ř

,r-

*t '*""'t,&

w

:-

'lL r ř .!qý

-

"

; -l

*s

..t 't.61

T I

1i

r#,"

lFW -,

:"

li 3. h;

*fr

&

!.F

i,

*'é

LJvcd Evropská unje chrání ty druhy rost|in, Žjvočichůa typů přkodnÍch stanovišt, které jsou z jejího poh|edu nejcennější, V rámci Soustavy Natura 2000. Vytvoření soustavy Natura 2000 je za|oŽeno na Základě dvou ne1dů|eŽitějšíchprávních předpisů EU na ochranu přírody' Jedním je směrnice 92/43/EHs o ochraně přÍrodních Stanovišť,

volně Ži;ícíchŽivočichůa planě rostoucích rost|in (,,směrnice o stanovištích,,), na 1ejímŽ základě jsou vytvářeny tzv. evropsky významné lokality. Druhým je směrnice 79/4o9/EHs o ochraně vo|ně Žijícíchptáků (,,směrnice o ptácích,,), na jejímŽ zák|adě jSou Vytvářeny ptačíoblasti'

Ptačíchoblastí se

v Českérepub|ice

nachází celkem 41, do Území |Vloravskos|ezského kraje pak územně spadají celkem čtyři _ Jeseníky, Poodří, Beskydy a Heřmanský stav - odra - PoolŠí.

|; -Erě !'-

r $p "\_''., -'**-'0*' 5\.

tsI

*:''

Základní informace Ptačíoblast byla vyhlášena nařízením vlády ze dne 4. června 2oo7 o vymezení ptačíoblasti Heřmanský StaV _ odra _ Poolší.Předmětem

ochrany jsou populace především 3 druhů ptáků: bukáčka ma|ého (lxobrychus minutus)' ledňáčka říčního(A|cedo atthis) a slavíka modráčka StředoeVropského (Luscinia svecica cyanecula). PtačíobIast se nachází v severovýchodní

části Moravskoslezského kraje u hranic s Polskem' Do územíspadají katastrální území:Dětmarovice, Dolní Lutyně,

Heřmanice, Horní Lutyně, HruŠov, Kob|ov' Kopytov, Koukolná, Nový Bohumín, Petrovice

u

Karviné, Poruba u orlové, Pudlov, Rychvald, Skřečoň, Staré Město u Karviné' stani'Bohumín, Šilheřovice, Věřňovice, Vrbice nad odrou, Záblatí u BohumÍna a Závada nad olší.

Rozloha územíčiní3100 ha, nadmořská výška se pohybuje mezi 194 _ 254 m n. m. Nejcennější části ptačíoblasti jsou

chráněny Ve vyh|ášených nebo naVrhoVaných maloploŠnýchchráněných

Územích Heřmanický rybník, Hraniční meandry odry. Niva olŠe _ Věřňovice a Skučák

Páteř oblasti tvoří řeky odra (v dé|ce cca 1 0 km) a olŠe(v dé|ce cca 16 km) včetně

při|éhajícíchříčníchniv.

Na

východě

navazuje soustava KaÍVinských rybníkůa

hraničníúsek toku Petrůvka, od

1ihu

soustavy rybnÍkův Rychvaldě, Bohumíně _ ZáblaIí a Heřmanicích

Fřírodnípodnnínky Povrch územíje značně poznamenán hornictvím a urbanizací. Zejména V oblasti Heřmanického rybnÍku je profil tvořen naváŽkami různéhomateriá|u _ odvalovou hluŠinoU,stavební sutÍ apod' _ o mocnosti přesahujícÍ nezřídka 2 rn. Da|ší specifický antropogennÍ reliéf vytvářejí Štěrkovny v západní části ptačíoblasti. Nivy řek odry a olŠejsou tvořeny pozdně

třetihornÍmi. zčásti i čtvt1ohorními usazeninami vznik1ými činnostířek a ledovce. Podél řek jsou rozmÍstěny ŠtěrkopÍskovéterasy, částečně)iž vytěženézejména V ob|asti Vrb]ce' Hlubší

geo|ogické struktury

jsou

tvořeny

horninami uhlonosného karbonu. V|ivem přeměny v důsiedku |idské činnosti však na mnoha místech převládají na povrchu antropogenní usaZeniny' H|avním zástupcem půd jsou g|e1ové fluvizemě (naplavené půdy) v různémstádiu VýVoje podIe pozice V niVě. Dá|e se vyskytují gIeje a močálové půdy v bývalých

ramenech řek, tůních,na zamořených plochách a v oblastech rybníků.

Značná jeho část leŽÍ v říčnínivě odry a olŠe'kde v olši jsou zachovány rozsáhlé

úseky přirozeně meandrujícího10ku,

míSty s rozsáh|ými Štěrkovýmia písčitými

náplavy. NejzachovaIejším ekosystémem

.ie zde měkký |uh, často Se starými doupnými Stromy. Na řadě míst se

vytvořila zvodnělá místa _ drobné mokřa-dy' trvalé a periodické tůně a odstavená ramena řek. V korytech a břehových partiích řek Se Vytvářejí náplavy v různémstupni Vegetační sukcese. Pro pestrost bioty jsou rovněŽ důleŽjtéříčnínátrŽe, které vznika,í dynamickou řÍčníčinností.

Významná je přítomnost neregulovaných úsekůvodotečí.

Na říčníchterasách a hrázích bývalých

rybníkůroste tvrdý luh, který tvoří převážně linlové porosty v otevřené kulturní krajině. Velké vodní p|ochy tvoří něko|ik rybničníchsoustav a nádrže po

těžbě štěrku. V rybničních soustavách a v jejich okolí jsou nejdůležitějším biotopem rozsáhlé rákosiny, které jsou ve svém úhrnu největší na Moravě a ve Slezsku a představují vynikající stanoviŠtě pro hnízděníaprůtah celé řady druhů ptáků'

Kvalita a význam uzemr Uzemí patří mezi oblasti s nejvyššímpotenciálem pro hnízdění,tah a zimování ptáků v Českérepub|ice. Jen na samotném Heřmanickém rybníce, který je tradičně povaŽován za jednu z nejznámějŠích ornitologických lokalit u nás, byIo doposud zaznamenáno přes 250 ptačíchdruhů. Kombinace tekoucích vod

s

břehovými

nátržemi, velkých vodoteóí, které i V zimě

nezamrzají, a stojatých vod

i drobných

mokřadů, které poskytujÍ vynlkající potravní zdroje' umoŽňuje celoroční Výskyt |edňáčka říčního(A|cedo atthis).

Řeky odra a olše jsou

jediným

pravidelným hnízdištěm morčáka velkého (Mergus merganser) v ČR a rovněŽ jedním z největších zimovišťtohoto druhu u nás.

Charakteristickými druhy na Vodních tocích jsou také pisík obecný (Actitis hypo|eucos) a břehule říční(Riparia riparia). Rozsáh|é souvislé rákosiny a porosty orobince, místy s přítomností křovin jsou velice příhodným hnízdištěm pro bukáčka malého (lXobrychus minutus), kteý zde má pravděpodobně největšípopulaci v ČR.

]

Tento biotop rovněž obýVá Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecuIa), který zde má jediné pravldelné hnízdiště Ve slezsku' Kromě těchto cílových druhů tvoří ptačíoblast

vÝznamné hnÍzdiště pro motáka pochopa (Circus aeruginosus), bukače VeÍkého(Botaurus stellarjs), rákosníka velkého (AcrocephalUs arundinaceus) a sýkoříci VoUSatou (Panurus biarmicus).

Na mokřadních IokaJitách pravídelně hnízdívodouš rudonohý (Tringa totanus) a da|šídruhy bahňáků.

Celoročně se Vyskytuje ore| mořský (Haliaeetus albicilla). Celkem hnízdí V ptačíoblasti Heřmanský stav - odra _ Poolší 25 druhů ptáků jmenovaných v příloze l. směrnice o ptácích'

r*il- {,.'

'..l

.1]Í:Ť1?e-

Zranitelnost a ohro Žení Říčníekosystémy jsou ohroženy snahami o regu|aci vodnÍch toků a zpevňování břehů, a také kácením břehových porostů. Rybníky jsou zatíŽeny intenzifikací hospodaření, která Vede k ústupu litorální vegetace a především silné eutrofizaci Stojatých Vod.

potravní Jejím důs|edkem je sníŽeníprůhlednosti Vody a ochuzování biotopu o zdroje pro vo|ně Ži1ícíŽivočichy, tedy i ptáky. V některyich |okalitách působí neúměrné rušenív době hnízdění sportovní rybolov' Ten také drobnými stavbami (rybářské posedy) vede k neŽádoucí fragmentaci rákosových porostů' Menšívodní plochy, tedy mokřady, jsou ohroženy zaválením a vysušováním' Dalším ohroŽu1ícím faktorem je samovoIné zazemňování a zarůstání mokřadů'

obecně jsou ekosystémy ohroženy znečiŠtbvánímvodních toků a nádrží,či povo|enými i černými skládkami V blíZkosti mokřadů a velkých nádrŽí. DalšÍm negativním faktorem je zahuštbvání komunikační sítě, spojené zejména

s Výstavbou dálnice D47, jehož důsledkem .je zvýšenérušeníběhem i

hnízdění

tahu nebo Iikvidace drobných mokřadů'

Potenciá|ními ohrožujícímifaktory je pak snaha o výstavbu rozsáhlých průmyslových zón v nivě řek V těsné blízkosti ptačíoblasti nebo otevírání nových lokalit pro těŽbu štěrku. Významný negativní dopad by měla rovněž realizace záměru výstavby plavebního kanálu odra _ Dunaj _ Labe.

Heřmanický rybník Tato část ptačíoblasti 1e současně ievropsky významnou lokalitou a aktuá|ně je navrŽena k ochraně populace čolka velkého (rriturus cristatus) jako přírodnÍ

památka. Lokalita se nachází

v nivě řeky odry mezi ostravou' Bohumínem

a

Rychvaldem. Rybničníoblast 1e tvořena Soustavou pěti rybníků,z nichŽ největší 1e Heřmanický rybník. Vodní plochy jsou doprovázeny porosty rákosin eutroÍních stojatých Vod a přilehlými, druhově chudými, mokřadnÍmi vlhkými pcháčovými loukami.

Především rozsáhlé rákosiny jsou velmi cenné pro vodní a

bahenní ptactvo.

Zdejší

rákosové porosty vytvářejí svérázné prostředí a svou více než stohektarovou plochou

jsou

ne1větší Ve Slezsku. Skýtají úkryt' jsou lovištěm a

hnízdištěm ce|é

plejádě

pozoruhodných druhů ptáků, kteÚch zde bylo zjištěno 257 druhů'

$ { ,1

;l

PoZoroVáni Zde byli např' kriticky ohroŽený slavík moclráček StředoeVropský (Luscinia svecica cytlaecula). bUkáček ma|ý (lxobrychus mirlutr:s) a brrkaČ velký (Botaurus stellaris)' Z dalŠÍchvzácnějŠíchdruhů pak např. hýl rudý (Carpodacus erythrinLrs), brambornÍček černohlavý (SaXicola rrrbico1a). husa velká (Anser anser)

a polák chocholačka (Aythya fllligUla)'

Heřmanický rybník slouŽí od roku '] 9/2 jako dáVkovací nádrŽ slaných dúInÍch

Vod. které doprováze1í uheIná loŽiska v okolí ostravy. Tyto Vody jsou silně minerallzovátly Vysokýrn obsahem jódu a bromu a za přÍznivého vodního stavu jsor_r VypoLlŠtěny do odry.

Hraničnímeandry odry Předměty ochrany navrženépřírodní památky jsou zachovalý úsek meandrujícího toku řeky odry na česko-polské hranici od soutoku s olšípo Staý Bohumín v dé|ce cca 7 km. Dále jsou chráněny na vodní tok navazující luŽnÍ porosty a také stá|é i

periodické vodní plochy včetně zv|áště chráněných a Vzácných druhů rostlin a Živočichůvázaných na tyto biotopy.

Z

ptačíchdruhů jsou h|avním předmětem ochrany kriticky ohrožený morčák velký (Mergus merganser), orel mořský (Haliaeetus albicÍlla) a strnad luční(Emberiza calandra), si|ně ohrožený ledňáček říční(Alcedo atthis) a

ohroŽený kulík říční(charadrius dUbius).

Území je však domovem dalšíchvýznamných ptačíchdruhů. Ze silně ohroŽených jsou to krahujec obecný (Accipiret nisus), křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal po|ní (Crex crex)' vodouš kropenatý flringa ochropus), pisík obecný (ActitiS hypoleucos), konipas lučnÍ(Motacilla f|ava) a žluva hajní (orilus oriolus).

Z hlediska ochrany druhů vázaných na vyvíjejícíse Vodní tok (kulík a ledňáček) je potřebné ponechání bahnitých a Štěrkových říčníchnáplavů, přirozeně se

vyvíjejícíchodstavených ramen a tůnía maxamální diverzity říčníhodna. Druhy vázané na tok se zachovalým, druhově i věkově rozrť'rněným břehovým porostem

(morčák)' vyžadujík|idové lokality

bez zásahů do břehových

s ponecháváním doupných stromů sIouŽícíchjako hnízdiště.

porostů

Zv|áštní pozornost je nutno Věnovat orlu mořskému, pro kterého je k|idová oblast soutoku odry a o|Šenavazující ina po|skou stranu jedním z nejhodnotnějších

1

Stanovišťdruhu v Moravskos|ezskóm kraji' Pro podporu a dostatečnou ochranu tohoto druhu je nejvhodnějŠímkrokem umístění hnízdnípodloŽky, která e|iminuje

nedostatek starých porostů se zastoupenim mohutných dřevin vhodných pro stavbu hnizda.

Kromě podpory hnízdiŠtěje

velmi

důleŽitézachování a ochrana potravního

areálu

hn

i

ízd ících

zimujících 1edinců.

Proto 1e nutné dbát na zachování uceleného kompIexu IuŽních porostů a

otevřené krajiny pozemky

a

se

zemědělskými

rozptylenou zeleni imimo hranice ZCHÚ. Polní biotopy a rozpIýlená zeleň jsou rovněŽ důleŽitépro dostatečnézajištění ochrany da|šíhokriticky ohroženéhodruhu - strnada lučního,jehoŽ populace na Územíostravsko - Karvinska je málo početná a dosahuje jen něko|ika párů.

Niva olše - Věřňovice Evropsky významná lokalita je

součástíptačíoblasti

a

je

navržena jako přÍodní památka. Lokalitu tvoří levobřeŽní niva řeky

olše od Soutoku s Petrůvkou na hranicích obce Dětmarovice po mistni část Kopytov v Bohumíně. Dodnes jsou v Území patrné

původni meandry řeky o|še.

misty zachovalé jako mrtvá říční

ramena' Podél těchto meandrů lze najít fragmenty lužních lesů.

Většina územíje však zemědě|sky využívánajako po|e a pastviny' Cenným biotopem jsou liniové porosty StaÚch Vzrostlých stromů, zejména dubů a vrb na bývalých rybničníchhrázÍch. Většina z nich zde zůstala jako památka po dobách' kdy územína jih od Věřňovic by|o rozsáhlou rybničníoblastÍ a hráze rybníkůby|y lemovány stromořadími dubů a vrb.

Dnes

týo unikátní krajÍnnéprvky

tvoří

vÝznamný biotop páchníka hnědého,

kteryi

je zde

předmětem ochrany. Druhým předmětem ochrany je kuňka Žlutobřichá, která .ie významným druhem zemědělsky vyuŽívanéčásti Území.

Uzemí je ovšem cenné iz h|ediska výskytu ptáků. Ze silně ohroŽených druhů zde žije Žluva hajní (oriolus, oriolus), krahujec obecný (Accipiter nissus) a ostříŽ lesní (Falco sUbbuteo).

Z

ohrožených druhů pak slavík

obecný (Luscinia megarhynchos), tuhýk obecný (Lanius collurio),

bramborníčekčernohlavý (SaxicoIa torquata) a krkavec Velký (corvus corax).

ffi$qLěffi{ák Přírodní reze(vace Skučák Se nacházÍ v intravilánu obce Bychvald. Tato rezervace patří mezi nejvýznamnější rybničnílokality na

územíMoravskosIezského kraje mimo územíCHKo Poodří. Rybník Skučák představuje jeden

Z nejstarŠíchdokladů rybnikářství na Karvinsku a je ukázkou rybníka z histoÍickéhohlediska typického

pro obIast

ostravsko-karvinSké

První zmÍnka o rybářStví

z

této

oblasti pochází z roku 1331 , prudký rozvoj rybnikářství na Karvinsku a ostravsku je zaznamenán na konci

15. stol., kdy mezi jmény rybníků začínáfigurovat i Skučák.

Přírodní rezervace Skučák byla zfiTena u roce 1969. Hlavntm motivem ochrany se stala Cenná

společenstva vodních a mokřadnÍch rostlin s kriticky

l L

I

ohroŽeným plaVínem štítnatým (Nymphoides peltata) a nepukaIkou pIovoucí (Sa|Vinia natans). Lokalita by|a hníZdištěm a na tahu shromaždištěm řady dnes jiŽ mizejících druhů ptáků.

Rezervace Se

zařadila

mezi

nejvýznamnější ornitoIogické lokaIity Slezska a je právem součástíptačí

oblasti Heřmanský stav - odra Poolší.V současnédobě se Zde Vyskytuje cca 26 ZVláŠtě chráněných druhů v hnízdním období nebo na tahu. Za zmínku StojÍ Výsky1 bukače velkého (Botaurus stellaris), bukáčka

ma|ého (lxobrychus minutus) v hnízdnímobdobí a prokázané

hnízdění Íacka černohlavého (Larus me|anocepha|us) a slavíka modráčka (Luscinia svecica),

Lokalita se sta|a největŠímhnízdiŠtěmracka

chechtavého (Larus ridibundus) v oblasti Karvinska a ostravska (minimá|ně 2000 hnízdních párů)' Význam tohoto zjištění umocňu1e skutečnost, Že práVě tento druh je V

současnosti v ce|é Evropě na ústupu.

Bukáček malý

{txoorvchus minutus)

Kriticky ohroŽený bukáček malý je

naše nejmenšíVolavka.

Svými

rozměry (délka 33 - 38 cm, rozpětí kříde| 49 - 58 cm a hmotnost 70 _

160 g) je velký asi jako sojka obecná. Samec je dvoubarevný. s černým hřbetem a světle okrovým

zbytkem těla. Samice ]e na zádech hnědá a zbytek tě|a má rovněŽ

okrový. M|ádáta jsou podobná

samici, pouze jsou

silněji

prouŽkovaná. samec Se V toku ohlašuje opakovaným nepřetržitým monotónním ,,Vruk".

Bukáček hnízdískrytě v rákosí na březích vnitrozemských vod vŠech druhů. Hnízdi v květnu aŽ červenci jednou ročně. KuŽelovité hnízdo z rákosu si staví nízko nad vodou v rákosinách nebo houštinách' Samice snáŠí4 - 6 vápenatě bí|ých rajec.

I

I

Druh loví především za soumraku' opatrně se pohybuje nad vodou na rákosu,

kteý

obepíná svými d|ouhými prsty a lapá do vody po kořjsti (rybky do délky 10 cm, Žabky, pulci, čolci, měkkýši a vodní hmyz). V nebezpečíStrne Ve vzpřímeném postoji.

Bukáček malý je tažný pták, ze zimoviŠťv tropické Africe při|étá V dubnu a odléÍá v září aŽ říjnu' Celkově je rozŠÍřenV západní části palearktické obIasti (západní Eurasie včetně

severníAfriky a Přední Asie), Východní čáSti

palearktické oblasti (východní Eurasie Včetně Japonska a Severní Číny),etiopské oblasti (Afrika od Sahary k jihu), orientální oblasti (iŽní Asie), austra|ské oblasti (Austrálie, Nový Zé|and).

V Českérepublice hnízdípřeváŽně v níŽe poloŽených rybničníchoblastech, max. 536 m n.m. u Žd:áru n' Sázavou. Do 60. let minu|ého sto|etí to byl u nás nejpočetnějšívolavkovitý pták hnízdícína Všech většíchrybnícíchi mokřadech. Do r. 1990 téměř ze Všech obIastí vymize|, v současnosti hnízdípočetněji pouze Ve

středních

a východních Čechách, na jižníMoravě a na ostravsku, jinde

jen

výjimečně. V |etech 2001-03 byl počet hnízdícíchpárů odhadnut na 60 - 80 párů. l v celé Evropě stavy V letech 1970 _ 90 silně pokIesly, v současnosti tam hníZdí méně než 120 tisíc párů.

B lJ

ý v

Leďnle*eřq E

E

tj'v

ř*mrue (A!c*dc attiris)

Silně ohroŽený ledňáček říčníje pták o něco větŠíneŽ vrabec domácí (délka tě|a 17 - 20 cm, hmotnost 35 - 56 g). Má ve|kou hlavu s dýkovitým zobákem a krátký ocas. Svrchu je zářivě modroze|ený, odspodu rezavě hnědý a podle tohoto typického zabarvení se nedá zaměnit s jiným našímptákem. obě pohlaví a mládáta se navzájem neliŠí.V |etu nad vodou se ozývá energickým ''týt-týt".

Ledňáček obývá čistéřeky, potoky a jezera s vodorovnými pobřeŽními sténamr umožňu1ícimi vyhrabání hnízdnínory. Hnízdí

v

dubnu aŽ červenci dvakrát ročně. Samice snáší 6 _ 7 kulovitých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 21 dnů.

dobu asi 25 dnů. Potravou jsou převážně rybky a vodní hmyz, kořist loví ponořením do vody. Ledňáček říčníje nepravide|ně taŽný pták, jedinci se v zimě potu|ují. N/lád?rta krmí téŽ oba rodiče po

r. :..:.t:!:,r

j.t-,;:!llw-

Druh se vyskytuje V celé Eurasii

ve většímpočtu ras' V České republice pravide|ně, i když ne příliš hojně, hnízdíod níŽjn do výŠekkolem 600 m n. m., VýŠe jen výjimečně. Početnost silně

kolísá v návaznosti na průběh zim' při tuhých zimách byvají Vysoké ztráty. V letech 2001-o3 byl stav odhadnut na 500 - 9OO

hnízdícíchpárů (celá Evropa necelých 160 tisíc).

Slavík rnod ráček středoevropský

(Luscinia svecica cyanecula)

Tento silně ohrožený druh je délkou těla '13 - ]4 cm a hmotností 16 - 24 g Ve|ký asi

jako sýkora koňadra. Samec má modrou náprsenku s bílou skvrnou Upíostřed (ta můŽe u některých jedinců chybět), Vespod lemovanou černým, Úzkým bí|ým a Širšímrezavým pruhem, navazuje bÍlá spodina tě|a. Samice má náprsenku bělavou,

ohraničenou po stranách lemem z tmavých skvrnek, vespodu tmavým příčným pruhem a pod ním rezavým' spodina těla je rovněŽ bí|á.

S|avík modráček středoevropský obývá Vlhká baŽinatá místa, okolÍ rybníků, porosty rákosí, ostřic nebo křovitých Vrb' Ze Zimovíšťse vrací v březnu a dubnu' odlétá od konce července do začátku října.

Hnízdo bývá na zemi, dobře ukryto v bylinném podrostu, staví ho pouze samice. HnÍzdípravděpodobně dvakrát ročně, od konce dubna do óervence snaší4 - 7 vqec. Sedr pouze samice, saméc jen zcela výjimečně, doba sezení je 13 - 14 dní.

Hnízdo mlád'ata

opouštějí jeste nevzlelna Ve Stáii 14 dni'

po dalšiCh 3 dnech

7aCjnajl

poletovat. osamostatňují se

3Sr '4 dni po z hrtzda. '4

v

.']asledL,

vyvederlr dosprvajt

j'c.rr roce. Nejvyssr

ZlištényVéh je 5 |et. VetSl óásI

potravy

je

Živočišná, sbká h|avně rnyz )ijíCi na z".ni a v trsech rostlin, na podzim v menší míře irůznébobule. Slavík modráček obývá rozsáhlý areál od jihozápadnr a severnl Lvropy' mrmo

nejsevernějsi oblasti celol severni po|ovinu Asie na jih po středoasijská pohoří' částečněpronikl ina Aljašku. TaŽný druh ZimUje V severní polovině Afriky a v Přední a jižníAsii' Evropské popuIace jsou stabrini, čítajípřes 4,5 miIionu párů'

V Ceské republice

hnízdí 2 poddruhy

-

s|avík modráček středoevropský

(L.S'cyanecula) a slavík modráček tundrový

středoeVřopSký (L.s'svecica). Poddruh siavík modráček středoevropský hnÍzdína

větŠíčásti Území

od níŽin po

zhruba

1000 m n' m. V Českérepubiice tento ciruh začal hnízdit poměrně nedáVno' jednotlivé páry po roce 1960, po roce 197O se počty

zvýšily především v jižnícha jihozápadních Čechách. Druh se dále ŠÍří,oproti 90 _ 140 hnízdícímpárům v |etech 1985-89 stoup|y

stavy na 400

- 600 párů při

sčítáníV letech 2001-O3'

posledním

.1

Bukač ve ký (BotaurUS stellaris) Tento kriticky ohrožený druh je pták velký asi jako bažant obecný. Žije velmi skrytě

V rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase. Hlas je slyšitelný zejména v noci, kdy do dáli zní tlumené troubivé několikrát opakované ,,y-prumb". V nebezpečíznehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru' Takto se chová iv otevřeném terénu' kde ani svým postojem nemůŽe uniknout pozornosti.

Hnízdív rozsáhlých rákosinách v dubnu

aŽ červenci jednou ročně. Hnízdo z rákosí bývá nízko nad mělčinou. Samice snáší5 - 6 olovově hnědých Vajec, m|ádata jsou poté jeden měsíc krmena na hnízdě a dalšíměsíc, neŽ jsou

schopna letu. se potu|ují v rákosí.

BUkač se Živí p|eve|nými rybami, Žábami' měkkýši' korýši. Je to taŽný pták přezimující větŠinou v západní a jižnÍEvropě.

ffi"lt'!F

*':,

í-"] h řa&

s,t

ffi"

F

k.

. ť'

ť* ř} *

d'],*Ť'}'"l

1,,,

"

rr.,,, i

i

í'i !

L,]

l!lr]' l l i}

Tento druh je Velký asi jako kos černý. Nejlépe se rozezná pod|e hlasu, za soumraku

a v noci se ozývá po celé hodiny pískáním ,,huit,,, které se ozývá v pauzách d|ouhých asi 1 - 2 vteřiny. ChřástaÍ ŽiJe Velmi skrytě v bažinách a močálech, na březích zarost|ých rybníkůa jezer a mokých loukách. Hnízdív květnu až červenci dvakrát ročně. Hnízdo kupkovitého tvaru má vystavěné z rákosí a stébe| v nejhustší baŽinné Vegetaci. samice snáší6 - 12 Ž|utých, řÍdce hnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí oba rodiče asi 19 - 21 dní. Rodiče pak nekrmivá m|ádáta vodí ]eště asi měsíc. Potravou jsou různí Živočichovéa hmyz, méně rostliny a semena.

Chřástal kropenatý je taŽný pták, na hnÍzdiště se vrací v březnu a od|étá v září či říjnu.

)

.-:nu!

t

Morčák ve!ký

1vergus merganser) Morčák hnízdínejčastějl v dutinách stromů, využívá však i dutiny ve skalních

stěnách, Ve Starém zdivu, obsazuje i velké budky. Samice snáší8-12 v{ec, na|ezena by|a ale i hnízda s více neŽ 30 Vejci pocházejícími od VÍce samic. Mlád'ata po vylíhnutízůstávajínejméně 2 dny v hnízdě, pak jsou odváděna na vodu. Letuschopná jsou Ve stáří 2 měsíců,držíse spolu aŽ do podzimu, i kdyŽ samice je poměrně brzo opouští' Pohlavně dospíVajípo 2 letech, nejvyšší věk zjištěný krouŽkováním je 7,5 roku.

HlavnÍ součástípotravy jsou ryby, nejčastěji do délky 10 cm, u štíhlých druhů a|e i značně delší. V menší míře se Živí i koýši, vodním hmyzem a jeho larvami, červy a měkkýši.

Ir' th lt li

\i ir

VodouŠrudonohý

ffringa totanus)

Jde o ptáka velikosti kosa, ktery

má

nápadné dlouhé červenénohy. V období hnízděnívyhledává vlhká mÍsta s nízkou vegetací, např. okraje rybníkůnebo dna vypuštěných rybnÍkůa také mokré louky.

Na vhodných míStech hnízdívíce párů pohromadě, jinak jednotlivě. Hnízdo se nacházÍ na zemi a bývá slabě vystlané materiálem z oko|í.

Snášítéměř vŽdy 4 vejce V období od konce března, při sezení se střídají oba rodiče 21-28dní. Mlád:'ata jsou hned po oschnutí odvedena z hnízda' kolem měsíce poletují a postupně se osamostatňují.

1

Nejvyššívěk zjištěný kroužkováním je více než 14 let' Potrava je z většíčásti živočišná,jako je hmyz, koýši, pavouci, měkkýŠinebo červt, menšíčást rostlinná, např. semena a části trav a řas.

Racek černohlavý

(lchthyaetus melanocephalus)

Racek černohlavý obecně hnízdíve Velkých koloniích na mořských pobřežích a V ústíchřek, Ve Vnitrozemí u větších vodních ploch iv mokřadech. U nás Vzhledem k malým počtůmjedinců hnízdíjednotlivé páry v ko|oniích racka chechtavého. samice Snáší V květnu a červnu většinou 3 vejce do hníZd umístěných na zemi, oba rodiče se na snůšcestřídají23 - 26 dní' Mládáta po vylíhnutí SetrVáVa.|í několik dní na hnízdě a později se ukývají v okolí -

letuschopná jsou Ve 35

Poprvé hnízdíve 2.

_

40 dnech stáří.

- 3.

roce života,

nejvyššízjištěný věk je 15 let' V době hnízdění se Živí převážně vodním i suchozemským hmyzem' plži a v menší

míře i rybami, hlodavci' někdy poŽírají i mlád?ita rybáků nebo jiných racků. V zimě a na tahu jsou h|avní součástí potravy ryby, přiživují se i na skládkách

odpadů' Rostlinnou potravu vyhledávají výjimečně.

'u-,,.''.,

Rybák obecný

(Sterna hirundo)

Rybák hnízdí v koloniích samostatně nebo spolu s dalŠímidruhy rybáků nebo racků. Vyhledává mořská pobřeŽí, ve Vnitrozemí hnízdí u velkých vodních nádrŽí a

řek. Na hnízdiŠtěpři|étá v dubnu. Hnízda staví na zemi na málo zarostlých místech, často jen na naplaveném štěrku.

od konce dubna do července snáší1 - 4 Vejce, na hnízdě sedí oba ptáci (samec méně) 21 - 22 dní' Mládiata se 3 - 4 dny zdržujína hnízdě, později se uknývají v okolí. Zhruba týden jsou zahřívána samicí a samec přináší potravu, později krmí oba ptáci. Letuschopná jsou ve 22 - 28 dnech, ještě další1 - 2 měsíce

jsou krmena rodiči.

HnízdiŠtěopouštějí od srpna, poslední ptáci se u nás zdržujído října. Poprvé hnízdí Většina Ve 3. - 4. roce, nejvyššívěk je 25 let. Potravu tvoří především malé rybky, které loví při třepotavém letu nad hladinou, ze kterého se střemhlav vrhá do vody. Menšíčást tvoří hmyz a kory;'ši.

Ť\'

Moták pochop

(Circus aeruginosus) je dravec menšínež káně lesní. Samec je tmavohnědý, se světlejší h|avou. Samice je světlejší' přes oko má N/]oták

tmavšípás. MIadí ptáci jsou tmavohnědí,

mají výrazně nažlout|étemeno

h|avy.

Hnízdíhlavně v rákosinách, ale v poslední době se mnoŽí případy hnízd v polních

plodinách. HníZdo stavi na zemi. vzácně na keřích nebo stromech.

od poloviny dubna Snášínejčastěji 4 - 5 1

0-kusové. Doba sezení Je

H|aVní čáStípotravy jsou

Vajec, by|y a|e nalezeny snůŠkyaŽ 31 - 38 dní, péčeo mládata na hnízdě pak 34 - 40 dní'

savci a ptáci do Ve|ikosti ondatry a koroptve. občas poŽká ptačívejce (např. racků a lysek), v menšímíře i Žáby a hmyz. NejvyŠŠí doloŽený Věk je 1 8 let.

orel mořský

{latiueetus albicilla)

Je to největší orel, kterého u nás můžemepozorovat' Délka těla činí65 - 92 cm, rozpětÍ křídel 2o0 - 245 cm, hmotnost samce bývá 3'5 aŽ 5 kg' samice 5 až 8 kg, výjimečně až více než 10 kg' Dravec je celý hnědý, dospělí ptáci mají bílý ocas

a žlutý zobák, mladí ptáci mají zobák černý.

Nejčastěji se Vyskytuje v okolí větších Vodních ploch. U nás hnízdívýhradně na stromech, hnízdo každoročněpřistavují, můŽe být vysoké až 2 m a váŽit několik set kg. od února snáší většinou 1 -2 vejce, sedí

vyhledává mrtvé kusy. Ve

na nich 35 _ 46 dní. Hnízdnípéčetrvá 70 - 75 dní, obvykle býVá Vyvedeno jen .iedno mládě. Potravou jsou hlavně ryby a vodní ptáci, méně často savci. v zimě volné přírodě byl prokázán nejvyššívěk 34let,v zúetí42.

"ť íB

it

,1r:l

'jr

&.

r

-..ě..' ''.../

i

o*r,"",n"o"',oo

Ministerstvo ŽiVotního prostředí

,A

občonske sdružení

.,Aufi.,""*

*#

ffi

ACTAEA

tEsyčl{N AGENIURA ocHnANY PŘiRoDY

AxR

'Nt

ó€sxÉREPuBLllo

Gťafické ztvárnění:

Autoři fotografií:

ondřej Žáček

R. Kočvara, lV' Léd|

Text:

Zdroj fotografií: Shuttershock, Fotolia, Dreamstime

Roman Barták internet

VydáVá:

os

Há]enka' ]anikovo sed o 36' KopřVn ce, 74221'

lČo 64629881

Náklad: 1000 výtsků' Vyšlo 2012

Táto broŽUra bya Vytšténa V rámcl pro]ektu

''jednotný informačnia kom!n

kainisyíémochíany přírody V NUTs

Projektje rea zován MoÍavskoíezskýÍ] klajem s přjspěním finančního nástÍo]e Evroplké Unie

Ptačiob]aí Heřnranský

stev _

odra' Pooši(c)2012

LIFE+