2011

bnt newsletter české vydání 3/2011 Právní a daňové poradenství ve střední a východní Evropě

www.bnt.eu

➝

Jak je to se souběhem funkcí?

bnt – pravda & partner, s.r.o. Advokátní kancelář

Nedávné soudní rozhodnutí deklarovalo nepřípustnost souběhu funkce jednatele a ředitele a dovodilo důsledky pro nemocenské pojištění.

Vodičkova 707/37 110 00 Praha 1

Mgr. Pavel Pravda, advokát, partner JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M., advokátka [email protected], [email protected]

➝

Tel.: +420 222 929 301 Fax: +420 222 929 341

Kdy může člen představenstva zmocnit jiného člena?

E-Mail: [email protected] www.bnt.eu

Aktuální judikát Nejvyššího soudu připouští v omezených případech zmocnit jiného člena představenstva.

IČ: 27117723 DIČ: CZ27117723 Reg. Městský soud v Praze C 165030

Mgr. Kateřina Svobodová, advokátní koncipientka [email protected]

➝

Zpřísnění formálních požadavků na daňové doklady

Partneři v Praze Tomáš Běhounek, advokát Pavel Pravda, advokát Markéta Pravdová, advokátka Jan Šafránek, advokát

Při absenci některých povinných náležitostí nebude od 01.04.2011 možné uplatnit nárok na odpočet. Ing. Radka Šlancarová, Tax & Accounting Senior Consultant [email protected]

➝ ➝

bnt kanceláře Bratislava Budapest Kyiv Minsk Nürnberg Praha Riga Tallinn Vilnius Warszawa

Právní novinky ve zkratce Aktuality z bnt Praha

BRATISLAVA

BUDAPEST

KYIV

MINSK

NÜRNBERG

PRAHA

RIGA

TALLINN

VILNIUS

WARSZAWA

www.bnt.eu

➝ Jak je to se souběhem funkcí? Stav, kdy má jednatel nebo člen představenstva se svojí společností uzavřenu pracovní smlouvu na výkon funkce ředitele (nebo jinou vedoucí pozici, například náměstka), je v praxi celkem obvyklý. Nejvyšší správní soud nicméně v jednom ze svých nedávných rozhodnutí (spis. zn. 3 Ads 119/2010-58) označil pracovní smlouvu jednatele – ředitele za neplatnou a dovodil, že jednatel – ředitel nebyl účasten nemocenského pojištění zaměstnanců (neboť vůbec nebyl zaměstnancem). Uvedené rozhodnutí vyvolalo mezi podnikateli paniku. Je nicméně třeba uvést, že již více než před deseti lety soudy poprvé dovodily, že funkci statutárního orgánu (tedy jednatele či člena představenstva) nelze vykonávat v pracovním poměru. Hlavním argumentem pro toto rozhodnutí je zejména výrazně vyšší rozsah odpovědnosti statutárního orgánu oproti zaměstnanci. Statutární orgán přesto může být zaměstnancem společnosti, pokud je náplní jeho práce činnost odlišná od působení statutárního orgánu. Jednatel tedy může být ve společnosti zaměstnán třeba jako vrátný, předseda představenstva jako kuchař v podnikové jídelně a podobně. Byla-li však pracovní smlouva uzavřena na výkon vedoucí funkce (například ředitele), jen obtížně se hledá okruh činností, které je povinen vykonávat zaměstnanec ve vedoucí funkci, ale které nespadají do široké kompetence jednatele či člena představenstva. Přesto taková situace není vyloučena, a to zejména u velkých společností. Zmíněné rozhodnutí si přesto zaslouží pozornost. Důsledky neplatného souběhu byly totiž poprvé promítnuty do veřejné sféry. Soud odepřel výplatu nemocenské, neboť ředitel – jednatel nemohl mít platně sjednán pracovní poměr, a tedy ho nebylo možno pojistit jako zaměstnance. Takový závěr vyvolává obavy, že se stejnými argumenty bude dovozována neúčast členů představenstva, kteří jsou zároveň zaměstnanci, na důchodovém pojištění. Otázkou jsou i případné daňové dopady. Zatímco mzda zaměstnanců (i jednatelů) je daňově uznatelným nákladem, odměna členů představenstva nikoliv. Pokud tedy akciová společnost uplatňovala mzdu ředitele – člena představenstva jako daňově uzna-

telný náklad (čímž snižovala svůj základ daně a daňovou povinnost), vyvstává obava, zda finanční úřad pod vlivem daného rozhodnutí následně tyto náklady neposoudí jako daňově neuznatelné a společnosti nedoměří daň. Ze stanoviska Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství však vyplývá, že samotná neplatnost pracovního poměru by neměla mít vliv na překvalifikaci mzdy ředitele – člena statutárního orgánu jako daňově neuznatelného nákladu, a že neovlivní stávající praxi. Konečně není jisté, jak naložit se mzdou, která byla jednateli (členovi představenstva) vyplacena na základě neplatné pracovní smlouvy. Mzda je plnění poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. Pokud se kryje náplň činnosti statutárního orgánu s činností vedoucího zaměstnance, je pracovní smlouva neplatná a mzda takové osobě nenáleží. Statutární orgán by byl povinen mzdu vrátit společnosti jako bezdůvodné obohacení. Na druhé straně, odměna vyplácená jednateli (členovi představenstva) byla zpravidla sjednána s ohledem na nadprůměrnou mzdu vedoucího zaměstnance a tedy spíše v symbolické výši. Pokud by si byl statutární orgán vědom neplatnosti pracovní smlouvy, tuto symbolickou odměnu by zcela určitě neakceptoval. Lze tedy očekávat, že v případě sporu mezi společností a jednatelem (členem představenstva) bude společnost požadovat vrácení mzdy jako bezdůvodného obohacení a jednatel (člen představenstva) bude, s odvoláním na neplatnost ujednání o odměně jednatele (člena představenstva) z titulu omylu, požadovat za výkon funkce jednatele (člena představenstva) obvyklou odměnu. Z uvedeného je zřejmé, že souběh funkce statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance společnosti vyvolává řadu otázek, které pravděpodobně nevyřeší ani slibovaná novelizace obchodního zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti totiž v reakci na diskuzi vyvolanou rozhodnutím Nejvyššího správního soudu přislíbilo novelu, která by měla souběh funkcí výslovně umožnit. Její přijetí ovšem nelze očekávat dříve, než v horizontu několika měsíců. Kontaktní osoby Mgr. Pavel Pravda, advokát, partner JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M., advokátka [email protected], [email protected]

Dovolujeme si Vás upozornit, že výše uvedené informace mají obecný charakter a jejich aplikace na jednotlivé případy bude závislá na konkrétních okolnostech. Doporučujeme Vám, abyste své případné rozhodnutí na základě výše uvedených informací předem zkonzultovali s příslušným odborníkem. Z uvedeného důvodu nemůžeme převzít odpovědnost za případné ztráty, které by vznikly v důsledku rozhodnutí spočívajícího pouze na základě výše uvedených informací.

2


➝

Kdy může člen představenstva zmocnit jiného člena? Společnost jedná svým statutárním orgánem (jednatelem/představenstvem) nebo za ni jedná zástupce. Způsob jednání statutárního orgánu pak určuje společenská smlouva, popř. stanovy a tento je zapisován do obchodního rejstříku. K tomu již dříve judikoval Nejvyšší soud, že není možné, aby v případě, že stanovy určují, že jménem společnosti jednají dva členové představenstva společně, tito dva členové představenstva udělili generální plnou moc k jednání jménem společnosti jen jednomu z nich (rozhodnutí spis. zn. 29 Odo 1082/2005). V takovém případě by podle soudu šlo o obcházení vůle akcionářů, kteří pravděpodobně z důvodu vzájemné kontroly ve stanovách určili společné jednání dvou členů představenstva. K této problematice v nedávné době rozhodoval Nejvyšší soud znovu a zaujal ve svém rozhodnutí (spis. zn. 32 Cdo 4133/2009) poměrně překvapivé stanovisko. S ohledem na dosavadní judikaturu totiž panovalo přesvědčení, že není možné, aby člen statutárního orgánu udělil plnou moc jinému členu statutárního orgánu. Nejvyšší soud však v daném rozhodnutí uvedl, že člen představenstva (v tomto případě předseda představenstva oprávněný samostatně jednat jménem společnosti) může udělit individuální plnou moc ke konkrétnímu písemnému právnímu úkonu jinému členu představenstva. To platí i v případě, že zmocněný člen představenstva dle stanov není vůbec oprávněn jménem společnosti jednat, neboť jménem společnosti je oprávněn jednat pouze předseda představenstva. I nadále tedy platí, že určují-li stanovy, že jménem společnosti musí jednat dva členové představenstva společně, není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou moc jen jednomu z nich. Tento závěr potvrdil i výše uvedený nedávný judikát. Individuální plná moc udělená členem představenstva jinému členu představenstva je naproti tomu v některých případech přípustná. Jedná se o situace, kdy člen představenstva, který plnou moc uděluje a je oprávněn jménem společnosti jednat, sám jednat v konkrétním případě nemůže (např. z důvodu nemoci).

Odpovědnost statutárního orgánu přitom zůstává zachována. Člen představenstva jednající na základě plné moci totiž jedná nikoliv jako zástupce společnosti, ale jako její statutární orgán s plnými dopady z hlediska odpovědnosti a ručení. Kontaktní osoba Mgr. Kateřina Svobodová, advokátní koncipientka [email protected]

Zpřísnění formálních požadavků na daňové doklady Dne 01.04.2011 nabude účinnosti novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zákon č. 47/2011 Sb.). Zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) bude nově klást přísnější požadavky na náležitosti daňových dokladů pro uplatnění nároku na odpočet. V ustanovení § 28 ZDPH je uveden taxativní výčet požadavků na náležitosti daňových dokladů při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby. Chybí-li některá z povinných náležitostí na daňovém dokladu, je možné v souladu se současnou úpravou postupovat dle ustanovení § 73 odst. 12 ZDPH, které výslovně stanoví, že pokud daňový doklad neobsahuje všechny náležitosti stanovené ZDPH, oprávněnost uplatnění nároku na odpočet lze dokázat v rámci obecného prokazování podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Nově, od 01.04.2011, již nebude možné postupovat v rámci obecného prokazování, pokud jsou chybějícími náležitostmi daňového dokladu údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo. Důvodová zpráva k návrhu novely uvádí, že údaji rozhodnými pro výpočet daně se rozumí základ daně (popř. celková částka s daní v případě zjednodušeného daňového dokladu) a sazba daně. Krom toho je z důvodové zprávy zřejmé, že – přestože text zákona požaduje „daňové identifikační číslo“, tedy požadavek formuluje v jednotném čísle – zákonodárci tím mají na mysli daňová identifikační čísla obou subjektů, jsou-li plátci DPH. DIČ je tedy


3

www.bnt.eu

požadováno u poskytovatele plnění vždy a u příjemce tehdy, je-li plátcem DPH. Pokud bude daňový doklad obsahovat výše uvedené formální nedostatky, bude nově možné nárok na odpočet uplatnit až v okamžiku, kdy budou odstraněny. Formu odstranění již zákon ani důvodová zpráva neřeší. Zdali

je za takovéto odstranění považováno i dopsání údajů samotným příjemcem služby, se lze pouze domnívat. Kontaktní osoba Ing. Radka Šlancarová, Tax & Accounting Senior Consultant [email protected]

Právní novinky ve zkratce • Poslanecká sněmovna neakceptovala pozměňovací návrh Senátu k novele zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, týkající se uplatňování nároku na odpočet ve vztahu k držbě daňového dokladu. Text zákona tedy zůstává ve znění, v němž ho poprvé schválili poslanci. Nárok na odpočet bude možné uplatnit v přiznání k DPH až v tom období, kdy bude mít plátce daňový doklad k dispozici (viz Newsletter 1/2011). • Poslanecká sněmovna projednává novelu zákona o soudních poplatcích (sněmovní tisk 269). Obecně má dojít ke zvýšení soudních poplatků (např. zahájení řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, bude zpoplatněno 5% sporné částky, maximálně až 4 mil. Kč). Zároveň by mělo dojít k omezení případů osvobození od poplatku a vracení části poplatku v případě uzavření smíru. Novela by měla nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. • Vláda schválila návrh novely obchodního zákoníku. Novela obsahuje mj. řadu změn rejstříkového řízení (např. předkládání listin pouze v jednom vyhotovení, zrušení povinnosti ukládat do sbírky listin podpisové vzory), zpřesnění úpravy finanční asistence a výjimek z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad bez ocenění posudkem znalce. Změny by se měly dotknout i § 196a obchodního zákoníku, likvidací a umístění sídla. Návrh nyní čeká projednání v Parlamentu České republiky. Bude-li schválen, měl by nabýt účinnosti 01.07.2011. • Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky nabude účinnnosti dne 01.04.2011. Stávající úřady práce tak budou nahrazeny Úřadem práce České republiky, který se bude dále členit na krajské pobočky, jejichž součástí bude řada kontaktních pracovišť.


4


➝

Aktuality z bnt Praha bnt má nového partnera Vážení obchodní přátelé, dovolujeme si Vám tímto s potěšením oznámit, že se novým partnerem advokátní kanceláře bnt – pravda & partner, s.r.o. stal pan Jan Šafránek. Jan Šafránek působí v bnt již několik let; do současnosti zastával pozici advokát, senior associate. Jan Šafránek je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Již během studia pracoval v jedné mezinárodní advokátní kanceláři, kde po ukončení studií působil jako advokátní koncipient se specializací na problematiku práva obchodních společností. Od roku 2005 se vedle práva obchodních společností specializuje na komplexní projekty přeměn společností a koncernové právo. Advokátní praxi vykonává od roku 2006. Rodnou řečí Jana Šafránka je čeština, problémem pro něho není diskutovat o smlouvách a vést obchodní jednání v němčině.

[email protected]

K nové funkci Janu Šafránkovi srdečně gratulujeme a přejeme mnoho nejen pracovních úspěchů!

Současně tímto oznamujeme, že pan David Falada bude v bnt i nadále působit, a to na pozici tzv. advokáta Of Counsel.

Seminář pro SČOK – Komparace obchodního práva v České a Slovenské republice Na základě úspěšné spolupráce se Slovensko-Českou obchodní komorou připravil Mgr. Jan Šafránek a JUDr. Martin Provazník seminář, jehož cílem je seznámit posluchače se základy platné právní úpravy obchodních společností a organizační složky podniku v ČR a ve SR, a poukázat tak na zásadní rozdíly obou právních řádů v těchto oblastech. Neváhejte se přihlásit na tuto akci, která proběhne dne 19.04.2011 v bratislavském Hotelu DEVÍN. Více na http://www.seminars.cz/redevent/pravo-obchodnich-spolecnosti-v-sr-a-cr.

Spolupráce s Regionálním zastoupením Svazu průmyslu a dopravy ČR

Naše kancelář se v posledních měsících intenzivně zapojila do spolupráce s Regionálním zastoupením Svazu průmyslu a dopravy ČR. V rámci této spolupráce se také konala přednáška na téma „Postavení reprezentantů společnosti – aktuální otázky“, kterou v Teplicích přednesla paní JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M., advokátka. V budoucnu chystáme i další akce tohoto typu. Již nyní je možné zajistit svou účast na semináři zabývajícím se uzavíráním smluv (Mgr. T. Běhounek, 29.04.2011) nebo pracovním právem (Mgr. J. Lehečka, 06.05.2011), obě se uskuteční v Mostě. Pro více informací neváhejte kontaktovat regionálního manažera pana Václava Paveleka, a to na tel. č.: 733 643 512 nebo slečnu Lucii Řičánkovou, asistentku regionálního zastoupení pro kraj Ústecký, Karlovarský a Středočeský, a to na tel. č.: 257 220 976 nebo e-mailu: [email protected] (www.spcr.cz).


5


www.bnt.eu

bnt kanceláře Bělorusko bnt legal & tax Minsk Svobody Square 23-85, BY-220030 Minsk Tel.: +375 17 203 94 55 Fax: +375 17 203 92 73 [email protected]

Německo bnt Rechtsanwälte GbR Leipziger Platz 21, D-90491 Norimberk Tel.: +49 911 569 61 0 Fax: +49 911 569 61 12 [email protected]

Česká republika bnt – pravda & partner, s.r.o. Vodičkova 707/37, CZ-110 00 Praha 1 Tel.: +420 222 929 301 Fax: +420 222 929 341 [email protected]

Polsko bnt Neupert Zamorska & Partnerzy sp.j. ul. Krakowskie Przedmieście 47/51 PL-00 071 Varšava Tel.: +48 22 551 25 60 Fax: +48 22 551 25 65 [email protected]

Estonsko bnt Klauberg Krauklis Attorneys-at-law Advokaadibüroo OÜ Roosikrantsi 11, EE-10119 Talin Tel.: +372 667 90 32 Fax: +372 667 05 92 [email protected] Litva bnt Heemann Klauberg Krauklis APB Embassy House Kalinausko 24, 4th floor, LT-03107 Vilnius Tel.: +370 5 212 16 27 Fax: +370 5 212 16 30 [email protected]

Slovensko bnt – Sovova Chudáčková & Partner, s.r.o. Cintorínska 7, SK-811 08 Bratislava 1 Tel.: +421 2 57 88 00 88 Fax: +421 2 57 88 00 89 [email protected] Ukrajina bnt & Partner vul. Yakira 13 Of. 302, UA-04119 Kyjev Tel.: +380 4 423 506 56 Fax: +380 4 423 520 76 [email protected]

Lotyšsko bnt Klauberg Krauklis ZAB Alberta iela 13, LV-1010 Riga Tel.: +371 6777 05 04 Fax: +371 6777 05 27 [email protected]

bnt partnerské kanceláře Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovinsko bnt: další informace na www.bnt.eu

Maďarsko bnt Szabó Tom Burmeister Ügyvédi Iroda Stefánia út 101-103., H-1143 Budapešť Tel.: +36 1 413 3400 Fax: +36 1 413 3413 [email protected]

BRATISLAVA

BUDAPEST

KYIV

MINSK

NÜRNBERG

PRAHA

RIGA

TALLINN

VILNIUS

WARSZAWA

7

2011

Recommend Documents