00012

Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky Plán péče po ukončení projektu (After – LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012

2010

Předmluva: Hlavním cílem projektu, který probíhal v letech 2007 – 2010, je záchrana lužních stanovišť v povodí řeky Morávky, biologicky a geomorfologicky cenného území, které je ohroženo invazním druhem rostliny - křídlatkou (Reynoutria spp.). Předkládaný plán péče po ukončení projektu je jedním ze závěrečných výstupů, který shrnuje situaci po ukončení projektu a nastiňuje úkoly pro další roky.

Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky – Plán péče po ukončení projektu Materiál byl zhotoven v rámci projektu LIFE III Nature „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“ Texty: Ing. Štěpánka Konupková Kalousová, RNDr. Radim Misiaček, Mgr. Roman Barták Fotografie: Bc. Vendula Kalousová, Ing. Štěpánka Konupková Kalousová, Ing. Martin Konupka

2

Obsah 1.

2.

Projekt LIFE III Nature – Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky ..................................... 5 1.1.

Cíle a výsledky projektu .......................................................................................................... 5

1.2.

Projektové území ..................................................................................................................... 5

1.3.

Organizační zajištění projektu ................................................................................................. 5

Plán, skutečnost a budoucnost dle struktury projektu ..................................................................... 6 2.1.

Jednorázová opatření, akce C .................................................................................................. 6

2.1.1.

Akce C1 - Potlačení křídlatky (Reynoutria spp.) ............................................................ 6

2.1.2.

Akce C2 – Revitalizace bylinného patra vybraných stanovišť ........................................ 8

2.1.3.

Akce C3 – Dosadba původních druhů keřů ..................................................................... 9

2.2.

Pravidelná opatření, akce D................................................................................................... 10

2.2.1. Akce D1 - Výzkum optimální metody eliminace invazních druhů a následné revitalizace stanovišť ..................................................................................................................... 10 2.3.

Veřejná informovanost a šíření výsledků projektu, akce E ................................................... 11

2.3.1. Akce E1 - Informační leták „Evropsky významná lokalita Niva Morávky a soustava Natura 2000 ................................................................................................................................... 11 2.3.2. Akce E2 - Informační leták „Záchrana lužních stanovišť v evropsky významné lokalitě Niva Morávky “ ............................................................................................................................. 11 2.3.3.

Akce E3 - Výukový CD-rom „SCI Niva Morávky" ...................................................... 12

2.3.4.

Akce E4 – Exkurze do SCI Niva Morávky ................................................................... 12

2.3.5.

Akce E5 – Semináře pro místní obyvatele .................................................................... 12

2.3.6.

Akce E6 – Venkovní informační tabule ........................................................................ 12

2.3.7.

Akce E7 - Mezinárodní konference „Invazní druhy rostlin........................................... 12

2.3.8.

Akce E8 – Internetové stránky projektu Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky 13

2.4.

Řízení projektu a jeho monitorování, akce F......................................................................... 13

2.4.1.

Akce F1 – Management projektu .................................................................................. 13

2.4.2.

Akce F2 – Koordinace PR aktivit .................................................................................. 13

2.4.3.

Akce F3 - Nezávislý audit závěrečné zprávy ................................................................ 13

2.4.4.

Akce F4 - Monitoring dopadů projektových aktivit ...................................................... 13 3

2.4.5.

Akce F5 - Plán péče po ukončení projektu .................................................................... 14

3.

SWOT analýza projektu ................................................................................................................ 14

4.

Hlavní úkoly po skončení projektu................................................................................................ 14 4.1.

Monitoring invazních rostlin v projektovém území .............................................................. 14

4.2.

Likvidace invazních rostlin po ukončení projektu ................................................................ 15

4.3.

Veřejná informovanost .......................................................................................................... 17

4.4.

Monitoring dopadů projektových aktivit ............................................................................... 18

5.

Zdroje ............................................................................................................................................ 19

6.

Přílohy ........................................................................................................................................... 21 6.1.

Příloha 1 - Rozdělení území mezi partnery po ukončení projektu ........................................ 21

4

1. Projekt LIFE III Nature – Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky Projekt Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky byl realizován díky finanční podpoře Evropské unie v rámci programu LIFE III Nature, což je finanční nástroj EU určený především na podporu soustavy Natura 2000. Projekt zpracovával Moravskoslezský kraj ve spolupráci s dalšími partnery po dobu 4 let - od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010. Podrobné informace je možné nalézt na internetových stránkách http://www.life-moravka.cz/.

1.1.

Cíle a výsledky projektu

Cíle projektu vycházely z Evropské strategie řešení invazních cizorodých druhů. Projekt se zaměřoval na evropsky významnou lokalitu (EVL) Niva Morávky, částečně také na EVL Beskydy a měl následující hlavní cíle: Vypracování efektivní metodologie potlačování invazních druhů a následné revitalizace stanovišť. -

Potlačení invazních druhů křídlatek v povodí Morávky.

Vytvoření efektivního přenositelného modelu spolupráce zainteresovaných subjektů při řešení problémů v oblasti ochrany životního prostředí na regionální úrovni. Šíření výsledků projektu a poskytování dalších informací o soustavě Natura 2000 a ochraně životního prostředí obecně.

1.2.

Projektové území

Projektové území se nachází v Moravskoslezském kraji, v severní části Moravskoslezských Beskyd a zahrnuje celé povodí řeky Morávky od pramene pod vrcholkem Sulov po město Frýdek-Místek, jeho celková rozloha je přibližně 17 000 ha. Projektové území zasahuje do katastrálních území obcí Morávka, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty, Nižní Lhoty, Nošovice, Dobrá u Frýdku-Místku, Skalice u Frýdku-Místku, Staré Město u Frýdku-Místku, Vojkovice, Krásná pod Lysou horou, Bukovice u Dobratic, Dobratice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice a Komorní Lhotka. Průměrná nadmořská výška území je 350 m n. m. V povodí řeky Morávky se nachází chráněná území evropského významu, která jsou součástí soustavy Natura 2000. Jedná se o evropsky významnou lokalitu Niva Morávky, evropsky významnou lokalitu Beskydy a ptačí oblast Beskydy. Součástí projektového území jsou také další chráněná území dle národní legislativy: chráněná krajinná oblast Beskydy, národní přírodní památka Skalická Morávka a přírodní památka Profil Morávky.

1.3.

Organizační zajištění projektu

Příjemcem finanční podpory EU byl Moravskoslezský kraj, který byl zodpovědný za management projektu, a který rovněž projekt kofinancoval ze svého rozpočtu. Hlavním partnerem projektu byl Český svaz ochránců přírody, základní organizace Salamandr, jehož úlohou bylo provedení většiny terénních prací. Dalšími partnery projektu byli: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (Správa CHKO Beskydy a Středisko Ostrava), Lesy České republiky, s. p. (Správa toků pro oblast povodí Odry, Frýdek-Místek), Povodí Odry, státní podnik a Plzeňský Prazdroj, a. s. – Pivovar Radegast. Také všichni ostatní partneři se podíleli na financování projektu, jehož celkový rozpočet činil 1 015 tisíc EUR, podíl dotace ze strany Evropské Unie byla 704 tisíce EUR, tedy 69 %. Projekt byl rovněž podporován Ministerstvem životního prostředí. 5

2. Plán, skutečnost a budoucnost dle struktury projektu 2.1.

Jednorázová opatření, akce C

V rámci projektu Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky byla realizována tři opatření akce C. Jedná se o akci C1 – Potlačení křídlatky (Reynoutria spp.), která byla v roce 2009 po schválení evropské komise rozšířena o mechanickou likvidaci netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Další jednorázové akce jsou C2 – Revitalizace bylinného patra vybraných stanovišť a C3 – Dosadba původních druhů keřů. 2.1.1. Akce C1 - Potlačení křídlatky (Reynoutria spp.) V projektovém území se vyskytují všechny tři druhy křídlatek, které se v rámci České republiky projevují jako invazní, tj. křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka česká (Reynoutria bohemica), která je nejrozšířenější a také nejvíce odolná. Všechny jmenované druhy byly v projektu likvidovány. Křídlatky byly ničeny za použití aplikace herbicidu postřikem na list a aplikací herbicidu vpichy do stvolů (injekční aplikací). 2.1.1.1. Postup likvidace křídlatek v jednotlivých letech Před realizací samotného projektu proběhlo v roce 2004 mapování křídlatek v projektovém území. Tyto zmapované plochy s rozšířením křídlatek byly na začátku projektu (v roce 2007) rozděleny mezi jednotlivé partnery zodpovědné za jejich likvidaci (AOPK ČR SCHKO Beskydy, ČSOP Salamandr, Lesy ČR, s. p., Povodí Odry, státní podnik). Důraz byl kladen na postup prací od pramene dále po toku Morávky. V prvních dvou letech projektu probíhala likvidace křídlatek především na předem zmapovaných plochách, v dalších letech probíhala systematická kontrola celého území a křídlatky byly likvidovány na nově zjištěných plochách. Pro postřiky i injektáže křídlatek byl používán výhradně herbicid Roundup Biaktiv, který se prezentuje jako nejšetrnější herbicid pro použití v ekologicky citlivých oblastech. Je to zatím jediný dostupný herbicid, který je možno používat v blízkosti vodních toků. Roundup Biaktiv není klasifikován jako nebezpečný podle směrnice EU 1999/45/EC nebezpečné přípravky. Výrobce nepředpokládá závažný potenciální vliv na zdraví člověka ani na životní prostředí, pokud se dodržují doporučené pokyny pro použití. Všemi partnery byla pro postřik používána 7% koncentrace herbicidu Roundup Biaktiv, vyjma území NPP Skalická Morávka, kde byla v souladu s plánem péče o chráněné území používána koncentrace 10 %. Křídlatky v okolí vodní nádrže Morávka (v ochranném pásmu vodního zdroje) byly likvidovány pomocí injekční aplikace, injektory byly objednány a zakoupeny prostřednictvím internetu přímo od výrobce v USA, neboť nebylo možné je zakoupit v ČR. Většina ploch byla kontrolována a v případě výskytu křídlatek ošetřena dvakrát za rok. V roce 2007 bylo v projektovém území ošetřeno herbicidem 126 ha křídlatek, z toho 2,5 ha injektáží, přičemž bylo spotřebováno 1 500 litrů Roundupu Biaktiv. 6

V roce 2008 bylo v projektovém území ošetřeno herbicidem 260 ha křídlatek, z toho 17 ha injektáží, přičemž bylo spotřebováno 3 100 litrů Roundupu Biaktiv. V roce 2009 bylo zkontrolováno a v případě výskytu křídlatek herbicidem ošetřeno 490 ha projektového území, z toho 6,6 ha injektáží, přičemž bylo spotřebováno 3 180 litrů Roundupu Biaktiv. V roce 2010 byl zvolen stejný postup jako v roce 2009, bylo zkontrolováno v případě výskytu křídlatky herbicidem ošetřeno 430 ha z toho 3,5 ha injektáží. Přičemž bylo spotřebováno 3 020 litrů Roundupu Biaktiv. Celkem bylo spotřebováno 10 800 l herbicidu Roundup Biaktiv, přičemž plánovaná spotřeba byla 13 000 litrů. Spotřeba herbicidu Roundup Biaktiv 2007 -2010 rok nákup RB (l) spotřeba RB (l) 2007 8000 1500 2008 3100 2009 3180 2010 2800 3020 celkem

10800

10800

2.1.1.2. Mechanická likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) Již v létě 2008 (tedy po prvním roce postřiků), bylo pozorováno masivní obsazování říčních náplavů uvolněných po likvidaci křídlatky dalším invazním druhem, a to netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera). Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoletou bylinu, úspěšně se množící zejména díky nadprodukci semen, byla podána žádost Evropské komisi o rozšíření akce C1 - Potlačení křídlatky i na mechanickou likvidaci (kosení, vytrhávání) netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Evropská komise žádost schválila a v roce 2009 byla netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) kosena a vytrhávána v době květu (v červnu až srpnu), aby bylo znemožněno dozrání semen. Likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) probíhala v NPP Skalická Morávka a na náplavech podél toku v katastrálních územích obcí Pražmo a Raškovice na celkové ploše 70 ha. Na nejvíce postižených plochách byly na podzim 2009 provedeny výsevy trávobylinné směsi. V roce 2010 byla netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) likvidována kosením na celkové ploše 116 ha. Po skončení projektu: Monitoring a likvidace invazních rostlin budou po skončení projektu prioritním úkolem, viz kapitoly 3. 1. a 3.2. 7

2.1.2. Akce C2 – Revitalizace bylinného patra vybraných stanovišť Revitalizace bylinného patra prostřednictvím dosevů byla zvolena ze dvou důvodů. Tím prvním bylo to, že opatření spolu s dosadbami dřevin mělo sloužit jako biotechnické opatření zabraňující návratu odstraňovaných invazních druhů rostlin (Reynoutria spp., Impatiens glandulifera) a rovněž nástupu dalších invazních druhů (např. Solidago canadensis, Rudbeckia laciniata). Druhým důvodem byla podpora, tedy urychlení obnovy vybraných stanovišť. Bylo plánováno osít celkem 80 ha trávobylinnou směsí obsahující 5 druhů trav a 7 druhů dalších bylin. Ve skutečnosti bylo druhové složení trávobylinných mnohem pestřejší (viz postup v jednotlivých letech). Díky poměrně dobré regeneraci bylinného patra nebylo nakonec oseto plánovaných 80 ha, ale cca 57 ha. Před vlastním výběrem druhů pro dosevy bylo v rámci biomonitoringu provedeno fytocenologické snímkování. Ze zjištěných druhů byly vyloučeny druhy vázané na lesní porosty (dosevy byly prováděny pouze na nelesních plochách) a zbylé druhy byly vzaty jako základ pro výběr druhů vhodných pro dosevy. Jako dodavatel byla zvolena firma Oseva PRO, s. r. o. ze Zubří, která jako jediná disponuje genetickým materiálem regionálního původu (prováděla a provádí sběry semenného materiálu v regionu Beskyd). Postup v jednotlivých letech V roce 2007 byl proveden výsev trávobylinné směsi v listopadu na 1,2 hektarech. Bylo vyseto 9 druhů trav a 3 druhy bylin. Složení trávobylinné směsi v roce 2007 (celkem 12 druhů): medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček veliký (Agrostis gigantea), lipnice bahenní (Poa palustris), lipnice smáčknutá (Poa compressa), trojštět žlutavý (Trisetum plavescens), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia). V roce 2008 byl proveden výsev trávobylinné směsi v říjnu na 5,6 hektarech. Bylo vyseto 8 druhů trav a 8 druhů bylin. Složení trávobylinné směsi v roce 2008 (celkem 16 druhů): kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček veliký (Agrostis gigantea), lipnice bahenní (Poa palustris), lipnice smáčknutá (Poa compressa), trojštět žlutavý (Trisetum plavescens), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mrkev obecná (Daucus carota), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), silenka nící (Silene nutans). V roce 2009 byl proveden výsev trávobylinné směsi v měsíci říjnu na ploše 25 hektarů. Bylo vyseto 8 druhů trav a 22 druhů bylin.

8

Složení trávobylinné směsi v roce 2009 (celkem 30 druhů): kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček veliký (Agrostis gigantea), lipnice bahenní (Poa palustris), lipnice smáčknutá (Poa compressa), trojštět žlutavý (Trisetum plavescens), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mrkev obecná (Daucus carota), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), chrpa luční (Centaurea jacea), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), svízel syřišťový (Galium verum), devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium), jitrocel prostřední (Plantago media), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), šalvěj luční (Salvia pratensis), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), krvavec menší (Sanguisorba minor), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), silenka nící (Silene nutans). Trávobylinná směs byla v roce 2009 navíc rozšířena o semena druhů, které přímo v projektovém území nasbírali žáci Základní školy Raškovice společně s učiteli. V roce 2010 byl proveden výsev trávobylinné směsi v měsíci listopadu na ploše 25 hektarů. Bylo vyseto 8 druhů trav a 16 druhů bylin. Složení trávobylinné směsi v roce 2010 (celkem 24 druhů): kostřava červená (Festuca rubra), kostřava luční (Festuca pratensis), lipnice bahenní (Poa palustris), lipnice smáčknutá (Poa compressa), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček veliký (Agrostis gigantea), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), bukvice lékařská (Betonica officinalis), chrpa luční (Centaurea jacea), mrkev obecná (Daucus carota), svízel syřišťový (Galium verum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), kohoutek luční (Lychnis flos cuculi), jitrocel prostřední (Plantago media), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), řimbaba chocholičnatá (Pyrethum corymbosum), šalvěj luční (Salvia pratensis), krvavec menší (Sanguisorba minor), silenka nící (Silene nutans), rozrazil ožankový (Veronica teucrium). Po skončení projektu: Není počítáno s pokračováním nebo rozšiřováním této akce, vzhledem k tomu, že očekáváme pouze bodové postřiky herbicidem. Neměla by tedy vznikat místa bez vegetace. 2.1.3. Akce C3 – Dosadba původních druhů keřů Jedním z negativních důsledků rozšíření křídlatky je snižování biodiverzity v souvislosti s omezením keřového patra. Aktuální výskyt keřů byl díky rozšíření křídlatek a následným postřikům herbicidem oproti minulosti výrazně redukován, a to jak s ohledem na celkové množství, tak na počet druhů. Negativním důsledkem této situace je – mimo jiné – i vyšší náchylnost území k erozi. Z těchto důvodů je žádoucí dosadba některých druhů keřů na vybrané lokality, především do blízkosti 9

toků (zpevnění břehů). Podle plánu se výsadba keřů měla týkat plochy 21 ha, na kterou bylo plánováno pomístně vysadit minimálně 1 500 keřů (podle aktuální ceny sazenic). Počet keřů, které byly v rámci projektu vysazeny, mnohonásobně převýšil plánovaných 1 500 kusů. Viz následující přehled. V roce 2008 bylo vysazeno 500 ks vrbových holí. Vysazené druhy vrb: vrba nachová (Salix purpurea), vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix fragilis), vrba košíkářská (Salix viminalis) a vrba trojmužná (Salix triandra). Mimo to Lesy ČR, s. p. vysadily v blízkosti řeky Morávky 5000 ks sazenic lesních dřevin nad rámec projektu. V roce 2009 bylo vysazeno dalších 500 ks vrbových holí stejného druhového složení jako v roce 2008. Přestože ujímavost byla zpočátku velmi dobrá, došlo v souvislosti s výjimečně suchou druhou polovinou jara a následně i léta ke zhoršení stavu výsadeb a některé vrby odumřely. V říjnu 2009 pak bylo partnerem AOPK ČR SCHKO Beskydy v NPP Skalická Morávka vysazeno 780 ks topolu černého (Populus nigra), 200 ks svídy krvavé (Cornus sanguinea), 200 ks brslenu evropského (Euonymus europaea) a 600 ks střemchy obecné (Prunus padus). U všech sazenic se jedná o původní druhy. V roce 2010 bylo v dubnu vysazeno 400 ks vrbových holí (stejného druhového složení jako v předchozích letech) a 100 sazenic brslenu evropského (Euonymus europaea) a svídy krvavé (Cornus sanguinea). V roce 2010 bylo vysazeno 400 ks vrbových holí, 100 ks sazenic svídy krvavé (Cornus sanguinea) a brslenu evropského (Euonymus europaea) a dalších 300 sazenic stromů těchto druhů: lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a dub zimní (Quercus petraea) a 2 740 sazenic keřů: ptačí zob (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), kalina obecná (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaea), trnka obecná (Prunus spinosa) a vrb (Salix spp.). Po skončení projektu: Není počítáno s pokračováním nebo rozšiřováním této akce, vzhledem k tomu, že očekáváme pouze bodové postřiky herbicidem. Neměla by tedy vznikat místa bez vegetace.

2.2.

Pravidelná opatření, akce D

2.2.1. Akce D1 - Výzkum optimální metody eliminace invazních druhů a následné revitalizace stanovišť Od začátku projektu probíhal výzkum optimální metody eliminace invazních druhů a následné revitalizace stanovišť. Hlavním cílem tohoto výzkumu je nalézt optimální způsob likvidace křídlatek. Mělo jít o co nejšetrnější metodu a navíc přenositelnou nejen v rámci ČR, ale i v jiných zemích EU. V rámci tohoto výzkumu bylo v roce 2007 založeno 48 pokusných ploch. Plochy byly založeny na dvou základních typech stanovišť (plochy osluněné = Mimo les a plochy zastíněné = les), kde se v projektovém území křídlatky vyskytovaly. Křídlatky na obou pokusných 10

místech dosahovaly v roce založení pokusných ploch pokryvnosti 100 % na téměř všech plochách. Do každého typu prostředí bylo umístěno 27 pokusných ploch, z nichž bylo vybráno 24 s největší pokryvností křídlatek. Každá plocha měla velikost 3 x 3 metry. Uvnitř každého čtverce slouží k samotnému pozorování vnitřní prostor o výměře 1,5 x 1,5 metru. Plocha okolo vnitřního čtverce slouží jako nárazová a ochranná. Zkoumány byly jak různé metody aplikace herbicidu, tak jejich načasování a různé druhy herbicidů. Jako případná adekvátní náhrada herbicidu Roundup Biaktiv byly zvoleny pro pokusy zvoleny přípravky Glyfogan a Dominátor, oba s účinnou látkou glyfosát (stejně jako Roundup Biaktiv). Jedna plocha v každém typu prostředí byla ponechána bez zásahů jako kontrolní. Dílčí hodnocení výsledků bylo prováděno po zásahu a na konci vegetačního období. Celkově lze konstatovat že, v roce 2010 byly křídlatky na většině ploch zlikvidovány nebo velmi oslabeny. Nutno však podotknout, že jednotlivé rostliny křídlatek spolu komunikují svými podzemními částmi, neboť v lokalitě „LES“ byl i na kontrolní ploše, tedy na ploše, kde křídlatka nebyla žádným způsobem likvidována, její výskyt minimální. Tato podzemní komunikace mezi jednotlivými rostlinami křídlatek zkresluje výsledky pokusů. Pokud by se chtěl někdo další podobným pokusem zabývat, je nutné, aby jednotlivé plochy byly od sebe mnohem více vzdáleny a tím znemožněna podzemní komunikace. Celkově se jako nejméně účinná metoda likvidace křídlatek jeví metoda seče, ať již intenzivní nebo jen 2x ročně a metoda vykopávání, zde je navíc riziko neúmyslného „nařízkování“ a tím i namnožení křídlatek. Výrazně účinnější je chemická metoda likvidace. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými testovanými herbicidy a jejich koncentracemi nebyly pozorovány. Konečné výsledky výzkumu byly začleněny do brožury Metodika likvidace invazních druhů křídlatek. Po skončení projektu: Metodika likvidace invazních druhů křídlatek bude až do rozebrání dostupná na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství. PDF verze Metodiky je volně ke stažení na internetových stránkách projektu www.life-moravka.cz.

2.3. Veřejná informovanost a šíření výsledků projektu, akce E 2.3.1. Akce E1 - Informační leták „Evropsky významná lokalita Niva Morávky a soustava Natura 2000 Dle plánu byl v roce 2007 vytištěn leták v nákladu 5000 ks, který byl distribuován zdarma na obecní úřady, školy, při aktivitách projektu (seminářích, konferencích, exkurzích aj.), prostřednictvím partnerů atd., a také je ve formátu PDF volně ke stažení z internetových stránek projektu. Po skončení projektu: Leták bude až do rozebrání dostupný na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství a v sídlech jednotlivých partnerů. PDF verze letáku je ke stažení na internetových stránkách projektu www.life-moravka.cz. 2.3.2. Akce E2 - Informační leták „Záchrana lužních stanovišť v evropsky významné lokalitě Niva Morávky “ Dle plánu byl v roce 2010 vytištěn druhý leták v nákladu 5000 ks, který byl distribuován zdarma na obecní úřady, školy, při aktivitách projektu (seminářích, konferencích, exkurzích aj.), prostřednictvím partnerů atd., a také je ve formátu PDF volně ke stažení z internetových stránek projektu. Leták informuje o dosažených cílech projektu a o jeho celkové úspěšnosti. 11

Po skončení projektu: Leták bude až do rozebrání dostupný na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství a v sídlech jednotlivých partnerů. PDF verze letáku je ke stažení na internetových stránkách projektu www.life-moravka.cz. 2.3.3. Akce E3 - Výukový CD-rom „SCI Niva Morávky" V souladu s plánem projektu bylo v roce 2010 vydáno výukové DVD s velkým množstvím odborných textů i obrazového materiálu. DVD je zaměřeno na 8. a 9. třídu ZŠ a pro SŠ, avšak jeho praktické využití je podstatně širší. Celkový náklad 1 000 ks byl zdarma distribuován do všech škol v Moravskoslezském kraji a do vybraných škol dalších regionů. Nyní se chystá dotisk toho DVD. Po skončení projektu: DVD bude až do rozebrání dostupný na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství a v sídlech jednotlivých partnerů. 2.3.4. Akce E4 – Exkurze do SCI Niva Morávky V souladu s plánem projektu bylo uspořádáno 40 terénních exkurzí. Účastníky byly nejenom děti ze základních a středních škol, ale i studenti Univerzity Palackého v Olomouci, zástupci státních organizací (Krajské úřady, Česká inspekce životního prostředí) a návštěvníci ze zahraničí (Polska a Německa). Po skončení projektu: Po individuální domluvě je možné uspořádat další exkurze do projektového území.

2.3.5. Akce E5 – Semináře pro místní obyvatele Bylo uspořádáno 10 seminářů pro obyvatele povodí a to zejména na začátku projektu (informování o projektu) a na konci projektu (informování o výsledcích projektu). Po skončení projektu: Po individuální domluvě je možné uspořádat další semináře v projektovém území. 2.3.6. Akce E6 – Venkovní informační tabule U vstupů do území, které bylo řešeno v rámci projektu, byly umístěny informační tabule (30 kusů – 100 x 80 cm). Po skončení projektu: Venkovní tabule budou postupně demontovány a recyklovány. 2.3.7. Akce E7 - Mezinárodní konference „Invazní druhy rostlin Mezinárodní konference Invazní druhy rostlin se konala v posledním roce realizace projektu (září 2010) pod záštitou Moravskoslezského kraje. Na konferenci byly prezentovány výsledky projektu, jeho přínos pro místní přírodu a obyvatele. Byly shrnuty nabyté poznatky z oblasti potlačování rostlinných invazí a prezentovány optimální metody boje s invazními druhy, zejména křídlatkou (Reynoutria spp.). 12

Po skončení projektu: Výstupy z mezinárodní konference Invazní druhy rostlin budou dostupné na internetových stránkách projektu www.life-moravka.cz. 2.3.8. Akce E8 – Internetové stránky projektu Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky Byly vytvořeny internetové stránky poskytující maximum informací o invazních rostlinách a jejich likvidaci. Na těchto stránkách jsou rovněž volně dostupné výstupy z projektu (letáky, Metodika likvidace křídlatek, výsledky monitoringu bioty) a veškeré informace o projektu. Stránky fungují v českém a anglickém jazyce na adrese: www.life-moravka.cz. Po skončení projektu: Internetové stránky budou i nadále fungovat a poskytovat informace.

2.4.

Řízení projektu a jeho monitorování, akce F

2.4.1. Akce F1 – Management projektu Za management projektu bylo po celou dobu jeho trvání zodpovědný manažer projektu zaměstnaný na celý úvazek. Jemu byl ve výkonu svých aktivit přímo podřízen asistent projektu (částečný úvazek), vědecký koordinátor (částečný úvazek) a PR koordinátor (částečný úvazek). Vrcholným orgánem řízení projektu byla řídící komise složená z 8 členů (zástupce příjemce plus zástupci jednotlivých partnerů). Řídicí komise se scházela 3-4 x ročně. Po skončení projektu: Management projektu bude pokračovat v práci na dalších projektech. Bylo dohodnuto, že se členové řídící komise budou i nadále minimálně 1 x ročně scházet a vzájemně se informovat o dalším postupu prací v projektovém území. Mimo to se na jaře 2011 zúčastní schůzky obcí povodí Morávky, kde budou o celé problematice informovat. 2.4.2. Akce F2 – Koordinace PR aktivit Náplní práce koordinátora PR aktivit bylo zajistit úspěšnou realizaci opatření E. 1 až E. 9. Kromě výše uvedených aktivit zajišťoval PR koordinátor dlouhodobou kampaň v médiích, a to na lokální, regionální, národní i mezinárodní úrovni. Po skončení projektu: PR koordinátor bude pokračovat v práci na jiných projektech. 2.4.3. Akce F3 - Nezávislý audit závěrečné zprávy Nezávislý audit závěrečné zprávy proběhne po ukončení projektu v prvním kvartále roku 2011, za jeho provedení nese zodpovědnost Krajský úřad Moravskoslezského kraje. 2.4.4. Akce F4 - Monitoring dopadů projektových aktivit Hlavním cílem tohoto opatření bylo monitorování dopadů aplikace herbicidu Roundup Biaktiv na citlivé a významné druhy rostlin a živočichů a sledování, zda nedochází k hromadění zbytků tohoto herbicidu ve vodě a v půdě. Mimo pravidelných pochůzek byly odebírány vzorky vody a půdy, u nichž byla laboratorně testována přítomnost zbytků herbicidu. Výsledky měření za celou dobu trvání projektu nevykazovaly výraznější odchylky. V rozborech půdy se sledované hodnoty glyfosátu a sloučeniny AMPA pohybovaly převážně pod hranicí měřitelnosti. V rozborech vody byla dvakrát zaznamenána zvýšená hodnota celkového fosforu, avšak ani jednou nebyly překročeny imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. 13

Po skončení projektu: I nadále bude probíhat monitoring vody, který v rámci svého pravidelného monitoringu kvality vody provádí Povodí Odry, státní podnik. Bylo by vhodné provést a k laboratorním rozborům odeslat alespoň jeden vzorek půdy v roce 2011. 2.4.5. Akce F5 - Plán péče po ukončení projektu Plán péče o řešené území po ukončení projektu vyžaduje Evropská komise; je zásadní pro udržení výsledků dosažených prostřednictvím projektu a ochraně řešeného území coby jednoho z evropsky významných stanovišť. Po skončení projektu: Plán péče bude dostupný na internetových stránkách projektu www.life-moravka.cz.

3. SWOT analýza projektu 4. Hlavní úkoly po skončení projektu Téměř celý tok řeky Morávky je zahrnut do některého typu územní ochrany. Horní část řeky (od pramene po Kopův most v obci Raškovice) náleží do Chráněné krajinné oblasti Beskydy vyhlášené v roce 1973. Navazuje krátký úsek s jezem ve Vyšních Lhotách, který nespadá do žádného zvláště chráněného území. Na 5,47 až 10,6 říčním kilometru, byla roku 2007 vyhlášena Národní přírodní památka Skalická Morávka. Na spodním toku Morávky byla v roce 1990 vyhlášena Přírodní památka Profil Morávky. Z hlediska evropské legislativy spadá úsek od horní hranice NPP Skalická Morávka po dolní hranici PP Profil Morávky do evropsky významné lokality Niva Morávky. Území nacházející se v CHKO Beskydy je zároveň i evropsky významnou lokalitou Beskydy a ptačí oblastí Beskydy. Všechny tři dle národní legislativy zvláště chráněná území (CHKO Beskydy, NPP Skalická Morávka, PP Profil Morávky) mají zpracované nové plány péče, které se mimo jiné věnují i invazním rostlinám. V souladu s těmito plány jsou i následující doporučení. Celkový tabelární přehled úkolů, jejich důležitosti a organizace zodpovědné za jejich realizaci jsou uvedeny na konci kapitoly.

4.1.

Monitoring invazních rostlin v projektovém území

Projekt končí, výskyt invazních druhů křídlatek se podařilo snížit pod 10%, avšak tyto rostliny se v projektovém území neustále vyskytují a bude-li jim to umožněno, hrozí jejich další šíření. Z tohoto důvodu bude celé území nadále monitorováno. V roce 2011 proběhne nové mapování výskytu invazních rostlin v projektovém území. Celé území bude zkontrolováno a bude vytvořena mapa aktuálního výskytu křídlatek (Reynoutria spp.), případně i dalších invazních rostlin, zejména netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Území, které bylo po dobu trvání projektu pod správou Povodí Odry, státní podnik (viz mapová příloha 1 Rozdělení území) bude zmapováno tímto podnikem. Zbylé území nechá zmapovat Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Návaznost na související dokumenty: Plán péče CHKO Beskydy na období 2009 – 2018 viz kapitola 5.1.5.2.: - sledování výskytu (šíření) invazivních a nepůvodních druhů rostlin v rámci vytváření databáze rostlinných druhů rostoucích v CHKO Beskydy a nejbližším okolí - sledování výskytu dalších invazních a expanzivních druhů rostlin na celém území CHKO, především na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů 14

Návaznost na předešlé akce: Akce C1 – Potlačení křídlatky, Akce F4 – Monitoring dopadů projektových aktivit Zodpovědnost: Monitoring invazních rostlin v projektovém území nechá vypracovat v roce 2011 Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Povodí Odry, státní podnik.

4.2.

Likvidace invazních rostlin po ukončení projektu

Mapování v roce 2011 bude podkladem pro následnou likvidaci invazních rostlin v dalších letech. Celé území bylo na základě dohody mezi jednotlivými partnery rozděleno na několik částí, které připadnou pod správu partnerům projektu (viz mapová příloha 1 Rozdělení území). V projektovém území ležícím v CHKO Beskydy a NPP Skalická Morávka bude likvidaci invazních rostlin provádět v souladu s plány péče Správa CHKO Beskydy (v mapové příloze 1 zobrazeno růžově), vyjma části území v okolí přehrady Morávka, které si ponechá Povodí Odry, státní podnik, neboť zde prováděl likvidaci invazních druhů po celou dobu projektu a je s daným územím detailně obeznámen (území pod správou Povodí Odry je v příloze 1 zobrazeno modře). Také Lesům ČR, s. p. zůstane ve správě stejné území, o něž se starali v průběhu projektu (v mapové příloze 1 zobrazeno zeleně). Zbytek území zůstane pod kontrolou krajského úřadu Moravskoslezského kraje (v mapové příloze 1 zobrazeno žlutě). Při následné likvidaci bude aplikován stejný postup jako v průběhu projektu. V ZCHÚ (CHKO Beskydy, NPP Skalické Morávka, PP Profil Morávky) je nutné v maximální míře respektovat platné plány péče. Návaznost na související dokumenty: Plán péče CHKO Beskydy na období 2009 – 2018 viz kapitola 5.1.5.2.: - cíleně a systematicky hubit bolševník velkolepý na celém území CHKO - odstraňovat křídlatku na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů Plán péče o NPP Skalická Morávka pro období 2010 – 2018 Na celém území NPP Skalická Morávka je nutno pokračovat v opatřeních k potlačení invazních, případně dalších místně nežádoucích druhů rostlin (například křídlatka, netýkavka žláznatá, janovec metlatý, bolševník velkolepý, trnovník akát, chrastice rákosovitá.

15

Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

likvidace křídlatky 3–4x ročně, následně dle potřeby 2x (1x) ročně, následně dle potřeby herbicidy (Roundup) jiné glyfosáty, křovinořez, kosa mechanicky květen – září, chemicky 2. polovina července až září (po zatažení jarních druhů) před odkvětem křídlatky, před prvními mrazy likvidace netýkavky žláznaté 3–4x ročně nebo dle potřeby 2x ročně nebo dle potřeby ruční vytrhávání, sečení, herbicidy duben – srpen vytrhávání i sečení provádět zejména před kvetením

Plán péče o PP Profil Morávky na období 2011 – 2020:

- Zásadním nebezpečím pro ZCHÚ je šíření křídlatek (Reynoutria spp.) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) do štěrkových náplavů a ploch přímo ovlivňovaných zvýšenými průtoky. I přes to, že jsou křídlatky tlumeny v celém povodí Morávky je nutné i nadále aktivně vyhledávat ohniska výskytu a důsledně je likvidovat osvědčenými metodami za použití glyfosfátových herbicidů. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Typ managementu Vhodný interval

likvidace křídlatek jednou ročně jednou za dva roky ruční postřikovač srpen – září Nalezená ohniska křídlatky je nutno průběžně likvidovat po celém území ZCHÚ. Optimálním termínem je období srpna, až září kdy dochází ke stahování živin z nadzemních orgánů do oddenků. likvidace netýkavky žláznaté jednou ročně

Minimální interval

jednou za dva roky

Prac. nástroj/hosp. zvíře

ruční vytrhávání

Kalendář pro management

červenec – srpen

Upřesňující podmínky

Nalezená ohniska netýkavky žláznaté je nutno průběžně likvidovat po celém území ZCHÚ. Veškeré vytržené rostliny musí být ihned odstraněny ze ZCHÚ tak, aby nedošlo k nadměrnému vysemeňování

16

Návaznost na předešlé akce: Akce C1 – Potlačení křídlatky Zodpovědnost: Dle rozdělení území (viz mapová v příloze 1): AOPK ČR Správa CHKO Beskydy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR, s. p.

4.3.

Veřejná informovanost

Během celé doby trvání projektu probíhala úzká spolupráce s obecními úřady obcí v povodí Morávky a také se Základními školami, jejichž žáci pomáhali s mapováním křídlatek. Zejména se Základní školou Raškovice probíhala velmi úzká spolupráce. Žáci mapovali křídlatku, sbírali semena místních rostlin pro následné výsevy a iniciovali umístění sběrných krabic na obecní úřady obcí v povodí Morávky, kam následně občané vkládali dotazníky o výskytu křídlatky v jejich okolí. Základní škola v Raškovicích nabízí svoji spolupráci i do dalších let, zejména mají zájem účastnit se mapování. Informovanost a povědomí o invazních druzích rostlin je nyní v povodí Morávky díky cíleným vzdělávacím a informačním akcím nadprůměrná, je však třeba ji i nadále oživovat a prohlubovat. Tomuto může být nápomocná i ZŠ Raškovice, která každoročně pořádá velké množství akcí zaměřených na ochranu přírody. I nadále budou fungovat internetové stránky o projektu www.life-moravka.cz, kde jsou volně dostupné výstupy projektu (letáky, Metodika likvidace křídlatek). Jednotlivý partneři budou o nebezpečí šíření invazních druhů a o prevenci vedoucí k zabránění jejich šíření informovat na svých webových stránkách. Návaznost na související dokumenty: Plán péče CHKO Beskydy na období 2009 – 2018 viz kapitola 2.2.7.: - přístupné základní informace o poslání, funkci a úkolech ochrany přírody a CHKO jako celku; jakož i věcné informace o území CHKO - usměrněná návštěvnost s ohledem na prioritu ochrany přírody v území; propojené funkce poznávací a oddechové, které jsou hlavním cílem a záměrem návštěvníků - vhodnými metodami a formami práce vedení k zájmu o území, jeho zachování a ochranu; vytváření vztahu k přírodě a uvědomění si odpovědnosti za své jednání - spolupráce s centrálními orgány ochrany přírody na zvyšování celospolečenské prestiže ochrany přírody a krajiny cestou zvýšené informovanosti ve sdělovacích prostředcích s důrazem na vysvětlení celospolečenské potřeby její ochrany nebo předáváním reálných informací o neuspokojivém stavu přírody (zánik biotopů, vymírání druhů apod.) Plán péče o NPP Skalická Morávka pro období 2010 – 2018:

17

Za účelem propagace NPP, informovanosti veřejnosti a osvěty v regionu je doporučeno vypracovat přehlednou metodiku a informační materiály (brožury, plakáty, mj. pro dotčené obecní úřady), s důrazem na přírodní hodnoty území. Plán péče o PP Profil Morávky na období 2011 – 2020: Vzhledem k vysoké návštěvnosti a bezprostřední blízkosti sídel je žádoucí území doplnit o informační tabule vyzvedávající hodnoty území. Území je rovněž vhodné k demonstraci povodňové problematiky a dynamiky toků. Jako takové je vhodné pro realizaci řízených terénních exkurzí pro studenty středních a vysokých škol. Návaznost na předešlé akce: Všechny akce E – Veřejná informovanost a šíření výsledků Zodpovědnost: AOPK ČR Správa CHKO Beskydy, Středisko Ostrava, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR, s. p., ČSOP Salamandr

4.4.

Monitoring dopadů projektových aktivit

Přestože pravidelně prováděné rozbory vody a půdy neprokázaly navýšení fosforu, glyfosátu a meziproduktu AMPA (možná rezidua po rozpadu herbicidu, jehož účinnou složkou je glyfosát). Bylo by vhodné provést v příštím roce (2011) znovu rozbory půdy a ověřit tak množství glyfosátu a meziproduktu AMPA. Rozbory vody zahrnující i glyfosát, AMPU a celkový fosfor bude i nadále provádět Povodí Odry, státní podnik, jakožto pravidelnou součást běžného monitoringu kvality vody. Návaznost na předešlé akce: Akce F4 – Monitoring dopadů projektových aktivit Zodpovědnost: Krajský úřad Moravskoslezského kraje (půda), Povodí Odry, státní podnik (voda)

18

Conservation need

3.1. Monitoring invazních rostlin po skončení projektu

3.2. Likvidace invazních rostlin po skončení projektu

3.3. Veřejná informovanost

3.4. Monitoring dopadů použití herbicidu

Degree of importantnce Actor responsible

Funding

Comments

Very important

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Povodí Odry, státní podnik

Veřejné finance, rozpočty jednotlivých organizací

Proběhne v roce 2011, je možno počítat s dobrovolnou pomocí žáků ze ZŠ Raškovice

Very important

AOPK ČR Správa CHKO Beskydy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR, s. p.

Veřejné finance, rozpočty jednotlivých organizací

Při likvidaci invazních rostlin bude používána stejná metodika jako v průběhu projektu

Important

AOPK ČR Správa CHKO Beskydy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR, s. p., ČSOP Salamandr

Veřejné finance, rozpočty jednotlivých organizací

Important

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Povodí Odry, státní podnik

Veřejné finance, rozpočty jednotlivých organizací

Ověření reziduí herbicidu v půdě a ve vodě

5. Zdroje AOPK ČR SPRÁVA CHKO BESKYDY, 2009: Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy na období 2009 – 2018, depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm BARTÁK R., KALOUSOVÁ K. Š., KRUPOVÁ B., 2010: Metodika likvidace invazních druhů křídlatek (Reynoutria spp.), Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava, depon. in Moravskoslezský kraj, odbor životného prostředí a zemědělství CHYTIL P., 2009: Plán péče o Národní přírodní památku Skalická Morávka pro období 2010 – 2018, depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm

19

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2006. Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky: Žádost projektu LIFE – NATURE, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava dostupné z http://www.life-moravka.cz/info.php [citováno 23. listopadu 2010] KVITA D., ŽÁRNÍK M. 2010, Plán péče o přírodní památku Profil Morávky na období 2011 – 2020, Občanské sdružení Hájenka, depon. in Moravskoslezský kraj, odbor životného prostředí a zemědělství LACINA J., HALAS P., ŠVEC P., MARTINKOVÁ M. 2010. Monitoring vlivů likvidace křídlatky (Reynoutria spp.) v povodí řeky Morávky, závěrečná zpráva za výzkumné období 2007 – 2010, depon. in ČSOP Salamandr

20

6. Přílohy 6.1.

Příloha 1 - Rozdělení území mezi partnery po ukončení projektu

21