Červenec/srpen
4/2011 Úspěšná Noc kostelů
Vincentinská pouť
Jizeroš na Chlumku
Malí divadelníci
Z cyklu Mariánské obrazy v Lužské farnosti: Pieta v kostele sv. Baroloměje
Dvouměsíčník farnosti Luže
Dětský farní den
Setkání ministrantů
֠ Básnička
CHLUMEČEK 4/2011
KELTSKÁ POEZIE Dnes ráno zažehnu oheň v přítomnosti svatých nebeských andělů. Bože, rozžehni v mém srdci plamen lásky k bližnímu. Dnes večer budu uléhat s Duchem svatým a Duch svatý bude ležet se mnou celou noc. Dnes v noci budu ležet se Třemi, které miluji, a ti Tři, které miluji, budou ležet se mnou. Kriste, buď se mnou, Kriste ve mně, Kriste za mnou, Kriste přede mnou, Kriste vedle mě, Kriste, který nade mnou zvítězíš, Kriste, který mě utišíš a osvěžíš, Kriste pode mnou, Kriste nade mnou, Kriste v tichosti, Kriste v nebezpečí, Kriste v srdcích všech, kdo mě milují, Kriste v ústech mého přítele i cizince. (keltský anonym)
Chlumeček číslo 4/2011 (Červenec/srpen) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), L. Zárubová (LZ), L. Urbanová (LU), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Vostrovská (TV). Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.8.2011. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, web: http://www.chlumek.net; e-mail:
[email protected] web dieceze HK: www.diecezehk.cz strana 2
Úvodník
CHLUMEČEK 4/2011
Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, …, ani nic přítomného, ani nic budoucího… nás nebude moci odloučit od lásky v Kristu Ježíši našem Pánu. (Řím 8, 35.37-39) Milí přátele, červenec a srpen je na Chlumku dobou milého setkání s Vámi poutníky. Už po několik let po sobě vítám a představuji při jedné ze tří poutí mladého novokněze a kladu mu různé zvídané otázky. Před několika lety jsem se jednoho z nich zeptal: „Proč jsi se stal knězem v této době, kdy je postoj ke katolictví kritický a lhostejný?“ A on na to řekl. „Poznal jsem velkou lásku, nebylo možné ji nechat bez odpovědi.“ Občas se vracím k jeho slovům. Potřebujeme prohlubovat poznání, proč jsme vlastně řekli své „Ano“. Potřebujeme nejprve zakusit lásku, abychom na ni mohli odpovědět. P. Maria svým fiat (ano) předjímá naše ano Bohu. Jako lidé jsme slabí, naše síla je daná vztahem k tomu, kdo je mocný, k tomu, kdo ponížené povyšuje. Dnes žijeme ve velice uspěchané době. Kolikrát za den se nám stane, že nám někdo řekne, že nemá čas. Stačí si sednout do čekárny, kde obvykle jsme do doby, než nás zavolá ošetřující lékař. Je-li tam více lidí, čas nám najednou plyne velmi pomalu. Jak lidé reagují? Jsou podráždění. Jak je těžké čekat. Je to dané tím, že velmi obtížně žijeme v přítomném okamžiku. Každý vidí, co ještě musí udělat, stihnout, co má před sebou, a ti druzí ho vlastně zdržují. Jestli byl někdo opravdu trpělivý, tak to byl právě Bůh, když čekal a čeká dlouhé roky, než mu člověk odpoví, než pochopí, co se po něm žádá. Jeho trpělivost se projevila v Božím Synu, v jeho lásce vůči nám. V něm je program, jak žít svůj život. Boží trpělivost je vyjádřená na kříži, nerozčiloval se, nezlobil se, ale obětoval se za nás. 1 Zkusme si to představit trošku konkrétněji. Jistý pan farář zastihl tři kluky, jak si nesli jakousi dost podivnou věc, a měli z toho velkou radost. Ptá se jich: „Co to máte?“ „Chytli jsme sýkorky.“ „A co s nimi budete dělat?“ „Budeme si hrát, budeme jim trhat křídla a pak je vyhodíme.“ „Já je od vás koupím“, řekl kněz, a oni na něho koukali dost vyjeveně, ale nakonec si plácli a obchod se uskutečnil. Kněz v zápětí otevřel dvířka klece a sýkorky pustil do zahrady. Jednoho dne, když přemýšlel, o čem by kázal, aby mu lidé dobře rozuměli, napadlo ho vzít si na kazatelnu názornou pomůcku. V neděli se objevil před farníky a ukazoval jim prázdnou klec. A pak jim vyprávěl tento příběh:
strana 3
Úvodník
CHLUMEČEK 4/2011
Jednoho dne satan, největší nepřítel naší spásy, rozmlouval s Ježíšem Kristem a řekl: „Představ si, podařilo se mně lidi velice dobře nachytat. Připravil jsem jim past a oni se chytili, léčka se prostě podařila, už je mám a nepustím.“ „A co s nimi uděláš?“ Ptal se Boží Syn. „Budu si nimi hrát - naučím je kouřit, pít, podvádět, lhát, klít a smilnit. Naučím je vyrábět zbraně, pušky a bomby a vzájemně se zabíjet, bude to legrace.“ „A potom, až si nimi hrát přestaneš, co uděláš?“ „Zabiji je“ - s pýchou prohlásil ďábel. Ježíš na to řekl: „Kolik za ně chceš.“ „Snad nechceš tady ty lidi“, rozkřikl se satan! „Vždyť vůbec nejsou dobří, ba naopak, jsou velice zlí. Když se k nim přiblížíš, budou tě nenávidět, poplivají tě a nakonec tě zabijí. Ty je přece nemůžeš chtít!“ „Tak kolik chceš?“ Zeptal se Ježíš. „Všechnu tvou krev, všechny tvoje slzy a celý tvůj život.“ Ježíš přikývl a pak mu zaplatil. Pak pan farář vzal prázdnou klec a šel z kazatelny dolů. Jeho slova zapůsobila velmi silně na posluchače. Bojovat o spásu, bojovat o svou spásu není snadné, ale bojovat o spásu druhých je ještě mnohem těžší. Je důležité najít v sobě odvahu a vstupovat do duchovního boje sami se sebou skrze sv. smíření! Bůh se sklání k pokorným. Naštěstí byl satan přemožen, přesto se lidé chytají do jeho klece. Pokud jsme řekli Bohu ano, vydali jsme se na cestu víry. A víru prožíváme v čase – víra se tak stává trpělivostí. Je to schopnost přijmout neúplnost druhých. Takto jednal Boží Syn. Tuto vlastnost pak najdeme u velkých osobností. Proto se pravdivě říká, že trpělivost je vlastnost svatých. Trpělivost nám pomáhá nést slabosti naše i těch druhých. Láska je trpělivá, píše sv. Pavel Korintské církevní obci. Mírou je trpělivost Kristova, jak to čteme v listě do Soluně. Naše víra a naděje ponese plody, pokud vytrváme, a to nám dá schopnost zůstat pevnými, neztratit svou pravdivost. P. Maria se vydala pomoci své příbuzné Alžbětě. Jak bychom my sami mohli pomáhat druhým? Aby člověk mohl pomoci, musí „unést“ svůj život. Potřebujeme vědět, že život je krásný, že má budoucnost. Nemůže se náš život vyznačovat postojem: nějak to musím přežít. A hlavně si chci v životě užít. Sv. Pavel ve svém listě Galaťanům píše: „Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování?“ Ani hříchy nás nemohou odloučit od Krista, pokud je vyznáme. Kéž by nás nic a nikdo od lásky Kristovi neodloučil. Váš otec Josef 1) B. Fe rrero – Deset slov o víře
strana 4
Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 4/2011
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA Kompendium katechismu katolické církve 104. Čemu nás učí skrytý život Ježíše v Nazaretu? Během svého skrytého života v Nazaretu Ježíš zůstává v mlčení obyčejného života. Umožňuje nám tak být s ním ve společenství, ve svatosti všedního života, který utváří modlitba, prostota, práce a rodinná láska. Jeho podřízenost Marii a Josefovi, jeho údajnému otci, je obrazem jeho synovské poslušnosti Otci. Maria a Josef svou vírou přijímají Ježíšovo tajemství, i když je vždy plně nechápou. 105. Proč Ježíš přijímá od Jana křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy? (Lk 3,3). Aby zahájil svůj veřejný život přijetím křtu od Jana a předjímal „křest“ své smrti, přijímá takto, aby byl zařazen mezi hříšníky, i když je bez hříchu, On „Beránek Boží, který snímá hříchy světa“ (Jan 1,29). Otec prohlašuje, že je jeho „milovaný Syn“ (Mt 3,17) a Duch sestupuje na něho. Ježíšův křest je předobrazem našeho křtu. 106. Co odhalují Ježíšova pokušení na poušti? Ježíšova pokušení na poušti rekapitulují (krátce opakují) Adamovo pokušení i ta, jimž byl vystaven na poušti Izrael. Satan pokouší Ježíše v jeho synovské poslušnosti k poslání, které mu svěřil Otec. Kristus, nový Adam, a jeho vítězství ohlašuje ono vítězství jeho utrpení, svrchovanou poslušnost jeho synovské lásky. Církev se připojuje k tomuto tajemství zvláště v liturgické postní době. 107. Kdo je vybídnut, aby se podílel na Božím království, které Ježíš hlásal a uskutečnil? Ježíš vybízí všechny lidi, aby se podíleli na Božím království. I nejhorší hříšník je povolán, aby se obrátil a přijal nekonečné milosrdenství Otce. Již zde na zemi patří Království těm, kteří je přijmou pokorným srdcem. A jim jsou také zjevena jeho tajemství. 108. Proč Ježíš ukazuje Království prostřednictvím znamení a zázraků? Ježíš doprovází své slovo znameními a zázraky, aby dosvědčil, že království je přítomno v něm v Mesiáši. I když uzdravuje některé osoby, nepřišel, aby na zemi odstranil všechna zla, nýbrž především aby nás osvobodil z otroctví hříchu. Vymítání démonů ohlašuje, že jeho kříž zvítězí nad „knížetem tohoto světa“ (Jan 12,31). 109. Jakou autoritu v království dává Ježíš svým apoštolům? Ježíš vyvolil dvanáct apoštolů, budoucích svědků svého zmrtvýchvstání a činí je účastnými na svém poslání a na své autoritě, aby učili, odpouštěli hříchy, budovali a spravovali církev. V tomto sboru dostává Petr „klíče království“ (Mt 16,19), zaujímá první místo s posláním střežit víru v její neporušenosti a utvrzovat své bratry. 110. Jaký je smysl Proměnění (na hoře)? V Proměnění se zjeví především Trojice: Otec v hlasu, Syn v člověku, Duch v zářivém oblaku (sv. Tomáš Akvinský). Tím, že Ježíš hovoří s Mojžíšem a Eliášem o své „smrti“ (Lk 9,31), ukazuje, že jeho sláva prochází křížem, a dává předem zakoušet své zmrtvýchvstání a svůj slavný příchod, který přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené (Fil 3,21). 111. Jak probíhal mesiášský vstup do Jeruzaléma? V určenou dobu se Ježíš rozhodne vystoupit do Jeruzaléma, aby podstoupil své utrpení, aby zemřel a vstal z mrtvých. Jako král Mesiáš, který zjevně ukazuje příchod království, vstoupí do svého Města na oslu. Je přijat dětmi, jejichž volání je použito v eucharistickém Sanctus: „Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Hosanna (spas nás)“ (Mt 21,9). Církevní liturgie zahajuje Svatý týden slavením tohoto vstupu do Jeruzaléma.
(Pokračování příště) strana 5
Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 4/2011
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY Sv. Cyril a Metoděj, 5.7. Konstantin, který krátce před smrtí přijal jako mnich jméno Cyril, a jeho starší bratr Michal, budoucí Metoděj, byli syny vysokého úředníka v Soluni. Metodějovi, který byl velmi zdatný fyzicky i intelektuálně, svěřil byzantský císař správu slovanské kolonie v Makedonii, zatímco Cyril, vychovaný současně s císařem Michalem III., odmítl skvělý sňatek, přijal jáhenské svěcení a stal se knihovníkem konstantinopolského patriarchy. Roku 863 jim svěřil císař misi na Moravu, kde chtěl kníže Rostislav vyvážit vliv bavorských misionářů, vytvářejících politickou závislost na východofrancké říši, takovými misionáři, kteří by znali slovanský jazyk. Cyril vytvořil slovanské písmo hlaholici, která se během dalších staletí zjednodušila na cyrilici. Oba bratři přeložili do tzv. staroslověnštiny bibli a liturgické texty. Bratři zde působili přes tři roky. Patroni: Evropy. Atributy: Cyril v mnišském hábitu s knihou, skříňka s ostatky, Metoděj v biskupském rouchu, s berlí v podobě řeckého písmena tau, mitra. Sv. Monika, 27.8. Narodila se roku 332 v Thagaste v Alžírsku. Téměř vše, co o ní víme, pochází ze spisů jejího milovaného syna Augustina, především z deváté knihy jeho podivuhodných Vyznání. Monika se jako mladá dívka provdala za pohana Patricia, muže povahy netečné, a zase prchlivé; mladá žena měla velké potíže i se svou hašteřivou tchyní, ale nakonec si oba svou mírností získala. Patricius zemřel kolem roku 371, předtím pokřtěn; zanechal po sobě dceru a dva syny. Monika lpěla hlavně na starším Augustinovi, jinochu přímo zázračného nadání, do něhož skládala všecku svou naději. On však žil v tu dobu životem velmi bezuzdným. „Syn, pro něhož teklo tolik slz, nemůže být ztracen," řekl jí svatý Ambrož, když doprovázela Augustina do Milána, kde přijal profesuru. Jeho konverze ji naplnila nesmírnou radostí, jejím největším dnem v životě byl památný velikonoční den roku 387, kdy stála při jeho křtu. Rozhodli se oba, že se vrátí do Afriky, a když čekali v Ostii na loď, dlouze spolu rozmlouvali o onom světě, po němž Monika toužila od okamžiku, kdy dosáhla pozemského cíle; za několik dní roku 387 opravdu zemřela. Její ostatky spočívaly až do roku 1430 v Ostii, odkud byly převezeny do kostela sv. Augustina v Římě. (PFJ) strana 6
Eliáš
CHLUMEČEK 4/2011
ELIÁŠ VOLBA, 1 Král 18, 1-19 Příběh proroka Eliáše je plný existenčního dramatu. Jde zde v každém odstavci o holý život. Na druhé straně se skoro na každém řádku setkáváme s bezmeznou vírou. Eliáš řekl Achabovu služebníku Obdiáši: „Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Eliáš“ (1 Král 18, 8). Reakce Obdiáše na tento příkaz proroka je jistě realistická: „Čím jsem zhřešil, že vydáváš svého služebníka do rukou Achabovi, aby mě usmrtil?“ (1 Král 18, 9). V podobné situaci stála později i Panna Marie, když před ní stál posel Boží, archanděl Gabriel: „Počneš a porodíš syna“ (Lk 1, 31). I Marii hrozí smrt ukamenováním, jestliže by se zjistilo, že počala jako zasnoubená. Vzpomněl jsem si na jednu mladou zdravotní sestřičku, která mi kdysi vyprávěla, že zažila, jak na jednotce intenzivní péče byl od přístrojů odpojen pacient. Stála před volbou: Mám vyjádřit nesouhlas s morálně závadným chováním, nebo si mám zachovat zaměstnání? Je mnoho lidí, kteří stojí před volbou, zda mají stát na straně Boha nebo lidí byť velmi mocných. A nemusí jít nutně o lidský život. Jan Pavel II. Ve své encyklice o základech morálního učení církve Veritatis splendor píše: „Zachovávání Božího zákona může být v určitých situacích obtížné, dokonce velmi obtížné; nikdy však není nemožné“ (VS, 102). Bůh před nás neklade nepřekonatelné zkoušky. Díky nim se stane zjevnou naše víra. Ježíš říká: „Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět“ (Jan 16, 33). OBNOVENÁ SMLOUVA, 1 Král 18, 20-39 Sám o sobě je příběh oběti na hoře Karmel velmi dramatický. Možná i proto, že se odehrává v různých obměnách dodnes. Třikrát se obrací prorok Eliáš k Izraelskému lidu (1 Král 18, 21.22.30). Na první jeho provokativní slovo lid vůbec neodpovídá. Možná je mu jedno, v jakého Boha věřit. Oba mlčí, a proto lidská ústa též. Lidé půjdou vlastní cestou. Eliáš proto nabídl zkoušku. Izraelský národ však stojí stranou, je neutrální: „Až uvidím, tak uvěřím.“ Ve třetím dějství příběhu Eliáš obnovuje smlouvu. Nacházíme tu odkazy na Exodus. Nejdříve staví oltář (1 Král 18, 31-33) podle příkladu Mojžíše: „Za časného jitra postavil (Mojžíš) pod horou oltář a dvanáct posvátných sloupů podle dvanácti izraelských kmenů. Pak pověřil izraelské mládence, aby přinesli oběti zápalné a obětovali Hospodinu býčky k hodům oběti pokojné“ (Ex 24, 4b5). Pak se modlí (1 Král 18, 36-37) podobně jako Mojžíš: „Rozpomeň se na Abrahama, na Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: ,Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, aby ji navěky mělo v dědictví‘“ (Ex 32, 13). strana 7
Eliáš
CHLUMEČEK 4/2011
Stejně jako se Modlil Mojžíš, aby byl Izraeli odpuštěn hřích modloslužby v podobě zlatého telete, tak i Eliáš prosí, aby se Hospodin slitoval a obrátil svou tvář ke svému lidu. „Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid“ (Ex 32, 14), „a spadl Hospodinův oheň a pozřel zápalnou oběť i dříví, kameny i prsť, a vodu z příkopu vypil“ (1 Král 18, 38). Když jsem tak přemýšlel o těchto všech souvislostech, kázal jsem o nich a vzápětí poté sloužil bohoslužbu oběti. Zvlášť silně jsem zakusil slova epikleze – prosby o seslání Ducha svatého: „Sešli rosu svého Ducha také na tyto dary a posvěť je, ať se nám stanou tělem a krví našeho Pána, Ježíše Krista.“ Eucharistická oběť je smlouvou mezi Bohem a novým Božím lidem – církví. Kdykoli slavíme eucharistii, obnovujeme tuto smlouvu, opravujeme „pobořený Hospodinův oltář“ (1 Král 18, 30). Zakoušíme oheň z nebe, oheň Ducha svatého, který v nás rozezní chvalozpěv: „Jen Hospodin je Bůh! Jen Hospodin je Bůh!“ (1 Král 18, 39). TRANS ČI STŘÍZLIVOST? Vraťme se však ještě o krok nazpět. V dramatu Karmelské oběti vystupují postavy Bálových kněží. Všimněme si, jak se chovají: „Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Bálovo jméno: ,Bále, odpověz nám!‘ Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře. Volali co nejhlasitěji a zasazovali si podle svého obyčeje rány meči a oštěpy, až je polévala krev. Minulo poledne a oni ještě pokřikovali až do chvíle, kdy se přináší obětní dar. Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl, nikdo tomu nevěnoval pozornost“ (1 Král 18, 26.28-29). Tito kněží se dožadovali se stále větší intenzitou pozornosti Bála. Přestali slyšet Eliášovu ironii, jako i mlčení Bála. Zavinovali se stále více do sebe, až upadli do transu. Jakmile vystřízliví, budou se přesvědčovat, že Bála zakusili? Pohled zvenčí by je usvědčil, že „nebe“ bylo uzavřené. Napadá mne jeden aktuální příměr. Skutečný Bůh se nenechá manipulovat našimi vrtochy. Jsou chvíle, kdy mlčí. Uneseme jeho mlčení, nebo se budeme dožadovat splnění našich malicherností? Nezanášíme prázdný prostor, který má být trůnem Božího přebývání v nás, haraburdím přebujelé zbožnosti? Není náhodou vodopád napovrch zbožných slov na překážku naslouchání Božímu tichu? Nejednáme náhodou podobně jako Bálovi kněží? Je naše modlitba adresovaná Bohu nebo se vrací k naší sebestřednosti? Neglorifikujeme náhodou náboženskou přecitlivělost sladkost až trans na úkor bdělé střízlivosti? Jako post skriptum této kapitoly bych rád dodal inspiraci pro udání směru duchovní obrody našeho stylu života z víry. V Katolickém týdeníku (MACHÁNĚ, Jiří, Často bohužel provozujeme fiktivní farnosti, KT 24/2006) vyšel rozhovor s otcem Alešem Opatrným, který se zamýšlel nad cestami obnovy farní pastorace. Nabízí tu čtyři směry, čtyři témata: „Jde o pokání, posílení práce s Písmem, vedení k modlitbě a podporu života ve společenství.“ Kéž nás sv. Eliáš, patron duchovní střízlivosti a strážce živého vztahu s Bohem, provází. (Z knihy P. Šabaka: Eliáš, pokračování příště) strana 8
Z naší knihovny – O satanovi
CHLUMEČEK 4/2011
O SATANOVI Elias Vella Ďábel – symbol, nebo realita? Kdo jsou to zlí duchové? Jakým způsobem mohou škodit? Jaká je jejich obvyklá taktika? Jak je možné, že si satan může dovolit oklamávat Boží děti vykoupené Kristovou krví? Jak ďábel působí? Je možné ďábla spoutat? Kniha známého autora odpovídá na tyto otázky a je nezbytnou pomůckou pro současnou pastoraci, jako zdroj informací pro kněze i laiky. Jejím cílem je přispět k tomu, aby se co nejméně lidí dostávalo do moci ďábla. Publikace může být užitečná i pro odborníky, kteří pomáhají lidem zapleteným do ďáblových nástrah. Ve své argumentaci autor uvádí biblické texty Starého i Nového zákona, díla církevních otců, dokumenty učitelského úřadu církve, včetně KKC, spisy Jana Pavla II. a současných teologů. Ovšem základem knihy je autorova vlastní zkušenost s působením ďábla a osvobozováním z jeho moci. „...Ke službě exorcisty jsem se dostal skrze pastorační práci, při níž jsem se setkával s mnoha lidmi, kteří prožívali útoky ďábla a potřebovali pomoc. Myslím si, že je to takový trest Boží, že musím tolik mluvit o ďáblu. Když jsem byl totiž profesorem dogmatické teologie, učil jsem své studenty, že ďábel jako osoba neexistuje. Byl jsem pod vlivem některých německých a holandských teologů, kteří si myslí, že když Ježíš Kristus mluví o ďáblu, tak to dělá jenom proto, aby se přizpůsobil židovské mentalitě. Dnes jsem přesvědčen, že ďábel existuje. Nyní s ním svádím bitvu neustále. Když Bůh dovolil, abych se setkal s Ježíšem jako s živou osobou, tak také dovolil, abych se setkal s ďáblem jako s osobou. Proto nyní z pověření biskupa vykonávám tuto pastorační práci. Ježíš Kristus přišel právě proto, aby bojoval proti ďáblu a aby nad ním zvítězil. Ďábel dobře ví, že bojuje bitvu, kterou už prohrál. Ďábel proti nám bojuje ze žárlivosti a z pýchy. Existují lidé, kteří se ďábla skutečně bojí, protože si myslí, že negativním způsobem ovládá jejich životy. Je i druhý extrém: lidé, kteří uctívají ďábla. Jsou to satanisté, kteří uctívají satana jako svého boha místo Ježíše. A potom jsou jiní lidé, mezi nimi mnoho křesťanů, kteří dávají přednost tomu, že o ďáblu nemluví vůbec, jako by ani neexistoval. Samozřejmě, že z nich má ďábel velkou radost. Ježíš Kristus říká: Jděte, učte, křtěte, uzdravujte a vyhánějte démony. Proto jsme posláni evangelizovat, povolávat Ježíšovy učedníky a také uzdravovat a osvobozovat od zlých duchů. Ježíš Kristus dává svou moc k osvobozování od zlých duchů především apoštolům, pak učedníkům a potom každému, kdo věří. Říká, že ty, kteří uvěří, budou provázet tato znamení: V mém jménu budou vyhánět démony... (Mk 16,17). A proto, jestliže věřím, mám moc toto dělat....“ strana 9
Ohlasy – Vincentinská pouť
CHLUMEČEK 4/2011
VINCENTINSKÁ POUŤ V sobotu 21.5.2011 se konala pátá Vincentinská pouť na Chlumku. Velice rádi k Panně Marii přijíždějí vincentini z různých končin naší vlasti. Na letošní pouti jsme přivítali poutníky z Poděbrad, Pardubic, České Skalice, Holic, Hradce Králové, Třebechovic a setřičky z Mendriky. Mši svatou v 10:30 celebroval P. Josef Hubálek, koncelebrovali P. Zdeněk Novák a vikář P. Heger. Po mši sv. byla ještě májová pobožnost. Nakonec přečetl děkovný dopis pan Zdeněk Novák, člen vincentinské koference z Poděbrad. Dopis zaslala předsedkyně všech konferencí paní Miroslava Brejchová z Prahy, která pro nemoc nemohla přijet. V dopise vyjádřila vřelý dík všem vincentinům i laikům, kteří pomáhají nezištně a s láskou všem potřebným. Potom následovala přednáška o historii chrámu. Poutníkům bylo poskytnuto občerstvení na faře v Luži. Srdečně děkuji našim farníkům za pomoc při obsluze poutníků a za dobré zákusky, které ženy napekly. Také mám tlumočit vřelé díky od vincentinů, všem moc chutnalo! (Ludmila Jirásková) „Abych skutečně žil, musím druhým pomáhat“. Sv. Vincent de Paul. Společnost svatého Vincence z Pauly je mezinárodní katolická organizace, kterou založil doktor práv, tehdy ještě student, bl. Fréderic Ozanam se svými přáteli roku 1833 v Paříži. Inspiroval se dílem a myšlenkami svatého Vincence z Pauly. Tento světec žil ve Francii v 17. stol. a proslul četnými aktivitami ve prospěch chudých, nemocných a opuštěných. V jeho duchu pokračuje Společnost ve službách trpícím. Prokazuje dobrodiní ve 144 zemích všech 5 kontinentů. „Vincentini“ se sdružují ve skupinách, zvaných dle mezinárodních stanov „Konference“, které jsou napojeny na regionální rady, jejichž zástupci působí v radě národní. Ústředí je v Paříži. Každá konference má svého patrona. V našich zemích působila Společnost od roku 1863, ale teprve v roce 1876 daly rakouské úřady souhlas, aby mohla být řádně zaregistrována jako organizace jiných zemí na Generální radě v Paříži. Nové dílo se rychle a úspěšně rozvíjelo, postupně byly zakoupeny domy, zvané VINCENTINUM a zámeček ve Smečné pro tělesně a duševně postižené, byly zřízeny kuchyně, kde potřební dostávali vydatnou polévku buď zcela zdarma nebo za symbolickou cenu. S nástupem komunismu byla společnost zrušena. Její majetek připadl státu a nebyl vrácen. Teprve v roce 1990 byla obnovena. V současnosti působí v diecézích Pražské, Českobudějovické, Olomoucké, Brněnské, Královéhradecké, Litoměřické, Ostravsko-opavské. Její činnost je ve srovnání s minulostí značně limitována finančními možnostmi i počtem členů a dobrodinců. Je však stále otevřená všem lidem dobré vůle. Její vůdčí myšlenkou jsou slova Pána Ježíše: „Cokoliv jste učinili pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste učinili.“ strana 10
Ohlasy – Rodinné centrum DaR
CHLUMEČEK 4/2011
DUHOVÉ PRÁZDNINY V CENTRU DAR „Léto je tu pro děti, pojďme si ho užít společně s nimi!“ Každý prázdninový týden vybarvíme společně jednu barevnou stuhu. Poslední den prázdnin – 31. 8. se pak vypravíme na cestu za pokladem, který se skrývá, jak se praví v pohádkách, „na konci duhy“. Otevřeno bude každé úterý a čtvrtek od 9 do 16 hod. Program: Úterý dopoledne hopsánky, říkanky a zpívánky pro nejmenší (hrátky s batolátky). Od 10.00 pro větší děti nácvik loutkového divadla na odpolední představení v 15.00 hod. Od 14.00 angličtina hrou: písničky, říkanky, hry, pohádky. Čtvrtek dopoledne volná herna, popř. zpívání, cvičení, angličtina. Odpoledne pak bude věnováno jógovému cvičení, které bude přizpůsobeno věku účastníků. Cvičení se zvířátky, s pohádkou, nácvik sestavy Pozdrav slunci, relaxace. Cvičení je prospěšné i pro rodiče a prarodiče (nebojte se! ☺) a cvičí rády i ty nejmenší děti (ne vždy ☺). Tvoření pro šikuly a šikulky, bez rozdílu věku, bude jak v úterý, tak ve čtvrtek: Z korálků, drátků, papíru všeho druhu, PET lahví. Šití, batika, malování, modelování... Vyšívání a paličkování pro maminky (dle zájmu). Aktuální nabídka bude zveřejněna na webu cetra: materskecenrum.estranky.cz nebo na plakátku na okně v centru. V plánu je též série výletů do okolní přírody: lesa, k řece. Budeme poznávat květiny, stromy i keře, povídat si o životě zvířat, zkoušet se orientovat v terénu podle mapy (pro větší školáky). Uvidíme, jak nám bude přát počasí a budete-li mít zájem a chuť. Vstupné je 10,- Kč na osobu, děti v doprovodu dospělého zdarma. Vezměte si s sebou přezůvky, popř. svačinku pro děti. Pitný režim zajištěn. Všechny srdečně zveme! (Za maminky centra Johana Jirásková a Marie Doležalová) strana 11
Ohlasy – Noc kostelů
CHLUMEČEK 4/2011
NOC KOSTELŮ Během Noci kostelů 27.5.2011 bylo zaznamenáno více než 300 000 návštěvnických vstupů v 939 kostelech a modlitebnách v celé České republice, a to i přes nepřízeň počasí. Na základě reakcí návštěvníků i médií se otevřené prostory kostelů, i doprovodné programy zde připravené, těšily velkému zájmu nejširší veřejnosti. Naše farnost se zapojila do této akce poprvé. Zpřístupnila kostel Sv. Bartoloměje a poutní chrám P. Marie Pomocné na Chlumku v Luži. Na mši, prohlídku kostela s průvodcem a vyhlídku z věže u Sv. Bartoloměje přišlo celkem přes 100 lidí. Více návštěvníky lákala prohlídka nově vymalovaného interiéru chrámu P. Marie na Chlumku, kam nahlédlo během této noci přes 400 návštěvníků. Zde si mohli poslechnout PhDr. Zdenku Paukrtovou z Národního památkového ústavu z Pardubic, která přednášela o historii a vybavení tohoto chrámu. Dále vysvětlila spojitosti mezi jednotlivými prvky v kostele, podělila se o nové poznatky zjištěné při restaurování jednotlivých prvků a mobiliáře – např.jaké byly předchozí výmalby v Mariánské kapli, původní barevnost kostela, balustrád, soch, oltářů, varhan, kazatelny, které byly zrestaurovány v rámci akce „Obnova interiéru poutního chrámu Panny Marie na Chlumku v Luži“. Na závěr této akce Jan Fajfrt předvedl svým varhaním koncertem, že nově zrestaurované varhany je radost poslouchat.. Děkuji všem, kteří pomohli s přípravou a realizací této akce a všem kdo přišli tuto akci podpořit. (Anna Zárubová)
strana 12
Ohlasy – Lurdská mše s Jizerošem
CHLUMEČEK 4/2011
LURDSKÁ MŠE S JIZEROŠEM Nedělní mše 15.5.2011 v 9:30 na Chlumku byla hudebně neobvyklá . Ozvláštnila ji svým osobitým doprovodem skupina Jizeroš se svou vlastní Lurdskou mší.
Co o sobě skupina píše na svém webu http://www.jizeros.wz.cz: Tato skupina mladých lidí (od 17 do 30 let) měla velkou chuť zpívat tak, aby je to naplňovalo radostí, a tu pak mohli dávat dál svým zpěvem věřícím na Liberecku, Jablonecku a později po celých Čechách. Autorem hudby a textů byl Marcel Štěpánek, který se stal dirigentem. Hudba byla svěží, rytmická – ve stylu folku (až blugrasu). Zpívali jsme však i klasiku např. A.Lottiho. Nástroje, které byly základem pro tzv. Jizerskou mši (a později pro další naše mše) byly kontrabas, 12-ti strunná kytara, 6-ti strunná kytara, 5-ti strunné banjo, mandolína a harmonika (v prvních letech), příčná a zobcová flétna, sólová kytara, alt saxofón (od r. 1997) a kotle a tympány. Obsazení kapely i sboru se v průběhu let stále měnilo. Počet zpěváků se pohyboval od 20 do 30 a byli to lidé z církve katolické, evangelické, několik let i baptisti, dále kamarádi z turistického oddílu a později ze Skautu. Zpíváme tam, kde si nás přejí slyšet... (PFJ) strana 13
Ohlasy – Dětský farní den
CHLUMEČEK 4/2011
DĚTSKÝ FARNÍ DEN Sobota 18.6.2011 byla ve znamení svatého Jakuba. Alespoň pro 12 dětí a 7 organizátorů dětského dne farnosti Luže. Den zahájil v kostele sv. Bartoloměje svatý Jakub, který nám chvíli mluvil do duše ☺. Potom si každý nakreslil mušličku, do které si napsal, za co chce obětovat pouť. Po modlitbě jsme vyrazili na pěší pouť do Zdislavi, tam jsme se rozdělili na 4 skupiny a rozešli se plnit úkoly po cestě: 1. Kvíz o sv. Jakubovi. 2. Lovení rybiček magnetickou udicí. 3. Skládání mapy svatojakubské cesty. 4. Najít poschovávané pověsti o obrázku ve Zdislavi. 5. Skákání v pytlích a běhání v lese. 6. Přenášení vody v mušličkách do kelímku. 7. Vyndávání kamínků z odporné tekutiny, omytí obličeje a vyndání bonbónu z krupice ústy. U posledního úkolu jsme dostali oběd: chleba se salámem a sýrem. Cílem cesty byla kaplička sv. Anny u Štěpánova, kde jsme pouť zakončili mší svatou. (Eliška, Kristýna a Agáta)
strana 14
Ohlasy – Dětský farní den
My už máme hlad...
CHLUMEČEK 4/2011
Hurá, obídeček...
To není k jídlu, Vojto, to jsou mušličky.
strana 15
Ohlasy – Dětské divadlo
CHLUMEČEK 4/2011
DĚTI HRÁLY DIVADLO
Příběh Ježíše Krista bude asi nejčastějším tématem v historii divadla vůbec. Nebojácně se tohoto tématu zhostily i naše děti a pod vedením Aničky Zárubové nacvičily pašijovou hru, na kterou bylo radost koukat. Možná, že divadelní kritici by nějakou tu vadu na kráse našli, ostatně je to jejich práce, ale myslím, že mezi diváky se nikdo takový nenašel, a malí nadšení herci tak sklidili zasloužený potlesk. Abych nezapomněl: kostýmy byly opravdu skvělé! Děkujeme a jen tak dál! (PFJ)
strana 16
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 6/2010
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ DIECÉZNÍ SETKÁNÍ MINISTRANTŮ V ČERVENÉM KOSTELCI Vyráželi jsme 6.5. kolem 14:00 hodin z nádraží ve Žďárci u Skutče. Cesta ubíhala docela rychle, a tak jsme asi za tři hodiny byli v Kostelci. Zde nás odvedl p. farář Janák do školy, kde jsme byli ubytovaní. Potom jsme měli večeři. Po večeři byl v sokolovně uvítací program. Zde jsme také získali pořadí, ve kterém jsme vyrazili v sobotu dopoledne na cestu do Santiaga de Compostela. Abych to vysvětlil, nešli jsme do Compostely, ale zkoušeli jsme si představit cestu, kterou museli poutníci absolvovat. V Červeném Kostelci mají totiž kostel zasvěcený sv. Jakubu staršímu. Na začátku cesty jsme se v Boubínském kostele pomodlili a naučili zpěv Laudate Dominum. Potom jsme se vydali Boubínským lesem k lávce. Zde jsme si zvolili typ programu, na který jsme odpoledne šli. Při cestě jsme byli například přepadeni loupeživými rytíři. Po šťastně absolvované cestě jsme se ,,doplahočili“ do Červeného Kostelce, kde nám P. Petr Kubant potvrdil dekret o absolvování poutě do Santiaga de Compostela. Když dorazily všechny skupinky, byla kolem páté hodiny mše svatá. Tuto mši svatou celebroval P. Jan Uhlíř. Protože si páter Uhlíř přál, aby vše bylo jako v Compostele, byla ke stropu přivázána kadidelnice, která provoněla celý kostel nádhernou vůní kadidla. Večer jsme měli adoraci. Každý ministrant přinesl svíčku a zapíchl ji do květináče před oltářem. Potom jsme předčítali své prosby a díky. Po adoraci jsme šli na pokoj, kde jsme usnuli jak zabití. Bylo totiž kolem jedenácti hodin večer. Ráno jsme vstávali kolen půl deváté. O půl desáté byla slavnostní mše svatá s otcem biskupem Josefem Kajnekem. Po mši svaté jsme si dobalili poslední věci a většina skupiny šla na vlak zpátky do Skutče. Osobně se mi na setkání nejvíce líbila adorace v sobotu večer. (Péťa Tesař)
strana 17
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 4/2011
Ahoj holky a kluci! Ahoj holky a kluci, jistě víte, které významné státní svátky slavíme vždy na začátku prázdnin. Jedním z nich je příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Pojďme si povědět, jak to tenkrát okolo roku 863 vlastně všechno bylo. Kníže ...................... požádal císaře Michala III. o vyslání učitele, který by dokázal vysvětlit Slovanům v jejich jazyce pravdy křesťanské víry. Císař pak pověřil Konstantina (Cyrila), aby přeložil do slovanského jazyka Písmo svaté a liturgické knihy. Konstantin proto sestavil písmo ......................., kterým se dala zaznamenat řeč Slovanů – ........................................ Po delší přípravě se Konstantin se svým bratrem ....................... ze Soluně vydali na Velkou Moravu. Kníže Rostislav je oba přivítal s královskými poctami. Byl rád, že jeho lidé budou mít konečně učitele, kteří jim budou hlásat radostnou zvěst evangelia jejich vlastní řečí a že do této řeči jsou již přeloženy i knihy Písma svatého. Misionáři se ihned dali horlivě do práce. Zvěstovali Boží slovo a vyučovali křesťanské víře. Dalším velkým darem, který s sebou Konstantin a Metoděj přinesli, bylo slovanské písmo a knihy psané tímto písmem. Vznikla zde také první slovanská škola. Konstantin své žáky učil číst a psát v jejich mateřštině a ty z nich, kteří měli kněžské povolání, připravoval ke kněžství. Hlásání Božího slova i slavení mše svaté se konalo ve slovanském jazyce. Po Cyrilově smrti se stal Metoděj biskupem. Přes různé překážky, které jim stavěl do cesty nový panovník kníže Svatopluk a další odpůrci, vykonali velmi dobré dílo. Toto dílo vytrvalo až dodnes, protože jej chránila Boží moc a přímluva Panny Marie. Také svatí Cyril a Metoděj v nebi neustále prosí za nás za všechny, za celý národ, kterému přinesli víru. Dej tato slova na správné místo: staroslověnština, Rostislav, hlaholici, Metodějem
Tip na výlet: Archeoskanzen Modrá – velkomoravské opevněné sídliště, 7 km od Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost. www.archeoskanen.cz
strana 18
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 4/2011
Vyluštění z minulého čísla: Událost seslání Ducha sv. není pouze historií. Kristus totiž dává církvi Ducha svatého i dnes. Ovoce Ducha sv.: Názvy zleva doprava ,ze z hora dolů - Pokoj, věrnost, trpělivost, radost, dobrota, sebeovládání, tichost. strana 19
Informace
CHLUMEČEK 4/2011
INFORMACE Nedělní bohoslužby v Luži v červenci 2011: Chlumek v 10:45. Diecézní pouť na Chlumku: Neděle 3.7.2011. 8:00 ranní mše svatá, 9:30 přednáška „Charita dnes a zítra“ (Mons. J. Suchár), 11:00 hlavní mše svatá, Mons. Jan Vokál, biskup. Prázdninový pobyt dětí: 30.7. – 6. 8.2011, Velké Losiny. Hlaste se u Lenky Márové. Koncert na Chlumku: Úterý 2.8.2011 od 19:00. Hudební léto v Heřmanově Městci: Neděle 7.8.2011 v 17:00 Musica da chiesa, T. Najbrt, J. Konečný, soubor historických nástrojů. Neděle 21.8.2011 v 17:00 Komorní filharmonice Pardubice – Svatováclavský chorál, dále skladby J.S.Bacha, A. Dvořáka. Světové setkání mládeže: 8. – 21. 8.2011 Madrid. Druhá chlumecká pouť: Neděle 21.8.2011. Mše sv. v 8:00, v 9:30, v 11:00. Odpoledne ve 14:30 sv. požehnání. Třetí chlumecká pouť: Neděle 11.9.2011. Mše sv. v 8:00, v 9:30, v 11:00. Odpoledne ve 14:30 sv. požehnání. Svatováclavská pouť: Středa 28.9.2011. Mše sv. v 9:30. Vyslyšené prosby: Rádi bychom obnovili rubriku Vyslyšené prosby. Prosíme proto Vás, milí čtenáři, posílejte redakci svoje zážitky s Božími dotyky ve Vašem životě. Rádi je anonymně zveřejníme. Akce chrudimského vikariátu 2011/2012 pro mládež: 23.- 25.9.2011 22.10.2011 26.11.2011 27.1.2012 20.4.2012 22.-23.6.2012
Cyklo výlet do Kutné hory Vikariátní setkání Chrudim Litomyšl Vikariátní silvestr Večer mladých Večer mladých Sportovní vikariátko
Společný sraz v Chrudimi Litomyšl Od 9:00 Proseč Hrochův Týnec Raná Hlinsko
Pojďte stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte, praví Ježíš (Mk 6,31). Nastává doba prázdnin a dovolených. Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu – stvoření. Přejeme vám, milí čtenáři, abyste se v této době dobře „zrekreovali“, ať se cítíte po návratu z dovolené jako znovuzrození... Vaše redakce. strana 20
Od 18h Od 18h Od 18h Od 9:00