5opadesát let. softballu & BASEballu

5o padesát let softballu & BASEballu

Vážení přátelé pálkovacích her, padesát let je z  hlediska dějin zanedbatelný čas. V  dějinách pálkovacích her v Čechách je to však období zcela zásadní. Během tohoto času jsme svědky dlouhé cesty od průkopnických počátků až po vybudování silných a  respektovaných sportů. Cesty, která je ve svých počátcích v šedesátých letech možná jenom díky nezměrnému nadšení pro tyto sporty. Cesty, která je lemována trním v sedmdesátých letech, kdy nebylo americkým sportům rozhodně na růžích ustláno. Cesty, jež od osmdesátých letech pozvolna otevírá brány do Evropy při stále častějších kontaktech. Cesty, která v devadesátých letech zažívá v samostatných asociacích nebývalého rozmachu členstva a s tím spojeného rozvoje soutěží. Cesty, jež v první dekádě nového tisícletí přináší do České republiky řadu významných evropských a světových akcí, čímž posiluje a upevňuje postavení softballu a baseballu doma i v zahraničí. Padesátiletá cesta organizovaného softballu a baseballu je nesmírně bohatá a pestrá. Jako na každé cestě se i na ní potkala řada mimořádných osobností Tato publikace však nemá za cíl zmapovat všechny konkrétní akce, veškeré výsledky či události ve všech krajích české země. Nedělá si ambice býti kronikou pálkovacích her na českém území. Smyslem této knihy je dotknout se všech podstatnějších jevů, které provázely úvodních padesát let organizovaného softballu a baseballu. Úvodní část se zabývá obdobím společného svazu, obdobím od historických počátků v YMCE přes vytvoření společného svazu až po jeho rozdělení na baseball a softball. V období 1963–1992 tak můžeme sledovat vznik klubů a regionů, vznik prvních soutěží i počáteční kontakty se zahraničím. Druhá část knihy je věnována posledním dvaceti letům, kdy obě asociace existovaly samostatně. Některé kapitoly jsou tak vnitřně rozděleny na baseball a  softball. Jiné, jako například pojednávající o sportovních areálech, jsou pojednány dohromady. Významná část je věnována také životu v oblastech a regionech, jež pro dynamický rozvoj obou sportů má mimořádný význam. Berte tuto publikaci jako první příspěvek k mapování historie našeho hnutí. Navíc se nejedná jen o tuto publikaci, ale i o vznik společného archivu. Zmapovat tak dlouhé období bez možnosti navázat na obdobné publikace bylo časově a podkladově velmi náročné. Děkujeme všem, kteří přispěli a pomohli nejenom s touto publikací, ale i s archivem. Závěrem nám dovolte poděkovat každému, kdo každý svou měrou přispěl k  rozvoji těchto krásných sportů. Všem hráčům, trenérům, rozhodčím, funkcionářům, ale i bezejmenným dobrovolníkům, kteří šířili povědomí a  slávu českého softballu a  baseballu. Bez vás všech bychom nebyli tam, kde jsme. Vám všem je věnována tato publikace.

Gabriel Waage

Petr Ditrich

obs a h Společný svaz softballu a baseballu Od vzniku až do rozdělení (1963– 1992)

Úvod.................................................................. 5 Vše začalo v YMCA Začátky pálkovacích her....................................... 6

Vznik prvních klubů Léta šedesátá ....................................................... 12

Dynamický rozvoj pálkovacích her Vznik turnajů a regionů....................................... 18

Vznik a vývoj softballových soutěží Od krajských přeborů přes Národní ligu až po Přebory ČSR................................................ 28

Vznik a vývoj baseballových soutěží Od prvních krůčků až po celostátní soutěže...... 38

Sportovní materiál Složitá cesta ke sportovnímu vybavení............... 44

Život v softballových oblastech.................................................... 92 Střípky z baseballových oblastí. .......................................................... 104 Baseballové a softballové areály Z Letné až na stadiony......................................... 116

Zahraniční osobnosti v ČR Baseball................................................................. 128 Softball.................................................................. 132

reprezentace na Mistrovství Světa a Evropy Baseball................................................................. 138 Softball.................................................................. 146

Pořadatelství evropských akcí Baseball – Evropa u nás........................................ 156 Softball – co u nás začalo..................................... 162

Světové akce v ČR

Přes modrák do Evropy ....................................... 50

Baseball – mistrovství světa................................. 170 Softball – světové poháry.................................... 174

Společný svaz

Slowpitch

První mezinárodní kontakty

Pod společnou střechou až k dělení svazu na softball a baseball .......................................... 58

Samostatná cesta softballu a baseballu

Rekreačně i reprezentačně ................................. 178

Pražský baseballový týden. .............................................................. 182 Softball a baseball na OH

Od rozdělení do současnosti (1993–2013)

Pod pěti kruhy...................................................... 190

Samostatné asociace Každý svou cestou ............................................... 66

Síň slávy Českého baseballu a softballu................................................ 196

Vznik celostátních soutěží

Přílohy

Baseball . .............................................................. 74 Softball.................................................................. 77

Rozvoj mládežnických soutěží Baseball – od juniorské ligy po Superpohár Tee Ballu............................................................... 84 Softball – od velkých turnajů k mládežnickým extraligám................................. 88

Baseball........................................................................... 202 Softball................................................................... 226 Lidé.................................................................................. 252

Vše začalo v YMCA 6

7

Tato činnost byla velmi oceňována jako nejen něco nového, ale hlavně záslužného a pomocného těm, kteří po léta nesli tíhu války a strasti odloučeného života. Umožňovalo jim to vstup do nového života. Ve vojenském domově měli zázemí, zábavu, rekreaci i možnost vzdělání v mnoha rozličných kurzech. YMCA jim vytvořila sociálně společenské zázemí. Před druhou světovou válkou mají obě organizace u  nás přes 20 000 členů. V roce 1951 byly obě organizace komunistickým režimem nuceny svojí činnost ukončit. Obnoveny byly až v roce 1990. Průkopníkem pálkovacích her je jednoznačně Josef (Joe) Antonín First.1) Původně vyučený stavební zámečník působí po návratu z italské fronty jako tlumočník u vojenských přidělenců, zakládajících vojenské domovy YMCA.

 „Americký pasák“ se těšil na táborech YMCA na Sázavě velké popularitě.

začátky pálkovacích her Počátky pálkovacích her, jak lze souborně terminologií počátku 60. let minulého století označit dnešní baseball a softball, se nacházejí v organizaci YMCA. Toto křesťanské sdružení mladých mužů (Young Men´s Christian Association) založil v roce 1844 v Anglii George Williams na pomoc mladým lidem, „ztraceným“ v  tehdejším přeindustrializovaném prostředí anglických měst. YMCA se velmi rychle rozšířila mimo Anglii do Evropy i celého světa. Později byl za tento počin G. Williams královnou Alžbětou II. povýšen do šlechtického stavu. Dnes je Světová aliance YMCA, zahrnující i o 11 let později vzniklou ženskou odnož YWCA, nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má přes 40 milionů členů ve 124 zemích. YMCA je sice postavena na křesťanských principech, klade si však za úkol být k dispozici pro všechny mladé lidi bez ohledu na náboženství a při tom nevykonávat misionářskou činnost.

Reprodukce z táborového Almanachu:   pálí Joe First, 1939,  kresba, 1934.

 Výbava na playgroundball se hodila i jako maska na maškarní slavnost na táboře YMCA na Sázavě v roce 1896.

U  nás je YMCA prvně zmiňována v  rámci Čs. legií v  Rusku. Po vzniku samostatného Československa se prosazuje u naší armády i  mezi vysokoškoláky (tzv. akademická YMCA). V  armádě zajišťovala přes vojenské přidělence a instruktory vítězných mocností v posádkách tzv. vojenská zátiší a v univerzitních městech spoluvytvářela Studentské domovy. V  roce 1921 byla na politický nátlak Francie činnost angloamerické YMCA v naší armádě zastavena. V civilním sektoru však YMCA svou činnost rozšiřovala dál. Ve stejném roce je na podnět Alice Masarykové a za vydatné pomoci z USA založena československá odnož YMCA a YWCA. Ve čtrnácti městech (například Praha, Brno, Bratislava, Hradec Králové) jsou vybudována ubytovací a rekreační střediska, společenské prostory, sportoviště, jsou pořádány letní tábory atd.

8

V roce 1919 absolvoval kurz sportovních instruktorů v Žilině, kde jej profesor Machotka z Omahy, profesor Pípal z Occidental College z Kalifornie a další instruktoři učili playgroundball, volleyball, basketball, lukostřelbu, všechny disciplíny z  lehké atletiky, zápas, turistiku, tramping a plavání. Frekventanti kurzu jsou pak jako propagátoři tělovýchovy a nových míčových her posíláni do vojenských domovů a sportovních klubů.

Průkopník pálkovacích her v Česko slovensku Josef (Joe) Antonín First:  v uniformě CK mocnářství,  v civilu, 1966.

First je přidělen do Plzně, kde vede vojenský domov, organizuje v něm program, cvičí vojáky i civilisty, učí nové míčové hry na Dobytčím trhu. Zanedlouho existuje několik týmů a First organizuje turnaje ve volleyballu, basketballu i playgroundballu mezi posádkami i mezi civilisty. V  roce 1921 je u  Soběšína na Sázavě založen velký letní tábor YMCA. First zde absolvuje týdenní školení a hned se stává vedoucím tělovýchovy. Od roku 1923 je vedoucím tělovýchovy YMCA pro ČSR v Praze, stává se členem Olympijského výboru a je předsedou volleyballového a basketballového svazu. V  letech 1926 až 1928 studuje tělovýchovu a  pedagogiku na Springfield College v  Springfieldu Mass. Po návratu se stává finančním ředitelem YMCA a ředitelem letního tábora na Sázavě, v  roce 1929 zakládá první lukostřelecký klub. YMCA se výrazně zasloužila o rozvoj odbíjené, košíkové, lukostřelby a později i dalších sportů. A právě YMCA tábor u Soběšína, ležící ukryt v hlubokých lesích Šternberského panství na pravém břehu Sázavy (mimochodem dosud tato idyla trvá), se těšil neobyčejné popularitě hned od svého vzniku. Měsíční turnusy pro 200 chlapců během letních prázdnin byly zcela kapacitně zaplněny. Frekventanti se pod vedením Joe Firsta učili životu v  přírodě, trampingu, kanoistice, plavání, záchraně tonoucích, lukostřelbě, hrát tenis a pochopitelně i nové míčové hry jako voleyball, basketball a playgroundball neboli též americký pasák. Ten se těšil velmi velké popularitě, o čemž svědčí hned dvě hřiště uvnitř tábora, patrná na dobovém snímku z roku 1934. Josef Antonín First se původně jmenoval Josef Antonín Fürst. V roce 1923 si jméno počeštil na First.

1)

9

 Znak YMCA vypálený do dřevěné pálky.

Josef Antonín First   11.

Míč na playgroundball.

Táborem jako účastníci (a někdy i jako pozdější vůdci) prošli např. prof. Vlastimil Brych (pozdější zakladatel SVVŠ Michle respektive Tempo), dnešní čestný předseda Aleš Hrabě, ten se stal na Sázavě instruktorem playgroundballu, jeho bratr Ivan Hrabě, RNDr. Jeronym Řepa (Slavia Přírodovědecká fakulta UK), prof. Zdeněk Mikyška (SVVŠ Přípotoční), Zdeněk Mašek (zakladatel ZPA-Canaries) a Luboš Janoušek „Fousy”(Orbis Praha-později Canaries), členové chatové osady Čerčany, respektive Vysoká Lhota Láďa Šenkýř, Jiří Balík, Zubač, Podhajský, Drbohlav, Beneš, Bureš aj. Dalších se YMCA dotkla zprostředkovaně například přes evangelické sbory (Ivan Běťák, Ondřej Čapek, Jaroslav Pražák aj.) nebo jiná uskupení. Zatímco volleyball a basketball se po 2. světové válce dál bouřlivě rozvíjejí, další z dětí Joe Firsta – playgroundball – se udržuje jen v  povědomí nadšenců. Ivan a Aleš Hrabě s  věnovanou výbavou z YMCA dále pracují s mládeží a pokračují v Modřanech v lokalitě V Dolech, kterou vlastní TJ Modřany v neformálním provozování volnočasové sportovní činnosti. Kousek dál pod Branickým mostem další Ymkaři Jakub Čermák a Jan Stanovský chodí na přelomu 50. a 60. let hrát s kamarády playgroundball. Hraje se v chatových osadách i  jako „doplňkový“ sport mezi volejbalisty, házenkáři, basketbalisty (Slovan Orbis, Tesla Žižkov).

 Letní tábor YMCA u Soběšína na Sázavě, 1934. Jsou zde patrná dvě hřiště na playgroundball.

Na středních i vysokých školách v 60. letech zkoušejí softball zavádět právě tělocvikáři, frekventanti YMCA. Je to zajímavý sport, a tak se na školách postupně daří prosazovat.

prosince 1894, Březnice   8. května 1986, Praha

Narodil se jako Josef Antonín Fürst v chudé rodině pradleny a ševce. Od mládí měl pohyb v lásce. To se projevovalo hlavně ve vztahu k mnoha sportům, ale i  k  cestování. Vyučený stavební zámečník po tovaryšských letech působí krátce v Praze. Již předtím se ale po rozporech s otčímem zkouší dostat poprvé do Ameriky, z  Německa se však vrací zpět a v roce 1914 rukuje do Rakousko-Uherské armády. S jednotkami působil na různých frontách, konec války jej zastihl v Itálii jako řidiče u proviantu a munice. Spěchá domů a  jako voják pokračuje ve službě v  1. pluku Stráže svobody. Tady jej nachází výzva Ministerstva národní obrany, které hledá tlumočníky. Protože mluví německy, trochu anglicky a francouzsky dostává se do sboru tlumočníků. Příliš se mu ale tato služba nelíbí, vrací se zpět do Prahy a tady zrovna shání YMCA, která zakládá v roce 1919 vojenské domovy, tlumočníky. Hlásí se hned na začátku do jejího kurzu atletiky a her v Žilině. V té době má již trochu předválečných zkušeností se zápasem řecko-římským, boxem a  běháním. Ve čtyřnedělním kurzu v  květnu 1919, který vede profesor Machotka z  Omahy a  profesor Pípal z  Occidental College z Kalifornie, se učí základům mnoha sportů – playgroundballu, volejbalu, basketbalu, atletice, zápasu, plavání a také turistice. Získává tak potřebné znalosti a stává se jedním z propagátorů a organizátorů tělovýchovy ve vojenských domovech. Rok nato se žení s  Marií Rosenbaumovou, působí v  Plzni, pak v  Českých Budějovicích a  již v  roce 1921 je jmenován vedoucím tělovýchovy v  nově založeném letním táboře YMCA na Sázavě u  Soběšína. Právě tento moment je nejdůležitějším pro pozdější rozvoj pálkovacích her u  nás. Playgroundball je totiž na táborech pravidelnou aktivitou. V roce 1923 se stává Josef Fürst vedoucím tělovýchovy YMCA pro celou ČSR a ve stejném roce si nechává změnit – počeštit příjmení na First. Již v těchto letech je členem Československého olympijského výboru, předsedou volejbalového a basketbalového svazu. Od

1010

 Josef (Joe) Antonín First.

roku 1926 do roku 1928 pobývá v Americe, kde studuje tělovýchovu a  pedagogiku na Springfield College ve Springfieldu, Massachusetts. Po návratu jej čeká postup na pozici finančního ředitele YMCA Praha, ale i nadále je ředitelem letního tábora na Sázavě. Jeho sportovní záběr je široký, v roce 1929 například založil 1. lukostřelecký klub. Těsně před válkou ještě stihne v  roce 1938 získat titul Magistr humanitních věd, je to znovu na Springfield College. Po zrušení YMCA z politických důvodů se od roku 1951 stává správcem vysokoškolské chaty „Patejdlova bouda“ v  Krkonoších. Svoji bohatou kariéru, která měla vždy co do činění se sportem, končí v  roce 1958 jako vedoucí technických služeb národního podniku Turista. Až v  roce 1977 píše své životní vzpomínky „Cesty kratší i delší“. Joe First prožil činorodý život, bohatý ve všech směrech. Mnohdy mu nezbýval čas na rodinu, a tak jeho žena Marie musela přijmout náročnou úlohu hlavního vychovatele jejich dvou synů. Role Joe Firsta, neúnavného propagátora pálkovacích her, zakladatele sportů s  rukavicí, míčkem a  pálkou, je naprosto zásadní. A  tak jako má americký baseball „Otce zakladatele“ v  19. století žijícího Henry Chadwicka, tak jej má i playgroundball, potažmo softball a baseball v Čechách. Je jím určitě Joe First.

11

Vznik prvních klubů 12

13

Léta šedesátá

 Jeronym Řepa se svým týmem Přírodních věd na Letné, 60. léta.  Vlastimil Brych (vlevo) s týmem SVVŠ Michle v Lišově, 70. léta.

Na vzniku prvních oddílů, klubů či spolků se víceméně podílelo spontánní pokračování sportovní činnosti z letních táborů YMCA, kterými prošla celá řada lidí, spojených s počátky softballu a baseballu u nás. YMCA až do zákazu činnosti v roce 1951 pořádala každý rok své mistrovství. A také Sokol, tehdejší nejmasovější tělovýchovná organizace, má svoje družstva. V roce 1947 překládá Jaroslav First (syn Joe Firsta) pravidla do češtiny. V  roce 1954 prof. František Stiebitz vydává v  Pedagogickém nakladatelství vysokoškolská skripta s pravidly, metodikou a taktikou softballu. Softball se vyučuje na ITVS. Tím byly dány základy budoucím softballovým oddílům buď v neformálních sdruženích, nebo organizovaných společenstvích (v  tehdejší době nešlo provozovat soutěžní sportovní činnost mimo jedinou oficiální strukturu, kterou byl Československý svaz tělesné výchovy – ČSTV). Playgroundball se hraje na mnoha soustředěních basketbalistů, hokejistů, atletů a  dalších sportovců.

 Pálí Míla „Baby“ Pešek, 60. léta.

 alkfjlkan pwej v

V čase začátků softballu se jistou měrou na popularitě playgraundballu podílel i  určitý vzdor proti tehdejším politicko-společenským poměrům. Hrát „americkou“ hru, kterou široká veřejnost vůbec neznala, bylo v té době „in“.

Black Horses (VSBH, později Kovo Praha):  na Letné, 1963,  Ondřej Čapek, 1968.

Až do roku 1963 není nikdo, kdo by softballové soutěže zorganizoval. V Praze do té doby hraje jen několik družstev, příležitostně se spolu utkávajících. Stěžejní podmínkou přijetí do ČSTV a  založení sekce pálkovacích her v  roce 1963 byla potřebná členská základna, respektive dostatečný počet oddílů. Urychleně se tedy vytváří potřebná členská základna. Zpočátku se hrál soutěžně pouze softball v 1. a 2. lize. V té 2. lize je většina B-týmů nebo nově přihlášené oddíly. Nebylo výjimkou, že A  i  B tým stejného oddílu hrají stejnou soutěž. Baseballové soutěže začínají o malinko později v roce 1967. Chuť hrát baseball se začala v podstatě paralelně rozvíjet v některých softballových týmech. Z počátku se někdy dva softballové oddíly spojují ke hře jednoho baseballového týmu.

70. léta:  na brněnské Kraví hoře,  Motorlet Praha.

První softballová soutěžní klání jsou z  roku 1963/64. Hrálo se tehdy stejně jako ve fotbale systémem podzim – jaro. A zde jsou oddíly, které zasáhly do úvodního ročníku: Institut tělesné výchovy a sportu (ITVS), Slavoj Čerčany, LA ČKD Praha, Softclub Praha, družstvo s  prozatímním názvem Plavci, TJ Spartak Žižkov Tesla, Slovan Orbis Praha, Středně všeobecně vzdělávací škola Braník (SVVŠ Braník), Kanáři při ZPA Praha (Canarias), Black Horses Praha, Slavoj Praha (A i B tým).  Libor Knapp (Slavoj Praha 7) na Letné, 70. léta.

14

15

 Ml. Buky vs. Universita 17.XI. na Kraví hoře, 70. léta.

nášky, instruktáže, filmy a diskuze o technicko-taktické přípravě hráčů na různých postech, taktika hry, metody tréninku, výklad pravidel apod. Z roku 1967 jsou v písemnostech dochovány první Soutěžní řád a Přestupní řád.

 Na Letné, 1965.

V  roce 1964/65 byla přihlášena do 1. a  2. Ligy následující softballová družstva. Lze si povšimnout určitých korektur v názvech některých týmů oproti 1. ročníku. Část hráčů změnila oproti loňsku také klubovou příslušnost – tehdy to šlo celkem bez jakýchkoliv potíží: ITVS, SVVŠ Michle A i B (v předcházející sezoně SVVŠ Braník), Mohykáni, Sokol Černošice II, Spartak Tesla Žižkov, BH Praha – Žižkov, Baseballové družstvo Velvarská, ZPA Praha, Softball-klub (Míla „Baby“ Pešek), Slavoj Praha (Tomáš Pačes), Stadion mládeže Praha (v předcházející sezoně Slavoj Čerčany), Orbis Praha, Fakulta stavební, ITVS. V třetím ročníku 1965/66 soutěžily tyto týmy: ZPA Praha (přibývají Milan Miler, Petr Švec, Jiří Kratochvíl), Slavia Fakulta stavební (Jiří Velden, Vladimír Švec), Slavoj Čerčany, Spartak Žižkov Tesla, Slavoj Praha, Softclub, BH Praha, A-club (původně přihlášen jako Slavie Praha VŠ (Vojta Rýpar, Ivan Wilhelm), SVVŠ Michle A, B i C.1) S  rozvíjejícím se zájmem o  hru bylo třeba pozvednout i  metodickou připravenost. Ve dnech 15.–22. srpna 1965 je v  Blatnici u Mladé Vožice pořádáno školení trenérů a rozhodčích, jehož se zúčastnilo 39 frekventantů. Školení vedl Aleš Hrabě a lektorovali Ivan Běťák, Jan Stanovský a Karel Lambert. O víkendu 17.–18. září 1966 je v areálu u Zimního stadionu na Kladně pořádáno soustředění hráčů a činovníků komise softballu. Na programu jsou před-

  Ženy na Letné, 70. léta.

 Na starém Tempu, 70. léta.

Uvádíme některé významnější osobnosti týmů tehdejší či pozdější doby, vedoucí družstev jsou označeni (V): • Institut tělesné výchovy a sportu (ITVS), kde v A-týmu figurují mj. Miroslav Vojtíšek (V), Pavel Wohl (hokejový brankář), v  B-týmu Luděk Bukač (V) a  Vladimír Kostka (hokejoví hráči a později i trenéři) • Slavoj Čerčany, kde mj. hrají dvojíce bratrů a Jaroslav a Jiří (V) Kruisovi, Jiří a Karel Mikulášovi a trojice Milan, Oldřich a Svatopluk Karáskovi (evangelický farář a disident) • LA ČKD Praha, Zdeněk Dosoudil (V) • Softclub Praha, Vilibald Marzin (V), Karel Lambert (tajemník OV ČSTV), Emanuel Bosák (pozdější ministr školství, sportu a mládeže) • TJ Spartak Žižkov Tesla, Svatopluk Pražák (V) se synem Joe Firsta Jaroslavem. Mělo A, B a C tým • Slovan Orbis Praha, zde hraje Aleš Hrabě (V) • SVVŠ Braník, s učitelem Vlastou Brychem (V) a studentem Karlem Kubalíkem • Canaries, Zdeněk Mašek (V), Jaroslav Marek, Roman Verner, Václav Macháček, Alois Davídek • Black Horses Praha (BH), Ivan Běťák (V), bratři Čapkové a Peškové, Miloš Dneboský • Slavoj Praha, Bojan Čermák (V), Jiří „Kráťa“ Kratochvíl

1)

16

V dalších letech druhé poloviny 60. let pak nastává doslova boom. Vznikají další týmy, zejména ve školách. Na vysokých školách se daří prosadit softball do osnov Kateder tělesné výchovy jako volitelný předmět pro povinnou tělesnou výchovu. Zejména v Praze tak vznikají softballové oddíly Fakulta stavební (1965), Fakulta elektro (A-club Praha – 1965), Přírodovědecká fakulta UK (PV – 1965), Technik Praha (později Slavoj Praha 7, dnes SaBaT – 1967), VŠCHT (Chemie – 1968), později i Humanita (svým způsobem pokračování Čerčan), Matematicko-fyzikální fakulta (MFF), Vysoká škola ekonomická (Ekonom), Fakulta všeobecného lékařství (Medicína), Vysoká škola zemědělská (VŠZ). Mimo Prahu pak v Brně Technika Brno (1971) a VŠZ Brno (1973). Bouřlivý rozvoj je zaznamenán rovněž i  na středních školách – Gymnázium Pražačka, Turbova, Přípotoční, Brandýs nad Labem, SPŠS Masná. Od sezony 1966/67 se tak ligové soutěže rozšiřují o  divize a  začínají hrát i  ženy. Ty zatím formou turnajů během roku. O lize žen v soutěžním slova smyslu můžeme hovořit až od roku 1969, kdy v soutěži hrají týmy Chemie, ZPA, VSBH, PV a SVVŠ Michle. Od roku 1969 je také pro účast v 1. lize softballu mužů uplatňována podmínka zapojení do odpovídající soutěže buď dorosteneckého, nebo ženského družstva. V  roce 1967 je dle evidence MV ČSTV v  softballových soutěžích dospělých již 20 oddílů. Ve spolupráci s  prof. Františkem Stiebitzem je vydána metodická publikace Pálkovaná a plánuje se i druhé vydání oficiálních pravidel softballu v češtině. V  roce 1966 se 9. května při dojezdu cyklistického Závodu míru v Praze na stadionu Slavie Praha ve Vršovicích hraje před 15 000 diváky exhibiční utkání v  softballu mezi ZPA Praha a  Čerčany. Roku 1968 se prvně hraje utkání mezi vítězem ligy a výběrem ligy. Dne 20. června 1968 jsou aktéry softballisté, o devět dní později baseballisté. V  témže roce se také poprvé odehraje regulérní soutěž baseballistů. Do ligy baseballu nebyl pro pozdní přihlášku přijat tým Tesly, v soutěži tak hrají 4 pražské týmy: ZPA, VSBH, FS, Michle. A v tomto roce se také pořádá turnaj Vysokých škol, předchůdce následných Akademických mistrovství v softballu a baseballu. Softball se ve druhé polovině 60. let šíří i mimo Prahu, konkrétně do východních Čech. Týdeník Trutnovského okresu Krkonošská Pravda 8. června 1967 informuje o  Přeboru okresu v  pálkované v Mladých Bukách pro základní devítileté školy z regionu. Zásluhu na tom má neúnavný propagátor softballu a pozdější ředitel školy v Mladých Bukách Ivan Hrabě. Na Základní školu ve Svobodě nad Úpou přichází jako tělocvikář v  roce 1966 Stanislav Ondráček. Vzájemná spolupráce mezi oběma učiteli odstartovala v roce 1968 mnohaletou sérii zápasů mezi Mladými Buky a  Svobodou, která přinesla základ rozvoje softballu v regionu.

17

 Také Chemii se povedlo hrát před 20 tis. diváky, tentokrát při dojezdu Závodu míru ve Wrocławi, 1974.

 Stanislav Ondráček přebírá cenu pro nejlepšího trenéra okresu, spolu s Bobem Roudným (sportovec okresu) po vítězství na velkém mezinárodním turnaji žáků v Itálii (Sala Baganza) ve školním roce 1987/88. Ivan Hrabě se svými žáky:  Mladé Buky ve školním roce 1962/63,   Svoboda vs. Mladé Buky, 1968.

Dynamický rozvoj pálkovacích her 18

19

 Ženy na turnaji ve Zbirohu, 1973.

Canaries v roce 1965 pořádá 1.ročník "Velká cena ZPA".Tento turnaj je v  Řevnicích vždy začátkem září až do roku 1972 a  to o víkendech což sebou nese tradiční pozápasové veselí. Z důvodu stupňujicích se veselí je turnaj v následujících letech přeložen v údolí Berounky do Karlštejna, Srbska, v roce 1978 ještě jednou do Řevnic a potom do Šestajovic,Křenic a v roce 1990 je poslední v Čakovičkách. V  roce 1968 má V. ročník turnaje v  Čerčanech omezenou účast – na turnaji hrají Čerčany, USA Eagles a  první tři týmy z  1. ligy. Zřejmě to bylo pod vlivem masivní návštěvnosti a bujarých nočních oslav předchozích ročníků, neboť již následný ročník je odvolán a  neuskutečnil se vůbec. Situace s  omezením počtu týmů turnaje v  Čerčanech se chápou Canaries a  v  roce 1968 pořádají 1. ročník turnaje „Velká cena ZPA“. Ten je pořádán o  víkendu, což s sebou nese tradiční pozápasové bujaré veselení. Turnaj se z  těchto důvodů stěhuje každý rok údolím Berounky – Řevnice střídají Dobřichovice, Karlštejn, pak Čísovice.

  Proti ambasádě USA na Letné, 60. léta.

Vznik turnajů a regionů Vedle domluvených přátelských utkání byly pro neúčastníky soutěží jedinou možností konfrontace svého softballového umu starty na turnaji. To byla velmi vítaná zkušenost zejména pro začínající ambiciózní týmy. Později se turnaje staly dobrou možností propagace a šíření softballu či baseballu mezi širší vrstvy i do jiných regionů. Příkladem mohou být například turnaje pro neregistrované ve Zbirohu v letech 1972–76. Etablované softballové oddíly zde sehrávaly exhibiční utkání a pomáhaly s organizací, rozhodováním apod. Zřejmě prvním turnajem byla „Velká cena Čerčan“ v  roce 1964. Dochována je v archivu ale až pozvánka z roku 1965 na II. ročník „O Velkou cenu Čerčan“. Ten se konal 12.–13. června a zúčastnilo se 12 týmů. Ředitelem turnaje byl Jiří Bečka a každé družstvo vedle vkladu 25 Kčs muselo mít k dispozici jeden dobrý míč. Turnaje se účastnilo i družstvo USA Eagles z americké ambasády.

O poslední ránu:  putovní cena ročníků 1962-68,  kšiltovky bylo nutné vyměnit za kulichy, Letná 1972.

Roku 1969 se pořádá ještě turnaj v Houšťce u Staré Boleslavi, aby se podpořil zájem o softball na Gymnáziu Brandýs. I zde sobotní noční veselí překročilo normu, neboť v zápisu schůze pléna Městského svazu softballu a  baseballu (MSSB) ze dne 23. června je v bodě 9 schváleno zaslání dopisu na FS docentu Bémovi (vedoucí katedry tělesné výchovy) o chování hráčů Veldena, Švece a Bursy a distancování se od jejich výstřelků. První ročník „Turnaje 17. listopadu“, jehož duchovním otcem byl Jaroslav Šilhavý, se uskutečnil v  roce 1970. Turnaj pořádá Slavie VŠCHT na Letné a  pokračuje v  tradici velkých turnajů (20 týmů hrálo na čtyřech hřištích). Při X. ročníku se objevují problémy s  Letnou, a  tak se v  roce 1979 turnaj pod vedením Pavla Knoblocha stěhuje na Kotlářku, kde našel své definitivní místo. Tím s ohledem na prostor dochází k proměně formátu a z masového turnaje se stává turnaj výběrový. Na turnaji se představují přední týmy z Holandska a Itálie a turnaj je vynikající možností konfron-

Dalšími turnaji byly „První rána“ před začátkem sezony a „O poslední ránu“ vždy na konci sezony. Turnaje byly velmi populární a vykazovaly hojnou účast softballových týmů. Nevýhodou bylo, že je často provázely drsné klimatické podmínky. Zejména turnaj na konci sezony, hraný v listopadu, byl často pro otužilce. V roce 1968 se turnaj za pořadatelství Slavoje vůbec nedohrál. Později byl změněn na „Turnaj 17. listopadu“ a pořádala ho Slavie VŠCHT, která z něho dokázala udělat turnaj mezinárodní. Dalším turnajovým počinem byl turnaj „O Zlatý míč Joea Firsta“ (finále se v roce 1967 hrálo na hřišti TJ Bohemians Praha „V dolíčku“). Hrál se průběžně v sezoně vícekolově dle počtu přihlášených družstev. V pozdějších letech pro nedostatek termínů a ubývající popularitu zanikl. V roce 1965 pořádal oddíl VSBH turnaj „O stříbrnou podkovu“. Ten se odehrál nejméně ještě v  dalších dvou letech, neboť se dochoval záznam z roku 1971 o jeho VII. ročníku.

 Turnaje byly i společenskou událostí, kytary nesměly chybět, Zbiroh 1973.

20

21

 Bulletin turnaje „17.XI.“, 1987.

 alkfjlkan pwej v

 Chemie Praha na Letné proti Italkám, 1978. První mezinárodní kontakty na klubové úrovni byly často reciproční.

 Chemie proti nizozemským Pinos na turnaji 17. XI. na Kotlářce, 1985.

 Ženy na turnaji ve Zbirohu, 1973 .

 Pohár pro vítěze turnaje v Houšťce, 1970-77.

 Logo turnaje v Řevnicích, 1977.

tace našich předních klubů či výběrů s  vyspělými softballovými zeměmi. Poslední, XXVIII. ročník se hrál v roce 1997 a turnaj v následujícím roce nahradil Pražský softballový týden. Obecně lze říci, že turnajů se zúčastňovalo hodně týmů a nejen z Prahy. Tím se dařilo podporovat a šířit softball v dalších oblastech. Určitě z výše uvedeného plyne, že populárnější byly turnaje vícedenní než jednodenní. Mezi účastníky turnajů v počátcích patří velmi často tým americké ambasády. Od jeho hráčů se dá stále ještě dost okoukat a přiučit se taktice či technickým fintám. Americká ambasáda nás pak recipročně zve i na promítání filmů s  baseballovou tematikou (například Světová série) a  nezřídka podporuje i  materiálně. Dále hráči americké ambasády s  reprezentačními družstvy ČSSR A a B podnikly propagační zápasy pro rozvoj softballu ve dnech 13. a 14. 5. 1967 v Přerově a Kojetíně. Nicméně v  70. letech jsou ligové a  nižší soutěže již v  takovém rozsahu, že volných termínů ubývá a  tuzemské turnaje, hrané převážně v pražském regionu, postupně zanikají. Přesto se však objevují turnaje další, ať již vzniklé na základě myšlenky turnajů pro všechny, nebo turnaje vzniklé v regionech. A právě oba tyto typy turnajů měly velký vliv na expanzi softballu a  poté i  baseballu do regionů.

 Plakát IV. ročníku turnaje ve Zbirohu.

 Plakát jako cena turnaje v Čerčanech, 1967.

Asi nejvýznamnějším počinem v oblasti turnajů pro neregistrované hráče byl zrod turnaje ve Zbirohu u Rokycan. První turnaj se uskutečnil ve dnech 9.–11. června 1972 a zaznamenal mimořádný úspěch, neboť se jej zúčastnilo celkem 18 týmů ze všech koutů Československa (14 týmů chlapců a 4 týmy dívek). Turnaj zorganizoval Štáb softballu při ČÚV SSM ve spolupráci s MV ČTO Praha, sekce softballu a  baseballu a  ZO SSM ve Zbirohu pod vedením Milana Mošny. Vedle vlastního turnaje se promítal film „Hrajte s námi softball“ a pro úplné začátečníky se realizoval i praktický minikurz softballu. Díky velkému úspěchu bylo rozhodnuto, že se turnaj bude pořádat každoročně. V  roce 1973 se tak turnaje účastnilo již 24 družstev, z toho 5 dívčích týmů. Zpestřením turnaje byla i exhibice dvou ligových týmů a večerní trampská kapela. Účastníci turnaje se rekrutovali převážně ze školních kroužků či ZO SSM. Na turnaji se však objevovali i hráči registrovaní, a tak se pro III. ročník v roce 1974 zpřísnila kritéria pro přihlášky – turnaje se mohli zúčastnit jen neregistrovaní, případně registrovaní, ale mladší 18 let. Tím byl prvek dynamického rozvoje potvrzen. Ve Zbirohu se hrálo až do roku 1976 a odehrálo se celkem 5 ročníků. V roce 1977 se pak turnaj ze Zbirohu stěhuje s ohledem na ubytovací podmínky do Mladých Buků a Trutnova, kde se uskutečnily ještě dva ročníky.

22

Poté se myšlenka turnaje pro neregistrované na čas odmlčela, aby našla pokračování v jiné masové akci. Mnoho mládežnických redakcí mělo patronát nad tzv. menšinovými sporty, nebo sporty neoplývající masovou členskou základnou. A tak se zrodila veliká sportovní akce „O metu Mikrofóra“, navazující na tradici turnajů pro neregistrované hráče, na tradici Zbiroha. Dlouhých osm let se tak čekalo na obnovu turnaje pro neregistrované a hned první ročník turnaje „O  metu Mikrofóra“ konaný ve dnech 29.–31. 5. 1987 v  Mladých Bukách předčil veškerá očekávání. Přihlásilo se téměř 100 družstev z celého Československa. I když se z organizačních důvodů vešlo nakonec na turnaj jen 20 družstev, stal se tento turnaj velkým otevřeným setkáním mladých lidí. Jedinou podmínkou účasti byl minimální věk 15 let, horní věková hranice omezena nebyla. Vítězové turnaje neregistrovaných v  kategorii žen (SOU Rajhrad) i mužů (SOU Kostelec nad Orlicí) získali právo účastnit se podzimního turnaje pro registrované na krásném hřišti v Liberci. Turnaj neregistrovaných „O metu Mikrofóra“ se ujal a uskutečnily se ještě další čtyři ročníky až do roku 1990. To už se ale dostáváme do jednotlivých regionů, a  tak si připomeňme některé základní zlomové okamžiky každého z nich. Podívejme se nejdříve do východních Čech, kam se softball dostal již ve druhé polovině 60. let. Právě díky úspěchu úvodního turnaje ve Zbirohu vzniká na podzim roku 1972 pod vedením Rudolfa Zoufalého softballový oddíl ve Dvoře Králové. Nově vzniklé družstvo žen již na podzim hraje kvalifikaci a na jaře vstupuje do ligových soutěží pod názvem TJ Tiba Dvůr Králové. V létě roku 1977 se pak v nedalekém Trutnově dala dohromady skupinka nadšenců kolem Jaromíra Seidla a dala vzniknout softballovému oddílu, který následující rok vzala pod svá křídla TJ Jiskra Trutnov – Horní Staré Město. Z jejich nadšení se rodí i turnaj „O Trutnovského draka“. Turnaj určený pro žáky dal dohromady Seidl se svými oddílovými spolupracovníky. První ročník se odehrál ve dnech 9.–10. 6. 1979. Ve finále se nakonec střetli místní žáci ze Svobody nad Úpou, vedení nestorem východočeského softballu Stanislavem Ondráčkem, s týmem Sigma Olomouc, vedeným Pepou Novákem. Turnaj se v průběhu času přesunul do haly a byl určen pro kadetky. Akce se pořádá dodnes a je nejdéle existujícím turnajem v Čechách. Pro východní Čechy je významný rok 1978, kdy vzniká krajský svaz

23

 Vítězná trofej turnaje „O stříbrnou podkovu“, 1973.

 Motorlet vs. ZPA v Čísovicích, 70tá léta.

Z turnaje v Řevnicích:  1977,  1966.

višti od roku 1973. Nikde v Evropě nebyla tak veliká hala, aby se v ní dal hrát softball. Posledním vítězem se v roce 1981 stali muži Techniky, ale turnaj byl dále pořádán pro ženská družstva až do roku 1989, kdy s příchodem nových hospodářských pravidel cena pronájmu překročila možnosti organizátorů.

 Z turnaje „O Trutnovského draka, 1981.

O Metu Mikrofóra:  pohlednice z turnaje,  v přímém vstupu duo Jirout a Stropnický, 1988.

 Z exhibičního zápasu Motorlet vs. VŠCHT na turnaji neregistrovaných, Mladé Buky 1974 (nebo 75).

softballu. Při turnaji v Chocni se 30. září schází přípravný výbor ve složení Zoufalý (Dvůr), Seidl (Trutnov) a Urban (Choceň), který připravil půdu k založení Krajského svazu softballu. K ustavení svazu došlo za účasti Aleše Hraběte 14. prosince 1978 a předsedou se stává Rudolf Zoufalý. Východní Čechy jsou v  té době vedle Prahy nejplodnější oblastí, co se týče nejrůznějších aktivit. V Hradci Králové registrujeme v roce 1981 turnaj Zlatá meta pro chlapce a dívky do 15 let. Turnaj je v zásadě čtyřbojem s následujícími disciplínami: běh na metovou vzdálenost, počet přihrávek ve dvojicích na vzdálenost 6 metrů po dobu 1 minuty, odpal na přesnost na 15 metrů a oběhnutí všech met na čas. Vzniká Východočeský pohár, hraje se All Stars game, pořádají se mezinárodní tábory pro děti, hraje se O metu Mikrofóra. Stručně řečeno – východní Čechy se baví softballem. Další významnou oblastí v této době je jižní Morava, kde se softball a posléze baseball začal rozšiřovat od počátku 70. let. Už na konci 60. let existují zmínky o  hře pasák na skautském táboře Ontario. Po zákazu skautského hnutí se skupina vedená Otakarem Holcem, jenž se stal asistentem na VŠZ v Brně, přejmenovala na hnutí Slunce a pokračovala ve hře pasák. Postupně pak v roce 1973 vznikl klub VŠZ Brno a stal se rivalem Techniky Brno, která vznikla již v roce 1971. Na jaře 1971 proběhla brněnským tiskem zpráva o informační schůzce pořádané známým brněnským propagátorem sportu doc. Vojtou, která seznámila zájemce se základy hry zvané playgroundball. V  listopadu téhož roku se pak v restauraci Erika sešla zakládající schůze a následuje oficiální přijetí nového oddílu do VŠTJ Technika Brno. Stalo se tak jen měsíc poté, co se na škvárovém hřišti v  Králově Poli odehrálo utkání v baseballu s pražským Motorletem, což bylo pro Brno vůbec první představení tohoto sportu po 2. světové válce. Na jaře 1972 přechází Technika Brno vedená Zbyňkem Losenickým na Kraví horu, kde vzniká svépomocí vůbec první hřiště na Moravě. Významným rokem pro Techniku a pro rozvoj baseballu na Moravě byl rok 1979. Tehdy po prohraném play out právě s VSŽ Brno se vedení Techniky rozhodlo hrát nadále jen baseball a  pod vedením ikony brněnského baseballu Rudolfa Drnce začíná významný rozvoj baseballu. Potvrzením tohoto trendu na jižní Moravě je i  oddělení sekce softballu a  baseballu na samostatné komise (1986). Legendární se pro jižní Moravu staly zimní halové turnaje „O pohár rovnost“ pořádané v pavilonu „Z“ na brněnském výsta-

24

O něco později dochází k činnosti také na severní Moravě. Kořeny aktivit tady sahají až do roku 1971, kdy skupina mladých lidí v turistickém oddíle, který vedl Zdeněk Ploskonka (Kim), začala hrát softball (pasák). Nadšení pro tento sport vedlo k založení oddílu softballu a baseballu, a po prvních rozehřívajících letech vstoupil oddíl do TJ Sokola Pustkovce (od roku 1984 VOKD Ostrava a od roku 1995 Arrows Ostrava). V létě roku 1977 pořádá Kim v Hradci nad Ostravicí celostátní setkání pionýrů. Setkání se zúčastnilo 104 družstva a sehrálo se celkem 98 utkání. Akce byla jedinečnou propagací softballu na severní Moravě. S  rozvíjející se aktivitou začala vznikat v tomto regionu potřeba soutěží na severní Moravě a kolem roku 1977 jsou viditelné snahy po založení krajského výboru svazu softballu a  baseballu. Oficiálně však byla komise softballu a baseballu při Severomoravském krajském výboru ČSTV ustavena až v roce 1982. V roce 1980 tak evidujeme celkem čtyři krajská sdružení – v Praze, východních Čechách, jižní a severní Moravě. Pražské soutěže byly vcelku předimenzovány – evidujeme 6 soutěží dospělých a 2 soutěže mládeže. Druhou nejsilnější oblastí byly východní Čechy, kde měla soutěž mužů 5 týmů, soutěž žen také 5 týmů (z toho jeden tým z jižní Moravy) a žactvo hrálo společně se severní Moravou. Na jižní Moravě hrálo soutěž mužů 5 týmů včetně jednoho slovenského a na severní Moravě měla soutěž mužů 3 celky. A tak

 Softball v prostorách brněnského pavilonu „Z“.

  Z turnaje v „zetku“, 1973.

 Otakar Holec z VŠZ Brno na Letné proti Motorletu, 1978.

25

Jeronym Řepa logickou snahou v 80. letech bylo rozšíření softballu a baseballu na Slovensko a  snaha o  zavedení krajských přeborů a  krajských výborů také v severních, jižních a západních Čechách.

 Nataša Šándorová (zády) proti Technice Brno, 70. léta.  Plakát bratislavského turnaje, 1982.

Z mnoha důvodů bylo nutné povzbudit rozvoj softballu a baseballu na Slovensku. Mimo jiné i proto, že ÚV ČSTV reagoval na snahy o  vytvoření federálního svazu v  roce 1978 rozhodnutím, že k vytvoření federálního svazu nedojde do doby rozvoje těchto sportů na Slovensku. Komise masového rozvoje společně se zakladatelkou slovenského hnutí Natašou Šándorovou (frekventantkou prvního turnaje ve Zbirohu v roce 1972) se tak snaží vytvořit slovenskou soutěž. Počátkem 80. let hraje Ekonom Bratislava z důvodu neexistence jiných týmů v soutěžích jižní Moravy. Ale už v roce 1986 evidujeme vlastní soutěž za účasti pěti týmů situovaných na vysokých školách – Ekonom Bratislava, UŠZ Bratislava, VŠD Žilina, VŠ Liptovský Mikuláš, VŠT Košice. Počátkem 80. let je patrná aktivita také v Severních Čechách. Dne 14. ledna 1981 se uskutečnila ustavující schůze oddílu TJ Textilana Liberec, a vznikl tak první klub v Severních Čechách. Hned v následujícím roce spatřil světlo světa turnaj mužů a žen „O putovní pohár Liberce“, jenž přivedl do Liberce polský tým Silesie Rybnik. V  tomto roce začíná v  Liberci Františkově i  výstavba hřiště, které bylo otevřeno 15. září 1984 a které patřilo k nejkrásnějším hřištím té doby. Rok 1984 je i rokem vzniku dalšího severočeského klubu v Chomutově (nejdříve Lokomotiva Chomutov, poté VS Chomutov). V roce 1986 jedná Aleš Hrabě s představiteli KV ČSTV o  zřízení VSSB v  Severních Čechách. Je ustaven přípravný výbor pod vedením Václava Bahníka (členové Megela, Engler, Kezner, Kocůrek, Dvořák) a Komise softballu a baseballu Severočeského KV ČSTV je oficiálně ustavena v lednu 1987.

 Ze zápasu Ekonóm Bratislava vs. VŠZ Brno, 1983. První softballové hřiště na Slovensku bylo v Bratislavě v ulici Nevädzova.

  5. března 1916, Velim   23. prosince 1983, Praha

Vyrůstal jako prostřední dítě evangelického faráře na velimské faře. Na přilehlé zahradě od mládí provozoval některé atletické disciplíny, hrál volejball, tenis i jiné míčové hry. Při studiu gymnázia v Kolíně, později v Českém Brodě, se účastnil všech školních sportovních aktivit. Sport byl pro něj vedle hudby hlavní náplní volného času. Se softballem, tehdy playgroundballem, se poprvé setkal ve 20. letech jako každoroční frekventant tábora YMCA na Sázavě u  Soběšína, kam později jezdil i  jako vedoucí. Legendární Joe First, tehdejší vůdčí duch tábora, tam mimo jiné propagoval v té době téměř neznámé „americké“ sporty – basketball a  playgroundball. Ten, nazývaný též pasák či pálkovaná, patřil na Sázavě jednoznačně mezi nejpopulárnější. V  roce 1936 byl účastníkem OH v  Berlíně, kde je baseball předváděn americkou výpravou jako ukázkový sport. Přivezl si odtud darem dvě rukavice, dřevěnou pálku Spalding, míč a dvoje spike – materiální základ pozdějšího oddílu Slávia Přírodní vědy. Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK v Praze krátce učil tělocvik, chemii a biologii na praž-

A k úplnému pokrytí Československa softballem a baseballem tak chybí ještě dva kraje – Západočeský a Jihočeský. Vše se odehrálo počátkem roku 1989. Krajská komise softballu a baseballu při KV ČSTV Plzeň byla založena 22. února 1989 pod vedením Pavla Šnebergera. A přesně měsíc poté, 22. března 1989, byla založena také Krajská komise softballu a  baseballu při KV ČSTV jižní Čechy pod vedením Otakara Kinšta. Jednotlivé oblasti byly založeny a nic nebránilo rozvoji pálkovacích her v letech devadesátých.

ských středních školách. Pak nastoupil do právě založeného Ústavu pro tělesnou výchovu a sport VŠ a  po transformaci v  roce 1952 na Katedru tělesné výchovy Přírodovědecké fakulty UK. V počátcích 60. let se významnou měrou zasadil o to, že byl softball na vysokých školách zařazen

26

 Jeronym Řepa na Letné, 1966.  Ani na vodáckém kurzu nesměla chybět pálka a rukavice, Střelské Hoštice, 1970.

v rámci programové výuky jako výběrový sport. Výrok Ernesta Hemingwaye, že baseball jsou šachy s míčem, jej vedl k přesvědčení, že mezi studenty bude o tento „inteligentní“ sport zájem. Nebylo to ovšem snadné, neboť softball i baseball byly považovány za americké (prizmatem doby imperialistické) sporty, tudíž pro socialistickou mládež nevhodné. Pomohla odzbrojující argumentace, že baseball je sportem č. 1 na tehdy – a  ještě i  dnes – socialistické Kubě. V  zápětí založil softballový oddíl Slávia Přírodovědecká fakulta UK Praha, dnešní Přírodní vědy. Vedle celé řady studentů a  studentek přivedl k  softballu i  své dva syny. Nechyběl vedle Vlastimila Brycha, Aleše Hraběte a dalšími mezi prvními činovníky Pražského svazu pálkovacích her. Softball šířil na dětských letních táborech Akademie věd v Rožmitále pod Třemšínem, Univerzity Karlovy na Albeři nebo při vodáckých kurzech posluchačů UK. Při odchodu do penze zajistil kontinuitu výuky a šíření softballu ve Slavii Přírodní vědy. Jeronym Řepa byl uveden do Síně slávy českého softballu u příležitosti jejího otevření.

27

Vznik a vývoj softballových soutěží

28

29

soutěží, kdy se nejvyšší soutěž odehrává v Praze s názvem 1. liga. Se založením Svazu softballu a baseballu při ČÚV ČSTV vzniká od roku 1976 Národní liga. Národní liga ČSR se hrála systémem jaro – podzim a účastnilo se jí 12 týmů – 10 týmů z Prahy a 2 mimopražské. Týmy byly rozděleny do dvou skupin po šesti a hrálo se dvoukolově s tím, že tři nejlepší týmy postupovaly do bojů o titul. Pod Národní ligou pak existovaly krajské přebory. V této chvíli je třeba se zmínit také o ženách. První oficiální soutěž se datuje do roku 1969/70, kdy se hraje za účasti 6 týmů premiérová soutěž 1. liga. Hraje se dvoukolově systémem podzim – jaro. V následujícím roce se pak počet týmů zvyšuje na osm. Podobně jako u  mužů tak i  u  žen se od ročníku 1972/73 přechází na systém jaro – podzim, a tak se tento ročník hraje v osmi družstvech identicky jako soutěž mužů. V  roce 1974 se 1. Liga rozšiřuje na 10 týmů a jaro je rozděleno do dvou skupin po pěti. V roce 1975 se počet týmů zvýšil na 12 a hraje se ve dvou skupinách po šesti, přičemž tři nejlepší týmy z každé skupiny postupují do podzimního boje o titul. Také u žen se od roku 1976 přechází na model Národní ligy ČSR, která se hraje stejně jako u mužů.  Technik vs. Chemie Praha na Letné, 70. léta.

Od krajských přeborů přes Národní ligu až po Přebory ČSR

Od roku 1976 se tak hraje Národní liga ČSR za účasti 12 družstev mužů i žen. Na základě doporučení ČÚV ČSTV, týkajícího se stabilizace soutěží v ČSR, dochází od roku 1979 ke snížení počtu družstev v obou Národních ligách na šest. Zcela zásadní se pro vývoj soutěží jeví rok 1983. Na pokyn ČÚV ČSTV je zrušena dlouhodobá

Systémy soutěží a  tím i  jednotlivé Soutěžní řády se od vzniku oficiálních soutěží několikrát měnily. Na samém počátku se hledal optimální herní systém, který by jednak vyhovoval týmům a  zároveň nastavil závazná pravidla. S nárůstem počtu týmů a na základě pokynů orgánů ČSTV se postupem času upravoval jak systém, tak počty týmů.

 ZPA vs. A-club Praha na Letné, 1976.

 Nadhoz v podání „Kanárky“ Aleny Kasalové, 1976 (nebo 77).

První oficiální soutěž mužů se datuje do roku 1964. Do premiérové soutěže, která byla otevřená, se přihlásilo celkem 13 týmů. Týmy byly rozděleny do dvou skupin a během jara odehrály první část soutěže. První čtyři týmy z  každé skupiny postoupily do 1. ligy, která se hrála dvoukolově systémem jaro – podzim (1964/65). Ostatní týmy ve skupině pak hrály 2. ligu. Tento systém se udržel 3 roky v nezměněné podobě. Změna přišla až v ročníku 1967/68, kdy se soutěže rozdělily do třech částí – 1. liga, 2. liga a divize – přičemž nejvyšší soutěž se rozšířila na 10 týmů. Hned v následujícím roce se však nejvyšší soutěž vrátila opět k osmi týmům. Významná změna se odehrála v roce 1972, kdy došlo s ohledem na mezinárodní kalendář ke změně cyklu na jaro – podzim. Přechodný ročník 1972/73 se tak hrál systémem podzim – jaro – podzim. Počet účastníků se opět zvýšil na 10 a s ohledem na délku sezony se hrálo mimořádně tříkolově. Další změna se odehrála v roce 1975, kdy se počet týmů zvýšil na 12. Týmy byly rozděleny do dvou skupin po šesti a hrálo se dvoukolově. První tři týmy z každé skupiny postoupily do bojů o titul, zbylé týmy pak hrály o  sestup. Tímto ročníkem končí úvodní etapa vývoje oficiálních

30

 Karel „Carlos” Kubalík na Letné, 1971.

 Sokol Lhotka (později Tempo) vs. Black Horses Praha na Letné, 1976.

 David Johanis, opora Tempa Praha 70. let.

 Josef Antonín First 1966

 Znak YMCA vypálený do dřevěné pálky.

31