Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Zhodnocení rodu Cotoneaster Ehrh. z pohledu použití a potenciálu v ZKT
! Bakalářská práce
! Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Michal Richter
Miroslav Balcar
! Lednice 2014
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Prohlášení: !
Prohlašuji, že jsem práci: Zhodnocení rodu Cotoneaster Ehrh. z pohledu použití a potenciálu v ZKT vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
! V Lednici dne:
……………………… podpis
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Poděkování:
! Rád bych poděkoval Ing. Michalu Richterovi za odborné vedení a poskytnutí odborných rad při zpracování bakalářské práce.
Obsah 1. Úvod
7
2. Cíl práce
7
3. Literární rešerše
8
3.1 Botanický popis
8
3.2 Použití
11
3.3 Nároky
12
3.4 Množení
12
3.5 Ošetřování
12
3.6 Choroby
13
3.7 Systematické třídění
15
3.8 Úvod k podrobněji popsaným druhům
21
3.9 Popis vybraných druhů
25
3.10 Nabídka sortimentu v České republice
39
4. Metodika pro praktickou část práce
42
4.1. Pozorovaná lokalita
42
4.2 Podrobné rozdělení hodnocených vlastností
43
4.3 Průběh pozorovaného roku 2013 a 2014
47
5. Výsledky
48
6. Diskuse
70
7. Závěr
73
8. Souhrn/Resume
74
9. Klíčová slova/Keywords
74
10.Použité zdroje
75
!
10.1 Literární zdroje
75
10.2 Elektronické zdroje
76
1. Úvod
!
Rod Cotoneaster, kterým se tato práce zabývá, je u nás velmi rozšířeným a oblíbeným druhem. V minulosti byl tento rod používán ve velké míře v městské zeleni, kde měl majoritní zastoupení jako nenáročný a dobře pokryvný keř. Dnes tato místa nahrazují spíše trvalkové záhony a skalníky jsou u lidí spíše vzpomínkou na minulý režim. Je to určitě škoda, protože tento keř má velký a nevyužitý potenciál. Keře rodu Cotoneaster jsou ozdobné jak květem, tak svými z velké části červenými plody. Z těchto důvodů se šlechtí druhy s více plody, které na dřevině mohou vydržet i několik měsíců. V posledních letech je tento rod také často využíván v zahradní tvorbě a to jako solitéry, do živých plotů, do zápoje nebo často jako půdokryvné dřeviny.
!
Tato skupina je ve své systematice velmi nepřehledná, téměř každý druhý autor uvádí jiný počet vyskytujících se druhů. Je zaznamenáno 50 až 400 druhů v Eurasii a severní Africe, z nichž většina druhů je u nás mrazuvzdorná a dobře rostoucí. Z těchto druhů v České republice se pěstují jen někteří zástupci. Pravý potenciál tohoto rodu v praxi u nás ještě nebyl objeven a neodpovídá tomu ani nabídka okrasných školek a gardencenter.
! 2. Cíl práce !
Základním cílem práce je prostudovat a kriticky zhodnotit informační zdroje u vybraných druhů rodu Cotoneaster Ehrh. Zkoumání rodu proběhne v obecné rovině a řešeny budou nároky, introdukce, chorologie, systematika a jeho nabídka v České republice. Porovnání a podložení pravdivosti literárních zdrojů proběhne vlastním terénním šetřením, které bude provedeno na vybraných lokalitách. Metodika bude vypracována z pohledu zahradní krajinářské tvorby. U vybraných zástupců rodu budou vyhodnocena data získaná při terénním šetření včetně fotodokumentace. Druhy, které se používají ve veřejném sektoru, budou doplněny v přílohách o obrazovou dokumentaci s konkrétními příklady použití rostlin.
! ! 7
3. Literární rešerše
! 3.1 Botanický popis !
Botanický popis je strukturován do tematických bloků, dále jsou podrobněji rozebírány jednotlivé druhy a jsou uvedeny obecné údaje pro celý rod.
!
3.1.1 Základní habituální typy (HIEKE, 1978) Skalníky jsou různých velikostí a tvarů. V našich podmínkách prakticky rostou výhradně keřovité formy. Hieke (1978) rozděluje skalníky podle habitu na osm základních typů. 1. “cornubia” - vyšší keřovitý stromek, široce, rozkladitě a velmi vzdušně stavěný ,(C.×watereri 'Cornubia‘) 2. “multiflorus” - široce rozkladitý, nepříliš hustý keř, obloukovitě odstávající, často blízko nad zemí se sklánějícími větvemi, (C. dielsianus; C. multiflorus) 3. “nitens” - vzpřímený, hustě stavěný keř, pouze obrysy poněkud řidší, (C. nitens) 4. “salicifolius” - vystoupavě štíhlý keř s elegantně a velmi řídce obloukovitě polopřevislými větvemi, (C. divaricatus; C. bullatus) 5. “integerrimus” - keř poměrně strnule vzpřímeného vzrůstu, řídký, nejvýše polohustý, (C. integerrimus; C. buxifolius) 6. “horizontalis” - poléhavý, někdy téměř plazivý keř s vodorovně a zpravidla dvouřadě, ploše odstávajícími větvemi, (C. horizontalis) 7. “ascendens” - poléhavý keř, jehož větve a větvičky jsou na svých koncích poněkud vystoupavé, (C.×watereri 'Pendulus‘) - roubované na kmínku 8. “dammeri” - poléhavě plazivý, nízký, k zemi víceméně přitisklý, daleko do šířky a plochy se rozrůstající keř. (C. adpressus 'Little Gem’)
!
3.1.2 Obecné vlastnosti Opadavé nebo (polo)stálezelené keře, v mírnějších oblastech tvoří i stromky. (HORÁČEK, 2007) Tab.1. - Nejvýše rostoucí keře - Do 4-5 m (JERZAK, 2007) C. bullatus
C. multiflorus
C. salicifolius
8
C. veitchii
Tab. 2. Nejnižší keře - poléhavé, plazivé - do 50 cm (JERZAK, 2007) C. adpressus
C. congestus
C. adpressus ‘Little Gem’
C. dammeri
C. dammeri 'Major' C. ╳suecicus ‘Coral Beauty'
C. ‘Eichholz' C. salicifolius 'Gnom'
Tab. 3. Stálezelené keře (JERZAK, 2007) C. congestus
C. dammeri
C. microphyllus
C. salicifolius
C. ╳suecicus
3.1.3 Výhony Většina výhonů jsou červenohnědé nebo purpurovočervené, zřídka jsou nazelenalé (pouze na osvětlené straně). Roční výhony jsou obvykle nažloutlé nebo šedavě ojíněné, starší nejčastěji lysé (HIEKE, 1978; JERZAK, 2007).
!
Tab. 4. Horizontální uspořádání výhonů (JERZAK, 2007) C. adpressus
C. divaricatus
C. horizontalis
3.1.4 Listy a olistění Listy jsou střídavé, nedělené, jednoduché, celokrajné, různě vejčité nebo podlouhlé, drobné i velké, opadavé, poloopadavé či stálezelené. Zbarvení má různé odstíny: Světle zelené (C. multiflorus), Matně zelené (C. dammeri; C. congestus), Temně zelené (C. bullatus; C. buxifolius; C. dielsianus), Leskle temně zelené (C. lucidus; C. salicifolius; C. microphyllus), Bělavě pestré (C. horizontalis ‚Variegatus’). (HIEKE, 1978; HORÁČEK, 2007) Tab. 5. Podzimní zbarvení listů (JERZAK, 2007) Červené
Oranžové
Žluté
C. adpressus
X
X
X
C. bullatus
X
X
C. dielsianus C. divaricatus
X
C. horizontalis
X
C. lucidus
X
X
X
X
X
X
X
C. multiflorus C. splendens C. zabelii
X X
X X
! 9
X
Hnědé
3.1.5 Květy a květenství Květy jsou menší, oboupohlavné, 5-četné, jednotlivě, po dvou či v různě bohatých terminálních nebo úžlabních květenstvích, tyčinek je 15-20, čnělek 2-5, plody jsou malvičky s (1-)2-5 pecičkami. 5-četné korunní plátky jsou vzpřímené nebo rozložené, v poupěti střechovitě složené a sestavené v bohatá nebo řídká květenství: jednotlivě, po dvou, po třech, ve svazečku, v chudém nícím nebo vzpřímeném chocholíku, mnohokvětém podlouhlém nebo polokulovitém chocholíku (HIEKE, 1978; HORÁČEK, 2007).
!
Tab. 6. Bílé květy (JERZAK, 2007) C. congestus
C. microphyllus
C. salicifolius
C. dammeri
C. multiflorus
C. ╳suecicus
C. veitchii
!
Tab. 7. Růžové květy (JERZAK, 2007) C. adpressus
C. dielsianus
C. horizontalis
C. bullatus
C. divaricatus
C. lucidus
C. zabelii
!
3.1.6 Plody a plodenství Plod je malá malvička, se 2-5 jádry a korunkou vytrvalých kališních listů. Jednotlivé malvičky jsou velké 5-10 mm, kulovité nebo vejčité, podlouhlé, seskupené v různých plodenstvích. Ty jsou jednotlivé kulovité, jednotlivé vejčité, po dvou kulovité, po dvou podlouhle vejčité, po třech kulovité, po třech podlouhle vejčité a svazeček plodů (HIEKE, 1978).
! !
10
Tab. 8. Zbarvení plodů (JERZAK, 2007) Červené nebo oranžové C. adpressus
X
C. bullatus
X
C. congestus
X
C. dammeri
X
C. dielsianus
X
Tmavě červené
Bahatě rodící
X
X
C. divaricatus C. horizontalis
Černé nebo téměř černé
X
X
X
C. lucidus
X
C. multiflorus
X
X
C. salicifolius
X
X
C. splendens
X
X
C. × suecicus
X
C. veitchii
X
X
C. zabelii
X
X
!
3.1.7 Původ Existuje kolem 100 druhů v Eurasii a severní Africe (HORÁČEK, 2007). Existuje asi 50 druhů rostoucích v mírném pásmu Evropy, severní Africe a Asii (kromě Japonska) (HIEKE, 1978; ROLOFF/BÄRTELS, 2008). V prohlášení Phippsa (1990) se uvádí 261 druhů ale Index od Kewensis (1997) uvádí více než 400 druhů. (JERZAK, 2007).
! 3.2 Použití !
Jsou to velmi rozmanité, leckdy velmi atraktivní dřeviny a stejně rozmanité může být jejich využití. Vzhledem k požadavkům můžeme některé použít jako náhradu trávníku, jiné pro zahuštěné výsadby, další pro zastřihované živé ploty, vyšší se hodí jako solitéry. Vzpřímené typy jsou vhodné jako solitéry do menších i větších travnatých ploch. Vhodné jsou do skupin s jinými dřevinami (např. lísky, břízy, dřišťály a růže) nebo do krajů cest, aby připoutaly pozornost jejich květy a plody. Poléhavé, plazivé nebo nízko položené typy (“horizontalis”, “dammeri” a “ascendens”) jsou ideální do skalek, květinových zídek nebo trvalkových záhonů. Dobré jsou i pro zpevnění svahů. V kombinaci skalníků s ostatními dřevinami se používají zakrslé jehličnany, nízké
11
čilimníky (Cytisus), tavolníky (Spiraea), dřišťály (Berberis) a jiné (HIEKE, 1978; HORÁČEK, 2007).
! 3.3 Nároky !
Skalníkům vyhovují sušší místa (nesnášejí přemokření) a hlinitá až písčitohlinitá propustná půda. Vyžadují plné slunce a stálezelené druhy musíme přes zimu chránit. Většina druhů je vápnomilná, výjimkou jsou stálezelené keře (HORÁČEK, 2007; HIEKE, 1994).
!
Polostín a stín nesnášející: C. dielsianus; C. lucidus; C. multiflorus; C. tomentosus Stinné stanoviště snesou: C. bullatus; C. divaricatus; C. horizontalis U nás vyžadující zimní přikrývku: C. microphyllus; C. conspicuus; C ×watereri někdy i C. salicifolius. Okusem zvěří trpí pouze některé druhy např. C. salicifolius Znečištěné ovzduší snášejí všechny druhy dobře. (HIEKE, 1978)
! 3.4 Množení !
Všechny skalníky lze snadno řízkovat. Stálezelené druhy se nejčastěji řízkují z polovyzrálých letorostů v červenci až v srpnu. Opadavé skalníky řízkujeme dříve (v červnu až červenci). Dále se používá hřížení (C. dammeri) a výsev ze stratifikovaných semen. Roubuje se pouze C. multiflorus a jeho var. calocarpus (HIEKE, 1978; BÖHM, VANĚK, 1982; HURYCH, 1985)
! 3.5 Ošetřování !
Pro vysazování zde platí obecné podmínky jako u ostatních dřevin. Vysazují se na podzim nebo zjara. Stálozelené druhy se sázejí vždy výhradně s kořenovým balem.
!
U stálezelených druhů, je-li větší sucho, přiměřeně zaléváme. Na zimu ochráníme keř chvojím před zimním sluncem. Opadavé druhy nepotřebují takovou péči. Po namrznutí větví seřízneme pouze poškozené větve, jinak se skalníky ošetřují řezem jen zřídka, protože plody a květy se vyvíjejí na starších, řezem příliš neošetřovaných keřích. 12
!
Přesazování starších keřů probíhá pouze s kořenovým balem a opadavé druhy radikálně zmlazujeme. Významnějšími chorobami a škůdci netrpí (HIEKE, 1978).
! 3.6 Choroby !
Nejvýznamnější choroba skalníků je bakteriální spála růžovitých, která způsobuje odumírání koncových výhonů. Objeví-li se na keři symptomy spály, je nutné vyhledat odbornou pomoc (Rostlinolékařská správa). Dále se na skalnících může vyskytovat žír píďalky zhoubné (Erannis defoliaria)
!
3.6.1 Bakteriální spála růžovitých (Erwinia Amylovora) (Nečas, Krška, 2006) oddělení: GRACILICUTES sekce: GAMMAPROTEOBACTERIA čeleď: ENTEROBACTERIACEAE
!
Bionomie Optimální teplota pro růst a množení je 23–30 °C, minimální 3–8 °C. V období vegetace je minimální teplota pro růst 18,5°C. Bakterie v době dormance přežívá v nekrotizovaných korových pletivech výhonů, zjara se v nich množí a šíří se do okolních pletiv ve formě kapek bělavého slizu. Do rostlin bakterie pronikají bliznami, prašníky, nektáriemi, průduchy, lenticelami a ranami. Ve větvi se může šíření zastavit nebo se šíří dál do kmene nahoru i dolů. Bakterie je rozšiřována atmosférickou vodou (větrné deště), drobným hmyzem, roztoči, pavouky, opylujícím hmyzem, ptactvem, vzdušnými proudy a činností člověka.
!
Symptomy a projevy napadení Letorosty mají po napadení barvu nejdříve žlutohnědou, pak hnědou a následně zčernají. V dalším stádiu uschnou a hákovitě se ohnou. Bakterie se letorostem šíří velmi rychle a infikují řapíkem listy. Infikovaný řapík a nervatura zčernají. Nakonec uschne celý list (první příznaky se ovšem mohou objevit i po několika měsících). Do starších výhonů kosterních větví se bakterie šíří přes květ, brachyblasty, letorosty a plody. Na povrchu větví může být patrná tmavší kůra, nikdy však oranžově hnědá nebo nafialovělá. 13
Ochrana Represivní opatření je použití chemické ochrany. Jde o aplikaci oxychloridu mědnatého (Kuprikol 50) na počátku a konci kvetení a na počátku růstu plodů.
!
3.6.2 Píďalka zhoubná (Erannis defoliaria) (Nečas, Krška, 2006) Třída: INSECTA Řád: LEPIDOPTERA Čeleď: GEOMETRIDAE U tohoto hmyzu je výrazná pohlavní rozdílnost. Samičky píďalky zhoubné jsou daleko menší než samci, běložluté s černými a žlutými kresbami. Samci mají žlutá, tmavšími lomenými pásky zdobená křídla a měří 40–45 mm. Housenky jsou pestré, červenohnědé a měří 30–35 mm.
!
Bionomie Škůdce přezimuje ve stadiu vajíčka. V dubnu se líhnou housenky, které požírají pupeny, listy a poškozují plody. Dorostlé (VI.–VII.) se stěhují do půdy, kde spřádají řídký zemitý zámotek. Dospělci IX.–XI..
!
Výskyt Vedle výskytu housenek na skalnících, můžeme také škůdce často najít na většině ovocných dřevin, lípách, javorech, dubech, bucích aj.
!
Symptomy Typickým příznakem je prosvětlení koruny žírem, přičemž není spotřebována celá listová čepel, postupně odumírají celé listové růžice, takže strom vypadá jako uschlý. Nepřímá ochrana je v podpoře přirozených nepřátel vyřazením širokospektrých pesticidů. Chemický zásah se provádí zimním nebo předjarním postřikem Oleoekolem nebo Frutaponem 7E.
! !
14
3.7 Systematické třídění
!
V této kapitole je uvedeno základní systematické třídění (od třídy po podrod) podle internetového portálu data.canadensys (2014). Dále podrody dělíme na série a k nim jednotlivé druhy podle polské publikace Irgi psanou Ewa Jerzak (2007). Třída:
Equisetopsida
Podtřída:
Magnoliidae
Nadřád:
Rosanae
Řád:
Rosales
Čeleď: Kmen: Rod: Podrod:
Rosaceae Pyreae Cotoneaster Cotoneaster subg. Cotoneaster Cotoneaster subg. Chaenopetalum
(
[online], 2014)
! 3.7.1 Dělení rodu Cotoneaster: (JERZAK, 2007) Podrod Cotoneaster subg. Cotoneaster:
!
I. Série: Adpressi (G. Klotz) Nízké, široké opadavé keře (šířka podstatně větší než výška). Listy jsou 8–25 mm dlouhé, široce eliptické nebo obrácené široce vejčité a na rubu chlupaté. Květy jsou s bílými nebo fialovými okvětními lístky, někdy na okraji bělavé. Tyčinek je 10– 13(-15), jsou tmavě červené nebo růžové s bílými prašníky. Plody měří 6–11 mm, které jsou +/- kulovité nebo elipsoidní, oranžové, červené nebo karmínově červené, s 2–3 (-4) jádry. C. adpressus; C. apiculatus; C. nanshan; C. horizontalis; C. atropurpureus; C. hjelmqvistii; C. ascendens; C. divaricatus
! !
15
II. Série: Nitentes (Flinck et B. Hylmö) Vzpřímené keře až 3 (4) m vysoké, lehce převisající. Keř je opadavý. Listy jsou 10– 50 mm dlouhé, vejčité nebo kulaté, tenké, na okraji ploché, rub je plstnatě chlupatý. Květy mají okvětní lístky růžové nebo fialové, někdy na okrajích světlejší, bělavé. Tyčinky jsou po 10–13 (-15), nitky tmavě červené nebo růžové, prašníky jsou bílé. Plody mají černé s 1-2 jádry. C. nitens; C. harrysmithii; C. tenuipes
!
III. Série: Lucidi (Pojark.) Keř je opadavý, rovný, hustý až 5 m vysoký. Listy jsou tmavě zelené, vejčité nebo eliptické, na vrcholu ostré, na rubu listu je buď hustě nebo jen mírně chlupatý. Okvětní lístky jsou vzpřímené, růžové s tmavšími pruhy. Tyčinek je asi 20, nitky růžové, prašníky bílé. Plody mají černé s 2–5 jádry. C. lucidus; C. acutifolius; C. villosulus; C. pseudoambiguus; C. hurusawaianus; C. hummelii; C. pekinensis; C. hsingshangensis
!
IV. Série: Melanocarpi (Pojark.) Opadavý vzpřímený keř až 3 m vysoký. Listy jsou 20–80 mm dlouhé, vejčité nebo eliptické, tupé na vrcholu, zpočátku lesklé později ztmavnou, rub je šedý plstnatě chlupatý. Květy mají okvětní lístky bílé až růžové. Tyčinky jsou po 15–20, nitky růžové, prašníky bílé. Plody mají kulovité, 6–10 mm dlouhé s 2–3 jádry. C. melanocarpus; C. plyamthemus; C. laxiflorus; C. ignavus; C. armenus
!
V. Série: Cotoneaster Nízký keř 1–2 m vysoký, opadavý. Listy jsou 15–60 mm dlouhé, vejčité nebo eliptické, tupé, rub plstnatý. Květenství je až 50 mm dlouhé s 1–7 (-12) květy. Květy jsou s mírné zvednutými okvětními lístky, růžové nebo bílé. Tyčinky jsou po 16-20, nitky světle růžové nebo bílé, prašníky bílé. Plody mají kulovité nebo obvejčité, 7–11 mm dlouhé, oranžovo-červené nebo červené, s 2–5 jádry. C. integerrimus; C. tomentosus; C. oliganthus
! 16
VI. Série: Acuminati (T.T.Yü) Vzpřímené keře nebo malé stromy až 5 m vysoké, opadavé. Listy jsou 30–90 mm dlouhé, vejčité, na vrcholu špičaté, rub chlupatý. Květenství je 15–50 mm dlouhé s 1–10 květy. Okvětní lístky jsou světle růžové. Tyčinek je 15-20, nitky růžové, prašníky bílé. Plody jsou až 15 mm dlouhé, lesklé, červené nebo tmavě červené, s 2 jádry. C. nepalensis
! VII.Série: Simonsioides (Flinck et B. Hylmö) Vzpřímené keře až 4 m vysoké, opadavé. Listy jsou 20–40 mm dlouhé, chlupaté. Květenství je 15–40 mm dlouhé s 1–4 květy. Okvětní lístky jsou tmavě růžové. Tyčinek je asi 20, růžové nebo bílé nitky, prašníky bílé. Plody mají obvejčité, oranžovo-červené nebo červené s (2-) 3–4 jádry. C. simonsii
!
VIII. Série: Glomerulati (Flinck et B. Hylmö) Vzpřímené keře, opadavé nebo polostálezelené. Listy jsou eliptické s lehce vymáčklou nervaturou, na rubu chlupatý. Květenství mají malé, chlupaté, 3–15 květů. Okvětní lístky jsou růžové, bělavé na okraji, tyčinky 16-20, nitky růžové, prašníky bílé až žluté. Plody mají malé, 5–8 mm dlouhé, kulaté, lesklé, oranžovo-červené až purpurové, 3-5 jader. C. tengyuehensis
!
IX. Série: Bullati (Flinck et B. Hylmö) Vzpřímené keře někdy i malé stromy až 5 m vysoký, opadavé. Listy 30–100 (-150) mm dlouhé, obvejčité nebo elipsovitě vejčité, na vrcholu ostré, rub hustě žlutavě plstnatýV květenství mají 5–30 květů, 30–100 mm dlouhé. Tyčinek je asi 20, nitky růžové, bílé prašníky. Plody jsou 8–11 mm dlouhé, obvejčité, oranžové, červené nebo fialově červené, s 3–5 jádry, C. bullatus; C. rehderi; C. boisianus; C. obscurus; C. moupinensis; C. sikangensis
!
17
X. Série: Franchetioides (Flinck et B. Hylmö) Vzpřímený, poloopadavý nebo stálezelený keř až 3 m vysoký. Listy jsou 10–30 mm dlouhé, vrásčité, na rubu plstnatě chlupaté, plstnatě chlupaté jsou i květní stonky. Tyčinek je 20, nitky růžové, prašníky růžové nebo fialové. Plody mají obvejčité nebo kulovité, oranžovočervené nebo tmavě červené, jádra 3–4. Tato série je velmi citlivá na mráz. C. franchetii; C. sternianus; C. mairei
!
XI. Série: Dielsiani (G. Klotz) Vzpřímený, opadavý keř až 3 m vysoký. Boční výhony často pravidelné, někdy připomínají “rybí kostru”. Listy jsou 1–25 mm dlouhé, široce vejčité, na vrcholu ostré, mírně kožovité, na rubu jemně chlupaté. Květenství je 20–40 mm dlouhé, 3–7 květů, stonky plstnaté. Tyčinek je 10–20, někdy růžové nebo bělavé, bílé prašníky. Plody jsou kulovité nebo obvejčité, oranžovočervené nebo červené, s 3–5 jádry. C. dielsianus; C. splendens; C. bradyi; C. kitaibelii
!
XII. Série: Zabelioides (Flinck et B. Hylmö) Široký opadavý keř 1–2 m vysoké, s klenutým větvením. Listy jsou 20–50 mm dlouhé, vejčité nebo eliptické, na vrcholu ostré nebo tupé, tenké, ploché s propadlou nervaturou. V květenství je 4–15 květů, 15–45 mm dlouhé. Tyčinek je 18–22, nitky bílé s bílými prašníky. Plody jsou obvejčité, 7–11 mm dlouhé, oranžově-červené, červené nebo červenohnědá s 2 jádry. C. zabelii; C. fangianus; C. miniatus; C. shansiensis
! Podrod Cotoneaster subg. Chenopetalum:
!
XIII.Série: Megalocarpi (Pojark.) G Klotz Vzpřímený opadavý keř až 3 m vysoký. Listy jsou 20–50 mm dlouhé, tenké, na okraji ploché, líc lesklý. Květenství je 3–45 mm dlouhé s 3–25 květy. Okvětní lístky jsou růžové nebo bílé. Tyčinek je 12–20, bílé nebo světle růžové nitky, prašníky jsou bílé. Plody mají obvejčité, 9–11 mm dlouhé, červenohnědé nebo fialové s 2–3 jádry. C. megalocarpus; C. roseus
18
XIV.Série: Multiflori (T.T. Yü) Vysoký, široký opadavý keř až 6 m vysoký. Listy jsou 20–50 mm dlouhé, lub matný. Květenství je 30–40 mm dlouhé s 5–20 květy. Okvětní lístky jsou bílé. Tyčinek je 15– 20, nitky a prašníky jsou bílé. Plody mají masité, 10-16 mm dlouhé, růžové nebo červené. C. multiflorus; C. hupehensis; C. calocarpus; C. veitchii; C. przewalskii; C. borealichinensis
!
XV.Série: Racemiflori (G. Klotz) Opadavý vzpřímený keř až 2 m vysoký. Listy jsou 20–50 mm dlouhé, eliptické nebo vejčité, na vrcholu špičaté, mírně chlupatý na rubu. Květenství je vzpřímené, kompaktní 20 až 30 mm dlouhé, 2–15 květ. Tyčinek je 12–20, nitky bílé s bílými prašníky. Plody jsou 8–10 mm dlouhé, kulovité, červené, růžové, dvě jádra. C. nummularius; C. tauricus
!
XVI.Série: Insignes (Pojark.) Vzpřímený opadavý keř, někdy i malý strom až 8 m vysoký. Listy jsou 20–100 mm dlouhé, kožovité s lehce zapuštěnou nervaturou. Květenství má 4–20 květů s plstnatými květními stonky. Tyčinek je 10–20, nitky bílé, bílé nebo fialové prašníky. Plody jsou kulové, válcové, obvejčité, modravočerný, s 1–2 jádry. C. insignis; C. hissaricus; C. ignotus; C. subacutus; C. nummularioides
!
XVII.Série: Hebephylli (G. Klotz) Stálezelené nebo polostálezelené keř vysoký do 4 m výšky. Listy jsou 10–50 mm dlouhé, tenké, lub matný, rub chlupatý. Květenství mají 4–20 květů. Tyčinek je 15–20, nitky bílé, prašníky fialové. Plody jsou 8–10 mm dlouhé, kulovité nebo obvejčité žlutooranžové, červené nebo červenavě hnědé s 2 jádry. C. monopyrenus
! !
19
XVIII.Série: Tomentelli (G. Klotz) Opadavý široký keř, někdy malý strom až 3–4 m vysoký. Dlouhé a tenké větve, obvykle v pravém úhlu. Listy jsou 30–50 mm dlouhé, široko vejčité nebo téměř kulaté, lub matný, rub plstnatý chlupatý. Květenství mají 5–15 květů. Květy jsou s bílými okvětními lístky. Tyčinek je 16–20, nitky bílé, prašníky fialové. Plody jsou 10–12 mm dlouhé, kulovité, narůžovělé a červenorůžové, s dvěma jádry. C. tomentellus
!
XIX.Série: Salicifolius (T.T. Yü) Stálezelené, široce rozložité nebo plazivé rostliny. Listy jsou 20–100 mm dlouhé, eliptické až kopinaté, kožovité, lub lesklý. Malé květenství tvoří velké množství květů s bílými okvětními lístky. Tyčinek je 20, nitky bílé. Plody jsou 4–6 mm dlouhé, kulovité nebo obvejčité, oranžovočervené nebo červené s 2–5 jádry. Tato skupina keřů je zvláště citlivá na mráz. C. salicifolius; C. hylmoei; C. dammeri; (C. ×suecicus)
!
XX.Série: Microphylli (T.T. Yü) Stálezelené široce rozšiřující se nebo nízké, plíživé, plazivé keře. Výška je až 1,5 m s fialovými stonky. Listy jsou 40–50 mm dlouhé, kožovité, lub lesklý, rub chlupatý. Květenství mají 1–20 květů s bílými okvětními lístky. Tyčinek je 20, nitky bílé, prašníky fialové. Plody jsou 5–10 mm dlouhé, červené 2 zřídka 3 jádra. Skupina je velmi citlivá na mráz. C. microphyllus; C. conspicuus; C. rotundifolius; C. cochleatus; C. cashmiriensis; C. congestus; C. procumbens; C. integrifolius; C. astrophoros; C.sherriffii
! !
20
3.8 Úvod k podrobněji popsaným druhům
!
V této literární části jsou zpracovány vybrané taxony rodu Cotoneaster. Jedná se o druhy, které jsou v dalších kapitolách uvedeny v nabídce českého trhu nebo jsou dále pozorovány v praktické části. U každého druhu jsou uvedeny taxační a morfologické údaje. Dále použití, klimatické zóny a možné záměny mezi druhy.
!
Základní literatura, která byla použita ke zpracování popisů rostlin, je Encyklopedie listnatých stromů a keřů od Petra Horáčka (2007). Informace jsou doplňovány z webového portálu www.databaze.cz od Petra Horáčka, Jaroslava Mencla a Irgi uprawiane w Polsce od Jerzak (2007). Pravdivost nebo mylnost údajů byly porovnávány s další dostupnou literaturou:
! • BÖHM, Čestmír. Okrasné listnáče našich zahrad. Moravské tiskařské závody, Olomouc: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1985.
!
• BÖHM, Čestmír a Vlastimil VANĚK. 100 nejkrásnějších - okrasné dřeviny. Severografia, Liberec: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1982.
!
• BOLLINGER, Markus. Keře: Obrazová příloha. Vyd. 1. Ilustrace Hans Held. Praha: Knižní klub, 1998, 287 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-720-2302-0.
!
• DIRR, Michael. Dirr's Hardy trees and shrubs: an illustrated encyclopedia. Portland, Or.: Timber Press, 1997, 493 p. ISBN 08-819-2404-0.
!
• JERZAK, Ewa a Andreas BÄRTELS. Irgi uprawiane w Polsce: Bestimmung Eigenschaften - Verwendung. 3., korrigierte Aufl. Kraków: Officina Botanica, 2007. ISBN 978-839-2211-501
!
• KOBLÍŽEK, Jaroslav a Andreas BÄRTELS. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků: Bestimmung - Eigenschaften - Verwendung. Vyd. 1. Tišnov: Sursum, 2000, 445 s. ISBN 80-857-9986-3
! 21
• Pilát, Albert; Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1953
!
• ROLOFF, Andreas a Andreas BÄRTELS. Flora der Gehölze: Bestimmung Eigenschaften - Verwendung. 3., korrigierte Aufl. Stuttgart: Ulmer, E, 2008. ISBN 978-380-0156-146.
!
Atribut použití je zpracován podle Jerzak (2007) a Hiekeho (1994), je zde uvedeno jaké mají keře zbarvení listů ve vegetačním období, jestli jsou vhodné pro hnízdění ptáků atd. Dále je tato kapitola zaměřena na to, jaký by měl být použit druh. (použití ve skupinách, jako solitér, jako půdokryvný keř atd.). Některá použití ve veřejném sektoru (veřejné záhony, parky, protihlukové výsadby aj.) jsou vyobrazena fotografiemi v “Příloze”. Tab. 9. Vlastnosti a použití skalníků (HIEKE, 1994) SVL
Středně významné letorosty a mladé výhony - hnědočervené
O-sz
Opadavé - světle zelené odstíny - zbarvení listů v plné vegetaci
O-tz
Opadavé - šedozelené odstíny - zbarvení listů v plné vegetaci
PLO-z
Poloopadavé - zelenavé odstíny - zbarvení listů v plné vegetaci
PLO-tz
Poloopadavé - temně zelenavé odstíny - zbarvení listů v plné vegetaci
S-z
Stálezelené - zelené odstíny
S-tz
Stálezelené - temně zelené odstíny
RL-ČR
Rašení listů - časné rašení
K–BČ
Skalníky s esteticky významným květem (květenstvím) - bělavě červené odstíny V
K-B
Skalníky s esteticky významným květem (květenstvím) - bělavé odstíny V–VI
K-Č
Skalníky s esteticky významným květem (květenstvím) - červené odstíny V–VI
K-R
Skalníky s esteticky významným květem (květenstvím) - růžové odstíny V–VI
P-Č-VII.
Skalníky s esteticky významným plody (plodenstvími) - červené odstíny VII–VIII
P-ČVIIIa.
Skalníky s esteticky významným plody (plodenstvími) - červené odstíny VIII–X
P-ČVIIIb.
Skalníky s esteticky významným plody (plodenstvími) - červené odstíny VIII–XI
P-Č-VIIIc. Skalníky s esteticky významným plody (plodenstvími) - červené odstíny VIII–II P-ČČVIII
Skalníky s esteticky významným plody (plodenstvími) - černě červené odstíny VIII–XI
22
P-ČerVIII
Skalníky s esteticky významným plody (plodenstvími) - černé odstíny VIII–XI
D-HaV
Skalníky vhodné pro hnízdění a výživu ptactva
PK-S
Citlivost skalníků na posypy komunikací solí
MD-ŘZ
Množení skalníků - řízky zelinné (bylinné) VII–VIII
MD-ŘD
Množení skalníků - řízky dřevité III–IV
MD-R
Množení skalníků - roubování II–III
MD-V
Množení skalníků - výsev III–IV
CA-S
Vápnobojné skalníky
SO
Skalníky v našich podmínkách odolné
PLaS
Skalníky pro polostinná až stinná stanoviště
ZO-SO2
Skalníky citlivé na znečištěné ovzduší (na SO
ZO-O3
Skalníky citlivé na znečištěné ovzduší (na O
PK
Vhodné jako půdní kryt
ŽPS
Vhodné pro živé ploty a stěny
PS
Vhodné pro skalky
PV
Vhodné pro protihlukové výsadby
EOV
Vhodné pro erozní ochranné výsadby
VV
Včelařsky významný (V–VI)
Vlastnosti a použití byly vyňaty z knihy Lexikon okrasných dřevin od Hiekeho (1994).
!
Klimatické zóny pro skalníky jsou definovány podle knihy Irgi upravwiane w Polsce od Jerzak (2007). Mapa těchto zón se nachází v příloze bakalářské práce - mapa 3.
! !
23
Tab. 10. Klimatické zóny (JERZAK, 2007): Subzóny
Nejnižší teploty
5b
od -26,0°C do -23,4°C
6a
od -23,3°C do -20,6°C
6b
od -20,5°C do -17,8°C
7a
od -17,7°C do -15,0°C
7b
od -14,9°C do -12,3°C
! Posledním uvedeným atributem jsou možné mezidruhové záměny. Jsou zde vyjmenované podobné druhy a jejich rozlišovací znaky. Tato podkapitola je také zpracována podle Jerzak (2007)
!
24
3.9 Popis vybraných druhů
!
Cotoneaster bullatus Bois in A. Vilm. et Bois, Frutic. Vilm.: 120 (1904) Český název:
skalník puchýřnatý
Synonyma:
Cotoneaster ataensis
Obecné vlastnosti:
opadavý, rozkladitý, rychle rostoucí keř až 4 m vysoký, vystoupavý s polopřevislými větvemi.
Výhony:
letorosty jsou hustě chlupaté šedočerné či kaštanové
Listy:
řapíky 1–6 mm, čepel podlouhle vejčitá až eliptická nebo kopinatě podlouhlá a 30–150 x 20–80 mm velká, na rubu většinou chlupatá a šedavě zelené, svrchu výrazně svraskalá, puchýřnatá a modrozelené
Květy:
7–8 mm v průměru, koruna narůžovělá až červená, obvejčité, tyčinek 20–22, nitky bledě růžové, prašníky bílé, V - VI (VII)
Plody:
plody červené, kulovité nebo obvejcovité a 6-8 mm, VIII. ; po opadání listů ještě poměrně dlouho drží na větvích (BÖHM, 1985)
Původ:
Západní Čína
Kultivary:
'Little Gem’ - vzrůst slabší, polštářovitým neplodí a nemá žádné výrazné podzimní zbarvení, Vhodný pro skalky nebo dokonce závěsné nádoby.
Použití:
Velmi dekorativní, vysoký keř, probarvující se na podzim. Vhodný pro jednotlivou výsadbu nebo do skupin na trávníky a vysokých řad. O-tz; K-Č; P-Č-VIIIb; D-HaV; MD-ŘZ; MDŘD; MD-V; SO; ZO-SO2; ŽPS; VV
Ochrana:
poměrně často je napadán mšicemi
Klimatická zóna:
6b
Možná záměna:
C. moupinensis liší se černými plody; C. rehderi - listy do 15 cm, s matným lícem, a 8-10 párech nervatury a tmavá kůra
!
25
! Cotoneaster buxifolius Wall. ex Lindl. Český název:
skalník zimostrázolistý
Synonyma:
Cotoneaster wheeleri
Obecné vlastnosti:
(polo)stálezelený, strnule vzpřímený keř, výška až 1,8(–3) m
Výhony:
letorosty jsou hustě plstnaté
Listy:
řapíky 1-3 mm, čepel eliptická nebo elipticky obvejčitá, na rubu hustě šedoplstnatá, 8-20 mm dlouhé.
Květy:
1–3 květů, 3-4 mm v průměru, korunní lístky bílé, krátce stopkaté.
Plody:
plody červené, téměř kulovité, 5-6 mm v průměru
Použití:
CA-S; ŽPS; VV
Původ:
Čína, Himaláje
Kultivary:
'Nana’ - keře asi 90 cm vysoké, listy jsou šedavě bílé; plody velmi malé, jasně červené
!
26
Cotoneaster dammeri C.K. Schneid., III. Handb. Laubholzk. 1:761 (1906) Český název:
skalník Dammerův
Synonyma:
C. humifusa Dethie ex Veitch
Obec. vlastnosti:
stálezelený, poléhavě plazivý keř, nízký
Výhony:
větve kořenící, větévky tmavě šedohnědé až šedočerné či zelenavé, chlupaté, s hustými lenticelami
Listy:
řapíky 2–3(–9 mm), čepel eliptická až podlouhle eliptická nebo obvejčitá, 10–40 x 7–22 mm velká, tlustá a kožovitá na rubu poněkud nasivělá, v mládí přitiskle chlupatá, svrchu lesklá a lysá (v mládí mírně chlupaté), báze široce klínovitá nebo zaoblená, vrcholek tupý
Květy:
květy po 1(-2–4), mají 10 mm v průměru, stopky květů 4–15 mm, korunní lístky jsou bílé,tyčinek 20, prašníky purpurové či purpurově černé V-VI.
Plody:
plody jasně červené, téměř kulovité, 6–7 mm v průměru, lesklé, lysé; VIII-IX.
Původ:
střední Čína
Kultivary:
‘Donnard Gem’ - habitus nízký, rozkladitý, okrouhlý, výška do 200 mm; listy našedlé; plody na keři dlouho vytrvávající. 'Coral Beauty’ (‘Royal Beauty’) - velmi bohatě plodí; hustě větvený nízký keř, výška 1 m, šířka 2.5 m; listy malé, 18–20 mm délka, sytě a leskle tmavě zelené. 'Jürgl' - vzrůst velmi nízký; výška do 0,50 m; ‘Minipolster' - velmi slabě rostoucí, hustě polštářovitý vzrůst ‘Skog(s)holm’ - keř až 60 (-100) x 300 cm velký, plody nepříliš početné; Vyšlechtěn ve Švédsku v r. 1941 ‘Major' - Silnější vzrůst, listy 25–35 mm často napadaný mšicemi, je dekorativní svými bílými květy a červenými plody. Řídce plodící a mrazuvzdornější než je u původního druhu.
Použití:
odolný vůči mrazu, vytváří kompaktní vzrůst, v praxi je využíván jako stálezelený půdokryvný koberec. (kultivar ‘Major') S-z; P-Č-VIIb; D-HaV, CA-S; SO; PLaS; PK; PS; PV; VV
Klimatická zóna:
6b
Možná záměna:
skalník velmi často zaměňován z křížencem C.× suecicus, od kterého se liší nižším vzrůstem a většími listy, s výraznou nervaturou
27
Cotoneaster dielsianus E. Pritz, ex Diels, Bot. Jahrb. Syst. 29: 385 (1900) Český název:
skalník Dielsův
O b e c n é (polo)opadavý, široce rozkladitý keř, větve obloukovitě vlastnosti: odstávající, výška 1-4 m Výhony:
Letorosty šedočerné nebo hnědočerné, zprvu hustě chlupaté
Listy:
řapíky 1–4 mm, čepel eliptická až (ob)vejčitá, 6–30 x 8–26 mm velká, na rubu hustě (žluto)šedě plstnatá, lub tmavozelený či šedavě zelený, vrásčitý, vrcholek špičatý; 1-2(2,5)
Květy:
6–7 mm, korunní lístky narůžovělé až červené se špinavě bílým okrajem, tyčinek 15–20, nitky jsou tmavočervené nebo růžové, prašníky bílé, čnělek, V-VII
Plody:
plody oranžovočervené, téměř kulovité až obvejčité a 5–9 mm v průměru, 3–5 jader VIII - IX.
Původ:
Střední Čína
Použití:
keř s velmi pěknou texturou, bohatý na plody. Plody na podzim zůstávají s malými červeně zbarvenými listy. Přes neúplnou mrazuvzdornost, si plně zasluhuje větší pozornost školkařů. Můžou se používat jako solitéry nebo do skupin v parku. O-tz; K-R; P-Č-VIIIb; D-HaV; PK-S; MD-ŘZ; MD-V; SO; ŽPS; PV; VV
Klimatická zóna:
6b
Možná záměna:
C. bradyi se liší tužšími výhony, převisají, listy jsou +/- stejné velikosti; C. splendens - vysoký (1(-2) m), listy tmavé širokokrajné nebo eliptické, s vystouplou nervaturou a oranžovočervenými plody; C. franchetii, C. sternianus - rub listu jsou stříbřito bílé.
!
28
Cotoneaster integerrimus Medik., Gesh. Bot.: 85 (1793) Český název:
skalník obecný (HORÁČEK, 2007; KOBLÍŽEK, 2000) skalník celokrajný (BOTANY, 2007)
Synonyma:
Mespilus integerrimus L., Cotoneaster vulgaris Lindl. (BOTANY, 2007) Ostinia cotoneaster (HORÁČEK, 2007); C. cotoneaster H. Karst. (JERZAK, 2007)
Obecné vlastnosti:
opadavý a strnule vzpřímený keř, 0,2–0,8 m (1.5–2 m) vysoký. (HORÁČEK, 2007; KOBLÍŽEK, 2000) a (1-2 m) (JERZAK, 2007, ROLOFF, BÄRTELS, 2008)
Výhony:
hnědočervené a lysé, zpočátku ale žlutozelené, plstnaté.
Listy:
řapíky 2–8 mm, vejčitý až široce elipčitý, tmavozelený, na rubu a na okrajích hustě plstnatý, 15–55 × 10–38 mm velká, vpředu tupá nebo tupě zašpičatělá a s pichlavou špičkou, báze zaoblená, 4–6 hluboce zapuštěných párů žilek
Květy:
zvonkovité, bělavé, narůžovělé nebo načervenalé, po 2–7 v převisajících chocholících, češule pohárkovitá, kalich lysý nebo na okraji pýřitý, tyčinek 15–20, kvete v IV–V
Plody:
kulovité, červené, 5–11 mm v průměru s 2–4 jádry, (HORÁČEK, 2007); (2)3–5 jader, VI (JERZAK. 2007)
Původ:
Evropa, severní Asie, Korea Rusko
Kultivary:
'Centennial' -výška asi 20–30 cm, šířka až 450 cm, velmi bohatě plodí
Použití:
Druh se používá spíš do botanických sbírek (JERZAK, 2007). Na skalnaté suti, skalních hřbetech, ve skalních škvírách i světlých houštinách a porostech vyšších trvalek (BOLLINGER, 1998) K–BČ; SO; VV
Klimatická zóna:
5b
Možná záměna:
C. melanocarpus se liší vzpřímenými výhonky, listy jsou na dlouhých řapících, květy po 2-12, plody jsou tmavě červené s modrým voskovým povlakem. C. tomentosus, listy jsou zpočátku bílé a chlupaté z obou stran, široce elipčité, květy 3-12 květý, plody cihlové, ojíněné.
29
Cotoneaster horizontalis Decne., FI. Serres Jard. Eur. 22: 168 (1877) Český název:
skalník vodorovný
Synonyma:
Cotoneaster acuminata var. prostrata, Cotoneaster davidiana
Obec. vlastnosti:
(polo)opadavý, poléhavý, až plazivý keř, výška sotva 50 cm
Výhony:
ploše a vodorovně rozložené
Listy:
řapíky 1-3 mm, čepel téměř okrouhlá nebo široce eliptická, vzácně obvejčitá, na rubu pýřitá, většinou špičatá, 0,6-1,2 cm
Květy:
květy po 1-2, téměř přisedlé, korunní lístky červenavé, růžové nebo bělavé, V - VI.
Plody:
plody jasně červené až oranžovočervené, VIII - IX.
Původ:
Čína
Variety:
var. perpusillus C.K. Schneid. /syn.: C. distichus var. perpusillus (C.K. Schneid); C.perpusillus (C.K. Schneid); nižší, poléhavě plazivý, k zemi víceméně přitisklý do šířky a plochy; květy drobnější a plody elipsoidní
Kultivary:
‘Robusta’ (syn.: C. h. ‘Coralle’): vzrůst bujnější, vyšší a široký, výška až 1 m, při opadu intenzívně červené, velké množství plodů ‘Saxatilis’ vzrůst slabší, ale uspořádání větví je velmi pravidelné, jsou jakoby v podobě rybích koster rozčísnuté, k zemi přiléhající; listy trochu menší než původní druh ‘Variegatus’ vzrůst slabý
Použití:
skalník vodorovný patří k nejcennějším okrasných keřů. Hlavně vzhledem, pravidelně větvenými výhony. Podzimní zbarvení listů je jasně červené a plody vydrží na keři dlouho do zimy. Sázejí se ke zdím, římsám a s podporou vyroste až do 4 m, kde demonstruje své typické větvení. Na podzim se vyznačuje keř tím, že po opadu listů zůstává na dřevině velké množství plodů. Keř si zasluhuje větší pozornost jako půdokryvný druh, zvláště na svazích a násypech. Vysázeny v blízkosti cest tvoří malebné skupiny, zejména dekorativní podzim na pozadí ozdobná rostlina. Relativně mrazuvzrodná rostlina, i když při holomrazech dochází k částečnému promrznutí (JERZAK,2007). Dále je vhodný k ozelenění větších ploch, na hroby, do vegetačních nádob a jako medonosná rostlina pro včelí pastvu (BÖHM, VANĚK, 1982). DVP-Č-VIIIb; D-HaV; MD-ŘZ; MD-V; PK; PS (‘Saxatilis’); VV
Klimatická zóna:
6b
30
Cotoneaster horizontalis Decne., FI. Serres Jard. Eur. 22: 168 (1877) Možná záměna:
C. ascendens - liší se listy, který mají zvlněný okraj, květními stopky který mají okolo 5 mm a červené plody; C. atropurpureus - listy jsou tenké “papírové”, a mají široce vejčité listy, z vrchu matné; C. hjelmqvistii - je vyšší a větší
Cotoneaster lucidus Schltdl., Linn. 27: 541 (1854) Český název: skalník lesklý Synonyma:
C. acutifolius var. lucidus
Obecné vlastnosti:
opadavý a hustě větvený, vystoupavý keř s polopřevislými větvemi, výška až 3 m
Výhony:
letorosty zprvu chlupaté a zelenavě šedé až kaštanové
Listy:
většinou dvouřadě rozčísnuté, vejčité až vejčitě eliptické, 20–70 mm dlouhé, špičaté, leskle zelené a svrchu téměř lysé, rub řídce chlupatý, často ale nakonec celý lysé; řapík 4–8 mm dlouhé
Květy:
bílé s růžovým nádechem, po 3-12(-15), olysávající, kalich lysý nebo slabě pýřitý, tyčinek 20, nitky růžové, prašníky bílé, V - VI.
Plody:
černé, kulovitě (ob)vejčité, elipsoidní nebo kulovité, lesklé a neojíněné, 8-10 mm velké, s 3–4 jádry VIII.
Původ:
východní Sibiř
Použití:
Zcela odolné proti mrazu. Po řezu kvete a ploduje, na podzim se listy výrazně zbarvují. Vhodné nejen pro tvarované živé ploty ale také jako solitér. Je velmi odolný proti znečištění ovzduší ve městě. K-B; P-ČER-VIII; D-HaV; MD-ŘZ; MD-ŘD; MD-V; ŽPS; VV
Klimatická zóna:
5b
Možná záměna:
C. acutifolius - listy jsou na líci matné, trvale chlupaté a plody jsou elipsoidní nebo nebo vejčité.; C. hsingshangensis - liší se tlustými a vrásčitými listy.; C. hurusawaianus - listy jsou oboustraně, lehce ojíněné a plody jsou vejčitého nebo elipsodního tvaru.; C. pekinensis, C. villosulus i C. pseudoambiguus - listy jsou matné, oboustranně chlupaté. (JERZAK, 2007)
31
Cotoneaster melanocarpus Lodd. ex C.K. Schneid., Bot. Cabinet 16: tab.1531 (1829) Český název:
skalník černoplodý, skalník černý
Synonyma:
Cotoneaster melanocarpus (Ledeb.) Lodd. et al. ex M. Roem., Cotoneaster melanocarpus var. laxiflorus (J. Jacq. ex Lindl.) C. K. Schneid., Cotoneaster niger (Wahlb.) Fr., Cotoneaster niger var. laxiflorus (J. Jacq. ex Lindl.) Dippel, Cotoneaster vulgaris var. melanocarpus Ledeb. (BOTANY, 2013) Mespilus cotoneaster, Mespilus cotoneaster var. nigra (HORÁČEK, 2007)
Obecné vlastnosti:
opadavé keře 2–2,5 m, větve volně vzpřímené nebo převislé.
Výhony:
žlutohnědé a lesklé, s lenticelami, zprvu hustě chlupaté
Listy:
listy opadavé a papírovité, na sterilních výhonech eliptické nebo vejčité, 33–45×20–32 mm velké, báze je tupá, líc svraskalý, pýřitý, tmavě zelené, matné až slabě lesklé, řídce chlupaté, rub hustě stříbřitě huňatě chlupaté, řapíky 4–7 mm, chlupatě plstnaté
Květy:
květenství převislé a volné, 5–13květé, červené s bílým nádechem, tyčinek 20–22, V-VI.
Plody:
plody jsou obvejcovité nebo kulovité, 7–9 mm, černé, ojíněné, lysé, 2(-3)–4 jádry, VII
Původ:
Ukrajina
Použití:
K–B; P-ČČ-VIII; SO; ŽPS; VV
Klimatická zóna:
5b
Možná záměna:
C. laxiflorus - liší se svým dlouhým květenstvím s 20–40 květech C. ignavus - kratší květenství (20–30 mm); menší plody C. integerrimus- listy na dlouhých výhonech, červené plody
32
Cotoneaster microphyllus Wall. ex Lindl., Bot. Reg. 13, t. 1114 (1827) Český název:
skalník drobnolistý
Obecné vlastnosti:
stálezelený, poléhavý nebo někdy téměř plazivý keř, větve ploše a vodorovně odstávající, až do 1 m
Výhony:
větévky červenohnědé nebo černohnědé, v mládí pýřité
Listy:
řapíky 1–4 mm, čepel obvejčitá, podlouhle obvejčitá nebo i vejčitá, 4–16 x 4–9 mm velká, tlusté kožovitá, na rubu šedavě pýřitá nebo lysá, svrchu řidce pýřitá až lysá a tmavě zelená, okraj podvinutý, vrcholek tupý, někdy špičatý nebo i vykrojený.
Květy:
květy jednotlivě, vzácně po 2–4, jsou 8–10 mm v průměru, korunní lístky bílé, tyčinek 15–20, nitky bílé a prašníky fialovo-červené, V - VI.
Plody:
karmínové nebo šarlatově červené, 5–10 mm, VIII.
Původ:
Čína, Bhútán, Indie, Barma, Nepál, Sikkim
Variety:
var. microphyllus - řapíky 1–2 mm, čepel 4–10 mm, plody mají 5–6 mm v průměru
Kultivary:
‘Cochleatus’ - habitus poléhavý nebo obloukovitě k zemi skloněný; listy spirálovitě uspořádané, (vejčitě) eliptické až obvejčité, rub bíle chlupatý,
Použití:
nízký, stálezelený keř s okrasnými květy a plody. Vyžaduje zazimování, kvůli náchylnosti na mráz. Vhodná rostlina pro skalky a zelinářské zahrady. V západní Evropě se někdy používá jako půdokryvná rostlina nebo rostlina k řezu. ST-Z; P-Č-VIIIc; D-HaV; CA-S; PK; PS; EOV; VV
Klimatická 7a zóna: Možná záměna:
C. cochleatus; C. procumbens, C. cashmiriensis a C. astrophoros - jsou nízké (20-30 cm); C. rotundifolius - lisí še většími listy; C. integrifolius i C. conspicuus - listy jsou úzce eliptické (JERZAK, 2007)
! ! ! ! ! !
33
Cotoneaster multiflorus Bunge in Ledeb., Fl. Altaica 2: 220 (1830) Český název:
skalník mnohokvětý
Obecné vlastnosti:
opadavý, široce rozkladitý keř nebo v domovině až stromek, výška 1-5 (6)m, větve obloukovitě odstávající, často blízko nad zemí skloněné,
Výhony:
červenohnědé
Listy:
řapíky 3–10 mm, čepel vejčitá až široce vejčitá nebo eliptická, 15–50 × 12–40 mm velká, na rubu v mládí chlupatá, svrchu lysá a živě zelená, vrcholek špičatý nebo tupý
Květy:
řídké chocholíky 5-21květé, hustě pýřité, květy mají 10-12 mm, tyčinek asi 20, prašníky bílé V.
Plody:
(purpurově) červené, téměř kulovité nebo zploštěle kulovité či obvejcovité, 5-12 mm v průměru, bohatě plodí, 2 jádra VII.
Původ:
Čína, Rusko, střední a západní Asie
Variety:
var. calocarpus Rehder & E.H. Wilson / syn.: C. calocarpus (Rehder & E.H. Wilson)Flinck & Hylmö/ - listy větší a užší, 3-6 cm, vejčitě kopinaté či vejčitě eliptické, květenství bohatší, 10-25květé, korunní lístky mají na bázi drobnou růžovou skvrnu. Květ:. V.; Plod:. VII-VIII. (živě červené až hnědavé); Západní Čína
Použití:
V květnu patří mezi okrasnější skalníky. Obsypaný svými bílými květy připomíná bíle kvetoucí tavolníky. Efektivní jsou také jasně červené plody, které ale brzo opadávají. Vysoký a široký keř, který se hodí do výsadby jako solitér (JERZAK, 2007). Také je vhodný do volně rostoucích širších živých plotů a pro osázení vegetačních nádob (BÖHM, VANĚK, 1982). SVL (hnědočervené odstíny); K-B; P-Č-VIIIa; D-HaV; MD-ŘZ; MD-R; MD-V; SO; ŽPS; VV
Klimatická 6a zóna: Možná záměna:
C. hupehensis; C. calocarpus a C. przewalskii - liší se méně hojnými ale většími květy.; C. hupehensis - listy jsou ze spodu chlupaté.; C. borealichinensis - lysí se menšími listy a růžovými prašníky (JERZAK, 2007).
!
34
Cotoneaster salicifolius Franch., Nouv. Arch. Mus. Hist. Nat. 2, 8: 225 (1885) Český název: skalník vrbolistý Synonyma:
Cotoneaster sargentii G. Klotz
Obecné vlastnosti:
stálezelený vystoupavý keř s polo-převislými až stromek, někdy poloopadavý, vystoupavý ale s polo-převislými větvemi, větvemi, v domovině vysoký 4–6 m (v domovině 4–8 m)
Listy:
dvouřadě nebo spirálovitě uspořádané, úzce kopinaté, elipticky podlouhlé až vejčitě kopinaté, 30–90 mm, 10–25 mm široké, dlouhé špičaté až zašpičatělé, svrchu slabě vrásčité, na rubu zprvu bíle vločkovitě plstnaté, na líci pýřité, řapíky 2–5(8-15) mm
Květy:
květenství kompaktní mnohokvěté, květy bílé, mají 5–6(10) mm v průměru, vejčité nebo téměř okrouhlé, tyčinek 20, nitky bílé, prašníky purpurové VI.
Plody:
šarlatové nebo jasně červené, 3–7 mm v průměru, téměř kulovité, vejčité nebo obvejčité a 3–7 mm, mají 2–3 jádra IX.
Původ:
západní Čína
Kultivary:
‘Gnom(e)’ - vzrůst široce poléhavý, velmi pomalu rostoucí keř, internodia dlouhá, listy podlouhlé, asi 2 mm plody světle červené, 3-4 mm v průměru ‘Herbstfeuer' (syn.: C. s. ‘Autumn Fire’) - vzrůst široce poléhavý; listy oválné, kožovité, svrchu tmavě zelené, rub modrozelený, na podzim většinou purpurově červené, květy po 5– 12; plody světle červené. ‘Parkteppich' - poléhavě plazivý, nízký, k zemi víceméně přitisklý; listy poněkud větší než ‘Gnom' oba konce zaoblené, plody světle červené. ‘Repens' - vzrůst poléhavý, větévky zprvu zelené, později tmavě hnědé s lenticelami, listy 25–35 cm, dlouze oválné, svrchu leskle tmavě zelené, rub modravý.
Použití:
Mají radši teplejší oblasti, jinak zamrzají. Známé i jeho kříženci C. frigidus (C. ×watereri). V západní Evropě se běžně používá jako jeden z nejkrásnějších keřů. St-z; K-B; P-Č-VIIIb; D-HaV; MD-ŘZ; MD-R; MD-V; CA-S; SO; PLaS; PK; PS(‘Gnom’; ‘Parkteppich’; ‘Repens’); ŽPS(vzrůstné kultivary); PV; VV
Klim. zóna:
7a
Možná záměna:
C. hylmoei - lyší se tvarem listů, růžovými květy, a délkou plodů 5-8 mm; C. rugosus, C. henryanus; C. floccosus - v květnu mají silnější listy. Všechny jsou citlivé na mráz.
35
Cotoneaster splendens Flinck et B. Hylmö, Bot. Not. 117: 124 (1964) Český název:
skalník skvělý
Synonyma: Cotoneaster distichus var. tongolensis hort. Obecné vlastnosti:
opadavý keř a poměrně hustý keř, větve vystoupavé a klenuté, 1(-2) m vysoký
Výhony:
letorosty vystoupavé nebo trochu poléhavé, postranní výhony dvouřadě uspořádané, větévky kaštanové a zprvu plstnatě chlupaté
Listy:
papírovité, široce vejčité nebo eliptické až téměř okrouhlé, 16–18(24) x 13–18 mm velké, svrchu trochu lesklé, trvale chlupaté, rub bíle až žlutavě plstnatý
Květy:
květy zvonkovité, nejčastěji po 3 (7), vzpřímené, korunní plátky vzpřímené, růžové nebo červené s růžovým lemem, V - VI.
Plody:
9–11 mm v průměru, obvejčité, oranžovo-červené téměř lysé, mají 4 jádra, VIII - IX.
Původ:
západní Čína
Použití:
Je jeden z nejhezčích skalníků s obrovskou variabilitou použití v oblasti zeleně. Je dobré tyto skalníky kombinovat s různými podporami, podél plotů nebo budov. Dobré jsou také na skalky, jako půdokryvný keř a hodí se také do nízkých skupinek (př. k cestám, do trávníků atd.). O-sz; RL-ČR; D-HaV; SO; VV
Klimatická zóna:
6b
Možná záměna:
C. dielsianus liší se výškou (do 2 m), listy jsou už vrchu lesklé s výraznou nervaturou, s intenzivně červenými plody.
!
36
Cotoneaster ×watereri Exell, - kříženec C. frigidus, C. rugosus a C. salicifolius Český název:
skalník Watererův
Synonyma:
Cotoneaster wheeleri
Obecné vlastnosti:
poloopadavý, někdy i stálezelený keř či malý strom, vzrůst bujný nebo i poléhavý
Výhony:
tmavohnědé a lesklé, s nepočetnými velkými lenticelami
Listy:
podlouhlé, 40–80 mm, svrchu tmavozelené, svraskalé, rub slabě chlupatý až lysý
Květy:
květy bílé, rozevřené, v bohatých květenstvích
Plody:
světle červené až šarlatové, někdy i žlutavé, téměř kulovité a mají 6–9 mm v průměru.
Původ:
západní Čína
Použití:
PLO-z; K-B; P-Č-VIIIc; D-HaV; MD-ŘZ; MD-R; MD-V; SO; PLaS; PK (‘Pendulus’); VV
Kultivary:
‘Aldenhamensis’ - keř strnule vzpřímený, asi 3 m vysoký, větve převislé; listy matně zelené, svraskalé, podlouhle kopinaté, kožovité; květy v malých chocholících; plody purpurově červené. ‘Exburiensis' - strnule vzpřímený, silně rostoucí keř; listy světle zelené, lesklé, silně svraskalé, rub trochu chlupatý, plody nažloutlé. ‘Vucaryi' - strnule vzpřímený, bujný keř; listy svrchu matně zelené a trochu svraskalé, rub dlouze chlupatý, v zimě mají často střední žebro červenavé; plody menší, purpurově červené.
! !
37
Cotoneaster zabelii C.K.Schneid., III. Handb. Laubholzk. 1:749 (1906) Český název:
skalník Zabelův
Synonyma:
Cotoneaster giraldii
Obecné vlastnosti:
opadavý, široce rozkladitý keř s větvemi obloukovitě odstávající, často blízko nad zemí skloněné, výška 2–3 m
Výhony:
letorosty červenohnědé, zprvu hustě žlutavě pýřité
Listy:
řapíky 2–5 mm, čepel listů eliptická až vejčitá nebo oválná na rubu hustě žlutavě nebo šedavě plstnatá, na lubu svraskalé, řídce pýřité a tmavě zelené, báze zaoblená nebo široce klínovitá, 15–40 × 10–23 mm velká, vrcholek většinou tupý
Květy:
chocholíky 3–10květé nebo i vícekvěté, stopky květů 2–4 mm, korunní lístky vzpřímené, narůžovělé, 2–3 mm v průměru, tyčinek 18– 20, nitky jsou bílé, prašníky bílé, V - VII.
Plody:
jasně červené, kulovité, obvejcovité nebo vejcovitě kulovité, mají 7–8 (11) mm v průměru, lesklé VIII - IX.
Původ:
Západní Čína
Použití:
hustě listnatý a hojně plodný skalník. Plody jsou relativně tmavé, matné a velké velikosti. Keř se vyznačuje velkou vitalitou a dobrou mrazuvzdorností. Pěkný keř, který je náročný na prostor a zaslouží si širší využití v městské zeleni. K-Č; P-Č-VIIIb; D-HaV; MD-ŘZ; MD-V; SO; VV
Klimatická zóna:
6a
Možná záměna:
C. fangianus - liší se široce vejčitými nebo okrouhlými listy o délce 3 cm a růžově červenými květy.; C. shansiensis - rumělkově červené plody bez voskového povlaku, a s dlouhými květovými stonky. (do 4 cm); C. miniatus - plody cihlové barvy, bez voskového povlaku, nahé a lesklé.
! !
38
3.10 Nabídka sortimentu v České republice
!
Přehled nabízeného sortimentu je vybrán z nabídky našich největších okrasných školek a zahradnických center. Ty jsou vybrány tak, aby pokrývali celé území České republiky. Kompletní tabulka sortimentu je poskytnuta v přílohách (tab č. 14).
!
V nabízeném sortimentu jsou skalníky pod různými synonymy, proto jsou v tabulce sjednoceny podle webového portálu www.dendrologie.cz. Tím se zamezí napsání jednoho druhu (kultivaru) do dvou či tří řádků v tabulce.
!
Seznam a odkazy jednotlivých okrasných školek a zahradnických center: Schuch okrasná školka: • Úvodní stránka: • K a t a l o g : < h t t p : / / w w w. z e l e n e . i n f o / s c h u c h / d e f a u l t . a s p ? page=objednavky&5=celanabidka&lang=01> DIKÉ zahradní centrum Příšovice: • Úvodní stránka: • K a t a l o g : < h t t p : / / w w w. d i k e - c e n t r u m . c z / k a t a l o g _ m a l o o b c h o d . p h p ? kategorie=4&pg=5> Zahradnické centrum: • Úvodní stránka: • Katalog: • Pod zahradnické centrum spadá hned několik poboček: Chládek, Dvořák a Syn, Flora, zahradnictví Líbeznice, zahradnictví u Kopřivů, Brabec, Ferenčík, Az garden a zahrada Lisý Grüner zahradnické služby: • Úvodní stránka:
!
• Katalog:
39
Okrasné zahradnictví Bouše: • Úvodní stránka: • Katalog: Malinkovič zahradní centrum: • Úvodní stránka: • Katalog: ZAHRADA OLOMOUC: • Úvodní stránka: • Katalog: Gabriel s.r.o.: • Úvodní stránka: • K a t a l o g : < h t t p : / / w w w. z e l e n e . i n f o / g a b r i e l / d e f a u l t . a s p ? page=objednavky&5=celanabidka> ARBOEKO s.r.o.: • Úvodní stránka: • Katalog: Ovocné a okrasné školky Litomyšl, spol. s.r.o.: • Úvodní stránka: • Katalog:<www.zelene.info/skolky/default.asp? page=objednavky&pageindex=4&3=20> ADAM zahradnická a.s.: • Úvodní stránka: • Katalog: Horák a synové okrasná školka: • Úvodní stránka:
!
• Katalog:
40
Eurogarden zahradnictví: • Úvodní stránka: • K a t a l o g : < h t t p : / / w w w. e u r o g a r d e n . c z / c e n i k y / l i s t n a t e - d r e v i n y / ? wcts=cotoneaster&wctsf=*>
! Okrasná školka Jan Hrabík: • Úvodní stránka:
!
• Katalog:
Graf nejčastěji nabízených skalníků: Zde jsou z tabulky č. 14 vybrány jen ti zástupci, kteří jsou nabízeny u tří a více školek.
!
Graf č.1. - Graf nejčastěji nabízených skalníků v ČR
14
10
10,5
9
9
8 7
7
6 5
41
C. microphyllus 'Cochleatus'
C. microphyllus ‘Queen of Carpet'
3
C. salicifolius 'Repens'
3
C. salicifolius 'Parkteppich
3
C. salicifolius 'Gnom'
3
C. microphyllus
C. horizontalis
C. dielsianus
C. dammeri 'Stogholm'
3
C. dammeri 'Radicans'
3
C. dammeri ‚Mooncreeper'
C. dammeri 'Eichholz'
C. dammeri ‘Coral Beauty'
C. dammeri
0
C. congestus
3,5
3
C. dammeri 'Major'
4 3
C. dammeri ‘Jürgl'
4
C. buxifolius 'nana'
V kolika školkách je taxon nabízen
14
4. Metodika pro praktickou část práce
!
Tato kapitola se zabývá pozorováním vybraných taxonů rodu Cotoneaster, jedná se převážně o druhy, které jsou u nás nejvíce pěstovány nebo jsou zajímavé svými vlastnostmi. Řazení druhů je encyklopedické a jsou zde zařazeny jak rodičovské druhy tak jejich kříženci nebo kultivary. Osnova hodnocených vlastností je založena na textech Vyhodnocování dendrologického potenciálu objektu (ŠIMEK, 2013). Je upravena tak aby byla využitelná pro pozorování a hodnocení rodu Cotoneaster. Dále je použita publikace od Jerzak (2007) pro formy růstu. Samotné pozorování je prováděno pouze na dospělých a vitálních jedincích. Na ostatních, přestárlých, mladých nebo zanedbaných, by mohlo dojít k nežádoucímu zkreslenému výsledku. Pro hodnocení byly stanoveny dvě stanoviště. Arboretum Mendelovy univerzity v Brně s největší sbírkou skalníků v České republice a Lednický zámecký park.
! 4.1. Pozorovaná lokalita !
4.1.1 Arboretum Mendelovy univerzity v Brně Botanická zahrada a arboretum je výukové a účelové zařízení Mendelovy Univerzity v Brně, které bylo založeno Prof. ing. A. Bayerem v roce 1938 na ploše 2 ha. K rozšíření plochy areálu došlo v roce 1967 na stávajících 11 hektarů. Sbírky arboreta zahrnují na 4 000 taxonů orchidejí, 300 tillandsií, 2 000 trvalek, 350 kultivarů velkokvětých kosatců, 500 skalniček a 4 000 dřevin. Zahrada leží v nadmořské výšce 220-250 m n. m. v oblasti s průměrným úhrnem srážek 547 mm/rok a průměrnou roční teplotou 8,4 °C. Podloží je tvořeno slinitým jílem. Povrch je ze sprašové hlíny s vysokým obsahem CaO. Rostliny jsou částečně na umělé navážce vzniklé po těžbě jílu ([ONLINE], 2014). 4.1.2 Lednický zámecký park Velmi pozoruhodný zámecký park obklopuje jihomoravský zámek v Lednici (okres Břeclav). Má celkovou rozlohu 170 hektarů a nachází se v nadmořské výšce okolo 172 m n.m.
42
Dá se říct, že dnešní zámecký park je velká dendrologická zahrada. Je odtud uváděno na 130 druhů jehličnatých stromů a 356 druhů listnatých, některé z nich patří k nejstatnějším exemplářům svého druhu u nás ([ONLINE], 2014).
! 4.2 Podrobné rozdělení hodnocených vlastností ! Osnova hodnocených vlastností: 1) Identifikační atributy 2) Dendrometrické atributy 3) Popisné atributy 4) Pozorované vizuální vlastnosti
!
5) Doplňkové atributy
4.2.1 Identifikační atributy
- Identifikační atributy určují druh a lokalizaci skalníku. a) Rod; druh; vnitrodruhová jednotka (kultivar; poddruh; varieta; forma) – taxon - Název taxonu je vždy přebírán z webového portálu databaze.cz (HORÁČEK [ONLINE], 2014). b) Lokalizace skalníku v arboretu - Každý skalník je lokalizován na mapě červeným bodem a šipkou.
! ! ! ! ! ! Mapa 1: Lednického zámeckého parku
Mapa 2: arboreta v Brně
(<www.cuzk.cz>[ONLINE], 2014)
(<www.cuzk.cz>[ONLINE], 2014)
43
4.2.2 Dendrometrické atributy a) výška (m) x šířka (m) keře
Pro přesnější porovnání výsledků je měřena výška(v) i šířka(š) jedince. Šířka je měřena jen u solitérních jedinců, u poléhavých a plazivých je měřena pouze výška. Pomůcky: pásmo, metr
!
4.2.3 Popisné atributy Popisné atributy blíže specifikují vegetační prvek či souvislostí jeho existence (ŠIMEK, 2013).
!
4.2.3.1 Pěstební tvar Označení aktuálního pěstebního tvaru jedince, rozdělujeme na Tvarovaný (T) a Netvarovaný (N). (ŠIMEK, 2013)
!
4.2.3.1 Formy růstu (JERZAK, 2007) 1 – Vysoké se vzpřímenými výhony 2 – Středně vysoké s převislými výhony 3 – Nízký, horizontálně rozlehlý, širší nežli vyšší s typickým bilaterárním větvením 4 – Nízký nebo středně vysoký horizontálně rozložitý nepravidelně slabě větvený 5 – Nízký, široký plazivý, místy zakořeňující se 6 – Plazivý keř, často zakořeňující
!
Obr. 1. schémata forem růstu (JERZAK, 2007)
! !
44
4.2.4 Pozorované vizuální vlastnosti 4.2.4.1 Textura Hodnoceno na začátku vegetace před rozkvětem. Tato hodnotící stupnice je definována pouze pro rod Cotoneaster v této práci. 1 – Jemná textura; 2 – Střední textura; 3 – Hrubá textura
Obr. 2. schéma textur (autor, 2014)
!
4.2.4.2 Struktura Hodnoceno v období Vegetačního klidu. Struktura skalníků podle množství a průměru větví, výhonů (u stálezelených, nízkých a plazivých keřů nehodnoceno):
!
1 – Jemná ; 2 – Střední; 3 – Hrubá
Obr.3. schéma struktur (autor, 2014)
! !
45
4.2.4.3 Zbarvení listů na podzim
V případě kombinace více barev na keři, jsou všechny barvy vypisovány do jedné kolonky. např.: Cotoneaster lucidus - červené/oranžové/žluté
Č – červené O – oranžové Ž – žluté H – hnědé Z – Zelené (Stálezelené) 4.2.4.4 Barva plodů OČ – Oranžová nebo červená T – Tmavě červená Č – Černá nebo téměř černá 4.2.4.5 Barva květů B – Bílé květy R – Růžové květy 4.2.4.6 Sekundární znaky textury – kvalita povrchu
- pozorováno z jara před rozkvětem. L – Lesklá - jedinec má světle zelené listy ve velkém shluku a tím působí na svém stanovišti leskle a svěže. M – Matná; mdlá - Listy jsou vrásčité, tmavě zelené, plstnaté chlupaté aj. T – Transparentní (Průhledná, Lehká)
4.2.5 Doplňkové atributy Cílem tohoto atributu je celkové zhodnocení keře ke vztahu využitelnosti v zahradní a krajinářské tvorbě. Vlastnosti kompoziční, ekologické a pěstitelské. Hodnocení se odráží od výsledků předchozích pozorování. Hodnocené parametry: Okrasná funkce (vzhled) – kompoziční vlastnosti (plody, květy, listy, struktura, textura), ekologické (mrazuvzdornost, nároky), pěstitelské 1. Vysoce perspektivní - možnost širokého uplatnění v zahradní a krajinářské tvorbě 2. Perspektivní - uplatnění jako doplňkové dřeviny nebo pokud jsou jejich vlastnosti více odpovídající pro použití než u druhů vysoce perspektivních. 3. Sbírkový - vhodné spíše pro sběratele
46
4.3 Průběh pozorovaného roku 2013 a 2014
!Rok 2013 nebyl nikterak, až na některé výkyvy, neobvyklý. A to ve vyšších srážkách v květnu a červnu, kdy byl rozdíl srážek téměř dvojnásobný od měřeného dlouhodobého průměru měsíce června a května. Rozdíl ve srážkách nebyl pro skalníky důležitý, protože většina keřů v této době už byla po odkvětu a tedy jejich vývoj nebyl nepříznivě ovlivněn. Další anomálií v tomto roce byla neobvykle mírná a suchá zima, což způsobilo časnější rozvoj keřů od běžného normálu, u některých druhů až o měsíc. Dále to mělo vliv na dlouhodobější držení plodů, do jarních měsíců roku 2014, na keřích u kterých to není tak časté.
Tab. 11. Jihomoravský kraj - Územní srážky v roce 2013-2014 (Český hydrometeorologický ústav, 2014) Měsíc
Měsíc
2013
S
1.
2.
3.
4.
34
58
51
19 102 121
30
5.
6.
Rok
7. 9
8.
9.
72
67 41
10. 36
11.
12.
24
11 601
2014 1.
2.
23
15
N
30
29
38
65
75
64
61
34
42
33
543
30
30
%
113 193 176
50
157 161
14
118 163 106
57
33
111
77
49
Vysvětlivky k tab.: Jihomoravský kraj - Územní srážky v roce 2013-2014: S = úhrn srážek [mm] N = dlouhodobý srážkový normál 1961-1990 [mm] % = úhrn srážek v % normálu 1961–1990
Tab. 12. Jihomoravský kraj - Územní teploty v roce 2013-2014 (Český hydrometeorologický ústav, 2014) Měsíc
Rok
2013 1.
2.
5.
6.
Měsíc 2014
3.
4.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
1.
2. 2,8
T
-1,6 -0,1
0,8
9,7 13,6 17,2 20,9 19,5 13,0 9,8
5,1
1,7
9,2
0,9
N
-2,6 -0,6
3,4
8,6 13,5 16,6 18,1 17,6 13,9 8,8
3,3
-0,7
8,3
-2,6 -0,6
O
1,0
-2,6
1,1
1,8
2,4
0,9
3,5
0,5
0,1
0,6
2,8
1,9
-0,9
1,0
Vysvětlivky k tab.: Jihomoravský kraj - Územní teploty v roce 2013-2014 T = teplota vzduchu [°C] N = dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990 [°C] O = odchylka od normálu [°C]
! !
47
3,4
5. Výsledky
!
Cotoneaster horizontalis Decne., Fl. Serres Jard. Eur. 22 (skalník vodorovný) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Skalník je pěstován ve stínu v podrostu se severní expozicí. • Další: Plody opadávají začátkem roku (leden). Tento keř je v ČR poměrně populární a to hlavně pro svou zajímavou strukturu větví a velké množství červených plodů, které si drží i po opadu listí. Tím vzniká zajímavý prvek v zimním
!
období.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
Nízký, horizontálně rozlehlý, do 1
Netvarovaný (N)
širší nežli vyšší s typickým bilaterárním větvením (3)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Jemná (1)
Jemná (1)
červené (Č)
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Oranžová nebo červená (OČ)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
! !
48
Lesklá (L)
Obr. 5: plody, Cotoneaster horizontalis, 20.9.2013, foto-autor
Obr. 4: v květu Cotoneaster horizontalis, 7.5.2014, foto-autor
Obr. 6: plody, Cotoneaster horizontalis 17.2.2014, foto-autor
Obr. 7: z jara, Cotoneaster horizontalis 4.4.2014, foto-autor
49
Cotoneaster horizontalis 'Saxatilis' Decne., Fl. Serres Jard. Eur. 22 (skalník vodorovný) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Skalník je pěstován v polostínu orientovaný na západ. • Další: slabší růst než základní druh.
! !
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
Nízký, horizontálně rozlehlý, do 0.5
Netvarovaný (N)
širší nežli vyšší s typickým bilaterárním větvením (3)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Jemná (1)
Jemná (1)
Červené (Č)
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Oranžová nebo červená (OČ)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Sbírkový (3)
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 50
Lesklá (L)
Obr. 8: Cotoneaster horizontalis ‘Saxatilis’, 17.2.2014, foto-autor
Obr. 9: Cotoneaster horizontalis 'Saxatilis' 4.4.2014, foto-autor
Obr. 10: V květu (detail) Cotoneaster horizontalis ‘Saxatilis’, 7.5.2014, fotoautor
Obr. 11: V květu C. horizontalis ‘Saxatilis’, 7.5.2014, foto-
!
! ! ! ! ! ! ! ! ! 51
Cotoneaster dammeri 'Major' C.K. Schneid., III. Handb. Laubholzk. 1:761 (1906), (skalník Dammerův) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Skalník je pěstován ve vyvýšeném vysýchavém korytě, přistíněn dubem (Quercus). • Další: Keř od února do dubna nevykazuje žádnou růstovou
! ! !
aktivitu.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
do 0,2
Netvarovaný (N)
Forma růstu
Plazivý keř, často zakořeňující (6)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Jemná (1)
-
Zelené (stálezelené) (Z)
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Oranžová nebo červená (OČ)
Lesklá (L)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
!
Obr. 12: v květu, Cotoneaster dammeri 'Major' 23.5.2013, foto-autor
Obr. 13: Cotoneaster dammeri 'Major' 17.2.2013, foto-autor 52
Cotoneaster dammeri 'Coral Beauty' (C. ×suecicus 'Coral Beuty’) C.K. Schneid., III. Handb. Laubholzk. 1:761 (1906), (skalník Dammerův)
!
• Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: pěstován u komunikace, v místě dolního východu z arboreta jako lehce tvarovaný živý plot • Další: ještě začátkem dubna bohatě obsypán červenými plody. Pěkný kompaktní keř, který snese i občasné tvarování. (Řez provádět však vždy jen v zimě) (PILÁT, 1953)
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
do 1,5
Tvarovaný (T)
Nízký nebo středně vysoký horizontálně rozkladitý nepravidelně slabě větvený (4)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Jemná (1)
-
Zelené (stálezelené) (Z)
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Oranžová nebo červená (OČ)
Lesklá (L)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Vysoce perspektivní (1)
Obr. 14: plody, Cotoneaster dammeri ‘Coral Beauty’, 24.3.2014, foto-autor
Obr. 15: plody a květy, Cotoneaster dammeri ‘Coral Beauty’, 7.5.2014, foto-
53
Cotoneaster dammeri 'Skogholm' (syn.: C. ×suecicus ‘Skogholm’) C.K. Schneid., III. Handb. Laubholzk. 1:761 (1906), (skalník Dammerův) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: rostlina je na stíněném místě (polostín), mezi budovou a přístupovou komunikací od
! ! ! !
budovy “Z”.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
do 1,5
Netvarovaný (N)
Nízký nebo středně vysoký horizontálně rozkladitý nepravidelně slabě větvený (4)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Jemná (1)
-
Zelené (stálezelené) (Z)
Oranžová nebo červená (OČ)
Lesklá (L)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
Obr. 16: Cotoneaster dammeri 'Skogholm' 24.3.2014, foto-autor
Obr. 17: Cotoneaster dammeri 'Skogholm' 24.3.2014, foto-autor
! 54
Cotoneaster salicifolius Franch., Nouv. Arch. Mus. Hist. Nat. 2, 8: 225 (1885) (skalník vrbolistý) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Keř zapojený v porostu s vyholenými výhony. • Další: začátkem jara na keři jsou ještě zbytky plodů
!
z minulého roku.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
nad 5
Netvarovaný (N)
Vysoké se vzpřímenými výhony (1)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Střední (2)
Hrubá (3)
Zelené (stálezelené) (Z)
Barva plodů Oranžová nebo červená (OČ)
Sekundární znaky textury Transparentní (průhledná) (T)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2) (v teplejších oblastech)
!
Obr. 18: Cotoneaster salicifolius 27.9.2013, foto-autor
Obr. 19: Cotoneaster salicifolius 17.2.2014, foto-autor 55
Cotoneaster salicifolius 'Repens' Franch., Nouv. Arch. Mus. Hist. Nat. 2, 8: 225 (1885) (skalník vrbolistý) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: keř rostoucí na koruně suché zídky, suché, slunečné místo. • Další: plody z minulého roku na keři drží ještě na jaře. Vzhled podobný jako Cotoneaster salicifolius ‘Parkteppich'.
! !
Citlivý na mráz, vhodný na teplejší a chráněná stanoviště.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
do 0,5
Netvarovaný (N)
Nízký, široký plazivý, místy zakořeňující se (5)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Jemná (1)
-
Zelené (stálezelené) (Z)
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Oranžová nebo červená (OČ)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Sbírkový (3) (V teplejších oblastech)
!
56
Lesklá (L)
Obr. 20: Cotoneaster salicifolius 'Repens' 27.9.2013, foto-autor
Obr. 21: Cotoneaster salicifolius 'Repens' 17.2.2014, foto-autor
! ! ! ! ! ! ! !
Obr. 22: Cotoneaster salicifolius 'Repens' 7.5.2014, foto-autor
! ! !
57
Cotoneaster multiflorus ‚Franch., Nouv. Arch. Mus. Hist. Nat. 2, 8: 225 (1885) (skalník mnohokvětý) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Několik jedinců ve skupině v zápoji s dalšími skalníky. • Další: V zimním období to není nikterak vzhledný keř, ale během vegetace zastává úlohu velice pěkného a působivého keře do detailu i do skupinové výsadby, či jako solitér. V době květu je navíc silně aromatický (vůní připomínající sušené houby). Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
do 5
Netvarovaný (N)
Forma růstu
Vysoké se vzpřímenými výhony (1)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Střední (2)
Střední (2)
Žluté (Ž)
Barva plodů Oranžová nebo červená (OČ)
Sekundární znaky textury Matná, mdlá (M)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
!
58
Obr. 23: C. multiflorus 27.9.2013, fotoautor
Obr. 24: C. multiflorus 4.4.2014, fotoautor
Obr. 25: C. multiflorus 28.4,2014, fotoautor
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
Obr. 26: C. multiflorus 28.4,2014, fotoautor
59
Cotoneaster zabelii‚ C.K.Schneid., III. Handb. Laubholzk. 1:749 (1906) (skalník Zabelův) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Pěstování v zápoji mezi ostatními skalníky v polostínu. • Další: Vhodný keř do detailu nebo do zapojené skupiny - ve vegetační klidu je poměrně nevzhledný. Vhodný také do městské zeleně. Napadán píďalkou zhoubnou (Erannis
! !
defoliaria).
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m) x šířka (m)
Pěstební tvar
do 3 x 3
Netvarovaný (N)
Forma růstu
Středně vysoké s převisajícími výhony (2)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Jemná (1)
střední (2)
Oranžové (O)
Tmavě červené (T)
Transparentní (průhledná) (T)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Vysoce perspektivní (1)
! !
60
Obr. 27: C. zabelii 17.2,2014, foto-autor
Obr. 28: C. zabelii 4.4,2014, foto-autor
Obr. 29: C. zabelii 7.5,2014, foto-autor
61
Cotoneaster splendens‚ Flinck et B. Hylmö, Bot. Not. 117: 124 (1964) (skalník skvělý) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Pěstování v zápoji mezi ostatními skalníky v polostínu. • Další: Vhodný keř do detailu nebo do zapojené
! !
skupiny, podél cest nebo k domu.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
do 2
Netvarovaný (N)
Forma růstu
Středně vysoké s převisajícími výhony (2)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Jemná (1)
střední (2)
červené/oranžové/ žluté (Č/O/Ž)
Barva plodů Oranžová nebo červená (OČ)
Sekundární znaky textury Matná, mdlá (M)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
Obr. 30: C. splendens 27.9.2013, fotoautor
Obr. 31: C. splendens 17.2.2014, fotoautor
62
Cotoneaster ×watereri 'John Waterer'‚ Exell, (skalník Watererův) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Západní expozice, solitérní růst v polostínu, s vyholenými výhony. • Další: Keř je okrasný i v době vegetačního klidu díky svým plodům a listům, které zůstávají na keři přes zimu.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
nad 5
Netvarovaný (N)
Forma růstu
Vysoké se vzpřímenými výhony (1)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Hrubá (3)
Hrubá (3)
Zelené (stálezelené) (Z)
Barva plodů Oranžová nebo červená (OČ)
Sekundární znaky textury Matná, mdlá (M)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
Obr. 33: C. ×watereri ‘John Waterer' 4.4.2014, foto-autor
Obr. 32: C. ×watereri ‘John Waterer' 4.4.2014, foto63
Cotoneaster dielsianus‚ E. Pritz, ex Diels, Bot. Jahrb. Syst. 29: 385 (1900) (skalník Dielsův) • Lokalizace: Arboretum Mendelovy univerzity v Brně • Stanoviště pěstování: Polostín, v zápoji na západní expozici. • Další: keř dobrý jako výplňová dřevina - v zimě
! !
nezajímavá struktura
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
do 4
Netvarovaný (N)
Forma růstu
Středně vysoké s převisajícími výhony (2)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
střední (2)
střední (2)
oranžové/žluté (O/Ž)
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Oranžová nebo červená (OČ)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Perspektivní (2)
! !
64
Transparentní (Průhledná, Lehká) (T)
Obr. 34: C. dielsianus 19.9.2013, fotoautor
Obr. 35: C. dielsianus 17.2.2014, fotoautor
Obr. 36: C. dielsianus 4.4.2014, foto-autor
! ! ! ! ! !
65
! ! ! ! ! ! ! ! !
Cotoneaster lucidus‚ Schltdl., Linn. 27: 541 (1854) (skalník lesklý)
!
• Lokalizace: Lednický zámecký park • Stanoviště pěstování: Několik keřů ve skupině, slunce, na rovině • Další: Na podzim se výrazně zbarvuje do červené, oranžové a žluté barvy, s černými plody, které jsou v tomto čase ještě v hojném množství. Keř velmi zajímavou alternativou do různých zákoutí zahrad, parků ale i ostatní veřejné zeleně. V době květu ho rád
!
navštěvuje nežádoucí hmyz, např. píďalka zhoubná (Erannis defoliaria)
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
do 3
Netvarovaný (N)
Středně vysoké s převisajícímy výhony (2)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Barva plodů
Sekundární znaky textury
střední (2)
Střední (2)
červené/oranžové/ žluté (Č/O/Ž)
Černá nebo téměř černá (Č)
Lesklá (L)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Vysoce perspektivní (1)
! ! !
66
Obr. 37: C. lucidus 19.9.2013, foto-autor
Obr. 38: C. lucidus 17.2.2014, foto-autor
! ! ! ! ! ! ! !
Obr. 39: C. lucidus 24.3.2014, foto-autor
! !
67
Cotoneaster bullatus‚ Bois in A. Vilm. et Bois, Frutic. Vilm.: 120 (1904) (skalník puchýřnatý)
!
• Lokalizace: Lednický zámecký park • Stanoviště pěstování: Jako solitér na plném slunci na rovinatém terénu. • Další: Na podzim velmi pohledný keř i jako
! ! !
solitér. Zajímavý listem i plodenstvím.
Dendrologické atributy
Popisné atributy
Výška (m)
Pěstební tvar
Forma růstu
do 4
Netvarovaný (N)
Středně vysoké s převisajícímy výhony (2)
Hlavní pozorované vizuální atributy Textura
Struktura
Zbarvení listů na podzim
Barva plodů
Sekundární znaky textury
Střední (2)
Střední (2)
červené/oranžové (Č/O)
Oranžová nebo červená (ČO)
lesklá (2)
Doplňkové atributy - Využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě Vysoce perspektivní (1)
!
68
Obr. 40: C. bullatus 19.9.2013, fotoautor
Obr. 41: C. bullatus 12.4.2014, foto-autor
! ! ! ! ! ! ! ! ! !
Obr. 42: C. bullatus 24.3.2014, foto-autor
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 69
6. Diskuse
!
Práce se zabývá především druhy (a kultivary) rodu Cotoneaster, které jsou v České republice populárními nebo zajímavými v zahradní a krajinářské tvorbě. Některé z nich byly vybrány pro terénní pozorování jejich fenologických fází. Dále pak porovnáváním výsledků s tím co píše česká a zahraniční literatura o těchto druzích. Samozřejmě je několik dalších desítek druhů, které je možno u nás pěstovat, ale povětšinou jde o druhy, které mají spíše sbírkový charakter.
!
Vedle často používaných druhů už od 70. let minulého století po současnost jsou druhy jako např. C. dammeri 'Skogholm‘, C. horizontalis aj. Jsou zde také méně používané perspektivní keře, jako například C. lucidus, který je velmi variabilní v použití. Je jedním z okrasnějších skalníků, jak na podzim (zbarvením listů), tak i na jaře v době květu. V nabídce domácího trhu ovšem téměř chybí i přes to, že na zahraničním trhu ho můžeme bez problémů vyhledat.
Mezi další méně známé, po celý rok dekorativní
okrasné keře , patří C. bullatus, který je oproti předchozímu skalníku v zimě náchylnější na vyšší záporné teploty, ale jinak s pěstováním větší problémy nejsou. Ve vyšších polohách je nutno myslet na ochranu proti mrazu a nesázet do mrazových kotlin.
! Jedna pozorovací předloha pro Irgi uprawiane w Polsce (Jerzak, 2007), bylo arboretum Mendelovy univerzity v Brně. Mnohé udávané časové údaje od Irgi uprawiane w Polsce byly stěžejními hodnotami pro porovnání s mým vlastním výzkumem. Na tomto místě musím zdůraznit, že vlastní výzkum probíhal v letech 2013-2014, kdy byla zima velmi mírná a tím se termíny v druhém sloupci mírně liší od uváděných hodnot autorů. Údaje o kvetení a doba, kdy je keř okrasný plodem v literatuře mírně liší. V následující tabulce je vyhotoveno srovnání s mými vlastními vypozorovanými hodnotami. Periody, kdy je keř v květu nebo je ozdobný plodem, jsou vyjádřeny římskými čísly. V případě prázdné kolonky daný autor informaci neuvádí.
70
Tab. 13 : Přehled periody kvetení a plodování vybraných druhů od různých autorů. Publikace→
Jerzak (2007)
Horáček (2007)
Roloff/ Bärtels (2006)
Hieke (1994)
Koblížek (2000)
Vlastní pozorování
vybrané skalníky↓
Kvě t
Plod
Kvě t
Plod
Kvě t
Plod
Kvě t
Plod
Kvě t
Plod
Květ
Plod.
C. horizontalis
V– VI
VIII –XI
VI
–
VI
–
VI
VIII –XI
VI
–
V– VI
VIII–II
C. dammeri a kultivary
V– VI
VIII –IX
V
–
V– VI
–
V– VI
VIII –XI
V
–
V– VI
VIII–I (IV)
C. salicifolius a kultivary
VI
IX
VI
–
V
–
VI– VII
VIII –XI
VI
–
V– VI
VIII– III (IV)
C. multiflorus
V
VII
VI
–
V
–
VI– VII
VIII –X
VI
–
IV– V
VIII– X
C. zabelii
V– VII
VIII –IX
V– VI
–
V– VI
–
V– VI
VIII –XI
V– VI
–
V– VI
-
C. splendens
V– VI
VIII –IX
VI
–
–
–
–
–
VI
–
V
VIII– XI
C. xwatereri
–
–
VI
–
V– VI
–
VI– VII
VIII –II
-
–
–
VIII– IV
C. dielsianus
V– VII
VIII –IX
VI
–
V– VI
–
VI– VII
VIII –XI
VI
–
V
VIII– X
C. lucidus
V– VI
VIII
V– VI
–
V– VI
–
V– VI
VIII –XI
V– VI
–
IV– V
VIII– X
C. bullatus
V– VII
VIII
V– VI
–
V– VI
–
V– VI
VIII –XI
V– VI
–
V
VIII– XI
C. nitens
V
VIII
V– VI
–
–
–
V– VI
VIII –XI
V– VI
–
–
–
C. adpressus
V– VI
VIII –IX
VI
–
V– VI
–
VI– VII
VII –X
VI
–
V
–
C. microphyllus
V– VI
VIII
V
–
V– VI
–
V
VIII –XI
V
–
V
–
C. buxifolius
–
–
–
–
–
–
V– VI
VIII –XI
-
–
–
–
C. integerrimus
V.
VI.
IV– V
–
V.
–
IV– V
VII –X
V
–
–
–
! 71
Rod Cotoneaster je ve své systematice velmi nepřehledný. Téměř každý druhý autor se liší svým údajem o celkovém počtu druhů, který se pohybuje od 50 do 400 rostoucích v Euroasii a severní Africe. Toto je nejspíš způsobeno velkým množstvím vyskytujících se synonym, kultivarů a kříženců v tomto rodě. Jeden druh někdo uvádí jako kultivar a jiný jako samostatný druh (Př.: Cotoneaster ×suecicus G.Klotz, je křížencem C. conspicuus a C. dammeri a je označován také jako Cotoneaster dammeri ‘Skogholm‘)
!
V publikaci “Okrasné stromy a keře našich zahrad a parků” od Piláta (1953) byly uvedeny informace, které dle mého vlastního šetření lze považovat za nepravdivé. • U C. dammeri uvádí, že letorosty jsou bíle plstnaté. Moje šetření se shoduje s Horáčkem autorem “Encyklopedie listnatých stromů a keřů”(2007), který uvádí že letorosty jsou šedohnědé, šedočerné či zelenavé a chlupaté. Letorost není tak plstnatý, abychom uváděli, že je bíle plstnatý. • U C. bullatus uvádí, že keř dosahuje 2 m výšky. Dle vlastního šetření můžu uvést, že tato informace je nepravdivá a keř dosahuje 4–5 m, v čemž se opět shoduji s Horáčkem autorem “Encyklopedie listnatých stromů a keřů”(2007).
!
V publikaci “Encyklopedie listnatých stromů a keřů” od Horáčka (2007) byly jsou informace, které dle mého vlastního šetření lze považovat za nepravdivé. • U C. dielsianus uvádí, že plody jsou tmavě červené. Podle mého vlastního šetření, které se shoduje s výsledky uváděnými v “Irgi uprawiane w Polsce" Jerzak (2007) a v “Encyklopedie listnatých stromů a keřů” Pilát (1953) jsou plody oranžovočervené.
! ! ! !
72
7. Závěr
!
Zprvu byly uvedeny základní informace o rodu Cotoneaster. Po prostudování uváděné odborné literatury, byly zpracovány rozdíly mezi uváděnými údaji. Na základě těchto výsledků byl vyhotoven botanický popis. Samotná práce se potom zabývá používanými habituálními typy, obecnými vlastnostmi, krajinným použitím, územními nároky (půdní, vlhkostní a světelné), množením, ošetřováním a chorobami.
!
Jedním z dalších cílů bakalářské práce bylo u rodu Cotoneaster Ehrh. najít v odborné literatuře vhodné druhy a kultivary. Rod Cotoneaster Ehrh. je bohatý na počet druhů a ještě bohatší na různé kultivary a křížence, takže provedený výběr byl jen částečný a několik druhů bylo opomenuto. Vybrané druhy byly vybírány, především podle nabídky českého trhu. Dále byly vybrané některé zajímavé a v našich končinách méně se vyskytující druhy. K těmto druhům byl zpracován podrobnější popis.
!
Některé tyto druhy z literární části byly celoročně pozorovány na jednotlivých územích a tak konfrontovány i s vlastní zkušeností. U těchto druhů byly dále pozorovány další atributy jako jemnost textury, struktura, forma růstu a jejich využitelnost v zahradní a krajinářské tvorbě. Jedním dalším postřehem je použití rodu Cotoneaster Ehrh. v zahraničí (Mnichově). V městské zeleni, tam kde by byl u nás použit Cotoneaster Ehrh., je v Mnichově vysazován rod Lonicera. Je vysazován hlavně z důvodu půdokryvného.
!
Výsledky a postřehy jsou sepsány v diskuzi. Jsou tam zmíněny jak nedostatky české nabídky, tak i porovnání údajů vybraných autorů odborné literatury, včetně některých nesrovnalostí a nepravdivých tvrzeních, uváděných ve zmiňované odborné literatuře.
!
Nakonec bych chtěl doporučit několik zajímavých druhů rodu Cotoneaster Ehrh. na které jsem při zpracování této práce narazil. Určitě bych chtěl zmínit vedle často používaných druhů jako C. horizontalis; C. dammeri; C. salicifolius; C. dielsianus, takové druhy jako třeba C. lucidus; C. multiflorus; C. bullatus nebo C. zabelii pro zahradní a krajinářskou tvorbu nebo do městské zeleně.
73
8. Souhrn/Resume
!
Potenciál rodu Cotoneaster Ehrh. z pohledu použití a potenciálu v zahradní krajinářské tvorby.
!
Práce je rozdělená na dvě části. V první se zaměřuje na rešerši literární děl, v obecném popisu rodu a následně nabídky a popisu vybraných druhů. V druhé části jsou pozorovány druhy s dobrým potenciálem v zahradní a krajinářské tvorbě. Jsou hodnoceny formy růstu, textura, struktura, zbarvení listů na podzim, barva plodů a sekundární znaky. V závěru je zhodnoceny rozdílná tvrzení literatury a celkový pohled na použití skalníků v České republice.
! !
The potential of the genus Cotoneaster Ehrh. from the perspective of potential use in the garden and landscape design.
!
The work is divided into two parts. The first focuses on the research of literature in the general description of the genus, and then offers a description of the selected species. In the second part of the observed species with good potential in garden and landscape design. They are evaluated by growth form, texture, structure, color of leaves in autumn, color fruits and secondary characters. In conclusion, evaluated different proposition literature and general view on the use of cotoneasters in Czech Republic.
! 9. Klíčová slova/Keywords ! Cotoneaster, skalník, použití, zahradní krajinná tvorba, ! Cotoneaster, cotoneaster, use, garden and landscape design !
74
10.Použité zdroje
! 10.1 Literární zdroje !
1. BÖHM, Čestmír a Vlastimil VANĚK. 100 nejkrásnějších - okrasné dřeviny. Severografia, Liberec: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1982.
! 2. BÖHM, Čestmír. Okrasné listnáče našich zahrad. Moravské tiskařské závody, Olomouc: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1985.
! 3. BOLLINGER, Markus. Keře. Vyd. 1. Ilustrace Hans Held. Praha: Knižní klub, 1998, 287 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-720-2302-0.
! 4. DIRR, Michael. Dirr's Hardy trees and shrubs: an illustrated encyclopedia. Portland, Or.: Timber Press, 1997, 493 p. ISBN 08-819-2404-0.
! 5. JERZAK, Ewa. Irgi uprawiane w Polsce. Kraków: Officina Botanica, 2007. ISBN 978-839-2211-501.
! 6. HIEKE, Karel; Lexikon okrasných dřevin, HELMA, Praha, 1994
!
7. HIEKE, Karel; Praktická dendrologie (1), Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1978
! 8. HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 747 s. ISBN 978-802-5117-088
! 9. HURYCH, Václav. Okrasné dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985.
! 10. KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků: Obrazová přiloha. Vyd. 1. Tišnov: Sursum, 2000, 173 s. ISBN 80-857-9987-1.
! 75
11. Pilát, Albert; Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1953
! 12. ROLOFF, Andreas a Andreas BÄRTELS. Flora der Gehölze: Bestimmung Eigenschaften - Verwendung. 3., korrigierte Aufl. Stuttgart: Ulmer, E, 2008. ISBN 978-380-0156-146.
! 13. ŠIMEK, PAVEL. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu: Osnova učebního textu - koncept. Lednice, 2013
! 10.2 Elektronické zdroje !
1. Canadensys [online]. Classification. Poslední změna 21.3. 2014 [cit. 28.3.2014]. Dostupné z:
! 2. Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Nahlížení do katastru nemovitostí. [cit. 25.3.2014]. Dostupné z:
! 3. Český hydrometeorologický ústav[online]. Územní srážky v roce 2013. [cit. 6.4.2014]. Dostupné z:
! 4. Český hydrometeorologický ústav[online]. Územní teploty v roce 2013. [cit. 6.4.2014]. Dostupné z:
! 5. HORÁČEK, Petr a Jaromír MENCL. Dendrologie.cz. Databáze [online]. © 1999-2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
! 76
6. Hoskovec, Ladislav; Botany.cz [online]. Naše zahrady a parky: Zámecký park Lednice. Poslední změna 4.4.2008 [cit. 9.4.2014]. Dostupné z:
! 7. KOVÁŘ, Ladislav. COTONEASTER INTEGERRIMUS Med. Botany.cz [online]. 1.8.2007 [cit. 2014-04-30].Dostupné z:
! 8. Mendelova univerzita v Brně [online]. Botanická zahrada a arboretum. Poslední změna 18. 02. 2014 [cit. 25.3.2014]. Dostupné z:
! 9. NEČAS, T. a B. KRŠKA. Erwinia Amylovora. Interaktivní databáze chorob a šůdců ovocných plodin [online]. 2006 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://
! 10. NEČAS, T. a B. KRŠKA. Erannis defoliaria. Interaktivní databáze chorob a šůdců ovocných plodin [online]. 2006 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://
! 11. ZUBČEK, Vladimír. Melanocarpus. Botany.cz [online]. 11.9.2013 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:
! ! !
77