2004 Sb

Spotř Spotřebitelské ebitelské smlouvy na Internetu Elektronické Elektronické platební platební prostř prostředky, procesní procesní pravidla

© 2005 – 2008 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny www.michalcerny..eu

1. Obecný úvod do problematiky

Právní úprava smluv Zákon 40/1964 Sb. – Obč Občanský zá zákoní koník • Zákon 513/1991 Sb. – Obchodní Obchodní zákoní koník •

Důlež ležitý je také také • Zákon 480/2004 Sb., o ně některých služ službách informač informační společ společnosti

1

Je tento výčet konečný? Není Není. Jsou i další další zákony, které které mají mají svů svůj význam. Z kterých oblastí oblastí prá práva jsou tyto př předpisy? Prá á vo elektronických komunikací í Pr komunikac – např např. elektronický podpis (Z 227/2000 Sb.) Meziná Mezinárodní rodní prá právo soukromé soukromé Např Např. zá zákon 97/1963 Sb., o meziná mezinárodní rodním prá právu soukromé soukromém a procesní procesním …

Další zkoumané oblasti … Zákon 634/1992 Sb., o ochraně ochraně spotř spotřebitele • Zákon 99/1963 Sb., Obč Občanský soudní soudní řád … Event. Event. té též zákon 216/1994 Sb., o rozhodč rozhodčím řízení zení …. •

A co komunitární právo? V oblasti komunitá komunitární rního prá práva se tě těmto otá otázká zkám věnují í dvě ě smě ě rnice: nuj dv sm • Smě Směrnice 2000/31/ES o elektronické elektronickém obchodu • Smě Směrnice Evropské Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadá sadách Společ Společenství enství pro elektronické elektronické podpisy. podpisy.

2

Komunitární právo … Kromě Kromě toho se oblasti týkají týkají rovněž rovněž tyto smě směrnice: • •

Smě ených Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepř nepřiměř iměřených podmí podmínká nkách ve spotř spotřebitelských smlouvá smlouvách Smě Směrnice Evropské Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. kvě května 1997 o ochraně ochraně spotř spotřebitele v př případě padě smluv uzavř uzavřených na dá dálku

Komunitární právo … Další Další akty se vztahem k té tématu: • Smě Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. zá září 1984 o klamavé klamavé a srovná srovnávací vací reklamě reklamě, • Smě Směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbliž sbližová ování prá právní vních a sprá správní vních př předpisů edpisů členských stá států týkají týkajících se spotř spotřebitelské ebitelského úvěru, • Smě Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. kvě května 1993 o investič investičních služ službách v oblasti cenných papí papírů, • Smě Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných služ službách pro cesty, pobyty a zá zájezdy,

Komunitární právo … Další Další akty se vztahem k té tématu: • Smě Směrnice Evropské Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně ochraně spotř spotřebitelů ebitelů při označ označová ování cen výrobků výrobků nabí nabízených spotř spotřebiteli • Smě Směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné obecné bezpeč bezpečnosti výrobků výrobků • Smě Směrnice Evropské Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně ochraně nabyvatelů nabyvatelů ve vztahu k ně některým aspektů aspektům smluv o nabytí nabytí prá práva k doč dočasné asnému už užívání nemovitostí nemovitostí • Smě Směrnice Evropské Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. kvě května 1998 o žalobá alobách na zdrž zdržení ení se jedná jednání v oblasti ochrany zá zájmů jmů spotř spotřebitelů ebitelů, • Smě Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbliž sbližová ování prá právní vních a sprá správní vních př předpisů edpisů členských stá států týkají týkajících se odpově odpovědnosti za vady výrobků výrobků,

3

Komunitární právo … Další Další akty se vztahem k té tématu: • Smě Směrnice Evropské Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. kvě května 1999 o ně některých aspektech prodeje spotř spotřební ebního zbož zboží a zá záruk na toto zbož zboží, • Smě Směrnice Rady 92/28/EHS ze dne 31. bř března 1992 o reklamě reklamě na humá humánní nní léčivé ivé přípravky.

Komunitární právo … Smě Směrnice jsou prová prováděny členskými stá státy – tzn. národní rodním zá zákonodá konodárství rstvím, pokud členský stá stát nezajistí nezajistí její její provedení provedení, je mož možné domá domáhat se nápravy žalobou proti takové takovému členské státu lenskému stá

Proč tyto otázky řešíme? Protož Protože dochá dochází k rozvoji elektronické elektronického obchodu – což ž je cí í l co c ovááním k tomuto cí • Avš Avšak spolu se směř směřov cíli vyvstá vyvstávají vají nové nové – dříve neř neřešené ené problé problémy. •

4

Mezinárodní právo soukromé Klí Klíčový problé problém – urč určení ení místa usazení usazení (dle S 2000/31/ES) • Místo usazení usazení poskytovatele by mě mělo být urč určeno v souladu s judikaturou Soudní Soudního dvora, podle ní níž pojem usazení usazení zahrnuje účinný výkon hospodá á ř ské é č innosti prostř ř ednictví í m hospod sk prost ednictv stá stálé provozovny po neurč neurčitou dobu. • Tento pož požadavek je splně splněn i v př případě padě, že je společ společnost založ založena na dobu urč určitou. • Místem usazení usazení společ společnosti poskytují poskytující služ služby prostř prostřednictví ednictvím internetových strá stránek na internetu není není místo, kde se nachá nachází technické technické zař zařízení zení, jehož jehož prostř prostřednictví ednictvím společ společnost provozuje internetové internetové strá stránky, ani mí místo, kde jsou internetové internetové strá stránky přístupné stupné, ale místo, kde společ společnost vykoná vykonává svou hospodá hospodářskou činnost.

Mezinárodní právo soukromé V př případech, kdy má má poskytovatel několik mí míst usazení usazení, je dů důlež ležité ité urč určit, z které kterého mí místa usazení usazení je daná daná služ služba poskytová poskytována. • V př případech, kdy je obtí obtížné urč určit z ně několika míst usazení usazení místo, ze které kterého je daná daná služ služba poskytová poskytována, je mí místem usazení usazení místo, kde má poskytovatel pro danou služ službu stř středisko činností inností. •

Mezinárodní právo soukromé Svoboda poskytová poskytování služ služeb spolu s oprá oprávně vněním vykoná vykonávat doč dočasně asně činnost v které kterémkoliv stá státu Společ Společenství enství nutně nutně vede k tomu, že je podporová podporován př přeshranič eshraniční, avš avšak intrakomunitá intrakomunitární rní obchod a poskytová poskytování služ služeb. eb. Tato svoboda vede ovš ovšem rovněž rovněž k tomu, že podnikatelé podnikatelé migrují migrují za př příznivě znivějším ším prá právní vním řádem. – např např. sá sázkové zkové kancelá kanceláře

5

Mezinárodní právo soukromé Spolu s podporou obchodu ovš ovšem nabývají nabývají na důlež ležitosti rovněž rovněž otá otázky meziná mezinárodní rodního prá práva soukromé soukromého, které které získá skává na dů důlež ležitosti pro kaž každého př příjemce služ služby, kupují kupujícího … tedy spotř spotřebitele

2. Určení spotřebitelských smluv Kategorizace smluv je v české eském prá právu velmi obtí obtížná, musí musíme dbá dbát množ množství ství pravidel. Příklad: Kupní Kupní smlouva – úprava v OZ a ObZ, ObZ, pro př převody abstraktní abstraktních majetkových hodnot (např (např. cenné cenné papí papíry) platí platí i další další pravidla upravená tníích zá upravená ve zvláš zvláštn zákonech …

Kategorizace kupních smluv Kupní Kupní smlouva obchodní obchodní – B2B – obě obě strany podnikateli, smlouva se týká týká jejich podnikatelské podnikatelské činnosti …- § 261/1 ObZ • Kupní Kupní smlouva spotř spotřebitelská ebitelská (v „kamenné kamenném“ obchodě obchodě) – B2C • Kupní Kupní smlouva spotř spotřebitelská ebitelská na dá dálku – B2C • Kupní Kupní smlouva ostatní ostatní, nezař nezařaditelná aditelná jinam – nB2nB (označ (označení ení C2C není není přesné esné) •

6

Legenda • • • •

B2B – BusinessBusiness-TOTO-Business B2C – BusinessBusiness-TOTO-Consumer nB2nB – NonNon-Business TO NonNon-Business C2C – ConsumerTOConsumer (… což Consumer TO což je ovš ovšem v české eském prá právu nesmysl, neboť neboť spotř spotřebitel je tradič tradičně vymezová vymezován oproti podnikateli)

Členění smluv Pomocí Pomocí elektronických prostř prostředků edků mohou být smlouvy uzaví uzavírány jak • Adresně Adresně, tak i • Neadresně Neadresně.

Adresně uzavřená smlouva Adresné Adresné uzavř uzavření ení smlouvy – např např. ná návrh a akceptace formou emailových zprá zpráv – v okamž ž iku urč č ení í podstatných ná á okam ur en n lež ležitostí itostí smlouvy je obě oběma straná stranám zná známá jejich identita

7

Neadresně uzavřená smlouva Pomocí Pomocí „automatu“ automatu“ – mož možno rovněž rovněž pracovat s pojmem „virtuá virtuální lní provozovna“ provozovna“ O co jde – provozovatel obchodu umí umístí stí na Internetu svou nabí nabídku takovým způ způsobem, že k ní ní může ůže mí mít kaž každý př přístup na zá základě kladě své své individuá individuální lní volby (např (např. web)

Neadresně uzavřená smlouva Na tuto nabí nabídku reaguje poptá poptávají vající (můž (můžee být spotř spotřebitel, ale i jiný podnikatel), Nejč Nejčastě astěji kliknutí kliknutím (opakují (opakujícím se), což což je ve své své podstatě podstatě obdobné obdobné vyplně vyplnění formulá formuláře. Vyvstá Vyvstávají vají ovš ovšem otá otázky – např např. kdo je oferent (navrhovatel)?

Neadresně uzavřená smlouva Provozovatel obchodu oferentem být nemůž e, nemůže, neboť ť nezná á identitu protistrany. Můž ůže e pouze nebo nezn M předpoklá edpokládat, že ně nějaká jaká existuje. O její jejím statutu (např (např. podnikatele / spotř spotřebitele) nemá nemá zdá zdání … Provozovatel se obrací obrací na neurč neurčitý okruh subjektů subjektů

8

Neadresně uzavřená smlouva Poptá Poptávají vající (nakupují (nakupující) naproti tomu identitu provozovatele zná zná. Provozovatel tedy neprojevuje svou vů vůli uzavř uzavřít konkré konkrétní tní smlouvu, ale pouze obecnou vů vůli uzaví uzavírat smlouvy urč určité itého druhu. Podstatné Podstatné nálež ležitosti v tomto př případě padě urč určuje poptá poptávají vající

Neadresně uzavřená smlouva Problé Problém se dá dá vyř vyřešit pomocí pomocí „registrace“ registrace“ a „přihlaš ihlašová ování do systé systému“ mu“, což což mnozí mnozí provozovatelé provozovatelé dělají lají. Po př eníí do systé přihláš ihlášen systému se již již zobrazená zobrazená strá stránka dá považ považovat za urč určení ení alespoň alespoň některých podmí podmínek smlouvy vůč vůčii konkré konkrétní tní osobě osobě, podle způ způsobu zpracová zpracování webových strá stránek pak poslední poslední generovanou rekapitulaci za finá finální lní návrh na uzavř uzavření ení smlouvy

Neadresně uzavřená smlouva Proč Proč jsou tyto otá otázky dů důlež ležité ité? • Datum uzavř uzavření ení smlouvy, • Interpretace sporných ujedná ujednání ve smlouvě smlouvě • Poč Počítání lhů lhůt pro dodá dodání zbož zboží etc. etc.

9

Neadresně uzavřená smlouva Problé Problém formy prá právní vního úkonu u takto uzavř uzavřených smluv • Konkludentní Konkludentní / výslovná výslovná (explicitní (explicitní) • Výslovná Výslovná: Ústná stná / pí písemná semná eme ješ • V rá rámci pí písemné semné formy můž můžeme ještě rozliš rozlišovat dále: 1) prostá eným podpisem, 3) s prostá, 2) s ověř ověřeným podpisy vš všech účastní astníků na jedné jedné listině listině, 4) notá notářský zá zápis, 5) s elektronickým podpisem

Neadresně uzavřená smlouva Musí Musí být vš všechny elektronicky uzavř uzavřené ené smlouvy podepsané podepsané elektronickým podpisem? • V české eském prá právu nemusí nemusí • Běžn ěžné smlouvy nebývají nebývají takto podepsá podepsány, podepisuje se vyplně vyplněním a odeslá odesláním. V rá rámci registrace a př přihlaš ihlašová ování se tento problé problém řeší, ší, neboť neboť dobrá dobrá víra adresá adresáta musí musí být chrá chráněna (opač (opačný ná názor by byl v rozporu s dobrými mravy)

Neadresně uzavřená smlouva Podpis elektronickým podpisem lze doporuč doporučit, nelze ho vš š ak obecně ě vyž ž adovat. v obecn vy Obecně Obecně podpis slouž slouží jako šifra, identifiká identifikátor ke srovná srovnání atp. – u elektronických smluv k tomu může ůže slouž sloužit i celá celá řada jiných postupů postupů (prá (právě registrace a př přihlaš ihlašová ování)

10

Neadresně uzavřená smlouva Pokud strany nepopí nepopírají rají existenci smlouvy, pak v absenci elektronické elektronického podpisu není není problé problém – a to ani v př případech, kdy zá zákon vyž vyžaduje písemnou formu • Spotř Spotřebitelské ebitelské smlouvy (v OZ) tyto otá otázky neř neřeší, ší, zabývají zabývají se ochranou spotř spotřebitele a jeho nároků roků •

Rozdí Rozdíly? Adresná Adresná či neadresná neadresná smlouva Skuteč Skutečný rozdí rozdíl spoč spočívá v tom, že v př případě padě adresné adresné smlouvy není není „automat“ automat“, na projev vů vůle reaguje člově lověk – fyzická fyzická osoba jednají jednající buď buď jmé jménem svým nebo jmé jménem jiné jiné osoby (nejč (nejčastě astěji podnikatele) ná pravidla pro jedná • Aplikují Aplikují se běž běžn jednání a přičitatelnost – např např. § 13 – 16 ObZ •

OZ – Spotřebitelské smlouvy Spotř Spotřebitelská ebitelská smlouva • Podnikatel • Spotř Spotřebitel Vše upraveno v § 52 OZ •

11

§ 53/1 OZ – Spotřebitelské smlouvy (1) Pro uzavř uzavření ení smlouvy mohou být použ použity prostř prostředky komunikace na dá ujíí uzavř dálku, které které umožň umožňuj uzavřít smlouvu bez souč současné asné fyzické fyzické přítomnosti smluvní smluvních stran. stran. Prostř Prostředky komunikace na dá dálku se rozumí rozumí prostř prostředky, s výjimkou písemné semného styku, provozované provozované podnikatelem, k jehož jehož předmě edmětu činnosti ná nálež leží poskytová poskytování jednoho nebo ví více prostř prostředků edků komunikace na dá dálku, zejmé zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objedná objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské (lidské) obsluhy (automatický volací volací přístroj, audiotext), audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropoč (mikropočítač tač a televizní televizní obrazovka), elektronická elektronická poš pošta, faxový př přístroj, televize (televizní (televizní nákup, teleshopping). teleshopping).

§ 53/2 OZ ¾ (2) Prostř Prostředky komunikace na dá dálku

umožň ujíící individuá umožňuj individuální lní jedná jednání mohou být použ použity jen tehdy, jestliž jestliže spotř spotřebitel jejich použ použití ití neodmí neodmítl. Pouze s př předchozí edchozím výslovným souhlasem spotř spotřebitele mohou být použ použity automatické automatické telefonní telefonní systé systémy bez (lidské (lidské) obsluhy a faxové faxové přístroje. stroje.

Interpretace § 53/2 OZ ¾ Pokud kdokoliv použ použije web – tzn. na zá základě kladě

své své vlastní vlastní volby, pak z toho logicky vyplývá vyplývá, že tento prostř ř edek komunikace na dá á lku neodmí prost d neodmítl

12

§ 53/3 OZ ¾

(3) Př Při použ použití ití prostř prostředků edků komunikace na dálku musí musí být obsahem ná návrhu informace nutné nutné k uzavř uzavření ení smlouvy ve smyslu obecných nálež ležitostí itostí smlouvy upravených v té této části a podstatných ná nálež ležitostí itostí smlouvy stanovených v části osmé osmé zákona. Tyto informace musí musí být poskytnuty urč určitým a srozumitelným způ způsobem s př přihlé ihlédnutí dnutím k zá zásadá sadám dobré dobré víry a k ochraně ochraně osob, zejmé zejména nezletilých nebo spotř spotřebitelů ebitelů.

§ 53/4 OZ ¾ Spotř Spotřebiteli musí musí být poskytnuty informace př před

uzavř uzavření ením smlouvy, a to s dostateč dostatečným předstihem. ¾ Některé které z nich musí musí být zpř zpřístupně stupněny trvale

Trvale př přístupné stupné informace – novela OZ Zá Zákonem 480/2004 Sb. ¾

¾

IDENTIFIKAČ IDENTIFIKAČNÍ A KONTAKTNÍ KONTAKTNÍ ÚDAJE: a) obchodní obchodní firma nebo jmé jména a př příjmení jmení a identifikač identifikační číslo dodavatele, sídlo prá právnické vnické osoby a bydliš bydliště v př případě padě fyzické fyzické osoby, u zahranič zahraniční osoby rovněž rovněž adresu podniku nebo organizač organizační slož složky na území zemí České eské republiky, bylybyly-li zř zřízeny, údaj o zá zápisu v obchodní obchodním rejstř rejstříku nebo jiné jiné obdobné obdobné evidenci, vč včetně etně spisové spisové znač značky, pokud je př přidě idělena, lena, a kontaktní kontaktní údaje, zejmé zejména poš poštovní tovní adresu pro doruč doručová ování, telefonní telefonní číslo, př případně padně adresu pro doruč doručová ování elektronické elektronické poš pošty, KONTROLNÍ KONTROLNÍ ÚDAJE: b) údaje o př přísluš slušném kontrolní kontrolním orgá orgánu, podlé podléhá-li činnost dodavatele rež režimu povolová povolování,

13

Další Další údaje poskytované poskytované PŘED uzavř uzavření ením smlouvy (§ (§ 53/4) ¾ ¾

¾ ¾ ¾ ¾ ¾

PODSTATNÉ PODSTATNÉ NÁLEŽ LEŽITOSTI SMLOUVY: c) ná název a hlavní hlavní charakteristiky zbož zboží nebo služ služeb, d) cena zbož zboží nebo služ služeb, z ní níž jednoznač jednoznačně vyplývá vyplývá, zda je uvedena vč včetně etně všech daní daní a poplatků poplatků, mají mají-li k ní ní být připoč ipočítávány, SOUVISEJÍ SOUVISEJÍCÍ NÁKLADY: e) ná náklady na dodá dodání, PLATEBNÍ PLATEBNÍ ZPŮ ZPŮSOB: f) způ způsob platby, dodá dodání nebo plně plnění, POUČ POUČENÍ ENÍ: g) pouč poučení ení o prá právu na odstoupení odstoupení, s výjimkou případů padů podle odstavce 8, SOUVISEJÍ SOUVISEJÍCÍ KOMUNIKAČ KOMUNIKAČNÍ NÁKLADY: h) ná náklady na použ použití ití komunikač komunikačních prostř prostředků edků na dá dálku, PLATNOST NABÍ NABÍDKY: i) doba, po kterou zů zůstá stává nabí nabídka nebo cena v platnosti.

Povinnosti dodavatele Kromě Kromě povinností povinností vyplývají vyplývajících ze smlouvy, má má dodavatel NAVÍ NAVÍC ješ ještě tyto povinnosti: ¾ Poskytnout informace PŘ PŘED uzavř uzavření ením smlouvy, vč včetně etně trvale zpř zpřístupně stupněných informací informací ¾ Povinnost potvrdit objedná objednávku ¾ Povinnost pouč poučit spotř spotřebitele ¾ Povinnost PÍ PÍSEMNĚ SEMNĚ poskytnout informace, nejpozdě nejpozději PŘ PŘED PLNĚ PLNĚNÍM

Povinnost potvrdit objednávku ¾ § 53/5 OZ ¾ Dodavatel je povinen potvrdit objedná objednávku,

ledaž ledaže je smlouva uzavř uzavřena výluč výlučně pomocí pomocí prostř ujíí individuá prostředků edků, které které umožň umožňuj individuální lní komunikaci (např (např. elektronická elektronická poš pošta) – viz. ADRESNĚ ADRESNĚ UZAVŘ UZAVŘENÁ ENÁ SMLOUVA

14

Informace po uzavř uzavření ení smlouvy, avš avšak před plně plněním - § 53/6 OZ ¾ IDENTIFIKÁ IDENTIFIKÁTORY: a) obchodní obchodní jmé jméno a

identifikač identifikační číslo dodavatele, sí sídlo prá právnické vnické osoby a bydliš bydliště v př případě padě fyzické fyzické osoby, ¾ b) informace o podmí podmínká nkách a postupech pro uplatně uplatnění prá práva odstoupit od smlouvy, ¾ c) informace o služ službách po prodeji a o zá záruká rukách, ch, ¾ d) podmí podmínky pro zruš zrušení ení smlouvy, pokud není není urč určena doba platnosti nebo platnost je delší delší než než 1 rok.

§ 53a OZ Dodatkové Dodatkové informace podle § 53a ¾ (1) Př Při použ použití ití elektronických prostř prostředků edků 2c) musí musí být souč součástí stí návrhu kromě kromě informací informací podle § 53 odst. 3 rovněž rovněž informace o tom, zda je smlouva po své svém uzavř uzavření ení dodavatelem archivová archivována a zda je př přístupná stupná, informace o jednotlivých technických krocí krocích vedoucí vedoucích k uzavř uzavření ení smlouvy, informace o jazycí jazycích, v nichž nichž lze smlouvu uzavř uzavřít, informace o mož možnosti zjiš zjištění a opravová opravování chyb vzniklých př při zadá zadávání dat př před podá podáním objedná objednávky a informace o kodexech chová chování, které které jsou pro ně něj zá závazné vazné nebo které které dobrovolně dobrovolně dodrž dodržuje, a jejich př přístupnosti př při použ použití ití elektronických prostř prostředků edků; to neplatí neplatí při jedná jednání výluč výlučně výmě výměnou elektronické elektronické poš pošty nebo obdobnou individuá individuální lní komunikací komunikací.

¾

(2) Př Před podá podáním objedná objednávky musí musí být př při použ použití ití elektronických prostř prostředků edků spotř spotřebiteli umož umožněno zkontrolovat a mě měnit vstupní vstupní údaje v ní ní obsaž obsažené ené, které které do objedná objednávky vlož vložil; to neplatí neplatí při jedná jednání výluč výlučně výmě výměnou elektronické elektronické poš pošty nebo obdobnou individuá individuální lní komunikací komunikací.

¾

(3) Smlouva a vš všeobecné eobecné obchodní obchodní podmí podmínky musí musí být spotř uje archivaci a spotřebiteli poskytnuty ve formě formě, která která umožň umožňuje reprodukci.

¾

(4) Pro odstoupení odstoupení od smlouvy platí platí § 53 odst. 7 obdobně obdobně.

15

Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Předpoklad: Spotř Spotřebitelská ebitelská smlouva uzavř uzavřená ená

pomocí pomocí komunikač komunikačních prostř prostředků edků na dá dálku ¾ Není Není-li výluka (§ (§ 53/8) – u tě těchto smluv JEN

TEHDY, POKUD JE ODST. SJEDNÁ SJEDNÁNO ¾ U ostatní ostatních PRÁ PRÁVO ODSTOUPIT ZE ZÁKONA (§ (§ 53/7)

Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Obecná Obecná lhů lhůta: 14 dnů dnů od př převzetí evzetí plně plnění

tníí lhů ¾ Zvláš Zvláštn lhůta: 3 mě měsíce od př převzetí evzetí – uplatní uplatní se tehdy, pokud spotř spotřebiteli nejsou poskytnuty informace (§ (§ 53/4,6) ¾ Zvl. pravidlo: Pokud dojde k dodateč dodatečnému předá edání informací informací, konč končí 3 mě měsíční lhů lhůta a od tohoto dne běž ěží í 14 denní í lhů ů ta b denn lh

Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Příklad: ¾ Spotř Spotřebiteli jsou podá podány info dle § 53/6 až až

souč současně asně s plně plněním: Běž Běžíí jen 14 denní denní lhů lhůta ¾ Pokud vš však nejsou úplné plné, běž běžíí 3 mě měsíční lhů lhůta PŘÍMO A HNED OD PŘ PŘEDÁ EDÁNÍ ¾ Pokud dojde kdykoliv k doplně doplnění informací informací, běž běžíí lhů ů ta 14 denní í lh denn

16

Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Spotř Spotřebitel se prá práva na odstoupení odstoupení nemůž nemůžee

vzdá vzdát (viz 8.č 8.část OZ) a ani nemůž nemůžee být smluvně smluvně omezeno (kogentn (kogentníí ustanovení ustanovení) ¾ Event. Event. sankce za jeho uplatně uplatnění je mož možné posoudit jako rozpor s dobrými mravy

Placení na Internetu

Elektronické Elektronické platební platební prostř prostředky ¾ Prá Právní vní úprava: Zá Zákon 124/2002 Sb., o

platební třetí etí - §§ 1414-22) platebním styku (zejm. část tř ¾ ¾ ¾

Elektronický platební platební prostř prostředek Elektronický peněž ní prostř peněžn prostředek Elektronické Elektronické pení peníze

17

Elektronický platební platební prostř prostředek ¾ a) prostř prostředek vzdá vzdálené leného př přístupu k

peněž ní hodnotě peněžn hodnotě, př při jehož jehož užívání se zpravidla vyž vyžaduje identifikace drž držitele osobní osobním identifikač identifikačním číslem př přidě iděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způ způsobem, ní prostř ¾ b) elektronický peněž peněžn prostředek.

Elektronický peněž ní prostř peněžn prostředek, elektronické elektronické pení peníze ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

¾

Elektronický peněž ní prostř peněžn prostředek: platební platební prostř prostředek, který uchová ní hodnotu v elektronické uchovává peněž peněžn elektronické podobě podobě. Elektronické ní hodnota, která Elektronické pení peníze: peněž peněžn která a) př představuje pohledá pohledávku za vydavatelem, b) je uchová ním uchovávaná vaná na elektronické elektronickém peněž peněžn prostř prostředku, c) je vydá ních prostř vydávaná vaná proti př přijetí ijetí peněž peněžn prostředků edků v hodnotě hodnotě ne niž nižší, ší, než než je hodnota vydá vydávaných elektronických peně peněz, a d) je př přijí ijímána jako platební platební prostř prostředek jinými osobami než než jejich vydavatelem.

Ochrana při placení ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

¾

Ochranu má má kaž každý subjekt, který platí platí (tzn. nejen spotř spotřebitel) § 18 (Z 124/2002 Sb.) - Užití ití elektronické elektronického platební platebního prostř prostředku na dá dálku Jestliž Jestliže bylo už užito elektronické elektronického platební platebního prostř prostředku, a) aniž aniž byl fyzicky př předlož edložen, nebo b) bez identifikace drž držitele osobní osobním identifikač identifikačním číslem nebo bez identifikace jiným způ uje--li způsobem, neumožň neumožňuje podstata elektronické elektronického platební platebního prostř prostředku jeho fyzické fyzické předlož edložení ení, a prohlá prohlásí-li drž držitel, že tento elektronický platební platební prostř prostředek neuž neužil, má má prá právo pož požadovat od vydavatele neprodlené ních prostř neprodlené vrá vrácení cení peněž peněžn prostředků edků odč odčerpaných takovýmto už užití itím elektronické elektronického platební platebního prostř prostředku.

18

Procesní část …

Pravomoc a příslušnost soudů ¾

Vnitrostá Vnitrostátní tní prameny: z z

¾

Komunitá Komunitární rní prameny: z

¾

Zákon 99/1963 Sb., Obč Občanský soudní soudní řád Zákon 216/1994 Sb., o rozhodč rozhodčím říz... (Bruselské (Bruselské) Nař Nařízení zení Rady (ES) č. 44/2001 z 22.prosince 2000 o př přísluš slušnosti a uzná uznávání a výkonu soudní soudních rozhodnutí rozhodnutí v obč občanských a obchodní obchodních vě věcech

Meziná Mezinárodní rodní prá právo: z

(Římská mská) Úmluva o prá právu rozhodné rozhodném pro obchodní obchodní závazkové vazkové vztahy – (CZ) souhlas Poslanecké Poslanecké sně sněmovny (09.02.06) i Sená Senátu (15.09.05) vysloven, př připravena k ratifikaci Prezidentem republiky

Vnitrostátní spory ¾ Pravomoc soudu: § 7 OSŘ OSŘ ¾ Přísluš slušnost soudu: z z

Věcná cná přísluš slušnost: § 9 OSŘ OSŘ (okresní (okresní soud) Místní stní přísluš slušnost: § 84 a násl. sl. OSŘ OSŘ

19

Komunitární spory ¾ Bruselské Bruselské Nař Nařízení zení 44/2001 ¾ Má procesní procesní povahu ¾ Netýká Netýká se Dá Dánska ¾ Spojené Spojené Krá Království lovství a Irsko se př připojily ¾ Ostatní Ostatní členské lenské stá státy př přijaly

Dosah Bruselského Nařízení ¾ Obč Občanské anské a obchodní obchodní věci, bez ohledu na

druh soudů soudů ¾ Nevztahuje se na daň daňové ové, celní celní a sprá správní vní ž ije se na statusová á ř í zení í , ¾ Nepouž Nepou statusov zen konkursy a vyrovná vyrovnání, sociá sociální lní zabezpeč zabezpečení ení a rozhodč rozhodčí řízení zení

Obecná Obecná pravomoc - Místo žalované alovaného ¾ Rozhodují Rozhodující je domicil, osoba bude

žalovaná alovaná tam, kde má má tento domicil

¾ Pokud má má některá která osoba takto domicil, ale

není není přísluš slušníkem tohoto stá státu, bude podř podřízena pravidlů pravidlům platným pro stá státní tní přísluš slušníky tohoto stá státu e být ¾ Pokud žalovaný domicil nemá nemá, můž může žalová alován př před soudem jiné jiného členské lenského stá státu jen podle oddí oddílů 2 – 7 té této části

20

Zvláštní pravomoc – čl.5 ¾ Osobu domicilovanou v jednom členské lenském

stá státě je mož možné žalovat v jiné jiném členské lenském stá státě ¾ Ve vě věcech týkají týkajících se plně plnění smlouvy u soudu mí í sta plně ě n í z á vazku m pln ¾ Místo dodá dodání zbož zboží ¾ Místo poskytnutí poskytnutí služ služby

Pravomoc ve spotř spotřebitelských smlouvá á smlouv ch – čl.15 ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Spotř Spotřebitel a podnikatel v jiné jiném čl. stá státu / poboč pobočka v tomto stá státu Čl. 15 a násl. sl. zahrnuje: Sml. Sml. o koupi movité movité věci na splá splátky, Sml. Sml. o pů půjčce / úvěru na financová financování koupě koupě zbož zboží, Sml. Sml. uzavř uzavřená ená s osobou, která která ve stá státě spotř spotř. domicilu provozuje podnikatel. činnost nebo ji tam směř uje (a sml. směřuje sml. do tě těchto aktivit spadá spadá)

Žalobní místo – čl.16 e žalovat ve stá ¾ Spotř Spotřebitel můž může státě své svého domicilu i ve stá státě domicilu dodavatele, e být žalová ¾ Spotř Spotřebitel můž může alován jen ve stá státě své svého domicilu (nevyluč (nevylučuje vš však podá podání vzá vzájemné jemné žaloby)

21

Dispozice – čl. 17 ¾ Dohodou je mož možné odchýlit se jen na

základě kladě dohody: z z

z

Uzavř Uzavřené ené po vzniku sporu, nebo Spotř Spotřebiteli dovoluje př přené enést spor př před jiné jiné soudy než než přísluš slušné podle Br.Na Br.Nařřízení zení, Je uzavř uzavřená ená mezi spotř spotřebitelem a dodavatelem, kteř kteří mají mají v době době uzavř uzavření ení smlouvy p/d v té témže čl. stá státě – pokud to prá právo tohoto stá státu př připouš ipouští

Mezinárodní právo soukromé ¾ Římská mská úmluva o prá právu rozhodné rozhodném pro

smlouvy – unifikované unifikované kolizní kolizní prá právo, ¾ Smluvní Smluvními stranami jsou staré staré členské lenské stá státy, (CZ) souhlas Poslanecké Poslanecké sně sněmovny (09.02.06) i Sená Senátu (15.09.05) vysloven, připravena k ratifikaci Prezidentem republiky

Římská úmluva ¾ Použ Použije se na: z

Závazky ze smluv, které které mají mají vztah k prá právu více sml. sml. stá států,

¾ Nepouž Nepoužije se: z

z

Statusové Statusové otá otázky, zá závěti a dě dědění, majetkové majetkové manž manželské elské vztahy, smě směnky a šeky, rozhodč rozhodčí smlouvy, otá otázky zastupová zastupování, vztah mezi trustem a zakladateli, dokazová dokazování a řízení zení (s výj. výj. čl 14) Pojiš Pojišťovací ovací sml. sml. krijí krijící rizika na území zemí ES

22

Použití určeného práva - čl.2 ¾ Prá Právo urč určené ené podle Římské mské úmluvy se

použ použije bez ohledu na to, zdazda-li je prá právem členské lenského nebo neč nečlenské lenského stá státu

Volba práva – čl.3 ¾ Volba prá práva má má přednost, z

z

z z

výslovná výslovná nebo z ní ní musí musí s urč určitostí itostí vyplývat nebo vyplývat z okolností okolností případu Volba prá práva je mož možná pro celou smlouvu nebo i pro její její část Volba prá e být kdykoliv změ práva můž může změněna, Ani volbou prá práva nemohou být dotč dotčeny kogentní kogentní normy, pokud jsou vš všechny ostatní ostatní prvky vztahu spojeny pouze s jednou zemí zemí

Prá Právo rozhodné rozhodné v př případě padě neexistence volby prá práva – čl.4 ¾ Prá Právem stá státu, ke které kterému má má nejuž nejužší spojení spojení ¾ Pokud lze část smlouvy oddě oddělit, oddě oddělená lená část

prá právem stá státu, ke které které má nejuž nejužší spojení spojení tato část ¾ Stá Stát nejuž nejužšího šího spojení spojení se smlouvou je ten, ve které kterém má má strana poskytují poskytující pro smlouvu charakteristické charakteristické plně plnění v okamž okamžiku uzavř uzavření ení smlouvy obvyklé obvyklé bydliš bydliště nebo hlavní hlavní (administrativní (administrativní) sí sídlo

23

Někt.spot kt.spotřřebitelské ebitelské smlouvy – čl.5 ¾ Spotř Spotřebitelská ebitelská smlouva – dodá dodávka zbož zboží /

služ služeb spotř spotřebiteli za účelem jiným než než jeho zamě zaměstnanecká stnanecká nebo podnikatelská podnikatelská činnost,

Kogentní ustanovení zákona ¾ Učině iněná volba prá práva nevyluč nevylučuje kogentní kogentní

ustanovení ustanovení prá práva stá státu obvyklé obvyklého bydliš bydliště /spotř /spotřebitele/, pokud: z

z

z

Ve stá státě uzavř uzavření ení smlouvy předchá edcházela nabí nabídka výslovná výslovná nebo inzercí inzercí a spotř spotřebitel uč učinil všechny nezbytné nezbytné kroky, nebo Druhá ená á osoba obdrž Druhá sml. sml. strana nebo jíjí pověř pověřen obdržela v tomto stá státě objedná objednávku spotř spotřebitele Pkd. Pkd. je př předmě edmětem prodej zbož zboží a spotř spotřebitel se přemí é učinil emístil z tohoto stá státu do jiné jiného, ve kt.pot kt.poté objedná objednávku, pokud cesta byla zajiš zajištěna dodavatelem za účelem uzavř uzavření ení smlouvy

Není –li volba práva… ¾ Pak se spotř spotřebitelská ebitelská smlouva řídí prá právem

stá státu, ve které kterém má má spotř spotřebitel své své obvyklé obvyklé bydliš bydliště, pokud jsou splně splněny podmí podmínky odst.2 (p (předch. edch. sní snímek)

24

Imperativní právní normy – 7

Materiální platnost – 8

Platnost z pohledu formy - 9 ¾ Pkd uzavř uzavřená ená v jednom stá státě, pak forma

podle prá práva tohoto stá státu – platnost ¾ Strany v rů různých stá státech – platná platná, pkd

splň splňuje pož požadavky rozhodné rozhodného prá práva nebo prá práva jednoho z tohoto stá států ¾ SPEC. Spotř Spotřebitelské ebitelské smlouvy: Forma podle prá práva stá státu spotř spotřebitelova obvyklé obvyklého bydliš bydliště

25

Přednost komunitá komunitární rního prá práva - 20 ¾ Úmluva se nedotýká nedotýká použ použití ití kolizní kolizních

norem upravují upravujících smluvní smluvní závazky v jednotlivých zvláš tníích př zvláštn případech a které které jsou nebo budou obsaž obsaženy v aktech orgá orgánů Evropských společ společenství enství nebo v harmonizované harmonizovaném ná národní rodním zá zákonodá konodárství rství, jímž se takové takové akty prová provádějí

26