ENÍ PARAMETR ELEKTROCHEMICKÝCH POCHOD V P ZEMIN , ZDIVU A KONSTRUKCÍCH
,
Šoch Jan 1) Úvod. Pod vlivem elektrických proud v p , zemin , zdivu a konstrukcích probíhají elektrokinetické pochody elektroosmotické a elektroforézní. Všeobecn se rozlišuji ty i eletrokinetické jevy: elektroforéza, elektroosmóza, sedimenta ní potenciál a potenciál proud ní. Zpravidla nás zajímá teorie elektroosmózy a elektrokinetického potenciálu a sou asný tok kapaliny a elektrického proudu porézním prost edím. Na styku dvou látek r zných dielektrických konstant se vytvá í elektrické pole. Na styku se vytvo í tenká dvojvrstva, p i emž látka s vyšší dielektrickou konstantou má na styku zpravidla kladný náboj, kdežto látka s nižší dielektrickou konstantou má náboj záporný Voda v kapilá e nebo v zemin se nabije na styku kladn , sklo nebo zrna zeminy se nabíjejí záporn . Jestliže se na obou koncích kapiláry zavede do vody stejnosm rný elektrický proud, budou se kladn nabité vodní ástice pohybovat k záporné elektrod , kterýžto jev se práv nazývá elektroosmóza. Pr tok vody kapilárou se zvýší, nebo voda bude protékat kapilárou vlivem hydraulického spádu a vlivem elektroosmózy. V praxi se pomocí elektroosmózy dají odvodnit nepropustné nebo velmi málo propustné zeminy, které by se jinak odvodnit nedaly. Ú inkem elektroosmózy se také voda vytla uje z pór zeminy a zemina se p i tom smršuje, její pórovitost se zmenšuje. Elektroosmózy m žeme také užit p i zakládání staveb na m kkých soudržných zeminách, které jsou málo únosné, ke zv tšení jejich únosnosti.. P i elektroosmóze se stla uje zemina, hodnota sou initele stla itelnosti se zv tšuje, zemina se stává únosn jší a mén stla itelnou. U nás bylo poprvé použito elektroosmózy v roce 1954 na zpevn ní písku, v n mžse razila štola pod budovou hlavního nádraží v Praze. Písek byl velmi jemný a nesoudržný a sypal se do prázdné štoly. Byla obava, že se pod základy vytvo í dutiny a že budova ssedne. Bylo proto nutné, aby se písek n jakým zp sobem stmelil a aby tím ztratil svoji velmi snadnou pohyblivost. Pro zpevn ní písku bylo použito speciální chemické sm si, která byla v laborato i tak upravena, aby roztok p ešel v gel po 6 hodinách. Vodní sklo bylo vhán no do písku pod tlakem 1 až 2 atp, p i nap tí 12V a proudu 0,1A a pak až72V p i proudu 3,1 až4A. Pro zpevn ní 1 m3 písku se spot ebovalo 0.5 kWh elektrické energie. Elektroosmometr. Zeminu si m žeme p edstavit jako soustavu kapilár , p i emžnepo ítáme se skute nou rychlostí vody v pórech , nýbrž s filtra ní rychlostí, jako by voda prosakovala celým profilem zeminy. Sou initele elektroosmotické propustnosti lze definovat podobn jako sou initele neelektrické propustnosti. Je to filtra ní rychlost. Když elektrokinetický spád je 1 V. cm -1 má sou initel elektroosmotické propustnosti rozm r V-1. sec-1. cm2 . Sou initel elektroosmotické propustnosti se í v elektroosmometru. Do n ho vtéká na jedné stran zeminy voda p i ur ité stálé výši hladiny a na druhé stran z ní prosakuje a odkapává do odm rky. Upravíme-li výtok tak, že bude na téže úrovní jako vtok, bude jeho hydraulický spád nulový a voda bude prosakovat zeminou pouze inkem elektrického proudu.
64
Pono íme-li elektrody stejnosm rného proudu do suspenze, v nížjsou rozptýleny koloidní ástice, za nou se tyto ástice pohybovat ke kladné elektrod , protože na svém povrchu mají záporný elektrický náboj. Tento jev se nazývá kataforesa. Aby se zjistilo, co se všechno d je v zemin p i elektroosmose, kdyžzemina je vystavena ú inku prom nného stejnosm rného elektrického proudu, je nutné provést adu m ení v terénu, na stavbách i v laborato i. Jaké elektrické a iontové d je v p
probíhají?
Elektrické d je v panenské p . V p dách nenarušených p iloženým um lým elektrickým proudovým polem hovo íme o sorp ních kapacitách p d a um lých iontových vým nných reakcích mezi p dním roztokem a povrchem p dních koloid , které pat í k nejd ležit jším p dním vlastnostem. Tyto mají význam pro pochody výživy rostlin, p i genetických p dních procesech a ovliv ují adu d ležitých vlastností p d. Hovo íme zde o acidoidech (záporný náboj), bazoidech (kladný náboj) a tzv. amfoterních koloidech, ktereé se v závislosti na pH prost edí chovají bu jako acidoidy nebo bazoidy. Dále hovo íme o kationtové vým nné kapacit a stálém nebo prom nlivém náboji p dního prost edí. V p dochází k vým kationt a vým nné adsorpci aniont . Probíhají zde rovn ž p dní elektrochemické reakce podmín né výskytem voln disociovaných vodíkových iont hliníku, železa a manganu. Elektrochemické reakce probíhají karbonizací p dního roztoku, odb rem kationtových živin rostlinami, oxidací NH3 a NH4 , tvorbou organických kyselin a vstupem kyselých imisí z atmosféry. P dní kyselost je variabilní jak v rámci p dního profilu (p dní horizonty), tak v rámci ur itého asového úseku rovn žv rámci plošného rozložení u téže p dní vrstvy. Galvanické nap tí v nehomogenním p dním elektrolytu. Jsou známá r zná galvanická nap tí kov a slitin ve stejném elektrolytu. Naopak jsou známá r zná galvanická nap tí téhož kovu v p dním elektrolytu r zné kyselostí. Vložíme-li tedy do panenské p dy kovové potrubí nebo holý vodi , tak v d sledku r zných bazoid , acidoid a amfoterních koloid nehomogenního p dního elektrolytu vzniknou r zná galvanická nap tí na úsecích potrubí a vodi , která je rozd lí na úseky katodického a anodického chování. Anodické úseky jsou místem intenzivní koroze. P i tom nezáleží zda potrubí nebo vodi e jsou uloženy vodorovn nebo svisle. Ješt k elektrokinetickým jev m v p . Podstatným spole ným znakem elektrokinetických jev je, že p sobením mechanickým vzniká elektrický proud (resp.nap tí) a naopak elektrickým sobením vzniká tok kapaliny nebo pohyb pevné fáze, p i emžrozhodující je pouze relatiní pohyb obou. P i elektrokinetických jevech v po hraje ješt d ležitou roli okolnost, že vždy jde o pohyb velkých ástic (iont , molekul, shluku molekul a podobn ), je to tedy pohyb mající charakter pohybu za viskózního t ení, tj. pohyb ur ený p íslušnými pohyblivostmi. O elektroosmóze také hovo íme, jeli elektricky vyvolán relativní tok kapaliny v i sedimenta nímu skeletu pevné fáze. O elektroforézi naopak hovo íme, je-li elektricky vyvolán pohyb pevné fáze v kapalin . Elektrická ochrana produktovod a kabel . Ochrana produktovod se provádí tzv. galvanickými anodami, usm ova i a dalšími zdroji proudu. Princip ochrany galvanickými anodami je odvozen od elektrochemického procesu probíhajícího v elektrolytu p dy p i vodivém spojení této anody s kovem termodynymicky ušlechtilejším . Tímto spojením vzniká galvanický proud v lánku, jerhožanodou je ušlechtilejší kov. Zdroj proudu – anoda se spot ebovává, proto hovo íme také o ob tované anod . Druhý zp sob katodické ochrany kovových konstrukcí produktovod a kabel je založen na ipojení stejnosm rného nap tí z vn jšího zdroje. Vytvo í se elektrický obvod. Jehož katodou je chrán ná konstrukce a anodou pomocné elektrody p ipojené na vn jší zdroj. Tím lze do zna né míry ídit korozní pochod konstrukce, který je tak potla en nebo snížen na pomocné anody. Elektrická ochrana zd ných staveb a konstrukcí. Zp sob ochrany zd ných staveb a konstrukcí je celá ada. Uve me si jich n kolik. Tak kup íkladu bylo využito elektroosmózy pro vysoušení zdiva palác pro Parlament R v Praze. Zpev ování štoly v písku pod hlavním nádražím v Praze jižbylo
65
uvedeno výše. Vzhledem k nehomogenit mostních železobetonových konstrukcí a zm nám kyselosti, mají dlouhé pruty úseky anodické a katodické. K ochran je pak nutné využít rozsáhlých katodových ochran. Tímto zp sobem je již chrán no v USA stovky železobetonových most a autoparkoviš. N kdy je celá železobetonová konstrukce umíst na v p , která je pod vlivem elektrických polí velkých elektroenergetických zdroj . Tok elektrického proudu v betonu je vytvo en mezi pozitivní korodující anodou a negativní katodovou plochou oceli. Odstín ní železobetonové konstrukce pak vyžaduje speciální uspo ádání elektrod. Pro ochranu železobetonových konstrukcí je však p edn nutné nedestruktivní zjišování stavu ocelové výztuže. V dnešku zatím zpravidla provádíme diagnostikování koroze výztuže polo lánkovou potenciálovou metodou. Rozsah koroze je hodnocen pro nam ené rozsahy potenciál od 200 do 500 mV. P i rozsahu nad 500 mV jižjde o viditelný projev koroze. V R byl kup íkladu jako jeden mezi prvními m en stav výztuže tubusu Nuselského mostu v Praze. Elektroreklamace a dekontaminace. P i dekontamiaci p d od nežádoucích iont metodou elektrofoirfézy hovo íme o elektroreklamaci. P i iontové dekontaminaci p d se zpravidla vychází z p edpokladu, že kationty putují ke katod a siln kontaminují její okolí. Po provedené dekontaminaci se siln kontaminována p da z okolí katody odstraní. U zapojení elektrod p i dekontaminaci p d s výplachem iont se jižp edpokládá nutnost výplachu nejen kationt u katody, ale také aniont od anody, p i emžse dále o složení aniont p ímo nehovo í. U zapojení elektrod p i dekontaminací p d se sm rovým odplavením kationt se op t p edpokládá koncentrování kationt žkých kov u katody a jejich odplavování do vymezeného sb rného místa. Elektrofokusace. Jde o zp sob a za ízení, ve kterém je možné uskute ovat volnou izoelektrickou fokusaci libovolných látek bez p ím sí stabilizujících medií. Umož uje v pr myslovém rozsahu izolovat a istit nejr zn jší látky, zejména organického charakteru. Elektrická destrukce. Elektrických d v železobetonových konstrukcích lze vhodným za ízením a zapojením využít pro zám rnou destrukci. Tak kup íkladu použitím elektrického zdroje p i nap tí alespo 50 V a proudech 2.3 kA dojde k oh átí zdiva nad 500 °C a do 15 minut k jeho rozdrobení. Intenzivními dynamickými elektrickými rázy lze rozdrobit železobetonovou konstrukci i p i nižších elektrických parametrech p i frekvenci ráz pod 10 Hz. Reverzní osmóza a elektrodialýza. Ob ma postupy se z vody uvol ují nejen dusi nany, ale také ostatní látky, p edevším soli. Nová metoda Carix je vhodná pro odstra ování resp. snižování obsahu dusi nan a také tvrdosti vody. Obm nou použitých sm sí katexu a anexu lze podle složení ist né vody p ednostn snižovat obsah dusi nan i síran nebo tvrdost vody. Elektrické odvod ování . P i vhodné polarit elektrod lze elektroosmotickým p sobením vyvolat odvod ování p dy nebo zdiva. Podle n kterých prací lze realizovat i velkoplošné odvod ování p d. Elektrické zvyšování hladiny spodní vody. Obrácením výše uvedené polarity elektrod lze elektroosmotickým d jem v p vyvolat zvyšování hladiny spodní vody. Vhodnou volbou materiálu elektrod lze zvyšování hladiny vyvolat galvanoosmotickým d jem v p . inky velkých elektroenergetických zdroj . Kup íkladu m sto Ostrava je uzav eno t emi m nírnami D o parametrech 3 kV a ádov kolika kA každá. Jsou umíst ny ve Svinov , v D tmarovicích a Vratimov . Dopravní podnik sta Ostravy provozuje na území m sta dalších trnáct m níren pro provoz tramvají. Nejvýkonn jší je m nírna umíst na asi 200 m za domem um ní západním sm rem. Její parametry jsou 0,7 kV a asi 3 kA. Tato za ízení využívají zem jako elektrického vodi e. Proudy unikající z t chto za ízení do zem se vhledem k nehomogenit p dy, zeminy i hornin a dík provozovaným i jižneprovozovaným kovovým kabel m i produktovod m, uzavírají cestou nejmenšího elektrického odporu a to mnohdy ažkilometry od vedení, kterým by m ly téci. V té souvislosti hovo íme o bludných proudech. Bludné proudy se uzavírají horizontáln pod povrchem p dy i vertikáln do hloubky. Dále nesmíme
66
zapomenout, že v uzav ených hlubinných dolech byl ponechán tento kovový materiál: z elektroza ízení všechno mimo ventilátory, silové kabely z hlavních otvírkových chodeb a olejová trafa. V dolech tedy z staly koleje, ostatní kabely, erpací stanice, kovové výztuže a ada dalších kovových za ízení. V jamách jsou zachována potrubí degaza ní, protipožární vody a další neuvád ná kovová za ízení. Tato ponechaná za ízení kovová v dolech jsou v kyselém d lním prost edí kvalitními katodami, které nemají d vod se cestou nejmenšího elektrického odporu uzavírat p es adu anodických úsek provozovaných i neprovozovaných produktovod na povrchu území m sta, které tím rezaví a budou rezav t mnohem rychleji neždosud. Havarijní a ohrožená místa na území m sta Ostravy. Celá ta sple ú ink bludných proud destabilizuje stavby i konstrukce pod zemí i na povrchu sta. Na území m sta je asi 250 most a asi 119 podjezd . Po et jam v ostravské ásti OKR je celkem 312, z toho 275 starých. Bez uvažování možnosti ú ink elektrických d upozor ovali prof. Exner a prof. Aldorf na vážnost situace a žádají zajišt ní stability jámy Šalamoun, po zatopení ostravské díl í pánve. Upozor ují, že jako jediné možné ešení je sanace ústí jámy a ochrany povrchových objekt , z ízení varovného monitorovacího systému pohybu jílové zátky a horní ásti zásypu pod jejím dnem. V p ípad zjišt ní pohybu povrchu zásypu i zátky je nutno okamžit vznikající volné prostory zapl ovat výpl ovou injektáží. Nikdo zatím neuvažuje, že v blízkosti jámy Šalamoun je výše uvád ná nejv tší m nírna za domem um ní a že zp tné proudy protékají jako bludné proudy p es tuto jámu. Nikdo zatím také neuvažuje bludné proudy protékají pod ásti „umn zarovnané plochy“po Karolin , nikdo neuvažuje, že bludné proudy probíhají v celé soustav blízké železobetonové mostní konstrukce. Celá tato oblast musí být ešena, chrán ná i ízená jako jeden systém., i když s n kterými díl ími obvody, zejména p i p edpokládané elektrifikaci železni ního úseku trat D úseku Ostrava hl.n. – Kun ice. Neznámé a ne ízené elektrické d je bludnými proudy narušují stabilitu, zvyšují vlhkost a urychlují rozpad. Takových „Šalamoun “máme na území m sta Ostravy mnohem více. Obdobná situace je ve Svinov , kde je op t m nírna, tentokrát D, uzav ená jáma Šverma – Svinov a blízké železobetonové mostní konstrukce. Rovn žvážnou se stává situace ve Vítkovicích u nádraží Ostrava –Vítkovice a u dolu Jeremenko, v P ívoze u dolu Odra a u dalších níren v blízkosti tramvajových most a podjezd . V této souvislosti je vhodné rovn žpoukázat, že v OKR nebylo využíváno elektrické protikorozní ochrany d lních stroj a za ízení. Rovn žnebylo v OKR využito elektrických d pro zpev ování a ochranu d lních staveb a konstrukcí pod zemí i na povrchu. Normy a databáze informací ešících eliminaci nebezpe í elektrických degrada ních proces z hlediska ochrany povrchových objekt . P edn bude zapot ebí vypracovat databázi informací, vztahujících se k uvedenému problému a promítnutí t chto údaj a informací do územn technických podklad o území v obdobné struktu e, jako je tomu v p ípad zmapování území m sta Ostravy z hlediska možného úniku metanu. Informace tohoto druhu jsou pro stavební ú ady zásadní v ízeních podle stavebního zákona a souvisejících p edpis , nebo stavební ú ady mají obecn za povinnost zohlednit v ízeních všechny skute ností, které mají vliv na ochranu zdraví, životního prost edí, na ochranu urbanistických hodnot, jakož i ochranu staveb p ed škodlivými vlivy a ú inky, v etn posouzení vhodnosti geologických, hydrogeologických a elektrokinetických pom v území. Databáze tak umožní jak projektant m, tak stavebním ú ad m p ijetí opat ení ke zvýšení kvality a bezpe nosti navrhovaných staveb. Sou asn bude nutné vést jednání k úprav p íslušných legislativních norem, tak aby byla stavebník m uložena povinnost ov it si možné riziko p sobení bludných proud a vlhkostí na stabilitu
67
a bezpe nost staveb a p ijmout ú inná opat ení k jejich eliminací. Pro p iblížení celé této problematiky obsahu norem a databáze informací uvedu stru ný obsah p ipravované práce: 1. DÍL: P sobení elektrokinetických degrada ních proces a ochrana staveb, konstrukcí a jejich okolí (Terminologie a teorie) –Teorie elektrokinetických d v p , elektrické degrada ní ú inky, ochrana staveb, konstrukcí a okolí. 2. DÍL: Návrh normativních požadavk : ešení projektu. vodová zpráva k návrhu normativních požadavk ešících eliminací nebezpe í elektrokinetických proces z hlediska ochrany povrchových a podpovrchových objekt a jejich okolí. Návrh normativních požadavk (Návrh vyhlášky). 3. DÍL: P ílohy: 1. íloha .1: Navrhování ochranných opat ení proti p sobení elektrokinetických degrada ních proces na nové stavby a jejich okolí. 2. íloha .2: Navrhování ochranných opat ení proti p sobení elektrokinetických degrada ních proces na stávající stavby a jejich okolí. 3. íloha .3: Odstra ování staveb. 4. íloha . 4: Obsahová nápl havarijního plánu. Laborato pro m ení elektrokinetických proces a ochrany zemin, staveb a konstrukcí. Cílem laborato e bude zajišovat m ení na simultánních obvodech a návrh ídicích za ízení elektrokinetických proces (osmotických a forézních) v zeminách a na stavbách pro eliminaci nebezpe í degradace a ochrany objekt povrchových, podzemních i st ešních systém . Laborato bude p ípadn také spolupracovat p i zajišování výuky na fakultách stavebních VUT Brno, VUT Praha a VŠB-TU Ostrava. Sou ásti laborato e bude také venkovní plocha se zabudovanými simultánními modely podzemních staveb (most , tunel , kolektor , nosných pilí , vícevrstvých podzemních teplovodních zásobník atd). Sou ásti laborato e bude také elektromechanická p íru ní dílna a vybavení elektrokinetickou, výkonovou elektroenergetickou a tepelnou,. solární a meteorologickou m ící technikou. Pro daný obor bude sou ásti laborato e také m ící v z pro ení staveb mimo areál laborato e. K vybavení laborato e bude muset také pat it vybavení íslušnými normami SN, EN a ICS (Mezinárodní klasifikace norem). Je rozpracována ada ících p ístroj pro m ení elektrokinetických proces na stavbách p ipravených pro patentování. Elektrokinetická, výkonová, elektroenergetická a tepelná, solární a meteorologická m ící technika. P ipravujeme: 1. sady elektrod: kovové m ící elektrody, kovové elektrody ídicí a zdrojové, elektrody pro zabudování ve studnách a vodote ích, senzory pro m ení parametr elektrokinetických pochod v p , senzory pro m ení parametr elektrokinetických pochod ve zdivu, senzory pro m ení dynamických parametr m ících a ídicích elektrod v p a ve zdivu, senzory pro m ení a cejchování složek vektor bludných proud . 2. sady cejchovních p ístroj : odporové teplotní idla, voltmetzry, miliampermetry, ohmmetry, senzory relativní vlhkosti, senzory vlhkosti tuhého materiálu, senzory vodivosti, senzory pH, redox sondy, kulový teplom r, anemometrická idla, sníma e tlaku, sonda pro
68
bezkontaktní m ení otá ek, sníma e nasycení kyslíkem, senzor kyslíku v plynech, senzor ozonu v plynech, senzor oxidu uhli itého v plynech, senzor oxidu uhelnatého, sonda intenzity osv tlení, idlo slune ního zá ení, senzor sm ru v tru, senzor hladiny spodní vody, senzor deš ových srážek, ru ní digitální ukazovací p ístroje, univerzální digitální m ící stanice, p íslušenství ( akumulátory, nabíje ky, sí ové adaptéry, kabely), elektrom ry (odb r –dodávka), m e tepla a vodom ry. 3. sady dalších p ístroj : m e zemních odpor , korozimetry, zapisovací p ístroje, m e mízotok rostlin, p ístroje pro m ení statické elekt iny v ovzduší, po íta ový polarograf pro ekoanalýzu a elektroanalýzu ve vodách a p dách, p ípadn další. Záv r. V rámci výše uvedených odstavc k problematice m ení parametr elektrokinetických pochod v p , zdivu a konstrukcích jsme si uvedli: 1. V úvodu základní terminologií. 2. P iblížili jsme si základní funkci elektroosmometru. 3. Uvedli jsme si jaké elektrické a iontové d je v p , zdivu a okolí probíhají: elektrické d je v panenské p , galvanická nap tí v nehomogenním p dním elektrolytu, sou asnost d elektroosmotických a elektroforézních, pasivní a aktivní ochrany kovových prokuktovod a kabel , elektrická ochrana zd ných staveb a konstrukcí, elektroreklamace a dekontaminace, elektrofokusace, elektrická destrukce, reverzní osmóza a elektrodialýza, elektrické odvod ování a elektrické zvyšování hladiny spodní vody. 4. Bylo poukázáno na velké elektroenergetické zdroje: m nírny D, m stské tramvaje, provozované a zejména likvidované doly. 5. Byla uvedena havarijní a ohrožená místa na území m sta Ostravy: Jáma Šalamouna, Svinovské mosty, Ostrava –Vítkovice a d l Jeremenko, P ívoz a d l Odra. 6. Bylo poukázáno na p ipravované normy a databáze informací ešících eliminací nebezpe í elektrických degrada ních proces z hlediska ochrany povrchových objekt nejen m sta Ostravy: I. DÍL, II. DÍL a III. DÍL. 7. Bylo upozorn no na nutnost vybudování speciální laborato e pro m ení elektrokinetických proces a ochrany zemin, staveb a konstrukcí. 8. Byla specifikovaná základní elektrokinetická, výkonová elektroenergetická a tepelná, solární a meteorologická m ící technika: 1 sady elektrod, 2 sady cejchovních p ístroj , 3 sady dalších p ístroj . Dovolte mi na záv r n kolik otázek pro diskusi. Myslíte, že n kdo za Vás tuto problematiku rozpracuje? Je v bec t eba nazna enou problematiku ešit? Chce n kdo danou problematiku ešit sám v etn financování ? Chcete spolupracovat v rámci ur itého sdružení ?
69
Literatura:
MYSLIVEC, A.: Elektroosmóza a její využití v inženýrské praxi. Inženýrské stavby 1, 1955, s.2 –8. MYSLIVEC, A., EICHLER, J., JASENÁK, J. : Mechanika zemin. SNTL/ALFA, Praha 1970, s.92 –96. HLÁVKA, J.: Elektroosmóza v porézních látkách užívaných ve stavebnictví. Elektrotechnický obzor 2, 1974, s.69 –73. KUDLÁ EK, I.: Degrada ní procesy. Skripta VUT FE, Praha 1994 ALDORF, J., EXNER, K.: Zajišt ní stability jámy Šalamoun po zatopení ostravské díl í pánve. Sborník referát konference 9. Hornická Ostrava 1996. BALÍK, M.: Odvlh ení zdiva palác pro Parlament R. Stavba 1, 1997. KREJ Í, I., POSPÍŠIL, P.: Elektrokinetické metody ošet ení vlhkého zdiva. Stavba 1, 1997. ŠOCH, J.: Patenty OCH, J.: Protokoly m ení. 1)
prof, Ing. ,CSc. Václava Vacka 1672/13, 70800 Ostrava –Poruba, tel: 596 955 410
70