dopravní
a technická infrastruktura Spolehlivě fungující město Praha chce modernizovat, rozvíjet a provozovat dopravní a technickou infrastrukturu tak, aby podporovala dobré fungování a ekonomiku města, jeho ambice a rozvoj, odpovídala úrovni technického pokroku a její systémy pracovaly spolehlivě, efektivně a šetrně k životnímu prostředí.
K naplnění této strategické vize bude městská správa (volené orgány, úřady a městské organizace) ve spolupráci s veřejným i soukromým sektorem a s obyvateli města: • rozvíjet integrovaný systém veřejné dopravy, zvyšovat jeho kvalitu i konkurenceschopnost vůči individuální automobilové dopravě, • ovlivňovat úroveň a způsob užívání osobních automobilů v Praze tak, aby podstatně poklesl negativní vliv jejich provozu na prostředí města, • vytvářet na území Prahy podmínky k plné integraci železniční, dálniční a silniční sítě, leteckých a vodních cest do evropských sítí a k dosažení úrovně technické infrastruktury srovnatelné s vyspělými evropskými městy, • zvyšovat efektivitu technické infrastruktury města, její spolehlivost a podíl na bezpečnosti města, omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které působí nevhodně fungující a chybějící infrastruktura, • optimalizovat využití stávajících systémů a kapacit dopravní a technické infrastruktury; jejich doplňováním a modernizací podporovat přednostně rozvoj nových městských center a nových lokalit bydlení.
54
Klíč k fungujícímu městu Klíč k fungujícímu městu spočívá v dosažení souladu mezi vysokými vnitřními i vnějšími nároky na kapacitu, spolehlivost a kvalitu dopravní a technické infrastruktury města a kvalitou životního prostředí. Na území Prahy se koncentrují funkce a aktivity nadregionálního významu a také služby pro vysoký počet dalších denně přítomných osob – dojíždějících za prací, mimopražských studentů, pacientů a návštěvníků města. Nároky na infrastrukturní systémy budou určovány potřebami 1,5 až 1,8 milionu osob, zájmy města a trendy budoucího vývoje poptávky. Například již dnes výrazně roste poptávka po doplnění a modernizaci infrastruktury v komerčně atraktivních lokalitách. Praha se musí také citlivě zhostit své funkce průsečíku významných tranzitních cest. Praha je ve většině oborů infrastruktury vázána na zdroje a systémy regionálního, republikového i evropského významu. Město nemá na svém území potřebné zdroje pro napájení svých systémů a není schopno ze svého rozpočtu pokrýt značný objem investic do dopravní a technické infrastruktury.
Hlavní vnější vazby pražské infrastruktury Chomutov Chemnitz
Teplice Drážďany
Děčín Hamburk
Ústí n. L. Berlín
Liberec Německo
Mladá Boleslav Štětín
Mělník
Německo (tranzit)
Káraný Karlovy Vary Marktredwitz, Plauen
Hradec Králové Polsko H. Králové Varšava
rozvodna Čechy střed
Karlovy Vary
Chvaletice Ostrava, Katovice Brno, Vídeň, Budapešť
Hradec
Plzeň Německo Slapy
Plzeň Norimberk
Želivka
rozvodna Milín Plzeň Norimberk
Strakonice Pasov
Rusko Slovensko (tranzit) Brno Slovensko Rakousko
České Budějovice Linec
Veselí n. L.
Brno Bratislava, Vídeň
Přednost lidem Překotný nárůst automobilismu v Praze a jejím okolí od počátku devadesátých let výrazně převyšuje republikový i evropský průměr. Tento vývoj zastihl pražskou uliční síť ve stavu, který nevyhovoval ani mnohem nižším nárokům let osmdesátých. V devadesátých letech byla vytvořena koncepce komunikačního systému – hlavní uliční sítě. Počet tras a stanovení parametrů jednotlivých částí systému byly konfrontovány s důsledky pro okolní území a hledala se oboustranně přijatelná řešení. Systém je založen především na dvou okruzích – městském a silničním. Při vědomém poddimenzování komunikací na kapacitní úroveň přijatelnou pro přilehlá území města vyvstává ještě naléhavěji potřeba nabídnout co nejatraktivnější konkurenceschopnou hromadnou dopravu. V posledních letech se v Praze postupně prosazuje způsob regulace automobilové dopravy zpřísněným režimem parkování, osvědčený v praxi zahraničních měst. Díky často značně nákladným opatřením se v letech 1995 až 1999 podařilo stabilizovat podíl osobní automobilové dopravy na dělbě přepravní práce zhruba na 40 procent.
55
Automobilový provoz v Praze (v %, rok 1990 = 100 %)
Město se rozhodlo, že bude hledat optimální limity automobilové dopravy za přispění atraktivní hromadné dopravy, sjednocené v rámci Prahy a podstatné části regionu Střední Čechy do integrovaného dopravního systému. Tento přístup umožní mimo jiné zlepšit podmínky pro pohyb pěších a cyklistů. Rizikem zvolené cesty je nedůslednost v provádění potřebných opatření, která může oslabit pozici hromadné dopravy a znamenat další nárůst automobilů v uliční síti. Nedostatečné tempo realizace dopravní politiky nyní Prahu vede k dopravnímu kolapsu, přestože ani v minulosti nebyla vůči automobilové dopravě prosazována zcela liberální politika. Trvalý zájem o hromadnou dopravu (Praha chce dosáhnout alespoň 65% podílu hromadné dopravy na dělbě přepravní práce) se příznivě projeví na životním prostředí, promítne se do ekonomické prosperity města a také se zvýší rychlost, plynulost a bezpečnost automobilového provozu. Je zároveň klíčovou podmínkou pro zajištění dlouhodobé funkčnosti nově budované hlavní uliční sítě.
400 350 300 250 200 150 100
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 celá síť – průměr
centrální kordon
vnější doprava Zdroj: ÚDI Praha
rozsah dopravy ve středním pásu
Počet opravených poruch vodovodu (řady o průměru 80 až 1 600 mm) 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
Zdroj: PVK, a. s.
Spotřeba paliv (v terajoulech) 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 1985
1992
1994
1996
1997
1998
koks ostatní tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva tepelný napaječ Mělník, ostatní
Zdravé tepny města Technická infrastruktura se postupně prosazuje jako účinný nástroj zlepšování kvality života a prostředí. Jednotlivé systémy však zatím nemají k optimálnímu spolupůsobení v území města srovnatelné podmínky a jsou různou měrou závislé na řešení oborových problémů v nadměstském měřítku. Zásobování pitnou vodou lze v běžném provozu považovat za dostačující. Spotřeba vody klesá, množství vyráběné a distribuované vody je o třetinu nižší než zatím dosažené maximum z osmdesátých let. V popředí zájmu je především nevyhovující stav vodovodní sítě jako hlavní příčina častých výpadků dodávky a vysokých ztrát pitné vody i zhoršování její jakosti během dopravy ke spotřebiteli. Nový přístup k problematice odvodnění vychází z ekologických hledisek a nejnovějších vědních poznatků. Vyžádá si změny především v odvádění a likvidaci odpadních vod. Nejvíce problémové jsou rozsáhlé systémy jednotné kanalizace, kde za deště dochází v odlehčovacích komorách k úniku znečištěných vod a ohrožení vodních toků. Nevhodně fungující a využívaná kanalizace způsobuje, že většina splaškových vod je čištěna společně s ředícími (balastními) vodami, které neúčelně zabírají kapacitu stok i čistíren odpadních vod a narušují čistící proces. Na druhé straně se na čistírnu nedostane znečištění, které v síti sedimentuje, při dešťovém průtoku se uvolní a vypláchne do vodního toku. Znečištěné dešťové vody nejsou důsledně čištěny, ačkoliv to předepisuje legislativa ČR i EU. Pražské čistírny odpadních vod s dnešním vybavením nevyhovují vyšším požadavkům legislativy na účinnost čištění. Při jejich naplňování bude nutné vycházet již z reálných, nikoli směrných průtoků odpadních vod. Dlouholetý problém čištění odpadních vod a obnovy vodohospodářské infrastruktury je nutno řešit. V energetickém zásobování se stav infrastruktury zlepšuje. Dosud se využívají všechna média, včetně pevných paliv horší kvality. Město podporuje přechod na ušlechtilá paliva cestou dotací a sleduje rozvoj centralizovaného zásobování teplem i zvýšení efektivity výroby, distribuce a spotřeby energií. Systémy přenosu informací se dynamicky rozvíjejí, aby uspokojily nároky trhu, méně však s ohledem na celkové potřeby města. Pro Prahu je nezbytné zajištění spolehlivé komunikace pro řízení krizových situací, s přednostním propojením na pražské telekomunikační sítě a s propojením na regionální bezpečnostní systémy a celostátní komunikační síť bezpečnostních složek. Vedení města podporuje rozvoj a využití informačních sítí a databází pro městskou správu a veřejnost. Časté zásahy do inženýrských sítí zatěžují občany i prostředí města. V exponovaném centru města se pozitivně uplatňují kolektory, které umožňují bezvýkopové ukládání, opravy, obnovu a pravidelnou údržbu vodovodů, energetických a přenosových sítí.
Zdroj: IMIP – Životní prostředí 1999
56
Strategické cíle I 1 Atraktivní integrovaný systém hroI 1.1 I 1.2
I2 I 2.1
I 2.2
I 2.3 I3 I 3.1
I 3.2
I 3.3
I4 I 4.1 I 4.2
madné dopravy Preference hromadné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích Rozhodující role a význam kolejových druhů dopravy v integrovaném systému a posílení zájmu o jejich užívání Řízení a redukce užívání automobilů Ucelená a přehledná hlavní uliční síť s prioritou městského a silničního okruhu Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí směrem k centru narůstat Snížení negativních ekologických dopadů nákladní dopravy ve městě Integrace do evropských dopravních sítí Rychlé, pohodlné a spolehlivé vazby a přestupy dálkové a mezinárodní osobní dopravy Realizace staveb a opatření souvisejících s integrací do evropských dopravních sítí Soulad existence letišť na území Prahy a jejich kapacity s limity životního prostředí v jejich okolí, podél přístupových komunikací a podél leteckých koridorů Příznivé podmínky pro pěší a cyklisty Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě Postupné zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu
I 5 Spolehlivé a hospodárné zásobování kvalitní pitnou vodou
I 5.1 Zlepšení stavu a úrovně provozování vodárenského systému
I 5.2 Spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu
I 5.3 Potřebná míra zálohování zdroje Že-
I6
I 6.1
I 6.2
I 6.3 I7 I 7.1 I 7.2
I8 I 8.1 I 8.2
livka, spolupráce (zastupování) vodních zdrojů při zásobování města Ekologicky přijatelné odvodnění města – komplex stokové sítě a čištění odpadních vod, vodních toků a podzemních vod Zásadní zlepšení stavu a úrovně provozování stokového systému, včetně čištění odpadních vod, soulad s legislativou EU a ČR Spolehlivé a účinné čištění všech znečištěných vod odváděných z území města, včetně likvidace kalů, v souladu s limity EU Snížení podílu neznečištěných (balastních) vod ve stokové síti Úsporné a udržitelné využívání primárních zdrojů energií a médií Efektivní a racionální využití zdrojů energií a paliv Vyloučení užití pevných paliv horší kvality, postupné odstranění stacionárních zdrojů z ohrožených oblastí města Evropský standard přenosu informací pro město a jeho bezpečnost Spolehlivý přenos informací pro zajištění veřejných zájmů města Dostupná nabídka kvalitních informačních služeb
I 1 Atraktivní integrovaný systém hromadné dopravy Potřeba zatraktivnit hromadnou dopravu napomohla vzniku systému Pražské integrované dopravy sjednocené v rámci Prahy a části regionu Střední Čechy (tj. včetně příměstských autobusů a železnice). K tomuto účelu zřídilo město speciální organizaci ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy). V rámci integrované dopravy byl umožněn vstup na trh drobným provozovatelům hromadné dopravy. Tradiční obliba ekologicky šetrných kolejových druhů dopravy u cestujících dává šanci hromadné dopravě posílit svou pozici v konkurenci ostatních druhů dopravy. Proto se v integrovaném systému počítá s páteřní funkcí kolejové dopravy i do budoucna.
57
Najeté vozokilometry
Dělba přepravní práce
100 % 80 %
5 300 mil. vozokm/rok tj. 97,2 %
42 %
153 mil. vozokm/rok tj. 2,8 %
58 %
60 % 40 % 20 %
automobilová doprava
MHD Zdroj: ÚDI Praha, 1999
Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 1.1 Preference hromadné dopravy v provozu, tarifní politice a investicích • Trasami hromadné dopravy pokrýt všechny významné přepravní vztahy a omezit realizaci těchto vztahů individuální automobilovou dopravou. Zvláštní pozornost věnovat lokalitám nových městských center, novým lokalitám bydlení a potřebám jejich vzájemného dopravního spojení. • Program „Optimalizace Pražské integrované dopravy“: Zajistit spolehlivost, atraktivní intervaly a ceny jízdného integrované dopravy. Dokončit tarifní a informační sjednocení Pražské integrované dopravy. Technickou úroveň tarifního a informačního systému pak dále zvyšovat. Zlepšovat kvalitu přestupních vazeb. Zajistit odpovídající kapacitu parkovišť park & ride s možností jejího dalšího rozšíření. Optimalizovat náklady na hromadnou dopravu, nikoliv ale na úkor kvality přepravy. • Program „Hromadná je moderní“: Obnovit a modernizovat vozový park a tratě hromadné dopravy. Zvyšovat technickou úroveň tratí a vozidel hromadné dopravy s cílem zvýšit spolehlivost, bezpečnost a plynulost provozu, snížit energetickou náročnost, dopady na životní prostředí (včetně využití ekologických druhů paliv a nových pohonných systémů), usnadnit orientaci cestujících a pohyb starších a tělesně postižených občanů. • Programy „Tramvaji zelenou“ a „Autobusu zelenou“: Urychlit vytváření podmínek pro preferenci povrchové hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou ve stávající uliční síti (samostatné jízdní pruhy, preference na křižovatkách, ochrana kolejí v centru). • Otevřít integrované informační dopravní středisko s využitím moderní řídící a informační technologie. Zajistit jeho provázanost s komplexním informačním systémem pro návštěvníky Prahy. I 1.2 Rozhodující role a význam kolejových druhů dopravy v integrovaném systému a posílení zájmu o jejich užívání • Program „Rozvoj kolejové dopravy“: Rozvíjet síť metra a tramvajových tratí. Uplatňovat v systému metra i nadále zásadu „otevřených konců“ umožňující další rozvoj sítě, ve vhodných případech i povrchovým způsobem. Koncové úseky metra důsledně využívat pro řešení příměstské dopravy budováním dopravních terminálů u stanic metra. Zvyšováním atraktivity tramvajové dopravy vrátit tramvajovým tratím funkci impulzu pro územní rozvoj.
Priority rozvoje sítě městské hromadné dopravy
prodloužení metra do Severního Města Nádraží Holešovice Dejvická C
Černý Most
B
A
tramvajová trať do Malešic
Zličín
A
Skalka
B tramvajová trať na Barrandov
tramvajové propojení Smíchov - Pankrác C Háje
rozvoj sítě metra do oblasti Krč - Lhotka, Libuš - Písnice
stávající trasy metra stávající tramvajové tratě
58
• Doplnit systém kolejové hromadné dopravy v centru Prahy – u vybraných stanic metra dobudovat druhé vestibuly, rozšířit síť tramvajových tratí. Ve vhodných případech mohou být tramvajové trati zřizovány i v rámci pěších zón. • V rámci programu „Optimalizace Pražské integrované dopravy“ motivovat a směrovat příměstskou železnici k zajištění konkurenceschopnosti v koridorech stávajících tratí vůči automobilové a autobusové dopravě, ke zvyšování podílu železniční dopravy na celkovém objemu hromadné dopravy ve městě nabídkou atraktivních intervalů, zlepšováním kultury cestování a technické úrovně. Obdobně zdokonalovat síť příměstských autobusových linek Pražské integrované dopravy.
I 2 Řízení a redukce užívání automobilů Individuální automobilová doprava se stala hlavním zdrojem znečištění a hluku ve městě. Automobily zabírají plochu určenou pro obyvatele Prahy, které navíc fyzicky ohrožují, přičemž se stále snižuje plynulost dopravy. Aby se tento vývoj podařilo zastavit, je nevyhnutelné přistoupit k zásahům do stávajícího systému a k regulaci dopravy, a tím vytvořit podmínky pro optimální míru pohybu automobilů zajišťující na straně jedné potřeby a prosperitu města, na straně druhé odpovídající kvalitu městského životního prostředí. Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 2.1 Ucelená a přehledná hlavní uliční síť s prioritou městského a silničního okruhu • Program „Okruhy slouží a chrání“: Prvotně zajistit (etapovou) objízdnou komunikační trasu kolem Prahy, jejíž součástí budou stávající a některé nové úseky silničního a městského okruhu, Vysočanské a Štěrboholské radiály. Pokračovat ve spolupráci se státem na vybudování silničního okruhu jako pražské komunikační objízdné trasy sloužící k ochraně místních komunikací ve městě. V koordinaci s tím zajistit etapovou výstavbu městského okruhu jako klíčového prvku hlavní uliční sítě pro převedení podstatné části vnitroměstské automobilové dopravy po obvodu centrální části Prahy. S ohledem na omezené možnosti území na okraji centrální části města pojmout kapacitní komunikaci není možné městský okruh dimenzovat pouze podle nároků dopravy.
Priority v rozvoji hlavní uliční sítě D8
I/9
II/243
II/242 II/240
II/241 II/610
I/7 I/10
průmyslový polookruh rok 2001
I/6
D11 silniční okruh
MO SAT
D5
silniční okruh
městský okruh
úseky komunikačních okruhů
I/12
stávající ve výstavbě připravované ostatní hlavní trasy automobilové dopravy stávající
II/102
připravované etapová objízdná komunikační trasa kolem Prahy
59
II/115 I/4
II/603
D1
I/2
I 2.2 Omezení automobilové dopravy v ulicích města, míra omezení musí směrem k centru narůstat • Nezvyšovat kapacitu automobilových tras vedoucích do území uvnitř městského okruhu. V rámci programu „Okruhy slouží a chrání“ omezit průjezd automobilů napříč centrem. • Optimalizovat provoz ve stávající uliční síti při uplatnění zásad preference hromadné dopravy a s využitím nových možností vědy a techniky (včetně řídící a informační technologie). • Program „Parkovací zóny“: Vybudovat základní síť hromadných garáží o kapacitě pro území nezbytně potřebné a únosné, při preferenci rezidentů a současné redukci parkování na povrchu. Regulovat kvantitativní, časové a ekonomické možnosti parkování v centru. I 2.3 Snížení negativních ekologických dopadů nákladní dopravy ve městě • Ve vnější nákladní přepravě usilovat o vyšší využití kombinované přepravy substrátů železniční, vodní a leteckou dopravou vedoucí ke snižování podílu automobilové nákladní dopravy na přepravě. Podporovat projekty na propojení dopravních systémů, vytvářet a iniciovat zajištění ekonomických nástrojů podpory kombinované přepravy, u vhodných staveb vyžadovat kombinovanou přepravu materiálu. • V rámci programu „Okruhy slouží a chrání“ omezit těžkou nákladní dopravu ve městě (uvnitř silničního okruhu tranzit kamionové dopravy, uvnitř městského okruhu veškerou těžkou nákladní dopravu). • Vyžadovat, aby nezbytná obsluha a zásobování vybraných částí centrální oblasti města byly zajišťovány pouze v časově vymezených vhodných obdobích dne ekologicky přijatelnými vozidly.
I 3 Integrace do evropských dopravních sítí Praha se nachází na evropském IV. multimodálním koridoru Berlín – Praha – Bratislava a dále s větví IV. A Praha – Norimberk. Do Prahy je zaústěno deset železničních tratí a sedm silnic dálničního typu. Prahou prochází pět mezinárodně značených silničních tras, v Praze zastavují nebo končí mezinárodní rychlíky do zhruba dvaceti cílových míst v Evropě. Letecká doprava, soustředěná v Ruzyni, zajišťuje přímé spojení do všech významných evropských velkoměst i mimo Evropu. Úroveň dálkové a mezinárodní osobní dopravy by měla přispívat k obrazu Prahy jako atraktivního a příjemného cíle pro návštěvníky a také příjemného místa pro přesedání při tranzitních cestách. Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 3.1 Rychlé, pohodlné a spolehlivé vazby a přestupy dálkové a mezinárodní osobní dopravy • Podporovat koncepci řešení, která dálkovou a mezinárodní dopravu územně soustřeďuje tak, aby bylo možné vzájemné přestupování na přijatelnou vzdálenost. • Zajistit kvalitní komplexní informační systém pro návštěvníky (cestující). I 3.2 Realizace staveb a opatření souvisejících s integrací do evropských dopravních sítí • Výstavba a rekonstrukce pro tranzitní železniční koridory ČR a pro jejich propojení se železniční stanicí Praha, hlavní nádraží (stavby Nové spojení a Modernizace žst. Praha, hl. nádraží východní část). • Výstavba silničního okruhu propojujícího všechny dálnice a silnice zaústěné do Prahy (zařazená do programu „Okruhy slouží a chrání“). • Rozvoj ruzyňského letiště na přiměřenou kapacitu. I 3.3 Soulad existence letišť na území Prahy a jejich kapacity s limity životního prostředí v jejich okolí, podél přístupových komunikací a podél leteckých koridorů • Zajištění atraktivního dopravního spojení letiště v Ruzyni s centrem města kolejovou hromadnou dopravou, zapojenou do integrovaného dopravního systému. • Při investicích zvyšujících kapacitu letišť vyžadovat dodržení ekologických limitů.
60
I 4 Příznivé podmínky pro pěší a cyklisty Pěší doprava se soustřeďuje v lokalitách, pro které jsou charakteristické křížení cest, dopravní terminály, koncentrace pracovišť, občanské vybavenosti a památek. Zatím se ale málo realizují pěší zóny a obytné ulice, kde je možný pohodlný pohyb pěších v celé šířce komunikace. Obdobně je v Praze zanedbatelný podíl cyklistických tras, které by mohly především v obytných souborech řešit cesty do školy a do zaměstnání i podporovat rekreační cykloturistiku. Výrazného zlepšení podmínek pro pěší a cyklisty lze dosáhnout naplňováním cíle Řízení a redukce užívání automobilů. Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 4.1 Bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě • Oddělovat hlavní pěší trasy od kapacitní automobilové dopravy a zřizovat příjemné obytné nebo pěší ulice a zóny. Zvyšovat přitažlivost parteru pro pěší (zeleň, lavičky, mobiliář atd.). • Dbát na kvalitní, bezbariérové a pokud možno přímočaré hlavní pěší vazby bez ztracených výšek. Přitom klást důraz na přístupové cesty ke stanicím a zastávkám hromadné dopravy. • Budováním nových lávek, pasáží, průchodů a podchodů pro pěší snižovat účinky nepřírodních (liniové stavby aj.) i přírodních (Vltava aj.) bariér, bránících pěším vazbám mezi jednotlivými částmi města. I 4.2 Postupné zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu • Zdokonalovat síť cyklistických tras ve vzájemném propojení obytných částí města s vybranými stanicemi hromadné dopravy a s oblastmi určenými pro rekreaci, sport a zábavu. • Ve spolupráci se Středočeským krajem zlepšit úroveň cyklistických stezek navazujících na dálkové cyklistické trasy.
I 5 Spolehlivé a hospodárné zásobování kvalitní pitnou vodou Zásobovací systém napájí zdroje Želivka, Jizera/Káraný a Vltava/Podolí. Pokrývá prakticky celé území Prahy, je převážně zaokruhován a má rezervu kapacity. Jeho hlavní řady se doplňují, ale dosud neumožňují zastupování (spolupráci) zdrojů
Zásobování pitnou vodou přivaděče Káraný
zdroj Podolí
Želivka Podolí
hlavní vodojem
Káraný Želivka + Káraný Želivka + Podolí + Káraný Zdroj: PVK, a. s.
61
přivaděč Želivka
Stáří vodovodu
Vodovodní síť postavená v letech 1874–1930 1931–1940 1941–1960 po roce 1960 Zdroj: PVS, a. s.
v celém zásobovaném území. V případě výpadku zdroje Želivka, přivaděče či hlavního vodojemu před hranicí města nelze pokrýt z Káraného a Podolí potřebu Prahy. Stejně závažným a celopražským problémem je obnova a modernizace vodovodní sítě a vodojemů, naléhavá i s ohledem na nutnost snížení ztrát pitné vody, a nedořešená ochrana vodovodních přivaděčů.
Oblasti navrhované k obnově vodovodu a kanalizace
Předpoklad realizace 2000–2003 2001–2004 2003–2008 2005–2010 po roce 2010 Zdroj: PVS, a. s., duben 2000
62
Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 5.1 Zlepšení celkového stavu a úrovně provozování vodárenského systému • Novelizovat koncepci zásobování vodou s důrazem na zajištění kvality pitné vody a spolupráce vodních zdrojů. • Vybavit systém na úroveň odpovídající technickému pokroku. • Program „Rekonstrukce a modernizace vodojemů a čerpacích stanic“. I 5.2 Spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody v běžném i havarijním provozu • Program „Systémová obnova a rozvoj vodovodní sítě“ (včetně vybavení systémy ovládání, regulace a měření a dostavby chybějících sítí), koordinace s obnovou komunikací, kanalizace a ostatních inženýrských sítí. • Doplnit technologie úpravy vody pro zajištění souladu s legislativou EU. • Zavést systém kontinuální kontroly kvality vody v distribuční síti. • Program „Náhradní zásobování pitnou vodou“. I 5.3 Potřebná míra zálohování zdroje Želivka a spolupráce (zastupování) vodních zdrojů při zásobování města • Zachovat koncepci tří disponibilních zdrojů pitné vody. • V první etapě preferovat investice do obnovy sítě a zajištění zastupitelnosti zdrojů pitné vody. • Prověřit možnosti větší spolupráce vodárenských systémů hl. m. Prahy a středočeského regionu. • Vymezit a respektovat ochranná pásma vodovodních přivaděčů užívaných hlavním městem Prahou.
Ztráty pitné vody (v %) 50 40 30 20
Program stabilizace zásobních pásem Program snižování ztrát (optimalizace postupu rekonstrukcí, zkrácení doby oprav, zkvalitnění měření a evidence odběrů) Program „Systémová obnova a rozvoj vodovodní sítě“
10
1990
1995
2000
2005
2010
2015
Zdroj: PVS, a. s., PVK, a. s.
I 6 Ekologicky přijatelné odvodnění města – komplex stokové sítě a čištění odpadních vod, vodních toků a podzemních vod Perspektivní pojetí odvodnění je založeno na separovaném odvádění znečištěných a neznečištěných vod, důsledném čištění znečištěných vod a na ekologicky vhodném využití neznečištěných vod v území. Dnešní systémy toto neumožňují, což je jednou z příčin výhrad EU vůči ČR. Náprava spočívá v dobudování chybějící kanalizace a odstranění nedostatků překonaných koncepcí odvodnění. Bude náročná jak ve stokové síti, tak v čištění odpadních vod, kde se cílové řešení – kombinace centrálního a lokálního čištění v sektorových ČOV vybraných na základě vyhodnocení vodních toků dle imisních kritérií – přibližuje praxi srovnatelných zahraničních měst.
;; ;; Stav odvodnění města
Rozdělení území podle možnosti a náročnosti zlepšení obtížně přijatelně v plné míře
v koordinaci s regionem
hranice povodí Vltava – Labe Zdroj: ÚRM – ÚSK
63
Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 6.1 Zásadní zlepšení celkového stavu a úrovně provozování stokového systému, včetně čištění odpadních vod, soulad s legislativou EU a ČR • Novelizovat koncepci – dokončit Generel odvodnění hl. m. Prahy. • Vybavit systémy na špičkovou úroveň technického pokroku, včetně zabezpečení před povodňovými stavy na vodních tocích. • Program „Systémová obnova a rozvoj stokové sítě“ (včetně vybavení pro sledování průtoků a stavu stok, přestavby odlehčovacích komor, dostavby chybějící kanalizace). Koordinovat postup s obnovou komunikací, vodovodu a ostatních inženýrských sítí. • Prevence vzniku havárií (systémový průzkum stavu stok a horninového okolí hlavních stok). • Rozšířit trvalý monitoring dešťových srážek na území města. I 6.2 Spolehlivé a účinné čištění všech znečištěných vod odváděných z území města, včetně likvidace kalů, naplnění limitů EU • Zavést průběžný monitoring a kontrolu účinnosti lokálních ČOV, provést výběr ČOV pro cílové řešení čištění odpadních vod. • Program „Čistírny odpadních vod“ – výstavba nové centrální čistírny odpadních vod, intenzifikace a dostavba vybraných lokálních ČOV. • Zajistit čištění dosud nečištěných odpadních vod. • Sledovat pohyb těžkých kovů a dalších nežádoucích látek v sedimentech vodních toků pod odlehčovacími komorami. • Zajistit dodržování předpisů a smluv při odvádění průmyslových odpadních vod.
Čístírny odpadních vod
ústřední čistírna
využitelné využitelné po úpravách problémové ke zrušení připravované, plánované příklad možného sloučení ČOV Zdroj: PVS, a. s., PVK, a. s.
I 6.3 Snížení podílu neznečištěných (balastních) vod ve stokové síti • „Program hospodaření s dešťovými vodami“ s důrazem na prosazení maximální možné separace a využití neznečištěných vod. • Likvidovat zjištěné přítoky balastních vod (v rámci programu „Systémová obnova stokové sítě“). • Koordinovat rozvojové aktivity a náhradní vodohospodářská opatření v příhraničních částech hl. m. Prahy a středočeského regionu.
64
I 7 Úsporné a udržitelné využívání primárních zdrojů energií a médií Hlavní město Praha musí být včas připraveno na změny, související s vývojem čerpání energetických zásob. Na možnost energetické krize musí reagovat především energetická a ekonomická politika státu. Politika města bude směřovat k maximálním úsporám energií a médií, k zefektivnění stávajících a využití alternativních zdrojů. V případě omezení dodávky nebo dokonce potřeby hledání náhrady za zemní plyn pro vytápění by město stálo před vážným problémem.
Zásobování teplem
rozsah soustav CZT zdroje soustav CZT sídlištní celky rozvoj městských center hlavní trasy tepelných napaječů zhoršené klimatické podmínky Zdroj: IMIP, ÚRM
Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 7.1 Efektivní a racionální využití všech dostupných zdrojů energií a paliv • Program „Úsporná energie“ (podpora efektivní spotřeby energií při vytápění budov, s důrazem na panelové bytové domy). • Zvyšovat podíl centralizovaného zásobování teplem využitím plné kapacity stávajících zdrojů. • Zpracovat havarijní plán energetického zásobování hl. m. Prahy (elektrická energie, plyn, teplo). • Nadále preferovat vhodné technologie pro účelné využití odpadů (program „Hospodárně s odpady“). I 7.2 Vyloučení užití pevných paliv horší kvality, postupné odstranění stacionárních zdrojů z ohrožených oblastí města • Vytvářet podmínky pro vznik ostrovních teplárenských soustav. • Program „Čistá energie“ (podpora centrálního zásobování teplem, uplatnění kogenerační výroby tepla a elektrické energie ve vhodných lokalitách, snižování spotřeby pevných paliv, monitoring znečištění ovzduší dle požadavků EU). • Zajistit provoz spalovny Malešice v souladu s limity EU.
65
I 8 Evropský standard přenosu informací pro město a jeho bezpečnost Přenos informací je zatím slabým článkem v zajištění bezpečnosti a zájmů Prahy vázaných na širší území, i když jeho rozvoj je pro současné i budoucí fungování a bezpečnost města nezbytný. Předpokladem dobré funkce informačních systémů je jejich propojení a spolupráce v běžném provozu města i při mimořádných událostech. Pro jejich zvládání je nezbytná kompatibilita se systémy vyšších úrovní a přesah do zázemí města. Pro kvalitu služeb a jejich využití je rozhodující potřebná míra otevřenosti a dostupnosti pro subjekty veřejné a privátní sféry, obyvatele a návštěvníky města. Vybrané aktivity a principy realizace cílů I 8.1 Spolehlivý přenos informací pro zajištění veřejných zájmů města • Dopracovat Jednotný bezpečnostní systém (JBS) hl. m. Prahy, včetně propojení se systémy vyšších úrovní a zajištění součinnosti a funkční úrovně, vyhovující nárokům řešení mimořádných a krizových stavů. Vytvořit specializované systémy informační podpory JBS. • Program „Kolektory“ – využití kolektorů pro přenosové a další inženýrské sítě. • Přispět k dopracování celoměstské koncepce zajištění informací pro chod města a koordinovat její realizaci. • Zajišťovat technické a legislativní zázemí pro fungování přenosu informací. I 8.2 Dostupná nabídka kvalitních informačních služeb • Vytvářet podmínky pro vybudování kapacitní telekomunikační sítě na území Prahy. • Realizovat program „INFOnet“ jako technické zázemí pro realizaci „Programu rozvoje informační společnosti“.
66
