudou zisky z prodeje nadále od daně osvobozeny. Nový postup se bude týkat až cenných papírů nabytých počínaje dnem účinnosti této novely. To znamená, že se nebude týkat ani cenných papírů nabytých v rámci kupónové privatizace a umožní poplatníkům zavést si potřebnou evidenci o uplatnitelných výdajích. K bodu 3 - § 4 odst. 1 písm. x) Z důvodu zjednodušení praxe se navrhuje zrušit osvobození příjmů plynoucích z úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů (do konce roku 2007 ustanovení § 4 odst. 1 písm. y) zákona). Kontrola ze strany správce daně, zda se opravdu jedná o výnosy z hypotečních zástavních listů v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít je k řádnému krytí závazků pouze z úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí je prakticky nemožná. Nový postup by se týkal až úroků z hypotečních listů nově nabytých.

- 51 Počínaje r. 2008 bude do zákona doplněno ustanovení týkající se osvobození příjmu z úrazového pojištění. Toto ustanovení bylo duplicitně označeno písmenem zo). V souvislosti s navrhovanou změnou zákona se tímto opravuje i duplicitní označení příslušného ustanovení počínaje r. 2008. K bodu 4 - § 4 odst. 1 písm. zf) Na straně provozovatelů ZOO – fyzických osob, jsou již od daňové povinnosti osvobozeny dary na provoz a není tedy systémové, aby i zisk z činnosti byl od daně osvobozen (do konce r. 2007 ustanovení § 4 odst. 1 písm. zh) zákona). K bodu 5 - § 4 odst. 1 písm. zg) V návaznosti na navrhované zrušení osvobození příjmů z prodeje účasti na obchodních společnostech a z příjmů z prodeje cenných papírů je systémové zrušit i osvobození příjmu plynoucího z doplatku na dorovnání při přeměně společnosti (do konce r. 2007 ustanovení § 4 odst. 1 písm. zj) zákona). Vyplacený doplatek na dorovnání na straně fyzických osob nesnižuje nabývací cenu. Nový postup by se týkal až doplatků, na jejichž vyplacení vznikne nárok až po účinnosti tohoto zákona. K bodu 6 -§ 4 odst. 1 písm. zb) Navrhuje se zrušit osvobození příjmů plynoucí jako náhrada za věcné břemeno neboť není důvodu nezdaňovat spekulativní příjmy. Naprostá většina příjmů plynoucích ze zřízení věcného břemene plyne na základě smluvního vztahu a je již v dnešní době zdanitelným příjmem. K bodům 7, 8, 35 a 36 - § 5 odst. 10 písm. a), § 5 odst. 11, § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 a § 23 odst. 3 písm. c) bod 6 Navrhovanou úpravou dochází obecně k posílení pozice věřitelů, neboť neuhrazený závazek, nebude-li daňově vypořádán, se pro dlužníka kromě břemena ekonomického stane i břemenem daňovým.ale zejména eliminuje možnost dlužníků získávat nezdaněný prospěch a přitom přenášet na veřejné rozpočty důsledky neplnění svých závazků. Dlužník neuhrazením závazku způsobuje nejen obecnou ekonomickou újmu, ale získává i nezdaněný prospěch vzniklý přijetím neuhrazeného plnění od věřitele. Vzhledem k tomu, že věřitel má právo tvořit daňově účinné opravné položky k pohledávkám a protože dlužník plnění, které nezaplatil, spotřeboval a uplatnil jej jako daňový výdaj, je velmi vhodné prostřednictvím navrhované úpravy provést křížovou kontrolu správné výše pohledávek u věřitelů a současně u dlužníků do výnosů zahrnout částky ve výši neuhrazených závazků, které souvisejí s výdaji, které uplatnili v základu daně a vzniklé pohledávky neuhradili. V případě uhrazení závazku dlužníkem u něho dojde ke snížení základu daně o hodnotu splněného závazku, o kterou již byl zvýšen rozdíl mezi příjmy a výdaji. Dodanění neuhrazených závazků tedy není formou trestu, ale kromě vypořádání nezdaněného prospěchu dlužníka zajišťuje i jeho spoluúčast při řešení dopadů ve vztahu k veřejným rozpočtům, které vznikly v souvislosti s tvorbou daňově uznatelných opravných položek k neuhrazeným pohledávkám u věřitelů. K bodům 9, 12, 13 a 93 - § 6 odst. 4, § 6 odst. 9 písm. d), § 6 odst. 13 a § 38h odst.1 Navrhuje se, aby se o fiktivní částku - ve výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel v tuzemsku nebo v zahraničí, zvyšoval u zaměstnance základ daně a základ pro výpočet měsíční zálohy na daň. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů hradit

- 52 zaměstnanec (ve výši 12,5%) resp. příspěvky zaměstnance na zahraniční pojištění stejného druhu, již nebude možné u zaměstnance dle nové koncepce uplatnit jako výdaj při stanovení jeho základu daně a základu pro výpočet zálohy. V ust. § 6 odst. 9 písm. d) zákona se v této souvislosti upřesňuje, že daňové osvobození se vztahuje rovněž na pojištění, které bude povinen platit od roku 2008 zaměstnavatel za své zaměstnance podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Částky tohoto úrazového pojištění ale nebudou nezvyšovat jako fiktivní příjem u zaměstnance základ daně. V § 6 odst. 4 zákona se obdobně v souladu s novou koncepcí navrhuje, aby se o fiktivní částku ve výši povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnavatelem, zvyšoval samostatný základ daně, z něhož se počítá (u zaměstnance bez podepsaného prohlášení k dani) daň podle zvláštní sazby ve výši 15% (zde také nebude možné pojistné zaplacené zaměstnancem (ve výši 12,5%) uplatňovat jako výdaj). Měsíční limit pro srážkovou daň v úhrnné měsíční výši 5.000 Kč hrubého přitom zůstává zachován, ale daň srážkou ve výši 15% se bude počítat z tohoto příjmu navýšeného o fiktivní částku pojistného placeného z těchto příjmů zaměstnavatelem (o 35%), tj. ze samostatného základu daně prakticky až do výše 6.750 Kč. Např. mzda plynoucí zaměstnanci z pracovního poměru bez podepsaného prohlášení k dani ve výši 5.000 Kč, po zvýšení o 35%, se bude ještě zdaňovat srážkovou daní zvláštní sazbou, tj. ze samostatného základu daně ve výši 6.750 Kč se srazí ještě daň zvláštní sazbou, a to ve výši 1.012 Kč. K bodům 10 a 11 - § 6 odst. 9 zrušené písm. d), e) a f) Navrhuje se zrušit osvobození příjmů z plnění poskytovaných zaměstnancům z FKSP, sociálních fondů apod., zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům a příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě. V současné době není ekonomický ani sociální důvod uvedené příjmy od daně osvobozovat. K bodům 14, 22, 23 - § 7 odst. 8, § 14 a § 16 Navrhuje se jednotná výše daně z příjmů fyzických osob na základě programového prohlášení. Vzhledem k jednotné sazbě daně z příjmů se navrhuje zrušit ustanovení § 14, tj. rozdělení příjmu na více zdaňovacích období. Vzhledem k tomu, že se navrhuje daň stanovit ve výši 15% s tím, že na základě Programového prohlášení vlády nesmí mít provedení změny negativní vliv na žádného z poplatníků, je třeba zvýšení sazby daně u příjmů podle § 7 odst. 8 zákona kompenzovat zvýšením limitu. K bodu 15 - § 7 odst. 9 Na základě praktických zkušeností s uplatňováním výdajů paušální částkou, které byly počínaje rokem 2005 na základě poslanecké iniciativy podstatně zvýšeny, bylo zjištěno, že na straně mnohých podnikatelů dochází k neodůvodněnému zvýhodnění v důsledku toho, že skutečné vynaložené výdaje dosahují podstatně menších částek než kolik činí stanovené paušální výdaje. Z uvedeného důvodu i z důvodu zamezení neodůvodněného snižování daňové povinnosti se navrhuje zastropovat paušální výdaje maximální částkou 1 500 000,- Kč. Příjem, ke kterému lze tyto limitované výdaje podle příslušného procenta uplatnit však limitován není. Návrh se nijak nedotkne poplatníků, jejichž příjem nepřekročí: − 5 mil. Kč u pronájmu, − 3,75 mil. Kč u jiného podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, − 3 mil. Kč ze živnosti, − 2,5 mil. Kč z řemeslné živnosti, − 1,88 mil. Kč ze zemědělství.

- 53 -

K bodům 16 a 20 - § 7c, § 13 odst. 2 Navrhuje se zrušení minimálního základu daně na základě programového prohlášení a v návaznosti na tuto skutečnost se navrhuje zrušit i související ustanovení v § 13 odst. 2. K bodu 17 - § 8 odst. 1 V souvislosti se zrušením osvobození příjmů plynoucích odborovým organizacím mj. z účasti v akciové společnosti a z podílů na zisku z podílového fondu uvedené dosud v § 19 odst. 1 písm). u) je nutné zachovat legislativní zkratku pro dividendové příjmy. Proto se navrhuje tuto zkratku zavést v § 8 – příjmy z kapitálového majetku u fyzických osob. Jejím doplněním bude také výslovně stanoveno, že příjmy z podílů na zisku z podílového listu spadají do příjmů z kapitálového majetku K bodům 18, 19 a 86 - § 8 odst. 4, § 10, § 35ba odst. 2 Navrhuje se zrušení možnosti zahrnutí příjmů z kapitálového majetku a ostatních příjmů do samostatného základu daně neboť sazba daně pro samostatný základ daně bude obdobná jako výše obecné daně, naopak u příjmů z výher ze zahraniční bude obecná sazba daně nižší než kolik činí v samostatném základu daně. V souvislosti s tím se navrhuje i vypuštění příslušného ustanovení v § 35ba odst. 3. K bodům 21, 91 a 92 - § 13a, § 38b, § 38g Navrhuje se zrušení společného zdanění příjmů manželů vzhledem k tomu, že se zavádí jednotná sazba daně. Za tohoto stavu je společné zdanění bezpředmětné a jeho výhody jsou kompenzovány zvýšením slev na dani . K bodům 24, 28, 29 a 30 - § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 písm. zc) a zd) S ohledem na provedenou analýzu všech poskytovaných výjimek pro právnické osoby se pro nesoulad s koncepcí zákona o daních z příjmů navrhuje zrušit osvobození některých příjmů zoologických zahrad a do příslušných ustanovení se přesouvají texty poskytovaných osvobození v dosavadních ustanoveních v § 19 odst. 1 písm. zo) a zp). Odstraní se takto „legislativní chyba“, kdy se osvobozují příjmy z darů, které nejsou ani předmětem daně. Dále se odstraní neodůvodněné poskytování výjimky na osvobození příjmů z reklam, které jsou i u všech neziskových organizací zdaňovány. K bodům 25, 46 a 57 - § 19 odst. 1 písm. g), § 24 odst. 2 písm. zc), § 25 odst. 1 písm. zm) Při provozování loterií a her podle zákona č. 202/1990 Sb. jsou vedle vsazených částek identifikovány také jiné příjmy jejich provozovatelů. Např. u kursových sázek uplatňují jejich provozovatelé tzv. manipulační poplatek ve výši 10% vsazené částky. Zaplacení tohoto manipulačního poplatku je nezbytnou podmínkou pro účast ve hře, jeho výše však nemá žádný vliv na případnou výhru. Bezesporu se tak jedná o příjem ze hry, což je důvodem k jeho osvobození podle platné právní úpravy, nejedná se však o vsazenou částku a tudíž nepodléhá povinnému odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely. Tento manipulační poplatek podle platné právní úpravy tak nepodléhá žádné formě zdanění. V kasinech je to kategorie tzv. „tipsů“, tj. platby hráče charakteru daru, který není žádným způsobem podmíněn účastí ve hře. Tento příjem by měl být standardním způsobem zdaňován, ale jednoznačně to z platné právní úpravy nevyplývá. Proto se navrhuje výslovně stanovit, že osvobození příjmů z loterií a her od daně se týká pouze vsazených částek. Všechny ostatní příjmy provozovatelů loterií a her budou podléhat zdanění, bez ohledu na jejich pojmenování. Např. definici manipulačního poplatku neobsahuje žádná platná zákonná úprava (správní poplatky jsou stanoveny v absolutní částce za příslušný úkon), nejsou však také výslovně

- 54 zakázány. Přestože systémovější úpravou by bylo zahrnutí ostatních příjmů do výpočtu odvodu části výtěžku, navrhuje se zdanění daní z příjmů, neboť tato úprava bude přijata rychleji než nový loterijní zákon.Vzhledem k tomu, že manipulační poplatek představující rozhodující objem ostatních příjmů u loterií a her není zdaňován více jak po dobu 5 let, navrhuje se, aby všechny ostatní příjmy byly zdaněny v plné výši bez možnosti uplatnění souvisejících nákladů, pro jejichž určení navíc nelze stanovit jednoznačné pravidlo a tudíž navrhovaná úprava bude velmi jednoduše spravovatelná. K bodu 26 - § 19 odst. 1 písm. l) Osvobození úrokových příjmů z hypotečních zástavních listů (dále jen HZL) bylo do zákona do § 19 odst. 1 písm. l) doplněno v roce 1994 s cílem podpory tohoto bankovního produktu, účelově určeného k poskytování hypotečních úvěrů na bytovou výstavbu. S postupným rozvojem kapitálového trhu se ukazuje, že význam tohoto osvobození se postupně oslabuje. To je dáno mimo jiné tím, že u dlužných cenných papírů vedle základního příjmu ve formě úrokového charakteru lze generovat i tzv. „ kapitálový zisk“ nebo „kapitálovou ztrátu“, a to v případě, že HZL je prodán před lhůtou splatnosti za cenu odlišnou od emisní ceny zvýšené o naběhlý alikvotní úrokový výnos. Přitom kapitálový zisk již osvobození nepodléhá, je předmětem zdanění a daňově uznatelná je také „kapitálová ztráta“. Poplatníci tak musí složitě klíčovat náklady podle toho, zda souvisejí s úroky (osvobozené) nebo se ziskem (ztrátou), které jsou předmětem zdanění. Nesporně systémové znamenající také velké zjednodušení by bylo proto osvobození všech příjmů z HZL nebo naopak uplatnění standardního režimu zdanění, které je navrhováno. Pro zachování označení ustanovení ohledně implementace Směrnic EU se navrhuje na uvolněné písmeno l) - zrušením osvobození úrokových příjmů z HZL přesunout již poskytované osvobození příjmů v § 19 odst. 1 písm. zm). K bodu 27 - § 19 odst. 1 písm. u) S ohledem na provedenou analýzu všech poskytovaných výjimek pro právnické osoby se pro nesoulad s koncepcí zákona o daních z příjmů navrhuje zrušit osvobození některých příjmů odborových organizací, neboť se bezdůvodně zvýhodňuje pouze určitá skupina poplatníků, přesouvá se již poskytované osvobození příjmů v § 19 odst. 1 písm. zn). K bodům 31, 32, 33 - § 21 odst. 1 K naplnění záměrů Programového prohlášení vlády-snížit daňové zatížení všech poplatníků se v oblasti zdanění právnických osob navrhuje snížení sazby daně celkem o 5 procentních bodů, tj. ze současných 24% na 19%, a to pro zdaňovací období, které započne v roce 2008 o 2 procentní body, tj. na 22%, které započne roce 2009 na 20% a které započne v roce 2010 na 19%. Navrhované snížení sazeb daně by mělo dále zatraktivnit Českou republiku pro investice a být tak stimulem pro další příliv zahraničních investorů. K bodu 34 - § 21 odst. 6 V roce 2000 bylo zákonem č. 492/2000 Sb. reagováno v souvislosti se zavedením různých zdaňovacích období u právnických osob na to, že začátek a konec zdaňovacího období může nastat v průběhu kalendářního roku a tudíž bylo nutné stanovit, jaká bude použita sazba daně. Vycházejíc ze zkušeností s přeměnami investičních fondů na a.s. a naopak bylo tehdy navrženo, aby se použila sazba daně platná na konci zdaňovacího období. Tato úprava je však při současném trendu snižování sazeb u právnických osob značně zneužívána tím, že poplatníci kombinují možnosti dané zákonem o účetnictví v souvislosti s nově zjednodušeným přechodem na hospodářský rok (tj. spojení předchozího zdaňovacího

- 55 období s prvním obdobím hospodářského roku bez jakéhokoliv předchozího souhlasu správce daně), a dopředu oznámeného snížení sazby daně. Tato „výhoda“ se promítá i do dalších let, pokud dále dochází ke snížení sazby daně, protože konec zdaňovacího období se vždy nachází v roce, kdy je sazba nižší. Vzhledem k tomu, že se jedná o často využívaný způsob využití dopředu známého snížení sazby daně, navrhuje se, aby se v těchto případech vycházelo ze sazby daně platné na počátku zdaňovacího období. Navrhovaná změna sjednocuje přístup ke stanovení základu daně a uplatnění sazby daně, a to vždy ke znění zákona platnému na počátku zdaňovacího období. K bodům 37, 38, 44, 46, 47, 54, 55, 57 a 89 - § 23 odst. 4 písm. e), § 23 odst. 7, § 24 odst. 2 písm. h) bod 2, § 24 odst. 2 písm. zc), § 24 odst. 4, § 25 odst. 1 písm. w), § 25 odst. 1 písm. zn) a § 36 odst. 1 písm. c) Úroky představují kategorii náchylnou k daňovému plánování, a to zejména k nahrazování výplat podílů na zisku, které nejsou, na rozdíl od úroků, daňově uznatelné. Tomu lze bránit různými způsoby, nejčastěji pravidlem postihu tzv. nízké kapitalizace. Z důvodu přiblížení k poměrům vlastního kapitálu k úhrnu půjček a úvěrů stanoveným v řadě zemí EU se navrhuje zpřísnění stávajících koeficientů pro poměr vlastního kapitálu a úhrnu úvěrů a půjček mezi spojenými osobami, a to u bank a pojišťoven na 1: 3, u ostatních poplatníků na 1 : 2; zcela nově se pak navrhuje zavést tento koeficient i pro vztahy mezi nespojenými osobami, a to pro rok 2008 1:6 a pro další roky 1:4. Pro zamezení obcházení postihu úroků jejich formálním transformováním na jiné položky (např. poplatky) se navrhuje zavést širší pojem „finanční náklady z úvěrů a půjček“ a postihnout všechny takovéto náklady. Vedle pravidla tzv. nízké kapitalizace se navrhuje zavést ještě pravidlo, které bude u všech poplatníků omezovat uznatelnost finančních nákladů z úvěrů a půjček stanovenou limitní sazbou ve výši 6% z roční sazby z průměrné výše skutečně čerpaných úvěrů a půjček. Zejména z důvodu zmírnění dopadu těchto opatření na malé a střední podniky se navrhuje nepostižení částky finančních nákladů z úvěrů a půjček od nespojených osob až do 1 mil. Kč těchto nákladů. Dále se navrhuje omezit uznatelnost nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku maximálně do výše 99% a zvýšit zdanění finančního leasingu do zahraničí. Leasingové platby obecně zahrnují pořizovací cenu předmětu leasingu, úroky ve výši částky vycházející z obvyklé úrokové sazby a leasingovou marži. Zdanění takovýchto „skrytých“ úroků lze zajistit vyloučením určitého procenta z daňově uznatelných leasingových splátek, které by odpovídalo přibližné výši „skrytých“ úroků – navrhuje se 1%. V případě finančního leasingu do zahraničí se ze stejných důvodů navrhuje zvýšit sazbu srážkové daně z platného l% až na 5%. K bodům 39, 40, 41, 42, 48, 49, 51, 60, 63, 67, 68, 69, 70 a 71 - § 23 odst. 9, § 23 odst. 17, § 23a odst. 4, § 23c odst. 7, § 24 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 5 písm. a), § 26 odst. 7 písm. b), § 29 odst. 1, § 30 odst. 2; § 30 odst. 4 a 5, § 30 odst. 7, § 30 odst. 8 a § 30 odst. 9 Navrhuje se sjednotit minimální dobu trvání finančního leasingu u movitého majetku s dobou shodnou s minimální dobou odpisování, a to dle zařazení majetku do odpisových skupin 1 až 3. U nemovitostí se navrhuje prodloužit minimální dobu trvání finančního leasingu ze stávajících 8 let na 30 let – navrhované době odpovídá minimální doba odpisování nemovitostí zařazených do převažující odpisové skupiny 5. V této souvislosti pozbývá uplatňování § 30 odst. 4 a 5 a návazně § 23 odst. 9 svůj význam a proto se navrhuje tato ustanovení zrušit s tím, že se budou jimi řídit smlouvy uzavřené do nabytí účinnosti navržených změn. Prodloužením doby finančního leasingu se sleduje sjednocení podmínek pro uplatňování hodnoty tohoto majetku v základu daně bez ohledu na konkrétní formu pořízení majetku (z vlastních zdrojů, na úvěr, na finanční leasing).

- 56 Přechodným ustanovením se zajišťuje, aby navrhovaná změna platila až na smlouvy uzavřené po nabytí účinnosti novely zákona o daních z příjmů. K bodům 43 a 52 - k § 24 odst. 2 písm. f), § 25 odst. 1 písm. g) Navrhuje se na základě Programového prohlášení vlády sociální a zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, vyloučit z daňových výdajů. K bodům 45 a 53 - k § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) Podle zákoníku práce zaměstnavatel nemá povinnost zajišťovat závodní stravování, ale pouze povinnost umožnit stravování zaměstnanců. Proto se navrhuje zrušit daňovou uznatelnost nákladů na závodní stravování u zaměstnavatele a ponechání osvobození závodního stravování jako příjmu zaměstnance, který nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Tento návrh je plně v souladu se záměrem zdaňovat u fyzických osob tzv. „super hrubý příjem“, který zahrnuje také daňově uznatelné zákonné pojistné hrazené zaměstnavatelem. Navrhovaným zrušením daňové uznatelnosti dotčených nákladů se odstraní existující asymetrie daňové uznatelnosti nákladů na stravování na straně zaměstnavatele a osvobození hodnoty stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů příjmů na straně zaměstnance. Zákonná úprava tak bude výrazně zjednodušena, a to zejména v případě zajišťování závodního stravování jinými subjekty, tj. formou různých stravovacích poukázek U těchto poukázek je nutné podle platné právní úpravy, zejména z důvodu eliminace legálního vyhnutí se daňové povinnosti a tím jejich zneužívání ve prospěch plnění od daně osvobozených, také regulovat s nimi související náklady, a to do úrovně odpovídající 70% stravného při pracovní cestě v době trvání 5-12 hodin, tj. do výše maximálně cca 50 Kč na jedno jídlo. Navrhovaná úprava v žádném případě nezakazuje závodní stravování, pouze by neumožnila související náklady považovat za daňově uznatelné. Snížení sazby daně zvyšuje disponibilní prostředky podnikatelských subjektů, čímž vytváří prostor pro zachování současného přístupu zaměstnavatelů k problematice stravování, jako jedné z forem stabilizace zaměstnanců. K bodům 50, 62, 64 a 65 (§ 24 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 10) V souvislosti s navrženým prodloužením doby odpisování u osobních automobilů ze stávajících 4 let na 5 let se současně navrhuje zrušit dosavadní limitování vstupní ceny (1 500 000 Kč), ze které lze uplatňovat daňové odpisy. Současně z důvodu jednoznačného postupu, tj. vyloučení možného zpětného navyšování cen u již odpisovaných automobilů se v přechodných ustanoveních navrhuje, aby se nová úprava týkala až osobních automobilů pořízených po nabytí účinnosti zákona. K bodu 57 - § 25 odst. 1 písm. zl) Tento návrh eliminuje riziko z přelévání zdrojů ve formě zajištění do daňově specifických území.

- 57 K bodům 58, 59, 75, 76 a 77 - § 26 odst. 2 písm. a), § 26 odst. 3 písm. c), § 32a odst. 1 písm. b), § 32a odst. 6 a k § 33 odst. 1 Navrhuje se přiblížit minimální hranici pro zahájení odpisování hmotného a nehmotného majetku ostatním členským státům EU, a to u movitého hmotného majetku snížením dosavadní částky 40 tis. Kč na částku 20 tis. Kč a u nehmotného majetku snížením na částku platnou do roku 1999, tj. na 40 tis. Kč. V evropských daňových systémech je uplatňován limit pro možnost jednorázového odpisu movitého majetku v rozpětí od 200 do 900 EURO, tj. od 6 tis. do 25 tis. Kč (výjimkou je pouze Dánsko s limitem cca 36 tis.Kč); přitom 8 ze 13 uvedených států má limit nižší než 15 tis.Kč - viz tabulka: . Země Limit v EUR Tj. v Kč (1 EUR = 28 Kč) Rakousko 400 11 200 Německo 410 11 480 Řecko 600 16 800 Dánsko 1 300 36 400 Finsko 850 23 800 Francie 500 14 000 Maďarsko 200 5 600 Itálie 520 14 560 Lucembursko 870 24 360 Holandsko 450 12 600 Portugalsko 200 5 600 Švédsko 215 6 020 Slovensko 750 21 000

K bodům 66, 72, 73, 74, 104, 105 a 106 - § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 písm. a), § 31 odst. 1 písm. d), § 32 odst. 1 a k příloze č. 1 Stávající doba odpisování osobních automobilů v délce 4 let je výrazně kratší než je průměrná doba jejich používání v délce cca 12,5 roku. Přitom aplikace nových výrobních postupů, které jsou také výsledkem daňové podpory výzkumu a vývoje, umožňuje trvale prodlužování záručních lhůt, kde např. u karoserií nejsou výjimkou lhůty až desetileté. Navrhuje se prodloužit dobu odpisování osobních automobilů a nákladních automobilů kategorie N1 o jeden rok tak, aby doba odpisování odpovídala době, po kterou se automobily odpisují např. v Rakousku, Maďarsku, Finsku, Švédsku (ve Španělsku a Portugalsku se osobní automobily odpisují dokonce 8 let). V případě intenzivnějšího využívání osobních automobilů bude mít i nadále poplatník možnost uplatnit zůstatkovou cenu jako uznatelný výdaj v případě jeho vyřazení z důvodu prodeje nebo fyzické likvidace. Navrhovaná úprava by se týkala všech osobních automobilů, které nebudou k datu účinnosti novely zcela odepsány. Jakékoliv rozdělení způsobu odpisování automobilů např. podle data pořízení, je velice obtížně spravovatelné a velmi administrativně náročné pro poplatníky. K bodu 78 - § 35b odst. 1 písm. b) Z důvodu snižování sazby daně z příjmů se pro zachování daňových výhod poplatníků v režimu investičních pobídek, kteří rozšířili nebo zmodernizovali výrobu, navrhuje úprava, která zabezpečí, že daň placená uvedenými poplatníky ze zisků z výroby před realizací podpořeného investičních záměru bude odpovídat aktuální sazbě daně.

- 58 -

K bodům 79 až 87 - § 35ba a § 35c Navrhuje se zvýšit slevy na dani a daňového zvýhodnění na děti. Dále se navrhuje umožnit i důchodcům uplatnění slevy na dani na poplatníka. Změny jsou následující: Sleva na

z částky Kč

na částku

zvýšení o Kč

zvýšení v %

- poplatníka z toho důchodce - druhého z manželů bez příjmů - poživatele částečného invalid. důchodu - poživatele plného invalidního důchodu - držitele průkazu ZTP/P - studujícího

7 200 0 4 200 1 500 3 000 9 600 2 400

24 840 24 840 24 840 2 520 5 040 16 140 4 020

17 640 24 840 20 640 1 020 2 040 6 540 1 620

245 491 68 68 68 68

daňové zvýhodnění na - dítě (včetně případného bonusu)

6 000

10 440

4 440

74

K bodu 88 až 90 - § 36 odst. 1 a 2 Navrhuje se v návaznosti na jednotnou sazbu daně z příjmů fyzických osob upravit i daň vybíranou srážkou na stejnou výši, a to v případech kde je nyní vyšší než 15 %. K bodu 94 - § 38h odst. 2 V návaznosti na úpravu v § 16 se mění sazba daně pro výpočet měsíčních záloh, které sráží zaměstnavatel z příjmů zaměstnanců v průběhu zdaňovacího období. K bodu 95 - § 38h odst. 4 Navrhuje se, aby zálohy na daň sazbou ve výši 15% vybíral zaměstnavatel též z příjmů zaměstnanců bez podepsaného prohlášení k dani, jestliže netvoří samostatný základ daně podle § 6 odst. 4 zákona (nikoliv jako dosud, nejméně ve výši 20%) . Touto sazbou se bude počítat záloha na daň též např. z odměn členů statutárních orgánů právnických osob, společníků a jednatelů s.r.o. bez podepsaného prohlášení k dani, ze kterých srážkovou daň ve výši 15% nelze vybírat. K bodům 96, 100, 101, 102 a 103 - § 38h odst. 5, § 38k odst. 4 a 5, § 38k odst. 5 písm. d) a § 38l odst. 2 písm. e) Jako nadbytečné se ruší úpravy, které dosud poživateli starobního důchodu neumožňovaly uplatnit slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 2 zákona u zaměstnavatele při výpočtu zálohy na daň (§ 38h odst. 5), resp. při ročním zúčtování záloh na daň (prohlášení o výši jeho starobního důchodu v uplynulém roce, průkazy pro uplatnění slevy, jestliže výše star. důchodu nepřesáhla stanovený limit, atd.). K bodům 97 a 98 - § 38ch odst. 2 a 3 Jako nadbytečná se vypouští v § 38ch odst. 2 zákona úprava, na základě které mohl o roční zúčtování záloh požádat též poživatel starobního důchodu, který v průběhu roku u zaměstnavatele neuplatňoval žádné měsíční slevy či daňové zvýhodnění, přestože měl podepsané prohlášení k dani. V souvislosti s novou definicí základu daně u zaměstnance se upřesňují náležitosti tzv. potvrzení, které musí zaměstnanec s příjmy „od více zaměstnavatelů postupně“ předkládat k žádosti o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele. K bodu 99 - § 38j odst. 2 písm. e) body 2 a 3

- 59 V návaznosti na novou definici základu daně se upřesňuje, že na mzdovém listě se uvádí též fiktivní částky pro účely zvýšení základu daně. K bodu 7 čl. II Přechodná stanovení Vzhledem k tomu, že ukončení platnosti daňového řešení se již při jeho konstrukci počítalo nejpozději do 31.12.2004, ztrácí dané ustanovení své reálné opodstatnění a je v současné době již pouze zneužíváno. Jde o nezbytnou systémovou změnu, která v budoucnu zamezí spekulativnímu snižování daňové povinnosti x-té generaci postupníků těchto „historických“ pohledávek. K ČÁSTI DRUHÉ K bodu 1 - § 6 písm. a) a b) Cílem návrhu je přerušení plného přenášení podnikatelských rizik do základu daně poplatníka – pojišťovny. Podstatou návrhu je opuštění principu, že každý účetní náklad v podobě v účetnictví zachycené technické rezervy (tvořené v souladu se zákonem o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb., ve znění p.p.) se v plné výši stává automaticky rezervou daňovou a tedy i daňovým výdajem. Technické rezervy tvořené dle zvláštních předpisů mají sloužit právě ke krytí podnikatelských rizik a závazků daného subjektu. Modely, dle kterých je stanovena jejich výše, jsou na tento účel konstruovány tak, aby byla zabezpečena „správná“ účetní výše tvorby rezerv. Pro daně však není možné bez dalších omezení tuto výši akceptovat. Navrhuje se proto: a) daňová neuznatelnost nově vytvářených účetních jiných technických rezerv a současné provedení dodanění již v minulosti vytvořených a do základu daně zahrnutých jiných technických rezerv, a to v průběhu následujících 4 zdaňovacích období. Jiné technické rezervy nejsou tvořeny jednotně na zákonem přesně vymezený účel a postačujícím dokladem pro schválení jejich tvorby (o případném schválení rozhoduje ČNB, dříve MF) je doložení způsobu jejich tvorby a použití, což vede v případě jednotlivých pojišťoven k neproporcionálnímu a mnohdy i účelovému využívání této kategorie rezerv. Nepřijatelnost plně daňově akceptovat účetní rezervy lze doložit na skutečnosti, že nárůst jiných technických rezerv v životním pojištění přesáhl 300 tisíc procent. Prudký růst se však nezastavil a v roce 2005 při porovnání stejných veličin dosáhl ve vztahu k roku 2000 nárůst 500 tisíc procent. Přitom nárůst celkové výše technických rezerv v životním pojištění za stejné období nepřekročil ani 100 %. Právě při srovnání astronomického růstu jiných technických rezerv v životním pojištění a prakticky nevýznamného růstu celkových technických rezerv v životním pojištění je dobře zřejmý absurdní nárůst jedné specifické části tohoto souboru, jehož podstatou je zejména neúměrná zátěž mnohdy nadstandardně zvolené technické úrokové míry. Dokladem růstu jiných technických rezerv v životním pojištění a následně z nově vzniklé rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry, která byla dříve zhrnována v jiné technické rezervě jsou následující údaje: - z částky cca 1,2 milionu Kč v roce 2000 vzrostla jejich úroveň - na částku přesahující 5 mld. Kč v roce 2004 (zdroje jiných tech. rezerv v ŽP se přesunuly do nové rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry) - v roce 2005 již přesáhly prostředky této rezervy částku 7,5 mld. Kč. Z výše uvedeného je zřejmé, že nově vytvořená rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry pouze za jediný rok vzrostla jen v oblasti životního pojištění téměř o 2,5 mld. Kč, což je téměř o 50% své „startovní hodnoty“ a to při nepatrném růstu předepsaného pojistného.

- 60 Z účetního hlediska pokládáme jednoznačně za správné, že ČNB stanoví povinnost v takovéto výši tvořit účetní rezervy, neboť je nezbytné zohlednit, že některé pojišťovny zejména v produktech životního pojištění v minulosti využily dlouhodobě naprosto neadekvátní technickou úrokovou míru. Problém tedy není v subjektu, který výši rezerv povoluje nebo kontroluje, ale v naprosté odlišnosti pojetí účetních a daňových rezerv. Z daňového hlediska nelze souhlasit s tím, aby se automaticky každá účetní rezerva stala zároveň plně daňově účinnou a aby daň hrazená veřejným rozpočtům byla snižována o náklady související s nestandardními produkty těchto poplatníků, které se navíc reálným výdajem mnohdy stanou za 20 i více let. b) omezení daňové uznatelnosti všech technických rezerv v pojišťovnictví, kdy daňově účinnou se stane pouze část účetních rezerv. Z daňového hlediska musí být pohled na životní a neživotní pojištění zásadně odlišný. Neživotní pojištění je v podstatě pojištěním ročním, neboť se prodlužuje až úhradou pojistného. V opačném případě pojistná smlouva a nároky na plnění s ní související velmi rychle zanikají. U ročních smluvních vztahů je tvorba daňových rezerv naprosto neodůvodněná. Možnost uplatňovat 10 % z účetních rezerv v dané oblasti je tak navrhována pouze z důvodu, že lze škody způsobené v minulosti nahlásit ještě v průběhu několika následujících let (i tato výše je však s ohledem k ostatním poplatníkům u pojišťoven nadstandardní výhodou). Životní pojištění je naopak smluvním vztahem trvajícím zpravidla výrazně dlouhé období a plnění těchto smluv je právě k těmto dlouhodobým závazkům konstruováno. Protože však nelze účinně zabránit využívání horní možné hranice rozptylu matematicko-statistických metod a protože průběžné porovnávání těmito metodami konstruované výše rezerv a reálné skutečnosti daného období (využívané v některých státech EU) je velmi složité a poplatníka zatěžující, navrhuje se jako daňový výdaj uznat 80 % z vymezených účetních rezerv a k vypořádání salda provádět až při reálném vynaložení výdajů v příslušném zdaňovacím období. Současně je třeba upozornit, že v žádném případě návrh nezpochybňuje minulou ani budoucí výši tvorby účetních rezerv. Pro daně však není možné bez dalších omezení tuto výši dále plně akceptovat. Zásadní změnou v této oblasti je přijetí principu, že v účetnictví zachycené technické rezervy tvořené v souladu se zákonem o pojišťovnictví (č. 363/1999 Sb., ve znění p.p.) již nebudou automaticky plně uznávány jako rezervy daňové. Z daňového hlediska se tak volí kompromis mezi jejich plnou daňovou neuznatelností, kde daňovým výdajem se stává až výdaj reálně vynaložený (např. model Velké Británie) a jejich částečnou uznatelností. I v dalších státech EU není pravidlem, aby se účetní rezerva v plné výši bez dalších úprav stala rezervou daňovou. V některých případech se dokonce daňovým výdajem stává pouze limitovaná tvorba rezerv ve výši například rozhodnutím státního orgánu stanoveného procenta z čistého pojistného (model Řecka). K bodu 2 - § 7 odst. 4 V případě povinnosti ukládat prostředky rezerv na bankovní účet bude značně eliminována spekulativní tvorba rezerv na opravu v případech, kdy bylo této tvorby zneužíváno jako fiktivního výdaje sloužícího ke spekulativnímu snižování základu daně. Zavedením tohoto principu dojde rovněž ke sjednocení podmínek pro uplatňovaní daňově uznatelných rezerv tvořených podle zákona o rezervách jako daňově uznatelného nákladu, neboť v ostatních případech jsou již prostředky rezerv deponovány na zvláštních účtech, i když podstata jejich tvorby je jiná. K bodům 3, 4 a 5 - § 8a odst. 1 a 3

- 61 Návrhem by se měla eliminovat spekulativní tvorba OP k „významným“ pohledávkám (nad 200 000 Kč). Poměrně malý počet poplatníků s pohledávkami značného objemu je schopen vytvořit podstatnou část z daňově uplatňovaných OP, a to tím, že uplatní z této pohledávky pouze 20 % (tedy nesoudí se s dlužníkem). Je velmi nepravděpodobné, že u pohledávek s vysokou rozvahovou hodnotou je „logickým postupem“ uplatnit pouze 20 % z její rozvahové hodnoty a nesoudit se s dlužníkem. I v případě nezaplacení má totiž věřitel právo za podmínky, že se ve věci pohledávky soudí, zahrnout do daňových výdajů celou hodnotu pohledávky. Pokud se poplatník nesoudí, je pohledávka zpravidla právně nebo hodnotově sporná. ČÁST TŘETÍ K bodům 1 až 4 - § 37 odst. 1 a 2, § 38 odst. 4, § 47 odst. 1 písm. b) V rámci daňových změn se navrhuje změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 %. Do snížené sazby bude nově převedena pouze položka „Palivové dřevo (polena, špalky, větve, otepi nebo podobné); dřevěné štěpky nebo třísky; dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru štěpků, briket, pelet a podobných tvarech“, jinak zůstane zachován rozsah zboží a služeb, u kterých se dosud uplatňuje snížená sazba daně. Změna se týká pouze těch ustanovení zákona, ve kterých je dosud uvedena snížená sazba daně ve výši 5 % nebo ustanovení zákona o výpočtu částky daně, kdy se uvádí číslo 5 odpovídající dosavadní výši snížené sazby daně. K bodu 5 - § 47 odst. 1 Navrhuje se doplnit novelou text, podle kterého se sazba daně uplatní u zdanitelného plnění vždy ve výši platné v den vzniku povinnosti přiznat daň. Tím se odstraní dosavadní některé pochybnosti, podle jakého kritéria se uplatňuje sazba daně, zejména v těch případech, kdy dochází ke změně výše sazby. Text zákona o DPH tím také bude doplněn o ustanovení, které běžně zákony o DPH platné v jiných zemích, zejména v členských zemích EU, obsahují. K bodu 6 - § 47a Navrhuje se rozšíření editační povinnosti (závazného posouzení) pro účely DPH u sazeb daně. O posouzení může kterákoliv osoba, nejen podnikatel, požádat místně příslušného správce daně a v žádosti musí uvést zákonem stanovené nezbytně nutné údaje. Správce daně by měl závazné posouzení vydat nejpozději 30. den od podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, a to na návrh žadatele, který žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně podal, nebo z vlastního podnětu. Jestliže správce daně rozhodnutí nevydá, bude se mít za to, že souhlasí s postupem navrhovaným žadatelem.

K bodu 7 - § 48 Odst. 1 Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu. Změnou dokončené stavby se rozumí nástavba, kterou se stavba zvyšuje, přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou a stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Dále se snížená sazba daně uplatní v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací a opravou staveb, které splňují definici bytové

- 62 výstavby. Opravou se rozumí též údržba. Obdobně se snížená sazba daně uplatní u příslušenství bytového domu, rodinného domu nebo bytu. Snížená sazba daně se uplatní také u stavebních prací prováděných na stavbách, které nesplňují definici bytové výstavby, pokud jsou prováděny výlučně v části stavby určené pro bydlení. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se zabudují nebo zamontují jako součást uvedených staveb, včetně příslušenství. Pod pojmem „stavba“ se rozumí též „nedokončená stavba“. Odst. 2-4 Je navrženo, co se rozumí bytovým domem, rodinným domem a bytem.

K bodu 8 - § 48a Odst.1 V § 48a jsou vymezeny stavby pro sociální bydlení, včetně jejich příslušenství. Pro vymezení staveb pro sociální bydlení platí současně ustanovení § 48 zákona o DPH. Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou staveb pro sociální bydlení a obdobně jako v § 48 při změně dokončené stavby, nebo v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací a opravou těchto staveb, včetně jejich příslušenství. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se jako součást do uvedených staveb zabudují nebo zamontují.

Odst. 2 Pokud před dokončením výstavby stavby pro sociální bydlení dojde k vymezení bytů a nebytových jednotek podle zákona 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, uplatní se u stavebních prací prováděných v souvislosti s výstavbou těchto jednotek po jejich vymezení snížená sazba daně. Při převodu jednotek se uplatní sazba daně podle charakteru jednotky. Odst.3 U převodu staveb pro sociální bydlení včetně jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud se neuplatní osvobození od daně podle § 56 zákona o DPH. Odst. 4 - 7 Byty a rodinné domy pro sociální bydlení jsou vymezeny celkovou podlahovou plochou, přičemž do této celkové podlahové plochy se započítávají pouze plochy místností. Nezapočítávají se plochy prostorů, které nejsou místností (balkóny, terasy, lodžie). Do celkové podlahové plochy bytu se také započítávají plochy místností, které jsou příslušenstvím bytu (§121 odst. 2 občanského zákoníku).

- 63 Odst. 8 Je stanoveno, co se rozumí místností. Podle tohoto vymezení se místností nerozumí například půda a sklepní kóje s nepevnými stěnami. Odst. 9 Ostatní stavby pro sociální bydlení jsou uvedeny s odkazy na jednotlivé zákony, které tyto stavby vymezují. K bodu 9 - § 101 odst. 1 Nově se ukládá plátci daně, jehož obrat dosáhl částky 10 mil. Kč za kalendářní rok a jehož zdaňovacím obdobím je povinně ze zákona kalendářní měsíc, aby daňová přiznání podával v elektronické formě se zaručeným elektronickým podpisem, a to stejně jako dosud i tehdy, pokud mu nevznikla žádná daňová povinnost. Ostatní plátci, tj. plátci, jejichž obrat nedosáhl 10 mil. Kč a jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a ti plátci, jejichž obrat dosáhl alespoň 2 mil. Kč a kteří si dobrovolně zvolili za zdaňovací období kalendářní měsíc, budou nadále podávat daňová přiznání na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí a nebo ve formě počítačových sestav, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Současně se do zákona doplňuje, že pokud plátce, který je povinen podat daňové přiznání v elektronické formě, podá přiznání v písemné formě, na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí nebo ve formě počítačové sestavy, bude se považovat daňové přiznání za nepodané a správce daně bude postupovat stejně jako u plátce, která přiznání nepodal vůbec (výzva, atd. až stanovení daně podle pomůcek). Lhůta pro splatnost daně se nemění.

K bodu 10 - § 102 odst. 1 V § 102 odst. 1 se doplňuje u podání souhrnného hlášení (dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě), že souhrnné hlášení plátci budou nově podávat pouze v elektronické formě. K bodu 11 - § 102 odst. 3 (nový) Navrhuje se doplnění textu odstavce, podle kterého se podání souhrnného hlášení spolu s daňovým přiznáním považuje za jedno podání. K bodu 12 - § 103 odst. 3 V § 103, který se týká podání dodatečných daňových přiznání, se doplňuje povinnost podávat rovněž dodatečná daňová přiznání v elektronické formě. Pro ta dodatečná daňová přiznání, která se vztahují ke zdaňovacímu období, za které plátce ještě nebyl povinen podat daňové přiznání v elektronické formě, může plátce zvolit formu tiskopisu vydaného Ministerstvem financí nebo počítačovou sestavu. K bodu 13 – příloha č. 2 V příloze č. 2 k zákonu o DPH se vypouští text, ve kterém jsou uvedeny stavební práce a stavby pro sociální bydlení.

K Čl. VI

- 64 K bodu 1 Navrhuje se přechodné ustanovení k uplatnění daně za období předcházející účinnosti novely. K bodu 2 Navrhuje se přechodné ustanovení, podle kterého se i při opravě základu daně a u opravy sazby daně a výše daně podle § 42,43, 49 a 50 provedené po datu účinnosti zákona v daňovém dobropisu nebo vrubopisu nebo v dopravném daňovém dokladu bude uplatňovat sazba daně platná v den, kdy vznikla u příslušných plnění vznikla povinnost přiznat daň. K bodu 3 Toto opatření stanovuje, že pokud u převodu rodinného domu, bytového domu a bytu dojde k právním účinkům vkladu do 31.12.2007, použijí se dosavadní právní předpisy.

K Čl. XVIII Účinnost zákona, kterým se mění zákon o DPH se navrhuje od 1. ledna 2008. ČÁST ČTVRTÁ K bodu 1 - § 4 odst. 1 písm. v) Osvobozují se zemědělské pozemky členěné podle druhu na ornou půdu, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty. Jestliže se tyto pozemky nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelných plochách, obec může v obecně závazné vyhlášce stanovit, které z těchto pozemků nejsou osvobozeny od daně z pozemků. Podmínkou je, aby obec uvedla výčet pozemků, které nejsou osvobozeny, a ke každému z nich přiřadila jeho parcelní číslo a název katastrálního území, ve kterém se pozemky nacházejí. Zastavěné území a zastavitelná plocha jsou definovány v § 2 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Osvobození od daně z pozemků se nevztahuje na zahrady, které sice jsou v katastrech nemovitostí vedeny jako zemědělský půdní fond, avšak jsou umístěny převážně v intravilánu obce a zejména ve městech (např. u rodinných domů), postrádají ekonomickou funkci jako ostatní zemědělské pozemky, neslouží k podnikání, ve vztahu k infrastruktuře mají spíše zatěžující charakter, jsou převážně využívány k relaxační činnosti jejich vlastníků nebo k drobnému pěstitelství pro potřebu rodiny; jejich rozloha je podstatně menší než ostatních zemědělských pozemků, podle předběžných odhadů zahrady zabírají plochu přibližně cca 161 000 ha. K bodu 2 - § 4 odst. 4 Podmínkou přiznání nároku na osvobození zemědělských pozemků od placení daně z nemovitostí, je uplatnění nároku na osvobození poplatníkem v daňovém přiznání, případně v dílčím daňovém přiznání. S ohledem na značné množství poplatníků, jejichž daňové povinnosti (mnohdy vyměřované z řady rozdílných nemovitostí) se navrhovaná úprava dotkne, není reálné, aby osvobození od daně ze zemědělských pozemků přiznávali správci daně z moci úřední. Tento postup je v souladu s ust. § 40 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je daňový subjekt povinen v daňovém přiznání si daň sám vypočítat a případně uvést též výjimky, osvobození, zvýhodnění apod.

- 65 K bodům 3 a 4 - § 6 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 3 písm. a) Navrhuje se nová úprava koeficientů ovlivňujících základní sazbu daně u malých obcí do 1000 obyvatel a to tak, že dosavadní koeficienty ve výši 0, 3 u obcí do 300 obyvatel a 0, 6 u obcí do 600 obyvatel se ruší a nahrazují se koeficientem 1,0. Ve všech obcích do 1000 obyvatel se tak stanoví koeficient 1,0. Zákonné koeficienty, kterými je upravena základní sazba daně ve všech ostatních obcích nad 1000 obyvatel, se nemění. K bodu 5 - § 12 Ke kompenzaci nového osvobození se navrhuje zavedení nového fakultativního místního koeficientu ve výši 2, 3 , 4 nebo 5, kterým se vynásobí celková daňová povinnost poplatníka. Využití tohoto koeficientu je plně v kompetenci obce, která jej stanoví obecně závaznou vyhláškou. Obec na svém území může stanovit pouze jeden koeficient stejný pro všechny nemovitosti, které jsou předmětem zdanění. Jestliže poplatník již podal daňové přiznání a obec stanovila koeficient, nemusí poplatník znovu podávat daňové přiznání v souvislosti s touto legislativní úpravou. K bodu 6 - § 13a odst. 2 písm. c) Jestliže poplatník již podal daňové přiznání a dojde ke stanovení nového místního koeficientu nebo ke změně koeficientů stávajících, poplatník nemá povinnost podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. Daň se vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny a výsledek vyměření poplatníkovi sdělí správce daně platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. K bodu 7 - § 16a Upravuje se vydávání obecně závazných vyhlášek obcemi z hlediska jejich platnosti a účinnosti. Daň z nemovitostí se vyměřuje podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Obecně závazná vyhláška musí proto nabýt platnosti již v předchozím zdaňovacím období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období, aby od 1. ledna příslušného zdaňovacího období mohlo být podle ní postupováno. Současná platná právní úprava stanoví, že obecně závazné vyhlášky musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období. V případě stanovení místního koeficientu a při rozhodnutí obce vyjmout zemědělské pozemky v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce z osvobození, se při vydání obecně závazné vyhlášky navrhuje postupovat v rámci těchto již daných jednotných lhůt. Obecně závazné vyhlášky musí mít dostatečnou legisvakanci jednak z důvodu informovanosti vyhláškou dotčené veřejnosti, jednak z důvodu realizace změn nutných pro správu daně z nemovitostí. K článku VIII Přechodné ustanovení Pokud obecně závazná vyhláška obce nabyla platnosti do 1. srpna 2007, bude mít účinnost od 1. ledna 2008, tzn. postup podle ní se uplatní ještě podle dosavadní právní úpravy. ČÁST PÁTÁ

- 66 K čl. IX K bodům 1 až 4 - § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 1 písm. c) V návaznosti na navrhované osvobození od daně darovací u I. a II. skupiny poplatníků se zdanění bezúplatného nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo práva, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni zřízené ve prospěch dárce při darování nemovitosti zařazuje do předmětu daně darovací a vyjímá se z předmětu daně z převodu nemovitostí. Současně se zrušuje dosavadní právní úprava poplatníka a základu daně při nabytí tohoto práva u daně z převodu nemovitostí. K bodům 5 až 14 - § 11 odst. 3 písm. b), § 19 odst. 1, odst. 2 , odst. 3 a § 20 odst. 10 V rámci daňových změn se navrhuje osvobození od daně dědické u II. skupiny poplatníků a u daně darovací u I. a II. skupiny poplatníků. Do I. skupiny náleží příbuzní v řadě přímé a manželé a do II. skupiny náleží sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které byly odkázány výživou na dárce nebo zůstavitele. K bodům 15 až 18 - § 21 odst. 1 písm. c), § 21 odst. 5 písm. a), b) a d) V návaznosti na navrhované osvobození se upravuje ustanovení, které se týká podávání přiznání k dani dědické a k dani darovací. K Čl. X Přechodné ustanovení Pro případy, kdy skutečnost, která je předmětem daně, nastala před účinností zákona a daňové řízení proběhne až po jeho účinnosti, navrhuje se do zákona zapracovat článek jednoznačně upravující postup podle dosavadní právní úpravy. K Čl. XVIII Účinnost Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem 1. ledna 2008. K ČÁSTI ŠESTÉ Navrhuje se zrušit povinnosti zákonem vymezeným daňovým subjektům (povinným subjektům), správcům daně, kontrolním orgánům, výrobcům a dovozcům technických zařízení a servisním střediskům, které zákon ukládá k zajištění evidence hotovostních plateb za použití fiskální registrační pokladny a v souvislosti s jejím provozem. K ČÁSTI SEDMÉ V bodech 1 a 2 se zrušuje oprávnění servisních techniků registračních pokladen k přístupu k informacím v databázi pokladen a údajům o platbách povinných subjektů uložených na technickém zařízení, u něhož provádějí servis, a s tím související povinnost zachovávat mlčenlivost ohledně takto získaných údajů ze správy daní. V bodě 3 se upravuje obecná povinnost daňových subjektů k evidenci hotovostních plateb bez použití registračních pokladen. Požadavek na průběžnost a průkaznost vedené evidence vyplývá z důkazního břemene při správě daní, které je na daňovém subjektu a výjimkami kdy taxativní výčet skutečností v § 31 zákona upravujícího správu daní i prokazuje správce daně, a to již od původní účinnosti zákona upravujícího správu daní. Legislativní text

- 67 nemůže pojmout všechna možná specifika evidence u všech úvahu přicházejících profesí, které mohou přijímat resp.vydávat hotovostní platby související s podnikatelskou činnosti. Pro snížení administrativní zátěže se z původního textu vypouští explicitně vyjádřený požadavek na evidenci každé jednotlivé, tedy v jakékoliv výši uskutečněné hotovostní platbě. Je však zřejmé, že čím „průkaznější“ evidenci daňový subjekt povede, tím snazší bude dokazování jeho daňového tvrzení. K ČÁSTI OSMÉ Zrušuje se část týkající se novely ustanovení zákona o registračních pokladnách. K ČÁSTI DEVÁTÉ Zrušuje se správní poplatek související se správním řízením ve věci certifikace typu pokladna a autorizace servisního střediska. K ČÁSTI DESÁTÉ K článku XV K bodům 1, 3, 4, 7 až 13, 15 až 18 a 21 Body souvisejí s nově zaváděným zdaněním odpadních olejů. Směrnice 2003/96/ES automatické daňové zvýhodnění odpadních olejů nepřipouští. Jednotlivé členské státy, které doposud odpadní oleje daňově zvýhodňovaly, činily tak na základě individuálních výjimek s platností do 31. prosince 2006. Dotčené členské státy mohly požádat o prodloužení těchto výjimek ve smyslu čl. 19 směrnice 2003/96/ES z důvodu zvláštní politiky. Na základě poskytnutých údajů Evropská komise přezkoumala žádosti o výjimky některých členských států a zaujala odmítavý postoj k udělení požadovaných výjimek. Podle Evropské komise by příznivější zdanění odpadních olejů nebylo v souladu s daňovou a environmentální politikou ES, neboť by znamenalo upřednostnění odpadních olejů před jinými konkurenceschopnými energetickými produkty. Na druhou stranu je Evropská komise toho názoru, že odpadní oleje jsou vzhledem k vysokým cenám ropy konkurenceschopné energetické produkty a navíc se jich většina používá pro jiné účely než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Takové „jiné“ použití je od spotřební daně osvobozeno. Naopak předmětem spotřební daně jsou odpadní oleje, které jsou použity pro výrobu tepla. V rámci výroby tepla jsou však od spotřební daně osvobozeny ty odpadní oleje, které jsou spalovány při vysokých teplotách v rámci mineralogických postupů a metalurgických procesů (v cementářských pecích, vápenkách, ocelárnách a lomech), čili ekologičtější způsoby energetického využití. K bodům 2, 5, 6, 19, 20, 22, 26 a 29 Jde o legislativně-technické úpravy spojené se zavedením sazby spotřební daně z odpadních olejů. K bodu 14 Daňová zvýhodnění biopaliv, nově upravená zákonem č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, jsou neslučitelná s právem ES, protože nesplňují podmínky pro uplatnění osvobození biopaliv stanovené směrnicí 2003/96/ES. Výše uvedená daňová zvýhodnění nejsou součástí víceletého programu na podporu biopaliv ve smyslu směrnice a dosud nebyla notifikována Evropské komisi. K bodu 23

- 68 Navržená novela obsahuje úpravu sazeb spotřební daně z cigaret tak, aby bylo od 1. ledna 2008 dosaženo takové výše sazeb, které byly k tomuto datu pro Českou republiku stanoveny v rámci vyjednaného přechodného období, tj. dosažení EU minimální sazby spotřební daně z cigaret. Z důvodu zachování proporcionality míry zdanění jednotlivých tabákových výrobků dochází současně i k úpravě sazeb u tabákových výrobků jiných než cigarety. Snaha o zachování míry proporcionality zdanění jednotlivých tabákových výrobků nebyla při třech posledních úpravách výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků respektována a rozdíly v úrovni zdanění jednotlivých tabákových výrobků se od roku 2004 neustále prohlubují. Neúměrné rozdíly ve zdanění jednotlivých tabákových výrobků, tj. de facto „daňové zvýhodnění“ jedné tabákové komodity vůči jiné, není žádoucí. Navýšením sazeb spotřební daně z cigaret tak bude dosaženo plné kompatibility s právem ES. Celkový roční přínos navrženého zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků pro příjmy státního rozpočtu se předpokládá ve výši +5,7 mld. proti roku 2007. K bodům 24 a 25 Zpřesňuje se definice a předmět značkování a barvení minerálních olejů. Z novely vyplývá, že značkování a barvení minerálních olejů, které jsou použity jako pohonná hmota pro mezinárodní plavby, je povinné. K bodům 27 a 34 Upřesňují se osoby, kterým vznikají povinnosti a zákazy podle části čtvrté („Značkování a barvení vybraných minerálních olejů“) a části páté („Značkování některých dalších minerálních olejů“) zákona. K bodům 28, 30, 31, 35 a 36 Jedná se o opravu technické chyby. K bodům 32 a 33 Jedná se o upřesnění výrobků, které nesmějí být značkovány tak, aby souhlasily s kódy nomenklatury. K článku XVI Vzhledem k maximální lhůtě 90 dní, kterou má celní ředitelství na to, aby rozhodlo o vydání zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je nutné zajistit u subjektů užívajících odpadní oleje kontinuitu v jejich podnikatelské činnosti. K článku XVIII Novela zákona o spotřebních daních má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2008. Vzhledem ke znění ustanovení § 118a je nutné, aby novela zákona o spotřebních daních, jež má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2008, byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nejméně tři měsíce před tímto datem, tj. nejpozději 30. září 2007. Pokud by se tak nestalo, nebudou splněny závazky vyplývající České republice z Přístupové smlouvy, tj. dosažení EU minimálních sazeb spotřební daně z cigaret nejpozději k 1. lednu 2008. K ČÁSTI JEDENÁCTÉ Komplexně se ruší zákon, kterým se o jeden rok (na termín od 1.ledna 2008) posouvá povinnost evidovat platby na registrační pokladně s fiskální pamětí.