Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
© 2014 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-72-0
HRADNÍ KOPEC LITICE MYKOFLÓRA PŘÍRODNÍ PAMÁTKY Tereza Tejklová/1 a Jan Kramoliš/2 1/ Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1,
[email protected], Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové 2/ Palackého 2413, 530 02 Pardubice,
[email protected]
ÚVOD Přestože Litice nad Orlicí tvoří malebnou krajinnou dominantu v meandru Divoké Orlice a jsou oblíbeným cílem turistů, byly dosud mykology téměř opomíjeny. Podle Svrčka (1965) zde v minulosti působil Zdeněk Schaefer (někdy uváděn též jako Schäfer), v devadesátých letech pak v okolí Litic sbíral i Josef Slavíček (HR). Průzkum uskutečněný na zakázku AOPK Antonínem Hemerkou v roce 1996 byl prvním ucelenějším svědectvím o diverzitě mykoflóry zdejší přírodní památky. V roce 2013 pak navázal náš průzkum vypracovaný na základě objednávky Odboru životního prostředí a zemědělství Pardubického kraje. Tento článek shrnuje nejen výsledky mykologického průzkumu uskutečněného v roce 2013, ale i dosavadní známé údaje z přírodní památky Hradní kopec Litice.
Obr. 1. Přírodní památka Hradní kopec Litice, foto T. Tejklová.
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Přírodní památka leží v katastru obce Litice nad Orlicí a je tvořena kopcem zaklesnutým v meandru řeky Divoká Orlice se zbytky hradu Litice na jeho vrcholu. Za zvláště chráněné území byl kopec vyhlášen již v roce 1933. Tehdy byly předmětem ochrany porosty jedle, buku a javoru okolo hradní ruiny. V současnosti je předmětem ochrany zachování dobrého stavu ekosystémů nacházejících se na území PP. Geomorfologicky náleží území do IVB-3B-1: Krkonošsko-jesenické soustavy – Orlické podsoustavy – Podorlické pahorkatiny – Žamberecké pahorkatiny – Litického hřbetu (DEMEK et MACKOVČIN 2006). Z fytogeografického hlediska (SKALICKÝ 1988) patří lokalita do oblastí Českomoravské mezofytikum: 63. Českomoravské mezihoří, 63a. Žambersko. Podle Quitta (1971) se lokalita nálezu nachází v mírně teplé oblasti MT7. Dále ji Quitt charakterizuje jako oblast s normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem. Přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové přikrývky. Rozloha chráněného území je 6,40 ha a nadmořská výška se na lokalitě pohybuje v rozmezí 360–450 m n. m. (FALTYSOVÁ, BÁRTA et al. 2002). Geologické podloží lokality je tvořeno granitem až granodioritem (ANONYMUS 2013). Z mykologického hlediska jsou zajímavou součástí lokality bývalý hradní příkop, který je druhotně zásaditý díky uvolňujícímu se vápenci z hradního zdiva a lesní poros-
Obr. 2. Lokalizace PP Hradní kopec Litice (pževzato z www.mapy.cz).
264
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
ty s původní dřevinnou skladbou. Těmi jsou podle geobotanické rekonstrukční mapy (MIKYŠKA et NEUHÄUSL 1969) suťové lesy (Tilio-Acerion) a podle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄSLOVÁ et al. 1998) bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Stromové patro je tvořeno převážně bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies), v menší míře javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jedlí bělokorou (Abies alba) a lípou (Tilia sp.). Dále jsou minimálně zastoupeny další druhy dřevin – borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula), habr evropský (Carpinus betulus), jim (Ulmus sp.), třešeň ptačí (Prunus avium), topol osika (Populus tremula) a trnovník akát (Robinia pseudacacia). Přestože Svrček (1965) ve svém článku uvádí působení Schaefera z “Litic u Žamberka”, v Schaeferově terénním zápisníku, který je deponován v Královéhradeckém muzeu, se nám podařilo nalézt z Litic jediný údaj. Tím je “Lactarius bataillei sp. n. = Lactarius blennius var. viridis Bataille” z 28. VII. 1943 (tento druh však nebyl nikdy jako Lactarius bataillei platně publikován). Nález je navíc lokalizován pouze “Litice u Žamberka” a není tedy jasné, zda pochází z PP. Další zjištěné údaje z Litic jsou až z roku 1994. Jedná se o sběry Josefa Slavíčka, které jsou však lokalizovány do okolí litického nádraží a Kletné stráně. V královéhradeckém herbáři (HR) existují pak ještě z katastru Litice nad Orlicí dvě položky – Bondarzewia mesenterica a Hericium coralloides. Ani tyto druhy ale nebyly nalezeny na hradním kopci. Na území přírodní památky provedl v předchozích letech mykologický inventarizační průzkum Antonín Hemerka (HEMERKA 1996), na tento průzkum pak navazují dva dodatky (HEMERKA 2001 a 2002). METODIKA Průzkum zvláště chráněného území byl prováděn formou terénních sběrů (tzv. „procházením lokality”) a nebyl vázán na přesně vymezené studijní plochy. Dokladovány byly druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky (HOLEC et BERAN 2006), dále jen ČS, případně Červené knize (KOTLABA 1995), dále jen ČK, druhy obtížně makroskopicky determinovatelné a druhy vzácnější. Dokladový materiál je uložen v herbáři Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR). V případě, že nález není podložený herbářovou položkou, je u něj zkratka not. (zapsal) a jméno autora záznamu. Průzkum byl prováděn v souladu s metodikou (ANTONÍN et al. 2012), kde je pro orientační průzkum stanoveno 6 návštěv během jedné sezóny (jednoho roku) při pokrytí všech fenologických aspektů. Lokalita byla v průběhu roku navštívena celkem 7x (21. V., 28. VI., 26. VII., 31. VIII., 22. IX., 17. X., 28. X.). Rok 2013 byl z hlediska výskytu hub podprůměrný, což se také odrazilo na počtu zaznamenaných taxonů během provádění průzkumu. Houby rostly ve zvýšené míře pouze na jaře. Počátkem léta nastalo sucho, které bylo vystřídáno přívalovými dešti, po nichž pak opět nastalo sucho. Příhodné období pro růst hub nastalo až během září a trvalo zhruba do poloviny října, kdy nastaly první mrazy a další období sucha. Poté rost265
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
ly už jen odolnější, zejména dřevní druhy hub. V případě této lokality růstu hub trochu napomohla skutečnost, že leží v meandru řeky a je zde tedy, oproti jiným místům, vyšší vzdušná vlhkost. Do tabulky 1 jsou zařazeny i druhy zaznamenané v předchozím mykologickém průzkumu, aby bylo možné zjištěná data porovnat. Pokud byl druh při daném IP nalezen je v příslušném sloupku uveden křížek (X). Ve sloupku “Hájek” označuje křížek druh, jež autorům sdělil Hájek (bývalý pracovník správy CHKO Orlické hory, který bydlí v nedaleké Sopotnici a okolní lokality navštěvuje pravidelně). Seznam je řazen abecedně dle latinských jmen taxonů. Za latinským a českým jménem houby je v případě jejího zařazení do ČS uvedena tučným písmem zkratka kategorie ohroženosti druhu. Zkratky kategorií ČS (HOLEC & BERAN 2006): EN – ohrožený druh, VU – zranitelný druh, NT – téměř ohrožený druh, DD – druh, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho rozšíření na území ČR. Pokud je druh zařazen v Červené knize (KOTLABA 1995) je u druhu zkratka ČK. Vytučněné druhy jsou dále komentovány. Nomenklatura je sjednocena podle knihy Přehled hub střední Evropy (HOLEC et al. 2012). VÝSLEDKY Během současného inventarizačního průzkumu bylo na lokalitě zjištěno 147 druhů vyšších hub. Z tohoto počtu jsou tři druhy uvedené v ČS (HOLEC et BERAN 2006) a jeden v ČK (KOTLABA 1995). Žádný z nalezených druhů není zařazen mezi zvláště chráněné druhy hub podle vyhlášky 395/1992 Sb. (ANTONÍN et BIEBEROVÁ 1995). Podařilo se potvrdit 59 z celkových 155 druhů nalezených Hemerkou (HEMERKA 1996, 2001 a 2002), zároveň bylo nalezeno 88 druhů, které Hemerka neuvádí. Pokud započítáme dva druhy, které nebyly z lokality známé a autorům je sdělil Josef Hájek (HÁJEK in litt.), který lokalitu několikrát v minulosti navštívil, je v současné době z PP známo 245 druhů. Mezi druhy uváděnými Hemerkou je i ryzec vodnatý (Lactarius uvidus). Jeho nález je však na lokalitě nepravděpodobný, protože tento ryzec roste na silně podmáčených stanovištích, často v porostu rašeliníku. Hemerka měl patrně na mysli buď ryzec citlivý (L. luridus), nebo ryzec fialovějící (L. violascens), které rostou v teplých listnatých lesích, zpravidla na bazických substrátech. Oba druhy hojně fruktifikovaly v roce 2012, během roku 2013 se bohužel nevyskytovaly. Přestože nalezený počet druhů není ve srovnání s jinými rezervacemi v Pardubickém kraji nijak závratný, lokalitu hodnotíme jako potenciálně velmi zajímavou. Věříme, že při lepším průběhu počasí zejména během léta, mohou být na lokalitě zjištěny další vzácnější druhy hub.
266
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
Tejklová et Kramoliš 2013
pečárka velkovýtrusá
X
pečárka odlišná
X X
Jméno české
Hemerka 2002
Hemerka 2001
Agaricus macrosporus Agaricus semotus
Jméno latinské
Hájek
Hemerka 1996
Stupeň ohrožení
Tab. 1. Seznam zjištěných druhů (List of recorded species).
Agaricus sylvicola
pečárka hajní
X
X
Agaricus xanthodermus
pečárka zápašná
X
Agrocybe pediades
polnička polokulovitá
X
Agrocybe praecox
polnička raná
X
X
X
Aleurodiscus amorphus
škrobnatec jedlový
X X
Amanita citrina
muchomůrka citronová
X
Amanita excelsa
muchomůrka šedivka
X
Amanita fulva
muchomůrka ryšavá
X
X
X
Amanita muscaria
muchomůrka červená
X
X
Amanita pantherina
muchomůrka tygrovaná
X
X
Amanita phalloides
muchomůrka zelená
X
Amanita rubescens
muchomůrka růžovka
Amanita submembranacea
muchomůrka šedopochvá
X
X
DD
X
Amylostereum areolatum
pevníkovec ztlustlý
X
Armillaria cf. cepistipes
václavka cibulkotřenná
X
Asterophora lycoperdoides
rovetka pýchavkovitá
X
Auricularia auricula-judae
ucho Jidášovo
X
Bjerkandera adusta
šedopórka osmahlá
X
Bjerkandera fumosa
šedopórka zakouřená
X
Boletus badius
hřib hnědý
X
Boletus luridiformis
hřib kovář
X
Boletus luridus
hřib koloděj
X
Boletus reticulatus
hřib dubový
X
Bovista plumbea
prášivka šedivá
X
Calocera cornea
krásnorůžek rohovitý
X
Calocera viscosa
krásnorůžek lepkavý
X
X
X
Calvatia excipuliformis
pýchavka palicovitá
X
Chalciporus piperatus
hřib peprný
X
Chlorociboria aeruginosa
zelenitka buková
X
Clavulina cinerea
kuřátečko popelavé
X
Clavulina rugosa
kuřátečko svraskalé
X
Climatocystis borealis
plstnateček severský
X
267
Hemerka 2002
Tejklová et Kramoliš 2013
Hemerka 2001
Clitocybe brumalis
strmělka říjnová
X
X
Clitocybe connata
strmělka srostlá
X
X
Clitocybe nebularis
strmělka mlženka
X
X
X X
Jméno latinské
Jméno české
Hájek
Hemerka 1996
Stupeň ohrožení
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
Clitocybe odora
strmělka anýzka
Clitocybe phyllophila
strmělka listomilná
X
X
Clitocybe rivulosa
strmělka odbarvená
X
X
Clitocybe sinopica
strmělka štěničná
X
Clitocybe vibecina
strmělka žlábkovitá
X
Clitopilus prunulus
mechovka obecná
X
Coprinellus disseminatus
hnojník nasetý
X
Coprinellus micaceus
hnojník třpytivý
X
Coprinopsis atramentaria
hnojník inkoustový
X
X
Coprinopsis lagopus
hnojník zaječí
X
Coprinopsis picacea
hnojník strakatý
VU
X
Coprinus comatus
hnojník obecný
X
X
Cortinarius amoenolens
pavučinec mirabelkový
EN
X
Cortinarius anomalus agg.
pavučinec odchylný (okruh)
X
Cortinarius cinnamomeus
pavučinec skořicový
X X
Cortinarius torvus
pavučinec nevlídný
Cortinarius turmalis
pavučinec podzimní
X
Crepidotus subverrucisporus
trepkovitka tečkovaná
X
Crucibulum laeve
pohárovka obecná
X
Cyathus striatus
číšenka rýhovaná
X
X X
Dacrymyces stillatus
kropilka rosolovitá
Daedalea quercina
síťkovec dubový
X
X
Daedaleopsis confragosa
síťkovec načervenalý
X
Diatrype disciformis
korovitka terčovitá
X
Diatrypella verruciformis
polštářnatka bradavičnatá
X
Echinoderma asperum
bedla ostrošupinná
X
Encoelia furfuracea
kornice otrubičnatá
X
Entoloma rhodopolium
závojenka vmáčklá
X
Exidia nigricans
černorosol bukový
X
Flammulina velutipes
penízovka sametonohá
X
X
Fomes fomentarius
troudnatec kopytovitý
X
X
Fomitopsis pinicola
troudnatec pásovaný
X
X
X
268
Hemerka 2001
Hemerka 2002
Tejklová et Kramoliš 2013
lesklokorka ploská
Hemerka 1996
Ganoderma applanatum
Jméno české
Hájek
Jméno latinské
Stupeň ohrožení
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
X
X
Ganoderma lucidum
lesklokorka lesklá
X
Geastrum fimbriatum
hvězdovka brvitá
X
X
Geastrum fornicatum
hvězdovka klenbová
NT
X
Geastrum rufescens
hvězdovka červenavá
X
Gloeophyllum odoratum
anýzovník vonný
X
X
X
Gloeophyllum sepiarium
trámovka plotní
X
X
Gymnopilus penetrans
plaménka nevonná
X
Gymnopus acervatus
penízovka nahloučená
X
X
X
Gymnopus androsaceus
špička žíněná
X
Gymnopus aquosus
penízovka vodnatá
X X
Gymnopus confluens
penízovka splývavá
X
Gymnopus dryophilus
penízovka dubová
X
Gymnopus foetidus
penízovka odporná
X
Gymnopus hariolorum
penízovka věštecká
X
Gymnopus perforans
špička provrtaná
X
Gymnopus peronatus
penízovka hřebílkatá
X
Gyromitra esculenta
ucháč obecný
X
Gyroporus castaneus
hřibník kaštanový
X
Hapalopilus rutilans
hlinák červenající
X
Hebeloma crustuliniforme
slzivka oprahlá
X
Hebeloma sinapizans
slzivka ředkvičková
X
Helvella lacunosa
chřapáč jamkatý
X
Hydnum repandum
lišák zprohýbaný
X
Hydnum rufescens
lišák ryšavý
X
X
X
Hydropus subalpinus
ronivka podhorská
X
Hygrocybe coccinea
voskovka šarlatová
EN
X
Hygrocybe conica
voskovka kuželovitá
X
Hygrocybe virginea
voskovka panenská
X
X
Hygrophorus cossus
šťavnatka drvopleňová
X
X
Hygrophorus chrysodon
šťavnatka žlutolemá
X
X
Hygrophorus pustulatus
šťavnatka tečkovaná
X
Hymenoscyphus fagineus
voskovička buková
X
Hymenoscyphus fructigenus
voskovička žaludová
X
Hyphoderma mutatum
kornatec proměnlivý
X
269
Tejklová et Kramoliš 2013
Hemerka 2002
Hemerka 2001
Hemerka 1996
Jméno české
Hájek
Jméno latinské
Stupeň ohrožení
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
Hypholoma fasciculare
třepenitka svazčitá
X
Hypholoma lateritium
třepenitka cihlová
X
Hypomyces chrysospermus
nedohub zlatovýtrusý
X
Hypomyces luteovirens
nedohub zelený
X
Hypoxylon fragiforme
dřevomor červený
X
Inocybe fraudans
vláknice jablečná
VU
X
Inocybe geophylla
vláknice zemní
X
X
X X
Inocybe mixtilis
vláknice pomíchaná
Inocybe rimosa
vláknice kuželovitá
X
Kuehneromyces mutabilis
opeňka měnlivá
X
X
Laccaria amethystina
lakovka ametystová
Laccaria laccata
lakovka laková
X
Laccaria laccata agg.
lakovka laková (okruh)
X
Laccaria proxima
lakovka statná
X
Lachnum virgineum
chlupáček bělostný
X X
Lactarius blennius
ryzec zelený
X
X
Lactarius chrysorrheus
ryzec zlatomléčný
X
Lactarius pallidus
ryzec bledý
X X
Lactarius pyrogalus
ryzec palčivý
X
Lactarius quietus
ryzec dubový
X
X
Lactarius serifluus
ryzec syrovátkový
X
Lactarius subdulcis
ryzec nasládlý
X
Lactarius tabidus
ryzec liškový
X
X
Lactarius uvidus
ryzec vodnatý
EN
X
Laetiporus sulphureus
sírovec žlutooranžový
X
Lenzites gibbosa
outkovka hrbatá
X
Lepiota cristata
bedla hřebenitá
X
X
Lepiota magnispora
bedla nažloutlá
X
Lepista flaccida
strmělka přehrnutá
X
Lepista nuda
čirůvka fialová
X
Lepista sordida
čirůvka špinavá
X
X
Lycoperdon perlatum
pýchavka obecná
X
X
X
Lycoperdon pyriforme
pýchavka hruškovitá
X
Lyophyllum decastes
líha nahloučená
X
Macrolepiota mastoidea
bedla útlá
X
270
Tejklová et Kramoliš 2013
Hemerka 2002
Hemerka 2001
bedla vysoká
Hemerka 1996
Macrolepiota procera
Jméno české
Hájek
Jméno latinské
Stupeň ohrožení
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
X
X
Macrolepiota rhacodes
bedla červenající
X
X
X
Marasmius cohaerens
špička rohonohá
X X
Marasmius epiphyllus
špička listová
X
Marasmius oreades
špička travní
X
X
Marasmius rotula
špička kolovitá
X
X
Marasmius wynneae
špička Wynneové
X
Megacollybia platyphylla
penízovka širokolupenná
X
X
Mollisia cinerea
terčenka popelavá
X
Mollisia ventosa
terčenka buková
X
Mycena abramsii
helmovka raná
X
X
Mycena galopus
helmovka mléčná
X
X
Mycena inclinata
helmovka leponohá
X
X
Mycena polygramma
helmovka rýhonohá
X
Mycena pura
helmovka ředkvičková
X
X
Mycena rosea
helmovka narůžovělá
X
X
Mycena rubromarginata
helmovka červenobřitá
X
Mycena sanguinolenta
helmovka krvavá
X
Mycena stipata
helmovka louhová
X
X
Mycena stylobates
helmovka deskovitá
X
Mycena zephirus
helmovka zefírová
X
Mycetinis scorodonius
špička česneková
X
Nectria cinnabarina
rážovka rumělková
X
X
Nemania serpens
dřevomor plazivý
X
Oudemansiella mucida
slizečka porcelánová
X
Panaeolina foenisecii
kropenatec otavní
X
Paxillus involutus
čechratka podvinutá
X
X
X
Peniophora incarnata
kornatka masová
X X
Peniophora rufomarginata
kornatka rezavolemmá
Peziza cerea
řasnatka zední
X
Peziza vesiculosa
řasnatka vosková
X
Phaeolus schweinitzii
hnědák Schweinitzův
X
Phallus impudicus
hadovka smrdutá
X
X
Phellinus hartigii
ohňovec Hartigův
X
Phellinus igniarius
ohňovec obecný
X
271
Tejklová et Kramoliš 2013
Hemerka 2002
Hemerka 2001
Hemerka 1996
Jméno české
Hájek
Jméno latinské
Stupeň ohrožení
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
Phellinus robustuts
ohňovec statný
X
Phlebia tremellosa
dřevokaz rosolovitý
X
X
Pholiota cerifera
šupinovka zlatozávojná
X
Pholiota flammans
šupinovka ohnivá
X
Pholiota squarossa
šupinovka kostrbatá
X
Pholiota tuberculosa
šupinovka hlízkovitá
X
Plicaturopsis crispa
měkouš kadeřavý
X
Pluteus cervinus
štítovka jelení
X
X
X
Pluteus romellii
štítovka Romellova
X
Polyporus arcularius
choroš plástvový
X
Polyporus ciliatus
choroš brvitý
X
Polyporus squamosus
choroš šupinatý
X
Polyporus varius
choroš měnlivý
X
Psathyrella candoleana
křehutka Candolleova
X
X
Psathyrella lacrymabunda
křehutka sametová
X
X
Psathyrella obtusata
křehutka otupělá
X
Psathyrella piluliformis
křehutka vodomilná
X
Psathyrella prona
křehutka maličká
X
Psilocybe bullacea
lysohlávka kulovitá
X
Radulomyces molaris
struhák blanitý
X
Rhodocollybia butyracea f. asema
penízovka máslová kuželovitá
X
X
Rhodocollybia butyracea f. butyracea
penízovka máslová pravá
X
Rhytisma acerinum
svraštělka javorová
X
Rickenella fibula
kalichovka oranžová
X
X
Russula acetolens
holubinka žlutá
X
X
Russula aeruginea
holubinka trávozelená
X
Russula alutacea
holubinka podrusá
X
Russula amoena
holubinka půvabná
X
Russula azurea
holubinka azurová
X
Russula claroflava
holubinka chromová
X
Russula cyanoxantha
holubinka namodralá
X
Russula densifolia
holubinka hustolistá
X
Russula exalbicans
holubinka parková
X
Russula fellea
holubinka žlučová
X
X
Russula heterophylla
holubinka bukovka
X
Russula lepida
holubinka sličná
X
272
Hemerka 1996
Hemerka 2001
Hemerka 2002
Tejklová et Kramoliš 2013
Hájek
Stupeň ohrožení
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
Russula nigricans
holubinka černající
X
X
X
Russula nobilis
holubinka nádherná
X
Russula ochroleuca
holubinka hlínožlutá
X
Jméno latinské
Jméno české
Russula pectinata
holubinka hřebenitá
X
X
Russula praetervisa
holubinka hřebínkatá
X
Russula risigallina
holubinka měnlivá
X
X
Russula turci
holubinka Turkové
X
Russula vesca
holubinka mandlová
X
X
X
Scleroderma citrinum
pestřec obecný
X
X
Scutellinia crinita
kosmatka jelení
X
Schizophyllum commune
klanolístka obecná
X
X
Stereum hirsutum
pevník chlupatý
X
X
Stropharia aeruginosa
límcovka měděnková
X
Stropharia cyanea
límcovka modrá
X
X
Stropharia coronilla
límcovka věnčená
X
Stropharia semiglobata
límcovka polokulovitá
X
Stropholoma squamosus
límcovka šupinatá
ČK
X
Tapinella panunoides
čechratice sklepní
X
Trametes hirsuta
outkovka chlupatá
X
X
X
Trametes versicolor
outkovka pestrá
X
X
Tricholoma argyraceum
čirůvka stříbrošedá
X
X
Tricholoma scalpturatum
čirůvka šedožemlová
X X
Tricholoma sciodes
čirůvka buková
Tricholoma sulphureum
čirůvka sírožlutá
X
Ustulina deusta
spálenka skořepatá
X
X
Vascellum pratense
pýchavka stlačená
X
X
Xerocomellus chrysenteron
hřib žlutomasý
X
X
X
Xerocomellus pruinatus
hřib sametový
X
Xerocomellus rubellus
hřib červený
X
Xerocomus subtomentosus
hřib plstnatý
X
Xerula radicata
slizečka ocasatá
X
Xylaria carpophila
dřevnatka číškomilná
X
Xylaria hypoxylon
dřevnatka parohatá
X
X
Xylaria longipes
dřevnatka dlouhonohá
X
Xylaria polymorpha
dřevnatka kyjovitá
X
X
X
273
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
Aleurodiscus amorphus (PERS.) J. SCHRÖT. – škrobnatec jedlový Nepříliš nápadný vzácnější druh rostoucí na odumírajících a odumřelých větvích zejména jedlí, vzácně i smrku. Fruktifikuje v chladných a vlhkých obdobích roku. V Pardubickém kraji je kromě Litic známý také z PR Maštale, PR Třebovské stěny a z několika lokalit v CHKO Železné hory. Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, smíšený les, opadlé větve Abies alba, 17. X. 2013 leg. et det. T. Tejklová, HR 91847.
Obr. 3. Aleurodiscus amorphus – škrobnatec jedlový. Foto J. Kramoliš.
Amanita submembranacea (BON) GRÖGER – muchomůrka šedopochvá [DD] Ještě nedávno byla uváděna jako velmi vzácný druh, ale vzhledem k obtížnému rozlišení bezprstenných muchomůrek (tzv. pošvatek) a k nejasnostem v jejich taxonomii byla do Červeného seznamu zařazena jako druh, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho rozšíření na území ČR. V rámci Pardubického kraje je nám tento druh znám také z PR Maštale a PR Psí kuchyně. Podle literatury (např. HAGARA et al. 2005, BIEBEROVÁ 2006) preferuje jehličnaté nebo listnaté lesy na kyselých půdách spíše v podhorských a horských oblastech. Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, smíšený les, okraj cesty pod Fagus sylvatica, Acer pseudoplatanus a Carpinus betulus, 22. IX. 2013 not. T. Tejklová.
274
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
Obr. 4. Cortinarius amoenolens – pavučinec mirabelkový. Foto J. Kramoliš.
Cortinarius amoenolens ROB. HENRY ex P.D. ORTON – pavučinec mirabelkový [EN] V Pardubickém kraji velmi vzácný druh, který byl dosud znám pouze z PR Psí kuchyně, PR Rohová a VKP rybník Lodrant. Je vázán zejména na buky, může se ale objevit i pod jinými listnáči. Vyhledává vápnité půdy, v PP roste v bývalém hradním příkopu, kde je půda díky uvolňování vápence ze zdiva silně zásaditá. Od podobných druhů pavučinců se liší mimo jiné příjemnou ovocnou vůní po zralých mirabelkách. Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, hradní příkop, bučina, pod Fagus sylvatica a Acer sp., 22. IX. 2013 leg. T. Tejklová, det. J. Kramoliš, HR 91846.
Hydropus subalpinus (HÖHN.) SINGER – ronivka podhorská Ronivka podhorská roste dosti vzácně na rozkládajících se kouscích dřeva a větvičkách a opadu v bučinách. Na území Pardubického kraje byla dosud zaznamenána pouze v NPR Lichnice-Kaňkovy hory a v PR Třebovské stěny. Je navržena na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organizmů v kategorii ohrožený druh (HOLEC et BERAN 2004a, 2004b). Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, bučina, dřevo cf. Fagus sylvatica ponořené v zemi, 21. V. 2013 leg. T. Tejklová, S. Flekrová et M. Stráníková, det. T. Tejklová, HR 91535.
Hygrocybe coccinea (SCHAEFF.) P. KUMM – voskovka šarlatová [EN] Druh zaznamenaný Hemerkou (2001), který však nebyl během současného průzkumu potvrzen. Vyhledává staré nedosévané mechaté trávníky. V PP mohla růst nejpravděpodobněji v areálu hradní zříceniny, kde se travnaté plochy nacházejí. 275
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
Obr. 5. Hyropus subalpinus – ronivka podhorská. Foto J. Kramoliš.
Bohužel v současné době je v trávnících hodně kopřiv, které napovídají o nitrifikaci travnatých ploch, a ta voskovkám absolutně nevyhovuje. Hygrophorus chrysodon (BATSCH) FR. – šťavnatka žlutolemá Tento druh byl zaznamenán již při průzkumech A. Hemerky. V Pardubickém kraji se tato šťavnatka vyskytuje roztroušeně – je známá z několika chráněných území (Bažantnice v Uhersku, Nedošínský háj, Psí kuchyně, Rohová, Žernov – not. J. Kramoliš), téměř každoročně vyrůstá také na hrázi rybníku Lodrant (not. T. Tejklová et J. Kramoliš). Jejím nejčastějším mykorhizním partnerem je buk lesní, může ale vyrůst pod jinými listnáči, vzácně i pod smrkem či jedlí. Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, bučina, pod Fagus sylvatica, 17. X. 2013 leg. et det. T. Tejklová, HR.
Inocybe fraudans (BRITZELM.) SACC. – vláknice jablečná [VU] Mykorhizní symbiont listnáčů, vzácně i jehličnanů, roste s oblibou na zásaditých půdách, nejčastěji na okrajích cest a lesních porostů. Je poznatelná podle červenajícího třeně, dužniny červenající po poranění a podle silné vůně připomínající přezrálé ovoce. V Pardubickém kraji velmi vzácný druh, který byl během roku 2013 zaznamenán rovněž v PR Maštale a v městském parku v Chrudimi (HR). Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, okraj cesty, pod Tilia sp., 22. IX. 2013 leg. et det. T. Tejklová, HR.
276
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
Obr. 6. Hygrophorus chrysodon – šťavnatka žlutolemá. Foto J. Kramoliš.
Obr. 7. Phellinus hartigii – ohňovec Hartigův. Foto J. Kramoliš.
277
Orlické hory a Podorlicko 20: 263–279 (2013)
Phellinus hartigii (ALLESCH. et SCHNABL) PAT. – ohňovec Hartigův Roztroušeně rostoucí druh choroše, který je na území Pardubického kraje znám jen z několika rezervací. Kromě Litic jsou to PR Rohová a několik lokalit v rámci CHKO Železné hory. Je ohrožen zejména úbytkem jedle bělokoré (Abies alba), na které nejčastěji roste. Litice nad Orlicí, PP Hradní kopec Litice, smíšený les, padlý kmen Abies alba, 31. VIII. 2013 not. T. Tejklová et J. Kramoliš.
SOUHRN V příspěvku jsou zveřejněny výsledky orientačního mykologického průzkumu uskutečněného v roce 2013, při kterém autoři nalezli 147 druhů hub, z nichž nejvzácnější nález představuje pavučinec mirabelkový (Cortinarius amoenolens). Zároveň publikují výsledky z průzkumů prováděných Hemerkou (1996, 2001 a 2002). Celkový počet druhů známých z přírodní památky Hradní kopec Litice činí v současnosti 245. Z tohoto počtu je sedm zařazeno v Červeném seznamu hub (HOLEC et BERAN 2006) a jeden v Červené knize (KOTLABA 1995). Herbářové doklady k vzácnějším nálezům jsou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové (HR).
SUMMARY In this article autors summarized results of their own mycological field research and also present Antonín Hemerka‘s survey of the natural sight Hradni kopec Litice, which is located on the hill inside the small town Litice nad Orlici. The hill is covered by the beech forest and by the ruins of the castle. We have recognized 245 pieces from that area. Seven of them are included in the Red List of fungi (macromycetes) of the Czech Republic (HOLEC et BERAN 2006) and one piece in the Red Book (KOTLABA 1995). Specimen of rare species are kept in the mycological herbarium of the Musem of East Bohemia (HR). PODĚKOVÁNÍ Děkujeme H. Deckerové (Diatrypella), O. Jindřichovi (Clavulina, Scutellinia) a J. Slavíčkovi (Hyphoderma, Peniophora) za pomoc s určením jednotlivých druhů hub. LITERATURA ANONYMUS (2013): Zjednodušená geologická mapa 1 : 50 000. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map. php?mapa=g50zj&y=605793&x=1060140&s=1 ze dne 10. 10. 2013. ANTONÍN V., BIEBEROVÁ Z., BERAN M., BROM M., HOLEC J., KŘÍŽ M., LEPŠOVÁ A. et SLAVÍČEK J. (2012): Metodika provádění mykologického průzkumu. ČVSM, Praha, 45 p. ANTONÍN V. et BIEBEROVÁ Z. (1995): Chráněné houby ČR. Zvláště chráněné druhy hub podle vyhlášky č. 359/92 Sb. Ministerstvo životního prostředí ČR a AOPK ČR, Brno, 88 p.
278
Tejklová T. & Kramoliš J.: Hradní kopec Litice – Mykoflóra přírodní památky
BIEBEROVÁ Z. (2006): Amanita submembranacea (Bon) Gröger. – In: HOLEC J. et BERAN M. [eds.], Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 69–70. DEMEK J. et MACKOVČIN P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 582 p. FALTYSOVÁ H., BÁRTA F. et al. (2002): Pardubicko. In: MACKOVČIN P. et SEDLÁČEK M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek IV. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 p. HAGARA L., ANTONÍN V. et BAIER J. (2005): Velký atlas hub. Ottovo nakladatelství, Praha, 432 p. HEMERKA A. (1996): Mykologická inventarizace přírodní památky Hradní kopec Litice. – Ms., 4 p. [Depon. in: AOPK, Pardubice]. HEMERKA A. (2001): Hradní kopec Litice 2001 – dodatek. – Ms., 1 p. [Depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice]. HEMERKA A. (2002): Hradní kopec Litice 2. dodatek 2002 Současný stav. – Ms., 2 p. [Depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice]. HOLEC J. et BERAN M. (2004a): Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organizmů. – Mykologické Listy, Praha, 87: 4–14. HOLEC J. et BERAN M. (2004b): Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organizmů (dokončení). – Mykologické Listy, Praha, 88: 6–16. HOLEC J. et BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. KOTLABA F. [ed.] (1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rástlin živočíchov SR a ČR. Vol. 4. Sinice, riasy, huby, lišajníky, machorasty. Príroda, Bratislava, 220 p. MIKESKA M. et PRAUSOVÁ R. (2009): Plán péče o přírodní památku Hradní kopec Litice (ve smyslu vyhlášky č. 60/2008 Sb.) na období 2010-2019. – Ms., 16 p. [Depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice]. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSL R. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000. M – 33 – XVII. Náchod. Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 p. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Folia Geographica, 16: 1–73. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění České republiky. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [eds.], Květena Československé socialistické republiky I. Academia, Praha, 103–121. SOCHA R., BAIER J. et HÁLEK V. (2012): Sbíráme čirůvky aneb další chutné houby do naší kuchyně. Aventium, Praha, 253 p. SVRČEK M. (1965): Současný stav mykofloristického výzkumu Československa. – Česká Mykologie, 19(2): 85–99.
279