Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Finanční analýza podniku Diplomová práce
Autor:
Bc. Jana Reitschlägerová Finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
Duben, 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Plané nad Lužnicí, dne 25. 4. 2013
.……………….…………………. Bc. Jana Reitschlägerová
Poděkování: Chtěla bych poděkovat panu doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za projevenou pomoc při vedení mé práce, za aktuální a vhodné připomínky. Dále bych touto cestou ráda poděkovala zaměstnancům firmy CRAVT Koupelny spol. s r. o. za ochotnou pomoc při tvorbě mé práce. Získala jsem od nich především potřebné informace, údaje, dokumenty či jiné podklady důležité pro mou práci. Někteří z nich mi poskytli i věcné připomínky na základě jejich zkušeností z praxe.
Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na zpracování finanční analýzy podniku CRAVT Koupelny spol. s r. o. Finanční analýza je nejprve teoreticky představena a to tím, že jsou popsány její cíle, etapy, metody, uživatelé, postupy, principy, ukazatele a zdroje dat. Dále již práce řeší samotnou analýzu vybrané společnosti a posouzení jejího finančního zdraví.
Klíčová slova: Bonitní a bankrotní ukazatele, finanční analýza, poměrové ukazatele, účetní výkazy, zdraví firmy.
Annotation This diploma thesis is focused on the processing of financial analysis of company CRAVT Koupelny spol. s r. o. The financial analysis is theoretically presented and described its goals, stages, methods, users, processes, principles, indicators and data sources. The work also solves practical analysis of the selected company and an assessment of its financial health. Key words: Value and bankruptcy indicators, financial analysis, ratio indicators, financial statements, heath of corporation.
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 7 1
FINANČNÍ ANALÝZA OBECNĚ .................................................................................... 9 1.1
POJEM FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................ 9
1.2
CÍLE FINANČNÍ ANALÝZY .................................................................................. 10
1.3
ETAPY FINANČNÍ ANALÝZY .............................................................................. 10
1.4
ZDROJE DAT ........................................................................................................... 11
1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.5 2
Rozvaha .............................................................................................................. 11 Výkaz zisku a ztráty ........................................................................................... 13 Cash flow ............................................................................................................ 13 Příloha účetní závěrky ........................................................................................ 14 Ostatní zdroje...................................................................................................... 14
UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................................... 15
POUŽÍVANÉ UKAZATELE A METODY FA .............................................................. 17 2.1
UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................... 17
2.2
METODY A POSTUPY FINANČNÍ ANALÝZY ................................................... 17
2.3
ELEMENTÁRNÍ METODY ..................................................................................... 19
2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.4
Horizontální analýza ........................................................................................... 19 Vertikální analýza ............................................................................................... 19 Analýza pomocí bilančních pravidel .................................................................. 20 Analýza tokových ukazatelů............................................................................... 21 Analýza rozdílových ukazatelů .......................................................................... 22
METODA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ............................................................ 23
2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5
Ukazatele rentability ........................................................................................... 24 Ukazatele aktivity ............................................................................................... 27 Ukazatele zadluženosti ....................................................................................... 31 Ukazatele likvidity.............................................................................................. 33 Ukazatele produktivity práce .............................................................................. 35
2.5
TRENDOVÁ ANALÝZA ......................................................................................... 37
2.6
PYRAMIDOVÉ ROZKLADY .................................................................................. 37 5
2.6.1 2.6.2 2.7
BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY..................................................................... 41
2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6 2.7.7 2.7.8 3
Profilová analýza W. H. Beavera ....................................................................... 42 Zmijevského model ............................................................................................ 42 Kralickův rychlý test .......................................................................................... 43 Tafflerův bankrotní model .................................................................................. 45 Altmanův model ................................................................................................. 45 Indexy IN ............................................................................................................ 46 Index bonity IB ................................................................................................... 47 Grünwaldův index bonity ................................................................................... 48
APLIKACE FA NA KONKRÉTNÍ FIRMU ................................................................... 51 3.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ ................................................................................ 51
3.1.1 3.1.2 3.2
Profil a historie společnosti ................................................................................ 51 Používané účetní metody a způsoby oceňování ................................................. 53
APLIKACE FINANČNÍ ANALÝZY ....................................................................... 54
3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 4
Du-Pontův rozklad.............................................................................................. 38 Pyramidový rozklad INFA ................................................................................. 40
Horizontální a vertikální analýza........................................................................ 54 Analýza zisku ..................................................................................................... 60 Analýza pracovního kapitálu .............................................................................. 61 Analýza pomocí bilančních pravidel .................................................................. 62 Analýza pomocí poměrových ukazatelů............................................................. 65 Bonitní a bankrotní modely ................................................................................ 79
VYHODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ................................................................... 86 4.1
POJEM FINANČNÍ ZDRAVÍ................................................................................... 86
4.2
ZHODNOCENÍ VYBRANÉHO PODNIKU ............................................................ 87
4.2.1 4.2.2 4.2.3
Elementární metody............................................................................................ 87 Poměrové ukazatele ............................................................................................ 89 Bonitní a bankrotní modely ................................................................................ 92
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 93 LITERATURA ......................................................................................................................... 96 SEZNAMY ............................................................................................................................... 99 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 102
6
ÚVOD Za pomoci finanční analýzy může každá větší či menší společnost rozebrat svou finanční situaci a posoudit úspěšnost činnosti podniku v minulosti, stav v současnosti a prognózovat vývoj do budoucnosti. Zjištěné skutečnosti z finanční analýzy slouží celé řadě uživatelů, kteří se o výsledky zajímají z různých důvodů. Obecně lze říci, že finanční analýza získává svou důležitost v několika možných směrech a stává se nedílnou součástí řízení podniků, dále pak podkladem pro ocenění společnosti či napomáhá potenciálním investorům, bankám a jiným institucím při rozhodování.
Ve velmi silném konkurenčním boji a v tvrdém prostředí volného trhu vždy přežívají jen společnosti s kvalitním a schopným podnikovým řízením, jehož nezbytnou součástí se stala i finanční analýza. Tato diplomová práce je právě proto zaměřena na zpracování finanční analýzy vybraného podniku. Cílem této práce je nejprve představit a následně provést finanční analýzu vybraného podniku, dále pak dle zjištěných výsledků zhodnotit, v jaké finanční situaci se firma nachází a jaké je její finanční zdraví. A v neposlední řadě se autorka pokusí odhadnout vývoj finanční situace podniku do budoucna. Analyzována bude menší společnost s názvem CRAVT Koupelny spol. s r. o., která má sídlo v jihočeském městě Tábor. Předmětem její činnosti je velkoobchod, specializovaný maloobchod s koupelnovým vybavením a doplňky, dále pak provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Finanční analýza společnosti je zpracována z externího pohledu, kde jako hlavní zdroje informací byly použity každoročně zveřejňované výroční zprávy. Vzhledem k tomu, že v době zpracování této diplomové práce nebyly ještě k dispozici účetní výkazy společnosti za rok 2012, budou zpracovávána data týkající se let 2007-2011. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V úvodní části je teoreticky představena finanční analýza a popsány její cíle, etapy, uživatelé a zdroje dat se zaměřením na výkazy účetní závěrky. V druhé kapitole se čtenář může seznámit, jaké metody, postupy a ukazatele se používají již při samostatné tvorbě finanční analýzy. Obecně existuje celá řada 7
metod a ukazatelů. Pro účel této práce bude pozornost zaměřena jen na některé z nich, dle výběru autorky - elementární metody (horizontální a vertikální analýza, analýza zisku a pracovního kapitálu, analýza pomocí bilančních pravidel), poměrové ukazatele, bonitní a bankrotní modely. Ve třetí pasáži této práce jsou teoretické poznatky o finanční analýze z předchozích kapitol přímo aplikovány na konkrétní vybranou společnost. Zprvu jsou uvedeny základní a důležité informace o zvoleném podniku, úkolem této části je, aby se čtenář dozvěděl podrobnosti o firmě. Následně už pozornost patří samotné finanční analýze, jsou provedeny výpočty vybraných ukazatelů a modelů. Každý ze zjištěných výsledků je popsán a u vybraných jsou data znázorněna formou tabulky nebo grafu. Kapitola čtvrtá úzce navazuje na třetí, zaměřuje se na závěrečné vyhodnocení finančního zdraví zvoleného podniku a dále je provedeno souhrnné zhodnocení výsledků provedené finanční analýzy. Nejprve je představen a vysvětlen pojem „finanční zdraví“ a následně je již pozornost věnována celkovému shrnutí zjištěných hodnot u analyzované společnosti za sledované roky 2007-2011. Součástí této práce je celkem 6 příloh, které jsou k nalezení na úplném konci tohoto svazku. Na podrobnější rozbor nebo popis je možno narazit již během čtení následujících kapitol.
8
1 FINANČNÍ ANALÝZA OBECNĚ V této kapitole se autorka pokusí o splnění jednoho z cílů této práce, kterým je teoretické představení finanční analýzy. Konkrétně budou rozebrány její cíle, etapy sestavování, uživatelé a zdroje dat.
1.1 POJEM FINANČNÍ ANALÝZA Finanční analýza hodnotí vývojové tendence finančního zdraví podniku v čase. Pod pojmem finanční analýza se rozumí soubor metod, pomocí nichž je takzvaně systematicky rozebírán soubor získaných dat (z účetních výkazů), aby byly získány podklady pro rozhodování o další činnosti podniku. Dále lze uvést, že finanční analýza poměřuje získané údaje mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. Obecně platí, že díky finanční analýze je možno dospět k určitým závěrům o majetkové a finanční situaci podniku nebo o celkovém hospodaření. V neposlední řadě, lze uvést, že analýza slouží k prověření finančního zdraví a potvrzení předpokladu pokračování podniku v budoucnosti. Z časového hlediska se tvorba finanční analýzy může rozdělit na dvě pásma. Minulost se analyzuje pomocí zvolených kritérií s využitím dat ex post, budoucnost s daty ex ante, která zpravidla vychází z provedené analýzy minulosti. Získaná data jsou následně vyhodnocována pomocí stejných algoritmů jako předešlá období.
Z historického hlediska je finanční analýza v zjednodušené formě stará stejně jako podnikání samé. První snahu o jakési vedení účetnictví měli již benátští kupci, kteří sestavovali jednoduché roční rozbory dat pro své potřeby. Výstupy z finanční analýzy slouží jako podklad pro finanční plánování a řízení. Předností je možnost prognózovat jak krátkodobý (běžný chod společnosti), tak i dlouhodobý (budoucí rozvoj, vize podniku) horizont. Výstupem tedy mohou být podklady pro finanční, investiční, ekonomická a strategická rozhodnutí. Finanční analýza je nedílnou součásti při tzv. oceňování podniku, tvoří totiž tzv. obligatorní část prací, které jsou znalcem (odhadcem) zapracovány do znaleckého posudku.
9
Existuje dělení finanční analýzy podle dat, ze kterých je sestavována. Rozdělení je následující: a) externí analýza - vychází ze zveřejňovaných nebo jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací; b) interní analýza - synonymum pro rozbor hospodaření podniku, při tomto druhu analýzy jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku (kromě informací z finančního účetnictví i údaje z
manažerského a vnitropodnikového účetnictví,
z podnikových kalkulací, plánů).
1.2 CÍLE FINANČNÍ ANALÝZY Obecně existuje několik cílů finanční analýzy podniku, v následujícím výčtu jsou uvedeny ty nejzákladnější. •
Posouzení vlivu vnitřního i vnější prostředí,
•
analýza dosavadního vývoje podniku,
•
komparace výsledků analýzy v prostoru,
•
analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidální rozklady),
•
poskytování informací pro rozhodnutí do budoucnosti,
•
analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty,
•
interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku1.
1.3 ETAPY FINANČNÍ ANALÝZY Tvorba finanční analýzy probíhá v určitých fázích, které mají vždy podobný průběh, a je možno je rozlišit následovně:
1
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. Str. 3.
10
•
1. etapa – provádí se rozbor základních ukazatelů, výsledky se vyhodnotí a důraz se klade na odchylky od normálního stavu;
•
2. etapa – je prováděn hlubší rozbor zjištěných odchylek a poruch, využívá se speciálních ukazatelů, které se zaměřují na jednotlivé složky finančního řízení;
•
3. etapa – hledají se příčiny odchylek, navrhují se možnosti odstranění poruch a snaží se nastínit co možná nejpřesněji budoucí vývoj.
1.4 ZDROJE DAT První krok, který musí být vykonán při sestavování finanční analýzy je nashromáždění co nejúplnějších a nejvhodnějších vstupních dat, která zpracovateli pomohou analýzu provést případně zpřesnit, rozšířit nebo zvýšit její vypovídací schopnost. Základním finančním zdrojem informací je účetní závěrka. Obchodní společnosti sestavují účetní závěrku podle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon o účetnictví“) na konci každého účetního období a dle § 20 a 21 je povinně uveřejňována v obchodním rejstříku, který vedou krajské soudy. Účetní závěrku dle § 18 zákona o účetnictví tvoří následující výkazy, tedy i zdroje dat pro finanční analýzu: a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha účetní závěrky, d) přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu (od 1. 1. 2010 pro vybrané účetní jednotky) = cash flow2.
1.4.1 Rozvaha Rozvaha (bilance) představuje dvojí pohled na majetek společnosti. Tento pohled vyjadřuje skutečnost, že každá položka majetku, se kterou podnik hospodaří, musela být financována z určitého finančního zdroje.
2
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 18
11
Dokument poskytuje informace o aktivech (majetku účetní jednotky) a pasivech (zdrojích krytí majetku) k určitému datu. Rozvahu může účetní jednotka sestavovat několikrát ročně, aby zjistila, jaké druhy majetku a v jakém složení vlastní nebo jaký je poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Sestavit ji účetní jednotka musí k okamžiku jejího vzniku (zahajovací rozvaha), na konci každého účetního období nebo při mimořádných situacích jako je například sloučení s jiným podnikem. Tento účetní výkaz je nedílnou součástí účetní závěrky. Jejího sestavení upravuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícím v soustavě podvojného účetnictví (§ 3 až 19). Rozvaha by měla obsahovat tyto náležitosti: •
datum, ke kterému je sestavena;
•
v jakých jednotkách je sestavena a v jaké měně (v případě, že je rozvaha součástí účetní závěrky, sestavuje se v celých tisících Kč);
•
označení účetní jednotky;
•
dodržení pořadí struktury majetku a zdrojů krytí;
•
celkový součet aktiv a pasiv.
Jednou z možných forem rozvahy je T-forma (horizontální forma) uspořádání aktiv a pasiv vedle sebe, tuto variantu lze znázornit rovnicí AKTIVA = PASIVA. V levé části se uvádějí aktiva a na pravé pasiva. Předností této varianty je rychlá informace o velikosti podniku, neboť je přímo vyjádřená bilanční suma (úhrn aktiv, úhrn pasiv). Aktiva jsou uspořádána podle likvidnosti (schopnost přeměny na peněžní prostředky) od nejméně likvidního majetku po okamžitě likvidní majetek. Horizontální forma rozvahy je v České republice běžně používaná. Druhou možností sestavení rozvahy je vertikální forma, tu lze charakterizovat rovnicí AKTIVA – ZÁVAZKY = VLASTNÍ KAPITÁL. Tato varianta účetního výkazu slouží především pro pohled vlastníkům, kteří mají podíl na financování majetku podniku (uživatel informací se přednostně zajímá o velikost vlastního kapitálu nebo vlastních zdrojů financování). 12
1.4.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (tzv. výsledovka) prezentuje údaje o ziskovosti a úspěšnosti činností podniku k určitému datu. Výkaz vzniká jako podrobný popis jedné z položek rozvahy a to výsledku hospodaření. Tento dokument zobrazuje činnosti podniku z hlediska nákladů, které bylo třeba vynaložit a výnosů, které podnik získal při tvorbě výsledku hospodaření z jeho podnikatelské činnosti. Pokud byly výnosy vyšší než náklady, hovoří se o kladném výsledku hospodaření, tedy o zisku. Je-li situace opačná a společnost nebyla schopna zhodnotit své zdroje, jedná se o ztrátu z hospodaření podniku. Firmy, které účtují dle českých zákonů, rozdělují svůj výkaz stupňovitě na tři části: provozní (hodnotí běžný provoz podniku), finanční (finanční majetek a investice) a mimořádná. Z praktického hlediska se doporučuje sledovat tyto činnosti i jejich podíl na celkovém výsledku hospodaření odděleně.
1.4.3 Cash flow Z pohledu finanční analýzy je velmi důležitý přehled o peněžních tocích v podniku (cash flow), který objasňuje změny ve výši peněžních prostředků a jejich ekvivalentů. Informace získané z tohoto výkazu umožňují předvídat budoucí peněžní toky a odhadovat schopnost podniku hradit své splatné závazky3. Pro sestavení výkazu Cash flow se všeobecně používají dvě metody, přímá a nepřímá. Pomocí přímé metody se cash flow zjišťuje jako rozdíl nákladů, které jsou současně peněžními výdaji a výnosů, které jsou současně peněžními příjmy. Obecně se častěji používá metoda nepřímá, při které se výsledek hospodaření (čistý zisk) za sledované období upravuje o tzv. nepeněžní operace (odpisy, změny stavu opravných položek), o výnosy, které nejsou peněžními příjmy a náklady, které nejsou peněžními výdaji.
3
SŮVOVÁ H., KNAIFL O. a kol.: Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. ISBN 978-807265-133-7. Str. 21.
13
Pravidla, jak výkaz sestavovat jsou obsažena v Mezinárodním účetním standardu IAS 7, který mimo jiné stanovuje následující rozdělení výkazu dle činností podniku: •
CF z provozní činnosti = peněžní toky související s běžnou činností podniku (výplata mezd, platby za materiál, úhrady od odběratelů nebo platby dodavatelům);
•
CF z investiční činnosti = změny investičního majetku a jeho zdrojů;
•
CF z finanční činnosti = změny například z použití úvěrů a jiných dluhů, společných akcií, splátek dluhů, placení dividend.
1.4.4 Příloha účetní závěrky Sestavená příloha účetní závěrky podává vysvětlující a doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty. Podrobnější informace uvádí například o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech, emitentech cenných papíru, způsobech oceňování v podniku nebo o problematických částech jako jsou tvorby opravných položek nebo rezerv. V České republice tento výkaz nemá dánu předepsanou podobu, z čehož vyplývá, že firmy v něm mohou uvádět informace pouze dle vlastního uvážení. Proto se může stát, že data jsou neúplná či nepřesná. Jediný dokument, kde jsou uvedena pravidla pro sestavování přílohy účetní závěrky, jsou již výše zmíněné mezinárodní účetní standardy.
1.4.5 Ostatní zdroje Dokumenty, které slouží jako zdroje dat pro finanční analýzu, se nezískávají pouze z výročních zpráv (z rozvahy, výkazu zisku a ztráty, výkazu cash flow, přílohy), ale pro úplnost je nutno uvést, že důležité informace mohou dále poskytovat:
4
•
novinové články a další informace v médiích (pozor - třeba brát s rezervou),
•
analýzy v odborných časopisech,
•
data poskytovaná za úplatu specializovanými firmami,
•
data z neoficiálních zdrojů4.
MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza, Praha: ASPI, a.s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. Str. 35.
14
1.5 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY Uživatelů finanční analýzy je celá řada, mnoho osob nebo institucí se totiž zajímá o finanční zdraví firmy. Existují i různé důvody pro zájem o výsledky finanční analýzy určitého podniku. Pro účely této práce je definováno celkem 6 následujících skupin uživatelů. Investoři Investory rozumíme subjekty (akcionáři, společníci, držitelé dluhopisů…), kteří do podniku vkládají svůj kapitál za účelem jeho zhodnocení. Investoři očekávají, že po uplynutí určité doby se jim tyto vložené prostředky nejen vrátí, ale také, že získají něco navíc. Bonus, ve který doufají, může být ve formě dividend, podílů na zisku nebo nabídky prodeje zhodnocených akcií. Manažeři Manažeři využívají informace především pro dlouhodobé a operativní řízení podniku. Získaná data umožňují zpětnou vazbu mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční situace podniku manažerům umožňuje rozhodovat se při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury, při výběru vhodných způsobů jeho financování, při alokaci volných peněžních prostředků nebo při rozdělování disponibilního zisku. Finanční analýza, která odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, umožňuje manažerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr rozpracovaný ve finančním plánu. Manažeři mají často zájem o informace týkající se finanční pozice jiných podniků (konkurence, dodavatelů, odběratelů). Obchodní partneři Obchodními partnery rozumíme dodavatele a odběratele podniku. Obchodní dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen hradit splatné závazky. Jde jim hlavně o krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu. U dlouhodobých dodavatelů se soustřeďuje zájem také na dlouhodobou stabilitu. Cílem dodavatelů je zajistit svůj odbyt u stabilního zákazníka. 15
Obchodní odběratelé (zákazníci) chtějí mít jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát dohodnutým dodávkám, a tak využívá informace z finanční analýzy. Dále mají partneři zájem o to, v jaké finanční situaci se nachází dodavatel, zejména vstupují-li s ním do dlouhodobého obchodního vztahu. Cílem je, aby v případě finančních potíží nebo bankrotu jejich dodavatele neměli potíže s vlastním zajištěním výroby. Zaměstnanci Zaměstnanci podniku mají především zájem o to, aby prosperoval a byl hospodářsky a finančně stabilní. Často bývají podobně jako řídící pracovníci motivováni hospodářskými výsledky. Pracovníci se nejvíce zajímají o jistotu jejich zaměstnání a o mzdové a sociální perspektivy. V některých firmách mohou mít zaměstnanci i nárok na zvýhodněné tzv. zaměstnanecké cenné papíry. Banky a jiní věřitelé Věřitelé a banky žádají co nejvíce a co nejpodrobnější informace o finančním stavu dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Výsadou bank je, že mohou při poskytování úvěrů svým klientům zahrnout do úvěrových smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Banka si například může vymínit úvěrovou podmínku, že zvýší úvěrovou sazbu, jestliže podnik překročí jistou hranici zadluženosti. Stát a jeho orgány Stát a jeho orgány zajímají především finančně-účetní data, a to z mnoha důvodů. Výstupy z finanční analýzy žádají např. pro statistiku, pro kontrolu podniků se státní účastí, pro kontrolu plnění daňových povinností, pro získání přehledů o finančním stavu podniků se státní zakázkou nebo při rozdělování finanční výpomoci podnikům. Obecně platí, že stát a jeho orgány vyžadují informace především pro formulování tzv. hospodářské politiky státu.
16
2 POUŽÍVANÉ UKAZATELE A METODY FA V následující kapitole této práce budou podrobně rozebrány ukazatele a metody finanční analýzy se zaměřením na poměrové ukazatele, elementární, bonitní a bankrotní metody, dále pak na pyramidové rozklady.
2.1 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY Ukazatele, které se používají při sestavování finanční analýzy, se mohou členit následujícím způsobem: •
stavové ukazatele = položky rozvahy (aktiva a pasiva), informují o určitém stavu k určitému okamžiku;
•
tokové ukazatele = informují o změně extenzivních ukazatelů, k nimž došlo za určité období, patří sem např. položky výkazu zisku a ztráty nebo cash flow;
•
rozdílové ukazatele = představují rozdíl stavu určitých skupin aktiv a pasiv, patří sem např. čistý pracovní kapitál nebo čisté pohotové prostředky;
•
poměrové ukazatele = tvoří je podíl dvou stavových, resp. tokových ukazatelů, nazývají se tzv. intenzivní ukazatele5.
2.2 METODY A POSTUPY FINANČNÍ ANALÝZY Všeobecně existuje několik postupů a metod, jak zpracovat finanční analýzu. Výsledné analýzy se od sebe liší formou a mírou podrobnosti. Metody vytváření nejsou nikde legislativně upraveny či standardizovány, a tak záleží pouze na úsudku zpracovatele, jaké nástroje využije. Musí však přihlédnout k charakteristice procesů v podniku, zadavatelům a k účelu zpracování výstupů. Pro účely této práce je zvoleno následující rozdělení metod dle autorek Jany Kotěšovcové a Dany Kubíčkové, které je ve své publikaci dělí z hlediska náročnosti matematických postupů finanční analýzy na metody na elementární, poměrové a vyšší:
5
HEŘMAN, Jan. Oceňování nemovitostí. Praha, VŠE: Oeconomica VŠE, 2005. ISBN 80245-0647-4. Str. 59
17
a) elementární metody •
metody horizontální analýzy,
•
metody vertikální analýzy,
•
analýza pomocí bilančních pravidel,
•
analýza tokových ukazatelů = cash flow,
•
analýza rozdílových ukazatelů (pracovní kapitál, EVA, zisk),
b) metody poměrové analýzy založené na jednotlivých poměrových ukazatelích •
ukazatele rentability (výnosnosti),
•
ukazatele likvidity,
•
ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury, stability),
•
ukazatele aktivity (obratovosti),
•
ukazatele nákladovosti a produktivity,
•
ukazatele kapitálového trhu,
c) metody poměrové analýzy využívající soustavy poměrových ukazatelů •
soustavy poměrových ukazatelů vzájemně provázané,
•
soustavy poměrových ukazatelů bez vzájemné vazby,
•
predikční modely (bankrotní a bonitní modely),
d) metody mezipodnikového srovnání •
jednorozměrné,
•
vícerozměrné,
e) vyšší metody finanční analýzy •
matematicko-statistické (bodové odhady, diskriminační analýza, korelační koeficienty, regresní modelování, analýza rozptylu, faktorová analýza),
•
nestatistické6.
Metody finanční analýzy musí být vždy doplňovány vlastním úsudkem zpracovatele, který je nejdůležitější součástí analýzy, neboť finanční ukazatele samy o sobě nemají vypovídací
6
KUBÍČKOVÁ, Dana a Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. ISBN 8086754-66-9.
18
schopnost. Pro zkvalitnění vypovídací schopnosti ukazatelů je vhodné, aby byla zvolena adekvátní časová řada vstupních dat a tedy nedocházelo ke zkreslení či nepřesnostem.
2.3 ELEMENTÁRNÍ METODY Mezi nejzákladnější elementární metody patří horizontální a vertikální analýza. Tyto analýzy jsou výchozím bodem pro každou finanční analýzu a jejich zpracování umožňuje lépe chápat jednotlivé vazby a spojitosti mezi položkami účetních výkazů vztažených k nějaké veličině. Dále stojí za zmínku bilanční pravidla, analýza tokových a rozdílových ukazatelů.
2.3.1 Horizontální analýza Horizontální analýzou, analýzou trendů nebo také analýzou „po řádcích“ se zjišťuje, o kolik
jednotek se změnila příslušná položka v čase a kolik činila tato změna v procentním vyjádření. Přesněji řečeno, jde o vzájemné porovnávání položek v různých obdobích. Například o kolik procent se změnil dlouhodobý majetek ve sledovaném roce oproti minulému. Pokud má zpracovatel k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu, může vysledovat určitý trend a následně ze zjištěných údajů vyvodit patřičné závěry. Pomocí matematického vzorce se mohou podmínky horizontální analýzy vyjádřit následovně: I t / (t −1) =
kde:
Bi (t ) − Bi (t − 1) Bi (t ) = −1 Bi (t − 1) Bi (t − 1)
Bi = hodnota bilanční položky i, t = čas.
2.3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza (procentní rozbor) navazuje na analýzu horizontální a sleduje podíl jednotlivých položek na celkové bilanční sumě. Jejím výsledkem je struktura jednotlivých položek účetních výkazů. Je tedy možno říci, že tvoří pomyslnou startovací čáru pro poměrové ukazatele a dále je vhodným nástrojem pro meziroční a prostorové srovnání. Na rozdíl od analýzy horizontální pracuje vždy pouze s daty jednoho období.
19
2.3.3 Analýza pomocí bilančních pravidel Tato metoda zkoumání pracuje s tzv. bilančními pravidly, což jsou jistá doporučení, kterými by se měl management podniku řídit při financování firmy, s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Srovnávají-li se výsledky vertikální analýzy s následujícími bilančními pravidly, pak se mohou činit rozhodnutí týkající se financování podniku tak, aby bylo dosaženo dlouhodobé stability. Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo financování vychází z tvrzení, že je nezbytné „slaďovat“ časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých jsou financovány. To znamená, že dlouhodobý majetek by měl být financován především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů a krátkodobé složky majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů. dlouhodobé zdroje => dlouhodobý majetek krátkodobé zdroje => krátkodobý majetek Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo se snaží doporučit, aby vlastní zdroje pokud možno převyšovaly ty cizí, v krajním případě se mohou rovnat. V praxi však toto doporučení nebývá příliš dodržováno. vlastní zdroje ≥ cizí zdroje Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo vyjadřuje vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Podporuje myšlenku, že dlouhodobý majetek by měl být financován z vlastních zdrojů, z čehož vyplývá, že zkoumané položky by se měly rovnat spíše výjimečně.
20
Zlaté poměrové pravidlo Poslední pravidlo, na které je v této práci zaměřena pozornost, zobrazuje vztah mezi tempem růstu investic a tempem růstu tržeb. Dle tohoto pravidla by tempo růstu investic v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu předstihnout tempo růstu tržeb. tempo růstu investic ≤ tempo růstu tržeb
2.3.4 Analýza tokových ukazatelů Výstupem analýzy peněžních toků jsou informace, jak firma získala peněžní prostředky a jak je v určitém časovém intervalu dokázala využít. Data do této analýzy se získávají z přehledu o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu (výkaz cash flow), který se skládá ze tří částí podle činností podniku: provozní, investiční a finanční. Provozní část je závislá na rozhodnutí managementu v rámci operativního řízení a části finanční a investiční jsou v rukou vlastníků a jsou součástí strategických kroků. Používání cash flow namísto zisku může mít pro podnik několik výhod. Využívá se především při posouzení finančního hospodaření, rozhodování o investiční činnosti nebo například při řízení likvidity. Dále odstraňuje vlivy, které mohou být způsobeny některými účetními postupy (časové rozlišení, metody odepisování) a v neposlední řadě je méně citlivé na výkyvy ve vývoji inflace. Při samotné analýze se pozornost klade především na provozní část cash flow, která se počítá pomocí nepřímé metody. Díky tomu lze zjistit, do jaké míry výsledek hospodaření za běžnou činnost odpovídá skutečně „vydělaným“ penězům a jak je produkce ovlivněna změnami pracovního kapitálu a jeho hlavních položek. Provozní cash flow přináší zejména obraz o příjmech a zdrojích pro vnitřní financování (úroky, nájemné). Dlouhodobě záporné hodnoty této části cash flow jsou znakem tzv. vážné finanční tísně7.
7
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. Str. 43-50.
21
Z položek finančního cash flow lze získat informace o vnějším financování podniku (kapitálové struktuře) tj. příjem, splácení bankovních úvěrů nebo jiných půjček, výplaty dividend a jiné pohyby vlastního kapitálu. Cash flow za investiční činnost podniku vypovídá o alokaci peněžních prostředků do majetkových účastí nebo do dlouhodobých aktiv, která mají v budoucnosti ze své podstaty přinášet užitek.
2.3.5 Analýza rozdílových ukazatelů Princip výpočtu těchto ukazatelů spočívá v odečtení dvou či více položek z rozvahy nebo výsledovky. Podrobněji budou rozebrány pouze dva nejznámější, a sice analýza pracovního kapitálu a analýza zisku. Analýza pracovního kapitálu V nejširším slova smyslu je pracovní kapitál (working capital) chápán jako část oběžných aktiv (OA), ale pro účely finanční analýzy je vhodnější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál (net working capital). Jedná se o část aktiv, která je kryta dlouhodobým kapitálem (vlastním kapitálem a dlouhodobými dluhy) a není tedy zatížena splácením krátkodobých závazků a úroky. Tato sledovaná aktiva jsou vysoce likvidní a jejich splatnost je v horizontu do jednoho roku. Nejčastěji se však v praxi využívá tzv. čistý pracovní kapitál, který udává, kolik oběžných aktiv by podnik mohl využívat po splacení všech krátkodobých závazků. Čistý pracovní kapitál vytváří jakýsi „polštář“ pro případné finanční výkyvy. Jedná se o dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro financování běžného chodu podniku. Čím vyšší je hodnota čistého pracovního kapitálu, tím vyšší je likvidita a schopnost hradit závazky. Rozlišují se celkem tři typy pracovního kapitálu, dle množství položek z rozvahy, které jsou pro výpočet zohledněny.
22
Pracovní kapitál I. (Čistý pracovní kapitál) = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky Pracovní kapitál II. = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky + Dohadné účty aktivní – Dohadné účty pasivní Pracovní kapitál III. = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky + Dohadné účty aktivní – Dohadné účty pasivní + Příjmy příštích období – Výdaje Příštích období Analýza zisku Jak je již známo, zisk podniku se získává odečtením nákladových položek od výnosových a tvoří jednu z nejvýznačnějších položek nejen finanční analýzy. V rámci analýzy se sleduje, zda
je vypočtený zisk dostačující, odpovídá požadavkům vlastníků nebo managementu a jak bude v budoucnosti rozdělen. Obecně se rozlišuje několik úrovní zisku, které se rozdělují podle toho, zda se do výše uvedeného rozdílu zahrnuje způsob a zdroje financování (úroky), daňové zatížení či odpisy.
2.4 METODA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Poměrové ukazatele pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Poměrová analýza dává do poměru“ jednotlivé složky mezi sebou, tím se představa o finanční situaci v podniku ukazuje v dalších souvislostech. Postupy poměrové analýzy se nejčastěji vyjadřují následujícími ukazateli: •
ukazatele rentability (výnosnosti),
•
ukazatele aktivity (obratovosti),
•
ukazatele zadluženosti (stability),
•
ukazatele likvidity.
23
Poměrové ukazatele představují podíl dvou hodnot, které lze získat z účetní závěrky. Jejich využití spočívá v porovnání vypočteného ukazatele: •
se standardem = s žádoucí hodnotou, kterou stanoví manažeři jako určitou hodnotu nebo jako rozpětí hodnot;
•
se stejným ukazatelem jiné konkurenční firmy ve stejném období;
•
s doporučovanou hodnotou = bývá pro některé ukazatele orientačně uváděna;
•
se stejným ukazatelem stejné společnosti, ale v jiném období;
•
s rozpočtem nebo plánem.
2.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) patří v praxi mezi nejvýznamnější a nejsledovanější poměrové ukazatele. Cílem těchto ukazatelů, jak může vyplynout z názvu, je vyjádřit, s jakou efektivitou je využíván kapitál podniku bez ohledu na zdroj financování. Každý ukazatel je konstruován jako poměr dosaženého zisku podniku v různých formách a zdrojů, pomocí nichž byl zisk dosažen. Zdroje mohou být stavovými veličinami, které se získávají v rozvaze na straně aktiv nebo pasiv a jsou platné vždy k určitému datu, nebo tokovými veličinami, které jsou uvedeny ve výkazu zisku a ztráty a jsou platné vždy k určitému období. Existuje celá řada ukazatelů rentability (UR): Ukazatel rentability vloženého kapitálu, UR celkových vložených aktiv, UR vlastního kapitálu, UR tržeb, UR dlouhodobého kapitálu (zdrojů), Ukazatel ziskové marže, Ukazatel nákladovosti = (1-ROS). Tato práce se zaměří pouze na některé vybrané ukazatele. Rentabilita vloženého celkového kapitálu (ROI) Následující ukazatel patří k nejdůležitějším ukazatelům, jimiž se hodnotí podnikatelská činnost podniku. Vyjadřuje, s jakou účinností na zisk působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování.
24
Rentabilitu vloženého kapitálu (return on investment) charakterizuje tento vzorec:
Ve jmenovateli se nachází celkový kapitál, což jak je již známo, je stavová veličina. Čitatel zlomku není zadán jednoznačně. Některé literatury uvádí, že do čitatele se dosazuje zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmů (tedy EBIT), jiné pak že zisk před úhradou dlouhodobých úroků a daně z příjmů nebo zisk před zdaněním, některé dokonce zisk po zdanění (EAT). Je to dáno tím, že jak zisk po zdanění, tak daň z příjmu i úroky placené z vypůjčeného kapitálu představují jen různé formy celkového zisku, kterého bylo dosaženo využitím celkového vloženého kapitálu. Rozhodnutí, kterou formu zisku bude pro výpočet podnik využívat, závisí na účelu sestavení finanční analýzy a na posouzení analytika. Pro tuto práci je zvolen čitatel ve tvaru zisk po zdanění8. Rentabilita aktiv (ROA) Ukazatel rentability celkových aktiv (ROA = return on assets) vyjadřuje, kolik korun zisku přinesla 1 Kč vložených celkových aktiv. Zda byla aktiva financována z vlastních, cizích, krátkodobých nebo dlouhodobých zdrojů se nezohledňuje. Zisk se používá ve formě tzv. EBIT, což je zisk před zdaněním a úroky, který pro podnik představuje zhruba provozní výsledek hospodaření. Díky ukazateli ROA firma může porovnat výnos s hodnotou aktiv, které měla k dispozici. Dále se mohou porovnávat podniky s rozdílnými daňovými podmínkami a odlišnou mírou zadlužení. Vzorec pro výpočet rentability celkových aktiv má následující podobu:
8
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. Str. 56-57.
25
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu (výnosnosti nebo návratnosti VK) je ukazatelem, jímž vlastníci (akcionáři, společníci a další investoři) zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečných výnos a zda je využíván efektivně vzhledem k odpovídajícímu riziku. Výsledek výpočtu ROE = return on common equity) lze porovnávat s výnosem, který by plynul z jiných forem investic a vytváří prostor ke zvážení, co je pro akcionáře nejvýhodnější. Výsledná hodnota ukazatele by měla být proto vyšší než výnosnost jiných investorských příležitostí (např. pokladniční poukázky, vklady na termínových účtech, výnosy z obligací), jinak by totiž bylo pro akcionáře výhodnější svůj podíl ve společnosti investovat do jiného, výnosnějšího aktiva nebo do jiné společnosti. A mohlo by se stát, že firma by tak byla nejspíš odsouzena k zániku. Tento ukazatel je počítán dle vzorce:
Rentabilita tržeb (ROS) Tento ukazatel charakterizuje zisk ve tvaru EBIT vztažený k tržbám, přesněji řečeno udává, jak velký provozní hospodářský výsledek před zdaněním firma získala z každé koruny uvažovaných tržeb. Tržby ve jmenovateli představují tržní ohodnocení výkonů podniku za určité časové období. Výpočet rentability tržeb (return on sales) má následující podobu:
Z tohoto vzorce je odvozen další ukazatel, a sice ukazatel nákladovosti (nákladovost tržeb), který je vypočítán podle vzorce 1-ROS. Ukazatel lze ovšem vypočítat i přímo jako podíl nákladů a tržeb podniku. 26
Rentabilita ziskové ziskov marže (PMOS) Následující rentabilita rentabilita ziskové marže (PMOS ( = profit margin margin on sales sales) ukazuje zisk na korunu tržeb, tržeb, udávaný v haléřích. Je tzv. modifikací předchozíh předchozího ukazatele ROS = Rentabilita tržeb, avšak v čitateli se používá čistý zisk po zdanění. Nachází Nachází-li li se zisková marže pod oborovým průměrem, znamená to, že jsou ceny výrobků relativně nízké nebo že jsou náklady příliš vysoké9. Pro výpočet je používán tento vzorec:
Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) Při výpočtu rentability investovaného kapitálu (ROCE = return on capital employed) employed je dávánn do poměru zisk ve tvaru EBIT a celkově investovaný investovan dlouhodobý dlouhodob kapitál. Výsledek výpočtu udává, jak efektivně využívá společnost celkový zpoplatněný kapitál. udává, Vzorec orec pro výpočet tohoto poměrového ukazatele má tvar: tvar
2.4.2 Ukazatele aktivity Pomocí ukazatelů aktivity (assets management) podnik může zjišťovat, jak efektivně hospodaří s majetkem (s ( aktivy). Cílem podniku by mělo být, aby vlastni vlastnil takový objem aktiv, aby nevznikaly zbytečné náklady spojené spojené s držením majetku. Ukazatele podnik používá například při stanovení úkolů v oblasti řízení jednotlivých složek aktiv, aktiv, dále pro mezipodnikové srovnání, srovnání při analýze trendů nebo při stanovení konkurenční pozice.
9
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80978 -251-3386-6. Str. 59.
27
Ukazatele aktivity (obratovosti) se dělí na dva typy: •
doba obratu = doba, po kterou je kapitál vázán v aktivech, vyjadřuje se počtem dní nebo zlomkem období,
•
počet obrátek (obrat) = kolikrát se za časový interval (rok, měsíc) majetek obrátí v objemu dosažených tržeb a přinese zisk; platí pravidlo, že čím více koloběhů, tím větší objem zisku.
Ideální hodnoty platné pro všechny podniky většinou neexistují. Je však obecně žádoucí, aby se obratovost co nejvíce zvětšovala a doba obratu naopak zkracovala. Obrat celkových aktiv (total assets turnover ratio) Tento ukazatel je souhrnným ukazatelem obratovosti a vyjadřuje, za jakou dobu je možné ze získaných tržeb znovuobnovit stálá i oběžná aktiva. Hodnotí využití celkového kapitálu.
Hodnotou tohoto ukazatele se zabývá zejména firma, která uvažuje o nákupu dalšího investičního majetku.
Doporučená hodnota výsledku by měla být vyšší než jedna. V případě, že velikost obratovosti je menší než jedna, situace naznačuje nedostatečnou majetkovou vybavenost. Na místo aktiv se do jmenovatele mohou dosadit jen stálá aktiva a vznikne tak nový vzorec pro další ukazatel, který se jmenuje Obrat stálých aktiv. Obrat zásob Obrat zásob neboli ukazatel intenzity využívání zásob (inventory turnover ratio) udává počet obrátek za rok. Obecně se obrátkou zásob rozumí doba od okamžiku prodání hotového produktu odběrateli do okamžiku, kdy jsou nové zásoby přesunuty do skladu a může tak být zahájena nové výroba. Z toho vyplývá, že obrat zásob vyjadřuje, kolikrát se přemění zásoby surovin v různé formy rozpracované výroby, přes prodej hotových výrobků až na peníze k opětovnému nákupu zásob surovin. 28
Ukazatel je zjišťován dle následujícího vzorce:
Obrat pohledávek a závazků U následujících ukazatelů se vybraná položka z rozvahy (závazky nebo pohledávky) poměřuje stejně jako předchozích k tržbám. Obrat pohledávek udává, kolikrát ročně jsou pohledávky přeměněny v hotové peníze. Obrat závazků pak říká, kolikrát v průběhu jednoho roku dojde po pořízení majetku (zásob, externích výkonů) k jejich úhradě. Obraty se vypočítají pomocí těchto vzorců:
Doba obratu zásob Ukazatel doby obratu zásob (stock turnover ratio) udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby (jde-li o materiál nebo suroviny) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby) 10. Čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba jejich obratu, tím intenzivněji firma využívá svůj oběžný kapitál. Vzorec pro výpočet tohoto ukazatele má následující tvar:
10
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. Str. 62.
29
Doba inkasa (obratu) pohledávek Tento ukazatel se používá pro hodnocení rozvahově aktivního účtu 311 – Pohledávky z obchodních vztahů. Výsledkem dosazení do níže uvedené vzorce je počet dnů, během nichž jsou peníze za každodenní tržby vázány v pohledávkách. Jinak řečeno, do kolika dnů jsou odběratelé nuceni zaplatit faktury za odebrané zboží a podnik tak musí čekat na platby za již provedené tržby. Dobu obratu pohledávek (average collection period, debtor days ratio) je vhodné srovnávat s běžnou platební podmínkou, kterou podnik uvádí na svých fakturách. Pokud je výsledek vzorce delší než splatnost na fakturách, znamená to, že obchodní partneři neplatí podniku za své účty včas. Výše představený ukazatel se získá po dosazení do toho vzorce:
Doba úhrady (obratu) závazků Zjišťuje-li se doba obratu pohledávek, doporučuje se vypočítat i dobu obratu závazků (payables turnover ratio) neboli, jaká je platební morálka podniku vůči svým dodavatelům. Tento ukazatel vystihuje, za jak dlouho od nákupu zboží firma zaplatí svým dodavatelům. Z hlediska účetnictví se hodnotí rozvahově pasivní účet 321 – Dodavatelé. Ideálně by měla být doba inkasa pohledávek kratší než doba úhrady závazků. V opačném případě dochází ke snižování likvidity a k obchodnímu deficitu. Pro stanovení doby obratu závazků se vyžívá vzorec:
Výsledné hodnoty těchto dvou výše uvedených ukazatelů velmi závisí na postavení podniku na trhu a na možnosti určovat si podmínky u svých dodavatelů a odběratelů. 30
2.4.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti (debt management) sledují vztah, poměr a využívání cizích a vlastních zdrojů podniku. Velkým přínosem pro podnik je tzv. přiměřená zadluženost, neboť platí, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Vysoká zadluženost nemusí ještě vypovídat nic negativního o daném podniku. V souvislosti s ukazateli zadluženosti je nutno upozornit na efekt finanční páky, který tvrdí, že s rostoucí zadlužeností se zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu. V dobře fungující společnosti může finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu11. Následkem zvýšené zadluženosti je ale také snížená finanční stabilita podniku. Právě z tohoto důvodu je hlavním cílem managementu dosáhnout optimální kapitálové struktury. Podobně jako u ukazatelů rentability existuje celá řada ukazatelů, např. Celková zadluženost, Běžná zadluženost, Kvóta vlastního kapitálu, Koeficient zadluženosti, Úrokové krytí, Krytí fixních poplatků, Dlouhodobé krytí aktiv, Dlouhodobé krytí stálých aktiv nebo Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem. V této práci budou podrobněji rozebrány ukazatele Celková zadluženost, Koeficient samofinancování, Koeficient zadluženosti a Stav kapitalizace. Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) Celková zadluženost (debt ratio) se vypočítá jako podíl cizího kapitálu (celkového dluhu) k celkovým aktivům. Obecně platí, že čím je větší podíl vlastního kapitálu, tím je větší tzv. bezpečností polštář proti případným ztrátám věřitelů v případě likvidace podniku. Díky tomu věřitelé raději preferují, aby tento ukazatel dosahoval nízkých hodnot, naopak vlastníci chtějí situaci opačnou. Je-li ukazatel vyšší než obdobný průměr, bude pro společnost obtížné získat dodatečné zdroje, bez toho aniž by prvotně zvýšila svůj vlastní kapitál.
11
KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří Hnilica. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. Str. 34.
31
Vzorec orec pro výpočet je následující:
Kvóta vlastního kapitálu (koeficient (koeficient samofinancování) samofinancování Tento koeficient (equity ratio) je tzv. doplňkem k ukazateli celkové celkové zadluženosti a vyjadřuje finanční nezávislost podniku. Pro výpočet slouží tento vzorec:
Součet výsledků těchto dvou výše uvedených ukazatelů musí být logicky roven jedné. Doporučené hodnoty pro financování cizím kapitálem kapitálem se pohybují v rozmezí 40 40-60 60 %, ovšem je nutno nutn zohlednit druh podniku a odvětví. Koeficient zadluženosti Koeficient zadluženosti (debt on equity ratio) má stejnou vypovídající hodnotu jako celková zadluženost Z toho vyplývá, že roste stejně jako ukazatel celkové zadluženosti zadluženost. zadluženosti,, pokud pokud roste podíl cizího kapitálu ve zdrojích společnosti. Převrácená hodnota tohoto ukazatele se označuje jako míra finanční samostatnosti firmy. Pokud využívá firma ve velké míře financování pomocí leasingu, měla by k cizímu kapitálu přičíst hodnotu těchto lleasingových easingových závazků (budoucích splátek), neboť ty nejsou v účetnictví zachyceny a v podstatě mají stejný charakter jako splátky úvěru.
Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí (interest (i coverage, overage, times imes interest earned e ratio) atio) je používán zejména v USA ratingovými agenturami a udává, kolikrát je společnost schopna z dosaženého zisku
32
zaplatit své úroky. Čím vyšší hodnoty podnik dosahuje, tím větší je jeho schopnost splácet úvěry nebo čerpat nové. Hodnota by obvykle neměla u dobře řízených podniků dosahovat hodnoty
nižší než 3.
Stav kapitalizace (ukazatel podkapitalizace/překapitalizace) Jak je již v předchozí části této kapitoly uvedeno, stálá aktiva by měla být financována v zásadě dlouhodobými zdroji, přičemž dlouhodobé zdroje by neměly převyšovat stálá aktiva, a tím financovat i část oběžných aktiv. Pokud k této situaci dochází, je ukazatel kapitalizace větší než jedna a jedná se o tzv. překapitalizování podniku. Pokud je ukazatel menší než jedna, je část stálých aktiv kryta krátkodobými zdroji, což je dlouhodobě nežádoucí, neboť by podniku hrozila platební neschopnost12. Ověření probíhá pomocí vztahu vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku:
2.4.4 Ukazatele likvidity Likvidita je chápána jako schopnost a připravenost podniku splatit své stávající krátkodobé peněžní závazky v plné výši a době jejich splatnosti. Jinak řečeno likvidita představuje rychlost možného převedení libovolného aktiva na peníze. Obecně platí, že likvidita určitého aktiva je tím větší, čím kratší je doba jeho přeměny na peněžní formu a čím menší bude při této přeměně ztráta pro společnost. Aktiva podle stupně likvidnosti lze třídit do několika skupin. Vklady, cenné papíry a samozřejmě peníze, které není třeba transformovat, se považují za nejlikvidnější. Jako
12
SŮVOVÁ H., KNAIFL O. a kol.: Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. ISBN 978-807265-133-7. Str. 69.
33
zástupce aktiv se střední likviditou lze uvést pohledávky za odběrateli. Nejméně likvidní jsou pro podnik zásoby zboží a výrobků. Všechny ukazatele likvidity (liquidity ratios) se zabývají vztahem části oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům a krátkodobým bankovním úvěrům. V závislosti na dělení oběžných aktiv podle likvidnosti pak vznikají tři nejznámější ukazatele sloužící k posuzování likvidity podniku. Celková likvidita Ukazatel celkové likvidity (current ratio) je často označován jako tzv. ukazatel solventnosti podniku nebo také ukazatel pracovního kapitálu. Výsledek ukazuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku.
Doporučená hodnota ukazatele je od 1,5 do 2,5. Což znamená, že by jedna koruna krátkodobých závazků a bankovních úvěrů měla být kryta 1,5-2,5 korunami oběžných aktiv. Pokud by byl výsledek poměru menší než jedna, pak by se jednalo o nelikvidní společnost a firma by mohla mít problémy se splacením svých závazků. Naopak nejsou vhodné ani příliš vysoké hodnoty tohoto ukazatele, protože mohou vypovídat o přemíře investic do aktiv, která přináší pouze minimální výnos, což může znamenat, že firma vlastní stroje a zařízení, která jsou neefektivně využívána. Běžná likvidita (quick ratio) Tento ukazatel je konstruován ve snaze vyloučit z předchozího ukazatele nejméně likvidní část oběžných aktiv tedy zásoby. Vystihuje tedy lépe okamžitou platební schopnost než celková likvidita, neboť zásoby výrobků a materiálu nemusí být vůbec přeměnitelné na peněžní prostředky. Ukazatel vyjadřuje, zda a kolikrát by byl podnik schopen splatit své krátkodobé závazky, aniž by musel rozprodat zmíněné zásoby. 34
Pokud je hodnota ukazatele výrazně nižší oproti celkové likviditě, znamená to nadměrnou váhu zásob ve struktuře majetku podniku. Stejně jako u likvidity celkové i zde existují doporučené hodnoty, které se udávají v rozmezí od 1,0 do 1,5. Vzorec pro výpočet je následující:
Peněžní likvidita Peněžní likvidita (okamžitá, hotovostní) posuzuje možnost podniku hradit své krátkodobé závazky, které právě dosáhly své splatnosti. Do položky finanční majetek patří peníze v pokladně, na běžných účtech, na jiných účtech, šeky a jiné ceniny. Okamžitá likvidita (cash ratio) podniku bývá většinou zachována, pokud ukazatel dosahuje minimálně hodnoty 0,2. Jako uspokojivá výše se však uvádí v rozmezí 0,9-1,1.
2.4.5 Ukazatele produktivity práce Pomocí těchto ukazatelů se měří výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Pro každou společnost, ať už velkou, střední nebo malou, je produktivita práce zaměstnanců velice důležitá. Úroveň produktivity práce může být ovlivněna několika faktory, například přírodní a klimatické podmínky, technologie, kvalifikace a motivace pracovníků nebo organizace řízení. Existuje celá řada ukazatelů, kterými se hodnotí právě produktivita práce, v této diplomové práci bude zmíněno pět základních.
35
Osobní náklady k přidané hodnotě Tento ento ukazatel sleduje, jakou část z toho, co bylo vytvořeno v provozu, odeberou náklady na zaměstnance. Čím menší je tento poměr, tím lepší je výkonnost na jednu korunu 13 vyplacenou zaměstnancům zam .
Osobní náklady k přidané hodnotě se určují dle vzorce:
Produktivita práce z přidané hodnoty Pomocí tohoto ukazatele je zjišťováno, zjišťováno, jak velká přidaná hodnota připadá na jednoho pracovník . Je možno ji srovnat s průměrnou mzdou na jednoho pracovníka, přičemž čím pracovníka. větší je produktivita práce a čím menší je průměrná mzda, tím větší efekt ze zaměstnanců plyne.
Produktivita práce z tržeb Díky ukazateli produktivity práce z tržeb lze určit, jaké množství tržeb připadá na jednoho zaměstnance podniku. Ukazatel je vypočítán za pomoci tohoto vzorce:
13
SCHOLLEOVÁ, Hana. H Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247978 2424-99. Str. 170.
36
Průměrná mzda roční a průměrná mzda měsíční Poslední dva ukazatele zachycují hodnotu průměrné roční a měsíční mzdy v podniku. Po výpočtu je vhodné výsledek porovnat s dostupnou průměrnou mzdou pro daný stát, stát, kraj nebo město, ve kterém se podnik nachází. nachází Výše představené ukazatele se vypočítají za pomoci těchto vzorců:
2.5 TRENDOVÁ ANALÝZA Trendová analýza (jinak nazvaná analýza časových řad) představuje sro srovnávání vnávání poměrových ukazatelů nebo jakýchkoliv veličin v čase a slouží hlavně pro odhalení negativních směrů vývoje ukazatelů. Teprve porovnání ukazatelů v delší časové řadě pomůže odhalit okamžitý obraz fungování podniku. Díky této analýze může podnik zjistit, stit, zda se v čase situace určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje. Nejčastěji se výsledky analýzy znázorňují graficky graficky. Jako ako typický příklad může být uveden tzv. Ekonomický normál, který určuje, jaké by měly být vztahy mezi vývojovými trendy trendy některých ukazatelů, ukazatelů, které spolu souvisí. souvisí
2.6 PYRAMIDOVÉ ROZKLADY Poměrové ukazatele hodnotí stav podniku nebo jeho vývoj jediným číslem, měří pouze jediný rys velmi složitého procesu. Ekonomický proces má ovšem ovšem nesmírné množství vlastností, a tak není divu, vu, že i ukazatelů může být velmi mnoho. Mezi ukazateli existují vzájemné závislosti a ty je potřeba odhalit. 37
Jednou z možností, jak záludnost procesu odhalit, je uplatnění pyramidového rozkladu = definování hierarchické struktury ukazatelů v podobě pyramidy. Metoda pyramidové analýzy je známa a využívána řadou špičkových firem a patří mezi doporučené metody finanční analýzy firmy. Vhodně zkonstruovaná pyramidová soustava ukazatelů umožňuje systematicky posoudit minulou, současnou i budoucí výkonnost podniku. Pyramidové rozklady jsou využitelné při rutinních analýzách prováděných podnikovým managementem s údaji, které jsou běžně dostupné z účetnictví podniku. Soustavy ukazatelů jsou obvykle graficky uspořádány do tvaru pyramidy, která obsahuje jeden vrcholový ukazatel, který se postupně rozkládá do dalších podrobnějších ukazatelů. Tímto rozkladem lze stanovit vliv podřízených ukazatelů na vrcholný parametr a dále na jaké oblasti by měla firma zaměřit svou pozornost, aby byla dosažena lepší hodnota vrcholového ukazatele. Hlavními představiteli pyramidových rozkladů jsou Du-Pontův rozklad a Pyramidový rozklad INFA, kterým budou věnovány kapitoly níže.
2.6.1 Du-Pontův rozklad Rozklad Du-Pont patří mezi nejznámější pyramidový model, který se zabývá rozkladem ukazatele ROE – Rentabilita vlastního kapitálu. Při rozkladu syntetického ukazatele je možno vycházet ze dvou rovnic, kdy první je základní a druhá rozšířená. Tyto rovnice definují vztah jednotlivých ukazatelů k ukazateli vrcholovému, tj. k rentabilitě celkových aktiv (ROA), resp. rentabilitě vlastního kapitálu (ROE). V základní formě rozkladu je ukazatel rentability celkového kapitálu rozložen na ukazatel rentability tržeb a obrat celkových aktiv, pro přesnější představu je zde rozklad znázorněn formou vzorce.
38
Rozšířený tvar slouží pro rozklad vrcholového ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) na ukazatel rentability tržeb, obrat celkových aktiv a finanční páku. Jeho podoba je opět zobrazena pomocí vzorce.
Cílem tohoto pyramidového rozkladu je, aby naznačil, že cest a řídicích nástrojů ke zvýšení výkonnosti firem je mnoho a jsou u všech firem téměř obdobné. Lze je vyjádřit pomocí několika různých poměrových ukazatelů a jejich systematickou analýzou je možné proniknout do podstaty operací firmy. Které z ukazatelů budou nakonec vybrány a použity, je záležitostí finančního managementu. Podrobný rozklad je možno si prohlédnout také na následujícím obrázku, ze kterého je patrno, jde, že jde o rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu na ukazatel rentability tržeb a obrat celkových aktiv a finanční páku. Následný postupný rozklad čtenáře dovede až k základním hodnotám (odpisy, daně, úroky), které ovlivňují vrcholový ukazatel rentability vlastního kapitálu - ROE.
39
Obrázek č. 1: Du-Pontův diagram = rozklad ukazatele ROE:
Zdroj: https://managementmania.com/cs/dupontova-analyza (staženo 29. 1. 2013)
2.6.2 Pyramidový rozklad INFA Benchmarkingový diagnostický systém (Pyramidový rozklad INFA) slouží firmám, aby mohly své výsledky z finanční analýzy porovnat s průměrnými a nejlepšími výsledky v odvětví, a dále aby si ověřily jejich finanční zdraví a hlavní přednosti firmy. V neposlední řadě díky tomuto rozkladu firmy mohou lépe formovat a určovat jejich podnikové strategie. Systém INFA je výsledkem spolupráce státní správy, která je zastoupena Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), s akademickou sférou (Vysokou školou ekonomickou = VŠE). Datovou základnou pro pyramidový rozklad INFA jsou statistická data Českého statistického úřadu (ČSÚ), ze kterých vycházejí tzv. "Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO", které jsou dále kombinovány s daty z resortního šetření MPO pro navazující "Finanční analýzy podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví". Jedná se o čtvrtletní 40
údaje šetřené ČSÚ a resortní šetření MPO. Z časového hlediska obsahuje datová základna údaje až od roku 200214.
2.7 BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY Bonitní a bankrotní modely souhrnně hodnotí zdraví a perspektivy podniku pomocí jediného čísla. Přesněji řečeno, díky modelům existuje možnost relativně rychle a snadno odhalit případný negativní trend ve vývoji firmy, nebo naopak stanovit, že firma se vyvíjí pozitivně. Dále je známo, že bonitní a bankrotní modely slouží pro rychlou orientaci investorů a věřitelů. Bonitní indikátory jsou orientovány na investory a vlastníky, kteří nemají k dispozici údaje pro propočet čisté současné hodnoty firmy, a dále jsou určeny především věřitelům, jež zajímá schopnost podniku dostát svým závazkům. Existují 2 druhy bonitních a bankrotních modelů, a sice jednorozměrné a dvourozměrné modely. Jednorozměrné modely, které souhrnně charakterizují finančně-ekonomickou situaci firmy a umí celkem spolehlivě rozlišit prosperující firmy od těch neprosperujících. Modely pracují s jedním nebo s více poměrovými ukazateli, ale obecně platí, že mají velmi malou vypovídací schopnost. V této práci budou podrobněji rozebrány tyto jednorozměrné modely: Profilová analýza W. H. Beavera, Zmijevského model a Kralickův rychlý test. Vícerozměrné modely jsou založeny na bodovém hodnocení firmy na základě více ukazatelů, které hodnotiteli zobrazí celkovou finanční situaci firmy. Modely jsou soustavami několika poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazeny váhy, jejichž výsledný vážený součet dává skóre, podle kterého se vyhodnocuje, zda je podnik ohrožen finanční tísní, úpadkem, bankrotem či nikoliv. Může se stát, že výsledné skóre se bude nacházet v šedé zóně, což je interval, kde nelze jednoznačně rozhodnout, zda tvrzení je pravděpodobné či nikoliv.
14
HEŘMAN, Jan. Oceňování nemovitostí. Praha, VŠE: Oeconomica VŠE, 2005. ISBN 80-245-0647-4. Str. 74-75.
41
K sestavení vícerozměrného modelu se používá tzv. diskriminační analýza, která zpracovává široké spektrum poměrových ukazatelů za dvě stejně početné skupiny firem, jednak firem krátce před bankrotem, a jednak firem, které nejsou bankrotem ohrožené. Stejně jako jednorozměrných modelů existuje i mnoho více rozměrných modelů, v této práci se autorka zaměří na Altmanovo Z-score, Indexy IN, Index bonity IB a Grünwaldův index bonity.
2.7.1 Profilová analýza W. H. Beavera Profilová analýza získala svůj název od svého autora, finančního analytika W. H. Beavera, který zkoumal vývoj 30-ti poměrových ukazatelů v čase celkem u 158 firem. Téměř polovina zkoumaných firem měla finanční problémy a v letech 1954-1964 vyhlásily úpadek. Důvody nutnosti uzavření firmy byly různé, ať už se jednalo o nedodržení závazků z emise obligací nebo přečerpání bankovních kont. Druhá polovina firem byla bezproblémová a na tomto postavil analytik své zkoumání. A to tak, že každé problémové společnosti přidělil jednu bezproblémovou stejné velikosti a stejného oboru činnosti, během pěti let zkoumal podniky a vypočítal jednoduché aritmetické průměry postupně všech 30 poměrových ukazatelů. Výsledkem jeho bádání bylo tvrzení, že hodnoty následujících ukazatelů mají u prospívajících podniků během pěti let stabilní průběh, zatímco u ohrožených podniků se ukazatele zhoršují, čím více se blíží zániku. Konkrétně se jedná o tyto ukazatele: •
cash flow/cizí kapitál,
•
čistý zisk/celková aktiva,
•
cizí kapitál/celková aktiva,
•
čistý pracovní kapitál/celková aktiva,
•
likvidita III. stupně.
2.7.2 Zmijevského model Tento model vychází z výsledků zkoumání ekonoma Marka Zmijevského, který v letech 1972-1978 prověřil celkem 75 ukazatelů v 75 zbankrotovaných a 3573 nezbankrotovaných 42
firmách. Díky svému zkoumání rozdělil ukazatele na 10 skupin a zjistil, že 4 skupiny ukazatelů vykázaly statisticky významný rozdíl mezi bankrotujícími a nebankrotujícími firmami. Dále zjistil, že ukazatele likvidity a vázanosti kapitálu nepatří mezi dobré indikátory finanční tísně. Konkrétní čtyři skupiny dle Zmijevského modelu jsou tyto: a) ukazatel míry zisku = bankrotující podniky měly výrazně nižší hodnoty, b) ukazatel zadluženosti = bankrotující podniky byly výrazně zadluženější, c) variabilita výnosnosti akcií = bankrotující podniky byly výrazně variabilnější, d) ukazatel krytí stálých plateb = u bankrotujících podniků byl poměr zisku nebo poměr peněžních toků výrazně nižší k fixním platbám15.
2.7.3 Kralickův rychlý test Kralickův rychlý test (Quick test), který navrhl v roce 1990 P. Kralicek, poskytuje rychlou možnost s poměrně velmi dobrou vypovídající schopností „oklasifikovat“ analyzovanou firmu. Výhodou tohoto testu je rychlost a jednoduchost. Při jeho konstrukci bývá použito z každé ze čtyř základních oblastí analýzy (stability, likvidity, rentability a výsledku hospodaření) zvolen jeden ukazatel tak, aby byla zabezpečena vyvážená analýza jak finanční stability, tak i výnosové situace firmy.
15
HEŘMAN, Jan. Oceňování nemovitostí. Praha, VŠE: Oeconomica VŠE, 2005. ISBN 80-245-0647-4. Str. 76.
43
Quick (rychlý) test pracuje s následujícími ukazateli: a) kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál/celková kapitál/celková aktiva - vypovídá o kapitálové síle firmy - informuje, zda existuje mnoho dluhů v peněžních jednotkách - charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost - udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji zd oji
b) doba splácení dluhu z cash flow = (Cizí (Cizí kapitál – krátkodobý FM FM)/bilanční )/bilanční CF - vyjadřuje, za jak dlouhé časové období je podnik schopen uhradit své závazky - bilanční CF lze získat z výkazu zisků a ztrát - charakterizuje charakterizuje finanční stabilitu sledované firmy
c) CF v % tržbách = CF/tržby tržby - analyzuje výnosovou situaci
d) rentabilita aktiv = ROA = (VH po zdanění + úroky)/celková aktiva - také analyzuje analyzuje výnosovou situaci Bonita se pak stanoví tak, že každý ukazatel se nejprve prve podle dosaženého výsledku oklasifikuje číslem v intervalu 1-5 1 5 (hodnocení je stejné jako pro děti ve školách) podle níže uvedené tabulky a výsledná známka se pak určí jako jednoduchý aritmetický průměr získaných známek za jednotlivé ukazatele. Obr. č. č 2:: Stupnice hodnocení ukazatelů
Zdroj: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem, str. 194
44
2.7.4 Tafflerův bankrotní model V roce 1977 byl uveden tento model, který pracuje se čtyřmi poměrovými ukazateli. Konkrétně se jedná o ukazatele, které nejlépe charakterizují platební schopnosti společnosti, tedy ziskovost, přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko a likvidita. Nejčastěji se model používá po hodnocení britských společností, které jsou kótované na burze cenných papírů. Vzorec pro modelaci je následující:
Z = 0,53 * R1 + 0,13 * R2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R4 •
R1 = EBIT/krátkodobé závazky;
•
R2 = oběžná aktiva/cizí kapitál;
•
R3 = krátkodobé závazky/celková aktiva;
•
R4 = tržby/celková aktiva.
Pokud po dosazení do vzorce vyjde hodnotou Z > 0,3 má podnik malou pravděpodobnost bankrotu, naopak bude-li hodnota Z < 0,2 společnost by měla být na pozoru neboť riziko bankrotu je veliké.
2.7.5 Altmanův model Altmanův model (Altmanova formule bankrotu) nazýván též Z-skóre, vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. První verze tohoto modelu vznikla v roce 1968, která byla v roce 1983 aktualizována a revidována. V České republice se začal model používat v roce 1989. Profesor Altman se při prvním sestavování modelu věnoval firmám s veřejně obchodovatelnými akciemi, a tak se často lze setkat s tvrzením, že tento model je označována jako způsob hodnocení právě pro akciové společnosti. Altmanův model neboli model predikce finanční tísně se pokouší předpovědět, zda v nejbližší době nehrozí podniku finanční problémy. Dále model celkem spolehlivě zodpoví na otázku, 45
zda podniku nehrozí bankrot asi na dva roky do budoucnosti, s nnižší ižší přesností (s pravděpodobností cca 70 %) pak na dobu pěti let. Pro výpočet hodnoty hodnoty Z-skóre Z skóre se používají dílčí poměrové poměrové ukazatele,, jejichž váha je vždy vyjádřena koeficientem stanoveným na základě empirických zkušeností. Z výše uvedeného vyplývá, že v hodnotě hodnotě Altmanova indexu jsou zohledněny všechny podstatné faktory, které ovlivňují finanční stabilitu podniku a jeho perspektivy perspektivy do budoucna, což si může být potvrzeno v následujícím vzorci.
Výsledek po dosazení do vzorce se opět interpretuje dle následující rozmezí: •
Z>3
= podniky je finančně zdráv, zdráv
•
1,2 < Z < 2,99
= šedá zóna,
•
Z < 1,2
= podnik upadá.
2.7.6 Indexyy IN IN indexy indexy byly sestaveny Inkou a Ivanem Neumaierovými a představují modifikaci Altmanova indexu pro české podmínky. Altmanův index zkoum zkoumá finanční zdraví společnosti, ale indexy index IN umožňují posoudit i finanční výkonnost a důvěryhodnost českých podniků. Základním předpokladem tohoto modelu je vzájemný vztah mezi sledovanou hodnotou podniku a některými poměrovými ukazateli. Existují celkem čtyři indexy IN: •
IN95 = sestaven taven v roce 1995, 1995, hodnotí podnik z pohledu věřitelů věřitelů,
•
IN99 = sestaven v roce 1999, 199 , hodnotí podnik z pohledu vlastníka vlastníka,
•
IN01 = sestaven v roce 2001, spojuje oba předchozí předchozí indexy,
•
IN05 = sestaven v roce 2005, aktualizovaný index IN01. IN01 46
Index IN05 byl vytvořen jako poslední v řadě a je aktualizací indexu IN0, která vznikla podle testů na datech průmyslu za rok 2004. IN05 se od předchozího IN01 liší velikostí koeficientů a interpretací výsledku. Výsledná hodnoty indexu se získává dosazením do následujícího vzorce, který obsahuje jednotlivé poměrové ukazatele a čísla pro přepočet.
IN 05 = 0,13
CA EBIT EBIT V OA + 0,04 + 3,97 + 0,21 + 0,09 CK úrok CA CA KZ + KCK
•
úrok = celkové úroky z cizího kapitálu,
•
KZ = krátkodobé závazky,
•
KCK = krátkodobý cizí kapitál.
Po dosazení do vzorce se výsledek zařadí do následujících hranic a vyhodnotí se finanční výkonost a důvěryhodnost podniku. •
IN05 > 1,06
= podnik tvoří hodnotu (kladná EVA),
•
0,9 < IN05 < 1,06
= šedá zóna = nelze určit, zda podnik tvoří hodnotu,
•
IN05 < 0,9
= podnik spěje k bankrotu.
2.7.7 Index bonity IB Tento bonitní index je založen na tzv. multivariační diskriminační analýze. Model pracuje s šesti vypočtenými poměrovými ukazateli, ke kterým jsou přiřazeny určité váhy. Konkrétně se jedná o tyto ukazatele: •
X1 = cash flow/cizí zdroje;
•
X2 = celková aktiva/cizí zdroje;
•
X3 = zisk před zdaněním/celková aktiva;
•
X4 = zisk před zdaněním/celkové výkony;
•
X5 = zásoby/celkové výkony;
•
X6 = celkové výkony/celková aktiva. 47
Určí-li se konkrétní hodnoty šesti nových ukazatelů (X1-X6), může se vypočítat celková hodnota indexu bonity IB a následně zhodnotit finanční situace analyzovaného podniku. K výpočtu se používá tento vzorec:
IB = 1,5 * X1 + 0,08 * X2 + 10 * X3 + 5 * X4 + 0,3 * X5 + 0,1 * X6 Dalším krokem je vyhodnocení hodnoty indexu bonity IB pomocí následující tabulky, ze které je patrno, že čím vyšších hodnot index bonity IB v podniku dosáhne, tím lepší finanční kondici má analyzovaný podnik. Tab. č. 1: Hranice indexu bonity IB Index bonity
Charakteristika podniku
IB ≥ 3 2 ≤ IB < 3 1 ≤ IB < 2 0 ≤ IB < 1 -1 ≤ IB < 0 -2 ≤ IB < -1 IB < -2
extrémně dobrá finanční situace velmi dobrá finanční situace dobrá finanční situace určité problémy špatná finanční situace velmi špatná finanční situace extrémně špatná finanční situace
Zdroj: Heřman Jan, Oceňování podniku, str. 85
2.7.8 Grünwaldův index bonity Při tomto testu se analyzuje finanční situace firmy tak, že jsou přidělovány body podle výsledků z vypočítaných poměrových ukazatelů (rentability, likvidity a finanční stability). Body jsou přidělovány jako poměr skutečně zjištěné hodnoty daného ukazatele k jeho krajní přijatelné hodnotě. Vzorec výpočtu obsahuje malá a velká písmena. Velkými písmeny jsou uvedeny vzorce poměrových ukazatelů, malá písmena naopak vyjadřují krajní přijatelné hodnoty.
48
Vzorec pro výpočet Grünwaldova indexu bonity má následující podobu:
IB = 1/6 (A/a + E/e + L/l + P/p + T/t + U/u) •
A = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/celková aktiva (v %),
•
a = průměrná úroková míra z přijatých úvěrů (v %),
•
E = zisk po zdanění/vlastní kapitál (v %),
•
e = průměrná zdaněná úroková míra z přijatých úvěrů u (1–d), kde d je sazba daně, z příjmu (v %),
•
L = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek)/krátkodobé závazky,
•
l = optimálně l > 1; alespoň minimálně l = 1,2,
•
P = (oběžná aktiva – krátkodobé závazky – krátkodobé úvěry)/zásoby,
•
p = p < 1; alespoň minimálně p = 0,7,
•
T = (zisk + odpisy)/dluhy = (převrácená hodnota doby splácení dluhů),
•
t = t < 1; alespoň minimálně t = 0,3,
•
U = EBIT/úroky,
•
u = značně více než jedenkrát, alespoň minimálně 2,5 krát.
Zda je podnik v uspokojivé finanční situaci, se zjistí, pokud bodové ohodnocení dosahuje alespoň výši jednoho bodu a více. Je-li tomu naopak, signalizuje to možné finanční problémy podniku. Existují celkem 4 následující pásma finančního zdraví podniku: Pásmo A = pevné finanční zdraví -
podnik je schopen čelit i závažným finančním problémům
-
index bonity je roven dvěma a více bodům
-
platí podmínka, že hodnota každého vypočteného poměrové ukazatele musí dosáhnout alespoň jednobodového ohodnocení.
Pásmo B = dobré finanční zdraví -
index bonity se pohybuje v intervalu 1,0-1,9 bodů
-
platí podmínka, že hodnoty poměrového ukazatele provozní pohotové likvidity a úrokového krytí dosáhnou alespoň jednobodového ohodnocení.
49
Pásmo C = slabší finanční zdraví -
podnik není schopen plně čelit některým finančním problémům, které se mohou vyskytnout
-
index bonity v intervalu od 0,5 do 0,9 bodů
-
platí podmínka, že hodnota poměrového ukazatele provozní pohotové likvidity dosáhne alespoň jednobodového ohodnocení.
Pásmo D = tzv. churavění -
podnik je ohrožen finanční tísní a čelí reálné hrozbě, že bude v úpadku
-
index bonity se pohybuje pod hranicí 0,5 bodu,
-
zahrnuje i ostatní případy, kdy není splněna podmínka pro hodnoty některého poměrového ukazatele.
50
3 APLIKACE FA NA KONKRÉTNÍ FIRMU Ve třetí části této práce budou výše teoreticky popsané poznatky o finanční analýze aplikovány na konkrétní vybranou firmu CRAVT Koupelny spol. s r. o. Nejprve budou uvedeny základní informace o samotné firmě pro bližší seznámení, následně již budou aplikovány vybrané metody a ukazatele finanční analýzy na data zvolené společnosti.
3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ Obchodní firma:
CRAVT Koupelny spol. s r.o.
Sídlo společnosti:
Tábor, Chýnovská 2994, PSČ 390 02
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Statutární orgán:
jednatel Ing. Petr Havránek
Základní kapitál:
200 000,-- Kč
Identifikační číslo:
260 90 228
Předmět podnikání: Velkoobchod Specializovaný maloobchod, maloobchod se smíšeným zbožím Provádění staveb, jejich změn a odstraňování16
3.1.1 Profil a historie společnosti Firma CRAVT koupelny byla založena v roce 2005 a od začátku podnikání se zaměřuje na větší investiční celky, jako jsou hotely, administrativní budovy nebo banky. Postupem času se začala orientovat také na koncového maloobchodního zákazníka. V současné době má společnost dvě luxusní vzorkovny, jednu v Praze a druhou v Táboře. Vzorkovna v Táboře byla otevřena v roce 2005 jako zcela nové designové studio, kde jsou na ploše 400 m2 prezentovány ty nejnovější trendy ve vybavení koupelen. Rok 2006 se
16
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a300002559&typ=full&klic=2ivkzp (staženo 7. 3. 2013, 8:51)
51
pro CRAVT stal další kapitolou v rozvoji společnosti, zákazníci z Prahy mohou navštívit nově otevřené studio v Lihovarské ulici na Praze 9 nedaleko Palmovky. Hlavní podnikatelskou činností firmy dle zápisu v obchodním rejstříku je velkoobchod a specializovaný maloobchod. Konkrétně se jedná o prodej vybavení pro koupelny, dlažby, obklady, umyvadla, záchody, bidety, sprchové kouty, vany, atd. Firma dodává koupelnový nábytek, koupelnové doplňky, masážní boxy, vířivé a masážní vany, vířivky, vodovodní nebo sprchové baterie. Hlavní filozofií práce společnosti je maximální odbornost a vzdělanost všech prodejců tak, aby klienti odcházeli s pocitem, že se jim věnoval opravdový odborník. Na první pohled se totiž může zdát, že vybavení koupelny je jednoduchou záležitostí, avšak skloubení prostoru, designu a přání zákazníka je mnohdy velmi složité. Firma v žádném případě nechce suplovat velké markety, a proto vsází na individuální přístup k zákazníkovi a osobitost služeb a produktů od zaměření přes grafický návrh až po realizaci. Díky těmto filozofiím, které se snaží dodržovat, se může pyšnit několikaletými zkušenostmi, širokou nabídkou zboží, profesionalitou a velkým množstvím spokojených zákazníků. Statutárním orgánem společnosti je Ing. Petr Havránek, narozen 5. ledna 1965, bytem Tábor, ulice Tismenická 1527/6, PSČ 390 01. Do funkce byl uveden dne 10. června 2005. Ing. Petr Havránek jedná jménem společnosti samostatně ve všech věcech. Podepisování za společnost se děje tak, že k otištěné nebo napsané obchodní firmě společnosti připojí jednatel svůj podpis. Společnost byla založena se základním kapitálem 200 000,-- Kč, čímž byla splněny podmínka minimální výše základního kapitálu pro právní formu "společnost s ručením omezeným". Základní kapitál byl splacen při založení firmy panem Ing. Petrem Havránkem ve výši 100 %. Z toho vyplývá, že pan Havránek je jediným společníkem tohoto podniku. Společnost CRAVT Koupelny spol. s r. o. má průměrně 6 zaměstnanců (senior project manager, project manager, product manager, pracovníci koupelnového studia a pracovnice ekonomického oddělení - účetní). Za rok 2011 měla společnost osobní náklady 2 779 tis. Kč, z toho mzdové náklady tvořily 2 033 tis. Kč. 52
3.1.2 Používané účetní metody a způsoby oceňování Každoročně předkládané účetní závěrky společnosti jsou zpracovány na základě Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a na základě Vyhlášky č. 505/2002, kterou se provádějí některé ustanovení zákona o účetnictví. Způsoby oceňování, které společnost používá, jsou upraveny vždy v příslušné příloze k účetní závěrce. Obecně lze říci, že účtování zásob je prováděno způsobem A evidence zásob. Pro tento způsob evidence je typické používání rozvahově aktivních účtů (111 - Pořízení materiálu, 112 - Materiál na skladě, 131 - Pořízení zboží, 132 - Zboží…) v průběhu účetního období. Do nákladů na účet 501 - Spotřeba materiálu nebo 504 – Prodané zboží) se účtuje až v případě, že jsou zásoby nějak spotřebovány. Pro oceňování zásob využívá firma skutečnou pořizovací cenu, což je obecně cena pořízení a ostatní náklady související s jeho pořízením. Hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek se oceňuje také pořizovací cenou. V roce 2011 měla společnost dlouhodobý majetek v hodnotě 3 667 tis Kč, v roce 2010 3 881 tis. Kč. Způsob odepisování majetku CRAVT Koupelny spol. s r. o. používá účetní odpisy. Odpisový plán účetních odpisů hmotného investičního majetku účetní jednotka sestavila v inventárním předpisu tak, že se stanovila předpokládaná doba životnosti majetku v souladu s daňovými odpisy. Odpisy pro rok 2011 tvořily 485 tis. Kč, za rok 2010 465 tis. Kč. Přepočet cizích měn na českou měnu Při přepočtu měn na českou měnu (Kč) používá společnost aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou (ČNB) v den uskutečnění účetního případu nebo při nákupu cizí měny tzv. kurz prodej banka. Pro přepočet závazků a pohledávek ke konci účetního období firma využívá kurz ČNB k poslednímu dni účetního období.
53
3.2 APLIKACE FINANČNÍ ANALÝZY Tato část práce se již zaměří na provedení finanční analýzy dle získaných dokumentů od firmy CRAVT Koupelny spol. s r. o. Podnik bude hodnocen za uplynulých 5 let (2007-2011), data jsou získána z výkazů rozvaha, výkaz zisku a ztráty, z přílohy k účetní závěrce a ze zakladatelské listiny. Podrobněji bude aplikace finanční analýzy zaměřena na vertikální a horizontální analýzu, analýzu pracovního kapitálu a zisku, na poměrové ukazatele (rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity, produktivity práce), na bonitní a bankrotní modely (Kralickův rychlý test, Tafflerův bankrotní model, Altmanům model = Z-skóre, Index IN05 a Index bonity IB). Výsledné hodnoty ukazatelů a modelů budou porovnávány především s doporučovanou hodnotou, která bývá orientačně uváděna nebo se stejným ukazatelem vybrané společnosti, ale v jiném období (v jiném roce).
3.2.1 Horizontální a vertikální analýza První, co bude v této práci provedeno, bude horizontální a vertikální analýza dokumentů rozvaha a výkaz zisku a ztráty, která je popsána v teoretické části. Horizontální analýza obou dokumentů je prostorově výrazná, a tak je zařazena na konec práce do příloh (Přílohy č. 4 – Horizontální analýza rozvahy, Příloha č. 6 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty), ve kterých jsou zobrazeny meziroční změny (nárůsty či poklesy) jednotlivých položek výše zmíněných výkazů. Vertikální analýza je zařazena zde do textu a provedena formou tabulky. Nejprve je analyzována rozvaha, majetková struktura (aktiva) a vlastnická struktura (pasiva) zvlášť, následně pak výkaz zisku a ztrát se zaměřením na položku tržby.
54
ANALÝZA AKTIV Struktura aktiv informuje o tom, do čeho firma investovala svůj kapitál. Obecně platí, že pro firmu je výhodnější investovat do dlouhodobějších aktiv, protože jimi může dosáhnout vyšší výkonnosti. Nejméně výnosné jsou hotové peníze, které mají téměř nulový výnos. Správný poměr stálých a oběžných aktiv je předurčen povahou hospodářské činnosti a nezbytností zajistit likviditu. Sledovaný podnik má aktiva tvořena nejvíce z oběžných aktiv. V roce 2010 společnost pořídila dlouhodobý majetek, a tím se zvedl podíl stálých aktiv, ale i přesto stále převládají oběžná aktiva, což je možno si prohlédnout v následující tabulce. V přehledu vývoje majetkové struktury jsou uvedeny i procentuální poměry aktiv. Základnu tedy 100 % tvoří celková aktiva. Na první pohled je viditelné, že největší podíl tvoří krátkodobé pohledávky u oběžných aktiv a dlouhodobý hmotný majetek u stálých aktiv. Tab. č. 2: Vývoj majetkové struktury podniku v letech 2007-2011 (v tis. Kč, v %) 2007
2008
částka
%
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dl. nehmotný majetek Dl. hmotný majetek Dl. finanční majetek
22 071
100%
23 648
100%
145
0,66%
348
1%
791
14
0,06%
132
1%
171
131
0,59%
216
1%
0
0%
0
0%
Oběžná aktiva Zásoby Dl. pohledávky Krát. pohledávky Krát. finanční majetek
21 423
97,06%
23 123
6 386
28,93%
0
0%
0
0%
12 228
55,40%
12 400
2 809
12,73%
4 584
503 Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
2,28%
177
Časové rozlišení
částka
2009 %
částka
2010 %
2011
částka
%
28 952
100%
28 953
100%
3%
3 881
13%
3 667
13%
1%
61
0%
2
0%
620
2%
3 820
13%
3 665
13%
0
0%
0
0%
0
0%
98%
27 824
97%
24 973
86%
25 114
87%
6 139 25,96%
3 616
13%
4 417
15%
4 235
15%
0
0%
0
0%
0
0%
52%
17 276
60%
13 130
45%
13 794
48%
19%
6 932
24%
7 426
26%
7 085
24%
1%
126
0%
98
0%
172
1%
28 741 100%
částka
%
U analýzy aktiv je navíc přiřazen ještě sloupcový graf, který zobrazuje poměr oběžných aktiv v podniku. Jak je vidět, krátkodobé pohledávky tvoří v každém roce největší podíl. Dále je třeba upozornit na pokles zásob v roce 2009, důvodem byla krize na českém trhu, kdy lidé méně nakupovali, a tak firma nebyla nucena mít tolik zboží na skladě.
55
Graf č. 1: Podíl složek oběžných aktiv
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
ANALÝZA PASIV Struktura pasiv znázorněna následující tabulkou ukazuje, z jakých zdrojů firma svá aktiva pořídila. Jak je známo, zdroje se rozdělují na vlastní a cizí, pro hodnocení podniku je zajímavý především jejich poměr. Tab. č. 3: Vývoj vlastnické struktury podniku v letech 2007-2011 (v tis. Kč, v %) 2007 částka
2008 %
částka
2009 %
částka
Pasiva celkem 22 071 100 % 16 495 100 % Vlastní kapitál 10 543 48 % 17 695 75 % Základní kapitál 200 1% 200 1% Kapitálové fondy 0 0% 0 0% Rezervní fondy 0 0% 0 0% VH z minulých let 4 047 18,34 % 10 342 44 % VH z běžného ob. 6 296 28,53 % 7 153 30 % Cizí zdroje Rezervy Dl. závazky Krát. závazky Bankovní úvěry
11 338 0 0 11 338 0
2010 %
25 670 100 % 20 769 72 % 200 1% 0 0% 0 0% 17 498 61 % 3 071 11 %
částka
2011 %
částka
26 578 100 % 27 018 23 142 80 % 25 076 200 1% 200 0 0% 0 0 0% 0 20 568 71 % 22 941 2 374 8 % 1 935
%
100 % 86 % 1% 0% 0% 79 % 7%
51 % 0% 0% 51 % 0%
6 215 0 0 6 215 0
26 % 0% 0% 26 % 0%
7 472 0 0 7 472 0
26 % 0% 0% 26 % 0%
5 808 0 0 5 808 0
20 % 0% 0% 20 % 0%
3 992 0 0 3 992 0
14 % 0% 0% 14 % 0%
Časové rozlišení 190 1% Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
-262
1%
500
2%
2
0%
-115
0%
56
Vývoj pasivních účtů rozvahy je zobrazen stejně jako u aktiv formou tabulky, která obsahuje hlavní položky pasiv, jejich hodnotu za roky 2007-2011 a dále procentuální vyjádření jejích podílu na celkových pasivech. Z tabulky je patrno, že kromě roku 2007 byl vždy podíl vlastních zdrojů vyšší než cizích, což znamená, že firma svou činnost financuje převážně z vlastních zdrojů. Obecně platí, že čím je větší podíl vlastního kapitálu, tím je větší tzv. bezpečností polštář proti případným ztrátám věřitelů v případě likvidace podniku. Z výše uvedeného vyplývá, že sledovaná společnost CRAVT Koupelny má hodnotu bezpečnostního polštáře dostatečně vysokou, což lze hodnotit jako pozitivní skutečnost. Cizí zdroje podniku jsou tvořeny především krátkodobými závazky, vlastní zdroje pak výsledky z hospodaření za minulé roky nebo za běžné období. Jak je z tabulky patrno, VH z minulých let se kumulací zvětšuje, naopak VH z běžného období klesá. Jednatel analyzované společnosti totiž nechává každoroční výsledek hospodaření – čistý zisk nerozdělen, a tak se převádí do dalších let. ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY Analýza výkazu zisku a ztráty je důležitá pro představu, jaké náklady, výnosy firma má a jaké hospodářské výsledky z činností vykazuje. Přehled vývoje nákladů a výnosů ve sledovaných letech u firmy CRAVT Koupelny spol. s r. o. je uveden v tabulce, která je rozdělena dle činností podniku (provozní, finanční a mimořádná činnost).
57
Tab. č. 4: Vývoj nákladů a výnosů podniku v letech 2007-2011 (v tis. Kč)
Provozní výnosy Provozní náklady Provozní HV Finanční výnosy Finanční náklady Finanční HV Daň z příjmu za běžné činnosti HV za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu za mimořádné činnosti Mimořádný HV Výnosy celkem Náklady celkem Hospodářský výsledek za úč. období Hospodářský výsledek před zdaněním
2007
2008
2009
2010
2011
64 197 55 760 8 437 21 213 -192 1 989 6 256 41 0 0 41 64 259 57 962 6 297 8 286
70 268 60 945 9 323 36 239 -203 1 958 7 162 76 82 0 -6 70 380 63 224 7 156 9 114
57 738 53 796 3 942 53 146 -93 775 3 074 210 213 0 -3 58 001 54 930 3 071 3 846
40 964 37 857 3 107 52 160 -108 575 2 424 40 90 0 -50 41 056 38 682 2 374 2 949
41 533 38 928 2 605 28 174 -146 488 1 971 79 115 0 -36 41 640 39 705 1 935 2 423
Zdroj: vlastní tvorba, data z výkazu Z/Z
Z tabulky číslo 4 je patrno, že celkový hospodářský výsledek ve sledovaných letech výrazně klesá, důvodem jsou poklesy výnosů. Nákladové položky sice také klesají, ale jejich meziroční pokles je menší než změny u výnosů. Za provozní činnost byl vždy hospodářský výsledek kladný (tedy zisk), naopak u finanční a mimořádné činnosti (kromě roku 2007) byla výsledkem ztráta. VÝVOJ TRŽEB Pokud se provádí analýza výkazu zisku a ztrát je vhodné podívat se i na vývoj (rozbor) tržeb podniku, jelikož tvoří důležitou složku tohoto výkazu. Hodnoty tržeb jsou zobrazeny formou tabulky a jsou rozděleny na 3 kategorie podle toho, z prodeje čeho tržby vznikly. Společnost CRAVT Koupelny má v současné době negativní vývoj tržeb neboť tržby klesají. Pokud by se porovnaly roky 2007 a 2011, jak je vidět z tabulky, rozdíl je téměř 22 047 tis. Kč. Pokles lze vysvětlit tím, že lidé nyní méně utrácí, a jelikož společnost prodává především luxusní koupelnové vybavení, zapůsobí zde substituční efekt. 58
Tab. č. 5: Vývoj tržeb v letech 2007-2011 (v tis. Kč, v %)
Tržby z prodeje:
2007
2008
částka Celkem zboží vl. výrobků a služeb DM a materiálu
%
částka
2009 %
částka
2010 %
částka
2011 %
částka
%
62 767 100% 68 237 100% 57 943 100% 40 416 100% 40 720 100% 55 342 7 333
88% 63 539 12%
4 698
92 0% Zdroj: vlastní tvorba, data z výkazu Z/Z
0
93% 41 429 7% 16 474 0%
40
71% 38 275
95% 35 822
88%
28%
2 141
5%
4 858
12%
0%
0
0%
40
0%
Jak je patrno z výše uvedené tabulky, tržby byly nejvyšší v roce 2008, od té doby pozvolna klesají. Pokles mezi roky 2010 a 2011 však není příliš veliký (přibližně 300 tis. Kč). Největší podíl z tržeb tvoří tržby z prodeje zboží, následně pak tržby za vlastní výrobky a služby, tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu jsou téměř nepatrná položka. Tyto skutečnosti jsou v tabulce vyjádřeny procentuálně, kdy 100 % jsou vždy tržby celkem. Vývoj tržeb ve sledovaných letech za vybranou společnost je znázorněn i následujícím sloupcovým grafem, na kterém je možnost ověřit, že tržby opravdu klesají. Sloupce grafu jsou barevně rozlišeny dle typu tržeb. Graf č. 2: Vývoj tržeb v letech 2007-2011
Zdroj: vlastní tvorba, data z výkazu Z/Z
59
3.2.2 Analýza zisku Nyní bude provedena analýza zisku, pro upřesnění budou nejprve vysvětleny základní formy zisku, které jsou v práci používány: •
EBIT = Hospodářský výsledek před odečtením úroků a daní,
•
EBT = Hospodářský výsledek před odečtením daně z příjmu,
•
EAT = Hospodářský výsledek po odečtení daně z příjmu,
•
NOPAT = Zdaněný výsledek hospodaření před odečtením úroků,
•
NI = VH = Výsledek hospodaření po zdanění = čistý zisk17.
Výše uvedené formy zisku jsou znázorněny v tabulce již s konkrétními hodnotami za roky 2007-2011. Jak je vidět na první pohled, hodnoty EBIT a EBT jsou v každém roce totožné, neboť podnik nemá žádná nákladové úroky, který by odečítal. Dále je nutno upozornit na celkový pokles čistého zisku (v roce 2007 byl 6 297 tis. Kč a v roce 2011 pouhých 1 935 tis. Kč). Pokles je způsoben tím, že poklesly tržby z prodeje. Do budoucna by se podnik měl snažit, aby jeho zisk byl vyšší nebo alespoň dále neklesal. Svůj každoroční výsledek hospodaření společnost na základě rozhodnutí na valné hromadě nechává jako nerozdělený a převádí ho na účet nerozdělený zisk minulých let. Tab. č. 6: Vývoj zisku za roky 2007-2011 (v Kč)
EBIT = provozní + finanční HV + úroky EBT = provozní a finanční VH EAT = provozní + finanční VH – daň NI = VH (ze všech činností)
2007
2008
2009
2010
2011
8 245 8 245 6 256 6 297
9 120 9 120 7 162 7 156
3 849 3 849 3 074 3 071
2 999 2 999 2 424 2 374
2 459 2 459 1 971 1 935
Zdroj: vlastní tvorba, data z výkazu Z/Z
Vývoj zisku ve tvaru EBIT bude dále znázorněn i formou sloupcového grafu číslo 3, ze kterého je patrný výše popsaný pokles hodnot. 17
SŮVOVÁ H., KNAIFL O. a kol.: Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. ISBN 978-807265-133-7. Str. 52.
60
Graf č. 3: Vývoj HV ve tvaru EBIT v letech 2007-2011 Hospodářský výsledek pře odečtením úroků a daní = EBIT 10,000 9,000 8,000 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní tvorba
3.2.3 Analýza pracovního kapitálu V nejširším slova smyslu je pracovní kapitál (working capital) chápán jako část oběžných aktiv (OA). Rozlišují se celkem tři typy pracovního kapitálu, dle množství položek z rozvahy, které jsou pro výpočet zohledněny. Pracovní kapitál I. (Čistý pracovní kapitál) = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky Pracovní kapitál II. = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky + Dohadné účty aktivní – Dohadné účty pasivní Pracovní kapitál III. = Zásoby + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek – Krátkodobé závazky + Dohadné účty aktivní – Dohadné účty pasivní + Příjmy příštích období – Výdaje Příštích období
61
Tab. č. 7: Vývoj pracovního kapitálu v letech 2007-2011 (v tis. Kč) Položka Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Dohadné účty aktivní Příjmy příštích období Krátkodobé závazky Dohadné účty pasivní Výdaje příštích období
2007
2008
6 386 12 228 2 809 0 315 11 338 0 190
6 137 12 400 4 584 0 0 6 215 0 -262
2009 3 616 17 276 6 932 0 0 7 472 0 211
2010 4 417 13 130 7 426 0 0 5 808 0 2
2011 4 235 13 794 7 085 0 0 3 992 0 -115
Pracovní kapitál I.
10 085
16 908
20 352
19 165
21 122
Pracovní kapitál II.
10 085
16 908
20 352
19 165
21 122
Pracovní kapitál III.
10 210
17 170
20 141
19 163
21 237
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
Pracovní kapitál má ve všech sledovaných letech kladnou hodnotu. Tyto hodnoty představují částku volných prostředků, která zůstane podniku po úhradě všech běžných závazků, ale také představuje ta oběžná aktiva, která podnik kryje dlouhodobými zdroji. V rámci vybraného podniku se výše jednotlivých ukazatelů pracovního kapitálu v podstatě příliš neliší, protože položky dohadných účtů aktivní či pasivních a příjmy příštích období či výdaje příštích období dosahují nulových nebo téměř bezvýznamných hodnot. Pracovní kapitál obecně vykazuje vzrůstající tendenci (nárůst mezi roky 2007 a 2011 je téměř dvojnásobný), což je pro podnik pozitivní a do budoucna se dá předpokládat, že tento vývoj bude i v následujících letech.
3.2.4 Analýza pomocí bilančních pravidel Tato část finanční analýzy vybraného podniku bude zaměřena na bilanční pravidla. Bude ověřeno, zda firma dodržuje doporučení, která vyplývají z již výše zmíněných bilančních pravidel. Některé zjištěné údaje budou pro lepší orientaci znázorněny v tabulce.
62
Zlaté bilanční pravidlo financování Nyní bude ověřeno dodržování bilančního pravidla financování, které vychází z tvrzení, že dlouhodobý majetek by měl být financován především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů a krátkodobé složky majetku z odpovídajících zdrojů krátkodobých. Položka dlouhodobé zdroje bude zastoupena vlastním kapitálem, neboť podnik nemá žádné dlouhodobé závazky a bankovní úvěry. dlouhodobé zdroje => dlouhodobý majetek krátkodobé zdroje => krátkodobý majetek
Tab. č. 8: Zlaté bilanční pravidlo financování (v tis. Kč) 2007
2008
2009
2010
2011
Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje (vlastní kapitál)
145 10 543
348 17 695
791 20 769
3 881 23 142
3 667 25 076
Převis dl. zdrojů v tis. Kč Krátkodobý majetek = OA Krátkodobé cizí zdroje
10 398 21 423 11 338
17 347 23 123 6 215
19 978 27 824 7 472
19 261 24 973 5 808
21 409 25 114 3 992
Převis kr. zdrojů v tis. Kč
- 10 085
- 16 908
- 20 352
- 19 165
- 21 122
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
Z tabulky číslo 8 je patrno, že toto pravidlo u dlouhodobého majetku je dodržováno, a to markantně. Naopak u krátkodobého majetku je situace zcela odlišná. Z těchto výše uvedených výsledků vyplývá, že část krátkodobého majetku je kryta z dlouhodobých zdrojů, tedy vlastním kapitálem. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo se snaží doporučit, aby vlastní zdroje pokud možno převyšovaly ty cizí, v krajním případě se mohou rovnat. V praxi však toto doporučení nebývá příliš dodržováno. vlastní zdroje ≥ cizí zdroje
63
Tab. č. 9: Zlaté pravidlo vyrovnání rizik (v tis Kč, v %) 2007 Vlastní kapitál Cizí kapitál
2008
2009
2010
2011
10 543 11 338
17 695 6 215
20 769 7 472
23 142 5 808
25 076 3 992
Převis vl. kapitálu v %
- 7%
185%
178%
298%
528%
Převis vl. kapitálu v tis. Kč
- 795
11 480
13 297
17 334
21 084
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
Jak je vidět z předchozí tabulky, pravidlo není dodrženo jen v roce 2007, naopak v ostatních letech ano. V letech 2008-2011 byl podnik financován převážně z vlastních zdrojů. V roce 2011 je převis vlastního kapitálu nad cizím již hodně vysoký. Vlivem těchto skutečností je zřejmě to, že vlastní kapitál podniku stoupá a naopak cizí zdroje klesají. Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo podporuje myšlenku, že dlouhodobý majetek by měl být financován z vlastních zdrojů. Toto pravidlo již bylo ověřeno při kontrole dodržování zlatého pravidla financování. Jelikož podnik nemá žádné dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry, shodují se tak hodnoty vlastního kapitálu a dlouhodobých zdrojů. Zlaté poměrové pravidlo Poslední pravidlo zobrazuje vztah mezi tempem růstu investic a tempem růstu tržeb. Dle tohoto pravidla by tempo růstu investic v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu předstihnout tempo růstu tržeb. tempo růstu investic ≤ tempo růstu tržeb
64
Tab. č. 10: Zlaté poměrové pravidlo 2007 Investiční výdaje (v tis. Kč) Tempo růstu investičních výdajů Tržby (v tis. Kč) Tempo růstu tržeb
2008
2009
2010
2011
145
348
791
3 881
3 667
x 62 767
140 % 68 237
127 % 57 943
391 % 40 416
-6% 40 720
8,7 %
-15,1 %
-30,2 %
0,8 %
x
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy a výkazu Z/Z
Z tabulky je patrno, že toto pravidlo je dodržováno pouze v roce 2011, v ostatních letech nikoliv, neboť tempa růstu investic přesahovala tempa růstu tržeb. Zjištěný nedostatek se dá vysvětlit tím, že tržby konstantně klesaly, což bylo potvrzeno již při sledování vývoje tržeb. Naopak v roce 2010 společnost podnikla velkou investici do dlouhodobého majetku, a jak je všeobecně známo, investice do dlouhodobého majetku není ihned viditelná v tržbách. Je nutno uvést skutečnost, že investice, kterou společnost podnikla, byl nákup nemovitosti (bytu) od dlužníka, který firmě CRAVT Koupelny spol. s r. o. již delší dobu nezaplatit. Do budoucna se může předpokládat, že toto pravidlo bude ve vybrané společnosti dodržováno, tedy za předpokladu, že opět neinvestuje do dlouhodobého majetku.
3.2.5 Analýza pomocí poměrových ukazatelů Nyní bude pozornost zaměřena na podrobný rozbor poměrových ukazatelů. U každé skupiny bude proveden výpočet ukazatelů, které budou znázorněny formou tabulka, následně u některých ukazatelů budou získaná data vyobrazena formou jednoduchého grafu. UKAZATELE RENTABILITY Ukazatele rentability patří v praxi mezi nejvýznamnější a nejsledovanější poměrové ukazatele. Cílem těchto ukazatelů je vyjádřit, s jakou efektivitou je využíván kapitál podniku bez ohledu na zdroj financování. Každý ukazatel je konstruován jako poměr dosaženého zisku podniku v různých formách a zdroji, pomocí nichž byl zisk dosažen. Tato práce se zaměří pouze na některé vybrané ukazatele, jejichž výpočet je pro přehlednost znázorněn v tabulce. Data pro výpočet byla získána z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. 65
Tab. č. 11: Ukazatele rentability v letech 2007-2011 Ukazatele rentability Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita dl. zdrojů (ROI) Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Rentabilita dlouhodobého kapitálu (ROCE) Rentabilita tržeb (ROS) Zisková marže (PMOS)
2007
2008
2009
2010
2011
0,60 0,37 0,29 0,60 0,13 0,10
0,40 0,41 0,30 0,40 0,13 0,10
0,15 0,17 0,11 0,15 0,07 0,05
0,10 0,11 0,08 0,10 0,07 0,04
0,08 0,11 0,07 0,08 0,06 0,05
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy a výkazu Z/Z
Rentabilita vloženého celkového kapitálu (ROI) patří k nejdůležitějším ukazatelům, jimiž se hodnotí podnikatelská činnost společnosti. Vyjadřuje, s jakou účinností na zisk působí celkový kapitál vložený do podniku nezávisle na zdroji financování. Z výše uvedené tabulky je patrno, že výsledné hodnoty mají klesající tendenci, důvodem je pokles zisku v letech. V roce 2007 1 Kč celkového kapitálu vloženého do podniku přinesla 0,37 Kč zisku, v roce už pouhých 11 haléřů. Ukazatel rentability celkových aktiv (ROA) vyjadřuje, kolik korun zisku přinesla 1 Kč vložených celkových aktiv. Zda byla aktiva financována z vlastních, cizích, krátkodobých nebo dlouhodobých zdrojů se nezohledňuje. Výsledné hodnoty u analyzované společnosti mají klesající tendenci, což znamená, že firmě klesá zisk, který přináší celková aktiva. V roce 2007 přinesla 1 Kč vložených aktiv 0,29 Kč zisku, zatím co v roce 2011 pouhých 0,07 Kč, což je pokles o 22 haléřů. Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) udává, jak efektivně využívá společnost celkový zpoplatněný kapitál. U výsledných hodnot je pokles markantní, v roce 2007 byla hodnota ukazatele 0,60 a v roce 2011 pouhých 0,08. Rentabilita tržeb (ROS) charakterizuje zisk ve tvaru EBIT vztažený k tržbám, přesněji řečeno říká, jak velký EBIT firma získala z každé koruny uvažovaných tržeb. U sledované společnosti opět dochází k poklesu tohoto ukazatele. V roce 2007 přinesla 1 Kč tržeb 0,13 Kč zisku, ale v roce 2011 pouze 0,06 Kč.
66
Ukazatel rentability ziskové marže (PMOS) ukazuje zisk na korunu tržeb, udávaný v haléřích. Je tzv. modifikací předchozích ukazatele ROS – Rentabilita tržeb, avšak v čitateli se používá čistý zisk po zdanění. Výsledné hodnoty opět vykazují pokles, stejně jako předchozí ukazatel. Rentabilita vlastního kapitálu (výnosnosti VK) je ukazatelem, jímž vlastníci (zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečných výnos a zda je využíván efektivně vzhledem k odpovídajícímu riziku. I hodnoty tohoto ukazatele mají klesající tendenci. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, výsledek výpočtu ROE lze porovnávat s výnosem, který by plynul z jiných forem investic a vytváří prostor ke zvážení, co je pro akcionáře nejvýhodnější. Výsledná hodnota ukazatele by měla být proto vyšší než výnosnost jiných investorských příležitostí (např. pokladniční poukázky, vklady na termínových účtech, výnosy z obligací). Porovnání výnosnosti z jiných investičních možností je zobrazeno formou následující tabulky, ve které jsou zobrazeny možné výnosy z investičních příležitostí. Hodnoty možných výnosů byly zjištěny na internetových stránkách České národní banky a jsou pouze orientační nebo průměrné (například velikost výnosu ze státních cenných papírů závisí na době, kdy byly vydány nebo výše výnosu z termínovaných vkladů je ovlivněna typem banky, částkou, dobou uložení atd.). Tab. č. 12 : Přehled výnosů z investičních příležitostí za roky 2007-2011 (v %) Položka Výnosy z vlastního kapitálu Státní pokladniční poukázky Státní dluhopis Termínované vklady
2007
2008
2009
2010
2011
59,7 2,4-3,4 3,6-4,9 2,1-5,5
40,4 2,5-4,1 3,9-5,3 4,0-5,9
14,79 1,4-1,9 3,7-6,2 2,0-3,9
12,6 1,1-1,7 2,0-4,5 3,1-5,7
7,72 1,1-1,5 2,2-3,8 2,0-4,5
Zdroj: vlastní tvorba, data z ČNB
Z tabulky je patrno, že v každém roce jsou možné výnosy z vlastního kapitálu vyšší než u ostatních investičních příležitostí. Z čehož vyplývá, že pro věřitele není výhodnější svůj podíl ve společnosti investovat do jiného, výnosnějšího aktiva nebo do jiné společnosti. Pokud bude však klesající charakter ukazatele ROE i v následujících letech, může se stát, že nastane situace, kdy bude výhodnější využít jinou investiční příležitost. 67
DU PONTŮV ROZKLAD Rozklad Du-Pont patří mezi nejznámější pyramidový model a zabývá se rozkladem ukazatele ROE – Rentabilita vlastního kapitálu. Cílem tohoto pyramidového rozkladu je, aby naznačil, že cest a řídicích nástrojů ke zvýšení výkonnosti firem je mnoho. Při rozkladu syntetického ukazatele se bude vycházet ze dvou rovnic, kdy první je základní a druhá rozšířená. Rozklad bude proveden za sledované roky, tedy 2007-2011. Základní forma rozkladu: Ukazatele rentability celkového kapitálu je rozložen na ukazatel rentability tržeb a obrat celkových aktiv, dle tohoto vzorce.
Pro prezentaci zjištěných hodnot byla zvolena tabulka, ze které jsou patrné veškeré výsledky a dále je i naznačena cesta, jak se k výsledkům došlo, jaké konkrétní hodnoty byly poměřovány. Z dosazení do vzorce vyplývá, že rentabilita celkového vloženého kapitálu je přímo úměrná ukazatelům rentabilita (ziskovost) tržeb a obratu celkových aktiv. Což znamená, že zvýší-li se rentabilita nebo se zrychlí obrat aktiv, zroste tak i ROA. Dále lze tvrdit, že nízká rentabilita tržeb je výsledkem špatné kontroly nákladů, které jsou zřejmě moc vysoké nebo že nízké hodnoty u obratu aktiv jsou projevem neefektivního využívání majetku.
68
Tab. č. 13: Rozklad ukazatele ROA Ukazatel
vzorec
2007
2008
2009
2010
2011
ROA = Ren. celk. kapitálu
Čistý zisk/CA
0,287
0,303
0,107
0,082
0,067
Čistý zisk/Tržby
6297/ 62767
7156/ 68237
3071/ 57943
2374/ 40416
1935/ 40720
Tržby/CA
0,101 62767/ 22071
0,105 68237/ 23648
0,053 57943/ 28741
0,059 40416/ 28952
0,048 40720/ 28953
2,840
2,886
2,016
1,396
1,406
ROS = Rentabilita tržeb
Obrat aktiv Zdroj: vlastní tvorba
Jak již bylo řečeno, rentabilita celkového vloženého kapitálu klesá. Díky základnímu rozkladu je možno určit, proč k poklesu dochází. Společnost CRAVT Koupelny vykazuje pokles celkových aktiv i tržeb, což lze chápat jako důvod poklesu ukazatele ROA. Pokud by podnik chtěl dosáhnout vyšší hodnoty ukazatele rentability celkového kapitálu, měl by se pokusit podpořit růst těchto sledovaných položek. Rozšířený tvar: Tento tvar slouží pro rozklad vrcholového ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) na ukazatele rentability tržeb, obrat celkových aktiv a finanční páku. Rozklad probíhá pomocí tohoto vzorce, do kterého jsou dosazovány konkrétní hodnoty.
Dosazené hodnoty vybrané společnosti za roky 2007-2011 jsou opět znázorněny formou tabulky, stejně jako u základního rozkladu.
69
Tab. č. 14: Rozklad ukazatele ROE Ukazatel
vzorec
2007
2008
2009
2010
2011
ROE
ROA * (CA/VK)
0,600
0,405
0,148
0,103
0,078
ROA ROS = Rentabilita tržeb Obrat aktiv
Čistý zisk/CA Čistý zisk/Tržby Tržby/CA CA/VK
Finanční páka
0,287 0,303 0,107 0,082 0,067 0,101 0,105 0,053 0,059 0,048 2,840 2,886 2,016 1,396 1,406 22071/ 23648/ 28741/ 28952/ 28953/ 10543 17695 20769 23142 25076 2,093 1,336 1,384 1,251 1,155
Zdroj: vlastní tvorba
Jak je vidět, díky rozkladu lze určit, že hodnota ukazatele rentability vlastního kapitálu je nejvíce ovlivněna třemi ukazateli, a sice rentabilitou tržeb, obratem celkových aktiv a tzv. finanční pákou. Mezi všemi ukazateli existují souvislosti, například zvýší-li se zadluženost (měřena finanční pákou), odrazí se to pozitivně ve zvýšení výnosnosti vlastního kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu má klesající charakter, pokles od roku 2007 do 2011 je více než o 0,52. Což lze interpretovat následovně, v roce 2007 přinášela 1 Kč vlastního kapitálu 0,6 Kč zisku, ale v roce 2011 už pouze 0,08 Kč. Díky rozkladu je vidět, že pokles je způsobem poklesem celkových aktiv v podniku, poklesem tržeb a i poklesem hodnoty finanční páky. Finanční páka může při růstu cizího kapitálu (a tím i celkových aktiv) nad vlastní kapitál zvyšovat ROE. Zlepšení situace by podnik mohl dosáhnout nejen zvýšením rentability tržeb, ale i zrychlením obratu kapitálu (aktiv). Pokud by se podnik chtěl pouštět do odvážnějších řešení, mohl by více využívat cizí kapitál pro financování, musel by tak změnit svou strukturu finančních zdrojů. Z analýzy vlastnické struktury bylo zjištěno, že podnik je financován především z vlastních zdrojů, a tak by bylo vhodné z části použít financování pomocí cizího kapitálu.
70
UKAZATELE AKTIVITY Pomocí ukazatelů aktivity se zjišťuje, jak efektivně hospodaří s majetkem (aktivy). Cílem podniku by mělo být, aby vlastnil takový objem aktiv, aby nevznikaly zbytečné náklady spojené s jejich držením. Tab. č. 15: Ukazatele aktivity v letech 2007-2011 Ukazatele aktivity (obratu) Obrátka aktiv Obrátka zásob Obrátka závazků Obrátka pohledávek Doba obratu aktiv Doba obratu stálých aktiv Doba obratu zásob Doba obratu závazků Doba obratu pohledávek
vzorec
2007
tržby/aktiva tržby/zásoby tržby/závazky tržby/pohledávky aktiva/denní tržby stálá aktiva/denní tržby zásoby/denní tržby závazky/denní tržby pohledávky/denní tržby
2008
2009
2010
2011
2,84 2,89 2,02 1,40 1,41 9,83 11,12 16,02 9,15 9,62 9,79 17,05 8,04 8,24 19,05 5,13 5,50 3,35 3,08 2,95 126,59 124,76 178,57 257,89 255,97 0,83 1,84 4,91 34,57 32,42 36,63 32,39 22,47 39,34 37,44 36,78 21,12 44,75 43,69 18,89 70,13 65,42 107,34 116,95 121,95
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy a výkazu Z/Z
Při hodnocení aktivity podniku se práce nejprve zaměří na zhodnocení obecného pravidla, že obratovost by se měla co nejvíce zvětšovat a doba obratu naopak zkracovat. Ve výše uvedené tabulce je vidět, že u položky aktiv, je tato podmínka zcela splněna. U položek zásoby, pohledávky a závazky již situace není tak zcela ideální. Obrátka neboli počet obrátek uvádí, kolikrát se za jeden rok majetek v čitateli obrátí a přinese zisk. Obecně platí, že čím více koloběhů, tím větší objem zisku aktivum přinese. Obrat celkových aktiv je souhrnným ukazatelem obratovosti a vyjadřuje, za jakou dobu je možné ze získaných tržeb znovuobnovit celková aktiva. Doporučená hodnota výsledku by měla být
vyšší než jedna. Jak je vidno z tabulky, sledovaný podnik tuto podmínku splňuje ve všech zkoumaných letech, z čehož vyplývá, že má dostatečnou majetkovou vybavenost. Obrat zásob udává počet obrátek za rok, přesněji řečeno, kolikrát se přemění zásoby surovin v různé formy rozpracované výroby, přes prodej hotových výrobků a peníze k opětnému nákupu zásob surovin. Podnik, který je analyzován, stihne „obrátit“ své zásoby v průměru až 10x za rok, v roce 2009 to podnik zvládl dokonce 16x. 71
Ukazatel doby obratu zásob udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby (jde-li o materiál nebo suroviny) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). U sledovaného podniku jsou zásoby vázány v průměru 35 dní. V roce 2009 vykazoval koeficient mírný pokles, tedy zásoby byly rychleji odbaveny, ale jinak je možno říci, že vývoj je stabilní. Pro shrnutí k zásobám je možno říci, že firma využívala své zásoby nejintenzivněji v roce 2009, neboť obratovost byla nejvyšší a doba obratu nejkratší. Obrat pohledávek udává, kolikrát ročně jsou pohledávky přeměněny v hotové peníze a obrat závazků, kolikrát v průběhu jednoho roku dojde po pořízení majetku (zásob, externích výkonů) k jejich úhradě. U pohledávek vykazují hodnoty klesající charakter, což znamená, že společnost méněkrát do roka přemění pohledávky za peníze. Naopak obrátka závazků roste, z čehož vyplývá, že společnost dokáže rychle „obrátit“ své závazky během roku, v roce 2011 to bylo dokonce 19x. Doba inkasa (obratu) pohledávek udává, do kolika dnů jsou odběratelé nuceni zaplatit faktury za odebrané zboží a podnik musí čekat na platby za již provedené tržby. A doba úhrady (obratu) závazků říká, jaká je platební morálka podniku vůči svým dodavatelům. Hodnoty u doby obratu závazků a pohledávek by se měly pohybovat okolo čísla 60. Vybraná firma má dobu obratu závazků podstatně nižší než je doporučená hodnota, z čehož vyplývá, že firma platí svým dodavatelům dříve. Platební morálka podniku vůči svým dodavatelům je tedy v pořádku. Doba obratu pohledávek by měla také nabývat hodnost cca 60, ale jak je vidět, CRAVT Koupelny spol. s r. o. má tuto hodnotu vyšší a v posledních dvou letech téměř dvojnásobnou, což ukazuje, že odběratele podniku platí se zpožděním. Z toho vyplývá, že společnost tímto poskytuje svým odběratelům bezplatné úvěry a měla by si do budoucna dát pozor, aby k takovéto situaci již nedocházelo. Rozbor analýzy ukazatelů aktivity je doplněn o spojnicový graf, na kterém je vyznačen vývoj vybraných ukazatelů, konkrétně se jedná o dobu obratu aktiv, stálých aktiv, zásob, pohledávek a závazků. Vývoj doby obratu aktiv a pohledávek má rostoucí charakter, ukazatelé doby obratu zásob, stálých aktiv a závazků mají vývoj v celku konstantní.
72
Graf č. 4: Ukazatele aktivity v letech 2007-2011 Graf ukazatelů aktivity 300 250 200 150 100
dny
50 0 2007
2008
2009
doba obratu aktiv doba obratu zásob doba obratu pohedávek
2010
2011
doba obratu stálých aktiv doba obratu závazků
Zdroj: vlastní tvorba
UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Ukazatele zadluženosti (debt management) sledují vztah, poměr a využívání cizích a vlastních zdrojů podniku. Při aplikace ukazatelů zadluženosti na vybranou firmu budou použity jen vybrané,
konktrétně
se
jedná
o
celkovou
zadluženost,
koeficienty
zadluženosti
a samofinancování, dále ukazatele stavu kapitalizace podniku. Ukazatel úrokové krytí nemá smysl pro tuto firmu počítat, neboť do vzorce se do jmenovatele zlomku dosazují nákladové úroky, a jak je známo z rozvahy, tuto položku firma nevykazuje. O celkové zadluženosti je již známo, že udává, jaké zastoupení v podniku má cizí kapitál. Doporučené hodnoty pro financování cizím kapitálem se pohybují v rozmezí 40-60 %. Je-li ukazatel vyšší než obdobný průměr, bude pro společnost obtížné získat dodatečné zdroje, bez toho aniž by prvotně zvýšila svůj vlastní kapitál. Sledovaná společnost má ve třech posledních letech nízkou celkovou zadluženost, jelikož nemá velké množství cizích zdrojů. V roce 2007 byla hodnota koeficientu 0,51, což znamenalo, že aktiva v tomto roce byla financována téměř na půl z cizích a vlastních zdrojů.
73
Firma by měla zauvažovat, zda nebude v budoucnu používat přeci jenom na financování nějaké cizí zdroje, protože jak je známo, cizí zdroje jsou levnější než vlastní. Koeficient samofinancování určuje podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech, vyjadřuje finanční nezávislost podniku a je doplňkem celkové zadluženosti. Součet těchto dvou koeficientů by se měl rovnat jedné, což je u vybrané společnosti splněno. Výsledné hodnoty koeficientu samofinancování jen potvrzují, že společnost je financována více z vlastních zdrojů. Koeficientem zadluženosti se vzájemně poměřují cizí a vlastní zdroje. Vypočtené hodnoty opět potvrzují předchozí zjištěné výsledky. V roce 2011 koeficient vzrostl, neboť v tomto roce cizí zdroje klesly a naopak vlastní vzrostly. Pomocí ukazatele podkapitalizace/překapitalizace se ověřuje tvrzení, že stálá aktiva by měla být financována v zásadě dlouhodobými zdroji, přičemž dlouhodobé zdroje by neměly převyšovat stálá aktiva, a tak financovat i část oběžných aktiv. Pokud je výsledná hodnota ukazatele větší než jedna, jde o překapitalizování podniku a je-li menší než jedna, je část stálých aktiv kryta krátkodobými zdroji, což je dlouhodobě nežádoucí, neboť by podniku hrozila platební neschopnost. Z tabulky je patrno, že podnik má hodnoty vysoko nad doporučenou hodnotou, z čehož vyplývá, že podnik je silně překapitalizovaný. V roce 2007 byla hodnota kapitalizace až 72. Hodnoty v čase klesají, což může být hodnocenou jako pozitivní, i když jsou hodnoty stále vysoké. Lze tedy na závěr hodnocení ukazatele říci, že podnik neefektivně využívá svůj kapitál, což je způsobeno tím, že podnik pro financování používá především vlastní zdroje. Data pro výpočet byla opět čerpána z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, vypočítané hodnoty ukazatele jsou pro přehlednost vývoje za roky 2007-2011uvedeny v tabulce číslo 16.
74
Tab. č. 16: Ukazatele zadluženosti v letech 2007-2011 Ukazatele zadluženosti
2007
2008
2009
2010
2011
Koeficient zadluženosti Celková zadluženost Koeficient samofinancování Stav kapitalizace Finanční páka
1,08 0,51 0,48 72,71 2,09
0,35 0,26 0,75 50,85 1,34
0,35 0,26 0,72 26,26 1,38
0,25 0,20 0,80 5,96 1,25
0,59 0,14 0,87 6,84 1,15
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy a výkazu Z/Z
Dále je nutno upozornit na efekt finanční páky, který tvrdí, že s rostoucí zadlužeností se zvyšuje rentabilita vlastního kapitálu. Finanční páka se počítá jako podíl celkových aktiv a vlastního kapitálu. V dobře fungující společnosti může finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Hodnoty finanční páky zvoleného podniku jsou zobrazeny na posledním řádku v tabulce a je vidět, že klesají stejně jako ostatní ukazatelé. UKAZATELE LIKVIDITY Likvidita je chápána jako schopnost a připravenost podniku splatit své stávající krátkodobé peněžní závazky v plné výši a době jejich splatnosti. Jak již bylo uvedeno, obecně platí, že likvidita určitého aktiva je tím větší, čím kratší je doba jeho přeměny na peněžní formu a čím menší je při této přeměně ztráta společnosti. Data pro výpočet byla získána z rozvahy ze strany aktiv i pasiv. Zjištěné výsledky ukazatelů jsou uvedeny v následující tabulce, která obsahuje i vzorec pro výpočet dané likvidity. Tab. č. 17: Ukazatele likvidity v letech 2007-2011 Ukazatele likvidity Celková likvidita Běžná likvidita Okamžitá likvidita
Vzorec
2007
2008
2009
2010
2011
OA/kr. závazky (OA-zásoby)/kr. závazky peněžní prostředky/kr. závazky
1,89 1,33 0,25
3,72 2,73 0,74
3,72 3,24 0,93
4,30 3,54 1,28
6,29 5,23 1,77
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy
Na úvod rozboru likvidity je nutno upozornit na fakt, že vývoj aktivních položek (OA, zásob a peněžních prostředků) je v průběhu let téměř neměnný, naopak krátkodobé závazky výrazně poklesly (v roce 2007 byly 11 338,-- Kč, v roce 2011 pouhých 3 992,-- Kč). 75
Z pohledu obecně doporučených hodnot stupně likvidity lze říci, že CRAVT Koupelny spol. s r. o. celkovou likviditu splňuje více než je doporučené rozmezí (1,5-2,5), výjimkou je rok 2007. Tyto vysoké hodnoty mohou znamenat, že podnik investuje své prostředky do takových aktiv, z nichž plyne pouze minimální výnos. Běžná likvidita podniku by se měla nacházet v rozmezí od 1,0 do 1,5. Toto splňují opět pouze hodnoty z roku 2007, ostatní jsou vysoké. U peněžité likvidity jsou hodnoty v rámci ideálního rozmezí (0,9-1,1) vcelku v pořádku. V letech 2010 a 2011 jsou výsledky o něco vyšší, ale rozdíl není tak markantní. Nutno ještě upozornit na hodnoty roku 2007, kdy výsledná likvidita vykazuje nejnižší hodnotu (0,25). Obecně platí, že peněžní likvidita by neměla být nižší než 0,2. Z hlediska likvidity je ideální pouze rok 2007, v ostatních letech firma vykazuje enormně vysoké hodnoty. Což znamená, že firma má neefektivně vázané finanční prostředky v oběžných aktivech. Tato zjištění je však ovlivněno typem hospodářské činnosti, kterou vybraná společnost provozuje. Situace, kdy jsou hodnoty likvidity vysoké, je výhodná z hlediska získání nových finančních prostředků od věřitelů, neboť takto prezentovaná likvidita dává záruku z hlediska návratnosti finančních prostředků. Naopak je nutno zmínit, že nadměrná likvidita snižuje rentabilitu, neboť finanční prostředky nejsou ukládány ve finančně výhodnějších formách aktiv. Celkové znázornění vývoje ukazatelů likvidity je možno si prohlédnout v následujícím grafu, na kterém je dobře vidět nárůst hodnot.
76
Graf č. 5:Ukazatele likvidity v letech 2007-2011
Zdroj: vlastní tvorba
UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE Z kapitoly, ve které byly podrobně teoreticky probrány ukazatele finanční analýzy, je známo, že pomocí těchto ukazatelů se měří výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Hodnoty o počtu zaměstnanců jsou získány z přílohy výročních zpráv. V letech 2007, 2008, 2011 měla firma šest zaměstnanců, v roce 2009 pět a v roce 2010 dokonce sedm zaměstnanců. Vypočítané ukazatele produktivity jsou opět pro přehlednost znázorněny v tabulce. V posledním řádku jsou uvedeny hodnoty průměrné měsíční mzdy pro okres Tábor. Data jsou zjištěna ze soupisek Českého statistického úřadu a poslouží pro porovnání zjištěných hodnot z firmy, která je analyzována.
77
Tab. č. 18: Ukazatele produktivity práce v letech 2007-2011 (v Kč) Ukazatele produktivity 2007 2008 2009 2010 práce Osobní náklady dle rozvahy 3 149 000 3 217 000 2 621 000 2 613 000 Osobní náklady z přidané hod 0,28 0,28 0,40 0,43 Produktivita práce z PH 1 864 667 1 917 333 1 306 600 862 286 Produktivita práce z tržeb 10 461 167 11 372 833 11 588 600 5 773 714 Průměrná roční mzda 388 333 392 000 384 400 272 000 Průměrná měsíční mzda 32 361 32 667 32 033 22 667 Průměrná měsíční mzda v Jihočeském kraji18 20 307 20 540 20 727 21 437
2011 2 779 000 0,52 893 833 6 786 667 338 833 28 236 21 997
Zdroj: vlastní tvorba
Ukazatel osobní náklady k přidané hodnotě udává, že z 1 Kč přidané hodnoty tvoří 0,28-0,52 Kč náklady na zaměstnance. Jak je vidět, hodnota tohoto ukazatele stoupá (nárůst je o téměř dvojnásobný), ale i přesto je stále v únosných mezích. Výsledné hodnoty produktivity práce z přidané hodnoty je možno porovnat s průměrnou mzdou na jednoho pracovníka, přičemž čím větší je produktivita práce a čím menší je průměrná mzda, tím větší efekt ze zaměstnanců plyne. Tudíž lze říci, že společnost CRAVT Koupelny spol. s r. o. vykazuje dobrý efekt ze svých pracovníků. Zároveň je vidět z ukazatele produktivity práce z tržeb, že množství tržeb, které připadá na jednoho zaměstnance podniku, klesá, ale opět pokles není tak markantní, aby firma musela přijímat nějaká personální opatření. Co se týká průměrných mezd v podniku, může být řečeno, že zaměstnanci společnosti mají v celku vysoké průměrné mzdy, vhledem k okolí. Například pro rok 2011 byla průměrná mzda dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Jihočeském kraji, kde se podnik nachází, 21 997,-- Kč19.
18
http://www.mpsv.cz/cs/10058 (staženo 27. 3. 2013, 15:43) http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/mzdy_v_jihoceskem_kraji_v_roce_2011_vzrostly_mezirocne_o_560_kc (staženo 27. 3. 2013, 16:02) 19
78
3.2.6 Bonitní a bankrotní modely V této části práce bude firma CRAVT Koupelny spol. s r. o. analyzována pomocí vybraných bonitních a bankrotním modelů. Konkrétně se bude jednat o Kralickův rychlý test, Tafflerův bankrotní model, Altmanům model (Z-score), Index IN05 a Index bonity IB. Pro připomenutí bonitní a bankrotní modely souhrnně hodnotí zdraví a perspektivy podniku pomocí jediného čísla a díky nim lze relativně rychle a snadno odhalit případný negativní trend ve vývoji firmy, nebo naopak stanovit, že firma se vyvíjí pozitivně. KRALICKŮV RYCHLÝ TEST Quick test, který navrhl v roce 1990 P. Kralicek, poskytuje rychlou možnost „oklasifikovat“ analyzovanou firmu. Tento test, jehož výhodou je rychlost a jednoduchost, pracuje s následujícími ukazateli: a) kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál/celková aktiva b) doba splácení dluhu z CF = (CK - krátkodobý finanční majetek)/bilanční CF c) CF v % tržbách = CF/tržby d) rentabilita aktiv = ROA = (VH po zdanění + úroky)/celková aktiva
Pro výpočet CF byla použita zjednodušená nepřímá metoda, výsledek hospodaření byl očištěn o odpisy a změny stavu zásob, pohledávek a závazků včetně časového rozlišení. Postup výpočtu za sledované roky 2007-2011 je možno vidět v tabulce číslo 19.
Tab. č. 19: Výpočet cash flow v letech 2007-2011 2007
2008
2009
Zisk před zdaněním Odpisy DM Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek + časového rozlišení Změna stavu závazků + časového rozlišení
8 286 84 -3 107 -5 841 2 278
9 114 129 -247 154 -5 575
3 846 210 2 523 -4 825 2 019
CF
1 700
4 069
3 773
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy a výkaz Z/Z
79
2010 2 949 465 801 4 174 2 234 4 553
2011 2 423 485 -182 -1 849 1 944 4 393
Vypočtené hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou opět znázorněny formou tabulky, ve které jsou uvedeny i vzorce výpočtu.
Tab. č. 20: Výsledky ukazatelů pro výpočet rychlého testu Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF CF v % tržbách Rentabilita aktiv (ROA)
Vzorec
2007 2008 2009 2010 2011
vlastní kapitál/celková aktiva 48 75 72 80 87 (CK-krátkodobý FM)/bilanční CF 7,30 2,98 4,71 2,88 3,11 CF/tržby 3 % 6 % 7 % 11% 11% (VH po zdanění + úroky)/CA 29 30 11 8 7
Zdroj: vlastní tvorba
Bonita se pak stanoví tak, že se každý ukazatel podle výsledku v tabulce č. 20 oklasifikuje číslem v intervalu 1-5 (hodnocení je stejné jako pro děti ve školách) podle níže uvedené tabulky a výsledná konečná známka se pak určí jako jednoduchý aritmetický průměr získaných známek za jednotlivé ukazatele. Obr. č. 3: Stupnice hodnocení ukazatelů
Zdroj: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem, str. 194
Z následující tabulky č. 21, ve které jsou již uvedeny ukazatele a jejich známka dle předchozí stupnice a v posledním řádku je vypočítán aritmetický průměr známek, je patrno, že sledovaná společnost je ve velmi dobré situaci a bankrot jí rozhodně nehrozí. Dle quick testu jako nehorší může být hodnocen rok 2007 a naopak nejlepší hodnoty vykazují roky 2008 a 2010. Do budoucna se dá předpokládat, že hodnoty testu budou vycházet podobně (v rozmezí 1-2).
80
Tab. č. 21: Oklasifikování výsledků ukazatelů pro rychlý test Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu z CF CF v % tržbách Rentabilita aktiv (ROA) Aritmetický průměr
2007
2008
2009
2010
2011
1 3 3 1
1 1 2 1
1 2 2 2
1 1 1 3
1 1 1 4
2
1,25
1,75
1,5
1,75
Zdroj: vlastní tvorba
TAFFLERŮV BANKROTNÍ MODEL Tento bankrotní model pracuje se čtyřmi poměrovými ukazateli, konkrétně se jedná o ziskovost, přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko a likviditu. Po výpočtu daných ukazatelů jsou tyto výsledky znásobeny určitým číslem dle vzorce:
Z (TBM) = 0,53 * R1 + 0,13 * R2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R4. Výsledné hodnoty ukazatelů za sledované roky 2007-2011 i přepočet dle výše uvedeného vzorce jsou pro přehlednost znázorněny v níže uvedené tabulce č. 22. Tab. č. 22: Výpočet Tafflerova bankrotního modelu Ukazatel R1 = EBIT/kr. závazky R2 = OA/celkový kapitál R3 = kr. závazky/cel. aktiva R4 = tržby/celková aktiva TBM (Z)
2007
2008
0,73 1,89 0,51 2,84
1,47 3,72 0,26 2,89
1,18
1,77
2009
2010
0,51 3,72 0,26 2,01 1,13
0,51 4,30 0,20 1,40 1,09
2011 0,61 6,29 0,14 1,41 1,39
Zdroj: vlastní tvorba, data z rozvahy a výkazu Z/Z
Z definice o bankrotním modelu pana Tafflera je známo, že pokud po dosazení do vzorce vyjde hodnotou Z > 0,3 má podnik malou pravděpodobnost bankrotu, naopak bude-li hodnot Z < 0,2 společnost by se měla mít na pozoru, neboť riziko bankrotu je veliké.
81
Pro sledovanou společnost CRAVT Koupelny spol. s r. o. vyšly hodnoty v každém sledovaném roce > 0,3. Z čehož lze konstatovat, že firmě bankrot z pohledu tohoto modelu nehrozí. Stejně jako u předchozího testu, i zde je nejlépe hodnocen rok 2008, naopak nejmenší hodnotu Z vykazuje opět rok 2010. ALTMANŮV MODEL = Z-SCORE Z SCORE Altmanovo Z-sco Z score se pokouší předpovědět, předpovědět, zda v nejbližší době nehrozí podniku finanční problémy. V hodnotě Altmanova indexu jsou zohledněny všechny podstatné faktory, které ovlivňují finanční stabilitu podniku a jeho perspektivu perspektiv do budoucna. budoucna Faktory, které jsou při výpočtu zohledněny je možno vyčíst z tohoto vzorce, do kterého se dosazují konkrétní hodnoty.
Pro přehlednost výpočtu je opět zvolena prezentace výsledků výsledků formou tabulky, které je uvedena níže a obsahuje i již výslednou výslednou hodnotu indexu - Z, kter která je pro hodnocení nejdůležit nejdůležitější. Tab. č. 23:: Výpočet Altmanova modelu Ukazatel Pracovní racovní kapitál/celková aktiva Zisk isk po zdanění/celková aktiva EBIT/celková aktiva Vlastní lastní kapitál/cizí kapitál Tržby ržby za prodej/celková aktiva Altmanův index firmy
2007 0,46 - 0,10 - 0,01 0,93 2,83 3,77
Zdroj: vlastní tvorba, tvorba data z rozvahy a výkazu Z/Z
82
2008 0,71 0,30 0,39 2,85 2,92 7,18
2009 0,71 0,11 0,13 2,78 1,99 5,10
2010 0,66 0,08 0,10 3,98 1,40 5,04
2011 0,73 0,07 0,08 6,28 1,41 6,42
Jak již bylo v teoretické části této práce popsáno, výsledný index Z se musí zařadit do následujícího rozmezí. Jeli Z > 3, pak je podnik finančně zdravý, při vypočítané hodnotě v rozmezí 1,2-2,99 se hovoří o tzv. nevyhraněné finanční situaci (šedé zóně) a hodnota menší než 1,2 signalizuje velmi silné finanční problémy firmy. Z tabulky je patrno, že analyzovaná společnost je finančně zdravá, její hodnoty v každém roce byly vyšší než 3. V roce 2007 se hodnota indexu Z blížila hodnotě 3, ale v následujících letech jsou již hodnoty dostatečně vysoké. INDEX IN05 IN indexy představují modifikaci Altmanova indexu pro české podmínky, umožňují posoudit finanční výkonnost a důvěryhodnost podniků. Index IN05 se počítá pomocí ukazatelů, kterým je po vypočtení přiřazena váha dle následujícího vzorce:
IN 05 = 0,13
CA EBIT EBIT V OA + 0,04 + 3,97 + 0,21 + 0,09 CK úrok CA CA KZ + KCK
Vypočtené hodnoty ukazatelů a celková hodnota indexu IN05 za roky 2007-2011 jsou znázorněny v tabulce. Tab. č. 24: Výpočet indexu IN05 Ukazatel Celková aktiva/cizí kapitál EBIT/celková aktiva Výnosy/celková aktiva OA/(kr. závazky + kr. cizí kapitál) INDEX IN05
2007
2008
1,95 0,38 2,91 1,89 2,525
3,80 0,39 2,98 3,72 2,985
Zdroj: vlastní tvorba
83
2009 3,85 0,13 2,02 3,72 1,790
2010 4,98 0,10 1,42 4,30 1,737
2011 7,25 0,08 1,44 6,29 2,143
Po dosazení do vzorce se výsledek zařadí do následujících hranic a vyhodnotí se finanční výkonost a důvěryhodnost podniku. •
IN05 > 1,06
= podnik tvoří hodnotu (kladná EVA),
•
0,9 < IN05 < 1,06
= šedá zóna = nelze určit, zda podnik tvoří hodnotu,
•
IN05 < 0,9
= podnik spěje k bankrotu.
Po přiřazení váhy všem vypočteným ukazatelům se zjistilo, že hodnoty sledované společnosti ve všech letech 2007-2011 splňují pozitivní kritérium hodnocení bankrotu. Z čehož vyplývá, že firmě CRAVT Koupelny spol. s r. o. v letech 2007-2011 bankrot nehrozil. Pro úplnost je třeba ještě zmínit, že firma nevykazuje žádné nákladové úroky, takže část vzorce EBIT/úroky není vypočtena a zahrnuta do vzorce. Z teoretické části je také známo, že Indexy IN umožňují posoudit finanční výkonnost a důvěryhodnost podniků. Takže na základě výsledků výpočtu je možno říci, že sledovaná společnost je výkonná a důvěryhodná. Nejlepší výsledky vykazuje opět rok 2008, naopak nejnižší hodnotu lze vidět u roku 2010. Avšak hodnoty jsou dostatečně vysoké. INDEX BONITY IB Tento bonitní index je založen na diskriminační analýze, která pracuje s šesti vypočtenými poměrovými ukazateli, ke kterým jsou přiřazeny určité váhy. Konkrétně se jedná o tyto ukazatele: •
X1 = cash flow/cizí zdroje,
•
X2 = celková aktiva/cizí zdroje,
•
X3 = zisk před zdaněním/celková aktiva,
•
X4 = zisk před zdaněním/celkové výkony,
•
X5 = zásoby/celkové výkony,
•
X6 = celkové výkony/celková aktiva.
84
Tab. č. 25: Výpočet indexu bonity IB Ukazatel
2007
X1 = Cash flow/cizí zdroje X2 = Celková aktiva/cizí kapitál X3 = EBIT/celková aktiva X4 = EBIT/celkové výkony X5 = Zásoby/celkové výkony X6 = Celkové výkony/celkový aktiva INDEX BONITY IB
2008
0,15 1,95 0,38 0,13 0,10 2,84 5,15
2009
0,65 3,80 0,39 0,13 0,09 2,84 6,17
2010
0,50 3,85 0,13 0,07 0,06 2,02 2,92
0,78 4,98 0,10 0,07 0,11 1,40 3,12
2011 1,10 7,25 0,08 0,06 0,10 1,41 3,50
Zdroj: vlastní tvorba
Určí-li se konkrétní hodnoty šesti ukazatelů (X1-X6), může se vypočítat celková hodnota indexu bonity IB a zhodnotí se finanční situace analyzovaného podniku. K výpočtu indexu IB se používá tento vzorec:
IB = 1,5 * X1 + 0,08 * X2 + 10 * X3 + 5 * X4 + 0,3 * X5 + 0,1 * X6. Dalším krokem je vyhodnocení hodnoty indexu bonity IB pomocí následující tabulky, ze které je patrno, že čím vyšších hodnot index bonity IB v podniku dosáhne, tím lepší je finanční kondice analyzovaného podniku. Tab. č. 26: Hranice indexu bonity IB Index bonity
Charakteristika podniku
IB ≥ 3 2 ≤ IB < 3 1 ≤ IB < 2 0 ≤ IB < 1 -1 ≤ IB < 0 -2 ≤ IB < -1 IB < -2
extrémně dobrá finanční situace velmi dobrá finanční situace dobrá finanční situace určité problémy špatná finanční situace velmi špatná finanční situace extrémně špatná finanční situace
Zdroj: Heřman Jan, Oceňování podniku, str. 85
Vyhodnocení bonitního indexu IB dokazuje již dříve zjištěné informace, a sice že podnik je v “extrémně dobré finanční situaci“. Kromě roku 2009, všechny vykazují hodnoty vyšší než 3. Opět rok 2008 lze vyhodnotit jako nejlepší, stejně jako u ostatních modelů. 85
4 VYHODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ V závěrečné kapitole této práce bude pozornost věnována pojmu finanční zdraví podniku. Zprvu bude tento pojem představen a dále již bude shrnuta celková situace analyzovaného podniku, kterému je tato práce věnována.
4.1 POJEM FINANČNÍ ZDRAVÍ Aby mohlo být vyhodnoceno finanční zdraví analyzované společnosti, je třeba vysvětlit, co se pod tímto pojmem skrývá. Jako finančně zdraví podnik může být označen ten, který nemá problémy se svou schopností včas uhrazovat vlastní splatné závazky. Vychází se z předpokladu, že všechny podniky se snaží jednak za všech okolností přežít a za druhé dosahovat co nejlepších výsledků, tj. maximalizovat rozdíl mezi svými výnosy a náklady. Pokud ve firmě dochází k nepříznivému vývoji peněžních toků, může být ohrožena jeho existence. Jedná se tedy o schopnost podniku udržet si dynamickou rovnováhu, a to jak ve vztahu k měnícím se podmínkám a požadavkům vnějšího prostředí, tak ve vztahu k rozhodujícím zájmovým skupinám, které se na chodu podniku podílejí. Někteří autoři označují za velmi důležitou podmínku finančního zdraví perspektivu dlouhodobé likvidity. Což znamená, aby byla zachována schopnost uhrazovat splatné závazky i v budoucnu. Dlouhodobou likviditu významně ovlivňuje poměr mezi cizími a vlastními zdroji v celkové finanční struktuře podniku. Menší podíl cizích zdrojů znamená menší zatížení fixními platbami a signalizuje menší zranitelnost podniku při výkyvech hospodářského výsledku směrem dolů. Tím je takový podnik i jistější investicí pro věřitele. Dlouhodobá likvidita je však pouze jednou z podmínek finančního zdraví. Aby podniku někdo svěřil svůj kapitál, musí mít jistotu, že tento podnik dokáže jeho kapitál svou činností zhodnotit. Čím větší je rentabilita kapitálu vloženého do podnikání, tím pevnější je finanční zdraví podniku.
86
Finanční zdraví je tedy ovlivňováno především likviditou a rentabilitou podniku. Společnosti, které se těší pevnému zdraví, mají větší šanci, že získají bez problémů a za výhodných podmínek externí zdroje financování jak formou bankovních úvěrů, tak úspěšným prodejem podnikových obligací či emisí nových akcií. Finančně zdravý však je i takový podnik, který externí zdroje minimalizuje a je schopen svůj efektivní rozvoj zajistit pouze interními zdroji financování. Pokud však existují problémy v peněžních tocích a zároveň klesá hospodářský výsledek, lze jeho finanční zdraví označit za chatrné s tím, že podnik může s velkou pravděpodobností skončit v úpadku.
4.2 ZHODNOCENÍ VYBRANÉHO PODNIKU Vybraná společnost byla hodnocena pomocí externí finanční analýzy, která se opírá o data z účetní závěrky (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu = cash flow, příloha k výroční zprávě). Analyzovány byly hodnoty za uplynulých 5 let (2007-2011), neboť v době sestavování této práce nebyly hodnoty za rok 2012 zatím k dispozici. Finanční analýza pro účely této práce byla zaměřena na vertikální a horizontální analýzu, analýzu pracovního kapitálu a zisku, na poměrové ukazatele (rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity, produktivity práce) a na závěr na bonitní a bankrotní modely. V této části práce budou zjištěné výsledky shrnuty pro větší vypovídající hodnotu.
4.2.1 Elementární metody Z rozboru majetkové struktury podniku vyplynulo, že sledovaný podnik má aktiva tvořena nejvíce z oběžných aktiv. V roce 2010 společnost pořídila dlouhodobý majetek, a tím se zvedl podíl stálých aktiv, ale i přesto stále převládají oběžná aktiva. Největší podíl tvoří krátkodobé pohledávky u oběžných aktiv a dlouhodobý hmotný majetek u aktiv stálých. Jsou-li analyzována aktiva, je třeba upozornit na pokles zásob v roce 2009, důvodem byla krize na českém trhu, kdy lidé méně nakupovali, a tak firma nebyla nucena mít tolik zboží na skladě.
87
Rozbor vývoje vlastnické struktury podniku upozorňuje na fakt, že podíl vlastních zdrojů v podniku je vyšší než cizích, což znamená, že firma svou činnost financuje převážně z vlastních zdrojů. Toto tvrzení lze hodnotit jako pozitivní, neboť sledovaná společnost má dostatečně vysokou hodnotu bezpečnostního polštáře. Ale i přesto by vedení podniku mohlo přemýšlet, zda nevyužije i některé cizí zdroje, neboť jsou levnější. Nyní bude pozornost zaměřena na rozbor výkazu zisku a ztráty, potažmo na analýzu výsledku hospodaření (zisku). Celkový hospodářský výsledek ve sledovaných letech výrazně klesá (v roce 2007 byl 6 297 tis. Kč a v roce 2011 pouhých 1 935 tis. Kč), důvodem jsou poklesy výnosů - tržeb. Nákladové položky sice také klesají, ale jejich meziroční pokles je menší než u výnosů. Za provozní činnost byl vždy hospodářský výsledek kladný (tedy zisk), naopak u finanční a mimořádné činnosti (kromě roku 2007) byla výsledkem ztráta. Výsledek hospodaření z minulých let se kumulací zvětšuje, naopak VH z běžného období klesá, toto je způsobeno tím, že jednatel společnosti nechává každoroční výsledek hospodaření – čistý zisk nerozdělen, a tak se převádí do dalších let. Společnost CRAVT Koupelny má v současné době negativní vývoj tržeb neboť tržby klesají (rozdíl let 2007 a 2011 je 22 047 tis. Kč). Pokles lze vysvětlit tím, že lidé v současné době méně utrácí, a jelikož analyzovaná společnost prodává především luxusní koupelnové vybavení a doplňky, zapůsobil zde substituční efekt spotřebitelů. Tržby byly nejvyšší v roce 2008, od té doby pozvolna klesají, pokles mezi roky 2010 a 2011 však není příliš velký. Největší podíl z tržeb tvoří tržby z prodeje zboží. Do budoucna by se měla společnost snažit, aby tržby vzrostly nebo alespoň dále neklesaly. Pracovní kapitál sledované společnosti má ve všech sledovaných letech kladnou hodnotu a výsledná výše jednotlivých ukazatelů pracovního kapitálu se v podstatě příliš neliší, protože položky dohadných účtů aktivní či pasivních a příjmy příštích období či výdaje příštích období dosahují nulových nebo téměř bezvýznamných hodnot. Pracovní kapitál vykazuje vzrůstající tendenci, což je pro podnik pozitivní a do budoucna se dá předpokládat, že tento vývoj bude i v následujících letech. Mezi elementární metody patří i analýza pomocí bilančních pravidel. Pro účely této práce byla zhodnocena čtyři základní doporučení. Výsledkem ověření zlatého pari pravidla 88
a zlatého bilančního pravidla financování bylo zjištění, že tato pravidla společnost u dlouhodobého majetku dodržuje, a to markantně. Naopak u krátkodobého majetku je situace zcela odlišná, z čehož vyplývá, že část krátkodobého majetku je kryta z dlouhodobých zdrojů, přesněji vlastním kapitálem. Zlaté pravidlo vyrovnání rizik není dodrženo jen v roce 2007, v letech 2008-2011 byl podnik financován převážně z vlastních zdrojů. V roce 2011 je převis vlastního kapitálu nad cizím již hodně vysoký. Důvodem těchto skutečností je to, že vlastní kapitál podniku stoupá a naopak cizí zdroje klesají. Poslední zkoumané pravidlo, tedy poměrové pravidlo bylo dodržováno pouze v roce 2011, v ostatních letech nikoliv, neboť tempa růstu investic přesahovala tempa růstu tržeb. Zjištěný nedostatek se dá vysvětlit tím, že tržby konstantně klesaly, což bylo potvrzeno již při sledování jejich vývoje. Naopak v roce 2010 společnost odkoupila nemovitost (byt) od svého dlužníka. Do budoucna se může předpokládat, že toto pravidlo bude ve vybrané společnosti dodržováno, tedy za předpokladu, že opět neinvestuje do dlouhodobého majetku.
4.2.2 Poměrové ukazatele Nyní budou stručně zhodnoceny dosažené výsledky analýzy vybraného podniku pomocí sledovaných poměrových ukazatelů. UKAZATELE RENTABILITY Rentabilita vloženého celkového kapitálu (ROI) patří k nejdůležitějším ukazatelům, jimiž se hodnotí podnikatelská činnost. Hodnoty analyzované společnosti mají klesající tendenci, důvodem je pokles zisku v letech. V roce 2007 1 Kč celkového kapitálu vloženého do podniku přinesla 0,37 Kč zisku, v roce už pouhých 11 haléřů. Výsledné hodnoty ukazatele rentability celkových aktiv (ROA) také klesají, což znamená, že firmě klesá zisk, který přinášejí celková aktiva. V roce 2007 přinesla 1 Kč vložených aktiv 0,29 Kč zisku zatím co v roce 2011 pouhých 0,07 Kč, což je pokles o 22 haléřů. Pokles u rentability investovaného kapitálu (ROCE) je také markantní, v roce 2007 byla hodnota ukazatele 0,60 a v roce 2011 pouhých 0,08. 89
Rentabilita tržeb (ROS) charakterizuje zisk ve tvaru EBIT vztažený k tržbám, u sledované společnosti opět dochází k poklesu tohoto ukazatele. V roce 2007 přinesla 1 Kč tržeb 0,13 Kč zisku, ale v roce 2011 pouze 0,06 Kč. Stejně jako předchozí i ukazatel rentability ziskové marže (PMOS) a rentability vlastního kapitálu (výnosnosti VK) vykazují pokles během sledovaných let. Na závěr k ukazatelům rentability je nutno ještě připomenout porovnání výsledků výpočtu ROE s výnosem, který by plynul z jiných forem investic (např. pokladniční poukázky, vklady na termínových účtech, výnosy z obligací). V každém sledovaném roce jsou výnosy z vlastního kapitálu vyšší než u ostatních investičních příležitostí, ž čehož vyplývá, že pro věřitele není výhodnější svůj podíl ve společnosti investovat do jiného, výnosnějšího aktiva nebo do jiné společnosti. UKAZATELE AKTIVITY Obrat celkových aktiv sledovaného podniku vyšel ve všech pěti letech vyšší než jedna, z čehož vyplývá, že má dostatečnou majetkovou vybavenost. Z výsledných hodnot ukazatele obratu zásob vyplynulo, že podnik, který je analyzován, stihne „obrátit“ své zásoby v průměru až 10x za rok, v roce 2009 to podnik zvládl dokonce 16x. A ukazatel doby obratu zásob udává, že zásoby jsou v podniku vázány v průměru 35 dní. V roce 2009 vykazoval koeficient mírný pokles, tedy zásoby byly rychleji obraceny. Pro shrnutí k zásobám je možno říci, že firma využívala své zásoby nejintenzivněji v roce 2009, neboť obratovost byla nejvyšší a doba obratu nejkratší. U pohledávek vykazují hodnoty obratu klesající charakter, což znamená, že společnost méněkrát do roka přemění pohledávky za peníze. Naopak obrátka závazků roste, z čehož vyplývá, že podnik dokáže rychle „obrátit“ své závazky během roku, v roce 2011 to bylo dokonce 19x. Poslední ukazatele, na které byla zaměřena pozornost, byly doby obratu závazků a pohledávek, které by se měly pohybovat okolo čísla 60. Analyzovaná společnost má dobu obratu závazků podstatně nižší než je doporučená hodnota, z čehož vyplývá, že firma platí svým dodavatelům dříve. Výsledné hodnoty doby obratu pohledávek jsou však vyšší, a tak lze 90
uvést, že odběratelé platí společnosti později než je průměrná doba splatnost faktur v odvětví. Z výše uvedené skutečnosti vyplývá, že společnost takto poskytuje bezplatné úvěry svým odběratelům a na toto by si měla do budoucna dávat pozor. UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Sledovaná společnost má ve třech posledních letech nízkou celkovou zadluženost, jelikož nemá velké množství cizích zdrojů. V roce 2007 byla hodnota koeficientu 0,51, což znamenalo, že aktiva v tomto roce byla financována téměř na půl z cizích a vlastních zdrojů. Firma by měla zauvažovat, zda nebude v budoucnu používat přeci jenom na financování nějaké cizí zdroje, protože jak je známo, cizí zdroje jsou levnější než vlastní. Výsledné hodnoty koeficientu samofinancování a koeficientu zadluženosti jen potvrzují, že společnost je financována více z vlastních zdrojů. Pomocí ukazatele podkapitalizace/překapitalizace bylo zjištěno, že podnik má hodnoty vysoko nad doporučenou hodnotou, z čehož vyplývá, že podnik je silně překapitalizovaný. V roce 2007 byla hodnota kapitalizace až 72. Hodnoty v čase klesají, což může být hodnocenou jako pozitivní, i když jsou hodnoty stále vysoké. Lze tedy na závěr hodnocení ukazatele říci, že podnik neefektivně využívá svůj kapitál, což je způsobeno tím, že podnik pro financování používá především vlastní zdroje. UKAZATELE LIKVIDITY Z pohledu obecně doporučených hodnot pro stupně likvidity lze říci, že CRAVT Koupelny spol. s r. o. celkovou a běžnou likviditu splňuje více, než jsou doporučená rozmezí, tyto vysoké hodnoty mohou znamenat, že podnik investuje své prostředky do takových aktiv, z nichž plyne pouze minimální výnos. Výjimkou je rok 2007, kdy zjištěné hodnoty zapadají do norem. U peněžité likvidity jsou výsledky vcelku v pořádku, jelikož vyšly v rámci ideálního rozmezí (0,9-1,1). Z hlediska likvidity je ideální tedy pouze rok 2007, v ostatních letech firma vykazuje enormně vysoké hodnoty. Což znamená, že firma má neefektivně vázané finanční prostředky v oběžných aktivech, čímž snižuje rentabilitu. Nutno ale připomenout, že situace, kdy jsou
91
hodnoty likvidity vysoké, je výhodná z hlediska získání nových finančních prostředků od věřitelů.
4.2.3 Bonitní a bankrotní modely V práci bylo provedeno celkem 5 bonitních a bankrotních modelů (Kralickův rychlý test, Tafflerův bankrotní model, Altmanům model = Z-score, Index IN05 a Index bonity IB). Výsledky těchto testů se shodují v tom, že bonita firmy za sledované roky nebyla ohrožena a stejně tak společnosti nehrozil bankrot. Do budoucna lze předpokládat, že hodnoty modelů budou i nadále v pořádku. Z analýzy vyplynulo, že z hlediska těchto modelů byl pro podnik nejlepší rok 2008, naopak jako nejhorší ze sledovaných roků byl zhodnocen rok 2007 a z části i rok 2010. Ale je nutno uvést, že hodnoty v těchto letech nebyly nějak alarmující.
92
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo nejprve představit a následně provést finanční analýzu vybraného podniku, dále pak dle zjištěných výsledků zhodnotit, v jaké finanční situaci se firma nachází a jaké je její finanční zdraví. Znamenalo to vymezit a definovat finanční analýzu, představit její základní cíle, etapy, uživatele, postupy, metody a ukazatele. Následně pak tyto teoretické poznatky využít při samotné aplikaci finanční analýzy na konkrétní společnost. Analyzována byla malá společnost CRAVT Koupelny spol. s r. o. se sídlem v Táboře, jejíž hlavní podnikatelskou činností je velkoobchod, specializovaný maloobchod a provádění staveb, jejich změn a odstraňování. K provedení finanční analýzy odborné literatury nabízí velké množství metod a ukazatelů, ale vzhledem k rozsahu práce byla pozornost zaměřena jen na vybrané (elementární metody horizontální a vertikální analýza, analýza zisku, analýza pomocí bilančních pravidel; rozdílové a poměrové ukazatele; bonitní a bankrotní modely), které byly nejprve teoreticky představeny, následně aplikovány na hodnoty vybraného podniku. Při praktické aplikaci finanční analýzy na zvolenou společnost byly použity dostupné informace z účetních závěrek a výročních zpráv za roky 2007-2011. Pro přehlednost a zjednodušení byly zjištěné výsledky seřazeny v tabulkách, u vybraných ukazatelů i v grafech. Celkově lze říci, že finanční situace analyzovaného podniku CRAVT Koupelny, spol. s r. o. je v pořádku. Hodnoty poměrových ukazatelů vycházely v rámci možností dle doporučených hodnot, samozřejmě docházelo i k odchylkám. Výsledky zjištěné pomocí těchto ukazatelů jsou popsány v následujících odstavcích. Ukazatele rentability za sledované roky 2007-2011 vykazují klesající tendenci. Obecně lze jako hlavní důvod poklesu uvést, snížení zisku i ostatních sledovaných hodnot (tržby, vlastní i cizí zdroje). I přesto, lze říci, že podnik je z hlediska rentability v pořádku. Zvláštní pozornost byla věnována ukazateli rentability vlastního kapitálu (ROE), jehož hodnoty byly porovnány s jinými investičními příležitostmi a dále byl proveden rozklad tohoto ukazatele. 93
Obrat celkových aktiv sledovaného podniku vyšel ve všech pěti letech vyšší než jedna, z čehož vyplývá, že má dostatečnou majetkovou vybavenost. Pro shrnutí k zásobám je možno říci, že firma využívala své zásoby nejintenzivněji v roce 2009, neboť obratovost byla nejvyšší a doba obratu nejkratší. U pohledávek vykazují hodnoty obratu klesající charakter, což znamená, že společnost méněkrát do roka přemění pohledávky za peníze. Naopak obrátka závazků roste, z čehož vyplývá, že společnost rychle dokáže „obrátit“ své závazky během roku, v roce 2011 to bylo dokonce 19x. Dobu obratu závazků má sledovaná společnost podstatně nižší než je doporučená hodnota, což znamená, že platí svým dodavatelům dříve. Naopak hodnoty doby obratu pohledávek jsou vyšší, než udávají průměrné hodnoty v odvětví, a tak je patrno, že odběratelé společnosti platí se zpožděním. Z této skutečnosti vyplývá, že společnost tímto poskytuje svým odběratelům bezplatné úvěry. Do budoucna by se měla firma zaměřit na to, aby k této situaci nedocházelo. Celkovou zadluženost má sledovaná společnost ve třech posledních letech nízkou, jelikož nemá velké množství cizích zdrojů. Pomocí ukazatele podkapitalizace/překapitalizace bylo zjištěno, že podnik má hodnoty vysoko nad doporučenou hodnotou, z čehož vyplývá, že je silně překapitalizovaný. Lze tedy říci, že podnik neefektivně využívá svůj kapitál, to je způsobeno tím, že podnik pro financování používá především vlastní zdroje. Hodnoty ukazatelů celkové a běžné likvidity jsou vyšší než je doporučovaná hodnota, což znamená, že firma má neefektivně vázané finanční prostředky v oběžných aktivech, čímž snižuje rentabilitu. Okamžitá likvidita podniku je v pořádku. U výsledku hospodaření byl zjištěn klesající charakter, který je způsoben poklesem tržeb. Jako důvod poklesu tržeb byl vyhodnocen substituční efekt spotřebitelů, neboť společnost prodává luxusní koupelnové vybavení. Do budoucna by se měl podnik snažit, aby tržby vzrostly a tím i výsledek hospodaření. Pět sledovaných bonitní a bankrotní modelů vyšlo pro podnik pozitivně za všechny sledované roky, a tak lze říci, že analyzované společnosti nehrozí bankrot a její bonita je v pořádku.
94
Finanční zdraví analyzované společnosti bylo tedy zhodnocenou jako velmi dobré. Společnost by však mohla uvažovat nad využíváním cizích zdrojů při financování, aby byl pozměněn poměr cizích a vlastních zdrojů, případně struktura majetku. Ze zjištěných výsledků analýzy lze vyvodit i celou řadu dalších doporučení nebo postupů ke zlepšení finančního zdraví podniku. Pro objektivitu by však musela být analýza doplněna o další informace, které však převyšují rámec této práce. Práce by zajisté šla rozšířit o výpočty a rozbory dalších ukazatelů či modelů, kterým se práce z důvodu rozsahu nemohla věnovat. Nebo by zjištěné výsledky mohly být porovnány s některou z konkurenčních firem společnosti CRAVT Koupelny spol. s r. o. Případně by na práci mohlo být navázáno tím, že by se ocenila hodnota společnosti, protože finanční analýza je jedním z důležitých kroků při oceňování podniku. Za největší přínos této diplomové práce může být považována zkušenost při aplikaci finanční analýzy na konkrétní společnost. Kdy byly číselné údaje z jednotlivých účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha účetní závěrky, přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu = cash flow) použity k vyhodnocení finančního zdraví podniku.
95
LITERATURA KNIHY: [1] DUDOVÁ, R., JANOK, M., LAZAR, J., NEJEZCHLEBA, M. Finančná analýza firmy. Bratislava: MIKA Conzult, 1995. ISBN: 80-967295-0-0. [2] GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. ISBN: 80-7079-257-4. [3] GRÜNWALD, Rolf. Finanční analýza pro oceňování podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 80-245-0032-9. [4] HEŘMAN, Jan. Oceňování nemovitostí. Praha, VŠE: Oeconomica VŠE, 2005. ISBN 80245-0647-4. [5] KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. [6] KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví, Díl II - Finanční analýza účetních výkazů. Praha: POLYGON, 1997. ISBN 80-85967-56-1. [7] KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví, Díl III - Finanční řízení rozvoje podniku. Praha: POLYGON, 1997. ISBN 80-85967-58-8. [8] KUBÍČKOVÁ, Dana a Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. ISBN 80-86754-66-9. [9] MAYES, Timothy R. and Todd M. SHANK. Financial Analysis With Microsoft Excel. Orlando, USA: Cengage Learning, 2003. ISBN-10: 1111826242, ISBN-13: 978-1111826246. [10] MÁČE, Miroslav. Finanční analýza obchodních a státních organizací. Praha: Grada, 2006. ISBN: 80-247-1558-9. [11] MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza, Praha: ASPI, a.s., 2006. ISBN 80-7357-219-2.
96
[12] PAULAT, Vladislav. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora I. díl. Praha: Profess Consulting s. r. o., 1999. ISBN 80-7259-006-5. [13] RŮŽIČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-3308-1. [14] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy. Brno: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-562-8. [15] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3386-6. [16] SEKERKA, Bohuslav. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. Praha: PROFESS, 1996. ISBN 80-85235-40-4. [17] SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2424-9. [18] SŮVOVÁ H., KNAIFL O. a kol.: Finanční analýza I. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. ISBN 978-80-7265-133-7.
INTERNETOVÉ ODKAZY: [19] CRAVT Koupelny spol. s r. o., o nás [online]. ©2013 [cit. 2013-02-02]. Dostupné z http://www.cravt.cz/koupelny [20] CRAVT Koupelny spol. s r. o., o nás [online]. ©2013 [cit. 2013-02-02]. Dostupné z http://www.cravtkoupelny.cz [21] Česká národní banka [online]. ©2013 [cit. 2013-01-27]. Dostupné z http://www.cnb.cz [22] Český statistický úřad [online]. ©2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z http://www.czso.cz [23] Justice.cz, oficiální server českého soudnictví [online]. ©2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z http://www.justice.cz [24] Management Mania, Business Network [online]. ©2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z http://www.managementmania.com
97
[25] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. ©2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z http://www.mpsv.cz [26] Zákony na webu z http://www.zakonynawebu.cz
[online].
©2013
[cit.
2013-03-05].
Dostupné
ZÁKONY: Mezinárodní účetní standardy Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění
INTERNÍ MATERIÁLY FIRMY CRAVT KOUPELNY, SPOL. S R. O.: Přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu (2007-2011) Příloha k účetní závěrce (2007-2011) Rozvaha (2007-2011) Výkaz zisku a ztráty (2007-2011) Výpis z obchodního rejstříku Výroční zpráva (2007-2011) Zakladatelská listina
98
SEZNAMY SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK CF = cash flow ČNB = Česká národní banka CK = cizí kapitál DM = dlouhodobý majetek EBIT = zisk před zdaněním a úroky EBT = zisk před zdaněním EVA = ekonomická přidaná hodnota FA = finanční analýza KZ = krátkodobé závazky OA = oběžná aktiva PMOS = zisková marže ROA = rentabilita celkového kapitálu ROCE = rentabilita dlouhodobého kapitálu ROE = rentabilita vlastního kapitálu ROI = rentabilita dlouhodobých zdrojů ROS = rentabilita tržeb ÚJ = účetní jednotka UK = ukazatel VH = výsledek hospodaření VK = vlastní kapitál Z = závazky Z/Z = zisku/ztráty = Výkaz zisku a ztráty 99
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Hranice indexu bonity IB Tab. č. 2: Vývoj majetkové struktury podniku v letech 2007-2011 Tab. č. 3: Vývoj vlastnické struktury podniku v letech 2007-2011 Tab. č. 4: Vývoj nákladů a výnosů podniku v letech 2007-2011 Tab. č. 5: Vývoj tržeb v letech 2007-2011 Tab. č. 6: Vývoj zisku za roky 2007-2011 Tab. č. 7: Vývoj pracovního kapitálu v letech 2007-2011 Tab. č. 8: Zlaté bilanční pravidlo financování Tab. č. 9: Zlaté pravidlo vyrovnání rizik Tab. č. 10: Zlaté poměrové pravidlo Tab. č. 11: Ukazatele rentability v letech 2007-2011 Tab. č. 12 : Přehled výnosů z investičních příležitostí za roky 2007-2011 Tab. č. 13: Rozklad ukazatele ROA Tab. č. 14: Rozklad ukazatele ROE Tab. č. 15: Ukazatele aktivity v letech 2007-2011 Tab. č. 16: Ukazatele zadluženosti v letech 2007-2011 Tab. č. 17: Ukazatele likvidity v letech 2007-2011 Tab. č. 18: Ukazatele produktivity práce v letech 2007-2011 Tab. č. 19: Výpočet cash flow v letech 2007-2011 Tab. č. 20: Výsledky ukazatelů pro výpočet rychlého testu Tab. č. 21: Oklasifikování výsledků ukazatelů pro rychlý test Tab. č. 22: Výpočet Tafflerova bankrotního modelu Tab. č. 23: Výpočet Altmanova modelu 100
Tab. č. 24: Výpočet indexu IN05 Tab. č. 25: Výpočet indexu bonity IB Tab. č. 26: Hranice indexu bonity IB SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Podíl složek oběžných aktiv Graf č. 2: Vývoj tržeb v letech 2007-2011 Graf č. 3: Vývoj HV ve tvaru EBIT v letech 2007-2011 Graf č. 4: Ukazatele aktivity v letech 2007-2011 Graf č. 5: Ukazatele likvidity v letech 2007-2011 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Logo společnosti Příloha č. 2: Úplný výpis z obchodního rejstříku Příloha č. 3: Rozvaha v plném rozsahu za roky 2007-2011 Příloha č. 4: Horizontální analýza rozvahy Příloha č. 5: Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu za roky 2007-2011 Příloha č. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
101
PŘÍLOHY ŘÍLOHY PŘÍLOHA č.. 1 Logo společnosti
PŘÍLOHA č. 2 Úplný výpis z obchodního rejstříku
PŘÍLOHA č. 3 Rozvaha v plném rozsahu za roky 2007-2011 2007
Aktiva celkem v tis. Kč
2008
2009
2010
2011
22 071 23 648 28 741 28 952 28 953 0
0
0
0
0
145
348
791
3 881
3 667
Dlouhodobý nehmotný majetek
14
132
171
61
2
B.I 8
Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a činnosti Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dl. nehmotný majetek
14 0 0 0 0 0 0 0
10 0 0 0 0 0 122 0
6 0 165 0 0 0 0 0
6 0 55 0 0 0 0 0
2 0 0 0 0 0 0 0
B.II
Dlouhodobý hmotný majetek
131
216
620
3 820
3 665
B.II 1
B.II 9
Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dl. hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
0 0 131 0 0 0 0 0 0
0 0 216 0 0 0 0 0 0
0 0 620 0 0 0 0 0 0
0 3 436 384 0 0 0 0 0 0
0 3 206 459 0 0 0 0 0 0
B.III
Dlouhodobý finanční majetek
0
0
0
0
0
B.III 1
B.III 7
Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v ÚJ pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dl. finanční majetek
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
C
Oběžná aktiva
21 423
23 123
27 824
24 973
25 114
C.I
Zásoby
6 386
6 139
3 616
4 417
4 235
C.I 1
Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby
0 0 0 0 6 386 0
0 731 0 0 5 408 0
0 0 0 0 3 616 0
0 0 0 0 4 417 0
0 0 0 0 4 235 0
A
Pohledávky za upsaný základní kapitál
B
Dlouhodobý majetek
B.I B.I 1 B.I 2 B.I 3 B.I 4 B.I.5 B.I 6 B.I 7
B.II 2 B.II 3 B.II 4 B.II 5 B.II 6 B.II 7 B.II 8
B.III 2 B.III 3 B.III 4 B.III 5 B.III 6
C.I 2 C.I 3 C.I 4 C.I 5 C.I 6
C.II
Dlouhodobé pohledávky
0
0
0
0
0
C.II 1
C.II.8
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohl. za ÚJ pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0
C.III
Krátkodobé pohledávky
12 228
12 400
17 276
13 130
13 794
C.III 1
C.III.9
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohl. za ÚJ pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky
12 227 0 0 0 0 1 0 0 0
12 395 0 0 0 0 5 0 0 0
16 026 0 0 0 0 1 199 51 0 0
11 890 0 0 0 0 1 113 127 0 0
13 474 0 0 0 0 187 133 0 0
C.IV
Krátkodobý finanční majetek
2 809
4 584
6 932
7 426
7 085
C.IV 1
C.IV 4
Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
39 2 770 0 0
173 4 411 0 0
401 6 531 0 0
580 6 846 0 0
628 6 457 0 0
D.I
Časové rozlišení
503
177
126
98
172
D.I 1
Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
188 0 315
177 0 0
126 0 0
98 0 0
172 0 0
C.II 2 C.II 3 C.II 4 C.II 5 C.II.6 C.II.7
C.III 2 C.III 3 C.III 4 C.III 5 C.III 6 C.III 7 C.III.8
C.IV 2 C.IV.3
D.I 2 D.I 3
Pasiva celkem
22 071 23 648 28 741 28 952 28 953
A
Vlastní kapitál
10 543
17 695
20 769
23 142
25 076
A.I
Základní kapitál
200
200
200
200
200
A.I 1 A.I.3
Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu
200 0 0
200 0 0
200 0 0
200 0 0
200 0 0
A.II
Kapitálové fondy
0
0
0
0
0
A.II 1
A.II 4
Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a záv. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
A.III
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy
0
0
0
0
0
A.III 1
Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
A.I.2
A.II 2 A.II 3
A.III 2
A.IV
Výsledek hospodaření z minulých let
Nerozdělený zisk minulých let A.IV 2 Neuhrazená ztráta minulých let A.IV 1
4 047
10 342
17 498
20 568
22 941
4 050 -3
10 345 -3
17 501 -3
20 571 -3
22 944 -3
6 296
7 153
3 071
2 374
1 935
11 338
6 215
7 472
5 808
3 992
A.V
Výsledek hospodaření běžného účetního období(+/-)
B
Cizí zdroje
B.I
Rezervy
0
0
0
0
0
B.I 1
B.I.4
Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
B.II
Dlouhodobé závazky
0
0
0
0
0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
11 338
6 215
7 472
5 808
3 992
6 413 0 0 1 200 261 181 1 559 1 724 0 0 0
4 003 0 0 0 264 172 613 1 163 0 0 0
7 203 0 0 0 126 64 15 64 0 0 0
4 905 0 0 0 180 111 46 566 0 0 0
2 137 0 0 0 229 147 415 1 053 0 0 11
B.I 2 B.I.3
Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám B.II 2 Záv. k ÚJ pod podstatným vlivem B.II 3 Záv. ke společníkům, členům družstva B.II 4 Dlouhodobé přijaté zálohy B.II 5 Vydané dluhopisy B.II.6 Dlouhodobé směnky k úhradě B.II.7 Dohadné účty pasivní B.II.8 Jiné závazky B.II.9 B.II.10 Odložený daňový závazek B.II 1
B.III
Krátkodobé závazky
Závazky z obchodních vztahů B.III 2 Závazky k ovládaným a řízeným osobám B.III 3 Záv. k ÚJ pod podstatným vlivem B.III 4 Záv. ke společníkům, členům družstva B.III 5 Závazky k zaměstnancům B.III 6 Závazky ze SZ a ZP B.III 7 Stát - daňově závazky a dotace B.III 8 Krátkodobé přijaté zálohy B.III.9 Vydané dluhopisy B.III.10 Dohadné účty pasivní B.III.11 Jiné závazky B.III 1
B.IV
Bankovní úvěry a výpomoci
0
0
0
0
0
B.IV 1 B.IV 3
Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
C.I
Časové rozlišení
190
-262
500
2
-115
C.I 1
Výdaje příštích období Výnosy příštích období
190 0
-262 0
211 289
2 0
-115 0
B.IV 2
C.I 2
PŘÍLOHA č. 4 Horizontální analýza rozvahy
HA rozvahy, v tis. Kč, v %
08/07
09/08
10/09
11/10
08/07
09/08
10/09
1 577
5 093
211
1
7%
22%
1%
0
0
0
11/10 0%
A
Pohledávky za upsaný ZK
B
Dlouhodobý majetek
203
443
3 090
-214
B.I
Dlouhodobý nehmotný majetek
118
39
-110
-59
843%
30%
-64%
-97%
B.I 1
Zřizovací výdaje
-4
-4
0
-4
-29%
-40%
0%
-67%
B.I 2
NH výsledky výzkumné činnosti
0
0
0
0 *
*
B.I 3
Software
0
165
-110
-55 *
*
B.I 4
Ocenitelná práva
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I.5
Goodwill
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I 6
Jiný DNM
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I 7
Nedokončený DNM
122
-122
0
0 *
-100% *
*
B.I 8
Poskytnuté zálohy na DNM
0
0
0
0 *
*
*
B.II
Dlouhodobý hmotný majetek
85
404
3 200
B.II 1
Pozemky
0
0
0
0 *
*
*
B.II 2
Stavby
0
0
3 436
-230 *
*
*
C.I
Zásoby
-247 -2 523
801
C.I 1
Materiál
C.I 2
Nedokončená výroba a polotovary
C.I 3
0 *
*
*
*
140% 127% 391%
-155
-182
65%
*
-6%
*
-67% -100%
*
187% 516%
-4%
-41%
-4% * -7%
22%
-4%
0
0
0
0 *
*
*
*
731
-731
0
0 *
-100% *
*
Výrobky
0
0
0
0 *
*
*
*
C.I 4
Zvířata
0
0
0
0 *
*
*
*
C.I 5
Zboží
-978 -1 792
801
C.I 6
Poskytnuté zálohy na zásoby
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II
Dlouhodobé pohledávky
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II 1
Pohledávky z obchodních vztahů
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II 2
za ovládanými a řízenými osob.
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II 3
za ÚJ pod podstatným vlivem
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II 4
za společníky, členy družstva
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II 5
Dlouhodobé poskytnuté zálohy
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II.6
Dohadné účty aktivní
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II.7
Jiné pohledávky
0
0
0
0 *
*
*
*
C.II.8
Odložená daňová pohledávka
0
0
0
0 *
*
*
*
C.III
Krátkodobé pohledávky
172
4 876 -4 146
664
1%
39%
-24%
5%
C.III 1
Pohledávky z obchodních vztahů
168
3 631 -4 136
1 584
1%
29%
-26%
13%
C.III 2
za ovládanými a řízenými osob.
0
0
0
0 *
*
*
*
C.III 3
za ÚJ pod podstatným vlivem
0
0
0
0 *
*
*
*
C.III 4
za společníky, členy družstva
0
0
0
0 *
*
*
*
C.III 5
SZ a ZP
0
0
0
0 *
*
*
*
-182
-15%
-33%
22%
-4%
C.III 6
Stát - daňové pohledávky
4
1 194
-86
-7%
-83%
C.III 7
Krátkodobé poskytnuté zálohy
0
51
76
6 *
*
149%
5%
C.III.8
Dohadné účty aktivní
0
0
0
0 *
*
*
*
C.III.9
Jiné pohledávky
0
0
0
0 *
*
*
*
C.IV
Krátkodobý finanční majetek
1 775
2 348
494
-341
63%
51%
7%
-5%
C.IV 1
Peníze
134
228
179
48
344%
132%
45%
8%
C.IV 2
Účty v bankách
1 641
2 120
315
-389
59%
48%
5%
-6%
C.IV.3
Krátkodobé cenné papíry a podíly
0
0
0
0 *
*
*
*
C.IV 4
Pořizovaný krátkodobý FM
0
0
0
0 *
*
*
*
D.I
Časové rozlišení
-326
-51
-28
74
-65%
D.I 1
Náklady příštích období
-11
-51
-28
74
-6%
D.I 2
Komplexní nákl. příštích období
0
0
0
0 *
*
*
*
D.I 3
Příjmy příštích období
-315
0
0
0 -100% *
*
*
1 577
5 093
211
1
7%
22%
1%
0%
Pasiva celkem
-926
400%
238%
-29% -22% -29%
76%
-22%
76%
A
Vlastní kapitál
7 152
3 074
2 373
1 934
68%
17%
11%
8%
A.I
Základní kapitál
0
0
0
0
0%
0%
0%
0%
A.I 1
Základní kapitál
0
0
0
0
0%
0%
0%
0%
A.I.2
Vlastní akcie a vl. obchodní podíly
0
0
0
0 *
*
*
*
A.I.3
Změny základního kapitálu
0
0
0
0 *
*
*
*
A.II
Kapitálové fondy
0
0
0
0 *
*
*
*
A.II 1
Emisní ážio
0
0
0
0 *
*
*
*
A.II 2
Ostatní kapitálové fondy
0
0
0
0 *
*
*
*
A.II 3
OR z přecenění majetku a závazků
0
0
0
0 *
*
*
*
A.II 4
OR z přecenění při přeměnách
0
0
0
0 *
*
*
*
A.III
RF, nedělitelný fond a ost. fondy
0
0
0
0 *
*
*
*
A.III 1 Zákonný RF, nedělitelný fond
0
0
0
0 *
*
*
*
A.III 2 Statutární a ostatní fondy
0
0
0
0 *
*
*
*
A.IV
Výsledek hospodaření z min. let
6 295
7 156
3 070
2 373
156%
69%
18%
12%
A.IV1
Nerozdělený zisk minulých let
6 295
7 156
3 070
2 373
155%
69%
18%
12%
A.IV2
Neuhrazená ztráta minulých let
0
0
0
0
0%
0%
0%
0%
A.V
VH běžného účetního období (+/-)
857 -4 082
-697
-439
14%
-57%
-23%
-18%
B
Cizí zdroje
1 257 -1 664 -1 816
-0
0
-0
-0
B.I
Rezervy
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I 1
podle zvláštních právních předpisů
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I 2
Rezerva na důchody a závazky
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I.3
Rezerva na daň z příjmů
0
0
0
0 *
*
*
*
B.I.4
Ostatní rezervy
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II
Dlouhodobé závazky
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II 1
Závazky z obchodních vztahů
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II 2
k ovládaným a řízeným osobám
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II 3
k ÚJ pod podstatným vlivem
0
0
0
0 *
*
*
*
-5 123
B.II 4
ke společníkům, členům družstva
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II 5
Dlouhodobé přijaté zálohy
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II.6
Vydané dluhopisy
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II.7
Dlouhodobé směnky k úhradě
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II.8
Dohadné účty pasivní
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II.9
Jiné závazky
0
0
0
0 *
*
*
*
0
0
0
0 *
*
*
*
B.II10 Odložený daňový závazek B.III
Krátkodobé závazky
B.III 1 Závazky z obchodních vztahů
-5 123
1 257 -1 664 -1 816
-0
0
-0
-0
-2 410
3 200 -2 298 -2 768
-0
1
-0
-1
B.III 2 k ovládaným a řízeným osobám
0
0
0
0 *
*
*
*
B.III 3 k ÚJ pod podstatným vlivem
0
0
0
0 *
*
*
*
-1 200
0
0
0
-1 *
*
*
3
-138
54
49
0
-1
0
0
-9
-108
47
36
-0
-1
1
0
B.III 7 Stát - daňově závazky a dotace
-946
-598
31
369
-1
-1
2
8
B.III 8 Krátkodobé přijaté zálohy
-561 -1 099
502
487
-0
B.III 4 ke společníkům, členům družstva B.III 5 Závazky k zaměstnancům B.III 6 Závazky ze SZ A ZP
B.III.9 Vydané dluhopisy
-1
8
1
0
0
0
0 *
*
*
*
B.III10
Dohadné účty pasivní
0
0
0
0 *
*
*
*
B.III11
Jiné závazky
0
0
0
11 *
*
*
*
B.IV
Bankovní úvěry a výpomoci
0
0
0
0 *
*
*
*
B.IV 1 Bankovní úvěry dlouhodobé
0
0
0
0 *
*
*
*
B.IV 2 Krátkodobé bankovní úvěry
0
0
0
0 *
*
*
*
B.IV 3 Krátkodobé finanční výpomoci
0
0
0
0 *
*
*
*
C.I
Časové rozlišení
-452
762
-498
-117
-2
C.I 1
Výdaje příštích období
-452
473
-209
-117
-2
C.I 2
Výnosy příštích období
0
289
-289
0 *
*
-3
-1
-59
-2
-1
-59
-1 *
PŘÍLOHA č. 5 Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu za roky 2007-2011 Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu v tis. Kč
2007
2008
2009
2010
2011
I
Tržby za prodej zboží
55 342
63 539
41 429
38 275
35 822
A
Náklady vynaložené na prodej zboží
42 175
48 303
32 258
29 695
28 301
+
Obchodní marže
13 167
15 236
9 171
8 580
7 521
II
Výkony
7 189
5 429
15 743
2 141
4 858
II. 1
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
7 333
4 698
16 474
2 141
4 858
II. 2
Změna stavu vnitrop. zásob vl. výroby
-144
731
-731
0
0
II. 3
Aktivace
0
0
0
0
0
B
Výkonová spotřeba
9 168
9 161
18 381
4 685
7 016
B. 1
Spotřeba materiálu a energie
749
695
587
701
685
B. 2
Služby
8 419
8 466
17 794
3 984
6 331
+
Přidaná hodnota
11 188
11 504
6 533
6 036
5 363
C
Osobní náklady
3 149
3 217
2 621
2 613
2 779
C. 1
Mzdové náklady
2 330
2 352
1 922
1 904
2 033
0
0
0
0
0
819
865
660
666
710
Sociální náklady
0
0
39
43
36
D
Daně a poplatky
5
4
8
8
12
E
Odpisy investičního majetku
84
129
210
465
485
III
Tržby z prodeje DM majetku a materiálu
92
0
40
0
40
III. 1
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
92
0
40
0
0
III. 2
Tržby z prodeje materiálu
0
0
0
0
40
F
Zůstatková cena prodaného DM a materiálu
88
0
0
0
13
F.1
Zůstatková cena prodaného DM
88
0
0
0
13
F.2
Prodaný materiál
0
0
0
0
0
G
Změna stavu rezerv a opravných položek
1 082
55
124
329
25
IV.
Ostatní provozní výnosy
1 574
1 300
526
548
813
H
Ostatní provozní náklady
9
76
194
62
297
V.
Převod provozních výnosů
0
0
0
0
0
I.
Převod provozních nákladů
0
0
0
0
0
*
Provozní výsledek hospodaření
8 437
9 323
3 942
3 107
2 605
VI.
Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů
0
0
0
0
0
J.
Prodané cenné papíry a vklady
0
0
0
0
0
VII.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
0
0
0
0
0
VII. 1 Výnosy z CP a vkladů ve skupině
0
0
0
0
0
VII. 2 Výnosy z ostatních CP a vkladů
0
0
0
0
0
VII. 3 Výnosy z ostatních finančních investic
0
0
0
0
0
C. 2
Odměny členům orgánů společnosti a družstva
C. 3
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní poj.
C. 4
VIII.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
0
0
0
0
0
K.
Náklady finančního majetku
0
0
0
0
0
IX.
Výnosy z přecenění CP a derivátů
0
0
0
0
0
L.
Náklady z přecenění CP a derivátů
0
0
0
0
0
M.
Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti
0
0
0
0
0
X.
Výnosové úroky
1
0
0
0
0
N.
Nákladové úroky
0
0
0
0
0
XI.
Ostatní finanční výnosy
20
36
53
52
28
O
Ostatní finanční náklady
213
239
146
160
174
XII.
Převod finančních výnosů
0
0
0
0
0
P.
Převod finančních nákladů
0
0
0
0
0
*
Finanční výsledek hospodaření
-192
-203
-93
-108
-146
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
1 989
1 958
775
575
488
Q1.
splatná
1 989
1 958
775
575
488
Q2.
odložená
0
0
0
0
0
**
Výsledek z hospodaření za běžnou činnost
6 256
7 162
3 074
2 424
1 971
XIII.
Mimořádné výnosy
41
76
210
40
79
R.
Mimořádné náklady
82
213
90
115
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnost
0
0
0
0
0
S1.
splatná
0
0
0
0
0
S2.
odložená
0
0
0
0
0
*
Mimořádný výsledek hospodaření
41
-6
-3
-50
-36
T
Převod podílu na HV společníkům
0
0
0
0
0
***
Výsledek hospodaření za účetní jednotku
6 297
7 156
3 071
2 374
1 935
Výsledek hospodaření před zdaněním
8 286
9 114
3 846
2 949
2 423
PŘÍLOHA č. 6 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty HA výkazu Z/Z v tis. Kč, v %
08/07
09/08
10/09
11/10
08/07
09/08
10/09
11/10
I
Tržby za prodej zboží
8 197 -22 110
-3 154
-2 453
14,8%
-34,8%
-7,6%
-6,4%
A
Náklady vynaložené na prodej zboží
6 128 -16 045
-2 563
-1 394
14,5%
-33,2%
-7,9%
-4,7%
+
Obchodní marže
2 069
-591
-1 059
15,7%
-39,8%
-6,4%
-12,3%
II
Výkony
-1 760
10 314 -13 602
2 717
-24,5%
190,0%
-86,4% 126,9%
II. 1
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
-2 635
11 776 -14 333
2 717
-35,9%
250,7%
-87,0% 126,9%
II. 2
Změna stavu zásob vlastní výroby
0
-607,6%
-200,0%
II. 3
Aktivace
B
Výkonová spotřeba
B. 1
Spotřeba materiálu a energie
B. 2
Služby
+
Přidaná hodnota
C
-6 065
875
-1 462
731
0
0
0
-7 -54 47
9 220 -13 696
0 *
*
-100,0% * *
*
2 331
-0,1%
100,6%
-74,5%
49,8%
114
-16
-7,2%
-15,5%
19,4%
-2,3%
9 328 -13 810
2 347
0,6%
110,2%
-77,6%
58,9%
-108
316
-4 971
-497
-673
2,8%
-43,2%
-7,6%
-11,1%
Osobní náklady
68
-596
-8
166
2,2%
-18,5%
-0,3%
6,4%
C. 1
Mzdové náklady
22
-430
-18
129
0,9%
-18,3%
-0,9%
6,8%
C. 2
Odměny čl. orgánů spol. a družstva
0
0
0
C. 3
Náklady na SZ a ZP
46
-205
6
44
C. 4
Sociální náklady
0
39
4
-7 *
D
Daně a poplatky
-1
4
0
4
-20,0%
100,0%
0,0%
50,0%
E
Odpisy investičního majetku
45
81
255
20
53,6%
62,8%
121,4%
4,3%
III
Tržby z prodeje DM a materiálu
-92
40
-40
40
-100,0% *
-100,0% *
-92
40
-40
0
-100,0% *
-100,0% *
0
0
0
40 *
III. 1 Tržby z prodeje DM III. 2 Tržby z prodeje materiálu
0 *
* 5,6%
* -23,7%
* 0,9%
*
6,6%
10,3% -16,3%
*
*
*
F
ZC prodaného DM a materiálu
-88
0
0
13
-100,0% *
*
*
F.1
ZC prodaného DM
-88
0
0
13
-100,0% *
*
*
F.2
Prodaný materiál
0
0
0
*
*
*
G
Změna stavu rezerv a OP
-1 027
69
205
-304
-94,9%
125,5%
IV.
Ostatní provozní výnosy
-274
-774
22
265
-17,4%
-59,5%
H
Ostatní provozní náklady
67
118
-132
235
744,4%
155,3%
V.
Převod provozních výnosů
0
0
0
0 *
*
*
*
I.
Převod provozních nákladů
0
0
0
0 *
*
*
*
*
Provozní výsledek hospodaření
886
-5 381
-835
VI.
Tržby z prodeje CP a vkladů
0
0
0
0 *
*
*
*
J.
Prodané cenné papíry a vklady
0
0
0
0 *
*
*
*
VII.
Výnosy z dl. finančního majetku
0
0
0
0 *
*
*
*
VII1 Výnosy z CP a vkladů ve skupině
0
0
0
0 *
*
*
*
VII2 Výnosy z ostatních CP a vkladů
0
0
0
0 *
*
*
*
VII3 Výnosy z ostatních fin. investic
0
0
0
0 *
*
*
*
VIII. Výnosy z kr. finančního majetku
0
0
0
0 *
*
*
*
0 *
-502
10,5%
165,3% -92,4% 4,2%
48,4%
-68,0% 379,0%
-57,7%
-21,2%
-16,2%
K.
Náklady finančního majetku
0
0
0
0 *
*
*
*
IX.
Výnosy z přecenění CP a derivátů
0
0
0
0 *
*
*
*
L.
Náklady z přecenění CP a derivátů
0
0
0
0 *
*
*
*
M.
Změna stavu rezerv a OP
0
0
0
0 *
*
*
*
X.
Výnosové úroky
-1
0
0
0
-100,0% *
*
*
N.
Nákladové úroky
0
0
0
0 *
*
*
*
XI.
Ostatní finanční výnosy
16
17
-1
-24
80,0%
47,2%
O
Ostatní finanční náklady
26
-93
14
14
12,2%
-38,9%
XII.
Převod finančních výnosů
0
0
0
0 *
*
*
*
P.
Převod finančních nákladů
0
0
0
0 *
*
*
*
*
Finanční výsledek hospodaření
-11
110
-15
-38
5,7%
-54,2%
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
-31
-1 183
-200
-87
-1,6%
-60,4%
-25,8% -15,1%
Q1.
splatná
-31
-1 183
-200
-87
-1,6%
-60,4%
-25,8% -15,1%
Q2.
odložená
0
0
0
**
VH za běžnou činnost
906
-4 088
-650
-453
14,5%
-57,1%
-21,1%
-18,7%
XIII. Mimořádné výnosy
35
134
-170
39
85,4%
176,3%
-81,0%
97,5%
R.
Mimořádné náklady
82
131
-123
25 *
159,8%
-57,7%
27,8%
S.
Daň z příjmů z mimořádné činnost
0
0
0
0 *
*
*
*
S1.
splatná
0
0
0
0 *
*
*
*
S2.
odložená
0
0
0
0 *
*
*
*
*
Mimořádný VH
-47
3
-47
T
Převod podílu na HV společníkům
0
0
0
***
VH za účetní jednotku
859
-4 085
-697
-439
13,6%
-57,1%
-22,7%
VH před zdaněním
828
-5 268
-897
-526
10,0%
-57,8%
-23,3% -17,8%
0 *
14
*
-114,6%
0 *
-1,9% -46,2% 9,6%
16,1%
*
-50,0% *
8,8%
35,2%
*
1566,7% *
-28,0% * -18,5%
