GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM • znečištění atmosféry •ohrožení hydrosféry
• degradace půdy • ohrožení lesů
Degradace půdy a desertifikace PŮDA – přírodní útvar – vznik – proces zvětrávání litosféry + organické zbytky (humus) + organismy
Substrát pro organismy Zásobárna vody Význam pro stabilitu ekosystémů Význam pro cyklus látek a prvků v přírodě – voda, uhlík, dusík, fosfor, ….. Význam pro výživu obyvatelstva - základní přírodní zdroj pro zemědělství
Degradace půdy – eroze, zasolování, kontaminace půdy, hutnění půd, okyselování, ztráta biologické rozmanitosti
Degradace půdy EROZE PŮDY – přírodní proces (voda, vítr) - urychlován chybným obhospodařováním půdy (pěstování monokultur, hluboká orba, nižší zastoupení pícnin v osevním postupu, přehnané spásání půdy, odlesňování) -Od dob neolitu – ztráta půdy v rozsahu 1/3 jejího dnešního rozsahu (25 mld. tun/rok) ZVÝŠENÁ SALINIZACE – hromadění soli v půdě vlivem nadměrného zavlažování v oblastech s vysokým výparem – snižování úrodnosti půd, nevhodné k pěstování plodin ZNEČIŠŤOVÁNÍ PŮDY TOXICKÝMI LÁTKAMI – umělá hnojiva na bázi dusičnanů, znečištění z průmyslu (kyselé deště – acidifikace – vyplavování kationtů Al z půdy) a dopravy (ropné deriváty) -posypové soli a těžké kovy – hromadění v organismech – součást potravních řetězců ZHUTĚNÍ PŮDY – užívání těžkých zemědělských strojů a orba za mokra – zhoršuje schopnost infiltrace půdy a její schopnost zadržovat vodu, snížení obsahu vody a živin v půdě
Desertifikace – rozšiřování pouští – globální problém - sociálně – ekonomické dopady – chudoba, hladomor (UNEP udává 100 mil. ohrožených obyvatel ve více než 100 zemích světa) - Ekosystémy aridních a semiaridních oblastí – 1/3 zemského povrchu - spolupůsobení přírodních faktorů a antropogenní činnosti (zavlažování, pastva dobytka, vytěžování půdy), vliv změny klimatu - nejvíce ohrožená – Afrika – J od Sahary (pás Sahelu), problémy na všech kontinentech (Evropa - J jižní Evropy) 1994 – Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a / nebo desertifikací, zvláště v Africe - v platnost od roku 1996 – snaha o trvale udržitelný rozvoj v postižených oblastech - vytvoření akčních plánů – podpora postižených zemí, osvěta obyvatel
Ohrožení lesů Lesní ekosystém
Uchování a obnova půdy Zadržování vody v krajině (vysoká retenční schopnost) Pozitivní vliv na ovzduší (fotosyntéza - největší producent O2 a „konzument“ CO2) Biologická rozmanitost Zmírňuje důsledky dopadů změny klimatu
Význam lesů pro člověka – dřevo, zdroj pracovních příležitostí, rekreační účely
Ohrožení lesů Z historického hlediska – významná přeměna lesů – počátek zemědělství (neolitická revoluce) – odlesňování, budování sídel, těžba dřeva za účelem průmyslové výroby (dřevozpracující průmysl, výroba lodí) V Evropě – odlesnění J Evropy (oblast Středomoří) – travnatá a keřovitá vegetace – macchie, plantáže olivovníků Dopady lidské činnosti – v celosvětovém měřítku: 36 % přirozeně lesní vegetace redukce lesních ploch na 20 – 50 % původní rozlohy (max. v Evropě) většina lesů – částečně nebo úplně člověkem přeměněné, lesní monokultury
Ohrožení lesů Omezení ekologických a ekonomických funkcí lesa – odlesňování (mýcení lesů, změny ve využívání půdy) a degradace lesů (ničení porostů lesa bez změny využívání půdy, narušení zdravotního stavu lesa) -Plocha lesů se výrazně snižuje v rozvojových zemích, ve vyspělých se mírně zvyšuje -Společné rysy ohrožení ve všech zemích – budování infrastruktury komerční využívání dřeva přeměna lesní půdy na zemědělskou půdu pastviny, těžba vzácného dřeva, …. Globální dopady odlesňování – podíl na změně klimatu, změna rozložení meteorologických prvků, extremita klimatu Další dopady - vyšší náchylnost k erozi půdy, problém desertifikace, degradace půd, změny biodiverzity
Ohrožení lesů TROPICKÝ DEŠTNÝ LES - Hlavní význam – intenzita fotosyntézy - největší producent O2 a největší spotřebitel CO2 - zachování stability zemského klimatu - druhově nejbohatší suchozemské ekosystémy Geografické vymezení – 10° s. z. š. – 10° j. z. š. – povodí Amazonky, oblast Guinejského zálivu, JV Asie, S část V pobřeží Austrálie Klimatické podmínky – stabilní – 24°C, vydatné srážky (2 000 – 10 000 mm/rok) – teplé, vlhké podnebí ideální pro rychlý růst rostlin Absence ročních období – stabilní klima – intenzivní fotosyntéza po celý rok Dešťové srážky – vyluhování půdních živin – čerpání živin z tlejících rostlinných zbytků Úbytek deštného lesa na Zemi – globální problém (fotosyntéza) – posledních 100 let – ztráta ½ celkové rozlohy tropického deštného lesa Hlavní příčiny devastace - přeměna lesa na zemědělskou půdu (vypalování), méně – těžba dřeva Efektivita takto získané půdy – 3 – 5 let – následuje další vypalování Země s největším úbytkem tropického deštného lesa – Brazílie, Indonésie, Kongo
Ohrožení lesů LESY MÍRNÉHO PÁSMA - menší intenzita fotosyntézy x větší geografický rozsah ve srovnání s tropickými deštnými lesy - využívání lesa – dřevozpracující průmysl – úbytek listnáčů z původních 66 % na 22 % celkové rozlohy lesa - lesní monokultury – smrky, borovice – kvalita dřeva x ohrožení škůdci (kůrovci – lýkožrout smrkový, lýkožrout šestizubý) Další ohrožení lesních monokultur – eroze (mělké půdy), nižší odolnost vůči mechanickému poškození (mělký kořenový systém) – vývraty, polomy, kyselé deště, acidita - obohacování půdy o Al, listový opad – podíl na zvyšování acidity, menší obohacování půdy živinami ve srovnání s listnatým opadem Ochrana lesa – obnovování původních lesů (S Amerika, Evropa), zřizování chráněných území, trvale udržitelné lesní hospodářství – 1992 – Summit Země (Rio de Janeiro)
Biodiverzita BIODIVERZITA – biologická rozmanitost přírody – několik úrovní: genetická (podruhy, genetické variety), druhová (počet druhů), ekosystémová (rozmanitost ekosystémů v krajině) Druhová diverzita – obecné měřítko biologické rozmanitosti Geologická minulost – změny v biodiverzitě – nárůst biodiverzity s dvěma velkými vymíráními (230 Ma, 65 Ma) – vulkanické erupce, srážka Země s meteoroidem Současnost – kolísání biodiverzity – vliv člověka – vymírání druhů ovlivněné člověkem až 1000 x větší než v přirozených podmínkách Současná biodiverzita – popsáno 1,8 mil. druhů – celkový odhad 5 – 50 mil. druhů – největší biodiverzita ve skupině členovců (hmyz) -Druhově nejbohatší ekosystémy – tropické deštné lesy, směrem k pólům se druhová bohatost snižuje -Amazonie (6 % rozlohy souše) – 25 tis. druhů kvetoucích rostlin (10 % světové flory), druhově srovnatelné mořské ekosystémy – korálové útesy -Specifikum biodiverzity – ostrovní biodiverzita – nižší, vyšší zastoupení endemitů – faktory imigrace, extinkce, speciace (Galapágy – Darwinovy pěnkavy, leguáni)
Biodiverzita – její ohrožení - Přeměna přirozených ekosystémů (odlesňování, odvodňování, zástavba, těžba, …) – zánik přirozených stanovišť druhů organismů – snižování počtu jedinců ohrožení reprodukce – hrozba extinkce (zánik druhu) - lov – narušení přirozeného potravního řetězce (africké savany, mořské ekosystémy) - chemické znečištění prostředí (těžké kovy, pesticidy, hnojiva, acidita půdního a vodního prostředí) - současná rychlost zániku druhů za posledních 400 let – nejrychlejší v geologické minulosti Země – zánik 2 % savců, 1,5 5 ptáků a 0,15 % rostlin -Odhady do budoucna – extinkce 0,7 % všech druhů za dalších 50 let - riziko dominového efektu (zánik dalších druhů na sobě „závislých“ – životní strategie) Ochrana druhů před vyhynutím – Světový svaz ochrany přírody – program Červených seznamů – 8 kategorií ohrožených druhů: vymřelé, vymřelé ve volné přírodě, kriticky ohrožené, ohrožené, zranitelné, s nižším stupněm ohrožení, s nedostatkem údajů a nehodnocené
Biodiverzita – její ohrožení Hlavní příčiny ztrát biodiverzity – zánik a fragmentace přirozených stanovišť (lesy, mokřady), introdukce nepůvodních druhů, nadměrné využívání druhů (lov, kácení), znečišťování životního prostředí, klimatická změna a zemědělské postupy Ovlivnění biologické diverzity člověkem – GMO – pozitivní, hospodářsky výhodné vlastnosti Podstata ochrany biologické rozmanitosti – zachování přirozených ekosystémů – ochrana „in situ“, ochrana „ex situ“ (doplňková, zoologické a botanické zahrady) Úmluva o biologické rozmanitosti (Summit Země 1992, Rio de Janeiro) Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin – CITES – celosvětová kontrola obchodu s ohroženými druhy
Aktuální témata Ekologické zemědělství Šumava – ohrožení kůrovcem Co je to ekologické zemědělství? Jak poznám produkt ekologického zemědělství? Jaké jsou jeho přednosti? Jaká jsou pravidla pro označení výrobku produktem ekologického zemědělství? Kde mohu koupit produkty ekologického zemědělství? Jaká jsou negativa těchto produktů? Kdy budu mít největší jistotu, že kupuji zdravotně nezávadnou potravinu?
Co je to kůrovec? Proč je nejvíce diskutován právě na Šumavě? Jaké jsou možnosti ochrany lesa před kůrovcem? Pomůže vykácení postiženého lesa nebo jeho samoobnovitelná schopnost? Je kůrovec v oblasti Šumavy přirozeným jevem, nebo souvisí s lidskou činností?
