BROWNFIELDY !"#$%&"'#"(&!)!*+,'-.&(#"(& /0'!1'-2)34-5! !657)4'#!8&3$'#"(&9 *+,'-.&(#"(!:$4#$73#"(&!;$3<&<-=
Barbara Vojvodíková (EDS)
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti Důl Alexander - zrcadlo minulosti, příležitost budoucnosti Kunčiček
PROFESSIONAL PUBLISHING
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Editor: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D.
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti Důl Alexander - zrcadlo minulosti, příležitost budoucnosti Kunčiček Recenzenti: doc. Ing. arch. Akad. Arch. Ivan Gürtler, Ph.D. doc. PhDr. Dagmar Petríková., Ph.D. doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. © Autorský kolektiv: Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D. Mgr. Stanislav Martinát Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. RNDr. Bohumil Frantál Mgr. Petr Klusáček, Ph.D. RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Ing. Regina Kuchtová, Ph.D, Mgr. Blanka Marková Ing. Mgr. Iva Tichá Ing.arch.Igor H. Krčmář Ing. Libor Jalůvka Ing. arch. Kamil Zezula Ing. Michal Potužník Kolektivy studentů uvedených ve studentské části Edition © Professional Publishing, Praha Tato publikace byla připravena díky podpoře projektu Partnerství pro české brownfieldy Registrační číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0033, který je podporován z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Grafické zpracování a tisk: in-PRESS CZ s.r.o., Havířov První vydání, 2012 ISBN: 978-80-7431-089-8
2
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Úvod 5 1. Co to jsou brownfields a jak je poznáme 6 1.1 Brownfields v definicích 6 1.2 Rozbor definice brownfieldu s komentářem 6 1.3 Kategorizace brownfields 7 1.4 Způsob identifikace ploch brownfields 10 2. Dlouhodobé proměny vybraných socio-demografických charakteristik obyvatelstva území postiženého industriálními činnostmi: na příkladě katastrálního území 12 Kunčičky (městský obvod Slezská Ostrava) 2.1 Historicko demografický vývoj území do roku 1991 14 2.2 Industrializace území 18 2.3 Demografický vývoj území v období 1991-2012 a současné problémy 18 2.4 Shrnutí 20 3. Dělnické kolonie v Ostravě 21 3.1 Historické souvislosti 21 3.2 Ostravské kolonie a její specifika vývoje 21 3.3 Urbanistické řešení vybraných sídlišť 27 3.4 Členění jednotlivých objektů 28 3.5 Možná řešení 29 3.6 Dělnické kolonie závěrem 31 4. Governance v procesu regennerace brownfields s aplikací na areál Dolu Alexander 31 4.1 Brownfieldy v souvislostech 31 4.2 Rekonverze průmyslových budov – terminologie a některé přístupy 32 4.3 Governance rekonverze brownfields 33 4.4 Příklad konverze dolu Alexander 35 4.5 Kdo je charita sv. Alexandra 36 4.6 Shrnutí některých aspektů procesu regenerace brownfields 37 5. Výsledky studentského workshopu 39 5.1 Pedagogický postup vedení workshopu 39 5.2 Zadání workshopu 40 5.3 Studentská práce - popis stavu – analýza k dalšímu zpracování 42 5.3.1 Vymezení území, hranice 42 5.3.2 SWOT analýza 42 5.3.3 Hodnotová analýza 43 5.3.4 Stav území a jeho charakteristika 43 5.3.5 Historie Kunčiček a historie dolu Alexander 45 5.3.6 Architektonický kontext – Důl Alexandr 46 5.3.7 Sociální kontex - Kunčičky 48 5.3.8 Vlastnické vztahy 49 5.3.9 Limity území 49 5.4 Vlastní řešení studentů - zadání Integrace 49 5.4.1 Metoda 50 5.4.2 Co je možné? Co je žádoucí? 50 5.4.3 Veřejný prostor 50 5.4.4 Brána 51 5.4.5 Místa - cíle cest, cesta 51 5.4.6 Areál Alexandr 52 5.4.7 Závěr – zadání intergrace 53
3
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
5.5
Vlastní řešení studentů - zadání Stabilizace 54 5.5.1 Metoda 54 5.5.3 Místa, cíle cest 56 5.5.4 Cesta – charakter, síť 57 5.6 Vlastní řešení studentů - zadání Izolace/Konzervace 59 5.6.1 Metoda 59 5.6.2 Veřejný prostor 59 5.7 Vlastní řešení studentů - zadání Komprese 62 5.7.1 Metoda 62 5.7.2 Veřejný prostor 62 5.7.3 Brána 63 5.7.4 Místa – cíle cest, cesta 63 5.7.5 Areál Alexander 64 5.8 Hodnocení a komentář k návrhům studentů od nezávislého supervizora Ing. Jan Votoček, Ph.D. 65 5.8.1 Hodnocení výsledných návrhů – Skupina Integrace 65 5.8.2 Hodnocení výsledných návrhů – Skupina Stabilizace 65 5.8.3 Hodnocení výsledných návrhů – Skupina Konzervace/Izolace 66 5.8.4 Hodnocení výsledných návrhů – Skupina Komprese 66 5.8.5 Obecné poznámky k návrhům 68 6. Paměť opuštěných míst / brownfieldy po čemkoliv … 68 6.1 Průmyslové brownfieldy – proč to nejde 69 6.2 Zákon a typizace 70 6.3 Staré a nové brownfieldy 70 6.4 Komunikace 71 6.5 Neudržitelný rozvoj 73 6.6 Typizace staveb a návyků 73 6.7 Místo pro lidi 74 6.8 Obecné závěry 75 Literatura 76 Literatura ke kapitole 1 76 Literatura ke kapitole 2 77 Literatura ke kapitole 3 78 Literatura ke kapitole 4 78 Internetové zdroje 79 Literatura ke kapitole 6 79 Příloha 1 - Vstupní list databáze (2001) – Důl Alexander 80 Příloha 2 – dotazník zpracovaný podle Metodiky inventarizace brownfieldů v ORP, Magistrát města Ústí nad Labem, 2010 – aplikace na důl Alexander 82 Příloha 3 - Areál bývalého dolu Alexander Historie dolu 85 Kulturní památky v areálu Alexander 86 Záměry o.z. ODRA s areálem 87 Příloha 4 - DIAMO, státní podnik 88 Seznam obrázků a grafů 92 Seznam tabulek 93 Summary 94 Rejstřík 96
4
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
2. Dlouhodobé proměny vybraných socio-demografických charakteristik obyvatelstva území postiženého industriálními činnostmi: na příkladě katastrálního území Kunčičky (městský obvod Slezská Ostrava) Autoři: Stanislav Martinát, Petr Dvořák3, Bohumil Frantál, Petr Klusáček4, Josef Kunc Ph.D5. Cílem této kapitoly je analyzovat dlouhodobé proměny vybraných socio-demografických charakteristik obyvatelstva území, kde se v současné době nachází množství ploch nevyužívaných (případně částečně využívaných) areálů po průmyslových činnostech (tzv. brownfields). Jako příklad takového území bylo vybráno katastrální území Kunčičky, administrativně náležící v rámci Ostravy k městskému obvodu Slezská Ostrava. V první části je provedena rešerše odborné literatury k tématu brownfieldů, v dalších částech analyzujeme historický vývoj území, jeho industrializaci, související dlouhodobé populační proměny, proměny domovního fondu a jejich prostorové souvislosti. V poslední části shrnujeme aktuální problémy území. Brownfieldy – teoretický úvod – doplnění ke kapitole 1 Chceme-li zkoumat vliv brownfieldů na sociální prostředí, je nezbytné nejdříve začít u pojmů. Nicméně už samotný pojem brownfields (z anglického brown fields – hnědá pole) je zmiňován v mnoha souvislostech a definicích a je zpravidla popsán velmi široce. (Blíže viz. kapitola 1.) Národní strategie regenerace brownfieldů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008) definuje brownfield jako „nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. „Na základě vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů (CzechInvest, 20052007) bylo v České republice identifikováno jako brownfield pouze 2355 ploch o velikosti větší než 1 hektar (celkem cca 10 326 hektarů území), (zde je zapotřebí přihlédnout k zadání studie, a to na vyhledání lokalit s potenciálem komerčního využití). Strategie uvádí také celkový odhad počtu brownfields v České republice na 8,5 - 11,7 tisíc na rozloze 27 – 38 tisíc hektarů. Snažíme-li se pojem brownfield opřít o stávající legislativu České republiky, narazíme na něj pouze ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., která však operuje s mnohem obecnější definicí. Jako brownfieldy v ní jsou označeny „plochy znehodnoceného území určené k obnově nebo opětovnému využití“.6 V odborné literatuře pravděpodobně nejcitovanější definicí pojmu brownfield najdeme ve výstupech projektů 7. rámcového programu EU CLARINET7 a CABERNET8 . Definice projektu CLARINET hovoří o brownfields jako o lokalitách (včetně jejich blízkého okolí), které a) jsou ovlivněny svým dřívějším využitím; b) jsou opuštěné či nedostatečně využívané; c) jsou kontaminované (včetně předpokládané kontaminace); d) jsou lokalizovány zejména v rozvinutých urbánních oblastech; e) zavdávají předpoklad nezbytných zásahů, které by opět umožnily jejich prospěšné využití (Ferber, Grimski 2002). (rozborem definice se zabývá blíže kapitola 1). Tato definice byla 3
Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Studentská 1768, Ostrava
4
Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Drobného 28, Brno -
5
Masarykova univerzita, Ekonomicko správní fakulta, Lipová 41a,
Vyhláška MMR ČR č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti 6
7 Projekt CLARINET (Contaminated Land Rehabilation Network for Environmental Technologies) je projektem 7. rámcového programu EU (www.clarinet.at). 8 Projekt CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network) je projektem 7. rámcového programu EU, který je koordinován Universitou v Nottingham (Land Quality Management Group – www.cabernet-co.uk).
12
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
dále rozvinuta ve studiích projektu CABERNET, který k výše uvedenému dodal, že brownfields mohou být lokalizovány i v méně vyspělých urbánních oblastech (bod d) a kontaminace nejsou podmínkou pro zařazení mezi brownfields (bod c) (Ferber, Grimski et. al, 2006). Nejnověji problematiku definice brownfields shrnuje zpráva projektu NICOLE , která vedle dokumentace přístupů jednotlivých zemí (či skupin zemí) Evropské unie upozorňuje na odlišné pojetí definice brownfields v USA, kde jsou dávány mnohem častěji do souvislosti s kontaminovanými plochami (viz. definice US Environmental Protection Agency) (Heasman, Wescott 2011). V České republice se typologií a definováním brownfields zabývají například K. Kadeřábková a M. Piecha (2009), Y. Garb a J. Bergatt- Jackson (2010) či B. Vojvodíková (2003, 2005), která se věnuje specifikům brownfields v Ostravě . Z pohledu regionálních věd se problematice percepce brownfields lokálním obyvatelstvem na příkladu srovnání Brna a Ostravy věnuje například Kunc et al. (2011). Diskusním východiskem pro debatu o sociálních aspektech brownfields je fakt, že předchozí využití pozemků a nemovitostí pro průmyslové účely zakládalo v dobách masivní industrializace významný počet pracovních příležitostí, což po ukončení provozu a vzniku brownfields může v těchto oblastech způsobit nárůst nezaměstnanosti, potenciálně i kriminality; obyvatelstvo těchto oblastí se sníženým sociálním statusem má pak tendenci migrovat do oblastí s lepšími podmínkami, ať už v rámci města, regionu či celého státu (Klusáček et al. 2011). Rovněž objekty brownfields, které jsou často ve zchátralém stavu, se pro hodnotu území stávají často problémem, respektive skýtají významný potenciál pro jeho možný rozvoj. Často opomíjeným faktorem regenerace brownfields je předpoklad participace aktérů na nejrůznějších úrovních, především je však nutné zdůraznit význam účasti aktérů na úrovni lokální (aktivní obyvatelstvo, neziskové organizace atd.). Dosud relativně omezený zájem místního obyvatelstva o participaci na přípravě projektů regenerace brownfields lze dát do souvislosti nejen se vzdělanostními předpoklady, ale také s dlouhodobou nivelizací občanské společnosti v období socialismu. Vzájemné vztahy mezi aktéry regenerace brownfields naznačuje obr. 2.1. Vlivy brownfields na sociální prostředí a jejich prostorové efekty jsou nepopiratelným fenoménem, který však v současné době stále stojí mimo hlavní témata geografického výzkumu. Studovaným územím je v předkládaném textu katastrální území Kunčičky, což je část městského obvodu Slezská Ostrava, kde kombinace brownfieldu a sociálně vyloučené lokality vytváří vhodný předpoklad pro studium vzájemného ovlivnění těchto fenoménů. Obr. 2.1. Vztahy mezi hlavními skupinami aktérů regenerace brownfieldů
Zdroj: Klusáček et al (2011)
13
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
2.1 Historicko demografický vývoj území do roku 1991 Území katastrálního území Kunčičky (250,57 hektarů) je v rámci městského obvodu Slezská Ostrava vymezeno na východě řekou Lučinou a dnešní ulicí Šenovskou, ze severu ulicí Lihovarskou, částečně železniční tratí č. 323 Frýdek-Místek-Ostrava, západní hranici území vymezuje tok řeky Ostravice, z jihu vysoce frekventovaná ulice Rudná. První písemná zpráva o vsi Kunčičky (Malé/Menší Kunčice) pochází z 80. let 14. století, kdy se staly součástí polskoostravského panství. Ves byla založena v místech, kde býval hraniční les mezi Slezskou Ostravou a Kunčicemi. Původní jádra osídlení území lze v Kunčičkách vymezit jednak ve střední části katastru podél bývalé císařské silnice z Polské (Slezské) Ostravy směrem na Paskov (dnes ulice Frýdecké) a dále ve východní části území osada Švrkel (Schwierkel) na levém břehu řeky Lučiny. Hospodářským centrem území býval hospodářský dvůr (v 17. století byly Kunčičky na krátkou dobu centrem samostatného panství Františka Viléma Sedlnického), který stával asi 300 metrů od Dolu Alexander v prostoru křížení dnešní Rajnochovy ulice a ulice Frýdecké (hospodářský dvůr zanikl po požáru na přelomu 19. a 20. století). Od 17. století byl majitelem paství rod Vlčků (Wilczků). Až do poloviny 19. století hovoříme o Kunčičkách jako o téměr výhradně zemědělské vsi – karolinský katastr (v letech 1725, 1736) zde uvádí pouze 7 sedláků, 7 zahradníků a 7 chalupníků (ve Švrklu pouze 2 opuštěné dvory), v tomto období je zde doložena i existence mlýna a 8 rybníků, které bývaly charakteristickým prvkem zdejší krajiny před industrializací. Na počátku 19. století (podle Kneiflovy Topographie – Jiřík, Pitronová 1967) žilo v Kunčičkách a osadě Švrkl 213 obyvatel (ve 33 domech – 21 ve vsi, 12 ve Švrklu), o 40 let později (podle údajů stabilního katastru k roku 1843) zde žilo 8 sedláků, 10 zahradníků a 12 chalupníků, vedle již uvedeného zámku a mlýna je uveden i hostinec. Už během první poloviny 19. století se počet obyvatel Kunčiček zvýšil o 31 % (na 279 k roku 1843), nicméně populační boom spojený s industrializací měl teprve nastat. Důležitým faktorem předindustriální epochy Kunčiček je rovněž refoma státní správy Habsburské monarchie koncem 40. let 19. století (zrušení patrimoniální správy), tedy jejich připojení k Polské (dnes Slezské) Ostravě, od roku 1866 (do 1941) měly Kunčičky status samostatné obce. Poklidný život zemědělského zázemí Polské Ostravy se však brzy změnil. Rozvoj těžby černého uhlí (v Polské i Moravské Ostravě) a navazujícího železářství (už v roce 1828 byly na vedlejším katastru Vítkovic za řekou Ostravicí založeny železárny) znamenal i významné proměny sociálně ekonomického prostředí místních obyvatel. Ze zemědělců se během několika generací stávají zaměstnanci průmyslu, kteří své zemědělské aktivity provozují jako vedlejší zdroj příjmů. V souvislostí s industrializací začal během 2. poloviny 19. století prudce narůstat počet obyvatel obce (téměř dvanáctinásobek) i výstavba (téměř čtyřnásobek). Nová výstavba se v tomto počátečním období soustředila do prostoru mezi dnešními ulicemi Škrobálkovou a Polní osadou, odsud se dále rozšiřovala. Nepochybný vliv na změnu života obce mělo i přivedení železnice (K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, v provozu od 1871), zejména však pozdější výstavba jámy Alexander v bezprostředním zázemí trati (1896), která byla financována společností Severní Ferdinandovy dráhy (Kaiser Ferdinands-Nordbahn). Jak je patrné z níže uvedeného grafu (č. 2.1), během dvou dekád 1890-1910 se v návaznosti na vybudování jámy Alexander zvýšil počet obyvatel Kunčiček trojnásobně (na 4607 v roce 1910). Obyvatelstvo se koncentrovalo především do hornických kolonií (Stará kolonie - 1896, Nová kolonie – 1901 – celkem 90 domů), jejichž výstavbu vedle Severní Ferdinandovy dráhy financovaly v menší míře i Vítkovické železárny (Vítkovické horní a hutní těžířstvo). Vlastník jámy Alexander se postupně stal většinovým vlastníkem nemovitostí v celém území (51 % domů v roce 1923 – Jiřík, Pitronová 1967). Růst počtu obyvatel pokračoval i v období 1. republiky (v roce 1928 byla postavena Jubilejní kolonie – 27 vícepodlažních domů), nicméně nejvyšší počet obyvatelstva v historii zde zaznamenáváme pro rok 1940 (5646 obyvatel), což s pravděpodobností hraničící s jistotou souvisí s tlakem okupační správy na zvyšování těžby v celém revíru.
14
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Graf 2.1. Vývoj počtu obyvatel katastrálního území Kunčičky v období 1804-2001 6000
5000
4000
3000
2000
1000
18 43 18 69 18 80 18 90 19 00 19 10 19 21 19 30 19 40 19 50 19 61 19 70 19 80 19 91 20 01
18 04
0
Zdroj dat: Historický lexikon obcí (1869-2005), Jiřík, Pitronová (1967), Bartusek, Smělík (1998)
Tabulka 2.1. Vývoj počtu domů v katastrálním území Kunčičky v období 1804-2001 1804 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 počet domů
33
52
69
75
187
260
280
373
532
-
451
326
303
263
obyv./ 1 dům
6,5
9,2
10,9
15,1
18,1
17,7
16,1
20,9
10,1
-
6,9
6,4
5,1
6,3
Zdroj dat: Historický lexikon obcí (1869-2005), Jiřík, Pitronová (1967), Bartusek, Smělík (1998)
Jak plyne z vývoje počtu domů (tabulka č. 2.1), masivní bytová výstavba v území probíhala i po skončení 2. světové války (výstavba Osady míru a pásu rodinných domů podél ulice Střádalů, které byly později demolovány). Další analyzovaný údaj (počet obyvatel/1dům) dokládá nárůst hromadného bydlení (hornických kolonií) v území od přelomu 19. a 20. století s maximy po výstavbě Jubilejní kolonie (údaj 20,9 obyvatele na 1 dům k roku 1930). V dalších obdobích tento ukazatel s populačními propady území radikálně padá. Velmi zajímavou se jeví národnostní struktura obyvatelstva, které na konci 19. století mířilo do Kunčiček za prací. Pro rok 1900 Jiřík a Pitronová (1967) v Kunčičkách uvádí 63,76 % obyvatelstva polské národnosti (o 10 let dříve pouze 11,85 %, pro období cenzu (sčítání) 1910 opět „pouze“ 19,32 %, což svědčí o výrazné fluktuaci obyvatelstva v území) především z Haliče (zejména z oblastí okresů Wiełiczka, Bochnia, Biała, Wadowice, Żywiec, Brzesko – Bartusek, Smělík 1998). Německého obyvatelstva bychom zde našli podstatně méně (cca 4 % na přelomu století). Po druhé světové válce a především po roce 1948 (Kunčičky jsou v tomto období již součástí tzv. Velké Ostravy), kdy na celém Ostravsku dochází k extenzivnímu rozvoji těžkého průmyslu, byly Kunčičky drasticky zasaženy industrializací. Nejvýznamnějším zásahem do území byla výstavba Nové Huti Klementa Gottwalda (dnes ArcelorMittal Ostrava, a.s.), která probíhala v sousedním katastru Kunčic. Průmyslové provozy a rozlehlá odkaliště jsou v této době rozšiřována na úkor obytné i zemědělské funkce území, která ze sledovaného prostoru velmi rychle mizí. Zatímco v roce 1950 je v Kunčičkách ještě evidováno 532 domů, na konci 80. let již pouhých 303 domů (pokles o 43 %). Lze konstatovat, že atraktivita Kunčiček poklesla i vybudováním silničního průtahu Ostravou (ulice Rudná), který odřízl Kunčičky z jihu; severní a východní část katastru byla přeměněna na plochy pro průmysl, sklady atd. Obytná funkce zůstala zachována v původní nejstarší části katastru západně od ulice Vratimovské. Počet obyvatel se postupně propadl až na nejnižších 1531 obyvatel v roce 1991 (pokles o 73 % oproti maximálnímu roku 1940), kdy z Kunčiček dochází k významné imigraci obyvatel do ostatních částí města. Sociální status Kunčiček se dále propadá, s ohledem na levné bydlení se do území stěhuje sociální slabší obyvatelstvo, což se výrazněji projevilo sociálními problémy v lokalitě v 90. letech. Dlouhodobý sídelní vývoj a šíření průmyslových ploch v katastrálním území Kunčiček v časových horizontech let 1840, 1923-1928, 1940 a 2009 sledují obrázky č. 2.2- 2.5
15
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Obr. 2.2. Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky v roce 1840
Zdroj podkladových dat: Mapa 2. vojenského mapování, mapový list Mähren O_5_X (VÚKOZ v.v.i.)
Obr. 2.3. Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky pro léta 1923-1928
Zdroj podkladových dat: Speciální mapa 3. vojenského mapování, mapový list 4060/4, (VÚGTK v.v.i.)
16
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Obr. 2.4. Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky v roce 1949
Zdroj: Letecký snímek území z roku 1949 (VGHMÚř Dobruška)
Obr. 2. 5. Schéma zástavby katastrálního území Kunčičky v roce 2009
Zdroj podkladových dat: Ortofotomapa území z roku 2009, (Geodis spol s.r.o.)
17
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
2.2
Industrializace území
Jak již bylo výše uvedeno, nejvýznamnější hybnou silou proměn Kunčiček bylo hornictví a navazující aktivity. Jáma Alexander byla uvedena do provozu v roce 1898 a se zaměstnaností dlouhodobě oscilující okolo 1000 osob byla jedním významných ostravských průmyslových provozů. Jméno díla odkazuje na prezidenta Severní Ferdinandovy dráhy – hraběte Alexandra Palaviciniho. Ocelová důlní věž o výšce 30,3 m je zachována dodnes jako národní technická památka. V kombinaci s již zmíněnými hornickými koloniemi (Stará, Nová, Jubilejní) (o koloniích více v kapitole 3) tvoří Důl Alexander unikátní památku na industriální minulost lokality, která byla ve své době moderním průmyslovým provozem (v roce 1918 zde byli tzv. důlní koně nahrazeni benzolovými lokomotivami). Nicméně Důl Alexander fungoval samostatně pouze do roku 1926, kdy byl administrativně převeden pod nedaleký Důl Zárubek (stal se jeho pomocným závodem). Produkční význam Dolu Alexander sice poklesl (za 28 let těžby bylo z jámy vytěženo 5 910 960 tun uhlí), avšak vzrostl jeho význam obslužný (sloužil výhradně k čerpání vody, větrání, pro dopravu osob a materiálu). Velké modernizace dolu Alexander proběhly na počátku 30. let a v 50. letech 20. století (v provozu elektrický těžní stroj). První sociální otřesy v území (stejně jako celé ekonomiky tehdejšího Československa) přinesla hospodářská krize 30. let 20. století, kdy vlivem útlumu poptávky po uhlí byl v jámě omezen provoz. Postupné omezování těžby v dole od 50. let mělo své souvislosti i na povrchu – zastaralé povrchové objekty jámy byly postupně pronajímány pro jiné aktivity, z jámy byla na konci 70. let 20. století již pouze čerpána důlní voda (v tomto období byla jáma administrativně převedena pod Důl Jeremenko). Zároveň došlo k vybudování ploch pro uhelné kaly a flotační hlušinu na pravém břehu řeky Ostravice o rozloze cca 12 ha. Fungování dolu bylo ukončeno na konci roku 1992 v souvislosti s útlumem hornictví v ostravské části Ostravsko-karvinského revíru, těžní (945 m) i výdušná (775,3 m) jáma byly postupně zasypány (1993 resp. 1994). V souvislosti s podpovrchovou těžbou došlo také k poklesům terénu, nejvýznamněji v okolí dolu o 1 až 3 metry, zároveň západně od dolu vznikl na ploše 2,3 ha odval hlušiny, dnes porostlý sekundární vegetací. Důl Alexander je po architektonické stránce unikátním dílem s mnoha architektonickými detaily (barokní tvary a symbolika výzdoby budov, inspirace barokní kompozicí s čestným dvorem– Matěj et al. 2008). Park, který k Dolu Alexander přiléhá z východu byl na konci 40. let 20. století přechodně upraven pro fungování zoologické zahrady v Ostravě (1948-1960). V současné době je zrekonstruována budova bývalé kovárny dolu, kde provozuje své aktivity chráněná dílna Charity sv. Alexandra. Aktuálně zde pracuje cca 60 osob vesměs se zdravotním postižením, kteří zde vyrábí keramické, textilní a stolařské výrobky. (více viz kapitola 4) Velký zásah do rázu Kunčiček znamenala i výstavba ocelářského gigantu Nová Huť (dnes ArcelorMittal Ostrava a.s.). Jeho počátky spadají již do roku 1942, v roce 1948 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutnického provozu s úplnou hutní výrobou (tj. s vysokými pecemi, ocelárnou a dalšími navazujícími provozy) na katastrálních územích Kunčiček, Kunčic a Bartovic. Kunčičky byly dotčeny jednak výstavbou provizorních ubytovacích zařízení, jednak umisťováním pomocných provozů, odvalů a odkališť. V 60 dřevěných barácích (podél ulice Vratimovská) bylo během výstavby ubytováno až 3000 brigádníků, ráz samostatné sídelní jednotky charakteru pracovního tábora dotvářelo oplocení areálu a zázemí, které tvořila nemocnice, kulturní dům, obchod a jídelna s kuchyní (Bartusek, Smělík 1998). Osada pozdeji dostala jméno „Osada mírů“. Samotný provoz huti se v Kunčičkách projevil zřízením odvalu odpadů z hutní výroby na hranicích katastru u ulice Lihovarská (odval o ploše 66 ha leží v sousedním katastrálním území Slezská Ostrava), popeloviny, ocelárenské a vysokopecní kaly byly ukládány do odkališť ve východním cípu katastrálního území – Rudná I, II, III. Samostatným průmyslovým provozem v území byla také Cementárna na Lihovarské ulici (bývalý CEMOS Ostrava a.s), dnes také řazená mezi jeden z brownfieldů na území Kunčiček.
2.3 Demografický vývoj území v období 1991-2012 a současné problémy Sledujeme-li vývoj počtu obyvatel Kunčiček po politicko ekonomických změnách na začátku 90. let 20. století, je možné konstatovat, že v posledních 20 letech počet obyvatel Kunčiček převážně mírně vzrůstal (s mírnými propady v období let 2000/2001 a s maximem v roce 2009 – 1905
18
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
obyvatel – viz graf č. 2.2), nicméně tento statistický pohled se s reálným počtem obyvatel v území významně rozchází. Jak upozorňuje například Kvasnička (2010) ve své studii pro Agenturu pro sociální začleňování, expertní odhad počtu zdejších obyvatel je okolo 3000 osob, tedy o cca 1/3 vyšší. Příčinou jsou časté neregistrované imigrace (regionální, ale i mezinárodní) sociálně slabšího, zejména romského obyvatelstva. Jak plyne z výše uvedeného, větší části Kunčiček jsou zařazeny mezi sociálně vyloučené lokality (s jádrem mezi ulicemi Výhradní, Pstruží, Nadační, Holkova a Stavovská – kolonie Jubilejní, oblasti mezi kolonií Starou a Novou s celkem cca 700 obyvateli). Tento typ lokalit lze definovat jako území s procesy, v jejichž rámci je jedinci, skupině jedinců či celé komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti (Gabal 2006). V tomto případě jsou jasně patrné nejen sociální a ekonomické bariéry (viz výše), ale i bariéry geografické – řeka Ostravice (vliv povodní 1997), poklesy území, existence frekventovaného silničního tahu ulicí Rudná, funkční využití většiny území pro průmyslové aktivity. Graf č. 2.2. Vývoj počtu obyvatelstva katastrálního území Kunčičky v období 1992-2012
!"#$%!&'()$#*
2500 2000 1500 1000 500
10 20
08 20
06 20
04 20
02 20
00 20
98 19
96 19
94 19
19
92
0
Rok Zdroj dat: Úřad městského obvodu Slezská Ostrava
Problémem rovněž zůstává relativně vysoký stupeň kontaminace půd i podzemních vod v částech Kunčiček, které byly intenzivně dlouhodobě využívány pro průmyslové účely. Z tohoto pohledu je nezbytné zmínit usazovací nádrž společnosti Vítkovice, a.s., kde došlo v roce 1998 k průmyslové havárii, či odkališť Rudná I, II, III. společnosti Arcelor Mittal, a.s. Pozůstatkem industriální tradice území je rovněž majoritní vlastnictví většiny domů i pozemků průmyslovými podniky, které tak rozhodují o směru a způsobu budoucího využití území. Na druhou stranu je nutné dodat, že vlastnictví bývalých hornických kolonií společností RPG-byty umožnilo jejich komplexní regeneraci (v roce 2010) a zachování architektonické hodnoty území, což by v příkladě vlastnictví individuálními vlastníky s největší pravděpodobností možné nebylo. Ze schématu vypracovaného pro katastrální území Kunčiček v katastru nemovitostí tedy, že majoritními vlastníky jsou zde především společnosti skupiny RPG, Arcelor Mittal, a.s., Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s. (obr. 2.6).
19
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Obr. 2.6. Schéma majoritního vlastnictví nemovitostí a pozemků v katastrálním území Kunčičky
Zdroj: Katastr nemovitostí (www.nahlizenidokn.cuzk.cz)
2.4 Shrnutí I přes svou postindustriální současnost, území Kunčiček v sobě stále nese prvky a aspekty průmyslu, který lokalitu více než století výrazně formoval. Snaha vymazat svou industriální minulost, jak je to patrné v mnoha případech českých, moravských či slezských měst, by měla být měněna na snahu lépe využít stávající potenciál území. V případě území Kunčiček je bezesporu potenciálem blízkost centra města (vzdušnou čarou 2 kilometry) stejně jako velmi výhodné dopravní napojení. Problémem je vysoce frekventovaná ulice Rudná. Mnohem významnější rozvojovou bariérou, která znesnadňuje větší zapojení území do organismu města, jsou odvaly a plochy po průmyslu (lokalita Zárubek) severně od Kunčiček (tedy v jižní části katastrálního území Slezská Ostrava). Existence sociálně vyloučené lokality v území jsou neodiskutovatelnou bariérou rozvoje, nicméně existence dlouhodobých strategií sociálního rozvoje a jejich uplatňování (rekonstrukce domů v lokalitě, budování nízkoprahového centra, obnova zeleně, vzdělávání, zapojování místního obyvatelstva do spolupráce a plánování rozvoje atd.) vytváří předpoklad pro postupné zlepšování situace. Kapitola vznikla díky finanční podpoře projektu 7. rámcového programu EU TIMBRE (Tailored Improvement of Brownfield Regeneration in Europe, contract no: 265364)
20
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Literatura Literatura ke kapitole 1 Bergatt -Jackson, J., Votoček J.(2010): Metodika inventarizace brownfieldů v ORP, Magistrát města Ústí nad Labem, 2010 Ferber, U. et al. (2006) Sustainable brownfield regeneration: CABERNET network report. Nottingham: University of Nottingham, 2006, 134 s.). Ferber, U., Grimski, D. (2002) Brownfields and redevelopment of urban areas. A report from the contaminated land rehabilitation network for environmental technologies. Vienna: Federal Environment Agency Austria, 2002, 145 s. Ferber, U. and S. Tomerius (2003), „Brownfield Redevelopment: Strategies and Approaches in Europe and the United States“, in OECD, Private Finance and Economic Development: City and Regional Investment, OECD Publishing. doi: 10.1787/9789264034860-7-en Jackson, J., et al. (2004)Brownfields snadno a lehce. Praha: IURS, 2004 Koudela,V., Kuda, F., Zdařilová,R.(2004) Možnosti podpory regenerace brownfields v územním plánování a regionálním rozvoji :Sborník ze semináře Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch 15.12.2004, Ostrava, ISBN 80-248-0756-4 s.36-45 Kuda,F., Smolová, I. (2007) Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území,VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava ISBN:978-80-248-1371-4 Nathanail, P., Thornton, G. and Millar, K. (2003) What’s in a Word: UK and international definitions of ‘brownfield’ Sustain Martinec, P. et al. (2006) Termination of underground coal mining and its impact on the environment Anagram ,Ostrava ISBN 80-7342-098-8 MPO ČR. Národní strategie regenerace brownfieldů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008, 12 s.) Novosák, J.(2009): Prostorová analýza brownfields na Ostravsku, disertační práce MS, Ostravská univerzita, Ostrava 2009 OECD: OECD Territorial Reviews OECD Territorial Reviews: Athens, Greece 2004 http://books.google.cz/books?id=WdhdGHOozAIC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false Spasovová, E. (2004) Ekonomické stránky řešení Brownfields, Konference Brownfields projekty a výzkum. CD presentace Vojvodíková, B. (2001) Rozvoj regionu ovlivněného důlní činností se zaměřením na využití ploch bývalých důlních závodů, disertační práce, MS, Fakulta stavební, VŠB – TU Ostrava, 2001 Votoček, J. (2011): Řešení problematiky brownfileds, Disertační práce, Fakta stavební VŠB - TU Ostrava, MS, Ostrava 2011
Literatura ke kapitole 2 Bartusek, J., Smělík, J. (1998): Kunčičky. Z historie obce (1380). Almanach k 70. výročí založení Základní školy Ostrava-Kunčičky. Základní škola Ostrava-Kunčičky, Ostrava, 65 s. Jiřík, K., Pitronová, B. (1967): Dějiny Ostravy. Vydáno k 700. výročí založení města. Profil, Ostrava, 767 s. 76
Brownfieldy - souvislosti a příležitosti
Gabal, I. (2006): Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Gabal Analysis and Consulting, Praha, 117 s. Ferber, U., Grimski, D. (2002): Brownfields and redevelopment of urban areas: A report from the Contaminated Land Rehabilitation Network for Environmental Technologies. Federal Environment Agency Ltd. Austria, Vienna, 145 s. Ferber, U., Grimski, D., Millar, K., Nathanail, P. (2006): Sustainable brownfield regeneration: CABERTNET network report. University of Notthingham, Notthingham, 138 s. Heasman, I., Westcott, F., Connell, P., Visser-Westerweele, MacKay, S. (2011): Environmental liability transfer in Europe: divestment of contaminated land for brownfield regeneration. Report of NICOLE project brownfield group. 55 s. Historický lexikon obcí (1869-2005), Český statistický úřad (www.czso.cz) Kadeřábková, B., Piecha, M. (2009): Brownfields – jak vznikají a co s nimi. Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 138 s. Garb, Y., Jackson, J. (2010): Brownfields in the Czech Republic 1989–2009: The long path to integrated land management. Journal of Urban Regeneration and Renewal 3(3), 263-276. Katastr nemovitostí (www.nahlizenidokn.cuzk.cz) Klusáček, P., Krejčí, T., Kunc, J., Martinát, S., Nováková, E. (2011): Post-Industrial Landscape in the Relation to Local Self-Governmnet in the Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 19, 4 (in print). Kunc, J., Klusáček, P., Martinát, S. (2011): Percepce a lokalizace urbánních brownfields: podobnosti a rozdíly na příkladu Brna a Ostravy. Urbanismus a územní rozvoj, 14 (1), s. 13-17 Kvasnička, R. (2008): Popis sociální vyloučených romských lokalit v regionu Ostravska. Agentura pro sociální začleňování, Ostrava, 104 s. Letecký snímek území z roku 1949 (VGHMÚř Dobruška) Mapa 2. vojenského mapování, mapový list Mähren O_5_X (VÚKOZ v.v.i.) Matěj M., Klát J., Korbelářová I. (2008): Cultural Monuments of the Ostrava-Karviná coalfield. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 115 s. Ortofotomapa území z roku 2009 (Geodis spol s.r.o.) Národní strategie regenerace brownfieldů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha, 2008, 12 s. Speciální mapa 3. vojenského mapování, mapový list 4060/4, (VÚGTK v.v.i.) Vojvodíková, B.(2003): Vysvětlivky a komentář k mapě opuštěných území po důlních podnicích v ostravské části OKD, in Documenta Geonika 2003, Atlas map útlumu hlubinné těžby černého uhlí v české části Hornoslezské pánve na povrch a životní prostředí Ústav geonika Akademi věd ČR, ISBN: 80- 863360-36-9. Vojvodíková, B. (2005): Colliery brownfields and the master plan of Ostrava. Moravian Geographical Reports 13 (2), 49-56. Vyhláška MMR ČR č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Literatura ke kapitole 3 Archivní materiály- archiv OKD
77