Studentyfilologie. Zv|áštnípŤípad jsou dějiny české|iteraturyvydanév cizicÍ.l jazycich - obvyk|e v cizině - pro informaci cizojazyčnéhopublika. Zdá se píitozené,Že se autoŤia vydavatelédějin národníliteraturysnažíoslovit pŤíslušníky toho národa, v jehož prostÍedíona |iteraturavznikala a vzn|ká.To tedy znamená, žedějiny českéliteratury se píšípŤevážně pro Čechy,a tudížčesky. PŤitomnazačátkurriznych pojednánío dějinách českéliteraturyobvykle stojí dvě německy psaná díla Josefa Dobrovského:Geschichte der bohmischen Sprache zr. |89| a knižnípodoba tohototextu zr. 1892s vyznamnědoplněnym názyem Geschichte der bÓhmischen Sprache und Literatur; v1/kladzde byl doveden do r, |526. A je pÍíznačné, Že takédalšídvě Dobrovskéhopublikace o českéliteratuie vyšly jen německy: BÓhmische Literatur auf das ]ahr ]779 a Btihmische und mtihrische Literatur auf das Jahr 1780. ostatně, Dobrovského piedchŮdce František Faustin Procházka (1749-1809) vydal v letech l784-85 rovněžněmecky tŤísvazkovou publikaci Miscellaneen der btjhmischen und miihrisc hen Literatur. U Pavla Josefa ŠafaŤíka a takéu Karla Sabiny byly jejich německy psanéli. práce vedeny zŤejmousnahouvzbudit o česképísemnictvízáterarněhistorické jem v cizím, pŤedevším německémjazykovém prostíedí.ŠafaÍíkŮv spis Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten z r. 1826 a Sabinova práce Das Theater und Drama in Bijhmen bis zum Affinge des ]9. Jahrhundertszr. 1877 jsou dok|ademtoho, že se českákultura _ včetněliněmeck1improstňednictvím a pomocí teratury- dostávala do světa pŤedevším užívalalatina. němčiny.V minulosti, do začátkul8. století,se k tomuto rÍčelu aulexikony česk1/ch V českémprostňedívšak nemáme |atinskypsanéobšírné torri. U Polák m žemeuvéstjako pŤík|adkompendium o polsk1/chautorech z pera Szymona Starowo|skéhoScriptorum polonicorum Hekatontasseu Centum illustrum Poloniae scriptorum elogia et vitae (vyš|ov Benátkách v r. |625, pak |627). značněrozšíŤeno Německy vydal takér, |907 Arne Novák Die tschechischeLiteratur der Gevydání pak v r. l9l3 spolu s Janem Jakubcem. 7enwart; další,pŤepracované A konečněi já jsem v době svéhoexilu na naléháníko|egriz íad německlch profesor slavistiky vydal v r. 1984 Geschichteder tschechischenLiteratur im ]9. und 20. Jahrhunderr;česká,poněkud změněná verze vyšlar. |987 v nakladatelstvímanžel Škvoreckych68 Publishers v Torontu pod názvem ČeslqiIiteratura 1785-l,985. Zatímco Josef Dobrovskj považova|zapÍirozenépsát o českéliteratuĚea je. jích dějinách německy, dalšídějiny českéliteratury v němčiněbyly psány věbohemisticképrodukce v češ. doplněk literárněhistorické domě jako propagační 350
obdobíčeské literatury o k|asickém oLEG MALEV|Č
Existuje tradičnípŤedstava,že česklmi klasiky jsou spisovatelé19. století. a porovnáKdyž se všakpodívámena českouliteraturul9. sto|etínepŤedpojatě ji m literárním v;i světov vojem, se budeme nuceni tento tradiční názor reme poněkud Nebo spíše v změnit tom v smyslu, Že |9. literastoletí česká vidovat. klasiky, měla své nedosáh|a však, na rozdí| sice od české hudby, svého klatura období. sického Y Pííručnímslovníku jazyka českéhose adjektivum klasick určujejako n. Ťímsk1/' antick]/..anebojako ,,majícív|astnostiantickéhoumění,ne,,Íeck1i proměnám vkusu, uznávany Za vzor, vzorn,!,dokonal1i..(PŤíruční podléhající s]ovníkl937-38). ve svych rivahách PočtÍtkové JižPa|ack! a ŠafaŤík českého bcisnictví,obzvtáště pttlzÓdie (18l8) vytkli česképoezii rikol povznéstse na roveř poezie Íecké. Josef Jungmann věnoval tomuto tématurivahu o klasičnostiv literatuŤevtibec (1827).Vyvozuje pojem ',klasick1/..zlatinského,,prvotŤídni,, a zvláštěčeské apiše:,,Tatoklasičnost jest jakoby květ neb raději ovoce dlouho zrostajícíhoštěpu narodníliteratury'Prav/ genius ovšemčiníi zde vfmínku;on pňedbíhávěk svrij ajímajesvésouvěkémocí neobyčejnou, dává spo|ubudoucímuvěku zákony: ale doba klasicktÍliteratury a jazyka nepovstává jedním nebo druh m spisovatelem jednoho neb druhéhopo|e literatury, vynikajícím,ani vzdělávánímprospěšn1im napŤ.básnictví,anobrŽznamenitlm množstvímspoluvěkfch' vltečnlch pŮvodníchhlav, azdaÍilym vzdě|ávánímvšech,anebo skoro všechh|avníchforem spisovatelskch - básnictví,prostom|uvya Ťečnictví,,(Jungmann l869: 39).Klasické obdobínárodníliteraturyje tu traktovánonejenjako perioda všestranného rozkvětuliteraturysamotné,ale takéjakodoba' kdy se toto vyššístadiumliterárníhoajazykovéhostává zák|ademvšeobecného národníhovzdě|ání, Když m|uvímeo klasickém období nějakéliteratury,vŽdy máme co dělat s tím, co Francouzi označujíslovem ,,P|éiade... obdobná literární souhvězdí vznikala v obdobírenesancev Itá|ii' Anglii, Španělsku,Portugalsku,v Němec. ku. PŤitomměla v r zn1ich zemích rŮznéžánrové dominanty_ poezii a prÓzu ve Francii, prÓzu v Německu a Nizozemí, dramatikuv Anglii. Poměrnou rovnováhu poezie,dramatiky apr6zy pozorujemev Itálii, Portugalskua Španělsku'Mri-
359
Žernetakénrluvito rencsančníclr plejádáchr' Polsku (Jan Kochanowskia.;elro následovníci)a Chorvatsku(Ivan GunduliÓ ajcho šktlla).Navzdory velkému sotvam pro v1ívojčeštiny vyl,namučcskÓhumanistické literaturypŤcdevšírn ŽeInetoto litcrárníobdobípokládatza klasickÓ.I v tottltobodu zcela souhlasím s rrríněním Jungmannovyrn: ,,[.'.]cpochaliteratury[...]obyčejnězlatym věkem právniczvaná,znamcrritájest pltldy rozličnymiv poli historickcm,lékaňskénr' věkenr kérna zv|áštěbohosloveckÓm,ale hásnictvíicjí, co do krásy,za staršírn z epochy spíše géniové ptlcháze.ií literární l869: 45). Čcští zŮstalo..(Jungnrann barokní(J. A. Komensk1/,B. Bridel). Alc klasickéobclobíliterárníhovlvoje v Čechácha takév Rusku zŤejměpatÍído doby pozdější. Avšakprávě porovnáníS ruskouliteraturouclovolujcdívatse na českoulite. V citovanéťrvazeuvádí Jungraturu 19. stoletíjako na obdobípiedklasické. oba všakpatŤído pŤedpušjako Kartrnlzina' a DěrŽavina ruské klasiky marrn periody ruskélitcratury.Šl.lby k ninr piiÍadittaké kinské'totiŽ pŤedklasické t,tLut!nily, Krylova. Dokonce i sám Puškin.pokud by byl jen autorcnlRttslatttt SLovan , patŤilby rovněŽ k totnutopictlklasickému pohádek a Písníz,cipculních literatury. obdobíoh|asové obdobíruské1iteratutol-ttlto pŤcm]/šlel o zvláštnostech Lotman Když J. M. organickáJedtkvíjeho v čem se určit, snaŽil pociťovaljako klasické, ry, které dynanrickéťrsck uzavÍcny o z,vláštní šlo statickÓ, nebylo nota.Ani toto obclobí mezi rtlprotiklad neurčoval podle Lotrnana však dynamiku hrl procesu.Tuto _ _ D.JleŽttějslavjanoÍrly. a zapadniky dodejme nebo realismcm nlantisnrema byl protikladmezi binárnímestctickymsystéšía celétoto obdobísjcdnocující Lva a estetickymsystémem rn' Dosto.ievského Gogolov Lcrnrrln(ovovÝIn, ntcm .lillstého. byl svčtztělesněnímciobrira zla, sil andělsk]ich V prvnínlpŤípadě systé. stuperizla. V tríaclir:kém a démonickycha cestak clobruvccllapŤeskra.jní to svět Je života. obyče.iného svět z,lir, ale takÓ a dobra nc.ien svět nru cxistujc jako existen. lidské základ o sobě sánl však cetru má l-rodnoccní. bcz rnorálního kterym a v Čechclvovi, cc' V Puškinovi,kterynrtoto klasickéobdobízačínalo, (Lotrnan i996). systémťl obou koexistcnci r'iclí sc uzavíral
a světč.Tatoetapasc uzavíráuprostŤed l9. stoletíTylovoudramatikou, tl čltlr'čku Je to <Jočasná SyntéZa svělovostia vlastenecErbcncrn'Němcovoua Havlíčkem. ale pŤíliš krátké.Skutečná tr'ínlriidovémzákladě'Svéhodruhuklasickéobclobí, nemohla literatura vzniknout ani písně, z lidové ani z lidovc pohádky, nloclernÍ balady. Na tonlto základě však vznikly liclové umělecké |rodnoty, z kter1imse ani v zahraničí nedostalopatŤičnÓho ocenění.Napň.v ruštinědosudneexisvětšrnou tu.jeaclekvátnípňek|adČelakovskéhoohlastt písníčeskych'Erbena dobŤepĚeVladimíraby| klzida|Ase;ev v polovině 20. století,Havlíček,jc|loŽKíestsvatél,Io r' Rusku zakázánaŽ do rinorovérevoluce l 9 l 7' byl clobŤepieloženrovněŽaŽ sto Ictptl smrti.Sotva všakje klasikemz h|ediskacc|ocvropskÓh
16r
ž-erne takémluvit o rencsančních p|ejádáchl'Polsku (Jan Koclranowskia jeho následclvníci) a Chorvatsku(lvan Gunclulica.jeho škola).Navzdory velkému sotvam vyznamučeské pro v voj češtiny humanistické literaturypŤedevšírn Ženretotclliterárníobdobípokládatza kIasické. I v trlnrtobodu zcela souhlasím z|aIyn věkem s rníněním Jungmannovrn: ,,[...]epochaliteratury|...]obyče.ině ,t'vaná,znamenitá.jest právnicp|tldyrozličn1ymi v poli historickcrn,lékaŤském, věkenr co do krásy,za staršíIn kem a zvláštěbohosloveckém, ale básnictví.'ejí, spíšcz epochy l869: 45). Čeští literárnígÓniovépocházc.jí ztistalo..(Jungmann barokní(J. A. Komensk1/.B' Bridel). Ale klasickéobdobílitcrárníhovyvtl.;e v Čechitcha takév Rusku zŤejměpatŤído doby pozdější. Avšakprávě porovnánís ruskoulitcraturoudovolujcdívatse na čcskoulite. V citovanérivazeuvádí Jungraturu |9. stoletíjako na obdobípŤeclklasické. mannjako ruskéklasiky Děržavinaa Karanlzina'oba všakpatňído pŤedpušperioclyruskéliteratury.Šl.lby k nim piiLadittaké kinské,totižpŤedklasické Krylova. Dokonce i sám Puškin'pokud by byl 3enautoren Ruslenaa Lut]nih,, pohádek a Písníz,ťtpadních Slovanťt,patŤi1by rovněŽ k toInutopŤedklasickému obdobíohlasovéliteratury. tohotoobdclbíruskéliteratuo zvláštnostcch KdyŽ J. M. Lotman pŤemyšlel v čenrtkvíjelro organickájedjako klasické,snaŽi|se ur.čit, ry, kterépociťoval šIoo zvláštníuzavňenyiisek dynamickénota.Arri toto obdobínebylo statické. ho proccsu'Tuttl dynamiku všakpodlc LotInananeurčovalprotiklaclmezi rrlD leŽitě.;a realismcmnebo _ dodejrne- zapadnikya slavjanoÍily. trlantisnrem byl protíkladrnezibinárnímcstetickyrnsystéšíacclé toto obdobísjcdnocující Lva a estetickyrnsystéInem Gogolov m. Dostojevského nremLcrmont()VovÝm' dobra a zla, sil anclělskych V prvnímpÍípaděbyl svčtztělesnčním Tolstél-ro. stupeiiZla.V triadickémsysté. a démonickycha cestak dobru vcdla pies kra.|ní 'L|a,a|c takésvět obyčc.|ného Života.Je to svět nru existujenejensvět dobra a bcz nrorálníholrodnoccní'má všakcenu sánro sobějako základ lidskc existena v Čcchovovi,kteryrn kterynrtoto klasickÓ obdobízačínalo, ce. V PLrškinovi, (Lotman l996). sc uzavíralo,viclíLotlnan koexistenciobou systémťr V čcskéliteratuÍel9. stoletíneexistujepcldobnyz'ákladnícstetickykonllikl proccsu.Je tu spi risckdynarnického a uzavi.cn17 kteryby.ji z'celiljakoorganick)í Po ohlasovéeta' dčjinnychrjsekťr. samostatnyclr cpizo<1, šeněkrllikhistclrickych dostáváprotikladmezi tnáchovse dcl popŤedí pě (prtlslulá1alza,Čc|irkovsk1i) Mácha, kter1iv obraznéstruktuŤe skYnl rtlzervanccma tylovskyInvlastcncenr. vyvoj česképoezic nikolív o tiicct, nybrŽ o st
a světě.Tatoctapase uzavíráuproslŤed l9' stoletíTylovoudrarnatikou, trč|tlr'čku Je to dočasnásyntézasvětovostia vlastenecllrbenctn.Němcovoua HavIíčkcm' Svéhodruhuklasickéobdobí,ale pňíliš krátké.Skutečná tvínalidclvéml'ák|adé' literatura nemolrla vzniknout ani z lidové písně' ani t,|idovÓ pohádky. tltrlderní balady. Na tomto lidclvé základě však vznikly z umělecké lrodnoty, ktcrlm se irrri v zahraničí nedostalopatŤičného ocenění'NapÍ.v ruštinědosudneexisl'čtšintlu tu.jeadekválnípňekladČelakovskéhoohlasu písníčeskych,Erbena dobĚepňejch oŽ Kt,estsvatéhoVlctdimíraby| kIlidalAse1evv polovině 20. stolctí,Hav|íček, revolucel9l7, byl dobŤepŤeložen r Rusku l,akázánaŽ do rinorové rovněŽažsto lct ptl sIrirti.Sotva všakje klasikemz hlediskaceloevropského. pŤípad pŤedstavujc Zv|áštní tvorbaBoženyNěmcové.,,Všeckodílo BoŽeny N č t n c c l vj eÓ s t p o h á d k a[ . . . ] , .n. a p s a lS a l d a ( | 9 5 9 : 7 3 ) .V y s v ě t l o v ajle h o i d y l i č |]()strousseauovskouvírou v pňirozenchodobréhočlověka.TentyŽrys vidě| u VitězslavaHálka a posuzovaljcj pčísněji. Šaldapsal o vyurnělkovanosti zá. postav u Němcové a u Hálka' U ruskych spisovatel. včetnětěch nej1ltrrnych byli tzv. kladníhrdinovévŽdy prob|ernatičtí. r'cštŠíclr. Gogol. Gončarclv' Turgcrrčrsc tlbčasrnuscliobrátitk postavánrneruského nebclne zcela ruskélropr)voŠtolc,Insarov).Masirryk asi oprávnčněvytÝkal nehoilnověrdtr (Kclstanžoglo, kníŽeteMyškinaa AljclšiKaramazova.U mnohychčesklchspill()Stp()Stavám (napŤ. stlrltelťr u KarolínySvětlÓ a dokonccobčasu Karla Čapka)jeto obráce. ttc:.Ncvítir.zda tcl není spojeno s dernokratickouzákladnou českéliteratury l 9 ' s t o l c t ía s p č í s l o v e č n,o, u h o l u b i č íp.o. v a h o u r, o z l r o d n ěn i k o l i s l o v a n s k o u , rnilŽnít všakčeskou.Počínaje J. K. Šlejharense tentov základěrousscauovsky Illizors(Íctávás názoretnnaturalistickym. Vzniká tak prapodivnásynrbiÓza. Hlai'nÍhrdinkouBoŽeny Nčmcovénebylaani tak babička,která Něrncovou sIladstavÍi nad G. Sand,jako piirozenáčeskámluva,.1ejíž kvality se v pŤekla. du ztrítcc.jí' Současnáliterárníruštinabyla kodifikovánaPuškinem.Doposud r.lastnč piekládánresvětovouliteraturuvšechdob, pŤcsojedinělépokusy o arc l t a i z a c id. o č e č i , . jvi ž y t v o Ť i lJ.e t o n o r n r an, aj c j í m žp o z a d jís o u m c l Ž n é ivšeli. jlrkÓnltldernistické experimenty.Márrrdrljern.Že skutcčnm koc1ifikátorem literlit.ní čcštiny byl aŽ Karel Čapcka stal se jím aŽ ve dvacát ch letech.ČapkcIrr ptlč'ínlrjc zní ncjenautorskáŤeč, ale takÓ jazyk všechodvětvípísemnictví zcela prirozcnča nestrojenč' Jako strqenou a Zastaralouvníniánrncjen suchouŤeč pi.cdvírlcčnych spisri T. G. Masaryka, n,jbrŽtaképŤebujelou rrretaÍbriku F' X. Sa|clr.Snaclprávčzasraralost jazyka a zastaralostr'eršovychsystémŮv poezii t'cd]ak trlnru,žečeští klasikovétak ryclrle ztráce|isvou autoritua čtenáisk!zá;ctntl nčopadal.Mé česképŤátelepiekvapovalyobrovské.nrnohatisícové náKlltclyrtlrnánŮa povídekKarolínySvětlÓ v Petrohraděna sklonku20. století.To
36r
Se asi vysvětluje nejen tím,Že v Rusku dosud existuje čtenáŤská obec,jejímuŽ vkusu Světlá vyhovuje, ale takétim, Že se dílo českéspisovatelkypŤekládádo současné literárníruštiny.Bělinskij zaživapohÍbi|Marlinskéhoa Benediktova. Proto Se nesta|ik|asiky.PŤedMacharovou kritikou však neobstáli Hálek, Vrchlick1ya Čech'Brzy potom neobstálsám Machar. Neobstál ani Jirásek. Největší, ale moŽná takéjedin! skutečn;/ česk;/klasik druhépoloviny l9. stoletíJan Nejako skála nad moÍem.Neruda však, ruda čnínad těmito literárnímizÍíceninami stejnějako Mácha, pŤedešel svou dobu' Snažiljsem se to ukázat ve svémčlánku Jan Neruda a F. M. Dostojevskij (Malevič l968). Generacemájovcri,ruchovc , lumírovcŮ,Českémoderny,Almanachu na rok 1914, i kdyŽkaždá z nich tvoíilavnitÍnědiferencovanyestetick]isystém,se stÍídaly pŤí|iš rych|e.V ruské|iteratuŤe19. sto|etí(stejnějako v anglickéa francouzské)byl pŤeceurčujícím směremrealismus'Zrod modernismuužznamenal konec klasickéhoobdobí.V české literatuŤe se romantismusa modernismusspoji|y v tvorbě Ju\iaZeyera, o. Hostinsk;istačilsotva ohlásit a zd vodnit pÍíchod realistickééry,kdyžuŽ Ša|daa pak Čapekrealismuspohňbívali(všichnitŤipokládali právě ruskou literaturuk|asickéhoobdobízazce|a zvláštníliterárníjev). Mrižemeopravdu pokládat českouliteraturul9' stoletíza z|aty věk a českou Z hlediska světovéholiliteraturuprvní po|ovice 20. stoletíjen za věk stÍíbrny. terárníhov;/vojeto tak není.Právě ve 20. stoletíse českáliteraturadostala do česBŤezinou,dlouhou dobu nejnadějnějším světovéhopovědomí,a to nejdŤíve k1/mkandidátem na Nobelovu cenu. Je pŤíznačné, Že dva tak odlišníliterárníkritikovéjako F. X. Šaldaa B. Václavek svorně pÍedpokládali,Že jen,,v prvníchdesetiletíchXX. věku se rozhodne, budeme.li míti literaturuve vyššímslova smyslu: literaturujako svět hodnot a hodnot sv ch. Literaturu ne jako náhodu a v1fjimku,n1fbrŽjako Íád a me. todu, kulturníritvara organism..(Šaldal96l :42),Timto citátem ze studieModerní literatura českti(1909) začína|totiŽ Vác|avek v r. 193.7svou knihu ČeskrÍ literatura XX. stoletía dodáva|:,,Dokončujese boj o vytvoÍeníliteratury skujejího v1/voje tečně p vodní a vlastní, kdyžtě Se, po dlouhém pŤerušení cizi vzory; bojujese o vyv 17.a l8. století,dlouho a neorganickypŤebíra|y hledá se metodaa ňádtétotvorliteraturysamostatné a umělecky vyšší; tvoŤení by, hned experimentálnípracíbásnickou, hned v živémspojenís vyvojem doby, aby se tak literatura zač|eni|ajako svérázn;íkulturní tvar do ce|kovéhoso. ciálníhoa kulturníhov1/vojedoby..(Václavek 19]6: l7). TakéJan MukaŤovskj kladl až k počátku20. stoletíobdobí,kdy česká|iteratura,zbavená funkčního pŤetíŽení z kolu ',bÝt těžištěmnárodníchsnah..(Neruda)' ,,začinázdrjrazĎovat svou osobitost vriči vlivŮm literatur cizich,..Je paradoxní,že k tomu docházi 362
o svéliterárníprov době,kdy se tato |iteraturavědomě vzda|asnahy ,,uvažovat (MukaŤovsk;/ 23.|_38). |948: specifi cky českého.. blematiceze stanoviska vešm základem kter! se stává rozkvět české literatury, ,,pevn Všestrann! pol869: 39)' vzdě1áni a m|uvě.,(Jungmann i mravnímu kerémuduchovnímu obklasického první tohoto skutečně republiky. Začátek zorujemeažv době tzv. dobí vfvoje českéliteratury m žemebezpečněstanovit:je to datum obnovení českésamostatnosti'Tehdy vystoupila na veŤejnostplejáda vynikajícíchbásníkŮ a prozaikri.Navíc se v novlch podmínkáchradiká|ně změnil charaktertvorby Íadyautorri(J. Hašek,K' Čapek).Vznikl poetismusjako básnick;/směr spe. (pÍedtímk tomu směŤovalcivilismus a literárníkubismus JoseÍá ciÍicky česk1/ Čapkaa mladéhoVančury).Tehdy se českáprÓza vyrovnala ve svémpostavení s českoupoezii, tehdy českádramatikazačalasklízetrispěchy v zahraničí. Právě tehdy dosáhla česká prÓza ve svych vrcholn ch zjevech opravdové Lvovsk! profesorA' V. Čičerinse stal autoremhypotézyo existen. epickéšíŤe. ci nerudovskéetapy v dějinách kritickéhorealismu (Čičerinl965). V Nerudourčitéetapy světového vi, Maupassantovi a Čechovovi spatŤova|pŤedstavitele Gogolovy. Dickensovy, Ba|zacovy, realismu,která se lišíod etapy velkéepiky za nás|edova|a a Maupassantova JenžeantimonumentalistickáprÓzaČechovova obklasická tvorbou svou etapouvelkéepiky. Čechova Maupassantuzavírali dobíve v]/vojiruskéa francouzskéliteratury(druhájmenovaná měla těchtoklasick ch obdobíněkolik). Neruda ještěnenašelv českémměstskémŽivotě ptidu pro velkou epiku (na materiálu vesnickémpokročily dále Němcová a Světlá) a ve sv;ch Povídktichmalostranskychk ni hledal cestu.By1 piedchridcemklaporovnats Bělkinovj,miposickéhoobdobíčeskéliteratury.Jeho prÓzu mťržeme o Chudj mi lidmi. Dostojevskéh vídkamiPuškinov1i Pláštěm. mi' Gogolovym Tím, že Šaldastál na pŤedělumezi pŤedklasickou,obrozeneckou,a k|asickou, moderníetapou ve v1ivojičeské|iteratury,se vysvětluje podivná moŽnost Bělinského(Malevič analogiemezijeho kritickou činností a kritickoučinností 1986). Na vrcholu k|asického období ve vlvoji českéliteratury, v letech |934_35, pŤipravovalŠaldakolektivnídílo Duch českéliteratury a napsal ně. kter! zachycuje všekolik článkri,v nichžprosazovalmyšlenkustŤedu:,,StŤed, chen národníživotv celéšíŤi jeho rozvlnění,měl by byt spisovatel,a ne exponent nějaképoliticképravice nebo levice..(Šaldal934135:l06); ,,Tedy:ani vfchod, ani západ, ani levice, ani pravice, n1ibržstŤed'a to je, mimo jiné' i soustŤedění svéosobnosti do tv rčíhoohniska. Postav se tam, kde je stÍedsvěta.. (Šaldal935136: l50). V pŤednášce s typicky masarykovskfm názvem K filozofii dějin českéliterárníhistorie (9. bÍeznal936), která byla, rovněŽ v masarykovskémduchu, namíŤena historicismua k|adlad raz na to, proti premrštěnému
363
se asi Vysvětlujenejen tím,Že v Rusku dosud existuje čtenáŤská obec' jejímuž vkusu Světlá vyhovuje, ale takétim, Že se dílo českéspisovatelkypňekládádo současné literárníruštiny.Bělinskij zaživapohŤbilMarlinskéhoa Benediktova. Proto se nestali klasiky. PňedMacharovou kritikou všakneobstáli Hálek' Vrchlick! a Čech.Brzy potom neobstálsám Machar. Neobstál ani Jirásek. Největší' ale možnátakéjedin1/skutečn česk! klasik druhépoloviny l9. stoletíJan Neruda čnínad těmito literárnímizŤíceninamijakoskála nad moŤem.Neruda však, stejnějako Mácha, pŤedešel svou dobu. Snažiljsem se to ukázat ve svémčlánku Jan Neruda a F. M. Dostojevskij (Malevič 1968). Generacemájovcri,ruchovc , lumírovcri,Českémoderny,ALmanachuna rok 1914, i kdyžkaŽdá z nich tvoÍilavnitŤnědiferencovanyestetick]/systém,se stÍídaly pŤílišrych|e. V ruskéliteratuÍe19. sto|etí(stejnějako v ang|ickéafransměremrealismus.Zrod modernismuuŽ znamenal couzské)by| pŤeceurčujícím literatuŤe se romantismusa modernismusspokonec klasickéhoobdobí'V české pŤíchod jily v tvorbě luliaZeyera. o. Hostinsk stači|sotva ohlásit a zdťrvodnit realistickééry,kďyžuž Šaldaa pak ČapekrealismuspohŤbívali(všichnitŤipokládali právě ruskou literaturuk]asickéhoobdobízazce|a zvláštní|iterárníjev). MriŽeme opravdu pokládat českouliteraturul9. stoletíza zlaty věk a českou Z hlediska světovéholiliteraturuprvní polovice 20. stoletíjen za věk stňíbrn1y. terárníhov1ivojeto tak není.Právě ve 20. stoletíse českáliteraturadostala do česBŤezinou,dlouhou dobu nejnadějnějším světovéhopovědomí,a to nejdŤíve k1Ímkandidátem na Nobelovu cenu. že dva tak odlišníliterárníkritikovéjako F. X. Šaldaa B. VácJe pŤíznačné, lavek svorně pŤedpokládali,žejen ,,v prvníchdesetiletíchXX' věku se rozhodne, budeme-li míti literaturuve vyššímslova smyslu: literaturujako svět hodjako Ťáda me. not a hodnot sv ch. Literaturu ne jako náhodu a qijimku, n1/brŽ todu, kulturníritvara organism..(Šaldal96l:42)'Timto citátem ze studieModerní literatura českd(1909) začína|totižVáclavek v r. 193,/svou knihu Českrí IiteraturaXX. stoletía dodával: ,,Dokončujese boj o vytvoÍeníliteratury skujejího qÍvoje tečně privodní a vlastní, kdyžtě Se, po dlouhém pŤerušení v 77' a 18. Století,dlouho a neorganicky pŤebíralycizi vzory; bojuje se o vyhledá se metodaa Ťádtétotvor. a umělecky vyšší; literatury samostatné tvoŤení v Živémspojenís vlvojem do. hned prací básnickou, by, hned experimentální kulturníritvardo celkovéhoso. svérázn! literatura začlenilajako by, aby se tak 17)' TakéJan MukaŤovsky 1976: v]Ívoje doby..(Václavek ciálníhoa kulturního zbavenáfunkčního literatura, kdy česká období, počátku 20. století kladl až k (Neruda), zd razĎovat snah.. národních ,'začíná těŽištěm pÍetíŽeni z rikolu ,,b!t docházi paradoxní, že k tomu Je cizich*. vlivrim literatur vriči svou osobitost 362
o svéliterárníprov době,kdy se tato literaturavědomě vzda|asnahy ,,uvažovat (MukaŤovsk1/ 237-38). |948: cky českého.. specifi stanoviska ze blematice vešm základem kter;/ se Stává literatury, rozkvět české ,,pevn Všestranny po. (Jungmann l869: 39)' vzdělání a mluvě., i mravnímu kerémuduchovnímu obklasického tohoto skutečně první republiky. Začátek tzv. v době zorujemeaž je obnovení to datum stanovit: mrižeme bezpečně literatury dobív;.fvoječeské českésamostatnosti.Tehdy vystoupi|ana veŤejnostplejáda vynikajícíchbásníkri a prozaikri' Navíc se v nov1ichpodmínkáchradikálně změnil charaktertvor(J' Hašek,K. Čapek).Vzrrikl poetismusjako básnick;i směr speby iady autorťr (pÍedtím k tomu směŤovalcivilismus a literárníkubismus JoseÍ.a 'iti"ty česk]/ Čapkaa mladéhoVančury).Tehdy se českáprÓza vyrovnala ve svémpostavení s českoupoezii, tehdy českádramatika začalasklízet spěchy v zahraničí' Právě tehdy dosáhla česká prÓza ve sv ch vrcholn ch zjevech opravdové Lvovsky profesorA. V. Čičerinse stal autoremhypotézyo existenepickéšíŤe' ci nerudovskéetapy v dějinách kritickéhorealismu (Čičerinl965)' V Nerudourčitéetapy světového vi, Maupassantovi a Čechovovi spatŤovalpŤedstavitele Gogolovy. Dickensovy, Balzacovy, velké epiky etapy realismu' která se lišíod za nás|edovala a Maupassantova prÓza Čechovova Jenžeantimonumentalistická obklasická svou tvorbou uzavírali a Maupassant etapouvelkéepiky. Čechov dobíve v]ivoji ruskéa Íiancouzskéliteratury(druhájmenovanáměla těchtok]asicklch obdobíněkolik)' Nerudaještěnenašelv českémměstskémživotěptidu pro velkou epiku (na materiálu vesnickémpokročily dále Němcová a Světlá) malostranskychkni hledal cestu' Byl pŤedchtidcemklaa ve sv ch PovídktÍch sickéhoobdobíčeské literatury.Jeho prÓzu mŮžemeporovnats BělkinovymipovídkamiPuškinovlmi, Gogolov;im Pláštěm.Dostojevského Chud mi lidmi. Tím, že Šaldastál na pňedělumezi pŤedklasickou,obrozeneckou,a klasickou, moderníetapou ve v]Ívojičeské|iteratury,se vysvětluje podivná moŽnost Bělinského(Ma|evič analogiemezijeho kritickou činností a kritickoučinností 1986). Na vrcholu k|asického období ve v]ivoji českéliteratury, v letech |934_35, pŤipravovalŠaldakolektivnídí|o Duch českéliteratury a napsal několik článkri'v nichžprosazovalmyšlenkustŤedu:,,stŤed,kter zachycuje všejeho rozvlnění,měl by b t spisovatel,a ne expochen národníživotv celéšíŤi nent nějaképoliticképravice nebo levice..(Šalda1934135:106);,,Tedy:ani v;ichod, ani západ,ani levice, ani pravice,n;ibržstŤed,ato je, mimo jiné,isoustŤedění svéosobnosti do tvrjrčíhoohniska. Postav Se tam, kde je stŤedsvěta.. (Šalda1935/36:150).V píednášces typicky masarykovsklm názvem K filozofii dějin českéliterárníhistorie (9. bŤeznal936), která byla, rovněŽ v masarykovskémduchu, namíŤena historicismua kladla d raz na to' proti pÍemrštěnému
363
i li lr
I L
It I
I
I
il 'il
rl
ill
li I
l
ril tl ii
ili
co trvá, mluvil Šaldaniko|i o jednénárodnítradici, n1/brž o celénrkomplexu národníchtradic (Šalda1935/36a),FrantišekKautman si všiml toho, žeMasaryk a Šaldave svém zralémvěku akceptovali ,,p|uralitutradic.. a v jejich duchu o tradici českékultury napsa|:,,A tu je zÍejmé,Že součástítétotradiceje idea cyri|ometodějskáa sv. Václav a sv. Vojtěch, českágotika' vrcholícív době panováníKarla IV., Štítnyi Hus,ŽiŽka i Chelčick1/, Balbín i Komensk1/,Dobrovsky i Jungmann,Jungmann i Bolzano, Mácha i Če|akovsk;/, Bňezina i Holeček a kdybychom rodokmeny tradic prodlouŽi|ive dvacátémstoletíažpo našedny, by| by to Nezval i Deml, Seifert i Zahradníček, a ovšemi Masaryk i Ša|daa Masaryk i Pekaňa koneckoncrji Jan Patočkai Václav Čern1/..(Kautman l990: 55). Chybí tu Jan MukaŤovsk1/a Íadadalšíchvynikajícíchjmen, ale celkem to vystihuje v syntetizujícizkratceráz klasickéhoobdobíčeskéliteratury. Když Šaldovapňednáška vyš|atiskem v nezkrácenépodobě v Šaldovězápisníku,mélanázev o smyslu |iterárních dějin českycha tradova|avlastněce|oučesjako kou literaturu ternárníestetick! ritvar' V klasickém období české|iteratury navícexistujekomp|exbinárnícha ternárníchindividuálníchesteticklch systémri se ZrejmoupŤevahouternárních(K' Čapek,J. Hašek'V' Vančura,J' John aj.). práliteratuŤe, Na rozdíl od jin1/chliteraturneprobíhaloklasickéobdobív české vě kvťrlitétopluralitě a polaritě tradic, ve znameníjedinéholiterárníhosměru. literaturyv leKdyž se Eva StrohsovásnaŽilaurčithlavnívyvojovétendencečeské (olbracht,Benešotech l918-29, psala o modifikacíchrománu psychologického (ČapekChod' Ti|schová),o vitalismu,expresionismu,avantvá) a naturalistického gardismu (Strohsová l996). JiŤíBrabec, kten-/psal v tzv. akademickych Dějinách deseti|etí, se setkals ještěvětšídiferenciacíumě. české literaturyo následujícím postup rčích orientacía musel se spokojits konstatoa individuálníchtv leckych (Vančura'Nezval aj.)nebointextrovertního struktur vánímexistence,,estetickych (Hora, aj Halas, Hostovsky Holan, rovertníhotypu }.(Brabec l996). Mám dojem' pňitom navzájemsi nepodobn ch a špičkov1/ch tak žeza společnéhojmenovatele pokládat zce|a zv|áštjako mŮžeme a V. Vančura' Hašek, K. Čapek autorŮ, byli J. obdomodernistické cestě Žádné na sVé tvŮrčí postmodernismus. Hašek neměl ní generapoválečné pŤedválečné a k modernismu ve vnitŤní opozici stálé bí,ale byl záce. Budoval Dobréhovojdka Švejkana perziflovanémantickéma renesančním a]e nebo existencialismus, |idov1/ dadaismus nějak1/ kladě.Neměl vŮbec na mysli pronikla dojegrotesknost a zobrazova|absurdnía grotesknísvět a tatoabsurdnost ho díla. Karel Čapekve dvacát ch |etechvědomě zavrh|svrij modernismusnebo a dimagicky realismus z obdobíBožíchmuk a orientovalse na širšíčtenáŤskou (pohádka' ro. umění prvkri lidovéhoa masového váckou obec, využívajeeÍ.ektních boV tomto mán pro služky,vědecká f.antastika,detektivky,novináíství'biograf1. 364
dě měl hodně společnéhos devětsilskou generací,včetněVančury'Wolkera, Nepokračovalv tomto směruApokryfu, Vtilzva|a,Ye icát]Íchletech Čapekčástečně Bílou nemocí, částečně k mlolq' šel syntézerea|ismua modernismu (Ír1ozos kau parta, První Matka, Folrjn). Návrat ke staršímliterárnímtradicím' trilogie' fická jejich vědomévyuŽltínebo parodovánícharakterizujetakéVančuru.Ve vrcholném stadiu klasickéhoobdobíčeskéliteratury vznikl tak pevn;ía bohat]/zák|ad a po. klad,Že jej nebyly schopnyzničitani dva po sobějdoucítotalitníreŽimy. Šaldapsal o kardinálníln rozdílu mezi syntézoua ek|ekticismem:,,Je neoje jen tam' kdy z ní vzniklo díIo,kteréosvědmylny znak pravésyntetičnosti: čilo svou životnosttim, že da|o vznik Ťaděnov1ichděl, která uháji|a se ctí své |987: Il). A pak konstatova|: právo na Života na slunce..(Šalda ,,V!voj u nás je abruptní.Málokter1/ritvar vydá všeckysvémožnostia dospěje svéhovrcho. lu. Ve Francii je vyvoj cyklick1/a souvisl , německ! v1/vojje taképŤer van1i,ale nášještěvíc..(Šalda1987 27). Nicméněprávě u největšíchzjev české|iteratury druhépolovice 20. stoletívidíme pŤímounávaznostna literaturuprvní republiky. NapŤ.u Hrabala je to haškovskátradice a tradice poetistickánebo surrealistická,u Kundery manifestovanáspojitosts tvorbouVančurovoua zamlčo. vaná,tajená spojitosts tvorbou Kar|a Čapka(Ma|evič l998, l999). spisovatel Jan MukaŤovsky referát Y r. |'946 pŤedneslna sjezdu česk1/ch a buZ čtovánía vlhledy (MukaŤovskyl948). Mluvil o minu|osti'pŤítomnosti JenŽeto, co podoucnostičeské|iteraturyz hlediskajejíhofunkčníhozaměŤení, k|áda|za definitivně minulé,se ještějednou zopakovalo.TotalitníreŽimy vždy chtějí,aby jim literaturaslouŽila, pokud se jim však nepodaÍízapňáhnoutji do svéhojaima, ponechajíjí jen tu ,,zábavnost... Protoževšakliteraturanechce ani pouhézábavy, slouŽitričelrim,kteréjsou cizi její podstatě,ani b1/tprostŤedkem pŤebírá jako za obrození.Nicméně uvo|nění jiné funkce a je funkčněpŤetížena tohotozatíŽenív době, kdy |iteraturapŤestáváp|nit mimoestetickéfunkce, zna. mená zároveř nebezpečí, žese literaturaStanenejen nevázanou,nlbrŽ takénezávaznou. Nedoš|ok tomu za první republiky, i když se takovénáznaky vyskytly.Došlo k tomu po Sametové revoluci, která s sebou paradoxněpŤineslako. nec klasickéhoobdobíčeskéliteraturv.
Literatura BRABEC, JiŤí 1996,,Českáliteraturav letech 1929-1938.Základniv vojovétendence..' in Dějinyčeské literatulyIV (Praha:VictoriaPublishing),str.443 365
dě měl hodně společnéhos devětsilskou generací'včetněVančury,Wolkera, Nepokračovalv tomto sméruApokryfy, VilZva|a.vetŤicátÝchletech Čapekčástečně Bílou nemocí, částečně šel k syntézerea|ismua modernismu (filozomlolq, s lau Pnlní parta, Matka, Folrjn), Návrat ke staršímliterárnímtradicírn, trilogie, frcká Ve vrcho|ném jejich vědomévyuŽiti nebo parodovánícharakterizujetakéVančuru. pevn1i období české literatury vznikl základ a pok|asického tak a bohat]i stadiu k|ad,Že jej nebyly schopnyzničitani dva po sobějdoucítotalitnírežimy. Šaldapsal o kardinálnírnrozdílu mezi syntézoua eklekticismem: ,,Je neoje jen tam, kdy z ní vznik|o díIo,kteréosvědmyln! znak pravésyntetičnosti: čilo svou Životnosttím,že dalo vznik Ťaděnov1/chděl, která uhájila se ctí své právo na Života na slunce..(Šalda1987:l l). A pak konstatoval:,,Vyvoj u nás je abruptní.Málokter1/ritvar vydá všeckysvémožnostia dospěje svéhovrcho. lu. Ve Francii je vlvoj cyklickf a souvisl;í,německ v:/vojje taképŤer vany, ale nášještěvíc..(Šalda|98.|: 27), Nicméněprávě u největšíchzjevri českéliteratury druhépolovice 20. stoletívidíme pŤímounávaznostna literaturuprvní republiky. NapŤ.u Hrabala je to haškovskátradice a tradice poetistickánebo surrealistická,u Kundery manifestovanáspojitosts tvorbouVančurovoua zam|čovaná,tajenáspojitosts tvorbou Karla Čapka(Ma|evič 1998, |999). Jan MukaŤovsk referát spisovatelťr V r. 1946 pŤedneslna sjezdu česk1/ch a buZttčtovánia v;Íhledy(MukaŤovskyl948)' M|uvi| o minu|osti,pŤítomnosti JenŽeto, co podoucnostičeské|iteraturyz hlediskajejíhofunkčníhozaměčení. kláda| za definitivně minulé,se ještějednou zopakovalo.Totalitnírežimy vŽdy chtějí,aby jim literaturaslouŽila, pokud se jim však nepodaÍízapňáhnoutji do svéhojaÍma,ponechajíjí jen tu ,'zábavnost...Protoževšakliteraturanechce ani pouhézábavy, slouŽitričelrim,kteréjsou cizi jeji podstatě,ani blt prostŤedkem pŤebírájiné za obrození'Nicméněuvo|nění funkce aje funkčněpŤetíŽenajako tohotozatíŽenív době, kdy literaturapŤestáváplnit mimoestetickéfunkce, zna. mená zároveř nebezpečí, Že se literaturastanenejen nevázanou,nlbrŽ takénezávaznou. Nedošlo k tomrr za prvni republiky, i když se takovénáznaky vyskytly.Došlo k tomu po sametovérevoluci,která s sebouparadoxněpŤineslako. nec klasickéhoobdobíčeskéliteratury'
co trvá, mluvil Šaldanikoli o jednénárodnítradici, n,lbrŽo celénrkomplexu národníchtradic (Šalda1935/36a).FrantišekKautman si všiml toho, žeMasaryk a Ša|dave svém zra|émvěku akceptovali ,,plura|itutradic.. a v jejich duchu o tradici českékultury napsal:,$ tu je zÍejmé, Že součástítétotradiceje idea cyrilometodějskáa sv. Václav a sv. Vojtěch, českágotika, vrcholícív době panováníKar|a IV., Štitn17 i Hus, Žižka i Chelčick1/, Balbín i Komensk;i,Dobrovsk1ii Jungmann,Jungmann i Bolzano, Mácha i Čelakovsk , BŤezinai Holeček a kdybychom rodokmeny tradic prodloužilive dvacátémstoletíažpo našedny, byl by to Nezval i Deml' Seifert i Zahradníček' a ovšemi Masaryk i Šaldaa Mai Pekai koneckoncrj i Patočka i Vác|av saryk a Jan Čern;i..(Kautman l990: 55)' jmen, ale celkem to vyMukaňovsk1/ ňada da|ších vynikajícÍch Chybí tu Jan a v klasického stihuje syntetizujícizkratceráz obdobíčeskéIiteratury. pŤednáška v Když Šaldova vyšlatiskem nezkrácenépodobě v Šaldověuipisníku,mé|anázev O smyslu literárníchdějin českycha tradovalav|astněce|oučeskou literaturu jako ternárníestetick1iritvar.V klasickém období české|iteratury navícexistujekomplex binárnícha ternárníchindividuá|níchestetickychsystémri se ZrejmoupŤevahouternárních(K. Čapek,J. Hašek,V' Vančura'J' John aj.). práNa rozdíl od jin1/chliteraturneprobíhaloklasickéobdobív českéliteratuŤe, jediného literárního směru. pluralitě polaritě ve znamení a tradic, vě kvťllitéto Když se Eva Strohsovásnažllaurčithlavnívyvojovétendencečeskéliteraturyv le(olbracht,Benešotech l918-29, psala o modifikacíchrománu psychologického (ČapekChod, Ti|schová),o vitalismu,expresionismu,avant. vá) a naturalistického gardismu (Strohsová l996). JiŤíBrabec, kte{Ípsa| v tzv. akademickych Dějintich desetiletí,se setkals ještěvětšídiferenciacíuměčeské literaturyo následujícím orientacía musel se spokojits konstatoleckychpostup a individuálníchtvrjrčích (Vančura, Nezval aj.)nebointvánímexistence,,estetickch strukturextrovertního l996). Mám dojem' aj.)..(Brabec (Hora, Holan' Halas, Hostovsk rovertníhotypu jmenovatele pňitom si nepďobnlch navzájem a tak špičkovych Že za společného pokládat zce|a z'v]áštjako Vančura, mrižeme a V. autoru, byli J. Hašek,K' Čapek obdomodernistické žádné tvrjrčí cestě neměl na své Hašek nípostmodernismus. generapoválečné pŤedválečné a k modernismu opozici bí,a|e byl ve stálévnitŤní záce. Budova| Dobréhovojtika Švejkana perziflovanémantickéma renesančním ale nebo existencialismus, lidovy dadaismus kladě.Neměl vtibec na mysli nějak;/ jepronikla do grotesknost a Zobrazovalabsurdnía grotesknísvět a tato absurdnost nebo modernismus svrij ho díla. Karel Čapekve dvacát ch letech vědomě zavrhl a dise na širšíčtenáŤskou magick1realismus z obdobíBožíchmuk a orienÍoval (pohádka' rováckou obec, využívajeefektníchprvkri lidovéhoa masovéhoumění boV tomto mán pro služky,vědecká fantastika,detektivky,novináŤství,biograf).
L i t e r a t ur a BRABEC, JiŤí 1996,,Českáliteraturav letech 1929_193s. in Zák|adnivyvojovétendence..' Dějinyčeské literaturyIV (Praha:VictoriaPublishing),str,443 365
364
.š-
ČtČpRtN,Alexej Vladimirovič l965 ,,Nerudovskijetap v istorii kritičeskogorea|izma,,,inA' V. Č.:Icleii i stit (Moskva: Sovetskij pisatel'),str. 269-g6 JUNGMANN, Josef 1869 Sebrclnédrobnéspisy veršemi prozou I (Praha:Kober) KAUTMAN, František |990 Mtlsary,k.Šalda.Patočka(Praha:E'vropsk1lkulturníklub) LOTMAN' Jurr1Michajlovič 1996 ,,o russkoj literatureklassičeskogoperioda..,in Iz istoriji russkoj kultury, 5' XIX věk (Moskva lazyk russkoj literatury)'str.42944
|935/36,,Tedyo tom individualismua ko|ektivismu,,' Šatd,ťlv ztipisník8,č'5/6, l e d e n1 9 3 5 ,s t r .l 4 l - 5 2 1935l36a,,o smyslu Iiterárníchdějin česk]1ich,,, Šatdlivztipisník 8, č,1/8, gl 10, duben,červenI 936, str.203_|4, 28|_3|4 1959,,BoženaNěmcová..' in F. X, Š.:České medailon|,(Praha:SNKLHU), str. 7l-85 |961 Soubordíla F. X. Šald1,8Studiez c:eské Iiterarury(Praha:Čs.spisovatel) |987 Z obdobíkipisttíku 2 (Praha:oíl.: )n) VÁCLAVEK, BedŤich |916 Českdliteratura XX. století(Praha:Čs.spisovatel)
MALEVIČ, oleg Michajlovič l968 ,,JanNeruda i F. M. Dostojevskij.,,in Češsko-russkije i slovacko-russkije literaturnyje otnošen ija (Moskva: Nauka), sÍr,3OO_322,449-53 |986,,,LiÍerární snění.F.X. ŠaldyaV. G. Bělinského,,, Česktí literatura34,str. 301-21 l998 ',Mi|an Kundera a českáliterárnítradice.,,in Pocta k 650. vytočízaložení Univerzity Karlovl, I (Praha:FFUK), str. 85-91 1999,,Mrtv]ypŤedchridce nebo mrtvy rival?.,,Svět literatury17, str. 118_22 MUKAŘoVSKÝ Jan |948 ,,Z čtovánía v;lihledy..,in J. M.: Kapitol1,z české poetiky l (Praha:Svo. boda),str. 23544
PŘÍRUČNÍ sLoVNÍK 1937_38PŤíruční slovníkjazvka českého 2, ,,ktasick!..(Praha:Státnínakladat e l s t v í )s,t r .l l 8 - l 9 STROHSOVA, Eva 1996 ,,Českáliteraturav letech 19|8_|929'Hlavnívlvojovétendencea literár' ní směry..' in Dějiny českéliteratury IV (Praha: Victoria Publishing), str. 157-59 ŠALDA, FrantišekXaver 1934/35,,Státa u|ice,,,Šaldúv prosinec l934,str'l01-l07 aÍpisník.7,č.4' 366
361
ČtČpRtN,Alexej Vladimirovič l965 ,,Nerudovskijetap v istorii kritičeskogorea|izma,,,inA' V. Č.:Icleii i stit (Moskva: Sovetskij pisatel'),str. 269-g6 JUNGMANN, Josef 1869 Sebrclnédrobnéspisy veršemi prozou I (Praha:Kober) KAUTMAN, František |990 Mtlsary,k.Šalda.Patočka(Praha:E'vropsk1lkulturníklub) LOTMAN' Jurr1Michajlovič 1996 ,,o russkoj literatureklassičeskogoperioda..,in Iz istoriji russkoj kultury, 5' XIX věk (Moskva lazyk russkoj literatury)'str.42944
|935/36,,Tedyo tom individualismua ko|ektivismu,,' Šatd,ťlv ztipisník8,č'5/6, l e d e n1 9 3 5 ,s t r .l 4 l - 5 2 1935l36a,,o smyslu Iiterárníchdějin česk]1ich,,, Šatdlivztipisník 8, č,1/8, gl 10, duben,červenI 936, str.203_|4, 28|_3|4 1959,,BoženaNěmcová..' in F. X, Š.:České medailon|,(Praha:SNKLHU), str. 7l-85 |961 Soubordíla F. X. Šald1,8Studiez c:eské Iiterarury(Praha:Čs.spisovatel) |987 Z obdobíkipisttíku 2 (Praha:oíl.: )n) VÁCLAVEK, BedŤich |916 Českdliteratura XX. století(Praha:Čs.spisovatel)
MALEVIČ, oleg Michajlovič l968 ,,JanNeruda i F. M. Dostojevskij.,,in Češsko-russkije i slovacko-russkije literaturnyje otnošen ija (Moskva: Nauka), sÍr,3OO_322,449-53 |986,,,LiÍerární snění.F.X. ŠaldyaV. G. Bělinského,,, Česktí literatura34,str. 301-21 l998 ',Mi|an Kundera a českáliterárnítradice.,,in Pocta k 650. vytočízaložení Univerzity Karlovl, I (Praha:FFUK), str. 85-91 1999,,Mrtv]ypŤedchridce nebo mrtvy rival?.,,Svět literatury17, str. 118_22 MUKAŘoVSKÝ Jan |948 ,,Z čtovánía v;lihledy..,in J. M.: Kapitol1,z české poetiky l (Praha:Svo. boda),str. 23544
PŘÍRUČNÍ sLoVNÍK 1937_38PŤíruční slovníkjazvka českého 2, ,,ktasick!..(Praha:Státnínakladat e l s t v í )s,t r .l l 8 - l 9 STROHSOVA, Eva 1996 ,,Českáliteraturav letech 19|8_|929'Hlavnívlvojovétendencea literár' ní směry..' in Dějiny českéliteratury IV (Praha: Victoria Publishing), str. 157-59 ŠALDA, FrantišekXaver 1934/35,,Státa u|ice,,,Šaldúv prosinec l934,str'l01-l07 aÍpisník.7,č.4' 366
361
