Zpracovatel: ING. ARCH. PETR SLADKÝ - projekční kancelář 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 18722822 Spolupráce: Ing.arch. Veronika Erlebachová Ing.arch. Petra Kolaříková
............................................................. Ing. arch. Petr Sladký autorizovaný architekt ČKA 02 686
K.Ú.: PTENÍN FÁZE:
DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY
TEXTOVÁ ČÁST
08 / 2011
ZPRACOVATEL: ING.ARCH. PETR SLADKÝ - PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Nad Šárkou 60, 160 00 Praha 6, zastoupená Ing.arch. Petrem Sladkým (autorizovaným architektem ČKA 02 686), spolupráce: ing.arch. V.Erlebachová, ing.arch. P.Kolaříková TENTO VÝKRES JE DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA MAJETKEM PROJEKČNÍ KANCELÁŘE ING.ARCH. PETR SLADKÝ, JEHO KOPÍROVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ JE MOŽNÉ POUZE SE SOUHLASEM AUTORA PROJEKTU
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části 1.
ÚVOD 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.2 1.3 1.4
2.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBCE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZPRACOVATELE NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DATUM PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODKLADY
STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 5
2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY 5 2.2 STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH, ZÁJMOVÉ SKUPINY 6 2.3 HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA 7 3.
OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ 3.1 HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY 3.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY 3.2.1 GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE 3.2.2 HYDROGEOLOGIE 3.2.3 BIOREGIONY A BIOCHORY 3.2.4 KRAJINNÝ RÁZ, KRAJINNÉ DOMINANTY A ROZHLEDOVÁ MÍSTA 3.2.5 FAUNA A FLÓRA 3.2.6 KLIMATICKÝ REGION
4.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.2.1 4.2.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.6 4.7 4.7.1 4.7.2 4.7.3 4.7.4 4.8 4.8.1 4.8.2
OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK OCHRANA ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN SESUVY PŮDY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA A HALDY RADONOVÉ RIZIKO OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ OCHRANA VODNÍCH TOKŮ PÁSMA OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY NATURA 2000 OCHRANA ZPF BONITAČNÍ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY INVESTICE DO PŮDY
9 9 9 9 10 10 10 11 11 11 11 11 11 12 12 13 13 13 13 13 14 14 14 14 15 15 15 15 16 16 16 16
1
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.9 4.10 4.11 5.
OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU OCHRANNÁ PÁSMA OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ
16 16 16
DALŠÍ ROZBORY 5.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5 5.4.6 5.4.7 5.4.8 5.4.9 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3
6.
17
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ A ÚZEMNÍ VZTAHY SILNIČNÍ SÍŤ DOPRAVA V KLIDU HROMADNÁ DOPRAVA LETECKÁ DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ SÍŤ CESTY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ODTOKOVÉ POMĚRY A VODNÍ TOKY PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA VODNÍ PLOCHY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ DATOVÉ, ELEKTRONICKÉ SÍTĚ, TELEKOMUNIKACE HYGIENA PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ, HLUK A VIBRACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
17 17 17 17 17 17 18 18 18 18 18 18 18 19 19 20 20 21 21 21 21 21 21 21
ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 6.1
22
URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP
22
Obsah grafické části MAPOVÝ PODKLAD CELÉHO SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE 01 Koordinační výkres 02 Koordinační výkres – detail
M 1:10 000 M 1:5 000
2
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 1. ÚVOD 1.1
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
1.1.1 Identifikační údaje obce Kraj (NUTS3): Okres (NUTS4): Obec s rozšířenou působností: Pověřený obecní úřad: Stavební úřad: Obec: Statut: ZUJ (kód obce) ID obce: Počet částí: Katastrální území - kód: Katastrální výměra: Nadmořská výška: Počet obyvatel: Členská obec: 1.1.2
Identifikační údaje objednatele
IČ: Zástupce: Tel./fax: E-mail: Web: 1.1.3
Plzeňský (CZ032) Plzeň-jih (CZ0324) Přeštice Přeštice Přeštice Ptenín Obec 558265 13660 2 PTENÍN - 736601 815 ha 428 m.n.m. 213 (k 1.1.2011), 212 (28.8.2006) Mikroregion Přešticko, MAS Aktivios
OBEC PTENÍN Obecní úřad Ptenín Ptenín 58 334 52 Merklín 00257141 Martin Kastner, starosta obce +420 724 181 199, +420 377 912 757
[email protected] www.ptenin.cz
Identifikační údaje pořizovatele
Tel.: E-mail:
Městský úřad PŘEŠTICE 334 01 Přeštice, Husova 465 zastoupený Bc. Petrem Pelechem, referentem úřadu územního plánování +420 377 332 549
[email protected]
1.1.4
Identifikační údaje zpracovatele Ing. arch. Petr Sladký – PROJEKČNÍ KANCELÁŘ 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 18 72 28 22 Zástupce: Ing. arch. Petr Sladký, autorizovaný architekt ČKA 02 686 Tel.: +420 224 324 131 / +420 775 986 161 E-mail:
[email protected] Spolupráce: Ing.arch. Veronika Erlebachová, tel.: +420 737 344 334 Ing.arch. Petra Kolaříková, tel.: +420 732 865 400 Ing. Jitka Kovaříková, Marcela Královcová (Mepos, Domažlice – vodní hospodářství)
3
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 1.1.5
Nadřízený orgán územního plánování Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Škroupova 18, 306 13 Plzeň
1.1.6
Datum Doplňující průzkumy a rozbory – 07-08/2011
1.2
PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán (dále také ÚP) bude zpracován v souladu s těmito platnými českými právními předpisy, upravujícími oblast územního plánování: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále i „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů 1.3
DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pořízení tohoto strategického dokumentu obce, odpovídajícího platné legislativě, bylo schváleno Zastupitelstvem obce v Usnesení II/6 ze dne 12.2.2011 v intencích stavebního zákona. Zpracovatelem původního územního plánu sídelního útvaru Ptenín byl Ing. arch. Miloslav Pospíšil, Vrchlického 640/, Starý Plzenec. Vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti dne 28.4.2001. Změny původního ÚP nebyly zpracovány. Jelikož byl původní ÚP zpracován v době platnosti starého stavebního zákona, je nutné dle současného stavebního zákona č.183/2006 Sb. (s ohledem na uplynulé desetileté časové období) a potenciální riziko pozbytí platnosti v roce 2015 zpracovat pro celé správní území obce ÚP nový, digitálně zpracovaný (Gis). Fáze doplňkových průzkumů a rozborů (grafická i textová část) slouží jako podklad pro zpracování návrhu zadání. Rozbory byly zaměřeny na vyhodnocení současného stavu, všech dostupných limitů využití území a podmínek využívání území. Výsledkem pořízení ÚP bude přehledná a pochopitelná územně plánovací dokumentace, do které budou koordinovaně vtěleny základní vize udržitelného rozvoje obce a ochrany hodnot území (veřejných i soukromých), která bude fungovat jako účinná opora pro rozhodování samosprávy a v co největší míře zohlední zájmy většiny občanů, zájmových skupin a dalších subjektů. Samotný návrh ÚP bude zaměřen na řešení urbanistických, architektonických a technických podmínek využití území, stanoví přípustné a nepřípustné funkční využití a uspořádání území a ploch a jejich základní regulaci. 1.4 -
PODKLADY Katastrální mapa řešeného území v digitální podobě Ortofotomapa Vlastní průzkum v terénu během července 2011 Obecně webové prostředí Generel územního systému ekologické stability, resp. generel regionálního ÚSES dle ZÚR PK Podklady Obecního úřadu Ptenín Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Podklady Povodí Vltavy – správce toků Podklady Městského úřadu Stod Provozní řád – Ptenín kanalizace
-
podrobnější informace – Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic (se sídlem v obci Ptenín)
4
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
-
Platná územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady Politika územního rozvoje ČR, schválená dne 20. 7. 2009 usnesením Vlády ČR č.929 (PÚR ČR) Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydané usnesením č. 834/08 Zastupitelstva Plzeňského kraje dne 2.9. 2008 (ZÚR PK) ÚAP ORP Preštice (2008 + aktualizace 2010) Územní plán sídelního útvaru Ptenín, zpracovatel: Ing. arch. Miroslav Pospíšil, Starý Plzenec, 1999
Územní plán bude zpracováván digitálním způsobem v programu ArcGis, data jsou dále použitelná v geografickém informačním systému Plzeňského kraje (ESRI *SHP+*MXD). Na základě výše uvedených digitálních podkladů byly dále vyhotoveny jednotlivé vrstvy územního plánu. SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK: ÚP … územní plán SZ … stavební zákon ZÚR PK … Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje ÚPD … územně plánovací dokumentace ÚAP … územně analytické podklady ÚSES … územní systém ekologické stability KN … katastr nemovitostí OP … ochranné pásmo TTP … trvale travnatý porost ZPF … zemědělský půdní fond
2. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ 2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území se nachází v centrální části Plzeňského kraje, na západním okraji okresu Plzeň-jih, na západním okraji ORP Přeštice, cca 3 km jižně od obce Merklín a cca 13 km jihozápadně od města Přeštice. Předmětem řešení je celé správní území obce Ptenín a to pouze jedno katastrální území, ve kterém se nachází sídla Ptenín, Újezdec, Hora, areál bývalého mlýna a několik stavení Na hrázi u místního koupaliště. Pro obec má značný význam blízkost města Přeštice coby regionálního centra s vyšší infrastrukturou a službami. V neposlední řadě leží obec v blízkosti Staňkova a Merklína. Sídla v rámci řešeného území plní převážně obytnou funkci, přímo v Pteníně je dále umístěn rozlehlý zemědělský areál. Do budoucna je pro udržitelný rozvoj území žádoucí zejména stabilita sídla, rozvoj obytných funkcí, posílení veřejných prostranství a zamezení nežádoucích zásahů narušujících krajinný charakter s cílem zachování stávajícího způsobu udržování krajiny.
Sousedními územími obvody jsou: Okres PLZEŇ-JIH: Buková: Obec Buková, Buková 67, 33452 Merklín, pošta Merklín u Přeštic; ORP Přeštice 5
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Merklín: Obec Merklín, Zámek 1, 33452 Merklín, pošta Merklín u Přeštic; ORP Přeštice Otěšice: Obec Otěšice, Otěšice 11, 33401 Přeštice, pošta Přeštice; ORP Přeštice Okres KLATOVY: Biřkov: Obec Biřkov, Biřkov 7, 34012 Švihov, pošta Švihov; ORP Klatovy Křenice: Obec Křenice, Křenice 48, 34012 Švihov, pošta Švihov; ORP Klatovy Okres DOMAŽLICE: Srbice: Obec Srbice, Srbice 25, 34543 Koloveč, pošta Koloveč; ORP Domažlice Socioekonomická situace (Údaje ze sčítání lidu 2001): Míra registrované nezaměstnanosti (2010): 5,61% (ženy 8,51%) Ekonomicky aktivní obyvatelé: 107 obyvatel, z nichž 68 (64%) vyjíždí za prací mimo obec Hospodářská činnost: 48 podnikatelských subjektů V obci je obecní úřad, pobočka veřejné knihovny, hostinec (U Kašparů), pohostinství (šenk U bažanta), prodejna potravin, parket pro společenské akce a autobusová zastávka místního významu ve Pteníně a Újezdci. Počet trvale obydlených domů: 66. Počet trvale obydlených bytů: 92. K roku 1920 zde bylo 76 domů a 563 obyvatel. V roce 1992 počet obyvatel klesl na 182. Aktuálně je podíl obyvatel ve věku 0-14 let – cca 12%, podíl obyvatel ve věku nad 65 let cca 20%. 2.2 STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH, ZÁJMOVÉ SKUPINY Dominující složkou, tvořící základ stavebního fondu v řešeném území, jsou rodinné domy a rekreační objekty. Objekty občanské vybavenosti jsou značeny v grafické části dokumentace, jedná se o: - Zámek č.p. 1 (minimuzeum a informační centrum - turistická známka No. 1382) - Budova obecního úřadu s prodejnou potravin
-
Parket pro společenské akce v parku u zámku - Hostinec U Kašparů
-
Židovský hřbitov
6
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Plochy občanského vybavení-sportovní: - Fotbalové hřiště (vč. pož.zbrojnice)
- Koupaliště Na hrázi
V obci není zřízena škola ani mateřská školka. Děti dojíždí převážně do školy v Merklíně. Za lékařskými službami obyvatelé dojíždějí do Přeštic, Holýšova a Horšovského Týna. Jihozápadním směrem v těsné návaznosti na obec Ptenín se nachází solitérní dvůr bývalého mlýna, který je dnes sídlem rodinné ekofarmy Ptenínský mlýn zabývající se pastevním chovem masného skotu plemen Galloway a Shorthorn a chovem ovcí (celoroční venkovní chov bez produkce mléka od roku 2006, hospodaří na cca 65 ha půdy, s výhledem na provozování penzionu a malých jatek).
Místní zájmové skupiny / sdružení / neziskové organizace: Sbor dobrovolných hasičů Ptenín, TJ Lučina Ptenín (fotbalisté), Myslivecké sdružení Ptenínská hora, Zkrášlovací spolek Ptenín a občanské sdružení Šupina Ptenín (kultura, volný čas). 2.3
HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA Ptenín (původně Ptenin und Colonien Augezdl und Hora) Ptenín je ves raně feudálního původu. První písemná zmínka pochází z roku 1228, kdy je uváděn jako zboží svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Zdejší obyvatelé se díky příznivým podmínkám věnovali především zemědělství, byli zde však i řemeslníci a také horníci, kteří za prací docházeli do uhelných dolů v okolí. V roce 1379 zde bylo asi sedm statků v majetku světských vladyků, k nimž v průběhu let patřili Lipolt (1416), Petr (1418), Vitold a Racek (1420) nebo Bozděchové z Kamenice. Od roku 1479 se v písemných pramenech vyskytuje Petr Bozděch z Kamenice jako majitel celého Ptenína. Po něm získává ves roku 1535 Václav Pětipeský z Krásného Dvora a po roce 1550 Vidršpergárové z Vidršperka. V jejich majetku byl až do roku 1660, kdy byl jako zástava získán věřiteli, u nichž setrval až do 18. století. Roku 1712 koupil díl Ptenína hrabě Hrzán z Harasova, který také s největší pravděpodobnosti byl stavitelem nového ptenínského vrchnostenského sídla. Roku 1738 získal Ptenín Ferdinand hrabě Morzin (majitel Dolní Lukavice), který zdejší zboží připojil k merklínskému velkostatku. Po Morzínech získávají Ptenín hrabata Kolovratové a po nich Pálffyové.
7
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
Císařské otisky stabilního katastru (1837) – celek a detaily
8
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 3. OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ 3.1
HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY Kromě dvou dále uvedených nemovitých kulturních památek je nutné zmínit ostatní kulturní památky mající vliv na zachování kulturních hodnot území i sídel: kříže (pod dolním rybníkem, u vypichu - na horizontu východně od obce, dva kříže v Újezdci, u silnice směrem ke koupališti, u silnice směrem na Otěšice); kapličky (kaple v Újezdci z roku 1931); pomníky – pomník památce padlým vojínům 1914-1918, stojící v předprostoru zámku; pomník u obecního úřadu; další drobné sakrální stavby, solitérní kameny, zbytky technických staveb (mosty, lávky, staré mlýnské náhony a jiná vodní díla) a zbytky zaniklých cest. Starší autoři i ptenínská obecní kronika se zmiňují o četných archeologických nálezech – o střepech a dalších artefaktech pocházejících snad z rozoraných mohyl, které dřívější autoři řadí do doby bronzové. V 80.letech minulého století se zdejší lokalitě věnovali manželé Baštovi. Zajímala je především vyvýšená lokalita Srnčí vrch, který se tyčí nad Ptenínem. Zde bylo podrobnějším výzkumem doložena existence hradiště z pozdně halštatského období. Na severní straně u skalního výchozu se v povrchové vrstvě nalézají zlomky středověké keramiky datované do poloviny 15.století. O době železné (halštatské) vypovídají i nálezy zlomků keramiky, které se objevují po orbě na poli nad ptenínským mlýnem. Volně přístupný merklínský židovský hřbitov, ležící v lese necelý kilometr severně od Ptenína poblíž silnice do Merklína, byl založen roku 1685 a v roce 1871 byl plošně rozšířen. V současné době není předmětem památkové ochrany. Mezi starší jižní a mladší severní polovinou hřbitova je patrná terénní nerovnost (zbytek části ohradní zdi, zbořené zřejmě při rozšíření hřbitova). Celkový počet náhrobků je 106, z toho většina stojících. Mladší část hřbitova nese dosud stopy (asi nacistické) devastace. Nejstarší dosud zjištěné čitelné náhrobky pocházejí z 20. let 18. století, nejmladší náhrobek je datován rokem 1934. Hřbitov obsahuje mj. cenný ucelený soubor typizovaných náhrobků rodiny Fischlovy ze druhé poloviny 19. století. V grafické části byly dále označeny tyto architektonicky nebo historicky hodnotné stavby: židovský hřbitov, roubené stavení č.p.29 v Pteníně a objekt statku č.p.1 v Újezdci. Za zmínku stojí též komorní urbanistická struktura sídla Hora v těsném sousedství lesa (se zaniklým arboretem) a s vysokým podílem sídelní zeleně. 3.2
PŘÍRODNÍ HODNOTY
3.2.1
Geologie a geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží řešené území do následujících jednotek: Hercynský systém – Hercynská pohoří - Česká vysočina – Poberounská subprovincie – Plzeňská pahorkatina – VB3 Švihovská vrchovina - VB3-B Merklínská pahorkatina - VB3-B-a Roupovská pahorkatina. Ptenín se spolu s ostatními sídly nachází v údolí vymezeném terénními dominantami: ze severu a SZ zalesněným masivem (až hřebenem) Srnčího vrchu (535 m.n.m.), z JZ zalesněnou Ptenínskou horou (492 m.n.m.) a z JV vrchy Jalovčí (478 m.n.m.) a Zderaz (466 m.n.m.). Z jihozápadu údolí doplňuje vzdálenější vrch Smrčí (478 m.n.m.). Zástavba obce Ptenín se z větší části rozvíjí na jihovýchodním svahu Srnčího vrchu, nejvyššího vrcholu v členité Roupovské pahorkatině. Údolím protéká říčka Merklínka s několika přítoky a bývalým náhonem. Střední nadmořská výška intravilánu obce Ptenín je cca 428 m.
9
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
3.2.2
Hydrogeologie Celkový sklon řešeného území směrem do údolí říčky Merklínky, protékající územím přibližně z jihu na západ, determinuje také směr všech ostatních vodních toků, které se do říčky vlévají. Merklínka, která většinou území protéká jako luční meandrující tok zatravněnou údolní nivou s částečnou doprovodnou zelení, ústí ve Stodu do řeky Radbuzy. Území tedy náleží k pomoří Severního moře (Radbuza + Úhlava + Úslava + Mže → od Plzně Berounka → přítok Vltavy → přítok Labe). V řešeném území se nachází několik vodních nádrží a přírodní koupaliště – viz dále. 3.2.3
Bioregiony a biochory Řešené území náleží z hlediska biogeografického členění ČR do 1.28 Plzeňského bioregionu, z fytogeografického hlediska k 31a. fytogeografickému okresu Plzeňská pahorkatina vlastní. Zasahující biochory (vyšší územní jednotky typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny – typ biochory tvoří typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého biogeografického regionu): -4PQ / 1.28 / 1 Pahorkatiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti 4. v.s. -4PM / 1.28 / 1 Pahorkatiny na drobách v suché oblasti 4. v.s. -4BJ / 1.28 / 1 Erodované plošiny na bazickém krystalin. v suché oblasti 4. v.s. -4VP / 1.28 / 1 Vrchoviny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v.s. -4BE / 1.28 / 1 Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 4. v.s. -4PP / 1.28 / 1 Pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v.s. 3.2.4
Krajinný ráz, krajinné dominanty a rozhledová místa Řešené území spadá do území se zvýšenou ochranou krajinného rázu, láme se zde Domažlickochodská oblast a Chudenická oblast. Nevyskytuje se zde oblast ani místo krajinného rázu, ani místo významné události. Významná rozhledová místa se v území nenacházejí. Za lokální rozhledové místo (místo vyhlídky) je možné považovat okraj vrchu Ptenínská hora a Srnčího vrchu (v blízkosti žid.hřbitova). Mezi krajinné dominanty lze zařadit Srnčí vrch a Ptenínskou horu. Z obce Ptenín je v prostoru mezi Ptenínskou horou a vrchy Jalovčí a Zderaz na horizontu vidět dominanta vrchu Běleč (712 m.n.m.) západně od Švihova.
10
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 3.2.5
Fauna a flóra Krajina pro dané území spadá do vegetačního stupně bukového. V tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy tvoří buk v přírodní skladbě hlavní dřevinu. Fauna Plzeňského bioregionu je výrazně hercynská, se západními vlivy. V území se vyskytuje zejména vysoká a černá zvěř, lišky, ježci, z ptáků strakapoud, výr, káně, z ryb kapr, candát, okoun, štika. Celé řešené území spadá do migračně významného území, tzn. území, které je významné z hlediska migrace velkých savců a kde je potřeba při řešení dalších typů využívání krajiny s tímto faktorem počítat.
3.2.6
Klimatický region Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10 v rámci klimatologického dělení ČR a spadá do oblasti srážkově suché. Průměrná roční teplota vzduchu: 7 – 8 °C Průměrný roční úhrn srážek: 500-600 mm Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou: 50-60 (mírné zimy)
4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území jsou definovány ve stavebním zákoně v § 26 Územně analytické podklady odst. (1) , kde je uvedeno: „…omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“),…Tyto jsou souhrnně zachyceny v grafické části dokumentace. 4.1
OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
4.1.1
Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura má tato ochranná pásma: Ochranné pásmo silnice III. třídy 15 m od vozovky, resp. osy přilehlého jízdního pásu
4.1.2 -
-
Technická infrastruktura Technická infrastruktura má tato ochranná pásma: ochranné pásmo kanalizační stokové sítě ochranné pásmo zásobovacích a přiváděcích vodovodních řadů ochranné pásmo vodojemů ochranné pásmo sdělovacích vedení
1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) 1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) nejméně 10 m 1,5 m na obě strany
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinku případných havárií plynových zařízení. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení je možné pouze s písemným souhlasem provozovatele zařízení. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46, odst. 2). S poukazem na ustanovení § 98, odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranného pásma nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku, tj. zákona č.79/1957 Sb., zákona č. 222/1994 Sb. a současně platného zákona č. 458/2000 Sb.
11
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
druh el. zařízení Nadzemní vedení nad 400kV Nadzemní vedení nad 220kV do 400kV vč. Nadzemní vedení nad 110kV do 220kV vč. Nadzemní vedení nad 35kV do 110kV vč. Nadzemní vedení nad 1kV do 35kV včetně vodiče bez izolace Nadzemní vedení nad 1kV se základní izolací do 35kV včetně závěsná kabelová vedení Podzemní vedení nad 110kV Podzemní vedení nad 1kV do 110kV včetně Elektrická stanice stožárová Elektrická stanice kompaktní a zděná Elektrická stanice vestavěná Elektrická stanice venkovní
4.2
ochranné pásmo dle z. dle z. dle z. 458/2000 222/1994 79/1957 30 m 30 m 20 m 25 m 25 m 15 m 20 m 20 m 12 m 15 m 15 m 7m 7m 10 m 7m 7m 10 m 2m 1m 3m 3m 1m 1m 1m 1m 7m 20 m 30 m 2m 20 m 30 m 1m 20 m 30 m 20 m 20 m 30 m
vymezení od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu od krajního kabelu vymezení svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od oplocení nebo obestavění
OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT
4.2.1
Ochrana nemovitých kulturních památek V řešeném území se nacházejí níže uvedené nemovité kulturní památky: o č. 22636 / 4-435 – zámek č.p. 1 Historickou dominantou obce je renesančně barokní zámek, obklopený parkem se dvěma rybníky, který je připomínán již roku 1228. Původní dřevěná zemanská tvrz, která se výslovně připomíná až roku 1535, byla roku 1548 Václavem Pětipeským z Krásného Dvora prodána s příslušenstvím Bohuslavovi staršímu Vidršperkovi z Vidršperka. Kolem roku 1688 byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Podle popisu zde byl sklep, kuchyň s pecí, dále spižírna a konírna, v patře veliká světnice, kancelář, komora, místnost pro hosty a další. Místnosti v přízemí byly klenuté. Po několika dalších majetkových převodech získal nakonec Ptenín v roce 1728 hrabě Ferdinand Morzin. Ten dal krátce poté přestavět dosavadní renesanční tvrz mezi roky 1728 a 1738 v barokní zámek. Patrová budova zámku vymezuje třemi křídly obdélné nádvoří, otevřené k západu. Ptenínský zámek se skládá ze dvou vývojově odlišných budov. Severní křídlo - původní rozšířená renesanční tvrz má klenutý osový průjezd s vystupující baštou a vedle jednopatrové stavení. Napravo od vstupu byly při opravách nalezeny fragmenty psaníčkového sgrafita. Východní a jižní křídla zdobí pozdně barokní členění, okna rámovaná paspartami, řimsami a mansardová střecha. Reprezentativní bylo jižní křídlo s dlouhým klenutým průjezdem a střešní věžičkou. Některé sály v jižní části mají stropy se štukovou výzdobou, v objektu se dále nachází bývalá zámecká kaple. Celý objekt je podsklepen klenutými prostory. Stavba sloužila k ubytování panských úředníků a občasně jako lovecký zámeček vrchnosti. Po roce 1945 byl v majetku MNV, dnes je majetkem obce a slouží pro bytové účely. Nově je zde umístěno minimuzeum, zřízené v květnu 2011 Zkrášlovacím spolkem Ptenín.
12
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST o č. 10349 / 4-4888 – socha sv. Judy Tadeáše v obci při silnici na Merklín
o č. 13266 / 4-5113 – boží muka při rozvětvení silnic ke mlýnu a ke koupališti
4.2.2
Ochrana archeologických lokalit V řešeném území jsou evidovány tyto archeologické lokality (naleziště s archeologickými nálezy (ÚAN I. a ÚAN II.): kategorie registrovaný poř.č. SAS název ÚAN ÚAN správce 21-22-23/4 Ptenín II Zpč. muzeum Plzeň 21-24-04/8 Újezdec II Zpč. muzeum Plzeň 4.3
a zóny – území
katastr Ptenín Ptenín
OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY
4.3.1
Ochrana ložisek nerostných surovin V území není zastoupen dobývací prostor (DP), neuplatňují se chráněná ložisková území (CHLÚ), nenachází se zde výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin, nevýhradní prognózní ložiska ani prognózní zdroje. Do jižní části řešeného území zasahuje plocha nebilancovaného ložiska nerostných surovin Křenice pod č. 9323200. 4.3.2
Sesuvy půdy, poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy Sesuvná území, svahové deformace, poddolovaná území a oznámená hlavní důlní díla se zde nevyskytují. 4.4
RADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Míra radonového rizika je dána v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod). Dalším významným zdrojem jsou stavební materiály. Určené plochy jednotlivých kategorií rizika však nelze použít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách, atd.). Zvýšenou pozornost problematice protiradonových opatření je třeba věnovat až v oblastech kategorie vysokého a středního radonového rizika. Na lokalitách určených pro zástavbu je třeba včas provést detailní průzkum, případně přijmout opatření k eliminaci nepříznivých účinků. V území se uplatňují všechny tři základní kategorie radonového rizika: nízké, střední a vysoké. Zejména severozápadní část Ptenína se nachází potenciálně v oblasti vysokého stupně rizika výskytu radonu.
13
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST
4.5
OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ
4.5.1
Ochrana vodních toků Řešeným územím protéká vodní tok Merklínka, která je dílčím povodím řeky Radbuzy a jejím pravostranným přítokem. Uplatňuje se zde nově vymezené záplavové území se stanovenou hranicí odpovídající průtoku velkých vod Q5, Q20 a Q100 a aktivní záplavová zóna vodního toku Merklínka. Povodňové průtoky procházejí mimo zastavěná území, nejsou zde zaznamenány větší problémy. Pouze v Újezdci je nutno provést zkapacitnění stávajícího propustku. K plánované akci revitalizaci Merklínky (Povodí Vltavy s.p.) se nepodařilo zjistit bližší informace. Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, může jejich pozemků užívat po předchozím projednání s vlastníky pozemků (viz. § 49 vodního zákona). 4.5.2
Pásma ochrany vodních zdrojů Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Vyhlášená ochranná pásma v zájmovém území V katastru obce Ptenín (v blízkosti koupaliště) se nachází vodní zdroj s ochranným pásmem II. stupně a dále do řešeného území na severozápadě zasahuje ochranné pásmo stávajícího vodního zdroje obce Buková v k.ú. Buková. Podle informací zástupců obce Ptenín obec Buková nesouhlasí, aby byl tento vrt v budoucnu obcí Ptenín využíván jako zdroj pitné vody. V areálu zemědělského družstva Merklín u Přeštic se sídlem v obci Ptenín se nachází jiný významný zdroj pitné vody v podobě vlastního vrtu. Dále se v území nacházejí pouze jednotlivé drobné vodní zdroje k individuálnímu zásobování vodou. 4.6
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) V řešeném území se nevyskytuje nadregionální územní systém ekologické stability. Biocentrum je biotop nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). Pro území je závazným podkladem v úrovni regionálního a lokálního ÚSES generel regionálního ÚSES uvedený v ZÚR PK. Tento ÚSES však byl již několikrát zpřesněn v rámci zpracování nových ÚP.
14
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Lokální ÚSES byl převzat z ÚAP jako podklad pro zpracování nového ÚP. Všechny prvky (funkční, nefunkční) byly převzaty beze změn. Je nutné vytvářet podmínky pro funkčnost vymezených skladebných částí lokálního územního systému ekologické stability krajiny a zajistit spojitost a funkčnost prvků ÚSES, zejména ve střetu se stávající i plánovanou dopravní infrastrukturou, vodohospodářskými zájmy, urbanizací atd. Zároveň je třeba realizovat přiměřená opatření zajišťující prostupnost krajiny a migraci živých organismů přes dopravní koridory a v sídlech a v rozvojových územích. Zvyšování biodiverzity krajiny je podporováno zejména ochranou krajiny, dále je třeba podporovat revitalizaci vodních toků, zlepšování stavu lesních porostů diverzifikací druhové skladby a mimoprodukční funkce krajiny. 4.7
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V územních plánech obcí je nutno zabezpečovat ochranu zvláště chráněných území (ZCHÚ) včetně jejich zonace a ochranných pásem. Do územních plánů je nezbytné zapracovat i návrhy na rozšíření stávajících ZCHÚ a návrhy na nová ZCHÚ. Stejně tak je nutno do ÚP obcí zapracovat území soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti či evropsky významné lokality. 4.7.1
Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody dle §14 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani jejich ochranná pásma (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka). 4.7.2
Ostatní chráněná území přírody Ve správním území obce se nachází jeden památný strom dle § 46 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Douglaska v Újezdci je stopadesátiletá douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), která roste nad rybníčkem v zaniklé školce okrasných dřevin naproti bývalé hájovně v osadě Hora na levém břehu Merklínky v nadmořské výšce 400 m. Obvod jejího kmene je 372 cm, souměrná koruna je široká 14 m a dosahuje do výšky 40 m (měření 2004). Chráněna je od roku 1996 pro svůj vzrůst a dendrologickou hodnotu. Do řešeného území nezasahuje žádné smluvně chráněné území (SCHÚ) dle § 39 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. 4.7.3
Významné krajinné prvky V řešeném území se nacházejí významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy dle § 3 písm. b zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Registrovaným významným krajinným prvkem je historicky hodnotný zámecký park Ptenín (Č.j.ŽP/955/05, datum vydání 15.6.2005), původní bažantnice, plošně největší VKP na Přešticku (cca 30 tis. 2 m ), který jakožto území s vysokou biodiverzitou tvoří podstatnou část sídelní zeleně v obci. Vyskytují se zde staré doupné stromy využívané řadou druhů ptáků. Nelze také vyloučit, že doupné stromy slouží jako přechodné úkryty netopýrů.
Při záměru týkajícího se zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží nebo těžba nerostů.
15
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.7.4
Natura 2000 Do řešeného území nezasahuje Natura 2000 dle § 3 odst.1 písm. q a r zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dále se zde nevyskytují území biosférické rezervace ani geoparku (Unesco). 4.8
OCHRANA ZPF
4.8.1
Bonitační půdně ekologické jednotky Dominantním způsobem využívání krajiny v řešeném území je zemědělství. Ochrana ZPF se realizuje formou vymezených bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice BPEJ budou znázorněny v grafické části dalších fází zpracování ÚP. Ochrana ZPF se řídí částí III – Zásadami ochrany ZPF (§ 3 zákona č.334/1992 Sb.) a částí IV (§ 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu) – Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se uplatňuje Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy OOLP/1067/96 Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 12.6.1996 „k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č.334/1992 Sb.“, který zařazuje jednotlivé pětimístné kódy BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd přednosti v ochraně (I. až V.). Využití půd v řešeném území: zemědělská půda 61 % (489 ha), lesy 33 % (273 ha), vodní plochy 1 % (8 ha), zastavěné plochy 1 % (10 ha) a ostatní plochy 4 % (35 ha) z celkové výměry správního území obce. Z celkové výměry zemědělské půdy činí orná půda 79 % (385 ha), TTP 18 % (90 ha), zahrady 2 % (10 ha) a ovocné sady 1 % (4 ha). Na většině plochy řešeného území se vyskytují půdy III. až V. třídy přednosti v ochraně; při obci Ptenín, v údolí při Merklínce až k Újezdci a při západním okraji katastru se nachází půdy II. třídy přednosti v ochraně. Vymezování zastavitelných ploch v místech s kvalitními půdami patří k nejpalčivějším problémům v ORP Přeštice. 4.8.2
Investice do půdy Převážná část zájmového území je intenzivně obhospodařována. Veškeré vodní toky byly upraveny za účelem odvedení drenážních vod. Část přítoků Merklínky v nivní části má charakter odvodňovacích kanálů. Odvodnění bylo prováděno v 80.letech minulého století. Samotná drenáž je v majetku vlastníka pozemku, kde je uložena. Trubní vedení od profilu DN 300 je ve vlastnictví státu – a ve správě ZVHS České Budějovice. Část svažitých zorněných pozemků, které mohou být v daném území ohroženy erozí (zejména v případě pěstování nevhodných plodin a při nevhodném způsobu hospodaření), je proznačena v grafické části. Zrušením původních polních cest byl umožněn vznik rozsáhlých půdních celků bez členění mimolesní zelení. Údolní niva podél Merklínky je v dostatečné šíři zatravněna. 4.9
OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo 50m od okraje. V území se nacházejí pouze lesy hospodářské. 4.10
OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná (zejména orientační hygienická) pásma u vybraných ploch budou upřesněna v další fázi zpracování ÚP. V grafické části jsou vyznačena pouze obecná ochranná pásma židovského hřbitova 100 m a ČOV 50m. 4.11
OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ V území se nenacházejí lokality důležité pro obranu státu, vojenské objekty s jejich ochrannými pásmy ani významná zařízení civilní ochrany (zájmy Armády ČR, zájmy Ministerstva obrany ČR). Nejsou zde zastoupeny ani plochy požární ochrany.
16
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 5. DALŠÍ ROZBORY 5.1
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ V grafické části dokumentace je vyznačena hranice zastavěných území, které byly důsledně převzaty z předešlého ÚP. Do zastavěného území byly dále zahrnuty všechny prokazatelně zastavěné pozemky, dle konkrétní situace zaznamenané při průzkumech v terénu. 5.2
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V grafické části dokumentace jsou vymezeny Plochy s rozdílným způsobem využití tak, jak byly zaznamenány během terénních průzkumů a na základě informací katastru nemovitostí. Tyto plochy jsou definovány v intencích vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Nad rámec výše definovaného využití ploch byly doplněny tyto kategorie: - plochy neodpovídající dle KN stavu – plochy vykazující nesoulad stavu dle průzkumu v terénu a údajů dle katastru nemovitostí - jejich přesné využití bude vyhodnoceno a stanoveno v další fázi zpracování ÚP 5.3
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
5.3.1
Širší dopravní a územní vztahy Zájmové území se nachází mimo hlavní dopravní tahy ORP Přeštice a Stod, mezi mezinárodními dopravními koridory: severozápadním směrem (ve vzdálenosti cca 10 km) prochází silnice I/26 (Plzeň Domažlice - Folmava-hraniční přechod do Německa), jihovýchodním směrem (opět ve vzdálenosti cca 10 km) prochází silnice I/27 (resp. E53 …Železná Ruda - Klatovy - Plzeň – severní Čechy). Silniční dopravní obsluha řešeného území je stabilizovaná. 5.3.2
Silniční síť Řešeným územím prochází pouze silnice III. třídy. Silnice III. třídy doplňují nadřazenou soustavu silnic a mají funkci vnějších přístupových komunikací obsluhujících území mezi obcemi, na které jsou dále vázány komunikace místní. Dopravní zátěže na těchto komunikacích jsou minimální. Komunikace jsou v relativně dobrém technickém stavu, nebyly zjištěny žádné závažnější nedostatky, které by znamenaly snížení bezpečnosti provozu. Silnice III. třídy: - III/18322 (směr Merklín - Ptenín - Křenice - Švihov) - III/1824 (Ptenín - Otěšice) Výhledově je uvažováno s rekonstrukcí silnice III/18322 v úseku Merklín-Ptenín (plánovaná neinvestiční akce dle mapového serveru Plzeňského kraje). Za nepříliš vhodné je možné považovat řešení parteru návsi (zejména prostoru kolem obecního úřadu), kde nelogickým způsobem dominují zpevněné (asfaltové) plochy a chybí odstavná stání pro potřeby úřadu a prodejny potravin. Místní a účelové komunikace jsou vázány na zastavěné území obce s přímým kontaktem zejména na silnice III. tříd. V současné době je zajištěn dostatečný přístup k pozemkům zemědělským, lesním i ostatním; zvážit je třeba možnost částečné obnovy a využití polních cest pro převedení těžké zemědělské techniky, která běžně projíždí centrem obce, obtěžuje občany hlukem, zápachem a obecně komplikuje provoz. Nabízí se možnost propojení silnice III/1824 v severovýchodní části katastru zprostředkovávající spojení se zemědělským areálem. 5.3.3
Doprava v klidu Ptenín má charakter zástavby s rodinnými domy s minimálními nároky na odstavné nebo parkovací plochy. Dílčí úpravy je možné provést v rámci prostorů veřejných prostranství, jejichž obecným problémem jsou předimenzované zpevněné plochy (zejména asfaltové). V obci je patrná potřeba několika odstavných 17
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST míst pro velká nákladní vozidla (kamiony), zejména na místech pod přímým dohledem. 5.3.4
Hromadná doprava Řešené území je napojeno na své okolí autobusovými linkami provozovanými ČSAD Autobusy Plzeň a.s. převážně směrem do Přeštic. V Pteníně je autobusová zastávka umístěna u obecního úřadu, v Újezdci se nachází přímo točna pro autobusy. 5.3.5
Letecká doprava V území se nenachází plocha letiště ani sem nezasahuje ochranné pásmo letiště.
5.3.6
Železniční síť Řešeným územím neprochází železniční trať. Nejbližší zastávky jsou ve Staňkově nebo obci Borovy.
5.3.7
Cesty pro pěší a cyklisty Dotčeným územím prochází dvě regionální cyklotrasy: č. 2185 Staňkov - Buková - Ptenín - Soběkury č. 2099 Švihov - Křenice - Ptenín Cyklostezky se v řešeném území nenachází. V rámci sídla je vybudována základní síť chodníků a komunikací pro pěší, v různých stupních technického stavu. Dílčí úpravy je možné provádět v rámci vymezených veřejných prostranství. Řešeným územím prochází tato značená turistická trasa KČT: zelená (T1) (Chudenice, Těšovice, kolem koupaliště a rybníka Kačerna v k.ú. Buková - směr Merklín) Iniciativou místních sdružení vznikla okružní naučná stezka kolem Ptenínské hory N1 Ptenín Újezdec (arboretum) s vlastním informačním systémem. -
5.4
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
5.4.1
Odtokové poměry a vodní toky Řešené území charakterizuje část povodí toku Merklínka č.1-10-02-093. Tok je charakterizován jako luční, protéká ve své délce cca 40 km několika katastry a pramení u osady Němčice u Kdyně. Ve Stodu se vlévá do řeky Radbuzy, je jejím pravostranným přítokem. Řešeným územím protéká od jihovýchodu (od Újezdce) napříč katastrem dále severozápadním směrem. Merklínka je ve správě Povodí Vltavy. Celý tok je upraven a jsou do něho zaústěny drenážní systémy odvodněných pozemků z okolních převážně zorněných pozemků, které jsou intenzivně obhospodařovány. Pozemky bezprostředně navazující na vodní tok jsou zatravněny a vytváří přirozenou údolnici umožňující neškodný rozliv toku. Na Merklínce se v zájmovém území nachází jedna vodní plocha (v Újezdci) a odbočují z ní dva náhony. Přítoky od zaústění do Radbuzy: - levostranný přítok Těšovický potok - upravené koryto vedoucí na rozhraní zemědělských a lesních pozemků - pravostranný bezejmenný přítok – upravené koryto, na němž leží průtočná MVN - levostranný přítok - pravděpodobně původní náhon, upravené koryto vedoucí na rozhraní lesa a louky - pravostranný přítok - původní historický náhon na Ptenínský Mlýn - pravostranný přítok - upravený tok od Obecního rybníka - levostranný upravený přítok - plnící funkci odvodnění louky - levostranný upravený přítok - plnící funkci odvodnění louky nad Újezdcem - levostranný upravený přítok - plnící funkci odvodnění louky 5.4.2
Protipovodňová ochrana Ochrana se musí v první řadě zaměřit na zvýšení přirozené retence v krajině, zpomalující odtok z povodí, v druhé řadě na drobné retenční stavby (malé vodní nádrže, poldry, zasakovací pásy a příkopy apod.) a až v nejnutnějších případech na inženýrsko-technická řešení zpevňování a ohrazování břehů. 18
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Při územně plánovací činnosti je nutné v záplavových územích minimalizovat: návrhy nových liniových dopravních staveb, návrhy rozšíření zástavby, návrhy nových vedení a zařízení technické infrastruktury citlivých na ohrožení velkou vodou, návrhy umístění zdrojů možné kontaminace území při zaplavení vodou. Zlepšení stavu povodí je tak možné změnou způsobu hospodaření a minimalizací záboru nových ploch pro výstavbu. Nové vodní nádrže je pak potřebné navrhovat jen v minimální míře, nelze-li přiměřené eliminace povodní dosáhnout jinou cestou. K retenci vody v území je třeba využít: - opatření ke zlepšení retenčních vlastností krajiny, - obnovu historických a budování nových malých vodních nádrží, přirozených v měřítku ve struktuře krajiny, návrhy ochranných hrází a suchých poldrů a obtokových koryt, - návrhy dalších území řízené inundace. -
5.4.3
-
-
-
Vodní plochy Vodní plochy zaujímají celkem 1 % rozlohy správního území obce Ptenín. V řešeném území se nachází tyto vodní plochy: Ptenín vodní nádrž umělá (obecní rybník) – č.parc. 1182/5 – 0,5652 ha – vlastník Obec Ptenín vodní nádrž umělá (horní rybník v obci) - č.parc. 66/1 – 0,0907 ha - vlastník Obec Ptenín koryto vodního toku přirozené nebo upravené (rybník před zámkem) – č.parc. 11 – 0,2743 ha vlastník Obec Ptenín – v katastru není vedeno jako vodní plocha
ostatní plocha -zeleň- č.parc. 13/1 – 2,3792 ha – vlastník Obec Ptenín – není vedeno v katastru nemovitostí (tedy vymezeno) jako vodní plocha (rybník v parku u zámku) vodní nádrž umělá (Jánský rybník pod parkem) - č.parc. 397 – 0,0973 ha – vlastník Obec Ptenín rybník (dolní) – č.parc. 1114/3 – 0,6079 ha – vlastník Klatovské rybářství – správa a.s. ostatní plocha – koupaliště (Na Hrázi) – č.parc. 299/4 – 0,1942 ha – vlastník Obec Ptenín – vodní plocha nemá samostatné parcelní číslo v areálu Ptenínského Mlýna se nachází soustava vodních ploch, které nejsou zaznamenány v katastru nemovitostí Újezdec rybník Strašný - č.parc. 762/6 – 0,0228 ha – vlastník Obec Ptenín, č.parc. 762/4 – 0,4518 ha – vlastník Obec Ptenín
5.4.4
Zásobování pitnou vodou V obci Ptenín není dosud vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé jsou zásobeni vodou z vlastních domovních studní. Množství vody ve studních je dostatečné, je však znečištěna dusičnany. Obec má vypracovanou dokumentaci pro územní řízení Ptenín - vodovod z roku 1996. Ta zahrnuje vytipovaný jímací prostor v údolí Merklínky západně od obce, kde jsou již vodní zdroje pro obec Buková. Jako samostatný vodní zdroj je vytipován prostor pod patou lesního masívu – vrtaná studna hloubky 20 m. Průzkumný vrt z roku 1996 má dobrou kvalitu s mírným překročením manganu. Z vrtu bude čerpána voda 3 do vodojemu Ptenín – pravděpodobně na severním okraji obce Ptenín o objemu 50 m . Z něj bude voda gravitačně rozváděna do obce.
19
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST V místní části Újezdec není také vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé jsou také zásobeni vodou z domovních studní. Množství vody ve studních v obci je dostatečné. Kvalita vody není známa. Místní část Újezdec má vypracovanou studii vodovodních rozvodů. Z nedostatku finančních prostředků neuvažuje obec v blízké budoucnosti o vybudování vodovodní sítě. PRVKPK předpokládá individuální zásobování pitnou vodou i po roce 2015. Nouzové zásobování: Ptenín Pitnou vodou – Přeštice 15 km Užitkovou vodou – stávající vodní nádrže Újezdec Pitnou vodou – Přeštice 17 km Užitkovou vodou – Merklínka 5.4.5
Zásobování požární vodou Na území obcí, kde není veřejný vodovod, nejsou zdroje požární vody, které odpovídají požadavkům ČSN 730873 a ČSN 736639. Za ztížených podmínek lze využít k hašení požárů tyto zdroje: Ptenín - stávající vodní plochy a Merklínka Újezdec - Merklínka 5.4.6
Kanalizace a čištění odpadních vod Obec Ptenín má vybudovanou jednotnou kanalizační síť z betonových a kameninových trub DN 200 - 600, v délce 3407 m a je do ní vypouštěna odpadní voda od 85 % obyvatel. Část kanalizace je původní dešťová, do které byly postupně napojeny septiky. Další část kanalizace je nově vybudovaná spolu s ČOV. Kanalizace z kořenové ČOV je vyústěna do Merklínky. Přibližně 15 % obyvatel vlastní bezodtokové jímky, které jsou vyváženy na ČOV Přeštice, zbylé odpadní vody jsou odváženy na okolní pole. Jednotná kanalizace odvádí cca 62 % dešťových vod, zbývajících 28 % je odváděno systémem příkopů, struh a propustků do Merklínky a do kanalizace. Stará kanalizace neodpovídá ČSN a je potřeba provést její rekonstrukci. Provozovatelem ČOV je VAK Plzenec. Kanalizační stoky (profil - materiál - délka v km): 300 beton 0,070; 400 beton 0,400; 500 beton 0,697; 200 kamenina 0,128; 200 PVC 0,215; 300 kamenina 0,975; 300 PVC 0,195; 400 kamenina 0,298; 500 kamenina 0,092; 500 beton 0,132; 600 beton 0,162. Kořenová čistírna: kanalizační sběrač A; štěrbinový lapač písku; štěrbinová nádrž a kořenová pole. Hodnoty vypouštění v množství: -1 - max. 2,46 l.s 3 -1 - max. 1323 m .měsíc 3 -1 - max. 15 877 m .rok Významným producentem odpadních vod je zemědělské družstvo Merklín u Přeštic se sídlem v obci Ptenín (vyvážecí jímky, hygienické zařízení je napojeno na obecní ČOV). Místní část Újezdec má vybudovanou dešťovou kanalizační síť z betonových trub DN 300, v délce 170 m. Odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách. Finančně není reálné zajistit kanalizační síť v souladu s ČSN. Kanalizační stoky (profil - materiál - délka v km): 300 beton 0,170 Vzhledem k velikosti a umístění obce není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v obci bude řešen až po roce 2015. PRVKPK předpokládá individuální čištění i po roce 2015. Do doby definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu. Odkanalizování nových staveb bude provedeno podle umístění a velikosti konkrétní stavby: domovní čistírnou s vypouštěním vyčištěné vody (podle umístění stavby buď do vodoteče nebo zasakováním) nebo jímkou na vyvážení (s vyvážením na ČOV). Za domovní ČOV lze považovat i septik doplněný vhodným zemním filtrem.
20
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 5.4.7
Zásobování plynem a teplem V řešené území se nenachází zařízení ani rozvody plynovodní sítě. Obec v současné době není zásobena potrubním plynem (STL/NTL), má pouze zpracovaný projekt plynofikace. V území nejsou žádné významné zdroje tepla. V obci jsou k topení využívána zejména tuhá paliva. Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky šetrnějších způsobů spalování (dřevo, biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy, propanbutan ze zásobníků). 5.4.8 Zásobování elektrickou energií Vedení VVN Severozápadní částí zájmového území před hranou lesa Srnčího vrchu prochází vedení VVN 110 kV. Distribuční vedení VN a NN Zájmové území je standardně napájeno nadzemním vedením VN 22 kV. Jednotlivá vedení jsou průběžně opravována a rekonstruována tak, aby byla udržena potřebná provozní spolehlivost dodávky elektrické energie odběratelům. V řešeném území se nachází tyto trafostanice 22/0,4 kV: Ptenín-U RYBNÍKA (DTS stožárová, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 20m Ptenín-OBEC (DTS věžová s venkovním přívodem, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 30m Ptenín-HRÁZ (DTS stožárová, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 7m Újezdec-OBEC (DTS věžová s venkovním přívodem, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 30m Újezdec-ZD (DTS stožárová, vlastník ČEZ Distribuce) … odpojena Distribuční síť NN v obci je převážně v nadzemním provedení. 5.4.9
Datové, elektronické sítě, telekomunikace Zabezpečení řešeného území telekomunikačními a datovými službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i pro prosté zabezpečení standardních služeb pro rezidenty důležitý význam. Řešeným územím neprochází radioreléové trasy a nevyskytuje se zde vysílač mobilních operátorů. Telefonní rozvody jsou kabelové. Síť je v relativně dobrém technickém stavu a její kapacita je dostačující. V současné době se v řešeném území neplánuje žádná větší investiční akce. 5.5
HYGIENA PROSTŘEDÍ
5.5.1
Ovzduší, hluk a vibrace Zdrojem znečištění ovzduší, hluku a vibrací v území je provoz vázaný na výrobu zemědělského družstva Merklín u Přeštic – Farma Ptenín (rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou - smíšené hospodářství), kde se nachází i malá čerpací stanice. Celková kvalita ovzduší však není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. 5.5.2
Staré ekologické zátěže V řešeném území se nenachází žádné evidované kontaminované místo. Nejbližším místem je nepovolená skládka na sousedním k.ú. Strýčkovice jihovýchodním směrem od řešeného území. 5.5.3
Nakládání s odpady V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Černé skládky odpadu nebyly při terénních průzkumech zaznamenány. Likvidace odpadu probíhá standardně, komunální odpad je sbírán a odvážen odbornou firmou na skládku mimo řešené území (skládka Vysoká – svoz odpadu z obcí Přešticka). Probíhá sběr všech složek (komunální, separovaný, objemový, nebezpečný). Obec má vypracovanou obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která je závazná pro všechny obyvatele správního území. V současné době není v řešeném území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady, tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení na recyklaci odpadů nebo autovrakoviště.
21
DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 6. ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 6.1
URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP -
-
pořízení nového ÚP obce do 31.12.2015 umírněný rozvoj ploch pro bydlení v návaznosti na zastavěné území a plochy vymezené předchozím ÚP, event. plochy přestavby (v rozsahu 10-15 stavebních parcel), s důrazem na rozvoj sídel Újezdec a Hora střet zemědělského areálu (a jeho rozvojových záměrů) se zámeckým parkem prověřit možnosti zprůjezdnění stávajících (nebo zaniklých) polních cest s cílem vyloučit průjezd těžké zemědělské techniky centrem obce rozšiřování stávajících areálů zemědělské výroby se podle informací jejich odpovědných zástupců nepředpokládá vytipování ploch vodního zdroje a vodojemu pro potřeby zřízení obecního vodovodu vytipování plochy pro umístění ČOV pro části Újezdec a Hora další využití brownfieldu v Újezdci (zpustlého areálu bývalého zemědělského družstva) protierozní (a protipovodňová) opatření respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území
Obecně lze konstatovat, že vzhledem k minimálnímu rozsahu rozvojových záměrů v území zůstane i do budoucna dominantní historická struktura sídel. Za prioritu pro fázi návrhu ÚP lze považovat rehabilitaci, doplnění stávající urbanistické struktury v původní stopě a její dílčí rozvoj v logice a měřítku venkovského osídlení a vždy v návaznosti na zastavěné území. Možnosti rozvoje obce je dále možné vidět především v souvislosti s rozvojem různých forem bydlení a rekreace, s využitím kvalit území spočívajících zejména v existenci kvalitního přírodního zázemí tak, aby v budoucnu nedocházelo k odlivu obyvatelstva, nezájmu o ekonomické aktivity či obecně ke stagnaci území.
22