Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Financial analysis of the company Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček
Autor: Erika KOHOUTKOVÁ
Brno, 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
KOHOUTKOVÁ Erika
Obor:
Podniková ekonomika a management
Název tématu:
FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Financial analysis of the company
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Provést analýzu finančního zdraví konkrétního podniku na základě účetních dat za nejméně pět účetních období a vyslovit se o aktuální finanční situaci podniku včetně návrhu možné optimalizace jeho finančního zdraví. Postup práce: Úvod; Teoretická část - definování metod a dalších (v práci využitých) východisek a postupů; Praktická část - aplikace v teoretické části popsaných postupů na konkrétní podnik provedení komplexní finanční analýzy vedoucí autora k závěrům o aktuální finanční situaci podniku s případnými návrhy do budoucnosti; Závěr. Použité metody: Literární rešerše, deskripce, analýza, syntéza.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: • • • • • •
KISLINGEROVÁ, Eva - HNILICA, Jiří. Finanční analýza :krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. xiii, 135. ISBN 978-80-7179-713. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 79 s. ISBN 80-245-0603-3. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. xxv, 479 s. ISBN 80-7179-736-7.
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Ing. Milan Sedláček
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2011
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Erika Kohoutková
Název bakalářské práce:
Finanční analýza podniku
Název práce v angličtině:
Financial analysis of the company
Katedra:
podnikového hospodářství
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Ing. Milan Sedláček
Rok obhajoby:
2012
Anotace Předmětem bakalářské práce „Finanční analýza podniku“ je aplikace vybraných nástrojů finanční analýzy na konkrétní podnik za účelem zhodnocení jeho aktuální finanční situace. V teoretické části jsou definovány jednotlivé metody finanční analýzy. Praktická část se zabývá aplikací vybraných metod finanční analýzy ve společnosti Nová Mosilana, a.s., jsou zde identifikovány silné a slabé stránky této společnosti a navrhnuta opatření pro zlepšení její finanční situace.
Annotation The aim of the bachelor thesis “Financial Analysis of the Company” is to apply selected methods of financial analysis on a chosen company in order to evaluate its present financial situation. Particular methods of financial analysis are defined in the theoretical part. The practical part deals with application of selected methods on company Nová Mosilana, a.s., there are identified company´s strengths and weaknesses and suggested measures to improve its financial situation.
Klíčová slova Finanční analýza, poměrové ukazatele, likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost, produktivita práce
Keywords Financial analysis, financial ratios, liquidity, profitability, activity, indebtedness, labour productivity
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční analýza podniku vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 7. května 2012
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla vyjádřit poděkování vedoucí oddělení controlling paní Ing. Haně Glembové za poskytnuté informace a konzultace týkající se společnosti Nová Mosilana, a.s.
OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................................... 10 1
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 11 1.1
Pojem finanční analýza .......................................................................................................... 11
1.2
Uživatelé finanční analýzy .................................................................................................... 11
1.2.1
Externí uživatelé finanční analýzy ................................................................................. 11
1.2.2
Interní uživatelé finanční analýzy .................................................................................. 12
1.3
Zdroje informací pro finanční analýzu .................................................................................. 13
1.3.1
Rozvaha ......................................................................................................................... 13
1.3.2
Výkaz zisku a ztráty....................................................................................................... 14
1.4
Analýza absolutních ukazatelů .............................................................................................. 15
1.4.1
Horizontální analýza ...................................................................................................... 16
1.4.2
Vertikální analýza .......................................................................................................... 16
1.5
Analýza rozdílových ukazatelů.............................................................................................. 16
1.5.1 1.6
Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................................. 17
1.6.1
Ukazatele likvidity ......................................................................................................... 17
1.6.2
Ukazatele rentability ...................................................................................................... 19
1.6.3
Ukazatele aktivity .......................................................................................................... 20
1.6.4
Ukazatele zadluženosti .................................................................................................. 22
1.6.5
Ukazatele produktivity práce ......................................................................................... 23
1.7
2
Čistý pracovní kapitál .................................................................................................... 16
Analýza soustav ukazatelů ..................................................................................................... 24
1.7.1
Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ROE ............................................... 24
1.7.2
Bonitní model – Kralicekův Quicktest .......................................................................... 26
1.7.3
Bankrotní modely .......................................................................................................... 27
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 29 2.1
Společnost Nová Mosilana, a.s. ............................................................................................. 29
2.1.1
Základní informace o společnosti Nová Mosilana, a.s. ................................................. 29
2.1.2
Historie společnosti Nová Mosilana, a.s. ....................................................................... 30
2.1.3
Koncern Marzotto .......................................................................................................... 30
2.1.4
Postavení společnosti Nová Mosilana, a.s. v rámci koncernu Marzotto........................ 31
2.2
Analýza absolutních ukazatelů .............................................................................................. 32
2.2.1
Rozvaha ......................................................................................................................... 32
2.2.1.1
Vertikální analýza rozvahy ........................................................................................ 32
2.2.1.2
Horizontální analýza rozvahy .................................................................................... 35
2.2.2
2.3
2.2.2.1
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty....................................................................37
2.2.2.2
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty................................................................37
Analýza rozdílových ukazatelů ..............................................................................................39
2.3.1 2.4
Výkaz zisku a ztráty .......................................................................................................37
Čistý pracovní kapitál ....................................................................................................39
Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................................40
2.4.1
Ukazatele likvidity .........................................................................................................40
2.4.2
Ukazatele rentability ......................................................................................................42
2.4.3
Ukazatele aktivity...........................................................................................................44
2.4.4
Ukazatele zadluženosti ...................................................................................................45
2.4.5
Ukazatele produktivity práce .........................................................................................48
2.5
Analýza soustav ukazatelů .....................................................................................................50
2.5.1
Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ROE ...............................................50
2.5.2
Bonitní model – Kralicekův Quicktest ...........................................................................52
2.5.3
Bankrotní modely ...........................................................................................................53
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................55 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................................57 SEZNAM TABULEK............................................................................................................................59 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................59 SEZNAM OBRÁZKŮ ...........................................................................................................................59 SEZNAM SCHÉMAT ...........................................................................................................................59 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................60 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................61
ÚVOD Podnik je považován za úspěšný tehdy, pokud se mu dlouhodobě daří naplňovat své předem stanovené cíle. Úkolem manažera je tyto cíle definovat a rozhodovat o tom, jaká bude nejlepší cesta k jejich dosažení. Pro provedení optimálního rozhodnutí je ovšem nutné mít k dispozici dostatečné množství relevantních informací. Nástrojem, který poskytuje manažerům informace pro jejich strategické i operativní rozhodování, je finanční analýza. Finanční analýza zkoumá vývoj ekonomické situace podniku v minulosti a na základě toho umožňuje posoudit jeho finanční zdraví. S její pomocí je možné odhalit problémové oblasti podniku, na které by měl finanční manažer zaměřit svoji pozornost. Výsledkem finanční analýzy je komplexní vyhodnocení finanční situace podniku, určení silných a slabých stránek analyzovaného podniku a návrh řešení problémových oblastí. Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit finanční zdraví vybraného podniku prostřednictvím finanční analýzy, identifikovat jeho silné a slabé stránky a navrhnout možné zlepšení jeho finanční situace. V rámci této práce bude detailněji analyzována problematika rentability a produktivity práce ve vybraném podniku zabývajícím se textilní výrobou, jelikož nízké hodnoty těchto ukazatelů jsou klíčovými problémy textilního průmyslu v České republice. V letech 2008-2009 byla globální i česká ekonomika zasažena hospodářskou krizí, proto budou v průběhu celé práce zkoumány dopady této krize na daný podnik. Konkrétně pak bude zjišťováno, zda podniku v období let 2006-2010 hrozil bankrot či nikoli. Pro naplnění cíle této práce byly definovány následující tři hypotézy: Hypotéza č. 1: Rentabilita celkového kapitálu v podniku ve sledovaném období rostla. Hypotéza č. 2: Produktivita práce z přidané hodnoty v podniku ve sledovaném období rostla. Hypotéza č. 3: Podnik ve sledovaném období nebyl ohrožen bankrotem. Tato práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. V teoretické části budou blíže specifikovány pojmy finanční analýza, uživatelé finanční analýzy a zdroje informací nezbytné pro její vypracování. Poté budou představeny vybrané metody finanční analýzy. Konkrétně bude blíže charakterizována analýza absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Následovat bude analýza soustav ukazatelů, kde bude popsán rozklad rentability vlastního kapitálu a vybraný bonitní a dva bankrotní modely. V této části budou uvedeny podmínky, za nichž dojde k potvrzení či vyvrácení jednotlivých hypotéz. V praktické části budou jednotlivé metody finanční analýzy aplikovány na vybraný podnik, kterým je společnost Nová Mosilana, a.s. zabývající se textilní výrobou. Nejprve budou uvedeny základní informace o této společnosti, její historie a charakteristika jejího postavení v rámci koncernu, jehož je součástí. Poté bude provedena samotná finanční analýza této společnosti na základě účetních výkazů z let 2006-2010. V průběhu této analýzy budou postupně ověřovány jednotlivé hypotézy. V závěru práce bude provedeno shrnutí výsledků předchozí analýzy, jednotlivé hypotézy budou potvrzeny či vyvráceny, bude zhodnocena aktuální finanční situace společnosti včetně identifikace jejích silných a slabých stránek a dále budou představeny návrhy na možné zlepšení její budoucí finanční situace. Výsledky této práce mohou posloužit analyzované firmě jako podklad pro další hlubší analýzu konkrétních oblastí a mohou být užitečné pro její management.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Pojem finanční analýza Finanční analýzu již definovalo mnoho autorů, a proto se můžeme setkat s celou řadou definic tohoto pojmu. V zásadě se tyto definice shodují v tom, že finanční analýza využívá údajů z finančního účetnictví, tyto údaje porovnává a dává je do vzájemných souvislostí, čímž zvyšuje jejich vypovídací hodnotu. Výsledkem finanční analýzy je zhodnocení minulé či současné finanční situace podniku. Na základě tohoto zhodnocení autor finanční analýzy navrhuje možná řešení problémových oblastí podniku. Finanční analýza současně slouží managementu podniku jako podklad pro finanční plánování a řízení. Podle Holečkové je finanční analýza „úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku“.1 Pokud na údaje z finančních výkazů pohlížíme izolovaně, tak mají pouze omezenou vypovídací schopnost, neposkytují úplný obraz o finanční situaci podniku a nelze z nich vyčíst, jaké jsou silné a slabé stránky podniku.2 K tomu slouží finanční analýza, která „poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku.“3 Finanční analýza hodnotí minulost podniku i jeho současnou situaci a doporučuje vhodná řešení do budoucnosti. Cílem finanční analýzy je zjistit, jestli je podnik finančně zdravý, rozpoznat jeho silné a slabé stránky.4 Podnik je považován za finančně zdravý, pokud se nachází v uspokojivé finanční situaci. Ta nastává tehdy, pokud je podnik schopen vzhledem k výši rizika dosahovat takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, kterou od něj vyžadují investoři.5 „Finanční zdraví záleží především na výnosnosti (rentabilitě) s přihlédnutím k riziku. Čím větší rentabilita vloženého kapitálu, tím lépe pro finanční zdraví podniku.“6 Podle Sedláčka je „finanční analýza podniku pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj.“7
1.2 Uživatelé finanční analýzy Výsledky finanční analýzy jsou využívány různorodými subjekty. Uživatele finanční analýzy můžeme rozdělit na externí a interní. Holečková8 je definuje následovně:
1.2.1
Externí uživatelé finanční analýzy
Externí uživatelé finanční analýzy vychází při jejím zpracování z veřejně dostupných zdrojů, kterými jsou povinně zveřejňované finanční výkazy podniku (povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu mají ty účetní jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku9). Na základě těchto
1
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 3 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 4 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 9. 5 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 11. 6 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 11. 7 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 3. 8 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 13-17. 9 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 2
11
informací externí uživatelé vyhodnocují finanční důvěryhodnost podniku. Mezi externí uživatele patří investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři, konkurenti, stát a jeho orgány. Investoři jsou primárními uživateli finanční analýzy. O výsledky finanční analýzy se zajímají jak akcionáři a vlastníci, kteří do podniku vložili kapitál, tak i potenciální investoři, kteří uvažují o investování do společnosti a chtějí se ujistit o správnosti svého rozhodnutí. Investoři využívají výsledky finanční analýzy z hlediska investičního a kontrolního. Z hlediska investičního se akcionáři soustředí na míru výnosnosti a rizika jimi vloženého kapitálu. Pomocí finanční analýzy se ujišťují o správnosti výběru své investice a výsledky finanční analýzy jim usnadňují rozhodování o budoucích investicích. V rámci kontrolního hlediska se akcionáři zajímají zejména o disponibilní zisk, který určuje výši jejich dividend, ale i o stabilitu a likviditu podniku. Toto hledisko akcionáři uplatňují vůči manažerům podniku, jehož akcie vlastní. Banky se zajímají o finanční situaci potenciálního dlužníka, aby byly schopny správně rozhodnout o poskytnutí či neposkytnutí úvěru, jeho výši a době splatnosti. Před poskytnutí úvěru banka posuzuje bonitu dlužníka, což znamená, že analyzuje strukturu jeho aktiv, pasiv a výsledky hospodaření. Banky vyhodnocují, zda je podnik schopen splácet své závazky a zda bude v budoucnu schopen splácet úvěr i s úroky. Mezi obchodní partnery zahrnujeme dodavatele a odběratele. Dodavatelé pomocí finanční analýzy zjišťují, zda podnik bude schopen dostát svým splatným závazkům. Odběratelé sledují finanční situaci dodavatele z toho důvodu, aby při případném bankrotu dodavatele nebyli poškozeni výpadkem dodávek. Tento problém je výrazný zejména u odběratelů, kteří jsou závislí na dodávce specifických vstupů, které produkuje málo podniků nebo dokonce jen jediný podnik. Konkurenti se zajímají o finanční situaci podniků působících ve stejném odvětví za účelem vzájemného srovnávání a vyhodnocování konkurence na trhu. Stát a jeho orgány sledují informace o podnicích z mnoha důvodů. Stát pomocí těchto údajů sestavuje statistická šetření, kontroluje, zda podniky plní své daňové povinnosti, kontroluje podniky se státní majetkovou účastí. Pomocí těchto informací rozhoduje o udělení finanční výpomoci (dotace, vládou garantované úvěry), získává přehled o podnicích, kterým byly uděleny státní zakázky, a v neposlední řadě pomocí těchto informací formuluje hospodářskou politiku státu.
1.2.2
Interní uživatelé finanční analýzy
Interní finanční analýzu provádí podnikové útvary a povolané osoby jako jsou např. auditoři. Těmto subjektům jsou k dispozici nejen údaje z finančního účetnictví, ale i údaje z vnitropodnikového účetnictví. Mezi interní uživatele řadíme manažery, zaměstnance a odbory. Manažeři využívají závěrů finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Management podniku má přístup i k interním informacím, které nejsou dostupné veřejnosti a navíc získává informace o podnikových financích v průběhu celého roku, prostřednictvím oddělení controllingu. Tyto informace umožňují manažerům činit správná rozhodnutí. Zaměstnanci mají zájem na dobrém hospodářském výsledku a finanční stabilitě svého podniku, protože tyto faktory úzce souvisí se mzdovými podmínkami a zachováním pracovních míst.
12
1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Základní informace pro vytvoření finanční analýzy nám poskytují účetní výkazy, které lze rozdělit na účetní výkazy finanční a vnitropodnikové. Mezi finanční účetní výkazy řadíme rozvahu, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích). Tyto výkazy jsou základem informací pro finanční analýzu podniku. Firmy tyto výkazy povinně zveřejňují nejméně jednou za rok, jedná se tedy o informace, které jsou veřejně dostupné. Vnitropodnikové účetní výkazy vychází z vnitřních potřeb každé firmy a nemají právně závaznou strukturu. Využití těchto informací vede ke zpřesnění závěrů finanční analýzy.10 Informace v praktické části této práce budou čerpány pouze z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, nikoli z výkazu cash flow, proto budou v následující části specifikovány pouze první dva finanční výkazy.
1.3.1
Rozvaha
Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému datu. Na levé straně rozvahy jsou zobrazena aktiva podniku (struktura jeho majetku) a na pravé straně se nachází pasiva (zdroje krytí majetku, kapitál). Schéma č. 1 – Zjednodušená struktura rozvahy AKTIVA Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek
PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál
Dlouhodobý nehmotný majetek
Kapitálové fondy
Dlouhodobý hmotný majetek
Fondy ze zisku
Dlouhodobý finanční majetek
Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období
Oběžná aktiva
Cizí zdroje
Zásoby
Rezervy
Dlouhodobé pohledávky
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobé závazky
Krátkodobý finanční majetek
Bankovní úvěry a výpomoci
Časové rozlišení Časové rozlišení Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. Str. 213-215, upraveno.
Aktiva podniku se dělí na stálá aktiva a oběžná. Sedláček11 je vymezuje následovně: Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) představují majetek, který slouží podniku dlouhodobě, zpravidla po dobu delší než jeden rok. Spotřebovávají se postupně, ve formě odpisů (kromě dlouhodobého majetku neodepisovaného). Dlouhodobý majetek rozdělujeme na dlouhodobý nehmotný majetek (nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software…), dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, stavby, samostatné movité věci…) a dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobé cenné papíry a podíly, poskytnuté dlouhodobé půjčky…). Oběžná aktiva představují majetek, který se v podniku spotřebuje najednou nebo majetek, který se během jednoho roku přemění na jinou formu majetku. V podniku dochází ke koloběhu oběžných aktiv, jelikož tato aktiva se v průběhu provozního cyklu podniku postupně přeměňují z jedné formy na druhou. Peníze slouží k nákupu materiálu, materiál se výrobou přeměňuje 10 11
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 21. SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 17-19.
13
na výrobky, prodejem výrobků vznikají podniku pohledávky a inkasem pohledávek do podniku přitékají zpět peněžní prostředky. Do oběžných aktiv řadíme zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, zboží…), krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách…). Ostatní aktiva zahrnují účty časového rozlišení, kam řadíme náklady příštích období (např. předem placené nájemné), komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období. Tato položka představuje zpravidla malou část podílu na celkových aktivech. Pasiva vyjadřují původ majetku a dávají tak najevo, z jakých finančních zdrojů byl majetek pořízen. Představují závazky či dluhy podniku. Pasiva rozdělujeme na vlastní kapitál a cizí zdroje. Sedláček12 je blíže charakterizuje následovně: Vlastní kapitál „představuje nárok vlastníků (společníků) podniku na aktiva, která podnik spravuje“.13 Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční nezávislosti podniku. Do vlastního kapitálu řadíme základní kapitál (je tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady společníků do podniku), kapitálové fondy (jsou vytvářeny z kapitálových vkladů, které nezvyšují základní kapitál společnosti), fondy ze zisku (např. rezervní fond), výsledek hospodaření běžného období a nerozdělený zisk (neuhrazená ztráta) minulých let. Cizí zdroje představují závazky vůči věřitelům. Firma si cizí zdroje zapůjčuje, proto za ně musí platit úroky a ostatní výdaje spojené se získáváním tohoto kapitálu. Do cizích zdrojů zařazujeme rezervy (zákonné a ostatní), dlouhodobé závazky (např. emitované dluhopisy, přijaté zálohy, směnky k úhradě se splatností delší než jeden rok …), krátkodobé závazky (dlužné částky dodavatelům, nevyplacené mzdy a platy …) a bankovní úvěry (běžné nebo dlouhodobé). Ostatní pasiva zahrnují výdaje příštích období a výnosy příštích období.
1.3.2
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty poskytuje informace o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření podniku za určité období. Může být uspořádán v druhovém nebo účelovém členění. Veškeré výkazy zisku a ztráty v této práci budou uvedeny v druhovém členění. Výkaz má vertikální podobu a je uspořádán stupňovitě tak, že umožňuje postupně vypočítat obchodní marži, přidanou hodnotu a výsledky hospodaření (VH) z jednotlivých fází podnikové činnosti.14
12
SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 19-21. SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 20. 14 SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. Str. 28. 13
14
Schéma č. 2 – Zjednodušená struktura výkazu zisku a ztráty v druhovém členění + Tržby za prodej zboží - Náklady na prodané zboží = OBCHODNÍ MARŽE + Výkony - Výkonová spotřeba = PŘIDANÁ HODNOTA + Provozní výnosy - Provozní náklady = PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ + Finanční výnosy - Finanční náklady = FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ - Daň z příjmu za běžnou činnost = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST + Mimořádné výnosy - Mimořádné náklady - Daň z mimořádné činnosti = MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. Str. 216, upraveno.
Obchodní marže se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží. Přidaná hodnota se vypočítá sečtením obchodní marže s výkony a odečtením výkonové spotřeby. Mezi výkony patří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Do výkonové spotřeby spadá spotřeba materiálu, energie a služby. Provozní výsledek hospodaření se získá jako součet přidané hodnoty a provozních výnosů a od této částky se odečtou provozní náklady. Mezi provozní výnosy patří např. tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Do provozních nákladů řadíme osobní náklady, odpisy, daně a poplatky. Finanční výsledek hospodaření se vypočítá jako rozdíl mezi finančními výnosy (tržby z prodeje cenných papírů a podílů, výnosové úroky…) a finančními náklady (prodané cenné papíry a podíly, nákladové úroky…). Výsledek hospodaření za běžnou činnost je roven součtu provozního VH a finančního VH přičemž se ještě musí odečíst daň z příjmu za běžnou činnost. Mimořádný výsledek hospodaření se vypočítá jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady. Od této částky je nutné ještě odečíst daň z příjmu z mimořádné činnosti. Výsledek hospodaření za účetní období je roven součtu VH za běžnou činnost a mimořádnému VH.
1.4 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se přímo využívají údaje z účetních výkazů. Tyto údaje slouží k vytvoření horizontální analýzy (analýzy trendů) a vertikální analýzy (procentní analýzy komponent). Provedení těchto analýz umožňuje nahlédnout na údaje z účetních výkazů v širších souvislostech a často vede k odhalení problémových oblastí podniku.15 Horizontální a vertikální analýzy slouží zejména k rozboru minulého vývoje finanční situace podniku a jeho příčin.16 15 16
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 42. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Str. 147.
15
1.4.1
Horizontální analýza
Horizontální analýza (analýza trendů) sleduje vývoj absolutních ukazatelů v čase a informuje nás tedy o tom, jak se určitá položka v daném účetním období změnila oproti předchozímu účetnímu období. Zjišťujeme absolutní změnu i relativní změnu (procentní změnu) jednotlivých položek. Jednotlivé položky účetních výkazů mezi sebou porovnáváme po řádcích neboli horizontálně.17
absolutní změna = hodnota položky v bě žném období − hodnota položky v minulém období
procentní změna =
1.4.2
absolutní změna × 100 hodnota položky v minulém období
Vertikální analýza
Vertikální analýza (procentní analýza komponent) na rozdíl od horizontální analýzy studuje strukturu účetních výkazů ve sloupcích, nikoli napříč jednotlivými roky. Zjišťuje, jak velký je procentuální podíl jednotlivých položek účetních výkazů na předem určeném základu. Při analýze rozvahy je základem hodnota celkových aktiv, u výkazu zisku a ztráty je základem velikost tržeb nebo velikost celkových výnosů.18 Synek19 uvádí, že při vertikální analýze rozvahy bychom měli mít na paměti následující skutečnosti: Struktura aktiv a změny této struktury v čase podávají informaci o tom, do čeho podnik investoval své prostředky. Pokud podnik investoval do dlouhodobého majetku, mělo by se to projevit nárůstem zisku a rentability. Při investování do oběžného majetku dochází obvykle ke zlepšení likvidity, které ovšem může být doprovázeno snížením rentability. Struktura pasiv podává informaci o tom, z jakých zdrojů je financován majetek podniku a jeho činnost. Financování podnikové činnosti vlastním kapitálem je drahé, ale málo rizikové. Financování dlouhodobým cizím kapitálem, kam řadíme např. dluhopisy, je sice levnější, ale více rizikové. Nejlevnější a zároveň nejrizikovější je financování krátkodobým cizím kapitálem.
1.5 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílovým ukazatelům se také někdy říká fondy finančních prostředků a jsou významné pro řízení likvidity. Vypočítají se jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů.20
1.5.1
Čistý pracovní kapitál
čistý pracovní kapitál = obě žná aktiva − krátkodobé dluhy Čistý pracovní kapitál (net working capital) je nejčastěji používaným rozdílovým ukazatelem. Vypočítá se jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy (bez dlouhodobých pohledávek) a celkovými krátkodobými dluhy (krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci). Představuje tu část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. Jedná se o relativně volný kapitál, který slouží k zabezpečení bezproblémového průběhu podnikové činnosti. Čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je schopnost podniku platit včas své závazky.21 17
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 15. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 44. 19 SYNEK, M. Ekonomická analýza. Str. 39. 20 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 35. 21 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 44-47. 18
16
Podle Sedláčka22 představuje „finanční polštář, který firmě umožní pokračovat ve svých aktivitách i v případě, že by ji potkala nějaká nepříznivá událost, jež by vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků.“ Čistý pracovní kapitál vypovídá o strategii financování firmy. Pokud je kladný, společnost uplatňuje konzervativní strategii financování, při které je oběžný majetek financován i dlouhodobým kapitálem. Tato strategie je relativně bezpečná, ale drahá (dlouhodobý kapitál je dražší než krátkodobý). Pokud je čistý pracovní kapitál záporný, tak podnik využívá pro své financování agresivní strategii, kdy jsou stálá aktiva financována nejen dlouhodobými, ale i krátkodobými zdroji. Tato strategie je rizikovější, ale zároveň levnější.23
1.6 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším metodám finanční analýzy, jelikož jejich výpočet je nenáročný a zároveň poskytují cenné informace o základních finančních charakteristikách podniku.24 Vypočítají se vydělením jedné položky z účetních výkazů druhou položkou, případně se dělí skupiny položek.25 Údaje získané z rozvahy jsou stavové veličiny, zachycující okamžitý stav veličiny k určitému datu. Údaje z výkazu zisku a ztráty jsou tokové veličiny, které se vztahují k výsledku činnosti za určité období. Z důvodu zpřesnění výpočtu a dosažení větší srovnatelnosti stavových a tokových veličin je vhodné počítat s průměrem stavových veličin na počátku a na konci účetního období.26 Existuje velké množství poměrových ukazatelů, které se dělí do těchto základních skupin: • ukazatele likvidity • ukazatele rentability • ukazatele aktivity • ukazatele zadluženosti • ukazatele produktivity práce
1.6.1
Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku splácet své závazky. Na tomto místě je třeba si ujasnit pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je schopnost podniku hradit včas své splatné závazky. Podmínkou solventnosti je likvidita. Likvidita je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a jimi uhradit včas své splatné závazky. Likvidita je důležitou podmínkou úspěšné a dlouhodobé existence podniku. Likvidnost je vlastnost majetku, která vypovídá o tom, jak obtížné je přeměnit majetek do peněžní podoby a jak rychle je toho podnik schopen. Nejméně likvidní jsou stálá aktiva. Z oběžných aktiv je nejlikvidnější krátkodobý finanční majetek, poté krátkodobé pohledávky a nejméně likvidní součástí oběžného majetku jsou zásoby.27 Výše ukazatelů likvidity v konkrétním podniku je ovlivněna několika faktory. Prvním z nich je strategie firmy. Rozlišujeme strategii agresivní, v rámci které si podnik volí nižší likviditu, a strategii konzervativní, v rámci které podnik udržuje likviditu na vyšší úrovni. Likvidita je v rozporu s rentabilitou, jelikož aby byl podnik likvidní, musí mít část kapitálu vázanou v oběžných aktivech, která produkují pouze minimální nebo žádný zisk. Dále má na výši likvidity vliv vnějšího 22
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 36. KALOUDA, F. Základy firemních financí. Str. 83. 24 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 55. 25 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 48. 26 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 55. 27 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 115. 23
17
ekonomického prostředí. Čím turbulentnější toto prostředí je, tím více jsou firmy opatrné a udržují likviditu na vyšší úrovni. Výše likvidity se také významně liší v závislosti na odvětví, ve kterém podnik působí.28 Běžná likvidita (Current Ratio)
bě žná likvidita =
obě žná aktiva krátkodobé závazky
Běžná likvidita neboli likvidita 3. stupně udává, kolikrát by byl podnik schopen zaplatit své krátkodobé závazky, kdyby veškerá oběžná aktiva přeměnil v peníze. Pokud podnik upřednostňuje nízké riziko a volí konzervativní strategii, doporučená hodnota tohoto ukazatele je vyšší než 2,5. V rámci průměrné strategie se doporučují hodnoty v rozmezí 1,6 až 2,5. Pokud podnik preferuje vysoký výnos a volí agresivní strategii, doporučují se hodnoty v rozmezí 1 až 1,6.29 Vývoj hodnoty ukazatele běžné likvidity se obtížně interpretuje. Pokud je ukazatel větší než 1 a dojde k poklesu oběžných aktiv i krátkodobých dluhů o stejnou částku, běžné likvidita vzroste. Z toho plyne, že v období recese, kdy dochází k útlumu výroby, snížení oběžných aktiv i krátkodobých závazků, může tento ukazatel výrazně vzrůst.30 Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid test)
pohotová likvidita =
obě žná aktiva − zásoby krátkodobé závazky
Pohotová likvidita bývá také označována jako likvidita 2. stupně. Při výpočtu pohotové likvidity dochází k vyloučení nejméně likvidní složky oběžných aktiv, kterou jsou zásoby. Za ideální výši se považuje hodnota 1,0 až 1,5. Pokud je rovna jedné, znamená to, že by byl podnik schopen splatit své závazky, aniž by musel prodávat zásoby. Věřitelé upřednostňují vyšší hodnotu tohoto ukazatele, vedení podniku by mělo usilovat o optimální úroveň. Nadměrná hodnota vypovídá o vázanosti velkého objemu oběžných aktiv v pohotových prostředcích, které přináší minimální úrok a dochází tak k neproduktivnímu využívání vložených prostředků.31 Peněžní likvidita (Cash Position Ratio)
peně žní likvidita =
peněžní prostředky krátkodobé závazky
Peněžní likvidita se označuje také jako hotovostní likvidita nebo likvidita 1. stupně. Do čitatele zahrnuje pouze nejlikvidnější položku oběžných aktiv, kterou tvoří krátkodobý finanční majetek, tedy peníze, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry a šeky. Minimální požadovaná hodnota tohoto ukazatele je 0,2.32
28
KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 103-104. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 104. 30 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 118. 31 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 50. 32 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 105. 29
18
1.6.2
Ukazatele rentability
Ukazatele rentability, které bývají v literatuře označovány též jako ukazatele výnosnosti či návratnosti, měří schopnost podniku dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita se obecně počítá jako poměr zisku k vloženému kapitálu.33 Do čitatele ukazatelů rentability lze dosazovat různé podoby zisku, které Kislingerová34 definuje následovně: EAT (Earnings after Taxes) = čistý zisk, zisk po zdanění, hospodářský výsledek za účetní období EBT (Earnings before Taxes) = zisk před zdaněním, EAT zvýšený o daň z příjmu za mimořádnou činnost a o daň z příjmu za běžnou činnost EBIT (Earnings before Interest and Taxes) = zisk před úhradou úroků a daní, EBT zvýšený o nákladové úroky Pro přehlednost je uvedena následující tabulka, popisující výpočet jednotlivých kategorií zisku: Schéma č. 3 – Výpočet jednotlivých kategorií zisku EAT hospodářský výsledek za účetní období (čistý zisk) + daň z příjmu za mimořádnou činnost + daň z příjmu za běžnou činnost EBT zisk před zdaněním + nákladové úroky EBIT zisk před úroky a zdaněním Pramen: SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. Str. 40, upraveno.
Volba konkrétní kategorie zisku pro výpočet ukazatelů rentability závisí na tom, k jakému účelu a pro jaké uživatele je finanční analýza určena. Rentabilita celkového kapitálu ROA (Return on Assets)
ROA =
EBIT × 100 [%] aktiva
Rentabilita celkového kapitálu nebo také rentabilita aktiv je klíčovým měřítkem rentability celkových zdrojů investovaných do podnikání. ROA poměřuje zisk k celkové sumě aktiv, bez ohledu na to, zda tato aktiva byla financována kapitálem vlastním nebo cizím.35 ROA „umožňuje porovnávat podniky s rozdílnou strukturou vlastního kapitálu a cizích zdrojů“.36 Pro srovnatelnost údajů s odvětvovými hodnotami ROA je vhodné do čitatele dosadit EBIT. Ukazatel ROA v této podobě nám umožní srovnávat podniky s rozdílným daňovým a úrokovým zatížením.37 K tomuto ukazateli se váže první hypotéza, která zní následovně: Hypotéza č. 1: Rentabilita celkového kapitálu v podniku ve sledovaném období rostla. Pokud bude rentabilita celkového kapitálu ve většině let sledovaného období růst, pak bude tato hypotéza potvrzena. Pod pojmem většina je zde myšleno, že poroste alespoň ve čtyřech letech z pěti. Pro potvrzení hypotézy je zároveň potřeba, aby hodnota tohoto ukazatele na konci období byla nejvyšší ze všech let sledovaného období. 33
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Str. 80. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 67. 35 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 98. 36 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 41. 37 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 53. 34
19
Rentabilita investovaného kapitálu ROCE (Return on Capital Employed)
ROCE =
EBIT × 100 [%] vlastní kapitál + rezervy + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry dlouhodobé
Tento ukazatel bývá označován také jako rentabilita dlouhodobých zdrojů, jelikož ve jmenovateli jsou uvedeny veškeré dlouhodobé finanční prostředky podniku, které do něj investovali akcionáři i věřitelé. Slouží k hodnocení dlouhodobého investování.38 ROCE má podobnou vypovídací schopnost jako ROA s tím rozdílem, že zatímco ROA měří výnosnost celkového kapitálu, ROCE se zaměřuje pouze na výnosnost dlouhodobého kapitálu.39 Rentabilita vlastního kapitálu ROE (Return on Equity)
ROE =
EAT × 100 [%] vlastní kapitál
ROE vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili vlastníci či akcionáři. Tento ukazatel by měl být vyšší než úroky, které by mohl investor získat při bezrizikové formě investování (např. výnos z pětiletých státních dluhopisů).40 Držitel akcií nese riziko, že v případě špatného hospodaření podniku přijde o svůj vklad. Z tohoto důvodu je cena vlastního kapitálu v podobě vyplácených dividend a podílů na zisku vyšší než cena, kterou podnik platí za cizí kapitál v podobě úroku.41 Pokud chceme daný podnik srovnávat s odvětvovými průměry, je vhodné do čitatele dosadit EAT. Rentabilita tržeb ROS (Return on Sales)
ROS =
EAT × 100 [%] tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje zboží
Ukazatel rentability tržeb udává, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel bývá také označován jako zisková marže. Je vhodné jej porovnávat s odvětvím. Pokud je nižší než odvětvový průměr, tak podnik prodává své produkty za příliš nízkou cenu s vynaložením příliš vysokých nákladů.42
1.6.3
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity podávají informaci o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud má podnik více aktiv, než lze považovat za optimální, vznikají mu zbytečné náklady a zároveň nízký zisk. Má-li jich naopak příliš málo, přichází o potenciální výnosy.43 Rozlišujeme dva typy ukazatelů aktivity, jednak obrat a jednak dobu obratu. Obrat neboli rychlost obratu vyjadřuje, kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky za jeden rok. Informuje nás o tom, kolikrát hodnota tržeb převyšuje hodnotu určité položky aktiv. Doba obratu je délka období, které je zapotřebí k uskutečnění jednoho obratu. Vyjadřuje se zpravidla ve dnech.44 Jelikož se při výpočtu ukazatelů aktivity poměřují stavové a tokové veličiny, pro zpřesnění výsledků bude v této práci počítáno s průměrnými hodnotami rozvahových položek na začátku a na konci období (totéž platí i pro ukazatele rentability).
38
DLUHOŠOVÁ, D. a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Str. 81. 39 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 41. 40 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 41. 41 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 57. 42 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 56. 43 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Str. 355. 44 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 81.
20
Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)
obrat aktiv =
tržby celková aktiva
Obrat aktiv udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Měl by být roven minimálně jedné. Při vyhodnocování tohoto ukazatele je vhodné porovnávat jej s hodnotami v odvětví.45 Pokud je obrat aktiv daného podniku nižší než oborový průměr, měl by se management zaměřit na zvýšení tržeb nebo odprodat neefektivně využívaná aktiva.46 Vysoké hodnoty ukazatele vypovídají o tom, že podnik využívá svůj majetek efektivně.47 Doba obratu zásob (Inventory Turnover)
doba obratu zásob =
zásoby × 360 tržby
Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou zásoby vázány v podniku, než dojde k jejich spotřebě či prodeji. Slouží zároveň jako ukazatel likvidity. Pokud se v průběhu času doba obratu zásob snižuje, pak je finanční situace podniku na dobré úrovni.48 Toto platí pouze za určitých podmínek. Zásoby materiálu musí být dostatečně velké, aby zajišťovaly plynulou výrobu, a podnik musí mít dostatečné zásoby hotových výrobků, aby byl schopen uspokojit poptávku. Příliš nízký stav zásob může v důsledku vést ke snížení výroby a následně i tržeb.49 Doba obratu pohledávek (Average Collection Period)
doba obratu pohledávek =
pohledávky z obchodních vztahů × 360 tržby
Doba obratu pohledávek se také označuje jako průměrná doba splatnosti pohledávek a udává, jak dlouho musí podnik čekat na inkaso svých vyfakturovaných tržeb. Pokud je doba splatnosti pohledávek delší než běžná doba splatnosti, za kterou firma fakturuje své zboží, znamená to, že odběratelé nesplácí pohledávky včas a je nutné provést patřičná opatření.50 Doba obratu závazků (Creditors Payment Period)
doba obratu závazků =
závazky z obchodních vztahů × 360 tržby
Doba obratu závazků neboli doba splatnosti krátkodobých závazků udává, jak dlouho firmě trvá, než zaplatí faktury svým dodavatelům. Po tuto dobu zůstávají závazky neuhrazeny a firma využívá bezplatný obchodní úvěr.51 Obchodní deficit
obchodní deficit =
pohledávky z obchodních vztahů závazky z obchodních vztahů × 360 − × 360 tržby tržby
Obchodní deficit je rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků. Pokud je kladný, tak podnik poskytuje úvěr svým odběratelům. Je-li obchodní deficit záporný, tak podnik čerpá od dodavatelů bezplatný obchodní úvěr.52 45
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 82. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 61. 47 DLUHOŠOVÁ, D a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Str. 86. 48 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 109. 49 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 84-85. 50 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 68. 51 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 69. 46
21
1.6.4
Ukazatele zadluženosti
Podniky používají pro financování svých aktiv vlastní i cizí kapitál. Pokud by podnik financoval své aktivity pouze vlastními zdroji, došlo by ke snížení výnosnosti vloženého kapitálu. Firmy využívají cizí zdroje především proto, že cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál. Cena cizího kapitálu je nižší, protože úroky z úvěrů lze započítat do daňově uznatelných nákladů. Tomuto faktu se říká daňový štít.53 Ukazatele zadluženosti podávají informaci o tom, z jak velké části je podnik financován vlastními zdroji a z jaké části je financován cizími zdroji. Růst zadluženosti může přispět k růstu rentability, ale zároveň zvyšuje riziko finanční nestability.54 „Podstatou analýzy zadluženosti je hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem.“55 Finanční páka (Financial leverage)
finanční páka =
vlastní kapitál + cizí zdroje cizí zdroje aktiva = =1+ vlastní kapitál vlastní kapitál vlastní kapitál
Finanční páka udává rozsah, v jakém je cizí kapitál použit k financování podniku. Čím větší je podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu, tím vyšší je finanční páka. Pokud jsou úroky z cizího kapitálu levnější než rentabilita celkového kapitálu (ROA), tak finanční páka zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). Použití cizího kapitálu pak působí jako páka, která zvedá výnosnost vlastního kapitálu. Cizí kapitál je totiž obvykle levnější než vlastní kapitál.56 Při zjišťování výhodnosti použití cizího kapitálu se používá ukazatel index finanční páky. Tento index je založen na faktu, že pokud by byl podnik financován pouze vlastním kapitálem, tak by byla rentabilita celkového kapitálu rovna rentabilitě vlastního kapitálu před zdaněním.57
EBT ROE vlastní kapitál index finanční páky = = EBIT ROA aktiva Index finanční páky by měl být větší než jedna, což nastane tehdy, pokud je ROA vyšší než průměrná úroková míra. Pokud je index menší než jedna, tak je pro podnik nevýhodné používat cizí kapitál, protože úroky z něj placené převyšují výnos, který tento kapitál přináší.58 Celková zadluženost – ukazatel věřitelského rizika (Debt Ratio)
celková zadluženos t =
cizí kapitál × 100 [%] aktiva
Čím vyšší je celková zadluženost, tím vyšší je riziko věřitelů. Proto věřitelé upřednostňují nízké hodnoty tohoto ukazatele. Vlastníci mohou naopak upřednostňovat vyšší hodnoty celkové zadluženosti, protože cizí kapitál za určitých podmínek zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu.59 Celková zadluženost by se měla pohybovat v rozmezí 30 až 60 %.60
52
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 86-87. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Str. 110. 54 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 69. 55 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 57. 56 SUCHÁNEK, P. Finanční management. Str. 58. 57 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 79-80. 58 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 80. 59 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 58. 60 KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. Str. 84. 53
22
Kvóta vlastního kapitálu – ukazatel vlastnického rizika (Equity Ratio)
kvóta vlastního kapitálu =
vlastní kapitál × 100 [%] aktiva
Kvóta vlastního kapitálu je doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti, jejich součet je roven jedné. Vyjadřuje, z jaké části jsou podniková aktiva financována penězi akcionářů. Převrácená hodnota tohoto ukazatele je výše zmíněná finanční páka.61 Zadluženost vlastního kapitálu – ukazatel celkového rizika (Debt to Equity Ratio)
zadluženost vlastního kapitálu =
cizí kapitál × 100 [%] vlastní kapitál
Zadluženosti vlastního kapitálu má podobnou vypovídací schopnost jako ukazatel celkové zadluženosti. Ve stabilních podnicích by se měla pohybovat v rozmezí od 80 % až 120 %.62 Úrokové krytí
úrokové krytí =
EBIT nákladové úroky
Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát zisk pokrývá nákladové úroky. Doporučená hodnota pro tento ukazatel je 3 a více.63
1.6.5
Ukazatele produktivity práce
Ukazatele produktivity práce měří výkonnost podniku v závislosti na počtu pracovníků a v závislosti na osobních nákladech na tyto pracovníky.64 Kislingerová a Hnilica definují tyto ukazatele produktivity práce:65 Osobní náklady ku přidané hodnotě
osobní náklady ku přidané hodnotě =
osobní náklady přidaná hodnota
Produktivita práce z přidané hodnoty
produktivi ta práce z přidané hodnoty =
přidaná hodnota počet pracovníků
Produktivita práce z přidané hodnoty podává informaci o tom, jaká část přidané hodnoty vytvořené podnikem připadá na jednoho pracovníka. Tento ukazatel je předmětem druhé hypotézy, která zní následovně: Hypotéza č. 2: Produktivita práce z přidané hodnoty v podniku ve sledovaném období rostla. Podmínky, za kterých bude tato hypotéza potvrzena, jsou stejné jako u předchozí hypotézy, která se týkala ROA. Pokud bude produktivita práce z přidané hodnoty v průběhu sledovaného období alespoň ve čtyřech letech z pěti růst, pak bude tato hypotéza potvrzena. Pro potvrzení hypotézy je zároveň potřeba, aby hodnota tohoto ukazatele na konci období byla nejvyšší ze všech let sledovaného období.
61
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 70. DLUHOŠOVÁ, D a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Str. 79. 63 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Str. 59. 64 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. Str. 35. 65 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. Str. 35. 62
23
Rozhodnutí zahrnout do hypotéz právě produktivitu práce a rentabilitu celkového kapitálu nebylo náhodné. Podle odborné literatury jsou příliš nízké hodnoty těchto dvou ukazatelů klíčovými problémy textilního průmyslu v České republice. Podle Synka66 se textilní průmysl v současnosti snaží vzpamatovat ze snížení výroby a odbytu, ke kterému došlo na začátku 90. let (v této době musel textilní průmysl konkurovat levnému dovozu z asijských zemí, navíc došlo ke ztrátě východních trhů). Textilní průmysl by se měl zaměřit na zvyšování produktivity práce zejména tím, že dojde ke snížení přezaměstnanosti, a měl by také usilovat o zvyšování rentability. Podle Synka se to více daří malým firmám než bývalým státním podnikům. Produktivita práce z tržeb
produktivi ta práce z tržeb =
tržby za prodej zboží + tržby za prodej vlastních výrobků a služeb počet pracovníků
Produktivita práce z tržeb udává, jak velká částka tržeb za dané období připadá na jednoho pracovníka. Průměrná mzda Rozlišujeme roční a měsíční průměrnou mzdu.
roční průměrná mzda =
mzdové náklady počet pracovníků
mě sí ční průměrná mzda =
mzdové náklady 1 × počet pracovníků 12
1.7 Analýza soustav ukazatelů Analýza jednotlivých ukazatelů může být nepřesná, protože pokud vyhodnocujeme ukazatele izolovaně, mají pouze omezenou vypovídací schopnost. Pro komplexní analýzu finančního zdraví podniku se proto používají soustavy ukazatelů.67 Rozlišujeme dvě skupiny soustav ukazatelů:68 Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů zahrnují pyramidové soustavy, které rozkládají vrcholový ukazatel na dílčí ukazatele a vyhodnocují vzájemné vztahy mezi ukazateli. Účelové výběry ukazatelů zahrnují bonitní a bankrotní modely. • Bonitní modely slouží k vyhodnocení finančního zdraví firmy. Do této skupiny patří např. Kralicekův Quicktest. • Bankrotní modely podávají informaci o tom, zda byla firma v minulosti ohrožena bankrotem, a zda-li jí toto nebezpečí bude hrozit v budoucnu. Jsou to modely predikující finanční tíseň podniku. Řadíme sem např. Altmanův model, Index IN, Taflerův model.
1.7.1
Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ROE
Mezi jednotlivými poměrovými ukazateli existují vzájemné závislosti, a proto jejich izolované vyhodnocování může vést k nepřesným výsledkům. Pyramidové rozklady tyto vazby mezi ukazateli respektují, slouží k vyhodnocení vlivu dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel a umožňují tak vidět jednotlivé ukazatele ve vzájemných souvislostech. Mezi nejčastěji používané rozklady patří rozklad 66
SYNEK, M. Podniková ekonomika. Str. 284. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 101. 68 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 101. 67
24
rentability vlastního vlastního kapitálu, který poprvé použila použila nadnárodní chemická společnost Du Pont de Nomeurs.69 Obrázek č. 1 – Pyramidový idový rozklad ROE
ROE
daňové břemeno
×
zisková marže
ROA
×
×
úrokové břemeno
obrat aktiv
složená finanční páka
×
finanční páka
Pramen: KISLINGEROVÁ, E., E., HNILICA, J. Finanční analýza: analýza: krok za krokem. Str. 55, upraveno.
Rentabilita vlastního kapitálu se dá rozložit následujícím způsobem70: ROE = EAT / vlastní kapitál ROE = daňové břemeno × rentabilita celkového kapitálu × složená finanční finanční páka ROE = daňové břemeno × zisková marže × obrat aktiv × úrokové břemeno × finanční páka daňové břemeno = EAT / EBT … podává informaci o tom, jaká část zisku před zdaněním zůstane podniku poté, co zaplatí daň rentabilita celkového kapitálu ROA = zisková zisková marže × obrat aktiv zisková marže = EBIT / tržby obrat aktiv = tržby / aktiva složená finanční páka = úrokové břemeno × finanční páka úrokové břemeno = EBT / EBIT finanční páka = aktiva / vlastní kapitál Kislingerová a Hnilica71 uvádí, že nejpřesnější je logaritmická metoda rozkladu ROE. Při zpracovávání této metody se počítají indexy a diference. Pomocí indexu určitého ukazatele lze zjistit, o kolik % se daný ukazatel změnil mezi dvěma po sobě následujícími roky. Index ukazatele A se vypočítá následovně:
Index A =
ukazatel At +1 ukazatel At
Diference udává celkovou absolutní změnu ukazatele mezi dvěma po sobě následujícími roky.
diference A = ukazatel At +1 − ukazatel At V rámci logaritmického rozkladu ROE zjišťujeme, jak jednotlivé ukazatele přispěly k celkové změně rentability vlastního kapitálu.
69
SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Str. 103. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: analýza: krok za krokem. Str. 54-55. 54 71 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: analýza: krok za krokem. Str. 56-59. 56 70
25
Změna ROE v důsledku vývoje ukazatele A se vypočítá následovně:
∆ ROE A
At +1 At = × ( ROE t +1 − ROE t ) ROE t +1 ln ROE t
1.7.2
Bonitní model – Kralicekův Quicktest
ln
V tomto modelu jsou použity čtyři ukazatele, z nichž dva patří mezi ukazatele finanční stability (R1 a R2) a dva hodnotí výnosovou situaci podniku (R3 a R4). Za každý z těchto ukazatelů je podniku přidělen určitý počet bodů.72 Tabulka č. 1 – Kralicekův Quicktest Počet bodů 0,3 a více 4 0,2-0,3 3 Kvóta vlastního kapitálu R1 vlastní kapitál / aktiva 0,1-0,2 2 (ukazatel zadluženosti) 0,0-0,1 1 0,0 a méně 0 3 a méně 4 3 (dluhy - krátkodobý finanční 3-5 Doba splácení dluhu z cash flow R2 majetek) / 5-12 2 (ukazatel solventnosti) nezdaněný Cash Flow 12-30 1 30 a více 0 0,15 a více 4 0,12-0,15 3 Rentabilita celkového kapitálu R3 EBIT / aktiva 0,08-0,12 2 (ukazatel rentability) 0,00-0,08 1 0,00 a méně 0 0,1 a více 4 0,08-0,1 3 Ukazatel cash provozní nezdaněný Cash Flow / R4 výkonnosti 0,05-0,08 2 provozní výnosy (ukazatel likvidity) 0,00-0,05 1 0,00 a méně 0 Pramen: Holečková, J. Finanční analýzy firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. Str. 200, upraveno. Ukazatel
Název / typ ukazatele
Konstrukce ukazatele
Vyhodnocení
nezdaněný Cash Flow = zisk po zdanění + daň z příjmů + odpisy Tento ukazatel umožňuje zvlášť vyhodnotit finanční stabilitu podniku a zvlášť jeho rentabilitu:
R1 + R 2 [bodů ] 2 R3 + R 4 [bodů ] hodnocení výnosové situace = 2 hodnocení finanční stability =
72
RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Str. 81.
26
Hodnocení celkové finanční situace podniku se zjistí sečtením počtu bodů za jednotlivé ukazatele a vydělí se čtyřmi:
hodnocení finanční situace podniku =
R1 + R 2 + R3 + R 4 [bodů ] 4
Pokud podnik obdrží 3 a více bodů, jedná se o podnik s velmi dobrým finančním zdravím (tzv. bonitní podnik). Pokud je počet bodů menší nebo roven 1, finanční zdraví podniku je velmi špatné. Získá-li podnik od 1 do 3 bodů, nachází se v šedé zóně potenciálního rizika.73
1.7.3
Bankrotní modely
Cílem bankrotních modelů je oddělit od sebe podniky, u kterých je pravděpodobnost bankrotu vysoká od těch podniků, kterým bankrot nehrozí. Jejich nevýhodou je, že obvykle obsahují pásmo tzv. šedé zóny, ve které nelze určit, jestli podniku hrozí finanční problémy či nikoliv. Z tohoto důvodu budou v této práci použity dva bankrotní modely a to Index IN05 a Taflerův bankrotní model. Na základě vypočtených hodnot těchto dvou bankrotních modelů bude možné jednoznačně potvrdit či vyvrátit třetí hypotézu, která je definována následovně: Hypotéza č. 3: Podnik ve sledovaném období nebyl ohrožen bankrotem. Pokud budou vypočtené hodnoty obou bankrotních modelů ve všech letech sledovaného období spadat do zóny, ve které podnik není ohrožen bankrotem, popřípadě do horní hranice šedé zóny, poté bude tato hypotézy potvrzena. Pokud se bude vypočtená hodnota jednou a vícekrát nacházet v zóně, ve které je podnik ohrožen bankrotem, popřípadě v dolní hranici šedé zóny, pak bude tato hypotéza vyvrácena. Index IN05 Manželé Inka a Ivan Neumaierovi vytvořili index IN ve čtyřech podobách. Výhodou tohoto indexu je fakt, že je vhodný pro posouzení finančního zdraví českých podniků. V roce 1995 vznikl první tzv. věřitelský index IN95. Poté následoval index IN99, který se zaměřuje na vlastníky. Spojením obou těchto indexů vznikl index IN01, který byl posléze aktualizován na index IN05. Index IN05 je sestaven na základě využití 5 poměrových ukazatelů74:
IN 05 = 0,13 × A + 0,04 × B + 3,97 × C + 0,21× D + 0,09 × E Tabulka č. 2 – Index IN05 – poměrové ukazatele Ukazatel
Konstrukce ukazatele
Název / typ ukazatele
A
aktiva / cizí kapitál
ukazatel zadluženosti
B
EBIT / nákladové úroky
úrokové krytí
C
EBIT / aktiva
rentabilita celkového kapitálu
D
celkové výnosy / aktiva
ukazatel aktivity
E oběžná aktiva / (kr. závazky + kr. bankovní úvěry) běžná likvidita Pramen: Vlastní zpracování na základě SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 111-112.
Pokud je index IN05 vyšší než 1,6, můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci. Pokud je index vyšší než 0,9 a zároveň nižší nebo roven 1,6, tak se podnik nachází v tzv. šedé zóně nevyhraněných výsledků, kdy netvoří hodnotu, ale ani nebankrotuje. Hodnota indexu menší nebo rovna 0,9 vypovídá o tom, že podnik má vážné finanční problémy a spěje k bankrotu.75 73
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. Str. 200. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 111-112. 75 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Str. 112. 74
27
Taflerův bankrotní model Taflerův bankrotní model je používán od roku 1977. Využívá 4 poměrové ukazatele, které spojuje do jedné diskriminační rovnice76:
Z = 0,53 × A + 0,13 × B + 0,18 × C + 0,16 × D A = EBT / krátkodobé závazky B = oběžná aktiva / cizí kapitál C = krátkodobé závazky / aktiva D = tržby / aktiva Pokud je Z větší než 0,3, pravděpodobnost bankrotu společnosti je malá. Je-li Z menší než 0,2, pravděpodobnost bankrotu je velká.77
76 77
KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Str. 171. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Str. 171.
28
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Společnost Nová Mosilana, a.s. 2.1.1
Základní informace o společnosti Nová Mosilana, a.s.78
Název subjektu: IČO: Sídlo: Datum vzniku: Předmět podnikání: Základní kapitál: Obrat v roce 2010: Počet zaměstnanců v roce 2011:
Nová Mosilana, a.s. 60710756 Charbulova 150, Brno 618 00, Česká republika 8. 6. 1994 výroba, marketing a prodej textilních výrobků (především výroba vlněných tkanin a přízí) 1 095 000 000,- Kč (2 190 akcií na jméno v nominální hodnotě 500 000 Kč) 2 285 441 000,- Kč 896
Klasifikace dle OKEČ79 (Odvětvová klasifikace ekonomických činností, používaná do roku 2008) D Zpracovatelský průmysl DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 17.1 Úprava a spřádání textilních vláken 17.13 Úprava a spřádání vlnařských česaných vláken 17.2 Tkaní textilií 17.23 Tkaní vlnařských česaných tkanin Klasifikace dle CZ-NACE80 (Klasifikace ekonomických činností, od 1. 1. 2008 nahradila OKEČ) C Zpracovatelský průmysl 13 Výroba textilií 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií Obrázek č. 2 – Logo společnosti
Pramen: Nová Mosilana [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW:
.
Společnost Nová Mosilana, a.s. (dále také pouze jako „Nová Mosilana“) se zaměřuje na výrobu vlněných tkanin a přízí. Je jedním z nejvýznamnějších výrobců pánských oblekových a dámských kostýmových tkanin. Veškerá výrobní činnost probíhá ve výrobním areálu na ulici Charbulova 150
78 Obchodní rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Obchodní rejstřík a Sbírka listin Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné na WWW: . 79 Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné na WWW: . 80 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné na WWW: .
29
v Brně. Z hlediska velikosti se jedná o velký podnik, protože zaměstnává více jak 250 osob, roční obrat je větší než 50 miliónů EUR a bilanční suma je větší než 43 miliónů EUR.81
2.1.2
Historie společnosti Nová Mosilana, a.s.
Společnost Nová Mosilana svojí činností navazuje na dlouholetou tradici textilní výroby v Brně. První textilní manufaktury zde vznikaly již v 18. století. Brněnská textilní výroba byla soustředěna do malých soukromých firem až do konce druhé světové války. Tyto soukromé firmy byly 18. října 1946 spojeny do národního podniku Moravsko-slezské vlnařské závody. Moravsko-slezské vlnařské závody byly posléze rozděleny na pět samostatných podniků, z nich jeden nesl název národní podnik Mosilana. Národní podnik Mosilana se 1. ledna 1989 přeměnil na státní podnik Mosilana Brno, který byl následně privatizován a 1. května 1992 tak vznikla akciová společnost Mosilana Brno. Název společnosti se změnil ještě jednou, a to 8. června 1994, kdy byla do obchodního rejstříku zapsána Nová Mosilana, a.s. Vlastníkem akciové společnosti Nová Mosilana je od 4. listopadu 1994 italský koncern Marzotto S.p.A.82
2.1.3
Koncern Marzotto
Organizační struktura koncernu Marzotto je uvedena v příloze č. 1 – Organizační struktura skupiny Marzotto k 31. 12. 2010. Jediným akcionářem společnosti Nová Mosilana je společnost Marzotto Textile N.V. se sídlem v Amsterdamu v Nizozemském království. Společnost Marzotto Textile N.V. je ve 100% vlastnictví společnosti Marzotto S.p.A. se sídlem v Miláně v Itálii. Marzotto S.p.A. je mateřskou společností skupiny Marzotto.83 Společnost Marzotto Textile N.V. je investiční společnost a finanční holding, zabývá se správou kapitálových účastí ve své dceřiné společnosti Nová Mosilana, a.s. Společnost Marzotto S.p.A. má na hospodaření společnosti Nová Mosilana, a.s. výrazně větší vliv. Proto je pod pojmem „mateřská společnost“ v celé práci myšlena mateřská společnost celé skupiny, tedy společnost Marzotto S.p.A. Počátky koncernu Marzotto spadají do první poloviny 19. století, kdy v roce 1836 byla založena společnost Lanificio Luigi Marzotto & Figli. Společnost se postupně rozrůstala, přičemž k největšímu rozmachu došlo ve 2. polovině 20. století. Od 80. let 20. století až do současnosti proběhlo několik významných akvizicí, např. v roce 1991 společnost Marzotto převzala skupinu Hugo Boss v Německu a v roce 1994 proběhla již výše zmíněná akvizice se společností Nová Mosilana, a.s. V roce 2005 došlo k rozdělení koncernu na dvě společnosti. Jednou z nich je společnost Marzotto S.p.A., která se zaměřuje na textilní výrobu, a druhou je společnost Valentino Fashion Group, která se zabývá oděvní výrobou. Koncern Marzotto se postupně rozrůstal a dnes je světovým lídrem textilního průmyslu. Jednotlivé dceřiné společnosti se zabývají výrobou tkanin, hedvábí, vlněných a lněných přízí.84
81
Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze 6. srpna 2008: Příloha I. In: 2008. [cit. 2012-02-24] Dostupné na WWW: . 82 O společnosti: historie společnosti. Nová Mosilana [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: 83 Zpracováno na základě výroční zprávy společnosti Nová Mosilana, a.s. z roku 2010. 84 Přeloženo a zpracováno na základě: History. Marzotto S.p.A. - A world Leader in the Textile Industry [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
30
Graf č. 1 – Procentuální skladba příjmů skupiny Marzotto za rok 2010 1% 6% 11%
tkaniny vlněné příze
13%
lněné příze hedvábí 69%
ostatní
Pramen: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy 2010 skupiny Marzotto dostupné na WWW .
2.1.4
Postavení společnosti Nová Mosilana, a.s. v rámci koncernu Marzotto85
Smlouvy Společnost Nová Mosilana nemá uzavřenou ovládací smlouvu ani smlouvu o převodu zisku s mateřskou společností Marzotto S.p.A. V roce 2010 byly mezi oběma stranami uzavřeny následující smlouvy: Smlouva o obchodní podpoře, v rámci které Nová Mosilana prodává výrobky jménem a na účet společnosti Marzotto Smlouva o úvěru stanovující podmínky poskytnutí úvěru Smlouva o poskytování manažerských služeb a poradenských služeb (např. v oblasti výroby) Rámcová smlouva o poskytování služeb (např. v oblasti informatiky) Smlouva o nákupu strojního zařízení udávající, že investice navrhuje Nová Mosilana a schvaluje je Marzotto Cíle Mateřská společnost nestanovuje výši zisku, kterou má Nová Mosilana dosáhnout, ale určuje své dceřiné společnosti cíle v oblasti produktivity práce a zejména cíle v oblasti kvality produkce. Výrobky Společnost Nová Mosilana vyrábí dva typy výrobků, příze a tkaniny. Příze slouží jako jednak jako polotovar pro výrobu tkanin a jednak jsou dále prodávány mateřské společnosti Marzotto S.p.A. Mateřská společnost rozhoduje o konkrétních výrobcích, které se budou v daném období vyrábět. Nové kolekce výrobků vytváří návrháři v Itálii. Obchodní a cenová politika Obchodní politiku má na starosti mateřská společnost, která uzavírá kontrakty se zákazníky, prezentuje nové kolekce a přijímá objednávky. Tyto objednávky následně zadává jednotlivým firmám v rámci skupiny tak, aby byly výrobní kapacity jednotlivých firem optimálně využity, aby byla zaručena kvalita výrobků a dodržení dodacích termínů. Prodejní ceny určuje mateřská společnost. 85
Zpracováno dle rozhovoru s vedoucí oddělení controlling paní Ing. Hanou Glembovou a na základě výroční zprávy společnosti Nová Mosilana, a.s. z roku 2010.
31
Dodavatelé Základním materiálem pro výrobu je vlna, kterou mateřská společnost nakupuje na burze pro celou skupinu. Dodavatele pomocných materiálů (např. náhradní díly, barvy, chemikálie…) si určuje společnost Nová Nová Mosilana sama. Tito dodavatelé pochází z České republiky a dalších evropských zemí. Odběratelé Společnost Nová Mosilana je převážně exportním podnikem, jelikož více než 99 % své produkce prodává mateřské firmě, která tuto produkci následně prodává odběratelům. odběratelům. Odběratel je většinou znám již před zahájením výroby konkrétního výrobku. Spolupráce s ostatními členy skupiny O vazbách mezi ostatními členy skupiny rozhoduje mateřská společnost Marzotto S.p.A. K ostatním členům skupiny má společnost Nová Mosilana Mosilana čistě dodavatelsko-odběratelský dodavatelsko odběratelský vztah. Objem spolupráce s ostatními členy je ale nesrovnatelně menší než objem spolupráce s mateřskou společností.
2.2 Analýza absolutních ukazatelů V této části bude provedena nejprve vertikální a horizontální analýza rozvahy rozvahy a poté vertikální a horizontální analýza výkazu zisku a ztráty. Hodnoty jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty jsou čerpány z výročních zpráv společnosti. společnosti Tyto o údaje jsou uvedeny v příloze č. 2 – Rozvaha v letech let 2006-2010 2010 a v příloze č. 3 – Výkaz Výkaz zisku a ztráty v letech 2006-2010. 2006 2010.
2.2.1 2.2.1.1
Rozvaha Vertikální analýza rozvahy
Při vertikální analýze rozvahy bude sledován procentuální podíl dílčích položek rozvahy na celkové bilanční sumě v jednotlivých letech. Tabulka s výpočty je uvedena v příloze č. 4 – Vertikální analýza rozvahy. Vertikální analýza aktiv Graf č. 2 – Struktura aktiv 100%
0.2%
0.1%
0.1%
0.2%
0.2%
90% 80% 70%
56.6% 59.2% 59.4% 58.1% 65.2%
60%
Ostatní aktiva
50%
Oběžná aktiva
40% Dlouhodobý majetek
30% 20%
43.2% 40.7% 40.5% 41.7% 34.7%
10% 0% 2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
32
Největší podíl na celkových aktivech mají oběžná aktiva. Jejich podíl na celkové bilanční sumě kolísal mezi 56,6 % v roce 2006 až 65,2 % v roce 2010. Objemově největší položkou oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky, které se ve sledovaném období pohybovaly v rozmezí od 29,0 % do 35,6 % bilanční sumy. Nejvýznamnější složkou krátkodobých pohledávek jsou pohledávky z obchodních vztahů, podíl ostatních pohledávek na bilanční sumě je zanedbatelný. Druhou nejvýznamnější položkou oběžných aktiv jsou zásoby, které tvořily 22,8 až 25,9 % z celkové sumy aktiv, z čehož lze vyvodit, že jejich podíl na bilanční sumě byl ve sledovaném období relativně stabilní. Největší část zásob je tvořena nedokončenou výrobou a polotovary, které se na sumě aktiv podílely 17 až 19 %. Zásoby materiálu se pohybovaly od 5 do 7 %. Podíl výrobků nepřesáhl 0,2 % bilanční sumy, což vypovídá o tom, že společnost nemá problémy s odbytem. Zásoby zboží na skladech jsou minimální, nedosahují ani 0,1 %, což odpovídá tomu, že Nová Mosilana je výrobním podnikem a nákup a prodej zboží je pouze její doplňkovou činností. Podíl krátkodobého finančního majetku kolísal od 0,5 % v roce 2008 do 8,3 % v roce 2009. Tento majetek je tvořen z převážné části bankovními účty, objem peněz v hotovosti je vzhledem k celkové bilanční sumě minimální. Společnost nevlastní krátkodobé cenné papíry a podíly. V rámci dlouhodobých pohledávek jsou evidovány pouze jiné pohledávky, kam řadíme půjčky k zaměstnancům. Jejich podíl ve sledovaném období nepřesáhl 0,01 % aktiv. Největší podíl dlouhodobého majetku na aktivech byl zaznamenán v roce 2006, kdy tvořil 43,2 % celkových aktiv, nejnižšího podílu dosáhl v roce 2010 ve výši 34,7 % aktiv. Dlouhodobý majetek je tvořen z naprosté většiny dlouhodobým hmotným majetkem. Společnost v rámci dlouhodobého hmotného majetku vlastní pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, nedokončený dlouhodobý hmotný majetek a poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. Pozemky tvořily ve sledovaném období 2,0 až 2,6 % bilanční sumy, jejich hodnota ale byla konstantní. Podíl staveb na celkové bilanční sumě se pohyboval kolem 20 %. Podíl samostatných movitých věcí na aktivech ve sledovaném období klesal, v roce 2006 činil 21,3 % a v roce 2010 pouze 11,9 %. Tento pokles byl zapříčiněn postupným odepisování a snižováním jejich účetní hodnoty. Strojní vybavení je plynule obnovováno, společnost ve sledovaném období investovala do nákupu strojů, přístrojů a zařízení. Největší objem investic do strojního vybavení byl proveden v letech 2006-2007, kdy se jednalo o investice v řádech desítek miliónů Kč. Např. v roce 2006 byly nakoupeny barvicí stroje celkem za 26 miliónů Kč a česací stroje za 17 miliónů Kč, v roce 2007 došlo k nákupu strojů v celkové hodnotě 120 miliónů Kč. V následujících letech byly provedeny investice menšího rozsahu. Objem dlouhodobého nehmotného majetku k celkové sumě aktiv je nepatrný, jeho podíl kolísal mezi 0,00 % až 0,14 % aktiv. Je tvořen převážně softwarem. Společnost nevlastní dlouhodobý finanční majetek. Ostatní aktiva zahrnují časové rozlišní, kde převažují náklady příštích období. Hodnota ostatních aktiv v daném období nepřekročila 0,2 % celkové bilanční sumy.
33
Vertikální analýza pasiv Graf č. 3 – Struktura pasiv 100%
0.0%
0.0%
0.0%
90% 80%
0.0% 24.7%
46.2%
43.8%
40.2%
0.0% 33.3%
70% 60%
Ostatní pasiva
50%
Cizí zdroje
40% 30%
75.3% 53.8%
56.2%
59.8%
2006
2007
2008
66.7%
Vlastní kapitál
20% 10% 0% 2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Z vertikální analýzy pasiv vyplývá, že společnost je z větší části financována vlastními zdroji. Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech se pohyboval od 53,8 53,8 % do 75,3 ,3 %. Základní kapitál tvořil 43 % až 56 % celkových zdrojů, ale jeho hodnota se v daném období neměnila, takže kolísání tohoto podílu bylo způsobeno výhradně změnou celkové bilanční sumy. Kapitálové fondy tvořily 0,06 % až 0,07 % pasiv, ale jejich absolutní hodnota byla v daném daném období konstantní stejně jako u základního kapitálu. Fondy ze zisku jsou tvořeny zákonným rezervním fondem, který byl každoročně navyšován a povinný příděl, jeho podíl vzrostl z 1,2 % v roce 2006 na 2,6 % v roce 2010. Výsledek hospodaření běžného účetního účetní období tvořil 4,7 % až 7,3 7, % z celkové hodnoty kapitálu. Ve sledovaném období došlo k celkovému poklesu cizích zdrojů z 46,2 % v roce 2010 na 33,3 % v roce 2010, přičemž nejnižšího podílu na pasivech dosáhly v roce 2009, kdy činily pouze 24,7 %. Nejvýznamnější položkou cizích zdrojů jsou krátkodobé závazky, Nejvýznamnější závazky, jejichž podíl na celkovém kapitálu se pohyboval v rozmezí 22,9 % až 40,6 %. Krátkodobé závazky jsou tvořeny z největší části závazky z obchodních vztahů, jejichž podíl na celkové bilanční sumě byl v letech 2006-2008 2006 2008 stabilní kolem 19 %, v roce 2009 se snížil na 15,8 % a v následujícím roce došlo k nárůstu na 24,3 %. Druhou nejobjemnější položkou krátkodobých závazků jsou závazky k ovládající a řídící osobě, kterou je v případě společnosti Nová Mosilana Mosilana její mateřská společnost Marzotto S.p.A. S.p.A. Tyto závazky byly nejvyšší v roce 2007, kdy tvořily téměř 20 % celkové bilanční sumy a byly dokonce o něco málo vyšší než závazky z obchodních vztahů. V tomto roce společnost Nová Mosilana přijala objemově významnou půjčku od své mateřské společnosti. V letech 2008--2010 významnou 2010 docházelo k jejímu splácení a tak podíl závazků k mateřské společnosti na celkovém kapitálu postupně klesal a v roce 2010 tvořil pouze 2,8 % bilanční sumy. Co se týče ostatních krátkodobých závazků, závazků, tak jejich podíl na celkové sumě pasiv nepřesahuje 1 %. Např. závazky k zaměstnancům, které jsou tvořeny převážně částkou nevyplacených mezd, tvořily 0,73 % až 0,81 % celkových zdrojů. Bankovní úvěry a výpomoci se pohybovaly v rozmezí 0,0 % až 5,8 % z celkové sumy pasiv. V rámci této položky společnost v daném období čerpala pouze krátkodobé bankovní úvěry. K 31. 12. 2007 a k 31. 12. 2009 společnost nečerpala žádný bankovní úvěr, všechny krátkodobé bankovní úvěry úvěry byly splaceny v průběhu daného roku. Společnost má otevřené kontokorentní kontokorentní účty u Komerční banky, UniCredit Bank a u Všeobecné úvěrové banky. Tyto účty jí umožňují čerpat úvěry až do stanoveného limitu, limitu, který činí 70 miliónů Kč. Kč 34
Většinou je finanční situace společnosti dobrá a tak není třeba úvěry čerpat. Dlouhodobé závazky, tvořené odloženým daňovým závazkem, v daném období nepřesáhly 1,7 % celkového kapitálu. Společnost vytváří dva druhy rezerv, rezervy na daň z příjmu a rezervy na nevyčerpanou dovolenou. Nejvyšší podíl na bilanční sumě měly v roce 2006 (2,0 %) a nejnižší v roce 2009 (0,2 %). Ostatní pasiva zahrnují výdaje příštích období, na celkové bilanční sumě se podílí pouze 0,00 % až 0,02 %. 2.2.1.2
Horizontální analýza rozvahy
V rámci horizontální analýzy rozvahy budou sledovány meziroční absolutní i relativní změny jednotlivých položek aktiv a následně pasiv. Tabulka s výpočty je uvedena v příloze č. 5 – Horizontální analýza rozvahy. Horizontální analýza aktiv Bilanční suma ve sledovaném období kolísala, v roce 2007 došlo k jejímu velmi mírnému nárůstu o 1 %, v roce 2008 poklesla o 9,5 %, v následujícím roce 2009 pokles pokračoval o dalších 15 % a teprve v roce 2010 došlo opět k jejímu nárůstu o 9,3 %. Hodnota dlouhodobého majetku v daném období každý rok klesala, přičemž největší pokles nastal v roce 2009 o 12,5 %. Dlouhodobý nehmotný majetek tvoří software, jehož hodnota ve všech letech kromě roku 2010 klesala. Pokles hodnoty softwaru byl způsoben zejména jeho odepisováním, nárůst v roce 2010 byl zapříčiněn nákupem nového softwaru. Ve sledovaném období docházelo k úbytku dlouhodobého hmotného majetku, k největšímu absolutnímu i relativnímu poklesu došlo v roce 2009. Hodnota pozemků byla konstantní, jelikož nedošlo k jejich nákupu ani prodeji. Hodnota staveb ve sledovaném období klesala. Společnost v daném období žádné stavby nenakoupila, ani je neprodávala, docházelo pouze k úbytku jejich účetní hodnoty, což bylo způsobeno jejich odepisováním. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí v daném období zaznamenaly každoroční pokles, který byl rovněž zapříčiněn odepisováním, ale také vyřazováním opotřebených strojů a dalšího zařízení. Společnost nevlastní žádný dlouhodobý finanční majetek. Hodnota oběžných aktiv kolísala, největší relativní pokles nastal v roce 2009 o 16,8 % a k největšímu relativnímu nárůstu došlo v následujícím roce 2010 o 22,5 %. Hodnota zásob se vyvíjela nerovnoměrně, v roce 2007 došlo k jejich mírnému nárůstu o 3,6 %, v roce 2008 jejich hodnota lehce poklesla o 4,1 %, k největšímu poklesu došlo v roce 2009 o 25,3 % a v roce 2010 se jejich hodnota zvýšila o 15,6 %. Výkyvy jsou patrné i u jednotlivých složek zásob (materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky) s výjimkou zboží, jehož hodnota trvale klesala. Stav materiálu na skladě významně kolísá i v průběhu každého účetního období, protože společnost nakupuje materiál ve velkém tehdy, když je jeho cena na světových trzích příznivá. Dlouhodobé pohledávky jsou tvořeny výhradně jinými pohledávkami, které se týkají půjček k zaměstnancům. Jejich objem je vzhledem k celkové bilanční sumě nevýznamný, a proto se jimi nebudu podrobněji zabývat. Krátkodobé pohledávky byly od roku 2006 do roku 2008 relativně stabilní, ovšem v roce 2009 došlo k jejich výraznému poklesu o 30,2 %. Tento pokles byl vyvolán zejména významným snížením pohledávek z obchodních vztahů, které poklesly v důsledku snížení tržeb. V tomto roce zároveň došlo ke splacení významné státní pohledávky z Itálie. Krátkodobý finanční majetek enormně kolísal, v roce 2007 došlo k jeho nárůstu o 27,2 %, v roce 2008 klesl o 90,1 %, v roce 2009 rapidně vzrostl o 1367,8 % a v roce 2010 opět poklesl o 27,8 %. Zde je třeba si uvědomit, že tyto údaje vychází ze stavu finančních prostředků na konci roku, ale nevypovídají o tom, jak se situace vyvíjela v průběhu jednotlivých let. 35
Jak vyplynulo z vertikální analýzy, hodnota ostatních aktiv je ve srovnání s dalšími položkami rozvahy zanedbatelná, a proto jejich vývoj nebudu detailněji rozebírat. Horizontální analýza pasiv Vlastní kapitál v jednotlivých letech střídavě rostl a zase klesal, ale v relativním vyjádření se nejednalo o výrazné změny. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy vzrostl o 7 % na částku 1 474 miliónů Kč a jeho hodnota tak byla nejvyšší v celém sledovaném období. Hodnota základního kapitálu ani kapitálových fondů se v průběhu sledovaného období neměnila. Fondy ze zisku jsou tvořeny zákonným rezervním fondem, který byl každý rok navyšován o povinný příděl ve výši 5 % ze zisku. V roce 2007 došlo k relativnímu nárůstu výsledku hospodaření za účetní období o 57 % a společnost tak dosáhla nejvyššího zisku po zdanění za celé období ve výši 185 miliónů Kč. Hospodářská krize se začala projevovat již v posledním čtvrtletí roku 2008, což vedlo k poklesu hospodářského výsledku o 33,3 %. Tento pokles pokračoval i v roce 2009, kdy se výsledek hospodaření snížil o 22,4 % a dosáhl tak nejnižší částky za celé období ve výši 96 miliónů Kč. Výsledek hospodaření v roce 2010 vzrostl o překvapivých 59,7 % na částku 153 miliónů Kč a v absolutní výši převýšil výsledek hospodaření z roku 2008 i 2009. Cizí zdroje od roku 2007 do roku 2009 včetně klesaly. K výraznému poklesu o 17,1 % došlo v roce 2008 a v roce 2009 klesly dokonce o 47,8 %. V roce 2010 se zvýšily o 47,4 %, ale přesto v daném období došlo k jejich celkovému poklesu. Z původních 1 163 miliónů Kč v roce 2006 klesly na částku 712 miliónů Kč v roce 2010. Společnost vytváří rezervy na daň z příjmu a na nevyčerpanou dovolenou. V letech 2006- 2007 byla hodnota rezerv stabilní, výraznější čerpání rezerv nastalo v období 2008-2009 a v roce 2010 došlo k jejich opětovnému vytvoření. Nejnižší byly v roce 2009, kdy v důsledku hospodářské krize došlo ke snížení objemu výroby, a společnost vyhlašovala v průběhu roku výluky. Na tyto výluky si zaměstnanci vybírali dovolenou a z tohoto důvodu došlo k výraznému snížení rezerv na nevyčerpanou dovolenou. Dlouhodobé závazky jsou tvořeny převážně odloženým daňovým závazkem a tvoří nepatrný podíl na bilanční sumě. V letech 2006-2009 oscilovaly kolem 30 miliónů Kč, k výraznějšímu poklesu došlo v roce 2010, kdy klesly o 29,3 % na hodnotu 23 miliónů Kč. Krátkodobé závazky dosáhly nejvyšší výše v roce 2007 (1 034 miliónů Kč) a nejnižší byly v roce 2009 (447 miliónů Kč). V roce 2008 došlo k jejich poklesu o 23,7 % a v roce 2009 klesly o dalších 43,3 %. Následující rok vzrostly o 37,2 %. Krátkodobé závazky jsou tvořeny v převážné míře závazky z obchodních vztahů a poté závazky k ovládající a řídící osobě. Závazky z obchodních vztahů byly nejnižší v roce 2009, kdy klesly o 29,6 %. Naopak nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2010, kdy došlo k jejich nárůstu o 68 %. Od roku 2008 je patrný výrazný pokles závazků k ovládající a řídící osobě. V roce 2008 došlo k jejich poklesu o 37,3 %, v roce 2009 klesly dokonce o 65,8 % a v roce 2010 o 44,5 %. Tento pokles byl zapříčiněn splácením půjčky od mateřské společnosti. Položka bankovní úvěry a výpomoci je tvořena pouze krátkodobými bankovními úvěry. Vývoj této rozvahové položky byl velmi volatilní. Krátkodobé bankovní úvěry byly nejvyšší v roce 2006, kdy dosáhly částky 146 miliónů Kč. Naopak nejnižší byly v roce 2007 a 2009, kdy byly rovny 0 Kč, jelikož ke konci účetního období byly všechny úvěry splaceny. Ostatní pasiva společnosti zahrnují výdaje příštích období, jejichž výše je k velikosti bilanční sumy zanedbatelná. 36
2.2.2 2.2.2.1
Výkaz zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
V rámci této analýzy bude zkoumán procentuální podíl jednotlivých položek výkazu zisku a ztráty na celkových výnosech. Tabulka s výpočty je uvedena v příloze č. 6 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty. Tržby za prodej zboží ve sledovaném období tvořily 0,03 % až 0,21 % celkových výnosů. Takto nízký podíl vypovídá o tom, že prodej zboží je pouze doplňkovou činností společnosti. Náklady vynaložené na prodané zboží se pohybovaly mezi 0,05 % až 0,42 % a ve všech letech byly vyšší než tržby. Obchodní marže byla vždy záporná, nejnižší byla v roce 2007, kdy tvořila -0,22 % celkových výnosů. Z uvedeného vyplývá, že společnost prodává zboží se ztrátou. Většinou se jedná buď o látky ze staré kolekce, nebo jsou to látky druhé jakosti, které společnost zakoupila od ostatních členů skupiny. Nejvyšší podíl na výnosech mají jednoznačně výkony, jejichž podíl kolísal mezi 96,6 % a 98,7 %. Nejvýznamnější složkou výkonů jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které se pohybovaly od 94,3 % do 103,2 % výnosů. Výkonová spotřeba byla nejnižší v roce 2009, kdy činila 67,6 % a nejvyšší byla v roce 2006, kdy její podíl dosáhl 76 % výnosů. Největší složkou výkonové spotřeby je spotřeba materiálu a energie. Služby se na celkových výnosech podílely v rozmezí 5 až 6 %. Přidaná hodnota tvořila 22,7 % až 28,9 % celkových výnosů. Její absolutní hodnota i podíl na výnosech z roku 2006 na rok 2007 stoupl. V letech 2008-2009 podíl přidané hodnoty na výnosech sice rostl, ale její skutečná hodnota v tomto období klesala. Osobní náklady jsou druhou objemově nejvýznamnější složkou nákladů, hned po spotřebě materiálu a energie. Jejich podíl na celkových výnosech se pohyboval v rozmezí od 10,3 % v roce 2006 do 15,6 % v roce 2009. Osobní náklady se skládají převážně ze mzdových nákladů, poté následují náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, sociální náklady a odměny členům orgánů společnosti. Podíl provozního výsledku hospodaření na celkových výnosech kolísal mezi 6,0 % a 8,8 %. Tvoří nejvýznamnější část celkového výsledku hospodaření. Finanční výsledek hospodaření byl v letech 2006-2009 záporný, nejnižší byl v roce 2009, kdy tvořil -1,03 % celkových výnosů. V roce 2010 byl kladný a na celkových výnosech se podílel 0,02 %. Vzhledem k tomu, že společnost v daném období měla mimořádný výsledek hospodaření nulový, tak výsledek hospodaření za běžnou činnost je roven výsledku hospodaření za účetní období. Výsledek hospodaření za účetní období byl ve všech letech kladný. Nejnižší podíl na výnosech tvořil v roce 2006 (4,2 %) a nejvyšší v roce 2007 (6,7 %). 2.2.2.2
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
U horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty budou zkoumány meziroční změny položek tohoto finančního výkazu v období 2006-2010. Tabulka s výpočty je uvedena v příloze č. 7 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty. Tržby za prodej zboží byly nejvyšší v roce 2007, kdy dosáhly výše 5 753 000 Kč, a nejnižší byly v roce 2010, kdy činily pouze 774 000 Kč. Náklady vynaložené na prodané zboží byly nejvyšší také v roce 2007, kdy dosáhly částky 11 688 000 Kč, a nejnižší byly v roce 2010, kdy činily 1 440 000 Kč. 37
Obchodní marže byla ve sledovaných letech vždy záporná, jelikož náklady na prodané zboží byly každý rok vyšší než tržby z prodeje. Výkony od roku 2006 do roku 2009 včetně klesaly, přičemž k největšímu poklesu o 33 % došlo v roce 2009, kdy se dopady hospodářské krize projevily nejsilněji. V roce 2010 výkony vzrostly o 37,8 %. Objemově největší složkou výkonů jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Ty podobně jako výkony měly v letech 2006-2009 klesající trend. Zatímco v roce 2007 a 2008 byl jejich pokles spíše mírný, v roce 2009 se propadly o téměř 30 %, což v absolutním vyjádření znamenalo snížení o 743 miliónů Kč. V následujícím roce 2010 se situace zlepšila a tržby za výrobky vzrostly o 25,5 %, absolutně došlo k jejich nárůstu o 464 miliónů Kč oproti roku 2009. Výkonová spotřeba, která zahrnuje spotřebu materiálu, energie a služeb, se vyvíjela velmi podobně jako výkony. V letech 2006-2009 vykazovala klesající tendenci, přičemž k největšímu poklesu došlo opět v roce 2009, kdy se snížila o 35,4 %. V roce 2010 došlo k jejímu nárůstu o 45,1 %. Celkově od roku 2006 do roku 2010 došlo k poklesu výkonů o 15,81 %, zatímco výkonová spotřeba klesla o 19,44 %. Pokles nákladů (spotřeby materiálu, energie a služeb) byl tedy ve sledovaném období větší než pokles tržeb za vlastní výrobky a služby. To je dobrá zpráva vypovídající o tom, že společnosti se v roce 2010 podařilo vyprodukovat 1 Kč tržeb s vynaložením nižších nákladů než na začátku sledovaného období. Podnětem ke snižování nákladů byla hospodářská krize a z ní vyplývající nutnost šetřit a zefektivnit výrobu. Fakt, že společnosti se podařilo náklady úspěšně snížit, lze vnímat jako pozitivní důsledek této krize. Přidaná hodnota byla nejvyšší v roce 2007 a nejnižší v roce 2009, kdy došlo k jejímu poklesu o 26,4 %. V roce 2010 došlo k jejímu navýšení o 21,2 %. Z výše uvedeného lze odvodit, že hospodářská krize zasáhla společnost nejvíce v roce 2009, kdy došlo k největšímu poklesu tržeb za vlastní výrobky a služby, a v roce 2010 již došlo k výraznému zlepšení hospodářské situace. V roce 2007 došlo k nárůstu osobních nákladů o 10,6 % a růst pokračoval i v roce 2008, ale pouze o 2,3 %. V roce 2009 došlo k jejich výraznému snížení o 16,3 %, protože společnost byla nucena v důsledku krize propustit velkou část zaměstnanců. Zatímco v roce 2008 ve společnosti Nová Mosilana pracovalo 1 108 pracovníků, v roce 2009 jich zde bylo zaměstnáno pouze 895. Osobní náklady v roce 2010 lehce vzrostly, konkrétně o 5,3 %, a to i přesto, že počet zaměstnanců se v tomto roce opět nížil, i když tento pokles nebyl velký. Tento nárůst byl způsoben v důsledku postupného zvyšování mezd, ke kterému dochází na základě kolektivní smlouvy. Osobní náklady budou blíže zkoumány při analýze poměrových ukazatelů, konkrétně v části s názvem 2.4.5 Ukazatele produktivity práce. Provozní výsledek hospodaření byl ve sledovaném období vždy kladný. Nejvyšší byl v roce 2007, kdy dosáhl částky 243 miliónů Kč, a nejnižší byl v roce 2009, kdy činil 139 miliónů Kč. V roce 2008 poklesl o 30,2 %, v roce 2009 klesl o dalších 17,9 % a teprve v roce 2010 došlo k jeho nárůstu a to o téměř 33 % na hodnotu 186 miliónů Kč. Finanční výsledek hospodaření byl kromě roku 2010 vždy záporný. V roce 2009 došlo k výraznému snížení nákladových úroků o 42,7 % a tento pokles byl ještě markantnější v následujícím roce 2010, kdy klesly o 93,1 %. Tento pokles byl způsoben splácením půjčky od mateřské společnosti a přispěl k tomu, že výsledek hospodaření z finanční činnosti byl v roce 2010 kladný. Při analýze rozvahy bylo zjištěno, že společnost nevlastní dlouhodobý finanční majetek ani krátkodobé cenné papíry a podíly, čímž přichází o potenciální výnosy z finančního majetku. Společnost by proto měla zvážit pořízení 38
cenných papírů a podílů, jejichž výnos by mohl pozitivně ovlivnit výsledek hospodaření z finanční oblasti. Výsledek hospodaření za účetní období byl ve všech letech kladný. V roce 2007 došlo k jeho výraznému nárůstu o 57 % a v tomto roce byl také hospodářský výsledek ze všech let nejvyšší (185 miliónů Kč). V roce 2008 došlo k jeho citelnému poklesu o 33,3 % na částku 124 miliónů Kč, v roce 2009 pokles pokračoval o dalších 22,4 % a hospodářský výsledek tak byl nejnižší za celé období (96 miliónů Kč). Pokles hospodářského výsledku v letech 2008-2009 byl zapříčiněn hospodářskou krizí, která se začala ve společnosti projevovat již v posledním čtvrtletí roku 2008. Pokles zisku byl způsoben zejména snížením tržeb z prodeje vlastních výrobků, jelikož společnost v této době obdržela méně zakázek od mateřské společnosti. Tento pokles byl výrazný kvůli tomu, že společnost se orientuje na výrobu přízí a tkanin, které jsou dále používány k výrobě pánských obleků a dámských kostýmů luxusního charakteru. Tyto tkaniny slouží k výrobě obleků předních světových značek jako je např. Hugo Boss. V ekonomické teorii je obecně známo, že v hospodářské krizi výrazně klesá spotřeba luxusního zboží, které není nezbytné. Celosvětově tedy došlo k poklesu poptávky po tomto zboží a skupina Marzotto obdržela méně zakázek než obvykle. V roce 2010 se situace výrazně zlepšila, výsledek hospodaření vzrostl o 59,7 % a jeho hodnota (153 miliónů Kč) tak byla dokonce vyšší než v roce 2008 (124 miliónů Kč). Graf č. 4 – Výsledek hospodaření za účetní období (v tis. Kč) 200,000 180,000 160,000 140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0
185,474 153,262 123,677 118,120 96,001
2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě finančních výkazů společnosti.
2.3 Analýza rozdílových ukazatelů 2.3.1
Čistý pracovní kapitál
Tabulka č. 3 – Čistý pracovní kapitál 2006
2007
2008
Čistý pracovní kapitál v tis. Kč 343 393 473 195 477 348 Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
2009
2010
ideální trend86
689 972
729 673
růst
Čistý pracovní kapitál byl ve všech letech kladný, z čehož plyne, že společnost používá konzervativní strategii financování, v rámci které je oběžný majetek financován nejen krátkodobým, ale i dlouhodobým kapitálem. Tato strategie je málo riziková, ale poměrně drahá. Ve sledovaném období 86
Zdrojem pro stanovení ideálního trendu jednotlivých ukazatelů je v celé práci DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Str. 77-89.
39
došlo k relativně velkému nárůstu čistého pracovního kapitálu, který byl způsoben jednak zvyšováním podílu oběžných aktiv na bilanční sumě, ale také snížením celkového objemu krátkodobých závazků. Zvyšování tohoto ukazatele lze hodnotit pozitivně a lze z něj odvodit, že společnost nemá problémy se splácením svých závazků a je tedy solventní.
2.4 Analýza poměrových ukazatelů 2.4.1
Ukazatele likvidity
Tabulka č. 4 – Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity
2006
2007
2008
2009
2010
ideální trend
běžná likvidita
1,32
1,46
1,54
2,54
2,10
stabilita
běžná likvidita v odvětví
1,50
1,52
1,28
1,50
1,20
stabilita
pohotová likvidita
0,76
0,86
0,87
1,55
1,32
růst
pohotová likvidita v odvětví
0,88
0,85
0,74
0,98
0,83
růst
peněžní likvidita
0,09
0,12
0,01
0,36
0,18
růst
peněžní likvidita v odvětví 0,10 0,07 0,03 0,16 0,09 růst Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, odvětvové hodnoty čerpány z dat Ministerstva průmyslu a obchodu.87
Graf č. 5 – Ukazatele likvidity 3.00 2.54 2.50 2.10
2.00 1.50
1.32
1.46
1.54
běžná likvidita
1.55 1.32
1.00
0.76
pohotová likvidita peněžní likvidita
0.86 0.87
0.50
0.36 0.09
0.12 0.18
0.01
0.00 2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Běžná likvidita Běžná likvidita by ideálně měla být stabilní v čase, což pro společnost Nová Mosilana v letech 2006-2010 neplatí. V prvních třech letech mírně rostla a poté došlo nejprve k prudkému nárůstu a poté k relativně velkému poklesu. Pro běžnou likviditu se doporučují hodnoty 1,6 až 2,5, které jsou charakteristické pro průměrnou strategii. V tomto rozmezí se běžná likvidita společnosti pohybovala 87
Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
40
pouze v roce 2010. V letech 2006-2008 byla nižší než tento interval a společnost tak využívala agresivní strategii řízení likvidity, která preferuje vysoký výnos. V roce 2009 dosáhla hodnoty 2,54 a byla tak nejvyšší za celé období. Tato hodnota již spadá do konzervativní strategie, v rámci které podnik upřednostňuje nízké riziko a volí vysoké hodnoty této likvidity. Zde je třeba připomenout, že v období recese může tento ukazatel výrazně vzrůst, což se také stalo. V roce 2009 byla společnost zasažena hospodářskou krizí, která se projevila zejména snížením počtu zakázek, následně snížením objemu výroby, tržeb a snížením celkového zisku. Došlo k poklesu oběžných aktiv a zejména krátkodobých závazků, což způsobilo výrazný nárůst tohoto ukazatele. Růst běžné likvidity v tomto roce byl projevem nepříznivého vývoje ekonomické situace společnosti. Při srovnání tohoto ukazatele s hodnotami v odvětví je patrné, že v letech 2006-2007 byla běžná likvidita společnosti Nová Mosilana o něco nižší než odvětvový průměr, zatímco v letech 2008-2010 byla výrazně vyšší. Odvětvový průměr běžné likvidity se v průběhu sledovaného období pohyboval v rozmezí 1,20 až 1,52, z čehož lze vyvodit, že ostatní podniky textilního průmyslu preferují spíše výnosnější agresivní strategii řízení likvidity. Pohotová likvidita Pohotová likvidita by se v ideálním případě měla pohybovat v rozmezí 1,0 až 1,5, což odpovídá situaci, kdy by byl podnik schopen splatit své závazky, aniž by byl nucen prodat své zásoby. V letech 2006-2008 byla nižší než tento doporučovaný interval, což koresponduje i se stavem tohoto ukazatele v odvětví. V roce 2009 byla nejvyšší, vzrostla na hodnotu 1,55, což bylo způsobeno především výrazným snížením krátkodobých závazků, na které mělo vliv zejména splacení značné části půjčky k mateřské společnosti. Pohotová likvidita v odvětví byla také nejvyšší v roce 2009. V roce 2010 došlo ve společnosti k jejímu poklesu na 1,32, což již odpovídá ideální hodnotě. Pohotová likvidita by měla mít v čase rostoucí tendenci, což společnost s výjimkou roku 2010 splňovala. Peněžní likvidita Peněžní likvidita by měla být rovna minimálně hodnotě 0,2, což společnost splnila pouze v roce 2009, kdy dosáhla hodnoty 0,36. Hodnoty tohoto ukazatele v odvětví tuto podmínku nesplňovaly v žádném roce daného období, přičemž nejvyšší hodnoty (0,16) dosáhly také v roce 2009. V roce 2008 byla nejnižší jak ve společnosti (0,01), tak v rámci odvětví (0,03). V roce 2008 výrazně poklesl stav finančních prostředků společnosti na bankovních účtech, a jelikož vycházíme ze stavových údajů rozvahy ke konci roku, mohlo to být způsobeno splacením značného objemu závazků před koncem roku. To se poté projevilo ve výrazně nízké hodnotě peněžní likvidity. V letech 2007 a 2009-2010 byla hodnota tohoto ukazatele vyšší než činil oborový průměr, což lze hodnotit pozitivně. Ideální by bylo, pokud by ve společnosti docházelo k růstu tohoto ukazatele, což ale vzhledem k vysoké vázanosti finančních prostředků v krátkodobých pohledávkách a jejich relativně dlouhé době splatnosti není moc reálné. Nízké hodnoty tohoto ukazatele nepředstavují pro společnost problém, protože má k dispozici kontokorentní účty, které jí umožňují čerpat úvěr až do výše 70 miliónů Kč. Z analýzy absolutních ukazatelů vyplynulo, že finanční situace společnosti je většinou dobrá a v některých letech úvěry ani nemusely být čerpány. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že společnost je i přes nízké hodnoty tohoto ukazatele dostatečně likvidní.
41
2.4.2
Ukazatele rentability
Tabulka č. 5 – Ukazatele rentability 2006
2007
2008
2009
2010
ideální trend
ROA
Ukazatele rentability
6,61%
9,66%
7,43%
6,27%
9,12%
růst
ROA v oboru
1,28%
5,39%
1,71%
6,21%
3,97%
růst
ROCE
11,85%
16,60%
12,32%
9,13%
12,51%
růst
ROE
8,52%
13,31%
8,81%
6,73%
10,57%
růst
ROE v oboru
-1,17%
4,54%
-1,39%
5,83%
3,33%
růst
ROS
4,25%
6,83%
4,82%
5,27%
6,71%
růst
ROS v oboru -0,72% 2,84% -0,91% 4,07% 2,60% růst Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, odvětvové hodnoty čerpány z dat Ministerstva průmyslu a obchodu.88
Graf č. 6 – Vývoj ukazatelů rentability ve společnosti Nová Mosilana, a.s. 18.00% 16.00% 14.00% 12.00% ROA 10.00%
ROCE
8.00%
ROE
6.00%
ROS
4.00% 2.00% 0.00% 2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Rentabilita celkového kapitálu ROA Rentabilita celkového kapitálu měří výnosnost veškerých zdrojů investovaných do podniku, bez ohledu na to, zda jsou to zdroje vlastní či cizí. ROA ve společnosti Nová Mosilana byla ve všech letech sledovaného období vyšší než její hodnoty v odvětví, což je velmi pozitivní. Ideálně by měla její hodnota v čase růst, ale ve společnosti ve sledovaném období kolísala. Nejvyšší ROA byla v roce 2007 (9,66 %), kdy společnost dosáhla nejvyššího zisku. V letech 2008-2009 došlo k jejímu poklesu, jelikož v těchto letech se zisk znatelně snížil. Nejnižší hodnoty 6,27 % dosáhla v roce 2009, kdy byl vygenerován nejnižší zisk za celé období. Pokles ROA byl zejména v roce 2009 zapříčiněn hospodářskou krizí, ve které došlo k poklesu poptávky po luxusních tkaninách, následně se snížil objem zakázek a celkově i objem tržeb. V následujícím roce 2010 došlo k nárůstu tohoto ukazatele na
88
Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
42
hodnotu 9,12 %. Tento nárůst je dobrou zprávou a svědčí o tom, že hospodářská krize již odezněla a společnosti se podařilo ji úspěšně překonat. Ověření hypotézy č. 1: Hypotéza č. 1: Rentabilita celkového kapitálu v podniku ve sledovaném období rostla. Rentabilita celkového kapitálu ve sledovaném období spíše kolísala, než rostla, proto byla tato hypotéza zamítnuta. Rentabilita investovaného kapitálu ROCE Rentabilita investovaného kapitálu měří výnosnost dlouhodobých zdrojů. Vzhledem k tomu, že společnost v daném období nečerpala dlouhodobé bankovní úvěry, tak byl do jmenovatele zahrnut pouze vlastní kapitál, rezervy a dlouhodobé závazky. V čitateli byl použit zisk před úroky a zdaněním. Vývoj tohoto ukazatele byl podobný jako vývoj rentability celkového kapitálu. Nejvyšší výnosnosti dlouhodobých zdrojů bylo dosaženo v roce 2007, kdy činila 16,60 %, nejnižší byla v roce 2009 (9,13 %). Rentabilita vlastního kapitálu ROE Rentabilita vlastního kapitálu byla ve sledovaném období výrazně vyšší, než odvětvový průměr. ROE v odvětví v roce 2006 a 2008 byla dokonce záporná, zatímco ROE ve společnosti se pohybovala kolem 8 %. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2007 (13,31 %), nejnižší hodnota byla zaznamenána opět v roce 2009 (6,73 %). Ani u tohoto ukazatele ve sledovaném období nedocházelo k systematickému růstu, který by byl ideální. Ovšem při srovnání s odvětvím lze hodnoty výnosnosti vlastního kapitálu hodnotit jako velmi příznivé. Rentabilita tržeb ROS Vývoj rentability tržeb je mírně odlišný od vývoje ostatních ukazatelů výnosnosti. Nejnižší rentabilita tržeb byla v roce 2006 (4,25 %), nejvyšší byla stejně jako u ostatních ukazatelů rentability v roce 2007 (6,83 %). V roce 2008 došlo k jejímu poklesu, ale již v roce 2009 mírně vzrostla a tento nárůst pokračoval i v roce 2010, takže v posledních dvou letech se vývoj tohoto ukazatele ubíral správným směrem. V roce 2009 sice došlo k výraznému poklesu výsledku hospodaření za účetní období, ale pokles tržeb za vlastní výrobky a služby byl ještě výraznější, takže způsobil nárůst tohoto ukazatele. Rentabilita tržeb byla ve sledovaném období vždy vyšší než její hodnoty v odvětví, což je velmi pozitivní zpráva. Znamená to, že společnost ve srovnání s odvětvím neprodává své výrobky za příliš nízkou cenu ani s vynaložením příliš vysokých nákladů.
43
2.4.3
Ukazatele aktivity
Tabulka č. 6 – Ukazatele aktivity 2006
2007
2008
2009
2010
ideální trend
obrat aktiv
Ukazatele aktivity
1,07
1,07
1,06
0,86
1,12
růst
obrat aktiv v odvětví
0,82
0,93
0,88
0,80
0,73
růst
doba obratu zásob
77,36
81,01
85,46
102,89
75,64
pokles
doba obratu zásob v odvětví
81,18
76,88
71,30
59,50
64,81
pokles
doba obratu pohledávek
96,18
94,74
102,58
123,64
98,77
pokles
doba obratu závazků
71,14
65,10
65,33
74,01
65,38
stabilita
obchodní deficit 25,03 29,64 37,24 49,63 33,39 Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, odvětvové hodnoty vypočteny autorkou na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu.89
Obrat aktiv Obrat aktiv podává informaci o tom, kolikrát hodnota tržeb převyšuje hodnotu celkových aktiv. Měl by být roven minimálně jedné. Obrat aktiv byl kromě roku 2009 ve všech letech nepatrně vyšší než jedna. Nejvyšší byl v roce 2010, kdy byly tržby 1,12krát vyšší než aktiva, nejnižší byl v roce 2009, kdy v důsledku výrazného snížení celkových tržeb dosáhl pouze hodnoty 0,86. Ideální je růst tohoto ukazatele v čase, ale ve společnosti byl s výjimkou roku 2009 jeho vývoj spíše stabilní. Obrat aktiv v odvětví byl ve všech letech sledovaného období nižší než obrat aktiv společnosti, od roku 2007 navíc trvale klesá. Při srovnání obratu aktiv s jeho hodnotami v odvětví lze usoudit, že společnost svůj majetek využívá efektivně. Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává, kolik dní jsou zásoby vázány v podniku, než jsou spotřebovány či prodány. Kromě roku 2006 byla doba obratu zásob vyšší než průměr v odvětví. Zatímco doba obratu zásob v odvětví ve sledovaném období převážně klesala, ve společnosti docházelo od roku 2006 k jejímu růstu a teprve v roce 2010 klesla na hodnotu 76 dní, což je hodnota o něco málo nižší než v roce 2006 (77 dní). S výjimkou roku 2009 lze říci, že doba obratu zásob byla relativně stabilní, kolísala mezi hodnotou 75 až 85 dní. V roce 2009 byla doba obratu zásob nejvyšší, zásoby byly v podniku průměrně vázány téměř 103 dní. V tomto roce ve skutečnosti došlo k poklesu zásob, který byl ale v relativním vyjádření nižší, než pokles tržeb za vlastní výrobky a služby, což způsobilo výrazný nárůst tohoto ukazatele. Doba obratu zásob by měla ideálně klesat, čehož lze ve společnosti Nová Mosilana docílit spíše zvyšováním tržeb než snižováním objemu zásob. Jak vyplynulo z vertikální analýzy rozvahy, zásoby tvoří v průměru 25 % celkového objemu aktiv. Tento poměr je relativně stabilní a z důvodu zachování plynulosti výrobního procesu nelze uvažovat o jeho výrazném snížení. Společnost potřebujeme mít dostatečné zásoby materiálu pro zajištění plynulé výroby, materiál je navíc nakupován nárazově ve velkém tehdy, když je jeho cena na světových trzích nízká. Společnost tedy upřednostňuje spíše větší zásoby materiálu na skladech, než aby jej měla nedostatek. Společnost má také velké zásoby nedokončené výroby a polotovarů, jejichž objem se pohybuje kolem 18 % celkové sumy aktiv. Jelikož výrobní cyklus trvá šest týdnů, tak peníze jsou v zásobách vázány poměrně dlouhou dobu. 89
Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
44
Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů podává informaci o tom, jak dlouho musí společnost čekat na inkaso plateb za provedené tržby. Běžná doba splatnosti vydaných faktur se pohybuje v rozmezí 30 až 180 dní, což je poměrně široký interval. Největší objem výrobků je prodáván mateřské společnosti Marzotto S.p.A., která má dobu splatnosti 90 dní. Zakázky pro italský veřejný sektor (např. látky k výrobě uniforem) mají dobu splatnosti 180 dní, objemově nejméně významné zakázky mají dobu splatnosti 30 dní. Pokud bychom za průměrnou dobu splatnosti faktur považovali 90 dní, tak lze usoudit, že někteří odběratelé neplatí včas, jelikož doba obratu pohledávek byla ve sledovaném období delší. V tomto případě by měly být podniknuty kroky k urychlení inkasa pohledávek. To je ovšem problematické, protože vyjednávací síla některých významných zákazníků je velmi velká. Lze říci, že s výjimkou roku 2009, kdy doba obratu pohledávek prudce vzrostla, je hodnota tohoto ukazatele relativně stabilní. V roce 2009 klesl objem pohledávek z obchodních vztahů, a to jednak z důvodu poklesu tržeb, ale také proto, že došlo ke splacení významné státní pohledávky z Itálie. Tento fakt spolu s významným snížením tržeb přispěl k nárůstu doby obratu pohledávek v roce 2009. Doba obratu závazků Doba obratu závazků z obchodních vztahů udává, jak dlouho podniku trvá, než zaplatí faktury svým dodavatelům. Je to doba, po kterou podnik využívá bezplatný obchodní úvěr. Ve sledovaném období kolísala mezi 65 až 74 dny, je tedy stabilní. Běžná doba splatnosti přijatých faktur je ve většině případů 150 dní, společnost tedy platí své závazky včas. Obchodní deficit Obchodní deficit je rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků. Průměrná doba obratu pohledávek byla ve všech letech sledovaného období vyšší než doba obratu krátkodobých závazků. Ve sledovaném období byl obchodní deficit kladný, což znamená, že společnost platí své závazky dříve, než inkasuje své pohledávky. Společnost tak poskytuje bezúročný úvěr svým zákazníkům, což je pro ni neefektivní a nevýhodné.
2.4.4
Ukazatele zadluženosti
Tabulka č. 7 – Ukazatele zadluženosti 2006
2007
2008
2009
2010
finanční páka
1,86
1,78
1,67
1,33
1,50
ideální trend stabilní
index finanční páky
1,72
1,65
1,47
1,21
1,49
větší než 1
celková zadluženost
46,17%
43,81%
40,15%
24,69%
33,28%
pokles
celková zadluženost v odvětví
48,31%
41,16%
42,25%
44,12%
41,91%
pokles
kvóta vlastního kapitálu
53,83%
56,19%
59,83%
75,31%
66,72%
růst
kvóta vlastního kapitálu v odvětví
50,96%
58,28%
57,63%
55,61%
57,08%
růst
zadluženost vlastního kapitálu
85,78%
77,98%
67,11%
32,78%
49,89%
pokles
Ukazatele zadluženosti
úrokové krytí 13,39 13,93 8,38 10,82 219,32 růst Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, hodnoty kvóty vlastního kapitálu v odvětví čerpány z dat Ministerstva průmyslu a obchodu, hodnoty celkové zadluženosti v odvětví vypočteny autorkou na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu.90 90
Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
45
Finanční páka a index finanční páky Finanční páka by měla být v ideálním případě stabilní, ale z tabulky je zřejmé, že v letech 2006-2009 klesala, pouze v roce 2010 došlo k jejímu nárůstu. To odpovídá skutečnosti, že v letech 2006-2009 klesal podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu a v roce 2010 se tento podíl zvýšil. Průměrná úroková míra společnosti (společnost si nepřeje zveřejnit přesnou hodnotu) byla nižší než rentabilita celkového kapitálu (ROA), proto použití cizích zdrojů ve společnosti zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). Vývoj finanční páky v letech 2008-2010 odpovídá vývoji ROE. V roce 2008 došlo jak k poklesu finanční páky, tak k poklesu ROE. Pokles obou těchto ukazatelů pokračoval i v roce 2009 a v roce 2010 došlo k nárůstu těchto dvou ukazatelů. Index finanční páky je ve všech sledovaných letech větší než jedna, takže i tento ukazatel potvrzuje, že použití cizích zdrojů ve společnosti zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. S ohledem na tuto skutečnost by bylo vhodné zvážit intenzivnější využívání cizího kapitálu za účelem zvýšení rentability. Celková zadluženost Celková zadluženost je poměr cizího kapitálu k celkovému kapitálu a udává tedy míru věřitelského rizika. Nejvyšší hodnoty ve výši 46,2 % dosáhla v roce 2006, poté postupně klesala, až dosáhla své nejnižší hodnoty 24,7 % v roce 2009. V následujícím roce 2010 došlo k jejímu nárůstu na hodnotu 33,3%. Celkově tedy v daném období poklesla z 46,2 % na 33,3 %, což odpovídá ideálnímu trendu. Celková zadluženost se s výjimkou roku 2009 pohybovala v doporučovaném intervalu 30 až 60 %. Vývoj celkové zadluženosti byl ovlivněn zejména krátkodobými závazky, které tvoří převážnou část cizích zdrojů. Jejich poměr k celkovému kapitálu v roce 2007 mírně stoupl, ale zároveň došlo ke snížení podílu bankovních úvěrů na pasivech (společnost na konci roku 2007 nečerpala žádný bankovní úvěr), takže celkově došlo k poklesu cizích zdrojů a tím pádem i poklesu celkové zadluženosti. V letech 2008-2009 se krátkodobé závazky snižovaly a s nimi klesala i zadluženost. V roce 2010 došlo k jejich nárůstu, který zapříčinil růst celkové zadluženosti. Celková zadluženost společnosti v letech 2006-2008 je srovnatelná s hodnotami v odvětví, v letech 2009-2010 byla výrazně nižší než odvětvový průměr. Vzhledem k tomu, že kromě roku 2007 byla vždy nižší než odvětvový průměr, tak lze předpokládat, že společnost by v budoucnu neměla mít problémy se získáním dodatečných finančních prostředků. Graf č. 7 – Srovnání celkové zadluženosti ve společnosti Nová Mosilana, a.s. a v odvětví 60.00% 50.00% 40.00% celková zadluženost 30.00% celková zadluženost v odvětví
20.00% 10.00% 0.00% 2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, hodnoty celkové zadluženosti v odvětví vypočteny autorkou na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
46
Kvóta vlastního kapitálu Kvóta vlastního kapitálu je doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti, vyvíjí se tedy opačným směrem než celková zadluženost. V roce 2006 společnost financovala svoji činnost vlastním kapitálem z 54 %, kvóta vlastního kapitálu poté rostla až na hodnotu 75 % v roce 2009 a v roce 2010 poklesla na 67 %. Celkově došlo k jejímu nárůstu, který odpovídá ideálnímu trendu. Kromě roku 2007 byla ve sledovaném období vyšší než odvětvový průměr. Vzhledem k vysokým hodnotám kvóty vlastního kapitálu lze říci, že společnost je ve značné míře finančně nezávislá. Zadluženost vlastního kapitálu Zadluženost vlastního kapitálu udává poměr mezi cizím a vlastním kapitálem a měla by se pohybovat v rozmezí od 80 % do 120 %. V tomto pásmu se nacházela pouze v roce 2006, kdy dosáhla své nejvyšší hodnoty 86 %. V následujících letech klesala až na hodnotu 33 % v roce 2009, v roce 2010 vzrostla na 50 %. Celkově tento ukazatel v průběhu sledovaného období výrazně poklesl, což lze v souladu s ideálním trendem považovat za dobrou zprávu, jelikož pokleslo celkové riziko jak pro věřitele, tak pro vlastníky. Zadluženost vlastního kapitálu ve společnosti je ale velmi nízká, kromě roku 2006 se pohybovala pod doporučovaným rozmezím. Postoj vlastníků k riziku je tedy spíše negativní. Např. bankovní úvěry jsou využívány spíše výjimečně, což svědčí o tom, že společnost netrpí nedostatkem finančních prostředků a je do značné míry finančně nezávislá. Nízký objem cizích zdrojů ale může na druhou stranu způsobovat pokles rentability. Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí podává informaci o tom, kolikrát zisk pokrývá nákladové úroky. V roce 2006 byl roven hodnotě 13, což znamená, že společnost by v tomto roce byla schopna zaplatit nákladové úroky ze zisku 13krát. Z roku 2006 na rok 2007 tento ukazatel mírně vzrostl. V roce 2008 došlo k jeho poklesu, který byl zapříčiněn jednak poklesem zisku, ale také nárůstem úroků. Z horizontální analýzy rozvahy vyplynulo, že od roku 2008 výrazně klesaly závazky k mateřské společnosti, čemuž odpovídá i výrazný pokles nákladových úroků. Ty v roce 2010 klesly o 93 % a zapříčinily tak prudký nárůst úrokového krytí až na hodnotu 219. Ukazatel úrokového krytí byl ve všech letech vyšší než jeho požadovaná minimální hodnota 3 a s výjimkou roku 2008 v daném období narůstal. Jeho vývoj byl velmi pozitivní a vypovídá o tom, že společnost nemá problémy se splácením úroků.
47
2.4.5
Ukazatele produktivity práce
Tabulka č. 8 – Ukazatele produktivity práce 2006
2007
2008
2009
2010
průměrný počet zaměstnanců
Ukazatele produktivity práce
1 167
1 149
1 108
895
871
osobní náklady ku přidané hodnotě
0,45
0,45
0,47
0,54
0,47
osobní náklady ku přidané hodnotě v odvětví
0,70
0,55
0,72
0,55
0,50
produktivita práce z přidané hodnoty
550 159
618 403
625 072
569 678
709 573
produktivita práce z přidané hodnoty v odvětví
337 679
473 329
391 186
580 918
679 966
produktivita práce z tržeb
2 381 358 2 362 657 2 315 009 2 036 418
2 623 928
produktivita práce z tržeb v odvětví
1 300 561 1 652 422 1 627 664 2 219 657
2 658 082
roční průměrná mzda
181 522
203 921
217 178
229 098
243 124
měsíční průměrná mzda
15 127
16 993
18 098
19 092
20 260
měsíční průměrná mzda v odvětví 14 236 15 702 16 872 18 920 20 019 Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, hodnoty produktivita práce z přidané hodnoty v odvětví čerpány z dat Ministerstva průmyslu a obchodu, ostatní odvětvové hodnoty vypočteny autorkou na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu.91
Osobní náklady ku přidané hodnotě Podíl osobních nákladů ku přidané hodnotě byl zpočátku stabilní, pohyboval se mezi hodnotami 0,45 až 0,47, ale v roce 2009 vzrostl na hodnotu 0,54. Je třeba připomenout, že v roce 2009 byla společnost zasažena hospodářskou krizí, objem tržeb výrazně poklesl a management se snažil co nejvíce snižovat náklady. Přestože v roce 2009 došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců a osobní náklady klesly o 16,3 %, osobní náklady ku přidané hodnotě vzrostly. Tento nárůst byl způsoben velkým poklesem přidané hodnoty, která se snížila o 26,4 %. V roce 2010 došlo k nárůstu přidané hodnoty o 21,2 %, osobní náklady ku přidané hodnotě klesly na hodnotu 0,47 a vrátily se tak na svoji úroveň z roku 2008. Při srovnání s odvětvím je patrné, že tento ukazatel byl ve společnosti vždy nižší než v odvětví, což je pozitivní výsledek, který vypovídá o tom, že společnosti se daří udržovat osobní náklady na relativně nízké úrovni. Produktivita práce z přidané hodnoty Jak bylo uvedeno již dříve v teorii, problémem textilního průmyslu je nízká produktivita práce a přezaměstnanost. Nyní se podíváme na to, jaký byl ve sledovaném období vývoj těchto veličin ve společnosti Nová Mosilana a v odvětví. Z výše uvedené tabulky je na první pohled zřejmé, že ve sledovaném období došlo k prudkému poklesu počtu zaměstnanců. K největšímu snížení počtu pracovníků o téměř 20 % došlo v roce 2009, kdy společnost byla zasažena hospodářskou krizí a snažila se snižovat náklady ve všech oblastech. Z tohoto důvodu došlo k výraznému propouštění pracovníků. Produktivita práce z přidané hodnoty ve všech letech kromě roku 2009 rostla. Pokles v roce 2009 byl způsoben výrazným snížením přidané hodnoty o 26,4 %. Přidaná hodnota v tomto roce klesla, protože společnost musela v průběhu krize snížit svůj objem výroby. Celkově došlo k výraznému nárůstu tohoto ukazatele, zatímco v roce 2006 činila produktivita práce z přidané hodnoty 550 159 Kč na pracovníka, v roce 2010 to již bylo 709 573 Kč. S výjimkou roku 2009 byla produktivita práce ve společnosti Nová Mosilana ve sledovaném období vyšší než hodnoty tohoto 91
Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
48
ukazatele v odvětví. Produktivita práce z přidané hodnoty v odvětví ve sledovaném období taktéž vzrostla. V současné době společnost vyrábí stejný objem produkce jako na začátku sledovaného období, ale s menším počtem zaměstnanců. Z toho lze usoudit, že na začátku daného období se firma potýkala s přezaměstnaností. Snížením počtu pracovníků a lepší organizací práce se společnosti podařilo zvýšit produktivitu práce z přidané hodnoty a zároveň snížit přezaměstnanost. Ověření hypotézy č. 2 Hypotéza č. 2: Produktivita práce z přidané hodnoty v podniku ve sledovaném období rostla. Tato hypotéza byla na základě výše provedené analýzy potvrzena. Graf č. 8 – Srovnání produktivity práce z přidané hodnoty ve společnosti Nová Mosilana, a.s. a v odvětví 800,000 700,000 600,000 produktivita práce z přidané hodnoty
500,000 400,000
produktivita práce z přidané hodnoty v odvětví
300,000 200,000 100,000 0 2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti, hodnoty produktivity práce z přidané hodnoty v odvětví čerpány z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu.92
Produktivita práce z tržeb Produktivita práce z tržeb podává informaci o tom, kolik korun tržeb připadá na pracovníka. V letech 2006-2009 klesala, nejprve mírně, ale již v roce 2009 byl pokles výrazný. Tento vývoj není překvapivý, protože v tomto období systematicky klesaly celkové tržby. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2010, k čemuž výrazně přispělo zvýšení tržeb, ale také nízký počet zaměstnanců. Produktivita práce z tržeb v odvětví v daném období výrazně vzrostla a v letech 2009-2010 byla dokonce vyšší než hodnoty tohoto ukazatele ve společnosti. V roce 2009 produktivita práce z tržeb ve společnosti zaznamenala největší pokles, zatímco v odvětví výrazně vzrostla. Ve společnosti v roce 2009 tržby poklesly o 28,9 % a počet zaměstnanců se snížil o 19,2 %. Ve stejném roce došlo v odvětví k poklesu tržeb pouze o 6,8 %, ale počet zaměstnanců se snížil o 31,7 %. Proč se tak stalo je otázkou. Je možné, že hospodářská krize se ostatních podniků tolik nedotkla, protože nevyrábí tak luxusní výrobky jako společnost Nová Mosilana a pokles poptávky u nich nebyl tak výrazný. Ideální by bylo, pokud by tento ukazatel v budoucnu rostl, k čemuž je zapotřebí zvyšovat objem tržeb. Ten ovšem společnost nemůže nijak výrazně ovlivnit, jelikož objem produkce i ceny určuje mateřská společnost, která také 99 % veškeré produkce odebírá. Ke zvýšení tohoto ukazatele by společnost mohla přispět jedině 92
Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: .
49
dalším snížením počtu zaměstnanců, jejichž počet ale nemůže klesnout pod určitou minimální hranici. Společnost vyrábí luxusní výrobky, u nichž je kvalita na prvním místě a nedostatek pracovníků by vedl k nežádoucímu snižování kvality produkce. Bylo by vhodné posoudit, jestli je další snižování pracovních sil ještě možné, nebo zda byl problém přezaměstnanosti ve společnosti úspěšně vyřešen. Průměrná mzda Průměrná mzda v průběhu sledovaného období rostla, v roce 2006 byla měsíční průměrná mzda rovna částce 15 127 Kč, zatímco v roce 2010 to již bylo 20 260 Kč. Celkově tedy došlo k poklesu počtu pracovníků, ale k nárůstu průměrné měsíční mzdy. Příčinou nárůstu průměrné mzdy je fakt, že v daném období byli propouštěni v prvé řadě brigádníci, zaměstnanci ve zkušební době a zaměstnanci s pracovní smlouvou na dobu určitou. Mzdové náklady na tyto pracovníky jsou nižší, než náklady na pracovníky, kteří jsou ve společnosti zaměstnáni dlouhou dobu, kteří ve společnosti pracují i několik desítek let. Společnost si ponechala ve svých řadách dlouhodobé, spolehlivé pracovníky, kteří jsou produktivnější, ale zároveň pobírají vyšší mzdu a jsou tedy dražší. Nárůst průměrné mzdy byl také způsoben každoročním navyšováním mzdových tarifů na základě kolektivní smlouvy. Měsíční průměrná mzda v odvětví byla ve sledovaném období mírně nižší a taktéž vykazovala rostoucí trend.
2.5 Analýza soustav ukazatelů 2.5.1
Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ROE
Pyramidové rozklady ROE provedené logaritmickou metodou jsou uvedeny v přílohách č. 8 až č. 11 pod názvem Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. Rentabilita vlastního kapitálu z roku 2006 na rok 2007 významně vzrostla o 4,79 procentních bodů (p.b.), což v relativním vyjádření znamenalo nárůst o 56,22 %. Na celkové změně ukazatele ROE o 4,79 procentních bodů se podílí daňové břemeno 0,99 procentními body, rentabilita celkového kapitálu 4,07 p.b. a složená finanční páka -0,25 p.b. Daňové břemeno mělo na vývoj ukazatele ROE pozitivní dopad, v roce 2006 podniku zbývalo po zaplacení daní 74,51 % zisku před zdaněním, v roce 2007 se tento podíl zvýšil na 81,67 %. Daňová zátěž společnosti tedy poklesla. Největší vliv na nárůst ROE měla rentabilita celkového kapitálu, která vzrostla v relativním vyjádření o 46,14 %. Při rozkladu rentability celkového kapitálu ROA je patrné, že nárůst tohoto ukazatele byl způsoben výhradně nárůstem ziskové marže, která vzrostla relativně o 46,27 %. Obrat aktiv byl v obou letech stejný a rentabilitu celkového kapitálu tak nijak neovlivnil. Složená finanční páka působila na vývoj ROE negativně, poklesla o 0,04 procentních bodů, v relativním vyjádření to znamenalo její pokles o 2,31 %. Úrokové břemeno působilo ve směru nárůstu složené finanční páky, meziročně došlo k jeho mírnému nárůstu. Zatímco v roce 2006 podniku zůstalo po zaplacení úroků 92,53 % zisku před úroky a zdaněním, v roce 2007 to bylo o 0,31 % více, konkrétně 92,82 %. Úroková zátěž se tedy mírně snížila. Pokles složené finanční páky byl zapříčiněn vývojem „jednoduché“ finanční páky, jejíž pokles převážil nad mírným nárůstem úrokového břemene. Finanční páka se snížila z hodnoty 1,87 v roce 2006 na 1,82 v roce 2007, v relativním vyjádření poklesla o 2,67 %. Rentabilita vlastního kapitálu v roce 2008 výrazně klesla o 4,5 procentních bodů, v relativním vyjádření to byl pokles o 33,81 %. Na tomto poklesu se podílelo daňové břemeno -0,51 procentními body, rentabilita celkového kapitálu -2,86 p.b. a složená finanční páka -1,16 p.b. V roce 2008 tedy došlo k poklesu všech dílčích ukazatelů, které mají vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Hodnota daňového břemene v roce 2008 poklesla, podniku po zaplacení daní zbylo pouze 77,96 % zisku před zdaněním, zatímco v roce 2007 mu po zaplacení daní zbylo 81,67 %. Největší vliv na pokles ROE měla rentabilita celkového kapitálu, která se snížila o 2,23 procentních bodů, relativně klesla 50
o 23,08 %. Při detailním rozboru ROA je zřejmé, že největší vliv na pokles tohoto ukazatele měla zisková marže, která poklesla o 22,09 %. Obrat aktiv se nepatrně zpomalil, relativně poklesl o 0,93 %. Složená finanční páka i v roce 2008 působila negativně, došlo k jejímu poklesu o 10,06 %. Hodnota úrokového břemene poklesla o 4,75 p.b., společnosti po zaplacení úroků zbylo pouze 88,07 % zisku před úroky a zdaněním, zatímco v roce 2007 to bylo 92,82 %. Úroková zátěž tedy byla vyšší než v předchozím roce a úrokové břemeno působilo ve směru poklesu složené finanční páky. Stejně jako v roce 2007 tak i v roce 2008 došlo k poklesu finanční páky, meziročně se snížila o 0,09 p.b., relativně o 4,95 %. Složenou finanční páku tedy negativně ovlivnilo jak úrokové břemeno, tak finanční páka. Pokles rentability vlastního kapitálu pokračoval i v roce 2009, ale již nebyl tak výrazný. ROE se snížila o 2,08 procentních bodů, v relativním vyjádření to byl pokles o 23,61 %. Na celkové změně ROE se podílelo daňové břemeno 0,13 procentními body, rentabilita celkového kapitálu -1,31 p.b. a složená finanční páka -0,86 p.b. Daňové břemeno v roce 2009 vzrostlo v relativním vyjádření o 1,67 %, což znamená, že společnosti zbyla po zaplacení daní větší část zisku před zdaněním než v minulém roce. Na rozdíl od daňového břemene působila rentabilita celkového kapitálu a složená finanční páka na ukazatel ROE negativně, ve směru jeho poklesu. ROA meziročně poklesla o 1,16 p.b., v relativním vyjádření to byl pokles o 15,61 %. ROA je ovlivňována ziskovou marží a obratem aktiv. Zisková marže se v roce 2009 vyvíjela pozitivně, vzrostla o 4,27 %. Růstový vliv ziskové marže byl ovšem eliminován výrazným snížením obratu aktiv. Obrat aktiv poklesl o 0,2 p.b., relativně o 18,87 % a zapříčinil tak pokles rentability celkového kapitálu. V roce 2009 došlo k dalšímu poklesu složené finanční páky z hodnoty 1,52 v roce 2008 na hodnotu 1,36, v relativním vyjádření to znamenalo pokles o 10,53 %. Úrokové břemeno vzrostlo o 3,05 %, v roce 2008 podniku zbylo po zaplacení úroků pouze 88,07 % zisku před úroky a zdaněním, v roce 2009 to bylo 90,76 %. Došlo tedy k poklesu úrokové zátěže. Finanční páka v roce 2009 poklesla o 0,24 p.b. z hodnoty 1,73 na hodnotu 1,49, relativně to byl pokles o 13,87 %. Na pokles složené finanční páky měl tedy dominantní vliv pokles „jednoduché“ finanční páky, který eliminoval mírný nárůst úrokového břemene. Rentabilita vlastního kapitálu zaznamenala v roce 2010 pozitivní vývoj, vzrostla z hodnoty 6,73 % v roce 2009 na hodnotu 10,57 %, v relativním vyjádření to byl nárůst o 57,06 %. Na celkové změně ROE o 3,84 p.b. se podílelo daňové břemeno 0,34 p.b., rentabilita celkového kapitálu 3,19 p.b. a složená finanční páka 0,31 p.b. Hodnota daňového břemene v roce 2010 vzrostla o 4,08 %, což znamená, že úroková zátěž poklesla. Společnosti po zaplacení daní zbyla větší část zisku před zdaněním než v předchozím roce. Rentabilita celkového kapitálu v roce 2010 vzrostla o 2,85 p.b., relativně to byl nárůst o 45,45 %. ROA byla pozitivně ovlivněna ziskovou marží a zejména obratem aktiv. Zisková marže vzrostla o 11,61 % oproti předchozímu roku a obrat aktiv vzrostl dokonce o 30,23 %. Složená finanční páka poprvé ve sledovaném období vzrostla a to o 0,05 p.b., relativně o 3,68 %. Finanční páka opět klesla, ale tento pokles byl vykompenzován nárůstem hodnoty úrokového břemene. Hodnota úrokového břemene vzrostla o 8,78 p.b. z hodnoty 90,76 % v roce 2009 na hodnotu 99,54 % v roce 2010. Nákladové úroky v tomto roce rapidně poklesly a úroková zátěž společnosti se významně snížila. Finanční páka poklesla relativně o 5,37 % z hodnoty 1,49 v roce 2009 na hodnotu 1,41, působila tedy ve směru poklesu složené finanční páky, která ale nakonec díky vývoji úrokového břemene vzrostla. Již z analýzy poměrových ukazatelů vyplynulo, že rentabilita vlastního kapitálu ve sledovaném období kolísala. Pyramidový rozklad ROE nám poskytl detailnější pohled na vývoj jednotlivých dílčích ukazatelů, které ROE ovlivňují. Na základě tohoto rozkladu bylo zjištěno, že největší vliv na vývoj ROE měla rentabilita celkového kapitálu ROA. Ta byla ovlivňována proměnlivým vývojem ziskové marže a obratu aktiv. Za negativní lze považovat působení složené finanční páky, která kromě roku 2010 klesala a měla tak nepříznivý vývoj na ROE. Příčinou nepříznivého vývoje složené finanční páky 51
byla zejména „jednoduchá“ finanční páka, která ve sledovaném období každý rok klesala. Při analýze zadluženosti bylo řečeno, že použití cizích zdrojů ve společnosti zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu (kvůli tomu, že průměrná úroková míra je nižší než ROA). Použití cizích zdrojů je tedy pro společnost výhodné, ale klesající zadluženost v daném období způsobila, že pozitivní pákový efekt finanční páky byl stále menší a menší. Proto by bylo vhodné intenzivněji zapojit cizí zdroje do podnikání společnosti (zejména bankovní úvěry), a využít tak výnosový potenciál, který v sobě mají.
2.5.2
Bonitní model – Kralicekův Quicktest
Tabulka č. 9 – Kralicekův Quick test – hodnoty jednotlivých ukazatelů pro společnost Nová Mosilana, a.s. 2006
2007
2008
2009
2010
53,83%
56,19%
59,83%
75,31%
66,72%
2,96
2,31
2,80
1,22
1,90
6,61%
9,66%
7,43%
6,27%
9,12%
Ukazatel cash provozní výkonnosti (R4) 12,21% 14,87% Pramen:Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
12,59%
14,83%
12,44%
Kvóta vlastního kapitálu (R1) Doba splácení dluhu z cash flow (R2) Rentabilita celkového kapitálu (R3)
Tabulka č. 10 – Kralicekův Quick test – bodové hodnocení společnosti Nová Mosilana, a.s. 2006
2007
2008
2009
2010
Kvóta vlastního kapitálu (R1)
4
4
4
4
4
Doba splácení dluhu z cash flow (R2)
4
4
4
4
4
Rentabilita celkového kapitálu (R3)
1
2
1
1
2
Ukazatel cash provozní výkonnosti (R4)
4
4
4
4
4
Finanční stabilita ((R1+R2)/2)
4
4
4
4
4
Výnosová situace ((R3+R4)/2)
2,5
3
2,5
2,5
3
3,5
3,25
3,25
3,5
Celková finanční situace ((R1+R2+R3+R4)/4) 3,25 Pramen:Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Kralicekův Quicktest se používá pro vyhodnocení finančního zdraví firmy. Kvóta vlastního kapitálu patří mezi ukazatele zadluženosti a žádoucí je co nejvyšší hodnota tohoto ukazatele. Ve sledovaném období dosahovala vysokých hodnot a ve všech letech byla hodnocena 4 body, což je nejlepší možné ohodnocení. Doba splácení dluhu z cash flow je ukazatelem solventnosti a vyjadřuje, za kolik let by byl podnik schopen splatit své závazky. Ve všech letech daného období byla nižší než 3 roky a společnost získala i u tohoto ukazatele nejvyšší možné hodnocení. Tyto dva ukazatele vstupují do hodnocení finanční stability podniku. Finanční stabilita společnosti Nová Mosilana byla ve sledovaném období pokaždé hodnocena 4 body a je tedy na velmi dobré úrovni. Rentabilita celkového kapitálu byla dle Kralicekova Quicktestu nízká, ve sledovaném období nepřesáhla 10 %. Nejvyšší počet bodů získala v roce 2007 a 2010, kdy byla ohodnocena 2 body, ve zbývajících letech získala pouze 1 bod. Na první pohled se zdá, že rentabilita je slabým místem společnosti, ale při srovnání jejích hodnot s hodnotami v odvětví lze konstatovat, že společnost je na tom mnohem lépe než odvětvový průměr. Ukazatel cash provozní výkonnosti je ukazatelem likvidity, ve sledovaném období dosahoval nadprůměrných hodnot a ve všech letech získal nejvyšší možný počet bodů. Dva výše uvedené ukazatele jsou součástí hodnocení rentability podniku. Výnosová situace společnosti byla v roce 2007 a 2010 velmi dobrá, v ostatních letech se nacházela v šedé zóně potenciálního rizika.
52
Celková finanční situace společnosti byla ve všech letech hodnocena více jak 3 body, jedná se tedy o bonitní podnik. Na základě Kralicekova Quicktestu lze učinit závěr, že společnost Nová Mosilana v letech 2006-2010 vykazovala velmi dobré finanční zdraví.
2.5.3
Bankrotní modely
Index IN05 Tabulka č. 11 – Hodnoty indexu IN05 ve společnosti Nová Mosilana, a.s. 2006
2007
2008
2009
2010
aktiva / cizí kapitál
2,17
2,28
2,49
4,05
3,00
EBIT / nákladové úroky
13,39
13,93
8,38
10,82
219,32
EBIT / aktiva
0,07
0,10
0,07
0,06
0,09
1,08
1,13
0,90
1,13
1,46
1,54
2,54
2,10
1,60
1,33
1,63
9,95
celkové výnosy / aktiva 1,12 oběžná aktiva / (kr. závazky + kr. bankovní 1,32 úvěry) IN05 1,43 Pramen:Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Index IN05 byl nejnižší v roce 2008, kdy byl roven hodnotě 1,33. Tento výsledek byl ovlivněn zejména nízkým úrokovým krytím, jelikož společnost splácela půjčku k mateřské společnosti a nákladové úroky byly nejvyšší za celé období. V roce 2009, kdy se společnost potýkala s hospodářskou krizí, dosáhl index IN příznivě vysoké hodnoty 1,63. V tomto roce byla zadluženost na nejnižší úrovni a hodnotu indexu pozitivně ovlivnila velmi vysoká hodnota běžné likvidity. V roce 2010 dosáhl index nadprůměrné hodnoty ve výši 9,95. Příčinou takto vysokého indexu byla velmi vysoká hodnota úrokového krytí, jelikož nákladové úroky v tomto roce prudce klesly. V roce 2010 byla dosažena také poměrně vysoká rentabilita celkového kapitálu a na hodnotu indexu měla příznivý vliv i běžná likvidita. Index IN05 by měl být vyšší než 1,6, k čemuž došlo pouze v roce 2009 a 2010. V letech 2006-2008 se hodnota indexu nacházela v horní hranici šedé zóny nevyhraněných výsledků, kdy společnost nebankrotovala, ale ani netvořila hodnotu. Index IN05 se v žádném roce neblížil kritické hodnotě 0,9, lze tedy říci, že společnost v daném období nebyla ohrožena bankrotem. Taflerův model Tabulka č. 12 – Hodnoty Taflerova bankrotního modelu ve společnosti Nová Mosilana, a.s. 2006
2007
2008
2009
2010
EBT / krátkodobé závazky
0,1464
0,2197
0,1785
0,2708
0,2800
oběžná aktiva / cizí kapitál
1,2259
1,3513
1,4782
2,3549
1,9580
krátkodobé závazky / celková aktiva
0,4297
0,4061
0,3861
0,2286
0,3104
tržby celkem / celková aktiva
1,1110
1,0775
1,1247
0,9548
1,0960
Z 0,4921 0,5376 Pramen:Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
0,5362
0,6436
0,6341
Pokud je Z větší než 0,3, pravděpodobnost bankrotu je malá. Vypočtené Z ve všech letech výrazně přesahuje tuto hodnotu, společnosti tedy ve sledovaném období nehrozil bankrot.
53
Ověření hypotézy č. 3 Hypotéza č. 3: Podnik ve sledovaném období nebyl ohrožen bankrotem. Výsledky dvou výše uvedených bankrotních modelů svědčí o tom, že společnost Nová Mosilana v letech 2006-2010 nebyla ohrožena bankrotem. Tato hypotéza byla potvrzena.
54
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu finančního zdraví společnosti Nová Mosilana, a.s. v průběhu let 2006-2010. Závěr této práce shrnuje výsledky předchozí analýzy a zároveň hodnotí celkovou finanční situaci společnosti. Nejprve budou shrnuty dopady hospodářské krize na společnost, následně budou potvrzeny či vyvráceny jednotlivé hypotézy a poté bude provedeno zhodnocení finančního zdraví společnosti v dalších oblastech, které nebyly předmětem dílčích hypotéz. Budou zde zdůrazněny silné i slabé stránky společnosti a současně navrhnuta opatření pro zlepšení situace v jednotlivých problémových oblastech. Hospodářská krize se ve společnosti začala projevovat již v posledním čtvrtletí roku 2008 a zejména v roce 2009. Společnost Nová Mosilana v tomto období obdržela méně zakázek od své mateřské společnosti a byla tak nucena snížit svůj objem výroby. Důsledkem byl výrazný pokles tržeb a následně zisku. Tato krize ovšem neměla jen negativní dopady, byla také podnětem pro výrazné snižování nákladů a zefektivňování výroby. Společnost byla ve sledovaném období úspěšná ve snižování nákladů na materiál, energii a služby. Současně byla nucena propustit značný počet pracovníků a hledat způsoby lepší organizace práce, čímž došlo ke snížení přezaměstnanosti a zvýšení produktivity práce. Hypotéza č. 1: Rentabilita celkového kapitálu v podniku ve sledovaném období rostla. Ve sledovaném období hodnota rentability celkového kapitálu značně kolísala. Svůj podíl na tom měla hospodářská krize v letech 2008-2009, která zapříčinila pokles zisku. Z tohoto důvodu byla tato hypotéza vyvrácena. Ve sledovaném období sice nedošlo k růstu rentability celkového kapitálu, ale hodnoty tohoto ukazatele i dalších ukazatelů rentability byly vyšší než hodnoty v odvětví, takže lze říci, že společnost dosahuje příznivých hodnot výnosnosti. Za pozitivní lze považovat skutečnost, že společnost ve srovnání s odvětvím neprodává své výrobky za příliš nízkou cenu ani s vynaložením příliš vysokých nákladů. Hypotéza č. 2: Produktivita práce z přidané hodnoty v podniku ve sledovaném období rostla. Jak bylo řečeno výše, ve sledovaném období došlo k výraznému poklesu počtu zaměstnanců. Tento fakt spolu s lepší organizací práce vedl k výraznému zvýšení produktivity práce. Z tohoto důvodu byla tato hypotéza potvrzena. Pro další zvyšování produktivity práce by bylo vhodné posoudit, jestli je další snižování počtu pracovníků ještě možné, nebo zda byl problém přezaměstnanosti již úspěšně vyřešen. Hypotéza č. 3: Podnik ve sledovaném období nebyl ohrožen bankrotem. K ověření této hypotézy byly použity dva bankrotní modely. Na základě jejich výsledků byla tato hypotéza potvrzena. Výsledky finanční analýzy nevypovídají o tom, že by společnost měla vážné finanční problémy a proto lze usuzovat, že jí riziko bankrotu nehrozí ani v budoucnu. Při analýze rozvahy a výkazu zisku a ztráty bylo zjištěno, že společnost nevlastní krátkodobé cenné papíry a podíly ani dlouhodobý finanční majetek, čímž přichází o potenciální výnosy z finančního majetku. Společnost by měla analyzovat míru rizika a výnosnosti dostupných cenných papírů a podílů a na základě této analýzy zvážit jejich pořízení, které by mělo pozitivní dopad na finanční výsledek hospodaření a zprostředkovaně také na rentabilitu. Ukazatele likvidity ve sledovaném období kolísaly a ne vždy se pohybovaly v doporučovaném rozmezí. I přesto lze říci, že společnost byla ve sledovaném období dostatečně likvidní. Společnost ve sledovaném období neměla problémy se splácením svých závazků, jelikož doba obratu závazků byla 55
nižší než běžná doba splatnosti přijatých faktur. Společnost platí své závazky včas a je tedy solventní. V případě bezprostředního nedostatku finančních prostředků má k dispozici kontokorentní účty, které jí umožňují čerpat úvěry až do stanoveného limitu. Navíc má k dispozici dostatečně velký čistý pracovní kapitál, který pro ni představuje finanční polštář. Z analýzy obratu aktiv vyplynulo, že společnost ve srovnání s odvětvím hospodaří se svým majetkem efektivněji. Horší výsledek byl zaznamenán v případě doby obratu zásob, která je ve srovnání s odvětvím příliš vysoká. Zde by bylo na místě navrhnout snížení objemu zásob. To ale z důvodu zachování plynulosti výrobního procesu a vzhledem k délce výrobního cyklu není možné. Za negativní lze považovat výrazně delší dobu obratu pohledávek oproti době obratu závazků. Společnost platí své závazky dříve, než inkasuje své pohledávky, takže poskytuje bezúročný úvěr svým odběratelům. Zároveň je doba obratu pohledávek delší než průměrná běžná doba splatnosti vydaných faktur, takže někteří odběratelé neplatí včas. Faktem je, že vyjednávací síla některých významných odběratelů je velmi velká, ale přesto by společnost měla v rámci možností tento stav přehodnotit a zauvažovat o provedení opatření na zrychlení inkasa svých pohledávek. Analýza ukazatelů zadluženosti ukázala, že společnost je vzhledem k nízké zadluženosti finančně stabilní. V převážné míře je financována vlastními zdroji, a proto je do značné míry finančně nezávislá. Financování vlastními zdroji je ale dražší než financování cizími zdroji, což může negativně ovlivňovat rentabilitu. Průměrná úroková míra byla ve sledovaném období nižší než rentabilita celkového kapitálu, proto využívání cizích zdrojů zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu a je pro společnost výhodné. Celková zadluženost ve sledovaném období klesla a pohybovala se v dolní hranici doporučovaného intervalu. Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu odhalil, že snižování finanční páky ve sledovaném období mělo negativní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazatel úrokového krytí byl dostatečně vysoký, společnost v daném období neměla problémy se splácením úroků. Vzhledem k výše uvedenému by společnost měla zvážit výraznější využívání cizích zdrojů, zejména bankovních úvěrů, což by mělo následně pozitivní vliv na růst rentability. Vzhledem k tomu, že celková zadluženost byla většinou nižší než odvětvový průměr, tak by společnost se získáváním dalších úvěrů neměla mít žádné problémy. Souhrnné vyhodnocení finančního zdraví společnosti bylo provedeno na základě Kralicekova Quicktestu. Z výsledků tohoto bonitního modelu vyplývá, že finanční stabilita společnosti je na vynikající úrovni. Výnosová situace byla v letech 2007 a 2010 velmi dobrá, v ostatních letech se nacházela v šedé zóně potenciálního rizika. Výnosová situace společnosti je negativně ovlivňována nízkou rentabilitou celkového kapitálu. Výsledek výnosové situace je dle mého názoru mírně podhodnocený, protože tento test hodnotí rentabilitu příliš přísně. Ve srovnání s odvětvím je rentabilita celkového kapitálu ve společnosti nadprůměrná. Celková finanční situace společnosti je velmi příznivá, jedná se o bonitní podnik s velmi dobrým finančním zdravím.
56
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura [1].
[2]. [3]. [4].
[5]. [6]. [7].
DLUHOŠOVÁ, Dana a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2. GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008, 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. KALOUDA, František. Základy firemních financí. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 171 s. ISBN 80-210-4106-4. KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza:krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5.
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9.
[8]. KNÁPKOVÁ, Adriana; PAVELKOVÁ Drahomíra. Finanční analýza: Komplexní
[9]. [10]. [11]. [12]. [13]. [14]. [15]. [16].
průvodce s příklady. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví podnikatelů. Po vstupu do evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 273 s. ISBN 80-7179-859-2. SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 str. ISBN 978-80-210-4277-3. SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 79 s. ISBN 80-245-0603-3. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.
57
Internetové zdroje [1].
[2].
[3].
[4]. [5].
[6].
[7]. [8].
[9].
[10].
[11]. [12].
[13].
Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.7.2010 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 27.4.2007 [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . History. Marzotto S.p.A. - A world Leader in the Textile Industry [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné na WWW: . Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze 6. srpna 2008: Příloha I. In: 2008. [cit. 2012-02-24]. Dostupné na WWW: . Nová Mosilana [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Obchodní rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Obchodní rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné na WWW: . Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné na WWW: . O společnosti: historie společnosti. Nová Mosilana [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Výroční zpráva skupiny Marzotto z roku 2010. [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Výroční zprávy společnosti Nová Mosilana, a.s. z let 2006-2010. [cit. 2012-04-04]. Dostupné na WWW: . Česká republika. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. [cit. 2012-04-04]. Dostupné na WWW: .
58
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Kralicekův Quicktest Tabulka č. 2 – Index IN05 – poměrové ukazatele Tabulka č. 3 – Čistý pracovní kapitál Tabulka č. 4 – Ukazatele likvidity Tabulka č. 5 – Ukazatele rentability Tabulka č. 6 – Ukazatele aktivity Tabulka č. 7 – Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 8 – Ukazatele produktivity práce Tabulka č. 9 – Kralicekův Quick test – hodnoty jednotlivých ukazatelů pro společnost Nová Mosilana, a.s. Tabulka č. 10 – Kralicekův Quick test – bodové hodnocení společnosti Nová Mosilana, a.s. Tabulka č. 11 – Hodnoty indexu IN05 ve společnosti Nová Mosilana, a.s. Tabulka č. 12 – Hodnoty Taflerova bankrotního modelu ve společnosti Nová Mosilana, a.s.
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Procentuální skladba příjmů skupiny Marzotto za rok 2010 Graf č. 2 – Struktura aktiv Graf č. 3 – Struktura pasiv Graf č. 4 – Výsledek hospodaření za účetní období (v tis. Kč) Graf č. 5 – Ukazatele likvidity Graf č. 6 – Vývoj ukazatelů rentability ve společnosti Nová Mosilana, a.s. Graf č. 7 – Srovnání celkové zadluženosti ve společnosti Nová Mosilana, a.s. a v odvětví Graf č. 8 – Srovnání produktivity práce z přidané hodnoty ve společnosti Nová Mosilana, a.s. a v odvětví
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 – Pyramidový rozklad ROE Obrázek č. 2 – Logo společnosti
SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1 – Zjednodušená struktura rozvahy Schéma č. 2 – Zjednodušená struktura výkazu zisku a ztráty v druhovém členění Schéma č. 3 – Výpočet jednotlivých kategorií zisku
59
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a.s. č. dl. EAT EBIT EBT kr. ln NACE N.V. OKEČ p.b. ROA ROCE ROE ROS S.p.A. VH
akciová společnost číslo dlouhodobý/é Earnings after Taxes, zisk po zdanění Earnings before Interest and Taxes, zisk před úhradou úroků a daní Earnings before Taxes, zisk před zdaněním krátkodobý/é přirozený logaritmus la Nomenclature statistique des activités économiques dans européenne, klasifikace ekonomických činností Naamloze vennootschap, akciová společnost odvětvová klasifikace ekonomických činností procentní bod Return on Assets, rentabilita celkového kapitálu Return on Capital Employed, rentabilita investovaného kapitálu Return on Equity, rentabilita vlastního kapitálu Return on Sales, rentabilita tržeb Società per azioni, akciová společnost výsledek hospodaření
60
la Communauté
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Organizační struktura skupiny Marzotto k 31. 12. 2010 Příloha č. 2 – Rozvaha v letech 2006-2010 Příloha č. 3 – Výkaz zisku a ztráty v letech 2006-2010 Příloha č. 4 – Vertikální analýza rozvahy Příloha č. 5 – Horizontální analýza rozvahy Příloha č. 6 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Příloha č. 7 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Příloha č. 8 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2006-2007) Příloha č. 9 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2007-2008) Příloha č. 10 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2008-2009) Příloha č. 11 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2009-2010)
61
Příloha č. 1 – Organizační struktura skupiny Marzotto k 31. 12. 2010 Poznámka: Šipky směřující od Marzotto S.p.A. znázorňují, které podniky jsou přímo vlastněné mateřskou společností Marzotto S.p.A. Ostatní šipky znázorňují vlastnické vztahy uvnitř skupiny. Např. společnost Nová Mosilana a.s. je ze 100 % vlastněna společností Marzotto Textile N.V., která je ze 100 % vlastněna mateřskou společností Marzotto S.p.A.
Marzotto S.p.A. VLNĚNÉ PŘÍZE Filivi S.r.l. (50%) OSTATNÍ Filivi Asia Pacific Ltd (100%)
Marzotto Textile N.V. (100%)
Uab Lietvilna (100%) Sc Rolana Tex S.r.l. (100%)
TKANINY Nová Mosilana a.s. (100%)
LNĚNÉ PŘÍZE
AB Liteksas (99,97%)
Linificio e Capificio Naz.le S.p.A. (100%)
Marzotto Int.Reading Shangai Ltd. (100%) Marzotto Textiles Usa Inc (100%)
Filature De Lin Filin S.A. (100%) Lin Naturel S.A. (100%) Ghiaie Idroenergia S.r.l. (100%)
TKANINY Fratelli Tallia di Delfino S.p.A. (100%)
Licana S.p.A. (v likvidaci) (100%) La Vecchia S.c.a.r.l. (33%)
OSTATNÍ Immobiliare Isola S.r.l. (100%)
Uab Lietlinen (100%) Ambiente Energia S.r.l. (100%) Mascioni S.p.A. (28,35%) Uab Linestus (50%) Aree Urbane S.r.l. (v likvidaci) (100%) HEDVÁBÍ
Mediterranean Wool Ind. S.A.E. (30%)
Ratti S.p.A. (33,365%)
Creomoda S.a.r.l. (95%) Collezioni Grandi Firme S.p.A. (100%) Ratti Usa Inc. (100%) Ratti Int.Trading (Shangai) Co.Ltd. (100%) S.C. Textrom S.r.l. (100%)
Pramen: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy skupiny Marzotto z roku 2010 a výroční zprávy společnosti Nová Mosilana, a.s. z roku 2010.
Příloha č. 2 – Rozvaha v letech 2006-2010 ROZVAHA (v tis. Kč) Nová Mosilana, a.s.
B.
AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
2006
2007
2008
2009
2010
2 519 524
2 544 985
2 302 402
1 956 551
2 138 344
0
0
0
0
0
1 088 352
1 034 902
932 831
816 042
741 016
3 647
1 798
118
58
811
1. Zřizovací výdaje
0
0
0
0
0
2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
0
0
0
0
0
3 647
1 642
118
8
554
4. Ocenitelná práva
0
0
0
0
0
5. Goodwill
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
156
0
50
257
0
0
0
0
0
1 084 705
1 033 104
932 713
815 984
740 205
50 349
50 349
50 349
50 349
50 349
487 508
480 541
463 671
441 432
424 179
536 624
495 216
416 233
321 228
254 926
0
0
0
0
0
5. Základní stádo a tažná zvířata
0
0
0
0
0
6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
0
0
0
0
0
10 224
6 101
1 796
2 890
10 555
0
897
664
85
196
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 426 111
1 506 788
1 366 509
1 137 415
1 393 469
Zásoby
600 223
621 554
596 230
445 545
514 834
1. Materiál
148 602
150 139
163 804
104 462
141 962
2. Nedokončená výroba a polotovary
445 691
466 738
430 807
339 394
369 947
4 161
3 919
1 030
1 308
2 918
0
0
0
0
0
1 769
758
589
381
7
0
0
0
0
0
73
76
145
131
143
0
0
0
0
0
A.
3. Software
6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný 7. majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný 8. majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých 3. věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů
7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný 8. majetek 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III. Dlouhodobý finanční majetek 1. podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod 2. podstatným vlivem 3. ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, 4. podstatný vliv 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční 7. majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I.
3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II.
Dlouhodobé pohledávky
1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
3. Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a 4. za účastníky sdružení 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6. Dohadné účty aktivní
0
0
0
0
0
73
76
145
131
143
7. Jiné pohledávky 8. Odložená daňová pohledávka
0
0
0
0
0
730 693
764 158
759 113
529 970
761 742
704 042
724 829
736 900
515 040
739 023
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
3. Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a 4. za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13 594
35 590
16 241
8 890
18 936
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
8 864
933
942
2 499
2 141
8. Dohadné účty aktivní
3 636
2 422
4 330
2 393
557
384
700
1 148
1 642
95 122
121 000
11 021
161 769
116 750
44
95
257
142
105
95 078
120 905
10 764
161 627
116 645
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5 061
3 295
3 062
3 094
3 859
5 061
3 295
3 062
3 094
3 859
5 060
3 263
3 062
3 000
3 859
2. Komplexní náklady příštích období
0
0
0
0
0
3. Příjmy příštích období
1
32
0
94
0
PASIVA CELKEM
2 519 524
2 544 985
2 302 402
1 956 551
2 138 344
A.
VLASTNÍ KAPITÁL
1 356 169
1 429 953
1 377 554
1 473 555
1 426 651
A.I.
Základní kapitál
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
1 095 000
2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly
0
0
0
0
0
3. Změny základního kapitálu
0
0
0
0
0
1 429
1 429
1 429
1 429
1 429
0
0
0
0
0
1 429
1 429
1 429
1 429
1 429
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
29 494
35 400
44 674
50 858
55 658
29 494
35 400
44 674
50 858
55 658
0
0
0
0
0
112 126
112 650
112 774
230 267
121 302
112 126
112 650
112 774
230 267
121 302
C.III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů
6. Stát - daňové pohledávky
9. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek 1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty D. aktiv D.I. Časové rozlišení 1. Náklady příštích období
1. Základní kapitál
A.II.
Kapitálové fondy
1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a 3. závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní A.III. fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let
2. Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního A.V. období (+/-) B. CIZÍ ZDROJE
0
0
0
0
0
118 120
185 474
123 677
96 001
153 262
1 163 343
1 115 030
924 431
482 994
711 692
49 683
49 623
7 449
3 355
25 169
1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů
0
0
0
0
2. Rezerva na důchody a podobné závazky
0
0
0
0
42 461
42 205
0
2 355
21 050
7 222
7 418
7 449
1 000
4 119
31 015
31 890
27 966
32 327
22 870
1. Závazky z obchodních vztahů
0
0
0
0
0
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
3. Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a 4. k účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6. Vydané dluhopisy
0
0
0
0
0
7. Dlouhodobé směnky k úhradě
0
0
0
0
0
8. Dohadné účty pasivní
0
0
0
0
0
B.I.
Rezervy
3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy B.II.
Dlouhodobé závazky
9. Jiné závazky
1 098
0
0
0
0
29 917
31 980
27 966
32 327
22 870
936 633
1 033 517
789 016
447 312
613 679
1. Závazky z obchodních vztahů
490 558
491 319
439 665
309 715
520 403
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
394 158
507 870
318 425
108 907
60 462
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
20 526
20 152
16 821
14 579
15 950
10 136
10 030
10 745
10 240
11 178
2 893
3 189
2 918
2 761
2 951
13 747
0
0
25
0
0
0
0
0
0
4 615
957
442
1 085
2 735
0
0
0
0
0
146 012
0
100 000
0
49 974
1. Bankovní úvěry dlouhodobé
0
0
0
0
0
2. Krátkodobé bankovní úvěry
146 012
0
100 000
0
49 974
0
0
0
0
0
12
2
417
2
1
10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky
3. Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a 4. k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a 6. zdravotního pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace 8. Krátkodobé přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
3. Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty C. pasiv C.I. Časové rozlišení
12
2
417
2
1
1. Výdaje příštích období
12
2
417
2
1
2. Výnosy příštích období
0
0
0
0
0
Příloha č. 3 – Výkaz zisku a ztráty v letech 2006-2010 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (v tis. Kč) Nová Mosilana, a.s.
2006
2007
2008
2009
2010
I.
Tržby za prodej zboží
1 409
5 753
1 846
1 910
774
A.
Náklady vynaložené na prodané zboží
1 501
11 688
4 946
4 597
1 440
+ II.
OBCHODNÍ MARŽE
-92
-5 935
-3 100
-2 687
-666
2 789 114
2 710 387
2 540 180
1 704 309
2 348 277
2 777 636
2 708 940
2 563 184
1 820 684
2 284 667
11 478
1 447
-23 004
-116 375
63 610
0
0
0
0
0
2 146 987
1 993 907
1 844 500
1 191 760
1 729 573
2 014 688
1 837 140
1 696 769
1 083 740
1 603 810
132 299
156 767
147 731
108 020
125 763
PŘIDANÁ HODNOTA
642 035
710 545
692 580
509 862
618 038
Osobní náklady
290 618
321 437
328 734
275 142
289 578
211 836
234 305
240 633
205 043
211 761
50
50
60
60
60
73 953
81 698
82 630
64 140
71 232
4 779
5 384
5 411
5 899
6 525
1 140
1 318
934
880
1 293
185 494
181 561
164 622
139 258
113 962
20 181
27 461
24 455
45 568
58 152
Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a 1. služeb 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 3. Aktivace
B.
Výkonová spotřeba 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby
+ C.
1. Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a 2. družstva Náklady na sociální zabezpečení a 3. zdravotní pojištění 4. Sociální náklady D.
Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a E. hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a III. materiálu 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého F. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého 1. majetku 2. Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek G. v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy
5 432
2 991
872
17 214
190
14 749
24 470
23 583
28 354
57 962
17 718
16 648
17 331
35 439
49 644
10 220
3 207
866
16 756
0
7 498
13 441
16 465
18 683
49 644
-5 132
-29 727
30 145
-36 725
34 165
7 345
4 336
681
3 966
3 244
H.
Ostatní provozní náklady
9 097
8 049
6 257
6 041
5 558
V.
Převod provozních výnosů
0
0
0
0
0
I.
Převod provozních nákladů PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
0
0
0
0
0
170 626
243 056
169 693
139 361
185 234
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
* VI. J.
Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního VII. majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených 1. osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých 2. cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého 3. finančního majetku
X.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky
N.
Nákladové úroky
XI.
Ostatní finanční výnosy
8 415
7 670
29 294
7 456
10 699
O.
Ostatní finanční náklady
7 819
8 553
22 792
14 206
10 080
XII.
Převod finančních výnosů
0
0
0
0
0
P.
Převod finančních nákladů FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmu za běžnou činnost
0
0
0
0
0
-12 101
-15 955
-11 047
-18 241
560
40 405
41 627
34 969
25 119
32 532
43 040
39 654
38 893
20 758
41 989
-2 635
1 973
-3 924
4 361
-9 457
118 120
185 474
123 677
96 001
153 262
0
0
0
0
0
VIII. K. IX. L. M.
* Q.
1. - splatná 2. - odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ** BĚŽNOU ČINNOST XIII. Mimořádné výnosy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
99
2 495
3 951
837
792
12 796
17 567
21 500
12 328
851
R.
Mimořádné náklady
0
0
0
0
0
S.
Daň z příjmu z mimořádné činnosti
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
118 120
185 474
123 677
96 001
153 262
158 525
227 101
158 646
121 120
185 794
1. - splatná 2. - odložená MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK * HOSPODAŘENÍ Převod podílu na výsledku hospodaření T. společníkům (+/-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA *** ÚČETNÍ OBDOBÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED **** ZDANĚNÍM
Příloha č. 4 – Vertikální analýza rozvahy Nová Mosilana, a.s. AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek
2006
2007
2008
2009
2010
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
43,20%
40,66%
40,52%
41,71%
34,65%
0,14%
0,07%
0,01%
0,00%
0,04%
Zřizovací výdaje
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Software
0,14%
0,06%
0,01%
0,00%
0,03%
Ocenitelná práva
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Goodwill
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
0,00%
0,01%
0,00%
0,00%
0,01%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
43,05%
40,59%
40,51%
41,71%
34,62%
Pozemky
2,00%
1,98%
2,19%
2,57%
2,35%
Stavby
19,35%
18,88%
20,14%
22,56%
19,84%
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
21,30%
19,46%
18,08%
16,42%
11,92%
Pěstitelské celky trvalých porostů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Základní stádo a tažná zvířata
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
0,41%
0,24%
0,08%
0,15%
0,49%
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
0,00%
0,04%
0,03%
0,00%
0,01%
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Dlouhodobý finanční majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
OBĚŽNÁ AKTIVA
56,60%
59,21%
59,35%
58,13%
65,17%
Zásoby
23,82%
24,42%
25,90%
22,77%
24,08%
Materiál
5,90%
5,90%
7,11%
5,34%
6,64%
Nedokončená výroba a polotovary
17,69%
18,34%
18,71%
17,35%
17,30%
Výrobky
0,17%
0,15%
0,04%
0,07%
0,14%
Zvířata
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Zboží
0,07%
0,03%
0,03%
0,02%
0,00%
Poskytnuté zálohy na zásoby
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Dlouhodobé pohledávky
0,00%
0,00%
0,01%
0,01%
0,01%
Pohledávky z obchodních vztahů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pohledávky - ovládající a řídící osoba
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pohledávky - podstatný vliv
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Dohadné účty aktivní
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Jiné pohledávky
0,00%
0,00%
0,01%
0,01%
0,01%
Odložená daňová pohledávka
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Krátkodobé pohledávky
29,00%
30,03%
32,97%
27,09%
35,62%
Pohledávky z obchodních vztahů
27,94%
28,48%
32,01%
26,32%
34,56%
Pohledávky - ovládající a řídící osoba
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Stát - daňové pohledávky
0,54%
1,40%
0,71%
0,45%
0,89%
Krátkodobé poskytnuté zálohy
0,35%
0,04%
0,04%
0,13%
0,10%
Dohadné účty aktivní
0,14%
0,10%
0,19%
0,12%
0,00%
Jiné pohledávky
0,02%
0,02%
0,03%
0,06%
0,08%
Krátkodobý finanční majetek
3,78%
4,75%
0,48%
8,27%
5,46%
Peníze
0,00%
0,00%
0,01%
0,01%
0,00%
Účty v bankách
3,77%
4,75%
0,47%
8,26%
5,45%
Krátkodobé cenné papíry a podíly
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv
0,20%
0,13%
0,13%
0,16%
0,18%
Časové rozlišení
0,20%
0,13%
0,13%
0,16%
0,18%
Náklady příštích období
0,20%
0,13%
0,13%
0,15%
0,18%
Komplexní náklady příštích období
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Příjmy příštích období
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
PASIVA CELKEM
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
VLASTNÍ KAPITÁL
53,83%
56,19%
59,83%
75,31%
66,72%
Základní kapitál
43,46%
43,03%
47,56%
55,97%
51,21%
Základní kapitál
43,46%
43,03%
47,56%
55,97%
51,21%
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Změny základního kapitálu
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Kapitálové fondy
0,06%
0,06%
0,06%
0,07%
0,07%
Emisní ážio
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Ostatní kapitálové fondy
0,06%
0,06%
0,06%
0,07%
0,07%
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
1,17%
1,39%
1,94%
2,60%
2,60%
1,17%
1,39%
1,94%
2,60%
2,60%
Statutární a ostatní fondy
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Výsledek hospodaření minulých let
4,45%
4,43%
4,90%
11,77%
5,67%
Nerozdělený zisk minulých let
4,45%
4,43%
4,90%
11,77%
5,67%
Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
4,69%
7,29%
5,37%
4,91%
7,17%
CIZÍ ZDROJE
46,17%
43,81%
40,15%
24,69%
33,28%
Rezervy
1,97%
1,95%
0,32%
0,17%
1,18%
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Rezerva na důchody a podobné závazky
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Rezerva na daň z příjmů
1,69%
1,66%
0,00%
0,12%
0,98%
Ostatní rezervy
0,29%
0,29%
0,32%
0,05%
0,19%
Dlouhodobé závazky
1,23%
1,25%
1,21%
1,65%
1,07%
Závazky z obchodních vztahů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Závazky - ovládající a řídící osoba
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Vydané dluhopisy
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Dlouhodobé směnky k úhradě
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Dohadné účty pasivní
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Jiné závazky
0,04%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Odložený daňový závazek
1,19%
1,26%
1,21%
1,65%
1,07%
Krátkodobé závazky
37,17%
40,61%
34,27%
22,86%
28,70%
Závazky z obchodních vztahů
19,47%
19,31%
19,10%
15,83%
24,34%
Závazky - ovládající a řídící osoba
15,64%
19,96%
13,83%
5,57%
2,83%
Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,81%
0,79%
0,73%
0,75%
0,75%
0,40%
0,39%
0,47%
0,52%
0,52%
0,11%
0,13%
0,13%
0,14%
0,14%
Krátkodobé přijaté zálohy
0,55%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Vydané dluhopisy
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Dohadné účty pasivní
0,18%
0,04%
0,02%
0,06%
0,13%
Jiné závazky
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Bankovní úvěry a výpomoci
5,80%
0,00%
4,34%
0,00%
2,34%
Bankovní úvěry dlouhodobé
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Krátkodobé bankovní úvěry
5,80%
0,00%
4,34%
0,00%
2,34%
Krátkodobé finanční výpomoci
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv
0,00%
0,00%
0,02%
0,00%
0,00%
Časové rozlišení
0,00%
0,00%
0,02%
0,00%
0,00%
Výdaje příštích období
0,00%
0,00%
0,02%
0,00%
0,00%
Výnosy příštích období
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Příloha č. 5 – Horizontální analýza rozvahy Nová Mosilana, a.s. AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva
2006-2007
2007-2008
2008-2009
2009-2010
abs.
rel.
abs.
rel.
abs.
rel.
abs.
rel.
25 461
1,01%
-242 583
-9,53%
-345 851
-15,02%
181 793
9,29%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-53 450
-4,91%
-102 071
-9,86%
-116 789
-12,52%
-75 026
-9,19%
-1 849
-50,70%
-1 680
-93,44%
-60
-50,85%
753
1298,28%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-2 005
-54,98%
-1 524
-92,81%
-110
-93,22%
546
6825,00%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
-156
-100,00%
50
nelze
207
414,00%
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-4,76%
-100 391
-9,72%
-116 729
-12,51%
-75 779
-9,29%
Goodwill 0 Jiný dlouhodobý nehmotný 0 majetek Nedokončený dlouhodobý 156 nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný 0 majetek Dlouhodobý hmotný -51 601 majetek Pozemky 0 Stavby -6 967 Samostatné movité věci a -41 408 soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých 0 porostů Základní stádo a tažná 0 zvířata Jiný dlouhodobý hmotný 0 majetek Nedokončený dlouhodobý -4 123 hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný 897 majetek Oceňovací rozdíl k 0 nabytému majetku Dlouhodobý finanční 0 majetek podíly v ovládaných a 0 řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným 0 vlivem ostatní dlouhodobé cenné 0 papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný 0 vliv Jiný dlouhodobý finanční 0 majetek Pořizovaný dlouhodobý 0 finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční 0 majetek
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
-1,43%
-16 870
-3,51%
-22 239
-4,80%
-17 253
-3,91%
-7,72%
-78 983
-15,95%
-95 005
-22,82%
-66 302
-20,64%
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-40,33%
-4 305
-70,56%
1 094
60,91%
7 665
265,22%
nelze
-233
-25,98%
-579
-87,20%
111
130,59%
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
OBĚŽNÁ AKTIVA
80 677
5,66%
-140 279
-9,31%
-229 094
-16,76%
256 054
22,51%
Zásoby
21 331
3,55%
-25 324
-4,07%
-150 685
-25,27%
69 289
15,55%
Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky
1 537
1,03%
13 665
9,10%
-59 342
-36,23%
37 500
35,90%
21 047
4,72%
-35 931
-7,70%
-91 413
-21,22%
30 553
9,00%
-242
-5,82%
-2 889
-73,72%
278
26,99%
1 610
123,09%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní
-1 011
-57,15%
-169
-22,30%
-208
-35,31%
-374
-98,16%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
3
4,11%
69
90,79%
-14
-9,66%
12
9,16%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní
3
4,11%
69
90,79%
-14
-9,66%
12
9,16%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
33 465
4,58%
-5 045
-0,66%
-229 143
-30,19%
231 772
43,73%
20 787
2,95%
12 071
1,67%
-221 860
-30,11%
223 983
43,49%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
21 996
161,81%
-19 349
-54,37%
-7 351
-45,26%
10 046
113,00%
-7 931
-89,47%
9
0,96%
1 557
165,29%
-358
-14,33%
-1 214
-33,39%
1 908
78,78%
-1 937
-44,73%
-2 393
-100,00%
-173
-31,06%
316
82,29%
448
64,00%
494
43,03%
25 878
27,21%
-109 979
-90,89%
150 748
1367,83%
-45 019
-27,83%
51
115,91%
162
170,53%
-115
-44,75%
-37
-26,06%
Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA přechodné účty aktiv Časové rozlišení
25 827
27,16%
-110 141
-91,10%
150 863
1401,55%
-44 982
-27,83%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-1 766
-34,89%
-233
-7,07%
32
1,05%
765
24,73%
-1 766
-34,89%
-233
-7,07%
32
1,05%
765
24,73%
Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
-1 797
-35,51%
-201
-6,16%
-62
-2,02%
859
28,63%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
31
3100,00%
-32
-100,00%
94
nelze
-94
-100,00%
Zvířata
Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze
PASIVA CELKEM
25 461
1,01%
-242 583
-9,53%
-345 851
-15,02%
181 793
9,29%
VLASTNÍ KAPITÁL
73 784
5,44%
-52 399
-3,66%
96 001
6,97%
-46 904
-3,18%
Základní kapitál
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Kapitálové fondy
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Emisní ážio
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
5 906
20,02%
9 274
26,20%
6 184
13,84%
4 800
9,44%
5 906
20,02%
9 274
26,20%
6 184
13,84%
4 800
9,44%
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0,47%
124
0,11%
117 493
104,18%
-108 965
-47,32%
0,47%
124
0,11%
117 493
104,18%
-108 965
-47,32%
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
57,02%
-61 797
-33,32%
-27 676
-22,38%
57 261
59,65%
-4,15%
-190 599
-17,09%
-441 437
-47,75%
228 698
47,35%
-60
-0,12%
-42 174
-84,99%
-4 094
-54,96%
21 814
650,19%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Statutární a ostatní fondy 0 Výsledek hospodaření 524 minulých let Nerozdělený zisk minulých 524 let Neuhrazená ztráta 0 minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období 67 354 (+/-) CIZÍ ZDROJE -48 313 Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-256
-0,60%
-42 205
-100,00%
2 355
nelze
18 695
793,84%
Ostatní rezervy
196
2,71%
31
0,42%
-6 449
-86,58%
3 119
311,90%
Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy
875
2,82%
-3 924
-12,30%
4 361
15,59%
-9 457
-29,25%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Jiné závazky
-1 098
-100,00%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Odložený daňový závazek
2 063
6,90%
-4 014
-12,55%
4 361
15,59%
-9 457
-29,25%
Krátkodobé závazky
96 884
10,34%
-244 501
-23,66%
-341 704
-43,31%
166 367
37,19%
Závazky z obchodních
761
0,16%
-51 654
-10,51%
-129 950
-29,56%
210 688
68,03%
Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní
vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy
113 712 0
28,85%
-189 445
-37,30%
-209 518
-65,80%
-48 445
-44,48%
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-374
-1,82%
-3 331
-16,53%
-2 242
-13,33%
1 371
9,40%
-106
-1,05%
715
7,13%
-505
-4,70%
938
9,16%
296
10,23%
-271
-8,50%
-157
-5,38%
190
6,88%
0
nelze
25
nelze
-25
-100,00%
-13 747 -100,00% 0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Dohadné účty pasivní
-3 658
-79,26%
-515
-53,81%
643
145,48%
1 650
152,07%
Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA přechodné účty pasiv Časové rozlišení
0 -146 012
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-100,00%
100 000
nelze
-100 000
-100,00%
49 974
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-146 012
-100,00%
100 000
nelze
-100 000
-100,00%
49 974
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-10
-83,33%
415
20750,00%
-415
-99,52%
-1
-50,00%
-10
-83,33%
415
20750,00%
-415
-99,52%
-1
-50,00%
Výdaje příštích období
-10
-83,33%
415
20750,00%
-415
-99,52%
-1
-50,00%
Výnosy příštích období
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Pramen:Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Příloha č. 6 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Nová Mosilana, a.s.
2006
2007
2008
2009
2010
VÝNOSY CELKEM
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
Tržby za prodej zboží
0,05%
0,21%
0,07%
0,11%
0,03%
Náklady vynaložené na prodané zboží
0,05%
0,42%
0,19%
0,26%
0,06%
OBCHODNÍ MARŽE
0,00%
-0,22%
-0,12%
-0,15%
-0,03%
Výkony
98,68%
98,27%
97,68%
96,61%
96,96%
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
98,27%
98,22%
98,57%
103,21%
94,33%
Změna stavu zásob vlastní činnosti
0,41%
0,05%
-0,88%
-6,60%
2,63%
Aktivace
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Výkonová spotřeba
75,96%
72,29%
70,93%
67,56%
71,41%
Spotřeba materiálu a energie
71,28%
66,61%
65,25%
61,43%
66,22%
Služby
4,68%
5,68%
5,68%
6,12%
5,19%
PŘIDANÁ HODNOTA
22,71%
25,76%
26,63%
28,90%
25,52%
Osobní náklady
10,28%
11,65%
12,64%
15,60%
11,96%
Mzdové náklady
7,49%
8,50%
9,25%
11,62%
8,74%
Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
2,62%
2,96%
3,18%
3,64%
2,94%
0,17%
0,20%
0,21%
0,33%
0,27%
Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
0,04%
0,05%
0,04%
0,05%
0,05%
6,56%
6,58%
6,33%
7,89%
4,71%
0,71%
1,00%
0,94%
2,58%
2,40%
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
0,19%
0,11%
0,03%
0,98%
0,01%
Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
0,52%
0,89%
0,91%
1,61%
2,39%
0,63%
0,60%
0,67%
2,01%
2,05%
0,36%
0,12%
0,03%
0,95%
0,00%
Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy
0,27%
0,49%
0,63%
1,06%
2,05%
-0,18%
-1,08%
1,16%
-2,08%
1,41%
0,26%
0,16%
0,03%
0,22%
0,13%
Ostatní provozní náklady
0,32%
0,29%
0,24%
0,34%
0,23%
Převod provozních výnosů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Převod provozních nákladů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
6,04%
8,81%
6,53%
7,90%
7,65%
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Prodané cenné papíry a podíly
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,09%
0,15%
0,05%
0,03%
Nákladové úroky
0,45%
0,64%
0,83%
0,70%
0,04%
Ostatní finanční výnosy
0,30%
0,28%
1,13%
0,42%
0,44%
Ostatní finanční náklady
0,28%
0,31%
0,88%
0,81%
0,42%
Převod finančních výnosů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Převod finančních nákladů
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
-0,43%
-0,58%
-0,42%
-1,03%
0,02%
Daň z příjmu za běžnou činnost
1,43%
1,51%
1,34%
1,42%
1,34%
- splatná
1,52%
1,44%
1,50%
1,18%
1,73%
- odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy
-0,09%
0,07%
-0,15%
0,25%
-0,39%
4,18%
6,72%
4,76%
5,44%
6,33%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Mimořádné náklady
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Daň z příjmu z mimořádné činnosti
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
- splatná
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
- odložená
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
4,18%
6,72%
4,76%
5,44%
6,33%
5,61%
8,23%
6,10%
6,87%
7,67%
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Příloha č. 7 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Poznámka: Šedou barvou jsou v tabulce vyznačeny hodnoty, u nichž vypočtená kladná hodnota znamená zvýšení ztráty (neboli zvýšení zápornosti položky) a záporná hodnota znamená zmenšení ztráty (neboli zmenšení zápornosti položky). 2006-2007
Nová Mosilana, a.s.
2007-2008
2008-2009
2009-2010
abs.
rel.
abs.
rel.
abs.
rel.
abs.
rel.
4 344
308,30%
-3 907
-67,91%
64
3,47%
-1 136
-59,48%
10 187
678,68%
-6 742
-57,68%
-349
-7,06%
-3 157
-68,68%
-5 843
6351,09%
2 835
-47,77%
413
-13,32%
2 021
-75,21%
Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace
-78 727
-2,82%
-170 207
-6,28%
-835 871
-32,91%
643 968
37,78%
-68 696
-2,47%
-145 756
-5,38%
-742 500
-28,97%
463 983
25,48%
-10 031
-87,39%
-24 451
-1689,77%
-93 371
405,89%
179 985
-154,66%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby
-153 080
-7,13%
-149 407
-7,49%
-652 740
-35,39%
537 813
45,13%
-177 548
-8,81%
-140 371
-7,64%
-613 029
-36,13%
520 070
47,99%
24 468
18,49%
-9 036
-5,76%
-39 711
-26,88%
17 743
16,43%
PŘIDANÁ HODNOTA
68 510
10,67%
-17 965
-2,53%
-182 718
-26,38%
108 176
21,22%
Osobní náklady
30 819
10,60%
7 297
2,27%
-53 592
-16,30%
14 436
5,25%
Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady
22 469
10,61%
6 328
2,70%
-35 590
-14,79%
6 718
3,28%
0
0,00%
10
20,00%
0
0,00%
0
0,00%
7 745
10,47%
932
1,14%
-18 490
-22,38%
7 092
11,06%
605
12,66%
27
0,50%
488
9,02%
626
10,61%
Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy
178
15,61%
-384
-29,14%
-54
-5,78%
413
46,93%
-3 933
-2,12%
-16 939
-9,33%
-25 364
-15,41%
-25 296
-18,16%
7 280
36,07%
-3 006
-10,95%
21 113
86,33%
12 584
27,62%
-2 441
-44,94%
-2 119
-70,85%
16 342
1874,08%
-17 024
-98,90%
9 721
65,91%
-887
-3,62%
4 771
20,23%
29 608
104,42%
-1 070
-6,04%
683
4,10%
18 108
104,48%
14 205
40,08%
-7 013
-68,62%
-2 341
-73,00%
15 890
1834,87%
-16 756
-100,00%
5 943
79,26%
3 024
22,50%
2 218
13,47%
30 961
165,72%
-24 595
479,25%
59 872
-201,41%
-66 870
-221,83%
70 890
-193,03%
-3 009
-40,97%
-3 655
-84,29%
3 285
482,38%
-722
-18,20%
-1 048
-11,52%
-1 792
-22,26%
-216
-3,45%
-483
-8,00%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE
Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky
72 430
42,45%
-73 363
-30,18%
-30 332
-17,87%
45 873
32,92%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
2 396
2420,20%
1 456
58,36%
-3 114
-78,82%
-45
-5,38%
Nákladové úroky
4 771
37,29%
3 933
22,39%
-9 172
-42,66%
-11 477
-93,10%
Ostatní finanční výnosy
-745
-8,85%
21 624
281,93%
-21 838
-74,55%
3 243
43,50%
Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmu za běžnou činnost - splatná
734
9,39%
14 239
166,48%
-8 586
-37,67%
-4 126
-29,04%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
-3 854
31,85%
4 908
-30,76%
-7 194
65,12%
18 801
-103,07%
1 222
3,02%
-6 658
-15,99%
-9 850
-28,17%
7 413
29,51%
-3 386
-7,87%
-761
-1,92%
-18 135
-46,63%
21 231
102,28%
4 608
-174,88%
-5 897
-298,88%
8 285
-211,14%
-13 818
-316,85%
67 354
57,02%
-61 797
-33,32%
-27 676
-22,38%
57 261
59,65%
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
0
nelze
- odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti - splatná - odložená MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM
67 354
57,02%
-61 797
-33,32%
-27 676
-22,38%
57 261
59,65%
68 576
43,26%
-68 455
-30,14%
-37 526
-23,65%
64 674
53,40%
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
Příloha č. 8 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2006-2007) (2006 2007) ROE 2007
2006
13,31%
8,52%
diference
index
4,79%
156,22%
daňové břemeno
ROA OA
složená fin. páka
0,99%
4,07%
-0,25%
2007
2006
2007
2006
81,67%
74,51%
9,66%
6,61%
diference
index
diference
7,16%
109,61%
3,05%
×
2007
2006
1,69
1,73
index
diference
index
146,14%
-0,04 0,04
97,69%
×
zisková marže
obrat aktiv
úrokové břemeno
finanční páka
3,06%
0,00%
0,0054
-0,0463 0,0463
2007
2006
2007
2006
1,07
1,07
92,82%
92,53%
index
diference
index
diference
146,27%
0,00
100,00%
0,29%
2007
2006
9,01%
6,16%
diference 2,85%
×
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
2007
2006
1,82
1,87
index
diference
index
100,31%
-0,05
97,33%
×
Příloha č. 9 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2007 (2007-2008) 2008) ROE 2008
2007
8,81%
13,31%
diference
index
-4,50%
66,19%
daňové břemeno
ROA
složená fin. páka
-0,51%
-2,86% 2,86%
-1,16% 1,16%
2008
2007
77,96%
81,67%
diference -3,71%
2008
2007
7,43%
9,66%
index
diference
95,46%
-2,23%
×
2008
2007
1,52
1,69
index
diference
index
76,92%
-0,17
89,94%
×
zisková marže
obrat aktiv
úrokové břemeno
finanční páka
-2,12% 2,12%
-0,08% 0,08%
-0,0842
-0,0813
2008
2007
2008
2007
2008
2007
2008
2007
7,02%
9,01%
1,06
1,07
88,07%
92,82%
1,73
1,82
diference
index
diference
index
diference
index
diference
index
-1,99%
77,91%
-0,01
99,07%
-4,75% 4,75%
94,88%
-0,09
95,05%
×
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
×
Příloha č. 10 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2008-2009) (2008 2009) ROE 2009
2008
6,73%
8,81%
diference
index
-2,08%
76,39%
daňové břemeno
ROA
složená fin. páka
0,13%
-1,31% 1,31%
-0,86% 0,86%
2009
2008
2009
2008
79,26%
77,96%
6,27%
7,43%
diference
index
diference
1,30%
101,67%
-1,16%
×
2009
2008
1,36
1,52
index
diference
index
84,39%
-0,16
89,47%
×
zisková marže
obrat aktiv
úrokové břemeno
finanční páka
0,29%
-1,43% 1,43%
0,0433
-0,2148
2009
2008
2009
2008
0,86
1,06
90,76%
88,07%
index
diference
index
diference
104,27%
-0,20
81,13%
2,69%
2009
2008
7,32%
7,02%
diference 0,30%
×
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
2009
2008
1,49
1,73
index
diference
index
103,05%
-0,24
86,13%
×
Příloha č. 11 – Logaritmický rozklad ROE společnosti Nová Mosilana, a.s. (2009 (2009-2010) 2010) ROE 2010
2009
10,57%
6,73%
diference
index
3,84%
157,06%
daňové břemeno
ROA
složená fin. páka
0,34%
3,19%
0,31%
2010
2009
2010
2009
82,49%
79,26%
9,12%
6,27%
diference
index
diference
3,23%
104,08%
2,85%
×
2010
2009
1,41
1,36
index
diference
index
145,45%
0,05
103,68%
×
zisková marže
obrat aktiv
úrokové břemeno
finanční páka
0,84%
2,01%
0,1279
-0,0764 0,0764
2010
2009
2010
2009
1,12
0,86
99,54%
90,76%
index
diference
index
diference
111,61%
0,26
130,23%
8,78%
2010
2009
8,17%
7,32%
diference 0,85%
×
Pramen: Vlastní zpracování na základě účetních dat společnosti.
2010
2009
1,41
1,49
index
diference
index
109,67%
-0,08
94,63%
×
