EVROPSKÝ PARLAMENT
2004
2009
Hospodářský a měnový výbor
PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2007/0000(INI) 17. 7. 2007
NÁVRH ZPRÁVY o správě aktiv II (2007/0000(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Wolf Klinz
PR\677861CS.doc
CS
PE 392.184v01-00
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU.......................................................... 3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ ............................................................................................ 10
PE 392.184v01-00
CS
2/14
PR\677861CS.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o správě aktiv II (2007/0000(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na Bílou knihu o zlepšení jednotného tržního rámce pro investiční fondy (KOM(2006)0686), − s ohledem na směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES1 a 2001/108/ES2 ze dne 21. ledna 2002, kterými se mění směrnice 85/611/EHS3 týkající se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a to s ohledem na regulaci správcovských společností a zjednodušené prospekty, resp. s ohledem na investice SKIPCP, −
ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů4 (MiFID),
− s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES5 ze dne 9. března 2005, kterou se zavádí nová organizační struktura výborů pro finanční služby, − s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi6 (směrnice o penzijních fondech), − s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění7a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění8, − s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o budoucnosti zajišťovacích fondů a derivátů9, − s ohledem na zprávu skupiny odborníků o správě aktiv ze dne 7. května 2004 a zprávu skupiny odborníků z července 2006,
1
Úř. věst. L 41, 13. 2. 2002, s. 20. Úř. věst. L 41, 13. 2. 2002, s. 35. 3 směrnice Rady 85/611/ES ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31. 12 1985, s. 3). 4 Úř. věst. L 145, 30. 4. 2004, s. 1. 5 Úř. věst. L 79, 24. 3. 2005, s. 9. 6 Úř. věst. L 235, 23. 9. 2003, s. 10. 7 Úř. věst. L 9, 15. 1. 2003, s. 3. 8 Úř. věst. L 345, 19. 12. 2002, s. 1. 9 Úř. věst C 92E, 16. 4. 2004, s. 407. 2
PR\677861CS.doc
3/14
PE 392.184v01-00
CS
− s ohledem na stanovisko Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry Komisi ze dne 26. ledna 2006 k vyjasnění definic týkajících se způsobilých aktiv pro investice SKIPC , − s ohledem na zprávu o globální finanční stabilitě: „Vývoj na trhu a související otázky”, duben 2007, Mezinárodní měnový fond1, − s ohledem na kapitolu IV výroční zprávy Evropské centrální banky za rok 2006: „Finanční stabilita a integrace”, duben 20072, − s ohledem na směrnici Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES týkající se organizačních doporučení a provozních podmínek pro investiční podniky a definice pojmů pro účely této směrnice3, − s ohledem na stanoviska Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry o hmotných stimulech v rámci směrnice o trzích finančních nástrojů, CESR/07-228b, květen 2007, − s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo při přijetí cenných papírů k obchodování4, − s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi5 (směrnice o IZPP), − s ohledem na návrh směrnice (...) Evropského parlamentu a Rady ze dne (...) o přístupu k činnosti pojišťovací a zajišťovací činnosti a o jejím výkonu (KOM(2007)0361), − s ohledem na závěry rady ECOFIN ze dne 8. května 2007, − s ohledem na zprávu Fóra finanční stability o vysoce kapitálových institucích ze dne 19. května 2007, − s ohledem na zprávu řídící skupiny OECD s názvem „Úloha soukromých kapitálových sdružení při řízení podniků: o roli soukromých akciových firem a „aktivistických” zajišťovacích fondů”, – s ohledem na článek 45 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko/a Výboru………. (A6-0000/2007), A. vzhledem k tomu, že Evropský parlament hodlá bezezbytku plnit svou roli ve vytváření 1
http://www.imf.org/External/Pubs/FT/GFSR/2007/01/index.htm http://www.ecb.int/pub/pdf/annrep/ar2006en.pdf 3 Úř. věst. L 241, 2. 9. 2006, s. 26. 4 Úř. věst. L 345, 31. 12. 2003, s. 64. 5 Úř. věst. L 235, 23. 9. 2003, s. 10. 2
PE 392.184v01-00
CS
4/14
PR\677861CS.doc
integrovanějšího evropského trhu investičních fondů přesahujícího rámec nadcházející omezené revize směrnice 85/611/EHS, pozměněné zejména směrnicemi 2001/107/ES a 2001/108/ES (směrnice SKIPCP III), B. vzhledem k tomu, že realitní fond otevřeného typu a fondy zajišťovacích fondů nespadají do oblasti působnosti SKIPCP, což snižuje nabídku investičních produktů, jež jsou k dispozici drobným investorům, a omezuje investiční strategii SKIPCP, C. vzhledem k tomu, že odlišné vnitrostátní režimy soukromého umisťování jsou překážkou přeshraničního umisťování investičních produktů u sofistikovaných investorů, D. vzhledem k tomu, že rozdílné požadavky na zveřejnění SKIPCP a ostatních konkurenčních investičních produktů, odlišná vnitrostátní pravidla zdanění týkající se přeshraničního slučování fondů, bariéry pro zpracovávání fondů a odlišné povinnosti depozitářů, které omezují možnost dosáhnout spravedlivých podmínek hospodářské soutěže, větší konkurenceschopnosti a konsolidace evropského trhu fondů, E. vzhledem k tomu, že existuje řada myšlenkových omylů v oblasti alternativních investičních nástrojů, a vzhledem k tomu, že nástroje, jako jsou např. zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, se liší v získávání finančních prostředků, v cílech investiční politiky a v řídící kontrole,
Realitní fondy a fondy zajišťovacích fondů 1. lituje, že Komise neupřednostnila otázku realitních fondů otevřeného typu a fondů zajišťovacích fondů; 2. vyzývá Komisi, aby do oblasti působnosti čl. 19 odst. 1 směrnice SKIPCP III o způsobilých aktivech zahrnula v rámci provedení revize této směrnice v roce 2008 realitní fondy otevřeného typu a případně fondy zajišťovacích fondů, zejména pokud budou indexy zajišťovacích fondů (HFI) označeny za způsobilé; 3. domnívá se, že by realitní fondy otevřeného typu a případně fondy zajišťovacích fondů měly být poté zahrnuty do oblasti působnosti směrnice SKIPCP III jako regulované produkty na úrovni EU; zdůrazňuje, že by tato skutečnost neměla přerušit aktuálně probíhající revizi směrnice SKIPCP III;
Režim soukromého umisťování 4. naléhavě vyzývá, aby byl vytvořen harmonizovaný rámec pro soukromé umisťování na úrovni EU; 5. domnívá se, že by se měl režim soukromého umisťování uplatňovat na všechny investiční fondy otevřeného typu a zahrnovat jak regulované, tak neregulované evropské fondy a fondy třetích zemí; 6. je přesvědčen, že je klíčové definovat toho, kdo je způsobilý investovat; navrhuje, aby se zohlednily kategorie investorů, které již existují ve směrnici o trzích s finančními nástroji (MiFID) a ve směrnici o prospektu; podporuje širokou definici sofistikovaných PR\677861CS.doc
5/14
PE 392.184v01-00
CS
investorů; zdůrazňuje však, že navzdory stávajícím právním předpisům existuje několik otázek, jimž je stále třeba věnovat pozornost, jako např. kritéria ročních příjmů a omezení převodu, která zakazují sofistikovaným investorům způsobilým investovat v režimu soukromých investic, aby prodávali svůj produkt drobným investorům; 7. navrhuje, aby v revizi SKIPCP III pro rok 2008 byly SKIPCP nejprve zproštěny oznamovacího postupu, přičemž toto zproštění by se týkalo pouze malého počtu vysoce sofistikovaných investorů, jako je způsobilá protistrana MiFID či profesionální zákazník; 8. domnívá se, že by měl být režim soukromých investic následně rozšířen o další produkty, měl by zahrnovat šířeji definovaný druh sofistikovaných investorů a poskytovat všeobecné zproštění místních pravidel pro uvádění na trh; žádá Komisi, aby nejpozději do léta 2008 určila, zda je nutno přijmout legislativní opatření, či zda jsou pokyny výboru CESR dostačující; 9. je přesvědčen, že evropský rámec režimu soukromých investic by se měl vztahovat pouze na přeshraniční soukromé umisťování a neměl by mít větší právní sílu než dosavadní vnitrostátní předpisy týkající se vnitrostátního soukromého umisťování;
Distribuce a poplatky 10. domnívá se, že vyplácení provize představuje přijatelný prostředek odměny; upozorňuje však na to, že úplné zveřejňování poplatků je nezbytné k tomu, aby investoři mohli činit zasvěcenější rozhodnutí a zlepšit hospodářskou soutěž; Konkurenční produkty 11. domnívá se, že požadavky na zveřejňování nákladů a poplatků v místě prodeje by se neměly vztahovat pouze na SKIPCP, ale také na všechny konkurenční produkty (např. certifikáty, dluhopisy, investiční životní pojištění); uznává však, že není možné zajistit úplnou srovnatelnost jednotlivých typů investičních produktů; 12. v tomto ohledu požaduje, aby byla nejpozději do konce roku 2008 provedena revize právního rámce pro uvádění na trh, poradenství a prodej veškerých maloobchodních investičních produktů, a zejména revize budoucí směrnice o kapitálové přiměřenosti II, směrnice o zprostředkování pojištění (2002/92/ES) a směrnice SKIPCP III za účelem dosažení rovných tržních podmínek a provázaného přístupu k ochraně investorů; 13. žádá Komisi, aby posoudila, zda by pro zvýšení transparentnosti poplatků byl užitečný kodex chování vycházející zevnitř odvětví, jež by se inspiroval příkladem v odvětví trhu se službami zaměřenými na dokončení obchodů s finančními nástroji; Interní fondy a fondy třetích stran 14. vítá doporučení CESR, aby se k platbám nebo k nepeněžním plněním právnické osoby, či poskytnutým právnické osobě v rámci jedné skupiny nabízející pouze své produkty (interní fondy), přistupovalo naprosto stejným způsobem, jako v případě jiných
PE 392.184v01-00
CS
6/14
PR\677861CS.doc
právnických osob v rámci podniků s otevřenou architekturou (fondy třetích stran)1; 15. požaduje, aby byl hodnotový řetězec více transparentní; uznává, že sledování provizí je časově náročný a nákladný proces; vyzývá tedy odvětví správy aktiv, aby posoudilo, zda je nezbytné stanovit společné normy týkající se vhodného uchovávání obchodních pozic, které by zajistilo přístup k údajům; 16. vyzývá výbor CESR, aby v roce 2008 předložil zprávu o dopadu článku 26 prováděcí směrnice o MiFID 2006/73/ES o stávajících zmírněných a sjednocených úpravách v roce 2008 a aby posoudil, zda by byl společný dohled v EU pro investory prospěšný; Vzájemné působení SKIPCP a MiFID 17. vyzývá Komisi, aby ve svém průvodci vyřešila možné rozpory mezi SKIPCP III a směrnicí MiFID, a to mezi ustanoveními o distribuci, materiálních stimulech a kodexu pravidel chování;
Zdanění přeshraničních fúzí fondů 18. vyzývá Komisi, aby v roce 2008 připravila směrnici o zdanění fúzí fondů v souladu se zásadou daňové neutrality stanovené ve směrnicích 90/434/EHS a 2005/56/ES; zdůrazňuje, že klíčovou otázkou není harmonizovat zdanění, ale zabezpečit, aby v případě, že investor nechá svůj kapitál ve fondech, byly vnitrostátní a přeshraniční fúze před a po fúzi daňově neutrální; 19. domnívá se, že z praktických důvodů by se měla daňová neutralita nejprve vztahovat pouze na fúze SKIPC a poté na všechny ostatní fondy;
Investiční politika a řízení finančních rizik 20. vyjadřuje politování, že výsledkem směru, kterým se stávající investiční politika ubírá, je to, že aktiva, jako jsou např. fondy zajišťovacích fondů a realitní fond otevřeného typu zůstávají mimo rámec způsobilosti, zatímco výbor CESR zvažuje zahrnout do rámce způsobilosti značně nestálá a méně transparentní aktiva, jako jsou HFI; 21. domnívá se, že definování způsobilých aktiv a stanovení investičních limitů nezaručí kvalitu správy investic a že mohou naopak vyvolat v drobných investorech falešný pocit bezpečí; navrhuje tedy zvážit přechod z preskriptivního přístupu k přístupu založeném na zásadách, na základě správy způsobilých aktiv, neboť by měla být zvážena sofistikovanější forma diverzifikace rizika; zdůrazňuje, že zahájení zásadní diskuse o tomto přechodu by neměla opozdit provedení stávající revize směrnice SKIPCP III; 22. očekává však, že Komise v revizi SKIPCP III v roce 2008 jasně stanoví, jaké systémy řízení rizik by měly být použity pro sofistikované a jaké pro nesofistikované SKIPCP III, a zváží, zda by měly být pozměněny stěžejní zásady řízení finančních rizik a dohledu nad 1
Doporučení 1výboru CESR ke hmotným stimulům v rámci směrnice MiFID, květen 2007
PR\677861CS.doc
7/14
PE 392.184v01-00
CS
nimi, jako např. zda je nutné povolení dohlížejícího orgánu, či aby byla stanovena jasnější úloha depozitáře v rámci dohledu nad investičními aktivitami;
Zpracování objednávek ve fondech 23. vítá iniciativy, jako např. založení skupiny pro standardizaci zpracování objednávek ve fondech asociace EFAMA a konference Eurofi; domnívá se, že by Komise měla podniknout opatření v případě, že nebude do konce roku 2009 zaznamenán významný pokrok v používání elektronického a standardizovaného zpracování objednávek ve fondech; 24. upozorňuje na obtíže, s kterými se při přechodu k automatizovaným a standardizovaným řešením potýkají malí a střední distributoři a distributoři s omezenou přeshraniční činností;
Depozitář 25. vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy umožňují pobočkám úvěrových institucí EU, aby zastávaly funkci depozitářů, přestože jsou tyto pobočky regulované na evropské úrovni v souladu s právními předpisy EU týkajícími se finančních služeb; vyzývá proto Komisi, aby v revizi SKIPCP III pro rok 2008 přijmula nezbytná legislativní opatření pro to, aby tyto pobočky mohly zastávat funkci depozitářů, a jasně stanovila možnosti účinné spolupráce v oblasti dohledu; 26. je přesvědčen, že by harmonizovaná definice funkcí depozitáře mohla přispět k lepšímu porozumění a k lepší spolupráci mezi regulátory a zajistit jednotnou úroveň ochrany investorů po celé Evropě; připouští však, že je obtížné překonat vnitrostátní rozdíly, zejména pokud se jedná o majetkové právo, podmínky odpovědnosti a předpisy na ochranu v případě platební neschopnosti; požaduje provést analýzu právních překážek harmonizace funkcí depozitáře; 27. zdůrazňuje, že by měl být pas depozitáře zaveden pouze tehdy, budou-li plně harmonizovány funkce a povinnosti depozitáře; klade důraz na to, že před každým rozhodnutím se musí řádně posoudit vzájemné působení mezi pasem depozitáře, pasem správcovské společnosti, fondem a regulátorem; 28. požaduje, aby Komise posoudila dopad, který má široké využívání strukturovaných produktů na účinnost funkce depozitního orgánu dohledu;
Lamfalussyho postup 29. zdůrazňuje, že je důležité zajistit výběr zaváděcích operačních nástrojů na základě obsahu a cílů výchozích právních předpisů první úrovně; vyzývá Komisi, aby navrhla právní základ v první úrovni pro používání jak prováděcích směrnic, tak prováděcích nařízení v druhé úrovni ;
Zajišťovací fondy PE 392.184v01-00
CS
8/14
PR\677861CS.doc
30. upozorňuje na důkazy, že výsledkem činností zajišťovacích fondů je vyšší tržní likvidita, rozdělení rizika a zesílená hospodářská soutěž mezi tvůrci trhu a prostředníky a také užitečné vnitřní analýzy, jež vedou ke zvýšenému množství informací a k účinnějšímu oceňování; 31. domnívá se, že transparentnost a zveřejňování informací představují pro investory a orgány dohledu nejúčinnější druh takového přístupu a naléhavě proto vyzývá odvětví, aby schválilo kodex chování pro ocenění portfolia, systémy řízení rizik, transparentnost struktury poplatků a dokonalejší znalost investičních strategií; 32. je přesvědčen, že přístup drobných investorů k zajišťovacím fondům by sám o sobě neměl být v zásadě zakázán; zdůrazňuje, že je zásadní stanovit jasná kritéria týkající se způsobilosti investorů a regulovat oblast rizika protistran; 33. domnívá se, že otázky finanční stability musí být řešeny na celosvětové úrovni prostřednictvím užší spolupráce orgánů dohledu a centrálních bank v rámci mezinárodních institucí, jako je IOSCO, a také prostřednictvím stálého dialogu mezi vládami a zákonodárci; 34. domnívá se, že zajišťovací fondy mohou přispívat k rozvíjení postupů správy a řízení společností tím, že bude více investorů, kteří aktivně a vědomě uplatní svá akcionářská práva; je si vědom obav, že některé zajišťovací fondy mohou posílit sílu svého hlasu při nízkých nákladech prostřednictvím mechanismů, jako je např. půjčka akcií; uznává, že půjčky akcií nevyužívají jen zajišťovací fondy; navrhuje, aby nebylo uděleno hlasovací právo zápůjčkovým akciím, pokud je mechanismus půjček akcií držen na účet investorů kromě případu, kdy je toto právo uplatněno na pokyn poskytovatele půjčky;
Soukromé kapitálové investice 35. považuje soukromé kapitálové investice za důležitý zdroj pro počáteční a růstový kapitál i kapitál pro restrukturalizaci nejen pro velké podniky zapsané na burze, ale také pro MSP; 36. zdůrazňuje, že pro investory a orgány dohledu je důležité, aby byly poplatky a způsob získávání finančních prostředků transparentní, zejména pokud vedou k pákovému efektu finanční situace společnosti, která přestává být finančně obchodovatelná, a zdůrazňuje, že jsou nezbytné také jejich cíle správy, zejména při restrukturalizaci velké společnosti; 37. domnívá se, že regulace o riziku protistran a stanovení jasných kritérií způsobilosti investorů jsou nezbytná pro to, aby se omezilo riziko drobných investorů v oblasti soukromých kapitálových investic; 38. uznává, že veřejnost je často znepokojena dopadem na zaměstnanost; upozorňuje, že dosud neexisují žádné údaje, ze kterých by bylo možné vyvozovat zásadnější závěry o jejich souhrnných účincích na celkovou míru zaměstnanosti; 39. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
PR\677861CS.doc
9/14
PE 392.184v01-00
CS
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Význam odvětví investičních fondů Odvětví investičních fondů není pouze významnou součástí finančního systému, ale umístěním úspor do produktivních investic přispívá též ke stabilitě ekonomického a sociálního systému. Základním kamenem rámce EU pro investiční fondy je směrnice SKIPCP z roku 1985, která v EU vedla k vytvoření velkého a rostoucího trhu fondů pro malé investory. Díky částce 6,213 miliard EUR investovaných do SKIPCP, zaujímá tento segment v současné době 78,9% podíl na evropském trhu fondů.1
II. Bílá kniha V Bílé knize (KOM 2006/686) zveřejněné v listopadu 2006 Evropská komise dochází k závěru, že stávající ustanovení SKIPCP nejsou přizpůsobena novým problémům, jež souvisí s hospodářskou soutěží, a měnícím se potřebám evropských investorů. Předpokládá postupný rozvoj dosavadního rámce prostřednictvím cílenější revize směrnice SKIPCP III (oznamovací postup, zjednodušený prospekt, sdružování, fúze, spolupráce v oblasti dohledu). Tato revize předmětem zprávy nebude v důsledku toho, že Parlament pozmění nadcházející návrh v rámci pravidelného procesu spolurozhodování, který proběhne začátkem roku 2008. Zpravodaj si přeje vyjádřit se k několika oblastem, které nespadají do omezené revize SKIPCP III, ale které jsou předmětem Bílé knihy, a dále k problémům, kterými se Komise nezabývala.
III. Oblast působnosti zprávy 1. Neharmonizované fondy určené pro drobné investory Velké množství fondů, které nepatří mezi SKIPCP, přitahuje čím dál tím více drobných investorů, ale tím, že není k dispozici pas, mají spotřebitelé na jednotném trhu pro drobné investory jen omezený výběr. Realitní fondy jsou jednou z největších kategorií investičních produktů regulovaných právními předpisy jednotlivých zemí. Na konci roku 2006 představovala aktiva v rámci správy nemovitostních fondů přibližně 188 miliard EUR. 2 Realitní fondy otevřeného typu umožňují investorům, aby diverzikovali svá portfolia prostřednictvím třídy aktiv, jež vykazuje nízkou volatilitu a nízkou korelaci s ostatními třídami aktiv (tj. akciovou, dluhopisovou). V některých členských státech mají drobní investoři k dispozici fondy zajišťovacích fondů. V roce 2002 představovala aktiva v těchto produktech celkem 14 miliard EUR, ale do konce roku 2006 tato částka vzrostla na 73 miliard EUR3. Fondy zajišťovacích fondů umožňují diverzifikovat investice prostřednictvím různých tříd aktiv a strategií, a tím snižují riziko 1
„EFAMA: Quarterly Statistical Release N°29”, (první čtvrtletí roku 2007). EFAMA: Výroční zpráva za rok 06/07. „Regulation, Pensions, Industry Standards”, květen 2007, Brusel, s. 36. 3 „FERI Fund Market Information Ltd (FERI FMI): „European Fund Market Data Digest 2007”, čtvrté vydání, březen 2007, Londýn, s. 19. 2
PE 392.184v01-00
CS
10/14
PR\677861CS.doc
spojené se zajiš´tovacími fondy, které mají jedinou strategii. 2. Režim soukromého umisťování Některé členské státy mají vlastní režimy soukromého umisťování, které se z hlediska regulativního rámce a obecného fungování podstatně liší. V dubnu 2007 Komise vyzvala ke zdokumentování režimů soukromého umisťování. Komise režim definuje jako metodu prodeje investičního produktu v rámci neregulovaného prostoru, ve kterém mohou kupující a prodávající provádět transakce za jistých podmínek požadavků veřejného prodeje. Nabízený produkt může být buď harmonizovaný (SKIPCP), neharmonizovaný a nebo „off-shore“ produkt. Doposud nebylo jasně rozhodnuto, zda by takový režim měl být otevřen všem produktům, kdo by měl být oprávněný investovat a kdo fondy nabízet, a zda by mohl být produkt, jenž byl původně umístěn soukromě, prodán drobným investorům. Kromě toho nadále zůstává nevyjasněna otázka, jakým způsobem definovat hranici mezi veřejnou nabídkou a soukromým umisťováním, a určit, které části dosavadního regulativního rámce by mohly být použity pro budování evropského režimu soukromého umisťování (MiFID: způsobilé protistrany / profesionální klient; směrnice o prospektech: kvalifikovaný investor). 3. Distribuce a poplatky Investoři nemají přístup pouze ke SKIPCP, ale také k podobným, a tedy konkurenčním investičním produktům v rámci různorodých právních rámců, jako jsou strukturované produkty (tj certifikáty a dluhopisy) a produkty životního pojištění. Vzhledem ke stále větší distribuční otevřenosti je vhodné porovnávání nákladů, ocenění výkonu a rizik pro drobné investory tím důležitější. Je však nutné brát na vědomí, že v důsledku rozdílných vlastností investičních produktů (podmínky při prodeji, zdanění atd.), je nepravděpodobné, že bude dosažena plná srovnatelnost a rovné podmínky. Struktury poplatků bývají často netransparentní v důsledku toho, že jsou poplatky zahrnuty ve výnosech, aniž by bylo jakkoli uvedeno, jakým způsobem byly členěny v hodnotovém řetězci. To platí zejména pro retrocesi1. Tato nedostatečná transparentnost narušuje ochranu investorů, obchodní rozvoj a řádnou hospodářskou soutěž. Cílem MiFID a jejích ustanovení o materiálních stimulech2 je zvýšit transparentnost poplatků. Je však třeba poznamenat, že ustanovení, jež upravují zveřejňování informací, se vztahuje pouze na fondy třetích stran a ne na interní distribuci, a tím nedochází k podpoře otevřené architektury. Kromě toho nelze předvídat, jaký dopad bude mít MiFID na dosavadní ustanovení o SKIPCP a úpravy o vázání služeb. 4. Zdanění přeshraničních fúzí fondů Ačkoliv trh s investičními fondy v EU je v porovnání s trhem v USA podle kapitálového hlediska pouze dvoutřetinový, v počtu fondů má více než trojnásobnou převahu. To předpokládá relativně vysoký podíl fondů s vyššími náklady v poměru k jejich velikosti. 1
Retrocese/poplatky za umisťování/: Část poplatku za správu, který získává správce investičního fondu, kterou vyplácí distributorovi v rámci odměny za umisťování. Tento poplatek je obvykle opětovně vyplácen po dobu, kdy jsou aktiva investována. 2 Materiální stimul = poplatek, provize či nepeněžní plnění, které může obdržet či hradit investiční podnik v souvislosti s investičními a doplňkovými službami.
PR\677861CS.doc
11/14
PE 392.184v01-00
CS
V důsledku malé průměrné velikosti fondu je evropským investorům účtováno na ročních poplatcích přibližně o 2–6 miliard EUR více než by byla výše poplatků, pokud by byly zcela využity úspory z rozsahu1. Vnitrostátní pravidla zdanění jsou jednou z hlavních překážek pro (přeshraniční) fúze fondů. Průměrná výše kapitálu investičních fondů podle země, kde sídlí 1000 900
milionů EUR
800 700 600 500 400 300 200 100
US A Ho ng ko ng
bu rs ko Šv ýc ar Ni z o sko ze m sk o Fr an cie Dá ns ko EV R O PA
Lu ce m
Sp oj en é
Itá lie kr ál ov st ví Irs k Šv o éd sk o
0
Zdroj: vlastní tabulka čerpající z údajů EFAMA Fact Book: Trends in European investment funds, 4. vydání, červenec 2006, s. 53.
5. Investiční politika a řízení (finančních) rizik V minulosti evropské kontrolní orgány vykládaly pravidla směrnice SKIPCP III (1985/611) odlišně. Komise proto přijala směrnici 2. úrovně (2007/1178), která objasňuje některé definice a významně rozšiřuje oblast působnosti způsobilých aktiv. SKIPCP však ještě nemohou investovat do komodit či do komoditních derivátů, zajišťovacích fondů, fondů zajišťovacích fondů a realitních fondů otevřeného typu. Výbor CESR stále řeší otázku způsobilosti indexů zajišťovacích fondů, ale odvětví zajišťovacích fondů se obává problémů, které mohou vzejít z nerovných podmínek hospodářské soutěže oproti zajišťovacím fondům, které jsou často výkonnější a transparentnější než fondy HFI. Vzhledem k tomu, že je investiční politika SKIPCP značně normativní, otázkou nadále zůstává, jaký dosah by měla ustanovení pro řízení rizika SKIPCP . Mnoho praktiků a teoretiků se domnívá, že pravidla investiční politiky a systémy řízení rizik představují dvě strany téže mince. Stávající ustanovení směrnice SKIPCP III (1985/611) vyžadují, aby 1
Evropská komise, GŘ pro vnitřní trh: Zpráva odborné skupiny o účinnosti trhu investičních fondů, červenec 2006, Brusel, s. 10.
PE 392.184v01-00
CS
12/14
PR\677861CS.doc
správcovská společnost zavedla proces řízení rizika, který musí zohlednit současnou hodnotu podkladových aktiv, riziko selhání protistrany, budoucí pohyby na trhu a dobu určenou k likvidaci pozic. Vzhledem k tomu, že změny směrnice (2001/107 a 2001/108) zavedly nesofistikované SKIPCP i sofistikované SKIPCP (používající finanční derivátové nástroje), vydala Komise v roce 2004 doporučení (2004/383/ES) týkající se podmínek užívání derivátových finančních nástrojů v případě sofistikovaných SKIPCP. Toto doporučení však neposkytlo konzistentní definici sofistikovaných SKIPCP a opomnělo určit metody řízení rizik, které by měly SKIPCP používat. Jedná se o to, zda by měly sofistikované SKIPCP používat metodu výpočtu výše rizikového potenciálu (VaR) a zda by nesofistikované SKIPCP měly používat jednodušší závazkový vztah. Co se týče oblasti dohledu, jsou programy řízení rizik regulátorovi oznamovány, ale ten je nemusí povolovat. Rozdíl je také v tom, jak dozorce fondů, správa fondů a manažeři fondů přispívají k dodávání údajů do programu a jak dalece se depozitáři podílejí na dohledu nad touto funkcí. 6. Zpracování objednávek ve fondech Zpracování objednávek ve fondech nestačilo držet krok s růstem trhu a s vývojem distribučních systémů, což vedlo k navýšení provozních rizik, prodlevám při zpracování a vyšším nákladům. V současné době je okolo 50 % přeshraničních transakcí uskutečňováno manuálně, což stojí dvakrát až třikrát více než prostřednictvím automatizovaného příkazu.1 Takové příklady neúčinnosti nejsou důsledkem nedostatečného regulativního či právního rámce, ale pramení ze soukromého sektoru. Toto evropské odvětví by tedy mělo své projekty urychlit a pokročit v automatizaci a standardizaci zpracování objednávek ve fondech. 7. Depozitář Depozitář je jeden ze tří základních pilířů rámce SKIPCP, vedle fondů a jejich manažerů. Avšak depozitáře jsou definovány obecně a jejich příslušní činitelé nevlastní evropský pas. Skutečnost, že neexistuje přesný právní rámec EU, vedla k tomu, že se objevily odlišné definice úlohy a odpovědnosti depozitáře. Tento rozdíl doposud nezpůsobil očividné problémy při ochraně investorů. Existují však obavy, že tyto rozdíly mohou poškodit volné poskytování služeb na vnitřním trhu. Musí být tedy hlouběji promyšlena otázka povolení poboček úvěrových institucí v EU, aby mohly vykonávat funkci depozitáře, otázka, jaké je poslání depozitáře související s úschovou, i otázka sladění jeho funkcí v obecné rovině. 8. Lamfalussyho postup V době, kdy byla přijata směrnice 85/611/EHS, Lamfalussyho postup neexistoval. Mechanismy podobné Lamfalussyho postupu jsou však již uplatňovány např. v rámci opatření 2. úrovně pro definice způsobilých aktiv směrnice SKIPCP III. Během nadcházejícího procesu revize by měla Komise prozkoumat, zda by mohly být rozšířeny mechanismy podobné Lamfalussyho postupu, aniž by byla restrukturalizována celá směrnice. Je tedy zásadní zajistit, aby zcela nové právní předpisy či budoucí revize současných právních předpisů zahrnovaly právní základ prováděcích směrnic a prováděcích nařízení úrovně 2.
1
Studie Eurofi 2007: „Optimising cross-border distribution and processing of investment funds in the EU“.
PR\677861CS.doc
13/14
PE 392.184v01-00
CS
9. 9. Zajišťovací fondy Celková částka aktiv spravovaných zajišťovacími fondy představuje okolo 1,537 milionů USD1 s tím, že odvětví správy fondů spravuje celkově 55,0 bilionů USD2. Navzdory tomu, že neexistuje jasná a společná definice zajišťovacích fondů, zahrnuje pojem neregulované investiční nástroje používající investiční techniky, které se snaží využívat nedostatků trhu. Tyto nástroje využívají metod, při kterých investor těží z poklesu cen cenných papírů („shorting techniques”), rozsáhlého pákového efektu a derivátů, které nejsou ostatním investičním nástrojům kolektivního investování dostupné. Mnoho dalších finančních institucí a investičních fondů však sdílí některé z těchto charakteristik. Zajišťovací fondy přispívají k rozdělení rizik, vyšší likviditě, zvýšené hospodářské soutěži mezi tvůrci trhu a zprostředkovateli a také k provádění významného vlastního průzkumu trhu, jenž vede ke zlepšení informovanosti a účinnějšímu určování cen. S ohledem na potíže, s kterými se v poslední době potýkají některé zajišťovací fondy, se rozpoutala kontroverzní diskuse o finanční stabilitě a systémovém riziku, k nimž by zajišťovací fondy mohly vést. Většina orgánů dohledu souhlasí s tím, aby byly protistrany zajišťovacích fondů pod dohledem a aby byl regulován přístup investorů. 10. Soukromé investiční fondy Ačkoliv finanční nástroje zajišťovacích fondů a soukromých investičních fondů často spadají pod stejný název „alternativní investice”, mají odlišnou povahu. Slovem „soukromý” v soukromém investičním fondu se rozumí způsob, jakým se kapitál získává, a ne skutečnost, zda je investováno do soukromých či veřejně kotovaných společností. Jejich činnost tedy začíná získáním finančních prostředků (obvykle od penzijních fondů, nadací, finančních institucí (banky, pojišťovny), osob s vysokým jměním či fondů soukromých investičních fondů). Poté následuje činnost správy fondů, jako jsou manažerské odkupy s využitím finanční páky (LBO, jež jsou většinou využívány pro investice do veřejně kotovaných společností), rizikové investiční fondy, růstový kapitál, mezaninový kapitál atd. LBO jsou obvykle prováděny z opatřených finančních prostředků a tří až čtyřnásobně větším dílem z úvěru, jenž se později objeví v rozvaze cílové společnosti. Typickými strategiemi odchodu jsou buď počáteční veřejné nabídky (IPO), druhotné odkupy ze strany jiné soukromé kapitálové společnosti či prodej do rukou jiné společnosti. Navzdory obavám z velmi silného pákového efektu manažerských odkupů a možných sociálních důsledků, zůstává soukromý kapitál pro MSP velkým zdrojem počátečního a růstového kapitálu a v mnoha případech zajistí v důsledku restrukturalizace cílené společnosti její úspěšný rozvoj. V roce 2006 se investovalo okolo 90 % do společností s méně než 500 zaměstnanci3.
1
„Hedge Fund Review“, březen 2007. „Investment Company Institute” , prosinec 2006. 3 EVCA, Ročenka 2007. 2
PE 392.184v01-00
CS
14/14
PR\677861CS.doc