2011

Ročník 5.

Záboří 28. 6. 2011

číslo 2/2011

Úvodní slovo Vážení spoluobčané, čas je běžec dlouhým krokem, ani jsme se nenadáli a máme za sebou sedm měsíců fungování současného obecního zastupitelstva. Ti noví se již rozkoukali a zapojili se do práce. Rádi bychom Vás stručně informovali o tom, co jsme stihli udělat: - sestavení obecního rozpočtu na rok 2011 - uspořádání vánočního koncertu, posezení pro ženy k MDŽ a další kulturní akce - oprava nábytku v mateřské škole a opravy vodovodu, vodárny a čistírny odpadních vod - likvidace černé skládky u rybníka Velký a úprava terénu u stavebních parcel - oprava schodů u tenisových kurtů a výměna okapů na obchodě a čp. 54 - úprava krajnice při komunikaci na Čečelovice - údržba zeleně a sečení trávy v obci Na druhé pololetí letošního roku máme v plánu provést opravu střechy nad šatnami u sportovní haly, autobusové zastávky a kapličky u hřbitova, opravu zdí u vchodu do ZŠ, asfaltování obecních cest a osazení dopravních značek na místních komunikacích. Jsme rádi, že obecní zastupitelstvo funguje dobře a jednotliví členové se ochotně zapojují do dění v obci. Oceňujeme pomoc všech ostatních občanů, kteří nám pomáhají a přiloží ruku k dílu vždy tam, kde je to potřeba. Tradicí se stala zábořská pouť Pod lípou, která se letos uskuteční neobvykle v neděli, 3. července 2011 od 15 hodin. V programu si jistě každý vybere, ať už to bude vystoupení dětí z naší mateřské a základní školy nebo souboru písní a tanců Lučina z Úsilného u Č.Budějovic, zazpívá opět Lukáš Písařík a ženy z oddílu cvičení pro ženy se blýsknou ukázkou populárního tance Zumby. Potom mezi nás zavítá známá populární osobnost, pan režisér Zdeněk Troška. Jeho podvečerní povídání bude jistě velmi zajímavé a určitě přidá i něco pro zasmání, tak jak ho všichni známe. Na večerní pouťové zábavě nám zahraje kapela Melodion. Tímto Vás všechny zveme a věříme, že si najdete chvilku a přijdete se pobavit. Vždyť nejen prací je člověk živ! Všem přejeme příjemné letní dny a dětem krásné a dlouhé prázdniny. Ing.Václav Kurz, starosta, Ing. Jakub Founě, místostarosta

Číslo 2/2011

Na slovíčko s kronikářem Přípravě většiny článků z historie naší obce předcházelo listování ve starých kronikách, tj. obecní, hasičské či školní. Podklady ze zažloutlých listů, popsaných krasopisem, vždy s pečlivostí sobě vlastní připravoval pan Jaroslav Vorba, který jako zábořský kronikář působí od roku 2005. V únoru letošního roku převzal však kroniky (samozřejmě kromě posledních aktuálních knih) Státní okresní archiv Strakonice, který je v souladu se zákonem o archivnictví a spisové službě připraví k úplné digitalizaci a následně budou v elektronické podobě k dispozici na http://digi.ceskearchivy.cz. Při listování na internetu snad ztratí touha po vědění o historii Záboří onen půvab bádání s neodmyslitelnou vůni starých knih, ale neztratí v žádném případě autentický zážitek, neboť kroniky jsou kompletně stránku po stránce neskenovány a zveřejněny. Přístup k nim takto může být nabídnut široké veřejnosti bez obav, že by došlo k jejich znehodnocení. Právě tato skutečnost mne přivedla k tomu, že bychom měli připravit pro občany naší obce podrobnější informace. A možná i trochu nahlédneme pod kronikářovu pokličku, co říkáte? Začněme tedy u základu kroniky – tj. práce kronikáře – proč a vlastně jak se kroniky dnes vedou? J.V.: Vedení kroniky patří neodmyslitelně k činnostem patřícím do agendy obecních úřadů. Zaznamenávání místní současnosti pro budoucí generace je - dle mého názoru – krásnou, přesto z mnoha pohledů nevděčnou a nedoceněnou prací. Dnešní kronikář to nemá jednoduché proto, že platí mnoho zákonů, nařízení, směrnic a jiných zákonem určených povinností nebo směrnicemi a metodikami doporučených postupů. Hlavní činností kronikáře je dokumentace současného dění v obci. Dobře vedená kronika má být věrným, nezkreslujícím zrcadlem života obce ve všech jeho složkách ( veřejný a společenský život, školní akce, činnost spolků a sdružení, sportovní činnost, činnost zájmových organizací apod.). Nedílnou součástí moderní kroniky jsou i její přílohy, v nichž se soustřeďují písemné informace z místního, regionálního i celostátního tisku se vztahem k obci nebo okolí a další dokumenty jako plakáty k akcím pořádaných v obci, fotografie apod. V dávné historii tomu bylo asi jinak. Neexistovaly zákonné normy a kronikáři tedy měli práci v tomto ohledu jednodušší!

Strana 2

J.V. Nemyslím, ani staří kronikáři to neměli snadné. Již dávno v minulosti byli kronikáři na našem území duchovní a zvláště písmáci šlechtických rodů, příkladem je známá kronika českého probošta Vyšehradské kapituly Kosmy či Dalimilova kronika – nádherná a pracná – v podstatě umělecká díla. Záznamy v nich jsou dnes pro nás cennými doklady tehdejších poměrů, těžkého života lidu chudého i bohatého. Pravdou je, že v devatenáctém století se díky změnám ve správě věcích obecních dostalo i na kroniky a jiné pamětní knihy, jimiž se začali zabývat právě úředníci místních samosprávních orgánů. Z nich vynikl nejvyšší český purkrabí Chotek, inspirovaný praxí v sousedním Bavorsku, který 31. srpna 1835 vydal historicky první nařízení o pamětních knihách na našem území. Od této doby až do současnosti byla problematika vedení kronik kontinuálně upravena mnoha dalšími předpisy, zákony a nařízeními, které samozřejmě respektovaly společenské změny na našem území. Po vzniku Československé republiky se na půdě nového parlamentu poslanci zabývali i problematikou vedení kronik. Dovolím si citovat z projevu univerzitního profesora a poslance Otakara Srdínka: “Slavné národní shromáždění! Myšlenka zakládati pamětní knihy obecní není nová a pronesena byla již na různých místech. Nyní, když v historii našeho národa nastal takový mezník, důležitý jako jest převrat z října 1918, jest to dostatečným vybídnutím, abychom od toho dne počali zakládati pamětní knihy obecní, tedy kroniky v celé republice. Aby bylo jisto, že se tak bezpečně stane všude – není možno se spoléhati na dobrou vůli jednotlivých obcí – pojal jsem myšlenku dokázati, že snad by se to mohlo provést zákonem“. Vida, na základě těchto moudrých slov byl 30.1.1920 schválen první zákon o kronikách č.80/1920 Sb. To je zajímavé, a jak je to tedy s vedením kroniky naší obce? J.V. V obci Záboří byla Kronika obce Záboří založena děkanem msr. Janem Pavlem Hillem v roce 1918 s podnázvem Památní kniha obce Záboří, poslední záznam je v ní z 19.9.1986. Tato kronika byla v roce 1939 zabavena němci a vrácena obci až v roce 1948, zápisy z období okupace byly tehdejším kronikářem pečlivě doplněny. Chtěl bych ještě pro zajímavost dodat, že děkan Hille, kterému byl 4.4.2011 v den 150.výročí jeho narození před blatenským děkanstvím odhalen památník coby významnému regionálnímu historikovi, založil i kroniky obce Vrbno, Pole a Lažánky – působil totiž i na děkanství v Kadově. Vrátíme se ale k našim kronikám - II. kniha kroniky Záboří byla vedena od roku 1986 do roku 1999. Nu a v zatím poslední třetí knize,zavedené roku 1999, dále vedu záznamy. Když jsem rozhovor připravovala, samozřejmě jsem neodolala a vyzkoušela jsem výše uvedený odkaz na webové stránky třeboňského archivu a velmi mile mne překvapilo, že v době, kdy bude vydán tento zpravodaj, budou mít všichni možnost první dvě kroniky naší obce stránku po stránce prostudovat – (otevřete uvedené webové stránky, v hlavní nabídce si najdete v levém sloupci odkaz

Číslo 2/2011

KRONIKY – vyberete SokA Strakonice – dále odkaz OBECNÍ KRONIKY - kliknete na poslední písmenko abecedy tj. Z, vyberete samozřejmě Záboří a následně první či druhou knihu ( označeno letopočty), pokud kliknete přímo na obálku naskenované kroniky – můžete začít listovat, přibližovat si detaily a kochat se stejně jako já) – mimochodem Járo, druhá kniha od první strany provázena tvými nádhernými kresbami - vrátí se ti tyto kroniky zpět do rukou a opatrování? J.V. Originály kronik budou už provždy uloženy a uchovávány v archivu, nyní tedy ve Státním okresním archivu ve Strakonicích, a to v podmínkách, které by měly zajistit jejich trvalé uchování a ochranu. Stejně tak už nyní jsou uchovávány další prameny k dějinám naší obce, například archiválie z Farního úřadu v Záboří, což je ve skutečnosti necelý jeden běžný metr dokumentů z let 1700-1930, nebo archiválie Záložny – kampeličky Záboří ( asi 0,5 běžného metru z let 19021952), dokumentace Místního národního výboru Záboří (další 0,5 běžného metru z let 1945-1967) a obecného archivu obce Záboří z let 1774 a 1945. Veškeré tyto archiválie byly mé osobě poskytnuty ochotnými strakonickými archiváři, samozřejmě ve formě vhodné s ohledem na jejich stav. Ale tyto dokumenty digitalizované nejsou! J.V. Tyto zatím nikoliv, ale například šest knih školní kroniky k digitalizaci předáno bylo, první Kronika obecné školy v Záboří je dokonce starší než samotná obecní kronika či kronika hasičská, pochází z roku 1873. Poslední kronika školní - sedmá kniha je vedena od roku 1990. Předpokládám, že stejnému zákonu podléhá i zmíněná kronika hasičů! J.V. Kronika – vlastně přesněji – jednatelská kniha hasičského spolku je vedena od roku 1888 až do dnešní doby a zákon ukládá jiné povinnosti nabídky těchto dokumentů veřejnoprávním původcům (tj. obcím, školám, zřizovaným obcemi apod.) a jiné povinnosti soukromoprávním původcům (spolkům hasičským, sdružením mysliveckým apod.), záleží zcela na vůli tohoto původce, kdy nabídku k posouzení dokumentací, zda jsou vůbec archiváliemi, směrem k archivu učiní. Je úžasné, jaký přehled o historii naší obce máš, byť nejsi rodilý Zábořák. Jistě tomu přispěla i ta krásná kronikářská práce, jakou jsi ji ty sám na začátku našeho

Strana 3

rozhovoru označil. Je nějaká zásadní historická událost, na kterou se bude v Záboří vzpomínat a tys ji popisoval? J.V. Zásadní je nakonec asi každý záznam – ale jak se to vezme a vlastně také - jak pro koho. Pokud mohu, pak osobně je pro mne jednou z nejkrásnějších „kronikářských“ vzpomínek návštěva amerických potomků původních zábořských starousedlíků, rodiny Pokorných ( ta se nám připomíná písemnými záznamy již kolem roku 1696). O předpokládaném příjezdu jsem se dozvěděl 14.6.2006, okamžitě jsem začal připravovat historické údaje o rodu Pokorných, o č.p. 13, o tvrzi, o kostele, ale i o rodině Sabatových. Tehdejší starosta, pan Josef Vydra, připravil organizaci, zajistil Veroniku Vodičkovou, coby překladatelku a společně jsme sestavili program, a to včetně uvítání s pravými českými koláči od Marušky Antonyové. Hlavní organizátor návštěvy, pan Steven Antony Pokorny z USA, kontaktoval svoji vzdálenou příbuznou, p. Furbachovou z Prahy, aby zajistila u rodiny Benešových, vlastníků č.p. 13, možnost prohlídky této usedlosti, nu a pan Ing. Bohumil Beneš požádal o zajištění této návštěvy právě mne. Dne 4. 7. 2006 kolem 13 hodiny dorazila třináctičlenná skupina Američanů před chalupu č.p.13, Steven Antony Pokorny s sebou přivezl rodokmen rodiny Pokorných a předal mi jej, sám pak vše fotografoval a zaznamenával na kameru, jak podrobnou prohlídku rodného domu, tak procházku obcí, návštěvu rodinného hrobu či obecního úřadu. Doprovázel jsem je podrobným výkladem o historii uvedeného dvora a obce, všichni byli pozorní a já byl potěšen, jak byli upřímně mými slovy nadšeni. Shodou náhod se naše skupina po prohlídce kostela setkala s majitelem tvrze, panem Františkem Hokrem, který bez předchozí domluvy ochotně umožnil průchod kolem tvrze k obecnímu úřadu, tedy přes pozemek, na kterém má unikátní sbírku zemědělského náčiní a nářadí. Američané byli doslova u vytržení, filmovalo se a fotografovalo, jak na Karlově mostě. Po malém pohoštění a pamětním zápisu do obecní kroniky s českými slovy: „Mockrát děkuji . Je to od Vás velmi milé. Prokázali jste mi velkou pomoc. S radostí. Adresu za všechny Steven Antony Pokorny“, se s námi všichni srdečně rozloučili a kolem 18 hodiny odjížděli. Navázali jsme moc hezké, a myslím, i trvalé vztahy. Poskytli jsme panu Pokornému dostupné kontakty na obec, aby rodina Pokorných měla možnost se informovat za mořem o dění v Záboří, např. přes internetové stránky. Paní Furbachová nám později vyjádřila poděkování s tím, že Američané byli naprosto šokováni přijetím s výkladem historických souvislostí, týkajících se jejich rodu i obce. Pro mne to bylo velkým oceněním mé přípravy a dějepisných znalostí. Opravdu nezapomenutelné a milé zúročení tvé pečlivé badatelské a kronikářské činnosti. Přeji ti, aby ti vydrželo tvé nadšení a se stejným elánem jsi pokračoval v zápisech, kresbách a dokumentování toho, jak my tady v Záboří žijeme. Děkuji ti za poskytnutý rozhovor a těším se na naši spolupráci – kdy coby Jiří Javor – najdeme zajímavé téma pro další článek. JiŘí

Číslo 2/2011

Strana 4

Aktuality ze školních škamen Ve chvílích, kdy se do vašich rukou dostává toto číslo zpravodaje, je už školní rok téměř minulostí. Jeho závěr zpestřilo i několik výletů do českých luhů a hájů, ale i do zahraničí, žáci školy ale kromě cestování dosáhli několika obrovských úspěchů na poli sportovním i uměleckém. Za zmínku stojí i fakt, že v červnu byl spuštěn zkušební provoz nové počítačové sítě, která by měla nahradit tu současnou. Ta byla pořízena již v roce 2002 v akci „Internet do škol“ a v současnosti je již značně zastaralá. Ostrý provoz nové učebny bude zahájen začátkem nového školního roku a kromě zkvalitnění výuky přinese i výrazné finanční úspory. Jak jsme si užili Legoland Již před několika lety jsme se s cestovní kanceláří pana RNDr. Havla podívali do Vídně, Francie, na Orlí hnízdo. Letos nám paní učitelka Křivancová domluvila Regensburg a Legoland. 19. května vyrazili někteří žáci ze zábořské školy, jejich rodiče a učitelé na výlet do Německa. Naše první zastávka byla v historickém centru bavorského města Regensburg. Tady jsme si během společné procházky prohlédli starý kamenný most, římskou bránu a nádhernou gotickou katedrálu sv. Petra. Odpoledne nás čekala vyhlídková plavba lodí po Dunaji. Noc jsme přečkali v krásném hotelu s milou obsluhou. Večeře i snídaně nám chutnala.Ale všechny děti se nejvíc těšily na druhý den, kdy nás čekala návštěva Legolandu. Tam se mi moc líbily zmenšeniny známých budov a zvířátka z lega, ale nejvíc jsem si užil na horské dráze. Výlet se mi moc líbil. Do Legolandu bych se chtěl podívat znovu. S. Kučera, 5. třída Legoland byl aspoň pro mě zatím nejhezčí zábavný park ze všech. Byl plný atrakcí, ale nejvíc jsme chtěli na vodní dráhu. Moc mě udivilo, že vše, co tu bylo k vidění, bylo postaveno z barevného lega. Kdo to postavil? Šikovní a pracovití lidé. Dokonce postavili i malá města, majestátní stavby, parníky na vodě a další krásné věci. S. Šourková,5. třída Pan Havel zakoupil vstupenky a my vyrazili po skupinkách s paní učitelkami na dobrodružnou výpravu zemí lega. Bylo to úžasné, nikdo z nás nevěděl, na jakou atrakci máme jít dřív. Jeli jsme hradem hrůzy na

lochnesce, vyhlídkovým vláčkem kolem Legolandu, autíčky po horské dráze, protočili jsme se v šálcích… Nejvíce jízd bylo ale lodí, která projížděla zemí dinosaurů, jeskyní a nakonec s námi sjela po vodopádu. I naše paní učitelka a rodiče se všech těchto atrakcí zúčastnili, takže si té radosti užívali s námi. E. Křivancová, 5. třída A jak si Legoland užili rodiče? Paní učitelka dostala několik sms zpráv, v nichž rodiče děkují za hezký zážitek. Uvádíme alespoň jednu z nich: „Včera jsem si znovu prohlížela fotky z Legolandu, děkuji za úžasný výlet.“ Také my, učitelé, děkujeme rodičům za to, že se této exkurze zúčastnili a spolu s námi a hlavně svými dětmi si domů odvezli nezapomenutelné zážitky. Velký dík patří také panu doktoru Havlovi, protože jeho organizátorské a průvodcovské schopnosti jsou neuvěřitelné. Budeme se tedy těšit na další zahraniční výlet! McDonald's Cup 2011 Pokud máte ještě v hlavě uložený minulý ročník Zábořského zpravodaje, možná si vzpomenete na fotografii prvňáčka v dresu, který mu sahal až po kotníky.Sešel se rok s rokem, Tonda je o rok starší a stejně jako jeho ostatním spoluhráčům i spoluhráčkám již sportovní oblečení padne jako ulité.Z loňské sestavy zůstali téměř všichni aktéři ve své kategorii, a tak všichni živili naději na ještě lepší umístění, než jakým bylo 8. místo z roku 2010.

Stojící zleva: Vadlejchová Sára, Kubelák Jan, Říha

Daniel, Sekáčová Klára Sedící zleva: Říha Štěpán, Šourek Josef, Flaška

Ondřej, Honsa Antonín Vstup do turnaje se příliš nevydařil, nikdo však ještě v tu chvíli netušil, že porážka se strakonickou „Poděbradkou“ bude na delší dobu poslední. Vítězství nad ZŠ Sedlice poslalo zábořský tým do čtvrtfinále, kde v „utkání pravdy“ narazil na loňského vítěze – Volyni. Obhájce titulu, jenž měl v týmu jednou tolik hráčů než

Číslo 2/2011

zábořský tým, podporovala asi desítka rodičů, ale srdnatě bojující ze Záboří překvapivě porazil na penalty a postoupil senzačně do semifinále. Ani v něm se spanilá jízda outsidera nezastavila a krásná střela Josefa Šourka z trestného kopu poslala překvapení turnaje až do finále. Teprve zde se projevil nedostatek fyzických sil týmu, jenž vinou onemocnění několika hráčů musel odehrát celý turnaj bez střídání a s dvěma děvčaty v sestavě. ZŠ Bavorov třemi góly zlomil odpor unavených zábořských fotbalistů. Druhé místo je ale přesto obrovským úspěchem, ke kterému musíme osmi statečným fotbalistům (a fotbalistkám) srdečně poblahopřát. MG Nejen s míčem, ale i se štětcem umíme zacházet Také v letošním školním roce se naše škola zapojila do výtvarných soutěží. A jestli jsme šikovní, posuďte sami. V soutěži, kterou vyhlašuje Sdružení obcí Blatenska, letošní téma znělo „I neživé ožívá“. A proto se z obyčejného kamení staly různé oživlé „potvůrky“, které vylézaly z nejtemnějších koutů planety Země. V této soutěži jsme se umístili takto:

Strana 5

Všem výhercům blahopřejeme a těm, kteří nás v letošním roce opouštějí, přejeme hodně úspěchů v dalším životě. Poslední společný výlet 9. třídy V úterý 31. května jsme se vydali na třídní výlet směr západ (Sušice, Hartmanice, Dobrá Voda). Ráno jsme si mohli přispat, protože autobus do Sušice jel až po deváté hodině. V Sušici nás žádná kulturní vložka nečekala, proto zbyl čas na občerstvení a hodinový relax na náměstí. Poté jsme nabrali směr autobusové nádraží a jeli jsme obdivovat hartmanickou synagogu, jejíž expozice se věnuje soužití Čechů, Němců a Židů. Než jsme do ní vstoupili, stihli jsme se podívat na kostel sv. Kateřiny „přilepený“ na lidské obydlí. V synagoze se nám moc líbilo, i když nám z některých lidských osudů zde zmíněných bylo smutno. Pak nás čekala asi nejnáročnější část výletu – velké stoupání do Dobré Vody, ke všemu se hnala bouřka. Dorazili jsme tedy velmi unaveni, ale únava padla v ten moment, kdy jsme se mohli kochat vyhlídkou na Andělíčka v Sušici, Chanovice, Kašperk nebo Brdy… Následovala prohlídka kostela sv. Vintíře, kde jsme mohli obdivovat skleněný oltář a křížovou cestu. Doprovázeni lijákem a hromy přebíháme do muzea Dr. Šimona Adlera. Následně se občerstvujeme čokoládou z automatu. Déšť se utišil, můžeme tedy jít na autobusovou zastávku a odtud pak jet do Sušice.

kategorie 1. a 2 . třída • 2. místo – Lucie Bigasová kategorie 3. až 5. třída • 3. místo – Denisa Grecová, Rudolf Duraj, • čestné uznání – Štěpán Říha kategorie 6. a 7. třída • čestné uznání – Monika Horynová, Eliška Dumská kategorie 8. a 9. třída • 1. místo – Martin Běle • 2. místo – Jan Hála (viz. obrázek) Ve výtvarné soutěži „Požární ochrana očima dětí“ jsme dopadli ještě lépe. kategorie ZŠ 1 • 1. místo – Anežka Honsová • 3. místo – Antonín Honsa kategorie ZŠ 2 • 1. místo - Štěpánka Tannhäuserová kategorie ZŠ 3 • 1. místo - Monika Horynová, která získala dále 3. místo v krajském kole kategorie ZŠ 4 • 1. místo – Jan Hála, který v kraji obsadil 2. místo a postoupil do celostátního kola, kde se umístil mezi nejlepšími.

Stoupání na Dobrou Vodu dalo deváťákům zabrat Herzigová

V Sušici jsme museli čekat skoro dvě hodiny na vlak, proto jsme si ještě došli koupit do obchodu něco na zub. V budově autobusového nádraží se nejmenovanému spolužákovi povedlo vylít polévku z automatu (viď, Liborku?), takže z nás personál musel mít určitě radost. Naštěstí to náš nejmenovaný spolužák vzal do svých rukou a šel požádat o koště s hadrem. A tak když jsme konečně nastupovali do vlaku, oddychl si jak personál, že už mizíme, tak my, že už se blížíme k domovu. Kateřina Krejčová

Číslo 2/2011

Strana 6

Hříběcí mládě Manželům Slancovým patří velké blahopřání k narození hříbátka – kobylky, která prozatím nese jméno dané majiteli, tedy Čara ( narodila se na totiž na „čarodějnice“ 30.4.2011). Za kobylkou směřují každodenní procházky dětí i dospělých a nebývá ničím neobvyklým zastaví-li u ohrady automobily či kola, projíždějící cvakají fotoaparáty nebo si natáčí roztomilé koňské mimino na mobil – Čara je prostě kouzelná!

Poté se děti vydaly cestičkou kolem domu Slezáků a i u dalších stanovišť pro ně byly připraveny disciplíny se sladkou odměnou! Stačí obejít rybník Pátek a na ohništi u pošty si opéct buřtíky! Nebo to nebude tak jednoduché? Ještě před cílem se musí vandrovníci zastavit v nemocnici na kraji vesnice, obvazy naštěstí nebyly doopravdy potřeba. Ani čarodějnice Martina nikoho nezaskočila svým „špinavým“ prádlem – vždyť tu máme samé odvážlivce, nebojí se ani vodníka Michala, který je sveze na své loďce! Děti si užily jistě pěkné odpoledne, doprovázelo je přece pěkné počasí, obětaví rodiče a hlavně nadšení velcí kamarádi, kteří to všechno tak krásně zorganizovali! JiŘí

Vítání občánků v Záboří

JiŘí

Dětský vandr SDH Záboří uspořádalo v neděli 5. června 2011 pro děti již tradiční „Cestu plnou překvapení“, netradičně však vedla novou trasou. Děti se rozkoukaly u prvních zkoušek dovednosti za sportovní halou a u školky, pak pokračovaly k Jakšů stodole, kde je přiučil svému řemeslu řezník – šnitlík (sekalo se stéblo nikoli maso či prstíky), kovbojka Maruška dohlédla na kvalitu postavených ohrad pro plastové kravičky a malá kobylka Čara ve velké skutečné ohradě je pak pobavila svou neposedností!

V sobotu, 7. května 2011 se konalo na Obecním úřadě v Záboří vítání nových občánků. Do obce byly přivítány děti narozené v období od října 2009 do února 2011. A tak jsme vítali 6 dětí: Jakuba Kružliaka, Viléma Tomka, Gabrielu Kotmelovou, Jiřího Balka, Terezu Dumskou a Hanu Annemarii Herzigovou. Po přivítání rodičů s maličkými a celého zástupu babiček, dědečků, tetiček a strýčků následovalo půvabné vystoupení dětí z naší mateřské školy. Děti s nadšením předvedly všechno, co se k této příležitosti naučily a vysloužily si velký potlesk přítomných a sladkou odměnu. Následoval projev starosty obce, ing. Václava Kurze, ve kterém popřál rodičům hodně zdraví, pevných nervů a úspěchů při výchově dětí a těm maličkým šťastný život bez zbytečných překážek. Rodiče se podepsali do pamětní knihy obce, děti byly vyfoceny v kolébce i mimo ni, starosta s místostarostou předali maminkám květiny a dárek.

Nejmladší občanka - Hana Annemarie Herzigová

V některých disciplínách pomáhali i dospělí

Od obecního úřadu dostal každý malý občánek nově založený účet se základním vkladem dva tisíce korun.Co dodat? Snad jen to, aby nejen ti naši, ale všichni malí občánci prožívali krásné bezstarostné dětství v láskyplné náruči svých rodičů. J.V.

Číslo 2/2011

Strana 7

Z činnosti TJ ZD Záboří Léto již klepe na dveře, což znamená, že všichni sportovci se odeberou na letní dovolenou. Těsně předtím ale zaznamená zábořský sport velký úspěch, neboť s největší pravděpodobností tenisté postoupí do vyšší třídy. Volejbalisté už tolik se svým působením v soutěžních kláních nebyli. Dovolená ovšem neznamená, že se o prázdninách nebude sportovat. Tenisté poměří své síly v Memoriálu Miroslava Petráška a 27. srpna poměří své kvality volejbalisté na tradičním turnaji smíšených družstev Zábořská smeč. Pokud zrovna nebudete sportovat, přijďte se podívat! Tenisové družstvo bojuje o postup! Už druhým rokem bojuje tenisové družstvo ze Záboří v krajském přeboru dospělých. Minulý rok mu postup utekl o jediný bod, neboť v poslednim kole prohrálo v Českych Budějovicích. Letošní sezónu hraje sestava posílená o jednoho hráče a hráčku ze Strakonic, jedna ženská posila dojíždí z Blatné. Po pěti odehranych kolech nepoznali Zábořští hořkost porazky, takže cíl pro letosni sezónu je jasný, postoupit do vyšší soutěže - KP IV. Vysněnou metu přiblížilo drtivé domácí vítězství v předposledním kole nad TK Dačice B 9:0. Hostující mladý tým se nestačil ani rozkoukat a už se vracel 160 km zpět. „Zábořští sršni“, jak si místní tenisté říkaji, pevně doufají, že po posledním kole, ve kterém jedou na kurty TK Velešín B, budou slavit postup. Zvláště proto, že si mohou dovolit i velmi nepravděpodobnou prohru 1:8. Tenisové družstvo složené z kapitána Miloslava Bálka, jeho zástupce Tomáše Fialy, Dušana Soukupa, Aleše Hory, Marka Zbořila, Miroslava Duchodního, Ireny Fialové, Blanky Chmielové a Oliny Pokorné, už začíná pomalu přemýšlet o další sezóně, ve které chce obstojně působit ve vyšší třídě. Jelikož bude soutěž fyzicky hodně náročná a během sezóny mohou přijít zranění, předpokládá se posílení alespoň o jednoho muže a jednu ženu.

Kapitán družstva Míla Bálek zhodnotil dosavadní sezónu těmito slovy: „Příčiny úspěchu vidím v několika faktorech - výborná parta, která si rozumí i mimo kurty, velká bojovnost všech členů, nové posily, které úspěšně zapadly do týmu a domácí zázemí, které „Sršňům“ sedí. Ne každý tým, který přijede na zábořskou půdu, se s ním vyrovná.“ Tímto bychom chtěli poděkovat našim sponzorům Jirkovi Kopencovi ze Strakonic, Olině Pokorné z Blatné, díky kterým jsme mohli pořídit týmové dresy, a panu Slavíkovi, ktery zastupuje TJ ZD Záboři a kurty nám pro tuto soutěž propůjčil. Volejbalisté tentokráte bez medaile Volejbalové týmy mužů a žen již uzavřely své soutěžní sezóny, a tak nastal as bilancování. Družstvo žen po loňském 6. místě chtělo atakovat vyšší příčky a snilo dokonce o medailích. Úkol to byl o to těžší, že přibyli další dva soupeři. Děvčatům se ale od samého počátku nedařilo tak, jak si přála a brzy bylo jasné, že k výraznému vylepšení určitě nedojde. Nakonec ale přeci jen zavládla mezi ženami částečná spokojenost, neboť obhájili pozici z předchozího roku.

Zleva: trenér Michal Gutwirth, Ludmila Hrubá, Lucie Krejčová, Veronika Špátová, Zuzana Surá, Hana Šourková, Lenka Jiroušková, Markéta Bělová, Radka Cinková, Markéta Špátová Mužům se dokonce loni houpaly na krku bronzové medaile, a tak bylo jasné, že budou letos pomýšlet víc. Bohužel na výkony z předchozího ročníku nedokázali navázat a v závěrečné tabulce jim patřila neoblíbená „bramborová pozice“, na 3. místo chyběl pouhý jeden bod. Ačkoli se vinou odchodů mladých hráčů na vysoké školy přeci jen volejbalisté hůře scházejí na trénincích, rozhodně touží i v následujícím roce postoupit v tabulkách zase o něco výš. Doufejme, že se jim to podaří a budou i nadále šířit dobré jméno zábořského sportu. MG

Číslo 2/2011

Strana 8

Z jednání Obecního zastupitelstva Vážení spoluobčané, jaro máme u konce a blíží se nám krásné letní dny. Dny na které jsme celý dlouhý rok čekali. Měsíce tepla, sluníčka, venkovních zábav a dlouhých slunečních podvečerů. Děti nám zanedlouho odloží aktovky do skříně a začnou jim školní prázdniny a nám dospělým očekávaná, sice ne dlouhá, ale zasloužená dovolená. Chtěl bych Vám proto touto cestou popřát, abyste si léto a dovolenou užili podle vašich představ a aby všem k tomu počasí a hlavně zdraví přálo. A teď bych Vás chtěl informovat o tom, co jsme projednávali na schůzích Obecního zastupitelstva:

Významného životního jubilea se dožívají

Červenec Srpen Září

Linhart Bohumil Linhartová Růžena Helma Václav Hrubá Ludmila

83 let 81 let 88 let 60 let

Obec Záboří přeje všem jubilantům pevné zdraví!

OZ stanovilo a odsouhlasilo dne 21. 4. 2011 - zprávu o přezkumu hospodaření a závěrečný účet Radiny za rok 2010 - zprávu o přezkumu hospodaření a závěrečný účet Obce Záboří za rok 2010 - rozpočtovou změnu na prodej pozemků č.416/21 a 416/22 v k. ú .Záboří-Vyhlášení záměru na prodej pozemků č.416/21 a 416/22 v k. ú .Záboří

Přejeme hodně štěstí, lásky a porozumění na společné cestě životem novomanželům Blance a Danielovi Potůčkovým, kteří pro manželský slib zvolili romantické místo - zahradu u domku Blančiných rodičů v Záboří, kde byli oddáni dne 3. června 2011!

OZ stanovilo a odsouhlasilo dne 20. 5. 2011 - prodej pozemků p.č. 416/21 a 416/22 v k. ú. Záboří J. Founěmu - -realizace výběrových řízení v rámci projektu s názvem ,,Základní škola Záboří - víš to co umíš“ vybavení ZŠ Záboří novou výpočetní technikou a interaktivními tabulemi ze zdrojů E.U. - hodnotící komisi pro výběr zhotovitele stavby (oprava střechy nad šatnami sport. haly u ZŠ Záboří) ve složení Jindřich Votava, Ing. Jakub Founě, Bc. Josef Ounický - nákup počítačového programu pro školní jídelnu Doufám, že mé informace byly srozumitelné a dostačující a že si další článek po létě přečteme opět všichni. Na závěr jednu z pranostik června: „Lidé radují létu, včely květu.“ S pozdravem Pavel Marek

Příjemnou dovolenou Vám přeje redakce!

Na celkových finančních nákladech tohoto vydání zábořského zpravodaje se podílela firma:

Čtvrtletník vydávaný Obcí Záboří. Redakční rada: Jaroslava Vodičková, Jitka Říhová, Jaroslav Vorba, Pavel Marek, Michal Gutwirth. Náklad: 200 výtisků. Adresa: Obec Záboří, Záboří 88, 387 34 Záboří, tel. 383 494 333, e-mail OÚ: [email protected], redakce: [email protected]. Tisk: Blatenská tiskárna, s.r.o. Povoleno MK ČR E 17553 Uzávěrka příštího čísla: 1. 9. 2011