Geoinformační systém Vimperka

KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY

Michal Schneider

Geoinformační systém Vimperka Ročníková práce

Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Přemysl Štych Praha 2004

Použité názvy programových produktů a firem mohou být ochrannými nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Prohlašuji, že jsem předloženou ročníkovou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou použitou literaturu. V Praze 28. května 2004

...................................... 2

Chtěl bych poděkovat Přemkovi Štychovi za vedení ročníkové práce, laboratoři LabGIS za poskytnutí zázemí pro její tvorbu, Městskému úřadu Vimperk za zapůjčení Plánu města Vimperk a Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za poskytnutí podkladových map.

3

Obsah 1. Úvod ............................................................................................................. 6 2. Cíle práce ...................................................................................................... 7 3. Literární rešerše ............................................................................................. 8 3.1 GIS města a obce .................................................................................... 8 3.2 GIS na úřadech ....................................................................................... 8 3.3 GIS na webových stránkách...................................................................... 9 3.4 Manuály k použitému softwaru.................................................................. 9 4. Metodologie................................................................................................. 10 4.1 Geografické informační systémy .............................................................. 10 4.1.1 Základní pojmy ............................................................................... 10 4.1.2 Prostorová data v digitální podobě ................................................... 10 4.1.2.1

Geometrické parametry geoobjektů ........................................... 11

4.1.2.2

Negeometrické paramatry geoobjektů ....................................... 11

4.1.3 Reprezentace prostorových dat ........................................................ 12 4.1.3.1

Rastrová reprezentace.............................................................. 12

4.1.3.2

Vektorová reprezentace............................................................ 13

4.1.4 Přístupy k datovým modelům ........................................................... 15 4.1.4.1

Vrstvový přístup....................................................................... 15

4.1.4.2

Objektový přístup .................................................................... 15

4.2 Databáze .............................................................................................. 17 4.2.1 Hierarchický model ......................................................................... 18 4.2.2 Síťový model .................................................................................. 18 4.2.3 Relační model................................................................................. 19 4.2.4 Objektově orientovaný model .......................................................... 20 4.3 Vektorizace ........................................................................................... 21 4.3.1 Ruční vektorizace............................................................................ 21 4.3.2 Automatická vektorizace .................................................................. 21 4.4 Vstup atributových dat ........................................................................... 22 4.4.1 Manuální vstup atributových dat....................................................... 22 4.4.2 Skenování atributových dat a rozpoznávání textu............................... 22 4.4.3 Převod atributových dat z externích digitálních zdrojů ........................ 22

4

5. Geoinformační systém města Vimperka .......................................................... 23 5.1 Zdroje dat ............................................................................................. 23 5.1.1 Zdroje prostorových dat ................................................................... 23 5.1.2 Zdroje atributových dat.................................................................... 23 5.1.3 Zdroje obrazových dat ..................................................................... 23 5.2 Použitý software .................................................................................... 24 5.3 Postup zpracování.................................................................................. 24 5.3.1 Zpracování prostorových dat ............................................................ 24 5.3.1.1

Vektorizace ............................................................................. 24

5.3.2 Zpracování atributových dat ............................................................. 25 5.3.3 Tvorba databáze ............................................................................. 25 5.3.4 Tématická náplň.............................................................................. 26 5.3.4.1

Památky a parky ...................................................................... 26

5.3.4.2

Turistika.................................................................................. 27

5.3.4.3

Obchody a služby..................................................................... 28

5.3.4.4

Využití ploch............................................................................ 29

6. Výsledky...................................................................................................... 30 7. Závěr .......................................................................................................... 31 8. Literatura .................................................................................................... 32 8.1 Knihy, články a sborníky ......................................................................... 32 8.2 Webové stránky..................................................................................... 34 8.3 Mapové podklady................................................................................... 34 9. Abstrakt ...................................................................................................... 35 10. Seznam zkratek ......................................................................................... 36 11. Seznam obrázků ........................................................................................ 37 12. Seznam příloh............................................................................................ 38

5

1. Úvod Dříve lidé kreslili mapy na skálu. Zjistili, že taková mapa je nepřenosná, a proto zkusili mapu překreslit na kamennou destičku. Později ale poznali, že kamenná destička je pro přenos velmi těžká. Pokrok šel kupředu a s ním se objevil papír. Na papír se mapa kreslila daleko lépe, snad proto počet vytvořených map velmi vzrostl. V současnosti je výroba papírových map dovedena k dokonalosti. Ale pokrok se nezastavil, objevily se geografické informační systémy. Důvodem proč se objevily geografické informační systémy jsou nevýhody tištěné mapy. Na mapovém listu jsme velmi omezeni z hlediska množného počtu znázorňovaných objektů a jevů. Pokud bychom chtěli provádět analýzy z více map, potřebovali bychom k tomu velký prostor. Problémy nastávají též při uchovávání a archivaci většího množství map. Při tvorbě mapy se neubráníme kompromisům. Například legendu musíme upravit tak, aby byla využitelná širokým okruhem uživatelů. Geografické informační systémy jsou z hlediska počtu znázorňovaných objektů a jevů omezeny pouze kapacitou digitálního média. Analýzy v geografickém informačním systému lze provádět velmi jednoduše a rychle. S rozvojem databázových systémů se stává archivace informací obsažených v geografickém informačním systému velmi účinnou a bezpečnou. Legendu si v geografickém informačním systému může každý uživatel upravit podle svého a nezávisle na ostatních uživatelích. V současné době se lidé žijící ve Vimperku stále více snaží přitáhnout do města a jeho okolí turisty. Na Šumavě se turistický ruch rozšiřuje již delší dobu, ale do Vimperka a jeho nejbližšího okolí zavítá ve srovnání s jinými oblastmi Šumavy stále velmi málo turistů. A přitom Vimperk jistě není turisticky nezajímavý. Turisté jsou jen o Vimperku a okolí, jeho památkách a přírodě, velmi málo informováni. V ročníkové práci se snažím proto podpořit současné vedení města Vimperk tvorbou geoinformačního systému města Vimperka, který je určen především turistům, ale využití by měl najít i ve státní správě a u místních obyvatel.

6

2. Cíle práce Snahou práce je vytvořit funkční geoinformační systém města Vimperka. Před tím, než jsem začal geoinformační systém vytvářet, jsem si položil několik otázek na které s pokusím vzápětí odpovědět: •

Pro koho bude navrhovaný geoinformační systém určený? Geoinformační systém bude určený hlavně turistům, v menší míře státní správě a místním obyvatelům.

•

Co bude navrhovaný geoinformační systém umožňovat? Geoinformační systém bude poskytovat informace o památkách a službách a o území centra města Vimperka a bude napomáhat lepší orientaci ve městě.

•

Jaká data bude geoniformační systém obsahovat? Geoinformační systém bude obsahovat zejména informace o obchodech, institucích, bankách, ubytovacích a stravovacích zařízeních, památkách, turistických trasách a cyklotrasách.

•

Jak budou data uložena? Veškerá data budou uložena v databázi, která bude umožňovat přidávání nových dat, aktualizaci a mazání vložených dat, export a vizualizaci dat.

Cílem práce bylo také vyhledat literaturu, která se zabývá geoinformačními systémy jak z teoretického, tak z praktického hlediska.

7

3. Literární rešerše Ucelené informace na téma geoinformační systém města se shání velmi těžko. Informace jsou velice kusé. Články, které se mi podařilo najít se často tématem zabývají pouze okrajově. Relativně dobře dostupné informace jsou zejména ve sbornících konference „GIS ve veřejné správě“. Několik článků jsem nalezl též v časopisem Geoinfo. Dalším zdrojem informací je internet.

3.1 GIS města a obce Budování GIS města Biberach am Riß komentuje Rovňák (http://www.pce.sk). Cílem projektu je vybudování topografie a inženýrských sítí vody a plynu. Informace o tvorbě městského informačního systému pro město Bardějov podává Hofierka, Repáň (1996). Bradáč (1998) popisuje modulární přístup k městskému GIS. Porovnáváním snímků z družice je možné porovnávat trendy dynamiky prostorové transformace města Olomouc (http://gis.vsb.cz). O metodice digitálního zpracování územního plánu obce pojednává Bradáč (2000). Zvěřina (2001) popisuje stávající a připravovaný obsah GIS města Kladno. Aplikování informačního systému MISYS na pražský region navrhuje Kniežová (2001). Důvody pro zpracování GIS města Plzně, jeho architekturu a hlavní směry rozvoje popisuje Štangl (2003).

3.2 GIS na úřadech O tvorbě GIS na Okresním úřadě ve Zlíně pojednává Jaroš (1994). Dále se zmiňuje o realizaci městského informačního systému ve Zlíně a Luhačovicích a o podpoře rozvoje cestovního ruchu. O tvorbě a vývoji GIS na Okresním úřadě v Táboře píše Příbramská, Mišík, Štěpánková (1999). O možnosti využití GIS ve státní správě a o jednotlivých etapách jeho budování píše Hanák (1994). Lebrová a Urban (1995) popisují tvorbu GIS na Obvodním úřadě Praha 4. Informace o informačním systému MISYS-PRAHA podávají Hoffmann a Kniežová (1997). Na popis vývoje informačního systému na Městském úřadě v Novém Jičíně se zaměřuje Kozelský, Kukolová, Fiedler (1998). Informují o využití prostředků GIS nejen pro práci úřadu, ale i dalších složek. Látal (2001) se zmiňuje o zpracování a tisku mapy Naučné stezky v prostředí ArcView.

8

3.3 GIS na webových stránkách Prezentací GIS na webu se zabývá Kamenický (2001). Binter (2000) se zabývá prezentací dat a map na webu a zejména jejich aktualizací a rychlým poskytováním uživatelům. Brandalík (2000) definuje požadavky na funkčnost GIS na webových stránkách a zabývá se architekturou a správou systému.

3.4 Manuály k použitému softwaru Zdroje, z kterých jsem čerpal při zpracovávání praktické části ročníkové práce jsou od firmy ESRI. Jsou to vlastně manuály k obsluze programu ArcGIS 8.3. Z knihy „Using ArcMap“ (Minami 2000) jsem využil zejména kapitoly „Creating maps“, „Symbolizing your data“, „Labeling maps with text and graphics“, „Working with tables“ a „Working with rasters“. Z knihy „Using ArcCatalog“ (Vienneau 2001) jsme se nejvíce věnoval kapitole „Working with shapefiles“. Knihu „Using ArcScan for ArcGIS“ (Sanchez 2002) jsem studoval proto, abych pochopil principy a metody automatické vektorizace v ArcGIS 8.3. K problematice geodatabází jsem studoval knihy „Building a Geodatabase“ (MacDonald 2001) a „Geodatabase Workbook” (Booth, Shaner, MacDonald, Sanchez 2002).

9

4. Metodologie 4.1 Geografický informační systém 4.1.1 Základní pojmy Objekty a jevy se v reálném světě vztahují k určitému místu v prostoru. Údaje o poloze v prostoru jsou dány souřadnicemi (zeměpisnými, prostorovými pravoúhlými, pravoúhlými rovinnými, polárními rovinnými nebo konstrukčními). Tyto údaje se nazývají prostorové informace. Pomocí prostorových informací můžeme popsat nejen to, kde daný objekt leží, ale i to, vedle jakého objektu leží. Snadno potom zjistíme, jak na sebe různé objekty a jevy působí nebo jak se navzájem ovlivňují. Když k prostorové informaci přidáme informace o objektu samotném, získáme geografickou informaci, které se také někdy říká geoinformace. Geografický informační systém (GIS) je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací (http://www.arcdata.cz). Na GIS lze nahlížet z různých pohledů: •

GIS jako technologii můžeme chápat softwarové a hardwarové vybavení, tj. nutné prostředky pro vytvoření a provoz aplikace.

•

GIS jako aplikace je projekt zpracovaný pomocí metod GIS. Předložená ročníková práce je chápána jako aplikace.

•

GIS jako vědecká disciplína přispívá k rozvoji GIS novými poznatky.

4.1.2 Prostorová data v digitální podobě Množství digitálních dat je vždy omezené. Při převodu reálného světa do digitální podoby musí tedy zákonitě dojít k jeho zjednodušení. Reálný svět tedy nahradíme modelem reálného světa, který se skládá z takzvaných geoobjektů. Geoobjekt je prostorový reálný nebo imaginární objekt, který popisuje část prostoru na zemském povrchu. Od ostatních se podle Schejbala (2001) odlišuje svými parametry: •

geometrií (prostorovou polohou)

•

topologií (polohovými vztahy k ostatním geoobjektům)

•

atributy (charakteristiky)

•

dynamikou (časovými změnami).

10

4.1.2.1 Geometrické parametry geoobjektů Reálný svět se nám jeví jako trojrozměrný. Proto se také u geometrie geoobjektů uvažuje ve třech dimenzích: •

bezrozměrné geoobjekty – body v prostoru, které jsou souřadnicově umístěny, ale mají nulovou délku i plochu

•

jednorozměrné geoobjekty – linie, které mají definovanou délku, ale mají nulovou plochu

•

dvojrozměrné geoobjekty – polygony (nejjednodušším tvarem je trojúhelník)

•

trojrozměrné geoobjekty – tělesa s nenulovým objemem.

4.1.2.2 Negeometrické parametry geoobjektů Negeometrické parametry geoobjektů jsou ty vlastnosti, které nejsou založené na geometrické informaci o geoobjektech. Řadí se sem topologické, atributové a časové parametry.

• Topologické parametry Také u topologie geoobjektů uvažujeme ve třech rozměrech: •

bezrozměrné geoobjekty – uzly (tvoří počáteční a koncové body hran)

•

jednorozměrné geoobjekty – hrany, řetězce (vznikají spojením hran v uzlech)

•

dvojrozměrné geoobjekty – polygony

•

trojrozměrné geoobjekty – tělesa.

Mezi těmito prvky pak vznikají vztahy – spojení, orientace, přilehlost a obsahování. Uzly jsou bez topologických vztahů. Řetězec vznikne spojením hran v uzlech. Orientace vyjadřuje směr hrany v řetězci. Dva polygony spolu mohou mít společnou hranu, jeden polygon potom k tomu druhému přiléhá. Polygon může obsahovat jiný polygon nebo bod.

• Atributové parametry Atributové parametry se vztahují ke geoobjektu na základě identifikátoru. Příslušná hodnota atributu potom platí pro jedno místo, pokud je geoobjektem bod, pro celou délku, v případě linie a pro celou plochu, když jde o plošné vyjádření objektu.

11

• Časové parametry Velmi důležitým parametrem je časový parametr. V mnoha případech je klíčový pro správné užití dat. Udává se jako dodatek k některým atributovým parametrům. Geoobjektem je například penzion. Jeho geometrií jsou jeho zeměpisné souřadnice. Topologie značí polohu na okraji města vedle cesty do vedlejší vesnice. Atributy mohou být například cena za ubytování, telefonní číslo, ale i to jestli je součástí penzionu bazén. Dynamika vyjadřuje změnu telefonního čísla při přečíslování.

4.1.3 Reprezentace prostorových dat Existují dva základní přístupy, jak převést prostorová data do digitální podoby – rastrový a vektorový.

4.1.3.1 Rastrová reprezentace V rastrovém modelu jsou data ukládána pomocí sítě pravidelně poskládaných velmi malých plošek (buněk), které neodpovídají svým tvarem objektům, jež zobrazují (http://gama.fsv.cvut.cz/~janaz). Buňky mohou být čtverce, trojúhelníky, šestiúhelníky (viz obr. č. 1). Nejjednodušší a nejpoužívanější je čtvercová síť. Obr. č. 1: Druhy pravidelné rastrové sítě

Pramen: http://gama.fsv.cvut.cz/~janaz Popisné parametry se přiřazují ke každé buňce jediným parametrech, který odpovídá druhu objektu a který se nalézá na ploše dané buňky. Pokud se na ploše jedné buňky vyskytuje více druhů objektů, musí se stanovit přesná kritéria, jaký popisný parametr se buňce přiřadí. 12

4.1.3.2 Vektorová reprezentace Základním stavebním prvkem jsou geometrické prvky, které jsou uvedeny v odstavci 4.2.1. Z těchto jednoduchých prvků se reprezentaci skládají složitější objekty.

• Špagetový model Jeden z nejjednodušších modelů. Každý objekt je definován jako soubor řetězců Souřadnic (viz obr. č. 2). Obr. č. 2: Špagetový vektorový model

Pramen: http://www.cgg.cvut.cz/~apg V tomto modelu zcela chybí informace o vztazích mezi objekty, soubory řetězců nemají žádnou logickou strukturu. Model také ukládá každý polygon zvlášť a proto u polygonů, které mají společnou hraniční linii, dochází k zdvojování této linie. Díky své jednoduchosti je tento model používán v počítačové kartografii. 13

• Topologický model Topologický model vyjadřuje spojení a vazby mezi objekty nezávisle na jejich souřadnicích (Kolář, 2003). Každá hrana začíná a končí v uzlu. Napojením hran za sebou v uzlech vznikají řetězce. Uzavřený řetězec tvoří polygon. Vazby jsou v topologickém modelu ukládány do topologických tabulek. Tyto tabulky slouží jako doplňkové k tabulkám se souřadnicemi jednotlivých bodů, které jsou vytvářeny stejně jako u špagetového modelu (viz obr. č. 3). Obr č. 3: Topologický vektorový model

Pramen: http://www.olemiss.edu/depts/geology/courses/ge470 Topologický datový model je výhodný zejména pro analýzu prostorových funkcí, které se mohou provádět bez počítání se souřadnicemi. Topologický model je také vhodný pro rychlé odhalování chyb ve vektorovém modelu (chyby například velmi často vznikají při vektorizaci), jako jsou například nežádoucí mezery mezi polygony. 14

4.1.4 Přístupy k datovým modelům K rastrové i vektorové reprezentaci, ale i k jejich kombinaci, lze přistupovat dvěma nejběžnějšími přístupy – vrstvovým nebo objektovým přístupem.

4.1.4.1 Vrstvový přístup Vrstvový přístup vychází z navrhování a vytváření tematických a topografických vrstev a jejich skládáním nad sebe (viz obr. č. 4). Podmínkou pokládání jednotlivých vrstev nad sebe je jejich shodný souřadnicový systém, měřítko a identičnost zobrazovaného území (Schejbal, 2001). Obr. č. 4: Vrstvový přístup

Pramen: http://www.unescap.org/stat/pop-it/pop-wit/mo6d.htm

4.1.4.2 Objektový přístup Objektový přístup je založen na principech objektově orientovaného programování. Jeho hlavní znaky jsou: •

každý objekt obsahuje geometrii, topologii, tématiku (atributy) a dále i chování (metody)

15

•

objekty je možné sdružovat do tříd objekt, objekt je pak instancí takovéto třídy

•

je možné vytvářet hierarchické vztahy mezi objekty (rodič – potomek)

•

atributy a metody je možné dědit (linie -> komunikace -> silnice, železnice) (Břehovský, Jedlička).

Pro navrhovaný geoinformační systém byl použit vrstvový přístup, zejména kvůli tomu, že jej upřednostňuje software, ve kterém byla ročníková práce zpracována.

16

4.2 Databáze K uložení objektů a jejich atributů používají moderní GIS databázové systémy. Veškeré informace jsou uloženy v databázi, což je sestava datových souborů tvořící významově jeden celek (Kolář, 2003). Datový soubor si můžeme představit jako množinu datových záznamů, který se skládá z jednotlivých datových polí, ve kterých jsou uloženy jednotlivé informace. Pro přístup k databázi byl vytvořen systém řízení báze dat (DataBase Management System – DBMS). Je to soubor programů, který organizuje informace v databázi (http://www.geo.ed.ac.uk). Základní operace pro práci s databází jsou: •

vytvoření databáze

•

vkládání dat do databáze

•

aktualizace dat v databázi

•

rušení dat v databázi

•

výběr z databáze

Databáze a DBMS dohromady tvoří databázový systém (viz obr. č. 5). Obr. č. 5: Databázový systém a komunikace s aplikacemi pomocí DBMS

K tomu aby bylo vyhledávání a následné prezentování uložených objektů s atributy co nejrychlejší, je velmi důležité správně navrhnout databázový systém. Základní modely databázových systémů jsou:

17

4.2.1 Hierarchický model Hierarchický model organizuje data v jednoduché stromové struktuře (viz obr č. 6). Vrchol stromu se nazývá kořen a je vždy tvořen jedním prvkem. Všechny prvky kromě kořene mají právě jeden nadřazený prvek, který se nazývá rodič a libovolný počet nižších prvků (potomků), ovšem nemusí mít žádného potomka. Žádný podřízený prvek nemůže existovat bez nadřazeného prvku. Obr. č. 6: Hierarchický model databázového systému

V hierarchickém modelu je možné snadno dosáhnout vztahu 1:1 (jeden rodič a jeden potomek) a 1:N (jeden rodič a více potomků). Vazbu M:N získáme pouze tak, že zkopírujeme pro všechny rodiče od 1 do M všechny potomky N. Nevýhodou hierarchického modelu je jeho nepružnost; je vhodný pouze pro aplikace se stabilní strukturou. Výhodou je možnost rychlého prohledávání stromové struktury.

4.2.2 Síťový model Podstatou síťového modelu je použití ukazatelů vyjadřujících vztahy mezi jednotlivými databázovými položkami. Vzhledem k tomu, že tyto ukazatele mohou být lineární i cyklické, lze poměrně snadno pomocí síťového modelu realizovat vztahy N:M, ovšem při větším množství dat začínají být vztahy velmi složité a nepřehledné. Výhodou síťového modelu je opět rychlé vyhledávání (nemusí se prohledávat celá databáze). Kromě složitosti je u síťového modelu nevýhodou složitá aktualizace. V mnoha případech musí autor aplikace znovu vytvořit celý databázový model. 18

4.2.3 Relační model Relační model je oproti předcházejícím modelům velmi jednoduchý, je to vlastně jen soubor vzájemně provázaných tabulek (viz obr. č. 7). Relace se mezi tabulkami vytvářejí pomocí shodných sloupců; samotné názvy sloupců nemusejí být totožné, stačí aby data ve společných sloupích měla stejný typ a doménu. Obr č. 7: Relační model databázového systému

Obr č. 8: Řešení vztahu M:N v relačním modelu databázového systému

19

Data se v tabulkách vyhledávají pomocí názvu sloupce a podle identifikátoru, který je jedinečný pro každou řádku tabulky. Tento identifikátor se nazývá primární klíč. Největší výhodou relačního modelu je jednoduché vytváření relací mezi tabulkami (viz obr. č. 7 a 8). Pokud budeme chtít změnit strukturu databáze, stačí přidat nebo zrušit požadovaný sloupec. Pokud ale budeme chtít zrušit sloupec, pomocí něhož je vytvořena relace s jinou tabulkou, zrušíme i relaci mezi tabulkami. Velmi důležité je, že při provádění změn v relačním modelu nemusíme znovu vytvářet celou strukturu databáze (Salemi, 1993).

4.2.4 Objektově orientovaný model Princip objektově orientovaného modelu popisuje Tuček (1998): •

Každá entita je modelována jako objekt s vlastní identitou. Tato identita se poskytuje objektově orientovaným databázovým systémem a je trvalá pro celý život objektu.

•

Každý objekt je zapouzdřený, tedy chráněný oproti prostředí a má vlastní strukturu (atributy) a vlastní chování (metody). To umožňuje, že objekt je funkční – nemusíme se více zajímat o jeho interní procedury, ale jen o jeho chování vůči okolí.

•

Objekty komunikují mezi sebou pomocí zpráv. Pokud objekt dostane pochopitelnou zprávu, reaguje na ni plánovaným způsobem.

•

Objekty se stejnými atributy a metodami jsou popsány jako třída objektů. Individuální objekt se nazývá příkladem – instance této třídy.

•

Třída objektů může být rozdělena na subtřídy specializací. Subtřídy dědí atributy a metody nadtřídy.

Program ArcGIS, který jsem využil ke zpracování ročníkové práce využívá relační databázový model, ovšem program též obsahuje objektový datový typ BLOB. Tento typ modelu někteří autoři (Břehovský, Jedlička) označují jako objektově-relační.

20

4.3 Vektorizace Vektorizace je proces převodu digitálních rastrových dat na digitální vektorová data. Provádí se buď ručně nebo automaticky.

4.3.1 Ruční vektorizace Ruční vektorizaci můžeme rozdělit do následujících 4 skupin (Lamberts van Bueren in Janssen, Vossepoel, 1994): •

„Slepá“ vektorizace Vektorizace se provádí na digitalizačním tabletu. Operátor používá myš k vložení počátečního a koncového bodu. Neexistuje zpětná vazba.

•

„Interaktivní“ vektorizace Stejný princip jako „slepá“ vektorizace. Operátor může vložené body sledovat na monitoru počítače. Nevýhodou je, že operáor musí stále otáčet hlavu, při sledování digitalizačního tabletu a monitoru počítače.

•

Skenování a manuální vektorizace Naskenovaná mapa je zobrazena ve vysokém rozlišení na monitoru. Vektorizace se provádí manuálně pomocí myši.

•

Skenování a „interaktivní“ vektorizace Nazývá

se

též

poloautomatická

vektorizace.

Vektorizace

probíhá

automaticky, jen v problémových místech ji koriguje operátor.

4.3.2 Automatická vektorizace Tato vektorizace probíhá plně automaticky. Operátor ji koriguje pomocí úprav rastru před samotnou vektorizací a stanovením několika parametrů. Po provedení automatické vektorizace je většinou nutné opravit chyby ve výsledné vektorové vrstvě (Lamberts van Bueren in Janssen, Vossepoel, 1994). Než se pustíme do automatické vektorizace, je důležité zvážit, zda je rastrový podklad v dostatečné kvalitě. Kdyby v dostatečné kvalitě nebyl, úpravami před vektorizací a po ní bychom zabrali daleko více času, než kdybychom použili metodu skenování a „interaktivní“ vektorizace. 21

4.4 Vstup atributových dat Velmi důležitou součástí tvorby GIS je vstup atributových dat. Břehovský, Jedlička člení vstupy atributových dat do následujících kategorií:

4.4.1 Manuální vstup atributových dat Nejběžnější způsob zadávání atributových dat je manuálně, pomocí klávesnice. Atributy se navazují na prostorovou část pomocí primárního klíče, který je pro každý atribut jedinečný.

4.4.2 Skenování atributových dat a rozpoznávání textu Další možností je skenování textu obsahující žádané atributy a poté jeho automatizované rozpoznávání pomocí nějakého nástroje na rozpoznávání písma. Problémem této metody je její pouze částečná úspěšnost. Navozování atributů na prostorovou část probíhá stejným způsobem jako u manuálního vstupu dat.

4.4.3 Převod atributových dat z externích digitálních zdrojů Tato metoda je nejjednodušší z hlediska provedení, ale je velmi těžké žádaná data získat. Dalším problémem je napojení dat na prostorovou část. Pokud jsou k prostorovým datům již připojena atributová data, která mají shodný sloupec jako data importovaná, jde o velice jednoduchý převod. Pokud jsou však data rozdílná, musí se manuálně vytvořit primární klíč, podle kterého se atributová data k prostorovým připojí.

22

5. Geoinformační systém města Vimperka Cílem práce bylo vytvořit geoinformační systém Vimperka se zaměřením na turistiku. Nyní se pokusím popsat, jak jsem při tvorbě geoniformačního systému postupoval.

5.1 Zdroje dat Zdroje dat použitých při tvorbě geoinformačního systému jsem rozdělil na zdroje prostorových, atributových a obrazových dat.

5.1.1 Zdroje prostorových dat Od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) jsem získal základní mapy odvozené v měřítku 1:5 000. Jednalo se o listy Vimperk 2492, 2592 a 1592. Podkladem pro turistické značení byla mapa Klubu českých turistů Pošumaví – Vimpersko 1:50 000. Podkladem pro cyklotrasy byla cyklomapa Klubu českých turistů Šumava – Prachaticko 1:100 000. Zdrojem pro vycházkový okruh po památkách Vimperka byl popis trasy na oficiálních stránkách města a místní průzkum. Z podkladových map 1:5 000 jsem převzal všechny prostorové prvky kromě trigonometrických a nivelačních bodů, elektrického vedení a veškerých hranic.

5.1.2 Zdroje atributových dat Atributová data jsem získal místním průzkumem ve Vimperku. U vybraných obchodů v centru města jsem zjišťoval název obchodu, jméno odpovědného vedoucího, otvírací dobu, telefon, fax a webovou adresu. Čísla popisná a názvy ulic jsem získal z Plánu města Vimperka 1:2 000, kterou mi zapůjčil Městský úřad Vimperk. Na základě tohoto mapového podkladu a místního průzkumu jsem určoval také využití ploch. Dalším zdrojem byly webové stránky příslušných obchodů, ubytovacích či stravovacích zařízení, institucí nebo památkových objektů. Informace o památkách jsem dále čerpal z knihy „Vimperk, město pod Boubínem“ (John 1979).

5.1.3 Zdroje obrazových dat Fotografie

použité

při

prezentaci

památkových

objektů

fotoaparátem Practica MTL 3 na filmy Kodak Gold s citlivostlí 200 ISO.

23

jsem

nafotil

5.2 Použitý software Pro zpracování geoinformačního systému jsem zvolil software firmy ESRI ArcGIS 8.3, jenž obsahuje mnoho programů a rozšíření. Pro svou práci jsem nejvíce využil programy ArcMap a ArcCatalog. K vektorizaci jsem využil rozšíření ArcScan. Pro úpravu obrázků a fotografií jsem použil Adobe Photoshop 7.0. Webové prezentace jsem vytvářel v HTML editoru 1st Page 2000 od firmy Evrsoft.

5.3 Postup zpracování 5.3.1 Zpracování prostorových dat Mapové podklady jsem od ČÚZK získal již v digitální rastrové podobě. Každý mapový list byl reprezentován dvěmi soubory s příponami TIFF a TFW. Soubor s příponou TIFF obsahoval vlastní mapový list v rastrové podobě; soubor TFW obsahoval informace o umístění rastru do souřadného systému. Všechny mapové listy 1:5 000 byly umístěny v souřadném systému JTSK. Po vložení do programu ArcMap je již nebylo nutné georeferencovat; byly připraveny k vektorizaci.

5.3.1.1 Vektorizace Když jsem měl rastry načtené v ArcMapu, mohl jsem začít s vektorizací. Vzhledem k tomu, že jsem od ČÚZK získal kvalitní rastrové podklady, zvolil jsem metodu automatické vektorizace. Nejprve jsem si v ArcCatalogu vytvořil liniový shapefile v souřadném systému JTSK (ten jsem vybral z předdefinovaných souřadných systémů – Select predefined

coordinate system -> Projected Coordinate Systems -> National Grids -> S-JTSK Krovak EastNorth.prj). Vytvořený shapefile a rastrový podklad jsem zobrazil v ArcMapu pomocí funkce Add Data. Rastr je nutné před samotnou vektorizací upravit tak, aby nabýval pouze dvou hodnot. To jsem provedl v Layer Properties rastru v záložce Symbology, kde jsem zvolil Categories a Unique Values. Abych mohl používat rozšíření ArcScan, musel jsem ho aktivovat v hlavním menu Tools -> Extensions. Dále jsem pracoval s nástrojem Editor. V něm jsem spustil editaci pomocí příkazu Start Editing. Potom jsem nastavil ve Vectorization

Settings hodnoty Intersection Solution (Geometrical), Compression Tolerance (0.1), Smoothing Weight (4) a Gap Closure Tolerance (11). Z rastru jsem musel ještě odstranit grafiku, kterou jsem nechtěl vektorizovat (to jsem provedl pomocí příkazu

24

Start Raster Cleanup a nástrojů Raster Painting Toolbar). Byly to zejména popisy částí města, místních částí, mapové značky atd. Po provedení těchto úprav jsem mohl začít se samotnou vektorizací. Příkazem

Show Preview jsem zobrazil vektorovou vrstvu a upravil poslední nejasnosti v rastrové vrstvě, které program vyznačuje modrým obarvením rastru v místě konfliktu. Příkazem Generate Features jsem vytvořil vektorovou vrstvu a uložil jí do vytvořené liniové vrstvy pomocí Save Edits v Editoru. Potom jsem musel liniový shapefile převést na polygonový. Liniovou vrstvu jsem exportoval do geodatabáze, kterou jsem vytvořil v ArcCatalogu (File -> New ->

Personal Geodatabase). Při exportu bylo ještě nutné vytvořit Feature Dataset, do kterého jsem poté exportovanou vrstvu vložil. Polygony lze vytvořit v již zmíněném Feature Datasetu pomocí příkazu File –> New –> Polygon Feature Class From Lines.

5.3.2 Zpracování atributových dat Vzhledem k tomu, že jsem většinu atributových dat získal místním průzkumem, rozhodl jsem se pro manuální vstup atributových dat. Jako primární klíč jsem zvolil sloupec OBJECTID, který se automaticky generuje při vytvoření polygonu. U budov jsem na základě Plánu města Vimperk vkládal adresu a číslo popisné.

5.3.3 Tvorba databáze V páté kapitole jsem popisoval základní modely databází a jejich výhody. V softwaru ArcGIS 8.3 je k ukládání dat možné použít personální geodatabázi, do které je možné vložit jak prostorová vektorová data, tak data atributová. V rámci ročníkové práce jsem vybudoval geodatabázi, která obsahuje všechna data potřebná pro výstupy, kromě webových prezentací a doprovodných fotografií. Všechny vrstvy jsou uložené ve Feature Datasetu Vimperk a mají shodný souřadný systém JTSK. Jak lze geodatabázi vytvořit, jak se do ní vkládají shapefile a jak se v geodatabázi vytváří polygony jsem již popsal v kapitole 6.3.1.1.2. Dále jsem v geodatabázi vytvořil vztahy (Relationship Class) mezi vrstvami památky, obchody, turistika a využití ploch, které jsou popsány v kapitole 6.3.4. Pro zpřehlednění informací

na

mapě

jsem

v geodatabázi

vytvořil

popis

jednotlivých

vrstev

(Annotation). Ty se vytvářejí v ArcMapu příkazem Label Features a následujícím příkazem Convert Labels to Annotation. Popisy je poté možno ještě upravit nástrojem

Edit Annotation. 25

5.3.4 Tématická náplň Možnosti prezentace dat z geodatabáze jsem charakterizoval čtyřmi výstupy. První tři výstupy jsou zaměřeny turismus. Poslední výstup je pak uveden spíše jako příklad pro možné další využití.

5.3.4.1 Památky a parky Vimperk má jistě mnoho památek, které stojí za zhlédnutí. To si uvědomilo i současné vedení města a začalo podnikat první kroky pro popularizaci památek ve Vimperku. Chci v tomto úsilí městu pomoci, a proto jsem první výstup nazval Památky a parky (viz obr. č. 9). Na základě Plánu města Vimperk jsem vyčlenil památkové objekty a parky. K památkám jsem připojil jejich popis. Výstup obsahuje i popis ulic. Dále jsem připojil fotografii objektu a informace o objektu (toto jsem provedl pomocí příkazu Add

Hyperlink). Fotografie a informace jsou zpracovány v HTML kódu. Obr. č. 9: Památky a parky

26

5.3.4.2 Turistika Druhý výstup se plně zaměřuje na turismus. Využití městských ploch jsem rozčlenil do 8 skupin (viz obr. č. 10). Dále jsem připojil vrstvy turistických tras, cyklotras a vrstvu vycházkového okruhu. Značení turistických tras a cyklotras by mělo turistům usnadňovat orientaci ve městě. Podrobný popis možných výletů je přiložen v příloze. Pro turisty, kteří se nechystají na pěší výlet do okolí nebo se nejedou projet na kole, je určen krátký vycházkový okruh po památkách. Ke každé zastávce je připojena fotografie, která byla pořízena právě z místa zastávky. Obr. č. 10: Turistika

27

5.3.4.3 Obchody a služby Jak jsem se již zmínil v kapitole 6.1.2, atributová data pro popis obchodů a služeb v centru Vimperka jsem získal místním průzkumem. Zjišťoval jsem název obchodu či služby, jméno odpovědného vedoucího, otvírací dobu, mobilní telefon nebo číslo na pevnou linku, fax, případně webovou adresu. Ve výstupu jsem všechny budovy rozdělil na komerčně využívané a obytné s ostatními. Z komerčně využívaných budov jsem poté ještě vyčlenil budovy se specifickým využitím, kam jsem zařadil stravovací a ubytovací zařízení, peněžní ústavy a budovy státní správy (viz obr. č. 11). Výstup je doplněn popisem specificky využitých budov, čísly popisnými a popisem ulic. Ke každé komerčně využívané budově je připojen hyperlink s výše uvedenými informacemi. Obr. č. 11: Obchody a služby

28

5.3.4.4 Využití ploch Tento výstup by měl být příkladem případného širšího využití systému Městským úřadem Vimperk. Využití ploch jsem určoval na základě Plánu města Vimperka 1:2 000 a na základě místního průzkumu. Jednotlivé polygony jsou rozčleněny do 12 tříd (viz obr. 12). Přidán je popis ulic a čísla popisná. Obr. č. 12: Využití ploch

29

6. Výsledky Výsledkem práce je geoinformační systém města Vimperka, který je především zaměřen na turistiku a měl by napomáhat rozvoji turismu ve městě a jeho blízkém okolí. Geoinformační systém byl vytvořen v programu ArcGIS 8.3. V tomto programu prezentuji čtyři výstupy – Památky a parky, Turistiku, Obchody a služby a Využití

ploch. K prvním třem výstupům jsou připojeny informace o objektech, které jsou zpracovány v HTML kódu a fotografie, které jsou připojeny k vytvořeným webovým stránkám (viz příloha 3). Kvůli přehlednosti jsou všechny čtyři výstupy uloženy v samostatných projektech. Výstup Památky a parky by měl sloužit zejména k usnadnění orientace turistů. Dále by mohl sloužit jako evidence pro Městský úřad Vimperk (informace o vlastníkovi památky, památkové číslo, stav objektu nebo datum poslední dotace). Výstup Turistika je možné využít k různým prezentacím města na výstavách. Může být také umístěn v informačním centru, kde by do něj mohli turisti v případě zájmu nahlédnout. Doprovodná data jsou v HTML kódu, proto by bylo snadné tento výstup umístit i na internetu. Výstup Obchody a služby bude turistům umožňovat velmi rychlou orientaci ve městě, rychlý výběr správné restaurace nebo snadné nalezení hledané banky. Přístup místních občanů do systém by umožnil velmi rychlou aktualizaci informací a zároveň by v něm mohli majitelé obchodů či provozovatelé služeb účinně prezentovat své nabídky. Využití výstupu Využití ploch je podmíněno získáním dalších dat od Městského úřadu Vimperk. Čísla parcel a jména vlastníků by byla základem dalšího rozšíření výstupu. Systém by tím byl využitelný i místními obyvateli. I tak však lze v systému vyhledávat například všechny plochy do určité rozlohy pomocí příkazu Selection By

Attributes. V geodatabázi lze v rámci Feature Datasetu jednoduše vytvořit topologie a na jejím základě zjišťovat sousednosti ploch. Geodatabáze umožňuje snadnou kontrolu dat a zaručuje jejich kompaktnost. Data jsou též velmi přehledně uložena. Díky tomu, že jsou data uložena v geodatabázi, je velmi jednoduché jednotlivé tabulky mezi sebou propojit. Propojení se provádí buď příkazem Join nebo je možné žádanou vrstvu připojit k projektu pomocí relací mezi tabulkami (Related Tables). 30

7. Závěr Hlavním cílem práce bylo vytvořit funkční geoinformační systém, což se myslím podařilo. Výstupy Památky a parky, Turistika, Obchody a služby a Využití ploch poukazují na to, že geoinformační systém je zaměřený na turistický ruch. Funkce systému jsou omezeny skutečností, že byl systém vytvářen v programu ArcGIS. Myslím si však, že v programu ArcGIS je funkcí takové množství a tak kvalitní, že budou stačit i pro zkušeného uživatele. Data jsou uložena v kompaktní objektověrelační databázi, která poskytuje rychlou a účinnou manipulaci s obsaženými daty. Tabulky dat propojené pomocí relací umožňují snadné prolínání tématických vrstev či výstupů. V databázi jsou uloženy také popisy tématických vrstev. Geoinformační systém by měl najít uplatnění například jako prezentace města Vimperka na výstavách nebo by mohl být k dispozici v městském informačním středisku. Teprve tady se ukáže, jestli je systém vhodně zpracovaný. Jistě bude mnoho podnětů, co do systému přidat, co z něj naopak vyjmout nebo co v něm upravit, aby to co nejlépe plnilo svoji funkci. Geoinformační systém by bylo možné rozšířit o jinou měřítkovou hladinu. Zpracováním geoinformačního systému například na základě map 1:25 000, by došlo k provázání turistického vyžití ve městě s vyžitím v přírodě v okolí města. Nové vrstvy by měli být propojeny s informačním systémem Vimperka a měli by navazovat na jeho tématické vrstvy. Geoinformační systém by mohl být jistě velkým pomocníkem na Městském úřadě Vimperk. Zpracovaný výstup Využití ploch naznačuje, jakým směrem by se mělo doplňování dat ubírat. Územní plán, evidence obyvatel, evidence nemovitostí, technické sítě a další jsou možnými rozšířeními stávajícího systému. Další možnou prezentací geoinformačního systému je jeho publikování na Internetu. Firma ESRI vytvořila program ArcIMS (Internetový Mapový Server), pomocí něhož je možné prezentovat vytvořené geoinformační systémy na webových stránkách. Vedle ArcIMS existuje ještě volně stažitelný ArcExplorer. Pomocí něho je možné prohlížet vzdálené geoinformační systémy. Jeho výhodou jsou velmi malé nároky na hardware. Doufám, že geoinformační systém přispěje k rozvoji cestovního ruchu ve Vimperku a jeho okolí a bude dobrým příkladem pro další zpracovávané práce na stejné či podobné téma. 31

8. Prameny 8.1 Knihy, články a sborníky (1) Binter, J. (2000): Webový IS Úřadu města Č. Budějovice - Město@Web. In: Miklošík, F., Petr, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě Seč 2000, Invence, Litomyšl, s. 23 – 25. (2) Booth, B., Shaner, J., MacDonald, A., Sanchez, P. (2002): Geodatabase Workbook. ESRI, Redlands, 240 s. (3) Bradáč, J. (1998): Aplikace pro městský GIS (nejen) v prostředí produktů firmy ESRI. Sborník referátů X. semináře GIS ve státní správě, Invence, Litomyšl, s. 113 - 117. (4) Bradáč, J. (2000): Metodika digitálního zpracování územního plánu obce. In: Miklošík, F., Petr, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě Seč 2000, Invence, Litomyšl, s. 54 – 57. (5) Brandalík, T. (2000): Využití internetu pro publikování dat GIS. In: Miklošík, F., Petr, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě Seč 2000, Invence, Litomyšl, s. 32 – 35. (6) Hanák, J. (1994): Informační systém Okresního úřadu. Sborník referátů ze semináře GIS ve státní správě, Díl II, Invence, Litomyšl, s. 91 – 95. (7) Janssen, R., Vossepoel, A. (1997): Adaptive Vectorization of Line Drawing Images. Computer vision and image understanding, vol. 65, no. 1, s. 36 – 56. (8) Jaroš, M. (1994): GIS Okresního úřadu ve Zlíně. Sborník referátů ze semináře GIS ve státní správě, Díl I, Invence, Litomyšl, s. 60 – 61. (9) John, J. (1979): Vimperk – město pod Boubínem. Jihočeské nakladatelství, České Budějovice, 473 s. (10) Kamenický, J. (2001): Dynamický web, GIS a veřejná správa. In: Petr, P., Fabián, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě Seč 2002, Invence, Litomyšl, s. 106 – 108. (11) Kniežová, Z. (2001): Geografický informační systém pro pražský region. In: Miklošík, F., Petr, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě, Seč 2001, Invence, Litomyšl, s. 33 – 36. (12) Kniežová, Z., Hoffmann, Z. (1997): Informační systém o území pro hl. m. Prahu. Sborník referátů IX. semináře GIS ve státní správě, Invence, Litomyšl, s. 47 – 48. 32

(13) Kolář, J.(2003): Geografické informační systémy 10, Praha, ČVUT, 161 s. (14) Kozelský, K., Kukolová, E., Fiedler, J. (1998): GIS města Nový Jičín a jeho využití pro potřeby Programu certifikace ekonomického rozvoje obcí (PCERO). Sborník referátů X. semináře GIS ve státní správě, Invence, Litomyšl, s. 50 - 56. (15) Látal, M. (2001): Tvorba mapy Naučné stezky v ArcView pro Okresní úřad ve Frýdku-Místku. In: Miklošík, F., Petr, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě Seč 2001, Invence, Litomyšl, s. 193 – 195. (16) Lebrová, N., Urban, M. (1995): Tvorba GIS na Obvodním úřadě Praha 4. Sborník referátů GIS ve státní správě, Invence, Litomyšl, s. 16 - 17 (17) MacDonald, A. (2001): Building a Geodatabase. ESRI, Redlands, 248 s. (18) Minami, M. (2000): Using ArcMap. Environmental Systems Research Institute, Inc., Redlands, 528 s. (19) Příbramská, G., Mišík, D., Štěpánková, I. (1999): Tvorba a vývoj GISu na Okresním úřadě Tábor. Sborník referátů konference GIS Seč 1999, Invence, Litomyšl, s. 12 - 16. (20) Salemi, J. (1993): Databáze klient/server. UNIS publishing, Brno, 260 s. (21) Sanchez, P. (2002): Using ArcScan for ArcGIS. ESRI, Redlands, 140 s. (22) Schejbal, M. (2001): Regionální geoinformační systém. Diplomová práce, Univezita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra kartografie a geoinformatiky, Praha, 66 s. + 1 CD. (23) Štangl, S. (2003): Geografický informační systém města Plzně. In: Petr, P., Peter (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě, Seč 2003, Invence, Litomyšl, s. 78. (24) Tuček, J. (1998): Geografické informační systémy. Computer Press, Praha, 424 s. (25) Vienneau, A. (2001): Using ArcCatalog. ESRI, Redlands, 268 s. (26) Zvěřina, V. (2001): Geografický informační systém Magistrátu města Kladna. In: Miklošík, F., Petr, P. (eds.): Sborník referátů konference GIS ve veřejné správě, Seč 2001, Invence, Litomyšl, s. 29 – 33.

33

8.2 Webové stránky (1) Aplikace počítačové grafiky, [http://www.cgg.cvut.cz/~apg – 8. 1. 2003]. (2) Bike Klub Vimperk, [http://www.bike-klub.cz]. (3) Břehovský, Jedlička: Úvod do geografických informačních systémů, Přednáškové texty. Fakulty aplikovaných věd ZČU Plzeň, obor Geomatika, zdroj: [http://hobbes.fav.zcu.cz/gis/studium/ugi]. (4) Geografické informační systémy – ARCDATA – Co je to GIS, [http://www.arcdata.cz – 24. 5. 2004]. (5) Hofierka, J., Repáň, P. (1996): Informačný systém o území mesta Bardejov. [http://www.pce.sk/clanky/body_bardejov.htm]. (6) Rovňák, P.: Spracovanie dát pre GIS mesta Biberach. SRN, [http://www.pce.sk 12.12.2003]. (7) Szczyrba Z., Sedlák P.: Zjišťování změn ve využití země města Olomouce pomocí DPZ. [http://gis.vsb.cz – 18. 2. 2004]. (8) Turistika, [http://www.turistika.cz - 8. 9. 2001]. (9) United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific, [http://www.unescap.org/stat/pop-it/pop-wit/mo6d.htm – 24. 5. 2004]. (10) Vektor data model, [http://www.olemiss.edu/depts/geology/courses/ge470 – 20. 8. 2001]. (11) Zaoralová, J.: Posouzení interaktivní manipulace s vektorovými a rastrovými formáty v prostředí ArcView Internet Map Server, [http://gama.fsv.cvut.cz/~janaz].

8.3 Mapové podklady (1) Cyklomapa Šumava – Prachaticko, Klub českých turistů, 1:100 000, 2001. (2) Plán města Vimperka, Geodézie České Budějovice, 1:2 000, 2002. (3) Státní mapa odvozené, Listy Vimperk 2492, Vimperk 2592, Vimperk 1592, 1:5 000, Český úřad zeměměřický a katastrální, 1995. (4) Turistická mapa Pošumaví – Vimpersko, Klub českých turistů, 1:50 000, 1998.

34

9. Abstrakt Práce se zabývá tvorbou geoinformačního systému s turistickým zaměřením. Výsledkem práce je funkční geoinformační systém se čtyřmi hlavními výstupy. Velký důraz se klade na tvorbu databázovém systému, ve kterém jsou uložena všechna data pro geoinformační systém. V závěru práce je diskutováno další využití geoinformačního systému a možnosti jeho publikace v síti internetu.

35

10. Seznam zkratek ČÚZK – Česká úřad zeměměřický a katastrální ESRI - Environmental Systems Research Institute GIS – Geografický informační systém HTML - HyperText Markup Language ISO - International Organization for Standardization JTSK - Jednotná trigonometrická síť katastrální TIFF - Tag Image File Format

36

11. Seznam obrázků (1) Druhy pravidelné rastrové sítě (2) Špagetový vektorový model (3) Topologický vektorový model (4) Vrstvový přístup (5) Databázový systém a komunikace s aplikacemi pomocí DBMS (6) Hierarchický model databázového systému (7) Relační model databázového systému (8) Řešení vztahu M:N v relačním modelu databázového systému (9) Památky a parky (10) Turistika (11) Obchody a služby (12) Využití ploch

37

12. Seznam příloh (1) Turistické trasy (2) Cyklotrasy (3) CD – ROM

38

Příloha 1 - Turistické trasy 1. Volary – Bobík (1264) – Na Kubrnech – Záblatí – Prachatice (21 km) Tato trasa začíná ve Volarech a končí v Prachaticích. Během výletu se podíváte na horu Bobík, která měří 1264 m. Půjdete kolem hory Malý Bobík, přes vesničku Milešice a Záblatí. Po modré značce se dostanete až do Prachatic. Jde o pěkný celodenní výlet o celkové délce kolem 20 km.

2. Volary – Křišťanovický rybník – Záblatí – Na Kubrnech – Bobík (1264) – Volary (26 km) Začínáte ve Volarech, půjdete kolem Křišťanovického rybníku do Záblatí. Zde zhruba po 11 km si můžete dát přestávku a poté dále pokračovat kolem vesničky Milešice až na horu Bobík . Poté Vás čeká klesání po červené značce a končíte ve výchozích Volarech. Tato trasa je poměrně dlouhá a středně náročná.

3. Volary – Stožecké louka – České Žleby – Strážný – Žďárské sedýlko – Bučina – Kvilda – Filipova Huť – Modrava (50 km) Chcete-li projít Šumavou z Volar až do vesničky Modrava, budete potřebovat více dní. Trasa prochází Stožeckou loukou, vesnicí Strážný, Žďárským sedýlkem, Bučinou, známou vesnicí Kvilda a končí v Modravě. Vzhledem k délce trasy můžete využít ubytování a občerstvení v již zmíněných vesničkách. Ale určitě to stojí zato, poněvadž projdete napříč téměř celou Šumavu Trojmezí.

4. Horní Vltavice – Kubova Huť – Boubín (1362) – Kubova Huť – Horní Vltavice (14 km) Výlet na Boubín můžete začít v Horní Vltavici. Projdete přes vesnici Kubova Huť a odtud vede přímo modrá značka na Boubín. Z Kubovy Hutě je na Boubín velké stoupání přes Boubínský hřbet. Po zdolání této hory se vracíte zpět až do Horní Vltavice. Trasa je dlouhá necelých 15 km.

5. Kvilda – Šindlov – Pod Kamennou – Alpská vyhlídka – Švajgrova Lada – Lipka – Vimperk (21 km) Výlet začneme z Kvildy. Po žluté značce se dostaneme až na Šindlov a odtud vede trasa na Alpskou vyhlídku. Z té se dostaneme do Lipky a odtud po zelené až do Vimperka. Doporučuji navštívit za pěkného počasí, aby byly vidět z vyhlídky Alpy, stojí to za to.

6. Lenora – Zátoň – Boubín – Pod Výšinou – Vimperk (20 km) Pokud chcete dojít z Lenory do Vimperka, můžete využít trasy přes Zátoň a známou horu Boubín. Z Lenory jdete po modré značce až na Boubín. Tato hora měří zhruba 1362 m, v blízkosti této hory se nachází známý Boubínský prales. Z Boubínu jdete po červené značce až do Vimperka. Zdrojem pro všechny trasy byly webové stránky Turistika (http://www.turistika.cz).

Příloha 2 – Cyklotrasy 1. Vimperk – Klášterec – Lipka – Rozcestí pod Světlou horou – Kubova Huť – Rozcestí pod Boubínem – Veselka – Pravětín – Vimperk (27 km) 0 km 3 km 6 km 9 km 14 km 18 km 19 21 24 25 27

km km km km km

Vimperk informační centrum po zelené turistické značce směr Klášterec Klášterec dále po zelené směr Lipka Lipka za nádražím doleva po žluté směr rozcestí pod Světlou horou rozcestí pod Světlou horou doleva po červené směr Kubova huť Kubova huť rovně přes hlavní silnici a přes trať dále doleva po asfaltové cestě do mírného kopce rozcestí pod Boubínem - křižujeme červenou značku doleva z kopce po asfaltce až na červenou značku směr Veselka u Dubu doprava po červené směr Veselka Veselka po červené směr Pravětín Pravětín po silnici na hlaví cestu hlavní silnice doleva směr centrum Vimperk

2. Vimperk – Sloup – Kramata – Michlova Huť – Lipka – Korkusova Huť – Táflovka – Vimperk (29 km) 0 km 3 km 5 km 7 km 8 km 10 km 12,5 km 13 km 16 km 17 km 19 km 21 23 26 29

km km km km

Vimperk informační centrum po staré silnici na Sloup okolo nemocnice Sloup - kasárna doleva po silnici směr Kvilda Kramata - možnost koupání / vpravo vedle silnice / odbočka vlevo do lesa po asfaltce přijedeme na červenou turistickou značku jedeme směr Paseka po červené odbočka doleva na lesní cestu směr Michlova huť přijedeme na modrou značku - směr Michlova huť Michlova huť - dále po modré směr Lipka Lipka po zelené směr Vimperk - možnost občerstvení odbočka doprava do kopce na lesní cestu směr Korkusova huť okolo střelnice - možnost zkratky po zelené rovnou do Vimperka - 22 km Korkusova huť přes hlavní silnici doprava po asfaltce mírný sjezd přejezd mostku doleva do kopce po asfaltce a polní cestě směr Táflovka ,Pravětín Táflovka - křižovatka - rovně po asfaltce s kopce údolím Pravětínského potoka křižovatka asfaltek stále rovně kolem Pravětínského potoka směr Vimperk Vimperk nad Šumavanem stále po cestě směr centrum Vimperk centrum

Zdrojem pro všechny cyklotrasy byly webové stránky Bike Klubu Vimperk (http://www.bike-klub.cz).

Příloha 3 – CD – ROM Podrobné informace na CD – ROM v souboru Rocnikova_prace.nfo.