číslo 2/2007 8. ročník
SKOK DO REALITY s p e c i á l n í n ov i ny o l e g i s l a t i v ě pro osoby se zdravotním postižením vydává Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (www.nrzp.cz)
Uzavírání smluv o poskytování sociálních služeb a některé problémy s tím spojené Sjednávání smluv o poskytování sociálních služeb podle individuálních potřeb jejich uživatelů je významným krokem k uplatnění svobodné vůle těchto osob. Znamená to, že o dotčených jedincích a jejich potřebách nebude „někým rozhodováno“, ale že se stanou přímo účastníky jednání o druhu, rozsahu a podmínkách poskytované služby. Zákon o sociálních službách vyžaduje písemné uzavírání smluv u všech služeb sociální péče a dále v případě služeb sociální prevence u azylových domů či domů napůl cesty a u poskytování služby v terapeutické komunitě. Písemně musí být smlouva uzavřena na návrh kterékoli ze smluvních stran také při poskytování rané péče, tlumočnických služeb, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi nebo sociální rehabilitace. Kvůli požadavku na písemnou formu mohou v některých případech vzniknout problémy spojené se způsobilostí občana takové smlouvy uzavírat. To se týká zejména případů, kdy jedinec není schopen např. z důvodu vysokého věku či mentálního postižení obsah smlouvy pochopit. Mohlo by to následně vést k pochybnostem, zda je uzavření takové smlouvy skutečně projevem svobodné a vážné vůle, a zda tedy není z tohoto důvodu neplatná. Nejjednodušším řešením je, pokud je dotyčný schopen alespoň svobodného projevu vůle v tom smyslu, že zmocní jinou osobu k uzavření smlouvy, a je schopen toto zplnomocnění podepsat. V případě, že takového úkonu schopen není, přichází v úvahu buď ustanovení opatrovníka, které předpokládá zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům, nebo použití § 92 odst. 6 zákona o sociálních službách, jenž stanoví, že „osobu, která není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností.“ Uzavírání smluv se nevyžaduje v případě, kdy existuje rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů. Tato rozhodnutí zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu tří let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování služeb. Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek na péči, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči z příspěvku na péči.
Náležitosti smlouvy a) označení smluvních stran, b) druh sociální služby,
c) rozsah poskytování sociální služby, d) místo a čas poskytování sociální služby, e) výše úhrady za sociální službu sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty, h) doba platnosti smlouvy. Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze v případě, že a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí so ciální služby, o kterou osoba žádá, c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška č. 505/2006 Sb. v §036 stanoví, že: „Poskytnutí pobytové sociální služby se vylučuje, jestliže a) zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, b) osoba není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo c) chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití; to neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem.“
Uzavírání smluv u jednotlivých druhů sociálních služeb Služby sociální péče lze rozdělit do dvou velkých skupin – na služby pobytové a služby ambulantní nebo terénní. Službami pobytovými se rozumí služby poskytované v týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory či v domovech se zvláštním režimem, dále jde o chráněné bydlení, služby poskytované ve zdravotnických zařízeních, ústavní péči a služby poskytované v sociálně-rehabilitačních centrech. V těchto případech není třeba ve smlouvě sjednávat ceny za sociální služby, neboť se ze zákona hradí ve výši přiznaného příspěvku. Jedinou výjimkou jsou pobytové služby v týdenních stacionářích, kde je výše úhrady omezena do 75 % přiznaného příspěvku. Rovněž z hlediska obsahu smluv nebudou mezi jednotlivými typy zařízení podstatné rozdíly,
což umožní využít vzorové smlouvy. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách vzor pobytové smlouvy, která se týká pobytu v domově důchodců. Prováděcí předpis k zákonu, jímž je vyhláška č. 505/2006 Sb., pak stanoví maximální výši úhrady za stravování částkou 160 Kč za ubytování a částkou 140 Kč denně za celodenní stravu. Tyto částky jsou stanoveny již s přihlédnutím k provozním nákladům s poskytnutím ubytování. Při uzavírání smlouvy je však třeba respektovat ustanovení § 73 odst. 3 zákona o sociálních službách, podle něhož musí osobě zůstat po úhradě za ubytování a stravu alespoň 15 % jejího příjmu. To znamená, že v případech, kdy výše příjmu neumožňuje požadovat plnou úhradu, musí být maximální výše úhrady stanovena a ve smlouvě upravena tak, aby byl tento požadavek zákona dodržen. Plnou výši úhrady lze i v těchto případech použít tehdy, dohodne-li se poskytovatel na spoluúčasti úhrady nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, jíž je sociální služba poskytována a u níž by nebyla zákonem požadovaná výše zůstatku příjmu dodržena. Nedojde-li však k takové dohodě, musí poskytovatel výši úhrady za ubytování a stravu snížit. Situace u služeb poskytovaných ambulantně nebo v domácnosti uživatele je komplikovanější. To je způsobeno jak větší rozmanitostí typů těchto služeb, tak zejména tím, že zde existuje více druhů úhrady nákladů. Zatímco u osobní asistence se úhrada řídí počtem hodin a výše úhrady za jednu hodinu činí maximálně 85 Kč s tím, že pokud služba netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, u pečovatelské služby je to jinak. Vedle této sazby (používané pro úkony péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při přípravě jídla a pití a jeho podávání, pro běžný úklid a údržbu domácnosti, údržbu domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu, donášku vody, topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva a údržby topných zařízení, běžné nákupy a pochůzky) je stanovena ještě úhrada za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně tří hlavních jídel částkou 140 Kč denně nebo 70 Kč za oběd. Jestliže jde o donášku jídla nebo jeho dovoz, hradí se částka 20 Kč, 100 Kč pak může činit úhrada za velký nákup (např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti) a zvláštní částkou je stanoveno praní a žehlení prádla, a to ve výši 50 Kč za kg prádla (suchého). Na rozdíl od smlouvy o osobní asistenci, jejíž vzor je rovněž
strana 1
na webových stránkách MPSV, je nutné při stanovení úhrady použít i těchto položek a vzor smlouvy upravit. Smlouva o poskytování tísňové péče bude oproti smlouvě o poskytování osobní asistence a pečovatelské služby jednodušší co do rozsahu poskytovaných služeb, avšak náročnější, pokud se týká výše úhrad. Vyhláška stanoví, že v těchto případech činí úhrada skutečné náklady na provoz technických komunikačních prostředků. Tato úhrada je stanovena jako maximální. Stejným způsobem, jako je stanovena úhrada pro osobní asistenci, je určena i úhrada průvodcovské a předčitatelské služby a podpory samostatného bydlení. Odlehčovací služby se hradí způsobem obdobným jako pečovatelská služba s tím, že se zvlášť neúčtuje donáška oběda, velký nákup a praní prádla. Výše úhrady je v ostatních částech stejná. Stejný režim úhrady platí i pro centra denních služeb a denní stacionáře. Vzor smlouvy pro domovy seniorů lze použít i pro azylové do-
my s tím, že cena za stravu zůstává stejná, avšak cena za ubytování je stanovena maximálně ve výši 90 Kč denně, anebo v případě rodiny s nezletilými dětmi 60 Kč denně za dospělou osobu a 30 Kč denně za dítě. U domů napůl cesty se hradí pouze ubytování, a to v částce 90 Kč denně. Při pobytu v terapeutických komunitách se hradí celodenní strava ve výši 140 Kč denně, nebo 70 Kč za oběd a 130 Kč za ubytování. K použití vzorů uváděných MPSV mám jednu poznámku. Podle mého názoru je třeba zahrnout do smlouvy i ustanovení o poskytování poradenství, neboť to je podle zákona povinnou součástí každé sociální služby. Bohužel se zcela se naplňuje předpoklad NRZP, že se smlouvami budou problémy. Z poznatků poradců i dotazů na poradnu NRZP vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb u návrhu smluv ne vždy dodržují ustanovení zákona uvádějící, že po úhradě částky za ubytování a stravu musí uživateli zůstat nejméně 15% příjmu. Takové ujednání je ovšem neplatné!!
Registrujeme také snahy o nasazení maximálních cen bez potřebné diferenciace. Například za ubytování v třílůžkovém pokoji 160 Kč denně, tedy stejně jako v případě pokoje jednolůžkového, neboť částka 160 Kč denně za ubytování je maximálně přípustná. V oblasti pečovatelské služby se vyskytují problémy se započítáváním cest k uživateli. V návrhu smluv bývá cesta započítávána do hodinové sazby za úkon, takže výsledná částka přesahuje hranici stanovenou vyhláškou. I taková ujednání jsou pro rozpor se zákonem neplatná!! Vyskytují se i nedostatky ve vztahu k charakteru postižení. Například někde nejsou vnitřní pravidla pro poskytování služby v Braillově písmu, přestože je smlouva uzavírána s nevidomou osobou. Tyto poznatky ukazují, že v působení poradců i koordinátorů bude nutné zdůraznit informační, kontrolní a zejména poradenskou činnost zaměřenou na problematiku smluv. (hut)
Práce na přípravě antidiskriminačního zákona byly znovu obnoveny Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s úřadem ministryně bez portfeje obnovilo práce na přípravě zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a změn některých souvisejících norem. Ministerstvo navazuje na dříve předložené návrhy zákonů, které tuto problematiku upravovaly. Vláda je sice projednala a schválila již v prosinci 2004, v minulém volebním období se však nepodařilo dotáhnout do konce jejich projednávání v obou komorách Parlamentu ČR. Návrhy antidiskriminačního a změnového zákona byly nově přepracovány s přihlédnutím k legislativnímu vývoji, k němuž došlo od předložení předchozí verze zákona, a současně byly zohledněny některé zásadní pozměňovací návrhy uplatněné při projednávání původních návrhů v Parlamentu ČR. Přepracované návrhy se liší i dalšími dílčími úpravami, např. vypuštěním ustanovení o pozitivních opatřeních, jež se předkladatelům jeví jako nadbytečné, a vypuštěním definice zdravotního postižení v reakci na judikaturu Evropského soudního dvora. Nutnost přijetí antidiskriminačního zákona vychází z požadavku Evropské unie implementovat řadu směrnic Evropských společenství, zejména směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, či směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Dále jde o směrnici Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976, o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání a pracovní podmínky, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS. Návrh také (na rozdíl od původní verze) nově implementuje směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Obsahem nově připravovaného zákona je úprava práva na rovné zacházení a ochrana před diskriminací z důvodu rasy nebo etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání či víry, jazyka, politického či jiného smýšlení, národnosti, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, dále z důvodu sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině nebo jiného postavení. Zákon zakotví právo na rovné zacházení ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ve věcech pracovních a jiné závislé činnosti včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, členství a činnosti v profesních komorách včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují. Týká se to i sociálního zabezpečení a sociálních výhod, zdravotní péče, vzdělání a přístupu ke zboží a službám, které
strana 2
jsou k dispozici veřejnosti včetně bydlení, a jejich poskytování. Zákon stanoví výjimky, za kterých je rozdílné zacházení přípustné, a také nároky, jichž se mohou oběti diskriminace domáhat. Pokud jde o institucionální zajištění rovného zacházení, byla tato agenda svěřena do působnosti veřejného ochránce práv. Navrhovaná instituce by měla zprostředkovávat právní pomoc ve věcech ochrany před diskriminací, vydávat doporučení a stanoviska, provádět nezávislý výzkum a poskytovat informace veřejnosti. V souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona je nutné přijmout také novely některých dalších zákonů, a to nejen proto, aby se zabránilo duplicitám v našem právním řádu, ale také proto, aby byl stanoven stejný standard ochrany pro celou oblast rovného zacházení. Další návrhy na změnu některých zákonů vycházejí z potřeby institucionálního a procesního zajištění ochrany před diskriminací. V současné době probíhá k návrhu antidiskriminačního zákona meziresortní připomínkové řízení. Sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a Národní rada osob se zdravotním postižením k němu uplatnily dvě zásadní připomínky. První z nich požadovala doplnění definice zdravotního postižení ve stejném rozsahu, jako tomu bylo v předchozí verzi. Důvodem je skutečnost, že pojmy zdravotní postižení či osoby se zdravotním postižením jsou v našem právním řádu vymezeny nejednotně a účelově, a to ve vazbě na jednotlivé oblasti, které příslušné právní předpisy upravují (např. důchodové pojištění, státní sociální podpora, sociální služby, vzdělávání, zaměstnávání atd.). Z tohoto důvodu nelze využít žádnou ze stávajících definic, a proto je třeba zdravotní postižení pro účely této normy definovat univerzálněji tak, aby pokrývalo všechny oblasti daným zákonem upravené. Není vhodné ani žádoucí ponechat pouze na judikatuře, aby na základě vlastního uvážení posuzovala, co se rozumí pojmem zdravotní postižení. Pro potřeby praxe, právní jistoty a jednoznačného výkladu je proto nezbytné zdravotní postižení v tomto zákoně jednoznačně vymezit. Obsahem druhé uplatňované zásadní připomínky byl požadavek na doplnění ustanovení o možnosti přijímat pozitivní opatření pro zajištění rovného zacházení, jejichž cílem je předcházení nebo vyrovnávání existujících nevýhod. Tento nástroj již obsahovala předchozí verze této právní úpravy a pro osoby se zdravotním postižením má mimořádný význam. Obě výše uvedené připomínky byly předkladatelem akceptovány a budou do textu zákona doplněny. I když je zřejmé, že přijetí antidiskriminačního zákona by pro všechny znevýhodněné skupiny osob bylo velkým přínosem, bude jeho projednávání, jak se ukázalo při vypořádávání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení, velice náročné a komplikované, protože názory na jeho podobu, oblasti úpravy i institucionální zajištění nejsou jednotné a někdy jsou i protichůdné. JUDr. Pavel Ptáčník
Co je obsahem nové směrnice pro osoby se zdravotním postižením? V druhé polovině ledna byl oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, který vyhlásila Evropská unie. Pro osoby se zdravotním postižením to znamená příležitost navázat na Evropský rok osob se zdravotním postižením (2003) a pokusit se ještě více posílit postavení této velké skupiny osob, jejíž počet se odhaduje v celé EU na 50 milionů. Hnutí zdravotně postižených a zejména jeho evropská zastřešující organizace – Evropské fórum zdravotně postižených (EDF) – bojují za zavedení legislativy specificky zaměřené právě na tuto skupinu lidí. EDF ve spolupráci s odborníky i samotnými osobami se zdravotním postižením připravilo návrh směrnice EU, která by komplexně upravovala práva těchto osob ve všech oblastech života. Jejím cílem je předložit tento materiál k posouzení Evropskému parlamentu a Evropské komisi. Dosud byla totiž skupina osob se zdravotním postižením zahrnuta pouze do některých legislativních opatření EU (směrnice 78 a 43 z roku 2000, kde jsou tyto osoby zařazeny mezi ostatní skupiny ohrožené sociálním vyloučením; nařízení o právech cestujících v letecké dopravě; nařízení ke strukturálním fondům v období 2007–2013 atd.). Návrh směrnice o rovném zacházení s osobami se zdravotním postižením vznikl v roce 2000 a je dílem nezávislých odborníků na oblast lidských práv a zdravotního postižení z celé tehdejší Evropské unie. Experti text zpracovali právě na žádost EDF, jež bylo a je nositelem této iniciativy. Původně se předpokládalo, že se orgány Evropské unie – Evropská komise a Evropský parlament – začnou návrhem směrnice zabývat již během roku 2003, který byl vyhlášen Evropským rokem osob se zdravotním postižením. Návrh měl tehdy velkou podporu europoslanců i tehdejší komisařky pro zaměstnanost a sociální
věci Anny Diamantopoulou, přesto se jej nepodařilo prosadit. V letošním roce se EDF rozhodlo, že se pokusí návrh zmiňovaným institucím znovu předložit. Přihlédlo právě k tomu, že rok 2007 byl vyhlášen Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny a že zároveň v tomto roce oslavíme 10 let od přijetí Amsterdamské smlouvy, která obsahuje článek 13, významný jako první odkaz k problematice zdravotního postižení a zákazu diskriminace z tohoto důvodu.
Text návrhu směrnice Návrh směrnice se v preambuli odvolává na Smlouvu o Evropské unii a právo na rovnost před zákonem a ochranu před diskriminací, jak ji ukládá Všeobecná deklarace lidských práv a následně Charta základních práv Evropské unie. Návrh dále zmiňuje Standardní pravidla OSN o vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením – na toto místo jistě bude doplněna i Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakožto právně závazný dokument. Návrh směrnice stanoví jako svůj účel boj s diskriminací (přímou i nepřímou) založenou na zdravotním postižení a usiluje o zavedení zásady rovného zacházení ve všech členských státech EU. Pro tyto účely je definována přímá i nepřímá diskriminace, stejně jako neprovedení přiměřeného odůvodněného přizpůsobení tam, kde je nelze ospravedlnit. Návrh směrnice považuje za diskriminaci i obtěžování, které je zde definováno, a pokyn k diskriminaci. Směrnice by měla platit pro všechny osoby ve veřejném i soukromém sektoru, včetně státních orgánů ve věcech sociální ochrany, sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Pamatuje na problémy týkající se sociálního znevýhodnění,
výchovy a vzdělávání, přístupu ke službám, zboží a informacím a jejich poskytování tak, jak jsou k dispozici veřejnosti. Řeší v neposlední řadě i fyzickou přístupnost a uzpůsobení stávajících zařízení a staveb a pro členské státy navrhuje stanovit povinnost dialogu s nestátními organizacemi, jež mají zájem podpořit boj proti diskriminaci z důvodu zdravotního postižení. Ukládá rovněž členským státům vytvořit orgány, které budou uplatňovat zásadu rovného zacházení, tzn. provádět šetření nebo průzkumy týkající se diskriminace z předmětného důvodu, zveřejňovat nezávislé zprávy a předkládat doporučení ve všech záležitostech předmětné diskriminace a provádět dohled nad plněním této směrnice a souvisejících národních právních předpisů a praxí. Důležité je také to, že návrh směrnice ukládá stanovení sankcí, uplatnitelných v případě porušování národních předpisů, které budou přijaty při implementaci směrnice. Pro členské státy bude také platit povinnost pravidelně, v pětiletých intervalech po přijetí směrnice, informovat Evropskou komisi o postupech při implementaci této normy.
Budoucnost Domníváme se, že naše budoucnost je v rukou nás všech – občanů, kterým není lhostejný osud a životní podmínky milionů osob se zdravotním postižením v Evropské unii. Pokud se podaří shromáždit jeden milion podpisů pod petici požadující schválení zmíněného návrhu směrnice, budou práva těchto osob chráněna a prosazována mnohem efektivněji a bez nežádoucích prodlev. Informace o kampani a možnostech zapojení se naleznete na stránkách www.nrzp.cz nebo www.1million4disability.eu Veronika Půrová
Udílení cen Mosty 2006 V úterý 27. února se v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové konal 4. ročník udílení cen MOSTY 2006. Slavnostní ceremoniál se tentokrát uskutečnil pod záštitou a za účasti první dámy Livie Klausové. Celkem bylo na udělení ceny nominováno 92 projektů a osobností. V rámci programu vystoupil Laďa Kerndl se svými nezapomenutelnými songy, světoznámý chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri a hudební soubor složený převážně ze studentů Jedličkova ústavu a škol The Tap Tap. Celým odpolednem provázel – a je třeba říci, že naprosto profesionálně – moderátor Jakub Železný. Mezi hosty jsme zahlédli ministryni Džamilu Stehlíkovou, hejtmana Královéhradeckého kraje Pavla Bradíka, senátorku Ludmilu Müllerovou, poslankyni Alenu Páralovou či ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury ČR Pavla Švagra. Cenu pro vítěze ztvárnila akademická sochařka Jitka Wernerová a pamětní listy akademický malíř Otakar Trogan. Na akci se podíleli partneři, kterým patří náš dík – Kooperativa pojišťovna a.s., Poštovní spořitelna a mediální partner TV Prima. V kategorii instituce veřejné správy, kde se sešlo 17 nominací, zvítězila Policie ČR, Správa hl. m. Prahy. Prvenství jí patří za projekt, který umožňuje navázání kontaktu mezi neslyšícími lidmi a policisty v krizových
strana 3
Braillovým písmem. Cenu předával hejtman Pavel Bradík. Další projekty v této kategorii obdržely pamětní listy: • Beads 4U, s.r.o. – zaměstnávání 265 osob s plným invalidním důchodem, tří s částečným invalidním důchodem a tří se změněnou pracovní schopností. • Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s. – poskytuje bezplatné studium na VŠ, plně bezbariérová. Poskytuje bezplatně studijní pomůcky, zahraniční studium, stáže. • Helppes – centrum výcviku psů pro postižené – bezplatná služba pro zdravotně postižené – výcvik asistenčních psů a ojedinělý projekt v ČR – speciální výcvik asistenčních signálních psů pro kardiaky. • Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. – vzdělávací program pro pracovníky ve zdravotnictví, zkvalitňující péči o pacienty se sluchovým postižením.
• • • •
V kategorii zvláštní cena, ve které bylo 47 nominovaných, zvítězila společnost Otto Bock ČR s.r.o., která poskytuje špičkové protetické vybavení. Cenu předávala ministryně Džamila Stehlíková. Další osobnosti, týmy a projekty obdržely pamětní listy: Ing. Jana Hrdá – za mimořádný přínos pro hnutí osob se zdravotním postižením v oblasti osobní asistence a standardů kvality soc. služeb. Tým organizátorů sportovních akcí integrujících zdravé a handicapované sportovce v Lounech – za dlouholeté pořádání sportovních akcí pro občany se zdravotním postižením. Petr Lněnička – za mimořádný přínos pro hnutí osob se zdravotním postižením v oblasti zpřístupňování prostředí (hmatové a akustické úpravy prostředí). Mgr. Marek Bělohlávek – za dlouholetou práci s těžce postiženými dětmi. Patrik Nacher
situacích. Cenu předávala manželka prezidenta republiky Livia Klausová. Další projekty v této kategorii byly odměněny pamětními listy: • Město Jablonec nad Nisou – vybudování Spolkového domu pro neziskové organizace a tím umožnění činnosti i specifickým organizacím osob se ZP. • Kraj Vysočina – vytvoření Generelu bezbariérových tras a podpora obcí při jejich zpracování. • Krajská knihovna Vysočina – zpřístupnění literatury nevidomým – zvukové knihy, speciální software pro nevidomé. • Sociální odbor Krajského úřadu Pardubického kraje – webová prezentace sociálních služeb v Pardubickém kraji pomocí GIS map. V kategorii nestátní subjekty, v níž porota vybírala z 28 nominací, zvítězilo Vinařství Galant, Dobrá adresa s.r.o., a to za označení etiket kolekce vín
Zvýhodněné cenové podmínky pro osoby se zdravotním postižením Podle § 43 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích je provozovatel univerzální služby povinen realizovat zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby: (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. f) je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, včetně přístupu k číslům tísňového volání, k telefon-
strana 4
ním seznamům, k informační službě o telefonních číslech účastníků, a možnost výběru operátora nebo podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací. (2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich
zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, b) zabezpečovat bezbariérový přístup k vybraným veřejným telefonním automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení. (3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, b) držitel průkazu ZTP/P, c) osoba uznaná lékařem příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za bezmocnou nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo d) účastník, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b). (5) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení.
Prováděcí vyhláška k zákonu o elektronických komunikacích stanovila výši příspěvku pro osoby uvedené v § 43 na 200 Kč měsíčně. Operátor O2 poskytuje slevy pro držitele průkazu ZTP/P, ZTP z důvodů úplné nebo praktické hluchoty a příjemci příspěvku na péči. Největší sleva je poskytována na pevné telefonní linky – jedná se o částku až 403 Kč měsíčně. Tato částka je složena ze dvou položek. Jednak je to 200 Kč v rámci nároku, který vyplývá z ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, a dále je to sleva poskytovaná O2 ve výši 203,41 Kč včetně DPH. Ostatní operátoři poskytují slevy v zákonné výši, tj. 200 Kč. Žádost o slevu pro zákazníky O2, kteří mají pevné telefonní stanice, je nezbytné uplatnit na telefonické lince 800 123 456, pro mobilní telefony na čísle *11.
Projekt DESATERO komunikace s osobami se zdravotním postižením
Z O2 obdržíte „Žádost o přiznání nároků zdravotně postižených osob a osob s nízkými příjmy nebo zvláštními sociálními potřebami při poskytování veřejně dostupné telefonní služby“, kterou je potřeba vyplnit a přiložit k ní kopii průkazky ZTP/P nebo ZTP, dále pak ověřenou kopii rozhodnutí o přiznání mimořádných výhod III. nebo II. stupně. Pokud uplatňujete slevu z důvodu přiznání příspěvku na péči, je třeba přiložit ověřenou kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči, případně potvrzení o pobírání dávek sociální péče v případě nedostatečných příjmů. Obdobně je možné uplatnit i slevu na mobilní síť, kde ovšem podpora ze strany O2 je kromě 200 Kč státního příspěvku jen ve výši 85 Kč včetně DPH. Slevy je možné uplatnit pouze u hlasových služeb. Václav Krása, předseda NRZP ČR
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl. m. Prahy
NRZP ČR realizuje od 1. 1. 2007 projekt v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha – Desatero komunikace s osobami se zdravotním postižením.
jících situací, zároveň jsou však i omezováni při integraci do společnosti, čerpání zdravotnické péče a v případě úřadů veřejné správy při společenském a pracovním uplatnění.
Obsah projektu
Cíle projektu
Projekt vychází z potřeby zdravotnických zařízení a úřadů veřejné správy proškolovat své pracovníky pro komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Tato potřeba je dána nejen každodenní praxí, ale počítá s ní i Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006–2009. Projekt si klade za cíl vytvořit při NRZP ČR školicí středisko, v němž se zájemci z řad zdravotně postižených naučí, jak vést informační a vzdělávací kampaně zaměřené na zdravotnickou veřejnost a pracovníky veřejné správy. Příležitost pro uplatnění na pracovním trhu by měla být v první řadě využita samotnými zdravotně postiženými. Proto budou v rámci projektu z jejich řad vyškoleni lektoři, kteří budou tuto službu zdravotnickým zařízením a úřadům veřejné správy do budoucna nabízet. V rámci výcviku budou spolupracovat na vytváření řady „Desater“ zásad komunikace s lidmi s různými typy zdravotního postižení. Absolvent kurzu bude moci proškolovat zdravotnické pracovníky a pracovníky veřejné správy na téma komunikace se zdravotně postiženými.
Primárním cílem projektu je pomoci skupině až 20 osob se zdravotním postižením najít plnohodnotné uplatnění na pracovním trhu v oblasti, která je dosud prakticky nepokryta dostatečně vyškolenými odborníky. Za tímto účelem chceme vytvořit školicí středisko, v němž budou zájemci vyškoleni pro samostatné vedení vzdělávacích aktivit zaměřených na problematiku komunikace občanů se zdravotním postižením ve zdravotnických zařízeních a na úřadech veřejné správy.
Proč tento projekt Na NRZP ČR se obracejí lidé se zdravotním postižením se stížnostmi na necitlivý způsob zacházení, kterému jsou vystavováni ve zdravotnických zařízeních a na úřadech veřejné správy. Velmi často se cítí v podřízeném nebo znevýhodněném postavení. Zásadní problém při komunikaci se zdravotně postiženými přitom nespočívá v tom, že by se k nim mělo přistupovat stejně jako k ostatním lidem. Různé typy zdravotního postižení vyžadují specifický přístup, který musí zohlednit potřeby a možnosti zdravotně postiženého občana a současně respektovat jeho lidskou důstojnost. Znalosti zásad a techniky vlastní komunikace s těmito osobami jsou u zdravotnických pracovníků i pracovníků veřejné správy obvykle velmi nedostatečné nebo vůbec žádné. Je tedy zřejmé, že problémy v komunikaci mezi zdravotně postiženými lidmi a zdravotnickým personálem a pracovníky veřejné správy existují. Lidé se zdravotním postižením se v jejich důsledku dostávají do dehonestu-
Cílové skupiny Cílovou skupinou našeho projektu jsou nezaměstnaní zdravotně postižení občané se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, s trvalým bydlištěm v Praze a se zájmem o práci mimo komunitu zdravotně postižených. Výběrovým kritériem by však nemělo být samotné vzdělání, ale především osobní předpoklady uchazeče. Mělo by se jednat o osoby kreativní a komunikativní, se schopností empatie a přirozeného vystupování. Školení se bude skládat ze tří základních modulů, které absolventům umožní získat znalosti a dovedností ve třech základních oblastech: 1. Modul obecně teoretické přípravy (systém zdravotní péče, typy zdravotnických zařízení, lékařská a zdravotnická etika, práva pacientů atd.). 2. Modul speciálně teoretický o způsobech a metodách komunikace s lidmi se sluchovým, zrakovým a pohybovým postižením. 3. Modul lektorsko-manažerský (manažerské dovednosti, osobnostní trénink, komunikační schopnosti, základy psychologie atd.).
Pro zájemce o školení: Pokud máte zájem absolvovat školení v oblasti komunikace s lidmi se zdravotním postižením a máte trvalé bydliště v Praze, kontaktujte, prosím, členy projektového týmu na adrese:
[email protected] či
[email protected]
Konference Bez bariér se letos zaměří na volnočasové aktivity osob se zdravotním postižením Stává se už pomalu tradicí, že poslední květnová dekáda bývá věnována mezinárodní konferenci Bez bariér. Letošní rok není výjimkou. Tentokrát
bude toto setkání zaměřeno na dostupnost volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením.
Hlavními tématy budou cestování, sport a kultura. Chceme se tedy zabývat otázkami přístupu k aktivitám, které jsou spíše v pozadí naše-
strana 5
ho vnímání problematiky zdravotního postižení, přitom jsou ale nezbytné pro pocit úplnosti života a nepochybně přispívají k pocitu plného zapojení do života společnosti. Především sport, ale i kultura mohou přinést lidem se zdravotním postižením vysoké společenské uznání, pokud se těmto aktivitám věnují cíleně, naplno a s nezbytnou dávkou talentu. Letošní konference má název Aktivně bez bariér a bude opět s mezinárodní účastí. Uskuteční se ve dnech 23. a 24. května 2007 v Kongresovém centru v Praze; na večer 23. května je plánováno společenské setkání ve Valdštejnské zahradě. Záštitu nad akcí převzala předsedkyně
zdravotního a sociálního výboru Senátu Alena Palečková. Ve sportovní sekci chceme upozornit na problémy, s nimiž se sportovci se zdravotním postižením při svých aktivitách setkávají. Zájemci budou mít možnost zhlédnout některá jejich ocenění. Sekci cestování bude vévodit téma letecké dopravy osob se zdravotním postižením – jak si zajistit vše potřebné před cestou, přepravu vozíku apod. Část příspěvků se zaměří na bariéry a také na zvláštní produkty cestovního ruchu orientované na osoby se zdravotním postižením. Sekce zaměřená na přístupnost kulturních
zařízení se bude týkat především zařízení navštěvovaných v souvislosti s cestovním ruchem. Chtěli bychom ukázat způsob zpřístupňování historickým památek a zajímavých lokalit. Konference se koná ve spolupráci s ABF a. s. Generálním partnerem je Nadace České spořitelny, dalšími partnery jsou Letiště s.p. a Adriatic Curatio. K účasti na akci je možné se přihlásit u Národní rady osob se zdravotním postižením, u paní D. Lanzové, tel. 266 753 433, e-mail: d.lanzová@nrzp.cz. Těším se na setkání s Vámi na konferenci. Václav Krása, předseda NRZP
Publikace, která změní váš pohled na svět Národní rada osob se zdravotním postižením nabízí velmi inspirativní publikaci Evropská koncepce přístupnosti – ECA 2003. Brožura obsahuje jedinečný souhrn myšlenek, poznatků a návrhů odborníků z dvaadvaceti zemí Evropy, které rozvíjejí principy, jež se v angličtině dají začlenit pod pojem „design for all“. Tento výraz lze do češtiny přeložit jako „úprava pro všechny“, volněji jako „univerzální plánování“. Publikace vysvětluje příčiny a podstatu designérských chyb, které mají za následek, že v prostředí uměle vytvořeném lidmi se dobře žije jen osobám dospělým, zdravým, fyzicky zdatným, s průměrnou výškou a váhou. Zároveň podává svědectví o tom, že každé takto vytvořené prostředí (budovy, vozidla, hřiště, ulice atd.) se bezprostředně týká celé populace, v níž však převažují lidé neprůměrní: například děti, osoby s poruchami zraku, sluchu, s omezením pohybu, leváci, dospělí lidé malého vzrůstu či nadměrné váhy. Stejná situace je u upraveného přírodního prostředí (pláže, parky, veřejné cesty atd.).
Kromě důkladné analýzy současného stavu přináší knížka návrhy, jak napravovat vzniklé chyby a prosazovat úpravy výhodné pro všechny lidi místo dosavadního „zprůměrovaného designu“. V brožuře lze najít množství rad týkajících se úprav ulic, průchodů, parkovišť, veřejných dopravních prostředků. Právě důraz na praktickou použitelnost dělá z této publikace užitečného pomocníka pro všechny občany, kteří chtějí změnit k lepšímu prostředí, v němž žijí. Měli by si ji přečíst nejen architekti, projektanti či studenti a učitelé na technických školách, ale i zastupitelé měst a obcí, zákonodárci, podnikatelé a také aktivisté z humanitárních organizací. Publikace Evropská koncepce přístupnosti – ECA 2003 má 112 stran v barevném provedení: texty doplňují četné ilustrace a technické náčrty. Zájemci si ji mohou zakoupit v sídle Národní rady, a to za 350 Kč. Mohou ji také získat poštou na dobírku za 400 Kč. Pro objednávky je určen telefon 266 753 425 a e-mail
[email protected]. (pel)
Rakouský model ochrany práv osob se zdravotním postižením inspirací pro Česko? Možností, jak hájit práva lidí se zdravotním postižením, je celá řada – receptů je nepřeberné množství, ale ne každý je účinný. Zajímavý model zvolili například v sousedním Rakousku, kde na dodržování práv osob se zdravotním postižením dohlíží zvláštní právní ochránce. Jde o nezávislý úřad, který je se spolkovým ministerstvem pro sociální jistotu a generace spojen pouze rozpočtem. Úkolem této instituce je dohlížet na to, aby všichni občané měli stejné podmínky; nemůže ale přímo nařizovat například odstraňování bariér u staveb. Svou pozornost přitom nezaměřuje jen na osoby se zdravotním postižením, ale také na jedince, kteří jsou nemocní déle než šest měsíců. Do nově zřízené funkce právního ochránce osob se zdravotním postižením jmenovala rakouská vláda počátkem loňského roku Herberta Haupta, někdejšího vicekancléře a spolkového ministra pro sociální jistotu a generace, člověka, který je ve své zemi významnou politickou osobností. Jako právní ochránce je povinen dojíždět za klienty a mít kontaktní místo v každé spolkové zemi. Ve svém postavení má přitom na problematiku osob se zdravotním postižením jiný vliv, než měl jako ministr sociálních věcí. Může více využívat médií a jednat otevřeněji a svobodněji, jeho práce i úřad stojí mimo vliv politických stran.
strana 6
Od počátku loňského roku do konce října se na Haupta a jeho spolupracovníky obrátilo s žádostí o pomoc na devět stovek klientů. Třetina žádostí se týkala problémů se zaměstnáním a pracovním právem, třetina nedostatků ve zdravotní péči, dvacet procent poukazovalo na bariéry v běžném životě (v oblasti bydlení, kultury, sportu atd.). Zbytek agendy se týkal například problematiky lidí s duševním postižením a dalších problémů. Právní ochránce osob se zdravotním postižením iniciuje kroky k odstranění všech překážek, které diskriminují seniory či lidi se zdravotním postižením. Na jeho podnět například rakouská pošta a rakouské dráhy začaly upravovat svoje prostory tak, aby vyhovovaly osobám se zdravotním postižením. Podporuje též rozvoj znakového jazyka a vyvíjí i další aktivity. Jednou ročně předkládá zprávu o svojí činnosti ministru práce. Dokument není veřejný, protože obsahuje osobní údaje o jednotlivých klientech. Pokud si tuto zprávu vyžádá parlament, musí být projednávána v neveřejném režimu.
Návštěva Herberta Haupta v České republice Ve dnech 16. a 17. října 2006 navštívil Herbert Haupt Českou republiku – přijel na pozvání
Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze. První den jeho návštěvy se odehrál ve znamení oficiálních návštěv. Nejprve se na Ministerstvu práce a sociálních věcí setkal s náměstkem ministra Mariánem Hoškem, poté ho přijal ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Jednání se zúčastnila i velvyslankyně Rakouské republiky Margot Klestil-Löffler. Odpoledne se uskutečnil slavnostní oběd na Úřadu vlády za účasti vedoucího sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany Pavla Ptáčníka a místopředsedů NRZP ČR. Druhý den byl věnován návštěvě Centra Paraple a diskusi o činnosti úřadu právního ochránce osob se zdravotním postižením a o možnosti zřízení podobné instituce v České republice. Návštěvu Herberta Haupta považuji za velmi významnou. Potvrdilo se totiž, že jsme schopni ve spolupráci se zahraničními zastupitelskými úřady zorganizovat návštěvu významného představitele z jiné země. Dále jsme získali cenné informace o velmi zajímavém způsobu prosazování principu vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. NRZP ČR se v této souvislosti rozhodla, že hodlá iniciovat vznik podobného úřadu v naší zemi. Václav Krása, předseda NRZP ČR
Zveme Vás na odborný doprovodný program výstavy NON-HANDICAP 2007! Výstaviště Praha 17.–20. dubna 2007 Ve dnech 17.–20. dubna 2007 se na Výstavišti v Praze 7 – Holešovicích uskuteční již 11. ročník tradiční specializované výstavy pro zdravotně postižené NON-HANDICAP 2007. Výstava proběhne společně s 29. ročníkem mezinárodního zdravotnického veletrhu PRAGOMEDICA-PRAGOLABOR-PRAGOFARMA-PRAGOOPTIK 2007. Součástí každého ročníku výstavy je i odborný doprovodný program. V roce 2007 ho ve spolupráci se společností Incheba Praha s.r.o. zajišťuje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR o. s. (NRZP ČR).
NRZP ČR o. s. Václav Krása, JUDr. Jan Hutař Pozvaní: JUDr. Pavel Ptáčník, Prof. PaedDr. Ján Jesenský, CSc., MUDr. Olga Švestková, Ph.D., Prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., Doc. MUDr. Jana Süssová, CSc. www.nrzp.cz
18. dubna 2007 Křižíkův pavilon 2E 17. dubna 2007 10.00–11.50 Canisasistence Služba sociální prevence za asistence speciálně připraveného psa vedeného kompetentní osobou. ELVA HELP o.s. Andrea Tvrdá http://handicap-help.liberec.net 12.00–13.50 Bezbariérové Denní centrum pro studenty s handicapem Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze 10 a Dobrovolnické centrum Hestia, o. s. Představení Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s., která nabízí bezplatné studium handicapovaným, činnosti Denního centra pro handicapované studenty pražských vysokých škol a projektu „Vytvoření tréninkových pracovišť pro osoby s těžkým zdravotním postižením“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl.města Prahy. www.vsvsmv.cz 14.00–17.00 Konference na téma „Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením“ Legislativa ČR v oblasti ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením a vnímání této problematiky odbornými kruhy.
10.00–11.50 Auta pro handicapované Chráněná dílna CAR CLUB s.r.o. Prezentace projektu chráněné dílny CAR CLUB s.r.o. „Auta pro handicapované“. Programu se zúčastní také partneři, kteří na projektu spolupracují a zajišťují speciální úpravy aut, financování či pojištění s asistenční službou určenou pro osoby se zdravotním postižením. www.carclub.cz 12.00–13.50 „Autismus záhad zbavený“ Seminář o problematice autismu. Autistik o.s. Ing. Miroslava Jelínková, CSc. a Tomáš Josis www.volny.cz/autistik/ 14.00–17.00 Konference na téma „Formy diskriminace osob se zdravotním postižením“ Příprava nové evropské legislativy a aktuální problémy v oblasti diskriminace z důvodu zdravotního postižení. NRZP ČR o. s. Václav Krása, Mgr. Lenka Krhutová, JUDr. Jan Hutař Pozvaní: Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., JUDr. Pavel Ptáčník, JUDr. Otakar Motejl, MUDr. Džamila Stehlíková www.nrzp.cz
strana 7
Stánek NRZP ČR 19. dubna 2007 10.00–14.00 Seminář na téma „Standardy kvality sociálních služeb“ NRZP ČR o. s. Ing. Jana Hrdá www.nrzp.cz
17.–19. dubna 2007
14.15–17.00 Asociace poskytovatelů osobní asistence Valná hromada www.apoa.cz
19. dubna 2007
10.00–17.00 Právní poradenství JUDr. Jan Hutař www.nrzp.cz
14.00–17.00 Prezentace Společnosti C-M-T Společnost C-M-T PaedDr. Jitka Molitorisová a Blanka Klouzalová www.c-m-t.cz
20. dubna 2007 11.00–11.50 Programy Mentio Prezentace výukových počítačových programů na rozvoj řeči pro dospělé se speciálními potřebami. Mgr. Marta Petržílková – Mentio www.mentio.cz 12.00–13.30 Životní styl zdravotně oslabeného Seminář o cvičení a pohybu. Mgr. Zuzana Vlková, www.diabetes.cz. 13.30–15.00 Glykovaný hemoglobin – indikátor diabetu Předpokladem úspěšné léčby diabetu je kontrola hladiny krevního cukru v krvi. (Svaz Diabetiků ČR) www.diabetes.cz.
Venkovní plocha před Průmyslovým palácem 5B 17.–20. dubna 2007 11.00–16.00* CAR CLUB s.r.o. zve návštěvníky výstavy na doprovodný program s názvem „HANDY testovací jízdy“. Program bude zájemcům k dispozici denně na označené asfaltové ploše před Průmyslovým palácem 5B. Vyzkoušejte si VŠICHNI jízdu zručnosti v osobním autě speciálně upraveném pro handicapované řidiče! * V poslední den výstavy, 20. dubna, bude doprovodný program „HANDY testovací jízdy“ ukončen ve 13.00 hodin. www.carclub.cz
Na vybraná vystoupení bude zajištěn tlumočník do znakového jazyka, přístup na všechny součásti doprovodného programu je bezbariérový. Po celou dobu výstavy bude návštěvníkům k dispozici bezplatná kyvadlová autobusová doprava. Jde o bezbariérovou speciální linku č. 751 ze stanice Nádraží Holešovice přímo do areálu Výstaviště.
Podporuje Ministerstvo zdravotnictví ČR
vydavatel: Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7, telefon: 266 753 420, fax: 266 753 424 • odpovìdný redaktor: Mgr. Jan Kholl (220 879 916,
[email protected]) • redakèní okruh: Ing. Jana Hrdá (257 951 332,
[email protected]), JUDr. Jan Hutař (266 753 425,
[email protected]) • vydávání povoleno Ministerstvem kultury ÈR, zapsáno do evidence periodického tisku pod èíslem MK ÈR E 13338 • dotováno Ministerstvem zdravotnictví ÈR • neprodejné • zveřejnìné názory nemusejí být v souladu s mínìním redakce, ruèí za nì autoři èlánkù
strana 8