filantropie

komunikace............ P¤EHLED V¯STAV USPO¤ÁDÁN¯CH SPOLEâNOSTÍ PRE V LETECH 1998–2008

P¤EHLED V¯STAV USPO¤ÁDÁN¯CH SKUPINOU PRE V LETECH 1998–2008

Skupina PRE / filantropie

P¤EHLED V¯STAV USPO¤ÁDÁN¯CH SKUPINOU PRE V LETECH 1998–2008

Skupina PRE / filantropie

................ komunikace Jan DoleÏálek

Náv‰tûva prezidenta âR prof. Václava Klause

Dámy a pánové, Skupina PRE, vãetnû sv˘ch právních pfiedchÛdcÛ, se starala a stará jiÏ více neÏ 111 let o plynulou dodávku elektfiiny pro své odbûratele. Po celou dobu své existence vûnuje ãást sv˘ch pfiíjmÛ na podporu v˘tvarného umûní. Tato podpora mûla a má dvû hlavní formy – nákup umûleck˘ch dûl anebo pofiádání v˘stav. Na‰i pfiedchÛdci nakoupili obrazy Filly, Kremliãky, Lady a dal‰ích mistrÛ. Vstupy do obou budov v lokalitû Na Hroudû ozdobila díla avantgardního v˘tvarníka Z. Pe‰ánka a akademického sochafie M. Moravce. I dnes obãas zakoupíme v˘tvarné dílo. Obrazy p. Jandy, Benedikta ãi Kristoforiho a grafické listy p. Lieslera, Kulhánka, Suchánka, Ranného ãi Anderleho rozhodnû nejsou ztrátov˘mi investicemi. Zdobí novou budovu generálního fieditelství stejnû jako repliky dûl Pe‰ánkov˘ch. Tato publikace pfiibliÏuje v˘stavy, které kaÏdoroãnû v nové administrativní budovû od jara do podzimu pofiádáme. Praha, ãervenec 2008

Ing. D. Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel

(3)

VáÏení pfiátelé umûní,

Skupina PraÏská energetika, a. s., (Skupina PRE) pokraãovala ve v˘stavních aktivitách v prostorách fieditelství spoleãnosti i po dal‰í léta, která uplynula od vydání katalogÛ v˘stav za léta 1998–2002 nazvan˘ch „Vûdomí odpovûdnosti I.“ a „Vûdomí odpovûdnosti II.“. Pro úplnost je na poãátku této publikace uveden seznam v‰ech vernisáÏí a jsou pfiipojeny struãné informace o v˘stavách pofiádan˘ch v letech 1998–2002. ANO 1998–2008 Poslední dvû uvedená ãísla dokazují, Ïe aktivity Skupiny, resp. sponzorská podpora umûní v oblasti pofiádání v˘stav ve vlastních prostorách trvá jiÏ 10 let. Za tuto dobu probûhlo celkem 73 v˘stav, coÏ jiÏ pfiedstavuje reprezentativní prÛfiez tvorbou souãasn˘ch ãesk˘ch umûlcÛ. RovnûÏ nabídka pouÏit˘ch umûleck˘ch technik a materiálÛ byla velmi ‰iroká – od v‰ech druhÛ malby, pfies sochy a fotografie po kámen, kov a sklo. Skupina PRE se chce pofiádáním tûchto akcí navenek profilovat nejen pouze jako subjekt, kter˘ spolehlivû za úplatu dodává elektfiinu, ale i jako subjekt, kter˘ chce napomoci roz‰ifiování umûní a aktivnû vyhledávat komunikaci se ‰irokou vefiejností. Je moÏno konstatovat, Ïe tomu tak skuteãnû je a Ïe si do v˘stavní sínû nalézají stále ãastûji cestu nejen znalci umûní, ale i ‰iroká vefiejnost – pfiedev‰ím ‰koly a individuální zájemci. Skupina chce s tûmito aktivitami pokraãovat i nadále a pfiispívat tak ke zkulturnûní oblasti nejen Vr‰ovic a Stra‰nic, kde fieditelství spoleãnosti sídlí, ale celého hlavního mûsta.

(4)

Komunikace s vefiejností – podpora umûní

Skupina PRE se v prÛbûhu uplynul˘ch pfiibliÏnû 5–7 let razantnû zmûnila z dfiíve technokratické spoleãnosti na subjekt zákaznicky orientovan˘; na subjekt, kter˘ se snaÏí o vytvofiení kvalitativnû vy‰‰ího stupnû vnûj‰í komunikace se sv˘m okolím. Skupina v konkurenãním prostfiedí vûdomû buduje nov˘ vztah k vûcem vefiejn˘m, regionálním a obãansk˘m. Podnikatelská filozofie Skupiny si klade za cíl spojit aplikaci nejmodernûj‰ích technologií s partnersk˘m vztahem ke sv˘m zákazníkÛm, se vstfiícností vÛãi potfiebám svého okolí – k akcím humanitárním, kulturním, sportovním a dal‰ím. Aktivity Skupiny v oblasti kultury mají systematick˘ charakter, probíhají prakticky po celé novodobé (postprivatizaãní) období existence firmy a spoleãnost jim pfiikládá v oblasti komunikace s vefiejností znaãn˘ v˘znam. Kultura je jednou z moÏností vnûj‰í komunikace. Komunikace mezi v˘tvarníkem a divákem, mezi historií a souãasností, mezi lidmi, národy ale také mezi firmou a jejími zákazníky. Podporu umûní vidí Skupina PRE jako souãást marketingového mixu, tj. jako souhrn aktivit v oblasti reklamy, sponzorinku, public relations, podpory prodeje, pfiímého marketinku atd. Skupina PRE zfiídila v roce 1998 v prostorách podnikového fieditelství v˘stavní síÀ ve které pofiádá ve spolupráci s Agenturou Gejzír, s.r.o., pravidelné v˘stavy umûleck˘ch dûl znám˘ch ãesk˘ch umûlcÛ. Publikace podává struãn˘ pfiehled tûchto aktivit za uplynul˘ch jubilejních deset let, kdy bylo uspofiádáno celkem 73 v˘stav umûleck˘ch dûl a je i jak˘msi zamy‰lením a zhodnocením umûlecké a propagaãní úrovnû celého cyklu.

(5)

Vstup do v˘stavní galerie Skupiny PRE

(6)

Pfiehled o zápÛjãkách umûleck˘ch dûl ve vlastnictví Skupiny PRE pro externí subjekty

Svûteln˘ klavír, svûtelnû-kinetická plastika pro vchod do Elektrick˘ch podnikÛ hlavního mûsta Prahy (dnes DP HMP) – Zdenûk Pe‰ánek Spoleãnost v roce 1996 na své náklady ve spolupráci s Národní galerií nechala vyrobit repliky dvou nejznámûj‰ích dûl prvorepublikového umûlce Z. Pe‰ánka; a to model svûtelnû-kinetické plastiky pro v˘zdobu vchodu budovy Elektrick˘ch podnikÛ hlavního mûsta Prahy a známou kinetickou plastiku z Edisonovy transformaãní stanice v Jeruzalémské ulici interaktivnû naprogramovanou z klávesnice (podrobnû je o umûlci a jeho hlavních dílech pojednáno v první publikaci „Vûdomí odpovûdnosti“, která byla na náklady PRE vydána v roce 2000). O obû díla projevila zájem jak ãeská tak i zahraniãní muzea s následujícími v˘sledky: a. model svûtelnû-kinetické plastiky pro v˘zdobu vchodu budovy Elektrick˘ch podnikÛ hlavního mûsta Prahy > dílo bylo prezentováno na v˘stavû „100 + 1 umûleck˘ch dûl 20. století“, která probûhla pod patronací âeského muzea v˘tvarn˘ch umûní v Praze v Domû u âerné Matky BoÏí ve dnech 13. 12. 2000 –11. 2. 2001, > dal‰í zápÛjãka byla realizována pro v˘stavu „Objekt-Metamorfózy v ãase“ konanou od 30. 5. 2001 do 30. 8. 2001 opût pod patronací âeského muzea v˘tvarn˘ch umûní v Praze v Domû u âerné Matky BoÏí, > tfietí v˘stavou na kterou bylo toto dílo zapÛjãeno byla v˘stava „Objekt/objekt“ (Metamorfózy v ãase) pofiádané Moravskou galérií v Brnû v PraÏákovû paláci v Brnû ve dnech 18. 1. 2002 – 30. 4. 2002, > Moravská galerie v Brnû v PraÏákovû paláci si toto dílo vyÏádala na v˘stavu „Ejhle svûtlo“ v období 11/2002– 4/2003, > prozatím poslední, ale nejv˘znamnûj‰í zápÛjãka probûhla ve prospûch muzea ZKM (Zentrum für Kunst und Medientechnologien, Center for Art and Media, Centre d'Art et de Technologie des Media) v nûmeckém Karlsruhe v období 5/2006 –11/2007.

(7)

b. kinetická plastika z Edisonovy transformaãní stanice v Jeruzalémské ulici interaktivnû naprogramovaná z klávesnice > byla zapÛjãena na prestiÏní v˘stavu „Lanterna Magica“ v PafiíÏi (pod patronací EdF a starosty hlavního mûsta Francie). V˘stava pfiedstavila vybrané svûtoznámé ãeské v˘tvarníky v rámci ãesk˘ch kulturních dnÛ ve Francii. Pfied vánocemi roku 2001 nav‰tívila v souvislosti s pfiípravou této v˘stavy âeskou republiku delegace radnice mûsta PafiíÏe a zástupci v˘znamn˘ch francouzsk˘ch muzeí s cílem vybrat pro tuto v˘stavu reprezentativní díla ãesk˘ch umûlcÛ. Jako nejv˘znamnûj‰í exponát byla (na doporuãení Národní galerie) vybrána Pe‰ánkova kinetická plastika. V˘stava probûhla v muzeu Les muzées de la ville de Paris v období záfií 2002-leden 2003. > v období 5/2006 –11/2007 byla realizována zápÛjãka ve prospûch v˘znamného evropského muzea specializovaného na moderní umûní, kter˘m bylo ZKM „Zentrum für Kunst und Medientechologien“ v nûmeckém Karlsruhe (v˘stava „Art of Light“).

ZápÛjãky dal‰ích umûleck˘ch dûl ve vlastnictví Skupiny PRE Obraz Josefa Lady „âeská vesnice v létû“ z roku 1930 > zápÛjãka do Muzea umûní Olomouc na v˘stavu pofiádanou v období 11/2008 –1/2009.

Stûhování svûtelnû-kinetické plastiky na v˘stavu do SRN (zcela vlevo autor objektu Federico Diáz)

(8)

Ukázka z expozice pafiíÏské v˘stavy / Obálka katalogu (vpravo nahofie) a plakát v˘stavy (vpravo dole)

(9)

Ukázka z bohaté korespondence ohlednû pafiíÏské v˘stavy

( 10 )

Pfiehled v˘stav uspofiádan˘ch ve v˘stavní místnosti v budovû fieditelství Skupiny PRE za období 1998-2008 Vûdomí odpovûdnosti I. 1998 1. ze sbírek PRE – 1.11.– 30.11. 2. dûti z dûtsk˘ch domovÛ Nové Stra‰ecí a Nymburk – 1.12.– 31.12. 1999 3. energetické obrazy / J.Sedlmayerová – 6.1.– 18.1. 4. fotografie / Franti‰ek Dostál – 1. 2.– 26. 3. 5. obrazy / Jaroslav PetrÏelka – 1. 3.– 2. 4. 6. obrazy / Josef Liesler – 6. 4.– 30. 4. 7. sochy / Jifií Seifert – 10. 5.– 28. 5. 8. grafiky / Vladimír Suchánek – 2. 6.– 25. 6. 9. Stfiedoãeské sdruÏení v˘tvarníkÛ Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR: Z.Fiedlerová, S.Kováfi, V. Zoubek – 7. 7.– 27. 8. 10. obrazy / Kamila Îenatá – 6. 9.– 24. 9. 11. fotografie / Jifií Vesel˘ – 4.10.– 22.10 12. obrazy / Oskar Brázda – 1.11.– 19.11. 13. obrazy / Jifií Anderle – 22.– 30.11. 14. z prací zamûstnancÛ PRE – 6.12.– 30.12. 2000 15. obrazy / Jan Kristofori – 2. 5.– 2. 6. 16. obrazy a grafika / Emanuel Rann˘ – 5. 6.– 30. 6. 17. koláÏe, malba, kresby / Emil Miclík – 3. 7.– 28. 7. 18. praÏské motivy-oleje / Franti‰ek Leták – 31. 7.– 31. 8. 19. grafika, dfievoryt, plakát / Radomír Postl – 4. 9.– 29. 9. 20. obrazy a obrázky / Milo‰ Nesvadba – 10.10.– 3.11.

Vûdomí odpovûdnosti II. 2001 21. asambláÏe a montáÏe / Jifií Jaromír Kubát – 2. 4.– 27. 4. 22. Tolerance 95: Jaroslav Barto‰, Jan Gabler, Jan Kanyza, Jaroslav KfiíÏ, Václav Menãík, Rudolf Riedelbauch, Otto Sukup, Jan ·afránek, Jakub Vinkláfi, Zdenûk Vodiãka – 2. 5.– 31. 5. 23. Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ Hefaistos Lubo‰ Fárka, Jifií Novosad, Richard Holub, Miroslav Houra, Ivan Bergman, Stanislav Bouzek, Milan Îofka, Ivan Zálesk˘, Josef Hora, Rudolf Bergr – 4. 6.– 29. 6. 24. obrazy / Franti‰ek Leták, Jifií Leták – 2. 7.– 27. 7. 25. krajinomalba / Jan Dvofiák – 1. 8.– 31. 8. 26. kresby, sklo / Jifií ·uhájek – 3. 9.– 28. 9. 2002 27. v˘stava prací dûtí dûtsk˘ch domovÛ Stfiedoãeského kraje – 18. 3.– 22. 3. 28. obrazy, fotografie / skupina Hollarka: Ivan Brtna, Bohumír Gemrot, Jan Kavan, Miroslav Kotrba, Libu‰e Prudíková, Jaroslav Kuãera, Pavel Sivko – 29. 4.– 31. 5. 29. obrazy / Petr Hampl – 3. 6.– 28. 6. 30. batika / Ljuba Vitkovská – 1. 7.– 26. 7. 31. fotografie / PRE expedice Kangchenunga 8598 – 29. 7.– 30. 8.) 32. sochy / Miroslav Roubal – 2. 9.– 27. 9. 33. litografie / Václav Hartmann – 1.10.– 25.10.

( 11 )

Komunikace (2004–2008) 2004 34. obrazy / Petr Ettler – 15.11.– 15.12. 2005 35. obrazy, grafika / Josef Velãovsk˘ – 31.1.– 25. 2. 36. fotografie / Libor Michalec – 28. 2.– 25. 3. 37. Jára Cimrman / svûtobûÏník a vynálezce – 1. 4.– 28. 4. 38. obrazy a grafika / Emanuel Rann˘ – 2. 5.– 26. 5. 39. prof. K. Mináfi – 30. 5.– 24. 6. 40. Bob Hochman – 27. 6.– 1. 7. 41. Vladimír Zubov – 5. 9.– 30. 9., dne 21. 9. kfiest obrazu V. Putina 42. Michael Christian Dircks – 3.10.– 27.10. 43. Profily prÛmyslového designu – 31.10.– 18.11. 44. Vûra Krylová – 21.11.– 22.12. 2006 45. Vladimír Halamásek, Drahomír Ruta – 9.1.– 3. 2. 46. Bohuslav DoleÏal, Jifií Leneãek – 6. 2.– 24. 2. 47. Eva Myslínová, Jakub Myslín – 27. 2.– 24. 3. 48. Jifií Ryvola – 27. 3.– 21. 4. 49. Josef Buben – 24. 4.– 26. 5. 50. fotografie / Michael Fokt – 29. 5.– 30. 6. sochy / Zdenûk Maixner 51. Jindfiich Volák – 4. 9.– 27. 9. 52. SdruÏení „Rozmanit˘“ (Jana Krausová, Karel Roden, Petr Kellner, Jana Kellnerová a Jifií Ba‰ta – 2.10.– 27.10. 53. Ale‰ Knotek, Ivan Král (Obrazy a fotografie) – 30.10.– 24.11. 54. Vánoãní salón – díla autorÛ vystavujících v roce 2006 – 27.11.– 12.1.

( 12 )

2007 55. Ondfiej Stanûk / Mens in Corporate (Akty a portréty) – 15.1.– 2. 2. 56. Radoslav Vale‰ / CestouNecestou – 5. 2.– 2. 3. 57. Václav Zoubek (obrazy), Ladislav Janouch (sochy) – 5. 3.– 30. 3. 58. Rudolf Mejsnar (Obrazy, kresba a tapiserie) – 3. 4.– 27. 4. 59. Václav Houdek / Obrazy, které na vás poãkají – 2. 5.– 1. 6. 60. Fotografie / Jifií ·paãek – Pokorná zastavení – 4. 6.– 29. 6. Sochy / Pavel Jarkovsk˘ 61. Skvosty z depozitáfie – 10. 9.– 26. 9. 62. Ladislav Maria Wagner – Anamneza – 1.10.– 1.11. 63. Barbara Issa Wagnerová – âas nadûjí – 5.11.– 29.11. 64. Libu‰e Ladianská – Vzru‰ující tikot hodin – 3.12.– 4.1. 2008 65. Karel Mevald / Z alba vzpomínek – 14.1.– 31.1. 66. Alexandra Hejlová / Tóny lásky, Îivot krásn˘ barvy má – 4. 2.– 28. 2. 67. Leo Vani‰ / Kompozice – 3. 3.– 27. 3. 68. Ivan Mládek, Jerzy Ziembrowski – 7. 4.– 30. 4. 69. Jan Chaloupek / Smyslnost – 5. 5.– 29. 5. 70. Jan Wagner / Posedlost – 2. 6.– 27. 6. 71. Jan Hrkal, Miguel Benitez Loyola – 8. 9.– 2.10. 72. Václav Nasvûtil – 6.10.– 30.10. 73. VyfoÈte energii – 3.11.– 28.11.

vûdomí odpovûdnosti I.

expozice 1998–2000

.I itsondûvopdo ímodûv

1. 11. – 30. 11. 1998 V˘stava ze sbírky Skupiny PRE

VernisáÏ v˘stavy obrazÛ ze sbírky Skupiny PRE probûhla zároveÀ se slavnostním otevfiením nové provozní budovy podnikového fieditelství Na Hroudû 4 a zúãastnily se jí ãetné v˘znamné osobnosti. Na v˘stavû bylo moÏno shlédnout okolo 30 obrazÛ vybran˘ch ze sbírky Skupiny PRE, která vznikala prakticky po celou dobu existence Skupiny. Ve sbírce se v souãasné dobû nachází více neÏ 160 umûleck˘ch dûl – zejména obrazÛ. Na v˘stavu byly vybrány obrazy pfiedev‰ím s praÏsk˘mi motivy a pfiedlohami ze stfiedoãeského regionu. Náv‰tûvníci, mezi nimiÏ byla pfii vernisáÏi i velvyslankynû Irské republiky v âR Její excelence M. T. Crossová, mohli shlédnout mimo jiné i originály obrazÛ Emila Filly, Oty Bubeníãka, Josefa Lady a dal‰ích znám˘ch malífiÛ. K dobré náladû hezkého odpoledne zahrála country kapela Lazafii.

Velvyslankynû Irské republiky v âR Její excelence M. T. Crossová v rozhovoru s G¤ Skupiny PRE Ing. D. Rutou / Josef Lada, Vesnice

( 15 )

1. 12. – 31. 12. 1998 Práce dûtí z dûtsk˘ch domovÛ Nové Stra‰ecí, Nymburk, Kralupy nad Vltavou a Klánovice

Velice úspû‰nou v˘stavou byla v˘stava prací dûtí z dûtsk˘ch domovÛ v Novém Stra‰ecí, Nymburku, Kralupech nad Vltavou a v Praze 9 Klánovicích, která probûhla v mûsíci prosinci a která byla zahájena velice emotivním vystoupením dûtí na vernisáÏi dne 4. 12. 1998. Sponzorskou a charitativní ãinnost pro v˘‰e uvedené dûtské domovy provádí obãanské sdruÏení „Klub pfiátel Dûtsk˘ch domovÛ“, které bylo Skupinû PRE partnerem pro uspofiádání této v˘stavy a kulturního programu. Finanãní prostfiedky vûnované Skupinou PRE tomuto obãanskému sdruÏení pomáhaly mimo jiné vytváfiet nov˘ domov pro dûti, které dospûly a opou‰tûjí dûtské domovy. Mezi ãetn˘mi náv‰tûvníky byli téÏ obãané z blízkého okolí a dûti z blízk˘ch matefisk˘ch a základních ‰kol. O tûchto aktivitách spoleãnosti poprvé informovaly i deníky s celopraÏsk˘m, resp. celorepublikov˘m distribuãním rozsahem – Mladá fronta DNES a Veãerník Praha.

( 16 )

6. 1. – 18. 1. 1999 Jana Sedlmayerová * 15. 10. 1942 Praha

V˘tvarnice Jana Sedlmayerovová maluje energeticky léãivé obrazy. Díla tvofií technikou americké retu‰e ve stavu zmûnûného vûdomí, které jí pomáhá zesílit energetické vyzafiování obrazÛ do prostoru. Malífika má umûlecké schopnosti opírající se o souhrn vrozen˘ch vlastností a talentu, fantazie, schopnosti hledání, experimentování a imaginace. J. Sedlmayerová vystudovala PrÛmyslovou ‰kolu grafickou v Praze, je ãlenkou Unie v˘tvarn˘ch umûní a vystavovala jiÏ na mnoha místech âR. Paní Sedlmayerová se zúãastnila v roce 1991 v˘stavy âeská grafika v Mánesu a v˘stavy holotropního umûní v Galerii bratfií âapkÛ v Praze. Prodejní v˘stava byla spojena se dvûma pfiedná‰kami, prodejem léãiv˘ch kamenÛ a byla doprovázena meditaãní hudbou.

( 17 )

1. 2. – 26. 3. 1999 Franti‰ek Dostál * 21. 7. 1938 Praha

Fotograf Franti‰ek Dostál vystudoval PS· a absolvoval fotografick˘ kurs pfii L·U v Praze. Bûhem studií se poprvé seznámil s fotografií pfii práci s prÛmyslov˘m rentgenem. Od roku 1964 pravidelnû spolupracoval s denním tiskem a nûkter˘mi periodiky (Kvûty, Mlad˘ svût, Ahoj, Tvorba aj.). Zúãastnil se více neÏ 1500 v˘stav doma i v zahraniãí, kde získal pfies 200 ocenûní. Je ãlenem Svazu ãesk˘ch fotografÛ, ãestn˘m ãlenem fotoklubÛ v SRN, Jugoslávii, Argentinû a Polsku. Je nositelem âestného uznání Ministerstva kultury v soutûÏi o „Nejkrásnûj‰í knihu roku 1986“. Jeho fotografie se nacházejí ve sbírkách Muzea hlavního mûsta Prahy, Moravské galerie v Brnû, Stadtmusea v SRN, Fotokabinetu W. Hengela v Rakousku a jinde. Úvodní slovo k v˘stavû pronesl prof. Miroslav Vojtûchovsk˘, vedoucí katedry fotografie FAMU, vernisáÏ oÏivil hudební doprovod Jany Koubkové a její skupiny. Umûlec o svém díle fiíká : „Nikdy nepovaÏuji poslední letopoãet souboru za koneãn˘. Jsem pfiesvûdãen, Ïe vÏdy nefiíkám v‰e, a tak má práce nemÛÏe b˘t nikdy uzavfiena“.

Na vernisáÏi promluvil i vedoucí katedry fotografie FAMU prof. M. Vojtûchovsk˘

( 18 )

1. 3. – 2. 4. 1999 Jaroslav PetrÏelka * 25. 7. 1938 Kladno

Malífi Jaroslav PetrÏelka vystudoval V·Z – fakultu lesního inÏen˘rství. V prÛbûhu studia i po jeho ukonãení studoval externû malbu a grafiku u prof. Karla Souãka. Jeho vztah k pfiírodû a zejména k lesu okomentoval místopfiedseda Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR Vít Weber následovnû: „Na PetrÏelkov˘ch obrazech si jsou stûny lesních porostÛ i bariery stûn domÛ podobné a je v nich stejn˘ neklid, úzkost, nadûje i radost“. Autor spolupracoval a spolupracuje jako kreslífi s tiskem a zab˘vá se i uÏitou a volnou grafikou. Samostatnû vystavoval v Kladnû, Pardubicích, Roztokách, VodÀanech a dal‰ích mûstech. Jeho díla vlastní nûkteré regionální galerie a instituce; je rovnûÏ zastoupen v soukrom˘ch sbírkách v âR i v zahraniãí. VernisáÏ doprovodili hudbou a zpûvem absolventi Hudební akademie J. JeÏka v Praze.

( 19 )

6. 4. – 30. 4. 1999 Josef Liesler * 19. 9. 1912 Vidolice u Kadanû † 2006 Praha

V˘stava malífie a grafika Josefa Lieslera, autora v˘razn˘ch metafyzick˘ch a expresívních alegorií z váleãného období, obrazov˘ch cyklÛ ze Slovenska 50. let, a pozdûji formálnû man˘ristick˘ch symbolick˘ch kompozic patfiila v celém cyklu v˘stav k nejúspû‰nûj‰ím. J. Liesler vystudoval Vysokou ‰kolu architektury a pozemního stavitelství, obor profesury kreslení (Ïák C. Boudy, O. BlaÏíãka, J. Sejpkala). Byl ãlenem S. V. U. Mánes, SâUG Hollar, dále Královské belgické akademie a Florentské akademie. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách Národní galerie v Praze, v galeriích a sbírkách na‰ich mnoha mûst i v galerijních a soukrom˘ch sbírkách v zahraniãí. Vystavoval témûfi ve v‰ech zemích Evropy a Ameriky. Ilustroval pfies 100 kniÏních titulÛ a je autorem více neÏ sta ãeskoslovensk˘ch známek, z nichÏ jedna – v serii „Hydrologie“ – byla ocenûna jako nejlep‰í známka svûta. V‰ech 28 v˘tvarn˘ch dûl – litografií, která byla na v˘stavû k vidûní, byla PRE zakoupena a ãást z nich je moÏno vidût v 6. poschodí budovy A. Umûlec, kterého na vernisáÏ doprovodila i jeho rodina, mûl i ve sv˘ch 86 letech energie na rozdávání. O v˘stavû obsáhle informoval denní tisk.

Umûlec spolu s V. Vebrem, místopfiedsedou Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR

( 20 )

1. 3. – 2. 4. 1999 Jifií Seifert * 5. 9. 1935 Praha

Sochafi a grafik Jifií Seifert vystudoval Stfiední umûlecko prÛmyslovou ‰kolu a Vysokou ‰kolu umûlecko prÛmyslovou v Praze (u prof. Bedfiicha ·tefana). Je zakládajícím ãlenem Skupiny 7, ãlenem Symposia evropsk˘ch sochafiÛ a S. V. U. Mánes. Jeho sochy pfiedstavují pfiedmûty, které zabydlují prostor ãlovûka, zlid‰Èují jej a zintimÀují. Kresbu chápe jako nedílnou souãást sochafiské práce a své kresby charakterizuje slovem „sochafiské“. Urãitû nejznámûj‰ím dílem Jifiího Seiferta je grafické ztvárnûní loga, které pouÏíval b˘val˘ obchodní dÛm Máj na Národní tfiídû.

( 21 )

2. 6. – 25. 6. 1999 Vladimír Suchánek * 12. 2. 1933 Nové Mûsto nad Metují

Akademick˘ malífi a grafik Vladimír Suchánek patfií k nejv˘znamnûj‰ím souãasn˘m ãesk˘m grafikÛm. Studoval na PF UK Praha (u prof. C. Boudy, K. Lidického a M. Salcmana); poté na AVU u prof. V. Silovského. Je dlouholet˘m pfiedstavitelem SdruÏení ãesk˘ch umûlcÛ grafikÛ Hollar. Zab˘vá se pfiedev‰ím litografií, malbou, kniÏní ilustrací a tvorbou ex-libris. Absolvoval více neÏ 110 samostatn˘ch v˘stav v âR, Evropû i USA.

V. Suchánek pfii vernisáÏi v rozhovoru s fieditelem ãtvrtletníku ESPRIT 21 Ing. I. Bene‰em – v tomto periodiku byl publikován obsáhl˘ materiál o umûlci / VernisáÏ v˘stavy: Ing. D. Ruta, starosta Prahy 10 J. Vesel˘, V. Suchánek, V. Vebr – místopfiedseda Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR

( 22 )

7. 7. – 27. 8. 1999 ZdeÀka Fiedlerová, Stanislav Kováfi, Václav Zoubek Stfiedoãeské sdruÏení v˘tvarníkÛ Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR První skupinovou v˘stavou, kterou Skupina PRE pro náv‰tûvníky pfiipravila, byla expozice prací ãlenÛ Stfiedoãeského sdruÏení v˘tvarníkÛ Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR. Toto sdruÏení vzniklo na jafie roku 1990 a ve sv˘ch fiadách má pfies 70 profesionálních umûlcÛ nejrÛznûj‰ích oborÛ. Spoleãnû se snaÏí hledat odpovûdi na problémy mûnící se spoleãenské situace, postavení umûlce v ní a spolupracují pfii spoleãn˘ch v˘stavách. Na v˘stavû byli zastoupeni následující v˘tvarníci, ãlenové tohoto sdruÏení: - akademická malífika ZdeÀka Fiedlerová (zab˘vá se olejomalbou, kresbou, pastelem, temperou, tematicky zpracovává záti‰í, figurální kompozice a krajiny) - akademick˘ malífi Stanislav Kováfi (jeho díla pfiiná‰ejí pfiedev‰ím v˘tvarná fie‰ení do oblasti architektury; pouÏívá sklo, tapiserie a malbu) - akademick˘ malífi Václav Zoubek (maluje obrázky v‰edního Ïivota, v‰e, co vidí kolem sebe). Realizoval i nûkolik monumentálních maleb, napfi. v˘zdobu foyer Kulturního centra v Rakovníku, klubu GWC-Botanica v Praze aj.

( 23 )

6. 9.– 24. 9. 1999 Kamila Îenatá * 26. 12. 1953 HavlíãkÛv Brod

Malífika Kamila Îenatá vystudovala Akademii v˘tvarn˘ch umûní v Praze. Je ãlenkou SdruÏení ãesk˘ch umûlcÛ – grafikÛ Hollar. Její obrazy jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie v Praze, Al‰ovû jihoãeské galerii v Hluboké, V˘chodoãeské galerii v Pardubicích i na jin˘ch místech v republice; v zahraniãní pak ve sbírkách v Nûmecku, Itálii, Holandsku, Kanadû, USA, Japonsku atd. Uspofiádala 80 samostatn˘ch v˘stav; z toho 20 v zahraniãí. VernisáÏ doprovodila vystoupením rocková skupina „TEREZOR“ se zpûvaãkou Terezou Îenatou – dcerou autorky.

( 24 )

4. 10. – 22. 10. 1999 Jifií Vesel˘ * 8. 4. 1943 Pardubice

V˘stava starosty mûstské ãásti Prahy 10 a fotografa (nebo obrácenû) Jifiího Veselého, byla v˘znamná nejen svojí kvalitou, ale i tím, Ïe byla v˘stavou jubilejní – desátou. Autor je nad‰en˘ fotograf-amatér, kter˘ ve svém díle dosáhl profesionálních v˘sledkÛ. První seznámení s profesionální fotografií patfiilo aktÛm. Následovala tématika motoristického sportu, dokumenty pro nûkteré ãasopisy, ale také pfiíroda, architektura a Ïivot kolem nás. Fotografovat nepfiestal ani jako starosta mûstské ãásti Praha 10. Naopak, právû v této dobû vznikly mj. jeho soubory fotografií z cest, jejichÏ v˘bûr byl vystaven (Kréta, ·panûlsko, Kypr). Na vernisáÏi zazpíval Vysoko‰kolsk˘ umûleck˘ soubor Univerzity Karlovy pod vedením dirigenta Jakuba Zíchy.

Starosta Prahy 10 a autor vystaven˘ch dûl J. Vesel˘ pfii vernisáÏi / V˘stavu zahájil technick˘ fieditel Ing. V. ·alek

( 25 )

1. 11. – 19. 11. 1999 Oskar Brázda * 30. 9. 1887 Rosice u Pardubic † 19. 12. 1977 Líãkov u Îatce

Oskar Brázda absolvoval Akademii v˘tvarn˘ch umûní ve Vídni; poté – díky císafiskému stipendiu – studoval v Itálii. Roku 1925 se usadil na zámku Líãkov v Západních âechách, kde v‰echen svÛj ãas a moÏnosti vûnoval malífiské tvorbû. Mimofiádnû ãinorodému umûlci v‰estrannû pomáhala jeho modelka a záhy i druhá choÈ Marie, rozená Weisová, která po roce 1989 restituovala manÏelovo dûdictví a na zámku Líãkov vybudovala pozoruhodnou Galerii O. Brázdy. V galerii lze spatfiit fiadu portrétÛ, figurálních maleb, aktÛ, záti‰í ãi krajin tohoto mistra u‰lechtilého realismu – a navíc i jeho zcela ojedinûl˘ v˘tvarn˘ ãin – monumentální cyklus Vesmír a lidstvo. VernisáÏe, kterou doprovodili hudbou absolventi Hudební akademie J. JeÏka skladbami pro kytaru, flétnu a zpûv, se zúãastnila i manÏelka umûlce a nejvy‰‰í zástupci státní správy mûsta Îatce. V˘stava byla téÏ souãástí programu v rámci akce „Víkend Prahy 10“, mûla rozsáhl˘ ohlas v médiích a rekordní náv‰tûvnost. U pfiíleÏitosti této ojedinûlé expozice byl vydán nákladem Skupiny PRE profilov˘ katalog umûlce.

Obálka profilového katalogu umûlce / VernisáÏ: zleva JUDr. C. Svoboda, M. Brázdová a starosta Îatce Ing. B. Kune‰

( 26 )

22. 11. – 30. 11. 1999 Jifií Anderle * 14. 9. 1936

Malífi a grafik J. Anderle absolvoval v roce 1961 Akademii v˘tvarn˘ch umûní – obor malba a grafika. PÛsobil v âerném divadle; pozdûji jako odborn˘ asistent u prof. Jifiího Trnky a ZdeÀka Sklenáfie na V·UP v Praze. Realizoval pfiibliÏnû 80 samostatn˘ch v˘stav doma i v zahraniãí (Stockholm, PafiíÏ, New York, Washington atd. ). Nûkolik dûl Skupina PRE zakoupila.

Pírko / Cyklus Musici Toccata / Veãefie s Mozartem

( 27 )

6. 12. – 31. 12. 1999 Koníãky zamûstnancÛ

Na v˘stavû byla prezentována díla zamûstnancÛ spoleãnosti z fiady oborÛ – od umûleck˘ch dûl (obrazy, grafiky, fotografie, v˘‰ivky atd. ) pfies literaturu (odborná literatura, básnû) aÏ po práce z oblasti módního návrháfiství, modeláfiství atd. V˘stava ukázala, Ïe mezi zamûstnanci spoleãnosti je jednak mnoho umûlecky nadan˘ch kolegÛ, jednak mnoho osob s nadáním na manuální práce. V˘stavy se aktivnû zúãastnilo pfiibliÏnû 25 zamûstnancÛ spoleãnosti a mûla mimofiádn˘ úspûch. Souãástí v˘stavy byla soutûÏ o nejhezãí exponát.

( 28 )

2. 5. – 2. 6. 2000 Jan Kristofori * 17. 7. 1931 Mukaãevo † 23. 3. 2004 Praha

Jan Kristofori patfiil mezi souãasné umûlce, ktefií dosáhli vûhlasu a uznání i v mezinárodním mûfiítku. Îivot J. Kristoforiho byl protkán mnoha zvraty, mnoha cestami a návraty a dvûma emigracemi. J. Kristofori Ïil dlouhá léta v zahraniãí – v Norsku, kde byl velice uznávan˘m umûlcem. Národní galerií v norském Oslu byl zafiazen do lexikonu umûlcÛ a jeho symboly pro vodní, plynovou, sluneãní a uhelnou energii byly energetickou komisí OSN vybrány pro celosvûtové uÏití. VernisáÏ zahájil prof. Miroslav Klíma. Nûkolik obrazÛ bylo po v˘stavû zakoupeno a jsou ke shlédnutí ve vstupních místnostech kanceláfie generálního fieditele.

J. Kristofori pfii vernisáÏi (vlevo) s Ing. D. Rutou (uprostfied)

( 29 )

5. 6. – 30. 6. 2000 Emanuel Rann˘ * 3. 2. 1943 Brno

Grafik E. Rann˘ patfií mezi nejv˘znamnûj‰í souãasné v˘tvarníky – grafiky v âR. Absolvoval desítky samostatn˘ch i kolektivních v˘stav doma i v zahraniãí. Jeho grafické listy jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, Památníku národního písemnictví, v galeriích v Olomouci, Lipsku, Banské Bystrici, Mnichovû, LodÏi atd. ObdrÏel nûkolik cen na svûtov˘ch v˘stavách grafiky a hlavní cenu soutûÏe „Grafika roku“ – Staromûstská radnice v Praze leden-únor roku 2000. Je ãlenem S. V. U. Hollar.

E. Rann˘ na vernisáÏi spolu s b˘val˘m generálním fieditelem JME, a. s., Ing. M. Vackem

( 30 )

3. 7. – 28. 7. 2000 Emil Miclík * 21. 6. 1925 v Praze

JestliÏe po roce 1948 hyne architektura jako tvÛrãí proces na úbytû, nahradil ji architekt E. Miclík mimoprofesní ãinností – poetickou koláÏí, kresbami a malbou. E. Miclík absolvoval Vysokou ‰kolu architektury a pozemního stavitelství v Praze (obor kreslení a v˘tvarné tvorby – prof. J. Liesler). Jeho v˘tvarná ãinnost zahrnuje jednak kreslen˘ humor, práci pro tisk a poetickou koláÏ. Poslednû uvedená v˘tvarná disciplína je pro autora v jeho pojetí v˘zvou pro konfrontaci reálného svûta. Vychází z fotografického zobrazení, které kaÏdého z nás obklopuje – v protikladu k autorovû fantazii, která vytváfií skuteãnost jinou a povy‰uje realitu s urãitou dávkou poetizmu v zobrazení nové. Doplnûn o kontrapunkt obsaÏen˘ v doprovodném textu, ponechává autor sv˘mi koláÏemi prostor pro spolupráci, pfiedstavivost a zaujetí vlastního stanoviska. Autor je zastoupen pfiedev‰ím v soukrom˘ch sbírkách, v oblastním muzeu v Písku a Havlíãkovû Brodû. V˘stava se uskuteãnila u pfiíleÏitosti autorova v˘znamného jubilea.

( 31 )

31. 7. – 31. 8. 2000 Franti‰ek Leták * 30. 12. 1949 Ústí nad Labem

Akademick˘ malífi F. Leták absolvoval Stfiední prÛmyslovou ‰kolu skláfiskou v Kamenickém ·enovû – obor malování, tvarování a lepení skla. Po absolutoriu nastoupil na Akademii v˘tvarného umûní v Praze, kde studoval u prof. F. Jiroudka krajinomalbu. Restaurování studoval u prof. R. Ondráãka a figurální malbu u prof. K. Souãka. Svá díla vystavoval v fiadû galerií v âR i zahraniãí – Japonsko, ¤ecko, Kypr, Mexiko. Maluje krajiny, záti‰í a pfiedev‰ím praÏské motivy.

VernisáÏe se zúãastnil i velvyslanec Japonska pro âR a SR Jeho excelence pan I‰ida.

( 32 )

4. 9. – 29. 9. 2000 Radomír Postl * 14. 9. 1939 Poãátky

Radomír Postl se vyuãil strojním zámeãníkem; poté pracoval jako dûlník na pile, herec, kameraman, uãitel a v˘tvarník. Absolvoval Vy‰‰í umûleckoprÛmyslovou ‰kolu v Praze a V˘tvarnou ‰kolu tamtéÏ. Vytváfií grafiku (kresbu, dfievoryt), grafick˘ design (plakát, potravináfisk˘ obal, typografie). Je zastoupen ve sbírkách Moravské galerie v Brnû, UmûleckoprÛmyslovém muzeu v Praze; ve sbírkách galerijních i soukrom˘ch v Polsku, Belgii, Francii, Anglii, USA, Japonsku a âínû. Je ãlenem Asociace jihoãesk˘ch v˘tvarníkÛ.

( 33 )

10. 10. – 3. 11. 2000 Milo‰ Nesvadba *17. 4. 1925 Praha

Milo‰ Nesvadba je v‰estrann˘ umûlec, urãitû nejznámûj‰í je jako ilustrátor kníÏek pro dûti. Je dlouholet˘m ãlenem Národního divadla, hrál v fiadû filmÛ a televizních inscenací, jeho kresby se objevovaly a objevují snad ve v‰ech ãasopisech a novinách, které kdy v na‰í republice vycházely a vycházejí. Je autodidakt, kreslící jak sám fiíká kaÏd˘ den. Ilustroval pfiibliÏnû 50 kníÏek pro dûti. Za dûtmi také stále jezdí hrát pohádky a malovat.

Autor / VernisáÏ M. Nesvadba oÏivil mil˘m mini vystoupením pro dûti od 3 do 80 let

( 34 )

vûdomí odpovûdnosti II.

expozice 2001–2002

.II itsondûvopdo ímodûv

2. 4. – 27. 4. 2001 Jifií Jaromír Kubát * 21. 2. 1945

V˘stavní sezóna 2001 byla zahájena aprílovû ladûn˘mi „Objekty“ J. J. Kubáta. Jeho tvorbu je moÏno charakterizovat jako asambláÏ, coÏ je v umûní postup uplatÀující v trojrozmûrném díle montáÏní princip. Vyvinul se z plo‰né koláÏe tím, Ïe do obrazu zaãlenil trojrozmûrné pfiedmûty, které jsou integrovány do celkÛ rozliãn˘mi zpÛsoby – sváfiením, montováním, sesazováním, lepením apod. Îertovnû ladûné „objekty“ pfiispûly k dobré pohodû a náladû náv‰tûvníkÛ nejen v dobû vernisáÏe, ale byly moÏná i zajímavou inspirací pro ty, ktefií mají radost z tvorby nebo hravého a dobrodruÏného experimentování bez potfieby nákladn˘ch v˘tvarn˘ch prostfiedkÛ.

( 37 )

2. 5. – 31. 5. 2001 Tolerance 95 Jaroslav Barto‰, Jan Gabler, Jan Kanyza, Jaroslav KfiíÏ, Václav Menãík, Rudolf Riedlbauch, Otto Soukup, Jan ·afránek, Jakub Vinkláfi, Zdenûk Vodiãka

âlenové skupiny TOLERANCE 95 si stanovili zásadu respektovat individualitu umûleckého projevu kaÏdého z nich ve jménu lidské i tvÛrãí tolerance. V˘stava potvrdila, Ïe sv˘m pÛvodním zámûrÛm zÛstali vûrni a Ïe rÛznorodost tvorby jednoho kaÏdého z nich celou skupinu skuteãnû umûlecky a lidsky stmeluje.

( 38 )

4. 6. – 29. 6. 2001 Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ HEFAISTOS Ivan Bergmann, Rudolf Bergr, Miroslav Houra (Ústí nad Labem), Stanislav Bouzek, Richard Holub (Dûãín), Lubo‰ Fárka (Îatec), Franti‰ek Hora (Tfiebenice), Jifií Novosad (Lovosice), Ivan Zálesk˘ (Rumburk), Milan Îofka (Teplice), TomበKulík, Jindfiich Smetana (Praha)

V ãervnu probûhla vernisáÏ ve spolupráci s SâE, a. s. Na v˘stavû se pfiedstavila druhá velká skupina v˘tvarníkÛ – a to Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ HEFAISTOS z Dûãína, která je dÛleÏitou organizací profesionální v˘tvarné kultury v tomto severoãeském mûstû i regionu. Její ãlenové pfiedstavují svojí zajímavou tvorbou obraz v˘tvarné kultury severních âech. Náv‰tûvníky kromû umûleck˘ch dûl samotn˘ch obrazÛ a soch zaujalo v˘jimeãnû vkusné a pÛsobivé fie‰ení interiéru v˘stavní sínû. Slavnostní otevfiení v˘stavy doplnilo vystoupení mlad˘ch pûveck˘ch talentÛ ukázkami z ãeské písÀové a operní tvorby.

( 39 )

2. 7. – 27. 7. 2001 Franti‰ek Leták, Jifií Leták * 30.12.1949 Ústí nad Labem, * 24.3.1954 Litomûfiice

V˘stava, která probûhla v prÛbûhu mûsíce ãervence byla vûnována tvorbû akademického malífie Franti‰ka Letáka a jeho bratra, rovnûÏ akademického malífie Jifiího Letáka. Franti‰ek Leták se narodil v Litomûfiicích; nyní Ïije a tvofií v Praze. Maluje zejména praÏské motivy, krajiny a záti‰í. Jeho bratr Jifií se narodil v Ústí nad Labem, kde také stále Ïije a tvofií. Hlavními tématy jeho dûl jsou zejména oleje na motivy z rodného kraje, krajiny a záti‰í. Svou tvorbou obohatil soukromé sbírky v âR, Anglii, Francii, Japonsku a USA.

( 40 )

1. 8. – 31. 8. 2001 Jan Dvofiák * 18.12.1942 v Tábofie

V prÛbûhu mûsíce srpna probûhla prodejní v˘stava krajin a záti‰í Jana Dvofiáka nazvaná „Krajina mého srdce“. Umûlec, kter˘ Ïije a tvofií v Bene‰ovû, se zamûfiil zejména na krajinomalbu a jiné pfiírodní motivy. Svá díla vystavuje v fiadû tuzemsk˘ch i zahraniãních galerií. Je ãlenem umûleckého Kolegia 90 se sídlem v Hamburku. V˘stava mûla velk˘ ohlas, a to nejen „diváck˘“, neboÈ nûkolik náv‰tûvníkÛ si obrazy Jana Dvofiáka ihned na vernisáÏi zakoupilo.

( 41 )

3. 9. – 28. 9. 2001 Jifií ·uhájek * 14. 4. 1943 Pardubice

Poslední umûleckou expozicí v roce 2001 byla v˘stava skla a kreseb autora Jifiího ·uhájka, která se uskuteãnila v záfií. Autor je Ïákem profesora Stanislava Libenského a patfií ke generaci ãesk˘ch umûleck˘ch skláfiÛ, jejichÏ cílem se stalo pfiehodnocování skla v materiál pouÏiteln˘ pro sochafiské práce. Umûlec se vedle ateliérové tvorby vûnuje téÏ kresbû a malbû vãetnû prosazování kvalitního designu v uÏitkovém skle.

( 42 )

29. 4. – 31. 5. 2002 Skupina Hollarka Ivan Brtna, Bohumír Gemrot, Jan Kavan, Miroslav Kotrba, Libu‰e Prudíková, Jaroslav Kuãera a Pavel Sivko

V˘stavní sezóna 2002 byla zahájena vernisáÏí v˘stavy prací pedagogÛ praÏské V˘tvarné ‰koly Václava Hollara. Pfiedstavilo se na ní sedm autorÛ, které v‰echny spojuje tradice a smûr proslulé Hollarovy ‰koly zamûfiené jiÏ od dvacát˘ch let minulého století na v˘chovu odborníkÛ umûleckofiemesln˘ch oborÛ spojen˘ch s tiskem, knihafisk˘m fiemeslem, uÏitou grafikou a fotografií. V‰ichni autofii za sebou mají studium na prestiÏních v˘tvarn˘ch ‰kolách u osobností zvuãn˘ch jmen – profesorÛ Cyrila Boudy, Jifiího Trnky, ZdeÀka S˘kory, ZdeÀka Sklenáfie, doc.Vacka a jin˘ch.

( 43 )

3. 6. – 28. 6. 2002 Petr Hampl * 9.10. 1943 v Praze

V mûsíci ãervnu se zájmu zamûstnancÛ i vefiejnosti tû‰ila prodejní v˘stava akademického malífie – figuralisty – Petra Hampla. P. Hampl vystudoval Stfiední umûlecko-prÛmyslovou ‰kolu a speciální ‰kolu malífisko-grafickou u profesorÛ Vojtûcha Tittelbacha a Ladislava âepeláka na Akademii v˘tvarn˘ch umûní v Praze. Hlavním fenoménem jeho tvorby je Ïensk˘ akt, tfiebaÏe mezi jeho díly nalezneme i obrazy krajin a záti‰í. SoubûÏnû s malbou rozvíjí i grafickou tvorbu, plastiky-obrazy a dekorativní malbu. Jeho v˘stavní ãinnost je velmi bohatá – napfi. Galerie Atrium Praha, Galerie klubu Duha Prostûjov, Galerie Mazur KromûfiíÏ, Galerie Art Prezent, PafiíÏ; Europ Art Suisse, Îeneva; Centre Social et culturel de Damamartin, Francie a dal‰í.

( 44 )

1. 7. – 26. 7. 2002 Ljuba Vitkovská * 10.9.1961 Ukrajina

V ãervenci se konala vernisáÏ prodejní v˘stavy obrazÛ malífiky Ljuby Vitkovské. Umûlkynû vystudovala stfiední umûleckou ‰kolu K. A. Savického v Penze; poté státní univerzitu v Jekatûrinburgu, katedru historie umûní. V letech 1990 aÏ 1995 pfiedná‰ela historii umûní na umûlecké ‰kole K.A.Savického v Penze. Nyní Ïije a tvofií v âeské republice.Vûnuje se pfiedev‰ím technicky nároãné horké a studené batice. Svá díla vytváfií zejména na hedvábí a sametu. Vûnuje se v‰ak téÏ akvarelu a olejovému pastelu. Její obrazy jsou zcela zvlá‰tní a v˘jimeãné svojí snovou kfiehkostí i volbou námûtÛ.

( 45 )

29. 7. – 30. 8. 2002 PRE expedice Kangchenjunga 8598

Z fiady v˘stav umûleck˘ch dûl sv˘m celkov˘m zamûfiením a tématikou vyboãovala v˘stava fotografií nazvaná „PRE Expedice Kangchenjunga 8 598 m“. PraÏská energetika, a. s., byla generálním reklamním partnerem úspû‰né expedice ãesk˘ch horolezcÛ na tfietí nejvy‰‰í horu svûta Kangchenjungu. Tfii ‰piãkoví horolezci – Zdenûk Hrub˘, Radek Jaro‰ a Martin Minafiík spoleãn˘m úsilím zdolali tuto nároãnou horu za obzvlá‰tû nepfiízniv˘ch klimatick˘ch (a nutno fiíci i politick˘ch) podmínek, neboÈ v Nepálu pob˘vali právû v dobû ozbrojen˘ch konfliktÛ vyvolan˘ch ãínsk˘mi maoisty. VernisáÏ byla doplnûna promítáním krátkého dokumentárního snímku natoãeného úãastníky expedice a besedou s nimi. Vlajka PRE, kterou horolezci donesli na vrchol Kangchenjungy, zdobila prÛãelí v˘stavní sínû. Celkem 50 jedineãn˘ch fotografií a dal‰í materiály dokumentující vynikající v˘kon sportovcÛ byly stfiedem pozornosti více neÏ stovky náv‰tûvníkÛ vernisáÏe a pozdûji mnoh˘ch dal‰ích.

Vedoucí expedice Ing. Zdenûk Hrub˘ (vpravo) / Pfii vernisáÏi byl promítnut krátk˘ dokument natoãen˘ ãleny expedice

( 46 )

2. 9. – 27. 9. 2002 Miroslav Roubal * 13.3.1944 v Jaromûfii

Záfií bylo po del‰í dobû opût ve znamení ‰tûtce a dláta, neboÈ v prÛbûhu tohoto mûsíce probûhla prodejní v˘stava obrazÛ malífie a sochafie Miroslava Roubala. Umûlec vystudoval Vy‰‰í umûlecko-prÛmyslovou ‰kolu v Uherském Hradi‰ti a nyní Ïije a pracuje v Praze. Jeho tvorba a zamûfiení vychází z obdivu k pfiírodû a z poetického realismu, ale umûlec se neuzavírá ani abstrakci a nûkter˘m moderním stylÛm. Velmi oblíben˘m námûtem tvorby je krajina âeského Merána. SoubûÏnû s malbou se vûnuje figurální plastice a sochafiství. Na v˘stavû mûla premiéru autorova busta spisovatele Bohumila Hrabala a návrh plakety reliéfu tohoto v˘znamného ãeského spisovatele.

( 47 )

1. 10. – 25. 10. 2002 Václav Hartmann * 26.8.1948 v Kolínû

Malífi a grafik Václav Hartmann absolvoval odborná ‰kolení na praÏské Akademii v˘tvarn˘ch umûní a Královské akademii v Bruselu. Îije a pracuje v Praze. V souãasné dobû se vûnuje zejména zajímavé a osobité grafice tzv.„ruãní tisk z kamene“. Základním motivem jeho dûl je vztah muÏe a Ïeny. Jeho grafické listy vynikají dokonalou fiemeslnou technikou a noblesní barevností.

( 48 )

komunikace

expozice 2004–2008 Po uzavfiení v˘stavních prostor v pfiízemí budovy A a po ukonãení rekonstrukãních prací v suterénu obou budov, které probíhaly v období 3/2003–9/2004, byla v˘stavní galerie pfiemístûna do vhodnûj‰ích a rozsáhlej‰ích prostor v pfiízemí a suterénu budovy B. Autofii tak dostali moÏnost prezentovat svá díla na pfiibliÏnû trojnásobnû vût‰í plo‰e a v daleko svûtelnû i prostorovû ãlenitûj‰ích prostorách.

ecakinumok

15. 11. – 15. 12. 2004 Petr Ettler * 1947 v Praze

P. Ettler nechce vstoupit do dûjepravy ãeského malífiství (i kdyÏ ta ho jistû zaznamená). Jeho ctiÏádost se neupírá k vysokému ohodnocení svéráznosti zpÛsobu malby ãi novosti námûtu. Chce vstoupit do na‰ich srdcí. A jeho tuÏbou je uchopit pevnû tûmi nástroji, kter˘mi vládne, proÏitky, které jsou pro ustrojení jeho du‰e podstatné. Uchopit je tak, aby ztvárnûny v obraz stejnû silnû pÛsobily i na dal‰í stejnû ladûné pozorovatele. KdyÏ bych mûl vyjádfiit postoj k svému v˘tvarnému snaÏení, musím se vrátit do doby svého mládí, kdy jsem jako student stfiední ‰koly v PrazeKarlínû obdivoval a kopíroval díla Antonína Slavíãka a Antonína Chitussiho. TûÏko fiíci proã. Podvûdomû rezonovali s mojí vlnovou délkou vidûní svûta, ãeské krajiny a citlivostí jejího zpracování. Jako studentovi v letech politické oblevy, pfii toulkách kulturní Evropou, mû uãaroval obraz Jean Baptiste Camille Corot - drobná olejomalba umístûná nenápadnû na jedné boãní stûnû v pafiíÏském Louvru - nazvaná Vzpomínka na Mortefontaine. Kdykoliv jsem se pak do PafiíÏe mohl vrátit, za‰el jsem obraz „zkontrolovat“. Nasával jsem ho v‰emi smysly a fiíkal si s povzdechem, kdyby se mû nûco takového podafiilo nûkdy namalovat Petr Ettler byl v dûtství veden akademick˘m malífiem P. Kameníãkem, pozdûji akademick˘m malífiem J. Karlínsk˘m. Vychází z tvorby francouzsk˘ch impresionistÛ; inspirací mu jsou mimo jiné i díla Chramosty a Líbala.

( 51 )

31. 1. – 25. 2. 2005 Josef Velãovsk˘ * 7. 10. 1945 Václavovice

Josef Velãovsk˘ studoval na Akademii v˘tvarn˘ch umûní v Praze u prof. Souãka v letech 1963-1969; v roce 1970 strávil 1 rok v PafiíÏi v „ATELIER 13“ u S.W.Haytera. Je teoretiky v˘tvarného umûní fiazen k poetick˘m surrealistÛm, ãastûji v‰ak k imaginativnímu proudu. Av‰ak toto zafiazení není nejpfiesnûj‰í, pokud vÛbec lze u tak osobitého projevu hovofiit o pfiíslu‰nosti k nûjakému proudu. Josef Velãovsk˘ je stejnû tak meditativní, jako metafyzikové evropské malby, ale mnohé jeho obrazy lze vnímat jako fantazijní projekty, ãi vize jejich realizací. Pracuje stejnû soustfiedûnû v malbû, jako v kresbû a grafice, konkrétnû v litografii. V‰echny disciplíny vyuÏívá paralelnû k neustálému vybru‰ování svého osobitého profilu a dafií se mu to s váÏností i lehce ironick˘m humorem, kter˘ je klíãem k nûkter˘m jeho kompozicím.

( 52 )

28. 2. – 25. 3. 2005 Libor Michalec * 6. 6. 1969 Îatec

Pro Libora Michalce je cestování a poznávání ve spojení s fotografováním vá‰ní. Pracoval jako redaktor ãasopisu Destinace; je autorem románu, knih rozhovorÛ a fiady fotografick˘ch publikací, které zpracoval na základû sv˘ch cest do Íránu, Pákistánu, Nepálu a prakticky v‰ech evropsk˘ch zemí. KaÏd˘ rok podniká cestu do nûkteré z atraktivních svûtov˘ch lokalit a v˘sledkem této cesty b˘vá dal‰í velmi kvalitní a Ïádaná kniha.

Snímek nahofie vpravo: VernisáÏ nav‰tívil také A. Lustig (vlevo), Ing. D. Ruta (uprostfied) a autor (vpravo)

( 53 )

1. 4. – 28. 4. 2005 Jára Cimrman – svûtobûÏník a vynálezce * 1853-1859 VídeÀ † ???

Jára Cimrman byl ve své dobû nejv˘znaãnûj‰í ãesk˘ dramatik, básník, cestovatel, filozof, vynálezce a sportovec. Za svého Ïivota se nedoãkal uznání; teprve objevem truhly v Liptákovû v Jizersk˘ch horách byla evropská vefiejnost seznámena s jeho géniem. V roce 1967 vznikla v Praze Spoleãnost pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostfiednictvím tisku, rozhlasu a divadla popularizuje MistrÛv duchovní odkaz. VernisáÏe se zúãastnili hlavní protagonisté divadla Járy Cimrmana; v úvodním slovu Z.Svûráka jsme se, mimo jiné, dozvûdûli o kamarádství J.Cimrmana s T.G.Masarykem a bylo konstatováno, Ïe J.Cimrman byl, je a navÏdy zÛstane nejvût‰ím âechem. Vzhledem k celosvûtovému v˘znamu osoby J. Cimrmana povaÏuje autor za nutné uvést dále uveden˘ text bez jak˘chkoliv úprav.

Vynález Járy Cimrmana Járovka, tedy Ïárovka, je dostateãnû znám. Podílel se tento velikán je‰tû na nûjak˘ch dal‰ích energetick˘ch objevech? On kromû Ïárovky vynalezl tfieba pojistky nebo transformátor, ale vÏdycky pfii‰el o nûco pozdûji neÏ Edison, coÏ jsme zachytili ve filmu Jára Cimrman leÏící, spící. TakÏe jedinû ty dvojdílné plavky – s tûmi pfii‰el vãas. ObraÈme teì pozornost na Va‰i osobu, na Vበosobní vztah k energetice, kter˘ jste vyjádfiil spoleãnû s Va‰ím synem ve filmu Obecná ‰kola a Vy osobnû v textu písnû Elektrick˘ valãík („Byl to ten slavn˘ den, kdy k nám byl zaveden elektrick˘ proud...“) Co Vy a elektfiina? Já jsem se narodil tady v transformaãní stanici Praha-Jih. A kdyÏ se narodíte v transformaãní stanici, tak musíte mít k elektfiinû blízko. MÛj tatínek tam byl nejdfiíve tzv. manipulantem na rozvodnû a pak se stal dokonce vedoucím celé té stanice a jeho snem bylo, abych i já to po nûm pfievzal. Mûl jsem tedy studovat elektrotechniku – stejnoproud, ale na poslední chvíli jsem z toho cuknul, protoÏe jsem k tomu vÛbec nemûl talent. TakÏe v‰echny ty voltmetry a ohmmetry, které pro mne schraÀoval, si vzal s sebou do hrobu.

( 54 )

A ten Tranìák, kterého hrajete v Obecné ‰kole (co mu sebral synek z kola blatníky), byl vlastnû Vበtatínek? To byl tatínek, ano. Ona vlastnû celá ta Obecná ‰kola je autobiografická. Máte nûjakou vzpomínku na dûtství ve spojitosti s elektfiinou? Já uÏ jsem se zmínil, Ïe jsem se narodil v té stanici, a tam bylo nûkolik transformátorÛ chlazen˘ch ventilátory – a ty, zejména v létû, byly neustále v chodu. âili já jsem vyrÛstal v neustálém hukotu a nic jsme nesly‰eli. TakÏe teprve kdyÏ se vypnuly, tak nám pfiipadalo, Ïe se nûco stalo: „Co to je, vÏdyÈ jsou sly‰et ptáci!?“ Jako mlynáfi, kdyÏ si zvykne na chod ml˘na. TakÏe to ticho signalizovalo, Ïe se nûco stalo? Ano. A také kaÏdá boufika, to je v Obecné ‰kole rovnûÏ zachyceno, Ïe kaÏdá noãní boufika znamenala, Ïe se lidé nevyspali, Ïe jim zvonili telefony, Ïe tamhle nûkde uhodilo, kde to je, a tzv. „linkafii“ vyjíÏdûli opravit vysoké napûtí. A mnû to pfiipadalo jako povolání velice dobrodruÏné, ale také nebezpeãné, protoÏe nûkolik tatínkov˘ch kamarádÛ uhofielo. Je‰tû bych rád zmûnil téma a zeptal se Vás na zásadu neangaÏování Ïen ve va‰em divadelním souboru. Hodláte i nadále ctít tuto Cimrmanovu tradici, nebo uvaÏujete prolomit v tomto smûru nûkdy ledy a obsadit do va‰ich her i Ïeny? Stále to platí, osvûdãilo se to. Teì uÏ by nás to asi tolik neohroÏovalo, ale kdyÏ jsme byli mladí, tak ta Ïenská, která by jistû byla mladá a pûkná, by nám urãitû nadûlala v souboru paseku. Takhle jsme se tomu vyhnuli a uÏ u toho zÛstaneme. VÏdyÈ za dva roky budeme slavit ãtyfiicáté v˘roãí. Je‰tû jedna typicky energetická otázka. Nesvítíte nûkde zbyteãnû? Nesvítím. I kdyÏ jsme mûli levnûj‰í proud, tak já jsem byl navykl˘: „Zdeno, zhasni – svítí‰ zbyteãnû.“ TakÏe kdyÏ pfiijdu na to, Ïe jsem tfieba nechal na chalupû svítit celou noc svûtlo ve sklepû, kde je ãtyfiicítka, tak se z toho nezblázním, ale lituju toho. ¤íkám si: „·koda, blbãe…“ A úplnû na závûr: Mûl jste jako ‰kolák rád diktáty? No, diktáty moc ne, já jsem mûl rad‰i slohové práce. ProtoÏe to byla snad jediná vûc, v které jsem vynikal.

VernisáÏ v˘stavy vyvrcholila okamÏikem, kdy se k panu Svûrákovi pfiipojili jeho

Vynálezy J. Cimrmana, bez kter˘ch si souãasn˘ Ïivot nelze pfiedstavit / Hluboká pravda z nejpovolanûj‰ích úst

kolegové Petr Brukner a Jan Hrabûta a v triu zapûli v˘‰e zmínûn˘ energetick˘ opus Elektrick˘ valãík. Tímto aktem byla v˘stava definitivnû zahájena.

( 55 )

2. 5. – 26. 5. 2005 Emanuel Rann˘ / sonety z Vysoãiny * 1943 Brno

E.Rann˘ Ïije a pracuje v Tfiebíãi. V letech 1960-1964 studoval na ·kole umûleck˘ch fiemesel v Brnû, je ãlenem SâUG Hollar a SdruÏení Q. Jeho grafické listy jsou zastoupeny ve sbírkách NG v Praze, ve sbírkách mnoha regionálních státních muzeí umûní a v ãetn˘ch vefiejn˘ch a soukrom˘ch sbírkách v zahraniãí. DÛleÏitou oblast díla E.Ranného tvofií ilustrace, bibliofilie a volné grafické listy inspirované poezií. Vedle suché jehly si autor oblíbil i litografii ve které hraje v˘znamnou roli kresba, ale v porovnání s dfiívûj‰ími lety na dÛleÏitosti nab˘vají barevné tóny.

( 56 )

30. 5. – 24. 6. 2005 prof. Karel Mináfi * 1901 KromûfiíÏ † 1973

Prof. Mináfie cel˘ Ïivot pfiitahovala jeho rodná Morava. Díky svému mimofiádnému talentu byl pfiijat pfiímo do druhého roãníku praÏské Akademie, kde mu byl uãitelem J. Obrovsk˘. Mináfiovo dílo je velmi rozsáhlé jak poãtem prací tak i mnoÏstvím pouÏívan˘ch technik; vytváfiel obrazy, akvarely, ilustrace, plakátovou a nástûnnou tvorbu. Vystaveny byly oleje, akvarely, grafika a návrhy jeho hlavních monumentálních dûl. VernisáÏ probûhla za pfiítomnosti syna malífie RNDr. J. Mináfie, DrSc., pfiedsedy Slovanského v˘boru âR.

( 57 )

27. 6. – 1. 7. 2005 Bob Hochman * 1958

Skuteãnû jedna z nezapomenuteln˘ch a neotfiel˘ch vernisáÏí. B.Hochman je absolventem SUP· pro zpracování kovÛ a drah˘ch kamenÛ. Zab˘vá se kaligrafií, asambláÏními body, paintingem, experimentální malbou, ilustrací a plastikou. Souãástí nûkter˘ch jeho projektÛ je i poezie, body art a improvizace spojená s hudbou a zpûvem. Jeho tvorba je prezentována nejen na v˘stavách, ale i na módních pfiehlídkách. Na vernisáÏi probûhla i performance body paintingu a zúãastnila se jí i vûdma SONIA.

V˘tvarník v akci / B. Hochman, Úplnûk / Îivá díla (na protûj‰í stranû)

( 58 )

( 59 )

5. 9. – 30. 9. 2005 Vladimír Zubov

* 1956 Moskva

V. Zubov je absolventem Vysoké ‰koly pedagogické v Moskvû (historie a dûdiny umûní) a Filozofické fakulty UK v Praze (ãe‰tina). Poãáteãní období jeho tvorby je poznamenáno negativními náladami, obrazy pÛsobí velmi sugestivnû a depresivnû. Hlavním tématem jeho obrazÛ jsou témata blízké ruské mentalitû – strach ze smrti, bolesti, náboÏenské motivy. Specialitou V.Zubova je malba portrétÛ v˘znamn˘ch osobností kulturního a spoleãenského Ïivota (je napfi. autorem znám˘ch obrazÛ ãlenÛ souboru Divadla na Vinohradech). V prÛbûhu v˘stavy se za úãasti malífie, náv‰tûvníkÛ a zástupcÛ médií uskuteãnil kfiest portrétu ruského presidenta V. Putina, kter˘ umûlec vezl jako dárek do Moskvy, kde zahájil v˘stavu sv˘ch dûl v Art Gallery 21 v Kulturním centru Arbat.

( 60 )

Kfiest portrétu Vladimira Putina

( 61 )

3. 10. – 27. 10. 2005 Michael Christian Dircks * 1950 Melbourne

M.Ch.Dircks je absolventem University of Melbourne v oboru matematiky, fyziky, vûdeck˘ch informací a chemie. Malbû se vûnuje od roku 1975 zpoãátku jako samouk; pozdûji absolvoval v˘tvarná studia na Vysoké ‰kole v˘tvarní v Perthu a Cairns. Vystudoval v˘tvarné umûní, design a tisk. Vûnuje se olejomalbû, kva‰i, pastelÛm, akrylov˘m a kombinovan˘m technikám. UÏit˘ styl, technika a barvy jsou rÛznorodé od jemné detailní pfiesnosti pfies kresbu tuÏkou a tisky ke kvalitní a expresivnûj‰í obraznosti dûl. Uspofiádal cca 20 samostatn˘ch v˘stav v Austrálii; v Evropû vystavoval v roce 2001 v Nizozemsku.

Galerie PRE pfiedstavila dílo M. Dirckse a otevfiela tak dvefie také zahraniãnímu umûní

( 62 )

31. 10. – 18. 11. 2005 Asociace designérÛ âR / Profily prÛmyslového designu

Vût‰ina z nás si neuvûdomuje, Ïe design ovlivÀuje pracovní i Ïivotní prostfiedí, Ïe se podílí na zvy‰ování úrovnû kultury spoleãnosti a Ïe v˘znamnû spoluvytváfií Ïivotní styl. Dobr˘ design v˘raznû zvy‰uje celkovou hodnotu prÛmyslového v˘robku. Asociace designérÛ âR je profesním spolkem Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR. Asociace sdruÏuje prÛmyslové v˘tvarníky, ktefií navrhují design v˘robkÛ, design uÏité grafiky a interiérÛ z hlediska estetické kvality. V˘stava velice úspû‰nû pfiedstavila prÛfiez díly sv˘ch ãlenÛ.

( 63 )

21. 11. – 22. 12. 2005 Vûra Krylová /„Magiãnost detailÛ“ aneb pfiedvánoãní pohlazení . . . * 2.5.1942 Praha

V˘tvarnice absolvovala Pedagogickou fakultu UK (obor v˘tvarná v˘chova) u prof. C. Boudy. Ve své tvorbû se soustfieìuje pfiedev‰ím na textilní tvorbu a miniatury. Její textilní aplikace se nevyznaãují pouze dekorativní funkcí, ale kaÏd˘ vnímav˘ divák v nich jistû cítí, Ïe jsou svébytn˘mi obrazy, které odráÏejí konkrétní du‰evní proÏitky autorky. Za pfiipomenutí stojí i to, Ïe pfii vytváfiení textilních aplikací do nich vná‰í nejen svoje proÏitky, ale zanechává v nich i pofiádn˘ kus své fiemeslné ‰ikovnosti. Vytváfií je mnohdy ze zcela prost˘ch vûcí, které by vût‰ina z nás neoznaãila za v˘tvarné objekty. Její miniatury pÛsobí nesmírnû uklidÀujícím dojmem, duchovní ãistotou a lehkostí. V sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech vystavovala své práce v Praze, Brnû, Pardubicích, Jindfiichovû Hradci, ale i v Bratislavû, Mnichovû, Var‰avû a Berlínû. Její tvorba je zastoupena v soukrom˘ch sbírkách v åR, Itálii, Nûmecku a USA.

Z vystaven˘ch dûl

( 64 )

9. 1. – 3. 2. 2006 Vladimír Halamásek / Toulky s paletou * 28. 9. 1929 HavlíãkÛv Brod

Drahomír Ruta / Obrázky z cest * 12. 1. 1946 Îatec

V. Halamásek Autor je absolventem UK v Praze; od studijních let se vûnuje kreslení a malování. Za svého uãitele povaÏuje Mistra J.JÛzla. Malífi Ïije a tvofií v Îatci; av‰ak jeho obdiv a osobní vztah k Vysoãinû je trval˘, vrací se tam, aby se znovu a znovu pokou‰el zachytit její neopakovateln˘ pÛvab. Mezi jeho dal‰í oblíbené lokality patfií krajina kolem Tábora a Îatecko. Je pfiedev‰ím krajináfi, ale vûnuje se i malbû záti‰í, kvûtin a skicám historick˘ch památek. VernisáÏe se zúãastnil jako ãestn˘ host starosta Îatce Ing. J. Farkota. D. Ruta Generální fieditel spoleãnosti u pfiíleÏitosti sv˘ch 60. narozenin vystavil fotografie ze sv˘ch cest. Autor je nad‰en˘ fotograf – amatér, kter˘ ve svém díle dosáhl profesionálních v˘sledkÛ. Snímky jsou dokonalé jak umûlecky, tak technicky a ukazují schopnost autora dívat se na objekty, které kaÏd˘ vídáme na cestách oãima fotografa a nejen pouze cestovatele. Vztah generálního fieditele k umûní tak dostal novou dimenzi (je znám jako malífi a vynikající hráã na klavír).

Na této vernisáÏi mûli náv‰tûvníci moÏnost seznámit se mimo obrazÛ a fotografií i s novou podobou webov˘ch stránek spoleãnosti. ·lo o jejich oficiální premiéru. Zájemci mûli moÏnost interaktivnû s nov˘mi stránkami pracovat na tfiech pfiipraven˘ch poãítaãích za pfiítomnosti odborn˘ch konzultantÛ z fiad zamûstnancÛ Skupiny. První dojmy uÏivatelÛ byly vesmûs pfiíznivé a rozhodnû ne‰lo pouze o zdvofiilost náv‰tûvníkÛ.

( 65 )

6. 2. – 24. 2. 2006 Bohuslav DoleÏal / Obrazy, grafika * 1964 Litomy‰l

Jifií Leneãek / Objekty * 1944 Praha B. DoleÏal Ïije a pracuje v Praze; jeho grafiky jsou vlastní imaginací nezamûnitelnû poznamenané monotypy. Nejde v‰ak o monotyp v klasickém chápání v˘tvarné techniky. Autor si tuto metodu upravil podle vnûj‰ích podmínek. Vystavoval v âR a ve Francii. J. Leneãek absolvoval V˘tvarnou ‰kolu Václava Hollara v Praze. Je v˘tvarníkem, designerem a aranÏérem. Cel˘ Ïivot se pohybuje kolem „kum‰tu“ a vûnuje se hlavnû v˘stavnictví a bytové architektufie. Od komerãního v˘stavnictví pfie‰el ke stavbû expozic v˘stav autorÛ volné tvorby – od návrhu a projektu aÏ po samotnou instalaci. V poslední dobû se vûnuje zejména litografii (v souãasné dobû pfiipravuje otevfiení své soukromé litografické dílny).

( 66 )

27. 2. – 24. 3. 2006 Eva Myslínová, Jakub Myslín / Obrazy a svûty * 1956 Praha * 1982 Praha

Autorka pfie‰la od tuÏky, pastelu a tempery k olejomalbû. Velkou inspirací pro její díla je stará Praha, zejména veãerní a zimní kouzlo praÏsk˘ch uliãek. Jako materiály pouÏívá dfievo, pfiekliÏku, sololit, karton a plátno. Je ãlenkou SdruÏení v˘tvarníkÛ Karlova mostu. Sv˘mi obrazy je zastoupena ve sbírkách v Kanadû, Japonsku, ·védsku, Nûmecku a Itálii. Syn Evy Myslínové Jakub je svérázn˘ mlad˘ umûlec, fiezbáfi, kter˘ podle sv˘ch pfiedstav tvofií své „panáky“. Zkou‰el také malovat; v souãasné dobû vytváfií prostorové objekty.

( 67 )

27. 3. – 21. 4. 2006 Jifií Ryvola / Ryvoloviny v Praze * 1939 Beroun

Vystudoval Ïelezniãní ‰kolu stavební a jeho profesionální dráha se následnû ubírala tímto smûrem. JiÏ v dûtství a bûhem dospívání absolvoval fiadu v˘tvarn˘ch kurzÛ zamûfien˘ch pfieváÏnû na kresbu. Po krátké Ïivotní epizodû v politice po „sametové revoluci", se v polovinû devadesát˘ch let vrací ke své Ïelezniãáfiské profesi a s neobvyklou vehemencí a vytrvalostí i ke své malífiské tvorbû. Námûtovû si vybírá uliãky, domy, krajiny ve které lze nalézt stopu lidského konání. K severním a jiÏním âechám postupnû pfiibyla Praha a posléze i dal‰í regiony âR i obrázky ze zahraniãí. Zde nejãastûji maluje v Provence a v Bretani. Z jeho tvorby vyzafiuje klid a pohoda. Stejné je to i jeho ilustrací rÛzn˘ch publikací, kalendáfiÛ a litografií.

( 68 )

24. 4. – 26. 5. 2006 Josef Buben / Malífiská tvorba * 1933 Praha

Îije a pracuje v Praze. Je ãlenem âeského fondu v˘tvarn˘ch umûní. Vyuãen je malífiem porcelánu v Klá‰terci nad Ohfií. V letech 1951–1955 absolvoval Státní umûleckoprÛmyslovou ‰kolu v Uherském Hradi‰ti (prof. S. Mikulá‰tík, K. Hoffmann). Patfií k tûm, kdoÏ nechodí do pfiírody odpoãívat, ale hlavnû se dívat, pozorovat a inspirovat. Pracuje s pastely, oleji, akvarely a temperami; nejradûji maluje v jiÏních âechách a v kraji jeho mládí – v Posázaví, ale i na fieck˘ch ostrovech. Divák vÏdy ocení, Ïe navzdory ‰iroké námûtové ‰kále si autor udrÏuje jednotn˘, svérázn˘, energick˘ a pfiece jemn˘ a citliv˘ malífisk˘ rukopis. Josef Buben má schopnost dávat do díla sebe, odkr˘t svoje srdce. Je zastoupen je ve sbírkách v âR, ·v˘carsku, Anglii, USA, Kanadû a v Japonsku.

( 69 )

29. 5. – 30. 6. 2006 Michael Fokt / Barvy pfiírody * 1975 Praha Zdenûk Maixner / Polopfiedmûty * 1957 Ústí nad Orlicí

Michael Fokt vystudoval zoologii na Pfiírodovûdecké fakultû UK v Praze a pÛvodnû fotografoval pro praÏskou zoologickou zahradu. V souãasné dobû pÛsobí na volné noze jako novináfi a fotograf. Spolupracuje s celou fiadou médií; vydal nûkolik knih o pfiírodû. Samostatnû vystavoval v Praze, Plzni a dal‰ích mûstech. V soutûÏi profesionálních fotografÛ CZECH PRESS PHOTO 2003 získal sérií fotografií nazvanou „Tygfii pavouãí fií‰e“ 1.místo. Akademick˘ sochafi Zdenûk Maixner je absolventem umûleckoprÛmyslové ‰koly v Brnû a Akademie v˘tvarn˘ch umûní v Praze. Krátce pÛsobil jako pedagog; v souãasné dobû jiÏ fiadu let pracuje na volné noze. Od roku 1989 pracuje témûfi v˘hradnû se ‰amotem. Vût‰í objekty jsou tvofieny z men‰ích fragmentÛ a spojovány v celek. Jeho tvorbu je moÏno rozdûlit do tfií okruhÛ – monumentální plastiky, kompozice a figurální práce. Autor se hlásí k principÛm surrealismu; v fiadû prací zabíhá do groteskna.

PÛsobiv˘ kontrast vystaven˘ch fotografií a soch (na protûj‰í stranû)

( 70 )

( 71 )

4. 9. – 27. 9. 2006 Jindfiich Volák / Barevn˘ sen * 1931 Praha

Jindfiich Volák absolvoval grafickou ‰kolu a je vyuãen sazeãem-grafikem. Svoji umûleckou kariéru zahájil experimentováním s tiskafisk˘mi barvami; základem jeho tvorby byl tehdy monotyp a litografie.SnaÏil se o realizování ãtyfibarevn˘ch litografií ze zinkov˘ch a hliníkov˘ch desek. ¤adu let spolupracoval s voln˘m sdruÏením básníkÛ a umûlcÛ ARPIS. V letech 1975-1987 se v˘znamnû podílel na kulturních pofiadech, které spoãívaly ve ãtení básní a souãasné projekci obrazÛ.

( 72 )

2. 10. – 27. 10. 2006 Volné sdruÏení v˘tvarníkÛ „Rozmanit˘“ Jana Krausová (* 1954), Karel Roden (*1962), Petr Kellner (* 1956), Jana Kellnerová (* 1957), Jifií Ba‰ta (* 1961)

Cílem sdruÏení je umoÏnûní setkávání umûlcÛ a jejich v˘tvarn˘ch projevÛ. NesnaÏí se vytváfiet nov˘ umûleck˘ proud, nikomu a niãemu se neuzavírají. Krédem sdruÏení je respektování rÛzn˘ch názorÛ a vytváfiení prostoru pro pozitivní konfrontaci. Jana Krausová (hereãka a v˘tvarnice) absolvovala AMU v ateliéru prof. J. Smetany. Maluje pfiírodu, portréty; vytváfií reliéfy a sochy. Karel Roden (herec), absolvent bechyÀské stfiední keramické ‰koly. Velmi dobfie maluje, má v˘tvarn˘ talent, ale nemá ãas . . . Petr Kellner studoval malbu u akademického malífie L. Jelínka; od roku 1964 se vûnuje malífiství profesionálnû. Maluje pfiedev‰ím krajinu, mûstské motivy a nevyh˘bá se ani figurálním námûtÛm. PouÏívá klasickou techniku olejomalby ‰tûtcem, kombinovanou ‰pachtlí, ale i akvarel. Zaãínal s realistick˘mi námûty; v posledních letech pfie‰el k impresionistick˘m náladám. Jana Kellnerová maluje od roku 1992. Vûnuje se pfieváÏnû malbû kvûtinov˘ch záti‰í; k tvorbû pouÏívá olejov˘ch barev. Jifií Ba‰ta vystudoval Stfiední odbornou ‰kolu v˘tvarnou na Hollarovû námûstí; poté pokraãoval soukromû u akademick˘ch malífiÛ A. Jelínka a V. Plaãka. Vûnuje se rÛzn˘m technikám malby, vytváfiení objektÛ, ilustracím v ãasopisech a sochafiení. VernisáÏ: zleva V. Weber, J. Krausová a J. Kraus

( 73 )

Jedna z nev‰edních kompozic I. Krále

( 74 )

30. 10. – 24. 11. 2006 Ale‰ Knotek * 1954 Ivanãice Ivan Král * 1954 Praha A. Knotek V roce 1983 absolvoval AVU v Praze; byl zakládajícím ãlenem umûlecké skupiny Tunel a je ãlenem SVU Mánes. Vûnuje se malbû kombinovan˘mi technikami, vrstvením a modelováním barev aÏ k reliéfu. Maluje také na deskách ze starého dfieva, kter˘m moderní malbou dává nov˘ duchovní obsah. I. Král Vyuãil se reprodukãním fotografem; v roce 1983 byl na základû pfiedloÏen˘ch prací pfiijat do Fondu v˘tvarn˘ch umûlcÛ. Od roku 1984 pÛsobí jako nezávisl˘ fotograf; jeho oblíben˘mi tématy jsou pfiedev‰ím architektura staré Prahy a krajina. Vlastní nakladatelství ve kterém vydává pfiedev‰ím kalendáfie a publikace. Doma i v zahraniãí realizoval fiadu samostatn˘ch v˘stav. Od roku 2005 je drÏitelem prestiÏního certifikátu QEP (Qualifield European Photographer), kter˘ udûluje Federace evropsk˘ch profesionálních fotografÛ v Bruselu.

( 75 )

27. 11. 2006 – 12. 1. 2007 Vánoãní salón Vladimír Halamásek (obrazy), Bohuslav DoleÏal (obrazy), Jifií Leneãek (objekty), Eva Myslínová (obrazy), Jakub Myslín (objekty), Jifií Ryvola (obrazy), Josef Buben (obrazy), Michael Fokt (fotografie), Zdenûk Maixner (sochy), Jindfiich Volák (obrazy), Petr Kellner (obrazy), Jana Kellnerová (obrazy), Jana Krausová (obrazy), Jifií Ba‰ta (sochy), Karel Roden (kresby), Ivan Král (fotografie), Ale‰ Knotek (obrazy)

Pod názvem „Vánoãní salón“ probûhla v prÛbûhu mûsícÛ listopadu a prosince 2006 a ãásti ledna 2007 spoleãná v˘stava dûl autorÛ, ktefií v galerii vystavovali v prÛbûhu roku 2006.

( 76 )

15. 1. – 2. 2. 2007 Ondfiej Stanûk * 1953 Praha

Po absolvování studia na FF UK se stal pfiekladatelem na volné noze. K fotografování se vrátil po pfiibliÏnû dvacetileté pfiestávce pfied pûti lety. Hlavními tématy jeho tvorby jsou lidé se sv˘mi vzájemn˘mi vztahy; pfiedev‰ím portréty a akty. Nezamûfiuje se pouze na kfiivky tûla, ale svoji pozornost zamûfiuje na oãi, v˘raz tváfie a stav du‰e. Fotografuje radûji zralej‰í Ïeny; po urãité dobû se k modelu vrací. Fascinují ho promûny, rozdílnost v rÛzném ãase a vzájemná odli‰nost ve stejném prostfiedí. Pro diváka je tak dojem z fotografií navíc násoben poznatkem z promûn modelÛ.

Fotografie aktÛ mûly v Galerii PRE svou premiéru / Na v˘stavû probûhla i netradiãní soutûÏ

( 77 )

5. 2. – 2. 3. 2007 Radoslav Vale‰ * 1966 PlzeÀ

Absolvent Akademie v˘tvarn˘ch umûní v Sankt Petûrburgu (1985–1991), Ruská federace; v roce 1991 mu byl udûlen titul Magister Artis. Krajina je inspirací a nosn˘m prvkem jeho malífiské tvorby; jeho hlavním cílem je zachycení nálad a promûn krajiny. Je zastoupen ve sbírkách v âR, ·v˘carsku a Nûmecku. Získal fiadu ocenûní, napfi. „Nejkrásnûj‰í kniha roku 2000“, cenu ministra kultury za ilustrace ke knize „Dûti duhového hada“ a dal‰í. Îije a pracuje v Praze; vystavoval na desítkách samostatn˘ch i skupinov˘ch v˘stav v âR i v zahraniãí.

( 78 )

5. 3. – 30. 3. 2007 Václav Zoubek * 1953 Veru‰iãky Ladislav Janouch * 1944 Praha

Akademick˘ malífi Václav Zoubek (fieditel Rabasovy galerie) Ïije a pracuje v Rakovníku. Vystavoval na desítkách samostatn˘ch i skupinov˘ch v˘stavách v âechách i v zahraniãí. Václav Zoubek vystavil pfiedev‰ím své dívãí akty inspirované dórsk˘mi metopami (ozdobn˘m zakonãením hlavic sloupÛ) a studie k nim. ZároveÀ ale pfiedstavil také zadumanou, básnivû snivou pfiírodu Rakovnicka ze zapoãatého cyklu Îivly, a typicky zoubkovská záti‰í, pfiedstavující mistrovsky ztvárnûné, ãasto nearanÏované nakupení pfiedmûtÛ. Akademick˘ sochafi Ladislav Janouch Ïije a pracuje v Praze. Pracuje radûji s tvrd‰ími materiály (dfievo, kámen). K námûtov˘m okruhÛm jeho tvorby patfií pfiedev‰ím sportovní motivy, kde vyjadfiuje dynamiku a pohyb nadsázkou. Nevyh˘bá se ale ani klasick˘m tématÛm, jako jsou Ïena, antické motivy, které vyuÏívá jako asociaci na vûãné téma – ãlovûk.

( 79 )

3. 4. – 27. 4. 2007 Rudolf Mejsnar

* 1928 Zálesní Lhota

Akademick˘ malífi Rudolf Mejsnar Ïije a pracuje v Praze. Jeho malífisk˘ rukopis je nervní a v tazích jeho obrazÛ divák rozezná v˘raznou citovost. Na jeho obrazech jsou tématicky zastoupeny drsné motivy Vysoãiny, zasnûné lokality jiÏních âech, ale i rozkvetlé lány levandule francouzské Provence. Autor obdrÏel v˘znamná ocenûní za kolekci tiskÛ (1957 Brusel), textilní tisky (1967 Montreal), cenu Masarykovy akademie umûní za tapiserie (1993); je zastoupen na stál˘ch expozicích v Galerii E.Schicklinga v Ottobeurnu, SRN. Vystavoval na desítkách samostatn˘ch i skupinov˘ch v˘stavách v âechách i zahraniãí.

( 80 )

2. 5. – 1. 6. 2007 Václav Houdek * 1953 âeské Budûjovice

Vytváfií obrazy pfieváÏnû bipolární, na téma dvou svûtÛ, mládí – stáfií, Ïivot – smrt, rodina – samota, pfiíroda – mûsto, dûtství – vzpomínky. Usiluje o vytvofiení obrazu jako svéprávného Ïivého organismu; nestaãí mu pouhé zachycení v˘seku skuteãnosti, jeho cesta vede ke zjednodu‰ení a zduchovnûní. Realitû se podfiizuje pouze potud, pokud se shoduje s jeho umûleck˘m zámûrem, osobním proÏitkem a vizí, kterou chce do obrazu promítnout. Jeho tvorba má znaky nezamûnitelné osobnosti. Sv˘mi obrazy je zastoupen ve sbírkách v âR, na Slovensku, v Nûmecku, Itálii a Kanadû.

( 81 )

4. 6. – 29. 6. 2007 Jifií ·paãek * 1926 ·tramberk Pavel Jarkovsk˘ * 1943 Doudleby nad Orlicí

Fotograf Jifií ·paãek pro své fotografie vyhledává motivy, ve kter˘ch srovnává místa, kudy kráãely a kudy kráãejí dûjiny. Desítky let pracoval v ãeskoslovenském rozhlase; za tuto dobu si získal komplexní pfiístup k zdánlivû nev˘znamn˘m tématÛm. Vûcnost ho pfiimûla zaznamenat pro dne‰ní uspûchan˘ svût pfiehledné a systematické fotografické dûdictví. Autorova cesta k jeho deseti v˘stavám vedla od zrcadlovky Ljubitûl a Zenitu pfies Praktiku a Kyjevu 88, Gorizontu a nejnovûji Canonu 05 i v jeho digitální podobû. Akademick˘ sochafi Pavel Jarkovsk˘ studoval V·UP v Praze (speciální ateliér keramiky prof. O. Eckerta). Je docentem na Fakultû uÏitého umûní v Ústí nad Labem, kde vede ateliér Design keramiky. Autor získal za svoji tvorbu nûkolik ocenûní; z nichÏ nejv˘znamnûj‰í byla zlatá medaile za keramiku, kterou získal v roce 1980 v Itálii (Luando Tadino).

( 82 )

10. 9. – 26. 9. 2007 Skvosty z depozitáfie / V˘bûr ze sbírky Skupiny PRE

Jako první v˘stava podzimního cyklu probûhla v˘stava obrazÛ ze sbírky spoleãnosti. V˘stava probûhla v rámci oslav 110. v˘roãí zaloÏení právního pfiedchÛdce dne‰ní Skupiny PRE – Elektrick˘ch podnikÛ královského hlavního mûsta Prahy. Na v˘stavû byly ke shlédnutí i obrazy E. Filly, J. Lady a O. Bubeníãka ze sbírky Skupiny. Vinou vydatn˘ch de‰ÈÛ musely b˘t uzavfieny suterénní prostory budovy B a v˘stava probûhla pouze v pfiízemí.

( 83 )

1. 10. – 1. 11. 2007 Ladislav Maria Wagner

* 1945 Nitra

L. M. Wagner je malífiem, grafikem a sochafiem. Pochází po otci z dvû století známého jaromûfiského umûleckého rodu. Malífiova experimentální tvorba je známa po celém svûtû; jeho obrazy jsou souãástí mnoha sbírek, jak státních, tak i soukrom˘ch. Získal v˘znamná ocenûní v âR i v cizinû; je ãestn˘m ãlenem nûkolika prestiÏních institucí. Je znám svou nechutí k médiím a k popularizaci své osoby na vefiejnosti. Îije a pracuje v ústraní jihoãeské vesniãky Hajany. Od roku 2003 tvofií téÏ ve svém atelieru v Curbevoie u PafiíÏe.

( 84 )

5. 11. – 29. 11. 2007 Barbara Issa Wagnerová * 1978 Havífiov

Od roku 1990 se vûnuje malbû v ateliéru svého otce – malífie a grafika L. M. Wagnera. Po ukonãení gymnázia pracovala v období 1998 –2000 v Barcelonû v ateliéru Teresy Dará a soukromû docházela na Escola de belles art. Její obrazy jsou v soukrom˘ch i vefiejn˘ch sbírkách po celé Evropû a USA. Vystavovala v Rakousku, Nûmecku, ·panûlsku a Francii. Je ãlenkou skupiny Interció v Barcelonû, International homme d’arts Fabourien ve Francii a Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ âR. Pracuje stfiídavû v ateliérech v Písku a v Hajanech u Blatné.

( 85 )

3. 12. 2007 – 4. 1. 2008 Libu‰e Ladianská * 1952 Praha

Obrazy této malífiky a ilustrátorky zaãaly oslovovat v 80.letech nejen milovníky malífiského umûní, ale i nakladatele. Autorka ilustrovala nejen knihy ãesk˘ch autorÛ, ale i francouzsk˘ch, nûmeck˘ch a americk˘ch, k ãemuÏ získala potfiebnou pfiedchozí praxi, kdyÏ jako v˘tvarná redaktorka nastoupila do nakladatelství Orbis a Panorama, aby zde pÛsobila nûkolik let. Svoji tvorbou oslovuje v‰echny generace; eroticky podbarvená témata Ïenské krásy pfiitahují dnes milovníky umûní nejen v Praze, ale i v Mnichovû, PafiíÏi nebo Madridu. Její tvorba promlouvá k srdci dne‰ního ãlovûka a je vyhledávána tûmi, ktefií preferují dobrou klasickou realistickou malbu s naivistick˘m podtextem. V˘stava mûla v˘razn˘ komerãní úspûch.

( 86 )

14. 1. – 31. 1. 2008 Karel Mevald * 1932 Jiãín

Absolvent grafické ‰koly (obor fotografie) v Hradci Králové. Pracoval v âTK jako fotolaborant; pozdûji jako redaktor a fotoreportér. Vytvofiil portréty fiady v˘znamn˘ch osobností politiky, vûdy, kultury a sportu. Byl ãlenem fiady odborn˘ch porot na domácích i mezinárodních soutûÏích novináfiské fotografie. Vûnuje se Ïivé, aktuální, nadãasové fotografii; tématicky se neomezuje. Od roku 1991 je v dÛchodu; i nadále publikuje v ãeském tisku. Má za sebou fiadu v˘stav, publikací a ocenûní.

Fotografie K. Mevalda odkr˘vají nové pohledy na známé praÏské motivy a mají ãasto m˘tick˘ charakter

( 87 )

4. 2. – 28. 2. 2008 Alexandra Hejlová * 1970 Praha

Malífika a ilustrátorka studovala v˘tvarnictví a keramiku u akademick˘ch v˘tvarníkÛ a sochafiÛ manÏelÛ Hudeãkov˘ch. Nejprve malovala obrazy staré Prahy, které zahájily její úspû‰nou kariéru v zahraniãí. V˘tvarnice vût‰inou pouÏívá akrylové barvy a olejové pastely; maluje na plátno, sklo a hedvábí. V jejím díle se tématicky objevují dekorativní motivy, pfiírodní tématika, ale i lehká erotika, obrazy Prahy a díla s hudební tématikou. Její obrazy jsou v soukrom˘ch sbírkách nejen v âR, ale i v Nûmecku, USA, Kanadû, SR a Itálii. Od roku 2004 je také úspû‰nou ilustrátorkou; vydává své obrazy spoleãnû s texty a ver‰i nakladatele, textafie a zpûváka J. Krause (kniha „Îivot krásn˘ barvy má“).

( 88 )

3. 3. – 27. 3. 2008 Leo Vani‰ * 1979 Praha

Malífi, grafik a ilustrátor tvofií a Ïije v Praze. VyrÛstal v rodinû v˘tvarníkÛ: otec malífi a odborn˘ asistent malby na UK v Praze, matka akademická malífika. Vystudoval FF UK obor literatura. Od roku 2005 se ve svém ateliéru v Praze vûnuje malífiství – pfieváÏnû volné tvorbû v olejomalbû. Díla autora jsou zastoupena v galeriích a muzeích v âR i v zahraniãí. Kromû malby se vûnuje téÏ grafice, akvarelu a ilustracím. Tématicky jsou jeho prioritou krajina a ãesk˘ venkov. Jde o díla povût‰inou stfiedního formátu, moderního pojetí na hranici reality a abstrakce.

( 89 )

7. 4. – 30. 4. 2008 Ivan Mládek * 1942 Praha Jerzy Ziembrowski * 1938 Var‰ava

Ivan Mládek vyrÛstal v rodinû otce malífie, ale dlouhá léta dával pfiednost banju pfied ‰tûtcem. V roce 1977 se vrátil k malbû a inspirován malífisk˘mi primitivy maluje svá první plátna zámûrnû naivistick˘m stylem, volí pokud moÏno humorné námûty a tvofií v dÛslednû pfievrácené perspektivû. První v˘stava jeho „revoluãního antiperspektivismu“ byla ihned rozprodána. Po válce se rodina J. Ziembrowského usadila v jihoãeské Sobûslavi, která se stala jejich nov˘m domovem. Nadání pro kresbu objevil v malém chlapci jeho profesor v˘tvarné v˘chovy, kter˘ ho pfiipravil pro studium na stfiední prÛmyslové ‰kole v Praze. Jeho nejvût‰ím úspûchem je, Ïe jeden z jeho obrazÛ visí ve známé pafiíÏské galerii d’Orsay.

( 90 )

5. 5. – 29. 5. 2008 Jan Chaloupek * 1958 Nové Mûsto na Moravû

Zdrojem jeho prvních v˘tvarn˘ch impulsÛ byla krajina v okolí Nového Mûsta na Moravû. Odborného vedení se mu dostává v prÛbûhu stfiedo‰kolsk˘ch studií na místním gymnáziu ve skupinû mlad˘ch v˘tvarníkÛ pfii Horácké galerii v˘tvarného umûní. V tomto období se vûnuje studiu kresby a pobytu v plenéru. Studoval na Pedagogické fakultû v Brnû. Po absolvování studia se na fakultû pfiipravoval na doktorát z v˘tvarné v˘chovy. V roce 1986 se pfiestûhoval na ·umavu, kde zaãíná se systematickou v˘tvarnou prací. Vytváfií nûkolik cyklÛ grafik a drobné skulptury ze dfieva. V roce 1990 skonãil s pedagogickou prací a vûnuje se pouze reklamní grafice a volné v˘tvarné tvorbû.

( 91 )

2. 6. – 27. 6. 2008 Jan Wagner * 1960 ·umperk

Jan Wagner je ãlenem SdruÏení Ïateck˘ch v˘tvarníkÛ (b˘val˘ ãlen SdruÏení severoãesk˘ch v˘tvarníkÛ „Spolu“) a úãastníkem nûkolika sochafisk˘ch sympozií a spoleãné malby v plenéru. Uskuteãnil fiadu autorsk˘ch v˘stav; jeho díla jsou zastoupena v soukrom˘ch sbírkách v âR, Nûmecku, Rakousku, Kanadû a Rusku. Maluje v plenéru, malby abstraktní, akty, ale vytváfií i plastiky a sochy.

( 92 )

8. 9. – 2. 10. 2008 Jan Hrkal * 1951 Ústí nad Orlicí Miguel Benitez Loyola * 1951 Santa Clara

Jan Hrkal je lékafi, které se jiÏ od mládí vûnoval v˘tvarné tvorbû. V roce 1984 emigroval do NSR. V zaãátcích své umûlecké kariéry dával pfiednost ãernobílé kresbû tu‰í. Posledních sedmnáct let vznikají v jeho ateliéru malby akrylov˘mi barvami spolu s technikou airbrush. Barevná díla po jejich dokonãení zafixuje nûkolika vrstvami laku. M. B. Loyola je kubánsk˘ malífi Ïijící v Praze. Vyjadfiuje se pfieváÏnû plastickou barvou, které se vûnuje od sedmi let. Svoji tvorbou vytváfií nov˘ osobit˘ styl se svou vlastní technikou a vlastními odstíny barev.

( 93 )

6. 10. – 30. 10. 2008 Václav Nasvûtil * 1951 Ústí nad Labem

Je Ïákem Oskara Brázdy a profesorÛ Vysoké ‰koly umûlecko prÛmyslové v Praze Franti‰ka Muziky a Aloise Fi‰árka. Malífi imaginárního realismu, jehoÏ básnické dispozice diváka pfiená‰ejí do svûta pfiedstav odhalující stav lidského nitra. Paralelnû se zab˘vá malbou volné krajiny, loveck˘ch záti‰í a v˘jevy ze Ïivota zvûfie. Nedílnou souãástí jeho díla se stala zájmová a ilustraãní tvorba pro myslivce. Sám dlouholet˘ myslivec, má k tûmto tématÛm a jejich tradiãnímu pojetí ve v˘tvarném umûní velice blízko. V. Nasvûtil se v poslední dobû vûnuje malbû obrazÛ pro ‰irokou mysliveckou vefiejnost; ta zabírá vût‰inu tvorby. Jeho obrazy si na‰ly své zájemce nejen u nás, ale také v galeriích západní Evropy a Kanady. Zajímavou etapou v jeho Ïivotû se stal v devadesát˘ch letech pobyt v jiÏním Holandsku a nedávno v USA.

( 94 )

3. 11. – 27. 11. 2008 V˘stava fotografick˘ch prací zamûstnancÛ PRE s názvem „VyfoÈte energii“.

S iniciativou urãenou zamûstnancÛm spoleãnosti pfii‰ly koncem roku 2007 útvary marketingu a PR. Cílem bylo zv˘‰it loajalitu zamûstnancÛ ke znaãce spoleãnosti formou aktivní úãasti na soutûÏi fotografií s námûtem energie. Bûhem roku mohli zamûstnanci fotografovat v‰e, co podle jejich názoru s energií souvisí. Fotografie byly shromaÏìovány v útvaru PR. Sv˘mi fotografiemi se témûfi stovkou snímkÛ prezentovalo 12 autorÛ, ktefií své objektivy zamûfiili na zajímavé jevy a objekty nejen doma – v Praze i v pfiírodû – ale i na cestách v zahraniãí. Témûfi polovina vybran˘ch snímkÛ byla pfiedstavenstva na listopadové v˘stavû v Galerii PRE. Souãasnû byly vyhlá‰eny nejlep‰í fotografie a autofii, ktefií obdrÏeli vûcné ceny.

( 95 )

( 96 )

Areál PRE

Do publikace t˘kající se umûní patfií (minimálnû alespoÀ okrajovû) i informace o budoucím pfiedpokládaném vzhledu prostoru mezi budovami Na Hroudû 4 a Na Hroudû 19. V této oblasti byla zpracována architektonická studie, jejíÏ hlavní závûry jsou uvedeny dále. Snad si pfiibliÏnû za nûjak˘ch 5 –10 let budeme moci odpoãinout na nûkteré z ãetn˘ch laviãek na symbolické spojnici obou budov pod mottem: „Îivly jako zdroje energie“ – mezi budovami mají b˘t tfii místa symbolizující tfii Ïivly – vodu, vzduch a zemi. Jako jeden z prvních prvkÛ tohoto budoucího uspofiádání je podrobnûji dále zmínûn objekt PREgate, kter˘ byl realizován v období bfiezen aÏ ãerven 2008.

( 97 )

„PREgate“ – Instalace Ïulov˘ch objektÛ Michal Moravec * 1951 R˘mafiov

Akademick˘ sochafi Michal Moravec 1966–1969 sochafiská ‰kola Hofiice / 1969–1975 Akademie V˘tvarn˘ch Umûní Praha – prof. Bradáãek / od roku 1976 prof. na Stfiední prÛmyslové ‰kole kamenické a sochafiské v Hofiicích, vyuãuje odborné pfiedmûty modelování, figurální kreslení, technologii, práci v materiálech, dûjiny umûní / Umûlecké krédo – „Není abstraktní my‰lenky bez my‰lenky konkrétní“ V rámci dlouhodobého projektu spoãívajícího ve vybudování a zkulturnûní areálu Skupiny PRE (areál zahrnuje prostor mezi budovami Na Hroudû 4 a 19, kde je uvaÏováno s parkovou zelení, laviãkami, individuelním osvûtlením prostor/pû‰inek, pfiípadnû i men‰í vodní fontánkou) probûhla v ãervnu 2008 v této lokalitû instalace dal‰ího umûleckého díla. Vedle futuristického svûtelného klavíru Z.Pe‰ánka z 30. let minulého století, kter˘ je umístûn na piazze pfied budovou Na Hroudû 4 byl dal‰í umûleck˘ objekt umístûn na pfiipraveném místû u vchodu do budovy Na Hroudû 19. Jde o dvû námûtovû související plastiky (skulptury) z vysoce le‰tûné Ïuly a nerezové oceli. Objekty byly umístûny na pfiipraven˘ch piedestalech pfied vchodem do budovy Na Hroudû 19. Sochafi si jako nejvhodnûj‰í materiál vybral le‰tûnou Ïulu, která je na fiadû míst prolnuta le‰tûn˘mi nerezov˘mi plechy. Jde tedy o kombinaci moderního a klasického materiálu; pfiiãemÏ oba jsou samozfiejmû odolné proti dlouhodobému pÛsobení vnûj‰ího prostfiedí. Nerezov˘ plech, kter˘ bude zpracován do vysokého lesku, bude pfii osvûtlení sluneãními paprsky vytváfiet odlesky, které budou kolemjdoucí poutat svou promûnlivostí. Plastiky jsou pfiibliÏnû zrcadlové; jejich v˘‰ka je cca 3 metry. Na svá místa byly usazeny za pomoci jefiábu, neboÈ váha kaÏdého kusu byla pfiibliÏnû 7 tun. Prof. M. Moravec absolvoval fiadu samostatn˘ch autorsk˘ch v˘stav v âR i zahraniãí; sv˘mi díly je zastoupen napfi. v Národní galerii v Praze, Galerii v˘tvarného umûní mûsta Náchod, Galerii mûsta Neukoln, SRN a v mnoh˘ch dal‰ích. Jeho díla jsou v fiadû soukrom˘ch sbírek prakticky po celém svûtû. Navíc je fiada jeho dûl umístûna v plenéru v takov˘ch lokalitách, jako napfi. Miláno, Palermo, Pasov a v mnoh˘ch dal‰ích. Po dohodû s v˘tvarníkem byly oba objekty nazvány „PREgate“, jako vyjádfiení urãité symboliky vstupu do budoucího Areálu PRE.

( 98 )

Postup prací pfii osazování skulptur

( 99 )

( 100 )

Nástûnné kalendáfie

Skupina PRE v rámci kvalitní externí prezentace vydává kaÏd˘ rok firemní nástûnn˘ kalendáfi, kter˘ nabízí sv˘m zákazníkÛm a obchodním partnerÛm. Firemní nástûnné kalendáfie zaãaly b˘t vydávány poãínaje rokem 1997; do té doby byly pouze objednávány kalendáfie specializovan˘ch firem, ke kter˘m byl pfiidán pfiítisk logotypu. 1997 Kalendáfi (nazvan˘ „100 let rozvodu elektfiiny v Praze“) byl vyhotoven s ohledem na 100. v˘roãí zaloÏení právního pfiedchÛdce spoleãnosti – Elektrick˘ch podnikÛ Královského hlavního mûsta Prahy. Obsahoval fotografie staré Prahy v kombinaci s vybran˘mi historick˘mi exponáty z muzea spoleãnosti. Na zvlá‰tním listu byla pro sbûratele pfiipojena kolekce star˘ch pfiístrojÛ z jednotliv˘ch listÛ kalendária. 1998 Grafik a ilustrátor TomበBím patfií mezi nejznámûj‰í Ïijící v˘tvarné umûlce. Z jeho obrazÛ a grafik vyzafiuje klidná pohoda, barevn˘ soulad a námûtov˘ nadhled. Je nástupce stylu Kamila Lhotáka se kter˘m je ãasto srovnáván. ·lo o autorsk˘ kalendáfi s klasick˘mi Bímov˘mi námûty – golfová a tenisová hfii‰tû, zahrady a rÛzná zákoutí. 1999 Fotografie klasick˘ch praÏsk˘ch motivÛ. Kalendáfi pfiipomenul slavnostní otevfiení Technického a dokumentaãního muzea PRE. Obsahoval kolekci dobov˘ch plakátÛ s tématikou elektfiiny, graficky vyhotoven˘ch jako pohlednice.

( 101 )

2000 Autorsk˘ kalendáfi malífie Karla Chaby, kter˘ patfií k nejv˘znamnûj‰ím Ïijícím ãesk˘m malífiÛm. V jeho tvorbû námûtovû pfievaÏuje Praha; jeho obrazy jsou charakteristické dynamiãností a v˘razovou barevností. A právû barevné variace podle nálady, roãních období a pouÏívání ãist˘ch nelomen˘ch barev z malífie dûlají v˘jimeãného umûlce. 2001 Kalendáfi fotografií jedné z nejznámûj‰ích svûtov˘ch modelek Terezy Maxové, kterou fotografoval Robert Vano. Kalendáfi byl pfiipraven ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové; ‰lo o velkoplo‰né ãernobílé fotografie. 2002 Kalendáfi „Stará Praha“ vznikl z materiálÛ zapÛjãen˘ch z Muzea hlavního mûsta Prahy – star˘ch ãernobíl˘ch tiskÛ, které nebyly dosud publikovány. Jednalo se o jeden z nejúspû‰nûj‰ích kalendáfiÛ, neboÈ v celorepublikové soutûÏi nástûnn˘ch kalendáfiÛ obsadil v daném roce 1. místo. 2003 PRE Expedice Kangchenjunga 8598 – fotografické ztvárnûní expedice na tfietí nejvy‰‰í horu svûta pfii které tfii ‰piãkoví horolezci M. Minafiík, R. Jaro‰ a Z. Hrub˘ bez pouÏití kyslíkov˘ch pfiístrojÛ a bez pomoci v˘‰kov˘ch nosiãÛ donesli na vrchol hory vlajku PRE. Fotografie z Nepálu dokumentovaly prÛbûh expedice, kterou PRE podpofiila v rámci smlouvy o reklamû. 2004 Autorsk˘ kalendáfi Oldfiicha Jelena – autor se vyuãil knihafiem; po roce 1989 byl pfiijat na AVU v Praze. Spolupracoval s fiadou ãasopisÛ v âR i v zahraniãí; je znám jako ilustrátor zejména dûtsk˘ch knih. Kalendáfi byl vydán ve dvou kvalitativnû odli‰n˘ch provedeních – VIP (s pfiiloÏen˘m pevn˘ch rámem) a klasick˘.

( 102 )

2005 Bohumil ProkÛpek vystudoval obor fotografie na SP· v Brnû. Poté absolvoval katedru fotografie FAMU. Od roku 1986 má svobodné povolání; vede ateliér plenéru na katedfie fotografie FAMU v Praze. Vystavoval zejména fotografie ãeské krajiny (Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brnû, PraÏsk˘ hrad). Kalendáfi získal ocenûní v soutûÏi pofiádané ãasopisem Typografie (kategorie ãernobíl˘ch kalendáfiÛ). 2006 V historii spoleãnosti nejúspû‰nûj‰í kalendáfi – „Doteky svûtla“ autora Václava Jiráska. ·lo o dívãí akty ve spojení se svûteln˘mi plochami. Kalendáfi obdrÏel v celosvûtové soutûÏi GOLDEN PRISMA v italském Pordenone hlavní cenu. Cena byla vyhlá‰ena na veletrhu (Multifiera 2006) propagaãních pfiedmûtÛ se zamûfiením na nástûnné kalendáfie. 2007 Nástûnn˘ kalendáfi „Praha mûsto energie“ autora Václava Jiráska. Námûtovû byl kalendáfi ve znamení noãních fotografií Prahy. V. Jirásek absolvoval obor uÏitá grafika na SP· v Brnû a obor malba na AVU v Praze. Ve fotografii je autodidakt; fotografuje od roku 1988. Námûtovû se pohybuje od volné inscenované, portrétní a krajináfiské fotografie aÏ po snímky architektury.

( 103 )

2008 Autorsk˘ kalendáfi fotografa Jana Ságla. ·lo o barevné fotografie praÏsk˘ch motivÛ, které byly zachyceny z neobvykl˘ch pohledÛ. Fotografuje od roku 1957; od roku 1963 pracuje jako nezávisl˘ fotograf. Je znám zejména z ‰edesát˘ch let, kdy spolupracoval s rockov˘mi skupinami The Primitives Group a Plastic People of the Universe. Je zastoupen v fiadû svûtov˘ch galerií specializovan˘ch na fotografii. 2009 Kalendáfi byl pfiipraven ve spolupráci s fotografem Davidem Krausem. ·lo o fotografie znám˘ch osobností z oblasti kultury, sportu.

( 104 )

shrnutí / zusammenfassung / summary

závûr

yrammus / gnussafnemmasuz / ítunrhs

Shrnutí

Publikace „Skupina PRE – Komunikace“ navazuje na publikace „Vûdomí odpovûdnosti“ (vydána v roce 2000) a „Vûdomí odpovûdnosti II“ (vydána v roce 2002), které informovaly jednak o v˘stavách, které Skupina PRE v daném období ve vlastních prostorách uspofiádala, jednak rámcovû i o v‰eobecné podpofie umûní Skupinou. Publikace podává struãn˘ pfiehled tûchto aktivit za uplynul˘ch jubilejních deset let (1998-2008), kdy bylo uspofiádáno celkem 73 v˘stav umûleck˘ch dûl, a je i jak˘msi zamy‰lením a zhodnocením umûlecké a propagaãní úrovnû celého cyklu. V˘stavy nejprve probíhaly v pfiízemí budovy A objektu Na Hroudû 4, kde byla k dispozici v˘stavní plocha o rozmûrech cca 350 m2. Po uzavfiení tûchto v˘stavních prostor a po ukonãení rekonstrukãních prací v suterénu obou budov, které probíhaly v období 3/2003-9/2004, byla v˘stavní galerie pfiemístûna do vhodnûj‰ích a rozsáhlej‰ích prostor v pfiízemí a suterénu budovy B. Autofii tak dostali moÏnost prezentovat svá díla na pfiibliÏnû trojnásobnû vût‰í plo‰e a v daleko svûtelnû i prostorovû ãlenitûj‰ích prostorách. Kultura je jednou z moÏností vnûj‰í komunikace. Komunikace mezi v˘tvarníkem a divákem, mezi historií a souãasností, mezi lidmi, národy ale také mezi firmou a jejími zákazníky. Skupina PRE se, v rámci komunikace se sv˘m okolím, chce svojí podporou mimo jiné i kulturních projektÛ navenek profilovat nejen pouze jako spoleãnost, která spolehlivû za úplatu dodává elektfiinu a zaji‰Èuje v‰e potfiebné pro uspokojení potfieb zákazníkÛ, ale i jako subjekt, kter˘ chce napomoci roz‰ifiování umûní. Podporu umûní vidí Skupina PRE jako souãást marketingového mixu, tj. jako souhrn aktivit v oblasti reklamy, sponzorinku, public relations, podpory prodeje, pfiímého marketinku atd. Skupina PRE zfiídila v roce 1998 v centrální budovû v˘stavní síÀ, ve které pofiádá ve spolupráci s Agenturou Gejzír, s.r.o., pravidelné v˘stavy umûleck˘ch dûl znám˘ch ãesk˘ch i zahraniãních umûlcÛ.

( 107 )

Zusammenfassung

Die Publikation „PRE Gruppe – Kommunikation“ knüpft auf die Publikationen „Verantwortungsbewusstsein“ (herausgegeben im Jahre 2000) und „Verantwortungsbewusstsein II“ (herausgegeben im Jahre 2002) an, die zum einen über die Ausstellungen, die die PRE Gruppe in diesem Zeitraum in eigenen Räumlichkeiten gezeigt hat, informiert haben und die zum anderen die allgemeine Förderung der Kunst im groben Rahmen beschrieben haben. Die Publikation bietet eine kurze Übersicht dieser Aktivitäten in den vergangenen zehn Jubiläumsjahren (1998-2008), wo insgesamt 73 Ausstellungen von Kunstwerken veranstaltet wurden, und stellt einen gedanklichen Rückblick sowie eine Bilanzierung zu dem künstlerischen und PR-technischen Niveau des gesamten Zyklus dar. The publication submits a brief overview of events which were organized in the course of last ten jubilee years (1998-2008) when a total of 70 exhibitions were organized, it is in fact a kind of retrospection and evaluation of the artistic and publicity quality level of the whole cycle. Die Ausstellungen fanden zuerst im Erdgeschoss des Gebäudes A im Objekt Na Hroudû 4 statt, in dem eine Ausstellungsfläche von rund 350 m2 zur Verfügung stand. Nachdem diese Ausstellungsräumlichkeiten geschlossen und die Renovierungsarbeiten – die im Zeitraum von 3/2003 – 9/2004 stattgefunden haben – im Souterrain beider Gebäuden abgeschlossen worden sind, wurde die Ausstellungsgalerie in geeignetere und größere Räumlichkeiten im Erdgeschoss und im Souterrain des Gebäudes B verlagert. Die Autoren haben somit die Möglichkeit bekommen, Ihre Werke auf etwa dreimal so großen Fläche und in viel helleren und räumlich mehr gegliederten Räumlichkeiten zu präsentieren. Kultur stellt eine der möglichen Kommunikationsarten nach außen dar. Kommunikation zwischen dem Künstler und dem Zuschauer, zwischen der Geschichte und der Gegenwert, zwischen den Leuten, Nationen aber auch zwischen dem Unternehmen und seinen Kunden. Im Rahmen der Kommunikation mit ihrer Umgebung möchte sich die PRE Gruppe mit ihrer Förderung unter anderem auch von Kulturprojekten nach außen nicht nur als Unternehmen profilieren, das zuverlässig entgeltlich Strom liefert und alles notwendige für die Befriedigung der Kundenbedürfnisse sicherstellt, sondern auch als Unternehmen, dass die Verbreitung von Kunst unterstützen möchte.

( 108 )

Summary

The publication “PRE Group – Communication” is a continuation of the publication “Awareness of Responsibility” (published in the year 2000) and “Awareness of Responsibility II.” (published in the year 2002) which provided information not only on exhibitions the PRE Group organized on its own premises in the given period but also about its support of art in general. The publication submits a brief overview of events which were organized in the course of last ten jubilee years (1998-2008) when a total of 73 exhibitions were organized, it is in fact a kind of retrospect and evaluation of the artistic and publicity quality of the whole cycle. First, the exhibitions were held on the ground floor of building A, in the street Na Hroudû 4, where an exhibition space of almost 350 m2 was available. After closing down this exhibition space and finishing reconstruction work which was carried out in the basement of both buildings from 3/2003-9/2004, the gallery was moved to more appropriate and larger premises located on the ground floor and in the basement of building B. Artists were given an opportunity to present their works of art on in area which is three times bigger and more flexible in terms of light and interior space. Culture represents one of external communication possibilities. It is communication between an artist and a viewer, between history and the present, among people and nations but also between a company and its customers. The PRE Group supports inter alia cultural projects and by doing so it wishes to be perceived, within the communication with its surroundings, not only as a company which reliably supplies electricity and ensures that all requirements of its customers are satisfied, but also as an entity that wants to promote art. The PRE Group envisages support of art as a part of its marketing activities, i. e. as a complex of activities in the area of publicity, sponsoring, public relations, sales support, direct marketing etc. In the year 1998, the PRE Group opened an exhibition hall at its headquarters where, in cooperation with the Agency Gejzír, s.r.o., regular exhibitions of works of art created by famous Czech and foreign artists are organized.

( 109 )

Obsah

Úvodní slovo generálního fieditele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Úvodní text „VáÏení pfiátelé umûní“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Komunikace s vefiejností – podpora umûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Pfiehled o zápÛjãkách umûleck˘ch dûl ve vlastnictví Skupiny PRE pro externí subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Pfiehled v˘stav uspofiádan˘ch ve v˘stavní místnosti v budovû fieditelství Skupiny PRE za období 1998 – 2008 . . . . . . . . . 11 Vûdomí odpovûdnosti I. / expozice 1998–2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Vûdomí odpovûdnosti II. / expozice 2001–2002 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Komunikace / expozice 2004–2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Areál PRE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 PREgate / instalace Ïulov˘ch objektÛ – M. Moravec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Nástûnné kalendáfie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Shrnutí / Zusammenfassung / Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Jan DoleÏálek P¤EHLED V¯STAV USPO¤ÁDÁN¯CH SKUPINOU PRE V LETECH 1998–2008

Skupina PRE / filantropie

komunikace.....................

Vydala PraÏská energetika, a. s., pfii pfiíleÏitosti 10. v˘roãí pofiádání v˘stav obrazÛ v prostorách spoleãnosti

Grafická úprava: Jan Kube‰, C&COM Advertising, s. r. o. V˘roba: Tisk: Poãet stran: Fotografie: Archiv PRE, Gejzír s. r. o., Ing. Arch. H. Härtel