Krátké anotace k pořadům ČT2 – březen 2012 PONDĚLÍ 21:00
Velikáni filmu
5.3.
Spartakus ½
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmonsová, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary (1960). Režie Stanley Kubrick. Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74-71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledaje svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... Stále působivý příběh vznikl pod vedením režisérské legendy Stanleyho Kubricka, známého i dalšími mistrovskými tituly (2001: Vesmírná odysea, Lolita, Mechanický pomeranč, Olověná vesta). Jeden z nejlepších historických filmů v sobě působivě spojuje heroismus, lásku, bojové scény a historii. Jeho natáčení trvalo sto šedesát sedm dní, přitom se šest týdnů natáčela bitva mezi římskými legiemi a Spartakovou armádou. Role Spartaka proslavila herce Kirka Douglase. Film získal čtyři Oscary: za kameru (Russell Metty), za kostýmy (Fred Valles, Bill Thomas), výpravu (Alexander Golitzen, Eric Orbom, Russell A. Gausman, Julia Heronová), za herce ve vedlejší roli (Peter Ustinov) a další ocenění. 12.3.
Posel
Julie Christie a Alan Bates v romantickém příběhu nerovné lásky. Britský film, oceněný Zlatou palmou na MFF v Cannes (1970). Dále hrají: D. Guard, M. Redgrave, M. Leightonová, E. Fox a další. Režie Joseph Losey. (V anglickém znění s titulky) Adaptace románu Leslieho Polese Hartleye, (zpracovaného do scénářové podoby známým anglickým dramatikem a Loseyovým scenáristou Haroldem Pinterem), odehrávajícího se v roce 1900 na anglickém venkově a vyprávějícího příběh nešťastné lásky mladé aristokratky a plebejského farmáře. Příběh se rozvíjí z pohledu třináctiletého titulního hrdiny, který sem přijel na prázdniny a je postupně - aniž zprvu tuší, oč se jedná - coby posel, předávající milostná psaníčka, zapojován do celé tragické záležitosti...
Dominantním prvkem snímku, opírajícího se o precizní evokaci doby i prostředí, je zvláštní atmosféra, postihující zdánlivou prázdninovou bezstarostnost a poklid venkovského sídla i skryté vření citů, jež se tají pod obvyklou maskou britské důstojnosti. Na MFF v Cannes 1971 snímek získal Zlatou palmu. 19.3.
Absolvent
Dustin Hoffman jako mladík, který se bouří proti přetvářce a maloměšťáctví. Americký film oceněný Oscarem (1967). Dále hrají: A. Bancroftová, K. Rossová, M. Hamilton, W. Daniels a další. Režie Mike Nichols. Benjamin Braddock se vrací domů z vysokoškolských studií a rodiče uspořádají na jeho počest slavnostní party. Jak se zdá, čeká na něj jasně nalinkovaná kariéra a skvělá budoucnost, o nichž všichni kolem stále mluví. Benjamin nemá žádnou chuť ani důvod o těchto věcech přemýšlet, podobné plány jej nudí a jediné, po čem touží, je klid a trochu soukromí. Přesto nedává nic najevo. Poněkud nesmělého mladíka ale potkává osud v podobě atraktivní paní Robinsonové a její dcery... Slavná kontroverzní komedie režiséra Mikea Nicholse vznikla podle románu Charlese Webba, svým tématem přitom více než souzněla se značně rozbouřenými vodami americké společnosti šedesátých let minulého století. Hlavní hrdina se prudce vyvíjí a z jakéhosi prototypu americké dokonalosti se stává nezkrotným rebelem, jenž nemá v úmyslu nechat se ničím omezovat. Film, zachycující vášnivou touhu mladých lidí porušovat konvence, které byly pro jejich rodiče téměř posvátné, se nakonec stal kultovním. Dodnes zaujme skvělým hereckým výkonem Dustina Hoffmana a hudbou dvojice Simon & Garfunkel, s nezapomenutelnou provokující písní Mrs. Robinson. Ze sedmi oscarových nominací film Absolvent získal Oscara za nejlepší režii, kromě toho obdržel řadu dalších významných ocenění. 26.3.
Třetí muž
Smrt je lépe přenechat profesionálům. Klasický britský film s Josephem Cottenem a Orsonem Wellesem v hlavních rolích, oceněný Oscarem a Velkou cenou festivalu v Cannes (1949). Dále hrají: A. Valliová, T. Howard, B. Lee, E. Deutsch, S. Breuer a další. Režie Carol Reed. (V anglickém znění s titulky) Do poválečné Vídně přijíždí na pozvání svého dávného přítele Harryho Limea autor šestákových románů Holly Martins. V Harryho domě však zjišťuje, že jeho hostitel zemřel při automobilové nehodě, a proto se chystá k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti mu však nedají spát a navzdory varování se pouští do pátrání po záhadném třetím muži, který byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. V tom mu pomáhá Harryho milenka, krásná Anna, s níž začíná pomalu rozplétat klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení. Snímek Třetí muž znamenal po spolupráci na filmu Padlý idol (1948) druhé šťastné setkání slavného spisovatele Grahama Greena, zde jako autora scénáře, s neméně slavným režisérem Carolem Reedem. Vznikl film, k jehož nesporným kvalitám patří vedle výjimečné ucelenosti vyprávění výrazná noirová stylizace. Rozbombardovaná Vídeň, kde kvete černý obchod,
nejistota a strach, je ideální kulisou pro psychologický film o lidech, které doba a prostředí změnily k nepoznání. Kritikou uznávané „krvavé melodrama“ (G. Greene) řeší svár odpovědnosti jedince ke společnosti a loajality k příteli. V hlavních rolích excelují Joseph Cotten a Orson Welles, jejichž společný pobyt na plátně dává vzpomenout další z klenotů světové kinematografie, Wellesova Občana Kanea (1941). Zmínit rozhodně zaslouží Oscarem oceněná, expresionisticky laděná černobílá kamera Roberta Kraskera a výrazný citerový hudební doprovod Antona Karase, představující ostrý kontrapunkt k celkově tíživé atmosféře díla. Třetí muž vedle Oscarového úspěchu získal také Velkou cenu festivalu v Cannes a Cenu Britské filmové a televizní akademie (BAFTA) coby nejlepší britský film. O tom, že inteligentně vyprávěnému snímku čas nijak neubral na přitažlivosti, svědčí skutečnost, že byl v anketě Britského filmového institutu z roku 1999 zvolen nejlepším britským filmem 20. století. 23:30
Filmový klub
5.3.
Spartakus 2/2
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmonsová, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary (1960). Režie Stanley Kubrick. Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... Stále působivý příběh vznikl pod vedením režisérské legendy Stanleyho Kubricka, známého i dalšími mistrovskými tituly (2001: Vesmírná odysea, Lolita, Mechanický pomeranč, Olověná vesta). Jeden z nejlepších historických filmů v sobě působivě spojuje heroismus, lásku, bojové scény a historii. Jeho natáčení trvalo sto šedesát sedm dní, přitom se šest týdnů natáčela bitva mezi římskými legiemi a Spartakovou armádou. Role Spartaka proslavila herce Kirka Douglase. Film získal čtyři Oscary: za kameru (Russell Metty), za kostýmy (Fred Valles, Bill Thomas), výpravu (Alexander Golitzen, Eric Orbom, Russell A. Gausman, Julia Heronová), za herce ve vedlejší roli (Peter Ustinov) a další ocenění. 12.3.
Neklidný
Otec a syn k sobě hledají cestu navzdory letům odloučení a protichůdnému postoji k vlasti. Koprodukční drama o otázkách izraelské národnosti (2003). Hrají: M. Ivgy, R. Danker, K. Youngová, P. Somervilleová a další.
Režie Amos Kollek. (V hebrejském a anglickém znění s titulky) Tvorba význačného izraelského režiséra a spisovatele Amose Kolleka se stejně jako autor sám pohybuje mezi Amerikou a Izraelem. Proto i Neklidný v sobě spojuje postupy amerických nezávislých filmů, jako jsou zájem o egocentrické a prostořeké postavy žijící ve velkoměstě, a blízkovýchodní kinematografie, kde naopak hrdinové fungují jako nositelé významů, vztahujících se k obecným sociálně politickým tématům země a národa. Tentokrát v centru dění stojí Moše - ztroskotaný padesátník živící se v New Yorku jako pouliční šmelinář, který před lety odešel z Izraele, kde nechal ženu a tehdy čerstvě narozeného syna Cacha. Rozhněvaný "neklidný muž" žijící bohémským životem ventiluje svůj hněv nad vlastním osudem a směřováním své domoviny v básních, jež mísí uštěpačné vulgarismy, lascivní oplzlosti a kritický osten. Když jednou v baru, kde tradičně zapíjí svou hořkost, odřekne kapela, požádá ho majitel, zda by za ni nezaskočil s autorským čtením, což pro Mošeho nastartuje strmou kariéru barového umělce. Nová šance spolu s úmrtím jeho ženy v Izraeli vedou Mošeho k přehodnocení jeho dosavadního života a touze se usadit. Mezitím však v Izraeli dospěl jeho syn, který zrovna dokončuje vojenskou službu jako odstřelovač. Film o nelehkém hledání nového začátku pro otce a syna, rozbratřené dlouholetým odloučením a protichůdnými postoji k životu a vlasti, poukazuje na řadu motivů, vážících se k izraelskému nacionalismu a americké komunitě Židů pocházejících z Izraele. Režisér ve svém osobním filmu porovnává dva radikální postoje, které coby syn bývalého starosty Jeruzaléma žijící v USA zná. Hlavní roli ztvárnil přední izraelský charakterní herec Moshe Ivgy. 19.3.
Bílá vrána
Život dokáže být krutý i krásný. Australský koprodukční film o životě s autismem, dospívání, první lásce a přijetí sama sebe i druhých (2007). Hrají: R. Wakefield, L. Ford, G. Wardová, T. Colletteová, E. Thomson a další. Režie Elissa Downová. (V anglickém znění s titulky) Patnáctiletý Thomas Mollison chce vyrůstat jako každý teenager v jeho věku. Má to ale těžké. Protože je jeho otec voják, rodina se často stěhuje a plachý chlapec se jen těžko sžívá s novým prostředím. Jeho život však ještě více ztrpčuje skutečnost, že jeho starší bratr Charlie je autista. Zatímco rodiče Charlieho dávno přijali, Thomas nikoli. Stydí se za něj a ve skrytu duše ho nenávidí. Pak ale potká Jackii, které Charlieho společnost nevadí. Celovečerní debut scenáristky a režisérky Elissy Downové představuje emocionálně silný a přitom nesentimentální portrét rodiny, která se musí potýkat s autismem. Snímek, který bývá často srovnáván s vynikajícím filmem Co žere Gilberta Grapea (1993) Lasseho Hallströma, posbíral řadu cen na filmových festivalech. K jeho přesvědčivosti přispívají vynikající herecké výkony, vedle ostřílené Toni Colletteové, známé například z filmů Muriel se vdává (1994), Šestý smysl (1999) nebo Hodiny (2002), především mladých herců Rhyse Wakefielda, Lukea Forda a Gemmy Wardové.
26.3.
Kolo v Pekingu
Bicykl je v čínské metropoli zdrojem obživy i znakem společenského statutu. Přijít o něj může být osudové. Drama o moderní Číně a její mládeži (2001). Hrají: Zhou Xun, Li Bin, Cui Lin a další. Režie Wang Xiaoshuai. (V čínském znění s titulky) Jízdní kolo bylo odnepaměti symbolem Pekingu. Ačkoli dnes již nemá tak zásadní roli, jako v době před tím, než se Čína otevřela tržní ekonomice, ale nadále pro řadu lidí představuje zdroj obživy i znak společenského statutu. Snímek ověnčený cenami ve dvou kategoriích na berlínském filmovém festivalu vychází z čínské reality a spojuje ji s inspirací klasickým dílem italského neorealismu Zloději kol (1948). Podobně jako ve filmu Vittoria De Sicy představuje krádež bicyklu začátek cesty, během níž postavy projdou různými vrstvami společnosti a prostřednictvím rozličných peripetií před zraky diváků vyvstane obraz místa dění. Na rozdíl od sociálně agitačního italského snímku zasazeného do Říma v době po druhé světové válce se Kolo v Pekingu odehrává v moderní době a ukazuje čínskou metropoli z pohledu mladé generace. Hlavními hrdiny vyprávění jsou dva mladíci - jeden pochází z vesnice a v Pekingu se živí jako poslíček, zatímco druhý je ze středostavovské rodiny a ve městě chodí do školy. Režisér Wang Xiaoshuai bývá řazen k tzv. šesté generaci čínských filmařů. Ta představuje poslední etapu v generačním členění čínských tvůrců a přelom mezi organizovaným filmovým aparátem a bujícím tvůrčím prostředím tržně orientované společnosti. Jedná se o režiséry, kteří vystudovali Pekingskou filmovou akademii a první díla vytvořili začátkem 90. let. Na rozdíl od estétsky zaměřených filmařů páté generace jako Zhag Yimou či Chen Kaige se zaměřovali na každodenní realitu. Snažili se poukazovat na témata spojená s proměnami společnosti v tehdejší Číně, kde se spojovaly počátky bující ekonomiky s paradoxy stále platného komunistického řízení.
ÚTERÝ 22:00
Film
6.3.
Bob a Carol a Ted a Alice
Můžete zapomenout na věrnost, ale přitom své milované nezrazujte! Americký film (1969). Hrají: N. Woodová, E. Gould, D. Cannonová, H. Ebersberg, L. Bergere, R. Culp a D. F. Muhich. Režie Paul Mazursky. Konec šedesátých let minulého století přinesl celou řadu společenských a politických změn, mimo jiné také silný vliv hnutí hippies, které v Americe ovlivnilo mnohé partnerské vztahy mladší i starší generace. Právě o tom vypráví film, který natočil hollywoodský režisér Paul Mazursky (Rozvedená žena, Moskva na Hudsonu, Měsíc nad Paradorem). Manželský pár Bob a Carol Sandersovi se snaží vnést do svého života poněkud větší volnost a zároveň i hlubší důvěru. Svým jednáním ale občas poněkud šokují své nejlepší přátele Teda a Alici...
13.3.
Fast Food Nation
Pravda se blbě polyká. Britsko-americký film, po kterém vás přejde chuť na hamburgery (2006). Hrají: P. Arquetteová, G. Kinnear, B. Willis, E. Hawke, K. Kristofferson, A. Johnsonová, B. Cannavale, L. Guzmán, A. Lavigne, P. Dano a další. Režie Richard Linklater. (V anglickém a španělském znění s titulky) Reklamní manažer fast-foodového řetězce Mickey's Don Henderson se na šéfův příkaz vydá do Colorada prověřit hygienické podmínky u dodavatele hovězího masa, používaného v hamburgerech. V mleté směsi, která je mimo jiné součástí oblíbeného sendviče Obr (Big One) se totiž vyskytly bakterie fekálního původu. Don podnikne exkurzi ve sterilně čistém prostředí masokombinátu Uniglobe a nenajde nic závadného. Nedá se však odradit a kontaktuje lidi, kteří mu mohou povědět víc o skutečných podmínkách na jatkách i v balírnách masa, jež zůstávají mimo dohled veřejnosti. Mezitím do Spojených států riskantně pronikne další z mnoha skupinek chudých mexických utečenců, hledajících jakoukoliv práci. Několik z nich v Uniglobe na vlastní kůži pozná, jak mizerně se tu dodržují bezpečnostní a hygienické předpisy. Mladá americká dívka Amber, pracující v Mickey's u pokladny, se pod vlivem rebelského strýce rozhodne proti fast-foodům bojovat a podnikne "teroristickou" akci. Mašinérie, udávající styl života většiny Američanů, však funguje s děsivou dokonalostí... Britsko-americký snímek režiséra Richarda Linklatera vznikl podle úspěšné stejnojmenné knihy Erica Schlossera, vydané v roce 2001. 20.3.
Pobřeží moskytů
Chtěl vytvořit ráj. Stvořil peklo. Harrison Ford v hlavní roli amerického dobrodružného filmu (1986). Dále hrají: H. Mirrenová, R. Phoenix, J. Steele, M. Plimptonová a další. Režie Peter Weir. Svérázný vynálezce a otec čtyř dětí Allie Fox nenávidí civilizaci, protože ta podle něj vede jen k úpadku a zániku. Jeho snem je odjet do džungle a tam žít podle zákonů přírody. Po večírku s námezdními dělníky odkudsi ze Střední Ameriky se Allie rozhodne, že odjede na Pobřeží moskytů v Hondurasu. Tamní džungle je totiž jedním z mála míst, kterých se ještě civilizace nedotkla. Allie přesvědčí svou ženu a všichni se opravdu vydají na dalekou cestu. Ze zchátralé divošské osady udělá Allie během několika měsíců idylické místo, ve kterém je také díky jeho vynálezům - radost žít. Jednoho dne se tam však objeví tři bělošští ozbrojenci, jejichž úmyslem je vydírat Allieho lidi a žít si v pohodlí. Allie musí ochránit své životní dílo, svou rodinu i svůj sen o jediném správném způsobu života. Není však jisté, zda se přitom sám nezmění... Tak jako většina filmů režiséra Petera Weira, i Pobřeží moskytů je ukázkou dramatického konfliktu několika odlišných kultur. Ta vyspělejší tu však nepředstavuje tu "správnou". V hlavní roli filmu se objeví světoznámý herec Harrison Ford, který krátce předtím hrál ve Weirově kriminálním thrilleru Svědek. Postavu Allieho syna ztvárnila jedna z velkých hereckých nadějí amerického filmu River Phoenix, který však předčasně zemřel.
27.3.
Na velikosti záleží
Láska, smích a sumo. Izraelská koprodukční komedie o vzdoru proti dietnímu diktátu (2009). Hrají: I. Cohen, I. Kaplanová, D. Benedek, L. Finkelsteinová a další. Režie Erez Tadmor a Sharon Maymon. (V hebrejském a japonském znění s titulky) Láska, smích a sumo. Proč se otravovat s hubnutím, když se můžete dát na zápasení? Poznání, k němuž dojde čtveřice kamarádů, otevírá množství komediálních situací, ale upozorňuje i na společenský tlak vyvíjený na lidi s nadváhou. Hlavní hrdina, pětatřicetiletý Izraelec Herzl, pracuje jako kuchař, ale kvůli nadváze je paradoxně vyhozen z práce, i z dietního programu. Najde si nové místo v japonské restauraci, kde objeví kouzlo japonského tradičního zápasu sumo. Absolvuje tvrdý trénink a připravuje se s třemi kamarády na prestižní japonskou soutěž. Reprezentovat stát Izrael v Japonsku ale může jen jeden z nich. Snímek začínajících režisérů Ereze Tadmora a Sharona Maymona bere sumo jako cestu člověka k uznání sebe sama i prostředek revolty ve společnosti posedlé ideálem štíhlé linie. Pomůže sumo hrdinům ke zlepšení jejich společenské situace a nastolí v jejich rozháraných životech klid? Každá z postav si nese svá traumata, křivdy i vlastní libůstky, a právě prostřednictvím skvěle profilovaných charakterů film rozehrává smích i napětí a upoutává publikum. Dokladem toho budiž Cena diváků, kterou si snímek v roce 2009 odnesl z karlovarského festivalu.
STŘEDA 22:10
Filmy
7.3.
Edith Piaf
Strhující drama jedné z největších šansoniérek všech dob. Francouzský film ověnčený desítkami cen a dvěma Oscary v koprodukci Francie, Velké Británie a České republiky (2007). Hrají: M. Cotillardová, S. Testudová, P. Greggory, E. Seignerová, G. Depardieu a další. Režie Olivier Dahan. Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem... Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf (vlastním jménem Edith Giovanna Gassion) byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s hvězdami její doby (Marlene Dietrich, Jean Cocteau, Yves Montand aj.) jí od dětství v chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a "ničeho nelitovala..." Díky své neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se vypořádala s tragickým osudem a její sen z dětství se stal skutečností. "Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a černého šoféra." Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku. "Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád." Režisér Olivier Dahan obsadil do hlavní role svého nového filmu skvělou Marion Cotillardovou. Pro natáčení si režisér kromě Francie vybral také Prahu. Zde si na pomoc přizval české herce v čele s Markem Vašutem...
Film se setkal s mimořádným úspěchem - získal dva Oscary a desítky dalších cen. Marion Cotilladrové otevřel Oscar udělený za titulní roli Edith Piaf cestu k dalším rolím za hranicemi Francie. 14.3.
Bratři
Láska má moc překonat i největší překážky, ale může také rozvrátit rodinu. Dánské drama o válce a konfliktech v zázemí (2004). Hrají: C. Nielsenová, N. L. Kaas, U. Thomsen, B. Mejding a další. Režie Susanne Bierová. (V dánském znění s titulky) Michael měl vždycky všechno pod kontrolou: úspěšnou vojenskou dráhu i rodinný život s krásnou ženou Sarah a dvěma dcerami. Jeho mladší bratr Jannik je jeho pravý opak, dokonce nějaký čas strávil ve vězení. Otec, který neskrývaně dává přednost svému úspěšnějšímu synovi, nemá pro Jannika vlídné slovo a v rodině to pod klidným povrchem skřípe. Pak je Michael vyslán na vojenskou misi do Afghánistánu. Během plnění jednoho úkolu je sestřelen jeho vrtulník a Michael prohlášen za mrtvého. Zdrcenou Sarah utěšuje Jannik a navzdory své pověsti ukazuje, že je schopný se postarat o sebe i Michaelovu rodinu. Brzy začne být jasné, že vzájemné pocity válečné vdovy a jejího švagra se vyvíjejí až za hranice příbuzenských sympatií. Náhle se ale Michael vrací domů po utrpení stráveném v afghánském zajetí. Když se vás dotkne smrt, nic už nemůže být jako dřív... Režisérka Susanne Bierová o Bratrech prohlásila: „Tento film přenáší mezinárodní konflikt, o němž čteme jen v novinách, do kontextu každodenního života. Byla jsem fascinována tím, jak se může všední život proměnit více či méně nahodilými událostmi a jak lidé na tyto radikální změny reagují. I když dánské vojenské kruhy považují můj film za politický, pro mne je to především příběh o lásce, o možnosti milovat v moderním životě.“ Susanne Bierová patří k předním a světově uznávaným dánským režisérům. Její propracovaná a nesentimentální dramata reflektují etické otázky vyvolané tím, když jistoty každodenního života náhle vezmou za své. V Dánsku na sebe režisérka poprvé upozornila romantickou komedií Ten jediný (1999), která ovládla předávání dánských výročních cen Bodil a Robert. Na dramatu Otevřená srdce (2002), natočeném podle manifestu Dogma, poprvé spojila síly se scenáristou Andersem Thomasem Jensenem. Jejich spolupráce se ukázala být ideální symbiózou a od té doby realizuje Bierová výhradně Jensenovy scénáře, konkrétně k filmům Bratři (2004), Po svatbě (2006) a Lepší svět (2010). Jedinou výjimkou zatím byl projekt Spálené vzpomínky (2007), kterým si věhlasnou dánskou režisérku pokusil přivlastnit Hollywood. Americké producenty zřejmě nalákala oscarová nominace filmu Po svatbě, ale o režisérce věděli již od festivalových úspěchů jejích předchozích filmů. Snímek Bratři se ostatně stal předmětem stejnojmenného amerického remaku z roku 2009, kde hlavní role ztvárnili Tobey Maguire, Jake Gyllenhaal a Natalie Portmanová. Nicméně již originál se může vedle jiných kvalit chlubit také hvězdným a světoznámým obsazením složeným z dánských herců, kteří hráli ve význačných evropských snímcích i v amerických hitech. 21.3.
Biutiful
Excelentní Javier Bardem jako oddaný otec, bývalý narkoman, zklamaný milenec i duchovně založený kriminálník. Hlavně však člověk, kterému zbývá tragicky málo života, aby vyrovnal všechny účty. Mexicko-španělské drama (2010).
Dále hrají: M. Alvárezová, H. Bouchaibová, G. Estrella a další. Režie Alejandro González Iňárritu. (v původním znění s titulky) Film Biutiful Alejandra Gonzáleze Inárritua je příběhem Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který je po zprávě o blížící se smrti nucen hledat smíření s vlastním životem a minulostí, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Vinou rakoviny zbývají Uxbalovi pouhé dva měsíce života, během nichž se snaží zajistit budoucnost svých dvou malých dětí. Přitom jej čeká konfrontace s přítelem z dětství, který je nyní policistou, s bývalou manželkou – maniodepresivní prostitutkou, s bratrem, který mu pomáhá v jeho temných obchodech, ale i s dávno zesnulým otcem, který se mu zjevuje v představách. Dalšími výraznými postavami jsou dealeři drog a ilegální imigranti, jež do intimního dramatu o vyrovnání se smrtí přinášejí společenský aspekt a ukazují odvrácenou stranu současného města včetně zneužívání přistěhovalců a kriminálního podhoubí. Javier Bardem byl za roli rozporuplného Uxbala nominován na Oscara za hlavní mužskou roli, a stal se tak prvním hercem v historii oscarových nominací, který celou hlavní roli ztvárnil španělsky. Tuto nominaci nakonec neproměnil, byl však za svůj výkon oceněn ex aequo na MFF v Cannes. Jeho brilantní výkon doplňuje Inárrituovu vizi syrové, nehostinné Barcelony, jejíž atmosféru umocňuje práce tří stálých spolupracovníků režiséra: působivá kamera Rodriga Prieta, střihačské umění Stephena Mirrionea a hudba Gustava Santaolally. 28.3.
Soumrak dne
Sloužili svým pánům lépe než sami sobě. Anthony Hopkins a Emma Thompsonová v hlavních rolích nenaplněného milostného příběhu. Britský film (1993). Dále hrají: J. Fox, Ch. Reeve, P. Vaughan, H. Grant, T. Piggott-Smith, B. Chaplin aj. Režie: James Ivory. Celý svůj život zasvětil svému povolání. V něm, v jistotě a bezpečnosti tradice, nacházel smysl své existence. Svou malou armádu služebných dokázal ovládat stejně mistrně, jako své pocity a svou tvář. Vždy dokonalý, perfektní, bezchybný majordomus pan Stevens, nejtypičtější představitel typicky anglického fenoménu loajality a služebnosti, dokonale zvládnuté profese, které padá za oběť soukromí i individualita. A přece i v jeho životě nastaly chvíle, kdy se tento neměnný řád zdál být ohrožen. To bylo tehdy, když na Darlington Hall přišla jako nová hospodyně slečna Kentonová. I pro ni byla až dosud služba alfou a omegou její existence. Na rozdíl od pana Stevense jí však v hrudi tlouklo srdce, toužící po lásce... Snímek režiséra Ivoryho a jeho stálých spolupracovníků (scénáristka Ruth Prawer Jhabvalaová, producent Ismail Merchant, kameraman Tony Pierce-Roberts, skladatel Richard Robbins...) je - podobně jako Pokoj s vyhlídkou či Howards End - opět dokonalou sociálněpsychologickou dobovou studií. Jeho předlohou se stal román Kazua Ishigura, Japonce, žijícího od r. 1960 v Anglii, působivý obraz dnes již zaniklého světa anglických šlechtických sídel. Odehrává se ve dvou časových rovinách: jednak ve druhé polovině padesátých let, jednak - a zejména - před druhou světovou válkou, v rozsáhlých retrospektivách, mapujících kromě osobního života obou protagonistů i naivní snahy jejich pána, lorda Darlingtona, o politiku appeasementu... Film získal řadu britských i mezinárodních cen, nominován byl na celkem osm Oscarů.
PÁTEK 21:00
Velikáni filmu
2.3.
Chybný pohyb
Člověk se neustále pohybuje vpřed, ale ne vždy ví, za jakým cílem. Volná adaptace Goetheho románu Viléma Meistera léta učednická jako filozofická roadmovie (1975). Hrají: R. Vogler, H. Ch. Blech, H. Schygullová, N. Kinská a další. Režie Wim Wenders. (V německém znění s titulky) Spolu s tituly Alice ve městech a V běhu času náleží film do Wendersovy volné trilogie roadmovie o postavách putujících napříč Německem. V tomto případě se začínající spisovatel Wilhelm na popud své matky vydává ven z ulity rodného domova, aby načerpal zkušenosti a přišel do kontaktu s lidmi. Během své cesty potkává další osamělé a vykořeněné postavy, s nimiž hovoří o různých tématech, od všedního života přes historii země po obecný lidský úděl. Na rozdíl od ostatních Wendersových filmů na cestě v Chybném pohybu diváci sledují pohyb nikoli ve smyslu přesunu z místa na místo za nějakým cílem, nýbrž spíše pohyb vnitřní, který vede hrdinu z jeho počátečního stavu do nazření vlastní existence. Wilhelm během své bloumavé pouti, jež ho vede napříč Německem i osudy jeho obyvatel, sice urazí nějakou vzdálenost, ale jeho situace na začátku se od cíle fyzické cesty moc neliší. O to zásadnější jsou však proměny, které v něm vyvolala setkání a dialogy. Právě v nich se totiž zračí historická zkušenost Západního Německa, coby země, jež se nedokáže vyrovnat se svou těžkou minulostí a z ní vyplývajícími mnohoznačnými volbami. Vzájemné propojení Chybného pohybu se snímky Alice ve městech a V běhu času dotváří vedle tematické podobnosti také stálé složení tvůrčího štábu. Vedle samotného Wenderse a cenami ověnčeného evropského kameramana Robbyho Müllera je nejpatrnější spojnicí jmenovaných titulů německý herec Rüdiger Vogler, který do jisté míry zosobňoval režisérovo alter ego. 9.3.
2001: Vesmírná odysea
Dva nejdůležitější kroky ve vývoji lidstva. Britský film natočený podle literární předlohy A. C. Clarkea, oceněný Oscarem za vizuální efekty (1968). Hrají: K. Dullea, G. Lockwood, W. Sylvester, D. Richter a další. Režie Stanley Kubrick. (V anglickém znění s titulky) Svět stojí na samém prahu jednadvacátého století a lidstvo už dávno proniklo do vesmíru. Proniklo, ale dosud jej zcela neovládlo a nepochopilo. Dalším důkazem toho je nečekaný objev záhadného monolitu na Měsíci, jehož nevysvětlitelnou existenci je třeba (alespoň prozatím - v zájmu zachování řádu a klidu) lidem utajit. Jediná stopa vede k Jupiteru, k němuž monolit vyslal signál. Proto je k této planetě ve vší tajnosti vypravena expedice, jejímž cílem je získat důkazy o možné existenci myslící civilizace ve vesmíru. Tři hibernovaní vědci, dva piloti a HAL, geniální a neomylný počítač nejnovější řady 9000. To je posádka vesmírné lodi Discovery, vydávající se na dalekou, nebezpečnou pouť na samu hranici naší sluneční soustavy...
Do budoucnosti, vzdálené více než tři desítky let, situovali Stanley Kubrick a A. C. Clarke svou vizi budoucího světa. Vizi, která se - jak již dnes víme - zcela nenaplnila, která však jako dílo, jež v oblasti kinematografie položilo základ žánru sci-fi, dodnes uchvacuje diváky na celém světě. Literární předlohou filmu se stala Clarkeova povídka Hlídka (The Sentinel), vydaná už r. 1951, na jejímž přepisu do scénáře pracoval Kubrick s Clarkem čtyři roky. Zároveň s uvedením filmu pak přišla na trh i románová podoba "Odysey". Film získal Oscara za vizuální efekty (nominován byl na 3 další: za režii, za scénář, za výpravu), a řadu dalších mezinárodních cen. Názory kritiků se různily, divácky byl ovšem film maximálně úspěšný od prvního uvedení v kinech. 16.3.
Pan Klein
Kdo je ten druhý, který má stejné jméno, ale smrtelnou identitu? Francouzské filmové drama oceněné dvěma Césary - za nejlepší film a nejlepší režii (1976). Hrají: A. Delon, J. Moreauová, S. Flonová, M. Lonsdale, J. Bouise, M. Aumont, M. Girotti. Režie Joseph Losey. Někteří francouzští politici, stejně jako francouzská policie plnili aktivně příkaz německých okupantů - vytvořit seznamy všech židů. Jejich zatčení bylo po té bleskově provedeno 16. a 17. července 1942. Na zátahu se podílelo i 9 000 pařížských policistů a četníků. Židé byli shromažďováni především na Zimním stadionu (Vélodrome d'Hiver), kde byli drženi pět dní bez vody a jídla a potom převezeni do sběrných táborů, odkud vedla přímá cesta do vyhlazovacích táborů. Tato akce, známá jako Deportace na Zimní velodrom v Paříži (ve francouzských dějinách označovaná jako Rafle du Vélodrome d'Hiver neboli Razie Zimního velodromu), je jednou z nejtemnějších skvrn v dějinách Francie Internetová databáze uvádí tato zdrcující čísla: V Paříži bylo zatčeno 13 152 osob, což činilo více než čtvrtinu z celkového počtu 42 000 francouzských židů poslaných v roce 1942 do Osvětimi. Z nich se po skončení dálky vrátilo jen 811. Z Pařížanů přežilo jen 25 dospělých a několik dětí. Do období před touto razií se odehrává příběh Roberta Kleina (Alain Delon) alsaského obchodníka se starožitnostmi, který nakupuje výhodně umělecká díla od židů. Jednoho dne zjistí, že mu někdo objednal předplatné židovských novin, ačkoliv on sám židem není. Nahlásí vše na Policejní prefektuře, kde se dozví, že existuje ještě jiný Robert Klein, který se za něj vydává. Snaží se jej proto najít. Paradoxně nastanou problémy s Úřadem pro židovské otázky. Pan Klein musí doložit svůj nežidovský původ. 23.3.
Na dotek
Věříte-li v lásku na první pohled, dívejte se pořádně. Americko-britský film, nominovaný na dva Oscary (2004). Hrají: J. Robertsová, J. Law, N. Portmanová, C. Owen a další. Režie Mike Nichols. Londýnský novinář a začínající spisovatel Dan (Jude Law) jednoho dne potká půvabnou mladou Američanku Alici (Natalie Portmanová) a zamiluje se do ní za první pohled. Dívka se ve Spojených státech živila jako striptérka, v Danovi však najde lásku a životní oporu, jakou dosud neměla. Dan však zároveň začne bezvýsledně svádět fotografku Annu (Julia
Robertsová). Frustraci z neúspěchu si vybije na anonymním erotickém chatu. Dělá tam Anniným jménem lascivní návrhy neznámému muži, jímž je dermatolog Larry (Clive Owen). Nakonec pošle Larryho na schůzku s Annou. To poslední, co čeká, je, že se Anna s Larrym skutečně setkají a dokonce se do sebe zamilují. To je však jen začátek složité milostné hry, ve které každého ze čtyř zúčastněných čeká vrcholné štěstí, ale i zklamání, přetvářka a lež. A v tom úplně nejhorším případě i pravda... Snímek renomovaného režiséra Mikea Nicholse (mj. Absolvent, Hlava 22, Myslete na Henryho) je adaptací divadelní hry Patricka Marbera. Získal dvě nominace na Oscara za mužský (C. Owen) i ženský (N. Portmanová) herecký výkon ve vedlejší roli. 30.3.
Oliver!
Nesmrtelný příběh chlapce, který měl odvahu chtít od života víc. Britská muzikálová adaptace slavného Dickensova románu Oliver Twist, oceněná šesti Oscary (1968). Hrají: M. Lester, R. Moody, O. Reed, J. Wild, S. Wallisová, H. Secombe a další. Režie Carol Reed. (V anglickém znění s titulky) Klasický román anglického spisovatele Charlese Dickense Oliver Twist, vyprávějící příběh malého sirotka, který navzdory tomu, že v životě nepoznal nic než hlad a kruté zacházení, nikdy neztratil víru v lidskou dobrotu a po mnoha ústrcích se dočkal lepšího života, asi netřeba blíže představovat. A je také pochopitelné, čím tento košatý příběh plný emocí a dramatických zvratů přitahoval filmaře. Vždyť svého prvního filmového zpracování se dočkal již v roce 1909 v době němého filmu a od té doby byl zfilmován ještě mnohokrát, naposledy v roce 2005 Romanem Polanskim. Výpravný snímek uznávaného britského režiséra Carola Reeda z roku 1968 je velkorysou filmovou adaptací úspěšného muzikálu z pera hudebního skladatele a autora libreta Lionela Barta, který měl premiéru v londýnském West Endu v červnu 1960, po níž následovalo neméně úspěšné uvedení na newyorské Broadwayi. Z hereckého obsazení je kromě prakticky neznámých dětských představitelů Marka Lestera (Oliver) a Jacka Wilda (Lišák Ferina) potřeba vyzdvihnout zejména Rona Moodyho v roli Fagina a mladého Olivera Reeda coby nebezpečného zlosyna Billa Sikese. Snímek Oliver!, který dnes patří k filmové klasice, posbíral řadu cen - vedle prestižních Zlatých glóbů především pětici Oscarů v pravidelně udělovaných kategoriích (nejlepší film, režie, hudba, zvuk, výprava) a jednoho mimořádné uděleného Oscara za vynikající choreografii pro Onnu Whiteovou. 23:30
Je to soda III
2.3.
Je to soda III 1/8
Politika je sviňa. Premiérová řada britského satirického seriálu (2009). Hrají: P. Capaldi, R. Frontová, Ch. Addison, J. Smith, J. Scanlanová a další. Režie Armando Iannucci. (V anglickém znění s titulky) Pravidelná obměna kabinetu znamená konec ve funkci pro dosavadního ministra sociálních věcí Hugha Abbota, jehož v uvolněném křesle střídá nepříliš známá poslankyně Nicola Murrayová. Ta se úřadu ujímá doslova za pochodu, pod bedlivým dohledem personálu a
především premiérova zlého muže Malcolma Tuckera. Zdá se však, že novou ministryni od naplnění jejích představ neodradí ani jeho pověstné výstupy, doprovázené nepřetržitým proudem vulgárních invektiv. Novou ovečku je třeba rychle přivést k rozumu a k tomuto účelu mohou velmi dobře posloužit doplňovací volby v Leamingtonu. 9.3.
Je to soda III 2/8
Nová ministryně sociálních věcí je ve funkci sotva týden, a tisk již čile spekuluje o jejím brzkém odchodu. A to zástupci sedmé velmoci zatím netuší o kapitálním průšvihu s databází přistěhovalců, ze které zmizela jména všech nových imigrantů za posledních sedm měsíců. Ministryni navíc čeká neformální oběd s redaktory vlivného deníku, na kterém bude jistě muset čelit nepříjemným otázkám. Malcolm vyhlašuje poplach prvního stupně, a Nicolu Murrayovou tak čeká opravdový křest ohněm. 16.3.
Je to soda III 3/8
K životu ministra patří kromě běžné agendy, spojené s řízením jemu svěřeného rezortu, také udržování čilého vnitrostranického života, k němuž neodmyslitelně patří různé stranické konference. Jedna taková právě probíhá v přímořském letovisku Eastbourne a Nicola Murrayová zde hodlá pronést zásadní projev. Ještěže si ke svému vystoupení přichystala trumf v podobě paní Priceové, statečné ženy z lidu, jež od tragické smrti svého manžela neúnavně bojuje za změnu stavebních předpisů. Po lidových hrdinech však existuje silná poptávka a při přetahované o jejich přízeň může téci i krev. 23.3.
Je to soda III 4/8
Na ministerstvo sociálních věci mají dorazit zástupci opozice. Tyto pravidelné návštěvy, patřící k dobré tradici britské politiky, mají stínovému ministrovi a jeho lidem poskytnout příležitost seznámit se s běžným provozem a kariérními státními úředníky, aby v případě střídání u moci vše proběhlo hladce a bez komplikací. Je pochopitelné, že u stávajících obyvatel ministerstva nevyvolává představa opozičních vetřelců na vlastním prahu zrovna velké nadšení a připojí-li se k tomu problémy s nezvedenou dcerou paní ministryně, je zaděláno na pořádnou šlamastyku. 30.3.
Je to soda III 5/8
Ministryni sociálních věcí Nicolu Murrayovou čeká rozhlasový duel s jejím stínovým protějškem Peterem Mannionem. Po přestřelkách v tisku mají ti dva konečně možnost stanout tváří v tvář v oblíbeném pořadu Richarda Bacona 5 Live a téma má být vskutku výbušné: ředitelské bonusy v londýnské City. Po zahřívací debatě o piercingu a dalších invazivních způsobech krášlení těla se debata, živená dotazy posluchačů, rychle dostává k ožehavé problematice sponzoringu politických stran, a tak není divu, že do studia záhy přispěchají i zlí muži z pozadí, Malcolm Tucker a Stewart Pearson.
SOBOTA 23:10
Animace na Dvojce
3.3.
Imigranti
Jak přežít v cizí zemi? Příběh pro dospělé natočený s notnou dávkou nadsázky, vtipu a humoru. Maďarský animovaný film (2008). Režie Gabor Csupo. (V anglickém znění s titulky) Animovaný film pro dospělé natočený s notnou dávkou nadsázky, vtipu a humoru. Joska, maďarský přistěhovalec se vydává do USA s představou snu o lehkém zbohatnutí. V Los Angeles bydlí v bytu s Rusem Vladislavem, který přišel s podobnými plány. Všechno je ale trochu těžší a komplikovanější, než si oba doma představovali. Při naplňování představ se dostávají do nejrůznějších problémů, čekají na ně divoká dobrodružství a komické situace. V cizí zemi přežijí nakonec všechny útrapy díky svému velkému přátelství... 10.3.
Marťan Mercano
E.T. volá domů, ale tam na něj kašlou. Argentinská nekonformní satira o osamělém mimozemšťanovi a boji proti pozemským korporacím (2002). Režie Juan Antin. (Ve španělském a marťanském znění s titulky) Animované filmy jsou zpravidla chápané jako snímky pro děti, grotesky, fantaskní férie či kreslené variace na tradiční žánry středního proudu. Argentinský titul Marťan Mercano divákům připomíná, že animace může být účinným nástrojem nekonformní společenské satiry, ba až anarchistickým pamfletem, který se nevybíravě strefuje do autorit. Podobně jako legendární americký seriál South Park i film se žvatlajícím mimozemšťanem, který uvízl na Zemi, využívá médium animace – ve spojení s karikaturou a hrubozrnným humorem – jako ničím nespoutaný prostor pro zesměšňování konzumní společnosti a jejích hodnot. Ačkoli si film střílí z nadnárodních korporací, virtuálních světů, marketingu a zotročení člověka technologií, díky ohromné míře nadsázky nikdy nesklouzne do pedantské agitky či prvoplánového hanopisu. Všechny lidské figurky jsou zde nahlíženy stejně: pohledem znechuceného ufona, který mezi lidmi prostě nechce být. Uhrančivě nevázaný snímek mimo jiné předkládá zábavnou reflexi dobového rozkolu ve světové animované tvorbě. Na přelomu tisíciletí se začala v celovečerní produkci rozmáhat počítačová animace a nelítostně ze zájmu diváků vytlačovala snímky vytvářené klasickou kresbou a ploškovou animací. Mnoho autorů novou technologii chápalo jako cestu k uniformitě a odosobnění animované tvorby. Proto si na Zemi ztroskotaný Marťan Mercano z nostalgie po domově naprogramuje virtuální obraz Marsu. Jeho výtvor mu ale ukradnou zlotřilí vůdci korporace, kteří ho promění v důl na peníze. Naštěstí se na pomoc vězněnému marťanovi vydává obtloustlý synek šéfa korporace, který se skamarádil se zeleným mužíčkem přes internet. Oba pak za pomoci mimoňských anarchistů naplánují odvetu. Film ztvárňuje svou realitu pomocí „ploché“ karikaturní kresby a sekvence z virtuálního světa naopak adekvátně zpodobňuje jako animaci 3D modelů vytvořených v počítači.
17.3.
Krize masožravců
Parodie na současnou politickou scénu v demokratických zemích, plnou korupce, vzájemných podrazů a planého hašteření. Španělský animovaný film (2007). Režie Pedro Rivero. (Ve španělském znění s titulky) Bizarní, drsná a vulgární animovaná podívaná nás zavede do společenství zvířat, které je vázáno vegetariánským paktem - tedy, že žádné zvíře nesmí zabít a sežrat jakékoliv jiné. Jde o parodii na současnou politickou scénu v demokratických zemích, plnou korupce, vzájemných podrazů a planého hašteření. Nereálný politický systém se zvířatům však začíná ze všech stran rychle rozpadat, jakmile několik vychytralých jedinců začíná sledovat vlastní zájmy a strhává na svoji stranu pracující "stádo". Masožravci od samého začátku nepočítali s jeho dodržováním, zneužívají svou sílu a terorizují býložravce. Ti se pokoušejí o vzpouru, ovšem jsou nejednotní a i mezi nimi je spousta těch, kterým je vlastní zájem přednější než zájem celku. Drsný humor celého filmu vychází z rozmanité fresky lidských charakterů schovaných do svých zvířecích protějšků, z velmi nevybíravého slangového jazyka a z ostré politické satiry. Film natočil v roce 2007 režisér Pedro Rivero. 24.3.
Egon & Dönci
Dva osamělí obyvatelé malé planetky v jednom vzdáleném slunečním systému. Maďarská animovaná komedie (2007). Režie Ádám Magyar. Egon a Dönci jsou dva osamělí obyvatelé malé planetky v jednom vzdáleném slunečním systému. Egon je amatérský vesmírný výzkumník, který se snaží být vyrovnaný, ale veškeré jeho konání je mařeno neustálou smůlou, většinou způsobenou jeho nemotornou kočkou Dönci. Film je založen na komických konfliktech těchto dvou postaviček, které se dostávají do všech možných závratných dobrodružství, zatímco kdesi daleko od země zkoumají inteligentní život. Každou situaci prožívají podivným způsobem. Egon a Dönci nikdy nemluví. Komunikují spolu a s diváky tím nejjednodušším způsobem - jakoby dětskou mimikou, jednoslabičnými zvuky, gesty, takže nestraní žádnému konkrétnímu jazyku. 31.3.
Kurt strašně zuří
Zábavná podívaná plná rázovitých figur a figurek s dosti peprným jazykem. Koprodukční animovaný film (2008). Režie Rasmus A. Sivertsen. (V norském znění s titulky) Kurt jezdí s vysokozdvižným vozíkem, v této činnosti vyniká, miluje svou práci i rodinu - tři úžasné děti (pravicový radikál, satanistka, mutující tříletý chlapeček) a manželku, zneuznanou architektku. Všichni si žijí svou norskou sociální idylku. Vše se změní ve chvíli, kdy se přistěhuje nový soused, nafoukaný doktor Petter. Kurt se mu chce vyrovnat, dá výpověď v práci a pokouší se různými způsoby poskočit na společenském žebříčku, aby nakonec pochopil, že je mu nejlépe za volantem vysokozdvižného vozíku. Norský animovaný snímek vychází z oblíbených dětských knih Erlenda Loeho o prchlivém, ale v jádru dobrosrdečném šoférovi vysokozdvižného vozíku Kurtovi. Zábavná podívaná plná
rázovitých figur a figurek s dosti peprným jazykem, po formální stránce standardní hravá 3D animace. 0:40
Červený trpaslík
3.3.
Díky za tu vzpomínku
Na Červeném trpaslíku se slaví výročí Rimmerovy smrti, kterážto oslava všechny velice společensky unaví. A když se z ní proberou, zjistí, že se jim kamsi ztratily čtyři dny, během nichž se muselo něco stát, protože Lister i Kocour mají zlomenou nohu, je dokončena předtím nedokončená skládačka a ztracena černá skříňka. V tuto chvíli ovšem ještě nikdo netuší, jaké další šokující objevy je čekají. 10.3.
Škvíra ve stázi
Posádka Červeného trpaslíka s překvapením zjistí, že kdesi na lodi existuje škvíra ve stázi, kterou se dá projít do minulosti. Tento objev je pochopitelně naplní nadšením, neboť každý si od něj slibuje zásadní změnu svého života: Lister že se vrátí a ožení se se svou milovanou Kočanskou, Rimmer že se mu podaří dopravit do současnosti své živé tělo a Kocour že konečně najde někoho, kdo ocení jeho dokonalost. Skutečnost je ovšem, jako vždycky poněkud jiná... 17.3.
Queeq
Palubní počítač Holy nedokáže zabránit srážce lodi s meteoritem. A to je poslední kapka do poháru trpělivosti záložního počítače jménem Queeq, naprogramovaného tak, aby v případě hrubé nedbalosti převzal velení lodi. Queeq 500 se tedy objeví a zavede na palubě Červeného trpaslíka tvrdý dril. Takže všichni členové posádky s nostalgií vzpomínají na zlaté doby za Holyho... 24.3.
Paralelní vesmír
Holy překvapí posádku sdělením, že sestrojil přístroj, s jehož pomocí se Červený trpaslík může během jediného okamžiku přemístit doslova kamkoliv. Všichni se zaradují, že se tedy konečně vrátí na Zem. Jaké je však jejich překvapení, když se místo toho ocitnou v paralelním vesmíru, kde - jak mají brzy poznat - existují úplně stejné věci jako v tom našem, jenom jsou tak trochu obrácené.... 31.3.
Pozpátku
„Řady" posádky Červeného trpaslíka rozmnoží robot Kryton - a hned jeho první akce je dokladem toho, že na tuhle loď patří: při procvičování kosmických dopravních předpisů se mu totiž podaří proletět časovou dírou, takže se i s instruktorem Rimmerem ocitnou na Zemi. Je to ovšem poněkud jiná Země, než jakou známe - i když se píše rok 1993. Neboť tady všechno funguje jaksi obráceně, pozpátku...
NEDĚLE 21:45
Oceněné filmy
4.3.
Lepší svět
Jaký smysl má pomsta uprostřed světa plného bezpráví a zla? Dánské drama oceněné Oscarem a Zlatým glóbem (2010). Hrají: M. Persbrandt, U. Thomsen, W. J. Nielsen, T. Dyrholmová a další. Režie Susanne Bierová. (V dánském a anglickém znění s titulky) Oscarem a Zlatým glóbem za nejlepší cizojazyčný film oceněný snímek sleduje osudy členů dvou rodin, které se náhodně protnou skrze přátelství dvou dospívajících chlapců. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky o smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Snímek není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. Režisérka Susanne Bierová o Lepším světě prohlásila: „Film zkoumá limity, na něž narážíme, když se snažíme ovládat společnost a vlastní životy. Klade otázku, jestli je naše „rozvinutá“ kultura skutečným modelem pro lepší svět anebo jestli stejný chaos, který je spojený se zločinností a chudobou, se skrývá i pod povrchem naší civilizace? Jsme vůči tomuto chaosu imunní nebo jen nedbale balancujeme na jeho pokraji?“ Susanne Bierová patří k předním a světově uznávaným dánským režisérům. Její propracovaná a nesentimentální dramata reflektují etické otázky vyvolané tím, když jistoty každodenního života náhle vezmou za své. V Dánsku na sebe režisérka poprvé upozornila romantickou komedií Ten jediný (1999), která ovládla předávání dánských výročních cen Bodil a Robert. Na dramatu Otevřená srdce (2002), natočeném podle manifestu Dogma, poprvé spojila síly se scenáristou Andersem Thomasem Jensenem. Jejich spolupráce se ukázala být ideální symbiózou a od té doby realizuje Bierová výhradně Jensenovy scénáře, konkrétně k filmům Bratři (2004), Po svatbě (2006) a Lepší svět (2010). Jedinou výjimkou zatím byl projekt Spálené vzpomínky (2007), kterým si věhlasnou dánskou režisérku pokusil přivlastnit Hollywood. 11.3.
Doba temna
Dobrodružný útěk z reality všedních dní do světa plného představ. Kanadský film (2007). Hrají: D. Arcand, E. de Caunesová, D. Krugerová a další. Scénář a režie Denys Arcand. (Ve francouzském znění s titulky) Pětačtyřicetiletý Jean-Marc Leblanc žije ve velkém domě s příliš energickou, ambiciózní, věčně telefonující manželkou a dvěma dcerami, které tráví volný čas jen tím, že poslouchají hudbu ve svých sluchátkách nebo hrají počítačové hry. Pracuje na ministerstvu jako řadový úředník, denně naslouchající srdceryvným příběhům lidí, kteří jej přišli žádat o pomoc. Také mu umírá mu matka, a tak vedle všech těchto stresujících vlivů má nepříjemný pocit, že se
jeho život někam nekontrolovatelně řítí. Jean-Marc uniká alespoň na chvíli z reality tím, že si sám sebe představuje jako spisovatele, politika nebo herce... Kanadský režisér Denys Arcand se (podobně jako v předchozích filmech Úpadek amerického impéria, Invaze barbarů, které společně s Dobou temna tvoří jakousi volnou trilogii) zaměřuje na zachycení složitého obrazu jedince v moderní společnosti. Ve filmu, k němuž rovněž napsal i scénář, také vytvořil hlavní postavu. Obrazy snímal uznávaný kameraman francouzského původu Guy Dufaux. Název snímku naráží na termín Doba světla, kterým Francouzi označují osvícenství. Naznačuje, že se lidstvo v moderní době dostalo do stavu k skutečnému přesně protikladnému, k jakési době Zatemnění. 18.3.
Bílá stuha
Pořádek musí být, alespoň na povrchu. Rakouský koprodukční film ověnčený desítkami mezinárodních cen včetně Zlaté palmy z Cannes (2009). Hrají: Ch. Friedel, B. Klaussner, U. Tukur, U. Lardiová a další. Režie Michael Haneke. (V německém znění s titulky) Tajemná historie ožívá ve vyprávění bývalého venkovského učitele, který byl přímým svědkem podivných událostí, jež se odehrály několik měsíců před vypuknutím první světové války v jisté vesnici na severu Německa. Vše začalo jednoho letního dne. Jediný doktor v kraji byl zraněn při pádu z koně. Následoval baronův synek, kterého našli zbitého před dveřmi zámku. Podivné a zdánlivě neopodstatněné násilné činy narůstají a s nimi i napětí ve vesnici, kde si lidé pomalu přestávají věřit. Jsou záhadné ataky projevem závisti či snahy někoho trestat? Přísná výchova a pevná společenská hierarchie se začínají otřásat ve svých základech a na povrch vyplouvají tutlané konflikty mezi chudými a bohatými, zneužívanými posluhovačkami a jejich pány či dětmi a přísnými rodiči. Až pozdě začne být obyvatelům vesnice jasné, že násilí se rodí přímo v jejich středu. Rakouský režisér Michael Haneke patří mezi nejsledovanější a nejkontroverznější autorské osobnosti současné evropské kinematografie. Po šokantních snímcích s patologickými hrdiny jako Bennyho video, Funny Games či Pianistka, přináší precizně natočený snímek, který diváka obklopuje tísnivou atmosférou neuchopitelného strachu. Bílá stuha vyhrála v roce 2009 hlavní soutěž festivalu v Cannes, odkud si odnesla ještě další dvě ceny. Také získala Evropské filmové ceny pro nejlepší film, režii i scénář a vedle desítek dalších výročních či festivalových vavřínů byla nominována také na Oscara, a to nejen za nejlepší cizojazyčný film, ale také za kameru. 25.3.
Utajený
Vina se zapomíná snadněji než ponížení. Francouzské drama ověnčené řadou světových cen (2004). Hrají: D. Auteuil, J. Binocheová, M. Bénichou, A. Girardotová, N. Richardová, W. Afkir a další. Režie Michael Haneke. (Ve francouzském znění s titulky) Stačí dlouhý statický anonymní videozáznam ulice a domu, ve kterém bydlí Anne a Georges, a jejich život to postupně převrátí naruby. Anne a Georges sledují dlouhý videozáznam jejich ulice a domu, který pořídil jakýsi anonym. Takhle začíná film Michaela Hanekeho (scénář i režie) Utajený, který získal na 58. MFF v Cannes Cenu za režii, Ceny FIPRESCI a ekumenické poroty. Posbíral i čtyři Evropské
filmové ceny, Césary, které se udělují francouzské produkci a mnoho dalších cen po celém světě. Tajemné vzkazy, které dostává Georges a které vedou hluboko do jeho minulosti, pomalu rozleptávají nejen jeho život, ale vztah s manželkou a jeho vnitřní integrace, osobní ukotvení v životě, práci, v rodině se rozpadá. Postupně si dokáže odpovědět na otázky kdo a proč. Ale vracet se k tomu všemu po takové době? Vynikající herecké výkony Daniela Auteuile a Juliette Binocheové umocňují silný příběh o vině, svědomí a lidském selhání. 23:40
Seriál Pravá krev
Napijte se s námi. První řada kultovního amerického seriálu (2008). Hrají: A. Paquinová, S. Moyer, S. Trammell, R. Kwanten, R. Wesleyová, N. Ellis, C. Prestonová a další. Režie Marcos Siega. 4.3.
Hořící dům lásky
Vyzrazení Sookiiných bolestných zážitků z dětství přiměje Billa k akci. Tara se sice tváří skepticky, ale souhlasí s tím, že matce zaplatí očistné vymítání démona. Jason, který pátrá po Véčku, jede do Draculandu, kde se setká s mladou dobrodružkou jménem Amy. A trio chlapíků si hodlá vynutit spravedlnost na partě upírů, kteří se střetli s Merlottem při hledání svého druha Billa. 11.3.
Čtvrtý muž v ohni
Sookie si je vědoma následků další tragédie. Taru ohromí zvrat, jaký prodělala Lettie Mae, a zvažuje podobnou terapii i pro sebe. Jasonova nová přítelkyně Amy sice okouzlí návštěvníky u Merlottea, ale ukáže Jasonovi i svou temnou stránku, když zdroj Véčka vyschne. Rene požádá Arlene o ruku, zatímco jí Sookie hlídá děti. Později dívka na Billovu žádost souhlasí s tím, že využije svých schopností, aby pomohla mocnému vůdci upírů Erikovi zbavit se zloděje ve Draculandu. 18.3.
Požitek z lásky
Bill prolomil upíří tabu tím, že se stal ochráncem Sookie - a musí za to zaplatit vysokou cenu. Jason a Amy unesou upíra Eddieho, aby získali jeho krev. Lettie Mae se zjevně uzdravuje a nedůvěřivá Tara konzultuje s Miss Jeanette vymítání vlastního vnitřního démona. Dojde k další děsivé tragédii a Sookie požádá Billa, aby ji v jeho nepřítomnosti mohl chránit Sam. 25.3.
Nechci to slyšet
Sam, který hledá kompromis v dané situaci, sdílí se Sookií své tajemství. Tara si myslí, že matka se konečně zbavila démona, a oslavuje s ní, ale rozzlobí se, když zjistí, kdo Miss Jeanette ve skutečnosti je. Sookie při zásnubní party Arleny a Reneho u Merlottea odhalí zneklidňující věci. Jason a Amy diskutují o tom, co udělat s Eddiem, Tara se řítí k bizarnímu střetu na okraji silnice a skončí ve vězení. Na tribunálu upírů, který rozhoduje o jeho osudu,
