Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU The Financial analysis of a business organization Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Petr Mikuš
Marek Bezděk
Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Marek Bezděk
Ná z e v di pl omové pr áce:
Finanční analýza podniku
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
The Financial analysis of a business organization
Ka t e dr a:
podnikového hospodářství
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. Petr Mikuš
Rok obhaj oby:
2015
Anotace Předmětem bakalářské práce „Finanční analýza podniku“ je provedení finanční analýzy vybraného podniku s následným návrhem možných změn a vylepšení. První část práce je zaměřena na teoretickou stránku finanční analýzy, tedy na to, co finanční analýza je, jaké jsou zdroje jejích dat, na jednotlivé ukazatele a metody. V druhé části je pak provedena praktická aplikace teoretických poznatků z první části na konkrétní podnik za účelem zjištění dané finanční situace a případných nedostatků. Třetí část práce obsahuje srovnání výsledků daného podniku s konkurencí a oborovým odvětvím. Poslední část shrnuje výsledky a doporučuje návrhy možných změn a vylepšení, které by mohlo vedení podniku použít pro případnou nápravu.
Annotation The goal of the submitted thesis: “The Financial analysis of a business organization” is to perform a financial analysis on a chosen business organization with a subsequent plan of possible changes and improvements. The first part of the thesis is concentrated on the theoretical part of financial analysis, which means on what financial analysis is, what its data sources are, what individual indicators and methods it uses. In the second part the practical application of theoretical findings on an existing business organization is carried out with the purpose of establishing current financial situation and potential imperfections. The third part of this thesis contains comparison of results with competitors and field industry. The last part summarizes results and suggests possible changes and improvements, which the management of the business organization could use for potential rectification.
Klíčová slova finanční analýza, ukazatele,rentabilita, likvidita, zadluženost, aktivita, solventnost, Du Pont
Keywords financial analysis, indicators, profitability, liquidity, debt ratios, activity, solvency, Du Pont
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční analýza podniku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Mikuše a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 18.04.2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Petru Mikušovi za odborné rady a další cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat firmě Šimek 96, s.r.o. a především pak Ing. Romanu Šimkovi za poskytnuté informace a konzultace.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................13 1
TEORIE FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................................................15 1.1 POJEM FINANČNÍ ANALÝZA...........................................................................................15 1.2 ZDROJE DAT FINANČNÍ ANALÝZY .................................................................................18 1.3 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................................................19 1.4 METODY FINANČNÍ ANALÝZY .......................................................................................20 1.4.1 Analýza absolutních dat ........................................................................................21 1.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů..............................................................................22 1.4.3 Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................23 1.4.4 Analýza soustav ukazatelů ....................................................................................30
2
FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI .................................................33 2.1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI .................................................................33 2.2 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ ..............................................................34 2.2.1 Horizontální analýza aktiv ....................................................................................34 2.2.2 Horizontální analýza pasiv ...................................................................................35 2.2.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty...........................................................37 2.3 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ ..................................................................39 2.3.1 Vertikální analýza aktiv ........................................................................................39 2.3.2 Vertikální analýza pasiv........................................................................................40 2.4 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ..........................................................................42 2.4.1 Čistý pracovní kapitál ...........................................................................................42 2.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ..........................................................................43 2.5.1 Ukazatele rentability .............................................................................................43 2.5.2 Ukazatele aktivity ..................................................................................................44 2.5.3 Ukazatele zadluženosti ..........................................................................................45 2.5.4 Ukazatele likvidity.................................................................................................47 2.5.5 Provozní ukazatele ................................................................................................48 2.6 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ ..................................................................................49 2.6.1 Du Pontův rozklad ................................................................................................49
3
SROVNÁNÍ S KONKURENČNÍMI FIRMAMI A OBOROVÝM ODVĚTVÍM .....51 3.1 SROVNÁNÍ ČPK ............................................................................................................52 3.1.1 Srovnání ukazatelů rentability ..............................................................................53 3.1.2 Srovnání ukazatelů aktivity ...................................................................................56 3.1.3 Srovnání ukazatelů zadluženosti ...........................................................................58 3.1.4 Srovnání ukazatelů likvidity ..................................................................................63 3.1.5 Srovnání provozních ukazatelů .............................................................................65
4
SYNTÉZA A DOPORUČENÍ .........................................................................................66
ZÁVĚR ....................................................................................................................................68
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................... 70 LITERATURA ........................................................................................................................... 70 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................ 71 INTERNÍ MATERIÁLY ............................................................................................................... 71 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 72 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 73 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................ 74 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 75 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 76
ÚVOD Tématem této bakalářské práce je finanční analýza podniku. Správné posouzení finanční situace a postavení firmy na trhu je jedním z nejdůležitějších předpokladů toho, jak efektivně a kvalitně vést podnik. Za posledních zhruba 20 let zažívá ekonomické prostředí v České republice velkého rozvoje - došlo k vytvoření efektivního kapitálového trhu, vybudování funkčního konkurenčního prostředí a dalším velkým změnám. Vlivem toho usiluje většina podniků o vybudování a udržení dobré pozice na trhu. Stále více ekonomických rozhodnutí je vytvářeno na základě finančních výsledků společností a finance se tak dostávají do popředí zájmu. Právě správné posouzení finančních aspektů podnikání nám umožňuje rozhodovat se tak, abychom dosáhli co nejlepších výsledků a v souvislosti s tím i zisku. Každý podnik by tak měl již od počátku své existence věnovat pozornost nejen svému ekonomickému vývoji, ale také sledovat vývoj a postavení svých konkurentů. Proto se nedílnou součástí ekonomického řízení podniků stala i finanční analýza. Finanční analýza usiluje o posouzení „finančního zdraví“ podniku a objevení možných slabin a to pokud možno tehdy, kdy je ještě možné přijmout opatření k jejich včasné nápravě. Vychází přitom z finančních dat daných podniků za předcházející období. Z důvodu volné přístupnosti těchto výkazů je analýza umožňena nejen managementu podniku, ale i spoustě dalších subjektů, od věřitelů po externí pozorovatele (studenty, média, ...). Cílem této bakalářské práce je na základě poznatků z teorie oblasti finanční analýzy prozkoumat a posoudit stav konkrétního podniku, najít jeho případné nedostatky či slabiny, srovnat ho s konkurencí a navrhnout možná opravná opatření, která by vedení podniku mohla použít. Zdrojem podkladů pro finanční analýzu jsou konkrétní účetní výkazy dané společnosti z let 2010 až 2013. První kapitola této práce se zabývá základní teorií finanční analýzy - představením finanční analýzy, uvedením cílů, o jejichž naplnění usiluje a shrnutím zdrojů, z kterých čerpá. Větší část první kapitoly pak obsahuje představení jednotlivých metod a ukazatelů finanční analýzy, které byly následně použity na konkrétní podnik.
13
Druhá kapitola se věnuje představení konkrétního podniku a také provedení vlastní finanční analýzy. Tato analýza přitom zahrnuje horizontální a vertikální analýzu, analýzu rozdílových a poměrových ukazatelů a analýzu soustavy těchto ukazatelů. Třetí kapitola obsahuje komparaci výsledků finanční analýzy daného podniku s jeho konkurenty a odvětvím, ve kterém podniká. Kapitola také obsahuje průběžné hodnocení daného podniku. Čtvrtá kapitola shrnuje získané údaje a na jejich základě navrhuje možné změny a opatření pro zlepšení. Závěr práce obsahuje stručné shrnutí celé práce a zdůraznění významu finanční analýzy.
14
1 TEORIE FINANČNÍ ANALÝZY Velká část podniků je při svém založení zakládána za účelem zisku (existují však i podniky, které byly založeny pro uspokojování rozličných potřeb občanů, a to bez ziskového motivu, např.: tzv. municipální firmy1). Výše dosahovaného zisku může být pro podnik mnohdy měřítkem jeho úspěšnosti, neboť pouze podnik vykazující dlouhodobě zisk, může být úspěšný (často se mluví o tom, že podnik je tzv. finančně zdravý2). Dnešní doba je však natolik turbulentní3, že podniky se musí neustále přizpůsobovat měnícím se okolním vlivům. Právě proto je stále více používáno finanční analýzy – ta je schopna poskytnout nám informace o finančním zdraví (či výkonnosti) podniku, a zároveň možné způsoby, kterými by bylo případně možné finanční zdraví podniku zlepšit.
1.1
Pojem finanční analýza
Pojem finanční analýza nemá jednoznačnou definici. Jednotliví autoři a odborníci na dané téma se přiklánějí k různým zněním, a definice se tak často liší šíří svého pojetí, a to z hlediska obsahového, časového, uživatelského, ale i z hlediska objektu analýzy.4 Příkladem uvádím tři definice z různých zdrojů: „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech.“5 „Finanční analýza je formalizovaná metoda, která poměřuje získané účetní údaje navzájem mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnosti. Finanční analýza umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování.“6 „Finanční analýza je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při kterém se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, 1
KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2002, xii, 206 s. ISBN 80-7179-778-2, s 14. 2 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBB 978-80-7380526-5, s. 51. 3 MANAGEMENT MANIA: Sociální sít pro business [online]. [cit. 2015-27-03] Dostupný na WWW:
. ISSN 2327-3658. 4 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 15. 5 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011, 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8, s. 9. 6 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy.1. vyd. Praha: ASPI – WoltersKluwer, 2009, 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8, s. 9. 15
kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota.“7 Z tří uvedených definic je vidět, že ač se navzájem odlišují, všechny vystihují podstatu finanční analýzy. Obecným cílem finanční analýzy je tedy vyjádřit pomocí jednotlivých ukazatelů finanční „zdraví“ podniku (tzv. ex post analýza), s čímž úzce souvisí zjištění slabých míst podniku a naznačení možných opatření k nápravě (vytvoření finančního plánu – tzv. ex ante analýza).8 Finanční zdraví podniku lze přitom vyjádřit jakožto průnik rentability a likvidity (tedy finanční zdraví = rentabilita + likvidita). Obecný cíl je přitom doplňován dalšími, tzv. alternativními či doplňujícími, cíly – například identifikace silných a slabých stránek podniku.9 Někteří další autoři označují jako cíle finanční analýzy následující: posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí, analýza dosavadního vývoje podniku, komparace výsledků analýzy v prostoru, analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidální rozklady), poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty, interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku10 Klasická finanční analýza přitom bývá rozdělena na dvě navzájem velice úzce propojené části – kvalitativní (tzv. fundamentální) analýzu a kvantitativní (tzv. technickou) analýzu.11 Kvalitativní
analýza
vychází
z rozsáhlých
znalostí
vzájemných
souvislostí
mezi
ekonomickými a mimoekonomickými jevy, ze zkušeností odborníků, z jejich subjektivních
7
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 3. 8 Tamtéž, s. 7. 9 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBB 978-80-7380526-5, s. 51. 10 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 4. 11 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 18. 16
odhadů, avšak i z citu pro situace a jejich trendy. Pracuje především s kvalitativními (tedy neměřitelnými) údaji.12 Používané metody v rámci této analýzy jsou například: SWOT analýza – strategická analýza stavu firmy/podniku z hlediska silných (S) a slabých (W), společně s analýzou příležitostí (O) a hrozeb (T). Metoda spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu organizace (tedy vnitřního prostředí), společně s analýzou situace okolí organizace (vnějšího prostředí). Výsledkem SWOT analýzy by pak měla být různá opatření, která vyplynou z definovaných strategií v rámci výše zmiňovaných 4 sektorů.13 BCG matice – jde o matici vytvořenou americkou společností The Boston Consulting Group, která ukazuje spojitosti mezi tempem růstu obchodů a konkurenční pozicí společnosti. Výsledkem je rozdělení strategických podnikatelských jednotek (na které je podnik rozdělen v rámci sestavování matice) do 4 kvadrantů.14 Výsledkem této analýzy je obvykle identifikace prostředí, ve kterém se daný podnik nachází, a tento výsledek se pak stává východiskem pro kvantitativní analýzu.15 Kvantitativní analýza naopak pracuje s kvantitativními údaji (tedy udávanými v měřitelných jednotkách) a pro jejich zpracování využívá různé matematické a statistické metody. Následné posouzení výsledků pak již zahrnuje i kvalitativní stránku.16 Charakteristickým je přitom postup této analýzy, který probíhá zpravidla v těchto krocích: 1. charakteristika prostředí a zdrojů dat – zahrnující výběr srovnatelných podniků, přípravu dat a ukazatelů a sběr dat společně s ověřením použitelnosti ukazatelů 2. výběr metody a základní zpracování dat – výběr z metod, výpočet ukazatelů 3. pokročilé zpracování dat – zahrnující analýzu vývoje ukazatelů v čase a hodnocení vztahů mezi ukazateli 4. návrhy na dosažení cílového stavu – návrhy na opatření společně s odhady jejich rizik, následované výběrem konkrétní varianty
12
KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBB 978-807380-526-5, s. 55. 13 GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a David ŘEHÁK. Analýza podniku v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 2 vyd. Brno: BizBooks. 2012. 325s. ISBN 978-80-265-0032-2, s. 297-298. 14 MANAGEMENT MANIA: Sociální sít pro business [online]. [cit. 2015-27-03] Dostupný na WWW: . ISSN 2327-3658. 15 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 7. 16 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBB 978-807380-526-5, s. 55. 17
Kvantitativní analýza velice úzce souvisí s benchmarkingem. Benchmarking je systematický a průběžný proces porovnávající produktů, procesy a metody vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření (s podnikatelskými leadery kdekoliv na světě). Cílem benchmarkingu je přitom získat informace a na jejich základě definovat cíle a zlepšit vlastní aktivity. Benchmark je přitom naměřená hodnota „nejlepšího ve své třídě“ – tedy referenční standard pro srovnání (tato hodnota je tedy uznávána jako standard excellence pro specifický podnikatelský proces).17 Některé zdroje pak uvádějí i další části finanční analýzy, kterými jsou například: Kauzální analýza, která se zabývá příčinně důsledkovými vztahy mezi jevy, a jejím příkladem může být pyramidový rozklad ukazatelů (tím se práce zabývá níže). Komparativní analýza, která porovnává hodnoty s tzv. standardními či oborovými ukazateli. Standardem se přitom rozumí pro danou veličinu typická či obecně uznávaná hodnota (standard, též označovaný jako etalon, může být například státně stanoven, v případě podniků se však jedná spíše o hlavního nositele dané veličiny v určité oblasti). Tato analýza úzce souvisí s benchmarkingem. Analýza statická Analýza dynamická18
1.2
Zdroje dat finanční analýzy
Finanční analýza velice úzce souvisí s účetnictvím podniku, z něhož získává podklady, a s finančním řízením podniku, pro které spíše poklady naopak vytváří. Jedním ze základních zdrojů podniku tedy jsou účetní výkazy podniku – rozvaha, výkaz zisků a ztrát (někdy též označován jako výsledovka) a přehled o peněžních tocích (Cash-flow), ale také i výroční zprávy podniku, a další. Finanční analýza nicméně vychází i z dalších zdrojů informací, kterými jsou například vnitřní směrnice podniků, zprávy auditorů či různá externí data (jako například údaje státní statistiky, údaje z odborného tisku či údaje z oblasti vývoje měnových relací a úrokových měr).19 Ač to ze samotného názvu nevyplývá, je nutné vzít v úvahu nejen finanční informace, ale také 17
MANAGEMENT MANIA: Sociální sít pro business [online]. [cit. 2015-27-03]Dostupný na WWW: . ISSN 2327-3658. 18 PEŠKOVÁ, Radka a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Finanční analýza. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2012, 250 s. ISBN 978-80-86730-89-9, s. 49. 19 KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza. 2. vyd. Brno: Akademie STING v Brně, 2006, 77 s. ISBN 80-8634255-7, s 13. 18
informace nefinanční, kterými jsou například počet zaměstnanců, spotřeba energie, apod. (takové informace pak právě pochází například z výše zmiňovaných výročních zpráv či podnikových směrnic). Výběr konkrétních zdrojů dat pak záleží na různých faktorech, jako například na uživateli finanční analýzy, na cílech, které uživatel sleduje, na samotné dostupnosti dat, na typu podniku a na odvětví ve kterém podniká, či na časovém prostoru a finančních zdrojích uživatele, atd.
1.3
Ukazatele finanční analýzy
Finanční analýza pracuje s ukazateli, jak finančními, tak i nefinančními. Ukazatelem můžeme v rámci finanční analýzy rozumět v podstatě dvě věci: Položky přímo z účetních výkazů, či z jiných zdrojů (evidence zaměstnanců, …) Údaje sestavené z těchto výše uvedených položek, odvozené na základě elementárních matematických operací Všechny ukazatele je vhodné na základě různých kritérií třídit. Nejčastěji užívanými kritérii přitom jsou následující: Vztah k účetním výkazům – na jejich základě rozdělujeme ukazatele na: o Rozvahové ukazatele – aktiva a pasiva o Výsledkové ukazatele – náklady, výnosy a zisk o Ukazatele peněžních toků – cash flow o Ukazatele mezivýkazové – vzájemný vztah tří předchozích o Ostatní ukazatele Způsob charakteristiky jevu – rozdělení ukazatelů na: o Extenzivní (objemové) ukazatele – udávají kvantitu v přirozených jednotkách o Intenzivní (relativní) ukazatele – charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány Matematický způsob výpočtu o Absolutní – pouze převzaté z údajů účetnictví o Rozdílové – rozdíl dvou jiných ukazatelů o Poměrové – vzniklé poměrem (tedy podílem) dvou ukazatelů o Procentní – poměr, který je vyjádřen v % 19
Čas (či okamžik nebo interval) o Stavové ukazatele – udávají stav k určitému okamžiku o Tokové ukazatele – udávají vývoj k určitému časovému intervalu20 Výše zmiňované třídění lze sledovat také na níže uvedeném schématu. Schéma č. 1: Třídění ukazatelů
Zdroj: Vlastní zpracování na základě - SŮVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha: Bankovní institut, 1999, s. 21.
1.4 Metody finanční analýzy Existuje rozsáhlé množství metod uplatňovaných ve finanční analýze, a to od úplně elementárních, po komplikované vyšší metody (kterými jsou například regresní modely či neuronové sítě21). Nejpoužívanější metody jsou právě metody základní (elementární). V mnohých případech tyto metody sice mohou být zcela dostačující, nicméně vzhledem k jejich jednoduchosti mohou vést k velkému množství nepřesností a chyb.
20
SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 20-21. 21 KRČÁL, Pavel. Finanční analýzy firmy. Brno, 2004. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, Katedra financí. Vedoucí práce Ing. Eva Hamplová, Ph.D., s. 15-16. 20
Elementární metody jsou rozděleny na více skupin metod, přičemž toto rozdělení velkou měrou reflektuje rozdělení ukazatelů na základě matematického způsobu výpočtu. V rámci elementárních metod jsou však analyzovány i soustavy ukazatelů. Stejně jako v případě výběru vhodných zdrojů dat, i výběr jednotlivých postupů či metod finanční analýzy závisí na mnoha faktorech, a je tak na každém konkrétním subjektu, aby pečlivě zvážil, které metody použije (nejčastěji však dochází k uplatnění kombinace těchto metod). 1.4.1
Analýza absolutních dat
Analýza absolutních dat zahrnuje jak stavové ukazatele, tak i tokové ukazatele. Odlišujeme přitom dva typy analýz, a to sice: Analýzu trendů (horizontální analýzu) Procentní rozbor (vertikální analýza) Horizontální analýza pracuje přímo s daty obsaženými v účetních výkazech. Sleduje absolutní hodnoty daných dat v určitém časovém rozpětí, ale také jejich relativní (tedy procentní) změny, a to po řádcích horizontálně. Vhodné je přitom vyjádření výsledků změn pomocí sloupcových (či spojnicových) grafů. Horizontální analýza je přitom nejčastěji používanou a nejjednodušší metodou.22 Vertikální analýza posuzuje strukturu aktiv a pasiv (jednotlivé položky se obvykle poměřují s celkovým stavem aktiv či pasiv) či procento z tržeb dosažených v tomto roce, kdy se ve výsledovce jednotlivé položky porovnávají s celkovými tržbami, je však možné i porovnání například pouze s výkony. Postupuje se přitom v jednotlivých letech od shora dolů (tedy ne napříč jednotlivými roky jako v rámci horizontální analýzy). Tato metoda má výhodu oproti horizontální analýze v tom, že nezávisí na meziroční inflaci a umožňuje tak přímo sledovat a srovnávat vývojové trendy či různé firmy.23
22
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 15. 23 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 79. 21
1.4.2
Analýza rozdílových ukazatelů
V rámci analýzy rozdílových ukazatelů dochází k používání klasických rozdílových ukazatelů, které lze označit jako fondy finančních prostředků. Jedná se přitom o termín pocházející přímo z finančního řízení podniku, který je potřeba neplést s fondem jakožto účetním termínem. Fond přitom můžeme chápat jako shrnutí určitých stavových položek ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva (či jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv).24 V rámci fondů finančních prostředků se nejčastěji rozlišují tři ukazatele: Čistý provozní či pracovní kapitál (ČPK) Čisté pohotové prostředky (ČPP) Čisté peněžně-pohledávkové finanční fondy (ČPM)25 Čistý provozní kapitál je základním a nejčastěji používaným finančním fondem. Vychází ze vztahu ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva. Dá se v podstatě považovat za ochranný polštář, protože označuje tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého splacení. Úzce souvisí se zásadou opatrného financování (zlaté pravidlo balancování), která říká, že dlouhodobá aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých a krátkodobá aktiva z dlouhodobých i krátkodobých. Nelze však říci, že čím vyšší hodnota, tím je na tom podnik lépe – je nutné vše zvažovat v souvislostech.26 Čisté pohotové prostředky jsou modifikací čistého provozního kapitálu, a snaží se odstranit jeho nedostatky. Čisté pohotové prostředky, označovány často také jako peněžní finanční fond, tak lze vyjádřit vztahem ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky. Tento ukazatel tak odstraňuje z ČPK dlouhodobě či trvale nelikvidní položky.27 Čisté peněžně-pohledávkové finanční fondy, označovaný často také jako čistý peněžní majetek, jsou v podstatě kompromisem dvou předchozích. Od ČPP se liší v tom, že do
24
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 226 s. ISBN 80-247-1195-8, s. 175. 25 PEŠKOVÁ, Radka a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Finanční analýza. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2012, 250 s. ISBN 978-80-86730-89-9, s. 59. 26 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 36. 27 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 81. 22
oběžných aktiv včleňuje také krátkodobé pohledávky. Výpočetním vztahem je možné vyjádřit ho jako ČPM = (oběžná aktiva – zásoby) – krátkodobá cizí pasiva.28 Vedle fondů finančních prostředků však bývají mezi rozdílové ukazatele řazeny i různé ukazatele vypočítané ze zisku a také z přidané hodnoty. Těmito ukazateli mohou být pro zisk například EBIT (zisk před úroky a zdaněním), EBT (zisk před zdaněním) či EAT (zisk po zdanění). Pro přidanou hodnotu se potom jedná o ukazatele jako MVA (tržní přidanou hodnotu) či EVA (ekonomickou přidanou hodnotu).29 1.4.3
Analýza poměrových ukazatelů
Finanční poměrové ukazatele (anglicky financial ratios) jsou považovány za nejoblíbenější a nejpoužívanější metodu v rámci finanční analýzy. Jejich obrovskou výhodou je jak rychlost, tak i nenákladnost, s kterou lze získat obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Je ovšem nutné dát si pozor na to, že samotný výpočet těchto ukazatelů nic neříká. Je nutné jejich výsledky taky správně interpretovat a vyvodit z nich závěry. Nevýhodou těchto ukazatelů je pouze nízká schopnost vysvětlovat jevy. Poměrové ukazatele lze sestavovat dvěma způsoby, a to jako podílové, které dávají do poměru část celku a celek, či jako vztahové, které dávají do poměru samostatné veličiny. Poměrové ukazatele nám umožňují provádět více druhů analýz: Analýzu finanční situace daného podniku (trendová analýza), Porovnávání více podobných podniků (komparativní analýza), Vyhodnocení slabých a silných stránek podniku30 Na základě poměrových ukazatelů lze také provádět i prostorovou či průřezovou analýzu. Poměrové ukazatele však mohou sloužit i jako vstupní údaje do různých matematických či statistických softwarů, na jejichž základě dojde k vytvoření modelu. Model nám pak
28
PEŠKOVÁ, Radka a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Finanční analýza. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2012, 250 s. ISBN 978-80-86730-89-9, s. 59. 29 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 81-87. 30 PAULAT, Vladislav. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora. Praha: Profess Consulting, 1999. 120 s. ISBN 80-7259-006-5, s. 16. 23
umožnuje popisovat různé skutečnosti, jejichž popsání a vysvětlení by jinak bylo příliš obtížné.31 Poměrové ukazatele jsou používány opravdu hojně – to dokazuje například i to, že ministerstvo financí na základě usnesení vlády každoročně provádí výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů za všechny obce a jimi zřízené příspěvkové organizace a vyhodnocuje jejich výsledky. Ministerstvo při monitoringu hospodaření obcí používá 16 informativních a 2 monitorovací ukazatele, z nichž 9 ukazatelů lze považovat za poměrové.32 Poměrové ukazatele většina autorů dělí na několik skupin či částí v závislosti na oblasti finanční analýzy. Tyto skupiny pak jsou: Ukazatele rentability Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Ukazatele likvidity33 Někteří autoři pak dále používají další ukazatele, které dělí do následujících skupin: Provozní (výrobní) ukazatele Ukazatele tržní hodnoty Ukazatel na bázi finančních fondů a cash flow34 Rentabilita, nebo též výnosnost vloženého kapitálu, je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu.35 Ukazatele rentability tak poměřují zisk, kterého bylo dosaženo podnikáním s výší zdrojů, které podnik použil na jeho dosažení. Nejčastějšími z ukazatelů rentability jsou následující:
31
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 55. 32 MÁČE, Miroslav. Účetnictví a finanční řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 551 s. ISBN 978-80-247-4574-9, s. 435. 33 KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBB 978-807380-526-5, s. 57-61. 34 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku :zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1, s. 76. 35 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994, 197 s. ISBN 80-7079-257-4, s. 16. 24
ROE – ukazatel rentability vlastního kapitálu (return on common equity) –ukazatel, kterým vlastníci či akcionáři mohou zjistit, jestli jejich kapitál přináší dostatečný výnos (zda se využívá s dostatečnou intenzitou, úměrnou jejich riziku) o o Čitatel v případě ukazatele ROE nemusí být nutně EAT, lze pracovat také například s EBIT ROA – ukazatel rentability celkových vložených aktiv (return on assets), poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání, bez ohledu na to, z jakého zdroje pocházejí (z jakého zdroje jsou financovány) o o Opět zde platí to, že čitatel není pevně dán ROS – ukazatel rentability tržeb (return on sales) – ukazatel, který dává do vzájemného vztahu zisk a tržby, kde tržby představují tržní ohodnocení výkonů podniku za určité časové období o o Čitatel zde opět není pevně dán o Doplňkem k ukazateli ROS je potom ROC (return on costs), někdy též označován jako ukazatel 1-ROS Tabulka č. 1: Doporučené hodnoty ukazatelů rentability Ukazatel
Doporučená hodnota
ROE
Maximalizace
ROA
Maximalizace
ROS
Maximalizace
Zdroj: vlastní zpracování na základě –KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, s. 98-99.
Aktivita v podstatě vyjadřuje efektivnost, s jakou řídí firma svá aktiva.36 Aktiv by přitom podnik měl mít dostatek, ale nikoli přebytek, protože v případě přebytku by si zbytečně snižoval zisk. Nejpoužívanější ukazatele aktivity jsou následující: 36
BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy: finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 1995, 159 s. ISBN 80-85603-80-2, s. 53. 25
Obrat celkových aktiv(total assets turnover ratio) – ukazatel, který udává počet obrátek aktiv za daný časový úsek (nejčastěji jím bývá jeden rok) o o Obrácenou hodnotou potom je tzv. relativní vázanost stálých aktiv Doba obratu pohledávek (average collection period či debtor days ratio) – udává nám, jak dlouho v podstatě trvá než nám odběratelé zaplatí naši dodávku/zákazníci zboží. Velmi nizké hodnoty však nemusí být pozitivní – mohou ukazovat jak na efektivní vymáhání pohledávek, tak na příliš restriktivní úvěrovou politiku.37 o Doba obratu závazků (payables turnover ratio) – v podstatě podniku udává, jak dlouho podnik odkládá platbu faktur svým dodavatelům (vypovídá o platební morálce podniku) o Tabulka č. 2: Doporučené hodnoty ukazatelů aktivity Ukazatel Doporučená hodnota Doporučená hodnota není pevně dána – většinou jde o srovnání Obrat celkových s průměrem v odvětví aktiv Doba pohledávek
obratu Individuální - záleží na jednotlivých faktorech (pro firmu většinou výhodnější nižší – max. 50 dní)
Doba závazků
obratu Individuální - záleží na jednotlivých faktorech (pro firmu většinou výhodnější vyšší – max. 100 dní)
Zdroj: vlastní zpracování na základě – KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, s. 107-109.
Zadluženost udává v jakém rozsahu je podnik financován cizími zdroji a schopnost podniku pokrýt své dlužní závazky.38 Zadluženost přitom nesmíme brát jako negativní vlastnost podniku. Její růst může zvýšit celkovou rentabilitu a tím vést k vyšší tržní hodnotě podniku, na druhou stranu však její růst vede k růstu rizika finanční nestability. Nejčastěji používané ukazatele zadluženosti jsou následující: 37
BREALEY, Richard A., Richard ALLEN a Stewart C. MYERS. Teorie a praxe firemních financí. 2. aktualiz. vyd. Brno: BizBooks, 2014. 1095 s. ISBN 9788026500285, s. 843. 38 BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy: finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 1995, 159 s. ISBN 80-85603-80-2, s. 53. 26
Celková zadluženost (debt ratio) – udává poměr celkové dluhu (tedy cizích aktiv) podniku k jeho celkovým aktivům o o Doplňkem k celkové zadluženosti je pak tzv. koeficient samofinancování (či kvóta vlastního kapitálu) Míra zadluženosti (debt to equity ratio) – udává poměr cizích zdrojů k vlastnímu jmění (ideálně by tento poměr neměl překročit 1,5) o o Obrácená hodnota se občas používá jako tzv. míra finanční samostatnosti podniku Běžná zadluženost – vyjadřuje, jaká část aktiv podniku je financována krátkodobými dluhy (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry + pasivní přechodné a dohadné položky) o Dlouhodobé krytí aktiv – měří podíl dlouhodobých zdrojů na celkových aktivech podniku o Podíl ČPK z majetku – informuje o tom, jak velká část aktiv je kryta čistým pracovním kapitálem (net working capital) =
o
27
Tabulka č. 3: Doporučené hodnoty ukazatelů zadluženosti Ukazatel
Doporučená hodnota
Celková zadluženost
Doporučené hodnoty se liší - udává se kolem 35-70% (záleží na pohledu věřitel/vlastník)
Míra zadluženosti
Méně než 1 (některé zdroje však uvádějí, že může být až do 1,5)
Běžná zadluženost
Srovnání s průměrem v odvětví
Dlouhodobé krytí aktiv
Srovnání s průměrem v odvětví
Podíl ČPK z majetku
Záleží na odvětví a na strategii podniku
Zdroj: vlastní zpracování na základě – SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: ComputerPress, 2001, 220 s. Praxe manažera (ComputerPress). ISBN 80-7226-562-8, s. 69-73.
Likvidita vyjadřuje vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy, a také schopnost společnosti dostát včas svým závazkům.39 Likvidita úzce souvisí se solventností (připravenost hradit své dluhy). Dá se v podstatě říci, že likvidita je podmínkou solventnosti. Mezi ukazatele likvidity se řadí následující: Běžná likvidita (current ratio) – informuje o tom, kolikrát pokrývají oběžná aktiva naše krátkodobé závazky o Pohotová likvidita (quick ratio) – „vylepšuje“ předchozí ukazatel tím, že z oběžných aktiv vyřazuje zásoby, které jsou nejproblematičtější částí oběžných aktiv z hlediska likvidity o Okamžitá likvidita či též hotovostní likvidita (cash ratio) – měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy
39
BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy: finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 1995, 159 s. ISBN 80-85603-80-2, s. 52. 28
o Tabulka č. 4: Doporučené hodnoty ukazatelů likvidity Ukazatel Doporučená hodnota Záleží na strategii: Agresivní - mezi 1 a 1,6 Běžná likvidita Průměrná - mezi 1,6 a 2,5 Konzervativní - vyšší než 2,5 Záleží na strategii: Agresivní - mezi 0,4 a 0,7 Pohotová likvidita Průměrná - mezi 0,7 a 1 Konzervativní - mezi 1,1 a 1,5 Mezi 0,2 až 0,5 Okamžitá likvidita Zdroj: vlastní zpracování na základě – KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9, s. 103-107.
Provozní (výrobní) ukazatele jsou ukazatele, které se uplatňují ve vnitřním řízení podniku. Tyto ukazatele se opírají hlavně o tokové veličiny, především pak o náklady, jejichž řízení má za následek hospodárné vynakládání jednotlivých druhů nákladů, a tím i dosažení vyššího konečného efektu.40 Jedním z používaných provozních ukazatelů je: Mzdová produktivita – udává kolik výnosů připadá na 1 Kč vyplácených mezd o Jako další bývají často používány například ukazatele produktivity dlouhodobého hmotného majetku či opotřebovanosti dlouhodobého hmotného majetku. Tabulka č. 5: Doporučené hodnoty provozních ukazatelů Ukazatel Doporučená hodnota Ukazatel by měl v čase růst Mzdová produktivita Zdroj: vlastní zpracování na základě – SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: ComputerPress, 2001, 220 s. Praxe manažera (ComputerPress). ISBN 80-7226-562-8, s. 69-73.
Tržní hodnota je obrazem tržního, tedy reálného, ocenění dané společnosti. Vztahuje tržní cenu akcií podniku k jejím výnosům a k účetní hodnotě akcie.41Ukazatele tržní hodnoty jsou široce dostupné veřejnosti, neboť velké množství z nich (označovaných jako ukazatele 40
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 71. 41 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 53. 29
kapitálového trhu, též investment ratio) jsou běžně publikovány ve finančních přílohách novin. Některé z ukazatelů tržní hodnoty jsou například účetní hodnota akcie, čistý zisk na akcii nebo výplatní poměr. Ukazatele na bázi finančních fondů jsou používány pro hlubší analýzu finanční situace podniku se záměrem vyjádřit a poměřit vnitřní finanční potenciál podniku. Jedná se o ukazatele konstruované na bázi čistého pracovního kapitálu (ČPK).42 Příkladem takových ukazatelů je například rentabilita obratu z hlediska ČPK či rentabilita ČPK. Ukazatele na bázi cash flow jsou používány pro poměřování a analyzování finančních toků ve finanční situaci podniku. Cash flow bývá nejčastěji stanoveno jako rozdíl příjmů a výdajů souvisejících s běžnou hospodářskou činností podniku.43 Mezi ukazatele na bázi cash flow patří například rentabilita tržeb z pohledu CF či likvidita z CF. Množství poměrových ukazatelů je velice rozsáhlé, nicméně stejně jako u výběru zdrojů dat a u výběru metod, i zde není nutné používat všechny. Vždy závisí na uživateli finanční analýzy, aby si uvědomil, které ukazatele jsou pro danou společnost relevantní, a které mu pomohou zjistit, to co potřebuje. 1.4.4
Analýza soustav ukazatelů
Charakterizování pouze jednotlivými ukazateli (ať již poměrovými či rozdílovými) má jednu velkou nevýhodu v tom, že ukazatele samy o sobě mají velice omezenou vypovídací schopnost, protože charakterizují jen určitý konkrétní úsek činnosti podniku. Dochází proto k vytváření soustav těchto ukazatelů, které bývají v literatuře označovány jako analytické systémy či modely finanční analýzy. Jednotlivé modely se od sebe značně odlišují – některé obsahují velké množství ukazatelů (klidně i 200), zatímco výsledkem jiných je jeden jediný ukazatel (jedno číslo)44. Můžeme přitom opět rozdělit techniky vytváření těchto soustav do dvou skupin: Soustavy
hierarchicky
uspořádaných
ukazatelů,
které
jsou
charakteristické
matematickou a ekonomickou provázaností – typickým příkladem jsou pyramidové soustavy.
42
Tamtéž, s. 72 Tamtéž, s. 72. 44 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011, 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8, s. 70-71. 30 43
Účelově vybrané skupiny ukazatelů, které jsou pečlivě vybrány tak, aby dokázaly kvalitně diagnostikovat finanční situaci podniku či predikovat možný krizový vývoj. Bývají sestavovány na bázi komparativně-analytických či matematicko-statistických metod. Je možné je dále rozdělit podle účelu jejich použití na: o Bonitní (diagnostické) modely – vyjadřují finanční situaci či pozici podniku o Bankrotní (predikční) modely – indikují případné ohrožení finančního zdraví podniku45 Pyramidové soustavy využívají aditivní (sčítání/odčítání) a multiplikativní (součin/podíl) metody pro rozklad vrcholového ukazatele na jednotlivé dílčí ukazatele. Soustavy bývají vyjádřeny často v grafické podobě (diagram vztahu nadřízenosti a podřízenosti), která má tvar pyramidy. Vrcholový ukazatel je přitom třeba zvolit tak, aby postihoval základní cíl podniku. Nejznámějším takovýmto modelem je rozklad DuPont (podle firmy, která tento model začala používat jako první), kde jde o rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu.46 Model DuPont lze vidět na schématu uvedeném na následující straně. Z diagramu lze sledovat přehledné uspořádání a zachycení vzájemných vazeb mezi jednotlivými ukazateli. Schéma č. 2: Du Pontův diagram
Zdroj:MANAGEMENT MANIA: Sociální sít pro business [online]. [cit. 2015-19-02] Dostupný na WWW: . ISSN 2327-3658.
45
KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBB 978-807380-526-5, s. 64. 46 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0, s. 111. 31
Komparativně-analytické metody jsou charakteristické využíváním verbálních ukazatelů, jejichž kvalita je nejčastěji vyjádřena slovně (slabá, průměrná, silná, atd.). Výhodou je například přehlednost těchto metod společně s možností kombinace jak kvalitativních, tak kvantitativních ukazatelů. Velkou nevýhodou pak může být velká subjektivní zatíženost. Ta je determinována
odborností
expertů
uskutečňujících
hodnocení.
Nejznámějšími
a
nejpoužívanějšími z těchto metod přitom jsou: SWOT analýza (jejíž podstata již byla stručně přiblížena) – příkladem např. Argentiho model Metoda kritických faktorů úspěšnosti Metoda analýzy portfolia dvou dimenzí – dvě dimenze přitom představují atraktivnost trhu a konkurenční způsobilost podniku47 Matematicko-statistické metody pracují s maticí objektů a jejich ukazatelů. Konstrukce matice přitom obsahuje několik kroků – od volby vhodných ukazatelů a vhodných podniků pro srovnání, až k samotnému vytvoření matice. Na takto vytvořenou matici jsou následně aplikovány metody jako například: Jednoduchý (vážený) součet pořadí Jednoduchý (vážený) podíl Bodovací metoda48 Každá z metod má přitom své výhody i nevýhody, a tak i zde záleží na daném subjektu, kterou z metod si vybere a použije.
47
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 87-89. 48 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, s. 90-91. 32
2 FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Druhá část této práce se zabývá konkrétním podnikem. Nejprve jeho představením a následně provedením finanční analýzy na základě jeho účetních výkazů.
2.1 Charakteristika vybrané společnosti Obchodní jméno společnosti:
ŠIMEK 96, spol. s r.o.49
Datum vzniku společnosti:
1996
Hlavní předmět podnikání:
-správa a údržba nemovitostí -provádění staveb, jejich změn a odstraňování -poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví -poskytování technických služeb -ad.
Společnost Šimek 96, spol. s r.o. je podnik, který se zabývá především údržbou nemovitostí společně s poskytováním různých přípravných a technických služeb. Historii společnosti lze sledovat do roku 1994, kdy začala fungovat firma Ing. Roman Šimek jakožto fyzická osoba, nicméně v roce 1996 došlo k přebrání závazků této firmy společností s ručením omezeným ŠIMEK 96. Společnost funguje ve městě Brně, kde se mimo jiné uchází o veřejné zakázky na údržbu městkých částí (tedy správu komunikací, nemovitostí či například veřejné zeleně).
49
Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) ŠIMEK 96, spol. s r.o. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 28.3.2015]. 33
2.2 Horizontální analýza účetních výkazů 2.2.1
Horizontální analýza aktiv
Tabulka č. 6: Horizontální analýza aktiv 2011/2010
2012/2011
2013/2012
Položka
Absolutní Absolutní Absolutní Změna v Změna Změna změna změna změna % v% v% (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v tis. Kč)
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek
6296 2427
43,58 134,76
-799 -1654
-3,85 -39,12
1331 932
6,67 36,21
Dlouhodobý majetek
2427
134,76
-1654
-39,12
932
36,21
Oběžná aktiva Krátkodobé pohledávky
4573 2134
39,46 47,25
971 -190
6,01 -2,86
288 819
1,68 12,68
Krátkodobý majetek
2439
34,48
1161
12,21
-531
-4,98
-704
-66,60
-116
-32,86
111
46,84
Ostatní aktiva
hmotný
finanční
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Z horizontální analýzy aktiv společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. je vidět, že aktiva společnosti mezi roky 2010 a 2011 značně vzrostly (o 43,58 %), zatímco v následujících dvou letech oscilovaly kolem hodnoty dosažené v roce 2011. Velký nárůst celkových aktiv mezi roky 2010 a 2011 byl způsoben především nárůstem dlouhodobého majetku (jde o relativní změnu 134,76 %). Konkrétně jde o změnu majetku dlouhodobého hmotného. Firma v tomto období pořídila nemovitost s určitým záměrem za téměř 2 mil. Kč (tento záměr však společnosti nevyšel a tak nemovitost v následujícím roce se ztrátou prodala). Podíl na nárůstu však mají i položky samostatné movité věci a soubory movitých věcí (pořízení nových vozidel) a pozemky (související s nemovitostí). Oběžná aktiva se také poměrně výrazně zvýšila (o 39,46 %) – zde je to vlivem změny jednak v krátkodobých pohledávkách (především u krátkodobých poskytnutých záloh), a pak také v krátkodobém finančním majetku, kdy největší vliv má položka účty v bankách. V letech 2011 a 2012 došlo naopak k lehkému poklesu celkových aktiv (o -3,85 %). Tato změna je způsobena poměrně výrazným poklesem dlouhodobého majetku (o -39,12 %) – to reflektuje ztrátový prodej nemovitosti s pozemkem. Oběžná aktiva se v těchto letech lehce zvýšila (zhruba o 6 %) především vlivem nárůstu v položce účty v bankách. 34
Aktiva v letech 2012 až 2013 lehce vzrostla (o 6,67 %). Důvodem této změny je opět změna v dlouhodobém majetku ( 36,21 %), která byla způsobena položkou nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Oběžná aktiva se jen velice lehce zvýšila (změna o 1,68 %), šlo přitom o nárůst krátkodobých pohledávek a pokles krátkodobého finančního majetku. Ostatní aktiva ve všech letech pak představují především změny v položce časového rozlišení (náklady příštích období). Společnost v daných letech nevykazovala žádné změny v položkách dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, zásoby a dlouhodobé pohledávky – proto nebyly do tabulky zahrnuty. 2.2.2
Horizontální analýza pasiv
Tabulka č. 7: Horizontální analýza pasiv 2011/2010 Položka
2012/2011
2013/2012
Absolutní Absolutní Absolutní Změna v Změna v Změna v změna změna změna % % % (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v tis. Kč)
PASIVA CELKEM 6296 Vlastní kapitál 3288 VH minulých let 2323
43,58 31,45 30,64
-799 -1308 229
-3,85 -9,52 2,31
1331 3434 1752
6,67 27,62 17,29
VH běžného účetního 965 období
41,54
-1537
-46,75
1682
96,06
Cizí zdroje Krátkodobé závazky Ostatní pasiva
76,20 76,20 -60,00
513 513 -4
7,34 7,34 -40,00
-2115 -2115 12
-28,19 -28,19 200,00
3023 3023 -15
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Na základě horizontální analýzy pasiv ve společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. lze vidět vývoj pasiv za jednotlivé roky. V případě let 2010 a 2011 došlo k výraznému nárůstu cizích zdrojů společnosti (76,20 %) – tato změna přímo reflektuje velký nárůst krátkodobých závazků. Jde především o položku dohadné účty pasivní, tedy položku, která reflektuje závazky za přijaté úkony, u nichž prozatím není známá přesná výše částky či prozatím chybí doklad. Vlastní kapitál společnosti se také poměrně hodně zvýšil (o 31,45 %) – tato změna je způsobena jednak položkou
35
výsledek hospodaření minulých let, ale také výsledkem hospodaření běžného účetního období. V letech 2011 až 2012 došlo k lehkému nárůstu cizích zdrojů (o 7,34 %). To bylo způsobeno nárůstem závazků z obchodních vztahů. Vlastní kapitál mezi roky poklesl o necelých 10 %. Změna byla způsobena nižším výsledkem hospodaření za běžné účetní období, který poklesl z 3288 tis. Kč v roce 2011 na 1751 tis. Kč v roce 2012. Pasiva mezi roky 2012 a 2013 lehce vzrostla (o 6,67 %) i přes pokles cizích zdrojů. Cizí zdroje v těchto letech poklesly (o -28,19 %), především vlivem poklesu závazků z obchodních vztahů. Pokles závazků z obchodních vztahů však vyrovnal nárůst vlastního kapitálu (změna o 27,62%). Ta byla způsobena hlavně větším výsledkem hospodaření za rok 2013. Společnost v daných letech nevykázala žádné změny v položkách základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní/nedělitelný fond, rezervy, dlouhodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci – z toho důvodu nebyly zahrnuty do tabulky.
36
2.2.3
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Tabulka č. 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 2011/2010 2012/2011
2013/2012
Položka
Absolutní Absolutní Absolutní Změna v Změna v Změna v změna změna změna % % % (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v tis. Kč)
Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dl. maj.
195 -586 781 -778 6 159
0,51 -2,89 4,37 -5,34 12,50 15,10
-1077 -1269 192 -21 24 118
-2,81 -6,44 1,03 -0,15 44,44 9,74
-740 -1835 1095 784 -19 -61
-1,98 -9,95 5,81 5,70 -24,36 -4,59
-270
-100,00
741
N/A
-451
-60,86
0
0
2339
N/A
-2339
N/A
280
56,00
-269
-34,49
-417
-81,60
173
49,43
-11
-2,10
-175
-34,18
1231
46,91
-1785
-46,30
2037
98,41
-4,05
-24
-14,46
-45
-31,69
-16,67
0
0,00
1
10,00
-3,11
-24
-15,38
-46
-34,85
261
56,49
-272
-37,62
309
68,51
za 965
41,54
-1537
-46,75
1682
96,06
za 965
41,54
-1537
-46,75
1682
96,06
Tržby z prodeje dl. maj. a mat. Zůstatková cena prodaného dl. maj. a mat. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření
Výnosové úroky -7 Ostatní finanční -2 náklady Finanční výsledek -5 hospodaření Daň z příjmů běžnou činnost Výsledek hospodaření běžnou činnost Výsledek hospodaření účetní období
za
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Z horizontální analýzy vybraných položek výkazu zisku a ztráty můžeme především sledovat velice nepravidelné změny ve výsledku hospodaření za běžné účetní období.
37
Mezi roky 2010 a 2011 došlo k nárůstu výsledku hospodaření za účetní období o 41,54%, což reflektuje změnu v přidané hodnotě společnosti (o 4,37 %), a především pak s ní související větší změnu provozního výsledku hospodaření (o 46,91 %). Lze si také všimnout, že oproti roku 2010 společnost v tomto roce neprodala žádný svůj dlouhodobý majetek ani materiál. Výsledek hospodaření za účetní období mezi roky 2011 a 2012 se však vyvíjel druhým směrem – poklesl o 46,75 %. Došlo sice k poklesu výkonů, avšak výkonová spotřeba také poklesla (a to dokonce více), proto přidaná hodnota od roku 2011 vzrostla zhruba o 1 %. Provozní výsledek hospodaření nicméně poklesl o 46,3 %, což bylo způsobeno ztrátovým prodejem výše zmiňované nemovitosti s pozemkem. Změna v letech 2012 až 2013 ukazuje na poměrně velký nárůst výsledku hospodaření za účetní období (o 96,06 %). S tím souvisí nárůst přidané hodnoty, který byl však doprovázen poklesem nejen výkonové spotřeby, ale i samotných výkonů. Provozní výsledek hospodaření výrazně vzrostl (o 98,41 %) – tato změna stále reflektuje ztrátový prodej nemovitosti s pozemkem z minulého roku. Vzhledem k tomu, že v tomto roce společnost neprodala žádný dlouhodobý majetek ani materiál, je zůstatková cena rovna 0. Vzhledem k tomu, že společnost nevykazovala v daných letech žádné tržby či náklady spojené s prodejem zboží, ani mimořádné výnosy/náklady, je změna hodnoty obchodní marže a mimořádného výsledku v daných letech vždy rovna 0 a tedy nebylo nutné je do tabulky zahrnovat. Z tabulky byly taktéž vypuštěny nákladové úroky a ostatní finanční výnosy (jejich hodnota byla také rovna 0).
38
2.3 Vertikální analýza účetních výkazů 2.3.1
Vertikální analýza aktiv
Jako základ pro výpočet procentního podílu jednotlivých položek z aktiv byla použita celková aktiva (ty tedy tvoří celých 100%). Graf č. 1: Vertikální analýza aktiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Z grafu lze vidět, že podíl dlouhodobého majetku se pohybuje od zhruba 12% do 20%, přičemž hodnota nevykazuje žádný vývojový trend. Společnost nevykazuje žádný dlouhodobý nehmotný či finanční majetek, a veškerý dlouhodobý majetek je tak tvořen dlouhodobým hmotným majetkem. Největší podíl za poslední 4 roky mají oběžná aktiva (ve všech 4 případech se pohybuje kolem 80%). Nejvýznamnější složkou oběžných aktiv přitom je krátkodobý finanční majetek, který se pohybuje kolem 50%. Krátkodobé pohledávky společnosti se potom pohybují lehce nad 30%. Společnost vzhledem k svému oboru činnosti nemá žádné zásoby, a též nevykazuje žádné dlouhodobé pohledávky (jejich podíl je tedy 0%).
39
Graf č. 2: Vertikální analýza oběžných aktiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Poslední část celkových aktiv, tedy aktiva ostatní, klesla ze zhruba 7% v roce 2010 na hodnotu kolem 1,5%, kolem níž se od roku 2011 drží. 2.3.2
Vertikální analýza pasiv
Zatímco u vertikální analýzy aktiv byly základem pro výpočet celková aktiva, u vertikální analýzy pasiv použijeme jako základ pro výpočet celková pasiva (ty tedy opět tvoří 100%). Výsledky je možné vidět v grafu na následující straně.
40
Graf č. 3: Vertikální analýza pasiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Z vertikální analýzy můžeme vidět, že největší podíl na celkových pasivech tvoří vlastní kapitál. Jeho podíl se pohybuje zhruba kolem 60-70%. Největší podíl z vlastního kapitálu přitom tvoří výsledek hospodaření minulých let (zhruba kolem 50%). Graf č. 4: Vertikální analýza vlastního kapitálu
Zdroj: vlastní zpracování, 2015. 41
Druhou částí pasiv jsou potom cizí zdroje, které tvoří zhruba 25-35% z celkových pasiv. Podnik nevykazuje žádné rezervy, dlouhodobé závazky či bankovní úvěry a výpomoci (0% podíl). Na základě toho tak zcela reflektují podíl cizích zdrojů na celkových aktivech krátkodobé závazky společnosti. Ostatní pasiva se ve všech letech pohybují na zanedbatelné hodnotě (kolem 0,1%).
2.4 Analýza rozdílových ukazatelů 2.4.1
Čistý pracovní kapitál
Graf č. 5: Vývoj čistého pracovního kapitálu (ČPK)
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Čistý pracovní kapitál společnosti má od roku 2010 rostoucí charakter (po 4 letech se pomalu blíží k dvojnásobku své hodnoty). Kladná hodnota ČPK značí o dobré likviditě podniku, a tím pádem i o tom, že podnik je solventní (schopný dostát svým závazkům). Nicméně, i tak společnost nutně nemusí usilovat o neustálé zvyšování ČPK. Zajímavé je, že ke zvyšování ČPK v případě společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o., došlo i přes narůstající krátkodobé závazky (s výjimkou roku 2013). Nárůst krátkodobých závazků byl totiž v tomto případě vyrovnán nárůstem oběžných aktiv (a to ve větší míře, nežli v případě závazků).
42
2.5 Analýza poměrových ukazatelů 2.5.1
Ukazatele rentability
Graf č. 6: Vývoj ukazatelů rentability
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Ukazatel ROE – tedy rentabilita vložených prostředků, vykazuje určitou kolísavou tendenci. V roce 2010 vykazovala hodnotu 28,87% (mimojiné nejvyšší hodnotu za poslední 4 roky), následně se však roce 2011 propadla o téměř 12 % (na 16,90%). Rok 2012 potom zaznamenal její růst – navýšení o skoro 10 % na 26,44%, aby v roce 2013 opět klesla na hodnotu 21,63%. Její hodnoty jsou však stále kladné, a pohybují se poměrně vysoko. Ukazatel ROA, tedy rentabilita všech aktiv, se v posledních dvou letech ustálila na hodnotě lehce nad 16%. Zatímco v roce 2010 dosahovala její nejvyšší čtyřleté hodnoty (20,89%), v roce 2011 se propadla na hodnotu 11,20%. Její hodnota se nicméně stále drží v kladných číslech. Ukazatel ROS, tedy rentabilita tržeb má s výjimkou roku 2011 rostoucí tendenci. Z 7,91% v roce 2010 se dostala na hodnotu 9,39% v roce 2013. Společnost tak v roce 2013 na 1 Kč tržeb vyprodukovala 0,0939 Kč zisku.
43
2.5.2
Ukazatele aktivity
Graf č. 7: Vývoj ukazatele obratu celkových aktiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Ukazatel obratu celkových aktiv společnosti má klesající tendenci. Společnosti totiž za poslední 4 roky poměrně výrazně vzrostla aktiva, zatímco tržby lehce poklesly. Vypovídací hodnota tohoto ukazatele je zejména ve srovnání s vývojem, který probíhá u konkurence a v daném odvětví. Graf č. 8: Vývoj doby obratu pohledávek a zavázků
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Doba obratu pohledávek vykazuje v případě společnosti klesající tendenci (ovšem v roce 2013 oproti roku 2012 vzrostla). To poukazuje na to, že podnik drží stále méně penež u svých 44
odběratelů, kteří pohledávky splácejí stále rychleji. Ukazatel postupně klesá i přes rostoucí tendenci celkových pohledávek společnosti. Doba obratu závazků by pak ideálně měla být vyšší než doba obratu pohledávek – to se v případě společnosti stalo pouze v roce 2012. V roce 2013 se pak doba obratu závazků líší od doby obratu pohledávek o téměř 20 dní. Peníze dodavatelů tak podnik drží kratší dobu než jsou mu zadržovány peníze u odběratelů. To by v budoucnu mohlo vést k finančním problémům společnosti. 2.5.3
Ukazatele zadluženosti
Graf č. 9: Vývoj zadluženosti
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Celková zadluženost společnosti od roku 2010 do roku 2012 rostla, ač se pořád pohybovala pod hodnotou 50%, což značí, že většina aktiv byla stále financována vlastním kapitálem, nicméně v roce 2013 poklesla na hodnotu kolem 25% - tedy pouze zhruba 25% celkových aktiv je financováno cizím kapitálem. Celková zadluženost společnosti se tak pohybuje níže než je doporučovaná hodnota ukazatele – společnost by tak klidně mohla zvýšit množství cizího kapitálu a financovat jím část aktiv. Stejných hodnot jako celková zadluženost dosahuje i běžná zadluženost, neboť veškerý cizí kapitál společnosti je krátkodobý. Míra zadluženosti společnosti rostla a svými hodnotami se tak (především v roce 2012) pomalu blížila k doporučované hranici ukazatele. Nicméně v roce 2013 dosahuje míra
45
zadluženosti zhruba 34%, což lze považovat za velmi slušnou hodnotu (cizí kapitál se ani zdaleka neblíží k hodnotám vlastního kapitálu). Graf č. 10: Vývoj ukazatele dlouhodobého krytí aktiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Ukazatel dlouhodobé krytí aktiv nám vypovídá o tom, že většina aktiv (v roce 2013 jde o 75% aktiv) je kryta dlouhodobými zdroji. V případě společnosti ŠIMEK 96, spol. s.r.o. jde přitom pouze o vlastní kapitál, neboť nemá žádné dlouhodobé cizí zdroje. Graf č. 11: Vývoj ukazatele podílu ČPK z majetku
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
46
Podíl čistého pracovního kapitálu (ČPK) z majetku se pohybuje kolem 50% (v roce 2013 pak dosahuje hodnoty 56,56%). Takovou hodnotu lze považovat za uspokojivou, nicméně lze si všimnout, že ač absolutní hodnoty ČPK rok od roku neustále rostly, podílu ČPK na majetku v letech 2011 a 2012 byl nižší. To svědčí o tom, že majetek společnosti v tomto období rostl rychleji než rostl celkový ČPK. 2.5.4
Ukazatele likvidity
Graf č. 12: Vývoj ukazatelů likvidity
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o., vykazuje takovou hodnotu běžné likvidity, která by odpovídala průměrné či spíše konzervativní strategii – především pak v roce 2013, kdy hodnota dosáhla 3,23. Společnost tak preferuje nižší míru rizika, nad potenciální možností vyšších výnosů. Mohla by však snížit objem oběžných aktiv, která drží či zvýšit objem svých krátkodobých závazků, pakliže by to potřebovala, a dostat se tak spíše na úroveň likvidity typické pro průměrnou strategii. Stejných hodnot pak dosahuje i ukazatel pohotové likvidity, neboť společnost nevykazuje žádné zásoby. Společnost vykazuje velice vysokou hodnotu okamžité likvidity (blížící se hodnotě 2,0). Hodnota poukazuje na to, že společnost drží více krátkodobého finančního majetku než v dané situaci potřebuje. Ten by tak mohl být použit pro zvýšení stálých aktiv společnosti.
47
2.5.5
Provozní ukazatele
Graf č. 13: Vývoj ukazatele mzdové produktivity
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Jak je vidět z grafu, vykazuje ukazatel mzdové produktivity rostoucí vývojovou tendenci. Lze si ovšem všimnout, že jeho vývoj se z roku 2012 na 2013 zastavil. Rostoucí vývojová tendence ukazatele mzdové produktivity je v podniku žádoucí – na 1 Kč mezd tak podnik (zaměstnanci) vytváří stále více výnosů. Pro srovnání tak v roce 2010 podnik vykazoval na 1 Kč mezd 1,23 Kč výnosů, zatímco v roce 2013 (a tedy i 2012) šlo již o 1,37 Kč na 1 Kč mezd. Pro podnik je tak žádoucí, aby ukazatel pokud možno neustále rostl, či se přinejměnším po kratší dobu držel na stále hodnotě. Rozhodně by však neměl klesat.
48
2.6 Analýza soustav ukazatelů 2.6.1
Du Pontův rozklad
Schéma č. 3:Du Pontův diagram – ŠIMEK 96, spol. s r.o.
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Obrázek č. 3 znázorňuje DuPontův rozklad rentability vlastního kapitálu v letech 2010 až 2013, a to celkem za čtyři úrovně. Du Pont nám umožňuje komplexně hodnotit, které vlivy působily v daném období na vývoji ROE. První úroveň Du Pontova diagramu obsahuje tabulku s hodnotami ROE, kterých podnik dosáhl v jednotlivých letech. Z tabulky můžeme opět vidět kolísavý vývoj hodnoty ROE kolem 0,2 (či 20%). Ukazatel ROE lze pak rozložit na součin dvou dalších ukazatelů, tím se dostáváme do druhé úrovně, kterými jsou ROA a podíl celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Tento součin v daných letech dává vždy hodnotu ukazatele ROE v daném roce. Hodnoty ROA v podstatě kopírují kolísavý vývoj hodnot ukazatele ROE, avšak dosahují celkově nižších hodnot (kolísají kolem 0,15). Podíl celkových aktiv k vlastnímu kapitálu měl od roku 2010 do roku
49
2012 rostoucí tendenci. V roce 2013 však o něco poklesl, což bylo způsobeno větším nárůstem vlastního kapitálu. V případě třetí úrovně je v levé části diagramu znázorněn rozklad ukazatele ROA na součin ukazatele ROS a obratu aktiv. I u ukazatele ROS se setkáme s kolísající tendencí vývoje, zatímco obrat aktiv rok od roku klesá. To je způsobeno narůstajícími aktivy v těchto čtyřech letech. V pravé části diagramu je potom podíl celkových aktiv k vlastnímu kapitálu rozložen na jeho dvě složky – celková aktiva a vlastní kapitál (obě složky přitom v průběhu let vykazují rostoucí tendenci). Čtvrtá úroveň diagramu pak v levé části obsahuje rozklad ukazatele ROS na podíl čistého zisku (EAT) a tržeb. Čistý zisk společnosti (s výjimkou roku 2011) roste, tržby naopak vykazují za poslední dva roky lehký pokles. V pravé části potom dochází k obratu aktiv na podíl tržeb a celkových aktiv.
50
3 SROVNÁNÍ S KONKURENČNÍMI FIRMAMI A OBOROVÝM ODVĚTVÍM Vzhledem k oboru činnosti společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o., jsem zvolil celkem čtyři konkurenční firmy – všechny přitom působí v Brně. Jedná se o následující společnosti: Společnosti zabývající se správou nemovitostí a majetku: o Ager Plus, s.r.o. – IČO: 6072212650 o Bytasen, s.r.o. – IČO: 6069913251 Společnosti zabývající se údržbou zeleně: o Park, v.o.s. – IČO: 4790539552 o PET group, a.s.53 – IČO: 2627164854 Srovnání některých poměrových ukazatelů jsem také provedl vůči průměru oborového odvětví. Oborové odvětví společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. jsem vybral na základě klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Dané společnosti spadají do sekce N – Administrativní a podpůrné činnosti a oddílu 81 – Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny. Data jsem získal z finančních analýz Ministerstva průmyslu a obchodu.55
50
Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) Ager Plus, s.r.o. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. 51 Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) Bytasen, s.r.o. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. 52 Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) Park, v.o.s. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. 53 Účetní výkazy společnosti PET group, a.s. za rok 2013 nejsou zveřejněny, proto srovnání s touto společnosti bude prováděno pouze za období 2010-2012. 54 Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2012) PET Group, a.s. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. 55 Ministerstvo průmyslu a obchodu – Finanční analýzy z let 2010-2013 [online]. Dostupné na WWW: . 51
3.1
Srovnání ČPK
Graf č. 14: Srovnání vývoje ČPK
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Z tabulky a grafu výše lze sledovat vývoj ČPK, jak společnosti ŠIMEK 96, spol s r.o., tak i 4 vybraných konkurenčních firem. Hodnoty ČPK společnosti ŠIMEK 96, spol s r.o. jsou poměrné dobré – z hlediska absolutních hodnot je společnost ze všech 5 srovnávaných firem druhá. Stejně jako společnost Bytasen, s.r.o., která je absolutními hodnotami na prvním místě, a společnost PET group, a.s. vykazuje rostoucí tendenci vývoje tohoto ukazatele. Společnost Park, v.o.s vykazuje v případě ČPK klesající tendenci a společnost Ager Plus, s.r.o. se nachází dokonce v záporných hodnotách. Tyto dvě společnosti se tak narozdíl od společnosti ŠIMEK 96, spol s r.o. nacházejí v podstatně horší pozici, protože by mohla nastat situace, kdy by nebyly schopni dostát svým závazkům.
52
3.1.1
Srovnání ukazatelů rentability
Graf č. 15: Srovnání ukazatele ROE
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
V případě ukazatele ROE je společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. nejblíže společnosti Park, v.o.s. Ta sice vykazuje vyšší hodnoty rentability (dokonce je na prvním místě), nicméně vývojovou tendenci tohoto ukazatele mají téměř shodnou. Opačnou vývojovou tendenci pak vykazuje společnost Bytasen, s.r.o. V letech, kdy ukazatel ROE společnosti ŠIMEK 96, spol s r.o. poklesl, ukazatel společnosti Bytasen, s.r.o. naopak vzrostl. Společnost PET group, a.s. vykazuje za sledované období (pro ni jde o období 2010-2012) klesající tendenci vývoje ukazatele. Stejnou tendenci vykazuje i společnost Ager Plus, s.r.o. Ta sice na začátku sledovaného období vykazovala zdaleka nejvyšší hodnotu ukazatele ROE, nicméně tento ukazatel se za následující 3 roky naprosto propastně propadl (dokonce až na zápornou hodnotu -559,13%). Z hlediska ukazatele ROE tak Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. opět zaujímá druhé místo.
53
Při porovnání ukazatele ROE s oborovým odvětvím lze vidět podobnost vývojového trendu, nicméně absolutní hodnoty ukazatele v případě společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. dosahují vyšších hodnot. Ukazatel ROE oborového odvětví se navíc v roce 2013 propadl do záporných hodnot. Na základě toho lze říci, že společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. se ve svém odvětví nachází nad průměrem. Graf č. 16: Srovnání ukazatele ROA
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
O ukazateli ROA by se dalo řící v podstatě to stejné, co u ROE. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. vykazuje opět druhé nejvyšší hodnoty a vývojem je opět nejblíže společnosti Park, v.o.s. Z hlediska společnosti Bytasen, s.r.o. jde opět o vývoj protichůdný zkoumané společnosti. Společnot PET group, a.s. ani společnost Ager Plus, s.r.o. opět nelze považovat za společnosti, kterým by bylo vhodné se blížit. Je sice pravda, že společnost Ager Plus, s.r.o. v případě ukazatele ROA dopadla lépe než u ukazatele ROE (alespoň od roku 2010 do roku 2012 se jednalo o tendenci růstu), nicméně hodnota dosažená v roce 2013 je opět záporná (-17,82%). 54
Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. je na tom z hlediska oborového odvětví nad průměrem. Oborové odvětví v případě ukazatele ROA dosáhlo za poslední 4 roky nejvyšší hodnoty pouze 4,51% a v roce 2013 se dostalo dokonce do záporných hodnot. Je tak možné tvrdit, že velká část podniků v oborovém odvětví (na jejichž základě byla zpracována analýza MPO) dosahovala v roce 2013 velmi malého zisku, či dokonce ztráty. Graf č. 17: Srovnání ukazatele ROS
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Vývoj ukazatele ROS je v podstatě identický s vývojem ukazatelů ROE a ROA v předchozích grafech. I z hlediska rentability tržeb tak lze tvrdit, že pozice společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. v porovnání s konkurenčními firmami je dostatečně dobrá. I v případě oborového odvětví ukazatel ROS vykazuje velice podobné tendence jako ukazatelé ROE a ROA. V roce 2013 se tak opět jedná o zápornou hodnotu, která opět vypovídá o záporném zisku podniků. Je ovšem nutné poznamenat, že z hlediska ukazetel ROS nebyl mezi hodnotami dosaženými odvětvím a společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. tak velký rozdíl, jako v případě dvou předcházejících ukazatelů. 55
3.1.2
Srovnání ukazatelů aktivity
Graf č. 18: Srovnání ukazatele obratu celkových aktiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Hodnoty ukazatele obratu celkových aktiv jsou u všech 5 firem hodně podobné. Kromě společnosti Ager Plus, s.r.o. nevykazuje žádná z firem za poslední 4 roky nějaké vysoké odchylky. Společnost Ager Plus, s.r.o. vykazuje za všechny 4 roky růstovou tendenci, kdy se v letech 2010 až 2012 držela taktéž na podobných hodnotách, ale v roce 2013 dosáhla hodnoty poměrně vyšší. Oborové odvětví vykazuje podobné hodnoty ukazatele jako společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o., nicméně lze si všimnout opačné tendence vývoje. Ukazatel jak v případě oborového odvětví, tak v případě společnosti Ager Plus, s.r.o. vykazuje rostoucí tendenci. Tato tendence by sice mohla poukazovat na rostoucí tržby společností (a tedy pozitivní vývoj), nicméně v případě odvětví i společnosti Ager Plus, s.r.o. se jedná o klesající tržby a především pak o vysoký pokles aktiv v jednotlivých letech – to tedy značí o negativním vývoji (stejně jak o tom vypovídají ukazatele rentability). 56
Tabulka č. 9: Srovnání doby obratu pohledávek/závazků Společnost
Pohledávky/Závazky
ŠIMEK 96, spol s Pohledávky r.o. Závazky Pohledávky Ager Plus, s.r.o.
Závazky Pohledávky
Bytasen, s.r.o.
Závazky Pohledávky
Park, v.o.s.
Závazky Pohledávky
PET group, a.s. Závazky Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Doba obratu (ve dnech) 2010
2011
2012
2013
34 23 42 12 61 32 54 30 33 10
24 19 42 12 61 1 44 22 17 7
23 25 53 18 76 2 33 19 49 9
28 9 41 16 77 4 32 29 N/A N/A
Z tabulky doby obratu pohledávek/závazků si lze všimnout zajímavého trendu v odvětví správy nemovitostí a zeleně – doba obratu pohledávek téměř vždy převyšuje dobu obratu závazků. Firmy tak mají své peníze zadržené u odběratelů mnohem déle než zadržují peníze dodavatelům. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. je na tom v rámci těchto firem poměrně dobře, protože rozdíl doby obratu pohledávek a závazků byl až do roku 2013 velmi malý. V roce 2013 je však již 19 dní. Nejblíže je společnost Park, v.o.s., u které se rozdíl snížil ze zhruba 20 dní na pouhé 3 dny v roce 2013. U všech ostatních firem jsou však rozdíly mnohem větší. Pro Ager Plus, s.r.o. jde o rozdíl zhruba 30 dní, v případě společnosti PET group, a.s. pak rozdíl hodně kolísá, ale v roce 2012 dosáhl hodnoty 40 dní. Nejméně příznivých hodnot však dosahuje společnost Bytasen, s.r.o. – více jak 70 dní za poslední 2 roky. Srovnání s odvětvím by v případě ukazatele doby obratu pohledávek/závazků bylo zkreslené, protože ve finančních analýzách Ministerstva průmyslu a obchodu nejsou jednotlivé účetní položky odděleně uvedené.
57
3.1.3
Srovnání ukazatelů zadluženosti
Graf č. 19: Srovnání celkové zadluženosti
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. vykazuje podobné hodnoty celkové zadluženosti jako firma Park, v.o.s. (větší rozdíl v hodnotách byl pouze v roce 2012). Společnost Park, v.o.s. je přitom jediná ze zkoumaných společností, která překonala společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. v případě rentability. Můžeme tedy usuzovat, že dosažené hodnoty zadluženosti společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. jsou dobré. Společnosti Bytasen, s.r.o. a PET group, a.s. sice vykazují o něco nižší hodnoty, ale tyto hodnoty se nacházejí pod doporučovanou optimální hodnout ukazatele zadluženosti. Společnost Ager Plus, s.r.o. pak ukazuje hodnoty blížící se téměř 100% celkové zadluženosti. Oborové odvětví vykazuje v případě celkové zadluženosti rostoucí tendenci, která v roce 2013 dosáhla až na hodnotu zhruba 85% . To bylo způsobeno tím, že velká část podniků v odvětví v letech 2012 a 2013 snížila množství svých celkových aktiv. Z grafu lze vidět, že všechny společnosti, s vyjímkou Ager Plus, s.r.o., se nacházejí podstatně níž než odvětví v kterém podnikají, a na základě toho lze usuzovat, že minimálně z pohledu věřitelů se nacházejí v mnohem příznivějším postavení. 58
Tabulka č. 10: Srovnání míry zadluženosti Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Míra zadluženosti (v %) 2010
2011
2012
2013
38,18 18719,82 45,39 30,62 70,29 158,62
50,94 2831,18 21,52 51,77 23,00 154,20
60,39 1614,23 18,98 35,63 31,55 254,20
34,07 3037,83 19,26 46,12 N/A 546,68
I v případě ukazetele míry zadluženosti si lze všimnout podobnosti společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. se zbývajícímí firmami (tedy ovšem s vyjímkou společnosti Ager Plus, s.r.o.). Hodnoty těchto společností poukazají na to, že v nich větší či menší mírou převažuje vlastní kapitál nad kapitálem cizím. Extremní případ je však vidět u společnosti Ager Plus, s.r.o., u které cizí kapitál tvoří valnou většinu celkového kapitálu. Oborové odvětví pak, stejně jako v případě ukazatele celkové zadluženosti, vykazuje rostoucí tendenci. Během čtyř let se míra zadluženosti v odvětví zvýšila zhruba 4x. Za všechny 4 roky tak velká část firem v odvětví vykazovala rostoucí převahu cizího kapitálu nad kapitálem vlastním. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. je tak opět v rámci odvětví vysoce nadprůměrná a hodnoty míry zadluženosti, které vykazuje, jsou v souladu s hodnotami pro daný ukazatel optimálními.
59
Graf č. 20: Srovnání běžné zadluženosti
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Na grafu srovnání běžné zadluženosti si lze všimnout zajímavého faktu. U tří z pěti společností (jednou z nich je i společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o.) dosahuje běžná zadluženost stejných hodnot jako zadluženost celková. To vypovídá o tom, že veškerý cizí kapitál, který dané společnosti mají, je cizím kapitálem krátkodobým. V případě společnosti PET group, a.s. pak ukazatel dosahuje lehce nižších hodnot. Společnost Ager Plus, s.r.o. dosahuje i v případě běžné zadluženosti velice vysokých hodnot (kolem 80%). Oborové odvětví v případě ukazatele běžné zadluženosti dosahuje hodnot mnohem bližších společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. než v případě zadluženosti celkové. Vyjímkou je potom rok 2013, kdy rostoucí tendence ukazatele v případě odvětví způsobila více než 20% rozdíl. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. se i v tomto případě nachází v rámci odvětví v nadprůměrném postavení.
60
Graf č. 21: Srovnání dlouhodobého krytí aktiv
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Ukazatel dlouhodobého krytí aktiv všech společností s vyjímkou společnosti Ager Plus, s.r.o. dosahuje velice podobných hodnot – rozmezí zhruba 70-80 %. Pro většinu srovnávaných společnosti tak platí, že kryjí zhruba 70-80 % svých aktiv dlouhodobobým kapitálem. Společnost Ager Plus, s.r.o. vykazuje hodnoty podstatně nižší – svoje aktiva má kryta dlouhodobým kapitálem pouze asi z 20-25 %. Většina jejich kapitálu je tedy krátkodobé povahy. I oborové odvětví vykazuje na začátku zkoumaného období hodnoty kolem 70 %, nicméně vlivem klesajícího vývoje ukazatele jsou v roce 2013 v rámci odvětví aktiva kryta dlouhodobým kapitálem pouze z 50 %. Tento vývoj byl způsoben především velkým propadem ve vlastním kapitálu odvětví v letech 2012 a 2013. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. tedy v posledním zkoumaném roce vykazuje v rámci odvětví nadprůměrnou hodnotu ukazatele dlouhodobého krytí aktiv.
61
Graf č. 22: Srovnání podílu ČPK z majetku
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Podíl ČPK z majetku v případě srovnávaných společností reflektuje podobné výsledky jako samotné srovnání společností z hlediska absolutních hodnot ČPK. Není proto překvapením, že nejvyšší podíl vykazuje společnost Bytasen, s.r.o. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. vykazuje již jednou zmiňované hodnoty kolem 50 %. Tato hodnota nám tak říká, že zhruba polovina majetku společnosti je v likvidnější formě. Větší propad ukazatele je pak možné sledovat u společnosti Park, v.o.s. Firma Ager Plus, s.r.o. pak již tradičně vykazuje hodnoty dosti vzdálené od ostatních společností a ty tak dále svědčí o nepříznivé ekonomické situaci firmy. Ukazatel v rámci odvětví za roky 2010 a 2011 nebylo možné zpracovat, neboť z CZ-NACE N v daných letech nebyl vydělen oddíl 81. Hodnota by tak byla příliš zkreslená a nevypovídala by o skutečné situaci.
62
3.1.4
Srovnání ukazatelů likvidity
Graf č. 23: Srovnání ukazatele běžné/pohotové likvidity
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Hodnoty ukazatele běžné likvidity se mezi jednotlivými společnostmi hodně liší. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. je nejblíže společnosti Park, v.o.s. Zatímco však hodnoty v případě společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. odpovídají hranici mezi strategíí průměrnou a konzervativní, u společnosti Park v.o.s. se jedná vyloženě o strategii průměrnou. Společnosti Bytasen, s.r.o. a PET group, a.s. potom zastávají strategii vyloženě konzervativní. Společnost Ager Plus, s.r.o. pak jako jediná vykazuje hodnoty běžné likvidity menší než 1. To svědčí o převaze krátkodobých zavazků nad oběžnými aktivy. Firma je tak v podstatě na hraně likvidity a velice snadno se může dostat do problému se splácením svých závazků. Oborové odvětví je na tom pak velice podobně jako společnost Ager Plus, s.r.o. Odvětvový ukazatel však dosahuje hodnot lehce nad 1. Dá se tak tvrdit, že v případě většiny podniků oborového odvětví převažuje velice agresivní strategie. Ukazatel pohotové likvidity zde není potřeba rozebírat. Až s výjimkou společnosti PET group, v.o.s. v roce 2012, kdy se však ukazatel změnil pouze o 0,04, zcela kopíruje hodnoty 63
ukazatele běžné likvidity. To svědčí o tom, že všechny společnosti v průběhu posledních 4 let nevykázaly naprosto žádné zásoby. Podobný závěr plyne i ze srovnání s odvětvím, kdy se hodnoty pohotové likvidity lišily od likvidity běžné pouze o setiny. Graf č. 24: Srovnání ukazatele okamžité likvidity
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
I v případě okamžité likvidity lze mezi společnostmi sledovat větší rozdíly. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. se přitom hodnotami nachází zhruba někde uprostřed. Téměř všechny společnosti přitom vykazují hodnoty podstatně vyšší než hodnoty doporučované pro okamžitou likviditu. Většina společností tak drží v krátkodobém finančním majetku více než skutečně potřebuje a nebo naopak drží množství a objem svých závazků zbytečně nízko. Nejedná se přitom o celoodvětvový trend, jak lze sledovat z křivky oborového odvětví. V daném případě totiž hodnoty oscilují v doporučovaném rozsahu okamžité likvidity, ačkoli je nutné poznamenat, že v roce 2013 dosáhly hodnoty nižší než jaké je doporučované minimum. 64
Je zajímavé si také všimnout, že společnost Ager Plus, s.r.o. v případě oběžné likvidity jediná dosáhla doporučovaných hodnot. To je vzhledem k předcházejícím výsledkům společnosti poměrně překvapivé. 3.1.5
Srovnání provozních ukazatelů
Graf č. 25: Srovnání mzdové produktivity
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Ukazatel mzdové produktivity společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. jako jediný ze všech společností vykazuje trvale neklesající tendenci. V roce 2013 přitom vykazuje druhou nejvyšší hodnotu v rámci srovnávaných společností. Vyšší hodnoty tak dosáhla pouze společnost Park, v.o.s., jejíž ukazatel však v roce 2013 vykazoval klesající tendenci. Ostatní společnosti vykazují hodnoty ukazatele lehce nad 1 s kolísavým vývojem. Výjimkou je společnost Ager Plus, s.r.o., která se v roce 2013 i zde dostala pod hodnotu 1. V oborovém odvětví vlivem chybějícího oddílu 81 v analýze MPO vycházel ukazatel v letech 2010 a 2011 velice zkresleně, proto byly hodnoty ze srovnání vypuštěny. V obou dalších letech však odvětví vykazuje hodnoty blízké vybraným firmám. V rámci odvětví je však zřejmá klesající tendence ukazatele v čase. V rámci odvětví tak probíhá neoptimální vývoj mzdové produktivity. 65
4 SYNTÉZA A DOPORUČENÍ Z analýzy společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o., a jejím srovnánín se čtyřmi, více či méně přímými konkurenty, a také odvětvím, ve kterém společnost podniká, vyplývá, že postavení společnosti je velmi dobré. Téměř ve všech kategoriích ukazatele dosahují dobrých hodnot a společnost tedy zaujímá dobrého postavení. Společnost vykazuje již delší dobu trvalý růst čistého pracovního kapitálu, stejně tak i rentability tržeb. Rentabilita aktiv a vlastního kapitálu sice v případě společnosti kolísá, nicméně stejný trend je vidět i u konkurečních firem a i u celého odvětví (často ve větší míře). V případě aktivity společnost vykazuje delší dobu obratu pohledávek než doby obratu závazků. Často je sice cílem, aby doba obratu pohledávek byla kratší než doba obratu závazků, nicméně ze srovnání vychází, že pro dané odvětví je opak běžný. U společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o., je navíc rozdíl mezi dobami obratu poměrně malý. V roce 2013 se ale tento rozdíl o něco zvýšil, a pro společnost by tak bylo vhodné, s ohledem na budoucí existenci podniku, sjednání nápravy – například formou důkladnějšího upomínání dlužníků. Společnost zároveň vykazuje protichůdný vývoj ukazatele obratu celkových aktiv než vykazuje odvětví, do kterého společnost spadá. To vypovídá o zvýšení majetku společnosti, které je poměrně větší než následný nárůst tržeb z něj plynoucích. Pokud by tržby nestouply ani v budoucnu, bylo by vhodné zjistit, zda by nebylo možné zvýšit efektivnost využívání majetku. Je ale nutné poznamenat, že se jedná o společnost (a tedy i celkově odvětví) poskytující primárně služby – tedy tento ukazatel nemá tak silnou vypovídací hodnotu jako například u podniků výrobních. Z ukazatelů zadluženosti firmy plynou dobré výsledky. Podnik drží poměr svého majetku, vlastního kapitálu i kapitálu cizího na podobných hodnotách jako zbytek konkurenčních společností a v této oblasti by ji tak v nejbližší době neměly čekat žádné problémy. Na základě výsledků ukazatelů likvidity lze konstatovat, že společnost je možná až příliš opatrná a obává se možného rizika. Ukazatele totiž dosahují poměrně výsokých hodnot a navíc za poslední 2 roky poměrně vzrostly. Na to kolik oběžných aktiv tak společnost drží, má poměrně malé množství závazků. Otázkou ovšem je, zda má společnost potřebu objem závazků zvyšovat, či jestli je pro ni účelné část oběžných aktiv přetvářet do podoby aktiv 66
stálých. Pakliže ano, neměla by mít nejmenší problém tak udělat. Hodně vysokých hodnot dosahuje především ukazatel okamžité likvidity. Z toho lze usuzovat, že společnost drží příliš svého majetku v penězích (ať již v hotovosti či na bankovních účtech) . Opět by mohlo být pro společnost lepší peníze investovat a rozšířit tak například pole své působnosti. Provozní ukazatel mzdové produktivity pak vykazuje především příznivý vývoj, kdy za poslední 4 roky nevykázal žádný pokles, a pracovní síla společnosti je tak stále efektivněji využívána.
67
ZÁVĚR Smyslem této práce bylo provedení finanční analýzy na vybraném podniku ŠIMEK 96, spol. s r.o., a to za účelem poznání jeho finančního zdraví a nalezení jeho případných slabých míst, která by bylo možno následně napravit. Za použití odborných zdrojů jsem v první části práce představil teoretické zázemí finanční analýzy, především pak jednotlivé metody jejího provedení. Druhá část této práce, část praktická, pak využívala těchto představených poznatků v praxi, kdy jsem uplatnil jednotlivé teoretické metody na společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Tato část práce se především zabývá výpočtem jednotlivých poměrových ukazatelů. Třetí část této práce obsahuje následné porovnání zjištěných ukazatelů s konkurencí. Za konkurenty společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o., jsem vybral 4 brněnské společnosti, z nichž dvě se zabývají správou nemovitostí a majetku a další dvě úpravou zeleně. Data, která byla v práci využívána, pocházejí z časového rozmezí let 2010 až 2013 a byly získána z interních materiálu jednotlivých společnosti pomocí firemní databáze Albertina. Zjištěné výsledky společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o., i konkurence byly navíc porovnávány s odvětvím, ve kterém se dané společnosti vyskytují. Potřebná data pro srovnání s odvětvím byly získány z finančních analýzy Ministerva průmyslu a obchodu České republiky. V porovnání jak s konkurencí, tak s odvětvím, je na tom společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o. nadprůměrně a má tak na daném trhu poměrně dobré postavení. Většina ukazatelů vykazuje dobré hodnoty a společnost ŠIMEK 96, spol. s r.o.tak vzhledem ke srovnávaným podnikům mnohdy zaujímá druhé místo. Cílem práce bylo především zjistit, které ukazatele vykazují netypické hodnoty, možné důvody těchto hodnot a následně, co by bylo možné udělat pro jejich napravení. U společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. výkázaly netypické hodnoty především ukazatele likvidity. Hodnoty však nesvědčí o špatné ekonomické situaci podniku, ale spíše o tom, že by podnik mohl efektivněji využívat svůj majetek. Je však třeba poznamenat, že v práci nelze zohlednit subjektivní parametry, jako například směr uvažování managementu podniku. Pro dokonalejší finanční analýzu uvedeného podniku by navíc byla nutná nejen hlubší znalost daného podniku, ale také hlubší vědomosti o jeho nejbližším okolí. Bylo by též možné 68
uplatnění komplikovanějších a složitějších metod finanční analýzy, které jsou však nad rámec této bakalářské práce.
69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura [1] BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy: finanční analýza pro investory: bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, 1995, 159 s. ISBN 80-85603-80-2. [2] BREALEY, Richard A., Richard ALLEN a Stewart C. MYERS. Teorie a praxe firemních financí. 2. aktualiz. vyd. Brno: BizBooks, 2014. 1095 s. ISBN 9788026500285. [3] GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a David ŘEHÁK. Analýza podniku v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 2 vyd. Brno: BizBooks. 2012. 325s. ISBN 978-80-265-0032-2. [4] GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994, 197 s. ISBN 80-7079-257-4. [5] HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy.1. vyd. Praha: ASPI – WoltersKluwer, 2009, 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. [6] KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 287 s. ISBN 978-80-7380-526-5. [7] KRČÁL, Pavel. Finanční analýzy firmy. Brno, 2004. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra financí. Vedoucí práce Ing. Eva Hamplová, Ph.D. [8] MÁČE, Miroslav. Účetnictví a finanční řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 551 s. ISBN 978-80-247-4574-9. [9] PAULAT, Vladislav. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora. Praha: Profess Consulting, 1999. 120 s. ISBN 80-7259-006-5. [10] PEŠKOVÁ, Radka a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Finanční analýza. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2012, 250 s. ISBN 978-80-86730-89-9. [11] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011, 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8. [12] SEDLÁČEK, Jaroslav, Eva HAMPLOVÁ a Vladimír ÚRADNÍČEK. Finanční analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 190 s. ISBN 80-210-1775-9. [13] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. ComputerPress, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. 70
2.,
aktualiz.
vyd.
Brno:
[14] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: ComputerPress, 2001, 220 s. Praxe manažera (ComputerPress). ISBN 80-7226-562-8. [15] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 226 s. ISBN 80-247-1195-8. [16] SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-7265-027-0. [17] VALACH, Josef. Finanční řízení podniku :zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.
Internetové zdroje [18] MANAGEMENT MANIA: Sociální sít pro business [online]. Dostupný na WWW: . ISSN2327-3658. [19] Ministerstvo průmyslu a obchodu – Finanční analýzy z let 2010-2013 [online]. Dostupné na WWW: < http://www.mpo.cz/>.
Interní materiály [20] Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) ŠIMEK 96, spol. s r.o. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 28.3.2015]. [21] Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) Ager Plus, s.r.o. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. [22] Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) Bytasen, s.r.o. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. [23] Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2013) Park, v.o.s. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015]. [24] Interní materiály (účetní výkazy za období 2010-2012) PET Group, a.s. In: Albertina [firemní databáze]. Bisnode ČR [cit. 15.4.2015].
71
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vertikální analýza aktiv ............................................................................................ 39 Graf č. 2: Vertikální analýza oběžných aktiv ........................................................................... 40 Graf č. 3: Vertikální analýza pasiv ........................................................................................... 41 Graf č. 4: Vertikální analýza vlastního kapitálu ....................................................................... 41 Graf č. 5: Vývoj čistého pracovního kapitálu (ČPK) ............................................................... 42 Graf č. 6: Vývoj ukazatelů rentability ...................................................................................... 43 Graf č. 7: Vývoj ukazatele obratu celkových aktiv .................................................................. 44 Graf č. 8: Vývoj doby obratu pohledávek a zavázků................................................................ 44 Graf č. 9: Vývoj zadluženosti ................................................................................................... 45 Graf č. 10: Vývoj ukazatele dlouhodobého krytí aktiv............................................................. 46 Graf č. 11: Vývoj ukazatele podílu ČPK z majetku ................................................................. 46 Graf č. 12: Vývoj ukazatelů likvidity ....................................................................................... 47 Graf č. 13: Vývoj ukazatele mzdové produktivity.................................................................... 48 Graf č. 14: Srovnání vývoje ČPK ............................................................................................. 52 Graf č. 15: Srovnání ukazatele ROE......................................................................................... 53 Graf č. 16: Srovnání ukazatele ROA ........................................................................................ 54 Graf č. 17: Srovnání ukazatele ROS ......................................................................................... 55 Graf č. 18: Srovnání ukazatele obratu celkových aktiv ............................................................ 56 Graf č. 19: Srovnání celkové zadluženosti ............................................................................... 58 Graf č. 20: Srovnání běžné zadluženosti .................................................................................. 60 Graf č. 21: Srovnání dlouhodobého krytí aktiv ........................................................................ 61 Graf č. 22: Srovnání podílu ČPK z majetku ............................................................................. 62 Graf č. 23: Srovnání ukazatele běžné/pohotové likvidity ......................................................... 63 Graf č. 24: Srovnání ukazatele okamžité likvidity ................................................................... 64 Graf č. 25: Srovnání mzdové produktivity ............................................................................... 65
72
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Doporučené hodnoty ukazatelů rentability .........................................................25 Tabulka č. 2: Doporučené hodnoty ukazatelů aktivity .............................................................26 Tabulka č. 3: Doporučené hodnoty ukazatelů zadluženosti .....................................................28 Tabulka č. 4: Doporučené hodnoty ukazatelů likvidity ............................................................29 Tabulka č. 5: Doporučené hodnoty provozních ukazatelů .......................................................29 Tabulka č. 6: Horizontální analýza aktiv ..................................................................................34 Tabulka č. 7: Horizontální analýza pasiv..................................................................................35 Tabulka č. 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ........................................................37 Tabulka č. 9: Srovnání doby obratu pohledávek/závazků ........................................................57 Tabulka č. 10: Srovnání míry zadluženosti ..............................................................................59
73
SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Třídění ukazatelů ................................................................................................. 20 Schéma č. 2: Du Pontův diagram ............................................................................................. 31 Schéma č. 3:Du Pontův diagram – ŠIMEK 96, spol. s r.o. ...................................................... 49
74
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a.s.
akciová společnost
BCG
Boston Consulting Group
CF
Cash flow
ČPK
čistý pracovní kapitál
ČPM
čistý peněžní majetek
ČPP
čisté pohotové prostředky
EAT
Earnings after Taxes = čistý zisk
EBIT
Earnings before Interest and Taxes = zisk před úroky a zdaněním
EBT
Earnings before Taxes = zisk před zdaněním
EVA
Economic Value Added = ekonomická přidaná hodnota
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MVA
Market Value Added = tržní přidaná hodnota
ROA
Return on Assets = rentabilita aktiv
ROE
Return on Equity = rentabilita vlastního kapitálu
ROS
Return on Sales = rentabilita tržeb
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
SWOT
Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats = silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby
v.o.s.
veřejná obchodní společnost
75
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Úplná vertikální analýza aktiv společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o..........................77 Příloha B: Úplná vertikální analýza pasiv společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ........................77 Příloha C: Úplná analýza ČPK společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. .........................................78 Příloha D: Rozbor ukazatelů rentability společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ...........................78 Příloha E: Rozbor ukazatelů aktivity společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ................................78 Příloha F: Rozbor ukazatelů zadluženosti společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ........................79 Příloha G: Rozbor ukazatelů likvidity společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ..............................79 Příloha H: Rozbor provozních ukazatelů společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ..........................80 Příloha I: Srovnání ČPK ...........................................................................................................81 Příloha J: Srovnání ROE ...........................................................................................................81 Příloha K: Srovnání ROA .........................................................................................................81 Příloha L: Srovnání ROS ..........................................................................................................81 Příloha M: Srovnání obratu celkových aktiv ............................................................................82 Příloha N: Srovnání celkové zadluženosti ................................................................................82 Příloha O: Srovnání běžné zadluženosti ...................................................................................82 Příloha P: Srovnání dlouhodobého krytí aktiv ..........................................................................82 Příloha Q: Srovnání podílu ČPK z majetku ..............................................................................83 Příloha R: Srovnání běžné likvidity ..........................................................................................83 Příloha S: Srovnání pohotové likvidity .....................................................................................83 Příloha T: Srovnání okamžité likvidity .....................................................................................83 Příloha U: Srovnání mzdové produktivity ................................................................................84
76
Příloha A: Úplná vertikální analýza aktiv společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Podíl na bilanční sumě v % Položka 2010 2011 2012 2013 AKTIVA CELKEM 100 100 100 100 Dlouhodobý majetek 12,47 20,38 12,91 16,48 Dlouhodobý nehmotný majetek 0
0
0
0
Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva
20,38 0 77,92 0 0 32,06 45,86 1,70
12,90 0 85,91 0 0 32,39 53,51 1,19
16,48 0 81,88 0 0 34,21 47,67 1,64
12,47 0 80,22 0 0 31,26 48,96 7,31
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha B: Úplná vertikální analýza pasiv společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Podíl na bilanční sumě v % Položka 2010 2011 2012 2013 PASIVA CELKEM 100 100 100 100 Vlastní kapitál 72,37 66,25 62,35 74,60 Základní kapitál 3,46 2,41 2,51 2,35 Kapitálové fondy 0 0 0 0 Rezervní, nedělitelný 0,35 0,24 0,25 0,24 VH minulých let 52,48 47,75 50,81 55,87 VH běžného účetního období 16,08 15,85 8,78 16,14 Cizí zdroje 27,46 33,70 37,62 25,32 Rezervy 0 0 0 0 Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 Krátkodobé závazky 27,46 33,70 37,62 25,32 Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 Ostatní pasiva 0,17 0,05 0,03 0,08 Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha C: Úplná analýza ČPK společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Položka 2010 2011 2012 Oběžná aktiva 11589 16162 17133 Krátkodobé závazky 3967 6990 7503 Čistý pracovní kapitál 7622 9172 9630
2013 17421 5388 12033
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha D: Rozbor ukazatelů rentability společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Položka (v tis. Kč) 2010 2011 2012 EAT 3018 2323 3288 Vlastní kapitál 10455 13743 12435 ROE 28,87 16,90 26,44 EAT 3018 2323 3288 Celková aktiva 14447 20743 19944
2013 3433 15869 21,63 3433 21275
ROA
20,89
11,20
16,49
16,14
EAT Tržby ROS
3018 38163 7,91
2323 38358 6,06
3288 37281 8,82
3433 36541 9,39
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha E: Rozbor ukazatelů aktivity společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Položka (v tis. Kč) 2010 2011 2012
2013
Roční tržby
38163
38358
37281
36541
Celková aktiva
14447
20743
19944
21275
Obrat celkových aktiv (počet 2,64 obrátek za rok)
1,85
1,87
1,72
Pohledávky Tržby Tržby/365
6650 38358 105,09
6460 37281 102,14
7279 36541 100,11
Doba obratu pohledávek 34 (zaokrouhleno na celé dny)
25
23
28
Závazky vůči dodavatelům Tržby Tržby/365
6990 38358 105,09
7503 37281 102,14
5388 36541 100,11
19
25
9
4516 38163 104,56
3967 38163 104,56
Doba obratu závazků 23 (zaokrouhleno na celé dny) Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha F: Rozbor ukazatelů zadluženosti společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Položka (v tis. Kč) 2010 2011 2012 Cizí kapitál 3992 7000 7509 Celková aktiva 14447 20743 19944 Celková zadluženost (v %) 27,63 33,75 37,65 Cizí kapitál 3992 7000 7509 Vlastní kapitál 10455 13743 12435 Míra zadluženosti (v %) 38,18 50,94 60,39 Krátkodobý cizí kapitál 3992 7000 7509 Celková aktiva 14447 20743 19944 Běžná zadluženost (v %) 27,63 33,75 37,65 Vlastní kapitál 10455 13743 12435 Dlouhodobý cizí kapitál 0 0 0 Celková aktiva 14447 20743 19944 Dlouhodobé krytí aktiv (v %) 72,37 66,25 62,35 ČPK 7622 9172 9630
2013 5406 21275 25,41 5406 15869 34,07 5406 21275 25,41 15869 0 21275 74,59 12033
Celková aktiva
14447
20743
19944
21275
Podíl ČPK z majetku (v %)
52,76
44,22
48,29
56,56
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha G: Rozbor ukazatelů likvidity společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Položka (v tis. Kč) 2010 2011 2012 Oběžná aktiva 11589 16162 17133 Krátkodobé závazky 3967 6990 7503
2013 17421 5388
Běžná likvidita
2,92
2,31
2,28
3,23
Oběžná aktiva Zásoby
11589 0
16162 0
17133 0
17421 0
Krátkodobé závazky
3967
6990
7503
5388
Pohotová likvidita Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky
2,92 7073 3967
2,31 9512 6990
2,28 10673 7503
3,23 10142 5388
Běžné bankovní úvěry
0
0
0
0
Okamžitá likvidita
1,78
1,36
1,42
1,88
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha H: Rozbor provozních ukazatelů společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Položka 2010 2011 2012 2013 Přidaná hodnota
36653
29747
25421
16300
Osobní náklady (mzdy)
34015
27282
23636
17691
Mzdová produktivita
1,08
1,09
1,08
0,92
Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha I: Srovnání ČPK Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
ČPK 2010
2011
2012
2013
7622 -3228 25962 3449 2691
9172 -3497 20114 1356 4483
9630 -1672 24094 2907 5692
12033 -1902 32530 1704 N/A
Příloha J: Srovnání ROE Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
ROE 2010
2011
2012
2013
28,87 230,84 13,32 59,50 13,28 11,02
16,90 66,12 17,63 46,52 7,28 7,55
26,44 55,67 8,85 81,69 4,54 15,95
21,63 -559,13 9,71 65,98 N/A -3,58
ROA 2010
2011
2012
2013
20,89 1,23 9,17 45,55 7,80 4,26
11,20 2,26 14,51 30,65 5,92 2,97
16,49 3,25 7,44 60,23 3,35 4,51
16,14 -17,82 8,14 45,16 N/A -0,55
ROE 2010
2011
2012
2013
7,91 1,00 6,41 18,65 5,41 4,40
6,06 1,81 10,87 12,81 3,69 2,57
8,82 1,80 6,22 30,09 2,21 3,37
9,39 -5,24 7,47 18,23 N/A -0,47
Příloha K: Srovnání ROA Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha L: Srovnání ROS Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha M: Srovnání obratu celkových aktiv Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s.
Obrat celkových aktiv (počet obrátek za rok) 2010 2011 2012 2013
2,64 1,23 1,43 2,44 1,44 1,42
1,85 1,24 1,34 2,39 1,60 1,72
PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
1,87 1,81 1,20 2,00 1,52 2,33
1,72 3,40 1,09 2,48 N/A 2,32
Příloha N: Srovnání celkové zadluženosti Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s.
Celková zadluženost (v %) 2010
2011
2012
2013
27,63 99,47 31,22 23,44 41,28 61,33
33,75 96,59 17,71 34,11 18,70 60,66
37,65 94,17 15,95 26,27 26,21 71,83
25,41 96,81 16,15 31,56 N/A 84,54
PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Příloha O: Srovnání běžné zadluženosti Běžná zadluženost (v %)
Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
2010
2011
2012
2013
27,63 79,89 30,05 23,44 36,96 29,95
33,75 82,58 17,71 34,11 14,38 28,89
37,65 72,49 15,95 26,27 22,86 37,71
25,41 77,55 16,15 31,56 N/A 48,36
Příloha P: Srovnání dlouhodobého krytí aktiv Společnost
Dlouhodobé krytí aktiv 2010 2011
0,72 ŠIMEK 96, spol s r.o. 0,20 Ager Plus, s.r.o. 0,70 Bytasen, s.r.o. 0,77 Park, v.o.s. 0,63 PET group, a.s. 0,69 Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
0,66 0,17 0,82 0,66 0,86 0,70
2012
2013
0,62 0,28 0,84 0,74 0,77 0,62
0,75 0,22 0,84 0,68 N/A 0,50
Příloha Q: Srovnání podílu ČPK z majetku Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Podíl ČPK z majetku (v %) 2010
2011
2012
2013
57,26 8,92 72,74 48,01 23,90
44,22 5,26 55,54 37,51 13,30
48,29 12,66 61,93 45,14 56,24
56,56 6,22 75,32 31,41 N/A
2010
2011
2012
2013
2,92 0,90 3,95 2,91 1,53 1,09
2,31 0,87 5,07 1,53 4,48 1,19
2,28 0,89 6,00 2,11 3,82 1,12
3,23 0,65 6,78 1,62 N/A 1,06
Příloha R: Srovnání běžné likvidity Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Běžná likvidita
Příloha S: Srovnání pohotové likvidity Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Pohotová likvidita 2010
2011
2012
2013
2,92 0,90 3,95 2,91 1,53 1,08
2,31 0,87 5,07 1,53 4,48 1,17
2,28 0,89 6,00 2,11 3,78 1,07
3,23 0,65 6,78 1,62 N/A 1,03
Příloha T: Srovnání okamžité likvidity Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Okamžitá likvidita 2010
2011
2012
2013
1,78 0,17 2,10 1,37 1,12 0,45
1,36 0,31 1,92 0,68 3,62 0,52
1,42 0,36 2,62 1,43 2,64 0,23
1,88 0,06 3,43 0,94 N/A 0,13
Příloha U: Srovnání mzdové produktivity Společnost ŠIMEK 96, spol s r.o. Ager Plus, s.r.o. Bytasen, s.r.o. Park, v.o.s. PET group, a.s. Oborové odvětví Zdroj: vlastní zpracování, 2015.
Mzdová produktivita 2010
2011
2012
2013
1,23 1,08 1,20 1,97 1,51
1,35 1,09 1,15 1,62 1,52
1,37 1,08 1,09 2,32 1,27
1,37 0,92 1,11 1,96
N/A
N/A
1,32
1,18